Skupina historického šermu Páni z Kolína
Historie SHŠ Páni z Kolína Skupina historického šermu Páni z Kolína byla založena na podzim roku 1991 Miroslavem Horáčkem, který je až do současné doby jejím vedoucím. Od roku 1999 je zaregistrována jako občanské sdružení. SHŠ má nyní 10 stálých členů. Rozsah působení je od antiky přes barbary a gotická vystoupení až po období třicetileté, sedmileté a napoleonské války. Vystoupení se opírají o dobové záznamy, studia kreseb a maleb, vojenských technik a originálů starých zbraní. Jsou také doplněna hudební složkou, a to reprodukcí dobových písní, nalezených v odborné literatuře a archivech, hraných na repliky dobových nástrojů. Kromě češtiny zpívají např. latinsky, staročesky, španělsky a německy. Od roku 1995 pořádá SHŠ Páni z Kolína pravidelně rekonstrukce historických bitev na místní kolínské jízdárně (viz příloha 1) a každoroční šermířský ples (v roce 2011 již 16. ročník). Mezi další aktivity patří programy na kolínském zámku, Práchovně, náměstí, spolupráce na Kmochově Kolíně atd. – všechny tyto akce slouží k propagaci kolínské kultury a každým rokem přivedou do města několik tisíc návštěvníků (viz novinové články – příloha 6). SHŠ rovněž pravidelně spolupracuje s kolínským a brandýským muzeem (např. výchovně – vzdělávací tabla na téma „sv. Václav“, „historie čarodějnictví“ a „historie písemnictví“ a další programy a stafáže). Podílí se také na „Mezinárodních dnech památek a historických sídel“ a akcích ke „Dni středočeského kraje“. I díky těmto aktivitám vstoupila skupina do podvědomí místního obyvatelstva a její působení se rozrostlo také na maturitní plesy, stafáže všeho druhu, nebo podnikové večírky. Jakožto patrioti připravili v roce 2011 velkolepou výstavu k 750. výročí města Kolína a to z vlastních zdrojů. Návštěvnost této krátké výstavy byla přes 800 lidí za 10 dní, výstavu zaznamenali televizní kamery a tisk. SHŠ spolupracuje také se školami v Kolíně a nejbližším okolí - pořádá např. výchovně – vzdělávací a poznávací procházky po Kolíně, popřípadě navštěvuje jednotlivé školy s programem nazvaným „Vývoj zbraní“, ve kterém dětem názorně ukazuje na vystavených zbraních, jak se měnily a používaly s postupem let a ovlivňovaly tím lidské životy. Přímo ve školách se také před každou rekonstrukcí historické bitvy pořádá výtvarná soutěž na téma dané bitvy (soutěž zároveň slouží k obohacení výuky a lepšímu přiblížení historických souvislostí). Každá soutěž je slavnostně vyhodnocena a nejlepší dětské práce jsou ohodnoceny volnými vstupenkami na rekonstrukci historické bitvy.
Kromě programů pro školní děti pořádá SHŠ zároveň dětské dny – a to už ve více jak 40 obcích, městech a sdruženích. Organizuje také akce na klíč, naučné stezky (pravidelně např. na Pražském hradě), vystoupení šermířské, divadelní, hudební a taneční na hradech a zámcích – zejména na Kosti, Žlebech, Karlštejně, Křivoklátě, Mnichově Hradišti, Dětenicích, Starých Hradech, Zruči nad Sázavou, Frýdlantu, Valdštejnu, Lokti atd. Další složkou činnosti je organizace městských slavností – např. v Děčíně, Josefově, Jičíně, Týnci nad Labem, Velkých Popovicích, Dobřejovicích, Karlových Varech aj. Každoročně absolvují zhruba 70 akcí většího či menšího rozsahu. SHŠ se také účastnila nebo spolupořádala akce za účasti slavných osobností – např. program pro papeže ve Staré Boleslavi, znovuotevření Zlaté uličky pro prezidenta ČR na Pražském hradě, průvod k Paládiu Země české ve Staré Boleslavi, program pro Ottu Habsburského v Brandýse nad Labem, program pro Jeho Výsost prince von Liechtenstein a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v Kolíně, filmovou párty k narozeninám a uvedení pohádky Zdeňka Trošky atd. Díky velkému rozsahu činnosti a profesionalitě vystupujících se Páni z Kolína účastní také prestižních zahraničních vystoupení ve Francii, Belgii, Itálii, Polsku, Holandsku a Německu (zde např. účast na největších rytířských turnajích v Evropě, pořádaných bavorským princem Luitpoldem). Rovněž jste jednotlivé členy skupiny mohli zaznamenat v české a zahraniční televizní a filmové produkci (např. „Toulavá kamera“, „Bílá místa historie“, „Putování národů“, „Čertova nevěsta“, „Johanka z Arku“, „Mlhy Avalonu“, seriál „Ať žijí rytíři“ atd. – podrobnější rozpis najdete v příloze 2). SHŠ Páni z Kolína se podílela na vzniku fotografií světoznámých fotografů Štěpánky Stein a Salima Issy z cyklu "Národní obrození", zaměřeného na etnické menšiny - v tomto případě na vietnamskou komunitu. Kromě zapůjčení kostýmů a rekvizit se stal vedoucí SHŠ Miroslav Horáček přímo ústřední postavou jedné fotografie - Janem Žižkou. Fotografie byly vystaveny v Ateliéru Josefa Sudka v Praze a odtamtud putují dál po světových výstavních síních. SHŠ Páni z Kolína bylo vyznamenáno bronzovou medailí za pomoc při konání slavností k výročí Terezína a Miroslav Horáček byl oceněn za 20 let působení na poli kultury v Kolíně cenou Osobnost roku. V roce 2011 uspořádala SHŠ Páni z Kolína výstavu "Zbraně a zbroje v průběhu staletí“, která byla věnována výročí 750 let založení Kolína a 20. výročí založení SHŠ Páni z Kolína. Výstava měla ohromný úspěch – za 14 dní trvání jí prošlo bezmála 1000 návštěvníků všech věkových kategorií. Působí i na poli publikačním – vydala vlastním nákladem dva historické romány („Druidovo srdce“ a „Muškety a třešně“), CD dobové hudby „Písně dob starodávných“, „Písně z války třicetileté“ a „Písně z dob starodávných“, dva amatérské historické filmy („Rytíři chudoby“ a „Tajemství amuletu“), dva videoklipy a zajímavostí je také vlastní medovina.
