SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ

ČINNOST

SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ na Těšínsku a H lu č ín s k u z

a

r

o

k

1932 UPRAVIL

ANTONÍN

HOŘÍNEK

£

Ve Sl e z s k é Os t r a v ě v květ nu 1933

Náklad c m Slezské vytiskla

Matice

osvěty

„ P ř e s s a " a k c i d e 11 ě n í a

lidové

s c sídlem

o b c, h p d n í t i s k á r h a

ve

Slezské

Ostravě

( P e t r P a vlán

m l .)

x.

2

’S

'b j ů i

% o o

ZBIORY S. ZAHRADNÍKA

CZ w $ f / t f d O

S ik

1

Č I N N O S T NA

S L E Z S K É

T Ě Š Í N S K U

A

M A T I C E

H L U Č Í

O S V Ě T Y

N S K U

ZA

L I D OV É

R OK

1 9 3 2

Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové ŠIM EČEK BEDŘICH , president krajského soudu v Mor. Ostravě (na odpočinku), f HRUBÝ VĚNCESLAV, býv. říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. 0 . L. f Dr. PELC FERDINAND, notář, dlouholetý a zasloužilý starosta Sl. M. 0 . L. P. FUŠEK ANT., čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl. M. O. L. LAN DSFELD ANT., ředitel gymnasia na odpočinku v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. 0 . L. První tři zvoleni byli čestnými členy na jubilejní dvacátépáté valné hromadě Sl. M. O. L. dne 7. září 1924 konané v Novém Bohumíně; poslední dva na 34. valné hromadě konané dne 5. června 1932 v Mor. Ostravě.

Diplomy čestného uznání Sl.M.O.L. obdrželi od r. 1 9 2 0 —-1932 B U ZE K KAMIL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze. B Ě LO H R Á D E K FRANT., ředitel Ústřední Matice Školské v Praze, f K LV A Ň A ANTONÍN, okresní školní inspektor v Orlové. PIŽL A L O IS , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze. Dr. VALO UCH M IR O SL A V , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze. KEPL JO SEF, odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze. Dr. ST R Á N SK Ý RU DOLF, tajemník min. školství a národní osvěty v Praze. M LČO CH FRA N TIŠE K , sekční šéf min. školství a národní osvěty v Praze. Dr. H R E JS A G U S T A V , ministerský tajemník školství a národní osvěty v Praze. Dr. HOFFM ANN STAN ISLAV, odborový rada min. školství a národní osvěty v Praze. K L IM Á N E K FRANT., hlavní pokladník města Slezské Ostravy. K Ř IS T E K JAN, majitel realit v Lazích u Orlové. SE D L A Ř ÍK JAN, majitel velkostatku ve Vratimově. ŠRÁMEK JOSEF, bývalý zemský president slezský v Opavě. Dr. H AE RIN G JA R O SLA V , vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve Frystate. Dr. M ICHÁLEK JO SEF, vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Opavě. Dr. BARON JO S E F , bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě, f STYPA T O M Á Š, ředitel dívčí vyšší školy a starosta nár. jednoty slezské v Praze, f Š K Á B A JO SEF, vládní tajemník ministerstva vnitra v Praze. Dr. STAŠE K F R A N T . , ministerský rada v presidiu min. rady v Praze. HRUBÝ EM ANU EL, senátor a starosta Svazu Národních jednot a Matic v Praze. PAVELEK FERDINAND, vládní rada, bývalý zemský školní inspektor slezský, nyní v Brne. JUDr. PAVELEK JAKUB, vrchní rada pol. správy, přednosta presidia zem. úřadu v Brne. RO TTE R K AREL, vrchní rada polit, správy, přednosta u zemského úřadu v Brne. K U Č E R A O S K A R , revident Báňské a hutní společnosti v Karvinné. M ELICHAR ADOLF, pokladník Báňské a hutní společnosti v Petřvaldě.

Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové Zakládajícím členem stane se, kdo zaplatí jednou pro vždy nejméne Kc 500 —. Členům zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství znějící, na složenou castku. Od svého založení roku 1898 do roku 1932 přistoupilo za zakladajiciho clena SL M. O. L. celkem 728 osob a korporací. O d ro k u 1 9 3 0 nabyli diplomu zakládajícího členství: f Dr. SCHEINER JOSEF, advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze . Kč DOTLAČILOVÁ PAVLA, učitelka v. v. v Příbrami. .................................... • * « ^ 0 0 Dr. PREIS JAROSLAV, vrch. ředitel Živnostenské banky v Praze . ŘEDITELSTVÍ POMOCNÝCH ÚŘADÚ zemského úřadu v Brně . . . . . . i, 500 500 BANKA ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ v Praze . . . . • • 500 SO K O LSK Á ŽUPA M O R A V S K O S L E Z S K Á v Mor. Ostravě . . 500 Dr. POSPÍŠIL VILÉM, guvernér Národní banky v Praze . . . • 500 ČERNÝ JAN, president země Moravskoslezské v Brně . . . . . NEKVASIL V., podnikatelství staveb v Praze . . . • • • • • • • • 500 • ČESK OSLO VEN SK Á ZBRO JO VK A, akc. společnost v Brně . . . . . . . . 500' — t K O Z Á K O V Á -Š U B R T O V Á B O Ž E N A , choť ředitele plynárny v Kolíně . . „ 3000'— KUPKA VLADIM ÍR, velkoobchodník hud. nástroji v Mar. Horách . . . •« 500'— J U D r . SLÁDEK VLADIM ÍR, advokát v Mor. Ostravě . . . . . . . . . . . 500' — TESAŘ ŠŤEPÁN, ředitel státní občanské školy v Karvinné . . . . . • - •» 900 —

Ústřední výbor Slezské Matice lidové r. 1932 Předsednictvo: Starosta: Dr. PELC FERDINAND, notář a bývalý president Zemské správní komise pro Slezsko ve Slezské Ostravě (zemřel 15. září 1932). I. nám. starosty: PAVLÁN PETR, ředitel okresní nem. pojišťovny ve Slezské Ostravě. II. nám. starosty: KLAC BOHUSLAV, ředitel městských úřadu v Českém Těšíně. I. jednatel: HOLEŠ AL , vrchní knihvedoucí kamenouhelných dolů Orlová-Lazy v Doubravě. II. jednatel ŠTĚTINA BEDŘICH , řed. českých občanských škol v Novém Bohumíně. Pokladník; TESAŘ M ETODĚJ, ředitel okresní nem. pojišťovny v Č?ském Těšíně. Členové: HOŘÍNEK ANT., tajemník Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě. PLACHT VÁCLAV, profesor českého státního ref. reálného gymnasia, správce ústřední kanceláře Sl. M. O. L. v českém Těšíně, kooptovaný člen předsednictva.

Členové ústředního výboru:

6

BAJGER FRANTIŠEK, báňský úředník v Prostřední Suché. FILIPI JOSEF, ředitel státní tkalcovské školy ve Frýdku. HLADÍK RUDOLF, vrch. inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích.

H R O ZE K ANTONÍN, okresni školní inspektor ve Frýdku. JA Ř A B Á Č JAN, ředitel českého stát. ref. reál. gymnasia a starosta města Orlové. JI RO U ŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Hnojníku. K A R K O Š K A JIN D Ř IC H , odborný učitel v Petřvaldě. M U D r. KRÁL OTA, zdravotní rada v Radvanicích. M ELICHAR A D O LF, pokladník Báňské a hutní společnosti (jáma Hedvika) v Petřvaldě. NOVÁK ANDĚLÍN, okresní školní inspektor v Hlučínč. JU Dr. NOVOTNÝ SLAVOM IL, advokát v Mor. Ostravě. PAVLÍČEK M ETO D Ě J, vrchní poštmistr ve Slezské Ostravě. PILAŘ FRANT., ředitel českých státních občanských škol v Třinci. PO SPÍŠIL AR TU R, farář ve Štěpánkovicích. PR A ŽÁ K FRANTIŠEK, řídící učitel české státní obecné školy v Návsí. JU D r. Ř ÍH A K ARE L, advokát v Bohumíně-městě. SM Y CZEK K AREL, řídící učitel a býv. starosta města Jablunkova. SU SKÝ E D U A R D , ředitel důchodenského úřadu města Slezské Ostravy. T E S A Ř ŠTĚPÁN, ředitel českých občanských škol v Karvinné.

Kooptovaní členové ústředního výboru: ČÍŽEK JA R O SL A V , lesní správce ve Starém Městě u Fryštátu. FRONĚK VÁCLAV, hutník, Dolní Marklovice. JU R A R IC H A R D , řídící učitel české státní obecné školy v Loukách n. O. KLIMENT FRANT., nám. ředitele okresní nem. pojišťovny v Českém Těšíně. SV O B O D A EM AN., řídící učitel, Skřečoň. TALPA K A ZIM ÍR , ředitel občanské školy v Lazích. ZAH RADN ÍK JAR., šéfredaktor Mor. slez. Deníku v Mor. Ostravě. ŽELEZN Ý JAN, ředitel české občanské školy v Bystřici n. O.

Revisoři: HUVAR R O B E R T, ředitel českých měšťanských škol ve Slezské Ostravě. K R O Č K O V Á V L A S T A , choť řídícího učitele české obecné školy v Hrušově. KUČERA BOHUMIL, inspektor Larisch-Mónnichových uhelných dolů v Karvinné. POLANSKÝ PAVEL, prokurista Městské spořitelny ve Slezské Ostravě. PŘIBYLA FRANTIŠEK, městský účetní rada ve Slezské Ostravě. RYCH TARSKÝ JO SEF, ředitel berního úřadu v. v. ve Slezské Ostravě.

Poradci ve věcech školských: M ENŠÍK VLADIMÍR, okresní školní inspektor ve Fryštátě. PO LÁŠEK ADOLF, inspektor státních škol v Českém Těšíně. VALEČEK VALENTIN, inspektor státních škol v Karvinné. FRESL FRANTIŠEK, ředitel učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. M ACHARA PRAVOSLAV, ředitel českých občanských škol v Českém Těšíně.

Naše rovy Rok 1932 vyrval ze středu matičních činitelů a národních pracovníků na Těšínsku několik vynikajících osobnosti, jichž ztráta těžce je pociťována. Jest to především

Dr. F E R D IN A N D PELC, dlouholetý, zasloužilý starosta Slezské Matice osvěty lidové, který dne 15. září 1932 zemřel po krátké chorobě ve věku 56 let. Zesnulý stál v čele Sl. M. O. L. 25 let. Byl uznáv. ným vůdcem českého lidu na Těšínsku i Opavsku. Proto byl postaven v době sporu o Těšínsko v čelo plebiscitní komise a v čelo zemské samosprávy slezské. V dějinách českého života na Těšínsku bude Dr. Ferdinand Pele zaujímati vždy čestné místo.

FRANTIŠEK O N D E R K A , bývalý dlouholetý ředitel Sl. M. O. L., zemřel dne 7. srpna 1932 ve věku 47 let* Slezská Matice vděčí mu za mnoho a vděčí mu za mnoho také český lid ve Slezsku. Pracoval v dobách nejtěžších. Hluboká je brázda, kterou za dobu

své 16 leté činnosti v Matici vyoral Dnes vyrůstá z ní naděje a budoucnost českého lidu na Těšínsku. Vděčná mu za to paměť!

L U D V ÍK T R O JE K , řezník a majitel realit ve Slezské Ostravě, zemřel dne 9. prosince 1932, ve věku 63 let. Zesnulý byl dlouholetým členem ústředního výboru Sl. M. O. L. Úporně bojoval proti poněmčení Slezské Ostravy. V dobách národního probuzení stál v popředí národního života. Jeho životním dílem bylo založení občanské záložny ve Slezské Ostravě, která je dnes největším peněžním ústavem ve Slezsku. Čest jeho poctivé památce.

•

O rg an isace Ústřední výbor V čele matiční organisace stojí valnou hromadou zvolený ústřední výbor Slezske Matice osvity lidové, jehož úředním sídlem jeat Slezská Ostrava. Ústřední výbor sestava se starosty a 24 členů vybraných z oblasti působností Slezské Matice osvěty lidové. Podle § 12 stanov, odst. 1. má ústřední výbor právo kooptovati dalších 8 členů ústředního vyborn z rad členstva Sl. M. 0. L. Kromě toho zasedají v ústředním výboru okresní školní inspektoři jako pora ci ve věcech školských a okresní matiční jednatele jako poradci v otázkách krajových. o Ústřední výbor spravuje hospodářství Sl. M. O. L., jež jest podrobeno revisím 6 revisoru a státní kontrole. Ústřední výbor SU M. O. L. jest jedině povolán mluvitř a jednati jmenem celé matiční organisace a činiti jejím jménem pravoplatné závazky. Schází se nejmene '^ ^V ýkoL ým ^ rgán em jest předsednictvo, které tvoří starosta, 2 náměstkové, 2 jednatelé, pokladník a vedoucí úředník. Rozhoduje o záležitostech, jež nestrpí odklad c,m usneseni a předkládá je ústřednímu výboru ke schválení. Schází se pravidelně každých 14 dni v u ery, íe-íí potřeba, týdně. V roce 1932 projednalo předsednictvo celkem 770 návrhů. Matiční agendu vyřizuje ústřední kancelář Sl. M. O. L. ve Slezské Ostravě a poboční kancelář v Českém Těšíně. Vedoucím úředníkem ústřední kanceláře je taj. Ant. Horinek. Matiční hospodářství vede účetní Frant. S e d l á č e k . K an celářské práce vykonávají 4 pomocné ženské síly. Odbočku v Českém Těšíně spravuje prof. V. P l a c h t , jenž ma k r u c e jednu ženskou kancelářskou sílu. , „ , ,, Ústřední kancelář je umístěna v budově bývalé staré radnice ve Slezske Ostravě, kde má k disposici čtyři místnosti. Vede v evidenci veškeren matiční majetek, řídí orgamsacni činnost všech matičních složek, spravuje matiční podniky, vede v evidenci matiční zamestnance, spracovává návrhy a předkládá je předsednictvu a ústřednímu výboru, vyřizuje došla po­ dání, udržuje stálý styk s matičními odbory, národními korporacemi a úředními činiteli. Matiční agenda každým rokem vzrůstá. Roku 1932 přijala a vypravila ústřední kancelar 16 480 dopisů, rozeslala 12.431 agitačních a sběracích tiskopisů, vyexpedovala 1998 seru vánočních pohlednic, vydaných nákladem Matice a 2513 výtisků Matičního zpravodaje. Celkem 27.422 kusů. Ústní styk v ústřední kanceláři je velmi čilý. Odbočka ústřední kanceláře S l . M O L : v Českém T ěšíně vyřizovala záležitosti okresních sborů českotěšínských A i B, a jablunkovského. Pravidelných porad odbočky zúčastnili se tito činovníci matiční: náměstek starosty p. řed. B. Klac, pokladník Sl.MOL. p. řed.M. Tesař, okresní jednatelé pp. řed. J. Železný a proi. Kejzlar, p. insp. A. Polášek a správce odbočky prof. Placht. V poradách těch činěna usnesení o národně-politických, školských, hospodářských a osvětových otázkách oblasti matiční vůbec, českotěšinského zvláště, připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictva a ústředního výboru; prostřednictvím odbočky rozesílaná „Těšínská korespondence" zpravovala český tisk o našich poměrech. V odbočce připravováno vydání „Těšínského kalendáře11. Projednávány záležitosti Kuratoria Masarykova fondu lidovýchovného. K odbočce přidělena agenda správy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko. K vyřízení 829 záležitostí bylo třeba 4.724 při­ píšu (nečítaje pozvánky, oběžníky a t. d.), v e l m i č e t n ý c h n á v š t ě v a telefonických ) rozhovorů.

Okresní matiční výbory Oblast působnosti Sl. M. O. L. rozdělena je na 9 obvodů. Každý obvod tvoří okresní výbor, v jehož čele stojí okresní jednatel jako předseda. Okresní matiční výbor tvoří zástupci jednotlivých odborů sdružených v okresním výboru. Obvody rozděleny jsou takto:

1. Okresní výbor pro Bohumínsko: Předseda Bedřich Štětina, ředitel českých státních občanských škol v Novém Bohumíně. Sd ru žu j e ty to matiční o d b o r y : 1. Bohumín-město, 2, Nový Bohumín I., 3. Nový Bohumín - Šunychl II., 4. Dětmarovice, 5. Lutyně Německá, 6. Lutyně Německá na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlov, 10. Rychvald u kostela, 11. Skřečoň, 12. Věřnovice, 13. Vrbice, 14. Záblatí, 15. Závada.

