Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav geoinformačních technologií
Digitální mapa Lesnického Slavína na ŠLP Křtiny Bakalářská práce
Brno 2006
Fusková Andrea
1
ABSTRAKT: Digitální mapa Lesnického Slavína na ŠLP Křtiny Práce pojednává o vytvoření podkladů pro interaktivní digitální mapu Lesnického Slavína, což je soubor památníků zbudovaných na ŠLP Křtiny, a vytvoření digitální databáze jednotlivých památníků. Samotné práci předcházel sběr terénních dat, při kterém byly jednotlivé památníky vyfotografovány a zaměřeny pomocí přístroje GPS. Data byla dále zpracovávána v programu TopoL. Výsledky práce tedy jsou podklady pro digitální mapu Lesnického Slavína a digitální databáze památníků, které budou využity pro potřeby MZLU v Brně a budou k dispozici na internetovém serveru nejen pro brněnskou veřejnost.
Klíčová slova: Lesnický Slavín, ŠLP Křtiny
ABSTRACT: Digital map of The Forest Pantheon at The University Forest Křtiny
The work deals with creation of base for interactive digital map of The Forest Pantheon. The Forest Pantheon is file of monuments that have already been constructed at The University Forest Křtiny. Further aim of study was made database of monuments. Was necessary make gather terrain data whereas was taken a photo of monuments and fixed with GPS. Data was elaborated in GIS software TopoL. The results of work are creation of base for digital map of The Forest Pantheon and digital database of monuments which will be use for needs of The Mendel University Brno and will be available on Internet server not only for public use.
Key words: The Forest Pantheon, The University Forest Křtiny
2
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Digitální mapa Lesnického Slavína na ŠLP Křtiny zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
…………………
Andrea Fusková
3
Poděkování:
Tímto bych chtěla poděkovat panu ing. Martinu Klimánkovi, Ph.D. za poskytnutí cenných rad a připomínek během zpracování bakalářské práce.
4
OBSAH: 1.Úvod…………………………………………………………………..….….6 2.Cíl práce……………………………………………………………….…....7 3.Charakteristika zájmového území…………………………………….…….8 3.1 Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny……………………………8 3.1.1 Historie ŠLP………………………………………….…….…...8 3.2 Zhodnocení přírodních poměrů na ŠLP…………………………….10 3.2.1 Orografické poměry…………………………………………...10 3.2.2 Geologické poměry………………………………………….. .10 3.2.3 Pedologické poměry………………………………………….. 11 3.2.4 Klimatické poměry…………………………………………… 11 3.2.5 Flóra .…………………………………………………………12 3.2.6 Chráněná území………………………………………………..12 3.3 Lesnický Slavín……………………………………………………...14 3.3.1 Historie Lesnického Slavína ...……...…..………...…………..15 4. Metodika práce………..………………………………………………….16 4.1 Zajištění podkladů…………………………………………………..16 4.2 Sběr dat v terénu…………………………………………………….17 4.3 Výběr vhodného softwaru…………………………………………..17 4.4 Tvorba tématické mapy……………………………………………..17 4.5 Doplnění databázových atributů…………………………………….18 5. Závěr …………………………………………..…………………………19 6. Seznam použité literatury………………………………………………...20 7. Přílohy…………………………………………………………………….21
5
1. ÚVOD Rekreační funkce lesů se stává zvláště v poslední době stále významnější. Příměstské lesy slouží především občanům velkých měst pro každodenní rekreaci a odpočinek od hluku a shonu. V okolí Brna hospodaří Školní lesní podnik Křtiny přibližně s 10 500 ha lesních pozemků, přičemž velkou pozornost věnuje právě rekreační a estetické funkcí lesa. Přírodní krásy jsou cílevědomě dlouhodobě doplňovány. V souvislých plochách lesních porostů jsou záměrně budovány lesní palouky, na vyvýšeninách jsou udržovány výhledy do krajiny. Na příhodných místech jsou podchycovány prameny a postaveny lesní studánky. Estetičnost prostředí zvyšují památníky, pamětní desky a studánky rozmístěné volně po ploše Školního lesního podniku, které byly budovány již od roku 1929. Celý soubor drobných objektů je nazýván Lesnický Slavín a je věnován především významným lesníkům, pedagogům, vědcům, umělcům a spisovatelům opěvujícím krásy přírody. Některé jsou věnovány lesní zvěři a lesům samotným, v neposlední řadě také významným historickým událostem.
