Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
SLEDOVÁNÍ VERTIKÁLNÍCH POSUNŮ NA VÝSYPKÁCH Specializovaná mapa
Případová studie Radovesice Příloha k výzkumnému projektu MZe NAZV QH 92091 „Optimalizace rekultivačních a sanačních postupů pro těžbou devastované krajinné celky s důrazem na ochranu voda a ekologickou stabilitu“ (hlavní koordinátor Prof. Ing. Pavel Kovář, DrSc.)
Autoři: Ing. Lubomír Chamout Ing. Dana Tollingerová, Ph. D. Ing. Michaela Hrabalíková
OBSAH A. TEXTOVÁ ČÁST
2
B. GRAFICKÁ ČÁST
4
C. POUŽITÉ ZDROJE
6
ANOTACE Soubor se zabývá způsobem sledováním vertikálních posunů na Radovesické výsypce. Obecně se sledování vertikálních posunů provádí metodou přesné nebo velmi přesné nivelace za použití přesných nivelačních přístrojů. Velkou nevýhodou těchto metod je zbytečně veliká přesnost a s tím související časová náročnost a obtížný pohyb po tělese výsypky. Řešením je technologický postup, který umožní opakované geodetické sledování vertikálních posunů v oblastech výsypek pomocí ověřené modifikované geodetické metody trigonometrické nivelace.
1
A. TEXTOVÁ ČÁST Úvod a cíl Výsypky vznikají přesunem velkého množství zeminy při povrchové těžbě hnědého uhlí. Je zde minimální nebo žádné zhutnění navezeného materiálu a tudíž lze předpokládat, že zde bude docházet k vertikálním poklesům terénu. Vzhledem k možné budoucí výstavbě na rekultivovaných výsypkách je velmi aktuálním tématem, jak se z výškového hlediska chová terén výsypky vůči stabilnímu okolí v návaznosti na časový interval sledování vertikálních posunů. Jednou z možností jak lze zjistit předpokládané poklesy terénu výsypky, je vytvoření polygonového pořadu, který vychází z pozorovacího bodu o známé a stabilní nadmořské výšce umístěného mimo výsypku. Dalšími body budou body pozorované na výsypce. Polygonový pořad se poté zakončí na pozorovacím bodě o známé a stabilní nadmořské výšce umístěném mimo výsypku. Pro pozorování vertikálních posunů výsypky slouží určování nadmořských výšek jednotlivých pozorovaných bodů zapojených do polygonového pořadu v určených časových intervalech. Tím se získá souvislá řada pozorování, která jednoznačně prokáže velikost a časovou posloupnost vertikálních posunů. Modifikovaná metoda byla ověřena při sledování vertikálních posunů na Radovesické výsypce v severních Čechách.
Zhodnocení výstupů Nultá etapa sledování vertikálních posunů na výsypce proběhla v srpnu a září 2010, kdy byla provedena stabilizace pozorovacích bodů a zaměření výškového polygonového pořadu. Bylo vytvořeno 23 pozorovaných bodů z toho 21 v prostoru výsypky, jejichž stabilizace odpovídala výše popsanému postupu. Pozorovací body byly dva, mimo oblast výsypky. Jeden na jedné straně výsypky, druhý na straně opačné. Jednalo se o body stávajícího státního polohového bodového pole stabilizované žulovými mezníky, jejichž nadmořská výška byla určena s přesností na 10-2 m nivelační metodou v roce 2003 resp. 2008 KÚ Liberec. Tato uvedená nadmořská výška byla vlastním nivelačním měřením zpřesněna na 10-3 m od nejbližších státních výškových bodů a zároveň tím byla ověřena jejich dlouhodobá výšková stabilita. Vytvořil se výškový polygonový pořad, o délce 7 780 m s převýšením 191 m. První etapa sledování vertikálních posunů na uvedené výsypce proběhla během dubna 2011. Druhá etapa sledování vertikálních posunů na uvedené výsypce proběhla během října 2011.
2
Z dosud uskutečněných měření je patrné, že při dodržení všech bodů technologického postupu sledování vertikálních posunů na výsypkách metodou trigonometrické nivelace je možné ji bez problémů používat. Základním předpokladem pro užití této metody je moderní elektronický měřický přístroj - geodetická totální stanice (GTS). Druhým předpokladem je dodržení požadované přesnosti sledování vertikálních posunů na výsypkách 10-2 m. Tato podmínka byla vyřešena úpravou metody trigonometrické nivelace a prozkoušení této metodiky při určování nadmořských výšek bodů kombinované měřické sítě na mnohých měřických sítích.
3
B. GRAFICKÁ ČÁST Podkladní mapa poskytnuta společností Severočeské doly a.s.
4
5
C. POUŽITÉ ZDROJE Použitá literatura Banhert,
G.,
1981:
Refrationseinflüsse
auf
trigonometrische
Nivellements,
Vermessungstechnik, 29, Heft 3, s. 79-82 Blažek, R., Skořepa, Z., 1999: Geodezie 30 Výškopis, Praha ČVUT: 93 s. ISBN 80-0101598-X Hauf, M. a kolektiv, 1982: Geodézie, Praha, SNTL: 544 s., ISBN 04-713-82 Hlaváčová, I, Halounová, L., Knechtlová, B., 2011: Sledování poklesů na výsypce v severních Čechách metodou radarové interferometrie, Geodetický a kartografický obzor č. 10, s. 241-243 Chamout, L., 2009: Trigonometrická nivelace pro určování nadmořské výšky bodů kombinované měřické sítě, Stavební obzor č. 6 s. 185-187
6