2. Okresní výbor pro FryŠtátsko: Předseda Alois Holeš, knihvedouci ředitelství dolů Orlová-Lazy v Doubravě. Sdružuje tyto matiční o d b o r y : 1. Darkov, 2. Fryštát, 3. Karvinná-Hranice, 4. Karvinná-Sovinec, 5. Louky, 6. Marklovice Dolní, 7. Město Staré, 8. Ráj, 9. Stonava.

3. Okresní výbor pro Orlovsko: Předseda Břetislav Kubala, profesor českého státního ref. reál. gymnasia v Orlové. Sdružuje tyto matiční o d b o r y : 1. Doubrava, 2. Karvinná-střed, 3, Karvinná-jáma Hohenegger, 4. Karvinná-jáma Jindřich, 5. Karvinná-Solca, 6. Lazy, 7. Lutyně Polská, 8. Orlová, 9. Orlová-Zimní důl, 10. Petřvald, 11. Petřvald-Podlesí, 12. Porubá, 13. Rychvald-Podlesí, 14. Rychvald-důl Václav, 15, Suchá Dolní, 16. Suchá Prostřední.

4. Okresní výbor českotěšínský A): Předseda Antonín Kejzlar, profesor státního ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně. Sd r už u je tyto matiční o d b o r y : 1. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. Datyně Dolní, 4 . Domaslovice Dolní, 5. DomasloviceVolovec 6 Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. Mistřovice-Koňakov, 9. Mosty, 10. Soběšice, 11. Stamslavice, 12. Suclíá Horní, 13. Šumbark, 14. Těrlicko Horní,.15. Těrlicko Dolní, 16. Tošanovice Dolní, 17. Životice, 18. Žukov Dolní, 19. Žukov Horní.

5. Okresní výbor českotěšínský B): Předseda Metoděj Tesař, ředitel okresní nem. pojišťovny v Českém Těšíně. Sdružuje tyto matiční o d b o r y : , 1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Koňská, 5. Vojkovice, 6. Komorní Lhota, 7. Lištna Dolní, 8. Lištná Horní, 9. Nebory, 10. Ropice, 11. Řeka, 12. Smilovice, 13. Střítěž, 14. Svibice, 15. Český Těšín, 16. Třanovice, 17. Třinec, 18. Vělopolí.

6. Okresní výbor pro Jablunkovsko: Předseda Jan Železný, ředitel státní české občanské školy v Bystřici n. O. Sdružuje t y t o ma t i č n í o d b o r y : 1. Bukovec, 2. Bystřice n. O., 3. Hrádek, 4. Hrčava, 5. Jablunkov, 6. Karpentná, 7.Košařiska, 8. Lomná Dolní, 9. Lomná Horní, 10. LyŽbice, 11. Milíkov, 12. Mosty u Jablunkova, 13. Návsí, 14. Nýdek, 15. Nýdek-Hluchová, 16. Oldříchovice, 17. Písek, 18. Týra, 19. Vendryně, 20. Vendryně-ZaoIzí.*

7. Okresní výbor pro Frýdecko: Předseda Ant. Hrozek, okresní školní inspektor ve Frýdku. Sdružuje tyto matiční o d b o r y : 1. Bludovice Prostřední, 2. Dobrá, 3. Panské Nové Dvory, 4. Staré Hamry, 5. Janovice, 6. Janovice-Bystré, 7. Lubno, 8. Malenovice, 9. Morávka-Pražma, 10. Pržno, 11. Raškovice, 12.Sedlišté, 13. Václavovice, 14. Vojkovice, 15. Žermanice.

8. Okresní výbor pro obvod slezskoostravský: Předseda Jindřich Karkoška, odborný učitel v Petřvaldě. Sdružuje tyto matiční o d b o r y : 1. Hrušov, 2. Kunčičky, 3. Kunčice n. O., 4. Michálkovice, 5. Muglinov, 6. Slezská Ostrava-Střed miižský, 7. Slezská Ostrava-Střed ženský, 8. Slezská Ostrava-Salma, 9. Slezska Ostrava-Zárubek, 10. Radvanice, 11. Šenov, 12. Vratimov.

9. Okresní výbor pro Hlučínsko: Předseda Karel Hruška, ředitel státních měšťanských škol v Kravařích. Sdružuje tyto matiční o d b o r y : 1. Antošovice, 2. Bělá, 3. Bolatice, 4. Bolatice-Heneberky, 5. Darkovice, 6. Darkovičky, 7. Hlučín, 8. Hošťálkovice, 9. Hoštice Velké, 10. Chuchelná, 11. Koblov, 12. Kouty, 13. Kozmice, 14. Kravaře, 15. Ludgeřovice, 16. Markvartovice, 17. Petřkovice, 18. Štěpánkovice, 19, Štěpánkovice-Svoboda, 20. Sill/eřovice, 21. Zábřeh. Okresní výbory scházejí se podle potřeby. Projednávají všechny otázky rázu matičního a národního své oblasti a předkládají ústřednímu výboru náměty a návrhy. Provádějí dozor nad činnosti jednotlivých odborů. Předsedové okresních výborů, okresní jednatelé* scházejí se několikráte do roka. Předseda okresních jednati 'ů jest Alois Holeš, knihvedoucí dolů Orlová-Lazy. Schůzí okresních jednatelů zúčastňují se také okresní školní inspektoři.

12

Jednatelská zpráva o činnosti Slezské Matice osvěty lidové v roce 1932 Podal: Alois Holeš, I. jednatel Nemohu jinak, nežli svou jednatelskou zprávu začiti vzpomínkou plnou bolesti a zá­ rmutku nad těžkými ztrátami, které od poslední valné hromady způsobila v našich matičních řadách smrt. Vybírala si ty nejlepší. Odešel nám náhle náš zasloužilý, dobrý starosta Br. Ferdinand Pele. Byl naším neohroženým vůdcem v dobách velmi zlých, tehda neuhnul s místa, když jiní prchali; byl dobrým a obezřetným vůdcem v dobách našeho osvobození až do své smrti v září m. r. Odešel v plné síle života, kdy ještě velmi mnoho mohl vykonati pro Matici a národ. Našeho slezského Ferdinanda Dobrotivého — jak jsme si zvykli jej jmenovati -_ není více mezi námi. K uctění jeho památky požádali jsme ministerstvo školství a národní osvěty, aby orlovské reálné gymnasium neslo jeho jméno. Krátce před ním zemřel ředitel matiční kanceláře v. v. Onderka. Byl vzorem úředníka a svým talentem dal pevný základ naší matiční organisaci. Svou pílí a naprostou nestranností, neporušenou politickou stranickostí, získal si všeobecné důvěry předsednictva a jeho slovo bylo zpravidla při jednání o věcech matičních rozhodující. Zemřel starý vlastenec, jeden z tvůrců Slezské Matice, buditel a zastánce slezského lidu vrchní rada Hrubý. Odešel náš dobrý přítel a nadšený hraničář brněnský Máša a opustil nás navždy ó hraničáře v celé republice zasloužilý a nám na Těšínsku zvlášť nakloněný vládní tajemník v ministerstvu vnitra Škába. Hlučínsko ztrácí jednoho z nejlepších svých synů, zasloužilého a vzácného kněze — buditele Otavu. Odešel dlouholetý člen ústředního výboru Trojek, zasloužilý předseda sto­ ji ayského odboru vrchní správce Honí a matiční pracovník v Horní Suché správce Mucha, mimo celé řady jiných dobrých matičních pracovníků. Žeň smrti byla tentokráte velmi krutá. Všeobecná situace v oblasti Matice se během minulého roku nijak nezměnila. V českopolském poměru nenastala vůbec žádná změna, nemohli jsme tudiž ani my měnit svou taktiku. Poláci tak jako dříve naříkají, že se jim u nás křivdí, mluví v Praze o své loyahtě a dobré vůli ke shodě, avšak všude tam, kde posud jsou ve většině, bezohledně jí využívají proti nám. Je to na obcích, v peněžních ústavech a zejména v evang. církvi a. v. Hospodářská bída stejně doléhá i na naše Poláky, kterým zřejmě se tenčí milionový příliv peněz z Polska. Pozvali si proto k nám maršála Raczkiewicze, předsedu Rady organizacyjnej Polaków z zagranicy, který je současně předsedou polského senátu, aby na vlastní oči viděl ty ohromné pokroky, kterých zdejší Poláci docílili na poli kulturním i hospodářském a pomohl jim k vět­ šímu přílivu zlotého z Polska na Těšínsko k udržení případně rozšíření nabytých posic. Cím byl dříve našim Polákům Osuchowski tím má býtí Raczkiewicz. Že je Polákům finančně zle, dokazuje jejich akce ratunkowa dla Macierze szkolnej, při čemž nutno poznamenati, že Poláci jsou štědrými dárci, kteří nám Čechům by mohli býti vzorem. Polské kasy zaliezkové v přehnané touze po representanci zakrvacely se finančně zbytečnými representačními domy v Těšíně, Fryštátě a Orlové tou měrou, že nemohou vyplácet vklady. Poláci, touto hospodářskou situací tížení, domáhají se mnohem důrazněji českopolské shody. Oba poslanci mluví o ní v parlamentě a v poslední době poslanec Chobot přednáší v Praze přsd vybranou a vlivnou českopolskou společností obsáhlé memorandum o poměrech na Těšínsku. Memorandum je tak rafinované, že by snadno mohlo uchvátit snad některého z Pražáků, ale nikoliv lidi znale

poměrů; povolání činitelé se postarají, aby obsah memoranda byl přiveden na patncnou a správnou míru. Tenor nabízené shody jest: podejme si pravíce ke smirn, československá republika sesíálníž veškeré polské soukromé školy, čímž uvolni Polákům ruce k dals útokům na nás a při tom naše české školy budou se dále tísnit v nedustomych místnostech a náš lid si bude dále ze svých peněz vydržovat svých 43 materslcych školek a jiných kulturních podniků. Na takovou zgodu, výhradně na náš účet a ukor nikdy nemůžeme P ' Zajímavý doklad o historii sestátnění polských soukromých škol na Těšínsku prinási polský časopis „Glos robotniczy“ z 21. dubna I. r. doslovně: „Když polský poslanec Sliwka V roce 1926 podal v čs. parlamentě návrh n a sestátnění soukromých polských skol na Těšínsku, tu Dr. Wolf, tehdejší poslanec, povstal proti Sliwkovi, ze prý chce polské sko y zašantročit pod kontrolu českých úřadů. Tehda Poláci odmítli ochotu čs. vlády ,e,ich školy sestátnit, poněvadž v blbých hlavách některých polských vůdců se uzdalo, že pokud určíte osoby nedostanou státní příslušnosti, nepřejí si sestátnění, aby různá místa direktoru na těchto školách nedostala se do rukou nepovolaných." To je pro nás důležitý dokument od polského poslance, který zná polské zákulisí a je sám členem polské Macierze szkolnej. Na naší straně je opravdová a dobrá vůle ke shodě, ovšem spravedlive pro nase Lechy na Volyňsku i pro naše Poláky na Těšínsku. Nejsme nepřátelí Poláků a velmi radí bychom je viděli jako Slovany po našem boku ve společné obraně proti odvěkému společnému nepříteli. Jejich stálé spolčování se s Němci proti nám nenasvědčuje však o jejich dobré vuli. Uvedu jen Karvinnou, Fryštát, Jablunkov a Třinec/Náš lid dovede najiti vřelý cit i pro Poláky. Vzpomenu jen nelíčených sympatií a opravdového soucitu širokých vrstev našeho lidu při tragedii polských letců v Těrlicku. Uvádím ještě, jak energicky česká veřejnost odmítla tendenční knihu Jaroslava Vozky, čerpanou z pramenů německých a protipolských „Polsko, žalář národů." Všichni s radostí jsme přijímali výklad našeho ministra zahraničí Dra Beneše v obou sněmovnách, že: „dobře se vyvíjí náš styk s Polskem a že čs. politika má v plánu dohodnouti se s Polskem o Pakt věčného či trvalého míru". I my bychom rádi uvítali věcný mír s Poláky zde na Těšínsku. Osud tohoto míru leží v rukou zdejších polských vůdců. — V Polsku vypukly protižidovské nepokoje a tu Dr. Buzek, polský poslanec za Těšínsko jménem svým i poslance Chobota neváhá a píše tento otevřený list vůdci židů v naší republice Dru Goldsternovi: „Vzhledem na politováníhodné protižidovské výtržnosti, které se poslední dobou v Polsce dějí, prohlašuji, že nesouhlasím se všemi těmi násilnostmi a že je co nejostřeji od­ suzuji". Jak krásně a s jakým úspěchem by se byla vyjímala tak otevřená slova u obou poslanců, kdyby je byli napsali, když Kuryer codzienny systematicky a surově napadal náš stát a našeho presidenta, anebo když Unger a Jehliczka, slovenští vlastizrádci z blízkého Polského Těšína napadali náš stát, anebo když spisovatelka pí Szczucká po osobní návštěvě zdejších polských vůdců psala o poměrech na Těšínsku takové nehoráznosti. V takovém pří­ padě bychom ze Šavlů se rázem stali Pavlové a zdejším polským vůdcům bychom uvěřili, že to s tou zgodou myslí opravdově. Prozatím správně charakterisuje náladu a smýšlení zdejších polských v ů d c ů , odchovaných z velké části v německých školách a prosáklých deutschfreundlišstvím, polský teolog Cienciala z Těšínská, který na schůzi evangelických teologů řekl: „jsem od kosti Polákem a kdyby nám Polákům na Těšínsku se mělo někdy zle dařit, potáhneme raději ke koruně Piastovců". Polákům, kteří na Těšínsku jsou žurnalisticky daleko lépe vybavení nežli my, přibyl nový měsíčník „Na przelomie" a v Mor. Ostravě počal vycházeti dokonce deník „Polská 30 halerzówka", která se tiskne v Katowicích.

