UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDIÍ
Magdaléna JOCHCOVÁ
SLEDOVÁNÍ PROJEKTU PODPORY NEPÁLSKÝCH DĚTÍ NA DÁLKU
Olomouc 2011
Prohlašuji, že zadanou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně a všechny použité zdroje jsem uvedla do seznamu.
V Olomouci 30. 7. 2011
………………………….. Podpis
2
Touto cestou bych ráda poděkovala Mgr. Simoně Šafaříkové za trpělivost, odborné rady a vynaložené úsilí při vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji Dr. Mahesh Banskotovi a profesorce Shreshna Basnet za vstřícnost a poskytnuté rady a materiály v průběhu výzkumu.
3
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Akademický rok: 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU) Jméno a příjmení:
Magdaléna JOCHCOVÁ
Studijní program:
B1310 Geografie
Studijní obor:
Mezinárodní rozvojová studia
Název tématu:
SLEDOVÁNÍ PROJEKTU PODPORY NEPÁLSKÝCH DĚTÍ NA DÁLKU
Zadávající katedra:
Katedra rozvojových studií
Zásady pro vypracování: Cílem bakalářské práce je poskytnout informace o probíhajícím projektu podpory nepálských dětí na dálku. Během psaní této práce bude provedeno sledování dosažených výsledků projektu přímo v terénu během pobytu autorky. Struktura práce: 1 Úvod a cíle práce 2 Užitá metodologie 3 Definice podpory dětí na dálku 4 Nepál – popis výchozí situace 5 Obecný rámec sledovaného projektu 6 Výsledky sledování projektu 7 Shrnutí (v angličtině) 8 Literatura Bakalářská práce bude v těchto kontrolovaných etapách: Září – listopad 2009: konktretizace osnovy a rešerše další dostupné literatury, práce v terénu, konzultace s odborníky z univerzity v Káthmandú, práce na 6. kapitole Prosinec 2009 – leden 2010: zpracování 6. kapitoly, Únor 2010: zpracování 3. a 4. kapitoly, Březen 2010: zpracování 5. – 7. Kapitoly, Duben – květen 2010: formulace závěrů, dokončení a odevzdání práce, Průběžně tvorba grafických příloh. Rozsah grafických prací: Bakalářská práce bude grafy, tabulky a tématické mapy dle potřeby. Rozsah průvodní zprávy: 12000 slov základníhjo textu + práce včetně všech příloh v elektronické podobě 4
Rozsah grafických prací: Rozsah pracovní zprávy: Forma zpracování bakalářské práce: Seznam odborné literatury:
Vedoucí bakalářské práce:
dle potřeby 10 – 15 tisíc slov tištěná/elektronická viz příloha
Mgr. Simona Šafaříková Katedra rozvojových studií
Datum zadání bakalářské práce: 15. února 2010 Datum odevzdání bakalářské práce: 30. dubna 2010
L. S. Prof. RNDr. Juraj Ševčík, Ph.D.
Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc.
děkan
vedoucí katedry
V Olomouci dne 15. února 2010
5
Příloha zadání bakalářské práce Seznam odborné literatury: Nepal : Country Strategy Paper 2007 – 2013. [s. l.] : [s. n.], 2007. 45 s. Dostupn. z WWW: http://www.asiaprogramming.eu/wcm/dmdocuments/nepal csp.pdf. \nl{} The Tenth Plan : Poverty Reduction Strategy Paper 2002 – 2007. [s. l.] : [s. n.], 2003. 131 s. Dostupn. z WWW: http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2003/cr03305.pdf. \nl{} Government of Nepal, National Planning Commission Secretariat : Central Bureau of Statistics [online]. 2008, August, 20th 2008 [cit. 2009–04-21]. Dostupn. z WWW: http://www.cbs.gov.np/index.php. \nl{} PRADHAN, Rajendra, et al. State of Nepal. Kanak Mani Dixit, Shastri Ramachandaran. 1st edition. Lalitpur, Nepal : Himal Books, 2002. 300 s. ISBN 999331322X. \nl{} National Institute of Educational Planning and Administration. Community Participation and Empowerment in Primary Education. R. Govinda, Rashmi Diwan. 1st edition. Thousand Oaks/New Delhi/London : Sage Publications, 2003. 150 s. \nl{} ADHIKARI, Shyam Prasad. Rural Development in Nepal : Problems and Prospects. Lalitpur, Nepla : Sajha Prakashan, 1982. 112 s. \nl{} Nepal Foundation for Advanced Studies. Development Strategy for Nepal. Dev Raj Dahal, Kishor Kumar Guru-Gharana. Kathmandu : EBERT STIFTUNG, 1996. 100 s. \nl{} BISTA, Dor Bahadur. Fatalism and Development : Nepal´s Struggle for Modernization. 4th edition. Patna, India : Orient Longman Ltd., 2001. 170 s. ISBN 81 250 0188 3. \nl{} Namasté Nepál [online]. 2007, 2009 [cit. 2009–04-24]. Dostupn. z WWW: http://www.namastenepal.cz/cz/menu/. \nl{} HERRELL, David J. The Effects of Sponsorship on Child Welfare. Child Welfare. 1975, vol. 54, is. 10, s. 684–691. Dostupn. Z WWW: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=sih&AN=24672443&site= ehost-live. \nl{} SURYNEK, Alois, KOM.RKOV. , Ružena, KAŠPAROV., Eva. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha : Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80–7261038–4.
6
Obsah SEZNAM PŘÍLOH V ABECEDNÍM POŘADÍ .............................................................. 8 SEZNAM ZKRATEK ..................................................................................................... 10 1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE .......................................................................................... 12 2 UŽITÁ METODOLOGIE ...................................................................................... 13 3 DEFINICE PODPORY DĚTÍ NA DÁLKU ........................................................... 17 4 NEPÁL – POPIS VÝCHOZÍ SITUACE ................................................................ 23 4.1 Fyzická geografie ............................................................................................. 23 4.2 Socioekonomická charakteristika..................................................................... 26 4.2.1 Státní zřízení ............................................................................................. 26 4.2.2 Obyvatelstvo ............................................................................................. 27 4.2.3 Ekonomika ................................................................................................ 29 4.2.4 Rozvojové strategie................................................................................... 32 4.2.5 Vzdělání .................................................................................................... 33 5 OBECNÝ RÁMEC SLEDOVANÉHO PROJEKTU ............................................. 36 5.1 Vznik projektu „Úsměv z Nepálu“ .................................................................. 37 5.2 Obecný rámec projektu .................................................................................... 38 5.3 Organizace podílející se na fungování projektu ............................................... 42 5.3.1 Namasté Nepál DCWC-CZ, o. s. .............................................................. 42 5.3.2 DCWC Nepal ............................................................................................ 44 6 VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ PROJEKTU ÚSMĚV Z NEPÁLU ........................... 46 6.1 Specifika pozadí výzkumu ............................................................................... 47 6.2 Geografické určení místa sledování ................................................................. 49 6.3 Sledování a jeho výsledky podle oblastí .......................................................... 51 6.3.1 Příčiny geografického rozsahu projektu Úsměv z Nepálu........................ 53 6.3.2 VDC Madan Kundari ................................................................................ 56 6.3.2.1 Pozadí sledování. ................................................................................ 56 6.3.2.2 Zjištění sledování ................................................................................ 57 VDC Nagre Gagarche a vesnice Darga (VDC Goswara) ......................... 63 6.3.3 6.3.3.1 Pozadí sledování. ................................................................................ 63 6.3.3.2 Zjištění sledování. ............................................................................... 64 6.4 Relevantnost projektu....................................................................................... 74 7 DISKUZE ............................................................................................................... 76 8 SHRNUTÍ, KLÍČOVÁ SLOVA, SUMMARY, KEY WORDS .............................. 80 9 LITERATURA ........................................................................................................ 81 9.1 Internetové zdroje............................................................................................. 81 9.2 Tištěné zdroje ................................................................................................... 84 10 PŘÍLOHY ............................................................................................................... 85
7
SEZNAM PŘÍLOH V ABECEDNÍM POŘADÍ Příloha 1 – Mapa: Fyzicko-geografická mapa Nepálu. (str. 85) Příloha 2 – Mapa: Administrativní dělení Nepálu. (str. 86) Příloha 3 – Rozhovor se Shruti Karki, studentkou magisterského programu rozvojových studií na Kathmandu University, 14. 10. 2009. (str. 87) Příloha 4 – Rozhovor se Shradha Rayamajhi, studentkou magisterského programu rozvojových studií Kathmandu University, 14. 10. 2009. (str. 89) Příloha 5 – Rozhovor s učitelem Khanadevi Higher Secondary School a místním spolupracovníkem projektu, Bharat Shrestrou, 10. 9. 2009, VDC Nagre Gagarche, okres Kavrepalanchok. (str. 92) Příloha 6 – Rozhovor s předsedou sdružení Namasté Nepál (DCWC-CZ), Tomášem Beránkem, 16. 8. 2010, Praha. (str. 95) Příloha 7 – Rozhovor s prezidentem nadace DCWC Nepal, Akka Lamou, 10. 10. 2009, Káthmandú. (str. 101) Příloha 8 – Rozhovor s pracovníkem DCWC Nepal, Depenra Lamou, 14. 9. 2009, Káthmandú. (str. 108) Příloha 9 – Rozhovor s ředitelem Shree Swasthani Secondary School, Asharam Lamou, 16. – 30. 8. 2009, VDC Madan Kundari, okres Kavrepalanchok. (str. 111) Příloha 10 – Rozhovor s ředitelkou školy Chaurikhola Primary School, Sumita Bandari, 4. 9. 2009, VDC Nagre Gagarche, okres Kavrepalanchok. (str. 114) Příloha 11 – Rozhovor s pracovníkem DCWC Nepal, Gunu Lamou, 15. 10. 2009, Káthmandú. (str. 117) Příloha 12 – Rozhovor s ředitelem školy Darga Primary School, Dil Bahadur Tamangem, 8. 9. 2009, vesnice Darga, VDC Goswara, okres Ramechhap. (str. 123) Příloha 13 – Rozhovor s ředitelkou školy Tamakhani Primary School, Sangita Shrestrou, 2. 9. 2009, VDC Nagre Gagarche, okres Kavrepalanchok. (str. 126) Příloha 14 – Obrázek: Venkovská škola Khanadevi Higher Secondary School. (str. 129) Příloha 15 – Obrázek: Vnitřní vybavení venkovské školy. (str. 130) Příloha 16 – Obrázek: Výuka ve zkoumané škole ve VDC Madan Kundari. (str. 131) 8
Příloha 17 – Tabulka kódovaných otázek semi-strukturovaných rozhovorů se zástupci sponzorovaných dětí. (str. 132) Příloha 18 – Tabulka kódovacích zkratek odpovědí, použitých pro analýzu rozhovorů se zástupci sponzorovaných dětí. (str. 133) Příloha 19 – Tabulka sponzorovaných dětí, které byly zahrnuty do 30 % výběru pro výzkumné rozhovory, podle jednotlivých škol. (str. 135) Příloha 20 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Shree Swastani Secondary School ve zkoumané oblasti Madan Kundari. (str. 137) Příloha 21 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Khanadevi Higher Secondary School ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche. (str. 138) Příloha 22 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Tamakhani Primary School ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche. (str. 139) Příloha 23 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Chaurikhola Primary School ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche. (str. 140) Příloha 24 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Darga Primary School ve zkoumané oblasti Goswara. (str. 141)
9
SEZNAM ZKRATEK BIMSTEC Bay of Bengal Initiative for Multi-Sectoral Technical and Economic Cooperation (Iniciativa Bengálského zálivu za multi-sektorální technickou a ekonomickou spolupráci) CBS
Central Bureau of Statistics (Ústřední statistický úřad)
CIA
Central Intelligence Agency (Ústřední zpravodajská služba)
CSP
Country Strategy Papers (Teritoriální rozvojový program Evropské unie)
CWCS
Children Welfare Concern Society (Společnost pro sociálně ohrožené děti)
ČR
Česká republika
DCWC
Development of Children and Women Center Nepal (Centrum pro rozvoj dětí a žen v Nepálu)
FAO
Food and Agriculture Organization (Potravinová a zemědělská organizace)
GoN
Government of Nepal (Vláda Nepálu)
HDI
Human Development Index (Index lidského rozvoje)
HDP
Hrubý domácí produkt
IBRD
International Bank for Reconstruction and Development (Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj)
IDA
International Aid Association (Mezinárodní rozvojová asociace)
IFAD
International Fund for Agricultural Development (Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství)
IFRCS
International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies (Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce)
INGO
International Non-governmental Organization (Mezinárodní nevládní organizace)
KU
Kathmandu University (Káthmandská univerzita)
MDG´s
Millenium Development Goal´s (Rozvojové cíle tisíciletí)
MW
Mega
watt
(Jednotka 10
pro
energii)
NPR
Nepálská Rupie
OSN
Organizace spojených národů
PRSP
Poverty Reduction Strategy Papers (Strategické dokumenty pro snižování chudoby)
SAARC
South Asian Association for Regional Cooperation (Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci)
SLC
School Leaving Certificate (Výuční list)
SWOT
Strengths-Weaknesses-Opportunities-Threats (Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, spojených s určitým projektem)
TRAS
Trans-Himalayan Aid Society (Trans-Himalájská společnost pomoci)
UNDP
United Nations Development Program (Rozvojový program Spojených národů)
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu)
USA
United States of America (Spojené státy Americké)
USD
United States Dollar (Americký Dolar)
VB
Velká Británie
VDC
Village Development Committee (vesnická rozvojová komise)
WFP
World Food Program (Světový potravinový program)
WHO
World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)
WTO
Worl Trade Organization (Světová obchodní organizace)
11
1
ÚVOD A CÍLE PRÁCE Podpora dětí na dálku, někdy interpretovaná jako adopce na dálku nebo
sponzorství, je dnes dobře známým pojmem a rozšířeným fenoménem. Stovky lidí v České republice i po celém světě se zapojily do projektů tohoto typu ve snaze pomoci lidem v chudších zemích. Věří, že peníze, které poskytují na vzdělání chudých dětí, jsou smysluplně využívány a že přispívají nejen k rozvoji dítěte, ale také celé společnosti. Organizace zajišťující tyto projekty více méně působí dojmem transparentnosti. Zveřejňují informace o použití části sponzorského daru na administrativní náklady, umožňují sponzorům komunikaci s dětmi přes korespondenci a v některých případech i osobní návštěvu, mají fotodokumentaci a záznamy o sponzorovaných dětech, výroční zprávy, atd. Nakolik jsou ale informace o průběhu projektů pravdivé a jak moc odpovídá realita tomu, jak jsou tyto projekty prezentovány veřejnosti? Jaké další faktory mohou ovlivnit kvalitu projektu? O kterých věcech se moc neví nebo nemluví? Jaké problémy mohou být s tímto typem projektů spojeny? Jaké dopady mají tyto projekty na příjemce pomoci? A je vůbec tento typ projektů vhodný? Cílem této práce bude odpovědět na tyto a mnohé další otázky skrze analýzu fungování konkrétního projektu podpory dětí na dálku „Úsměv z Nepálu“.
12
2
UŽITÁ METODOLOGIE Tato bakalářská práce pojednává o fungování projektu podpory dětí na dálku
„Úsměv z Nepálu“, zřizovaném českým občanským sdružením Namasté Nepál (Development of Children and Women Center-CZ, dále jen DCWC-CZ) ve spolupráci s nepálskou nadací Development of Children and Women Center Nepal (dále je DCWC Nepal). Za tímto účelem jsem v letech 2009–2011 provedla výzkum, jehož výsledky se zde pokusím interpretovat. Práce je rozdělena do dvou částí. Úvodní teoretická část (kapitoly 3 a 4) poskytuje základní informace o tématu práce a popisuje prvky nepálské reality, se zaměřením na stupeň rozvoje země a vzdělávání, které s předmětem výzkumu úzce souvisí. V této části byla použita metoda rešeršně-kompilační, skládající se ze sběru a třídění dat, jejich následné analýzy a interpretace. Informace byly získávány především z internetových zdrojů, vědeckých databází a tištěné literatury, zejména v anglickém jazyce. Geografické názvy a jména organizací a osob jsou ponechány v anglické verzi, názvy národů a jazyků jsou přepsány do české verze. Druhá část (kapitoly 5 a 6) popisuje pozadí výzkumu a analyzuje jeho výsledky. Součástí výzkumu bylo pozorování, semi-strukturované rozhovory a nestrukturované rozhovory s lidmi zapojenými do projektu (přijímatelé pomoci, předsedové a spolupracovníci zapojených organizací) a nakonec rešerše dostupných zdrojů (především internetových). Jednotlivé fáze výzkumu by se daly rozdělit do dvou částí: 1.Sběr dat Sběr dat probíhal nejprve na území Nepálu ve vybraných školách, zapojených do projektu. Těmito byly školy ve VDC1 Madan (Shree Swasthani Secondary School), VDC Nagre Gagarche (Tamakhani Primary School, Chaurikhola Primary School, Khanadevi Higher Secondary School) a ve VDC Goswara (Darga Primary School). V prvních dvou VDC probíhal výzkum vždy tři týdny, v poslední pouze jeden den. Další fáze sběru dat probíhala v centrále DCWC Nepál, v hlavním městě Káthmandú. Tato fáze trvala zhruba měsíc. Prostřednictvím rozhovorů s pověřenými pracovníky DCWC pro jednotlivé oblasti (přepis viz Přílohy 5 – 13) jsem zjišťovala proces výběru 1
VDC (Village Development Committee) neboli vesnická rozvojová komise označuje administrativní celek na úrovni obce. Jedná se o vesnický typ obce, skládající se z několika přiléhajících vesnic. V jejím čele stojí nejvyšší úředník, neboli tajemník, zastupující doposud chybějící lokální vládu.
13
nových dětí do projektu, finanční stránku projektu, rozdělení pravomocí a úkonů, míru informovanosti
o
problémech
a
specifických
nezávislých
řešeních
tamních
představitelů, které jsem během svého terénního výzkumu odhalila. Navíc mě zajímalo, jak moc se odpovědi jednotlivých pracovníků budou od sebe navzájem lišit. Na doporučení profesora Kathmandu University Mahesh Banskoty jsem se snažila zjistit, jaké faktory hrají roli při zařazování konkrétních oblastí a škol do projektu. Mimo to proběhly rozhovory se studenty rozvojových studií na Kathmantu University, kteří se vyjadřovali především k obecnému konceptu podpory dětí na dálku, jeho relevantnosti vůči potřebám venkovského obyvatelstva a vůči rozvojovým strategiím Nepálu. Všichni respondenti byli předem uvědoměni, že rozhovor slouží k výzkumným účelům, bude zaznamenán a použit v akademické práci. Rozhovory byly poskytnuty dobrovolně a splným vědomím jejich zveřejnění. Poslední fáze sběru dat probíhala na území České republiky, a to po částech v období listopad 2009 – srpen 2010.
2.Analýza a zpracování výsledků Tato část započala na začátku října 2009 v Nepálu, pod odborným dohledem děkana fakulty humanitních studií Kathmandu University, Dr. Mahesh Banskoty, a za konzultací profesorky Shreshna Basnet. Na jejich doporučení jsem pro výzkum a následnou analýzu jeho výsledků jako podklad použila odborbou publikaci Qualitative Research Practice – A Guide for Social Science Students and Researchers (RITCHIE, J.; LEWIS, J., 2003). Pro výzkumné rozhovory byl v každé zkoumané škole vybrán vzorek 30 % dětí. Děti byly vybrány náhodně ze seznamu sponzorovaných dětí. Prioritní byla genderová vyrovnanost ve vybraném vzorku dětí a doba, po kterou byly zapojeny do projektu. Přednost byla dána těm, které byly zapojeny delší dobu než tři měsíce. Celkem bylo vybráno 30 dětí. Rozhovory se zástupci vybraných dětí byly zpracovány do kódovaných tabulek (viz Přílohy 20 – 24). Klíč k těmto tabulkám obsahují Přílohy 17 – 19. Rozhovory se studenty Kathmandu University a s pracovníky obou organizací jsou, kvůli přímým citacím a častým odkazům, uvedeny v Přílohách 3 – 13. V analýze a zpracování výsledků jsem pokračovala také po návratu z Nepálu, na území České republiky do dubna 2011. Zpracování výsledků bylo obohaceno o sběr statistických dat, která byla zpracována rešeršně-kompilační metodou. Tato data byla získávána převážně z internetových zdrojů statistických databází nepálské vlády a mezinárodních organizací (Central Bureau of Statistics, OSN, UNDP, WFP, CIA,….). 14
K jednotlivým oblastem existují jen omezené zdroje dat. I přesto, že se jedná o oficiální zdroje nepálské vlády (Central Bureau of Statistics – Centrální statistický úřad), součty dat v rámci jednotlivých zdrojů si neodpovídají. Statistická data uvádím v přesné podobě, jak jsou zaznamenány ve zdrojích, součty statistických údajů v textu kapitoly 6 (a zejména kapitoly 6.3.1) nemusí odpovídat.
Mezi jevy zkoumané v rámci výzkumu patří: •Vznik a fungování zapojených organizací, jejich projekty a partneři Tento bod byl zjišťován především formou rozhovorů s hlavními zástupci, tedy zakladateli zkoumaných organizací, dále pak z dostupné dokumentace a webových stránek. Rozhovory byly semi-strukturované a široko-záběrové. Bylo zjišťováno, jak vznikla původní myšlenka k založení těchto organizací, jak probíhala počáteční fáze fungování, jak organizace fungují dnes, jak probíhá jejich spolupráce a jak spolupráci hodnotí. (Kapitola 5) •Vznik, fungování a relevantnost projektu podpory dětí na dálku „Úsměv z Nepálu“ ◦Vznik projektu: Zde byly zjišťovány jeho okolnosti. Tedy, jak se nápad zrodil, jak probíhala počáteční fáze, výběr oblastí působení a stanovení kritérií (které děti budou zahrnuty, jak bude probíhat financování a monitoring,…). (Kapitola 5)
◦Fungování projektu: V prvé řadě bylo zjišťováno, jak projekt funguje – tedy jak je projekt oficiálně nastaven (Kapitola 5) a jak probíhá ve skutečnosti (kapitola 6). Kapitola 6 popisuje, jak probíhá výběr dětí, jak se nakládá s penězi a dary, jaká je struktura účastníků (počet, věk, pohlaví, výchozí sociální podmínky,…), jaké jsou roční přírůstky a výhledy do budoucna. Dále sleduje, jak probíhá spolupráce (vzájemné informovaní, návštěvy, kontroly, porady,…), jak ji obě strany hodnotí (co by zlepšily, přidaly či omezily) a jak se projekt vyvíjí. Dále bylo zjišťováno, jak projekt funguje v průběhu roku (aktivity, výběr dětí, finance, návštěvy, monitoring,…). Všechna tato fakta byla zjišťována hlavně pomocí semi-strukturovaných rozhovorů s účastníky projektu (zástupci dětí, zapojených do projektu), s místními spolupracovníky projektu (učitelé a ředitelé zapojených škol), se zástupci obou organizací, kteří se na projektu účastní a s hlavními představiteli obou organizací. Rozhovory se zákonnými zástupci dětí byly provedeny se vzorkem 30 % rodin z celkového počtu zapojených v každé škole. Toto množství bylo zvoleno po konzultaci s Dr. Mahesh Banskotou z Kathmandu University. Celkem byly 15
výzkumné semi-strukturované rozhovory provedeny s 30 rodinami. Všechny rozhovory byly poskytnuty dobrovolně, s vědomím o jejich budoucím zveřejnění. Při posuzování fungování projektu v místě bylo zohledněno také vlastní pozorování situace. V zájmu pochopení fungování projektu bylo nutné prostudovat rozdělení funkcí a pravomocí pracovníků, podílejících se na projektu, a to na české i nepálské straně. To bylo zjišťováno především pomocí rozhovorů s těmito lidmi a vlastním pozorováním. (Kapitola 6)
◦Relevantnost projektu: Relevantnost projektu byla zkoumána skrze názory lidí, zaměřených na rozvojovou problematiku – studenti Development Studies (rozvojových studií) z Kathmandu University (přepis viz Přílohy 3 a 4) – a lidí, kterých se projekt přímo dotýká (stakeholdeři). Relevantnost byla porovnávána také s rozvojovými záměry Nepálské vlády, a to prostřednictvím studia strategických dokumentů rozvoje země, jako například Country Strategy Papers (2007 – 2013). (Kapitola 6)
Rozhovory s dětmi či jejich zástupci probíhaly přes tlumočníka, jímž byl vždy pracovník dané školy, proto je možné, že odpovědi lidí nebyly zcela upřímné nebo překlad mohl být pozměněn samotným tlumočníkem. V závěrečné fázi práce (kapitola 7) jsou rozebrány vzniklé problémy a jejich možná řešení.
16
3
DEFINICE PODPORY DĚTÍ NA DÁLKU Pro podporu dětí na dálku, ve smyslu fungování projektu popisovaného v této
práci, se používají různé výrazy – například: sponzorství, sponzoring, adopce na dálku, kmotrovství. Dále se v této práci vyskytují všechny tyto formy, beze změny významu. V souvislosti s popisovaným projektem Úsměv z Nepálu se budou vyskytovat především výrazy „podpora dětí na dálku“ a „sponzoring“, jiné formy však také nejsou vyloučeny. Podpora dětí na dálku je jedna z forem rozvojové pomoci, která je zaměřená výhradně na děti a mládež. Provozují ji především nestátní neziskové organizace. V rámci této pomoci je dětem v chudých částech světa financováno vzdělání z peněz, darovaných občany bohatších zemí. Ze získaných peněz se financují školní potřeby, poplatky za školné a za zkoušky, školní brašna a uniforma. V mnoha případech i další výdaje, které jsou pro zdravý vývoj dítěte nezbytné. Patří mezi ně především hygienické potřeby, zdravotní péče, denní strava a doprava do a ze školy. Přestože je tato pomoc určená dětem, využívají některé organizace větší či menší část peněz i na komunitně zaměřené projekty, které mají přispívat k rozvoji dítěte druhotně. Jde například o projekty zaměřené na zpřístupnění pitné vody, zdravotní péče, na řešení sociálních problémů a podobně. Prakticky z nich těží převážně komunita jako celek, nikoliv dítě samotné. Mezi organizace s tímto nastavením projektu patří například Action Aid. Na svých stránkách popisuje podporu dětí jako způsob, jak poskytnout naději dítěti žijícímu v chudobě, poskytnout mu vzdělání a zároveň pomoci celé komunitě získat přístup k pitné vodě, správné výživě a lepší budoucnosti (Action Aid, 2011). Další organizace s podobným přístupem jsou například Plan International, World Vision a Every Child. Různé organizace zabývající se sponzoringem jej chápou odlišně. Jejich cíl je však vesměs stejný – zlepšit životní podmínky chudých a opuštěných dětí v rozvojovém světě. Například podle CWCS Nepal, podpora dětí umožňuje znevýhodněným dětem školní docházku a nabízí programy rozvoje dovedností a sebedůvěry v příjemném prostředí (Children Welfare Concern Society Nepal, 2011). Občanské sdružení Namasté Nepál (DCWC-CZ), které zkoumaný projekt Úsměv z Nepálu koordinuje, na svých stránkách píše, že „Podpora vzdělání zvyšuje možnosti dětí rozvíjet své schopnosti, svůj talent a postarat se v dospělosti nejen sami 17
o sebe, ale i o členy své rodiny, a to v jejich přirozeném kulturním prostředí.“ Podpora dětí je podle nich také o vytvoření vztahu důvěry, dobrosrdečnosti a porozumění mezi lidmi, kteří, ač pocházejí z různých kulturních a sociálních prostředí, si našli cestu k srdci toho druhého.“ (Namasté Nepál, 2007a) SOS Children pracují především s opuštěnými dětmi, které se staly oběťmi války, hladomoru, přírodní katastrofy nebo chudoby, a proto chápou podporu dětí komplexněji. Nezůstávají pouze u podpory vzdělání, ale hradí ze sponzorských darů ubytování dětí v SOS vesničkách a spolu s tím i veškeré náklady na život těchto dětí. Podle záměru využití peněz ze sponzorského daru bychom mohli rozdělit sponzorství na následující typy: •Plné sponzorství – Z daru se pokrývají všechny životní náklady dítěte, včetně vzdělání. Patří sem podpora sirotků, dětí ulice, obětí válek, obchodu s lidmi, katastrof a hladomorů. •Částečné sponzorství – Z daru se hradí především školní docházka a výdaje s ní spojené (školné, školní pomůcky, poplatky za zkoušky, školní brašna, uniforma). Téměř vždy se z daru pokrývají také náklady na osobní hygienické potřeby dítěte, na zdravotní péči a stravu. •Kombinované sponzorství – Na podpoře jednoho dítěte se podílí více sponzorů, každý platí jen danou část z celkového obnosu. •Podpora komunity se zaměřením na vzdělání dětí – Některé organizace nabízí ke sponzorování konkrétní děti. Ty sice z darované částky profitují, ale spíše jen nepřímo a formou malých dárků. Většina peněz jde na komunitní projekty, které mají až sekundárně přispět ke zdravému vývoji dítěte (například zdravotní projekty, hygienické, atd.) •Podpora školy jako celku – Peníze zasílané jednotlivými sponzory se stávají součástí jednoho velkého balíku peněz, z něhož se hradí platy učitelů, provoz školy a školní pomůcky pro děti. Sponzorování přitom probíhá formou výběru konkrétního dítěte. •Podpora učitelů – Je to obdoba podpory dítěte na dálku, která má zajistit vzdělání mnoha dětí najednou. Ze sponzorské částky je hrazen plat učitelů, případně školní pomůcky.
Sponzoring jako takový funguje jako zprostředkovaná bilaterální rozvojová pomoc, kde je tedy zahrnuto 3 a více stran a jejich vzájemný vztah je svázán trojstrannou smlouvou. Stranou č. 1 je zde zprostředkovatel, tedy nestátní nezisková 18
organizace (popřípadě i její partnerská organizace v místě uplatňování pomoci). Stranou č. 2 je sponzor, kterým může být fyzická osoba, právnická osoba nebo skupina lidí. Sponzorů pro jedno dítě může být i více najednou. Stranou č. 3 je sponzorované dítě, respektive jeho zákonný zástupce, který se zavazuje, že dítě bude plnit pravidelnou školní docházku a peníze budou užity na smluvené účely. Strana č. 1 zajišťuje transfer peněz, dodává sponzorovi (straně č. 2) pravidelné zprávy o prospěchu dítěte, v případě dostupnosti oblasti, kde dítě žije, i korespondenci a monitoruje fungování projektu. V některých případech zajišťuje nákup materiálu pro sponzorované děti. Povinností strany č. 2 je v průběhu trvání smlouvy zasílat pravidelně a včasně daný finanční obnos. Mnoho projektů má nastavenou minimální délku trvání sponzorství 1–3 roky, ovšem s možností vypovězení smlouvy v případě neschopnosti platit. V ideálním případě by měl sponzor vytrvat do dosažení 10. třídy nebo ještě lépe do ukončení vysoké školy. Jak už je výše zmíněno, sponzorský příspěvek pokrývá především vzdělání a náklady s ním spojené, popřípadě další potřeby dítěte (zdravotní péče atd.). V případě, že je sponzorován sirotek či dítě ulice, využívá se příspěvek také na pokrytí ubytovacích a stravovacích nákladů a nákladů spojených s pečovatelskou službou. Kolem 10 % sponzorského daru je využito na administrativní náklady. S penězi od sponzorů je v rámci různých projektů podpory dětí nakládáno různě. V některých případech dostávají peníze do rukou zákonní zástupci dětí, jinde s nimi nakládají pověření komunitní pracovníci nebo terénní pracovníci dané organizace či její partnerské organizace. Sponzorský příspěvek se k dítěti dostává buďto ve formě peněz nebo částečně jako již nakoupený materiál a částečně jako peníze.
Podpora dětí na dálku je dnes dobře známá po celém světě a za dobu své existence získala řadu příznivců i kritiků. Za zmínku stojí několik sporných bodů, o které se tyto dvě skupiny přou. Některými z těchto bodů se budu zabývat i v souvislosti se zkoumaným projektem Úsměv z Nepálu (kapitoly 6 a 7): Budování závislosti na pomoci zvenčí a vytváření pocitu bezmocnosti a podřízenosti na straně příjemců pomoci – Tady záleží na přístupu příjemců pomoci k pomoci jako takové. Někteří ji mohou brát jako dočasnou výpomoc, jiní jako dobré přilepšení do rodinného rozpočtu a další jako známku vlastní neschopnosti. Zevšeobecňování je zde, dle mého názoru, nemístné. Rozšiřování „západních hodnot“, misionářská činnost – K prosazování hodnot, které vyznává poskytovatel pomoci, na úkor tradičních hodnot příjemce pomoci může a nemusí
docházet.
Záleží
na
povaze, 19
záměrech
a
praktikách
organizace
zprostředkovávající sponzoring. Toto rozšiřování či prosazování hodnot může pramenit a) přímo z organizace (například křesťanská organizace, která má za podmínku sponzorování přestup dítěte ke křesťanství nebo jen upřednostňuje členy křesťanských skupin) nebo b) od sponzorů, kteří záměrně či nezáměrně své hodnoty dítěti předávají skrze korespondenci a dárky. Například organizace Starved 4 Hope (2011) na svých stránkách přímo uvádí, že díky sponzoringu dostane dítě křesťanskou výchovu a disciplínu. Nahrazování funkce státu v poskytování veřejných služeb – Tento bod má dvě strany. Negativní stránkou je, že pokud jsou veřejné služby, mezi které vzdělání patří, zabezpečovány zvenčí, stát sám se je nesnaží rozvíjet. Jejich zabezpečení a kvalita pak nejsou dlouhodobě udržitelné. Pokud totiž podpora zvenčí náhle skončí, budou tyto služby zajišťované státem opět nedostatečné a způsobí šok ve společnosti. Na druhou stranu peníze zvenčí pomáhají zajišťovat tyto nezbytné služby, které stát sám nemůže plnohodnotně zajistit. „Většina rozvojových zemí totiž nemá potřebné finance ani odborníky na vybudování kvalitního školství.“ (Exnerová, 2008). Zároveň mohou státnímu rozpočtu ulehčit a dopřát státu čas a prostředky potřebné k rozvoji těchto či jiných služeb. „Mezinárodní organizace, rozvojové agentury a vlády velkým dílem pomohly nepálské vládě zlepšit přístup dětí ke kvalitnímu vzdělání a posílit systém poskytování (vzdělání).“ (Ministry of Education, 2009a, str. 11). Vytváření vzdělané vrstvy – Negativní stránkou tohoto jevu je nemožnost uplatnění na vesnicích. Jak se píše na stránkách Rozvojovky o podpoře vzdělávání v rozvojových zemích „Vážnější je pak situace na trhu práce, zejména ve vytváření pracovních míst pro mladé vzdělané lidi, jejichž možnosti uplatnění jsou naprosto nedostatečné.“ (Exnerová, 2008). To má za následek migraci do měst, vylidňování venkova a vznik problémů s tím spojených (jako například bezdomovectví, děti ulice, drogová závislost, prostituce, apod.). Pravdou však je, že k těmto jevům dochází i bez zvyšování vzdělanosti, jelikož mnoho lidí opouští venkov a míří do měst za vidinou lepšího výdělku. „Odcházejí za vidinou lepšího života s možností získání dobře placené práce, ale jen nepatrné části z nich se jejich představy vyplní.“ (Namasté Nepál, 2007a). Stávají se z nich pak bezdomovci a žebráci. Naopak, čím vyšší vzdělání či kvalifikace, tím je větší šance, že práci najdou. Vytváření vzdělané vrstvy zajišťuje zvyšování kvality práce, lepší konkurenceschopnost, zavádění efektivnějších metod práce a podobně. Vzdělaní lidé pak také mohou přispět k rozvoji své komunity. Jak například zmiňuje organizace TRAS (Trans-Himalájská společnost pomoci) „Program sponzoringu jsme začali před více než 40 lety. Naše první sponzorované děti jsou dnes 20
lidé středního věku, mnohé z nich se staly úspěšnými profesionály, kteří dnes sami pomáhají.“ (Trans-Himalayan Aid Society, 2011). Zvyšování poměru vzdělaných dívek – Vzhledem ke svému postavení ve společnosti musí dívky často přenechat místo sourozenci mužského pohlaví. Avšak díky tomu, že sponzoři v některých případech upřednostňují sponzorování dívek, dostávají příležitost chodit do školy i ony.