6
2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je vytvořit podklady pro interaktivní digitální mapu Lesnického Slavína na území Školního lesního podniku Křtiny a zhotovení digitální databáze jednotlivých památníků Lesnického Slavína. Vedlejším cílem je vytvořit podmínky pro zvětšení informovanosti brněnské veřejnosti o existenci Lesnického Slavína a vytvořit tak pozvánku k návštěvě lesů Školního lesního podniku ve Křtinách.
7
3. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 3.1
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP) je organizační součástí Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU v Brně) a je od roku 1923 zřízen především pro její Lesnickou a dřevařskou fakultu (LDF). Slouží však nejen výzkumným, ověřovacím, pedagogickým a demonstračním účelům odborných pracovníků lesnické fakulty, ale má též neobyčejný význam rekreační, výchovný a estetický pro širší okruh návštěvníků Lesní pozemky ŠLP mají rozlohu 10 265 ha (z této výměry se přibližně jedna třetina nachází v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras). vytvářejí rozsáhlý komplex lesních porostů, cest, palouků, jezírek a vodních toků bezprostředně navazující na severní okraj moravské metropole Brna, sahající až k městu Blansku. Na ŠLP je dlouhodobě řešena řada výzkumných úkolů a naplňována je široká pedagogická spolupráce. Studenti Lesnické fakulty zde provádí své praxe a mnoho z nich zde zpracovává bakalářské či diplomové práce. Zcela výjimečné postavení má ŠLP v naplňování estetické a výchovné funkci lesů. K tomu účelu byly v minulosti uchovány bez zásahu celé porosty s přirozenou skladbou dřevin. Z nich postupně vzniklo dnešních 19 přírodních rezervací o celkové rozloze 862 ha, tj. cca 8 % rozlohy podniku. Pohodě i studiu slouží arboreta v Řícmanicích, Habrůvce a ve Křtinách. S estetickou přípravou příměstských lesů souvisí též zvolený maloplošný hospodářský způsob v lesních porostech a pěstování esteticky působivých smíšených porostů s četnými výstavky. Patří sem též péče o velkou plochu přírodních rezervací, ve kterých se ponechávají přirozenému vývoji nejkrásnější partie zachovalých lesních porostů s přirozenou druhovou skladbou.
3.1.1
Historie ŠLP
Prvním krokem k ustanovení ŠLP byl fakt, že zákonem č. 460/1919 Sb. ze dne 24. 7. 1919 byla zřízena samostatná Vysoká škola zemědělská v Brně, a to se dvěma studijními odbory. Jedním z nich byl se čtyřmi studijními ročníky Odbor lesnický, pro který
8
se záhy projevila nutnost zajistit praktickou výuku v terénu, což vyústilo v založení školního statku. To se ukázalo jako velmi šťastné, historicky prověřená pověst vysokého lesnického školství v Brně je existencí ŠLP výrazně umocňována. ŠLP je nejstarším školním statkem v resortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR. O jeho získání již usiloval první rektor VŠZ v Brně, profesor hospodářské úpravy lesů Rudolf Haša (1881-1963), s ním od svého konstituování také celý profesorský sbor. V roce 1923 vznikl Lesní statek Adamov, se sídlem v Adamově. Školní statek byl spravován s důrazem na plnění především pedagogických úkolů, do jehož čela byl zvolen profesor lesní těžby a technologie Josef Opletal (1863-1953). Se souhlasem tehdejšího prezidenta T.G. Masaryka byl v roce 1932 Lesní statek Adamov přejmenován na Školní lesní statek Masarykův les Vysoké školy zemědělské v Brně. V té době působilo na škole řada významných lesnických a dřevařských