Několik slov ještě o českopolských klubech. Jejich oprávněnost a potřebu v Čechách, na Moravě a snad i na Slovensku — zde vzdor bratránkování se Poláků s Madary — bych plně chápal. Nemohu však-chápat jejích zakládání na Těšínsku a Ostravsku za posud stáva­ jících poměru a přímo mně zarazila zpráva, že prý i někteří legionáři pomýšlí založit takový klub v Českém Těšíně. To jest již věc osobního vkusu a národního charakteru. Ti legionáři, kteří padli za Těšínsko a leží na orlovském hřbitově pod sochou raněné slezské orlice, by to jistě rovněž těžce chápali. Pokud sleduji činnost českopolského klubu v Mor. Ostravě, mám dojem, že stále vidí v Polácích ty hodné Fridolíny a ti slezští Čechové, že jsou těmi ukrutnými Dětřichy a proto posud vždy zakročoval ve prospěch Poláků, ale neslyšel jsem, aby intervenoval ve prospěch české věci. A bylo tolik možnosti! 111. Kuryer codzienny, poměry v evangelické církvi, Sczucká, spolčování Poláků s Němci, kde dokonce i Polákům asistoval český zástupce klubu a v poslední době dostává se nám přímo neuvěřitelných zpráv a dokladů, že polské úřady šikanují i své příslušníky v Polsku s poukazem, že prý jejich příbuzní na Těšínsku utiskují Poláky a tvrdí se nám, že tak se děje při nejmenším s vědomím polského konsula, který je hlavním fedrovatelem českopolských klubů u nás. Zajímalo by nás, kolik polskočeských klubů existuje v Polsku. . O mentalitě Poláků vůči nám uvedu ještě tyto případy: Naše Matice posílala každo­ ročně našim krajanům na Volyni bednu starých matičních kalendářů. Vlom najednou polské úřady uvalily na zásilku clo ve výši Kč 1690—, kterýžto obnos ovšem naši krajané nemohli zaplatiti a kalendáře musely býti prodány v dražbě. Pro budoucnost je každé další posílám knih našim krajanům na Volyni naprosto znemožněno. Zato polské knihy a dokonce polské učebnice pro zdejší polské školy přicházejí bezzávadně ve velikém počtu k nam z Polska. „Náš buditel", časopis na Volyni, píše: „Na jaře v roce 1931 založilo několik našich nadšenců ve Zdolbunově na Volyni Svaz československých spolků v Polsku, ale jeho stanovy stale ještě odpočívají v referentském stolku ve Varšavě v ministerstvu vnitra. Zato, jak je nam známo, byl utvořen ve Varšavě v květnu 1932 Svaz všech polskomadarských spolků v Polsku a ihned byl úředně povolen a fedrován zejména tiskem blízkým vládě." Čeští akademikove uspořádali českopolský ples v Orlové, že polští akademici Čechy na svůj ples v C. Těšíne vůbec nepozvali, bylo jím samozřejmostí. Přednáška prof. Adamuse v českopolskem klubu nepřispěla nijak ke zlepšení českopolských styků a vyvolala oprávněné pobouření u ceskych hraničářů a u opravdově českých lidí vůbec. Správné odpovědi se dostalo prof. Adamusovi v Obraně Slezska a naše Matice vydala tuto odpověď ve spisku „Kdo tvořil tak zvanou vlasteneckou legendu na Těšínsku?" , Pokud se nezmění naši Poláci a pokud českopolské kluby v našem kraji budou vy­ víjet svou činnost jen ve prospěch Poláků a na náš úkor, není místa v těchto klubech pro naše hraničáře. . .. , , __ S radostí dali jsme podnět k založení Stefánikovy společnosti v našem kraji a budeme všemožně pracovati ke sblížení s našimi bratry za jablunkovským průsmykem. Jsme rodm bratří, tak sobě blízcí a přece posud jsme si byli cizími. Stane se náprava k našemu vzájem­ nému prospěchu? Dne 24. června t. r. vzplane na Velkém Polomu Československa vatra jez bude hlásat celému kraji československé sbratření. V těchto Stefamkových klubech budou pracovati naši hraničáři společně se Slováky. ^ Poměry českoněmecké v našem kraji nedoznaly rovněž žádných napadnych zmen. Slo­ vanské děti se dále germanisují v německých školách, staré raku5ácké deutschfreundlisstvi se zase čileji hlásí k životu. Nedávno zjištěné v žurnalistice projednávané poměry v orlovske

německé soukromé školy, kde se poněmčuje přes sto slovanských dětí, je těžkou obžalobou zdejších poměrů a obžalobou české Orlové. Němci ústy poslance Hodiny domáhají se z in­ vestiční půjčky stavby německé školy v Jablunkově a tvrdí, že mají přihlášeno 32 dětí, ovšem neprayí, kolik je jich německých, když v Jablunkově bylo napočítáno 291 Němců. Mentalitu našich Němců charakterisuje jejich veřejný mluvčí „Teschner Anzeiger“ , který je psán velmi rafinovaně, v myšlenkách hítlerismu a udržuje své čtenáře v bojovné náladě. V poslední době tiskne se v Těšíně velkoněmecká revue „Der Weg“ , Sudetendeutsche Monatsschrift. Hitlerovy ohně, které letos zaplály na našich hranicích, rozpálily hlavně mozky našich Moravců na Hlučínsku. Na poslední valné hromadě „Kulturverbandu" mluví ministr čs. republiky Dr. Spina: „němečtí ministři se považují ve vládě za strážce a správce zájmu německého lidu“. Jak po­ vzbudilo by naše hraničáře, kdyby na naši valnou hromadu jednou zavítal některý náš český ministr a řekl, že není ve vládě exponentem určité politické strany, ale strážcem zájmů českého národa. Českou veřejností není ještě doceněn ani chápán přesun závodů Orlova-Lazy z rukou německých-cizáckých do rukou českých. Je to událost o kterém se nám ještě před málo lety ani nesnilo a jejíž dosah pro celý revír, ba pro celý stát bude pochopen teprve v blízké bu­ doucnosti a to nejen v ohledu hospodářském ale i národním. H l u č í n s k o se svými 23 matičními odbory a 1585 členy bylo v roce 1932 důležitou složkou naší matiční rodiny. Všechny místní odbory počínají si čile. Neklid v sousední ně­ mecké říši je cítiti na Hlučínsku jako úkaz spojitých nádob. K tomu krutá nezaměstnanost, průbojnost Kulturverbandu, blízký styk se sousedy za hranicemi, zběsilá činnost irridentického spolku v Ratiboři a jiných městech, kam naši Moravci za chlebem neb příbuznými dojíždějí, činí život českého Hlučínska málo utěšeným. Zvláště působí poměry v říši zhoubně na naší mládež. Snažíme se ji zachrániti ve sportovních kroužcích a někde se to pěkně daří, jinde nám mládež uniká i když prošla českou školou. Divadlem upoutáváme hlučínskou veřejnost velmi dobře, přednášky a schůze mají nepatrný úspěch. Zdejší týdenník „Náš domov" se dobře mezi lidem uplatňuje. Na nedostatečné školní budovy, odkaz to „kulturního" Německa, jsou právem stálé stížnosti. Někde vůbec budov není, hlavně pro naše nově zřízené měšťanské školy. Nepodařilo se nám ani v tomto roce sestátnění zbylých 5 veřejných škol. Nejpěknější jsou výsledky ve škole. Chuť k práci je na všech stranách u učitelů i u žáků. Poměr mezi školou a rodinou je dobrý. Na zdejších školách působí již 9 učitelů, rodáků Hlučínska. Jejich apoštolování na domácí půdě přispěje jistě ke konsolidaci poměrů. Německý „Privatunterricht se stále udržuje a podkopává půdu české škole. Hlučínsko vyžaduje v přítomné době zvýšené pozornosti a bedlivé podpory českých hraničářů. Jestliže jsme dosud udrželi napětím všech sil své posice národní, politické i školské, bude to nyní vyžadovati ještě větší námahy. Proto se české Hlučínsko dovolává hlasitě pozornosti a pomocí celého národa. Zavčas upozor­ ňujeme vládu a povolané činitele na hlučínské poměry, které potřebují urychlené a rázné nápravy. O t á z k a č e s k ý c h e v a n g e l í k ů a. v. na Těšínsku je jedna z nejdůlezitějších. — Tradice této církve jest česká. Jeden z největších mužů evangelických, Jiří Třanovský, rodák z Těšína, napsal pro svůj lid český kancionál „Cithara sanktorum", který se udržel v evan­ gelických kostelích na Těšínsku až do lpt 70. minulého století a na Visle, nyní v Polsku, až do roku 1919.— Církev čítá v 7 sborech 40.000 duší, z čehož asi l/3 se hlásí k národnosti československé. — Organisována jest na podkladě teritoriálním, t. j., že jejími údy jsou Poláci

asi 66 % , Češi 33 n/„ a Němci asi 0 9 7„. Bylo by proto spravedlivé a ve smyslu evangelickém mravné, aby národnosti, které mají v církvi stejné povinnosti, měli stejná práva. Avšak 33 °/0 česká menšina ve vlastním státě nemá v této církvi ani tolik práv, jako 1",„ menšina německá. Bohoslužby a náboženské úkony dějí se jen polský a několikrát do roka také německy. Všichni kněží této církve jsou exponovaní Poláci, Více než 4.000 dětí navštěvuje české školy, kde jsou náboženství vyučovány sice česky, ale na farách a v kostelích připra­ vovány a konfirmovány polský a z polských knížek. Polští kněží odmítají pro desítky českých dětí zříditi česká přípravná oddělení, co zatím je povolují i pro pět německých dětí. Česká evangelická menšina je naprosto znásilňována polskou většinou, bez práv, neboť zastupitel­ stva se volí podle zastaralého, nedemokratického rak. způsobu z roku 1861 absolutní většinou. Je neuvěřitelné, že 530 členů evang. sboru orlovského marně se domáhá českých bohoslužeb v orlovském kostele a ve vlastním státě úpěnlivě prosí o spravedlivost slovy : „dovoláváme se lidských práv a spravedlivosti ve vlastním státě, aby útisk a bezpráví, které v ohledu národ­ nostním a náboženském jest na nás pácháno, věřících evangelících a. v., kteří se hlásíme k české národnosti, byly odstraněny, a nám zaručena náboženská, jazyková a hospodářská rovnoprávnost." Mnozí čeští evangelíci — znechuceni útiskem a šikanováním přestupují do evang, sborů českobratrských a tak právě čeští evangelíci pozbývají nejuvědomělejší složku národní. Čeští evangelíci a. v. sdružili se ve spolku „Evangelická Matice Tranovskeho*, Vy­ dávají náboženský měsíčník „Slezský evangelík", v němž tlumočí své požadavky, povznáší náboženské a národní v ě d o m í svých příslušníků a odráží polské útoky. — Vydala český kancionál. — Spolek nemá žádných fondů ani subvencí a bohatá jejich církev se chová k nim macešsky. S despotickou vládou polských pastorů jsou již nespokojeni sami rozumnější polští evangelíci, jak nasvědčuje revolta v Bystřici n.O., kde evangelíci v poctu 3.000 jedno­ myslně žádají změnu ústavy v církví, a dokonce s e domáhají, aby bystřický seniorát byl pnloučen k evangelické církvi na Slovensku, kde doufají nalézti lepšího porozumění pro své tužby. Slezská Matice osvěty lidové bedlivě sleduje hnutí českých evangelíků, zejména po stránce národnostní, obdivuje a oceňuje jejích těžkou práci, a neustane, pokud se českým evangelíkům na Těšínsku nedostane to, co jim po právu a spravedlnosti patří. Odpor polských pastorů proti oprávněným snahám českých věřících nedá se trvale udržet. Zda se, ze polským pastorům nejde o věřící ani o církev, jako spíše o udržení polské nadvlády v evang, sborech. Největší chybou je, že nemáme vůbec českých kněží evang. a. v., a že veskere fary, jez jsou velmi tučnými prebendami, jsou v rukou p o l i t i c k y exponovaných polských pastorů. Nedostatek kněží pociťujeme však i v katolické církvi. O uprázdněné fary není českých uchazečů a přímo hrozivá je v tom směru budoucnost, neboť na vidnavském ústavě, který zásobuje celé Slezsko kněžstvem, bylo letos vysvěceno 5 Poláku, 2 Němci a pouze jediný Čech. Na tomto semináři studuje tou dobou 24 Poláci, 22 Němci a pouze 12 Cechu. Za Rakouska bylí na německých i polských farách čeští faráři, brzy bude poměr u nas obracený. Co znamená v obci agilní farář ví každý, nehledě, že kněžské povolání v nynejs. době beznadějných vyhlídek pro naší mládež do budoucnosti, poskytne ne,en význačné společenské, ale i dobré hmotné postavení. Jest to opět jeden z důsledků nepromyšleno agitace popřevratové, který bude těžko napravovat. V ý s l e d k y s č í t á n í l i d u v roce 1930 byly konečně po dlouhých průtazích uveřej­ něny. Odpovídají přibližně číslicím, které nám byly již před 3 lety sděleny našim důvěrníky v jednotlivých obcích. Z a j í m a j í nás politické okresy fryštátský a českotesinsky, kde prolíná,i tři národnosti, a kde se stále zápasí o dobytí nových posic, příp. o udrženi nabytych.

V těchto dvou okresích žilo koncem roku 1930 celkem . z nichž bylo

. .

. . . . . .

v 7 ,í

. . . . .

43*47 8*96 33*39 103 0*11 13*04

• . . Poláků . . . . . . . . • . Židů .............................................. . . .

.

.

. 227.412 obyvatel, 53*22 7*55 33'40 0'90 0*07 4*86

. .

.

.

v n/0

. . ,

.

.

. 121.412 . 17.166 . 75.967 2.040 . 160 . 11.049

. . . Židů se přihlásilo

.

.

z nichž bylo Čechů

.

Porovnávajíce tyto z nichž Čechů . Poláků . ubylo Němců . Židů . . Cizinců . Různých

.

.

.

•, • -

-

88.556 18.260 68.034 2.099 227 26.568

výsledky zjišťujeme, že přibylo obyvatel o 23.668 duší — v . •; v . 9*75 . . . . . . - • , . . 32.474 . . 7.933 . . • . • • < • 1*41 . . . 1.094 . . . . . . .. 59 . . . . • • . . . . ■ ' '■ 8*18 . . . 15.519 . . . . . . . 67 . . . • • - •

11*6,

Jsme s výsledky sčítání lidu spokojeni. Jdeme nezadržitelně kupředu a není daleka doba, kdy politický okres íryštátský bude jednojazyčný, český. Poláci tvořili v roce 1930 menšinu 24*13-%. Uvážíme-li, že od roku 1921 do 1930, tedy během 9 let, jen v tomto okrese dostalo 11.693 cizozemci státní občanství, z nichž právem můžeme 9 0 u/ o připočísti Polákům, t. j. okrouhle 10.500, vidíme, že Poláků vlastně silně ubylo. Počet cizozemců klesl z 18.578 na 6.885 a tento reservár, z něhož Poláci posud čerpali, vyschne. V politickém okrese českotěšínském tvoříme menšinu 38*25 "/o* Poláci mají 48*85 Němci 7*04 % , cizinci 4*88 % . — Před 9 lety bylo Čechů 32*48 % , Poláků 46*78 % a Němců 8*34 "j0. Získali jsme tedy skoro 6 %» Poláci 2 °/„ včetně přírůstku 3*500 Poláku, jimž se dostalo státního občanství, takže ve skutečnosti vlastně ztrácejí. Němci ztratili 1*3 H/i>* Výsledky sčítání lidu jasně vyvrátily polské bajky o 150.000 Poláků na Těšínsku, když jich ve skutečnosti bylo úředně a správně napočítáno na celé Moravě a ve Slezsku dohro­ mady 79.450, tedy skuro o padesát procent méně. Takové měřítko třeba bráti i při všech ostatních tvrzeních a nářcích Poláků. Z á p i s y d o š k o l jsou výslednicí práce matičních odborů a dokladem, jak postupu­ jeme. V politickém okrese fryštátském máme přírůstek pouhých 243 dětí. Celá řada obcí vykazuje úbytek českých dětí, ku příkladu Petřvald 106, Karvinná 63, Lazy 60, Orlová 37, Détmarovice 29, Porubá 22. Jsou to důsledky krise v uhelném revíru. Dělnictvo bylo silně

"/o.

propouštěno, odstěhovalo se a hledalo výživu jinde. — Poláci se udrželi na loňské výši se ziskem 16 děti. Zato Němci získávají 180 dětí. Německé školy navštěvuje 3.411 dětí čili skoro 14% , ačkoliv podle sčítání lidu je Němců pouze 7*85%, tedy jasný důkaz, že stále se u nás germanisuje. Klasickým příkladem toho je Orlová, jak zjištěno v Obraně Slezska. Nutno také upozorniti na Staré Město u Fryštátu, kde česká škola ztratila 4 dětí, zato polská získala 16. Je to obdobný případ Německé Lutyně z minulého roku, kde se nám však podařilo odstranit kořen zla. V politickém okrese českotěšínském splnili se naše naděje tou měrou, že počtem dětí jsme předhonili Poláky, neboť máme 7.322 (44 38% ), kdežto Poláci 7.290 (44'18 % ), a Němci 1,888 dětí (11*44%). Proti minulému školnímu roku přibylo 1.019 dětí; na tomto přírůstku participují Češi 510 (50*15%), Poláci 350 (35*33%), a Němci 149 (14*62 %). I v tomto okrese je počet dětí v německých školách nepřirozeně veliký a důkazem germanisace, která má vy­ vrcholit zřízením německé školy v Jablunkově. V okrese českotěšínském, který je převážně rolnickým, nepůsobí krise v uhelném průmyslu tou měrou na ubývání obyvatelstva, jako v průmyslovém okrese fryštátském. S t a v b a š k o l n í c h b u d o v uvázla na mrtvém bodě. Marné je naše volání a četné in­ tervence. Naše zákroky rozbíjejí se o nedostatek prostředků ve státní správě. Když po několik roků stát u nás nic nestavěl, vyhověli jsme nejnaléhavější prosbě a postavili za vypůjčené peníze školní budovu v Dolní Lomné, stát ji po půldruhém roce zakoupil, avšak posud bez­ výsledně se domáháme nedoplatku dnes již přesahujícího Kč 100.000*— . V Hluchové vyhořela chalupa, ve které byla umístěna česká i polská škola. Podařilo se nám, že aspoň tam bude stát stavět dřevěnou školní budovu, ovšem stavba není posud ani vypsána, kdežto Poláci již staví. Poměry se utvářily pro nás dokonce tak zle, že prozatím Těšínsko vychází naprázdno i ve stavebním programu školském z půjčky práce. Omlouvá se Praha tím, že poměry jinde jsou prý ještě horší a potřeba naléhavější. Učiníme vše, aby z půjčky práce dostalo se nám spravedlivého přídělu, aby aspoň ty nejnutnější budovy se postavily. Vy ho ví-li se našim oprávněným prosbám, povzbudí to naše sebevědomí, a naši národní nepřátelé uvidí, že nás republika neopouští a že Praha nám nechce býti macechou. Naše Matice dobře chápe vý­ znam půjčky p r á c e , z které reklamujeme právem podíl na stavbu škol. Upsali jsme 100.000 korun čsl. a vyzvali naše odbory i českou veřejnost ke konání národní povinnosti. Naše veřejnost byla mile vzrušena sokolským sletem, který před zraky zástupců třiceti národu z celého světa rozvíjel v Praze obraz síly, obětavosti a nadšení. Těšínsko i Hlučínsko bylo velmi četně zastoupeno na sletu a účastníci si přinesli z Prahy nové síly a nadšení do pohraničí, kde obého je tolik třeba, . V loni došlo ke splnění daného slova a ministr Dr. Derer navštívil Těšínsko při příleži­ tosti položení základního kamene ke ^tavbě budovy pro české gymnasium v C. Těšíně. Škoda, že nám nebyla dána možnost mu ukázati, kolik našich škol je ještě umístěno tak ne­ důstojně, že v mnohých případech je to výsměchem kultury a hygieny, a jak odůvodněny jsou stesky našich hraničářů. Školské osnovy Dra Derera podrobili jsme věcné kritice odbor­ níků, zdůraznili její přednosti a neváhali poukázati i na její nedostatky. Jasným a v n y n ě j š í době zvláště potěšujícím zjevem byl veliký dar neznámého dárce pro národní instituce, z něhož se dostalo naší Matici částky Kč 10.000 — , z čehož byli po­ děleni ti nejpotřebnější hraničáři o letošních vánocích. Není to indiskretnost, když prozradím, že tímto šlechetným dárcem byla banka Slavia, které z těchto míst jménem vás všech upřímné děkuji. Kdo z hraničářů potřebuješ pojišťovny, vzpomeň na Slavii,