Příloha č. 1 Seznam rekonstrukcí historických bitev, pořádaných v Kolíně SHŠ Páni z Kolína Rok
Název
1995
Pod korouhví s kalichem
1996
Jezeřanská historie
1997
Válka růží
1998
Johanka z Arcu
1999
Dobytí Jeruzaléma
2000
Blaník
Popis Historicky první bitva na kolínské jízdárně, která „odstartovala“ tradici kolínských bitev – podle fiktivního scénáře v ní bojovalo křižácké vojsko proti husitskému. Účast byla zhruba 80 šermířů. Scénář z husitských válek, ve kterém podle pověsti dva bratři bránili Jezeřany (dnes Veltruby). Zdokonalila se příprava, organizace a propagace. Bitvy se zúčastnilo na 200 šermířů a poprvé se aktivně účastnili bubeníci. Poprvé bylo rozhodnuto o námětu z jiné než české historie, což bitvu značně zatraktivnilo pro ostatní šermíře – přijelo jich 750. A protože bylo třeba znatelně oddělit obě bojující strany, bylo vyrobeno a rozdáno 80 varkočů s červenou a bílou růží. Do bitvy byla rovněž zařazena smrtka na koni. Vzhledem k úspěchu minulé bitvy byl námět opět převzat ze světových dějin. Poprvé byl uspořádán průvod městem, který byl završen na náměstí scénkou s dějem ze scénáře. Zajímavě bylo naplánováno i závěrečné upálení - efekt s dřevěnou kostrou vypadal naprosto věrně. U příležitosti 900 let dobytí Jeruzaléma byl vybrán scénář s touto tématikou. Kulisa Jeruzaléma byla doposud nejnáročnější, jaká se doposud dělala a zabrala téměř celý týden práce. Bitva byla rozdělena na několik střetů armád a mezi ně byly vloženy scénky jako např. dětská křížová výprava nebo pohled na sultánův dvůr. Na akci přijelo 500 šermířů (kvůli speciálním kostýmům). Na oslavu Milénia byla vybrána pověst o blanických rytířích. Ztvárnění této pověsti si vyžádalo rozdělení bitvy na tři menší z různých období českých dějin. Po každé ze tří bitev odváděla smrtka padlé do Blaníku a na konci celé bitvy
2001
Král Artuš
2002
Bitva zlatých ostruh
2003
Švédové u Kolína
2004
Drákula
2005
Valdštejnovy hvězdy
2006
Ve znamení lva
vyjel z hory sv. Václav na koni a vyvedl ven celou armádu. Bitva se pro velký úspěch opakovala ještě v neděli. Tentokrát byla vybrána známá legenda o bájném meči, králi a rytířích Kulatého stolu. Scénář se přidržoval děje filmu "Excalibur". Bitva byla velmi úspěšná za hojné účasti ostatních šermířů. V této bitvě byla zobrazena zajímavá část flandersko – francouzských dějin. Protože v závěrečné bitvě bylo mezi mrtvými i 4 000 vznešených francouzských rytířů, byla nazvána „Bitvou zlatých ostruh“. Příběh bitvy z roku 1639 vypovídá o obsazení Kolína švédským generálem Bannerem a o dobývání města zpět císařskou armádou. Na bojišti se tak vystřídali mušketýři, pikenýři, halapartníci i dělostřelci. Každý střet armád byl tak podbarven vůní střelného prachu, hlukem děl a pyrotechnikou. Scénáři této bitvy předcházel průzkum veřejnosti, ve kterém byla zjišťována míry povědomí o Drákulovi, tedy Vladu Tepésovi, jako skutečné historické postavě. A protože se ukázalo, že opravdový příběh (a ne legendu) zná jen velmi málo lidí, odehrála se bitva v duchu rekonstrukce jeho života. Bitva vyprávěla životopis Václava Eusebia Albrechta z Valdštejna od vzestupu jeho moci až po jeho smrt. Akci podpořilo svým účinkováním na 30 skupin historického šermu, tedy zhruba 500 lidí. Divadelní stránku bitvy nazkoušelo "Malé divadlo Kolín" a "Ještě menší divadlo Kolín", tance se ujala taneční skupina "Salome". V této rekonstrukci byl vyprávěn příběh vzestupu a pádu nejslavnějšího rytíře na českém trůně - Jana Lucemburského. Tento král byl totiž zajímavě propojen i s Kolínem nechybělo mnoho a na českého krále byl pasován právě tam. Výpravným příběhem byly divákům přiblíženy mnohé jeho úspěchy, například porážka pohanských litevců, osudná bitva u Kresčaku a usednutí Karla IV. na český trůn. Pol. 17. stol. a příběh Olivera Cromwella se promítnul do
2007
Krev na trůně anglickém
2008
Krvavé dědictví
2009
Země dvou králů
2010
Křižáci
2012
Krev Tudorovců
scénáře této bitvy, v níž byly zajímavě ztvárněny boje mezi Anglií a Skotskem (poprava krále, vypálení skotské vesnice, secvičené jednotky pikenýrů, kulisa interiéru anglického hradu a hlavně družina skotských dudáků). Tato bitva vycházela z německých reálií – ze sporů o tzv. Landshutské dědictví z roku 1503. Zajímavým propojením s českými dějinami bylo i to, že do falckého vojska byli naverbováni i potomci českých husitů. Jako kulisa k této bitvě byla postavena vypálená vesnice a trosky kláštera ve Walsasenu. Kromě praporů bylo vyrobeno i 31 pavéz. Rekonstrukce z doby vlády Jiřího z Poděbrad, kdy žil a bojoval nejudatnější z kolínských rytířů - Jan Žebrovský z Kolovrat. Doprovázel krále Jiřího při jeho cestě na trůn a účastnil se jeho mírového poselství do okolních zemí. Sám padl při obraně Kolína - za to mu místní vztyčili v kostele sv. Bartoloměje pamětní desku, která je v Kolíně dodnes. Bitva uspořádaná k výročí 600 let bitvy u Grünwaldu, na kterou se sjeli šermíři z Čech, Moravy, Slovenska, Polska i Německa. Ač počasí naší akci nepřálo, byla divácká návštěvnost nadmíru dobrá. Velkým lákadlem byla jistě novinka v podobě rytířských turnajů na koních. Rekonstrukce událostí z anglické historie, kde hrála poprvé velkou úlohu také divadelní složka. Diváci mohli sledovat spor mezi královnou Alžbětou a W. Shakespearem a také zřejmě největší renesanční dvůr v historii všech bitev ČR – kolem 70 postav. Bitva měla stejně jako v předchozích letech mezinárodní účast.
Rekonstrukce bitev přivedli do Kolína zhruba 26.000 diváků, na rok 2013 se připravuje rekonstrukce bitvy „Půlměsíc ve spárech orla“. Fotodokumentaci jednotlivých ročníků najdete v příloze č. 7.
