Dnes bych Vám chtěl povyprávět příběh chlapce, který se asi nedozvíte z žádných sdělovacích prostředků. Během posledních 6 měsíců jsem dostal spoustu e-mailů, označených jako „Toto nám zatajili“, „Tohle se z naší TV nedozvíte“, příp. „Celá pravda o Ukrajině“. Přiznám se, že už ani já sám nevím, jaká je celá pravda o Ukrajině, a to na rozdíl od spousty českých konspirátorů umím rusky a ukrajinsky, takže se snažím získávat informace z nějakých původních zdrojů. Ale dnes mi o to nejde, jde mi o kluka, který vypadá skoro jako já před 31 lety a jmenuje se Alexej. Alexej Jurin z města Možajsk v Moskevské oblasti, které má 30 tisíc obyvatel a je vzdáleno 110 km od Moskvy. Moc malé a příliš daleko od metropole, aby na to mohl být člověk hrdý. Měřeno ruskými měřítky prostě díra. Moje práce překladatele vyžaduje, abych uměl získávat potřebná slovíčka a informace z různých oborů a to pokud možno rychle a přesně. Mám internet od roku 1997 a postupem času jsem začal být v tomto docela dobrý, též mám vlastní profil na ruské sociální síti VKontaktě, díky čemuž jsem získal většinu následujících fotek a informací. Tak se na ně podívejte, protože nikdo jiný vám je asi fakt neukáže. Alexej Jurin se narodil 18. října 1993 a na své stránce VKontaktě si změnil jméno z Jurin na Bakz (Bugs, králík). Asi proto, že sloužil u výsadkových jednotek a publikoval docela hodně fotek, ze kterých by kontráši asi moc velkou radost neměli. Posuďte sami. Tohle je úvodní stránka profilu. Je na ní pažba útočné pušky AK-101 z výzbroje speciálních jednotek RF se jménem ANNA. U toho je stručný nápis uživatele profilu. „Tohle je moje maličká, nazval jsem ji stejně, jako se jmenuje moje druhá maličká“ a smajlík.
Alexej je dobrý kluk, slouží v nejlepší armádě světa a navíc u výsadkářů, což by určitě potěšilo 9 z 10 mých kamarádů vč. mě samotného. Má motorku a na stránce spoustu motorkářských vtipů. Např. tento. „Rodinný stav: mám motorku“.
Slouží u prestižního 45. útvaru speciálních sil RF. Mají super znak, to musíte uznat. Heslo: Vítězí silnější. Výsadkářská křidélka, padák a hlava vlka. Fakt paráda.
Není na světě národ, kterému by nemohli nakopat prdel.
Tento obrázek je též z Alexejovy stránky. Prostě: Krása. Jako z filmu Hvězdné války: Impérium vrací úder. Pažba miláčka AK-101 je krásně propracována i ten dvouhlavý orel je moc pěkný.
Na cvičení je to docela legrace. Hlavně, když je dobrá parta. Kolega na první fotce má v ruce bezhlučnou odstřelovačku Vintorez ráže 9 mm s obrovským tlumičem. Super zbraň, pokud v týlu nepřítele potřebuješ na velkou vzdálenost sejmout stráž. Tohle se u bigošů nefasuje. A RPG je též super hračka pro kluky všeho věku.
No, a kdo neskáče, není Rus. Myslím s padákem, ne kolem debilní obrazovky někde na Staromáku.
14. března 2014 přichází rozkaz. Odjezd směr Krym. Titulek pod touto fotkou říká. „Sbaleno. V pondělí odjíždím“. (Собран, в понедельник уезжаю.)
O víkendu volno v Moskvě. Super příležitost se vidět se svou Ančou.
A zpět do práce. Pár selfie fotek z vlaku.
Aňa ho věrně doprovází k jednotce elitních výsadkářů (blankytných baretů). Kočka.
Na Krymu to jde jako po másle. Kolega se fotí před obsazenou základnou Ukrajinské armády. Jsou v akci, takže je slušnost aspoň dát kamarádovi přes obličej černý obdélník a rozmazat název obsazené jednotky. Jeden neví, kdo na to všechno bude čumět. Poznali jste ten Vintorez? Samopal AK-101 na zadku. Nekompromisní. Pod fotkou je titulek. „Nejlepší lidé Rajchu…“ (лучшие люди рейха......). Kdo ví, co tím myslel. Srandista, určitě to nemyslel nějak doslovně. Na uniformě žádné identifikační znaky.
Krym je obsazen a připojen k RF. Je to nový Krymský federální okruh. Jednotky se už nijak nemaskují. Voják na zádech má nášivku FSB, což je analog americké CIA. Kamarád ve zbrani. Ani neví, že ho zezadu někdo fotí mobilem. Vedle je nákladní Kamaz.
Moc hezký citát Sergeje Šojgu, ruského ministra obrany. „Ohledně údajného využití jednotek ruských zvláštních sil na Ukrajině bych chtěl říct jen to, že je velmi těžké hledat černou kočku v temné místnosti, zejména pokud tam vůbec není. Navíc je to i hloupé, pokud je kočka chytrá, odvážná a zdvořilá“. Alexejovi se líbil, tak ho dal na svou stránku. No, kluk je moje krevní skupina. Udělal bych to úplně stejně a moc bych se u toho bavil.
Ještě 7. května byl Alexej docela dobrého mínění o svém nejvyšším veliteli, který to vymyslel fakt šikovně. Prostě borec, který to opravdu umí! Bílý dům ať se jde vycpat!!!