Při loňské valné hromadě byla. projevena důvěra v lepší hospodářskou budoucnost, bohužel tato naděje se nesplnila, nebot situace se ještě více zhoršila a ,e,i odlesk se odraz, schodkem Kč 103.859-19, kterým končíme naše h ospod ářství v roce 1932 p resto, ze zavedena byla celá řada úsporných, mnohdy až bolestných opatření. Tento schodek zvyšuje se ,es e o částku asi Kč 100.000'— nedoplatkem za školní budovu v Dolní Lomné Učiněny vsemozne kroky, aby Matice tuto částku neztratila a věříme slovům premiéra vlády, že nem možno, aby Matice za svou dobrou vůli a nežistnou práci pro české školství ještě státu doplacela. Státní podpora byla nám vzhledem na všeobecnou situaci snížena, sníženy i podpory jine, kdysi d iv a L známa česká obětavost skoro n a d o b ro přestala. Matiční odbory rovnez trpí hospodářskou bídou a přispěly na potřeby ústředního výboru jen nepatrnou částkou Kč 20 978'— Uznáváme těžké postavení mnohých matičních odboru, musíme vsak zas trvati na tom, aby členské příspěvky byly ústřednímu výboru odváděny. ■ _ Pro rok 1933 musíme co nejopatrnéji hospodařili, abychom odvrátili hrozíc, nebezpečí uzavření řady matičních mateřských škol. Bezpodmínečně uzavřeme školky, ktere po zap.se vykáží nepatrný počet dětí. Velmi bolestnou kapitolou jsou matiční kina. Špatné hospodářské poměry působily tu přímo katastrofálně. Aby pohroma matičních kin byla dovršena, vyme řena byla jim zvláštní výdělková daň se zpětnou platností. Daň tato jde do velikých obnosu, ježto k dani se připočítávají veškeré obecní, okresní a zemské pnrazky. Ucini i ,sme vse, abychom docílili osvobození od této daně, avšak naše zákroky zůstaly bezvýslednými Změnili jsme matiční stanovy tak, že Matice přestává býti podnikem vere,ne uctuj.cm a t.m od roku 1932 bude matičním kinám předpisována pouze obvykla yýdelkova dan. Síť matičních odborů byla rozšířena o další 4 odbory a to v Nydku-Hluchoye, Karvinnejáma Hohenegger, Dolní Těrlicko a Kouty na Hlučínsku. Vzhledem k tomu, ze nektere odbory nevyvíjely již několik roků činnost, byly ze seznamu vyškrtnuty^Jsou to odbory v cistě čes­ kých obcích a to: Baška, Bartovice, Staré Město u Frýdku Pazderna, Repiste.Skalice a Datvně Horní. Máme tedy celkem 148 matičních odborů činných s počtem 16.961 clenu. Ne,čileji si vedou odbory na pohraničí, kde ještě dnes naši hraničáři musí těžce zapasiti o sye kulturní i hospodářské a národnostní potřeby. Ochranitelská činnost ,e stale jeste velmi slabci. Nemáme dostatečný počet finančně silných odborů, které by mohly převzíti ochranu slabých menšinových odborů. . , „ , . , Matiční organisací stojí v čele 8 členné předsednictvo, které se pravidelne schází co 14 dnů ve Sl. Ostravě. Během minulého období učiněno v předsednictvu 770 rozhodnuti. Ústřední výbor jest 33 členný, sešel se 4 krát a rozhodl v 825 případech. Důležitější matiem záležitosti se propracují ve schůzích okresních jednatelů, kde se připravují návrhy pro před­ sednictvo a ústřední v ý b o r. Schůzí okresních jednatelů zúčastňují se zástupci Národní rady, Svazu obcí, měst a okresů, jakož i školští odborníci, Usnesení předsednictva ústředního vý­ boru provádí matiční kancelář s tajemníkém v Čela. Kancelář^zaměstnává ještě účetního a 4 pomocné síly. V roce 1932 bylo přijato a vypraveno 27.342 spisy. Velmi dobré se osvědčil matiční Věstník, který vydávám e p o d le potřeby a jímž udržujeme stálý styk se všemi odbory. Pro politický okres českotěšínský fungovala v C. Těšíně „Odbočka ustredn. kancelare Slezské Matice osvěty lidové” . V ní činěna usnesení o národně politických, školských, hospo­ dářských a osvětových otázkách oblastí m atiční v ů b e c a českotěšínského okresu zvlaste.

20

Připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictvo a ústřední výbor, a opatrován materiál pro intervence u úřadů. Prostřednictvím odbočky rozesilana ..Tě š í n s k á k o r e s p o n d e n c e " , která zpravovala český tisk o našich poměrech. Zde projednávány záležitosti Kuratoria Masarykova jubilejního fondu a správy Masarykovy

jubilejní vyšší školy lidově. V odbočce se pracovala důležitější memoranda a petice na urady. Z porad odbočky vvšla veliká část iniciativy pro matiční činnost. Odbočka je velmi důležitým faktorem v matičním životě. Výnos z Těšínského kalendáře, který se zde rediguje a připra­ vuje, jest mnohem větší, nežli stojí udržování odbočky. Snad se nám podař i, ze v brzké do e laskavostí a obětavostí Národní jednoty slezské v Praze bude zřízena podobna odbočka pro celé Hlučínsko, kde poměry přímo volají po takové kanceláři. O s v ě t o v á a l i d o v ý c h o v ná č i n n o s t přesto, že hospodářské poměry byly ma­ tičním podnikům krajně nepříznivě, nijak neochabla, jak z dáb uvedené statistiky yidno.- K matičním odborům přibyl nový kulturní bojovník Masarykova jubileím vyssi škola lidová, která p od á vá samostatně zprávu o své blahodárné činnosti. Mezi

m a t i č n í p o d n i k y patří vánoční pohlednice, jež jdou dobře je již mezi lidem zakořeněn; je to kniha velmi dobré a laciné četby a neměla by scházet v žádné rodině na Těšínsku a Hlučínsku. Odezva spatných hospo­ dářských poměrů objevila se i u Těšínského kalen dá ře při inserc, která proti roku 1 9 3 1 s v é p o m

na odbyt. Těšínský

o c n é

k a le n d á ř

klesla o celých Kč 10.000'— i Na přáni odborů zřídili jsme „ S v é p o m o c n í i o n d ", z něhož po dovršeni základní částky může býti udělována jednorázová podpora v případe nutné potřeby. Jest třeba, aby všechny odbory staly se členy tohoto fondu. Matice vlastní tyto fondy: Iond Hrubého Kč 63.737— , Židkův Kč 13 614— . Rakův Kč 13.367, Leháěkové Kč 1 . 4 7 9 - a Iond Dra Pelce Kč 2 3 0 0 - . Z iěehto fondu bylo v roee 1932 podpořeno 12 žáků středních škol a dva vysokoškoláci v uhrnne castce Kc 8.2 . Šlechetní tvůrci a dárci těchto fondů sice zemřeli, ale zanechaný kap.tal dale za ne pracuje, prokazuje dobro našim chudým a nadaným studentům, a mnohdy umožňuje i dostudovaní. Veliké naděje jsme kladli do studentských matičních odborů, které byly zřízeny všude tam kde jsou střední školy v oblasti naší Matice. S výsledky nejsme spokojeni a budeme muset vynaložit vše, aby se stála náprava, neboť v inteligentní a národně zalo/.ene mladé •iest naše budoucnost. Mnohé matiční odbory dobře pochopily význam mládeže a prikrocili k organisování mladých v rámci odborů, a to divadelní, pěvecké, radioamatérské a sportovní. Krajně nepříznivé hospodářské poměry měly za následek zvýšenou ™ s t n ^ o s t .

Matice i tu účinně zasahovala, starajíc se o zaopatřování práce 7avedením mléčné akce na svých mateřských školách celila podvýživě deti. Finančně silne)s. odbory^j^k^ Nox^ Bohumín a jiné, zavedly i stravovací akci nejen pro dítky, ale i pro ne­ zaměstnané. Těžká starost vzešla z uspořádáni vánoční nadílky, neboř příjem matičních odborů se proíi minulým rokmn značně proti minulému toku klesl o l\c

příjmu ° p r , ^ l « T p H vá, roce c

peníze ošaceno a obuto!

^

=

,

býtí za tyto

Nej větší péčí věnuje Matice m a t e ř s k é m u š k o l s t v í . Vydržuje 43 materske školy nákladem Kč 572.680'—. Na těchto školách jsou zaměstnány 43 učitelky, 43 opa rovnice a 40 učitelů je pověřeno správcovstvím na 43 školách. Naše mateřské školy navstevuje celkem 1555 dětí. Během roku byla převzata obcí naše škola v Horní Suché. Předsednictvo učinilo vše, aby část těchto škol byla převzata do státní správy a sice v prvé rade ty, které jsou umístěny ve státních budovách a mají velký počet dětí. Nevyhoví-li stát aneb ^nezlepsi-h se hospodářské poměry, budeme muset přikročiti k uzavírání materských maticmch s o . V N Bohumíně vydržujeme tříroční odbornou školu pro ženská povolaní a v Karvmne roční. První navštěvuje 110, druhou 16 Žaček. Tyto školy mají posud nedoceněný význam a děvčatům by měla býti uložena zákonnitá povinnost takové školy navštěvovati. Uznavajice prospěšnost a potřebu takové školy na Jablůnkovsku a pro přiléhlou Slovac, cmíme pripravv pro otevření rodinné školy v Jablunkově. Hudební školy se vžily a vydržujeme je v Novém Bohumíně s expositurou ve f rys a e< Orlové, Petrovicích a Rychvaldě. V Českém Těšíně s expositurou v Třinci a Jablunkově. Tyto školy navštěvuje celkem 324 žáků a Matice doplácí za minulý rok Kč 49.667'34. Na Hlučínsku neseme věcný náklad krajkářských kursů v Bolaticích a Hlučme částkou Kč 2.900'—. Kursy navštěvuje 36 frekventantek. Ohromnou a mravenčí práci našich matičních odborů v roce 1932 vyjádřím suchým vyliků. Vykonáno: v roce 1932 přednášek kursů

.

.

•

.

•

.

•

.

•

dětských představení

.

.

.

kinematografických představení loutkových her

.

.

517

• ,

17 322

• 12

.

122

•

98

.

1315

2049

202

226

148

146

.

besídek pro mládež

.

.

akademii a koncertů

474

•

divadelních představení

.

76

.

' 15 107

slavností pamětních dnů národních slavností výletů

.

?

•

.

.

různých zábav

.

.

.

.

1931

•

270

76 'Z

15 85

83

76

269

261 85.989

veřejné a matiční knihovny měly knih

.

115.791

•

.

21.268

13.774

-

.

300.664

234.254

16.923

16.147

.

počet čtenářů počet výpůjček

. .

. *

.

počet veškerého matičního členstva

• ,

v těchto číslicích uloženo práce, nadšení, obětí a času mnohdy \ znamycn naasencu, a o v e u e p u s u u u iu je n i*,**, ^ 1i ^ u / llv íulv“ t ------- r -------1 dářských poměrů na pohraničí se těžce a tvrdě pracuje. Práce se téměř ve všech odborech daří. Všude máme nadšené a obětavé pracovníky, kteří Se neptají, co jim to vynese, kdo jim za práci zaplatí — ti všichni jsou si vědomi slov Dra Rašína, že za práci pro vlast a národ se neplatí. Osud je postavil do pohraničí a oni plní své tvrdě a těžké poslání hraničářů, n e­ dávajíce se másti mnohdy různými politickými exponenty, jimž často je důležitější strana, než 2 národ.

Naše matice udržuje přátelské styky s čsl. Národní radou v Praze, Svazem Matic, Svazem české samosprávy, Národní jednotou slezskou a mnohými jinými přátelskými organisacemi. Zdůrazňuji zde zvláště čsl. Národní radu, která konečně přeorganisována mohla by býti tím, čím ji chtěl míti náš president Dr. Masaryk: „svědomím národa". Bylo to zásluhou a přičiněním naší Matice, že se nám podařilo přesvědčit Prahu, že je nutno zachovati samo­ statnou odbočku Národní rady v Opavě, a že by bylo těžkou chybou přičleníti Slezsko k odbočce v Brně. Bohužel, že hned v první s c h ů z i opavské odbočky se počaly uplatnovati politické choutky, které by snadno mohly ohroziti poslání a význam Národní rady pro cele Slezsko Dlužno jen litovati, že lidovci nevyslali do Národní rady své zástupce, takže nynější Národní rada je kusá a neobsahuje celý národ. .... . . Mám za svou milou povinnost poděkovati všem matičním pracovníkům za jejich prací. Děkuji tisku, který bez rozdílu politických směrů nás v naší práci vydatně a ochotně pod­ poroval. Děkuji všem národním organisacím, všem našim poslancům, našemu učitelstvu a všem , 1 t N o í vří>lí>lŠÍ H í k v „ ' l i m práUtóm mimo Slezsko Za ‘v še dobré, co pro1 naše hraničáře vykonali. N e z l e jš í díky platí všem úřadům. Díky zasluhují všichni naši zaměstnanci, kten s pili a chuti konají sve XŤ£> c ln ^ K á r íi M a t ic e .

dome K novému, nuni w u u a u * -------■ v. D ějinně poslání, které nám hraničářům osud na Těšínsku a H lu čín sku urcil, splníme , kdy z všichni dobří Čechové budeme držet pohromadě, rozejdeme-li se, zradíme své poslaní a zklameme své potomky. M y n e z r a d í m e, 111 y v y l r v á ni e !

23

Odborná škola pro ženská povolání Sl.M.O.L. v Novém Bohumíně Be dř i c h Š t ě t i n a , ř e d i t e l .

Kuratorium školy tvoří předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové se zástupci země, obchodní a živnostenské komory v Opavě, města Nového Bohumína, I. odboru Slezské Matice osvěty lidové v Novem Bohumíně, školy a učitelského sboru. 4n^ \ , . . , ... Funkční období kuratoria vypršelo dnem 30. listopadu 1932. V novem období ,sou kromě předsednictva Slezské Matice osvěty lidové členy řádnými: B o h u s l a v b í d a , knihovník města Mor. Ostravy, za moravskoslezský zemský výbor, K a r e 1 Bu c ht a, obchodník v Novém Bohumíně, za obchodní a živnostenskou komoru v Opavě, O t a k a r J a d r n í č e k , celní ředitel v Novém Bohumíně, za město Nový Bohumín, L u d m i l a O d v á r k o v á , odborná učitelka šití šatů, za učitelský sbor, a B e d ř i c h Š t ě t i n a , řed. školy. Ustavující schůze kuratoria vykoná se v roce 1933.