Příloha č. 2
Výběr z nejzajímavějších filmů a seriálů, na kterých se podílela SHŠ Páni z Kolína 1995 1997 1998 1999 2000 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Příloha č. 3
Bratr spánku (ČR – Rakousko) Padělatel (Francie) Putováni za perlovou pannou (ČR) Johanka z Arku (Francie) Johanka z Arku (Kanada) Oliver Twist (USA) Život ve středověku (RTL) Mlhy Avalonu (USA) Příběh rytíře (USA) Napoleon (Francie) Exekutor (ZDF) Putování národů (ZDF) Van Helsing (USA) Středověká Evropa (ZDF) Turci u Vídně (ZDF) Seriál Redakce - díl "Tajemný rytíř" Historie Židů (ZDF) Teutoni (RTL) O malíři Adamovi (ČR) Ďáblův chřtán (ČR) Xcalibur (Francie) My Evropané (ZDF) Ať žijí rytíři (ČR) Varus (ČR) Fakta X (ČR) Čertova nevěsta (ČR) Toulavá kamera (ČR) Borgia
Vydali jsme a připravujeme
Historický román z keltského období
Historický román z Kolína z období třicetileté války
Hudební CD – středověké písně ve staročeštině, latině, španělštině a němčině Příloha č. 4
PŘIPRAVOVANÉ PROGRAMY NA PŘÍŠTÍ ROK Historie psaná Kolínem Program sledující vývoj zbraní, zbrojí, kostýmů a života kolínských obyvatel od pravěku, slovanského hradiště, přes dobu gotickou a krále Přemysla Otakara II., který Kolín založil, husitského hnutí, jenž se v Kolíně odrazilo zejména v podobě univerzitního mistra, kazatele a příznivce Jana Husa Štěpána z Kolína, dále pokračuje hravou renesancí s kolínským rodákem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan, výcvikem mušketýrů v třicetileté válce a vojenskou jednotkou císařovny Marie Terezie v sedmileté válce až po nejslavnějšího mima Jeana Gasparda Deburau ve století devatenáctém. Hrůzy války této trvaly třicet dlouhých let aneb třicetiletá válka očima kolínského městského písaře Program volně inspirovaný knihou „Muškety a třešně“, která vypráví o životě kolínských obyvatel v dobách třicetileté války. Ukázka výcviku a střelby s mušketou, píkou a halapartnou mušketýrské jednotky Valdštejnovy gardy bude volně doplněna vyprávěním o módě, kuchyni a zvycích té doby. Válčili jsme pro královnu aneb bájný příběh 29. Laudonova pěšího pluku v bitvě u Kolína Fiktivní příběh o tom, jak vojáci Laudonova pluku nakonec do slavné bitvy u Kolína vůbec nedošli… a co vše tomu předcházelo. V programu se humornou formou diváci seznámí s výcvikem a životem v armádě a okusí ho tak říkajíc „na vlastní kůži“.
Všechna tato vystoupení jsou vhodným doplňkem výuky českého jazyka a literatury, vlastivědy a dějepisu pro školní děti a mládež, jimž poutavou formou přiblíží a vysvětlí dějinné souvislosti.
Příloha č. 5
Výběr článků z tisku o SHŠ Páni z Kolína Krásky se přimlouvaly, aby si s nimi zahráli. A Troška chrlil chválu Skupina historického šermu Páni z Kolína účinkovala ve dvacítce snímků. Tím dosud posledním byla pohádka Čertova nevěsta. Na plátně či obrazovce si jich člověk možná ani nevšimne, ve výčtu hlavních rolí je nenajde. Na natáčení však nechyběli a pro vznik díla byli důležitější, než by se mohlo zdát. Až půjde divák na jaře roku 2011 do kina na novou pohádku Čertova nevěsta, uvidí kromě královny Sabiny Laurinové či krále Davida Suchařípy i skupinku historických šermířů s názvem Páni z Kolína. Skupinku, jež už má za sebou účinkování ve dvou desítkách filmů. Německých, kanadských, francouzských či amerických. Poslední klapka pohádky Zdeňka Trošky padla v polovině září. To už měli Páni z Kolína odpracováno. „Byli to skvělí profesionálové,“ tvrdí režisér Troška. Přitom původně v jeho filmu vůbec hrát neměli. Pro role vojáků byli už vybraní jiní muži. „Věděli jsme, že pan Troška chystá natáčení, proto jsme mu poslali fotky v uniformách. Netušili jsme, že role šermířů jsou už obsazené,“ líčí Miroslav Horáček (na snímku), který skupinu šermířů v roce 1992 založil a je jejím vedoucím. Troškovi se zalíbila jednoduchá krása kostýmů, shodou okolností v „kolínských“, tedy modrobílých barvách. „Nemuseli jsme je oblékat a nic jim půjčovat, veškeré vybavení měli svoje. To bylo obrovské plus,“ vypráví Troška. „Přimluvili se za nás i někteří herci, kteří viděli fotky. Konkrétně Sabina Laurinová. Režisér pak nahradil skupinku, jež měla hrát původně, námi,“ vypráví Horáček a o spolupráci s Troškou a jeho štábem hovoří jen v superlativech. „Troška byl zatím ten nejlepší režisér, pod nímž jsme dělali,“ líčí Horáček. Přitom srovnávat může s režiséry ve světě mnohem známějšími. Roman Polanski v Česku točil Olivera Twista, Brian Helgeland Příběh rytíře, Stephen Sommers temného Van Helsinga, Uli Udel Mlhu nad Avalonem, Luc Besson Johanku z Arku… Ve všech těchto filmech Páni z Kolína účinkovali. „Honoráře ze zahraničních snímků jsou o dost vyšší než z českých. Ale kdo si myslí, že si pořídí kostýmy a bude kasírovat, ten se šeredně plete. Po dvaceti letech se vám postupně vrací náklady, které do toho člověk dal,“ tvrdí Horáček. On a jeho kolegové se potkali nejen s váženými muži za kamerou, ale i s uznávanými herci a herečkami – například s Heathem Ledgerem či Millou Jovovichovou. A odnesli si spoustu zážitků z natáčení. Příjemných, nepříjemných i velmi překvapivých. „Agentura, pod kterou jsme patřili, odmítla během natáčení Johanky z Arku vyplácet honoráře účinkujícím. Peníze chtěla dávat až po jeho skončení. Kdo by nezůstal do konce, nedostal by nic. Když to slyšel režisér Besson, sedl si k nám a řekl, že dokud agentura nerozdá peníze, natáčení nebude pokračovat. Přitom mu utíkalo hrozně peněz, protože natáčení v historických objektech bývá značně drahé,“ vypráví Horáček. Pochvaluje si také účinkování v dokumentech pro německé televizní stanice ZDF nebo RTL. A za nejhorší považuje spolupráci s americkými filmaři. „Nemají povědomí o historii evropské, natož o české. Když má někdo brnění, je to rytíř a hotovo. V Příběhu rytíře byl rozptyl ve zbroji asi dvě stě let. Když jsme ten film viděli v kině, byli jsme tak rozčarovaní, že jsme chtěli ze sálu hned odejít,“ vzpomíná Horáček. Při tvorbě hororového snímku Van Helsing byli Páni z Kolína svědky nepříjemné události. „Na plesu upírů se některým účinkujícím
