Skončí Řecko bankrotem?

„Evropský daňový poplatník má právo, aby se Evropa postarala o zajištění férového nakládání s penězi ve fondech,“ říká v exkluzívním rozhovoru pro Evropské noviny česká eurokomisařka Věra Jourová STRANY 4 A 5

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 

číslo 3 / 2015 

ročník 12 

cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Skončí Řecko bankrotem?

SLOVO

ZÁPISKY GENERÁLNÍHO KOMISAŘE EXPO 2015

Zdeněk Semorád, náměstek ministryně pro místní rozvoj Česká republika v posledních měsících významně pokročila v  přípravě operačních programů a ty jsou tak v  zásadě připraveny ke schválení. U většiny z  nich se řeší pouze dílčí témata technického rázu. Jak asi víte, schválení programů blokovalo např. jednání o služebním zákonu, nicméně tento problém se již podařilo v  zásadě vyřešit. Evropská komise však nebude schvalovat programy do doby, než proběhne na její straně revize víceletého finančního rámce. Podle aktuálních zpráv by se tak mělo stát na začátku května. Konečné schválení předložených programů pro programové období 2014–2020 se tak očekává nejpozději do léta. Řídicí orgány však mohou vypisovat své výzvy k předkládání projektů ještě před schválením programů při dodržení základních kritérií schválených vládou České republiky loni na podzim. Indikativní harmonogramy výzev pro rok 2015 jsou již od konce loňského roku dostupné na http://dotaceeu.cz/cs/Kalendar-akci. Pravidla Evropské unie dále umožňují způsobilost výdajů nastavit k  termínu zahájení programovacího období (tj. od 1. 1. 2014), přičemž je nutno také podotknout, že rok 2015 je rokem masivních investic ještě z  předcházejícího programovacího období. Předpokládám, že k  dalšímu masivnímu nárůstu investic z operačních programů dojde především v  roce 2016, v  současné době je nutno především připravit projektové dokumentace na investiční akce a správně nastavit pravidla soutěže na dodavatele. INZERCE

Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na Světové výstavě EXPO 2015

Řecký premiér Alexis Tsipras vede intenzívní jednání s evropskými politiky, aby se Řecko vyhnulo bankrotu, který zadlužené zemi reálně hrozí. Do konce měsíce musí Řecko svým věřitelům zaplatit dvě miliardy eur na splátkách, evropští politici ale před uvolněním další pomoci požadují od Řeků předložení konkrétních reforem. Předsedovi řecké vlády to jasně sdělili na jednání, které s ním vedli v rámci summitu Evropské rady, stanovisko Tsiprasovi zopakovala v Berlíně také německá kancléřka Angela Merkelová. foto: REUTERS/Hannibal Hanschke

Potíže staveb: Výkupy, tendry a byrokracie Že má naše země dlouhodobě velké problémy s čerpáním evropských dotací je dnes už známá věc. Velké zpoždění v programovém období 2007-2013 nás provází stále, a jak se zdá, bude znamenat několik desítek miliard korun, které se nepodaří vyčerpat. Když se k tomu přidá i zpoždění, které nabíráme v novém programovém období, vychází z toho poměrně negativní obraz čerpání, který by mohl v letošním roce uškodit především stavebnictví. Řada stavebních investic je totiž na dotacích závislá. Podivné a matoucí nastavení kontrol, které přicházejí s rozdílnými závěry a jen obtížně se proti nim odvolává. Extrémní byrokracie nutící žadatele, aby evidovali naprosto vše a strachovali se o sebemenší chybu. To jsou dva stěžejní problémy čerpání evropských dotací. Problémy, kvůli kterým je obraz čerpání u veřejnosti spíše negativní a stále více potenciálních žadatelů odrazuje od jejich projektů. I kvůli těmto problé-

mům se letos z  evropských fondů nepodaří vyčerpat desítky miliard korun. „Ty odhady se pohybují ze strany řídících orgánů okolo 23 miliard, takový středně pesimistický odhad je 40 miliard a ten nejkrizovější scénář, který my všichni doufáme, že se nenaplní, je okolo 85 miliard,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová s tím, že důvodů, proč k takové ztrátě dochází, je samozřejmě více.