Organisace školy Škola byla zřízena dnem 1. září 1924 jako roční škola rodinná, která byla pak od 1.září 1928 přeměněna na dvouletou. Od l.září 1930 povolilo ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem obchodu zřízení živnostenské pracovny pro šití šatu (III. ročník). Při škole konají se tříměsíční lidové kursy: a) šití šatů, b) šiti pradla, c) vaření. V I. a II. ročníku vyučuje se nepovinně jazyku německému. Právo veřejnosti I. a II. ročníku bylo uděleno výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 27. června 1929 č. j. 76.576/29-111, a živnostenské pracovně pak výnosem ze dne 27. III. 1931 č. j. 180.908/30-111. Podle vyhlášky ministra průmyslu, obchodu a živností ve shodě s ministrem školství a národní osvěty ze dne 23. dubna 1931 č. 71 Sb. z. a n. je škola zařaďena do seznamu učilišť, jichž vysvědčení na odchodnou nahrazuje průkaz řádného dokončení učebního po­ měru (tovaryšský list nebo tovaryšskou zkoušku.)

Učitelský sbor A. Změny: . a) Do sboru vstoroila a opět vystoupila: odb. uč, vaření městské odb. školy, pro ženská povoláni v Brně v Merhautové ul. J i n d ř i š k a R a š k o v á , která zastupovala od 1. 1-1932 do 31.111. 1932 odb. uč. M a r i i M a l á č o v o u -H o lu b o v o u po dobu dovolené pro mateřství..

24

b) Ze sboru vystoupila: odb. uč. vaření M a r i e M a 1á č o v á roz. H o l u b o v á , choť inženýra státní dráhy v Novém Bohumíně, která byla jako vdaná zproštěna kuratoriem služby dnem 31. srpna 1932, jelikož dle zásadního usnesení předsednictva Slezské Matice osvěty lidové nezaměstnává Matice na svých školách vdaných učitelek. c) Do sboru vstoupila: abiturientka ústavu v Brně B o ž e n a H á l o v á , která byla ustanovena od 1. září 1932 smluvní učitelkou vaření*

B. Učitelský sbor ve šk. r. 1932/33. . . . 1 Ředitel - B e d ř i c h Š t ě t i n a , ředitel státní mens. měšf. školy. Předmetum nevyučuje. 2! B e d ř i c h P s c h f i r e r , profesor s aprobací pro školy střední (PhDz) vyučuje češtině, vychovatelství, dějinám vzdělanosti, písemnostem, zpěvu a němčině. Roční prumer hodin 22 25. 3 . B o ž e n a H á l o v á , učitelka vaření. Vyučuje počtům, zdravovědě, domácímu J\0SP°dářství, nauce o potravinách, vaření a tělocviku. Mimo to vyučovala v době od 1. X. do 31. Alt. 1932 v kursu vaření. Roční průměr hodin 24*5. 4 Ma r i e N á d v o r n í k o vá, učitelka šití prádla. Vyučuje šití prádla, spravovaní pradla, kreslení střihů, vyšívání, kreslení a nauce o látkách. Roční průměr hodin 24*75. 5. L u d mi l a O d v á r k o v á , učitelka šití šatů. Vyučuje nauce o kroji, síti satu, kresleni střihů a vyšívání. Mimo to vyučovala ve dvou tříměsíčních kursech šití šatu. Rocm prum r hodin630^ ie T i c h á roz. P e n k o v á , učitelka šití šatů. Vyučuje nauce o látkách, šití šatů, kreslení střihů, kreslení a vyšívání. Roční průměr hodin 23 25. ^ 7. J i n d ř i š k a R a š k o v á , odb. uč. vaření. Vyučovala od 1 .1. 1932 do 31.111. 9 ^ z odb. uč. Marii Maláčovou Holubovou po dobu dovolené. I yS t a n is la Vvy K a t r i c h , odb. uč. měšf. školy, občanské nauce v e II. roč., 2 hod. týdně. 9 J i n d ř i c h P a z d z i o r a , uč. měšf. školy, němčině v I. ročníku, 3 hod. týdne. 10. Fr a n t i š e k Ž i d l í k , odb. uč. měšf. školy, počtům v živn. pracovně, 3 hod. týdne.

Kronika školy Zápis pro šk. rok 1932/33 konal se ve dnech 28. - 30. června a 30. a 31. srpna>1932. Zapsáno do I. roč. 29, II. roč. 21 a do živnostenské pracovny 18 rádných zakyn, cel Sk0lÍ i d t r S t d o kursy a to: šití šatů (16 konal se druhý kurs šiti valo se dvakráte týdně

b f o d 1. října do 31. prosince 1932 konaly se ve škole dva lidové účastnic) a vaření (9 účastnic). Od 1. ledna 1933 do 31. března šatů (17 účastnic). Kursy n a v ště v o v a ly celkem 42 ucastmce. Vyuč od 18. do 21. hodiny. V obou kursech M . satu vyučovala odb. uc.

Ludmila Odvárková, v kursu vaření odb. uč, Božena Hálová. „„„„„ Výstavka Ve dnech 4. - 7. března 1 9 3 2 vystavily chovanky živnostenské pracovny ve výkladní skříni obchodu pí Wagnerové v budově městského kina několik ukázek vlastních Draci (návrhy ozdob, šaty, ozdobné předměty). Výstavka těšila se značnému za|mu obecenstv . Exkurse Dne 6. června 1932 navštívily chovanky všech ročníku výstavu zahraničního odboje pořádanou Čsl. obci legionářskou v Novém Bohumíně. Dne ‘ 5 . ^ ^ podniky 2a3 Pčervnay 1932 navštívily chovanky městské parní lázně a prohlédly sí zařízeni jatek. Dne 17. června prohlédly si chovanky II. roc. pozemkovou knihu u okresního soudu v Bohumíně.

Školní slavnosti, přednášky, návštěva kulturních filmu.

Dne 7 března 1932 oslaveny 82. narozeniny presidenta Masaryka dusto|nou yzpomm školní (proslov žákyně Jaškové zpěvy a recitace). 19. “ prof. Pschůrer o významu Jana Amosa Komenskeho, 17. IX. 1932 navstiv.ly vsecr^ny přednášku odb. učitele Stanislava Kittrícha v měst škoie o a ideového tvůrce národní soustavy tělovýchovné Dra Miroslava Tyrše (oslava

_

£ * * y vyr

jeho narozenin). Svátek státní samostatnosti 28. říjen byl oslaven tichou školní vzpomínkou, při které o významu dne promluvil prof. Pschurer. Po školní oslavě navštívily všechny chovanky oficiální vojenskou vzpomínku na Masarykově namesti v Novem Bohumíne. Dne 16. listopadu přednášel chovankám štábní kapitán Kameník na vojenském cvicisti u Skrecone 0 nebezpečí, jež mohou zpusobítí nevybuchlé granáty. Po přednášce byly demonstrovaný výbuchy granátů. 5. prosince 1932 vzpomněl prof. Pschurer ve všech třídách stého yyroci narození norského básníka Bjdrnstjerna-Bjórnsona. V neděli dne 5. června 1932 zúčastnily se chovanky slavnosti „Den mládeže", kterou pořádal I. odbor Slezske Matice osvěty lidové se všemi učitelskými sbory českých škol, a zpestřily svými malebnými kroji mohutný dvou­ tisícový průvod školních dětí městem. Mimo to navštívily v roce i 932 všechny chovanky městské kino, kde byly promítány tyto kulturní filmy: 22. II. 1932 „Psohlavci a 10. X . 1932 „Vysoké Tatry". ■■ ' . . . , . inspekci školy vykonala dne 9. února 1932 inspektorka ministerstva skolstvi a národní osvětv Marie Krausová. , Sociální péče. Od placení školného, které činí ročně Kč 200*-, by10 ^ ura^ )r‘f m osvobozeno celkem 14 chovanek, sleva . . . . . . ■ > * •* • • * ' od 75 % školného osvobozeno 12 chovanek, sleva . . • • * * • • ■ * J* , c n „,

IQ

..

.

.

.

.

.

.

.

.

•

.

K .C

l.V U U

-

od ? ? ]• od 25 jo

” ” A " Kč 300- M « u 11 -- ---- ---------— --------------- — i/> qqo* Celková sleva školného činí tedy . . . • • • • • • • Kc Nemajetným chovankám daroval I. odbor Slezské Matice osvěty lidové v Novém Bohu­ míně místo vánoční nadílky v hotovosti Kc 800' , které byly rozděleny 19 žákyním všech tříd jako příspěvek na zakoupení potřeb pro šití. Pro vánoční nadílku deti všech ceskych škol obecných a měšťanských ušily bezplatně chovanky II. roč. 21 dívčí saty, chován ty živnostenské pracovny 19 dívčích kabátů a 8 dívčí šaty. Chovankám se povoluje, aby pn vaření zakupovaly si pouze poloviční oběd (menší porce), čímž se jim naklad za obědy značně sníží. Učebnice půjčují se chovankám za poplatek Kč 2 ' - na rok. Při exkursích hradí jízdné nemajetným chovankám I. odbor Slezské Matice osvěty lidové. Žákyním živnostenské pracovny vydává správa městského kina po předložení legitimace snížené vstupenky n a představení doporučená školou. ■ v Zápis pro školní rok 1933/34 vykoná se ve dnech 28. áž 30. června 1933 v ředíte ne české měšťanské školy v Novém Bohumíně. U zápisu nutno předložití: křestní list, domovský list nebo průkaz o státním občanství, p o s l e d n í v y s v ě d č e n í školní. Nepřichází-h uchazecka přímo ze školy, předkládá i vysvědčení zachovalosti vydané obecním úřadem místa svého pobytu. U zápisu nutno zaplatiti zápisné a příspěvek na učebné pomůcky Kč 20*—. Do T. třídy přijímají se žákyně, které p roká ží, že vychodily alespoň třetí třídu školy měšťanské nebo nižší školu střední, a dovršily 14. rok věku. Do živnostenské pracovny přijímají se pouze ony žákyně, které vychodily II. ročník dvouleté školy rodinné. Žákyně, které vychodil ’ jednu nebo dvě třídy školy měšťanské nebo střední, jakož 1 cizinky, mohou býti přijaty pouze se souhlasem ministerstva školství a národní osvěty. Žádostí o dispens nutno předložití ministerstvu školství a národní osvěty počátkem cervence. Bližší informace udělí ochotně ředitelství školy. . . v' . Nepřihlásí-li se v červnu dostatečný počet žákyň, koná se dodatečný zapiš jeste ve dnech 31. srpna a 1. září 1933. Školní rok 1933/34 zahájí se v sobotu dne 2. září 1933 o 8. hod. ve školní budově ) u městského sadu. Redite

O d b o rn á škola p ro ženská p o v o lá n í Sl.M.O.L. v Karvinné Ředitel Š t ě p á n T e s a ř .

Kuratorium školy Kuratorium školy od roku 1928, kdy byla škola převzata Slezskou Matici osvěty lidové, tvoří její předsednictvo. Školu vydržuje úplně Slezská Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě, které přispěly v roce 1932 na úhradu nákladu ministerstvo školství a národní osvěty, město Karvinná, okresní výbor ve Fryštátě a zemský výbor v Brně.

Organisace školy Škola zahájila svou činnost 1. srpna 1922 jako kurs šití a vaření a teprve po vykonané inspekci přeměněny kursy ty v roční rodinnou školu výnosem ministerstva školství a národní osvěty z 26. června 1924, čís. 37.256/24-111 se zpětnou platností od 1. září 1923.

Učitelský sbor 1. Š t ě p á n T e s a ř , ředitel I. měšf. školy Masarykovy, vede správu a předmětům n e ^ M a r i a n n a P i c k o v á - S a i v e r o v á , odborná učitelka vaření. Výnosem minister­ stva školství a národní osvěty ze dne 23. srpna 1932, čís. 98161/32-111/5 udělena jí byla bez­ platná dovolená od 1. září 1932 do 31. srpna 1933. 3 V l a s t a O n d ř e j c o vá, odborná učitelka šití. Ustanovena byla k zastupovaní odb. učitelky vaření Marianny Pickové-Saiverové po dobu její dovolené. Vyučuje vaření, nauce o potravinách, domácímu hospodářství a vaření. Spravuje učebm pomůcky pro nauku o potravinách, domácímu hospodářství a vaření. Průměrný počet týdenmch hodin přepočteny na hodiny naukové je 23. ,, 4 V l a s t i m i l a Š e b e s t í k o v á , odborná učitelka šití. Je třídní učitelkou a vyučuje šití prádla a šatů, zdravovědě, péči o dítě, občanské nauce a tělocviku. Spravuje učebne pomůcky pro šití, zdravovědu, péči o dítě a učitelskou knihovnu. Průměrný tydenn. počet hodin je 21.5. Výpomocné vyučují: 5. Učitel O l d ř i c h B l a h a , zpěvu. 6. Odb. učitel F r a n t . V y h l í d k a , češtině a vychovatelství. 7. Odb. učitelka K a r l a Z l o b i c k á , počtům.

Kronika Zápis pro školní rok 1932/33 konal se ve dnech 27. - 30. června, a pak 30. a 31. srpna 1932. Zapsáno bylo 14 žákyň. Školní rok zahájen byl 1. září 1932. F . Exkurse: Žákyně prohlédly si 4. května 1932 státní tkalcovskou školu ve Frýdku, 5. května podnikly turistickou vycházku na Radhošt, 21. května navštívily mlékárnu v Českem

Těšíně a 4. června Linoleum, tržnice nábytku a textilní obchody v Mor. Ostravě. Kromě toho během roku byly přítomny ve vyučování v pomocné škole a navštívily poradnu matek a kojenců v Karvinné. / Školní slavnosti: 82. narozeniny p. presidenta bylo vzpomenuto dne 7. března v poslední hodině vyučovací. Oslava svátku státní samostatností konala se 28. října 1932 v kreslíme měšťanské školy a 8. prosince vzpomenuto stých narozenin norského básníka Bjornstjerna Bjornsona.

Sociální péče Žákyně zdejší školy jsou z rodin dělnických. Aby za nynější hospodářské krise byla jim umožněna náštěva školy, byly chudé žákyně osvobozeno od školného. Osvobozeno bylo 7 žákyň od celého školného, 2 žákyně od poloviny, 2 od dvou třetin a 1 od jedné třetiny. Celková částka, od které byly žákyně osvobozeny, je 3000 Kč.

Hudební a pevěcká škola Sl.M. O. L. v N. Bohumíně AI. Čech, ředitel školy Byla zřízena a otevřena 1. října 1926. Kuratorium školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové, které pověřilo dozorem školy místní poradní sbor, ve kterém zasedají pp. B e d ř i c h Š t ě t i n a , ředitel měšťanských škol, Dr. A l f o n s J u n g e r , profesor gymnasia, Dr. Š m a h e l , lékař, F r a n t . S o l ná ř, řídící učitel obecné školy, V á c l a v H e r v e rt, ředitel fy „Čechoslavia“ , a ředitel hudební školy.

Organisace Účelem hudební školy je poskytovati žákům řádné hudební vzdělání jak po stránce praktické, také teoretické, připravovati žáky ke státním zkouškám z hudby a na hudební konservatoř. Učební látka je rozvržena na 8 ročníků (kursů). Každý žák je povinen mimo hlavní předmět navštěvovati též předměty přiřazené, jako hudební nauku, sborový zpěv, orchestrální cvičeni a pod. Osvobození od těchto předmětů se uděluje jen na písemné přání rodičů. Všichni žáci jsou povi mi na konci školního roku podrobiti se zkoušce před zkušební komisí, která je složena z učitelského a poradního sboru. Na základě provedené zkoušky

28

vydá se žáku vysvědčení. Rozvrh učiva je stanoven zvláštní učebnou osnovou, schválenou příslušnými úřady, a je podroben dozoru státního inspektora hudebních škol. Měsíční školné: Klavír Kč 50'— , housle Kč 50'— jednotlivě (ve skupinách Kč 25 —), dechové nástroje a sólový zpěv Kč 60'—

Umístění školy Škola je umístěna v budově Diskontní banky v Novém Bohumíně, proti nádraží, kde ve třetím poschodí má 4 místnosti.