osobností. Byli to profesoři Rudolf Haša, Ferdinand Müller, Antonín Dyk, Josef Opletal, Josef Konšel, August Bayer, Alois Tichý atd. Svými myšlenkami a názory zvyšovali úroveň hospodaření na školním statku, zvyšovali odborné znalosti svých zaměstnanců, navazovali na dosavadní hospodářské výsledky a způsoby a dále je rozvíjeli. V době okupace získal podnik nové jméno Ředitelství školního lesního statku v Brně a sídlo se přestěhovalo z Adamova do Brna. V poválečném období se opět mění název podniku v souvislosti s tehdejším zákonem z roku 1950 na Školní lesní závod. Odpovědnost za hospodaření nese ředitel lesního závodu, podléhající přímo rektorovi školy. Následně v roce 1957 Školní lesní závod přechází z resortu Ministerstva zemědělství ČSR do resortu Ministerstva školství ČSR. Roku 1967 bylo ústředí školního závodu přemístěno z budovy Lesnické fakulty v Brně do Křtin, a poté v roce 1970 se mění název na Školní lesní podnik Křtiny. V tomto období působí na fakultě řada významných pedagogů jako Gustav Artner, Bohuslav Polanský, Miroslav Vyskot, Josef Kantor, Bohumil Doležal, Alois Zlatník, Josef Pelíšek, Leo Skatula, Jiří Pospíšil ad. K důležitému mezníku patří převedení veškerých pozemků ŠLP Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně v souladu s novým zákonem o vysokých školách
9
z roku 1998, se souhlasem Ministerstva zemědělství ČR z roku 2000 a na základě rozhodnutí Ministerstva školství.
3.2 Zhodnocení přírodních poměrů na ŠLP
3.2.1 Orografické poměry Většina území je dle orografického třídění součástí Drahanské vrchoviny, bažantnice Rajhrad a obora Sokolnice náleží k Jihomoravským úvalům. (CULEK, 1995)
Drahanská vrchovina patří do: Provincie:
Česká Vysočina
Soustava :
Českomoravská
Podsoustava : Brněnská vrchovina
Jihomoravské úvaly patří do : Provincie:
Západní Karpaty
Soustava:
Vněkarpatské sníženiny
Podsoustava:
Západní vněkarpatské sníženiny
Do území ŠLP zasahují všechny tři součásti Drahanské vrchoviny-Adamovská vrchovina, Moravský Kras, Konicka vrchovina. Reliéf je velmi rozmanitý, je tvořen systémem hrástí, prolomů, hlubokými údolními zářezy (až 200 m hlubokými) vytvořenými převážně řekou Svratkou a Křtinským potokem. Nejnižším bodem je koryto řeky Svitavy s výškou asi 200 m, nejvyšší vrchol je Proklest s nadmořskou výškou 574 m n m. Území je odvodňováno především Svitavou, západní část Ponávkou, severovýchodní okraj Rakovcem.
3.2.2 Geologické poměry
Adamovská vrchovina je budována především amfibolickými granodiority, diority a diabasy. V Moravském krasu se vyskytuje převážně čistý devonský vápenec, podruž10
ně zasahuje granodiorit a na jihu spraše. Oblast Konické vrchoviny je tvořena jílovitými břidlicemi, droby a slepenci.
3.2.3 Pedologické poměry
Na extremních stanovištích se vyskytují převážně litozemě, regozemě (jsou to půdy vyznačující se vysokým obsahem skeletu a slabě vyvinutým humusovým horizontem) a především rankr (vyznačuje se vysokým obsahem skeletu a dobře vyvinutým humusovým horizontem). Lužní půdy jsou vázány na údolní nivy toků, které v době záplav naakumulovaly aluviální materiál. Jedná se především o fluvizem, což je naplavená půda bohatá na humus a živiny. Půdy podmáčených stanovišť jsou trvale zamokřeny spodní vodou. Jedná se o gleje a pseudogleje. V oblastech na vápencích se vyvinuly rendziny. V příznivých podmínkách na živných a mírně kyselých stanovištích převládají normální půdy (hlavně kambizemě).