Je známo, že vzdělání dívek pozitivně přispívá
k rozvoji společnosti. Jde ruku v ruce s plánováním rodiny, zvyšováním věku matek, zlepšováním péče o dítě a snižováním dětské úmrtnosti. Vzdělaná matka, která prošla zdravovědou, vyučovanou na státních základních a středních školách, lépe pozná příznaky nemoci a zajistí správnou léčbu dítěte. Nevzdělaná populace má tendenci tíhnout k náboženským praktikám, jelikož nezná prostředky dnešní medicíny, i když jsou pro ni dostupné. „…(Z)plnomocnění žen a dívek, dosažené mimo jiné prostřednictvím jejich vzdělávání, je i nadále jedním z nejdůležitějších základních předpokladů pro úspěšné a udržitelné potírání chudoby v rozvojových zemích.“ (Lukášová, 2009) Způsobování konfliktů uvnitř rodiny, mezi dětmi – Existují názory, že sponzorované dítě se může setkat s negativními reakcemi svých sourozenců, kteří mohou mít pocit, že je sponzorované dítě nespravedlivě zvýhodňováno. V tradičních kulturách je však zvykem, že přístup ke zdělání má nejstarší syn, popřípadě další dítě v pořadí. Takže v rodinách s více dětmi může ke konfliktům tohoto typu docházet běžně, i bez přispění zahraničního sponzora. Naopak podpora jednoho dítěte v rodině znamená spíše ulehčení rodinnému rozpočtu a možnost pro další dítě, že bude moci navštěvovat školu. V případě, že jsou peníze z darů dávány přímo rodinám, jsou používány i na náklady ostatních dětí v rodině, popřípadě na náklady celé rodiny. Způsobování konfliktů uvnitř komunity – Rodiny, jejichž dítě není zahrnuto do programu sponzorství nebo stále čeká na sponzora, se cítí být znevýhodněny. To může vyvolat uvnitř komunity konflikt, v horším případě by mohla být rodina sponzorovaného dítěte z komunity vyloučena. Nejlépe by se těmto konfliktům dalo zabránit osvětou o potřebnosti konkrétních sponzorovaných dětí (například besedami s místními obyvateli) nebo změnou nastavení projektu – tedy že nebude podporováno jedno konkrétní dítě, ale například celá škola (jak se již v některých případech děje). Udržení dítěte v komunitě – Rodina někdy není schopná zajistit obživu pro všechny své členy, a tak se občas stává, že se musí některého vzdát. Dítě je díky podpoře tomuto ušetřeno, není nuceno opustit rodinu, ale může zůstat a získat vzdělání v rámci svého přirozeného prostředí. Podpora tak pomáhá předcházet vzniku nových 21
dětí ulice.
22
4 4.1
NEPÁL – POPIS VÝCHOZÍ SITUACE Fyzická geografie Nepál, oficiálním názvem Federální demokratická republika Nepál, ležící v Jižní
Asii, se rozprostírá kolem 28. poledníku s. š. a 84. rovnoběžky v. d. na ploše 147 181 km². Na severu hraničí s Čínskou lidovou republikou a z jihu, východu a západu je obklopen Indickou republikou. Nepál je vnitrozemský stát se silně členitým reliéfem (viz Příloha 1 – Mapa: Fyzickogeografická mapa Nepálu). Výšková členitost na jeho území má velký rozsah (67 – 8 850 m n. m.). Hornatiny zabírají až 86 % rozlohy země, zbytek tvoří roviny, které nepřevyšují 300 m n. m. (Bhuju, 2007). Z východu na západ se napříč jeho územím táhnou tři až čtyři ekologická pásma. Na jihu země najdeme pás severního okraje Indoganžské nížiny2 – tzv. teraje – s mírnou členitostí 67 – 300 m n. m. a s velmi úrodnou náplavovou půdou. Směrem na sever pak přechází v centrální pás středně vysokých hor, tzv. Pahad3 s nadmořskou výškou od 800 do 3 000 metrů, v některých místech zasahující až do výšky 3 500 m. Tento pás je občas přerušený otevřenými údolími, tzv. vnitřními terajemi. Na ně dále navazuje velehorské pásmo Vysokého Himálaje, skládající se z několika paralelních pásem pohoří s nadmořskou výškou od 3 000 m, jejichž vrcholy přesahují výšku 8 000 metrů nad mořem. V tomto pásmu se nachází osm ze 14 osmitisícovek. Posledním ekologickým pásmem, které je často opomíjené, je Transhimálaj, jižní okraj Tibetské náhorní plošiny, který zasahuje severní okraje Středozápadního a Západního rozvojového regionu a který tvoří důležitý vodní předěl celé oblasti. Vodní plocha zabírá 3 830 km² z celkové rozlohy země (CIA, 2011). Mezi největší jezera patří horské jezero Rara Tal, Pokharské jezero, Phewa Tal, další horská jezera Gosikunda Tal a Pokshundu Tal. Řeky jsou zásobovány vodou z horských himálajských ledovců. Mezi nejvýznamnější řeky patří od západu na východ Mahakali, Karnali, Narayani a Kosi, pramenící v Himalájích (viz Příloha 2). Tyto řeky mají velký 2
Rozsáhlá deprese oddělující Himaláj od geologicky starších částí Indického subkontinentu v místě subdukce indické desky pod euroasijskou. Název je odvozen od řek Indus a Ganga, které tuto oblast odvodňují. 3 Pahad se dělí ještě na další podcelky – Šiválik s nadmořskou výškou 700 – 1 500 m n. m., Mahabharat (Nízký Himaláj) s 1 500 – 2 700 m n. m. a hornatý region, tzv.“Midlands“ nebo také „Mid-hills“ s nadmořskou výškou 600 – 3 000 m (místy až 3 500 m).(Bhuju, 2007)
23
hydroenergetický potenciál a dostatečnou kapacitu pro závlahové zemědělství v oblastech, kudy protékají. Podle Country Strategy Papers (CSP) 07–13 by mohl Nepál vyrábět až 40 000 MW elektřiny, dnes ale využívá pouhých 0,5 % energetického potenciálu svých vod (European Commission, 2007). Podnebí je ovlivňováno monzunovými dešti, které trvají od června do září. Během tohoto období spadne až 90 % ročních srážek (Krása at al., 1984). Velké přívaly vody způsobují v oblasti terají záplavy a v oblasti Pahádu bleskové povodně a sesuvy půdy. Naopak v období mimo monzuny jsou především oblasti Pahádu postiženy nedostatkem pitné i užitkové vody. Vedle toho jsou mnohé oblasti Nepálu ohroženy zemětřesením a záplavami, které mohou vzniknout také provalením horských ledovcových jezer (European Commission, 2007). Podle serveru Geocities (2009) na většině území Nepálu spadne ročně okolo 1 500 až 2 500 mm srážek. Nejnižší roční úhrny srážek, pouhých 250 mm, se vyskytují při okraji Tibetské náhorní plošiny, což je dáno vlivem ledových větrů, vanoucích ze Střední Asie. Na jižních svazích pohoří Annapurna v centrální části Nepálu dosahují roční srážky maxima 6 000 mm. Velká výšková členitost předurčuje velké klimatické rozdíly na poměrně malé rozloze, což spolu se specifickou polohou země přispívá k bohaté biodiverzitě. Na jihu, v pásmu terají, převládá tropické a subtropické podnebí s mozaikou ekosystémů vždyzelených lesů, monzunových lesů4, travnatých a bažinatých společenstev. Půda terají obsahuje mnoho živin, přinášených řekami v době monzunů, a je hospodářsky nejvyužívanější. Ročně zde spadne přes 2 000 mm srážek, léta jsou horká a dusná s teplotami přes +38 °C, v zimě teplota neklesne pod 10 °C (Krása et al., 1984). Subtropy odsud zasahují až do střední části, Pahádu, kde dominují až do výšky 1 200 m n. m. V průběhu roku zde spadne okolo 1 500 mm srážek, léta jsou teplá a vlhká s teplotami do +38 °C, v zimě klesají teploty až na nulu (Krása et al., 1984). Půda je zde propustná, jižní svahy prudší. V důsledku toho se zde lépe daří suchomilným rostlinám, které tvoří křovinové lesy, subtropické borovicové a listnaté lesy. Mezi 1 200 a 2 400 m n. m. převládá podnebí mírného pásu s listnatými a smíšenými lesy. V nadmořských výškách mezi 3 000 a 5 000 m se nachází oblast subalpínského a alpínského klimatu s ekosystémy jehličnatých lesů mírného pásu, přecházejících v subalpínské jehličnaté lesy. Ve výškách nad 4 000 m se objevují už jen alpínské křoviny a louky. Od 5 000 až 5 500 m n. m. se rozprostírá už jen arktická 4
Monzunové lesy, jinak také vlhké opadavé lesy, opadávají během období sucha.
24
poušť5. Přesto je možné najít kvetoucí rostliny až do výšky 6 000 m n. n. Lesy ještě v 50. letech 20. století pokrývaly polovinu území Nepálu (Krása et al., 1984). Díky rostoucí populaci se však neustále zvyšuje tlak na přírodní zdroje a dochází k velkému odlesňování kvůli rozšiřování zemědělské plochy a potřebě dřeva na otop a stavby. Dnes už je zalesněno pouze 24,6 % území země (Rural Poverty Portal, 2009a). Navzdory nízkému stupni rozvoje socioekonomických ukazatelů, má Nepál poměrně dobře rozvinutý systém ochrany přírody. Na svém území ustanovil celkem 16 chráněných přírodních území, z toho 9 národních parků. Mezi nejznámější patří NP Ságarmátha kolem nejvyššího vrcholu světa Mt. Everestu (8 850 m n. m.) a NP Chitwan, který se naopak nachází v části terají na jihu země a je domovem mnoha ohrožených druhů.
5
Zimní teploty arktické pouště padají až k -60 °C, léta jsou zde krátká a chladná s teplotami do +10 °C, srážky se vyskytují převážně ve formě sněhu (Krása et al., 1984).
25
4.2
4.2.1
Socioekonomická charakteristika
Státní zřízení Federativní demokratická republika Nepál je parlamentní demokracie v čele
s prezidentem Ram Baran Yadavem, který je hlavou státu od roku 2008. Vláda státu je levicově zaměřená, o čemž vypovídá zastoupení politických stran: Komunistická strana Nepálu – spojení marxisti a leninisti, Nepálský kongres, Fórum za práva Madhéšanů, Demokratický Nepál a několik menších stran (CIA, 2011). Republika je rozdělena do několika administrativních podcelků. Základním dělením je 5 velkých rozvojových regionů. Od východu na západ je to Východní rozvojový region (Eastern Development Region), Centrální rozvojový region (Central Development Region), Západní rozvojový region (Western Development Region), Středozápadní rozvojový region (Mid Western Development Region) a Dálnozápadní rozvojový region (Far Western Development Region). Tyto regiony jsou dále rozděleny do 14 zón (Mechi, Kosho, Sgarmatha, Janakpur, Bagmati, Narayani, Gandaki, Lumbini, Dhaulagiri, Rapti, Karnali, Bheri, Seti, Mahakali). Zóny se dále dělí na distrikty. Českým ekvivalentem k distriktům by mohly být okresy. Těchto okresů je celkem 76 (viz Příloha 2 – Mapa: Administrativní dělení Nepálu), v jejich čele stojí vedoucí úředník okresu, zodpovědný za udržování práva a pořádku, který zároveň řídí činnost místních úřadů nebo komisí, zastupujících jednotlivá ministerstva. Okresy se dále dělí na menší samosprávné jednotky, které v případě venkovského typu sídel nesou název „venkovská rozvojová komise“ (Village Development Committee, dále jen „VDC“) a v případě městského charakteru sídel „obec“ (Municipality). Tyto jednotky jsou státem uznány jako nejmenší samosprávné jednotky a podle ústavy z roku 2007 slouží především k prosazování demokratických zásad na základě decentralizace. Mají umožnit široké veřejnosti podílet se na vládnutí a správě země a zároveň mají zajistit poskytování služeb lidem na lokální úrovni. Do každého okresu je navíc Ministerstvem pro místní rozvoj dosazen tzv. „místní rozvojový úředník“, který má za úkol pomáhat, koordinovat a dohlížet na činnost jednotlivých venkovských rozvojových komisí a obcí.
26
4.2.2
Obyvatelstvo Podle údajů o sčítání lidu k roku 2001 žije v Nepálu celkem 23 151 423 lidí,
z toho 11 563 921 mužů a 11 587 502 žen v 4 253 220 domácnostech (Central Bureau of Statistics, 2001). V roce 2011 by měl podle CIA (2011) počet obyvatel dosáhnout 29 391 883 (odhad k červenci 2011), což oproti roku 2001 činí téměř 27% nárůst. Roční přírůstek obyvatelstva je od roku 1930 stále v kladných hodnotách, přesto postupně klesá. Podle nepálského statistického úřadu činil roční přírůstek obyvatelstva 2,25 % v roce 2001(Central Bureau of Statistics, 2007a). V roce 2011 to podle CIA bude už jen 1,6 %. Navzdory klesajícím hodnotám přírůstku a s tím souvisejícím klesajícím mírám plodnosti a porodnosti roste počet obyvatel poměrně rychle. Míra plodnosti klesla ze 4,1 v roce 2001(Central Bureau of Statistics, 2007b) na 2,47 v roce 2011 (CIA, 2011). Míra porodnosti klesla z 33,1 v roce 2001 na předpokládaných 22,7 narozených na 1000 obyvatel v roce 2011 (CIA, 2011). Taktéž hrubá míra úmrtnosti rok od roku klesá, což souvisí se zlepšujícími se životními podmínkami obyvatel. Zatímco v roce 2001 dosahovala hodnot 9,6 úmrtí na 1 000 obyvatel, v roce 2008 to bylo 8,3 (Central Bureau of Statistics, 2009a) a pro rok 2011 je odhadována na 6,81 úmrtí na 1 000 obyvatel (CIA, 2011). Avšak kojenecká úmrtnost dosahuje hodnot 48,2 na 1 000 narozených (Rural Poverty Portal, 2009a), což vypovídá o stále nízkém stupni vývoje země a řadí ji mezi státy s nejhoršími výsledky tohoto ukazatele. Ke zdravotní péči má především venkovské obyvatelstvo omezený přístup. Pouhých 57 % venkovských domácností má nemocniční zařízení na dosah do 30 minut, průměrná doba, kterou potřebují k dopravení, je 75 minut (Central Bureau of Statistics, 2004a) Naděje dožití je 67,2 u mužů a 65,9 u žen (UN data: A world of information, 2011). Do věkové skupiny 0–14 let patří 34,6 % obyvatel. V produktivním věku (15–64 let) je 61,1 % obyvatel a v post-produktivním (65 a více let) 4,4 % (CIA, 2011). Celková hustota zalidnění byla při posledním sčítání lidu 157 obyv./km². Přičemž nejvyšší hustota zalidnění je v Káthmandú (2 738,9 obyv./km²) a nejnižší v okrese Dolpa (3,8 obyv./km²). Z pohledu ekologických pásem, je nejhustěji osídlena východní část terají (453,9 obyv./km²) a nejřidčeji (4,3 obyv./km²) západní část vysokohorské oblasti. Ve zkoumaných okresech Kavrepalanchok a Ramechhap k roku 27
2001 žilo 385 672 obyvatel (což je 1,67 % obyvatel Nepálu), respektive 212 408 obyvatel (0,92 %). Roční přírůstek v těchto okresech tvoří 1,73 %, respektive 1,22 %. (Central Bureau of Statistics, 2001). Nepál je právem označován za „mozaiku kultur“. Na jeho území žije přes 100 různých etnik, které sem v průběhu posledních 2 000 let přicházely a usazovaly se v různých částech ještě nesjednocené země. Dnes je na základě sčítání lidu z roku 2001 na území Nepálu evidováno 102 známých etnik. Tato etnika používají dohromady přes 92 zjištěných jazyků. Dělíme je do dvou skupin – tibeto-barmské a indo-arijské. Nejpočetnějšími etniky jsou v sestupném pořadí Četriové (15,8 %), Bráhmani (12,74 %), Magarové (7,14 %). Mezi jazyky, které byly při sčítání nejčastěji označené za mateřské jazyky, patří nepálština (48,61 %) a maithilština (12,3 %). (Central Bureau of Statistics, 2009b,viz tab. 1.6 a 1.7). Úplně původní obyvatelé Nepálu byli austro-asijského původu. Následně byli vytlačeni nově příchozími etniky tibeto-barmské jazykové skupiny (Gurungové, Tamangové, Limbuové, Šerpové), která sem přišla v různých dobách ze severní a východní strany zpoza Himálají. Tato etnika, se usazovala především v oblastech se složitým terénem a nepřebroditelnými řekami, které je přiměly rozvíjet se v izolovaných komunitách. To vždy ovlivňovalo jejich vztah k centrální vládě. Tento fakt se týká také komunit, u nichž probíhalo sledování v rámci výzkumu pro tuto bakalářskou práci. Ze západního a jižního směru přišly kmeny indo-evropské jazykové skupiny indického původu. Patří mezi ně nepálsky mluvící Gurkhové, Bhojpurové, Párvatíóvé a původní Tharuové, Sattarové a Santhalové – dohromady známí jako „Madhéšové“ (Vavroušková, 2008). Osidlování země indo-arijskou jazykovou skupinou bylo odlišné v rozsahu. Na rozdíl od tibeto-barmské skupiny se rozmístili napříč celým Nepálem a vytvořili mezi sebou bohaté komunikační sítě. Takže zatímco tibeto-barmské kmeny daly Nepálu jeho specifickou demografickou rozmanitost, indo-arijské kmeny vybudovaly uvnitř země spojení, které ji sjednotilo. Přinesly s sebou také hinduismus a kastovní systém, který roztřídil jednotlivá etnika, nebo spíše kmeny, do hierarchie sociálních kast. Byl zakotven v sociálním kodexu „Malukiain“ z roku 1854 (Gurung, 2003). Podle tohoto kodexu byla jednotlivá etnika rozdělena do 5 základních stupňů, které byly dále roztříděny do podskupin – prakticky každému etniku odpovídá jedna kasta. Vedle etnické rozmanitosti se Nepál může pochlubit také rozmanitostí náboženskou. K hinduismu se hlásí 80,6 % obyvatel, k buddhismu 10,7 % a k islámu 4,2 % (CIA, 2011). Dalšími početnými náboženskými skupinami jsou kiraté, jainové, 28
křesťané, sikhové a bahainové. Kulturní a etnická rozmanitost Nepálu je jeho velkým bohatstvím. Bohužel ale také způsobuje, že země není sociálně a ekonomicky sjednocená. Podle Gurunga (2003) má spíše charakter umělého geograficky sjednoceného území. Sociální diskriminace je častým jevem ve společnosti a způsobuje přetrvávání problémů vyloučených skupin, mezi které patří například zástupci nižších kast, malofarmáři, bezzemci, původní obyvatelé a ženy (Rural Poverty Portal, 2009b). Současná ústava z roku 2007 obsahuje právo na rovnost pohlaví, ras, náboženství, kast/etnik (čl. 13.3, str. 6), přesto se stále v praxi můžeme s určitou diskriminací na základě kastovní příslušnosti setkat.
4.2.3
Ekonomika Nepál patří do skupiny nejméně rozvinutých zemí světa, tzv. Least Developed
Countries. Podle hodnoty indexu lidského rozvoje (HDI), který činí 0,428, se nachází až na 138. místě ze 169 hodnocených zemí, čímž se dostává pod úroveň regionu Jižní Asie, jehož HDI má hodnotu 0,516 (UNDP, 2010). V zemi je velice nízká životní úroveň. Až 24,7 % lidí žije pod hranicí chudoby (CIA, 2011). Chudoba postihuje především obyvatele venkovských a horských oblastí, kam spadají i zkoumané oblasti. Na venkově trpí chudobou 34,6 % lidí (Rural Poverty Portal, 2009a), v horských oblastech to může být i přes polovinu. Špatná dostupnost kvůli složitému terénu a nepřítomnosti zpevněných cest vede k zaostalosti těchto oblastí, k podvýživě chudého obyvatelstva a často také k hladomorům, které vypukají převážně v období od března do července, kdy se úží zásoby potravin, rostou ceny a je nedostatek práce (Interagency Rapid Assessment Mission, 2008). Nepál je velice zranitelný v oblasti potravinové bezpečnosti a je závislý na pomoci zvenčí. Velkou hrozbou pro jeho občany je fakt, že OSN nedávno omezila potravinovou pomoc Nepálu kvůli nedostatečným příspěvkům od donorů, o čemž hovoří Colvin a Dingle (2011) v článku pro deník ABC News, který byl zveřejněn také na webových stránkách UNDP. Politická nestabilita posledních let odrazuje zahraniční investice a Nepál tak nadále zůstává technologicky i ekonomicky poměrně zaostalý vůči ostatním zemím v regionu. Cena elektřiny v Nepálu patří mezi nejvyšší v Jižní Asii a elektrická síť nezasahuje do všech oblastí, proto ji používá pouhých 40 % domácností (European Commission, 2007). 29
Mnoho oficiálních statistických dat, potřebných k přiblížení ekonomické reality země, pochází z roku 2001 a 2003/2004. Ekonomika země se rychle vyvíjí, například hrubý národní příjem na osobu od roku 2000 do roku 2008 vzrostl z 255,3 USD na 468,1 USD, což je zhruba dvojnásobek. O 57 % vzrostla za toto období i cena základního spotřebního koše (UN data: A world of information, 2011). Rozložení obyvatel v rámci ekonomických tříd se mohlo od roku 2003/2004 také pozměnit, avšak domnívám se, že následující data k nastínění ekonomické nerovnosti v rámci země více méně postačí. Průměrný měsíční příjem na osobu tedy v roce 2003/2004 činil 208 USD, přičemž 20 % nejchudších mělo průměrně 54,9 USD/os. Celková průměrná měsíční spotřeba na osobu byla k roku 2003/04 podle vládních statistik 217,5 USD (15 848 NPR), přitom skupina nejbohatších 10 % obyvatel měla průměrnou měsíční spotřebu/os. 851,3 USD (62 037 NPR) a skupina 10 % nejchudších jen 57,4 USD (4 183 NPR) na osobu, což je 4x více, respektive méně než průměr. (Central Bureau of Statistics, 2004b). Rozdíly v rámci společnosti jsou tedy velké. To lze ukázat také na nerovnoměrném rozložení příjmů domácností – 10 % nejbohatších vlastní až 40,6 % těchto příjmů (CIA, 2011). Průměrný měsíční příjem domácnosti je přitom 1 099,3 USD (80 111 NPR). Na rozdílnou životní úroveň má vliv také přístup jednotlivých domácností k určitým typům služeb. Například dosah nemocničního zařízení do 30 minut má 89 % městského obyvatelstva, ale venkovanů pouze 57 %. Chudému vesničanovi zabere cesta do nejbližšího nemocničního zařízení v průměru 75 minut, nejhůře jsou na tom venkovské oblasti v západním Nepálu. Pro více jak 4 % obyvatel centrálního pásma hor (kam spadá i oblast sledovaná v rámci výzkumu) je nejbližší nemocniční zařízení vzdálené více jak 3 hodiny cesty. (Central Bureau of Statistics, 2004b) Nepál nedominuje na světových ani regionálních trzích žádnou surovinou. Je to dáno jednak převažujícím typem samozásobitelského zemědělství a také nerozvinutou dopravní sítí, která by převoz produkce umožnila. K cestám se zpevněným povrchem má na vzdálenost do 30 minut přístup jen 37,2 % lidí a dále než 3 hodiny to má 27,4 % lidí (Central Bureau of Statistics, 2004a). Podle CIA (2011) je až 46 % lidí nezaměstnaných. Pouhých 7 % obyvatel Nepálu pracuje v průmyslovém sektoru, 75 % v zemědělství a 18 % ve službách. Hrubý domácí produkt podle parity kupní síly v roce 2009 činil 34,11 miliard USD. Průmysl činí 15 % HDP země a služby 52 %. Přitom zemědělství má na HDP země podíl 30
pouhých 33 %, což ukazuje na nevyspělý typ zemědělské produkce. Podle zprávy o rostoucích cenách potravin (Interagency Rapid Assessment Mission, 2008), převažuje v Nepálu samozásobitelský systém zemědělství, běžně více jak polovina produkce (u rýže je to až 79 %) slouží k vlastní spotřebě domácností. Mezi hlavní průmyslová odvětví patří průmysl turistický, textilní, potravinářský a stavebnický. Hlavními zemědělskými produkty jsou luštěniny, rýže, kukuřice, pšenice, juta, cukrová třtina, mléko a buvolí maso. Na export jdou především luštěniny, oděvy, koberce, textilie, ovocné džusy, látka pashima a produkty z juty. Hlavními exportními partnery Nepálu jsou Indie, USA, Bangladéš a Německo. Země je závislá na dovozu ropných produktů, strojů a zařízení, elektronického zboží a léků. Dovozními partnery jsou Indie a Čína. Podle Evropské komise (2007) patří ekonomika Nepálu v jižní Asii mezi nejotevřenější a na obchodu nejzávislejší. Za posledních 20 let se snížil podíl zemědělství na HDP o 20 % a podíl průmyslu se zvýšil na 21 %. Velkou měrou se na rozvoji nepálské ekonomiky podílí příjmy fyzických osob ze zdrojů v zahraničí, které jsou 5x vyšší než příjmy plynoucí z cestovního ruchu v zemi, který je prakticky nejvýznamnějším odvětvím. V současnosti až 800 000 Nepálců pracuje v zahraničí, především v zemích Perského zálivu a Jihovýchodní Asie. Mezi hlavní problémy Nepálu patří především nefungující veřejné služby včetně zdravotnictví, nerozvinutá infrastruktura a nerozvinutý průmysl. Dále také různé přírodní katastrofy (sucha, záplavy, sesuvy půdy, větrné bouře, krupobití), epidemické nemoci, hladomory atd. V současnosti, stejně jako tomu bylo v minulosti, způsobuje členitý terén velké problémy dopravě, čímž zemi ekonomicky izoluje. „Určité množství průmyslové aktivity se rozvinulo v terajích díky blízkosti Indie a přístupnosti na světový trh.“ (European Commission, 2007, str. 33). Země je ekonomicky silně centralizovaná. Hlavní město Káthmandú je nejdůležitějším průmyslovým a obchodním centrem Nepálu a sídla většiny společností, bank a organizací jsou umístěna právě zde. To je, vzhledem k velké členitosti reliéfu, nedostatečné síti komunikací a z toho vyplývající izolovanosti obyvatel různých částí země, důvod zaostalosti ostatních regionů země.
31
4.2.4
Rozvojové strategie Země závislá na pomoci zvenčí. Přijímá rozvojovou pomoc prakticky z celého
vyspělejšího světa. Hlavními rozvojovými partnery země jsou Evropská komise, Světová banka a její jednotlivé členské státy. Nepál je členem OSN (od roku 2000), Asijské rozvojové banky (ADB), Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci (SAARC) a mnoha dalších mezinárodních rozvojových organizací a agentur. Celkový obnos zahraniční pomoci ve fiskálním roce 2008/2009 činil 661 361 254,742 USD. Z toho 594 093 757,121 USD tvořilo grantovou složku, zbytek půjčky. Z celkového objemu zahraniční pomoci více jak polovinu tvořila pomoc bilaterální. Podle sektorů byla zahraniční rozvojová pomoc rozdělena následovně: 2,7 % vzdělávání, 3,6 % zemědělství, lesnictví a závlahy, 7,4 % elektřina, 12,5 % doprava a komunikace, 26,1 % místní rozvoj a 33,9 % ostatní. (Ministry of Finance, 2010). Mezi hlavní dokumenty, pojednávající o rozvojové strategii země, v posledních letech patří Action Programme for Development of Nepal (2001 – 2010), desátý pětiletý plán Five Year Plan (2002 – 2007), Three-Year Interim Plan (2008 – 2010), Poverty Reduction Strategy Papers a Country Strategy Papers (2007 – 2013). V těchto dokumentech se vláda spolu s poskytovateli pomoci, zaměřuje především na rozvoj zemědělství a soukromého sektoru, na podporu přímých zahraničních investic, obchodu, průmyslu a cestovního ruchu, na vodní zdroje, budování infrastruktury a sociálního sektoru, na ochranu přírody, dobré vládnutí a vytváření pracovních příležitostí. Podle Country Strategy Papers (European Commission, 2007) patří mezi hlavní rozvojové cíle vlády Nepálu v prvé řadě podpora vzdělání. Tyto cíle podpořila Evropská Komise pro období 2007 – 2013 finanční částkou 120 milionů EUR. Podpora vzdělání, na kterou připadá celých 60 % z tohoto obnosu, je zaměřena na vytváření prostředí umožňujícího dosažení rozvojových cílů tisíciletí (dále jen MDG´s). Další cíl je zaměřen na vytváření stability, mírotvorné procesy a dobré vládnutí. Na něj v průběhu let 2007 – 2013 připadá 27 – 35 % ze 120 milionů EUR. Třetím cílem státní rozvojové strategie je podpora obchodu a budování kapacity ekonomiky, jež je v průběhu let 2007 – 2013 dotován 3 – 13 % z daného balíku peněz. Jak tedy z Country Strategy Papers vyplývá, rozvoj vzdělání – jeho zpřístupnění všem vrstvám, i kvalita výuky – je jednou z rozvojových priorit vlády Nepálu. Vedle programů velkých donorů, které spolupracují přímo s vládou, existuje řada menších 32
lokálních projektů, které se snaží k dosažení tohoto cíle přispět jinými cestami. Jedná se především o výstavbu škol a finanční podporu chudých dětí během jejich školní docházky. V posledních letech je velice populární takzvaná „podpora dětí na dálku“, v České republice často prezentovaná jako „adopce na dálku“. V Nepálu působí desítky zahraničních i místních nevládních neziskových organizací, které se více či méně zabývají tímto typem projektů.
4.2.5
Vzdělání
Zajištění kvalitního vzdělání pro všechny je dnes jednou z hlavních priorit vlády Nepálu, což dokazuje ve svých strategických dokumentech o rozvoji a podepsáním naplnění cílů tisíciletí. V současnosti výdaje na školství tvoří 4,6 % HDP země (CIA, 2011). Gramotnost dnes podle UNDP (2011) dosahuje hodnoty 60,3 %. Podle zprávy Ministerstva školství, Nepal Education in Figures, (2010) gramotnost v roce 2008 byla 55,6 %. To by znamenalo velký posun během jednoho roku. Situace se zlepšuje díky snahám o rozvoj a o zpřístupnění vzdělání všem, které jsou zakotveny v dokumentech Three Years Interim Plan, Poverty Reduction Strategy Papers (PRSP) a v nové strategii nepálské vlády na rozvoj školství School Sector Reform Plan (2009–2015). Tato nová strategie je mnohem propracovanější a klade si konkrétní cíle, například co se týče vybavenosti škol a počtu studentů, kteří obdrží stipendium. Gramotnost se zvyšuje také díky změnám ve společnosti, která se postupně stává tolerantnější. Dívky, příslušníci nižších kast i postižení mají lepší přístup ke vzdělání. Například v roce 1995 mělo ke vzdělání přístup pouze 19,4 % žen (Central Bureau of Statistics, 2004a, viz tabulka 5), kdežto v roce 2008 to už bylo 43,3 % (Ministry of Education, 2010). Ovšem rozdíly a nerovnost ve společnosti jsou stále patrné, neboť jsou historicky a společensky dané a jejich odstranění je záležitostí dlouhodobého vývoje. Na počátku historie Nepálu bylo vzdělání přístupné pouze členům královské dynastie, teprve na konci 19. století bylo zpřístupněno též příslušníkům vyšších a středních kast. Na vesnicích se gramotnost začala postupně zvyšovat teprve na počátku 20. století. Po roce 1951 se postupně ustanovil nový vzdělávací systém, který měl zpřístupnit vzdělání všem vrstvám obyvatel. Až roku 1975 bylo zrušeno školné a vláda převzala zodpovědnost za výstavbu a vybavení škol, platy učitelského personálu a za zajištění učebních materiálů. Před rokem 1951 nedosahovala gramotnost (u obyvatel nad 15 let) ani 5 % 33
(u mužů 10 % a u žen 1 %), na počátku 80. let dosahovala gramotnost 24 %, na počátku let 90. to už bylo 33 % (Library of Congress: Federal Research Division, 1991). V roce 2001 byla při sčítání lidu zjištěna míra gramotnosti 48,6 %. A dnes se tedy podle UNDP (2010) odhaduje na 60,3 %. Dnešní vzdělávací systém byl sestaven za pomoci organizace UNESCO a nese prvky amerického školství. Skládá se ze všeobecného předškolního, základního (1. – 5. třída), nižšího středního (6. – 8. třída) a středního (9. – 10. třída) stupně, který je zakončen státními zkouškami SLC (school leaving certificate). Tyto zkoušky rozhodují o přijetí studenta na vyšší střední školy (11. a 12. třída), které jsou buď technického, nebo všeobecného zaměření. Po absolvování vyšší střední školy se může student ucházet o studium na některé z mnoha vysokých škol. Počet škol se průběžně zvyšuje. V současnosti se na území Nepálu nachází přes 32 130 škol základního a středního stupně, přitom pouze 11 341 z nich nabízí nižší střední stupeň, 6 928 střední stupeň a jen 2 512 nabízí vyšší střední stupeň (Ministry of Education, 2010, viz tabulka 2.1.1). V zemi funguje šest univerzit, z toho je pět soukromých a pouze jedna státní – Tribuhvan University. Tyto univerzity zastřešují desítky samostatných vysokých škol, jejichž počet i nabídka nových oborů stále narůstá. Přesto, že se stav nepálského školství postupně zlepšuje, problémy přetrvávají. Mezi hlavní problémy ve vzdělávacím sektoru, identifikované vládou Nepálu (Ministry of Education, 2008) patří například nedostatečný počet učitelů v poměru k žákům, nekvalitní technické zázemí škol (viz. Příloha 14 a 15), velké rozdíly mezi státními a soukromými školami při porovnání jejich výsledků ročníkových závěrečných zkoušek a vyloučení dívek, nižších kast a postižených z běžného vzdělání. Rozdíly v míře gramotnosti mezi jednotlivými etniky jsou velmi zřetelné. Míra gramotnosti klesá v přímé úměře ke klesajícímu postavení etnik ve společenském žebříčku. Zatímco mezi vysoko postavenými Bráhmany je gramotných až 74,9 %, Tamangové (žijící převážně v oblasti sledované v rámci výzkumu) dosahují 45 % a nízko postavení Musahanové pouhých 7,28 % (Central Bureau of Statistics, 2001, viz tab. 1.9). Vedle kulturních a sociálních faktorů, působí na docházku také faktory ekonomické. Přestože se podíl dívek ve školách postupně zvyšuje, stále platí, že je výhodnější investovat do vzdělání synů, neboť u dívek je nízká míra návratnosti investic do jejich vzdělání. Jakožto budoucí rodičky a ženy v domácnosti pravděpodobně stráví v pracovním procesu daleko méně času, tudíž budou vydělávat po kratší dobu a nedosáhnou takového postupu v kariéře jako muži. Zároveň po svatbě odchází dívka 34
do rodiny svého manžela a vůči svým rodičům nemá vyživovací povinnost. Jak praví dávné nepálské rčení „vzdělávat dceru je jako zalévat květinu v zahradě jiného muže“. Mimo to rodiče ve vesnických oblastech často nechtějí posílat své dcery do škol kvůli času, který stráví na cestě do školy. Více jak 10 % dětí v těchto oblastech potřebuje na cestu do školy půl hodiny a více (Central Bureau of Statistics, 2004a, viz tab. 4.1). Děti musí někdy urazit i několikahodinové vzdálenosti, aby se do škol dostaly. S takovou cestou je spojeno mnoho rizik a ztrát. Například čas, který stráví dítě na cestě, je pro samozásobitelskou rodinu, která je odkázána na fyzickou práci všech členů rodiny, ztrátou. Proto je pro ně výhodnější nechat děti doma, kde mohou pomoci s prací. To platí i pro chlapce. „Žáci to mají do školy hodinu, dvě hodiny pěšky, což je hodně demotivující. A i když do školy chodí, nemají pak uplatnění, protože bez závěrečného certifikátu o absolvování střední školy (School Leaving Certificate, SLC) práci nedostanou. Většina lidí totiž dosáhne maximálně základního vzdělání a vzdělání se jim pak jeví jako zbytečné.“ (Příloha 4) V neposlední řadě je problémem neuvědomělost rodičů o potřebě vzdělání. Sami totiž často žádné vzdělání nemají. Průměrný počet let školní docházky dnes dospělých jedinců činí v Nepálu 3,2 roky (UNDP, 2011). Většinou se živí fyzickou prací, a proto nevidí důležitost vzdělání ani pro své potomky. Čekají, že ti převezmou jejich živnost po nich a budou žít jako celé generace před nimi. Školní docházka tak zůstává problémem, pouze 60,8 % (UNDP, 2011) dětí školního věku chodí do školy. Základní stupeň školy (1. – 5. třída) přitom ještě absolvuje celých 93,7 % dětí z dané věkové skupiny, na nižší střední stupeň (6. – 8. třída) už pokračuje pouze 63,2 % dětí dané věkové skupiny, na stření stupeň (9. – 10. třída) jen 40,8 % a na vyšší střední (11. – 12. třída) pouze 6,8 % dětí (Ministry of Education, 2010, tab. 2.2.9). Z těchto čísel vyplývá, že sice přístup k základnímu stupni vzdělání do 5. třídy má dnes většina dětí školního věku, pokud ale nepokračují i v dalších stupních vzdělání, získají pouze základní znalosti ve psaní, čtení a počítání, nikoliv však odborné vzdělání a možnost lepšího uplatnění na trhu práce. A právě v tomto jim může pomoci projekt podpory dětí na dálku, pokud trvá alespoň několik let.