rozdávaly kontaktní čočky suplující vlčí oči. Ale byly uchovávané ve špatném roztoku, řada lidí částečně oslepla. Scéna, která na ples navazuje, vznikla o několik týdnů později,“ prohlašuje Horáček. Všechny zmíněné filmy berou Páni z Kolína i jako inspiraci. Mají na svém kontě také dva vlastní amatérské filmy. Rytíři chudoby, ten novější, se natáčel v průběhu deseti let. Ve skupině (vzhledem k jejímu názvu trochu paradoxně) působí také ženy, které pro změnu nahrály dvě hudební cédéčka. Celé uskupení, jež čítá deset lidí, se letos zúčastní či samo zorganizuje zhruba sedmdesát akcí. „V příštím roce budeme vytíženější, proto chystáme nábor lidí,“ říká Horáček. Autor: Hamrník Jan – Sedmička, 5. října 2010 Páni z Kolína před kamerou i na živo Kolín - Známé tváře z Kolína uvidí na promítacím plátně všichni dětští, ale dospělí diváci, kteří od pondělka do středy zavítají do Kina 99 na novou českou pohádku Ať žijí rytíři. Celou řadu scén totiž ve filmu vytvořili členové skupiny historického šermu Páni z Kolína. Filmoví Saracéni v podání skupiny historického šermu Páni z Kolína Natáčel se letos pod pracovním názvem Než se táta vrátí a Páni z Kolína v něm ostřelují středověký hrad (z části kulisu, z části skutečný hrad), objevují se v rolích žoldnéřů zlého rytíře v podání Pavla Kříže, dobývají hrad se žebříky a pomocí pojízdných pavéz (tzv. štítnic), ztvárňují Saracény, kteří bojují proti křesťanům, tlačí těžké katapulty. „Opravdu těžké, dřevěné, žádný obarvený polystyren,“ smál se vedoucí skupiny Miroslav Horáček. „Scénu se Saracény jsme točili v českém kamenolomu, který měl pro potřeby kamery vytvořit prostředí horké pouště. My ovšem čekali, až roztaje jinovatka,“ přidává drobnou perličku z natáčení. K zákulisním pikantnostem patří třeba i váha kroužkové košile. Oproti třeba některým americkým filmům, v nichž rytířům vlaje kapuca rádoby kroužkové košile ve větru, košilím pro potřeby českých filmařů by se to nepodařilo ani omylem. Pravda, oproti historickým jsou poněkud odlehčené, ale skutečně jen poněkud. Po odlehčení váží „pouhých“ 11 kilogramů. Pokud se pohádka, jež nyní přichází do kolínského kina, u diváků ujme, mohlo by se příští rok natáčet pokračování. Z filmu by měl vzniknout dokonce i televizní seriál. Pohádka přenese diváky do tak trochu jiného středověku od režiséra filmů Rafťáci a Snowboarďáci. Poklidný život příjemného panství naruší nařčení Martina z Vamberka, jinak čestného rytíře a starostlivého otce pěti dětí, z čarodějnictví a loupeživých výprav. Odjíždí hájit svoji čest a nechává tvrz v rukou nejstaršího syna Petra a jeho sourozenců. Netuší, že křivé nařčení je dílem závistivého souseda Albrechta z Krvenos, který se touží Martinova panství zmocnit. Albrecht ovšem netuší, že vyzrát nad partou dětských rytířů je někdy těžší, než porazit
armádu Saracénů. Pány z Kolína uvidí Kolíňáci nejen na plátně, ale i na živo, a to na státní svátek 28. října v Regionálním muzeu Kolín. Malí i velcí se sem mohou vypravit na akci s názvem Pouze brk nestačí, aneb co všechno musel umět a znát tvůrce listin. Mezi 10. a 16. hodinou se zde velcí návštěvníci dozvědí něco zajímavostí o písemnictví z výstavních panelů, děti po uvítání mnichem projdou šesti zastaveními s jednotlivými úkoly, jako například složit rozstříhaný pergamen, zařadit knížky podle obrázku a podobně. S sebou si ponesou průvodní list, na který jim písař vypíše jméno, a na jednotlivých stanovištích přímo v expozicích celého muzea budou dostávat pečetě. Ve výsledku si odnesou dekret, že jsou písaři. Autorka: Jana Martinková, Kolínský deník, 22. 10. 2009 Kroniku Pánům z Kolína podepsal i prezident Kolín/Praha – Podpis prezidenta republiky do své kroniky získali při slavnostním otevírání pražské Zlaté uličky členové skupiny historického šermu Páni z Kolína, kteří zde tvořili prezidentskou gardu. Pro Václava Klause si připravili láhev speciální, tzv. rytířské medoviny. Autor: redakce, Kolínský deník, 2. 6. 2011
Hodina na výstavě. Nejen o slepičí krvi pod fiží Kolín /FOTOGALERIE/ – Jen úzká štěrbina tak, aby bojovník viděl před sebe. Jen před sebe. Do stran nic, nahoru, dolů nic. Všude okolo jen těžké brnění a v dáli na obzoru protivník, jehož je třeba zabít. Zhruba to vyjadřuje pohled figuríny a na figurínu v životní velikosti, jež je jedním z aktérů výstavy Historické zbraně a zbroje. Ta je k vidění ve třetím patře Městského společenského domu Kolín. Pro velký zájem se výstava prodlužuje až do neděle od 9 do 16 hodin. Do salónků přichází skupinka teenagerů, zhruba druhý stupeň základní školy. Je všední den
dopoledne a určitě je to lepší než hodina matiky. „Nějaký čas tu v polonudě strávíme a pak už se, doufejme, nebudeme vracet na vyučování,“ vypovídají zase jejich tváře. Co byste taky čekali od prohlídky historické výstavy... No to bude zase poučný... Jaký letopočet se váže k té a té bitvě, kdy který král, jehož jméno je nám šumák, umřel nebo byl korunován, prostě blá blá, blá... Ale při vzpomínce na tu matiku... Třeba támhleta polička s hromadou škrpálů... Bota vedle boty. To zas bude vopruz... A s výkladem. Třeba podpatky: Víte třeba, jak vznikly podpatky, dnes módní záležitost z prestižních přehlídkových mol? Na hnoji. Se ví, že v dobách dávno minulých, jsme přece na historické výstavě. Znuděné pohledy se začínají zostřovat. Podle výše podpatků si mohli vesničtí mladíci celkem dobře omrknout, jaké asi bude věno vyhlédnuté nevěsty. Vyrazila-li ve vysokých podpatcích, bylo jasné, že je v hospodářství její rodiny hodně hnoje, a bude tudíž bohatá. A co támhlety figuríny dam v krásných róbách, jaké známe z pohádek? Inu, v nich vše vypadá trochu jinak. I třeba noblesní zámecký ples. „Oděvy se čistily minimálně, samet tehdy lidé ani neuměli prát. Takže se v těžkých plesových šatech hojně držely blechy a vši,“ vypráví teď už zvědavým školákům Miroslav Horáček, vedoucí skupiny historického šermu Páni z Kolína, jež výstavu vytvořila a plných deset hodin na ni nosila exponáty. „Aby se po dobu plesu urozené dámy a pánové neudrbali, bránili se proti parazitům pomocí malých nádobek, které si připínali pod šaty. Byly naplněné krví, například slepičí. Blešky se do nich stáhly, a po plese se jednoduše nádobky vyprázdnily a vlila se do nich nová náplň,“ popisuje Miroslav Horáček a ukazuje jeden z exponátů, historické drbátko umístěné mezi luxusním cínovým nádobím. Následně se školáci dozvídají o hygieně středověku, s níž to bylo, jak známo, poněkud slabší. „Lidé se mysli nanejvýš dvakrát do měsíce, báli se vody, třeba cholery, kterou by se z ní mohli nakazit. Dámy se navíc nesměly dotýkat svého nahého těla, takže když lezly do necek, do nichž se dávalo prostěradlo, aby se nepoškrábaly, měly stále na sobě šaty, byť slabší, koupací,“ pokračuje Miroslav Horáček ve vyprávění a dodává, že jako jedna z přísad „mýdla“ se používala i kravská moč. Ale to už skupinka posouvá k figuríně Bedřicha ze Strážnice, zakladatele kolínského hradu (později zámku, ještě později pivovaru a v současné době parkoviště). Odhaduje počet kroužků na kroužkové košili, potěžkává kuši, zkouší přilbu bojovníka a naslouchá vyprávění o nepovedení kolínské korunovaci či lancknechtech, rekrutujících se z řad odsouzenců, a žijících tedy ze dne na den životem, pro který by se ze slovníku dnešní doby hodil snad jen výraz rozmařilý hazard plný krutosti. Autorka: Jana Martinková, Kolínský deník, 5. 5. 2011 Hon na čarodějnice pořádali pro děti také v muzeu Kolín /FOTOGALERIE/ - Čarodějnický diplom si odnesly domů děti, které v pátek 30. dubna navštívily Regionální muzeum v Kolíně.