3.2.4 Klimatické poměry
Podnebí je značně modifikováno členitým terénem, místní klima vykazuje ostré rozdíly na malých vzdálenostech. Častý je výskyt teplotních inverzí a extrémně suchých teplých poloh na jižních svazích. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6,6 - 8,1 °C, průměrný roční úhrn srážek činí 600 mm. Členitý reliéf s různorodým aktivním povrchem vede ke značným rozdílům v klimatu. Zejména se jedná v letním období o silné anabatické procesy na jižních svazích údolí Svitavy. V zastíněné spodní třetině údolí dochází za slunného počasí, především v letních měsících a v přechodném období, ke vzniku teplotních inverzí podmíněných velmi nízkými úhrny přímého slunečního záření. Tyto inverze se vyskytují jen ve dne a v pozdním odpoledni mizí.
11
3.2.5 Flóra
V rozmezí nadmořských výšek 215 až 573 m je zřetelně vyvinuta vegetační stupňovitost, vyskytují se zde společenstva 1. dubového, 2. bukodubového, 3. dubobukového a 4. bukového vegetačního stupně. Díky rozmanitosti ekologických podmínek se zde přirozeně vyskytuje většina původních dřevin středoevropského území - stromů i keřů. Hlavními porostotvornými dřevinami zde jsou dub zimní (Quercus petraea) a buk (Fagus sylvatica), podle specifik stanovišť se přidružují nebo i dominují javory (Acer campestre, A. pseudoplatanus, A. platanoides), lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos), jilmy (Ulmus glabra, U. carpinifolia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr (Carpinus betulus), na skalních ostrožnách borovice lesní (Pinus sylvestris), na stinných svazích v údolích jedle bělokorá (Abies alba), k vzácnostem patří jeřáb břek (Sorbus torminalis), dub pýřitý (Quercus pubescens) a tis červený (Taxus baccata). Ze vzácných keřů se zejména na vápenci významně uplatňují dřín obecný (Cornus mas) a třešeň mahalebka (Prunus mahaleb). Obdobně jako dřevinné patro je druhově velmi pestrý bylinný podrost, v němž se vyskytují typické druhy středoevropských listnatých lesů např. mařinka vonná (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), ostřice chlupatá (Carex pilosa), druhy teplomilné např. bělozářka (Anthericum ramosum), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), třemdava bílá (Dictamnus albus) i druhy submontanní měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), devětsil bílý (Petasites albus), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a dealpinské pěchava vápnomilná (Sesleria albicans) , lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata).
3.2.6 Chráněná území
Na ŠLP lze vymezit kategorie chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka. ,,Síť chráněných území je volena tak, aby podchytila neobyčejnou ekologickou rozmanitost přírodních podmínek prvních čtyř lesních vegetačních stupňů na podniku zastoupených, a to nejen z hlediska zachování významných botanických druhů, ale především z hlediska lesnického výzkumu“ (TRUHLÁŘ, 2003). 12
a) Velkoplošná zvláště chráněná území na ŠLP Křtiny
Chráněná krajinná oblast Moravský kras Moravský kras je rozsáhlý komplex jedinečných přírodních úkazů, rozkládajících se na ploše 92 km2. Je druhou nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v České republice vyhlášenou v roce 1956. Typickým tvarem georeliéfu Moravského krasu jsou zarovnané povrchy neboli plošiny, které jsou rozčleněny až 150 m hlubokými údolími – tzv. žleby. Z celkového počtu 1100 zaregistrovaných jeskyní jsou veřejnosti přístupné pouze čtyři, a to Balcarka, Punkevní j., Kateřinská j., Sloupsko-šošůvské j.. Mimořádné bohatství a široká škála krasových jevů, stejně jako cenná fauna i flóra, jsou předmětem přísné ochrany. V Moravské krasu se nachází 14 přírodních rezervací, ve kterých se vyskytují četné unikáty živé a neživé přírody. Jeskyně Moravského krasu jsou vzácnou pokladnicí krás podzemní říše, jež člověk vyhledával už od nepaměti. V paleolitu sloužily jeskyně jako obydlí i jako úkryt před dravou zvěří. V novodobější historii - za druhé světové války - sloužily některé zdejší jeskyně jako podzemní vojenské továrny. Území CHKO Moravský kras je z větší části pokryto lesem. V jižní části jsou to dubové a dubohabrové lesy. Ve střední části převažují bučiny, které byly v severní části na značných plochách nahrazeny druhotnými smrkovými monokulturami.