Nevím, co se stalo mezi 7. a 17. květnem, kdy uveřejnil jinou fotku, podle které by se zdálo, že změnil názor a teď si myslí, že Putin je buzerant. Možná právě dostali rozkaz postupovat dál na Východní Ukrajinu. No, posuďte sami.
Všechno tomu nasvědčuje, protože 25. května se v Doněcku objevilo několik nákladních KAMAZů s dobře vyzbrojenými jednotkami. Na náměstí je čekal nadšený dav. No, též bych byl rád, že bude klid, mír, pořádek, práce, dobré výplaty a důchody. A bude konec ukrajinského bordelu, prolezlého korupcí a chronickou neschopností ukrajinské politické „věrchušky“. Co si o tom mysleli vojáci na Kamazech nevím, ale příjezd ještě vypadal spořádaně skoro jako na Václaváku v březnu 1939. Konvoj doprovází ukrajinské vozidlo dopravní policie Toyota Prius. Ukrajinci si právě letos koupili 28 kusů těchto hybridů v barvách policie pro Krym, aby ukázali celému světu, jak vážně to myslí s ekologií v této bývalé sovětské rekreační lokalitě. Vždyť tam mají i meziměstské trolejbusy a to nejezdí jen pár kilometrů, jako mezi Zlínem a Otrokovicemi, ale pěknou štreku ze Simferopolu až do Jalty, což je 96 km a to už od roku 1959, tj. ještě za SSSR.
Takže Prius a Kamazy, které už znáte, v Doněcku. Hurá.
Rozkaz zněl jasně. 26.5. v 10.00 hodin obsadit mezinárodní letiště v Doněcku. Z vojenského hlediska to dává smysl. V srpnu 1968 se taky muselo jako první obsadit letiště Ruzyně. Kdo se dal na vojnu, musí bojovat a voják se neptá, což je jistě v pořádku. Vojáci na snímku evidentně vědí, co mají dělat. Letiště padlo. Alexej ještě využil místní wifi aby napsal zprávu Aně, že je v pořádku. Poslední vstup na stránku je 26.05.2014 v 13:25 hod.
Jeden Alexejův kolega je fakt nadaný kreslíř. Tohle je jeho obrázek. Je vidět, že Alexej přemýšlel i o horších možnostech své služby v armádě, ale věřil, že to dobře dopadne. Nikoho tam nenecháme. Živé ani mrtvé.
Ukrajinská armáda nakonec ukázala, že není až tak neschopná a nějaké zbraně přece jen má a pokud má dost prostoru, tak je umí použít. Přiletěl bitevník Su-25, v České armádě lidově zvaný „Hrabě“
Minimálně jeden Kamaz to koupil a podle červené barvy je vidět, že přitom nevezl zrovna pytle cementu. Tohle už Alexej nefotil.
Alexeje fotili jiní. Při útoku bylo zabito přes 30 ruských vojáků. Alexej je na této fotce první zleva.
Všichni byli spolehlivě identifikováni podle psích známek a 3.6.2014 dopraveni do Ruska, kde při vykládce těl (v ruské armádní mluvě řečených „náklad 200“) sice byli přítomni novináři, ale žádné zprávy na hlavních zpravodajských kanálech nenásledovaly. Což určitě nebylo ze zlé vůle nebo z nedbalosti novinářů. Všechno na tomto světe má svou logiku.
Následujícího dne 4.6.2014 poskytl ruský prezident V.Putin rozhovor francouzské televizi TF1 a radiu Europe1 u příležitosti své návštěvy v Normandii na oslavě 70. výročí dne D. A doslova řekl toto, „Žádné ruské armádní jednotky či vojenští poradci na Jihovýchodní Ukrajině nebyli a ani nejsou“. Pamatujete si ještě film Mission: Impossible s Tomem Cruisem? „Pokud budete vy nebo jakýkoliv člen vaší jednotky zajat nebo zabit, bude se ministr od všeho distancovat“. No, v tomto případě přímo prezident.
Alexej měl na své stránce ještě tento obrázek s parafrází známého Stalinova úsloví „Není člověk, není problém“. S obláčky. Vystižné.
Našel jsem na jeho stránce ještě jedem obrázek, který na závěr tohoto mého povídání logicky patří. Titulek pod ním zní „Dokaž nést svůj kříž a neztrácej víru. A.P. Čechov“.
Tento příběh je skutečný, ale způsob, jakým jsem se rozhodl ho vám dovyprávět, je můj osobní. Našel jsem na Internetu i jiné způsoby, ale myslím si, že nikdo mu nevěnoval tolik času jako já. Novináři mají naspěch, uzávěrka se blíží a článek musí vyjít včas a neztratit svou aktuálnost. Komentáře pod článkem jsou též poměrně stručně. Jsou buď pochvalné ve stylu Napoleona a jeho projevu po bitvě u Slavkova „Hle hrdina“, nebo odsuzující ve smyslu „psovi psí smrt“. Nemyslím si ani jedno z toho. Myslím si, že to byl dobrý a poctivý kluk, který dělal to, co dělat musel a snažil se to dělat dobře. Byl věřící pravoslavný křesťan a věděl, co je desatero. Pokud jste křes’tanem, nebo aspoň věříte „v něco“, vzpomeňte ve svých modlitbách na právě zesnulého služebníka Božího Alexeje nebo mu věnujte tichou vzpomínku.