Zábavně naučný program- Historie čarodějnictví aneb co jste o čarodějnicích nevěděli- pro děti i celou rodinu připravilo muzeum ve spolupráci se skupinou historického šermu Páni z Kolína. „Věnuje se historii čarodějnictví od úplných počátků po současnost, až po Harryho Pottera. Připraveno bylo pět stanovišť a na každém z nich děti plnily nějaké úkoly. Na konci pak obdržely diplom mladé čarodějnice nebo mladého čaroděje,“ upřesnila Iveta Königsmarková z Regionálního muzea Kolín. „Akce je zaměřena na čarodějnice, protože většina dětí může jít večer někam s rodiči pálit ohně, tak aby se o tom něco dozvěděly. Po příchodu dostaly pracovní list ve formě diplomu a kostýmované postavy, kterých bylo na trase rozmístěno pět, se jim tam pak podepsaly. Na konci ještě děti dostaly k diplomu pečeť, na které je samozřejmě vyobrazena také čarodějnice,“ dodal Miroslav Horáček, vedoucí skupiny historického šermu Páni z Kolína. Autor: redakce, Kolínský deník, 30. 4. 2010 Vojevůdce Žižka přijde u Kolína o oko Bitvu u Grünwaldu, v níž nejslavnější český válečník podle jedné z pověstí přišel k vážnému zranění, připomenou v sobotu kolínští šermíři. Bylo deštivé léto roku 1410 a na polích mezi pruskými vesnicemi Grünwald a Tannenberg se schylovalo k jedné z největších bitev pozdního středověku. Jan Žižka v sedle svého koně čekal, až zazní povel k boji. V jeho průběhu podle některých historiků přišel o oko. O šest set let později, v sobotu 15. května, bude na kolínské jízdárně čekat na pokyn k akci několik stovek bojovníků z Česka i ze zahraničí. A budou doufat, že pršet nebude. Už kvůli divákům, kteří se na rekonstrukci bitvy přijdou podívat. K několika stovkám šermířů, kteří se již pošestnácté sjedou do Kolína, přibydou letos také bojovníci na koních. „Pozvali jsme skupinu kaskadérů, bitvě to jistě přidá na atraktivitě,“ láká šéf pořadatelské skupiny historického šermu Páni z Kolína Miroslav Horáček. Do Polabí dorazí také šermířské skupiny z Polska, na jehož dnešním území se ta pravá bitva uskutečnila. „Budou to mít jako generálku. Patnáctého července, přímo v den výročí, se tam odehraje střet tisícovky bojovníků,“ popisuje Horáček. Ještě před samotnou bitvou u Kolína bude král pasovat válečníky do rytířského stavu. „Diváci uvidí rytířský turnaj, ale těšit se mohou i na dvorní dámy či pážata,“ dodává šéf pořadatelské skupiny šermířů.
Jako doprovodný program k bitvě, která začne ve tři hodiny odpoledne, chystají Páni z Kolína na jedenáctou hodinu průvod městem na Karlovo náměstí. Poté si návštěvníci areálu jízdárny prohlédnou dobové tržiště, katovnu, práci řemeslníků nebo si zastřílejí z kuší. Vstupenka pro dospělé přijde na devadesát korun, pro děti od šesti let na polovic. Mladší děti vstupné neplatí. Skupina Páni z Kolína funguje již osmnáct let. „A už teď vymýšlím scénář bitvy na další rok,“ říká Miroslav Horáček. Autorka: Vanda Králová, Sedmička, 14. května 2010 Šermířské klání na náměstí Kolín - Tentokrát pod názvem Křižáci aneb 600 let bitvy u Grünwaldu připravila kolínská skupina historického šermu Páni z Kolína na sobotu tradiční rekonstrukci bitvy na kolínské jízdárně. Tradicí se stal i dopolední zvací průvod městem vrcholící na Karlově náměstí, kde na něj tentokrát čekaly stovky rodičů s dětmi. Dočkaly se nejen bubeníků, rytířů či dalších postav v historických kostýmech, ale tentokrát i koní. Atrakcí se stalo několik rytířských i jiných soubojů, za něž si bojovníci vysloužili pasování a glejt od krále ztělesněného knihkupcem Petrem Králem, milovníkem historie. Autor: Zdeněk Hejduk, Kolínský deník, 15.5.2010
Na bitvu přišlo na jízdárnu na 1500 diváků Kolín - Kolem 350 účinkujících a na 1500 diváků. Taková je bilance letošního ročníku tradičních rekonstrukcí historických bitev. Tentokrát se v sobotu na kolínské jízdárně bojová vřava rozhořela pod názvem Křižáci, aneb 600 let bitvy u Grünwaldu. „Měli jsme obrovské štěstí na počasí, které ještě ráno vypadalo naprostou zoufale. Nakonec jsme si ale nic lepšího v rámci současných podmínek nemohli přát. Byla samozřejmě zima, ale kluci i v tomto počasí vydrželi. Přes bitvu dokonce i vysvitlo sluníčko a v neděli přišel vítr, takže krásně uschly stany,“ pochvaloval si vedoucí pořádající
skupiny historického šermu Páni z Kolína Mirek Horáček. A pravda. V jednu chvíli se nad bojovníky stahoval obří mrak hrozící minimálně krupobitím, ale nakonec si svou trasu rozmyslel, obeplul Kolín a zamířil shodit své kapky neznámo kam. A tak nakonec velká dešťová smršť nezasáhla ani diváky, ani nikoho z účinkujících, kteří dorazili nejen ze všech koutů Čech a Moravy, ale i ze Slovenska, Polska či Německa. Slováci do Kolína mířili přímo z Itálie, kde měli vystoupení. Diváci si mohli spokojeně odnést nejen zážitky z bitvy, ale i pamětní přívěšky či nějaký ten zajímavý výrobek z dobového tržiště. Anebo vizi do budoucna z tajemné věštírny a dalšího doprovodného programu. Vlastní bitva i třeba turnaj na koních, při němž se na mokré trávě musel dávat podstatně větší pozor na pády, se obešly bez vážnějších zranění. Úrazy typu vyvrácený palec nebo menší sečné rány se při podobných akcích přihodí a šermíři jim obvykle nepřikládají velký význam, důležité podle Horáčka je, že všechno byla lehká zranění. I kvůli úrazům mají Páni z Kolína už od prvního ročníku bitvy drobný rituál v podobě zapálení svíčky v chrámu sv. Bartoloměje. A jak vidno, tentokrát to pomohlo i na počasí. „Svíčku chodím zapalovat už od prvního ročníku. Tehdy bylo při podobných akcích v republice sedm mrtvých,“ podotkl Mirek Horáček s tím, že Kolínu se vážná zranění či dokonce úmrtí při podobných akcí naštěstí vyhýbají. Neděle po bitvě se pak nesla ve znamení úklidu, odvozu odpadků, vracení zapůjčených věcí typu cisterny s vodou a podobně. „Rád bych poděkoval všem kamarádům, kteří s organizací pomohli,“ dodal Mirek Horáček, který si pochvaloval i návštěvnost letošní akce. „Ačkoli bylo po republice podobných akcí tentokrát opravdu hodně, návštěvnost v Kolíně byla standardní. Jsem moc rád, že nám diváci zachovávají přízeň,“ dodal. Autorka: Jana Martinková, Kolínský deník, 16. 5. 2010 Kdo zvítězí v Krvavém dědictví? Kolín/ Na bitevním poli se rozhoří vřava dělostřelců, rytířů i landsknechtů. Píše se rok 1503 a v německých zemích se rozhořel krvavý spor o dědictví Wittelsbachů. Do bojů se zapojili rytíři německého císaře Maxmiliána, bavorští landsknechti a také žoldnéřská vojska z Čech – potomci hrdých husitů. Do klidu mezi bouřemi i přímo do bitevní vřavy doby vrcholné gotiky přenese diváky letošní rekonstrukce historické bitvy, kterou tradičně v květnu pořádá na kolínské jízdárně skupina historického šermu Páni z Kolína. Již 14. ročník vždy hojně navštěvované akce se koná 17. května a jako každoročně je připravený i bohatý doprovodný program. I ti, kteří do Kolína na bitvu přijíždí ze vzdálených koutů republiky, budou tedy mít o zábavu postaráno takřka na celý den. Akce nazvaná letos Krvavé dědictví začne průvodem kostýmovaných účastníků v čele s pestrobarevně oděnými landsknechty. V 11 hodin vyrazí z jízdárny směrem na Karlovo náměstí, kde šermíři předvedou část svého umění.