b) Maloplošná zvláště chráněná území na ŠLP Křtiny
Na území ŠLP se nachází celkem 20 maloplošných zvláště chráněných území, a to [7] -
3 národní přírodní rezervace (355,31 ha) -
Habrůvecká bučina
-
Býčí skála
-
Hádecká planinka
- 13 přírodních rezervací (495,63 ha) -
Coufavá
-
Jelení skok
-
Malužín
-
Bayerova
-
Rakovec 13
-
-
U Nového hradu
-
U Výpustku
-
Březinka
-
Čihadlo
-
Dřínová
-
U Brněnky
-
Zadní Hády
-
Babí doly
1 národní přírodní památka (3,72 ha) -
-
-
Rudické propadání
2 přírodní památky (8,32 ha) -
Soběšické rybníčky
-
Kněžnice
1 přírodní park -
Rakovecké údolí
3.3 Lesnický Slavín
,, Lesnickým Slavínem na ŠLP Masarykův les ve Křtinách rozumíme soubor památníků volně rozmístěných po celém území podniku. Jsou věnovány především význačným lesníkům, ale i umělcům - milovníkům přírody, a některé též obyvatelům lesa - zvěři. Zvláštní památník je věnován lesníkům umučených ve II. světové válce. Určitým vyvrcholením myšlenky Slavína je vybudování památníků k oslavě stromů a lesů samotných. Celý soubor čítá asi 70 takových objektů. Proto jsou také objekty využívány k různým kulturním akcím, jako například slavnost vítání jara, recitály v přírodě a vzpomínková setkání. Budování těchto památníků souvisí s celkovou estetickou a rekreační úpravou lesů podniku. Památníky Lesnického Slavína jsou drobné objekty, které estetičnost prostředí zvyšují a současně přispívají k rozšíření kulturně výchovné funkce lesů.“ (TRUHLÁŘ, 2003)
14
Autory myšlenky Lesnického Slavína byli profesoři Rudolf Haša, Josef Konšel a nadšený budovatel Josef Opletal. Tento Lesnický Slavín je velké zavazující dědictví po zakladatelích vysokého lesnického školství v Brně před více než 80 lety a je celosvětovým unikátem. Oficiální akt otevření Lesnického Slavína se uskutečnil dne 18. června 1929. Založení Lesnického Slavína provázely cílevědomé úpravy a zvyšování estetičnosti lesního prostředí. Vznikly rezervace, které v dnešní době zaujímají 8 % rozlohy lesů Školního lesního podniku. V rezervacích není dovoleno lesnicky hospodařit a vše je ponecháno přirozenému vývoji.V rámci ochrany přírody se přistoupilo i k ochraně jednotlivých stromů. K dnešnímu dni je popsáno 15 památných stromů. Významným estetickým prvkem jsou lesní palouky, kolem nichž jsou pro zpestření vysazovány cizokrajné dřeviny. Pro chvíle odpočinku a relaxace byly zbudovány odpočinková zařízení, sloužící unavenému turistovi k odpočinku i relaxaci. Nutno podotknout, že palouky neslouží pouze lidem k načerpání nových sil, ale jsou také důležitým zdrojem potravy lesní zvěře, která zde nachází dobrou paši a kterou by v lesním porostu jen ztěží nalezla. V dnešní době je evidováno více jak 40 lesních palouků. Mimo Lesnický Slavín byly budovány i jiné objekty lokálního významu, připomínající významné události např. souboje C. Swcheinera a F. Zemana s pytláky, výročí 10 let vzniku ČSR, rod Lichtensteinů atd.