Stav žactva Ve školním roce 1932/33 byli zapsáni v Novém Bohumíně celkem 103 žáci. V expositurách (vRychvaldě, Petrovicích, Fryštáiě) celkem 118 žáků. Celkem je na hudební škole v Bohumíně a jejích expositurách zapsáno 211 žáků.

Učitelský sbor Členové učitelského sboru jsou: A I o i s Č e c h , ředitel, vyučuje hře na klavír, hudebním disciplinám a dechovým nástrojům. E v a Z i n k o v á - M a t č j č k o v á , prof. klavírní hry. G a b r i e l Š t e f á n e k , prof. houslové hry. , R e l a Č e k a l o v á - D a n e š o v á , uč. klav. hry v exposituře ve 1'ryštátě a Petrovicích. A n t . S o c h o r , učitel hry houslové v expositurách. V o j t ě c h S o c h o r , v ý p o m o c n ý učitel hry houslové v Rychvaldě. R ů ž e n a E i c h e n b a u m o v á , výpomocná učitelka hry klavírní v Rychvaldě. J o s e f M o k r ý , člen orchestru NDMS, výpomocný učitel dechových nástrojů. M Ža áK k oo vv á sólového. m aa rni ee ^ a ,, výpomocná vypuumua učitelka uu«.mU zpěvu ----------------Na hudební škole v Orlové, která je pod p e d a g o g i c k ý m dohledem ředitelem AI. Lec ha vyučují: M i r o s l a v J u n k , státně zkoušený učitel hry houslové. K v ě t a H o l u b o v á , státně zkoušená učitelka hry klavírní.

Podniky školy 27 . října 1932

d ir ig o v a l

ř e d ite l

Čech mužské a ženské sbory na akademii na oslavu

státního svátku. . *i 5 . března 1933 řídil A I . Čech symfonický koncert na p o č e s t narozenin pana presidenta. Prof. G a b r i e l Štefánek měl samostatný koncert v Radvamcích.

Žákovské produkce Orfeům. V K lť | u a produkce i/iw u m v — v . sále -— . . . i 22. června 1932 veřejná 1932 veřejná produkce žáků hudební školy ve Fryštátě v kreslíme mest. školy. 2 6 . června 1932 veřejná produkce žáků hudební školy v Petrovicích v sale p. Krutkeho. 2 7 , června

Hudební a pěvecká škola Sl.M. O. L.vČTěšíně a pobočkami v Třinci a Jablunkově. Kuratoriem školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové.

Organisace školy Škola jest ústavem pro uměleckou hudební výchovu. Poskytuje potřebné vzdělání hudebním diletantům, hudebníkům z povolání, připravuje žáky ke státním zkouškám z hudby a na konservatoř. Má oddělení: klavírní, houslové, sólového a sborového zpěvu, intonace, nástrojů dechových a předmětů teoretických. Vyučuje se dle osnov schválených státním inspektorátem podle nejnovějších metod. Učebná látka je rozvržena na 8 kursů. Měsíční školné: klavír Kč 60’ -, housle jednotlivě Kč 60'— , housle ve skupinách po čtyřech žácích Kč 25'— , zpěv sólový Kč 80' , teoretické předměty ve skupinách Kč 25'— . Žák řádně zapsaný po předběžné přijímací zkoužce vyvolí si a začne navštěvovati některý jednotlivý předmět a je povinen navštěvovati mimo hlavní předmět též předměty přiřazené, t. j, hudební nauku a intonaci. Vystoupení během roku může býti žáku na odůvodněnou žádost povoleno na konci prvého pololetí.

Učitelský sbor J o s e f B a r t o š , ředitel školy, vyučuje hře na klavír, předmětům teoretickým a zpěvu na odborné škole pro ženská povolání. F r a n t i š e k R o v e n s k ý vyučuje hře na housle. E m í l i e R o v e n s k á vyučuje hře na klavír, housle na pobočkách.

Kronika Zápis, Na počátku školního roku 1931— 32 bylo zapsáno v Českém Těšíně a na po­ bočkách celkem 115 žáků. Počet žáků stoupal, takže v prosinci navštěvovalo školu celkem 134 žáci. Umístění a zařízení školy. Škola je dosud umístěna v souterénu Masarykovy obecné školy, kde používá čtyř místností, sloužících za učebny a kancelář ředitele.

Různé události Jos, Bartoš, ředitel školy, žák prof, Dr. Vít. Nováka, absolvoval mistrovskou komposiční školu státní konservatoře hudby v Praze.

Podniky školy Členové učitelského sboru spoluúčínkovali: 27. října v předvečer oslav nár. svátku pořá­ daných těl. jedn. Sokol v Masarykově škole, 28. října na oslavách národního svátku v Českém

Těšíně a Jablunkově, 20. března na koncertě pořádaných těl. jedn. Sokol v Orlové ve prospěch nezaměstnaných, (prof. V. Rovenský, doprovod E. Rovenská), 2. dubna na akademii zemské odborné školy pro ženská povolaní v Českém Těšíně (řed. J. Bartoš, prof. E. Rovenská) 25. května na koncertě A. Rychty v Mor. Ostravě (řed. J. Bartoš), 28. května na koncertě zpěv. spolku Lubor-Ludiše v Novém Bydžově (řed. J. Bartoš). Žákovské produkce: 5. května 1932 veřejná produkce v Jablunkově. 3, června XIII. veřejná produkce v sále Městské střelnice v Českém Těšíně. 10. června interní produkce v kreslirně Masarykovy školy.

Ředitel

Mateřské školství Sl.M.O.L. r. 1932 Vedle Ústřední Matice Školské jest to jediná Slezská Matice osvěty lidové, která vy­ držuje ze svých prostředků řadu mateřských škol. Mateřské školství jest nejdůležitější odvětví obecného školství. Jak veliký význam připisuje se mateřskému školství vidíme na jeho vzrůstu. V roku 1 9 3 0 bylo v ČSR mateřských škol s vyučovacím jazykem českosloven­ ským celkem 1 7 2 6 ; za rok 1 9 3 1 přibylo dalších 9 4 mateřských škol. Němci mají u nás 6 5 6 mateřských škol, Poláci 7 1 . Hlavní význam mateřského školství tkví v sociálním poslání mateřské školy. V územích národnostně smíšených má mateřská škola také důležitý význam n á r o d n o s t n í , ježto podchycuje dítky pro obecnou školu. V oblasti působnosti Slezské Matice osvěty lidové byly péčí Slezské Matice osvěty lidové zřízeny mateřské školy téměř v každé obci. Nejhůře je na tom okres hlučínský, kde mateřských škol je dosud poměrně málo. Neutěšené finanční poměry Slezské Matice osvěty lidové, obcí i státu zaviňují, že mateřská škola nemůže býti zřízena všude tam, kde potřeba její jak poměry sociálními tak i národnostními je prokázána. Je to bolest dnešní hospodářsky rozhárané doby, která nedovoluje uskutečniti v plném rozsahu to, co lid požaduje. Slezská Matice osvěty lidové má jistě dobrou vůli vyhověti všem přáním hraničářů; bohužel nemá p e n ě z . Má na svých bedrech přetěžké břímě udržeti to, co za dlo.uhá léta obětavé a nadšené práce bylo vybudováno. V y d r ž o v á n í m a t e ř s k ý c h š k o l je n ě j / t í ž i v ě j š í m b ř e m e n e m Ma t i c e , n e b o t v y ž a d u j e r o č n ě p ř e s p ů l m i l i o n u k o r u n . Důsledek tohoto břemena je, že v r. 1 9 3 2 nebylo možno otevřití ani jedinou novou mateřskou školu. Roku 1 9 3 2 v y d r ž o v a l a Slezská Matice osvěty lidové celkem 4 3 mateřske školy na Těšínsku a Hlučínsku v těchto obcích. Politický okres fryštátský: 1. Albrechtice pro . Bohumín Nový-Sunychl „ . 3. Darkov „ 4 . Dětmarovice ,« 5 . Fryštát I. „

2.

.

28

dětí

. 36

„

27

„

35

„

60

„

Fryštát II. Louky 8 . Lutyně Německá 9 . Lutyně Polská 1 0 . Marklovice Dolní 6. 7.

pro . . 2 8 dětí „ .. . 76 „ ” „ • • ^ « . ■ 4 2 ,<

11. 12. 13. 14.

Město Staré u Fryštátu pro . . 41 dětí Město Staré-Olšiny „ . - 28 ,, Petrovice „ . . 49 ,, Skřečoň „ . ,9 1 „

15. 16. 17. 18.

Stonava Suchá Horní I. Suchá Horní II. Závada

pro „ „ „

’

. . . .

. . . .

20 dětí 45 „ 39 •„ 40 „

Politický okres českotěšínský: 19. Datyně Dolní 20. Guty 21. Chotěbuz 22. Chotěbuz-Zpup. Lhota 23. Jablunkov 24. Koňská 25. Košařiska 26. Lhotka Komorní 27. Lyžbice 28. Mosty u Jablunkova

„ „ „ „ „ „, „ „ „ „

. . . . . . . , , .

. . , . ,. . . , . .

24 21 20 24 67 21 18 19 24 27

„ „ „ „ „ „ „ „ „ „

29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38.

Návsí-Jasení Nebory Oldřichovice Ropice Stanislavice Svibice Šumbark Těrlicko Horní Vělopolí Žukov Dolní

„ • - 20 „ . .2 3 /. . 27 . 33 „ • .2 1 „ . . 25 „ . . 36 „ . • 38 „ . , 8 ,. . . . 21

„ „ „ „ „ „ „\ „ „ „

Politický okres Hlučín: 39. Haf 40. Kravaře

„ . . 32 „ „ . . 38 „ 43. Petřkovice

41. Hlučín 42. Ludgeqovice pro . . 63 dětí

v

, . „

. 76 - 68

„ „

Od 1. záři 1932 převzal stát osobní náklad na mateřskou školu v Petřkovicích a obec náklad věcný. Koncem roku 1932 vydržovala Matice plně svým nákladem 42 mateřské školy. Zaměstnávání dítek na matičních mateřských školách je celodenní. V obcích, kde po­ měry toho vyžadují je zaměstnávání polodenní, (Polodenní zaměstnávání povoluje se jen ve zcela mimořádných případech a zpravidla jen v obcích horských, kde vzdálenost do školy je veliká a kde také na škole obecné je polodenní vyučování,) Učitelkou je ustanovována vždy učitelka plně kvalifikována. Musí bydleti v místě svého působení, udržovati styk s rodiči a spolupracovati v místním matičním odboru. Nezaměstnanost (zaviněna špatnými hospodářskými poměry) citelně projevila se na výživě dětí, zvláště v zimních měsících. Aby zdraví dítek nebylo špatnou výživou pod­ lomeno byla proto zavedena na matičních mr teřských školách mléčná akce, jež se velice osvědčila a v mnohých případech zabránila různým nemocem. > Mateřské školy jsou velikým dobrodiním pro rodiče a jest jenom litovati, že Matice nemá dostatečných prostředků, aby mohla mateřskou školu zříditi všude tam, kde její potřeba je prokázán .

32

Matiční odbory Nejdůležitější složkou matiční jsou m í s t n í o d b o r y , které jsou živým nervem matiční činnosti. Až na nepatrné výjimky vykonávají účinně své poslání. Výsledek celoroční práce matičních odborů za rok 1932 shrnut ve statistických tabulkách. V r. 1932 založeny byly další čtyři místní odbory a to': 28. února byl založen odbor v Nýdku-Hluchové, 13. března odbor v Karvinné-Hohenegger, 6. listopadu v Koutech na Hlučínsku a 20. listopadu v Dolním Těrlicku. Nejčileji vedou si matiční odbory na pohraničí. Ve výslovně českých obcích, kde se projevuje silná politická rozvrstvenost, zájem o matiční a národní práci upadá. Důsledek toho byl, že několik matičních odboru v ryze českých obcích bylo se seznamu vyškrtnuto. Jsou ovšem i tu výjimky a nutno zdůrazniti, že odbory v českých obcích Slezská Ostrava (odbor Salma), Petřvald, Porubá a několik jiných velmi účinně podporují matiční činnost a mají veliké zásluhy o upevnění české myšlenky v obcích menšinových. Jest litovatí, že tento zájem neprojevují všechny matiční odbory v českých obcích. Přesto, že r. 1932 nebyl matičním podnikům finančně nijak příznivý je celkový finanční stav odborů v rovnováze. Největší část příjmů matičních odborů jest věnována na v á n o č n í n a d í l k u a p o d p o r u č e s k é h o š k o l s t v í a č é s k é m y š 1e n k y . V tom směru vykonaly matiční odbory velmi mnoho. O c h r á n i t e l s k á č i n n o s t je stále ještě velmi slabá. Nemáme dostatečný počet finančně silných odborů, které mohly by převzíti péči o slabé odbory menšinové. V tom směru přáli bychom si hodně porozuměni od širší české veřejnosti.

Fondy spravované Slezskou Matici osvěty lidové Svépomocný fond Na přání odboru Sl. M. O. L. zřídil ústřední výbor SL M. O. L. dnem 1. listopadu 1932 Svépomocný fond. Účelem jeho jest: poskytovati členům matičních o d b o r ů , kteří mají členský příspěvek zaplacený a vyko­ návají své národní povinnosti, vytýčené stanovami Sl. M. O. L., jednorázovou výpomoc v těchto případech: 1. při vyhoření, 2. při nezaviněném úrazu, který má za následek neschopnost k práci, 3. při dlouho trvající nemoci, 4. při úmrtí člena odboru, po prokázaném šetření, že pozůstalí podporu nezbytně potřebují. Podpora je jednorázová a určuje se do výše Kč 1000 — . O udělení podpory roz­ hoduje předsednictvo Sl. M. O. L. Dvakráte se témuž členu podpora zpravidla neuděluje. Základní příspěvek je od Kč 5 — 60'— ; stálý měsíční příspěvek 10 hal. na člena. Základní jmění fondu je Kč 5000'— . Pokud fond nedosáhne této výše nemohou býti podpory udělovány. Nárok na podporu má jen ten člen, jenž odboru zaplatil základní příspěvek a odvádí správně stálý měsíční příspěvek. Ke dni 31. prosince 1932 byl stav toho fondu Kč 154280.

Fond Dr. Ferdinanda Pelce Na paměí zesnulého dlouholetého a zasloužilého starosty Sl. M. O. L. zřídil ústřední výbor Sl. M. O. L. „Fond Dr. Ferd. Pelce" a to na přání dárců, kteří na tento částky. Celkem sešlo se na tento fond na darech do konce prosince 1932 Kc fondu nebyl dosud stanoven. Masarykův jubilejní lidovýchovný fond byl zřízen ústředním výborem SI. M. 0 . L. na pamět 80. narozenin pana presidenta republiky ^ t ^ p T a ™ * kuratorium/sestávající z předsednictva Slezské Matice osvěty lidové, předsedů o k r e s n í c h a městských osvětových sborů z oblasti působnost. Sl. M. O. L , přednostu okres úřadů na Těšínsku a Hlučínsku, zástupce okres, výboru frystatskeho a zástupce Svazu slezských obcí, měst a okresů. Účelem fondu jest podporovali z výnosů úroku hdovychovne akce na Těšínsku a Hlučínsku. V roce 1932 podepřena byla z úroku o n d u Masarykova jubilejní vyšší škola lidová pro Těšínsko a Hlučínsko. Koncem roku 1932 byl stav londu Kč 179.15904.

Fond manželů Rakových v Těšíně l i

- Založen z odkazu zemřelého Matyáše Raka v Těšíně v částce Kč 2.000'-- na podporu chudých děti českých obecných škol v Těšíně, Předsednictvo Sl. M. O. L. doplnilo tento Iond na Kč 1 0 .0 0 0 '— . Ke dni 3 1 ; prosince 1 9 3 2 činí fond Kč 1 3 .3 6 7 * 3 8 .