Úderem poledne se na jízdárně otevřou brány středověkého tržiště. Chybět nebude medovina, keltská věštírna, dobová krčma, čajovna, šperky, proutí, ražení mincí, zbraně, keramika, cínoví vojáčci, historické sklo, kožešiny, připraveny budou i papírové přilby a dětská střelnice z kuší, jež je tradičně doslova obležená. Stovky bojovníků zařinčí zbraněmi Vlastní bitva plná výstřelů děl a třeskotu zbraní a lesku věrohodných replik středověkých zbraní začne v 15 hodin. Na bitevním poli se střetne něco mezi dvěma a třemi stovkami bojovníků. „Diváci uvidí různé druhy vojsk od dělostřelectva, přes rytíře až po tehdy začínající druh vojsk – landsknechty. V té době končí převaha rytířů na bojištích a začínají se více uplatňovat secvičené jednotky pěšáků,“ vysvětlil vedoucí a zakladatel Pánů z Kolína Miroslav Horáček. Landsknechti, ve volném překladu označováni jako „pobudové s klackem“ budou jednou z atraktivit letošní bitvy. A to nejen díky svým úborům. Ve své době byli nejobávanějšími vojsky. Verbováni byli totiž z neurozených vrstev, z odsouzenců na smrt, zkrátka z lidí, kteří neměli nic a nikoho, a tudíž ani co v boji ztratit. „Landsknechti vlastně dali základ módě prostříhávaného oblečení na kabátcích a kalhotách,“ připomněl Miroslav Horáček další zajímavost. Protože nic neměli, vyráběli si oděv ze všeho, co našli - z kusu vlajky, plachty z vozu, cáru hadru. Takže v čele průvodu je jistě poznáte... a na bojišti určitě také. Pokud se budete chtít podívat na bitvu bez vstupného, stačí soutěžit s naším Deníkem. V příštích dnech přineseme soutěžní otázku, jejíž správné zodpovězení vám může při troše štěstí při losování přinést dvě volné vstupenky na akci, která patří v Kolíně k nejatraktivnějším. Autorka: Jana Martinková, Kolínský deník, 4. 5. 2008 Amatérský film se po deseti letech tvorby dočkal projekce Kolín – Promítání výsledků desetiletého úsilí v téměř zaplněném malém sále kolínského kina. Tak by se dalo krátce shrnout uvedení amatérského filmu „Rytíři chudoby“, který natočili členové místní skupiny historického šermu Páni z Kolína. Před filmovou projekcí krátce pohovořili o jeho vzniku duchovní otcové filmu, Mirek Horáček coby scénárista a režisér. Druhým byl Luboš Čepek, kameraman a střihač. „Nebudeme mluvit dlouho, jenom tak půl hodiny,“ žertovali. Právě v humorné atmosféře se promítání odehrávalo. „V době natáčení to vypadalo spíše na komedii. Při stříhání na historický snímek s prvky fantasy a scifi. Dnes? To už spíše film pro pamětníky, někteří herci se tam po tolika letech ani nepoznají,“ řekl s humorem Mirek Horáček. Také se mluvilo o finanční stránce, na kolik takový amatérský film vyšel. „Film stál asi osmnáct tisíc. Něco z toho padlo na cesťáky, ale většina na kuřata, která jsme na scéně snědli,“ vtipkoval před publikem vyprávěním ze setu. „Několikrát jsme ale jedli i trávu a staré ořechy, jak ostatně uvidíte,“ dodával vzápětí. Luboš Čepek se před zahájením promítání zmínil i o technickém vybavení filmařů. „Nečekejte obraz jako z Hollywoodu, většina filmu se
natáčela ještě na staré VHS kazety,“ vysvětlil. Také dodal několik dalších informací ze zákulisí. „Film jsme natáčeli přes čtyři sta hodin. Ve střižně jsme nad ním strávili dalších šest set,“ řekl Luboš Čepek. Před kamerou se objevilo osmdesát herců. Několik větších hereckých rolí obsadili členové Malého divadla a Ondřej Hampl z dnešního Divadla Neškvor. Kolínští diváci ale mohli ve filmu postřehnout několik místních, například Petr Král se svým synem Danielem nebo Petr Brancuzský. Film se natáčel na mnoha místech. Výprava zavedla filmaře a herce do mnoha míst. Kromě „domácích“ míst jako chrámu svatého Bartoloměje, kolínském zámku nebo Regionálním muzeu se natáčelo na zámcích v Pardubicích, Liticích, kostele svatého Štěpána v Kouřimi i ve zdejším skanzenu. Počínání hlavních filmových hrdinů doprovázel bohatý soundtrack. Ve snímku Rytíři chudoby zazněly písně několika kolínských kapel. Autor: Jakub Šťástka, Kolínský deník, 14. 12. 2009 Členové historických skupin se bavili po devatenácté Kolín /FOTOGALERIE/ - Neúnavný organizátor rekonstrukcí historických bitev a šéf kolínské skupiny Páni z Kolína Miroslav Horáček uspořádal právě se svojí partou v sobotu již devatenáctý šermířský ples v kolínském sále Na Zámecké. Tradičně se na něj sjeli šermíři a milovníci historie nejen z nejbližšího okolí, ale i z Vrchlabí, Rosic, Plzně, Prahy a dalších tuzemských měst, stálá partička příznivců pravidelně přijíždí z Německa. Pražská skupina Gloriet se tentokrát postarala o soutěže pro návštěvníky, kteří například v konkurzu na kata přesekávali rohlík, němečtí tanečníci předvedli menuet, zatančil místní soubor Salome, ohňovou show rozpálili pravidelní účastníci kolínských maturitních plesů Tortus De Ignis, s dalšími ukázkami tanců přispěchali Divoké růže, Naruby či Desperado. „Pódium jsme vyzdobili artefakty spojenými s letošní bitvou na jízdárně, která se bude týkat třicetileté války, vystavili jsme také naše logo, jež použijeme v prostorách Městského společenského domu na velké výstavě k dvacátému výročí našeho založení. Můj kostým a balkón je zase k bitvě u Kolína roku 1757, jejíž rekonstrukce se také pravidelně účastníme,“ nastínil Horáček. K tanci vyhrávala místní country kapela Orbit. Autor: Redakce, Kolínský deník, 16. 1. 2011 Hudba zněla na Práchovně, rytíř pasoval čtenáře