Zatímco velká část úředníků se stále snaží vypořádat s  uplynulým programovým obdobím, veřejnost už se dívá do období 2014-2020, ve kterém bychom měli mít k  dispozici kolem 667 miliard korun. Jenže i v začínajícím období provází celý systém čerpání velké problémy. Naše země totiž stále čeká na první výzvy, do kterých by mohli žadatelé přihlašovat své projekty. Až dosud vše stálo kvůli výhradám Evropské komise ke služebnímu zákonu. Podle Veroniky Vároši z  odboru komunikace MMR by ale tento problém už měl být vyřešen. „Konečné schválení předložených programů pro programové období 2014–2020 se očekává nejpozději do léta. Řídicí orgány již nyní mohou vypisovat své výzvy při dodržení základních kritérií schválených vládou České republi-

ky loni na podzim.“ To ostatně potvrzuje i premiér Bohuslav Sobotka, který poukazuje na to, že nyní je potřeba dotáhnout do konce jednotlivé programy. „Čím rychleji začneme schvalovat výzvy, tím dříve podpoříme růst naší ekonomiky novým přílivem peněz,“ prohlásil předseda vlády. R49 BRZDÍ CHRÁNĚNÝ KŘEČEK Zatímco na možnost zažádat si o  evropskou dotaci v  období 2014-2020 si musí žadatelé ještě počkat, již naplánovaných projektů s  přislíbenou dotací najdeme v zemi několik stovek. Letošní sezóna bude podle všeho výjimečná svou délkou. (pokračování na straně 3)

Zmeškanie termínu môže vyjsť Bratislavu draho Stavba nového Starého mosta cez Dunaj nabrala meškanie. Termín dokončenia prác do konca roka 2015 je ohrozený. Ak by dovtedy most nestál, desiatky miliónov eur na jeho výstavbu by nám Brusel nepreplatil. Nastúpite na električku na zrekonštruovanej Štúrovej ulici v  centre mesta. Do Petržalky, sa dostane po novom Starom moste. Prekleniete diaľnicu a na začiatku sídliska prestúpite na autobus. Takto malo podľa pôvodného harmonogramu vyzerať cestovanie električkou do Petržalky už o  pol roka. Výstavba prvej etapy nosného systému MHD v Bratislave však mešká a  termín dokončenia sa presunul nebezpeč-

ne blízko k  dátumu, po ktorom nákladnú výstavbu mosta a električkovej trate Brusel nepreplatí. Projekt ráta s prepojením Petržalky s  ľavým brehom Dunaja električkovou dopravou. Dominantou projektu má byť nový Starý most, ktorý nahradí pôvodnú takmer 70ročnú konštrukciu mosta. Električka sa vráti do Petržalky, najväčšieho sídliska v  strednej Európe, po vyše polstoročí. Projekt je náplasťou za plánova-

né metro i  podzemnú železnicu. O  metre snívali ešte komunisti, vlak potopila finančná náročnosť projektu pred troma rokmi. ZAKOPNUTIA A ZMENY Dlho očakávaná stavba však zakopla hneď ako z  panorámy mesta zmizla prehrdzavená konštrukcia Starého mosta. Práce sa zastavili nielen na brehoch Dunaja, ale aj na rozkopanej Štúrovej ulici na staromestskej strane. Kontinuálne sa pracovalo len v Petržalke, kde sa pripravovalo podložie pre novú trať, vrátane asanácie pol kilometra dlhého valu, ktorý viedol od bre-

hu Dunaja až k diaľnici na začiatku Petržalky. Val bol nahradený betónovou estakádou, z ktorej v súčasnosti už značná časť stojí. Práce však dlhé mesiace stáli na samotnom Dunaji a v Starom meste. Dôvodov na zdržanie bolo niekoľko. Podľa spoločnosti Eurovia, ktorá stavbu realizuje, sa práce na staromestskej Štúrovej ulici zastavili pre „nepredvídané polohy inžinierskych sietí.“ Povedala nám to hovorkyňa spoločnosti Lenka Kubejová. Z  tohto dôvodu musela byť prerobená projektová dokumentácia a zmeny museli odobriť kompetentné úrady a inštitúcie. (pokračovanie na strane 2)