35
5 OBECNÝ PROJEKTU
RÁMEC
SLEDOVANÉHO
Tato kapitola byla zpracována na základě kompletace internetových zdrojů a informací poskytnutých vedoucími pracovníky zkoumaných organizací, které se podílí na fungování sledovaného projektu. Text v podkapitolách 5.1 až 5.3.1 je založen na informacích získaných z oficiálních webových stránek sdružení Namasté Nepál (DCWC-CZ), o. s. a na informacích,
poskytnutých
předsedou
sdružení,
Tomášem
Beránkem,
Csc.
A prezidentem DCWC Nepal, Akka Lamou. Podkapitola 5.3.2 je založena na informacích, převzatých z webových stránek Namasté Nepál a DCWC Nepal, a na informacích poskytnutých prezidentem DCWC Nepal, Akka Lamou.
V posledních letech se stala velice populární takzvaná „podpora dětí na dálku“, v České republice často prezentovaná jako „adopce na dálku“. V Nepálu působí desítky zahraničních i místních nevládních neziskových organizací, které se více či méně zabývají tímto typem projektů. Jejich přístup ke sponzorování i celé nastavení projektů se liší v závislosti na prioritách dané organizace. Některé poskytují pouze tzv. „plné sponzorství“, které se týká pouze sirotků a dětí ulice a zahrnuje celkovou péči o dítě, včetně zajištění základních potřeb a ubytování. Jiné organizace nabízí vícero druhů pomoci, které již byly popsány v kapitole 3 – „plné sponzorství“, „částečné sponzorství“ (podpora vzdělání) a „kombinované sponzorství“ (na podpoře jednoho dítěte se podílí více sponzorů). Někdy jde o podporu školy jako celku, jindy o podporu celé komunity, se zaměřením na vzdělání dětí. Působí zde jak organizace nepálské (Live Together For Change, Volunteers Initiative Nepal, Child Watabaran Center, Kali Ma Foundation Nepal, Inc., CHILDREN-Nepal, Children Welfare Concern Society), tak i zahraniční. Mezi nejznámější zahraniční patří Nepal Youth Foundation (USA), Future for Nepal (VB), Action Aid (VB), World Vision (USA), Plan International (mezinárodní), Save the Children (USA), World Youth International (Austrálie), SOS Children´s Villages (VB). Z českých organizací zde působí například
Nepálčata, o. s., Nadace mezinárodní
potřeby, Atma Do, o. s. a Namasté Nepál (DCWC-CZ), o. s., které spravuje zkoumaný projekt podpory dětí na dálku „Úsměv z Nepálu“.
36
5.1
Vznik projektu „Úsměv z Nepálu“ Projekt Úsměv z Nepálu, spravovaný českou nestátní neziskovou organizací
Namasté Nepál (DCWC-CZ), o. s., vznikl v roce 2007 na základě předchozí spolupráce zakladatele DCWC-CZ Tomáše Beránka, Csc. s nepálskou nadací DCWC Nepal. Podle jeho výpovědi (Příloha 6) spolupracovali od roku 2004 na projektech podpory vzdělání prostřednictvím stavby škol. Po třech letech rozšířili svou spolupráci o projekt Úsměv z Nepálu, který funguje jako přímá podpora vzdělání chudých nepálských dětí. Na začátku roku 2007 byla také založena organizace Namasté Nepál (DCWC-CZ), o. s. a byla podepsána smlouva o spolupráci mezi ní a DCWC Nepal. Ustanovila se valná hromada a byla popsána základní pravidla a nastavení projektu. Pravidla pak byla v průběhu projektu dále upravována. „Vznikalo to v podstatě za chodu. Oblast byla dána působností naší partnerské organizace DCWC. V první řadě jsme to nechali na nich, aby vybírali podle svého uvážení. No, a když jsme viděli, že v jedné skupině bylo vybráno několik sourozenců – třeba jedna rodina, která měla pět dětí, tak z nich byly vybrány čtyři k adopci – což se nám zdálo, že je nefér vůči ostatním rodinám, čili to jsme řekli, že by bylo dobré, kdyby vybírali jedno, maximálně dvě děti z rodiny. Čili ty úpravy se dělají spíše za chodu.“ (Příloha 6) Jak také pan Beránek uvedl v dřívějším rozhovoru, který nebyl zaznamenán, projekt jako takový vznikl na základě osobní zkušenosti a touze pomoci lidem v nouzi, nikoli na základě odborného výzkumu. Nebyla provedena SWOT analýza, ani nebyla vytvořena matice logického rámce. Kvůli tomu nebyly řádně zjištěny možné hrozby, které by mohly narušit fungování projektu, či popřípadě poškodit některou ze zúčastněných stran.
37
5.2
Obecný rámec projektu Jak na svých stránkách sdružení deklaruje, „cílem projektu adopce nepálských
dětí je především zlepšit situaci těch nejchudších z nich a zabránit jim tak v osudu bezprizorních dětí ulice. Umožnit dětem vzdělání a dát šanci na kvalitnější budoucí život jim i jejich rodinám.“ A také dát dětem „možnost dosáhnout takových životních podmínek, jaké obyvatelé západní společnosti považují za základní a samozřejmé.“ (Namasté Nepál, 2007a). Příjemce pomoci kvalifikuje Namasté Nepál jako děti, žijící ve velmi nepříznivých
podmínkách,
často
pocházející
z
neúplných
rodin,
zdravotně
handicapované děti, děti žijící na pokraji úplné chudoby a děti ulice. Výběr dětí provádí, podle stránek Namasté Nepál, zkušení sociální pracovníci z řad DCWC Nepal, ve spolupráci s učiteli a řediteli škol. Tento výběr není ovlivněn náboženským vyznáním, etnickou či kastovní příslušností. Podle prezidenta DCWC Nepal, Akka Lamy, jsou děti vybírány tzv. School Management Committee (školní komise), skládající se z ředitele školy, učitelů a dalších sedmi občanů (Příloha 7). Výběr dětí podle něj probíhá na základě jejich ekonomické situace a talentu. Tento výběr musí ještě schválit tzv. Secretary of Local Government (sekretariát místní samosprávy VDC) a přiložit potřebnou dokumentaci (rodný list) dítěte. Dokumenty vybraných dětí jsou poslány do centrály DCWC Nepal, kde jsou zkontrolovány a výběr dětí popřípadě ověřen pracovníkem DCWC Nepal. Dokumenty vybraných dětí jsou dále poslány do České republiky do Namasté Nepál, kde si je mohou potenciální sponzoři vybrat v „databázi dětí k adopci“. Sponzorem se mohou stát jedinci, rodiny i celé kolektivy. Minimální období, po které je možno dítě sponzorovat, je jeden rok. Projekt v současnosti probíhá v pěti nepálských okresech – Kavrepalanchok, Ramechhap, Makwanpur, Káthmandú a Bhaktapur (viz Příloha 2). První tři okresy leží v oblasti středně vysokých hor Pahádu, které jsou ovlivňovány monzunovými dešti. Kvůli deforestaci zde v období dešťů dochází k častým sesuvům půdy a k závalům komunikací, kterých je zde kvůli složitému terénu jen omezené množství. Povrch cest je nezpevněný a oblasti jsou tak po velkou část roku dostupné jen pěšky. V létě je dostupnost omezena častými sesuvy půdy a v zimě jsou úzké serpentiny pro autobusy nezdolatelné. Oblasti jsou v posledních letech také stále častěji postihovány suchem. Nemocniční zařízení jsou pro velkou část lidí špatně dostupná (viz kapitola 4.2.3). 38
Dosah nemocničního zařízení do 30 minut má pouze 57 % venkovanů, cesta do nejbližšího nemocničního zařízení jim zabere v průměru 75 minut. Pro více jak 4 % obyvatel centrálního pásma hor (kam spadají i tyto okresy) je nejbližší nemocniční zařízení vzdálené více jak 3 hodiny cesty. (Central Bureau of Statistics, 2004a). Problémem je také nízká míra gramotnosti, nedostatek škol a s tím se prodlužující vzdálenosti, nedostatečný počet učitelů v poměru k žákům, nekvalitní technické zázemí škol atd., jak již bylo zmíněno v kapitole 4.2.5. První skupina sponzorovaných dětí pochází z VDC Nagre Gagarche, VDC Madan Kundari a z obce Bhimkhurí v okrese Kavrepalanchok a z VDC Goswara v okrese Ramechhap. Druhá skupina dětí pochází opět z VDC Nagre Gagarche a Mádžifédá v okresu Kavre. Od roku 2007 zprostředkovalo Namasté Nepál ve spolupráci s DCWC Nepal již 254 sponzorství. Z toho bylo sponzorováno 86 chlapců a 168 dívek. (Namasté Nepál, 2007a) Sponzorský příspěvek na jedno dítě na rok činí 6 000 Kč. Tuto částku je možné zaplatit jednorázově, půlročně, čtvrtletně nebo také v měsíčních splátkách. Rovněž je možné zaplatit jednorázově příspěvek na období delší než jeden rok – např. na celou dobu základního vzdělání (8 let). Podle webových stránek Namasté Nepál, peníze od českých sponzorů přijímá sdružení na svůj účet. Následně je posílá svým spolupracovníkům v Nepálu, kteří komunikují s rodinou dítěte i školou. Peníze pro dítě obhospodařuje přímo učitel, který nakoupí vše potřebné, takže se nedostávají přímo do rukou rodiny dítěte. Učitel rovněž zabezpečuje preventivní lékařské prohlídky dětí a v případě nemoci návštěvu lékaře u dítěte doma. Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce. Na vyžádání může být dárci zaslán přehled o tom, na co konkrétně u jím sponzorovaného dítěte byly peníze použity. Podle Akka Lamy (Příloha 7), prezidenta DCWC Nepal, jsou dary (rozdělené na peněžní a materiální část) dováženy pracovníkem DCWC Nepal do vesnic, kde jsou jím rozdělovány přímo do rukou rodin sponzorovaných rodin. Ředitel s dary nepřijde do styku. Poměr materiálu a peněžní hotovosti, který rodina dostává jako sponzorský dar, je podle něj v současnosti 70 : 30. Finanční částka 6 000 Kč, zasílaná donorem, je rozdělena na tři části. První část, 80 % (4 800 Kč), je určena na potřeby dítěte. Z této částky jsou hrazeny náklady na vzdělání dítěte (uniforma, učebnice, školní pomůcky, školní brašna), základní hygienické potřeby (zubní kartáček, pasta) a základní zdravotní péče (i preventivní). Případné přebytky z této částky jsou použity na nákup prostředků potřebných pro rodinu. Někdy tyto přebytky umožní rodině posílat do školy i další dítě. 39
Druhá část, 13 % (800 Kč) ze základní částky, je uložena do „Fondu dočasné pomoci“. Ten, v případě, že některý ze sponzorů náhle ukončí své sponzorství, slouží jako náhradní rozpočet pro jím původně podporované dítě. Předchází se tím situaci, kdy by dítě muselo náhle opustit školu a čekat na nového sponzora. Pro takové dítě se pracovníci Namasté Nepál snaží v co nejkratším časovém úseku najít sponzora nového. Zbylých 7 % (400 Kč) z celkové částky je určeno na pokrytí administrativních nákladů spojených s projektem (kancelářské potřeby, provoz webových stránek, bankovní poplatky, poštovné, atd.). Podle výpovědi Akka Lamy (Příloha 7) je ještě 10 % z částky, kterou DCWC Nepal obdrží, použito na administrativní náklady; tedy na plat správce projektu Dependra Lamy a jeho cestovní náklady a stravné při návštěvách vesnic, kde projekt probíhá. Sponzor má právo si v „databázi dětí k adopci“ na webu sdružení vybrat dítě podle vlastních preferencí. Sdružení Namasté Nepál poskytuje téměř komplexní informace o dítěti (viz Tabulka 1: Informace o dítěti, str. 36). Po zahájení podpory vybraného dítěte obdrží sponzor kopie originálních dokladů dítěte (rodný list a tzv. „Scholarship Agreement“, trojstrannou smlouvu mezi školou, biologickými rodiči a dítětem). Dvakrát ročně je sponzor informován o chování, prospěchu a zdravotním stavu dítěte, a to prostřednictvím hodnotící zprávy dítěte („vysvědčení“), které vypracovává ředitel školy v nepálském jazyce. Do angličtiny ji přeloží pracovníci DCWC Nepal, do češtiny popřípadě členové Namasté Nepál. Sponzor
může
během
roku
s
dítětem
komunikovat
skrze
poštovní
korespondenci, jejíž překlad a přepravu zajišťují pracovníci Namasté Nepál i DCWC Nepal. Také osobní návštěva dítěte v Nepálu je po předchozí domluvě možná. Ukončení podpory dítěte ze strany sponzora je možné kdykoliv v průběhu studia dítěte. Je také možné, že k ukončení dojde ze strany dítěte, a to ze tří nejpravděpodobnějších důvodů – ztráty zájmu o studium, porušení pravidel projektu a odstěhování rodiny z dosahu projektu.
40
Tabulka 1: Informace o dítěti Jméno Věk Pohlaví Kmen Bydliště Škola Třída Zdravotní stav Vlastnosti Zájmy Chce být Jméno otce Jméno matky Jména bratrů Jména sester Rodina Účel pomoci Kód dítěte
Bijaya Negi 9 chlapec Tamang Churiyamai VDC-2, Makwanpur Shree Jajajyoti Secondary School 2. dobrý hodný účení a hraní dobrým člověkem Hasta Bahadur Negi Bishnu Negi Bishal Negi (11 years) Bimala Negi (14 years) chudá, závislá na sezónní práci podpora vzdělání 185
(Zdroj: Namasté Nepál, 2007a)
41
5.3
5.3.1
Organizace podílející se na fungování projektu
Namasté Nepál DCWC-CZ, o. s. Občanské sdružení Namasté Nepál (DCWC-CZ) se sídlem na adrese Jílovská
1150/41, 142 00, Praha 4 je podle svých stanov „dobrovolné a nezávislé neziskové sdružení“, které „sdružuje občany a právnické osoby, na základě společného zájmu odpovídajícímu cílům sdružení.“ (Namasté Nepál, 2007b). Nejvyšším orgánem sdružení je valná hromada, tvořená všemi členy, která se schází dle potřeby, minimálně však jednou do roka. Rada sdružení je výkonným orgánem, který řídí činnost sdružení v období mezi zasedáními valné hromady a za svou činnost se zodpovídá valné hromadě. Předseda naplňuje rozhodnutí rady a zastupuje sdružení navenek, jedná jeho jménem a rozhoduje o běžných záležitostech sdružení. Sdružení vzniklo 22. února 2007 na základě už tříleté spolupráce předsedy sdružení Tomáše Beránka, Csc. a prezidenta DCWC Nepal, Akka Lamy. Posláním sdružení je „humanitární, vzdělávací a kulturní podpora lidí v Nepálu a přibližování života lidí v Nepálu lidem v ČR“. Hlavní činností sdružení Namasté Nepál je „humanitární, sociální, vzdělávací a kulturní pomoc v Nepálu, získávání a zveřejňování informací o Nepálu a jeho obyvatelích na území ČR pro všechny cílové skupiny, včetně mládeže a handicapovaných osob.“ (Namasté Nepál, 2007b). Na realizaci hlavních cílů a činností získává sdružení finanční prostředky skrze aktivity, jako je pořádání přednášek, seminářů, výstav a dalších kulturních a sportovních akcí se zaměřením na Nepál, dále také skrze vydavatelskou a publikační činnost se zaměřením na Nepál. Sdružení zprostředkovává dovoz nepálských výrobků do České republiky, které také prodává jednak v rámci výstav a přednášek a jednak ve svém internetovém obchůdku. Mimo jiné nabízí poradenství a poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu pro cesty do Nepálu. „Veškeré prostředky získané z těchto činností jsou používány pro účely plnění cílů sdružení Namasté Nepál.“ (Namasté Nepál, 2007b) Mezi projekty, pořádané občanským sdružením Namasté Nepál, patří: •„Úsměv z Nepálu“, který funguje na principu podpory vzdělávání dětí na dálku, nebo také lépe známé „adopce na dálku“. •„Vzdělání pro Nepál“, v jehož rámci staví Namasté Nepál na území Nepálu 42
školy, vysílá dobrovolné učitele angličtiny do nepálských škol, pořádá kurzy psaní a čtení pro negramotné dospělé Nepálce a kurzy práce s počítačem. •„Netradičně Nepálem“, v jehož rámci poskytuje sdružení poradenství pro cestovatele, včetně naplánování cesty a obstarání výhodných letenek, a zajistí kontakt s nepálskou trekkingovou společností Buddha Eye Treks, jejíž zaměstnanci věnují část své mzdy na charitativní projekty DCWC Nepal. •„Nepálský obchůdek“, ve kterém nabízí ke koupi originální rukodělné produkty z Nepálu. Zisk z prodeje tohoto zboží v České republice putuje zpět do Nepálu na financování charitativních aktivit. •„Brýle pro Nepál“ je sbírka brýlí pro zrakově postižené obyvatele Nepálu. Sbírku lze podpořit také finančním příspěvkem na nákup zdravotnického materiálu. •„Nemocnice“ – v rámci tohoto projektu hledá Namasté Nepál lékaře a zdravotnický personál, který by byl ochotný po určitou dobu dobrovolně pracovat v nemocnici, kterou DCWC Nepal postavilo v okresu Kavre.
43
5.3.2
DCWC Nepal Nepálská organizace Development of Children and Women Center (DCWC
Nepal), v překladu „Centrum pro rozvoj dětí a žen“, vznikla oficiálně v roce 2000. Jejím zakladatelem byl Akka Lama společně se švýcarskými společníky, kteří se stali sponzory prvních projektů. Jejím záměrem je zajistit podporu chudým nepálským lidem, především ženám a dětem, se zaměřením na vzdělání, zdravotní péči a zajištěním základních věcí potřebných v době nejvyšší nouze. Jak uvedl Akka Lama v rozhovoru pro Tibetské listy, DCWC Nepal se snaží „...pomoci dětem navštěvovat školu a získat kvalifikaci a tím i lepší zaměstnání“ (Sklenka, 2004, str. 4). Dále pak se snaží zajistit dětem ošacení, přikrývky a zdravotní péči. DCWC Nepal má celkem dva stálé zaměstnance a 15 dobrovolníků, kteří se podílí na chodu organizace i jednotlivých projektů. Hlavní náplní práce nadace je získávání sponzorů, koordinace probíhajících projektů a zajišťování dobrovolných učitelů a lékařů. Finanční podporu získává především od svých zahraničních partnerů z České republiky, Anglie, Skotska, Švýcarska a USA. Dále z prodeje thanegk6 a z příspěvků spřátelené nepálské trekkingové společnosti Buddha Eye Treks, jejíž zaměstnanci se vzdávají části platu ve prospěch DCWC. Již delší dobu před oficiálním založením organizace, konkrétně od roku 1998, organizoval Akka Lama, ve spolupráci se zahraničními partnery, projekty, zaměřené na vzdělávání dospělých, hygienu (řešení zásobování pitnou vodou a kanalizace) a lékařskou péči. Po oficiálním vzniku organizace se pole její působnosti rozšířilo geograficky, i co do šíře poskytovaných služeb. Z počátku pracovala pouze v okrese Bhaktapur a Káthmandú, později se přesunula do okresů Kavre, Ramechhap a Makawanpur. V současné době se organizace zabývá především projekty, zaměřenými na zlepšení zdravotních podmínek a vzdělání obyvatelstva. Co se týče projektů zaměřených na vzdělání, DCWC Nepal se zabývá hlavně výstavbou nových škol. Od svého založení do dnešní doby postavila DCWC Nepal za účasti výše jmenovaných zahraničních partnerů celkem 16 škol, a to v okresech Kavre, Ramechhap, Makwanpur a Bhaktapur (DCWC Nepal, 2010). Dále se zabývá sponzorováním vzdělání dětí (pouze 6
Thangka je tradiční nepálský ručně malovaný obraz s náboženskými výjevy.
44
ve spolupráci s českým partnerem, Namasté Nepál), pořádáním půlročních kurzů čtení a psaní pro negramotné vesničany (podle slov Akka Lamy (Příloha 7) na 20 místech) a pořádáním kurzů základů práce s počítačem pro mladé lidi. Vedle toho provozuje DCWC Nepal školu malování thanegk. Ze zdravotnických projektů bych jmenovala především stavbu nemocnice – první a zatím jediná nemocnice byla, za finanční podpory partnerské organizace z Anglie, postavena v roce 2010 v okrese Kavre. Její personál mají tvořit dobrovolní lékaři a sestry ze zahraničí i z Nepálu. Nemocnic je ve venkovských oblastech nedostatek a jejich stavba je nákladná, proto se snaží DCWC Nepal vesničanům alespoň jednou za čas poskytovat bezplatné základní lékařské a stomatologické vyšetření. To je zajišťováno dobrovolnými zdravotníky z Nepálu i zahraničí. Kromě zdravotních prohlídek provádí DCWC Nepal plošné očkování proti tuberkulóze a distribuuje volné léky. Vedle zdravotnických a vzdělávacích projektů se snaží DCWC Nepal vytvářet pracovní příležitosti pro nezaměstnané ženy (nabídka práce v továrničce na výrobu buddhistických předmětů), řešit problémy se zásobováním pitnou vodou a distribuovat oblečení a teplé deky ve více jak 200 chudých nepálských vesnicích (viz Příloha 7).
45
6 VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ PROJEKTU ÚSMĚV Z NEPÁLU Jak už bylo popsáno v kapitole 2, sledování probíhalo v období od srpna do října 2009 ve Federativní demokratické republice Nepál. Záměrem sledování bylo popsat fungování projektu Úsměv z Nepálu a fungování organizace Development of Children and Women Center Nepal a její vazby s organizací Namasté Nepál (DCWC-CZ), o. s. z pohledu pracovníků, zapojených lidí a vnějších pozorovatelů. Sledování probíhalo formou rozhovorů a vlastním pozorováním. Všechny rozhovory jsou semi-strukturované, popřípadě nestrukturované. Přepis otázek pro rozhovory a kódované tabulky odpovědí viz přílohy 17 a 18. Metodologie sledování je blíže popsána v kapitole 2. Průběh sledování v jednotlivých oblastech je popsán vždy v úvodu kapitoly, zabývající se danou oblastí.
46
6.1
Specifika pozadí výzkumu Ještě než začnu psát o projektu jako takovém a o jeho funkčnosti, považuji za
nutné zmínit pozadí, na kterém se tento projekt odehrává. Tím je míněn především charakter nepálské venkovské společnosti. Při posuzování fungování projektu a všech situací, vzniklých v průběhu sledování, je nezbytné brát zřetel na možné interkulturní rozdíly. O těch pojednává například teorie kulturního relativismu, která říká, že jednání určitých skupin lidí je možno pochopit a popsat pouze v kontextu jejich vlastních norem, hodnot a idejí. Nepálská společnost je značně odlišná od té naší, což je dáno jednak rozdílnými přírodními podmínkami, které do jisté míry ovlivňují například uspořádání společnosti, její vztah k ostatním společnostem (například izolovanost komunity kvůli složitému terénu) a její ekonomickou vyspělost. Také náboženství formuje hodnoty, uznávané ve společnosti. V Nepálu po staletí funguje kastovní systém (viz str. 28 – 29), který předurčuje postavení lidí a jejich práva v rámci společnosti. To je i dnes patrné na přístupu jednotlivých etnik ke vzdělání, kdy míra gramotnosti klesá v přímé úměře ke klesajícímu postavení etnik na společenském žebříčku. Zatímco mezi vysoko postavenými Bráhmany je gramotných až 74,9 %, Tamangové (žijící převážně v oblasti sledované v rámci výzkumu) dosahují 45 % a nízko postavení Musahanové pouhých 7,28 % (CBS, 2001, viz tab. 1.9). Hodnoty a normy, které platí v nepálské společnosti, jsou od evropských odlišné. Je proto nutné potlačit evropské pojetí a akceptovat skutečnost, že určité jednání se může jevit z pohledu naší společnosti jinak, než je chápáno v nepálské společnosti. Dalším faktem je, že společnost ve zkoumaných oblastech je z velké části negramotná, pouhých 60,3 % lidí nad 15 let je gramotných (UNDP, 2011). Vzhledem k nízké míře gramotnosti obyvatel a vzhledem k izolovanosti oblasti z důvodu špatné dopravní dostupnosti, zde mají daleko větší váhu mezilidské vztahy a osobní kontakty, než oficiální moc a psané zákony. Jak píše Geert Hofstede (1984) ve své knize o rozdílném chápání dominance v různých lidských společenstvích: „Velká rozmanitost, ve které se lidská společenství potýkají s nerovností a stratifikací (společenskou hierarchií), byla popsána pro negramotná společenství antropology a sociology pro gramotná. Všeobecný závěr, vyplývající z těchto popisů, je, že systémy společenské hierarchie jsou extrémně kulturně závislé a že bychom měli být velice opatrní při přenášení zkušeností z jedné kultury nebo subkultury do druhé.“ 47
O toto tvrzení bych se ráda opřela a apelovala na jeho akceptaci v rámci posuzování situací níže zmíněných. Jsou to situace, které by mohly právě kvůli rozdílnosti chápání určitého jednání, vyvolat negativní reakce, což by mohlo mít za následek poškození jedné či více stran, zaangažovaných v projektu.
48
6.2
Geografické určení místa sledování Sledování probíhalo ve dvou sousedících okresech, Kavrepalanchok (dále jen
Kavre) a Ramechhap (viz Příloha 2), ležících v Centrálním rozvojovém regionu v ekologickém pásmu centrálních hor, tzv. Pahádu, se subtropickým klimatem. Vesnice v této oblasti jsou kvůli složitému terénu a neexistenci zpevněných komunikací špatně dostupné. Týkají se jich tedy problémy zmíněné v kapitole 4, které mají silný vliv na životní úroveň. Jedná se především o období sucha a s nimi spojený nedostatek potravin a rostoucí nezaměstnanost, neboť většina obyvatel se živí zemědělstvím, které je závislé na režimu monzunů. Vesměs jde o samozásobitelské zemědělství s nízkou mechanizací a s využitím ruční práce. Dalšími problémy těchto oblastí jsou špatná dostupnost nemocničních zařízení, vysoká nezaměstnanost a nízká míra gramotnosti (viz níže). Oblast trápí také nedostatek škol, nedostatečný počet učitelů v poměru k žákům, nekvalitní technické zázemí škol atd., jak již bylo zmíněno v kapitole 4.2.5.
Kavre je sousedním okresem okresu Káthmandú. Na jeho území o rozloze 1 396 km² žije 385 672 obyvatel, což je 1,67 % celkového obyvatelstva Nepálu. Průměrná hustota zalidnění je 276 obyv./km², což znamená téměř dvojnásobek průměrné hustoty zalidnění Nepálu (157 obyv./km²). (Central Bureau of Statistics, 2001). V tomto okrese probíhalo sledování v jeho východní části, ve VDC Madan Kundari (1 zkoumaná škola) a VDC Nagre Gagarche (3 zkoumané školy). Ve VDC Madan Kundari žije celkem 2 335 obyvatel, z toho přibližně polovina obyvatel (1 143) je ekonomicky aktivních (Central Bureau of Statistics, 2001, viz tab. 1). Gramotnost obyvatel je zde poměrně nízká, celých 1 051 obyvatel je negramotných, z čehož pouhou 1/3 tvoří muži (367) a zbytek ženy (684). Žije zde 956 dětí ve školním věku, z toho školní docházku plní 532 dětí (295 chlapců a 237 dívek). Zbylých 424 dětí (194 chlapců a 230 dívek) do školy z různých důvodů, zmíněných v kapitole školství, nechodí. (Central Bureau of Statistics, 2001, viz tab. 6 a 14). Převládajícím náboženstvím je zde buddhismus se 1 634 věřícími, na druhém místě je hinduismus se 701 příslušníky. Další náboženství nebyla zaznamenána.(Central Bureau of Statistics, 2001, viz tab. 18). Ve VDC Nagre Gagarche žije 2 604 lidí, z toho 1 928 lidí se hlásí k hinduismu a 675 k buddhismu, žádná další náboženství nebyla při sčítání lidu zjištěna. Gramotnost 49
se zde dělí do kategorií – těch, kteří umí číst a psát, je 749 a těch, kteří umí jen číst, je 140. V tomto okrese žije 961 školou povinné mládeže a dětí, pravidelnou školní docházku však plní necelá polovina z nich, tedy 406 dětí a dospívajících. Jen 2/5 z toho tvoří dívky, přestože celkový počet dívek v této věkové skupině je vyšší než počet chlapců (538 : 423). V tomto okrese je 1 635 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho 887 žen a 747 mužů, což odpovídá jejich poměrnému zastoupení v této věkové skupině. (Central Bureau of Statistics, 2001, viz tab. 1, 6, 14, 18 a 33). Druhým okresem, na jehož území byl výzkum prováděn, je Ramechhap. Na rozloze 1 546 km² zde žije 212 408 obyvatel (0,92 % celkového obyvatelstva Nepálu), průměrná hustota zalidnění je 137 obyv./km². Sběr dat zde probíhal v západní části okresu, hraničící s okresem Kavrepalanchok, ve VDC Goswara, ve vesnici Darga. VDC Goswara má 3 702 obyvatel žijících v 518 domácnostech. K hinduismu se podle sčítání lidu hlásí 1 225 a k buddhismu 2 477. Jiná náboženská příslušnost nebyla zaznamenána. Žije zde 2 317 ekonomicky aktivních lidí, poměr mezi ekonomicky aktivními muži a ženami je, vzhledem k jejich zastoupení v dané věkové skupině, vyrovnaný. Z celkového počtu je jen 881 obyvatel gramotných. (Central Bureau of Statistics, 2001, viz tab. 1, 6, 14, 18 a 33).
50
6.3
Sledování a jeho výsledky podle oblastí Ve zkoumaných oblastech probíhá projekt podpory dětí na dálku přibližně
stejnou dobu a jeho správa vypadá podobně. Za každou zkoumanou oblast je zodpovědný jeden pracovník DCWC Nepal a v místě fungují další spolupracovníci projektu, kteří jsou z řad ředitelů a učitelů škol. V oblasti Madan je zodpovědným správcem Gunu Lama, který je zároveň zaměstnancem Buddha Eye Treks. V oblasti Nagre Gagarche a Darga spravuje projekt Dependra Lama. V porovnání s oficiálním nastavením projektu tak, jak je prezentován na webových stránkách Namasté Nepál a jak o něm hovořil Akka Lama, jsem při sledování v terénu odhalila rozdíly v jednotlivých bodech jeho fungování. Rozdíly se týkají především procesu výběru dětí pro sponzoring, způsobu nakládání s penězi v místě projektu (tady se lišil i výklad prezidenta DCWC Nepal od oficiálních informací na webových stránkách Namasté Nepál), vedení účetnictví na místě projektu a monitoringu projektu. Jednotlivé body jsou popsány níže v textu a v podkapitolách 6.3.2 a 6.3.3, které popisují situaci v jednotlivých zkoumaných oblastech. V zájmu lepšího porozumění fungování projektu zde uvádím grafické schéma tzv. interpersonální sítě (viz Schéma: Interpersonální síť projektu Úsměv z Nepálu, str. 52), které znázorňuje vzájemné vazby pracovníků a spolupracovníků projektu.
51
Schéma: Interpersonální síť projektu Úsměv z Nepálu TOMÁŠ BERÁNEK, Csc. – předseda sdružení (Namasté Nepál (DCWC-CZ), o. s.) Spolupracovníci, přátelé
AKKA LAMA – prezident nadace (DCWC Nepal) Spolupracovníci, přátelé
GUNU LAMA – pracovník DCWC zodpovědný za oblast Madan Kundari
Bratři, spolupracovníci
DEPENDRA LAMA – pracovník DCWC zodpovědný za oblast Nagre Gagarche a Darga
V minulosti ve vztahu student – učitel Bratři
Rodáci ze stejné vesnice
ASHARAM LAMA – ředitel školy v Madanu, místní spolupracovník projektu
Bývalí spolužáci z Nagre G.
DIL BAHADUR – ředitel školy Darga 52
BHARAT SHRESTRA – učitel školy Khanadevi, místní spolupracovník projektu pro Nagre Gagarche a Darga.
6.3.1
Příčiny geografického rozsahu projektu Úsměv z Nepálu To, které oblasti byly do projektu vybrány, velkou měrou ovlivňuje charakter
projektu a jeho fungování. Tato kapitola proto popisuje, jak a na základě čeho jsou tyto oblasti vybírány a jaký to má dopad na projekt.
Na základě výpovědi pracovníka DCWC Nepal, Dependra Lamy (viz Příloha 8), se zdá, že významnou roli hrají fyzickogeografické faktory, tedy především dobrá dostupnost více méně po celý rok. Podle Akka Lamy, lidé z různých oblastí sami přicházeli se žádostmi o pomoc, a DCWC Nepal si musela vybrat. „Měli jsme pocit, že okresy Kavre, Ramechhap, Makwanpur, které jsou venkovského rázu, jsou zaostalejší, takže jsme se rozhodli pracovat právě tam.“ (Příloha 7). Avšak ze sledování vyplývá, že nelze popřít silný vliv osobních vazeb. Když se totiž podíváme na výběr zahrnutých oblastí, zjistíme, že vychází z osobních vazeb buďto samotných sponzorů, nebo jednotlivých pracovníků DCWC Nepal. Například zkoumanou oblast VDC Madan Kundari (okres Kavrepalanchok) má na starosti pracovník DCWC Nepal Gunu Lama, jehož bratr Asharam Lama je ředitelem místní školy a zároveň místním spolupracovníkem projektu. Druhá zkoumaná oblast, VDC Nagre Gagarche a VDC Goswara je rodištěm bratrů Dependra Lamy (pracovník DCWC Nepal zodpovědný za tuto oblast) a Akka Lamy (ředitele DCWC Nepal). Komplexnost osobních vztahů mezi pracovníky projektu v jednotlivých oblastech je lépe znázorněna na předchozí straně, viz Schéma: Interpersonální síť projektu Úsměv z Nepálu. Okres Makwanpur byl zahrnut na základě osobních vztahů poskytovatelů a příjemců pomoci, které vznikly při návštěvě sponzorů v Nepálu. Jednoduše řečeno, na svých cestách potkali jedince, které se rozhodli prostřednictvím DCWC Nepal podporovat. V tomto okresu nemá projekt celistvý charakter – neprobíhá zde výběr dětí na základě jejich potřebnosti, nýbrž je podporováno jen pár jednotlivců. Jedná se o odlehlou oblast, špatně dostupnou pro pracovníky z centrály DCWC Nepal, takže se zde projekt nikdy nerozběhne v plné míře (podle výpovědi Akka Lamy to ani neplánují). Ani v dalších oblastech (okres Káthmandú a Bhaktapur) nemá projekt celistvý charakter. Obecně se tedy dá říct, že osobní vztahy mají velký vliv na výběr jednotlivých oblastí. Je na nich prakticky vybudována síť tohoto projektu. I spolupráce těchto dvou organizací byla vybudována na základě důvěry mezi oběma předsedy a z velké části je 53
na ní závislé i samotné fungování projektu. Přesto podle výpovědi pana Beránka, dbají na důsledné vedení účetnictví a sledování užívání darů. „ Na vyžádání může každý ten adoptivní rodič dostat přesný seznam výdajů, na co byly peníze, které věnoval, použity.“ (Příloha 6). Pokud by se iniciátoři tohoto projektu rozhodli naprosto nevázat na osobní vazby, mohli by například na základě průzkumu vybrat nejchudší a zároveň snadno dostupné oblasti, kam by se rozhodli peníze směřovat. Pokud by tady ale nikoho neznali, hrozil by neúspěch, zpronevěra atd., neboť možnost kontroly je velice malá. V obou případech by zde mohlo docházet k únikům peněz, pokud by projekt spravovali nesprávní lidé. Naopak jestliže vybrali stále dost chudou oblast, kde navíc existovaly určité osobní vazby, bylo daleko jistější, že se jim projekt povede úspěšně implementovat a dlouhodobě vést, jelikož si mohli skrze známosti a vlastní vliv vymoci pořádek. Velkou roli hrají osobní vazby také ve smyslu „pomoci vlastní komunitě“, což je podle mého názoru velice zdravý a udržitelný koncept rozvojové pomoci, nikoliv akt korupce. Samotný koncept podpory dětí na dálku tkví v tom, že vzdělané dítě může své komunitě aktivně přispět k rozvoji. Jak již bylo zmíněno v kapitole 3, vytváření vzdělané vrstvy zajišťuje zvyšování kvality práce, lepší konkurenceschopnost, zavádění efektivnějších metod práce a podobně. Také se tímto do určité míry omezuje „zavádění západních hodnot“, neboť projekt je zde spravován přímo Nepálci a nikoliv „západními“ misionáři. Místní lidé nejlépe vědí, co jejich komunita potřebuje a co je schopna ustát. Díky tomu se dá částečně předejít „konfliktům uvnitř komunity“, neboť výběr dětí, podle pana Beránka, provádí zkušení pracovníci ve spolupráci s učiteli, kteří děti a situaci jejich rodin dobře znají. K tomu se přiklání i ředitel Shree Swasthani Secondary School v Madanu. Výběr škol v dané oblasti opět závisí na přítomnosti spolehlivé osoby a, podle výpovědi Dependra Lamy (viz Příloha 8), také na geografické dostupnosti školy pro pracovníky DCWC Nepal, kteří dováží sponzorovaným dětem peníze a materiál. Při zvážení vlivu osobních vztahů pracovníků DCWC Nepal a zahrnutých oblastí se nabízí také otázka, jakou roli hrají tyto vazby při výběru jednotlivých dětí. To jsem se pokoušela zjistit přímo v terénu během mého pobytu ve zkoumaných oblastech, kde jsem zároveň učila ve školách a byla tak v přímém kontaktu s lidmi, zahrnutými do projektu podpory na dálku. V kapitole 5 jsem nastínila oficiální verzi výběru dětí – tedy, jak by to mělo vypadat. Při sledování jsem ovšem odhalila jisté odchylky. Oblast od oblasti, i školu od 54
školy se situace liší. Jak už jsem zmínila, v některých oblastech je sponzorovaných jen pár jedinců, kteří byli vybráni na základě osobních vazeb přímo se sponzory. V ostatních oblastech, kde projekt regulérně funguje, se situace více či méně přibližuje oficiálním požadavkům (viz kapitola 5).