Fond Karla Židka Založen na pamět zasloužilého slezského vlastence P. Karla Židka^íaráře na

na

Borové,

podporu ch u dých a nadaných žáků českého reálného gymnasia v OrlovéZakladnl cas ka

fondu činila Kč 2 . 0 0 0 * - . Před válkou bylo z úroků fondu uděleno několik podpor zakum reálného gymnasia v Orlové. Po převratě nebyly podpory udělovány. Snahou sprayovatele fondu, jímž je Slezská Matice osvěty lidové, bylo zvýšiti fond aspoň na takovou castku, aby podpora z úroků odpovídala poválečným poměrům. V důsledku toho se usneslo predsednic vo Slezské Matice osvěty lidové ve schůzi dne 9 . října 1 9 2 8 na paměť lOleteho trvaní Csl. republiky doplnili Židkův fond na Kč 1 0 . 0 0 0 ' - , a t ^ ^ l c n í m / t i t r ů hodnotě Kč 8 . 0 0 0 ' - . Ke dni 3 1 . prosince 1 9 3 2 činí Zidkův fond Kc 13.614 9 4 , takže bude nyní možno poskytovati. z úroků podporu potřebným a nadaným žákům real. gymn. v Orlové.

Fond Věnceslava Hrubého Fond založen byl na p a m ě ť zakladatele Slezské Matice osvěty lidové p. Věnceslava Hrubého, dvorního rady a bývalého zemského a říšského poslance, zaslouzileha obhájce práv českého lidu na Slezsku. Účelem fondu jest podporovali zvlaste nadané, pilné a ne­ majetné české studenty z Těšínská a Hlučínska. Základní částka fondu stanovena byla na Kč 5 0 0 0 0 ' - . Koncem r. 1 9 3 2 dosáhl f o n d částky Kč 6 3 . 7 3 7 '7 5 . Úroky z tohoto fondu jsou

34

každoročně udělovány.

Ve šk. r. 1932/33 udělena byla z úroků fondu podpora po 300 Kč těmto žákům: Rud. Harazínovi, VII. tř. gymnasia, Hlučín Kar. Molínkovi, VIL tř. gymnasia, Orlová . . Janu Cieslarovi, VIII. tř. gymnasia, Č. Těšín . . Jarm. Šebestové, V. tř. gymnasia, Slezská Ostrava Oldř. Klimšovi, III. roč. uč. ústavu, Slezská Ostrava . Oldř. Kolářovi, I. roč. státní prňm., školy Karvinná .

• • • • * ' .

• • •

.

.

.

.

'

• * • • •

Frid. Vronkovi, III. tř. gymnasia, Nový Bohumín • • • • • • • • Jindř. Wielgusovi, III. roč. umělecké prňm. školy, Praha . . • • * • Ferd. Tehan, III. roč. v. st. školy, Brno ■ * • '

3 0 0 '300'— ■■' 300*— 300' 3 00'* * 300 • • 300'300'• ' 300• • ' ' 300" 2700'-

Statistika příjmů a vydání odborů Slezské Matice osvěty lidové za rok 1932 Na školství, kulturní a sociá ní potřeby věnovaly odbory Příjem

Vydár X

Zůstatek

S í d l o Kč Albrechtice . . Bludovice Dolní . Bludovíce Horní & Prostřední . Bohumín-město . Bohumín-Nový . Bohumín-Šunychl Bystřice n. Olzou

. . . .

h

18058 5258 35

2301 76 1078983 84079 30 11020 15 17507 15 1656 50 1 19531 40 Darkov . . . . . 3950 90 Datyně Dolní . . . • 3586 70 Détmarovice . . . • 2171 55 . . . .

. . • .

Kč

h

1841645 4275 55

Kč

Ztráta Mateřské Místní .. . . . Vánoční . . . , Jme školy nadílka školy ic&ke školy

h Kč

h

Kč

h

358 45 1470 —

26858 15 8198 85 40292 15 G u t y ........................ ! 2217155 7968 55 Hamry Staré . . . . 3337 60 H radiště.................... 4479 10 4872 44 Hrusov.................... 2640 v í Hrčava....................... Chotěbuz • • • 12927 25 Jablunkov . . . • • 590 50 729 70 Bystré-Lubno . . . • 53593 36 Karvinná-střed • • 86 18710 Karvinná-Solca . • • Karvinná-Sovinec . . 21643 21 Karvinna-Hohenegger 9156 54 Karvinná-Hranice . . 20604 Karvinná-Jindřich . . 17994 67 Karpentná . . . . . 2138 Komorní Lhota . • • 8715 73 4227 35 K o ň s k á .................... Konská-Kanada . . . 13121 55 Košařiska . . 1263 95 Kunóičky . . . . • • 2994 30 Kunčice n. Ostr. . . . 2973 - j; Lhoty Vysni . . . . Lhoty Nižní. . . 173110 34991 60 L ísk o ve c.................... 2046:67 Lištna Dolní . . . . Lištná Horní . . . . 55^4 53 Lomná Dolní . . . . 140J 55 Lomná Horní . . . . 1101595 Louky . . . . . . 14301Í56 Lutyně Německá . . 20082 55 Lutyně NěmeckáZbytkv . . . . 738875 Lutyně Polská . . . 1478928 Lubno-Pržno . . . . 12 ....................

h

Kč

h

Kč

•.i

5214 — 500 —

872 20

982 80

3145 45 843 69 1' i 3548 — 5081 75 5708 08 416— 1 2636 85 71842 70 12236 60 638 85 9044 80 197535 922 90 16713 05 794 10 932 30 724 20 1802 70 606 80 14789 25 4742 15 500 — 200 3801 85 149 05 6809 10 3222 40 3626 40 2152 85 1870

Domaslovice Dolní. Frýdek

Kč

243 90 26614 25 3418 80, 478005 3732670 2965 45 1907 10! 31045 108 j601 7859 95 2901 90; 435 70 3802 80! 3932 20 2238

•1 '

600 250

4500 — 820

h

Dobroč. Národní účely akce Kč

h

444 — 50 —

Kč

h

960 90

2979 70 150 — 5004188 65 4240 — 1762 10 2825 30 200 — 328 — 4329 25 1325 — 300 — 5059 90 68 10 900 — 800 — 120 — 100 — 30 — 397 55 75 — 300 — 1740 — 500 — 12700 —

706 — 176 —

200 — 1442 50

100 — 500 —

100 —

195 60 20 —

100 —

50 — 2691 30

796 55

858 20

100 -

616 30 940 24 402 '

200

370 —

3419 50 5148 — 300 —

10598 45 483 90, 540 75 45096 30 16905 60 17057 55 7672 30 17041 — : 13900 63 631 .—4; 7660 45 4235|70 12970195 1057150 3137105 965

2328 80 106 60 188 95 8497 06 1805 26 4585 66 1484 24 3563 4094 04i 1507 105528

6860 32359,32 1638Í 52

104 50 2632 28 408 15

525655 1008 05 7735.40 12908 50 19866 15

297 98 397 50 3280 55 1393 06 21640

413 90 520 —

7388 75 1311022 86:

1679 06

1497 47

144 60

8 35 150 60 206 45

780 — 200 — 325 — 709 60 318 40 120 — 50 —

301 80 400 — 140 — 82 — 482 50 140 — 498 50

142 75 2008

74

20 —

590 — 510 —

3500 —

280 — 7027 45 1240— 6509 20 783 60 8345 — 2030 40 3800 — 120 — 250 — 7122 — 2251 10 246 70 3358 40 1905 — 2421 85 540 — 100 — 877 —

50 —

253 — 50 — 150 — 100 —

50— 30 — 80 — 2957 05 75 —

700 —

7198.97

255 — 60 —

500 — 424 50 229 50

3000 — 300 — 2122 90 3000— ’

129 —

1270 — 200 —

1833 — 3801 60

80 — 106 -

700 -

166 —

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Příjem

Vydáni

Zůstatek Ztráta

S í d l o Kč Lyžbice . . . . . . Malenovice . . . ' Marklovice • Michálkovice . . . Milíkov ..................... Mistrovíce . . . . Mosty u Č. Těšína Mosty u Jablunkova Morávka-Pražma . . Muglinov . . . . . Návsí . . . • • • Nebory................ ... • N ý d e k .................... ... Nýdek-Hluchová. . . Oldřichovíce . . • O rlo v á .................... .... Orlová-Zimný důl Panské Nové Dvory . Petrovice ..................... Petřvald . . . . . Petřvald-Podlesi . Písek . . . . . . Porubá . . . • . • • : Pudlov . . . . . . Radvanice . . . • • Prstná . . • • • • Ráj Raškovíce . . . . • R o p ic e ........................ Rychvalcl-Podlesí 1. Rychvald u kostela II. Rychvald u Václava III. Řeka. . . Sedliště • • ■ • • • Skřečoň . . • • Sl. Ostrava, mužský • Sl. Ostrava, ženský Sl.Ostrava*, Salma . ... Sl. Ostrava, Zárubek . Smilovice- • • • Soběšovicě . . . • • Stanislavice . . .. . . Staré Město u Fryštátu Stonava . . . . . • Stři těž . . • • • • • Sucha Dolní. . . Suchá Horní . Suchá Prostřední . . S vibice. . • • Senov . • šumbark • • • Těrlicko Dolní . • Těrlicko Horní • • • Těšín Český • • Tošanovice Dolní . . Třanovice - • • Třinec . . . • • • • Tyra. • ..................... Vendrynt*. • • • • •

h

Kč

h

Kč

h Kč

h

.tenb Místni koly ■íeskiikoly Kč

li

h

Kč

Kč

h

40 171 —

500 -

391 50 5200 -i

í 150 -

2 00—ii 250424 30 1031251 75 358-

450 — 5511 05 2288 40 5620

50 — 1 160

1070-

2641'30 10776 50 1966 10 133085 31694|25 9383 55 8773|70 1228? -

2283 50 10776 — 1542|55 708 70 30996 65 8888 30 8560 70 1000;

357 80 50 423 55 622 15 697 60 495 25 213— , 228 —

100 222865

145 30

400 135

400 ;

1255 05

7329 —ji' 1500 .

;i

i !

200

389 — 1174 60 '

2690 55 500 300— 3008 — ; 175 — 70

2122 45 1243 15 2548 25 58355 54 70 1121 24 6813 70 47660 1076 84 107 60 192 05 120 40 1030 31 82 50 840 45 46 30 415 45 2874 33 1087 90 2550 10 559 79

16 — »

110! -

:

3526 30 830 4458 85 682 — 95 11591 2061 60 1346 678 ' 5 3678 05 100|— 46 80

1600-

1047 —

50 -

320 800 -300

íooo—'

659 90

li

6667 30 521 95 239 10 1000 —! 500,-1250 796, - [ 60 —

833 50 500 —

600 15

1045 45 874 34 4869 86

Kč

I ■

1200

380 10 247701 817 62 56 21 1685 70 515 70 162 25 1385 73 1600 40 205 29 2772 52 1497 90

li

20 -

2403 88 107 30 4 95 318 20 727 40

1005 73 3044 45 233 05 43055 48 20

Kč

3061 30 180 1090

10503 75 1962 15 12572 45 4850 20 1303 50

'i;:-

h

3506 50

12907 63 206945 12577 40 5168 40 203090

17735 38 1672965 836931 1141376 4547 66 4780Í71 32883 55 32453* 19373;65 19325145 1508 42 908127 2341 2721 *65 17467134 14990 17225 77 16408 17028 36 '16972 643 2328 90 11846 25 11330 55 5095|25 5257 50 8272:75 9658148 4003*45 5603 85 11429^14 11223j85 16830,92 14058|40 541580 6913 70 2252:55 2252Í55 32749!30 3170385 7203 25 8077 59 5526 35 10396 21 8330 95 6208 50 11146 35 12389 50 4476 80 7025 05 176 — 1603893 05 4476 60 15935 20 15880 50 1101221 12133 45 889 35 7703 05 11156 85 11633 45 25445 80 26522 64 18531 85 18424 25 3484 75 3676 80 4611 90 4732 30 4223 75 5254 06 904 986 50 55466386 45 32795 50 32749 20 1087 1502 45 1744 40 4618 73 22797 17 21709 27 3838 70 6388 80 12299 92 12859-71

Kč

Vánoční Dobroč. Národní nadílka účely akce

■'

200

2334 80 600 200' -

j

200 100 200 50 600 1 1856175 30 300'— 703788 , 145 —i 50 500 30 — 2500150 i 1185 4449 30 200— 1000 104 — 120j 255 80

500 —

1030 —

300 1370 — 60 —

500 — 125 —

4085 20 4695 80

126 35 1120 73

8384 06

200 —

1180 ■-I 9177 15 1100 1580 10 io o U l 526 80 346 60 600 5048 20

400 150 20 30 40 100 ;j 228 966 75 105—1

133 30 614 40

100

220 —

1112 80 205 320 20825 90 346 40 1412 — 1045 430 70 257 71 — 41650 3093 30 800 278 — 900 350

30

100 -

170 95902 20 4286 30 1031 10 3082 80 300 1700

20 493 50

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Příjem

Vydání

Zůstatek

S í d l o Kč Vendryně-Zaolzí. . . V élop oli................... V éřnovice................ V o jk o v ice ............... V o lo v e c............... ... Vratimov................... Vrbice . . . . . . Záblat i ...................... Závada ...................... Žermanice............... Žukov Dolní . . Žukov Horní . . . . Úhrnem

h

5339 65 67565 8618 — 210 20 1958 90 1881 50 7577 30 4660 85 9709 34 3630 75 •. .í| 2605 45 2464 85 1,225402 55

Kč

;h

Kč

Ztráta Mateřské : Mí*tní .. . A. , Vánoční Dobroč. Národní $koly ,české ikoly. 'nC ° V nadílka účely akce

h Kč

h

3658 45 1681 20 624 05 51 60 6354 2264 — 985 — 774 80 1350 15 608 75 2794 95 913 45 7289 50 287 80 4377 05 283 80 9638 95 70 39 3682 20 M í 51 45 2531 35 2464 85 1,085740 51

h 1 Kč |h

Kč

Kč

h

i .

410 — 20 — ’ •. : . i i 150 — 600;— 600 — -1 •! 200 — ; 768 —

485 50

1

143 10

Kč

ih

Kč !h

2533 40 430 — 1500 —

95 —

561 — 6401462 80 2077 25 1403 90 300

Kč

h

166 50

• -

1 ^

187 — 1594 — 678— 1862 40 380 —! 150 — 38 80

■ , i fj 1 : Ij 1300 26 10 • :•[ 453,50 1300 51 20 48789 98 9127,94 45357 63 45915 90 674 95 255833 72 25346; 10 24539 40 74 10

643 90

Illučínsko: Antošovice................ B ola tice.................... Bolalice-Heneberky . B éla ........................... D a rkovicc................ Darkovičky................ H a f ..............................

Hlučin....................... Hošfálkovice . . . . Hoštice Velké . . . . Chuchelná................ Koblov........................ K ou ty........................ Kozm ice................... K ravaře.................... Ludgeřovice . . . . Markvartovice . . . Petřkovice................ P í š f ........................... $ilheřovice................ Stěpánkovice . . . . Stěpánkoviceosada Svoboda . . Zábřeh ........................ IMirnrin

292 05 2123 46 5044,25 534 25; 1622 70 7851 95 16333 69 2232 — 1998 18 6454 40 2172 17 21 151245 1622 84 2668 21 1188 80 24924 50 21173 15 6966 05 546 80 1082 3078 75 111449|65

11080 2071 70 489795 479:95

181 51 146 54

25 76 )■/ ’■.r-'" 30 30

150 __i ■]

1441 60 181 10 7875,95 24 — 1000 —J 7747 85 8585 84 •. i 1700 1044;— : 1188 ! 3342,05 1343 87 55091— 945 40 1727!— 445 17 300 __ 27 1098 45 414 204637 423 53 2493 15 175 06 1044 40 144 40 90 _ 24225 25 699 25 1479 —}. r 20873 70 29945 6208 20 757 85 533 70 512 — 34 80 ||

285 570 -

2043 961 — 3010 85 67 90 99803 22 14398 83 2752 40 5252)70 2315-

525—. 950 —

50 — 700 — 200—

300 — 1500 —

140 — 70—

946-

30 — 200

—

85 — 20=-

150-

294 -

4435|—

859 -

90 112330 —

20-

H ekapitu laee: Těšínsko . Hluěínsko Součet

1,225402 55

1,085740 51

111449 65

99803 52

1,336852 20

1.185543l 73

148789 98 9127 94 45357 63 45915 90 6741 95 255833 72 25346 10 24539 40 14398 83 2752 40 5252 70 2315— 4435— 8 59 — 2189 163 188 81 11880 34 50610 33 48230 90 6741 95 260268 72 26205 10 26728 40

o c.