Český pavilon na Všeobecné světové výstavě EXPO 2015 Milán je hotov. Vizovická společnost KOMA ho postavila mezi dalšími šedesáti původními stavbami jako první, a protože jsme pro něj vybrali také polohou úplně první pozemek na výstavišti, píší o  něm italská média jako o  „prima e prima“. Už v  březnu také dokončili tvůrci vnitřní expozice její jednotlivé části, které čtenáři Evropských novin už znají, a v dubnu můžeme naplno ověřovat, zda vše funguje jak má.  Nakolik bude národní pavilon a  expozice atraktivní, ukážou až návštěvníci a  odborníci na Světové výstavy. V podstatě lze totiž říci, že existují tři hlavní kritéria, podle nichž se dá kvalita účasti na EXPO měřit: tím prvním je počet návštěvníků, kteří do pavilonu zavítají, druhým zájem italských médií o  Českou republiku a  třetím případná ocenění. Pokud jde o  první hledisko, je denní kapacita pavilonu až patnáct tisíc lidí, což při sto osmdesáti dnech znamená, že by do něj mohlo zavítat až přes dva a půl milionu návštěvníků (tedy více než dvanáct procent všech očekávaných návštěvníků). Pokud jde o  druhé kritérium, uváděla některá italská média českou expozici mezi pěti doporučovanými (hned za tou italskou a před malajskou, čínskou a izraelskou) už na počátku tohoto roku. A  stran třetího aspektu si ty nejvýznamnější sdělovací prostředky už stačily všimnout přinejmenším rychlosti, s  níž Česká republika pavilon postavila, a  minimální ekologické stopy jeho konstrukce (ocelový skelet je již z recyklovaných kovů, nestojí na betonovém lůžku, ale jen na několika patkách, na montáž byly potřeba šrouby místo svárů a po EXPO bude celá budova ekologicky rozebrána a postavena k novému účelu). A dovolím si měsíc před zahájením EXPO přidat i čtvrté kritérium úspěchu: totiž počet partnerských firem, které se v národním pavilonu Itálii a  světu představí. Ke konci března jich je přes třicet. A to je taky prima. 

2

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 3 / 2015

Zmeškanie termínu môže vyjsť Bratislavu draho (pokračovanie zo strany 1)

Úpravy dokumentácie si okrem problémov s  inžinierskymi sieťami vyžiadali aj zmeny, ktoré požadovalo mesto. To si až počas stavebných prác presadilo zmenu polohy zastávok. Tie na Štúrovej ulici by sa mali posunúť na Šafárikovo námestie, čím by boli bližšie k  dôležitému okružnému cestnému ťahu vedúcemu po nábreží Dunaja. Tým by mal byť zabezpečený pohodlnejší prestup medzi električkami a  autobusmi. Pôvodne mali stáť uprostred Štúrovej ulice stovky metrov od akejkoľvek najbližšej inej zastávky MHD. Zmenená bude aj poloha prvej zastávky od Dunaja v Petržalke. Mesto sa ju rozhodlo posunúť o  päť metrov ďalej, aby tak zabezpečila bezpečnejší prechod peších a  cyklistov cez trať električky. Výraznou zmenou oproti pôvodnému projektu je riešenie ukončenia trate. Pôvodne sa rátalo s obratiskom so slučkou, na ktoré by sa v  ďalšej etape výstavby napojili koľaje vedúce až na koniec sídliska. Obratisko v strede trate by potom stratilo význam. Radní sa preto rozhodli rozmerné obratisko nahradiť úspornejšou koľajovou spojkou. Pôvodné obratisko so slučkou bolo navrhované pre jednosmerné električky, ktoré v  Bratislave jazdia. Avšak už o mesiac by mali byť do premávky zaradené prvé obojsmerné električky, ktoré majú dvere po oboch stranách vozidla. Vďaka tomu sa električky nepotrebujú otáčať, jednoducho sa pomocou výhybky presunú na príslušnú ko-

Potíže staveb: Výkupy, tendry a byrokracie

ľaj a môžu bezpečne pokračovať v jazde.

(pokračování ze strany 1)

BOMBY V DUNAJI Práce nepozastavili len zmeny v  dokumentácii stavby, ale aj hrozba nevybuchnutej munície na dne Dunaja. Existovali obavy, že by mohla byť práve pri pilieroch mosta. Mesto nechcelo riskovať, a  preto si objednalo pyrotechnický prieskum. Ten potvrdil, že na dne rieky i  pod ňou sa nachádzajú podozrivé predmety, no ani jeden z  nich nemal ohrozovať sanáciu starých pilierov a  výstavbu nového. Hrozba bômb z  2. svetovej vojny pozastavila práce na Dunaji na tri mesiace. V  súčasnosti sú už oba piliere zbúrané a  robotníci osádzajú štetovnicové steny na mieste nového piliera, ktorý pôvodné dva nahradí. Zároveň sa pracuje na zosilnení ďalšieho pylónu, ktorý zostal na pôvodnom mieste. Na petržalskom brehu je už možné vidieť prvé desiatky metrov novej mostnej konštrukcie. Tú vyrábajú železiarne vo Vítkoviciach. Jednotlivé segmenty konštrukcie sú zvárané v dvoch montovniach na brehu. Pôvodne bola montovňa iba jedna, no pre časový sklz mesto nariadilo zriadene aj druhej, aby tak boli urýchlené práce na stavbe. Konštrukcia mosta bude po zvarení jednotlivých segmentov postupne vysúvaná z petržalského brehu ponad Dunaj až kým nepreklenie celú rieku k druhému brehu. Celkovo bude mať oceľový kolos približne 460 metrov.