55
6.3.2
VDC Madan Kundari
6.3.2.1
Pozadí sledování
Výzkum ve VDC Madan Kundari (státní škola Shree Swasthani Secondary School, založena r. 1975) trval celkem dva týdny, během kterých jsem se snažila odhalit skutečné fungování projektu, význam rolí jednotlivců, kteří byli v projektu zahrnuti nebo kteří z něj nějakým způsobem mohli profitovat. Také jsem se snažila odhalit skutečný dopad projektu na jeho účastníky. Nejlepším způsobem, jak se dostat pod povrch a nalézt pravou podstatu věci, bylo vsadit sebe samu do prostředí a do procesu. Začala jsem proto pracovat ve škole jako dočasná lektorka angličtiny pro 6. až 10. třídu (viz Příloha 16). Výzkum jsem prováděla s plným vědomím personálu. Během této doby jsem měla možnost mluvit mimo záznam s velkým množství lidí, kterých se projekt více či méně dotýká. Kromě toho, a to byla hlavní aktivita výzkumu na místě, jsem provedla za asistence tamního učitele angličtiny semistrukturované rozhovory se zákonnými zástupci 30 % sponzorovaných dětí ze školy, což znamená se zákonnými zástupci 10 dětí (přepis otázek a tabulka kódovaných odpovědí i s klíčem viz Přílohy 17 – 22). Dále jsem pak vedla semi-strukturovaný rozhovor s ředitelem školy, který ovšem probíhal na etapy během celé doby mého pobytu v místě (viz Příloha 9). Vzorek 30 % účastníků jsem zvolila, jelikož jejich absolutní počet byl, podle profesora Mahesh Banskoty, dostatečný a přijatelně rozsáhlý. Děti byly vybrány náhodně ze seznamu sponzorovaných dětí. Prioritní byla genderová vyrovnanost ve vybraném vzorku dětí a doba, po kterou byly zapojeny do projektu. Přednost byla dána těm, které byly zapojeny delší dobu než tři měsíce. Po celou dobu sledování ve vesnici Madan jsem bydlela v rodině ředitele školy, což mohlo ovlivnit můj názor na fungování projektu. O této hrozbě jsem však byla předem informována, a tudíž jsem se při sledování snažila držet osobní vazby stranou. Ředitel školy, Asharam Lama, působí zároveň jako místní spolupracovník projektu a jeho bratr, Gunu Lama, je pracovníkem DCWC Nepal, který je zodpovědný za správu projektu v této oblasti. Také překladatel při rozhovorech, učitel angličtiny, by mohl být jistou hrozbou pro výzkum, neb jakožto zástupce školy a jedna z osob, podílejících se na fungování projektu v místě, mohl mít vliv na pravdivost odpovědí ze strany zákonných zástupců 56
sponzorovaných dětí. Při rozhovorech mohl jakožto zaměstnanec školy působit na respondenty dojmem, že musí hovořit o projektu s úctou a bez kritiky. Také moje přítomnost mohla v lidech vyvolávat podobný dojem. Na druhou stranu to mohla být pro některé vhodná příležitost pro vyjádření nespokojenosti s fungováním projektu, což se v několika případech také stalo.
6.3.2.2
Zjištění sledování
Naprostá většina respondentů byla nespokojena s výší podpory, kterou dostávají (viz Příloha 20). Podle vlastních slov nežili v akutní bídě, ale pokud by byla možnost požádat o více peněz, zajisté by ji využili. Problémem tu však nebyla nedostatečná výše příspěvků na dítě, neboť někteří respondenti během rozhovoru přiznali, že celková hodnota sponzorského daru je dostačující, ale že doufali, že by mohl být ještě navýšen. Jiní naopak tvrdili, že výše sponzorského daru je nedostačující, že nemohou dítěti koupit vše, co by potřebovalo nebo co žádá – to už ale působilo, jakoby se díky příspěvkům zcela zříkali vlastní finanční zodpovědnosti za svého potomka. Pokud se podíváme na průměrný měsíční příjem vesnických domácnosti v roce 2003/2004 činil 65 107 NPR (Central Bureau of Statistics, 2004b, viz tab. 11.0, str. 29), což je v přepočtu 893,4 USD (podle kurzu platného k 6. 6. 2011). Průměrná spotřeba venkovské domácnosti je 63 875 NPR (tamtéž, viz tab. 10.4), což, v přepočtu podle toho samého kurzu, je 876,5 USD. Příspěvek, který podle informací Namasté Nepál (2007a) putuje přímo ke sponzorovanému dítěti – tedy do rozpočtu rodiny – činí celkem 4 800 Kč (v materiální a finanční podobě), což je v přepočtu (podle stejného kurzu) 287,8 USD. To tedy znamená, že sponzorský dar pokrývá téměř 1/3 spotřeby těchto domácností. Lze konstatovat, že takovýto příspěvek se velice výrazně projeví v životní úrovni rodiny a možnostech investic do jiných hodnot než jsou potravinové komodity. V běžné domácnosti v této oblasti tvoří výdaje na vzdělání pouze 2,3 % z celkových výdajů (Central Bureau of Statistics, 2004b, viz tab. 10.4), náklady na stravu přitom tvoří až 66,2 % celkové spotřeby, což potvrzuje také výzkum provedený Interagency Rapid Assessment Mission (2008). Vzhledem k pravidlům projektu, která stanovují, že částka je určena především na školní docházku a výdaje s ní spjaté (například školní pomůcky, uniformu, zdravotní péči atd.), a zároveň fakt, že část sponzorského daru se k dítěti dostává už v materiální podobě (školní pomůcky), je navýšení výdajů na vzdělání a zdraví dítěte zajištěné. Dávat velkou část příjmu rodiny 57
na vzdělání dětí si mohou bez podpory dovolit jen bohatší rodiny. Chudé rodiny, které jsou zahrnuty do projektu sponzoringu, tak mohou dosáhnout na lepší životní úroveň. Ta je sice díky charakteru pomoci jen dočasná, ale pokud se podaří dítěti dostudovat a získat lépe placenou práci, rodina se na vyšší úroveň přirozeně vrátí. Právě zlepšení životních podmínek chudých lidí nejen dočasně, ale především do budoucna, je podle mého názoru hlavním smyslem projektů tohoto typu. Zkoumané rodiny (10) mají průměrně 3,3 dětí (viz Příloha 20) a je pravděpodobné, že rozdělují příspěvky mezi ně, někdy je také používají na nákup základních surovin či léků, což je popsáno také v původním nastavení projektu. Používání peněz i ostatními členy rodiny tedy není úplně v rozporu se záměrem projektu. Peníze by sice měly být určeny hlavně tomu jednomu sponzorovanému dítěti, ale tento koncept je konfliktní s přirozeně kolektivním typem nepálské společnosti. Jakákoliv částka, kterou chudá nepálská rodina obdrží (z vlastní výdělečné činnosti či jiného zdroje), se přirozeně rozplyne v rodinném rozpočtu, neboť vlastníkem peněz, které rodina obdrží, není jeden člen, ale automaticky celá rodina, včetně příbuzenstva. Navíc užívání peněz na výdaje pouze jednoho dítěte je velice konfliktní uvnitř rodiny, kdy se ostatní děti následkem toho mohou cítit podceňované, znevýhodňované a méně milované. Obecně se dá říct, že využívání příspěvků splňuje záměr projektu, neboť pomáhá ulehčit celkovou situaci rodiny a tím umožňuje dětem školní docházku a zdravý vývin. Problémem zdejšího fungování projektu by mohl být nedostatek dokumentace o nakládání se sponzorskými dary, která by mohla sloužit jako prostředek kontroly. Dokumenty o převzetí darů zákonným zástupcem dítěte se podepisují, avšak dokumentace toho, jak jsou peníze dále využívány v rámci rodiny, neexistuje. Jak už jsem ale zmínila výše, váha osobních vztahů a vzájemné kontroly v rámci projektu je ve zdejších podmínkách hlavní. Proto podle vyjádření ředitele školy ani nehodlají v budoucnosti po rodinách takovouto dokumentaci vyžadovat. Jednak není možné použití prostředků prokázat, neboť ve venkovských oblastech nefunguje žádná forma fakturace. A také zde hraje roli negramotnost zdejších obyvatel. Mezi zpovídanými rodiči je stupeň dosaženého vzdělání nízký nebo žádný. U mužů je to průměrně 5. třída, u žen žádná (viz Příloha 20). Rodiny podporovaných dětí, které mají na starosti správu prostředků ze sponzoringu tak nejsou schopné vést účetnictví a pro místní spolupracovníky projektu by bylo nemožné toto účetnictví za jednotlivé sponzorované děti zajistit. Dále jsem se setkala s nedostatečnou informovaností lidí o původu peněz. 58
Ačkoliv se všichni přijímatelé pomoci účastnili školení, kde jim bylo vysvětleno fungování projektu, téměř nikdo ze zpovídaných neměl představu o původu peněz. Sedm z deseti respondentů (viz Příloha 20) uvedlo, že nemají představu, odkud peníze pochází, ale někteří z nich se domnívají, že od školy. Podle tvrzení učitelů i zástupců DCWC Nepal, jim však byla tato informace rovněž poskytnuta. Jak uvedl ředitel školy „Na informativní schůzce s Gunu Lama jsme jim řekli, jak to funguje, ale byly tam hlavně matky, které jsou negramotné a zřejmě to nepochopily, nebo si to nezapamatovaly.“ (viz Příloha 9). Zatím žádné velké negativní dopady na fungování projektu tento fakt nemá. Může však být hrozbou potenciální. V případě, že by nastaly ve fungování projektu nějaké problémy – například zpronevěra peněz pracovníky kterékoliv DCWC – nemohli by se příjemci projektu nijak bránit. Podle zkušeností některých organizací, které se zabývají podobným typem pomoci, je více méně osobní vztah mezi příjemcem a poskytovatelem pomoci (formou dopisů) důležitou podmínkou pro dlouhodobost a efektivnost projektu. „Dopis (od sponzora) přináší podporu a povzbuzení, motivuje je, aby ve škole pilně pracovaly,...“ (Plan UK, 2011). Když si je dítě vědomo, od koho peníze pocházejí a je s ním v písemném kontaktu, cítí se být více zavázáno a povinováno odvádět dobré výkony a ví, že si díky nim může zajistit dlouhodobou podporu. V případě sponzorovaných dětí v této oblasti, podle výpovědí respondentů, motivace dětí ke studiu od zahájení sponzorování značně vzrostla, i přes neznalost o původu peněz. Děti jsou si prý vědomy, že by o sponzorství mohly přijít v případě neplnění svých povinností, a zároveň jsou motivovány nadějí na lepší budoucnost, která jim je díky těmto penězům blíže na dosah. „Od té do, co dostávají podporu, jsou děti motivované a šťastné a věří, že budou mít v budoucnosti lepší uplatnění. Ostatní děti věří, že když budou pravidelně chodit do školy, tak také dostanou podporu.“ (viz Příloha 9) Nebezpečná je také domněnka, že peníze pochází ze školních zdrojů. V několika případech vznikl konflikt, kdy si rodič od nesponzorovaného dítěte přišel stěžovat do školy na neférové zvýhodňování jedněch dětí oproti druhým a dožadoval se vysvětlení, proč škola jedněm dává a jiným ne. Také to vyvolalo půtky mezi jednotlivci v rámci komunity, nikdy ale nedošlo k fyzickému napadení – 7 z 10 uvedlo negativní slovní reakce vůči jejich osobě (viz Příloha 20). Kdyby si byli lidé plně vědomi fungování projektu – tedy, že které dítě bude sponzorované, záleží na tom, jestli si ho nějaký sponzor osobně vybere –, nemuselo by vznikat tolik tenzí. Ovšem nepodařilo by se je vymýtit úplně. Vždy by bylo možno hledat v systému náznak protekce. Respondenti 59
neshledávají tyto konflikty překážkou či velkým problémem pro komunitu.
Pro lepší přehlednost jsou jednotlivé sporné body průběhu projektu seřazeny do tabulky (Tabulka 2, strana 51).
60
Tabulka 2 – Sporné body fungování projektu ve škole Shree Swasthani Secondary School: Sporné body Vybírání projekt
dětí
Podle oficiálního nastavení projektu pro Výběr dětí provádí zkušení sociální pracovníci z řad DCWC Nepal, ve spolupráci s učiteli a řediteli škol. Tento výběr není ovlivněn náboženským vyznáním, etnickou či kastovní příslušností.
Zjištěná skutečnost v místě projektu Děti jsou vybírány School Management Comittee, která je složena z 9 lidí – ředitele školy, 1 učitele a dalších 7 občanů, volených na 3leté období. Výběr probíhá na základě ekonomické situace dítěte. Po usnesení o výběru, uvědomí komise zákonné zástupce dětí, ředitel školy sepíše žádosti o zařazení do projektu a pořídí fotografie vybraných dětí. Ty jsou dále poslány do centrály DCWC v Káthmandú, kde jsou tyto žádosti ověřeny, schváleny a dále poslány do české centrály Namasté Nepál (DCWC-CZ).
Smlouva o podpoře dítěte
Trojstranná smlouva, tzv. „Scholarship Agreement“ Trojstranná smlouva je podepsána sponzorem, zástupcem DCWC Nepal a zákonným je smlouva mezi školou, biologickými rodiči a zástupcem dítěte. Její dodržování zajišťují ředitel a učitelé, kteří dohlíží na docházku dítěte a jeho prospěch ve škole. Případné problémy konzultují se zákonným zástupcem dítětem. dítěte.
Nakládání a distribuce peněz a materiálu od sponzorů
Podle webu Namasté Nepál, peníze pro dítě obhospodařuje přímo učitel, který nakoupí vše potřebné, takže se peníze nedostávají přímo do rukou rodiny dítěte. Podle Akka Lamy (Příloha 7), prezidenta DCWC Nepal, jsou peníze a materiál dováženy pracovníkem DCWC Nepal do vesnic, kde jsou jím rozdělovány přímo do rukou rodin sponzorovaných rodin.
Materiál nakupuje jeden ze zástupců DCWC Nepal v Káthmandú. Jiný nebo ten samý zástupce DCWC pak vozí nakoupený materiál a peníze do vesnice každé tři měsíce. Popřípadě si pro ně přijede místní spolupracovník DCWC Nepal z místa projektu. Tam pak za pomoci ředitele či pověřeného učitele peníze rozděluje mezi zákonné zástupce sponzorovaných dětí. Správu peněz od sponzorů si bere na starost zákonný zástupce dítěte, který podle potřeby používá tyto peníze na hrazení výdajů, spojených se školní docházkou, na zdravotní péči pro dítě, oblečení a někdy i na nákup rýže či jiné základní komodity.
Účetnictví
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce. Na vyžádání může být dárci zaslán přehled o tom, na co konkrétně u jím sponzorovaného dítěte byly peníze použity.
Podle výpovědí místních spolupracovníků projektu zde nefunguje žádné účetnictví sponzorských peněz, ani nejsou podepisována žádná potvrzení o převzetí peněz zákonnými zástupci dětí, ani vykazováno jejich užití. Bylo by to podle jejich slov prakticky nemožné. DCWC Nepál však podle slov Akka Lamy účetnictví vede, bohužel nebylo nikdy předloženo ke zhlédnutí.
Monitoring
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC Pracovníci DCWC Nepal dojíždí do oblasti projektu maximálně jednou za tři na konci každého měsíce. měsíce, aby předali sponzorské dary a zjistili, jestli nevznikly nějaké problémy.
61
Závěr: Přes několik výše zmíněných problémů, je podle mého sledování, projekt ve VDC Madan Kundari zodpovědně a úspěšně spravován. Žádné závažné pochybení, které by mohlo ohrozit chod projektu, nebylo shledáno. Dopady na obyvatele i celou komunitu jsou vesměs pozitivní. Mezi nimi bych jmenovala: •
Zvýšení a pravidelnost školní docházky – Pravidelnost docházky je jednou z podmínek účasti na projektu, jejíž porušování by znamenalo vyloučení. Podle výpovědí (viz Příloha 20) chodí sponzorované děti do školy pravidelněji než dříve. Školní docházka byla skrze sponzorování umožněna i dětem, které si ji z nedostatku rodinných financí nemohly dovolit. „Před zavedením sponzoringu bylo mnoho dětí, které do školy kvůli různým důvodům nechodily. Dnes je jich jen pár.“ (viz Příloha 9)
•
Zlepšování školních výsledků – Děti, které jsou sponzorovány, mají silnou motivaci zlepšovat své školní výsledky a dokázat sponzorům, že je smysluplné, pokračovat v jejich podporování. Na základě výpovědí zákonných zástupců dětí (viz Příloha 20) a učitelů, se prospěch dětí od započetí sponzorování konstantně zlepšuje. Podle slov ředitele školy, Asharam Lamy jejich výsledky motivují k lepším výkonům také ostatní (nesponzorované) děti, jak už bylo zmíněno dříve.
•
Zlepšení hygienických návyků dětí – Děti mezi ostatním materiálem ze sponzorského daru dostávají také hygienické prostředky (kleštičky na nehty, zubní kartáček a pastu, mýdlo, hřeben), které by si z nedostatku rodinných financí nemohly dovolit, nebo jen v omezené míře. •
Zvýšení gramotnosti v oblasti – Projekt jednak umožňuje vzdělání dětem,
které by jinak do školy chodit nemohly, a také prodlužuje průměrnou délku školní docházky těchto dětí. Běžně by si totiž mohla velká část rodin dovolit posílat děti do školy pouze do 5. či 7. třídy, někdy ani to ne. Podle statistik Ministerstva školství Nepálu pokračuje po základním stupni ve vzdělání pouhých 63,2 % nepálských dětí (Ministry of Education, 2010, viz tab. 2.2.9). A počet žáků se pak při každém dalším stupni snižuje. Podle těchto statistik (tamtéž, viz tab. 2.2.1), v Nepálu navštěvovalo základní stupeň školy (1. - 5. třída) 4 900 663 žáků, nižší střední stupeň (6. 8. třída) už jen 1 604 422 žáků, střední stupeň (9. - 10. třída) navštěvovalo 790 348 a vyšší střední stupeň školy (11. - 12. třída) už pouhých 280 447 studentů. Sponzorství, pakliže pokračuje několik let, umožňuje dítěti získat plnohodnotné vzdělání, a to minimálně na úrovni středního nebo vyššího středního stupně (10., respektive 12. třídy), což je v Nepálu běžným standardem pro získání dobré práce. 62
6.3.3
VDC Nagre Gagarche a vesnice Darga (VDC Goswara)
6.3.3.1
Pozadí sledování
Tato dvě území (VDC Nagre Gagarche a vesnice Darga ve VDC Goswara) jsou zpracována společně v jedné kapitole na základě geografického hlediska a hlediska vnitřní organizace projektu, neboť spolu přímo sousedí a projekt je zde spravován stejnými lidmi. Tvoří tedy dohromady komplexní obraz fungování projektu v místě. Také dodávky sponzorských darů a monitoring zde probíhají současně. V této oblasti trval výzkum dohromady tři týdny. Ve VDC Nagre Gagarche jsem prováděla průzkum celkem na třech školách, Tamakhani Primary School, Chaurikhola Primary School a Khanadevi Higher Secondary School. Ve VDC Goswara pouze na Darga Primary School, která je jednou ze dvou škol v tomto VDC, zahrnutou do projektu. Během svého pobytu v místě jsem se opět snažila přiblížit komunitě a navázat přátelské vztahy s místními, abych lépe pochopila zdejší realitu a také, abych získala jejich důvěru. Začala jsem učit angličtinu 6. až 12. stupeň na Khanadevi Higher Secondary School. V rámci výzkumu jsem prováděla pozorování a rozhovory, které byly především semi-strukturované, ale i nestrukturované (přepisy otázek a tabulky kódovaných odpovědí viz příloha). Opět byl použit 30% vzorek ze sponzorovaných dětí, v každé škole zvlášť. Při rozhovorech mi v roli překladatele asistovali střídavě dva místní učitelé. Jejich angličtina byla na místní poměry velice dobrá, s porozuměním nebyl problém. Jen občas docházelo ke zjednodušování a zkracování odpovědí. Oba dva byli, podle mého názoru, silně loajální vůči škole i vůči místním spolupracovníkům projektu. Na mnoho lidí bohužel, jak jsem později zjistila, působila jejich přítomnost negativně ve smyslu pravdivého vypovídání o stavu věcí. Stalo se též, že ve škole Darga Primary School si ředitel školy vynutil svou přítomnost při rozhovorech. Lidé v jeho přítomnosti odpovídali velice nekriticky. Především ve svých výpovědích o dodávkách sponzorských darů a jejich výši se značně lišili od výpovědí lidí z ostatních sponzorovaných škol v této oblasti. Teprve po jeho odchodu, což bylo během poslední třetiny rozhovorů, začali lidé rozkrývat všechny problémy, kterým se sponzorstvím čelí. První dvě třetiny rozhovorů z této školy jsou tedy svým způsobem pro výzkum irelevantní. Také místní spolupracovník projektu, učitel Bharat Shrestra, zodpovědný za jeho chod v době mezi návštěvami pracovníků DCWC Nepal, působil 63
při poskytování informací nevěrohodně a jeho výpovědi se rozcházely s informacemi většiny zpovídaných lidí i s informacemi od jiných obyvatel, které byly mimo záznam. Později v Káthmandú byl proveden rozhovor s pracovníkem DCWC Nepal zodpovědným za tuto oblast, Dependra Lamou, který se vyjádřil k místnímu fungování projektu a ke své roli, kterou v jeho rámci zastává.
6.3.3.2
Zjištění sledování
Tuto oblast má na starosti pracovník DCWC Nepal, Dependra Lama, mladší bratr ředitele DCWC Akka Lamy, se kterým byl uskutečněn semi-strukturovaný rozhovor (viz Příloha 8), za účelem odhalit jeho roli v projektu, jeho povinnosti a fungování projektu v této oblasti. Dependra Lama z této oblasti přímo pochází, má zde osobní vazby (viz Schéma: Interpersonální síť projektu Úsměv z Nepálu, str. 52), i dobré postavení jakožto člověk, který odešel do města a stal se vzdělaným a bohatým. Podle jeho výpovědi sem dojíždí přibližně každé tři měsíce, aby předal sponzorské dary a vyřídil formality spjaté s případným výběrem nových dětí. Přímo v místě má projekt na starosti místní učitel, Bharat Shrestra. Ten spravuje projekt na všech zahrnutých školách, za pomoci jejich ředitelů. V jednotlivých školách, navzdory společnému vedení, probíhá projekt jinak. Také počet sponzorovaných dětí se, školu od školy, velmi liší. Všechny školy byly postaveny za částečného přispění zahraničního kapitálu (britského a českého – viz kapitola 5.3.2), což zpřístupnilo školní docházku velkému počtu místních dětí. Avšak vláda na chod těchto škol, postavených nevládními organizacemi, neposkytuje téměř žádné prostředky. „Platy učitelů jsou automaticky dávány nepálskou vládou, protože pokud my, respektive DCWC, získá od nepálské vlády povolení ke stavbě, tak tím se nepálská vláda zároveň zavazuje, že toho učitele bude platit. Ovšem to jsou jediné peníze, které se dostávají od nepálské vlády, čili všechno ostatní se musí hradit nějakým jiným způsobem. Ať už třeba pomocí, že z nashromážděných peněz se nakupují třeba učební pomůcky pro žáky, nebo sponzoringem chudých školáků, kdy dostávají peníze na to, aby si mohly tyhle věci pro výuku nakoupit.“ (Příloha 6 – Rozhovor s Tomášem Beránkem). Školy se tak potýkají s existenciálními potížemi. A tak až na školy Khanadevi a Darga, které byly zřízeny státem, mají místní školy velmi omezený personál a nedostatek peněz na platy všech učitelů, školní pomůcky a údržbu školních 64
prostor. Tuto kritickou situaci řeší používáním všech dostupných prostředků, jimiž se staly také peníze z projektu podpory dětí na dálku. Níže v textu bude pozornost zaměřena na fungování projektu v jednotlivých školách.
Khanadevi Higher Secondary School, v oblasti nejstarší škola (založena r. 1966), má 700 žáků, rozdělených do 12 tříd. Pouze devět jejich žáků je sponzorovaných. Jelikož byla zřízena státem, má lepší výchozí pozici a finanční oporu ze strany státu. Může si tedy dovolit zaměstnávat až 12 učitelů. Avšak státní příspěvky na chod školy jsou nedostatečné, což je zřetelné na vybavenosti školy – nedostatek školních pomůcek, školní budovy ve špatném stavu. Druhá nejstarší škola Darga Primary School (založena r. 1979) má na 193 žáků v pěti třídách pět učitelů. Sponzorovaných je 15 žáků. Tato škola je státní a pobírá státní příspěvky na svůj chod a platy učitelů. Vedle toho, školy Tamakhani Primary School a Chaurikhola Primary School, nemají nárok na státní podporu, tedy ani na mzdy učitelů, jelikož byly postaveny na základě sponzorských darů (r. 2006, respektive r. 2008) a vymykají se proto rozpočtovému rámci ministerstva školství. Tamakhani Primary School má celkem 51 žáků, z toho 23 sponzorovaných. Žáci jsou rozděleni do tří tříd, na které připadají pouze dvě učitelky, z nichž jedna je zároveň ředitelkou. V Chaurikhola Primary School je situace horší. Má celkem 70 žáků, z nichž je sponzorovaných pouze deset. Žáci jsou rozděleni do pěti tříd, na něž připadají pouze dvě učitelky, opět je jedna zároveň ředitelkou.
Jak už jsem zmínila, projekt probíhá navzdory společnému vedení v každé škole trochu jinak. Je to dáno především zmíněnými problémy s nedostatkem financí na provoz škol. Výzkumné rozhovory se zaměstnanci škol a rodiči dětí vedly ke zjištění, že ve školách Darga a Chaurikola museli zvolit jiný systém rozdělování financí ze sponzorských darů. V těchto školách vedla tísnivá finanční situace a malý počet sponzorovaných dětí k velmi nelehkým stavům. Malá část dětí dostávala příspěvky na studium, zatímco ostatní, prakticky stejně chudé děti, neměly nic – podle výpovědí řediteleky školy Chaurikhola a ředitele školy Darga (viz Přílohy 10 a 12) si nemohly dovolit ani sešity a tužky. Mezi lidmi proto vznikaly tenze. Zároveň se škola Chaurikola potýkala s provozními problémy. Mohla si dovolit platit pouze jednoho zaměstnance, 65
učitelku a ředitelku v jedné osobě, což je na pět tříd velice málo. Po valném zasedání, kterého se účastnili místní spolupracovníci projektu (učitel Bharat Shrestra a ředitelé škol) a rodiče všech dětí z této školy, bylo se všeobecným souhlasem rozhodnuto, že příspěvky od sponzorů budou užívány z části na provozní náklady (plat pro druhou učitelku) a z části na školní pomůcky pro všechny děti. „Byl to velký problém, proto se místní komise rozhodla rozdělit peníze mezi všechny děti rovnoměrně, i ty nesponzorované. Peníze používáme na administrativní náklady, také jsme část z nich použili na dostavbu školní budovy, neboť peníze, které DCWC poskytlo na stavbu, nestačily. Část peněz jde také na platy personálu školy, protože od vlády nic nedostáváme. Takto to funguje od začátku.“ (viz Příloha 10). Toto rozhodnutí bylo učiněno bez přispění vedení DCWC Nepal. Podle výpovědi ředitele DCWC Nepal, Akka Lamy, o tomto kroku nebyli plně informováni, avšak velkých námitek proti němu nemá, neboť si je vědom tíživé situace, která k tomuto řešení vedla. Ostatní pracovníci DCWC Nepal o tomto však, podle svých výpovědí, nemají žádné vědomí. (viz Příloha 8 a 11). Podle reakce pana Beránka, o skutečné situaci ve škole Chaurikhola a Darga přesně neví. Domnívá se, že dary, které se rozdělují mezi všechny děti, pochází buď z nadhodnoty poskytované sponzorské částky, nebo z darů, které sponzoři posílají navíc. S podobným řešením přišli i ve škole Darga. Jak už jsem zmínila, ze 193 dětí je zde oficiálně sponzorováno pouze 15, přičemž životní podmínky všech jsou, podle jejich vlastního vnímání, srovnatelné. Návrh na přerozdělení sponzorských darů vzešel prakticky od rodičů dětí. Situace se zde liší v tom, že škola, jakožto státní, neřeší vlastní existenciální problém, nýbrž pouze problém rodin zapsaných dětí. Podle informací ředitele školy dávají nyní 60 % sponzorských darů skutečně sponzorovaným dětem a 40 % darů rozdělují mezi ostatní (viz Příloha 12). S tímto přerozdělováním opět souhlasili vesměs všichni zúčastnění a informovanost vedení DCWC Nepal i Namasté Nepál je stejná – tedy minimální. Tady by mohl nastat konflikt se stranou sponzorů, která souhlasila poskytovat prostředky na vzdělávání konkrétnímu dítěti, a o problémech, ani jejich řešení nebyla vůbec informována. Dochází tu z právního hlediska k porušení dohody, ba co víc – ke ztrátě důvěryhodnosti přijímající strany. Podle mého názoru zde pochybili pracovníci DCWC Nepal, kteří jsou spojením mezi ČR a příjemci a znají chování a limity obou stran a kteří měli situaci vyjasnit a vyřešit. K tomu se ve výzkumném rozhovoru (Příloha 11) přiklání také pracovník DCWC Nepal, a podotýká, že je problém pravděpodobně v monitoringu, který DCWC Nepal v místech projektu provádí. Namasté Nepál se dostává do velice nepříjemné 66
situace. Jednak ztrácí tvář před svými sponzory kvůli chybě DCWC Nepal, která pravděpodobně nechtěla sama ztratit tvář, a proto o problémech a změnách mlčela; a také je ohrožena vzájemná důvěra, na které je vztah a spolupráce DCWC Nepal a Namasté Nepál vybudována Podle ředitele britské pobočky DCWC Gerry Colliera, je hlavní příčinou nastalé situace samotná koncepce tohoto typu projektů. Když se v místě, kde mají takřka všichni prakticky stejnou životní úroveň, zavede pomoc směřovaná pár vybraným jedincům, zákonitě to vyvolá problémy. Podle mého názoru tento problém vznikl kvůli zanedbání analýzy prostředí a potřeb ještě ve fázi plánování projektu. Záměr donora se pak rozchází se skutečnou potřebou příjemce. Strana donora by mohla namítat, že místní nepálští zástupci měli sami zájem na tomto projektu. Byli si ale tito nepálští zástupci plně vědomi dopadů této „nepadnoucí“ pomoci? Možná se jen řídili zásadou „lepší nějaká pomoc, nežli žádná“. Další nedokonalosti projektu v této oblasti jsou podobné jako v oblasti Madan. Opět se jedná o nedostatečnou znalost lidí o původu peněz (většina ze zpovídaných netušila, odkud peníze jsou), rozdílný režim předávání peněz, vybírání dětí do projektu a další sporné body, popsané na následujících stranách, v tabulkách 3 – 6. S výší podpory pro dítě (i po přerozdělení) byli v celku spokojení. Téměř všichni však viděli jako problém příliš malý počet sponzorovaných dětí, když potřebných je mnoho. Při rozhovorech jsem také zjistila, že v některých školách je adoptováno více dětí z jedné rodiny, což je přímo v rozporu s pravidlem projektu „za jednu rodinu jedno dítěte“. Například škola Tamakhani dovoluje až tři děti z jedné rodiny. Místní spolupracovníci projektu to však obhajovali velkou mírou chudoby daných rodin.
67
Tabulka 3 – Sporné body fungování projektu ve škole Tamakhani Primary School: Sporné body
Podle oficiálního nastavení projektu
Zjištěná skutečnost v místě projektu (viz Příloha 13)
Vybírání dětí pro projekt
Výběr dětí provádí zkušení sociální pracovníci z řad DCWC Nepal, ve spolupráci s učiteli a řediteli škol. Tento výběr není ovlivněn náboženským vyznáním, etnickou či kastovní příslušností.
Vybírání dětí pro projekt zde proběhlo na základě ekonomické situace rodiny, a to pouze jednou. Děti byly vybrány školní komisí, skládající se z 9 členů. Byly pořízeny fotografie vybraných dětí, vyplnili se formuláře žádosti o zařazení do projektu a byly poslány do DCWC Nepal.
Smlouva podpoře dítěte
o
Trojstranná smlouva, tzv. „Scholarship Agreement“ je smlouva mezi školou, biologickými rodiči a dítětem.
Trojstrannou smlouvu podepsal sponzor, zástupce DCWC a zákonný zástupce dítěte. Její dodržování zajišťují ředitel a učitelé, kteří dohlíží na docházku dítěte a jeho prospěch ve škole. Případné problémy konzultují se zákonným zástupcem dítěte.
Nakládání a distribuce peněz a materiálu od sponzorů
Podle webu Namasté Nepál, peníze pro dítě obhospodařuje přímo učitel, který nakoupí vše potřebné, takže se peníze nedostávají přímo do rukou rodiny dítěte. Podle Akka Lamy (Příloha 7), prezidenta DCWC Nepal, jsou peníze a materiál dováženy pracovníkem DCWC Nepal do vesnic, kde jsou jím rozdělovány přímo do rukou rodin sponzorovaných rodin.
Zástupce DCWC Nepal, popřípadě Bharat Shrestra vozí do vesnice každé tři měsíce peníze a materiál, který nakoupil ve městě. Oblast je však v některých částech roku špatně dostupná a dodávky se nedaří zajišťovat pravidelně a v rozmezí tří měsíců. Sponzorské dary má na starosti Bharat Shrestra, který je rozděluje mezi rodiny sponzorovaných dětí. Správu peněz od sponzorů si bere na starost zákonný zástupce dítěte, který podle potřeby používá tyto peníze na hrazení výdajů, spojených se školní docházkou (nákup školního materiálu, svačiny, hrazení povinných poplatků za zkoušky), na zdravotní péči pro dítě, oblečení a někdy i na nákup rýže či jiné základní komodity. Kvůli špatné dostupnosti oblasti je část peněz využívána na tranzitní náklady.
Účetnictví
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce. Na vyžádání může být dárci zaslán přehled o tom, na co konkrétně u jím sponzorovaného dítěte byly peníze použity.
Podle původní výpovědi místního spolupracovníka projektu se žádné účetnictví sponzorských darů nevede. Následně byla výpověď změněna. Žádná dokumentace však nebyla předložena ke zhlédnutí. Podle ředitelky se o dokumentaci stará Dependra Lama.
Monitoring
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce.
Pracovník DCWC Nepal dojíždí do oblasti přibližně každé tři měsíce, aby předal sponzorské dary, zkontroloval chod projektu a vyřídil formality spjaté s případným výběrem nových dětí. Kvůli špatné dostupnosti oblasti v některých částech roku se intervaly mezi jednotlivými návštěvami prodlužují.
68
Tabulka 4 – Sporné body fungování projektu ve škole Darga Primary School: Sporné body
Podle oficiálního nastavení projektu
Zjištěná skutečnost v místě projektu (viz Příloha 12)
Vybírání dětí pro projekt
Výběr dětí provádí zkušení sociální pracovníci z řad DCWC Nepal, ve spolupráci s učiteli a řediteli škol. Tento výběr není ovlivněn náboženským vyznáním, etnickou či kastovní příslušností.
Vybírání dětí pro projekt zde proběhlo podle toho, kdo si nemohl dovolit chodit do školy, a to doposud celkem třikrát. Nikdo ze třetí skupiny nebyl nikdy sponzorován. Pokaždé vybíral děti sám ředitel.
Smlouva o podpoře dítěte
Trojstranná smlouva, tzv. „Scholarship Agreement“ je smlouva mezi školou, biologickými rodiči a dítětem.
Trojstrannou smlouvu podepsal sponzor, zástupce DCWC a zákonný zástupce dítěte. Její dodržování zajišťují ředitel a učitelé, kteří dohlíží na docházku dítěte a jeho prospěch ve škole. Případné problémy konzultují se zákonným zástupcem dítěte.