Kolín /FOTOGALERIE/ – Tradicí se od loňska stalo setkání malých čtenářů s rytíři a dechovkou v rámci Kmochova Kolína. I letos se v pátek po poledni, v první festivalový den a v ideálním počasí, sešlo pod historickou věží Práchovna několik desítek dětí z mateřských škol v doprovodu pedagožek. Tyto děti navštěvovaly dětské oddělení Městské knihovny ve společném projektu právě knihovny a automobilky TPCA, která projekt podpořila ve svém grantu. Předškoláky a budoucí čtenáře tak pasoval rytíř mečem a princezna předávala glejt čtenáře, celou akci moderoval Mirek Horáček, čerstvá osobnost města Kolína a všichni členové historické skupiny Páni z Kolína, pozdravit přítomné přišlo i kompletní vedení města, k dobré pohodě vyhrávala kapela Sendražanka. Autor: Redakce, 10.6.2011 O noční památkovou procházku byl neočekávaný zájem Kolín – Odhadem okolo čtyř stovek malých i velkých milovníků historie čekalo v sobotu před devatenáctou hodinou u kašny na kolínském Karlově náměstí, kam sdružení Památky pro život situovalo začátek dvouhodinové Noční prohlídky památek. Historik Vladimír Rišlink ve společnosti Kláry Zubíkové, oba oblečeni do měšťanských kostýmů z roku 1650 půjčených od filmařů z Barrandova a v doprovodu členů skupiny historického šermu Páni z Kolína, byli okamžitě obklopeni davem. „Tady neslyšíme, nahlas! To jste to nemohli lépe nazvučit, město nemá nějaký reproduktor?“ ozývaly se okamžitě hlasy kverulantů. „My jsme opravdu s tak velkým zájmem nepočítali, naše hlasivky jsou omezené. Máme tedy skončit?“ omlouval se a zároveň se ptal Rišlink. Nakonec dvojice se šermíři obcházela naplánovanou trasu v ulicích okolo náměstí, zastavovala se u jednotlivých domů a vyprávěla zajímavé historky těchto lokalit, které bychom dnes charakterizovali jako drby. „Oběhl jsem obě policie, divadlo i Zámeckou, ale nikde nemají megafon. Policie ano, ale je prý na výjezdu,“ informoval za chvíli šéf Pánů z Kolína Miroslav Horáček. Posluchačů tak postupně ubývalo, takže nakonec u posledních domů slyšeli už všichni, pokud však náhodou nepřejelo auto, nebo u nedaleké restaurace někdo hlasitě netelefonoval. Končilo se stylově u Chrámu svatého Bartoloměje, kam průvod doprovodili šermíři s loučemi v rukách a kde čekala mimořádně večer otevřená zvonice, podávala se medovina a děti dostaly čokoládovou minci. Autor: Zdeněk Hejduk, Kolínský deník, 19. 4. 2009 Novou Osobností roku se stal Miroslav Horáček
Kolín – Rozhodnuto. Bilaterální porota vybrala Osobnost roku 2010. Z osmičky nominovaných porotci vybrali Miroslava Horáčka, vedoucího a zakladatele skupiny historického šermu a dobové hudby Páni z Kolína. Porotci z řad dosavadních laureátů a členů městské rady a spolkového předsednictva ocenili jeho záslužné počiny realizované v loňském roce. „Především jeho podíl na uspořádání ukázky z historické bitvy křižáků u Grünwaldu za kolínskou jízdárnou,“ dodal spolkový předseda Aleš Zahajský s tím, že shodou okolností nyní probíhá v Městském společenském domě jeho výstava zbraní. Miroslav Horáček podle svých slov ocenění nečekal. „Spíš jsem si myslel, že jsem mezi nominovanými takříkajíc do počtu. Potěšila mě důvěra lidí, ale rozhodně se necítím být osobností. A pokud jsem ocenění získal, je to ocenění práce celé naší skupiny,“ řekl. Jeho tipem na vítěze byl František Martínek za památník Medvědům od Kolína. „Nebo Vojta Klouček, Zdeněk Hejduk a další, to jsou lidé, kteří jsou všeobecně kulturně činní,“ dodal. Autor: Jana Martinková, Kolínský deník, 5. 5. 2011 Miroslav Horáček převzal ocenění Kolín - Několikaměsíční procedura udělování ceny pro Osobnost roku 2010, kterou se stal vedoucí a zakladatel skupiny historického šermu Páni z Kolína Miroslav Horáček, byla završena slavnostním ceremoniálem v obřadní síni kolínské radnice. Závěrečným obřadem Spolkové rady Kolína a Města Kolín – imatrikulačním ceremoniálem – byl završen další ročník, který započal tradiční vitrinací v srpnu loňského roku. Slavností prostor historické síně byl vyzdoben spolkovými prapory Pánů z Kolína. V úvodu ceremoniálu, provázeném hudbou ze 17. a 18. století, hranou dívčím kvartetem ze skupiny historického šermu, byly na dlouhém konšelském stolci podepsány imatrikulační certifikáty. Obřadní podpis na listiny umístili laureáti Ivan Ivančo a Petr Adámek, starosta Vít Rakušan, člen spolkového předsednictva Miroslav Kaisler, syndička baráčníků a historička Miroslava Jouzová, spolkový činovník Ivan Adamec, místopředseda Konfederace politických vězňů František Teplý a předseda klubu Pomocných technických praporů Vladislav Souček Hlavní proslov obřadu měl knihkupec Petr Král. Tento kolínský laureát za rok 1998 o novém držiteli prestižního ocenění mluvil s důrazem
na jeho výjimečnosti. Především vyzdvihl jeho umění se převtělit do období od starých Keltů až do doby císaře Napoleona. Miroslav Horáček byl zmíněn také jako dobrý manažer, spisovatel nebo scenárista. Jeho ukázky historických bitev na kolínské jízdárně se staly v Kolíně vždy očekávanou tradicí s tisíci návštěvníků. Za organizaci poslední bitvy a vedení šermířského spolku byl veřejností po zásluze odměněn jako příkladný reprezentant města při jeho spanilých výjezdech. Představu o osobité výjimečnosti nového držitele výročního titulu doplnil veřejnosti dramaturg Městského divadla Kolín Martin Drahovzal. Během ceremoniálu byla dvakrát Martinem Špinkou z městského úřadu odemčena historickým zbrojnošem hlídaná insignační vitrína. Poprvé z důvodu předání třetího vitrinovaného reliéfu městského znaku Janu Horovi za jeho dlouholetou nezištnou podporu veřejného a spolkového života v Kolíně. Autorkou závěsného keramického díla, které v minulosti obdržela režisérka Helena Třeštíková a senátor Pavel Lebeda, je známá výtvarnice Jiřina Stupková. Zlatník Hora, laureát za rok 2001 a v současnosti člen rady města, se např. městu postaral o zhotovení insignií. Právě jeho přičiněním