foto: Zuzka Slaninka TERASY NA RIEKE Zbúraním pilierov a  ich nahradením novým sa rozšíri plavebná dráha riečnej dopravy. Piliere budú zároveň zvýšené, a tak bude mostná konštrukcia umiestnená o čosi vyššie nad hladinou ako tá pôvodná. Tieto zmeny boli nutné pre splnenie regulárneho plavebného gabaritu pre plavbu na Dunaji. Nový Starý most má slúžiť predovšetkým električkám. Koľaje budú zaliate do betónovej vozovky, ktorú budú môcť v  prípade potreby využívať vozidlá záchrannej služby. Po oboch stranách mosta budú umiestnené láv-

ky pre chodcov a cyklistov so šírkou 4,5 metra. Zaujímavosťou budú terasy s  lavičkami a  zeleňou. Nachádzať sa budú nad dvomi piliermi v  rieke a  majú ľuďom poskytovať výhľad na pohľadnicovú panorámu mesta – Most SNP s  legendárnym „UFOm“, Bratislavský hrad a  vežu Dómu sv. Martina. Z druhej strany mosta bude možné vidieť ikonický most Apollo, vyhľadávané nábrežie obchodného centra Eurovea a nedotknutý les na petržalskej strane. Starý most bude mať na mieste terás až 30metrovú šírku. Farbu mostnej konštrukcie si zvolili Bratislavčania v  internetovom

Názov projektu:

NS MHD 1. Etapa, Prevádzkový úsek Janíkov Dvor – Šafárikovo nám., 1. časť Šafárikovo nám. – Bosákova ul., projektová dokumentácia

Poskytovateľ:

SR zastúpená MDVRR SR

Prijímateľ:

Hlavné mesto SR Bratislava

Miesto realizácie:

Bratislavský kraj

Operačný progam:

OP Doprava 2007-2013

Prioritná os:

4 – Infraštruktúra a dopravné prostriedky integrovaných dopravných systémov

Opatrenie:

4.1 – Výstavba infraštruktúry integrovaných dopravných systémov

Spolufinancovanie:

Kohézny fond

Celková suma:

58,8 miliónov eur bez DPH

Financovanie:

85 % EÚ, 10 % SR, 5 % hlavné mesto SR Bratislava

Termín realizácie:

2013-2015

hlasovaní. Vyhrala kombinácia sivej a zelenej, ktorá odkazuje na jeho pôvodné farby. TRETI STARÝ MOST Bratislavské brehy v  minulosti prepájali brody, kompy a  pontónové mosty. Prvý pevný most vybudovali až v  roku 1891 a  niesol názov po cisárovi Františkovi Jozefovi. Nazeleno natretý most neskôr slúžil aj legendárnej Viedenskej električke, ktorá prepájala centrum mesta s  hlavným mestom Rakúska. Pred druhou svetovou vojnou získali Petržalku Nemci, a tak most slúžil ako hraničný priechod medzi dvoma štátmi. Na konci vojny ho nacisti pri ústupe odpálili. Červená armáda zničený most obnovila v priebehu pol roka, pri jeho stavbe využívala nemeckých zajatcov ako otrokov. Provizórny most napokon slúžil Bratislavčanom až do roku 2010, kedy bola z neho definitívne vylúčená akákoľvek doprava pre jeho havarijný stav. Obnova mosta vo vlastnej réžii by bola pre mesto či štát príliš nákladná. Kompetentným sa podarilo po nezrealizovanom železničnom tuneli popod Dunaj v  Bruseli presa-