3.3.1
Historie Lesnického Slavína
Oficiální otevření Lesnického Slavína se uskutečnilo 18. června 1929, při oslavách k desátému výročí založení Vysoké školy zemědělské v Brně. Dle návrhu prof. Ing. Josefa Konšela byly spojovány jména zemřelých lesníků a badatelů, pedagogů, botaniků atd. s takovými místy na Školním lesním statku, která svým umístěním a povahou vystihovala činnost uctívaných.
I. etapa založení Lesnického Slavína v roce 1929 Roku 1929, v době založení Lesnického Slavína, bylo zřízeno na 40 památníků, které byly umístěny na skalkách, balvanech, obeliscích, podchycených studánkách. Došlo k pojmenování významných cest, míst, strání a lesních oddílů a především k osaze-
15
ní černých žulových pamětních desek. Na příhodných místech byly podchyceny prameny a budovány studánky. Památníky a studánky byly zbudovány péčí prof. Josef Opletala, prof. Rudolfa Haši a doc. Gustava Artnera.
II. etapa budování Lesnického Slavína v letech 1934-1950 Druhá etapa budování Lesnického Slavína se uskutečňovala především díky činnosti prof. Josefa Opletala. V roce 1934 obdržel pověření k estetickým úpravám lesů Školního lesního podniku a svému dílu se věnoval do konce života. Svou činnost soustředil na budování monumentálních památníků a lesních studánek, zasazených vhodně do lesního prostředí. Studánky nejenže působily esteticky, ale měly důležitou funkci poskytnout osvěžení člověku a obyvatelům lesa. Z té doby pochází studánky s názvy především lesních živočichů jako: Studánka U Srnce, Studánka U Tetřeva, atd.
III. etapa budování Lesnickéholavína v letech 1950- 2002 V této etapě skončilo přímé působení prof. Josefa Opletala a Lesnický Slavín byl nadále doplňován novými objekty. Nové památníky byly zbudovány k různým výročím Lesnické fakulty nebo Školního lesního podniku. Nový přísun nezasvěcených zaměstnanců a nedostatek financí zapříčinili v poválečném období nedostatečnou péči a pozornost o chátrající objekty. Zlom nastal až v 60.letech 20. století, kdy se opravných prací ujal Emanuel Koupý pod vedením Jiřího Truhláře. Veškeré své úsilí soustředil do rekonstrukcí a oprav stářím podléhajícím objektům, zvláště studánek.
4. METODIKA PRÁCE 4.1 Zajištění podkladů Prvním krokem k započatí prácí bylo zajištění podkladů nezbytných pro další operace. Pro orientaci v terénu byly využity digitální turistické mapy (S-42, 1: 50 000, Shocart), analogové mapy a navigační přístroj GPS (Trimble Recon) zapůjčené na ÚGT. Publikace od Jiřího Truhláře Památníky Adamovských lesů (2003) obsahující podrobné
16
informace o jednotlivých památnících a zajímavostech v oblasti Školního lesního podniku Křtiny.
4.2 Sběr dat v terénu Následoval sběr dat v terénu, při kterém byly jednotlivé památníky vyfotografovány a byla změřena jejich poloha pomocí přístroje GPS. Fotografie byly pořízeny digitálním fotoaparátem CANON A85, s rozlišením 4.0 mega pixelů a trojnásobným optickým zoomem. Cílem bylo zachytit vzhled jednotlivých památníků. Sběr dat probíhal od 15.VIII.-3.XI. 2005 vzhledem k velké rozloze území a k obtížím při vyhledávání jednotlivých památníků, jelikož mnohdy byly umístěny na nepřehledných místech nebo nepřesně zakresleny v mapách. Další zpracování fotografií probíhalo v lednu a únoru následujícího roku. Jednalo se především o přiřazení fotografií příslušným památníkům a protřídění nepovedených snímků.