Nakládání a distribuce peněz a materiálu od sponzorů
Podle webu Namasté Nepál, peníze pro dítě obhospodařuje přímo učitel, který nakoupí vše potřebné, takže se peníze nedostávají přímo do rukou rodiny dítěte. Podle Akka Lamy (viz Příloha 7), prezidenta DCWC Nepal, jsou peníze a materiál dováženy pracovníkem DCWC Nepal do vesnic, kde jsou jím rozdělovány přímo do rukou rodin sponzorovaných rodin.
Zástupce DCWC Nepal, popřípadě Bharat Shrestra vozí do vesnice každé tři měsíce peníze a materiál, který nakoupil ve městě. Oblast je však v některých částech roku špatně dostupná a dodávky se nedaří zajišťovat pravidelně a v rozmezí tří měsíců. Sponzorské dary (materiál a peníze) jsou rozdělovány mezi všechny žáky. Sponzorované děti dostávají 60 % materiálu a zbytek je rozdělován mezi ostatní děti. Peníze jsou rozdělovány ve stejném poměru. Kvůli špatné dostupnosti oblasti je část peněz využívána na tranzitní náklady.
Účenictví
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce. Na vyžádání může být dárci zaslán přehled o tom, na co konkrétně u jím sponzorovaného dítěte byly peníze použity.
Podle původní výpovědi místního spolupracovníka projektu se žádné účetnictví sponzorských darů nevede. Následně byla výpověď změněna. Žádná dokumentace však nebyla předložena ke zhlédnutí. Podle ředitele školy se o dokumentaci stará on sám a vedoucí školní komise Lal Bahadur Lama.
Monitoring
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce.
Pracovník DCWC Nepal dojíždí do oblasti přibližně každé tři měsíce, aby předal sponzorské dary, zkontroloval chod projektu a vyřídil formality spjaté s případným výběrem nových dětí. Kvůli špatné dostupnosti oblasti v některých částech roku se intervaly mezi jednotlivými návštěvami prodlužují.
69
Tabulka 5 – Sporné body fungování projektu ve škole Chaurikhola Primary School: Sporné body
Podle oficiálního nastavení projektu
Zjištěná skutečnost v místě projektu (viz Příloha 10)
Vybírání dětí pro projekt
Výběr dětí provádí zkušení sociální pracovníci z řad DCWC Nepal, ve spolupráci s učiteli a řediteli škol. Tento výběr není ovlivněn náboženským vyznáním, etnickou či kastovní příslušností.
Vybírání dětí pro projekt zde proběhlo především na základě ekonomické situace rodiny, a to pouze jednou. Děti byly vybrány Gunu Lamou a Bharat Shrestrou za přítomnosti českých zástupců organizace Namasté Nepál, kteří pořídili fotografie vybraných dětí, vybrali od učitelů sepsané formuláře žádosti o zařazení a odvezli si je přímo do Čech, kde byly zpracovány.
Smlouva podpoře dítěte
o
Trojstranná smlouva, tzv. „Scholarship Agreement“ je smlouva mezi školou, biologickými rodiči a dítětem.
Trojstrannou smlouvu podepsal sponzor, zástupce DCWC a zákonný zástupce dítěte. Její dodržování zajišťují ředitel a učitelé, kteří dohlíží na docházku dítěte a jeho prospěch ve škole. Případné problémy konzultují se zákonným zástupcem dítěte.
Nakládání a distribuce peněz a materiálu od sponzorů
Podle webu Namasté Nepál, peníze pro dítě obhospodařuje přímo učitel, který nakoupí vše potřebné, takže se peníze nedostávají přímo do rukou rodiny dítěte. Podle Akka Lamy (Příloha 7), prezidenta DCWC Nepal, jsou peníze a materiál dováženy pracovníkem DCWC Nepal do vesnic, kde jsou jím rozdělovány přímo do rukou rodin sponzorovaných rodin.
Zástupce DCWC Nepal nebo Bharat Shrestra vozí do vesnice každé tři měsíce peníze a materiál, který nakoupil ve městě. Oblast je však v některých částech roku špatně dostupná a dodávky se nedaří zajišťovat pravidelně a v rozmezí tří měsíců. Sponzorské dary si bere na starosti ředitelka, která je rozděluje mezi děti. Materiál je rovným dílem rozdělován mezi všechny děti ve škole. Peníze používá škola na administrativní náklady, na platy učitelů, na dostavbu školy a kvůli špatné dostupnosti oblasti je část peněz využívána také na tranzitní náklady.
Účetnictví
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce. Na vyžádání může být dárci zaslán přehled o tom, na co konkrétně u jím sponzorovaného dítěte byly peníze použity.
Podle původní výpovědi místního spolupracovníka projektu se žádné účetnictví sponzorských darů nevede. Následně byla výpověď změněna. Žádná dokumentace však nebyla předložena ke zhlédnutí. Podle výpovědi ředitelky, se o dokumentaci stará Dependra Lama.
Monitoring
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce.
Pracovník DCWC Nepal dojíždí do oblasti přibližně každé tři měsíce, aby předal sponzorské dary, zkontroloval chod projektu a vyřídil formality spjaté s případným výběrem nových dětí. Kvůli špatné dostupnosti oblasti v některých částech roku se intervaly mezi jednotlivými návštěvami prodlužují.
70
Tabulka 6 – Sporné body fungování projektu ve škole Khanadevi Higher Secondary School: Sporné body
Podle oficiálního nastavení projektu
Zjištěná skutečnost v místě projektu (viz Příloha 5)
Vybírání dětí pro projekt
Výběr dětí provádí zkušení sociální pracovníci z řad DCWC Nepal, ve spolupráci s učiteli a řediteli škol. Tento výběr není ovlivněn náboženským vyznáním, etnickou či kastovní příslušností.
Vybírání dětí pro projekt zde proběhlo pouze jednou, a to podle míry chudoby a podle talentu. Děti byly vybrány školní komisí, která má 9 členů.
Smlouva podpoře dítěte
o
Trojstranná smlouva, tzv. „Scholarship Agreement“ je smlouva mezi školou, biologickými rodiči a dítětem.
Trojstrannou smlouvu podepsal sponzor, zástupce DCWC a zákonný zástupce dítěte. Její dodržování zajišťují ředitel a učitelé, kteří dohlíží na docházku dítěte a jeho prospěch ve škole. Případné problémy konzultují se zákonným zástupcem dítěte.
Nakládání a distribuce peněz a materiálu od sponzorů
Podle webu Namasté Nepál, peníze pro dítě obhospodařuje přímo učitel, který nakoupí vše potřebné, takže se peníze nedostávají přímo do rukou rodiny dítěte. Podle Akka Lamy (Příloha 7), prezidenta DCWC Nepal, jsou peníze a materiál dováženy pracovníkem DCWC Nepal do vesnic, kde jsou jím rozdělovány přímo do rukou rodin sponzorovaných rodin.
Zástupce DCWC Nepal nebo Bharat Shrestra vozí do vesnice každé tři měsíce peníze a materiál, který nakoupil ve městě. Oblast je však v některých částech roku špatně dostupná a dodávky se nedaří zajišťovat pravidelně a v rozmezí tří měsíců. Sponzorské dary rozdělí Bharat Shrestra mezi rodiny sponzorovaných dětí. Správu peněz od sponzorů si bere na starost zákonný zástupce dítěte, který podle potřeby používá tyto peníze na hrazení výdajů, spojených se školní docházkou, na zdravotní péči pro dítě, oblečení a někdy i na nákup rýže či jiné základní komodity. Z darů se nehradí žádné administrativní náklady.
Účetnictví
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce. Na vyžádání může být dárci zaslán přehled o tom, na co konkrétně u jím sponzorovaného dítěte byly peníze použity.
Podle původní výpovědi místního spolupracovníka projektu se žádné účetnictví sponzorských darů nevede. Následně byla výpověď změněna. Žádná dokumentace však nebyla předložena ke zhlédnutí.
Monitoring
Využití peněz je kontrolováno pracovníky DCWC na konci každého měsíce.
Pracovník DCWC Nepal dojíždí do oblasti přibližně každé tři měsíce, aby předal sponzorské dary, zkontroloval chod projektu a vyřídil formality spjaté s případným výběrem nových dětí. Kvůli špatné dostupnosti oblasti v některých částech roku se intervaly mezi jednotlivými návštěvami prodlužují.
71
Při mé návštěvě proběhl ve všech školách na vyžádání rodičů výběr další skupiny dětí pro projekt. Ze strany ředitelů škol však nebyly dodány potřebné dokumenty, proto nebyly vybrané děti zařazeny do databáze projektu. Byla to ale zajímavá příležitost pro zhlédnutí procesu takového výběru. Zřejmě kvůli nepřítomnosti pracovníka DCWC Nepal, vše probíhalo chaoticky a bez ohledu na oficiální pravidla projektu pro vybírání nových dětí, které mají provádět zkušení sociální pracovníci z řad DCWC Nepal, ve spolupráci s učiteli a řediteli škol. Na výběru dětí se nepodílela ani žádná komise, pouze Bharat Shresta, ředitel(ka) a všichni přihlížející. Byly pořízeny fotografie a sepsány základní údaje dětí, a to bez ohledu na počet již sponzorovaných dětí v rodině. Dále měly být přiloženy dokumenty vypracované řediteli škol, vše mělo být posláno do centrály DCWC Nepal, ověřeno a postoupeno Namasté Nepál. Naopak ve VDC Madan Kundari proběhl výběr dětí v průběhu mého sledování přesně podle popisu, poskytnutého ředitelem školy, Asharam Lamou a podle oficiálních pravidel projektu.
Závěr: Projekt ve VDC Nagre Gagarche a ve vesnici Darga (VDC Goswara), navzdory svým samovolným modifikacím a občasným problémům s dodávkami sponzorských darů kvůli nepřístupnosti oblasti, funguje celkem dobře, a to ve smyslu přínosnosti pro místní obyvatelstvo. Opět platí, že se zlepšila školní docházka – a to nejen u oficiálně sponzorovaných dětí –, míra gramotnosti, atd. •
Zvýšení a pravidelnost školní docházky – školní docházka byla skrze sponzorování umožněna dětem, které si ji z nedostatku rodinných financí nemohly dovolit. Pravidelnost docházky je jednou z podmínek účasti na projektu, jejíž porušování by znamenalo vyloučení. Docházka byla díky místní modifikaci projektu umožněna i nesponzorovaným dětem. „Mnoho dětí chodilo do školy, ale neměly žádné psací potřeby. Jsou velmi chudé a nemohou si je dovolit. Knihy jim škola půjčí, ale nemůže jim dávat psací potřeby. Tyto děti nemůžou ani zaplatit poplatek za ročníkové zkoušky, takže do školy chodí, ale zkoušky nemají. Nyní, díky rozdělování sponzorských darů mezi všechny, dostane každé dítě alespoň tužku a papír. Takže situace je teď lepší.“ (Příloha 10)
•
Zlepšování školních výsledků – děti, které jsou sponzorovány, mají silnou motivaci zlepšovat své školní výsledky a dokázat sponzorům, že je smysluplné, pokračovat
v
jejich
podporování. 72
A motivují
k
lepším
výsledkům
i nesponzorované děti. „Ti, kteří nejsou sponzorováni, teď chodí do školy pravidelněji a pilněji studují, protože doufají, že pak budou také sponzorovány. “ (Příloha 5). Některé děti i přesto ve výsledcích zaostávají. Na vině je špatné rodinné zázemí a ignorace potřebnosti vzdělání ze strany rodičů. •
Zlepšení hygienických návyků dětí – děti mezi ostatním materiálem ze sponzorství dostávají také hygienické prostředky (kleštičky na nehty, zubní kartáček a pastu, mýdlo, hřeben), které by si z nedostatku rodinných financí nemohly dovolit.
•
Zvýšení gramotnosti v oblasti – Díky zajištění psacích potřeb pro všechny děti ve škole se dá říci, že se zvyšuje míra gramotnosti v oblasti. Podle výpovědi ředitelky Chaurikhola Primary School, kvůli velké míře chudoby by si 60 ze 70 jejích žáků nemohlo školní potřeby zajistit a mělo by velké problémy s výukou i se samotným navštěvováním školy (viz Příloha 10). Projekt tedy jednak umožňuje vzdělání dětem, které by jinak do školy chodit nemohly, a také prodlužuje průměrnou délku školní docházky v oblasti, pokud sponzorování pokračuje několik let. „Díky sponzoringu se zvýšil počet dětí, které mohou chodit do školy. Lidé z vesnice a děti díky tomu (sponzoringu) získávají lepší a pozitivnější vztah ke škole, chodí pravidelně. Počet žáků vzrostl. Dříve děti opouštěly školu po absolvování 1. nebo 2. třídy, dnes ale díky sponzoringu chtějí pokračovat.“ (Příloha 12)
73
6.4
Relevantnost projektu Při porovnání cílů projektu, což je zejména zpřístupnění školní docházky
chudým nepálským dětem, s rozvojovými cíly nepálské vlády, zakotvenými v dokumentech Country Strategy Paper (2007 – 2013), Three Year Interim Plan, Poverty Reduction Strategy Papers (PRSP) a v nové strategii nepálské vlády na rozvoj školství School Sector Reform Plan (2009 – 2015), je zřejmé, že projekt odpovídá národní strategii rozvoje v oblasti vzdělávání a také plánům na decentralizaci země, které počítají s větší mírou samostatnosti v rozhodování o rozvoji okresů a VDC. Country Strategy Papers (European Commission, 2007), popisující hlavní rozvojové cíle vlády Nepálu, označují za prioritní podporu vzdělání. Na ni připadá celých 60 % z rozpočtu 120 milionů EUR, který poskytla Evropská Komise na podporu rozvojových cílů Nepálu pro období 2007 – 2013. Podpora vzdělání je zaměřena především na vytváření prostředí umožňujícího dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MDG´s), tedy na zpřístupnění vzdělání všem vrstvám, i na kvalitu výuky. Relevantnost projektu potrvzuje také studentka Kathmandu University: „Když totiž INGO´s přijdou do Nepálu, musí si sednout s vládou a dohodnout se, na čem a v jaké oblasti budou pracovat a které NGO´s nebo CSO´s budou sponzorovat. Takže nějaká vzájemná dohoda mezi vládou a organizacemi musí existovat.“(Příloha 3). Studentka měla na mysli velké organizace, jako je World Vision International, které také provozují projekty podpory na dálku. S těmito velkými organizacemi tedy, podle jejího názoru, slaďuje vláda Nepálu své rozvojové strategie. Malé organizace, jako je Namasté Nepál nebo DCWC Nepal, mají v tomto malý vliv, ale jelikož se zabývají stejným typem projektů, je argument, že tento typ projektů s vládními strategiemi koresponduje, relevantní. Podpora dětí na dálku přispívá k dosažení rozvojových cílů především výstavbou škol a finanční podporou chudých dětí během jejich školní docházky. Důležitá je její efektivnost. Z výpovědí studentů (Přílohy 3 a 4) vyplývá, že z jejich pohledu a na základě jejich osobních i odborných zkušeností (roční stáž u INGO, zabývající se tímto typem projektů), je podpora dětí na dálku pro obyvatele Nepálu přínosná. Zvláště pak je vhodnou formou pomoci venkovskému obyvatelstvu, které trpí akutním nedostatkem škol, učitelů, školního vybavení a hlavně nedostatkem financí potřebných na školní pomůcky a poplatky. Slabinou těchto projektů je, podle nich, krátkodobost a závislost na zahraničních financích. Riziková je, z pohledu studentky 74
Shradha
Rayamajhi
(Příloha
4),
misionářská
činnost
některých
organizací,
sprostředkovávajících tento typ pomoci. Ty požadují po svých lokálních pracovnících, a někdy i po dětech, aby přešli na křesťanskou víru. Některé organizace, jako je například Staved 4 Hope, sponzorované děti přímo vyučují podle bible. Avšak důležitým kritériem hodnocení těchto projektů je, podle studentky, jejich efektivnost v plnění rozvojových cílů a v pomoci lidem.
75
7
DISKUZE Projekt podpory dětí na dálku „Úsměv z Nepálu“ je, podle mého názoru,
vhodným prostředkem pomoci a to i navzdory výše zmíněným problémům. Z těchto problémů bych jmenovala například změnu nastavení projektu bez informování strany donorů, způsob a kontrolu použití daru konečným spotřebitelem, rozdíly ve výběru dětí pro projekt, malou informovanost příjemců o původu peněz a nepravidelnost dodávek sponzorských darů. V této kapitole uvádím vlastní návrhy řešení těchto problémů. Co se týká změny nastavení projektu ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche a Darga, myslím, že řešení této situace se nabízí hned několik. Prvním z nich je dobrá komunikace mezi všemi složkami projektu – od sponzora, přes obě organizace, až po příjemce – a důvěra. Konání všech složek projektu by mělo být transparentní a všechny by měly být uvědomeny o problémech a měly by se podílet na jejich řešení. Takže, nastala-li situace, kdy dosavadní stav byl nevyhovující, až neudržitelný, měla strana příjemců přes své zástupce informovat stranu sponzorů a podat návrh na řešení. Druhá strana to měla zvážit, případně podat vlastní návrh řešení, a společně měly obě strany rozhodnout o dalším vývoji projektu. Domnívám se ale, že tady komunikace, kvůli špatné informovanosti konečných příjemců o skutečném donorovi a kvůli technickým bariérám funguje nedokonale. Strana příjemců, lépe řečeno jejich zástupci, kteří znají strukturu a fungování projektu a kteří vědí, odkud peníze pocházejí, by se měli pokusit tuto situaci vyřešit. Je těžké říct, jak by reagovala skupina sponzorů. Pravděpodobně by někteří od projektu odstoupili. V lepším případě by se aktivně zapojili do řešení a možná i dokázali obstarat více finančních prostředků. Důležité je teď především obnovení důvěry, což je, podle mého názoru, povinnost obou organizací. Především pak pracovníků DCWC, kteří působí jako prostředníci mezi českou a nepálskou stranou, chápou hodnoty, potřeby a jednání obou stran a měli by se snažit najít rovnováhu. Je to ale velmi nelehký úkol. Strana zastupující sponzory – Namasté Nepál – byla o nastalé situaci informována prostřednictvím informací ode mě po návratu z Nepálu. Jak se k problému postaví, je pro mě stále otázkou. Druhým řešením by bylo sponzorování čistě školních pomůcek pro celou třídu, ať už ze stálého fondu, který by fungoval na základě dobrovolných darů nezávislých dárců, nebo na základě patronátu určité fyzické nebo právnické osoby či skupiny lidí nad vybranou třídou. 76
Další možností by bylo od základů změnit zaměření projektu. Tedy nesponzorovat jedince, ale celé školy – přispívat na nákup vybavení škol, údržbu školních budov, platy učitelů a školní pomůcky. Předešlo by se tak problémům, zmíněným v kapitole 3. Například by se zcela zabránilo problémům typu „způsobování konfliktů uvnitř rodiny a uvnitř komunity“, neboť by všechny děti profitovaly z projektu stejnou měrou. Také problém „rozšiřování západních hodnot“ by vymizel, neboť děti by vůbec nebyly ve styku se sponzorem. Ovšem je otázkou, zda by neklesla motivace dětí ke studiu, jelikož by pro ně neexistovala hrozba, že by mohly být z projektu vyloučeny. Také nepřítomnost pomyslné postavy sponzora, která děti motivuje, by mohla mít na jejich výsledky vliv. „Závislost na pomoci z venčí“ by byla stále reálná, avšak myslím, že mnohými lidmi by nebyla vnímána. Celková vzdělanost by se pravděpodobně zvýšila, stejně jako dosažený stupeň vzdělání. Je ovšem těžké říci, nakolik by se zvýšil poměr dívek ve školních lavicích. V jiném případě by se mohli vybírat skutečně nadaní a perspektivní jedinci, kteří by byli v rámci projektu posíláni do kvalitních městských soukromých škol. Dalším zmíněným problémem byl rozdíl v nakládání s penězi v místech implementace projektu. Podle oficiálního nastavení projektu by měl peníze pro dítě obhospodařovat přímo učitel, který nakoupí vše potřebné, a peníze by se tedy neměly dostávat přímo do rukou rodiny dítěte. Ve skutečnosti, jak vyplývá z mého sledování, je tomu jinak. Za část peněz nakoupí pracovník DCWC Nepal materiál a ten pak se zbytkem peněz dopraví do místa projektu. Tam jej za přítomnosti ředitele školy nebo místního spolupracovníka projektu rozdělí mezi rodiny sponzorovaných dětí. Ty pak používají obdržené peníze na různé výdaje dětí nebo i ostatních členů rodiny. Tento způsob rozdělování peněz nepovažuji za chybný. Jak již bylo zmíněno v kapitole 6.3.2.2, využívání příspěvků v podstatě splňuje záměr projektu, neboť pomáhá ulehčit celkové situaci rodiny a tím umožňuje dětem školní docházku a zdravý vývin. Podle výpovědí rodičů (viz Přílohy 20 – 24) používají peníze především na svačiny, léky a školní potřeby dětí. Z pohledu sponzorů se tento způsob sice může zdát riskantní, ale je nejefektivnější. Kdyby měli spolupracovníci projektu ještě navíc zařizovat dítěti jídlo a léky, byla by to pro ně nadměrná zátěž. Takto tady sice vzniká mezera v účetnictví, neboť jej chudí negramotní vesničané nevedou, ale celý tento projekt je od základu postaven na vzájemné lidské důvěře.
77
Rozdíly ve výběru dětí nejsou až tak markantní a jsou známé zástupcům obou organizací. Váha nadání a váha míry chudoby jsou posuzovány subjektivně. Pokud bude projekt pokračovat ve stejném stylu jako doposud – tedy jako podpora jednotlivců, nikoliv kolektivu – osobně bych navrhovala větší zaměření na nadání dítěte.
Malá informovanost příjemců o původu peněz je, podle mého názoru, hrozbou, které by se mělo předcházet. Nejlépe častějším informováním a připomínáním původu peněz. Pracovníci DCWC Nepal a místní spolupracovníci projektu by měli jednou za čas pořádat besedy a zařizovat korespondenci mezi příjemci a poskytovateli pomoci, děti by například mohly obdržet fotografii svého sponzora. Tím, že by příjemci pomoci znali svého sponzora, by mohli získat větší motivaci k dosahování lepších výsledků, zredukovaly by se potyčky nesponzorovaných se školou kvůli protekci a mohla by se zlepšit komunikace mezi oběmi stranami. Podle mého zjištění, korespondence v místech sledování v současnosti téměř nefunguje. To by se však dalo vhodným přístupem pracovníků projektu a zapojených škol změnit.
Nepravidelnost dodávek sponzorských darů, která byla zmiňována jako jeden z problémů, je podle mého názoru vzhledem k přírodním podmínkám neovlivnitelná.
Posledním návrhem z mé strany na zvýšení efektivity projektu je, že by se měl zaměřit spíše na starší děti, než na předškoláky. Vzhledem k tomu, že podle statistik (Ministry of Education, 2010, viz tab. 2.2.9) při přechodu ze základního stupně (1. – 5. třída) na nižší střední stupeň (6. – 8. třída) poklesne školní docházka z 93,7 % na 63,2 % a s každým stupněm dále klesá (viz kapitola 4.2.5), je zřejmé, že podpora vzdělání dětí zvenčí by se měla zaměřit právě na tyto starší věkové skupiny, které jsou nejvíce ohroženy ukončením školní docházky bez dosažení určité kvalifikace. S tím se ztotožňuje i ředitel školy Shree Swasthani School v Madanu: „Většina studentů, kteří jsou ekonomicky slabí, po dokončení střední školy nemá možnost pokračovat ve studiu na vyšší nebo vysoké škole. Kdyby Namasté Nepál mohlo sponzorovat také tyto studenty, myslíme, že by mohli dosáhnout dobrého vzdělání. Také pro studenty vyšší střední školy je studium finančně náročné, kdyby mohli také oni dostávat stipendium od Namasté nebo od nějaké takové organizace, bylo by to moc dobré.“ (Příloha 9). Jak na svých stránkách zmiňuje HELP (Himalayan Education Lifeline Programme), výdaje spojené
78
se vzděláním na vyšších stupních rostou a chudé venkovské rodiny si je nemohou dovolit platit (2011).
79
8 SHRNUTÍ, KLÍČOVÁ SLOVA, SUMMARY, KEY WORDS SHRNUTÍ: Práce se zabývá problematikou projektů podpory dětí na dálku a zaměřuje se na hodnocení jednoho konkrétního projektu tohoto typu. Obecné problémy tohoto typu projektů jsou zde dány do kontextu skutečného projektu s ohledem na specifika prostředí, kde je projekt implementován. Důraz je kladen na samotné fungování projektu. V rámci práce jsou zkoumány jeho okolnosti, nesrovnalosti s oficiálním nastavením projektu, příčiny těchto nesrovnalostí a jejich dopad na příjemce pomoci. V závěru práce navrhuji možná řešení těchto nesrovnalostí.
KLÍČOVÁ SLOVA: podpora dětí na dálku, sponzoring, adopce na dálku, Nepál, vzdělání.
SUMMARY: The thesis is engaged in matters of child sponsorship projects. It focuses on evaluation of one specific project of this type. General problems of this type of projects are put into context of the particular project with regards to the specific environment of the project implementation. The thesis emphasizes the actual
functioning
of
the
project.
Within
the thesis
its circumstances,
inconsistencies with the official setting of the project, the causes of these inconsistencies and impact on the aid recipients are examined . In the end of the thesis the possible solutions of inconsistencies are suggested.
KEY WORDS: support children , sponsorship, distance adoption, Nepal, education.
80
9 9.1
LITERATURA Internetové zdroje
Action Aid [online]. 2011. [cit. 2011–07-27]. Sponsor a child today. Dostupné z WWW:
. Baedeker. 2004. Kingdom of Nepal: Districts. [s. l.] : [s. n.]. 1. Dostupné z WWW“ BHUJU, Ukesh Raj, et al. Nepal Biodiversity Resource Book : Protected Areas, Ramsar Sites, and World Heritage Sites [online]. Kathmandu : International Centre for Integrated Mountain Development, 2007 [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . Central Bureau Statistics. 2004a. Nepal Living Standards Survey 2003/04 : Statistical Report – Volume One [online]. [s. l.] : Government of Nepal, National Planning Commission Secretariat, [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . Central Bureau Statistics. 2004b. Nepal Living Standards Survey 2003/04 : Statistical Report – Volume Two [online]. [s. l.] : Government of Nepal, National Planning Commission Secretariat, [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . Central Bureau Statistics. 2007a. Population Profile of Nepal [online]. [s. l.] : Government of Nepal, National Planning Commission Secretariat, [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . Central Bureau Statistics. 2007b. Nepal in Figures 2007 [online]. [s. l.] : Government of Nepal, National Planning Commission Secretariat, [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . Central Bureau Statistics. 2009a. Nepal in Figures 2009 [online]. [s. l.] : Government of Nepal, National Planning Commission Secretariat, [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . Central Bureau Statistics. 2009b. Statistical Year Book of Nepal 2009 [online]. [s. l.] : Government of Nepal, National Planning Commission Secretariat, [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . CIA – The World Fact Book [online]. 2011. Washington, D. C., 5. 7. 2011 [cit. 2011–0727]. South Asia:: Nepal. Dostupné z WWW: 81
. COLVIN, Mark; DINGLE, Sarah. 2011. Dramatic cuts to food aid in Nepal. ABC News [online]. 18 May 2011, [cit. 2011–07-27]. Dostupný z WWW: . DCWC Nepal [online]. 2010 [cit. 2011–07-27]. DCWC Nepal Schools. Dostupné z WWW: . European Commission. 2007. NEPAL: Country Strategy Paper 2007 – 2013 [online]. [s. l.] : [s. n.], [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . EXNEROVÁ, Věra, PhDr., et al. 2008. Vzdělání. In HORÁKOVÁ, Marie; TÁBORSKÁ, Sylva (eds.). Manuál Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata, o která se lidé zajímají [online]. 2. vydání. Praha 2 : Člověk v Tísni, o.p.s., [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . Ezilon Maps [online]. 2009. [cit. 2011–07-27]. Physical Map of Nepal. Dostupné z WWW: . Geocities [online]. 2009. [cit. 2011–07-27]. Weather & Geology. Dostupné z WWW: . Interagency Rapid Assessment Mission. 2008. Nepal Initiative on Soaring Food Prices [online]. [s. l.] : [s. n.], [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: GURUNG, Harka. 2003. Trident and Thunderbolt : Cultural Dynamics in Nepalese Politics [online]. 1st ed. Nepal: Social Science Baha, [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . Himalayan Education Lifeline Programme [online]. 2011. [cit. 2011–07-28]. Home Page. Dostupné z WWW: Children Welfare Concern Society Nepal [online]. 2011. [cit. 2011–07-27]. Child Sponsorship Program. Dostupné z WWW: . Library of Congress : Federal Research Division [online]. 1991. [cit. 2011–07-28]. A Country Study: Nepal: Education. Dostupné z WWW: . LUKÁŠOVÁ, Míla. 25. 8. 2009. Důraz na vzdělávání dívek pohne rozvojem. Rozvojovka [online]. 2/2009, [cit. 2011–07-27]. Dostupný z WWW: . Ministry of Education. 2008. Three Years Interim Plan (2064/65 BS – 2066/67 [online]. Nepal: Government of Nepal, [cit. 2011–07-28]. Dostupné z WWW:
im%20Plan.pdf>. Ministry of Education. 2009a. School Sector Reform Plan (2009–2015) [online]. Kathmandu : Government of Nepal, [cit. 2011–07-27]. Dostupné z WWW: . Ministry of Education. 2010. Nepal Education in Figures 2010 At-a-Glance [online]. Nepal: Government of Nepal – Monitoring, Evaluation and Supervision Division, [cit. 2011–07-28]. Dostupné z WWW: . Ministry of Finance. 2010. Economic Survey : Fiscal Year 2009/2010 [online]. Nepal: Government of Nepal, [cit. 2011–07-27]. Public Finance. Dostupné z WWW: . Namasté Nepál [online]. 2007a. [cit. 2011–07-27]. Podrobně o projektu Úsměv z Nepálu. Dostupné z WWW: . Namasté Nepál [online]. 2007b. [cit. 2011–07-27]. Stanovy sdružení. Dostupné z WWW: . Plan UK. [online]. 2011. [cit. 2011–07-28]. Write to your sponsored child . Dostupné z WWW: SKLENKA, L´ubomír. 2004. Na slovíčko s Akkou. Tibetské listy. Jaro 2004, 23, s. 3–4 . Dostupný také z WWW: . Starved 4 Hope [online]. 2011. [cit. 2011–07-27]. Sponsor a Child. Dostupné z WWW: . Rural Poverty Portal [online]. 2009a. [cit. 2011–07-27]. Statistics. Dostupné z WWW: . Rural Poverty Portal [online]. 2009b. [cit. 2011–07-27]. Rural poverty in Nepal. Dostupné z WWW: .
Trans-Himalayan Aid Society (TRAS) [online]. 2011. [cit. 2011–07-27]. Sponsor a Child. Dostupné z WWW: . UN data: A world of information [online]. 2011. [cit. 2011–07-27]. Country profile: Nepal. Dostupné z WWW: . UNDP. 2010. [cit. 2011–07-27]. Human Development Report Statistics : Human Development Index and its components. [online] Dostupné z WWW: . 83
UNDP. 2011. Human Development Report Statistics : International Human Development Indicators [online]. [cit. 2011–07-28]. Nepal – Country profile of human development indicators. Dostupné z WWW: .
9.2
Tištěné zdroje
ADHIKARI, Shyam Prasad. 1982. Rural Development in Nepal: Problems and Prospects. Lalitpur, Nepal: Sajha Prakashan, 112 s. BISTA, Dor Bahadur. 2001. Fatalism and Development : Nepal´s Struggle for Modernization. 4th edition. Patna, India: Orient Longman Ltd. 170 s. HOFSTEDE, Geert. 1980.Cultures Consequences : International Differences in WorkRelated Values (Cross Cultural Research and Methodology). 5. California: Sage Publications, Inc, 328 s. KRÁSA, Miloslav, et al. 1984. Nepál – Bhútán. 1. vyd. Praha: ČTK-Pressfoto. 229 s. National Institute of Educational Planning and Administration. 2003.Community Participation and Empowerment in Primary Education. R. Govinda, Rashmi Diwan. 1st edition. Thousand Oaks/New Delhi/London : Sage Publications, 150 s. Nepal Foundation for Advanced Studies. 1996. Development Strategy for Nepal. Dev Raj Dahal, Kishor Kumar Guru-Gharana. Kathmandu : EBERT STIFTUNG, 100 s. PRADHAN, Rajendra, et al. 2002. State of Nepal. Kanak Mani Dixit, Shastri Ramachandaran. 1st edition. Lalitpur, Nepal: Himal Books. 300 s. RITCHIE, Jane; LEWIS, Jane. 2003. Qaklitative Research Practice : A Guide for Social Science Students and Researchers. London – New Delhi: SAGE. 336 s. Svět, v němž žijeme – Kulturní a přírodní dědictví-Asie . 2005. Z německého originálu přeložil Otto Zwettler. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 79 s. VAVROUŠKOVÁ, Stanislava. 2008. Stručná historie států: Nepál. 1. vyd. Praha: Libri, 125 s.
84
10 PŘÍLOHY Příloha 1 – Mapa: Fyzickogeografická mapa Nepálu
(Zdroj: Ezilon, 2009, upraveno do češtiny)
85
Příloha 2 – Mapa: Administrativní dělení Nepálu
(Zdroj: Baedeker, 2004, upraveno do češtiny)
86
Příloha 3 – Rozhovor se Shruti Karki, studentkou magisterského programu rozvojových studií na Kathmandu University, 14. 10. 2009, Káthmandú. 1.Co víte obecně o projektech podpory dětí na dálku? V Nepálu fungují velké organizace, spolupracující s Vládou Nepálu. Podpora dětí na dálku pro mě znamená někoho sponzorovat, dávat někomu peníze, podpořit ho po dobu, kterou potřebuje překonat nebo dát mu peníze na aktivitu, kterou potřebuje vykonávat. Myslím, že o tom ta podpora na dálku je – dát někomu možnost, pomoci někomu. 2.Co si myslíte o tomto druhu zahraniční pomoci, o jeho samotném konceptu? Pokud se na to podíváme z krátkodobého pohledu, je tato pomoc velice dobrá, jelikož reaguje na okamžitou potřebu. Ale pokud se na to podíváme z dlouhodobého hlediska, nedůvěřuji tomu, neboť je nastavená pouze na dobu určitou. Například World Vision International má pracovní plán pro Nepál na 15 let. Šest let je už za námi, za devět let to skončí. A co potom? Myslím, že hlavně vláda by se měla snažit. 3.Ale pokud vláda nefunguje? No, pro uspokojení aktuálních potřeb je zahraniční pomoc velmi dobrá, ale pokud jde o dlouhodobou udržitelnost, vláda by měla být hlavním aktérem. 4.Myslíte, že podpora dětí na dálku koresponduje s potřebami venkovského obyvatelstva Nepálu? Protože tento typ zahraniční pomoci se většinou zavádí právě ve venkovských oblastech. Podle mých zkušeností, zahraniční pomoc venkovskému obyvatelstvu Nepálu opravdu pomáhá. Zřídili už tolik ženských nezávislých skupin. Nepál je mnoho etnický stát a příslušníci některých etnik by mohli snadno sklouznout k alkoholismu, ale díky těmto skupinám a zahraniční pomoci, ženy se staly skutečně nezávislými a dobře informovanými o hrozbě alkoholismu. Takže bych řekla, že zahraniční pomoc nepálskému venkovskému obyvatelstvu pomáhá. Ale pravdou je, že cokoliv zahraniční pomoc obsahuje, odkudkoliv je, většinu z ní spotřebuje takzvaná „vyšší třída“, tedy ti, kteří jsou na řídících postech. To se děje například v jedné INGO, která působí v Nepálu. A jen malá část darů půjde těm opravdu chudým a potřebným. 5.Myslíte, že podpora dětí na dálku koresponduje s rozvojovými cíly Vlády Nepálu? Ano a dám vám příklad: Když totiž INGO´s přijdou do Nepálu, musí si sednout s Vládou a dohodnout se, na čem a v jaké oblasti budou pracovat a které NGO´s nebo CSO´s budou sponzorovat. Takže nějaká vzájemná dohoda mezi vládou a organizacemi musí existovat. 6.Znáte trochu situaci v okresech Kavre a Ramechhap? Co víte o situaci lidí v těchto okresech? Nikdy jsem tam nebyla, ale vím, že je to velice hornatá oblast a že v poslední době pracovali za státní podpory především na budování cest. 7.Znáte nějaké NGO´s, které dělají tento typ projektů? 87
World Vision International, Child Workers in Nepal, Save the Children,… 8.Máte osobní či profesní zkušenost s tímto typem projektů? Pracovala jste přímo v jejich rámci? Ano, rok jsem byla na praxi u World Vision. Co dělají je, že vybírají velmi chudé děti a děti z tzv. „nižší třídy“ a sponzorují je. A pak je tady NGO Child Workers in Nepal, která vždy spolupracovala s Plan International. Pracují nejen s dětmi-oběťmi domácího násilí, ale také s dětskými horníky, s dětmi ulice a dětmi z chudých rodin. 9.A jaká je vaše osobní zkušenost? Jsou skutečně účinné? Jak fungují? Setkala jste se s nějakými závažnými chybami či korupcí? Byly dary užity správným způsobem? Všude ve světě existuje korupce. Ale pokud ji pomineme, NGO´s a INGO´s opravdu pomáhají těmto dětem se vzděláním. Takže myslím, že to funguje. 10.Vidíte nějakou zásadní chybu v samotném konceptu podpory dětí na dálku? Problém je, že některé organizace propagují vlastní náboženství. Můžete pak vidět některé chudé lidi z nižší třídy měnit náboženství jen proto, že jsou sponzorováni ze zahraničí. Nejsou k tomu nuceni nebo zastrašováni, dělají to ze společenských a finančních důvodů, protože věří, že se jim zlepší životní úroveň. 11.Jaké nedokonalosti vidíte v implementaci tohoto typu projektů? To platí i tady – pokud je koncept špatně, ovlivní i implementaci. 12.Můžete navrhnout něco na zlepšení tohoto typu pomoci? Měla by existovat spravedlnost pro všechny stejně. Neměli by mít preference na základě náboženství a nabádat lidi, aby konvertovali. Takhle by to fungovat nemělo. Také by se nemělo stávat, že ze zahraniční pomoci profituje hlavně vyšší třída, která je na řídících pozicích. Naopak by se mělo co nejvíce dostat k lidem dole. 13.Jak by to tedy, podle vás, mělo vypadat? Myslím, že by tady měla hrát hlavní roli vláda, která by měla prověřovat mezinárodní fondy. Protože INGO´s musí určitou část rozpočtu rozdělit mezi občanské organizace, ale vláda už nekontroluje, jak byly tyto peníze užity.