diť projekt nového Starého mosta. Únia na jeho výstavbu prispeje 63 miliónmi eur, čo predstavuje 85 % celkových nákladov. Zvyšných desať percent zaplatí štát a  päť percent mesto. Podmienkou však je, aby bola stavba hotová a vyfakturovaná do konca roka. Ak by sa to nepodarilo, celý účet za stavbu by musela preplatiť Bratislava. Hlavné mesto je už teraz pre vysokú zadlženosť na pokraji nútenej správy. Aktuálny sklz je odhadovaný na desať týždňov. Mesto prijalo opatrenia pre stihnutie termínu. Nakázalo trojzmennú prevádzku, na moste sa pracuje vo dne v  noci. Zriadené sú dve montovne namiesto jednej. Radnica plánuje častejšie kontroly na stavbe. Aktuálny sklz je odhadovaný na desať týždňov. Eurovia plánuje stavbu dokončiť do konca tohto roka. Čas sa však kráti a  niektoré hlasy hovoria, že termín sa so súčasným sklzom nedá stihnúť. Karty ešte môže výrazne zamiešať príroda, jarné roztápanie snehu v  Alpách máva za následok zvýšenú hladinu Dunaja. Tá by mohla práce na moste opätovne predĺžiť, čo by pre mesto predstavovalo finančnú katastrofu. Ivan Belko

PUBLICISTIKA

Poslanec nadával manželke, stratil mandát Začiatkom marca sa verejnosť dozvedela o  nelichotivom súkromnom živote smeráckeho poslanca Vladimíra Jánoša. Na internet unikli prepisy jeho rozhovorov s manželkou, s ktorou je v  rozvodom konaní. Svedkom vulgárnych osočení a  týrania manželky bola ich maloletá dcéra. Po medializácii prípadu sa Jánoš vzdal poslaneckého mandátu i kresla okresného šéfa strany v Prievidzi. Zo strany nebol vylúčený, podľa podpredsedu Smeru

-SD Roberta Kaliňáka na to nie je dôvod. Strana rešpektuje súkromie svojich poslancov. Jánošova manželka podala trestné oznámenie na svojho man-

žela už pred desiatimi rokmi. Po dvoch dňoch ho však stiahla. Údajne si všetko vymyslela. Polícia prípad ďalej nevyšetrovala, aj keď podľa nariadení mala. Trestné oznámenie znovu podala až začiatkom marca tohto roka. Jánoš bol zadržaný políciou a v cele strávil štyri dni. Na slobodu sa dostal zaplatením kaucie vo výške 20 tisíc eur. Prokuratúra vznies-

Prezident Andrej Kiska dlho váhal, či má prijať alebo odmietnuť ruskú pozvánku. Predovšetkým mal problém mávať z  tribúny armáde, ktorá anektovala Krym. Na druhej strane

si chcel uctiť veteránov i  padlých vojakov, ktorí sa pričinili o oslobodenie polovice Európy, vrátane Československa. Kiska po niekoľkotýždňovom rozhodovaní uprednostnil osla-

vy na Slovensku. Povedal, že si padlých uctí zapaľovaním sviečok na cintorínoch od Dukly po Slavín. Zároveň vyzval zvyšok národa, aby taktiež zapálil sviečky na všetkých hroboch padlých vojakov. Kiskove rozhodnutie rozdelilo spoločnosť. Niektorí jeho krok schvaľujú a  vítajú voľbu domácej komornej piety pred megalomanskými manévrami

V podstatě už od začátku roku se na mnoha místech usilovně staví a například ministr dopravy Dan Ťok se nechal slyšet, že chce letos co nejvíc využívat i víkendy a noční práce. Letošek by prostě měl být rokem dohánění restů, které se za léta problémů u mnoha projektů nastřádaly. Dopravy a  dopravní infrastruktury se téma týká především. Například Ředitelství silnic a  dálnic má v  zásobníku připraveno několik desítek projektů, které EU podpořila dotací. 31 z nich by se mělo začít realizovat v tomto roce. Ne všechny jsou ale připravené k realizaci, od záměru k bagrům a dělníkům je totiž až příliš dlouhá cesta. „Pro rok 2015 máme připraveno větší množství projektů, neboť ze zkušeností víme, že ne všechny se nám kvůli průtahům ve výběrových řízeních podaří zahájit,“ uvedl generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Tiskový mluvčí ministerstva Tomáš Neřold poukazuje na to, že ale nejde o žádné plnění tabulek. „Chceme stavět a opravovat dopravní stavby proto, aby primárně sloužily lidem a mohla se díky nim zvýšit naše konkurenceschopnost vůči okolním státům, ne proto, abychom si odškrtli položku ‚vyčerpali jsme tolik a  tolik peněz z  evropských fondů‘.“ Přesto i on přiznává, že problémům se některé akce zřejmě nevyhnou. Nastávají totiž mnohdy už při výběrových řízeních, která vyžadují přesná pravidla a ani po jejich splnění není jisté, že nebude některá z poražených firem roky zdržovat celou stavbu, jako to bylo například v případě úseků dálnice D3. Zatímco napadání výběrových řízení je poměrně časté a  v  mnoha případech je i oprávněné, nad jiný-