4.3 Výběr vhodného softwaru Pro zpracování digitálních dat byl vybrán software TopoL XT 7.014 Basic. TopoL je původní český geografický informační systém, který může být upraven pro aplikace v mnoha oblastech. TopoL existuje v několika funkčních variantách. Tyto varianty se od sebe navzájem liší pouze jinou množinou funkcí, přičemž vzhled a chování je naprosto stejné. Varianty existují od jednoduché prohlížečky dat, přes varianty, které umožňují rozdílnou úroveň editace grafických vektorových objektů a analýzu dat, až po varianty, které v sobě obsahují podporu pro zpracování dat DPZ a tvorbu DMT, vytváření ortofotosnímků a stereo editaci vektorových objektů.
4.4 Tvorba tématické mapy K vytvoření podkladů pro digitální mapu byl použit již výše zmiňovaný software TopoL. Data z GPS měření byla importována do tohoto programu a zde byly k jednotlivým objektům doplněny jejich atributy (kód objektu, název a souřadnice). Tabulková část je potom tvořena atributy v programu Microsoft Excel a Word (viz digitální přílohy), které lze propojit s prostorovými daty v TopoLu.
17
4.5 Doplnění databázových atributů Dalším krokem bylo nashromáždit dostatečné množství informací o jednotlivých památnících, vytvořit databázi jednotlivých památníků a jejich popis. V programu Microsoft Word byla zhotovena přehledná tabulka velikosti formátu A4. Každý památník byl zapsán do tabulky, celkem bylo zaevidováno 101 položek (z toho 78 položek patří do Lesnického Slavína). Tabulka obsahuje informace kdo a kdy památník založil, souřadnice naměřené přístrojem GPS, stručný popis památníku a fotodokumentaci (viz obr. 1).
Obr.1: Vzor listu k objektu Lesnického Slavína
18
5. ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo vytvořit podklady pro digitální mapu Lesnického Slavína na ŠLP Křtiny a zhotovení digitální databáze Lesnického Slavína. V práci je popsáno zájmové území Školního lesního podniku ve Křtinách a metodika, jak bylo při práci postupováno. Celkem bylo zaevidováno 101 památníků, z toho 78 patří do Lesnického Slavína. Každý památník byl vyfotografován digitálním fotoaparátem a zaměřen přístrojem GPS. Na základě nashromážděných údajů byla zpracována databáze každého památníku, která obsahuje informace o lokalizaci, kdo a kdy památník založil, stručný popis a fotodokumentaci. V programu TopoL byly zpracovány mapové podklady a na jejich základě připraveny vrstvy pro digitální mapu Lesnického Slavína. Mapa Lesnického Slavína bude dostupná na mapovém serveru ŠLP Křtiny a bude sloužit především potřebám MZLU v Brně. Mapa bude také sloužit široké brněnské veřejnosti jako ucelený zdroj informací o Lesnickém Slavínu a jako pozvánka k návštěvě lesů Školního lesního podniku ve Křtinách.
19
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY CULEK,M. a kol., Biogeografické členění ČR (mapa). Praha: ENIGMA (1995) TUČEK, J., Geografické informační systémy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-091 TRUHLÁŘ, J., Památníky Adamovských lesů. Praha: PRIMUS, 2003. ISBN 80-8620724-2 TRUHLÁŘ, J., Památník K. H. Máchy. Brno: ŠLP Křtiny, MZLU v Brně, 1997 TRUHLÁŘ, J., Školní lesní podnik Křtiny. Brno: ŠLP Křtiny a Komise cestovního ruchu JmKNV,1974. TEXTOVÁ ČÁST LHP (LHC ŠLP ML Křtiny 1.1. 2003-31.12. 2012). Lesprojekt Brno, a.s. TRUHLÁŘ, J., Lesnický Slavín [mapa]. Brno: ŠLP Křtiny, MZLU v Brně, 1999. ISBN 80-7157-357-4.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE: březen 2006
[1]
[2] [3] [4] [5] [6] [7]
20
7. PŘÍLOHY Součástí příloh jsou popisy jednotlivých objektů Lesnického Slavína ve formě evidenčních karet (viz obr. 1). Digitální verze příloh je potom umístěna na nosiči dat, který je vlepen na zadní straně bakalářské práce.
21