88
Příloha 4 – Rozhovor se Shradha Rayamajhi, studentkou magisterského programu rozvojových studií Kathmandu University, 14. 10. 2009, Káthmandú.
1.Co víte o projektech podpory dětí na dálku obecně? Chtěla bych zmínit svou osobní zkušenost, protože to je jediné, co o těchto projektech vím. Jsou zde v rámci hlavního města různé rozvojové oblasti – Káthmandú, Bhaktapur a Lalitpur. V oblasti Káthmandú funguje projekt podpory na dálku ve spolupráci se Švýcarskem. Děti ze Švýcarska posílají různé věci dětem z rozvojové oblasti Káthmandú. Tyto věci měly být pro děti z komunit na okraji společnosti, z komunit na spodu společenského žebříčku, které nemají přístup ke zdrojům. Takto nějak to funguje. 2.Co si myslíte o konceptu tohoto typu zahraniční pomoci? Je to podle vás účinný nástroj rozvoje? Myslím, že je to velmi dobrý nápad, protože děti z rozvojových zemí se dostanou k věcem, kterých si normálně mohou užívat pouze děti z rozvinutých zemí. A je to na dobrovolné bázi, na vzájemném porozumění dvou zemí. Děti z rozvinutých zemí chtějí pomoci dětem v rozvojových zemích. Takže myslím, že koncept je to velmi dobrý. 3.Jak podle vás odpovídá sponzoring potřebám nepálského venkovského obyvatelstva? Jelikož tento typ pomoci se většinou implementuje právě ve venkovských oblastech. Lidé v Nepálu umírají na průjem, což je velmi jednoduchá nemoc. Potřebovali by jen čistou pitnou vodu a správné léky, aby přežili. Také potravinová krize zasáhla Nepál. Lidé v regionu Karnali nemají nic k jídlu, musí čekat na helikoptéry organizace World Food Program, až přiletí a shodí jim potraviny. Vzdělání je velkým problémem. Školy jsou koncentrovány především v Káthmandú a jen malý počet škol je rozeset po zbytku Nepálu. Na sto dětí tam připadá jeden učitel, takže je jich velký nedostatek. Ale to nejsou jen školy, také infrastruktura je v mizerném stavu, chybí učitelé, úroveň vzdělání je nízká. Vesnice jsou velice rozptýlené. To není jak tady v Káthmandú. Žáci to mají do školy hodinu, dvě hodiny pěšky, což je hodně demotivující. A i když do školy chodí, nemají pak uplatnění, protože bez závěrečného certifikátu o absolvování střední školy (School Leaving Certificate (SLC)) práci nedostanou. Většina lidí totiž dosáhne maximálně základního vzdělání a vzdělání se jim pak jeví jako zbytečné. Dívky to mají ještě těžší. Musejí zůstávat doma a starat se o mladší sourozence. Ve všech směrech má Nepál velké problémy – vzdělání, infrastruktura, potraviny, voda. 4.Myslíte, že tento typ zahraniční pomoci odpovídá rozvojovým cílům a strategiím Vlády Nepálu? Ano, koresponduje například s rozvojovými cíly tisíciletí, kterým se snaží Vláda přiblížit. Vláda vypracovala také pětiletý plán rozvoje (Five Year Interim Plan), který je zaměřen na rozvoj vzdělání a školství. Nastavila strategie tak, aby pasovaly s velkými zahraničními fondy. Například prioritou rozvojových strategií Poverty Reduction Strategy Papers a rozvojových cílů tisíciletí je základní vzdělání pro všechny, což je cílem také vládní strategie. Takže myslím, že to odpovídá. 5.Víte kolik NGO´s se v Nepálu zabývá projekty podpory dětí na dálku? 89
Znám jen jednu – World Vision International Nepal. 6.Máte nějakou osobní zkušenost s tímto typem projektů? Pracovala jste v nich? Ano, mám za sebou roční stáž u World Vision International Nepal, v oblasti rozvojových projektů v Káthmandú. Pracovala jsem pouze v Káthmandú. Překládala jsem dopisy dětí v projektu sponzoringu, organizovali jsme různé projekty, jako umělecké soutěže, zdravotní tábory,… Takže mám s tímto typem projektů určitou zkušenost. 7.A jak hodnotíte jejich fungování? Nahlédla jste do nich zevnitř, jakou máte tedy zkušenost? Myslím, že tyto projekty jsou velice dobré. Je to v podstatě rozvoj komunity skrze děti. Peníze totiž sponzorují komunitu jako celek a přispívají k rozvoji celé komunity. Díky tomu se udělalo mnoho dobrých projektů – například na pitnou vodu a vzdělávání. Tyto projekty zajišťují také doučování dětí dětmi po konci školní docházky. To mi přijde hodně dobré. Ale mohlo by to být ještě lepší. Často se stává, že NGO´s nebo INGO´s dostanou peníze a udělají nějaký projekt, jen aby ukázali sponzorům, že něco dělají, aby od nich dostali další peníze. A i když si tyto organizace zakládají na rovnosti příslušníků různých kast a náboženských skupin, sama jsem viděla obrovskou diskriminaci v kanceláři World Vision. Přijímali pouze křesťany a povýšení se také dočkali křesťané spíše než například hinduisté. Neříkají otevřeně „změňte náboženství“, ale motivují lidi k tomu, aby to udělali. 8.Vidíte nějaké zásadní chyby v nastavení těchto projektů nebo v jejich implementaci? Podívejte, všechny tyto peníze sem přicházejí skrze organizace (jako například World Vision International). A zaměstnanci WVI rozhodují o tom, kdo tyto peníze dostane. Tyto projekty mají velice dobrý záměr, ale záleží na organizaci. Viděla jsem, jak to funguje – dokonce i lidé, kteří nejsou znevýhodnění, těžili z těchto prostředků. Myslím si tedy, že by měl fungovat důsledný monitorovací mechanismus, který by tomuto zabránil. Protože, ačkoliv je projekt dobře nastavený a má velmi dobrý záměr zajistit zdroje potřebným dětem, potřebujeme si být jisti, že jsou tyto zdroje užívány lidmi, kteří je skutečně potřebují. Musíme tyto lidi vhodně určit. Občas jsem měla pocit, že tyto organizace poskytují nějaké komunitě pomoc, dělají tam různé projekty, ale jen, aby ukázaly donorům, že něco dělají. A to je, myslím, chyba. 9.Máte nějaký návrh, jak vylepšit tento typ projektů? Myslím, že by měl hlavně existovat pořádný monitorovací mechanismus, který by odhaloval, kdo je skutečným příjemcem pomoci. Několikrát jsem se totiž během organizování uměleckých soutěží setkala s tím, že i děti z rodin středních a vyšších vrstev dostávaly sponzorské dary, určené dětem ulice. Takže myslím, že by se cesta těchto darů měla monitorovat už v organizacích. A tyto dary by měly skutečně odpovídat potřebám lidí. Neměly by sloužit jen k tomu, aby organizace mohla ukázat, že opravdu něco dělá, aby dostala další podporu. Myslím, že organizace, a především donorské agentury, by měly kontrolovat, jestli jdou dary skutečně potřebným lidem. 10.Chcete ještě něco dodat nebo navrhnout? Rozvojové země, jako jsme my, si nemohou vybírat. Proto bereme vše, co je nám 90
nabídnuto. Myslím, že by měl existovat mechanizmus, díky kterému bychom si mohli vybírat jen to, co potřebujeme. Neměli bychom brát vše, co je nám předhozeno. Musíme nejprve vypracovat vlastní strategie a zjistit, co skutečně potřebujeme. Teprve jestli budou záměry donorských agentur v souladu s našimi strategiemi, teprve tehdy je přijmeme. Organizace působící v Nepálu (jako WVI) mají stovky zaměstnanců. Myslím, že by měli tuto sílu využít k analyzování skutečných potřeb komunit. Například v projektové oblast Káthmandú by měli určit, do jakého okruhu sahá komunita a děti, které potřebují pomoc. Nemělo by to být tak, jak jsem zmínila už dříve, že prostě jen udělají nějaký projekt, aby to vypadalo, že jsou aktivní. Aby dostali další podporu. Spíše by se měli zaměřit na skutečné potřeby komunity. Sice se prý zaměřují na potřeby lidí, ale měli by to dělat intenzivněji a s větším zaměřením na skutečně potřebné lidi. Hlavně na děti z marginalizovaných komunit a děti bez přístupu ke vzdělání.
91
Příloha 5 – Rozhovor s učitelem Khanadevi Higher Secondary School a místním spolupracovníkem projektu, Bharat Shrestrou, 10. 9. 2009, VDC Nagre Gagarche, okres Kavrepalanchok. 1.Kdy byla tato škola založena? V roce 1966 2.Jak dlouho zde učíte? 12 let 3.Jak jste začali spolupracovat s DCWC Nepal? Nabídli vám spolupráci nebo jste je sami požádali o pomoc? Já sám jsem požádal DCWC o pomoc. Věděl jsem o této organizaci od Akka Lamy, tak jsem je šel požádat o pomoc. 4.Kdy přesně začala vaše spolupráce? 2007 5.Kolik máte ve škole žáků? 700 studentů. 6.Kolik z nich je sponzorovaných? Pouze devět. 7.Kdo a jak vybírá děti pro sponzoring? - Popište proces. Vybírá je školská komise a já. Komise má 9 členů – 2 učitele a zbytek jsou občané této vesnice. 8.Je to ta samá komise, která vybírá děti v rámci školy Thamakani? Ne, jiná. 9.Co je při výběru dětí hlavním kritériem? Talent, míra chudoby,…? Děti musí být chudé a talentované. 10.Kolik přibývá ročně nových dětí sponzorovaných dětí? Nemáme nově přibývající. Výběr proběhl pouze jednou. 11.Vědí i ostatní děti, kdo je sponzorovaný? Ano. 12.Pokud ano – Jak to berou? Mají s tím problém. Stěžují si, říkají „jak to, že tamti něco dostávají a my ne? My chceme také něco.“ 13.Kdo se zde stará o projektovou dokumentaci a peníze od sponzorů? Já se starám o vše. 14.Co se děje s penězi od sponzorů? Jak jsou užívány? (x % poplatek za dopravu, x % 92
na administrativní náklady, x % na další výdaje) Když přijdou peníze, jdu za rodiči a dětmi a předám jim dary. 15.Nepoužijete část z nich na administrativní náklady? Ne, všechny peníze předám rodinám. 16.Kolik dětí z jedné rodiny může být sponzorováno? Jsou na to nějaká pravidla či kvóty? Je pravidlem, že pouze jedno dítě z rodiny může být sponzorováno. Toto pravidlo bylo ustanoveno školskou komisí této školy. 17.Existují stále ještě děti, které nemohou chodit do školy kvůli nedostatku rodinných financí? Můžete porovnat situaci před a po zavedení projektu sponzoringu? Ano, existují. Díky sponzoringu se počet těchto dětí zmenšil, protože děti, které nemohly dříve chodit do školy, byly vybrány do programu a jsou sponzorovány, a proto do školy chodit mohou. Realita je taková, že mnoho dětí do školy chodí, ale jen občas. Většinou nemají na co psát, nemohou si psací potřeby koupit, takže nemohou dělat ani domácí úkoly, nemají povinnou školní uniformu. Díky sponzoringu tyto věci mají. 18.Vědí lidé, kdo je sponzor, odkud peníze pocházejí? Myslí si, že je to od DCWC nebo z ciziny. 19.Dostávají děti od sponzorů nějaké dopisy nebo dárky navíc? Ano. 20.Jak často? Občas, není to napevno dané. 21.Posílají děti dopisy sponzorům? Ano. 22.Chcete po nich, aby dopisy posílaly? Pokud chtějí, posílají dopisy. Nikdo je nenutí. Napíší je v nepálštině a dají to na přeložení někomu, kdo umí anglicky, například učiteli angličtiny a pošlou to. 23.Dostali jste tento požadavek od DCWC? Ne, pokud dítě dostane dopis, nikdo ho nenutí odpovídat. 24.Co myslíte, že je na sponzoringu negativní? Můžete dát příklady? Je zde mnoho chudých lidí a jen pár je jich sponzorovaných. Ostatní pak přicházejí do školy a žádají komisi, a především mě, abychom jim také pomohli. 25.Vidíte nějaký problém v tom, jak je projekt sponzoringu nastaven? Jakože jsou sponzorovány jednotlivé děti a nikoliv celá škola? Nejprve se pokusíme požádat DCWC o více financí na sponzorování více dětí. Pokud DCWC tyto peníze nebude moci poskytnout, pak tento problém bude řešit vedení školy. Z finančních zdrojů školy se pokusí poskytnout stipendium některým žákům. 93
26.Zdá se vám vhodná skladba materiálu, který dostáváte jako část sponzorského daru? Peníze i materiál jsou v pořádku. 27.Co myslíte, že je na sponzoringu pozitivní? Můžete dát příklady? Ti, kteří jsou chudí a inteligentní teď dostávají podporu. Ti, kteří nejsou sponzorováni, teď chodí do školy pravidelněji a pilněji studují, protože doufají, že pak budou také sponzorovány. 28.Máte ve spolupráci s DCWC Nepal ještě nějaké další projekty? Nebo s jinými organizacemi? V rámci této školy máme stavbu jedné školní budovy od DCWC. Ještě máme projekt s jinou organizací „Sama Sewa Samuha“, který je nastaven na jeden rok. V jeho rámci 18 studentů dostalo 80 kg rýže a 15 kg čočky. 29.Jak hodnotíte spolupráci a komunikaci s DCWC Nepal? Žádný problém. 30.Chtěl byste na něco změnit? Aby bylo sponzorováno více dětí
94
Příloha 6 – Rozhovor s Tomášem Beránkem, předsedou občanského sdružení Namasté Nepál (DCWC-CZ), 16. 8. 2010, Praha.
1.Jak a proč vzniklo Namasté Nepál? Jak to v počátcích vypadalo? My jsme vznikli – je to takový delší příběh – když jsem po čase zase navštívil Nepál, tak mě oslovil můj kamarád Akka Lama, který tam měl krámek s thangkami. A když jsem šel kolem krámku, tak mě pozval dovnitř. Já jsem za ním zašel a on mi říkal, že založil takovou organizaci, Development of Children and Women Centre, která pomáhá chudým nepálským lidem. A ptal se mě, jestli bych neměl zájem uspořádat v České republice výstavu thanegk, která by pomohla chudým nepálským lidem. A tak jsem výstavu uspořádal. Pak se ke mně začali přidávat naši kamarádi a známí, až se naše činnost rozšířila natolik, že jsme založili občanské sdružení Namasté Nepál s cílem tedy pomáhat Nepálu. 2.To bylo ve kterých letech, tento proces? Tady to setkání s Akkou Lamou, kdy mi nabídl spolupráci, bylo v roce 2003. Pak na jaře v roce 2004 jsme udělali první výstavu, no a Namasté samotné vzniklo začátkem roku 2007. 3. Při té výstavě jste již vybírali peníze? Nebo jak vypadala podpora těch projektů? No, ta vypadala tak, že jsme vystavili nějaké zboží, a ta výstava byla vlastně prodejní. Lidé si po skončení té výstavy mohli ty exponáty zakoupit. A některé drobnější už v průběhu té výstavy. 4.Takže to nebylo formou veřejné sbírky? Nebylo to formou veřejné sbírky. 5.A tehdy jste začali spolupracovat na nějakých konkrétních projektech s DCWC Nepal? No, v podstatě, veškeré peníze, které se vybraly na těch prvních výstavách, byly určeny na stavbu škol pro chudé nepálské děti v Nepálu. A potom, když jsme založili Namasté, tak jsme to rozšířili na další projekty, které jsme dělali – tedy vedle tohoto projektu „Vzdělání pro Nepál“, jsme třeba rozjeli i projekt „Úsměv z Nepálu“, což je vlastně adopce chudých nepálských dětí na dálku. A pak třeba i „Nepálský obchůdek“, že prodáváme to zboží i mimo prodejní výstavy. Nebo i projekt „Netradičně Nepálem“, což je takové poradenství v oblasti cestovního ruchu, kde nabízíme klientům možnost netradičních trekků po Nepálu za poznáním nepálské kultury a etnografických zvyků a podobně. To jsou takové čtyři prvotní projekty. K tomu se nabalil projekt nemocnice, která vlastně teďka bude dokončená, a další specializované projekty, třeba „Kouzelný sud“, v rámci kterého posíláme dobrovolníky na výuku angličtiny do Nepálských škol, nebo „Bambusová škola“, což je projekt ekologické, soběstačné a levné školy, kterou bychom chtěli zkusit postavit v nepálských podmínkách. 6.Na těch projektech, o kterých jste mluvil, se podílíte spíše jen finančně, nebo spíše jejich zajišťováním? 95
To záleží na jednnotlivých projektech. My se snažíme zajištit financování těchto projektů a zároveň děláme management projektů, které jsou na území České republiky. To, co se děje na území Nepálu, to děláme přes naši partnerskou organizaci DCWC Nepal. 7.Vy spolu máte nějakou smlouvu nebo sepsanou dohodu? Je sepsaná dohoda. Je to v podstatě smlouva o spolupráci, kdy my se zavazujem, že peníze, které získáme pro Nepál, dáme DCWC a DCWC je použije na ty účely, které my určíme a které jsou potřeba pro pomoc Nepálu. 8.Máte nastaveny i další body spolupráce? - Jako že jste to vy, kdo určuje způsob využití, a že oni vám pak dokládají, že je tímto způsobem využili. To se nedá úplně říct, že my určujeme. My s nima spíše konzultujeme, co je potřeba. Oni nám třeba řeknou „Je potřeba udělat tohle a tohle“, my řekneme „Dobře, tohle se nám líbí, tohle se nám nelíbí, my půjdeme do tohodle a mohlo by se to dělat tak a tak“ a oni nám řeknou, „ne úplně tak, ale třeba třošku jinak, protože ty podmínky jsou takovéhle“ a my řekneme „Dobře“. 9.Co se týče konkrétně projektu „Úsměv z Nepálu“, to jste začínali v kterém roce? S tím jsme začali v roce 2007, v podstatě někdy v červnu, kdy byla velká vástava fotek nepálských dětí „Úsměv z Nepálu“. To odstartovalo celý projekt. Od té doby máme celkem přes 185 dětí v současné době adoptovaných, na které adoptivní rodiče – ať už jednotlivci nebo kolektivy – přispívají. 10.Kolik tak ročně přibývá adoptovaných dětí? Zhruba kolem 50. 11.Jak vznikal projekt v úvodní fázi? Jak se nastavoval jeho chod, jeho podoba? Jakým způsobem jste vybrali oblast, ve které ten projekt bude fungovat? Jak jste nastavovali kritéria pro přijímání konkrétních dětí? Vznikalo to v podstatě za chodu. Oblast byla dána působností naší partnerské organizace DCWC. V první řadě jsme to nechali na nich, aby vybírali podle svého uvážení. No, a když jsme viděli, že v jedné skupině bylo vybráno několi sourozenců – třeba jedna rodina, která měla pět dětí, tak z nich byly vybrány čtyři k adopci – což se nám zdálo, že je nefér vůči ostatním rodinám, čili to jsme řekli, že by bylo dobré, kdyby vybírali jedno, maximálně dvě děti z rodiny. Čili ty úpravy se dělají spíše za chodu. 12.Když jste dělali tyto úpravy za chodu, nastavovali jste i kritéria pro výběr dítěte, jakože by mělo být z chudé rodiny, že by mělo být talentované na studium? Nebo na toto jste nehleděli? Na to hledí právě pracovníci DCWC, protože tohle dělají ve spolupráci s vesnickými učiteli, kteří ty rodiny dokonale znají. Vedle kritéria chudoby, popřípadě hendikepovanosti – ať už zdravotní nebo z hlediska neúplné rodiny –, mají další kritérium talent dítěte. 13.Kdy jste nastavili kritérium jednoho dítěte na rodinu? To mohlo být tak po půl až roce fungování projektu. Takže v roce 2008. 96
14.Já jsem v jedné škole, v Tamakhani School, zažila, že byla adoptována asi polovina dětí a další byly ještě vybírány. Tak nevím, jestli úplně uposlechli vaše kritérium jednoho dítěte. No, ono vzniklo právě na základě adopce v této škole, že tam zapojili veškeré sourozence. 15.Divila jsem se, že jsou tam tak velké nepoměry, například mezi Tamakhani School (23 dětí z 51) a Khanadevi School (9 dětí ze 700) To je dáno tím, že Khanadevi je na nepálské poměry ne příliš chudá vesnice, kdežto Tamakhani daleko chudší. – Já jsem měla spíše pocit, že je to všechno jedna vesnice, kde je jen více škol. 16.Slyšela jsem, že jednu ze školních budov jste vystavěli vy z prostředků, které jste zde získali. To bylo v rámci projektu „Vzdělání pro Nepál“. 17.A ten funguje formou veřejné sbírky? Ne, veřejnou sbírku my nepraktikujeme. My v podstatě finance získáme jednak z prodejních výstav a z prodeje zboží, ze sponzorských darů, plus z různých dotací nebo grantů. 18.I ostatní školy, jak jsem si všimla, byly vystavěny nějakou zahraniční nevládkou, kromě Khanadevi. My spolupracujeme ještě s další sesterskou organizací v Británii, DCWC se jmenuje. Ta se podílela na výstavbě většiny z těch 18 škol, které už jsou hotové. 19.Vy jste se podíleli na kolika školách? Česká republika asi tak na 1 a ¾ škole. 20.To je taky zajímavé, že tam je velký nárůst škol, které jsou vytavěny zahraničními nevládkami, akorát tam pak nejsou finance na provoz těch škol a platy učitelů. Neboť vláda Nepálu má určité kvóty na danou oblast. Nemyslíte, že to může být problém? Platy učitelů jsou automaticky dávány nepálskou vládou, protože pokud my, respektive DCWC, získá od nepálské vlády povolení ke stavbě, tak tím se nepálská vláda zároveň zavazuje, že toho učitele bude platit. Ovšem to jsou jediné peníze, které se dostávají od nepálské vlády, čili všechno ostatní se musí hradit nějakým jiným způsobem. Ať už třeba pomocí, že z nashromážděných peněz se nakupují třeba učební pomůcky pro žáky, nebo sponzoringem chudých školáků, kdy dostávají peníze na to, aby si mohly tyhle věci pro výuku nakoupit. 21.Nechci moc zabíhat do tématu peněz, protože nejsem ekonom, ale přesto se vás chci zeptat na tento bod projektu, protože to často bývá kamenem úrazu. Jak to tedy probíhá s finančními toky – kolik vybíráte od sponzorů? Vy máte na stránkách napsáno, kolik procent se využívá ještě na další výdaje. Víte, jak se nakládá s těmito penězi v Nepálu? Část těch peněz, nejaké minimum, je potřeba na zajištění vlastního projektu, protože jsou placeni lidi, kteří přímo objíždějí vesnice a dodávají dětem prostředky, ať už 97
v podobě finanční nebo materiální. Ale většina z toho, řekl bych takových 80 až 90 %, se dostane přímo k těm dětem, k rodinám, ve formě materiální pomoci. 22.DCWC tedy z části peněz nakupuje zboží pro děti a část jim dávají v hotovosti. To si nastavili sami, kolik procent budou pužívat tak a tak? Tohle si nastavili oni sami, podle potřeb dětí. Oni (DCWC) nejlépe znají poměry, jaké tam jsou. V podstatě ty dávky jsou někdy individuální, protože oni dobře znají rodiny. Jsou rodiny, u kterých vědí, že kdyby jim dali větší dávku peněz, tak je rodiče, nebo otec, může propít. Takže ty dostávají peněz daleko méně, než další rodiny, o kterých vědí, že potřebují tu pomoc proto, aby si nakoupily více osiva a měly tím pádem možnost se lépe obživovat. 23.Máte nějaký způsob kontroly? Monitorujete, jak jsou peníze využívány? Dokládají vám účtenky, že nakoupili tolik a tolik – je o tom dokumentace? Na vyžádání může každý ten adoptivní rodič dostat přesný seznam výdajů, na co byly peníze, které věnoval, použity. 24.Není to spíše nějaký obecně nastavený vzorec? Ne, není to obecně nastavený vzorec, protože, když bude adoptivní rodič chtít, my jsme schopni z toho Nepálu vytáhnout, že tolik rupií šlo na to, tolik rupií na to, pro toto konkrétní dítě. 25.Takže vedou účetnictví? Účetnictví se vede, tohle přísně sledujeme. 26.Takže máte určitou kontrolu nad tím, jak peníze využívají. Dokonce je kontrola nejen nad financemi, ale i nad věcmi, protože třeba ti naši partneři tam zjistili, že – protože my kromě učebních pomůcek dáváme školákům i hygienické pomůcky – a zjistili jsme, že rodiny začaly kšeftovat s ručníky, které dostávají. Čili to potom bylo potřeba řešit. A to řešila právě ta nepálksá strana. 27.Ještě k výběru dětí. Říkal jste, že to necháváte na těch lokálních lidech, kteří znají tamní podmínky. Ptala jsem se jich, jakým způsobem je vybírají a jestli je to tak, že někdo příjde a vybere dítě, nebo jestli se na tom podílí více orgánů. A oni mi řekli, že se na tom podílí jednak rada (komise), která funguje při škole. To není rada při škole, to je vesnický rozvojový výbor, to je v podstatě něco jako obecní úřad u nás. Ten se na tom tedy podílí a měl by vše, co se tam děje, odsouhlasit. Ale v podstatě nejčastěji to probíhá tak, že učitelé jednotlivých škol sestaví seznam nejpotřebnějších dětí podle toho, jak ty děti znají, jak jsou talentované, jaké mají problémy s docházkou do školy a podobně. To se potom předkládá lidem z DCWC, kteří si výběr ještě ověří, a teprve potom, na základě toho vyberou děti, které nám posílají k adopci. 28.A jak to ti pracovníci DCWC ověřují? Přímo nějakým terénním průzkumem. 29.Ve školách mi to popisovali tak, že školní komise (School Management Committee), 98
složená z vedení školy a zástupců z řad rodičů, vybere děti. Ten výběr musí schválit sekretář (úředník) VDC, tedy zástupce lokální vlády (tajemník). Jeden výběr proběhl za mé přítomnosti. Nebyl to asi normální proces výběru, protože to bylo velké haló, přijela holka z České republiky s foťákem. Tak mi tam hrnuli děti, chtěli, abych je vyfotila, a rychle sepisovali jejich údaje. Takže, tam to vůbec neprošlo tím nastaveným procesem. Takže seznamy nových adeptů, které jsem přivezla, nejsou pořádně prověřeny. Akorát v Madanu se sešla ta komise a vybírali děti. Děti, které jste přivezla jako návrh pro sponzoring, s těma jsme udělali to, že jsme jejich seznam poslali Akkovi, aby je prověřil. 30.Při vzniku seznamu z Nagre a Dargy to bylo velké haló, ani se nestačilo nic sepisovat… To je normální. Když my tam přijedeme, tak je to totéž, že nám dají seznamy, nebo chtějí, abychom je rovnopřímou nafotili, takže stejně, jako jste to měla vy. To je potřeba brát z toho hlediska, že oni jsou chudí a nás berou téměř jako své spasitele. Takže při každé příležitosti se nám snaží dát nějaké zajímavé projekty, které by bylo vhodné financovat. 31.Podle čeho jste nastavili množství peněz na sponzorství? To jste se rozhodli, že by toto mohla být přijatelná částka, nebo podle ostatních podobných projektů? To bylo nastaveno po dlouhých konzultacích s nepálksou stranou, kdy jsme přemýšleli, kolik by byla potřeba. A ještě se to v průběhu adopce, po prvním roce, měnilo, protože se částka pro nepálskou stranu musela navýšit právě kvůli penězům pro pracovníky DCWC, kteří ty děti objíždějí, protože to je defakto téměř půl úvazku jednén osoby. 32.Jak staré děti preferujete pro výběr do projektu? My jsme právě nepreferovali určitou skupinu, protože jsme si říkali, že by bylo vhodné, aby to bylo věkově natolik prostoupené, aby ti potenciální rodiče u nás měli možnost výběru. Čili jsou tam jak děti, které ještě nezačaly chodit do školy, tak i děti, které třeba do školy chodily a musely školní docházku přerušit, protože na to jejich rodiče neměly, tak i děti, které do školy chodí, ale jejichž rodiče jsou na tolik chudí, že hrozí, že by děti mohly tu školní docházku přerušit. 33.Měla jsem pocit, že mi nabízeli do výběru až příliš mnoho dětí hodně nízkého věku, které vypadaly, že byly předškolního věku. A když jsem se jich ptala proč, proč raději nepřivedou starší děti, které mají vyšší náklady na vzdělání, co se týče poplatků za zkoušky a podobně, tak mi řekli, že DCWC je nechce. Když jsem se pak na to ptala Akky, říkal, že to tak je, že lidem se líbí spíše malé děti, a že od vás nedostal žádný požadavek, aby posílali starší děti, a že mají pocit, že vy chcete spíše ty mladší děti. Tak jestli tam nění nějaký komunikační šum potom? To já si nemyslím, protože, když se podíváte na tabulky všech dětí, které jsou dostupné na internetu, tak tam jsou děti od 4 do 15 let. Nedá se říct, že by některá skupina převládala. 34.Ještě s užíváním peněz. Vy jste říkal, že to jde na školní výdaje dětí,… Víte o tom, že asi ve dvou školách – v Nagre a ve vedlejší Darga – že jsou tam ty prostředky už 99
nějakou dobu využívány trochu jiným způsobem? Slyšel jste o tom? Tam to využívání prostředků je individuální, jak v rámci jedné školy, tak i v rámci jednotlivých oblastí. Například konkrétně v Tamakhani jsou prostředky využívány na placení pomocníka pro učitelku Sangitu, která byla sama na tři třídy. Z peněz, které jsou trochu navíc, se tam platí nějaký student, nějaký posluchač pedagogické školy v Káthmandú, který tam jezdí jim pomáhat s výukou. 35.A tohle jsou peníze přímo od sponzorů, od adoptivních rodičů? Ano 36.A oni o tom vědí? Tohle je na internetu. A kteří rodiče si vyžádají přímo přehled, jak byly prostředky využity, tak se to z toho dozvědí konkrétně. 37.Potom ještě případ ve škole Chaurikhola – víte, o co tam jde? Nevím teď, co máte konkrétně na mysli. 38.Tam jde o to, že bylo adoptováno v té škole docela málo dětí. A přitom byli všichni tak nějak stejně chudí a byli hodně chudí, takže děti neměly od rodičů ani psací potřeby. Takže se sešla nějaká ta rada rodičů společně s učiteli a dohodli se, že ty prostředky nebudou přidělovat těm dětem, ale že se to rozdělí mezi všechny děti. Tímpádem vzniká teď situace, že peníze, které mají jít na jednoho sponzorovaného žáka, jsou rozděleny mezi celou třídu, mezi všechny děti. Víte o tom? Nemohl by z toho vzniknout nějaký konflikt se sponzory? Já myslím, že v tomhletom konflikt není, protože my na to upozorňujeme na našich stránkách. Třeba co se týče nějakých darů, tam když (adoptivní) rodič pošle jednomu dítěti nějaký dar, tak tam můžeme těžko před celou školou dát dar jednomu dítěti. Čili tohleto je podobný princip. 39.Tady právě nejde o jednotlivé dary, ale o peníze ze sponzoringu. Jestli o tom ti rodiče vědí, tak je to v pořádku. Horší by bylo, kdyby si rodič myslel, že sponzoruje tohleto kudrnaté dítě, a pak by přišel na to, že jeho peníze jsou dávány všem dětem Takhle, peníze, které se dostanou k dítěti, se dají rozdělit do nějakých třech kategorií – nějaká ta úplně malá je kapesné pro to dítě, ta největší jsou materiální potřeby pro dítě a pak tam podle individuálních podmínek zbyde nějaká nadhodnota. A ta nadhodnota v případě Chaurikholy jde na všechny ty děti. A v případě Tamahkani to jde na toho učitelského pomocníka. 40.No, tam právě v případě Darga School je to tak, že 60 % jde tomu dítěti a 40 % jde mezi ostatní. Takže víte o tom?
– Tady záznam rozhovoru končí, neboť restaurace, kde rozhovor probíhal, zavírala. Z následujícího rozhovoru, i z předešlých reakcí, vyplynulo, že o skutečné situaci ve škole Chaurikhola a Darga přesně neví. Domnívá se, že dary, které se rozdělují mezi všechny děti, pochází buď z nadhodnoty poskytované sponzorské částky, nebo z darů, které sponzoři posílají navíc. 100
Příloha 7 – Rozhovor s prezidentem nadace DCWC Nepal, Akka Lamou, 10. 10. 2009, Káthmandú.