mi problémy velkých staveb zůstává rozum stát. V letoším plánu ŘSD je například stavba úseku rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku. V  minulosti stavbu odkládal nedostatek peněz. Nyní má stavba příslib státních i  evropských peněz, jenže pro změnu jí brání přítomnost chráněného křečka polního a  podivně předražené studie o jeho výskytu. PROBLEMATICKÉ VÝKUPY Obrovským problémem, specifickým pro silniční projekty, jsou výkupy pozemků, které mohou i  za dlouholetá zpoždění konkrétních akcí. Letos se rýsuje velká potíž na stavbě úseku I/11 mezi Ostravou a Opavou. Kvůli právním a administrativním sporům při získávání pozemků se rozhořel konflikt s původním majitelem. Pokud se ho nepodaří vyřešit rychle a stavba nebude dokončena v  tomto roce, může to znamenat ztrátu miliardové dotace. „Určitá hrozba pozastavení stavby tady je. My bychom chtěli, aby ten provoz byl na konci léta 2015 zahájen, ale je to odvislé od majetkoprávních vypořádání,“ prohlásil nedávno náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký. Pokud by na tento krizový scénář došlo, musel by stavbu stát financovat ze své kasy podobně, jako se to už v minulosti několikrát stalo. Problematické výkupy pozemků ale zdržují i  další akce. Například výstavbu obchvatu Českých Budějovic nebo stavbu klíčových úseků R35 v  Pardubickém kraji. V  současnosti je jich na dvou trasách od křižovatky v Opatovicích směrem na Litomyšl, která bude letos dostavěna, vykoupeno kolem 60 procent. Ministerstvo dopravy ale eviduje čtyři-

cet žádostí o navýšení ceny výkupu. „Každá z  těchto čtyřiceti žádostí, každý kdo ji podal, je potenciálním rizikem a hrozbou, že se bude konat další kauza typu paní Havránkové,“ připomíná případ nedaleké D11 poslanec a  místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník. Pokud se výkupy podaří vyřešit, mohlo by se tak konečně v příštím roce kopnout do země. Peníze by měl poskytnout téměř s jistotou Operační program Doprava II. A nejde jen o silnice. Kvůli výkupům se letos nezačnou stavět ani některé cyklostezky. Za všechny lze jmenovat tu mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Podle radního Pardubického kraje René Živného se termín dokončení posouvá na rok 2020. „V tomto roce končí možnost čerpání evropských dotací. Já jsem ale optimista, svazek obcí Hradubická pracuje velice intenzivně a  pevně věřím, že krajská města se propojí do konce roku 2018,“ říká Živný. PROPADNE DOTACE NA VÝZKUMNÝ PARK? Problémy provázejí některé projekty i  mimo dopravu. Mezi ty nejakutnější patří nepochybně zpoždění stavby výzkumného parku v  Milovicích na Nymbursku, který má poskytnout zázemí pro komerční a výzkumné aktivity a  prostor pro spolupráci mezi soukromým a  vědeckým sektorem. Na stavbu získala obecně prospěšná společnost VTP AT Milovice z  evropských fondů 400 milionů korun. V současnosti ale projekt stojí. „Už řadu měsíců tam nepracují, já jsem převzal starostování někdy v  listo-

padu a  v  té době se zrovna nějak pozastavila činnost,“ říká milovický starosta Milan Poura. Jedním z možných důvodů je prý nález kontaminované zeminy v místě stavby, místní ale spekulují o finančních problémech. Času na dokončení stavby přitom už moc není. Dotace je totiž podmíněna kolaudací stavby do konce června. Dotace nejsou samozřejmě jen o velkých stamilionových projektech. Velké problémy mohou mít i menší akce, které často realizují na svém území obce. Jde o výstaby kanalizací a čistíren odpadních vod, rekonstrukce škol a  školek nebo revitalizace částí obcí a  zavádění protipovodňových opatření. Problémy, které se u těchto akcí vyskytují, se různí. A mnohdy přijdou jako rána z  čistého nebe. Například Hazlov u  Chebu získal před časem dotaci na stavbu tělocvičny. Jenže během prací se přišlo na to, že stavba není správně navržená a  že hrozí její zřícení. Pokud se nepodaří vše vyřešit v co nejbližší době, bude muset obec vrátit 2,5  milionu korun, které na projekt poskytl ROP Severozápad. Obec Horažďovice v Plzeňském kraji zase marně bojuje o rekonstrukci Mírového náměstí, v Pardubicích má na jaře finišovat problematická rekonstrukce sokolovny, jejíž investor přišel o část dotace a v Mariánských Lázních musí kvůli neúspěšnému projektu revitalizace kasáren Hamrníky vracet dotaci celou. Letos mělo přitom v místech zbouraných budov růst nové zázemí. Dělníky a bagry však na území tohoto brownfieldu s velkou pravděpodobností neuvidíme. Filip Appl