ÁACC1KZ 3 U Z IU

i Is o u a c is

n «p

c >

r-~ CM oj

Á } 3 JÁA

OJ

AV»3 3 UO>J g -U ia p C ^ B

řvi

Á a q 3 A O > j}n o j

lUDAKlSp^jd ‘ Alp - jo í p o

m n

IN M -

(NJ _ ~

_

— Tř —

-

N

Ol

Ol

O cc

t"

O

in

Ol

?M A p u p jp u A j i z a u a j

Ol '•'i —

—

—

— —

-r

o i c c ”5*

'T fvj

PO

— — — es OJ — — —

— —

oj — —

— OJ

_

— ro

~

—

po

—

—

0

o

OJ ojí

t o OJ uo

— — OJ OJ —

PO OJ

— OJ

— oj po ra ' tj< "

rr • vO

co

rj ir>

T

.OJ

o iO j N fO N fO o j T

J io —•

o

J • J J o o o o >i> a ' o o o >o O) o

I .1 o

OJ OJ

— — OJ — —

■

io

;

r o OJ

n

—

CN

OJ — Ol

PO

— — — OJ —

— OJ ,fň — — 01 — r” ■rp

...

o i OJ OJ o^

1 .1 Ó ó o s O' OJ

o 1T)

1 1 —
. •'

°0

cm c j i-~

m o

t> h

ts o i

oj rt* o o m — 00 OO O oj c o — r o o i OJ

— č o o j tn 00 r f O TT O —

N M O C O M M iň ^ m C M O O --C M fi — t^ fo r o ^ N O O — CM TJ* co — o ■*r

ír

o in

in o CO 00 OJ — o o Ty

0 0 'J‘ 0 00 0 0 1' I > 0 ' in o o o o o ^ H o io i a o o o i ^ o o r o —< O O s O — rr r o r o Ol

oj

o o o m o-' ■'r r o OJ OJ

co o co m — o o f íM in T ř h T f n c o o n o o o ' - n - o ) 0' t ' - o o ' j < rr rř

OJ O — ro o m

o jo o iin M in ^ o jN f o o o r n o o o —i i n m — co m m lo

0 01

č> 'í 1 OJ o rn

; 1 J ÓJ PO

J č> O — OJ

co

Tf m o

o

— — ■'

-r*

n

o< o ' í o m if) n o> m n o fvi 00 O O O O Ol m c/j o i o i r ' r o n u < o — - r o o n O - O T T — r o Ol OJ

o o o* m o r j o cř rr o m a OJ Ol

— o j c o T F t - o o r - o o o o — oi n

°IS!3

OJ OJ — — OJ

o

00

c r* ' • OJ

— — OJ 'S4 OJ

— 04

O ■JJ ó ro

oj cm "

rr rO O PO 'V - '—

J J J J ir> č c č> ó N «o m o N N O tí I I 1 .1 ó i č> o t_> O tO o

l ' ' 0 ' O C 0 r 'C 0 M M N N ,J’ ' - ‘ — — — CO Ol N O

....... O O O OJ m o — n v o cr^ o j — -^ —

— o t ^ ^ o r -c ^ t o o o t ^ - o rp -n M O M N M O r O M U l O N M ^ N ^ " ? * - i OJ OJ O ' CO t}< —

ir>

1 .1. in OJ

r

OJ

Sídlo i----

io —

*” ■ —

— PO

OJ

■o* OJ po

CM Ol

z a p e ju i O id A ^ p ts a q

0 01

•JÍ>0 }BU13U1>| |U3 A8 }sp.->jd íu a A E isp ojd 'A lp ?>JSJÍ>p

r~ PO —

o

m oi

lu p o jm i

UlOlUBcI -UAKjS

o ^2 •a >

JS N2

a o q o J j3 A .}d S U d ,

n j o q p o >j3 A . j d s u d

i 3 D od

Tj*

n a c u a i? } 3 ? o d

' i ’

n > j i u ;s G ? n p D o d

G'

J ó co Ol

^ 3 SÍU IO J 3 A O }3 ASQ U]SIIU |0 > ju n ] B A G^SC^

Í M n O O O M ^ N ^ f^ O C 'C 'C ' O " ? — t t o 1o - — —

ro

o d b o ru

.

. .

. .

.

.

.

D o ln í

.

.

B lu d o v ic e

A lb r e c h t i c e

.

Horní a F r o s if ,

.

B lu d o v ic e

.

N ový.

.

B o h u m ín -m é s t o

B o h u m in -S u n y c h l

B o h u m ín

.

.

n. O lz o u B y s t ř ic e

B ukovec

D a rk ov.

n U 3 |D ] 3 0 O ^

ano

ano

ano

ano

ano -

•

.

. .

. .

.

. . .

.

.

D o ln í

.

D č tm a r o v ic e

D a ty n ě

l)o m a s lo v ic c

D o b r a lic e

CJ

cm

> ja ? ( n d A A

c W

ro

qiu >| p o o d

í!

O

3 UIÍ B 9 A O ^ Á Z B (

v

00

HíS

IU3 JCA

a A > | s n u p 3 J d i:u t-

1

10

p * i - 'i v u í ' < > n i 3 3

5 in

2

O

ano

A ?.cjqo iiUAupi^AS as

ano

6

10

i3 eAB|í>pzA 3» n o q o 3§\

52

25 3

4

3

4

3

ano

ano

2

1 1

3

2

ne

ano •

.

.

• .

D o ln í

>

. . .

.

•

• . . . . . D ou b ra v a

. .

•

.

.

.

•

.

ano

1

1

3

ně

.

. nc Frýdek

................................................................ ano ne . . . . . .

.

.

.

•

.

H r a d iš tě

Staré

.

.

G u tv

•

.

.

H rá d ek

H am ry

.

.

H ru šov

F ry štá t

1

3

.

.

.

o

.

.

.

H rčava.

C h o tě b u z.

.

. J a b lu n k o v

.

. .

. B y .s t r é - L u b n o

.

. .

.

,

J a n o v ic e

K a r v in n á -s t ř e d

.

.

K a r v in n á -S o lc a

.

.

K a r v in n á -S o v in c c

K a r v in n á -H r a n ic e

K a r v in n á -H o h e n e g g e r

.

.

K om orn í

K a rp cn tn á

L h o ta

.

.

.

. K a r v in n á -J in d ř ic h

ano : H n o j n i k ............................................................................

ne

2

ano

ano

3 ne

ano

! ano

ano

1 ne

2

2

3

2

ne

ne

ano

ne

5

16

ne

ano

ano

1 A

2

CJ A -ř3 —< c

2 8 0 0 -—

— 1920

1 5 3 S 4 -—

—

2 5 0 '—

—

7 0 C 0 '—

920

2 3 7 '—

900

—

7 0 3 8 -4 C

7 0 3 8 -4 C

7880

1 2 6 '— 419 129

20 ano ne

ano

. . K o š a ř is k a

.

.

Koňská. . . . . . K o n sk á -K a n a d a . .

co

1

Zábavnč-vzdělávací podniky

nMN

—

■r-m n n —

Aa n q ? z a u z r u A j »|A a l]SOUAC[S 1UpoaT?U

jq

; p u p - u ] ? u i c d ' u ab js j AjjaDUO^J G -UIOpKJjB , $

Ol

— '■y

^ a p B ju i o a d A jj p f s a q 1

A atj ? A 0 > fin 0 |

I'jjojviuaujji JU3AB|»p3V.l ^ j JU3AV}«p.-)íd-AlpýjjVlJP 2 ' ju.iAíjspa/d*Aip'loqno 2

Ol »-«

.-4 Ol OJ

n jo q p o

■ O'

^

- Ol »-< \0 un ro

n iN M N M O

I a o q o }(a A ? d s y d

Kn i h o v n y

5 č 8 S o 8 '.Ol* N«-*.in

o

T-

! O O ----

O 00 c oO m oč ro ro — C

> j3 A ? d su d

OOOO^NvOO

jjajíndA A ] 3? 0 'l

,^

tucua}? ia?od

n ^ iu js c jn

N r> in i/) >o fo a - i f0 0 0 " 0 ro ro ro

; J£J

^

qiu>j ja jo d

.

rOrfO-M

ro \D

O' ro O' O

-IDNOV

Ol ó tp' o co co m so Ol I" Ol •—

tt o oi m m - io oi

'DO'-lOOl/'N O h ro vO N ^ in

ja jo d

a u i l b D A O J jA zn j

vh

~ 2

oo

flfs

os

IU34GA

3 )J A A ^ s c u p o j d

BU

pií|>JBU Á A O ^ j a ^

:

Ol Ol -

Azttjqo íwiAuj.^ioas as \D

nášky

, to

no i N^No r o

CMr# ro — r» ro ro m O - (N) t ' ro

71 A , fN

pC[>JBU A j l Z a u a d

Kursy

100

975 300

! 2883 1701 548 375

258 28 216

ro

ptiÁi;|jjjzAauanqon^A ' un

CM04 -9* r-H Tř (N -

- ro Ol

ro UO

00 OJ ro

oo oo , rt .-3 a: rt

O o c ó ,

^ a s iu io ij o a o ] o a so

c c c e

u i js iiu p > [ u n j Ba b } s B 2

n u a jD ] a ? o ť{

OO , c c

rt d.„-

co m Ol T T ^ c O ( » O ^ M - r o o o a ' C ' r o i n t ' r ' a O ' - - M r o >J 'r ' '3 ; O N M r o ’T 'g .O .O ^ (M r O s D ^ r o m O in r r O r M O i c r - O O O v O O J T r o O v D X J r f O ^ - ^ O ^ v O r O ^ D ^ O O O l^

ro

■— .9 '

O *Tj O

°-E = C *g..R

■-a

-gN': H; a e’3O .- g oů> oOJ - > ojO;, u >4) •r -r o s q e 6 S ■ Z.Z tfc a o o ~ jí '«3-oj ' l í t l t l s 2JSi2E2 _2 ° o

p-

•■’.'-C •.-a U (y’ ;’ C . O"OTJ •

-M z

° c c

c/5

'Z Z Z 0.0 0 :Cha- c

<msq

^

A j 3|A a

^

A /iw q c z o u z r u

Ol

TT——ro *- U

I}SOUAB|S lU pO JB U

£i

A ]J 33 U O > { G 'U ia p B ^ B

^

n u p ' u j a i u p d - u a b [S

— .OJ r n n n * z s p y j u i o a d A > jp js a q 0)0 Aj i{ a A o ^ n o j

a ~ or —>o

•jJojcuiauinjuaAiBispáíd

— — Ol

C

(U<>AB)Spajd 'A lp 3>}Sl?p O l O l r r OJ r ř OJ CM

O l r ť •— >0 Tť O l r o

i •'j* O l O l O l *

jim a e w * i4 'A ip - p í p o ó

IO

'

v.

o m c

I rf* TT r o

ro

ss

ro Ol

..-

in

^ s a ln d Á A v a a ó d

r - O ' co O O CTo o ^ — o O Ln O t t . «-• ro. *rr - — Ol .ro oc

.

in in c o

o O sO

—

r o oo m

00 o oo in 01

■

.:ř v '

¥ S S |^ 3 iÍS p » § p 8 |S 2 ^ 8 8 ^ 1orp'ooinnooou2s K^ :S S S S S P íMS 3 o 00 'O O l O ' r~* " 'ř ' íiní;S * 2 <2

roro-touico n JB u ap }a ? o d

rj< O l r o

—

o i r~

o ' - o o (T' o r« oo r o ■'}’ c r ~ t o o - r— r o i o . 0 CO Ol -O O -^ Onl TJ— " 1 O l O ' f 00 rO O l ' oo o i — • — r r o oo — o i o i «-< O l r o r o *-< r oj —

OO

O O -O IO IO " 55 oo m o j r o o i c - ' t 10 3

01 - o r o vo i n i o

Ol O IO v-*

- r o o s ro

18 11

I

I i tJ ggŠČ

a a q o s ja A a d s u d

J

o n j p q p o > ja A a d s u d

J= c

0 ^ O ro

t(IU>| i a ? o d

?> 1 A p K jjfB U A j i z a u a j

^

' oj o i ro O

ro

n > ( iu > s B ? n i a ? o d 'o

a u i t v. 3 A O > fA z e í

co

n ts

O'

IU 3JB A

3^J A A > J S E U p a jd BU

r-

p \?[^B U A .\ o > j| a 3

"Š % i - -rt D- c

ID

jsUAŘiapJtA au 3»qo3?A

. sD

A zcJq o uuÁ up}?.\s as

00 ro

r?< O l

£3SIlUO >J 3A O )3 A S O

TP

h

Ol

r o r~* O l O l o i r o v-

,0 0 0 0 0 0 ^ 0 0 0 ^ o

wO2 ? 2

•

^ o i o

rt

-ro o i

o o o o o o c o o o o i c c c c s c c ^ c c c

l rs co

rí rt

«J « « ri rt rt —

tUíSIU I I3>JU n} t?A ? 1 sl7Z O O ^ - O v O O l C O - O ^ O O ^ O ^ O f O ' ro

n u a j3 J 3 3 0 J

J3

u O rC T'0 O

; “

j O . Cu :

.

• ■D

% -r ’>

*XJ

.

c

'>

3 Č73

í C£&

9

•-r

D2>02
o

^

c g1

5 0 0 ■2? •fit! tí-á-i Č75čž)cS9i tnc/5& <*>w

B — u =» & H02i

HHh-HH H H ř

0 (7 5 5 )

- o> r o *3* m
: s a a a 's a & s s 8 5 s s s s s . » # s : * * | 'i i

Z á b a vn ě -vzd ě lá va cí p o d n ik y

XAtiqcz a u /tu

X)3[Xa

}T,

£

pSOUAL-|S JUpOJBU nup u)?un:cl 'Uab |S

ro O CO

zapi?jui oad A>|pjsaq

'OMMN nD'f

A)J3duo>| *! UJ3 pn>JU

£

ti

Aaq aAOJj^noj i o co

$£

IU3ATl|Sp.^d 'Aip ‘lOlí-r*

2

]II.ÍA«Jsp.vd'Aip V’IS1-?P

^

•j}ll>)CUI.>UIH lU3AB)8p3Jtl

(NI -

- CM -

M il a o q o >jDA?dsud

^

?o o ? i - oo 5 l- ro

I

jih

0 jr 0 ( N r 0 (N —'roir>Tj
.íj ___ jT j JTj7,l .1.17 J T Ó Ó O O O —OOC

oo 128

oroOOOO^^OOOO o ro i n o

t" 0

r- n

c

- - *c cn

n jo q p o >pAOdsud .

^2

qiu>j )á ? o d

21

íu y u a j? }3 ? o d

12

>ja?(ndAA ia ? o d

o

r - --r t " r o •— c-i

N co

N O i/ in r - o

IT) ^T1*-hi-" O' O

O'

-

pw|>jmi A jiz a u a j

r-oorr ^' in O oo < ?•m cmri •-<< cr . mt— • O r-i O' O ccjs o co vc t- mvo - • ■^ •

ro

00 CM "'f O 00 co

^

n>fuijst;:>n j a j o d

o * * u-> oo o ro rr* CM vO CM

0 M t CO (^ 01 oc oo m o ; r-j

n m o o m r - cm ro c o o r-i lo rj* o rOrtO-^f^COMOCM-COCOfO o r*"; t p *t< r o r o f i** N O C< r o r -

auif v. oao>|\zii( ^ IU3J17A

C

’ HIS O C DV

a

A>jsi?upajd. i:u

‘ pcpipw ^A0)|P3 l~ ION

pi:.vy|.)p7A?inoqo.-)fA

? — CM<MC>1O CM00
- rr*LO r

om

A z r jijo iu i Aii(.i |.ia

"StS

a:-a

- CM(M '31 ''T* . n € vO -

— uo
^as|uio>| ?ao)3as6

o

o

o

c c SJ crj < 3

tiqsuu io>junj e a \?is i ?7 nu a| D j a ? o t|

r-. ... ^0 c cC cOco cocococ oc oc cr 'c -o

o c

rd ri « ' --3 rt es «

rt fS C8 r

C MCCM ro ri r-~

ro

O TJ O rS

2 J.Í. > ^ u u > ' U,2£ 2 ;■;0‘2= o-S^S 0 ^ ^ J5 c e J: "c c c 'C - jž « -‘2 Ť2 i! -H CSjElzsuSrfSÉÍísí&S.J-É.a, cv;

^

70

55 °ls-5

V L A S T IV Ě D , - ■«, o < ^ u k U .: s,av se s/dJeřrj v Ce< k / ‘ r Km

“

knihov

Na Těšíně

/ í r

4 , 2BI0W 7 A H R A D N IK A