1.Kdy organizace vznikla a jak se to stalo? Začali jsme v roce 2000. Já pár mých přátel jsme se rozhodli založit DCWC, bylo nás celkem sedm. 2.Spolupracujete stále? Ano, pořád a dobrovolně. Jsou stále správci nadace. 3.Když jste začínali, byla to pouze nepálská DCWC nebo ve stejné době vznikala ještě jiná z DCWC? Ne, jen tato v Nepálu. 4.Museli jste při zakládání organizace podat někam oficiální žádost? Ano, museli jsme požádat vládu o oprávnění. 5.Museli jste mít nějaký základní kapitál do začátku? Ne, nepotřebovali jsme žádný počáteční kapitál, museli jsme předložit jen dokument se záměry a cíly organizace. 6.S jakými projekty jste začínali? Víte, dělali jsme spoustu projektů ještě před tím, než jsme organizaci oficiálně založili. Pochopili jsme pak, že je důležité mít registrovanou organizaci, tak jsme ji v roce 2000 registrovali. S projekty jsme začali, myslím, v roce 1998. Pracovali jsme v několika vesnicích. Pak jsme začali mít nějaké problémy s oficialitami, lidé se ptali, kde je naše nadace registrovaná, takové ty právní záležitosti. Tenkrát jsme si uvědomili, že je potřeba mít tyto věci ošetřené, a tak jsme naši organizaci v roce 2000 zlegalizovali. 7.A jaké tedy máte projekty? Máme mnoho různých projektů, jako stavění škol, zdravotnické projekty, budování kanalizace,… 8.A který projekt byl úplně ten první? Vzdělávání dospělých. 9.Když jste začínali s prvními projekty, tak jste určitě nějaký počáteční kapitál potřebovali. Odkud jste peníze získávali? Od státu? Ne, od státu ne. Prvotní peníze jsme dostali ze Švýcarska. 10.Jak jste vybírali oblasti vašeho působení? Nejprve jsme začali pracovat v Bhaktapuru. Postupně se lidé o nás dozvídali a přicházeli se žádostmi o pomoc, že potřebují školu a tamto a toto. Měli jsme mnoho takovýchto žádostí. Takže správci DCWC se vypravili tyto žádosti prověřit. Měli jsme pocit, že okresy Kavre, Ramechhap, Makwanpur, které jsou venkovského rázu, jsou zaostalejší, takže jsme se rozhodli pracovat právě tam. 101
11.Takže to rozhodnutí vzniklo kvůli žádostem od lidí? Ano. 12.Jak o vás tito lidé věděli? Od jiných lidí. 13.Můžete mi vyjmenovat všechna místa, kde působíte? Kavre, Ramechhap, Makwanpur, Káthmandú a Bhaktapur. 14.Jaké projekty máte v Makwanpuru? Stavbu školy a sponzoring dětí. 15.A v Káthmandú? V Káthmandú jsme nestavěli školy, ale organizovali jsme vzdělávací kurzy pro dospělé, speciálně pro ženy. 16.Máte stále nějaké kurzy vzdělávání pro dospělé? Ne, teď ne. Měli jsme je už dříve. A přemýšlíme, že je opět zavedeme. 17.Kolik škol jste doposud postavili? Asi 20. 18.A kolik jich stavíte v současnosti? Teď máme rozestavěnou pouze jednu školu. 19.V kolika školách máte sponzorované děti? Máme myslím 143 sponzorovaných dětí ve 14 nebo 15 školách. 20.Stavíte také nemocnice? Teď stavíme pouze jednu. 21.Na kolika místech jste provozovali vzdělávací kurzy pro dospělé? Asi v 15 nebo 20 vesnicích. 22.A jak je to s rozdáváním oblečení chudým lidem? Rozdali jsme už spousty oblečení ve více jak 100 vesnicích, možná ve 200 vesnicích. 23.A jak jste se rozhodli pro tyto konkrétní vesnice? Dostali jsme žádosti od lidí, šli jsme je prověřit, a když jsme viděli, že to opravdu potřebují, dodali jsme jim oblečení. 24.Teď bychom se mohli zaměřit na vaši spolupráci s Namasté Nepál, speciálně na sponzoring dětí. – Co víte o Namasté Nepál? Jak vznikli, jak začínali? Znám Tomáše Beránka od roku 1998 nebo 1999. Přijel do Nepálu jako vedoucí zájezdu po Nepálu, Tibetu, Indii. Podruhé přijel v roce 2002, mluvil jsem s ním o naší nadaci a on řekl, že možná by mohli pomoci také z České republiky. Tímto způsobem jsme se dali dohromady. 25.Víte, kdy bylo Namasté Nepál založeno? 102
V roce 2004. 26.Na jakých projektech jste spolu pracovali ze začátku? S Českou republikou jsme nejprve začali vzdělávací kurzy pro dospělé, rozdávání oblečení chudým, rozdávání psacích potřeb dětem, stavbu školy a podporu dětí na dálku, což je v současnosti velký projekt. 27.A kdy jste začali s projektem podpory dětí na dálku? Myslím, že v roce 2005. 28.Kdo přišel s nápadem na tento projekt? Měli jsme s Namasté Nepál setkání v České republice, při kterém jsme přišli na tuto myšlenku. Celý tým Namasté Nepál a DCWC se podílel na jeho vytvoření. 29.Jak to bylo při rozjíždění tohoto projektu? Vy jste dostal pravomoc na výběr oblastí a dětí? Podle čeho jste je vybíral? Ano. Některé oblasti byly vybrány jimi (Namasté), protože Tomáš osobně navštívil některé vesnice. Většinu z vesnic jsem nevybral já, ale náš tým. Pokud má být některé z dětí sponzorované, musí to podepsat hlavní učitel, úředník VDC a vesnická komise, kteří potvrdí, že dítě je opravdu potřebné. Také rodiče dítěte musí podepsat smlouvu. Až když potvrdí učitel, úředník VDC i místní komise (village development committee), že je dítě opravdu chudé a potřebné, teprve pak začneme vyřizovat jeho žádost o zařazení do projektu. Vyplníme jeho papíry a pošleme je do České republiky, kde jsou nebo nejsou vybrány. 30.Stavíte také školy. Je nějaké spojení mezi těmito školami, které stavíte a projektem podpory dětí na dálku? Máte například většinu sponzorovaných dětí právě v těchto školách? Ne, taky v jiných školách. 31.Jak jsou rozděleny kompetence v projektu podpory dětí na dálku v rámci DCWC? Všichni správci/pracovníci DCWC jsou za projekt zodpovědní. Jmenovitě je to hlavně Dependra Lama, já a Gunu Lama. 32.Tohle jsou všechno pracovníci, kteří spravují projekt z Káthmandú. Ale máte taky nějaké spolupracovníky přímo v místě implementace projektu? Ano, učitele, kteří to dělají dobrovolně. Ti jsou s námi vždy ve spojení. 33.Znamená to, že v každém místě je jeden vedoucí spolupracovník projektu? V každé škole je to vedoucí/hlavní učitel, který je za projekt zodpovědný. Ale také děti a jejich rodiče jsou zodpovědní. Také místní samospráva. Se všemi jsme v kontaktu, spolupracuje s námi na tom mnoho lidí. 34.Ustanovili jste si na začátku nějaká pravidla o tom, jak se budou jednotlivé oblasti vybírat, jak se budou vybírat děti a kdo to bude dělat? Vždy se snažíme najít děti, které jsou velmi chudé, některé jsou sirotky. Některé z nich jsou velmi chytré, ale z nedostatku rodinných financí si nemůžou dovolit chodit do školy. 103
Proto se snažíme vyhledávat hlavně tyto děti. 35.A máte tedy nějaká pravidla pro výběr? Ano, samozřejmě. Jak jinak bychom to mohli dělat? 36.Takže pro výběr dětí máte pravidlo, že musí být chudé nebo sirotci, musí být inteligentní a potřební. Ano, ano, ano. 37.Jak konkrétní jsou pravidla na to, kdo děti vybírá? Jak jsem již říkal, musí tu být schválení od tří oficiálních složek – místní samosprávy, školní komise a úředníka VDC. Tito 3 musí vždy podepsat výběr. VDC nám musí poskytnout rodný list dítěte, bez toho to nejde. Učitel vyplní přihlášku, místní samospráva a komise to musí odsouhlasit a pak to pošlou nám. Když mi taková přihláška dojde, zavolám úředníkovi VDC a zjišťuji, jestli je přihláška opodstatněná a pravdivá. Teprve poté to přijmu a podepíšu. 38.Takže věříte lidem, kteří děti takto vybírají? Ano. 39.Máte nějaký systém monitoringu? Ano, když mi přijde přihláška, volám různým lidem a snažím se zjistit z různých zdrojů, zda je přihláška pravdivá. Už jsem takto zamítl asi 20 nebo 30 přihlášek. 40.Vedete statistiky, kolik dětí je nově zahrnuto každý rok? Nemám o tomto přesná data. 41.Jak často přibíráte nové děti? Dostáváme neustále spoustu nových žádostí, ale všechny nepřijímáme. Mám tu teď kolem 200, 300 přihlášek. 42.Proč? Nemáte na to kapacitu? Ne, to není o kapacitě. Musíme je všechny prověřit. 43.A máte stále kapacitu na přijímání nových dětí do programu? To si nejsme jisti, protože ročně posíláme 20, 30, 40 přihlášek dětí do České republiky. Oni nic neříkají, asi mají ještě mnoho čekatelů, takže nás o nové nežádají. Pokud nás požádají o nové děti, my jim je pošleme. 44.Máte tento projekt i s jinými zeměmi? Ne, pouze s Českou republikou. 45.A jednali jste o takovémto projektu s nějakou další zemí? Uvažujeme o tom. 46.Byl mezi kritérii pro přijetí dítěte do programu také věkový limit? Ne, ne zrovna věk. 47.Ptala jsem se ve sledovaných školách, proč pro sponzoring vybírají pouze děti 104
z mateřské školy nebo z první a druhé třídy. Některé děti jsou i ze 4., 5., 6. Třídy. 48.Říkali mi, že se snažili přihlašovat také starší děti, ale že nebyly přijaty. Když se ale podíváte na tento seznam, tento rok jsme přijali tři studenty střední školy, kteří chtějí pokračovat na vyšší zdravotnickou školu. Tito a další dvě děti, které jsou na soukromé škole, byly vybrány samotnými sponzory, kteří je potkali při svých cestách a rozhodli se jim pomoci. 49.Ale při běžném výběru dětí do projektu posíláte do ČR žádosti spíše mladších dětí nebo se snažíte posílat i žádosti starších dětí? Většinou mladších dětí, protože právě ty děti chtějí oni sponzorovat. Také někdy děti ze 4., 5. třídy, které jsou chytré, ale chudé, protože například ztratily rodiče. Také těmto dětem se snažíme pomoci. 50.Mám pocit, že v mnoha částech světa sponzoring funguje tak, že jsou většinou vybírány právě ty nejmladší děti, protože jsou pro sponzory nejvíce atraktivní, jsou malé, roztomilé. Ano, to je velká pravda. 51.Jelikož zde nemusí děti platit školné, jen poplatky za zkoušky, psací potřeby, uniformu a podobně, myslím, že pro rodiny to není až tak náročné, dokud dítě chodí na základní školu. S vyšším věkem to pak začíná být náročnější, zejména když jde dítě do 10., 11., 12. třídy. Myslím, že by bylo lepší sponzorovat tyto starší děti. Problém je v tom, že vzdělání je sice bezplatné, ale děti si musí pořizovat knihy, školní uniformy. Bez nich do školy nesmí. Takže chudé děti, které si nemohou uniformu dovolit, nemají přístup ke vzdělání. Nemohou si dovolit ani školní brašnu, také psací potřeby jsou čím dál dražší. Učitelé chtějí, aby děti chodily upravené, čisté, s ostříhanými nehty, ale neposkytují jim na to prostředky a děti samy si je kvůli chudobě obstarat nemohou. Proto se snažíme tyto věci dětem poskytovat. Sponzorské dary jim dáváme z 60 % v materiální podobě (mýdlo, uniforma, brašna, psací potřeby,…) a 40 % v peněžní hotovosti. Teď je to možná trošku jinak – 70 % v materiálu a 30 % v hotovosti. Snažíme se najít zlatou střední cestu. Z peněz mohou hradit poplatky za zkoušky, za léky, za svačinu. Velmi chudí používají tyto peníze například na rýži. 52.Podle čeho jste nastavovali částku sponzorského daru? Nejprve jsme přemýšleli, jestli jim dávat celý dar v penězích nebo v materiální podobě. Kdybychom jim dávali vše v hotovosti, peníze by mohly být zneužity například na alkohol, tak jsme se rozhodli jim dát jen část v penězích. 53.Kolik dělá celková výše sponzorského daru, který děti dostávají? Myslím, že 14 000 nebo 15 000 NPR (Podle převodu platnému k 6. 6. 2011 je to 3 203.550 CZK, respektive 3 432.375 CZK). 54.Na každé 3 měsíce? 105
Ne, na rok. Teď už to bude i více peněz. Ve všech oblastech dostávají děti stejně. Dodávky probíhají každé 3 měsíce. V některých školách nejsou učitelé, takže musíme platit i učitele, ale ty platíme z jiných peněz. 55.A jak jste se rozhodli pro tuto konkrétní částku? Od každého sponzora bereme 160 EUR, Namasté Nepál dostávají asi 180 EUR, ale nejsem si jist, kolik přesně. 56.Používáte z této částky něco na administrativní náklady? Hradíme z toho plat našemu zaměstnanci Dependra Lamovi, který má tento projekt na starosti, a taky cestovné a stravné, když objíždí jednotlivé zahrnuté oblasti. Také když přijedou zástupci z vesnice, jako učitelé, zaplatíme jim jídlo a cestu. 57.Kolik se z těchto 160 EUR použije celkem na administrativní náklady? Přibližně asi 10 %. Zbytek jde dětem. 58.Kdo je zodpovědný za peníze v místě implementace projektu? Předáváte peníze řediteli? Ne, nedáváme je řediteli, dáváme je přímo do rukou rodičů sponzorovaných dětí. 59.Kolik času vám to zabere? Jedna škola tak jeden den. 60.Víte, kolik dalších organizací tady v Nepálu má projekt podpory dětí na dálku? Nevím. 61.Máte dokumenty o nakládání s penězi? Klik přišlo, kolik jste rozdělili mezi děti, kolik jste použili na jiné věci? Ano, máme dokumentaci ode všeho. Každý, kdo dostane peníze, musí podepsat převzetí, i učitelé to musí podepsat. Musí tam být vždy tři podpisy – od všech stran troj-paré smlouvy. 62.Vy tedy přijímáte peníze z ČR, nakupujete zde za část těchto peněz materiál a pak jej dovážíte i se zbytkem peněz do vesnic? Ano. 63.Školy, ve kterých funguje projekt podpory dětí na dálku, vás o spolupráci požádaly nebo jste ji jim nabídli? Nabídli jsme jim ji a oni se pak na nás obrátili, že by chtěli. 64.Požadujete po spolupracovnících v místech projektu, aby informovali zapojené rodiny o původu peněz, o průběhu projektu? Nebo spíše předpokládáte, že jsou ti lidé většinou nevzdělaní a nepochopí to? Učitelé to lidem vysvětlují. A vždy, když jedou naši pracovníci do vesnic, vysvětlují dětem a rodičům, odkud peníze pocházejí a jak by s nimi měli nakládat, a že je nejisté, jak dlouho bude jejich dítě sponzorováno, možná, že když se bude více snažit, bude déle sponzorováno, až po střední školu. 106
65.Požadujete od dětí, aby psaly sponzorům dopisy? Ne, nenutíme je. Říkáme jim, že sponzoři budou šťastní, když jim pošlou obrázek nebo napíší dopis. Děti občas posílají dopisy psané v nepálštině, já, Dependra nebo Gunu je přeložíme do angličtiny a pošleme do Namasté, kde je přeloží do češtiny.
107
Příloha 8 – Rozhovor s pracovníkem DCWC Nepal, Depenra Lamou, 14. 10. 2009, Káthmandú.
1.Jak se znáte s Akka Lamou? Je to můj bratr. 2.Jak dlouho s ním už pracujete? 3 roky. 3.A na projektu podpory dětí na dálku? Taky tři roky. 4.A na jiných projektech? Ještě v Buddha Eye Treks, což je cestovní a treková kancelář. 5.Jakou máte roli v projektu podpory dětí na dálku? Mám na starosti seznamy dětí pro sponzoring a jejich kontrolu. Nejprve požádám učitele, aby udělal výběr dětí, například 140. Já si pak vezmu seznam dětí a prověřuji, jestli jsou skutečně vhodnými kandidáty. Taky když přijede sponzor a chce se setkat s dítětem, tak mu pomůžu se s dítětem sejít. Taky když začínáme projekt sponzoringu v nějaké škole, tak ho tam otevírám, nastavuji fungování, informuji lidi o projektu. 6.Jak dlouho vám trvá prověřování dětí ze seznamu? Tak jeden až tři měsíce, kdy tam průběžně dojíždím. 7.Je těžké odhalit, které dítě je vhodné a které ne? Ani ne, pracuji v oblasti Darga a Nagre,odkud pocházím, takže tamní lidi znám. 8.Podílíte se také na distribuce sponzorských darů? Ne. 9.A kdo to dělá? Akka. 10.Akka sám jezdí každé tři měsíce do všech vesnic? Akka, já a Gunu. Někdy přijede někdo z vedení školy pro věci sem k nám a my jim je předáme tady. To se děje, když my nemáme čas. 11.A kdo nakupuje materiál ze sponzorských peněz? Já, Surendra a Gunu. 12.V káthmandú? Ano, tady v Káthmadú. 13.Musí formuláře žádostí o zařazení dětí do projektu vidět také úředník VDC? V které fázi? Jistě. Nejprve vybereme dítě, dáme mu nějaké sponzorské dary – psací potřeby, učitelé 108
sepíšou žádosti, protože rodiče to neumí. 14.Takže, když si sponzor vybere dítě, musí podepsat smlouvu o sponzorství s rodiči dítěte? Ano, když dáváme sponzorské dary, pokaždé podepisujeme smlouvu. 15.A potřebujete také rodný list? Nejprve jim předáme dary, pak vyzbíráme rodné listy. Je u toho i učitel. 16.Řekl jste, že spravujete oblast Nagre a Darga. Víte, kolik je tam celkem škol? V Nagre 7 škol a jedna školka, ve VDC Darga 2 základní školy. 17.Kolik studentů sponzorujete ve VDC Darga? Celkem 17 studentů z obou škol. 18.A v Nagre? 50 studentů v 5 školách. 19.A co ty dvě další školy v Nagre? Proč nějsou zapojeny? Hodláte je taky zapojit do projektu? V Nagre jsou pouze 2 školy, které jsou celé postaveny DCWC, v jedné další škole je budova postavená DCWC. Tyto další dvě školy, které nejsou zapojeny, jsou položeny hodně daleko od této oblasti. 20.Je to pouze z tohoto důvodu? Ano. Řekli jsme tamnímu učiteli, aby nám dal seznam dětí pro adopci. On říkal, že dá, ale později a později, ale nikdy nedal. 21.A jak je to se zapojenými školami? Máte tam vždy někoho známého, někoho zodpovědného, komu můžete důvěřovat? Ano. 22.A znal jste už dříve lidi z 5 sponzorovaných škol? Ano. 23.Znáte někoho z těch 2 škol, které nejsou v projektu? Jen pár lidí, některé učitele znám. Řekli jsme oboum školám, aby nám daly seznam dětí, ale nedali. 24.Jak myslíte, že projekt funguje nyní? Má nějaké problémy, mezery, něco, co by se mělo zlepšit? Problém je, že máme mnoho chudých lidí a málo sponzorů. Takže vybírání je těžké, protože většina studentů je z chudých rodin. Ale při vybírání se ptáme učitelů i vesničanů. 25.Jsou tam nějaké problémy v komunikaci s lidmi? Že například s vámi nespolupracují tak, jak by měli? Ano, komunikace je problém. Nabízíme jim, aby přišli k nám do kanceláře, nebo že se 109
sejdeme a probereme něco, až přijedeme do vesnice, ale oni nepříjdou. 26.Vidíte nějaké chyby v nastavení tohoto projektu? Je něco, co byste chtěl změnit? Ano. Vedle Káthmandú, Nagre, Darga a Madanu chceme pomáhat i v jiných vzdálených místech, jako je Thading, Gurkha, Nogur, Makwanpur, kde je mnoho chudých lidí. Pomáháme tam tak dvou, třem dětem, které přišly o rodiče. Ale chtěli bychom pomáhat více. 27.Kdo je zodpovědný za tyto odlehlé oblasti? Pokud chtějí sponzoři pomáhat lidem z těchto oblastí, já nebo Gunu jsme připraveni se o tyto oblasti starat. 28.Máte v těch oblastech nějaké sponzorované děti? Ne, pouze v Makwanpuru. 29.Jak jste je vybírali? Ty si vybrali sami sponzoři, kteří je potkali při svých cestách. 30.Dostáváte plat za tuto práci? Ano. 31.A proplácí vám k tomu i cestovní výlohy a stravu při návštěvách vesnic? Dostávám na stravu, cetu i studia. 32.Kolikrát jste už vybírali ve vesnicích Nagre a Darga vybírali děti pro sponzoring? Dohromady čtyřikrát. 33.Máte stále kapacitu na přijetí dalších dětí? Ano, asi ano.
110
Příloha 9 – Rozhovor s ředitelem Shree Swasthani Secondary School, Asharam Lamou, 16. – 30. 8. 2009, VDC Madan Kundari, okres Kavrepalanchok.
1.Kdy byla tato škola založena? Byla založena r. 1975 2.Jak dlouho jste zde ředitelem? Čtyři roky 3.Jak jste začali spolupracovat s DCWC Nepal? Nabídli vám spolupráci nebo jste je sami požádali o pomoc? S Akka Lamou se známe mnoho let, učil jsem ho ve škole v Nagre. Před třemi roky mi Akka nabídl, že má nějaké sponzory, kteří by mohli podporovat naše děti. Nevěřili jsme tomu, ale poslal jsem mu seznam potřebných dětí a za rok jsme už měli sponzorovaných 14 dětí. 4.Kdy přesně začala vaše spolupráce? Před třemi lety, roce 2006. 5.Kolik máte ve škole žáků? 268 studentů v 10 třídách. 6.Kolik z nich je sponzorovaných? 27 dětí, první rok bylo vybráno 13 dětí, v dalším roce byly vybrány 4 děti a po půl roce 15 dětí. Z toho 5 dětí je v jiných školách tady v okolí. Nyní se ucházíme o zařazení dalších 40 dětí. 7.Kdo a jak vybírá děti pro sponzoring? - Popište proces. Školská komise. Dobře známe ekonomickou situaci zdejších rodin, víme kdo je chudý. A podle toho komise rozhodovala. 8.Co je při výběru dětí hlavním kritériem? Talent, míra chudoby,…? Vybíráme je podle míry chudoby, i netalentované děti jsou vybírány. Naposledy jsme poslali přihlášky dětí z mateřské školy a dětí z první třídy, i když nebyly všechny vyloženě chudé. Byly to děti nově příchozí. Se staršími dětmi jsme se neucházeli o zařazení. 9.A máte v plánu zahrnout do projektu i starší děti? Dříve jsme se pokoušeli do projektu dostat děti z 5., 6., 7., 8. a 9. třídy, ale Namasté Nepál nebo DCWC nechtěli přijmout tyto děti do výběru. Nevíme, proč byly naše žádosti zamítnuty. 10.Vědí i ostatní děti, kdo je sponzorovaný? Ano. 11.Pokud ano – Jak to berou? 111
Občas jsou případy, že nesponzorovaní lidé žárlí, ale není to zas tak velký problém. 12.Kdo se zde stará o projektovou dokumentaci a peníze od sponzorů? Nemáme žádnou dokumentaci, tu vám může poskytnout Akka Lama. 13.Co se děje s dary od sponzorů? Jak jsou užívány? (x % poplatek za dopravu, x % na administrativní náklady, x % na další výdaje) Když přivezou sponzorské dary každé tři měsíce, rozdělíme je mezi sponzorované děti. V posledních třech dodávkách darů děti dostaly nejprve školní uniformy, tašky a ručníky, při druhé a třetí dodávce nedostaly žádné uniformy, ani ručníky, jen psací potřeby. 14.Kolik dětí z jedné rodiny může být sponzorováno? Jsou na to nějaká pravidla či kvóty? Máme pravidlo, že v jedné rodině může být sponzorováno maximálně jedno dítě. 15.Existují stále ještě děti, které nemohou chodit do školy kvůli nedostatku rodinných financí? Můžete porovnat situaci před a po zavedení projektu sponzoringu? Téměř všechny děti chodí do školy. Před zavedením sponzoringu bylo mnoho dětí, které do školy kvůli různým důvodům nechodily. Dnes je jich jen pár. Ty většinou trpí na zanedbání otcem, který odešel do jiné vesnice a nestará se o ně, neposílá jim peníze. 16.A děti, které jsou sponzorovány, mají pravidelnou docházku? Ano. 17.Vidíte nějaké zlepšení u dětí, které jsou zahrnuty do projektu? Od té do, co dostávají podporu, jsou děti motivované a šťastné a věří, že budou mít v budoucnosti lepší uplatnění. Ostatní děti věří, že když budou pravidelně chodit do školy, tak také dostanou podporu. 18.Víte, že lidé nevědí, kdo je sponzor, odkud peníze pocházejí? Poskytl jim někdo tuto informaci? Na informativní schůzce s Gunu Lama jsme jim řekli, jak to funguje, ale byly tam hlavně matky, které jsou negramotné a zřejmě to nepochopily, nebo si to nezapamatovaly. 19.Dostávají děti od sponzorů nějaké dopisy nebo dárky navíc? Tři děti dostaly dopisy, ale žádné dárky navíc. 20.Co myslíte, že je na sponzoringu negativní? Můžete dát příklady? Nic negativního mě nenapadá. 21.Co myslíte, že je na sponzoringu pozitivní? Můžete dát příklady? Je skvělé, že chudé děti dostávají takovou příležitost – dostat stipendium. Některé chudé rodiny si nemohou dovolit posílat děti do školy, nemohou jim koupit ani psací potřeby, a tak je nechávají doma. Díky sponzoringu od DCWC/Namasté Nepál mohou do školy chodit a studovat a i jejich rodiny jsou šťastné, že mohou. 22.Máte ve spolupráci s DCWC Nepal ještě nějaké další projekty? Nebo s jinými 112
organizacemi? Ne, nemáme. Jen nám sem DCWC občas posílalo dobrovolné učitele ze zahraniční. 23.Jak hodnotíte spolupráci a komunikaci s DCWC Nepal? Komunikujeme s nimi přes mobil. My i oni jsme hodně zaneprázdnění, takže spolu až tak moc nekomunikujeme. Kdybychom měli internet, bylo by to lepší. Internet máme jen v noci a občas jim něco posíláme, ale není to dost. 24.Chtěl byste něco změnit? Většina studentů, kteří jsou ekonomicky slabí, po dokončení střední školy nemá možnost pokračovat ve studiu na vyšší nebo vysoké škole. Kdyby Namasté Nepál mohlo sponzorovat také tyto studenty, myslíme, že by mohli dosáhnout dobrého vzdělání. Také pro studenty vyšší střední školy je studium finančně náročné, kdyby mohli také oni dostávat stipendium od Namasté nebo od nějaké takové organizace, bylo by to moc dobré.
113
Příloha 10 – Rozhovor s ředitelkou školy Chaurikhola Primary School, Sumita Bandari, 4. 9. 2009, VDC Nagre Gagarche, okres Kavrepalanchok.
1.Kdy byla tato škola založena? Roku 2007 byla postavena a v roce 2008 začala fungovat. 2.Jak dlouho jste zde ředitelkou? Od počátku – tedy jeden rok. 3.Jak jste začali spolupracovat s DCWC Nepal? Nabídli vám spolupráci nebo jste je sami požádali o pomoc? V roce 2007 DCWC postavilo budovu školy. Nejprve přišel do vesnice pracovník DCWC Gunu Lama, který jim vysvětlil, co DCWC dělá, a oni jej na základě těchto informací požádali o postavení školní budovy Chaurikhola. Ustanovila se komise, která tento požadavek předložila DCWC. 4.Kdy přesně začala vaše spolupráce? 2007 5.Kolik máte ve škole žáků? 70 6.Kolik z nich je sponzorovaných? 10, ale dva přešli na jinou školu v okolí, takže nyní pouze 8 7.Kdo a jak vybírá děti pro sponzoring? - Popište proces. Vybíral je Gunu Lama spolu s Bharat Shrestou, kteří pořídili fotky. Pořizovali fotky dětí, ale došla jim baterka u foťáku, takže je teď sponzorovaných jen toto malé číslo. Slíbili, že se vrátí pořídit další fotky, ale už se tak nestalo. Žádná komise se výběru neúčastnila, neboť škola byla nová a neměli ještě učitele, tak komisi pro tento výběr nezřizovali. 8.Co je při výběru dětí hlavním kritériem? Talent, míra chudoby,…? Podle chudoby 9.Kolik přibývá ročně nových dětí sponzorovaných dětí? Žádné, výběr proběhl pouze jednou, na začátku 10.Vědí i ostatní děti, kdo je sponzorovaný? Ano 11.Pokud ano – Jak to berou? Byl to velký problém, proto se místní komise rozhodla rozdělit peníze mezi všechny děti rovnoměrně, i ty nesponzorované. 12.Kdo se zde stará o projektovou dokumentaci a peníze od sponzorů? 114
Při prvních dvou předávkách sponzorských darů je přivezl pracovník DCWC a já jsem je rozdělila mezi děti, při dalších je přivezl pan Bharat a já za ně byla zodpovědná tady v místě. O dokumentaci se stará Dependra Lama, pracovník DCWC. 13.Co se děje s penězi od sponzorů? Jak jsou užívány? (x % poplatek za dopravu, x % na administrativní náklady, x % na další výdaje) Vše, co pracovníci DCWC přivezou, si od nich převezmu, někdy jim z toho hradíme dopravu. Čelíme zde velkým problémům. Máme 70 žáků a všichni jsou velmi chudí, ale jen 10 z nich je sponzorovaných, což se stalo kvůli nefunkčnímu foťáku, jak už jsem řekla. A ostatní děti také chtěly věci, které dostávaly ty sponzorované. Rodiče si stěžovali komisi, že je to nespravedlivé, protože jen kvůli nefunkčnímu foťáku nebyly jejich děti sponzorované, a přitom jsou taky velmi chudí. A tak se komise rozhodla, že nebudou sponzorské dary rozdělovat jen vybraným dětem, ale že peníze zůstanou škole a materiál rovnoměrně rozdělí mezi všechny děti. Peníze používáme na administrativní náklady, také jsme část z nich použili na dostavbu školní budovy, neboť peníze, které DCWC poskytlo na stavbu, nestačily. Část peněz jde také na platy personálu školy, protože od vlády nic nedostáváme. Takto to funguje od začátku. 14.Kolik dětí z jedné rodiny může být sponzorováno? Jsou na to nějaká pravidla či kvóty? Ne, nemáme na to žádná pravidla. 15.Existují stále ještě děti, které nemohou chodit do školy kvůli nedostatku rodinných financí? Můžete porovnat situaci před a po zavedení projektu sponzoringu? Mnoho dětí chodilo do školy, ale neměly žádné psací potřeby. Jsou velmi chudé a nemohou si je dovolit. Knihy jim škola půjčí, ale nemůže jim dávat psací potřeby. Tyto děti nemůžou ani zaplatit poplatek za ročníkové zkoušky, takže do školy chodí, ale zkoušky nemají. Nyní, díky rozdělování sponzorských darů mezi všechny, dostane každé dítě alespoň tužku a papír. Takže situace je teď lepší. 16.Vědí lidé, kdo je sponzor, odkud peníze pocházejí? Neznají jméno sponzora, vědí jen, že peníze a materiál jsou od DCWC. 17.Dostávají děti od sponzorů nějaké dopisy nebo dárky navíc? Jen jednou dostaly oficiálně sponzorované děti dopisy. 18.Posílají děti dopisy sponzorům? Jak často? Posílají nějaké obrázky, ne dopisy. 19.Chcete po nich, aby dopisy posílaly? Posílají je sami, my je do toho nenutíme. 20.Co myslíte, že je na sponzoringu negativní? Můžete dát příklady? Problém vidím v tom, že jen pár žáků je sponzorováno. 21.Co myslíte, že je na sponzoringu pozitivní? Můžete dát příklady? 115
Pozitivní je, že rozdělujeme materiál mezi všechny děti, takže každé dítě pak ví, že když půjde do školy, dostane psací potřeby. Škola je pak pro ně lákavější, chodí každý den, takže to má vliv i na pravidelnou školní docházku. 22.Máte ve spolupráci s DCWC Nepal ještě nějaké další projekty? Nebo s jinými organizacemi? V minulosti stavbu školy, nic víc. 23.Jak hodnotíte spolupráci a komunikaci s DCWC Nepal? V pořádku 24.Chtěla byste na ní něco změnit? Nic
116
Příloha 11 – Rozhovor s pracovníkem DCWC Nepal, Gunu Lamou, 15. 10. 2009, Káthmandú.