KOMENTÁŘE Na jaře tohoto roku zahajujeme projekty v  oblasti úspor energie, které jsou spolufinancovány z  Operačního programu Životní prostředí v rámci 60. výzvy. Jedná se o  zateplení Gymnázia Dašická a  Sportovního gymnázia v Pardubicích. Další akce na úsporu energií se týkají jednotlivých nemocničních zařízení. V  Orlickoústecké nemocnici to jsou pavilony C a  G, v  Chrudimské nemocnici budou zatepleny budovy D a  D1. Svitavská nemocnice se dočká zateplení interního křídla a Litomyšlská nemocnice bu-

dovy ředitelství. Celkové náklady těchto projektů přesahují 80 milionů korun. V  polovině března byla také podána žádost v  rámci 64. výzvy na realizaci úspor energie ze stejného operačního programu pro Střední odborné učiliště opravárenské v  Králíkách. Dále chystáme projekty v  oblasti modernizace silnic, které jsou spolufinancovány z Regionálního operačního programu v rámci 41. výzvy. Jedná se o modernizaci silnice III/34026 v  Chrudimi u  železničního přejezdu a  napojení na komunikaci I/37. Moderniza-

ce se bude týkat také úseku silnice III/35847 z  České Třebové do Semanína a  silnice II/355 z  Dřevše do obce Silnice. U této čtveřice projektů dosahuje součet nejvýhodnějších nabídek 190 milionů korun. Všechny výše uvedené projekty jsou v současné době ve fázi zahájení fyzické realizace, což znamená, že ještě nedochází k  čerpání finančních prostředků. Jsem rád, že v současné době nemáme žádné problémy v  souvislosti s  uskutečněním zmíněných akcí. Doufám, že ani v  nejbližší době nenastanou problémy, které

by mohly práce zdržet nebo dokonce zastavit.

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje a předseda Komise Rady Asociace krajů ČR pro fondy EU PREZENTACE

la námietku na väzobné stíhanie Jánoša, súd ju však odmietol. Okrem iného mal exposlanec v legálnej držbe viacero zbraní, medzi nimi i samopaly. Z obavy z ich možného použitia ich polícia zabavila. Pôvod Jánošovho bohatstva je diskutabilný. Podľa medializovaných informácií má poslanec v  majetkovom priznaní uvede-

ný ako jediný zdroj príjmov poslanecký plat. Už len auto, na ktorom sa vyváža, má hodnotu stotisíc eur. Kúpila ho spoločnosť Nertex, v ktorej ešte minulý rok figuroval. Firme sa však v posledných rokoch nedarí, od roku 2012 vykazuje stratu. Okrem auta si Jánoš užíva firemný byt v  prominentnej bratislavskej štvrti Koliba.

Bývalý poslanec Jánoš sa taktiež bráni, podal trestné oznámenie. Podľa jeho slov sa od zmedializovania prípadu objavilo „množstvo lží, poloprávd a nepravdivých obvinení“. Exposlanec tvrdí, že sa k manželke správal korektne. Prepisy ich rozhovorov, najmä Jánošových monológov, svedčia o opaku. Ivan Belko

v  Moskve. Naopak, druhý tábor hovorí o  neúcte voči vojakom, ktorí položili svoje životy pri oslobodzovaní Československa. Podobný názor zastáva aj premiér Robert Fico. Ten v diskusnej relácii Slovenského rozhlasu Sobotné dialógy povedal, že výročie konca druhej svetovej vojny nebude ignorovať na rozdiel od prezidenta Kisku.