zhotovený kovový Otakarovský řetěz měl po celý obřad starosta města zavěšený na krku. Imatrikulační certifikáty Miroslavu Horáčkovi, oblečeném v exkluzivních modro-bílých šlechtických šatech se zlatým lemováním, předali členové předsednictva Spolkové rady Věra Čmejrková a Jaroslav Kupr. Jméno nového úřadujícího laureáta vyhlásila trojice ozbrojených gardových strážníků v historických uniformách. Otakarův reliéf předal novému držiteli starosta Vít Rakušan. Miroslav Horáček předtím podepsal insignační pamětní listinu, zhotovenou podle návrhu výtvarníka Stanislava Pokorného, také přítomného v síni. Za konšelským stolcem tentokrát sedělo osm členů šermířského spolku v historických kostýmech. Protože se Miroslav Horáček tímto zařadil mezi významné osoby kolínské historie, obdržel od redakční rady městské encyklopedie Kolínské pojmy zvláštní vydání IV. dílu se zapracováním hesla Horáček Miroslav (nar. 1971). „Titul osobnost roku vnímám jako ocenění pro celou naši skupinu,“ poznamenal Miroslav Horáček. Závěrem ceremoniálu byla všemi účastníky, mezi kterými nechyběla předsedkyně občanského sdružení Šela Eva Tichá, členka finančního výboru zastupitelstva města Jana Zahajská, předsedkyně Hana Dědečková ze Svazu postižených civilizačními chorobami, členka předsednictva Spolkové rady Hana Reháková ani hygienička Marta Havlíčková, podepsána na konšelském stolci velká městská kniha. Celý obřad natáčel pro časosběrný dokument Kolínské etudy kameraman Luboš Čepek z filmového štábu režisérky Heleny Třeštíkové. „Nyní budou představitelé Spolkové rady a města připravovat vyhlášení ročníku 2011, po kterém bude možné navrhovat za příkladné počiny letošního roku konkrétní kandidáty. O tom, kdo po Mirkovi Horáčkovi za rok převezme v Kolíně pomyslné žezlo krále Přemysla Otakara II., se již může uvažovat,“ zakončil spolkový předseda Aleš Zahajský. Autor: Redakce, Kolínský deník, 6. 6. 2011
Na krvavé dějiny Tudorovců vzpomínal na Jízdárně Shakespeare Na krvavé dějiny Tudorovců vzpomínal Na Jízdárně Shakespeare Autor: Zdeněk Hejduk 21.5.2012 11:31 Kolín – Pod názvem Krev Tudorovců uspořádala kolínská skupina historického šermu Páni z Kolína v čele s Miroslavem Horáčkem na louce za kolínskou Jízdárnou již po sedmnácté rekonstrukci historických událostí. V sobotu od patnácté hodiny to bylo dokonce období dvou set let, kterými provázel spisovatel William Shakespeare, jenž dějiny přibližoval královně Alžbětě I. Děj se tak točil okolo i televizí, filmem a divadlem zpopularizovaných osmi žen Jindřicha VIII. a zrekonstruoval dvě bitvy – Boswartské pole roku 1485 a řež u Bologne roku 1550. Na louce také vyrostly kulisy anglického dvora v časech, kdy na něm dlel Jindřich VIII., dvůr Alžběty I. v časech života Williama Shakespeara a ležení vojáků u Bologne. Autor scénáře a režisér Miroslav Horáček tentokrát hodně využíval divadelních a tanečních prvků, diváci mohli obdivovat bohaté kostýmy na obou anglických sídlech, pro některé se však děj odehrával až příliš daleko. „Bohatost kostýmů nám umožnilo časové rozpětí scénáře, dvě stě let už nabízí řadu oblečení a účastníci našich akcí je mají. Bohužel, blíž jsme diváky pustit nemohli, kdybychom to udělali, měli by sice možná větší zážitek z hraných scén, ale hrozilo by jim nebezpečí při těch bojových. Z důvodu pyrotechniky jsme měli dokonce dvojí oplocení, děla střílela a na základě toho vybuchovala zakopaná pyrotechnika, tam nesměli ani účinkující," vysvětlil Horáček. Při příchodu do areálu čekalo na diváky více jak třicet stánků nabízejících přilby, medovinu, historické zbraně, ale i ukázku živých hadů, divadla, vystoupení břišních tanečnic i možnost vystřelit si z kuše. „Dorazilo dvě stě třicet účinkujících, z toho sto čtyřicet bojovalo, zbytek tvořili tanečníci nebo dvořané. V krásném počasí naše akce přilákala třináct stovek diváků," vypočítal Horáček. Odpolední akci předcházel dopolední průvod městem, který vyvrcholil na Karlově náměstí vystoupením skotského dudáka, jedním rytířským soubojem a zpěvem a tancem. A samozřejmě pozváním na odpolední dění hercem a režisérem kolínského Malého divadla Martinem Drahovzalem. „Jsem naprosto spokojený, z nádherného počasí i návštěvnosti, jsem rád, že nám diváci zůstávají věrní, i když všelijakých akcí a lákadel pro ně přibývá. Jenom podobných historických bitev bylo v tuto sobotu devět," pochvaloval si Miroslav Horáček, hlavní organizátor a duše celé akce. Ten má už nyní jasno o příštím roce: „Mám v hlavě scénář na události z roku 1683, kdy Turci bojovali u Vídně. Takže tu postavíme Vídeň," směje se ještě zpocený z letošní role. Autor: Zdeněk Hejduk
Příloha č. 6 Fotodokumentace činnosti OS Páni z Kolína – rekonstrukce historických bitev v Kolíně (výběr z let 2000 - 2010)
2000 – Blaník
2001 - Král Artuš
2002 – Bitva zlatých ostruh
2003 – Švédové u Kolína
2004 – Drákula
2005 – Valdštejnovy hvězdy
2006 – Ve znamení lva
2007 – Krev na trůně anglickém
2008 – Krvavé dědictví
2009 – Země dvou králů
2010 – Křižáci
2012 – Krev Tudorovců
Fotodokumentace činnosti SHŠ Páni z Kolína – výběr z realizovaných programů
Antika
Gotika
Třicetiletá válka
Napoleonské války
Sedmiletá válka
Hudební část SHŠ
Fotodokumentace činnosti SHŠ Páni z Kolína – vybraná natáčení, stafáže, dětské dny apod.
Znovuotevření Zlaté uličky
Natáčení pohádky Čertova nevěsta
Čestná stráž kolínské radnice při návštěvě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga
Čestná stráž při návštěvě Jeho Výsosti prince von Liechtenstein
Výchovně – vzdělávací tabla
Výstava – 750 let města Kolína a 20 let SHŠ Páni z Kolína
Účast na zahraničních programech - výběr
Belgie 2012
Polsko 2012