1.Jak dlouho se už znáte s Akka Lamou? Asi čtyři roky. 2.Jak se spolu znáte, v jakém vztahu jste? Je to můj soused. Nejprve se znal s mým bratrem, já jsem ho kontatoval později. 3.Jak dlouho pro něj pracujete? Už jsou to čtyři roky. 4.Takže od té doby, co ho znáte? Ano, začal jsem pracovat pro charitu. 5.A začal jste pracovat pro DCWC nebo zároveň pro Buddha Eye Treks? Pracuji hlavně pro DCWC, pro Buddha Eye Treks nedělám vlstně nic. 6.Jak dlouho pracujete v projektu podpory dětí na dálku? Od počátku, asi dva roky. 7.Jaká je vaše role v tomto projektu? Pracuji jako dobrovolník. Sbírám informace o chudých dětech z různých škol, které jsou navrženy pro sponzoring, dělám dokumentaci a vyplňuji formuláře pro DCWC. 8.Máte na mysli formuláře žádostí dětí o zařazení do projektu? Ano, z vesnic nám chodí jednoduché, my je předělávám do lepší formy. 9.Jezdíte také do vesnic kontrolovat, zda vybrané děti jsou skutečně potřebné? Ano, jezdím tam často. Také proto, že tam máme ještě další projekty, jako stavbu školních budov. Takže jezdím kontrolovat stavbu škol a zároveň navštěvuji tyto lidi. 10.A v které oblasti pracujete? Za kterou oblast jste zodpovědný? Dělám technický dozor nad stavebními projekty DCWC na různých místech. 11.A co se týče projektu sponzoringu? Většinou funguje projekt sponzoringu v oblastech, kde DCWC staví školy. Takže pracuji v oblastech Darga, Nagre Gagarche, Madan. 12.Odkud pocházíte? Z Madanu. 13.Když jste říkal, že Akka je váš soused, znameá to, že žil ve stejné vesnici? Ne, v sousední vesnici. On je z Nagre, což je velmi blízko. 14.Takže, co se týče sponzoringu: Vy sbíráte od učitelů formuláře žádostí o zařazení dětí 117
do projektu, pak zjišťujete, jestli jsou tyto žádosti relevantní? Nezjišťujeme všechny děti, protože učitelé a školní komise (School Management Committee) vybírají potřebné děti. 15.Takže je nepotřebujete kontrolovat? Kontrolujeme jen náhodný výběr. 16.Musíte nechat tyto žádosti potvrdit tajemníkem/úředníkem VDC? Ne. Musí být potvrzené pouze školou. 17.Takže, ze škol ty žádosti vozíte sem, do kanceláře DCWC a odtud je posíláte do Čech? Nejprve ty formuláře přepíšu a doplním o potřebné informace z jiných dokumentů školy a DCWC, pak to teprve odevzdám kanceláři DCWC, tedy Akkovi. Ten to pošle do ČR. 18.Podílíte se také na distribuci sponzorských darů sponzorovaným dětem? V některých případech, na některých místech. Není totiž možné, aby zvládl jeden člověk rozdělit všechny dary a ani nakoupit všechen materiál. Proto já, Depedra a další lidé pomáháme nakoupit materiál na trzích. Občas musíme zavolat někomu z vesnice, aby si pro to přijeli, jindy to jedeme zavést sami, pokud oni nemůžou přijet. Někdy vesničané nebo učitelé přijedou a vezmou si dary a sami je rozdají ve vesnicích. 19.Distribuce probíhá každé tři měsíce do všech míst? Ano. 20.Kolik takových míst máte, kde musíte dary distribuovat? Někdy v Madanu, někdy Nagre. 21.Pokud máte v jedné oblasti více škol, kde jsou děti sponzorované, pak to distribuujete všechno najednou nebo obcházíte jednotlivé školy zvlášť? V rámci jedné vesnice vše najednou. 22.Kolik škol je celkem na území Madanu? Šest škol. 23.V kolika z nich máte sponzorované děti? Ve třech. 24.A kolik dětí dohromady? 37. 25.Proč nemáte sponzorované děti i v ostatních třech školách? Je to kvůli určitým limitům/omezením. Jednak z České republiky, myslím. A taky tady máme určité kvóty, limity počtu dětí za rok. 26.To je v oficiálním nastavení? DCWC určuje počet dětí, které mají být sponzorovány v určité době. Podle toho se domlouváme s učiteli ze škol, také DCWC s nimi komunikuje. 118
27.Má tedy DCWC určitý plán, kolik dětí může do projektu přijmout za rok? To je určováno Čechama, protože DCWC není sponzorem. 28.Takže to znamená, že nemáte kapacitu – tedy dostatek sponzorů pro ně? Ano. 29.A to je jediný důvod, proč ty ostatní školy v oblasti nejsou zahrnuty? Nebo je tam ještě další důvod? Ne, není žádný další. Je to o počtu dětí. Dposud jsme začli sponzoring ve třech školách v Madanu, ale plánujeme to rozšířit/expandovat. 30.Už jste těmto dalším školám nabídli spolupráci? Ne, zatím ne. 31.Znáte v těchto dalších školách někoho, komu můžete důvěřovat? Ano, znám tam všechny učitele. 32.A kdy jim plánujete spolupráci nabídnout? Jakmile budeme moci přijmout další děti. DCWC má zatím plno s dětmi z prvních tří škol, zahrnutých do projektu v Madanu. Tento program se zastavil asi před rokem. Mnoho učitelů mě žádá, abychom zahrnuli také jejich žáky do projektu, protože mají mnoho chudých dětí ve školách. 33.V Madanu? Ano, v Madanu. Ale je i mnoho dalších míst. Lidi, které známe, informujeme o tomto projektu a oni pak žádají, aby byli také zapojeni. Ale projektuž rok stojí. 34.Kdy tedy projekt v Madanu začal? Před rokem a půl. 35.Kdo nakupuje materiál pro sponzoring? Myslím, čtyři lidé – já, Dependra, Surendra a další. 36.Dostáváte plat za tuto práci? Ne, jsem plně dobrovolníkem. V tomto projektu pracují lidé dobrovolně. 37.Odkud tedy berete peníze na život? Jiné práce, já dělám ve společnosti s bioplynem. 38.Dostáváte alespoň peníze na cestovné v rámci projektu? Ne. 39.Co si myslíte o projektu jako takovém? Jak podle vás funguje? Vidíte nějaké zásadní chyby, které by měly být odstraněny? Máte nějaký návrh na zlepšení? Toto je velmi dobrý projekt pro chudé děti, které nemohou chodit do školy a studovat a taky ve studiu pokračovat. Mnoho lidí si nemůže dovolit kupovat psací potřeby, jako papír a tužky, takže mnoho dětí chodí do školy bez veškerých pomůcek. Učitelé je kárají za to, že chodí do školy bez pomůcek. Takových lidí je v Nepálu mnoho. Tento projekt 119
rozhodně pomáhá mnoha dětem velmi dobrým způsobem. Ale napadá mě jedna věc – jak tento projekt pomáhá lidem tím, že dostávají potřebné věci, ale jak udělat, aby měla celá rodina to, co potřebuje, aby mohla udržitelně žít. To je důležité. Proto si myslím, že vedle tohoto projektu by na vesnicích měly fungovavat nějaké udržitelné projekty s dlouhodobými aktivitami, které by měly pro komunitu dlouhodobý přínos. 40.A konkrétně ve fungování projektu podpory dětí na dálku vidíte nějaké problémy? Například s komunikací nebo spoluprací s lidmi z vesnice? Například, že se nedrží pravidel, že učitelé občas vyberou do projektu dítě, které není až tak chudé, ale má nějaké konexe… Možná jedno, dvě děti jsou z vyšší společenské třídy, ale ne moc bohaté. Korupce? Sepsali jsme dohodu s rodiči dětí o předání daného množství materiálu a peněz na tři měsíce, takže je to čitelné. 41.Vidíte nějaké nedokonalosti v nastavení projektu? Některým lidem vadí, že jen některé děti dostávají sponzorské dary, zatímco ostatní jsou stejně chudí… To je problém všude, protože je tam skutečně mnoho chudých dětí. Ale máme limitované možnosti. Žádáme školy, aby nám navrhly třeba jen 5 dětí na sponzoring. Jenže ostatní se pak ptají „Proč byly ony vybrány a my ne?“ A to je problém. Je velmi těžké děti vybírat, proto to přenecháváme učitelům a školní komisi, kteří dobře vědí, kdo je chudý a kdo bohatý. 42.Nemyslíte, že by bylo lepší podporovat celou školu? Například, když si vezmeme příklad školy Chaurikhola – že by se posílaly peníze přímo škole, která by je pak mohla použít na nákup psacích potřeb pro všechny a že by to tedy nebyl sponzoring dětí, ale škol. To by možná bylo dobré. Ovšem v tomto případě by ty opravdu chudé děti nedostaly potřebnou pomoc, protože ta by byla rozdělena mezi všechny, tedy i mezi bohaté, mezi ty, co mají dům nebo práci v Káthmandú. Z toho důvodu by to bylo těžké. Proto raději poskytujeme pomoc konkrétním lidem od konkrétních lidí z České republiky a nerozdělujeme ji mezi všechny. 43.Víte o situaci, která nastala ve školách Chaurikhola a Darga? Tam rozdělují dary mezi všechny děti. Říkají, že neustále měli problémy s lidmi, kteří si ztěžovali, takže se rozhodli rozdělovat vše všem a každý něco dostává. V obou školách? Každý?! Tomu nemohu uvěřit. Pouze jsem slyšel, že některé velmi chudé děti, které nejsou zahrnuty do projektu, dostávají z darů nějaké sešity. My je zaopatřujeme 30 sešity a tužkami ve školách Darga a Chaurikhola. 44.Ve škole Darga rozdělují mezi všechny 40 % darů a zbylých 60 % dávají těm, co jsou sponzorovány oficiálně. Skutečně? 45.Nemyslím, že by to byl až takový problém, protože každý teď má alespoň něco, lidé jsou s tím spokojení. Dříve tam byla spousta dětí, které neměly vůbec nic, žádné psací potřeby. Víte, jsou případy, kdy dovolujeme využívání psacích potřeb také ostatním dětem, ale 120
peníze a školní brašny by se takto rozdělovat neměly. Není to dobré, protože čeští sponzoři si myslí, že dávají peníze konrétně jí nebo jemu. Pravděpodobně je tady problémem slabý monitoring ze strany DCWC. 46.A provádí DCWC nějaký monitoring v současnosti? Ano, občas monitorujeme – ptáme se dětí a učitelů jak se jim vede, monitorujeme distribuci darů. 47.Jak často tento monitoring provádíte? V době, kdy se předávají dary. 48.Takže každé tři měsíce? Ano, každé tři měsíce. Říkají nám, že je vše v pořádku. 49.Nemyslíte, že to říkají, ptorože se bojí, že by o podporu přišli, kdyby si stěžovali? Možná. Problém je, že máme jen omezený počet pracovníků a při každé návštěvě vesnice se také zvyšují náklady na dopravu, stravné a na ubytování. Pokud některá škola skutečně takto rozděluje dary ze sponzoringu, je to velmi nebezpečné, protože, co kdyby se to takto najednou rozhodly udělat všechny školy? Co se pak stane s naším projektem? Takže pokud to takto nějaká škola dělá, my, DCWC, tam musíme jít a sami dary rozdělit. Ve vesnici je mnoho chudých lidí, ale děti, které byly do projektu vybrány, jsou skutečně velmi chudé. Žádali jsme je (ty, co vybírali děti), aby je obodovali podle míry chudoby jějich rodičů a poslali nám nejprve jen ty nejchudší, pak až ty ostatní. Pár dětí v projektu je z méně chudých rodin, ale jsou důležité kvůli fungování projektu. 50.Jako například děti Bharat Shrestry, učitele a spolupracovníka projektu, z Khanadevi? Myslím, že dva jeho synové jsou sponzorovaní. Ano, ten má sponzorované dvě děti. 51.Našla jsem na webu Namasté Nepál popis k jednomu z jeho dětí, kde se píše, že oba jeho rodiče jsou nezaměstnaní a musí přežívat ze dne na den, což není pravda. Chápu ale, že je to ten jistý způsob kompromisu, bez kterého by projekt nemohl fungovat, protože tento muž je důležitý pro projekt v této oblasti. Ano, je dlouho jediným místním spolupracovníkem projektu, všechno zařizuje a hodně se angažuje v sociální práci jako dobrovolník. Když přihlásil první své dítě, přijali jsme ho bez problémů, neboť má celkem 5 dětí. Je problém takovou rodinu uživit a zajistit dětem dobré vzdělání s platem učitele. Takže přijetí jeho dítěte bylo pro nás v pořádku a zároveň to byl určitý kompromis. 52.Bez Bharat Shrestry by to tam nefungovalo? Nefungovalo. Sponzorujeme také dítě Asharama (místní spolupracovník projektu v Madanu). Nevyprodukuje dostatek zemědělských produktů pro rodinu a jeho plat nestačí. Také pro nás pracuje zcela dobrovolně, takže je to také v pořádku. 53.A jak je to s dětmi dalších ředitelů, učitelů nebo vašich spolupracovníků v dalších školách? Jsou také sponzorovány? 121
Ne, ne. 54.V Madanu jsou tedy do projektu zahrnuty celkem Tři školy? Ano. 55.A všechny je má na starosti Asharam? Ano. Když potřebujeme komunikovat s dětmi, děláme to přes Asharama. Také když potřebujeme poslat dětem nebo sponzorům dopisy, nebo když potřebujeme získat nějaké informace, Asharam přijede. Dělá vše dobrovolně, a přesně takové lidi my potřebujeme.
122
Příloha 12 – Rozhovor s ředitelem školy Darga Primary School, Dil Bahadur Tamangem, 8. 9. 2009, vesnice Darga, VDC Goswara, okres Ramechhap.
1.Kdy byla tato škola založena? V roce 1979 2.Jak dlouho jste zde ředitelem? Jeden rok. 3.Jak jste začali spolupracovat s DCWC Nepal? Nabídli vám spolupráci nebo jste je sami požádali o pomoc? Akka Lama je můj bývalý spolužák a kamarád. Pomoc nám nabídl. 4.Kdy přesně začala vaše spolupráce? 2007 5.Kolik máte ve škole žáků? 193 6.Kolik z nich je sponzorovaných? 15 dětí. Poprvé v roce 2008 bylo vybráno 13 dětí, po 6 měsících byly vybrány další dvě. Vybrali jsme pak ještě dalších 10, ale nikdy pro ně nebyla pomoc poslána. 7.Kdo a jak vybírá děti pro sponzoring? - Popište proces. Vybíral jsem je sám, podle toho, kdo nemohl chodit do školy. Žádná komise se toho neúčastnila. 8.Co je při výběru dětí hlavním kritériem? Talent, míra chudoby,…? Chudoba a inteligence. 9.Kolik přibývá ročně nových dětí sponzorovaných dětí? Výběr proběhl zatím jen třikrát v průběhu minulého roku, jak už jsem zmínil. Výběr provádíme vždy podle toho, jestli nás kontaktují z DCWC. 10.Vědí i ostatní děti, kdo je sponzorovaný? Ano. 11.Pokud ano – Jak to berou? Byl to problém, byly kvůli tomu hádky a boje a lidi si stěžovali řediteli. 12.Kdo se zde stará o projektovou dokumentaci a peníze od sponzorů? Stará se o to vedoucí školní komise Lal Bahadur Lama a já. Komise má 8 členů, mě (ředitel), Lil Bahadur Lama a dalších 6 vesničanů. 13.Co se děje s penězi od sponzorů? Jak jsou užívány? (x % poplatek za dopravu, x % na administrativní náklady, x % na další výdaje) 123
Materiál a peníze rozdělujeme mezi všechny žáky. Sponzorovaným dětem dáváme 60 % materiálu a zbytek rozdělujeme mezi ostatní děti. Peníze jsou rozdělovány ve stejném poměru. 14.Kolik dětí z jedné rodiny může být sponzorováno? Jsou na to nějaká pravidla či kvóty? Ne, nemáme na to žádná pravidla. 15.A jak to teď tedy mají u dětí, které jsou oficiálně sponzorovány? Z jedné rodiny jedno dítě? Ano. 16.Existují stále ještě děti, které nemohou chodit do školy kvůli nedostatku rodinných financí? Můžete porovnat situaci před a po zavedení projektu sponzoringu? Díky sponzoringu se zvýšil počet dětí, které mohou chodit do školy. 17.Vědí lidé, kdo je sponzor, odkud peníze pocházejí? Ano vědí. 18.Poskytl jim někdo tuto informaci? Škola. 19.Dostávají děti od sponzorů nějaké dopisy nebo dárky navíc? Ano, dostaly už dvakrát nebo třikrát. 20.Dáváte tyto dopisy a dary přímo dětem? Ano, dětem. 21.Posílají děti dopisy sponzorům? Jak často? Ano, posílají jim je v nepálštině. 22.Chcete po nich, aby dopisy posílaly? Dostali jste tento požadavek od DCWC? Ano, říkáme jim, aby psali každé 2 – 3 měsíce. Ano, Akka Lama a Gunu Lama mě o to požádali. 23.Co myslíte, že je na sponzoringu negativní? Můžete dát příklady? Nevidím nic negativního. 24.Co myslíte, že je na sponzoringu pozitivní? Můžete dát příklady? Lidé z vesnice a děti díky tomu získávají lepší a pozitivnější vztah ke škole, chodí pravidelně. Počet žáků vzrostl. Dříve děti opouštěly školu po absolvování 1. nebo 2. třídy, dnes ale díky sponzoringu chtějí pokračovat. 25.Máte ve spolupráci s DCWC Nepal ještě nějaké další projekty? Nebo s jinými organizacemi? DCWC postavilo v roce 2008 část školy. 26.Jak hodnotíte spolupráci a komunikaci s DCWC Nepal? 124
Tento projekt hodnotím velmi dobře. Myslím, že by se měl zavést také v ostatních školách v okolí. 27.Chtěl byste na ní něco změnit? Nic
125
Příloha 13 – Rozhovor s ředitelkou školy Tamakhani Primary School, Sangita Shrestrou, 2. 9. 2009, VDC Nagre Gagarche, okres Kavrepalanchok.
1.Kdy byla tato škola založena? V roce 2006 2.Jak dlouho jste zde ředitelkou? Od roku 2007. 3.Jak jste začali spolupracovat s DCWC Nepal? Nabídli vám spolupráci nebo jste je sami požádali o pomoc? Požádali jsme sami. Prezident DCWC Akka Lama pochází z této vesnice. On informoval tehdejšího ředitele školy o této možnosti. A tak škola požádala o projekt. 4.Kdy přesně začala vaše spolupráce? 2007 5.Kolik máte ve škole žáků? 51 žáků. 6.Kolik z nich je sponzorovaných? 23 dětí. 7.Kdo a jak vybírá děti pro sponzoring? - Popište proces. Je zde školní komise, která o výběru rozhodla. Tato komise má 9 členů. 8.Co je při výběru dětí hlavním kritériem? Talent, míra chudoby,…? Komise vybrala především ekonomicky slabé rodiny. Pokud budeme mít skupinu chudých dětí, vybereme ty, které mají zájem o studium a chodí do školy pravidelně. 9.Kolik přibývá ročně nových dětí sponzorovaných dětí? Na začátku bylo vybráno 29 žáků, 2 z nich odešli do jiné vesnice a 4 přešli na školu Khanadevi. 10.Vědí i ostatní děti, kdo je sponzorovaný? Ano. 11.Pokud ano – Jak to berou? Ti, kteří nejsou sponzorováni, se ptají, proč i oni nedostali tuto příležitost, když jsou také chudí. A žádají školskou komisi, aby byli také zahrnuti do sponzoringu. 12.Kdo se zde stará o projektovou dokumentaci a peníze od sponzorů? Bharat Shrestra. 13.Co se děje s penězi od sponzorů? Jak jsou užívány? (x % poplatek za dopravu, x % na administrativní náklady, x % na další výdaje) 126
Část peněz se použije na cestovní náklady pracovníka DCWC nebo Bharat Shrestry, který sponzorské dary přiveze. Zbytek se rozdělí mezi děti. 14.Kolik dětí z jedné rodiny může být sponzorováno? Jsou na to nějaká pravidla či kvóty? Tři děti z jedné rodiny mohou být sponzorovány. 15.Existují stále ještě děti, které nemohou chodit do školy kvůli nedostatku rodinných financí? Můžete porovnat situaci před a po zavedení projektu sponzoringu? Ano, některé děti si nemohou dovolit chodit do školy, kvůli nedostatku peněz. Díky sponzoringu se počet těchto dětí snižuje. 16.Vědí lidé, kdo je sponzor, odkud peníze pocházejí? Rodiče to vědí, ale děti ne. 17.Dostávají děti od sponzorů nějaké dopisy nebo dárky navíc? Ano, dostávají dopisy a dárky. 18.Jak často? Není to pravidelné, záleží to na sponzorovi. Některé děti dostaly dopis už třikrát, jiné ještě nikdy. 19.Posílají děti dopisy sponzorům? Ano. 20.Chcete po nich, aby dopisy posílaly? Nikdo je nemusí pobízet. Pokud chtějí, píší dopisy. Napíší je v nepálštině a DCWC je přeloží a pošlou. 21.Dostali jste tento požadavek od DCWC? DCWC žádný požadavek nevznesla. Když dítěti přijde dopis, odpoví. Když ne, tak nic psát nemusí. 22.Co myslíte, že je na sponzoringu negativní? Můžete dát příklady? Nevidím nic negativního. 23.Co myslíte, že je na sponzoringu pozitivní? Můžete dát příklady? Díky sponzoringu se zvýšil počet žáků, chodí do školy pravidelněji. Dokonce děti, které nejsou sponzorovány, chodí pravidelně do školy, neboť doufají, že pak taky budou sponzorovány. 24.Máte ve spolupráci s DCWC Nepal ještě nějaké další projekty? Nebo s jinými organizacemi? DCWC postavilo v roce 2008 část školy. Jiné programy nemáme. Před třemi lety jsme měli ještě projekt vzdělávání žen. 25.Jak hodnotíte spolupráci a komunikaci s DCWC Nepal? Nevidím žádný problém. 127
26.Chtěla byste na ní něco změnit? Přál bych si, aby bylo sponzorováno více dětí, aby si mohly také dovolit chodit do školy. A aby tento projekt pokračoval.
128
Příloha 14 – Obrázek: Venkovská škola Khanadevi Higher Secondary School.
(Zdroj: Autorka)
129
Příloha 15 – Obrázek: Vnitřní vybavení venkovské školy.
(Zdroj: Autorka)
130
Příloha 16 – Obrázek: Výuka ve zkoumané škole ve VDC Madan Kundari.
(Zdroj: Autorka)
131
Příloha 17 – Tabulka kódovaných otázek semi-strukturovaných rozhovorů se zástupci sponzorovaných dětí Qx
Znění otázky
Q1
Jak dlouho je už vaše dítě sponzorováno? (Měsíce)
Q2
Nabídl vám někdo účast v tomto projektu nebo jste se o ni ucházeli sami?
Q3
Víte, přoč bylo vaše dítě do projektu vybráno?
Q4
Kolik dětí celkem máte?
Q5
Kolik z nich je sponzorovaných?
Q6
Co vše v rámci sponzorských darů dostávte? A v jakém množství?
Q7
Dostáváte sponzorské dary do vlastních rukou, nebo se o ně stará někdo jiný?
Q8
Bylo by pro vás lepší dostávat pouze peníze nebo pouze materiál ve stejné celkové ceně sponzorského daru?
Q9.1
Jak nakládáte s penězi ze sponzorských darů?
Q9.2
Používáte je pouze pro sponzorované dítě, nebo i pro ostatní členy rodiny?
Q10
Je množství všeho, co v rámci sponzorských darů dostáváte, dostačující/nedostatečné/ příliš velké?
Q11
Jestli nedostatečné – Proč?
Q12
Víte, kdo peníze posílá, odkud jsou?
Q13
Víte, jaké množství nebo sumu donor posílá a kolik z toho dostanete vy?
Q14 Q15.1
Jak by to vypadalo, kdyby vaše dítě nebylo do projektu podpory zahrnuto? Co by to znamenalo pro vaši rodinu? Mohli byste posílat vaše dítě (děti) do školy? Do you think that sponsorship is somehow influencing school results of your child?
Q15.2
Vidíte nějakou změnu u dítěte od té doby, co je zahrnuto do projektu?
Q16
Jak ostatní (nesponzorovaní) berou, že je vaše dítě zahrnuto do projektu? Zažili jste nějaké negativní reakce?
Q17
Existují podle vás negativní aspekty tohoto projektu? Můžete dát příklad?
Q18
Existují podle vás pozitivní aspekty tohoto projektu? Můžete dát příklad?
Q19.1
Jakého vzdělání dosáhl otec dítěte? (Počet absolvovaných tříd)
Q19.2
Jakého vzdělání dosáhla matka dítěte? (Počet absolvovaných tříd)
Q20
Jak hodnotíte komunikaci se školou, co se týká projektu?
Q21.1
Chtěli byste na komunikaci něco změnit? Máte návrhy na její zlepšení?
Q21.2
Chtěli byste na fungování projektu něco změnit, nějak ho vylepšit?
Qx – otázka č. x
(Zdroj: Autorka) 132
Příloha 18 – Tabulka kódovacích zkratek odpovědí, použitých pro analýzu rozhovorů se zástupci sponzorovaných dětí
VÝZNAM ZKRATEK/KÓDŮ: AP Applied = Ucházeli jsme se Ach All children = Pro všechny děti Benefit for child (improvement of hygien, of food) = Přínosné pro dítě (zlepšení Bch hygieny, stravování) BF Benefit for family = Přínosné pro celou rodinu C Clothes = Oblečení CONT Uncertainty about continuance of the project = Nejistota v pokračování projektu DI Distributor = Ten, kdo dary přiváží ExF Examination fee at school = Poplatky za ročníkové zkoušky ve škole EqP Equality of the project = Rovnost v rámci projektu F Food = Strava FC Foreign country = Z ciziny FDI Friend of distributor = Od přítele toho, kdo přiváží dary FP Foreign people = Lidé ze zahraničí Goods = Materiál (psací potřeby, hygienické potřeby, školní uniforma, boty, G brašna,…) HC Health care = Zdravotní péče IFE Informal adult education = Neformální vzdělávání dospělých IMCh to involve more children = Aby bylo zahrnuto více dětí Inability to provide child with necessary goods = Neschopnost poskytnout dítěti INAB potřebné věci IS Insuficient = Nedostatečné LI Lack of information = Nedostatek informací LTS Long-term support= Dlouhodobá podpora M Money = Peníze MM Much more = Mnohem více MoM More money = Více peněz NI No Idea = Nemá žádnou představu NINV Not all poor children are involved = Ne všechny chudé děti jsou zahrnuty no (Q16 – no reactions from other people; Q19 – no education) = Q16 – žádná NO reakce, Q19 – žádné vzdělání NOAT Impossibility of school attendance = Nemožnost školní docházky NR Negative reactions = Negativní reakce Q1 – for how long the child has been getting money from sponsorship (months) numbers/čísla = Jak dlouho dítě dostává sponzorské dary z projektu (měsíce) numbers/čísla Q4 – no.of children in family = počet dětí v rodině Q5 – no.of sponsored children within the family = počet sponzorovaných dětí v numbers/čísla rodině numbers/čísla OF OK OP OPBF ORP
Q19 – no.of absolved classes = počet absolvovaných tříd Offered = Nabídnuto O. K., no problem = Vpořádku, bez problému Other person = Jiná osoba Opportunity for better future = Možnost lepší budoucnosti Orphan = Sirotek
133
PD Pov PP PR PRIM PROG PschA RAT S Sav Sch SM Sp SR ST YES
Personal development = Osobní rozvoj/rozvoj osobnosti Poverty = Chudoba Personal problems = Osobní problémy Positive reactions = Pozitivní reakce Shcool attendance possible only in primary level = Možnost školní dcházky pouze do základního stupně školy Progress at school (improvement of school results, motivation) = Lepší školní výsledky Possibility of school attendance = Možnost školní docházky Regular attendance at school = Pravidelná školní docházka Sufficient = Dostatečná Savings = Úspory School = Škola Same money = Stejný obnos peněz Sponsored child = Sponzorocané dítě Self responsibility = Je sám zodpovědný Stationery = Psací potřeby Yes = Ano
(Zdroj: Autorka)
134
Příloha 19 – Tabulka sponzorovaných dětí, které byly zahrnuty do 30 % výbraných pro výzkumné rozhovory, podle jednotlivých škol
Px Pohlaví Třída Matka Otec
Jiná odpo- Počet souDatum rozPovědná rozenců hovoru známky osoba (mimo Px)
Škola Shree Swasthani Secondary School ve zkoumané oblasti Madan Kundari P1 chlapec
5
ANO
ANO
ne
3
22. 8. 2009
P2
3
ANO
ANO
ne
1
22. 8. 2009
P3 chlapec
3
ANO
ANO
ne
3
22. 8. 2009
P4 chlapec
2
ANO
ANO
ne
2
23. 8. 2009
P5
dívka
3
ANO
ANO
ne
2
23. 8. 2009
P6
dívka
4
ANO
ANO
ne
1
25. 8. 2009
P7 chlapec
6
ANO
ANO
ne
2
25. 8. 2009
P8
4
ANO
ANO
ne
3
25. 8. 2009
2
ANO
ANO
ne
4
27. 8. 2009
dívka
dívka
P9 chlapec
P10
dívka
5
ne
ANO, ale nestará se
Strýc
2*
27. 8. 2009
*žádní sourozenci, ale strýc se stará o další 2 děti
Škola Khanadevi Higher Secondary School ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche P1 chlapec
6
ANO
ANO
ne
2
10. 9. 2009
P2
dívka
5
ANO
ANO
ne
4
10. 9. 2009
P3
dívka
3
ANO
ne
ne
6
10. 9. 2009
135
Škola Tamakhani Primary School ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche P1 chlapec
3
ANO
ANO
ne
2
2. 9. 2009
P2
3
ANO
ANO
ne
2
2. 9. 2009
P3 chlapec
2
ANO
ne
ne
0
2. 9. 2009
P4 chlapec
2
ne
ne
Babička
0
2. 9. 2009
P5
dívka
3
ANO
ANO
ne
4
2. 9. 2009
P6
dívka
2
ANO
ANO
ne
3
2. 9. 2009
P7
dívka
3
ANO
ANO
ne
4
2. 9. 2009
3
ANO
ANO
ne
5
2. 9. 2009
dívka
P8 chlapec
Škola Chaurikhola Primary School ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche P1
dívka
1
ANO
ANO
ne
2
4. 9. 2009
P2
dívka
1
ANO
ANO
ne
3
4. 9. 2009
P3 chlapec
2
ANO
ne
ne
1
4. 9. 2009
P4 chlapec
2
ne
ANO
Nejstarší sestra
3
4. 9. 2009
Škola Darga Primary School ve zkoumané oblasti Goswara P1 chlapec
4
ANO
ANO
ne
3
8. 9. 2009
P2
dívka
2
ANO
ANO
ne
1
8. 9. 2009
P3
dívka
3
ne
ne
Babička
1
8. 9. 2009
P4 chlapec
4
ne
ne
Prarodiče
1
8. 9. 2009
P5
3
ANO
ANO
ne
2
8. 9. 2009
dívka
Px – osoba číslo x
(Zdroj: Autorka)
136
Příloha 20 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Shree Swastani Secondary School ve zkoumané oblasti Madan Kundari Px / Qx
Q1
Q2
Q3
Q4
Q5
Q6
Q7
Q8
Q9.1 Q9.2 Q1O
Q11
Q12
Q13
Q14
Q15.1 Q15.2 Q16
Q17
Q18
Q19.1 Q19.2 Q20
Q21.1 Q21.2
P1
9
OF
Pov
4
1
M+G
SR
IS
NI
NI
INAB YES PROG NO
NO
Bch
NO
NO
OK
NO
NO
P2
18
OF
Pov
2
1
M+G
SR
IS
DI
NI
INAB YES PROG NR
NINV
_
NO
NO
OK
NO
IMCh
P3
18
OF
Pov
4
1
M+G
SR
IS
NI
NI
NOAT YES PROG NO CONT Bch
5
NO
OK
NO
LTS
P4
21
OF
Pov
3
1
M+G
SR
IS
DI
NI
INAB YES PROG NR
NO
PD
12
NO
OK
NO
NO
P5
18
OF
NI
3
1
M+G
SR
S
NI
NI
INAB YES PROG NR
NO
BF,PD
8
NO
PP+ LI
NO
IMCh
10
NO
OK
NO
LTS
F+ST
Sp
P6
18
OF
Pov
2
1
M+G
SR
F+ST
Sp
S
NI
NI
INAB YES PROG NR
NO
BF,PD, PROG
P7
9
OF
Pov
3
1
M+G
SR
F
Sp
IS
NI
NI
INAB YES PROG NR
NO
BF
5
NO
OK
NO
NO
P8
3
OF
NI
4
1
M+G
SR
F+ST
Sp
IS
NI
NI
NOAT YES PROG NR
NO
BF
5
IFE
OK
NO
IMCh
P9
3
OF
Pov
5
1
M+G
SR
F
Sp
IS
FDI
NI
PRIM YES
NR
NO
PschA, PD
NO
NO
OK
NO
IMCh
15 OF ORP 3 P10 Px – interviewed children; Qx – questions
1
M+G
SR
F+ST+C
Sp
IS
NI
NI
INAB YES
NO
NO OPBF
5
NO
OK
NO
NO
Px – dítě číslo x, Qx – otázka číslo
Q8 a Q11 – Tyto otázky nebyly zahrnuty do rozhovorů
(Zdroj: Autorka)
137
RAT,PR OG PROG, PD
Příloha 21 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Khanadevi Higher Secondary School ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche. Px/Qx Q1
Q2
Q3
Q4
Q5
Q6
Q7
Q8
Q9.1 Q9.2 Q10
12
OF
Pov
3
1
M+G
SR
M+G C+ST
Sp
IS
18
OF
Pov
5
1
M+G
SR
M+G
F+C+ ST
Sp
S
__
FP
15
AP
Pov, Uned.p arents
7
1
M+G
SR
M+G
F+C+ Ach ST
S
__
FP, DCW C
P1 P2
Q11 Q12 Q13 „lidé chtějí FC NI vždy více“
P3 Px – interviewed children; Qx – questions
Q14
Q15.1 Q15.2 Q16
Q17
Q18
Q19.1 Q19.2 Q20
Q21.1 Q21.2
RAT, PROG
NO
NO
better life
5
NO
OK
NO
MoM
NI
INAB YES PROG
NO
NO
BF
2
NO
OK
NO
__
NI
INAB YES
RAT, PROG
NO
NO
NO
OK
NO
__
INAB YES
Bch, NO PschA
Px – dítě číslo x, Qx – otázka číslo
Q6 – vypustila jsem hodnocení části otázky, která se týkala množství peněz a pomůcek, které jednotlivci dostávají. Jednotlivé odpovědi se celkem dost lišily + se objevilo ovlivňování odpovědí překladatelem. Rozdílno Q14 – při doplňující otázce, zda díky sponzoringu mohou posílat nyní do školy více nebo všechny děti, odpovídali ve všech případech kladně.
(Zdroj: Autorka)
138
Příloha 22 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Tamakhani Primary School ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche Px/Qx Q1
Q2
Q3
Q4
Q5
Q6
Q7
Q8
Q9.1 Q9.2 Q10 Q11 HC+C M+G Sp IS +F
P1
15
AP
Pov
3
1
M+G
SR
P2
15
OF
NI
3
2
M+G
SR
15
AP
Pov, ORP
1
1
M+G
SR
15
AP
ORP
1
1
M+G
SR
M
15
OF
NI(Ph oto)
5
2
M+G
SR
15
OF
Pov
4
3
M+G
15
OF
Pov
5
2
15
OF
Pov
6
3
P3
G
F+ST Ach
M+G F+ST
S
P6 P7
P8 Px – interviewed children; Qx – questions
Q13
DCWC
NI
Known FP
NI
child needs DCWC more child needs DI more
Sp
IS
F+ST
Sp
IS
M+G
F+ST+ C
Sp
IS
_
Known FP
NI
SR
M
F+ST+ C
Sp
IS
_
FP
NI
M+G
SR
M+G
ST
Sp
IS
expensi ve goods
DI
NI
M+G
SR
M+G
ST+C +F
Sp
IS
expen sive DCWC goods
P4
P5
Q12
Q14
Q15.1 Q15.2 Q16 Q17 Q18 Q19.1 Q19.2 Q20 Q21.1 Q21.2 PROG, NOAT YES NO NO PschA 8 IFE OK NO IMCh RAT PROG, Bch, INAB YES NR NO 8 NO OK NO NO RAT PD PROG, RAT
NI
NOAT
YES
_
INAB-
No YES compari son
IS unkno Bch money wn
8
OK
NO
MoM
_
NO
BF
5
No mother
OK
_
_
PROG, RAT
NO
NO
BF,PD
4
NO
LI (bad communi catuion)
_
_
INAB
YES PROG
NO
NO
BF,PRO G
8
NO
OK
_
_
INAB-
YES PROG
NO
NO PschA NO
NO
OK
_
_
PROG, RAT
NO
NO PschA
NO
OK
_
_
INAB(jen 2 z 5 by chodily do školy)
YES
INAB(jen 3 NI
NO
děti by chodily do školy)
YES
3
Px – dítě číslo x, Qx – otázka číslo
Q6 – vypustila jsem hodnocení části otázky, která se týkala množství peněz a pomůcek, které jednotlivci dostávají. Jednotlivé odpovědi se celkem dost lišily + se objevilo ovlivňování odpovědí překladatelem. Rozdílnost v samostatných odpovědích byla dána do jisté míry negramotností a zapomětlivostí lidí. Q13 – kritická otázka, netroufají si na ni před zástupcem školy odpovídat, raději řeknou, že nemají tušení (ani se nepokusí o tom uvažovat), které doprovodí poťouchlým uchichtnutím.Stejný problém u otázky 20. Zde vědí o nákladech na dopravu, takže jsou si vědomi určitých srážek. Q14 – při doplňující otázce, zda díky sponzoringu mohou posílat nyní do školy všechny děti, odpovídali ve všech případech kladně.
(Zdroj: Autorka)
139
Příloha 23 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Chaurikhola Primary School ve zkoumané oblasti Nagre Gagarche Px / Qx Q1 Q2 12
AP
Q3 Pov, ORP
Q4
Q5
4
1
Q6
Q7
M+G SR
Q8 M+G
Q9.1 Q9.2 Q10 Q11 Sav+S __ T
IS
P1
child needs more
Q12 Q13 FC
ALL
Q14 INAB,(jen 1 ze 4 dětí by chodilo do školy)
Q15.1 Q15.2 Q16
AP
EqP
2
1
M+G SR
G
12
OF
ORP
2
1
M+G SR
M+G
12
OF
ORP
2
1
12
OF
NI(Ph oto)
3
1
HC
docházka možná jen do 5. třídy)
__
S
__
FP
NI
ST+Ex __ F+F
IS
child needs more
FP
NI
docházka možná jen do 7. třídy)
M+G SR
M+G F+ST __
IS
Pov
NO
NO
(možnost šk.docházky jen do 5. třídy)
M+G SR
M+G
F+ST+ __ C
IS
Pov
FP
NI
(možnost šk.docházky jen do 4. třídy)
P2
P3
NR
NO
YES
PROG NR ,RAT
NO
C+G for child
YES
PROG NR , RAT
NO
NO
P4
P5 – dítě číslo x, Qx – otázka číslo Px –Px interviewed children; Qx – questions
no YES chang e
INAB YES
NR
PROG NR ,RAT
Q19.1 Q19.2 Q20 Q21.1 Q21.2
PschA, BF, NO Motivation
RAT,P ROG
INAB (školní
INAB
Q18
YES
INAB (školní 12
Q17
NO
OK
NO
IMCh
NO
NO
OK
NO
IMCh
C+G for child, BF
NO
__
OK
__
__
PschA, Bch
NO
NO
OK
__
__
3
NO
OK
__
__
NO Motivation
Px – dítě číslo x, Qx – otázka číslo
Q6 – vypustila jsem hodnocení části otázky, která se týkala množství peněz a pomůcek, které jednotlivci dostávají. Jednotlivé odpovědi se celkem dost lišily + se objevilo ovlivňování odpovědí překladatelem. Rozdílnost v samostatných odpovědích byla dána do jisté míry negramotností a zapomětlivostí lidí. Otázka Q9.2 nebyla v této škole zkoumána. Q13 – kritická otázka, netroufají si na ni před zástupcem školy odpovídat, raději řeknou, že nemají tušení (ani se nepokusí o tom uvažovat), které doprovodí poťouchlým uchichtnutím. Vědí o nákladech na dopravu, takže jsou si vědomi určitých srážek. Q14 – při doplňující otázce, zda díky sponzoringu mohou posílat nyní do školy všechny děti, odpovídali ve všech případech kladně. Otázky Q21.1 a Q21.2 nebyly během rozhovorů v této škole položeny zvlášť, přesto na ně někteří odpověděli v rámci zodpovídání jiných dotazů.
(Zdroj: Autorka)
140
Příloha 24 – Kódovaná tabulka odpovědí pro školu Darga Primary School ve zkoumané oblasti Goswara Px/Qx Q1 12
Q2
Q3 Q4
OF Pov
Q5 Q6
3
1
G
4
P2
1)G; 1 2)M+G; 3)G; 4)G
P3
P1 12
OF Pov
12
OF Pov
2
1)G; 1 2)M+G; 3)G; 4)G
12
OF Pov
4
1 2)M+G;
Q7 Q8 Q9.1 Q9.2 Q10 G– Teď G SR // stačí, v __ Ach IS M – budoucnu NO raději G+M SR
G
SR
M+G
SR
M+G
1)G;
P4
3)G; 4)G
Q11
Q12
Q13 Q14
Q15.1 Q15.2 Q16
because it is PAT, distributed DCWC NI YES PROG among all no ST pupils
IS, kdyby because it is PAT, FP, dostal celý distributed __ Ach obnos, bylo among all DCWC NI YES PROG INAB by to S pupils IS, kdyby because it is AT jen dostal celý distributed F+C Ach DCWC NI 1 ze 2 YES PROG obnos, bylo among all dětí by to S pupils IS, kdyby child needs PAT, C Ach dostal celý NI NI YES PROG obnos, bylo more no ST by to S
Q17
Q18
Q19.1 Q19.2 Q20
Q21.1 Q21.2
NR
NINV PschA
5
NO
OK
NO
IMCh
NR
NINV PschA
5
NO
OK
NO
IMCh
NR
RAT, NINV PschA
NR
NO
NO
5
3
OK
IMCh, Salary NO for teacher
5
No mother
OK
NO
NO
– dítě číslo children; x, Qx – otázka číslo PxPx– interviewed Qx – questions
Na doplňující dotaz k otázce Q6 „Máte problém s tím, že peníze se rozdělují mezi ostatní děti?“ odpovídali, že jim to nevadí a že jsou rádi, že všechny děti mají přístup ke sponzorským darům. Na doplňující dotaz k otázce Q10 „Kdybyste dostávali celý sponzorský dar, bylo by to pro vás dostatečné?“, odpovídali všichni kladně, že by to pak bylo dostatečné. Q9.1 – Tato otázka nemohla být zodpovězena, neboť podle jejich výpovědí i výpovědi ředitelky školy, finanční částka ze sponzorských darů se používá na opravu školy a plat učitelek Q14 – Při doplňující otázce, zda by i bez sponzoringu mohli posílat děti do školy, odpovídali, že ano, ale nemohli by dětem obstarat žádné psací potřeby.
(Zdroj: Autorka)
141