Premiér pripomenul minuloročné oslavy vylodenia spojencov v Normandii. Na vtedajších oslavách bol prítomný aj Vladimír Putin. Fico sa spýtal, či je život spojeneckého vojaka nadradený nad život sovietskeho. Ficove meno sa objavilo v  zozname účastníkov ruských osláv výročia konca vojny, ktorým disponuje ruský minister zahraničných vecí Sergej

Lavrov. Slovenský premiér stále nepotvrdil a  ani nevyvrátil, či bude 9. mája v  Moskve. Zdôraznil, že Únia stále hľadá spoločné diplomatické riešenie osláv v  Rusku. Lídri si na jednej strane chcú uctiť pamiatku padlých, na druhej strane sa nechcú zúčastniť ruského napínania svalov pred celým svetom. Ivan Belko

Kto pôjde do Moskvy? Prezident Kiska vyriešil diplomatickú otázku roka – ako si dôstojne uctiť padlých v  2. svetovej vojne a  pritom nestáť vedľa Putina na Červenom námestí. Pozvanie z Moskvy na oficiálne oslavy 70. výročia konca vojny sa rozhodol odmietnuť.

3

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 3 / 2015

Evropská unie musí zefektivnit dotace do letištní infrastruktury Význam důsledných kontrol, které povedou ke zvyšování efektivnosti rozdělování peněz z  evropského rozpočtu, potvrdila nejnovější auditní zpráva Soudního dvora Evropské unie, která zjistila vážné nedostatky v  oblasti financování letišť. Ukázalo se, že více než 2,8 miliardy eur z celkového objemu 4,5 miliard eur, který Evropský unie v letech 2000 – 2013 utratila za investice související s letištní infrastrukturou, bylo investováno z fondů politiky soudržnosti, přičemž 75 % z této části směřovalo do pouhých čtyř členských států EU - Řecka, Španělska, Itálie a Polska. Musíme se ptát, jak je možné, že právě tyto země čerpaly prostředky mírně řečeno velmi nadstandardně. Závěry debaty nad zprávou, kterou se zabýval výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, nejsou příliš optimistické. Ukázalo se, že investice do letišť obecně byly velmi málo efektivní, špatně ekonomicky návratné a v nadpoloviční většině případů realita naprosto nekoresponduje s očekáváními. Tato zjištění vyvolávají otázku, jak je možné, že tři čtvrtiny finančních prostředků bylo investováno do pouhých čtyř

zemí, když jsou to prostředky z evropského rozpočtu, tedy nás všech. Určitě to nelze obhájit jen jejich geografickou polohou. Celá situace je o to více zarážející, když si uvědomíme, že ve stejném balíku peněz, ve kterém nezbylo na financování řady životně důležitých infrastrukturních projektů v České republice, bylo dost peněz na financování hypermoderních letišť v místech, která to zjevně nepotřebovala.

Výsledkem tohoto nekoncepčního rozdělování evropských peněz je, že ve výše zmíněných zemích funguje příliš mnoho letišť s naddimenzovanou kapacitou, navíc oprávněnost čerpat prostředky z fondů EU prokázala pouhá polovina z nich. U poloviny zkoumaných případů v souvislosti s investicemi vůbec se totiž ukázalo, že nedošlo k nárůstu pasažérů. Kritická situace je zejména u  malých regionálních letišť s ročním počtem cestujících do 100 tisíc, která bez trvalé podpory z veřejných zdrojů málokde přežijí. Audit odhalil, že financování letišť z evropských zdrojů není dobře koordinováno na regionální, národní ani nadnárodní úrovni, a  je především nedostatečně dozorováno Evropskou komisí. Je naprosto nepřijatelné, že Evropská komise nemá přehled o  tom, které projekty jsou členskými státy podporovány a v jaké výši. Není možné, aby ve-

řejné finance byly utápěny v investicích, které nejsou životaschopné. Je úkolem Evropské komise řádně na toto dohlížet. Kontrolní výbor Evropského parlamentu má možnost vystavit červenou stopku Komisi a  ovlivnit, aby se podobné situace v budoucnu neopakovaly. Jako jeho člen budu proto velmi pečlivě sledovat, jakým způsobem se naše varování odrazí v dalším postupu Evropské komise. Prvním konkrétním krokem je žádost o zprávu Komise, která bude mapovat pokrok dosažený v souvislosti s našimi doporučeními, a to do konce tohoto roku. Ta by dle mého názoru měla odrážet daleko větší zacílení kontroly především na výše zmíněné země. Plánování investic se musí změnit, což samozřejmě platí i pro ostatní formy veřejné dopravy. Miroslav Poche, poslanec Evropského parlamentu

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Americký konvoj ve světle nepříjemných faktů Ta fakta budou nepříjemná z jiného důvodu, než který na těchto řádcích možná čekáte. A začít musím hezky zeširoka: V roce 2015 počítá čínská ekonomika se sedmiprocentním růstem. Ten údaj u Číny nepřekvapí, růst v Číně spíš klesá, než že by zajímavě poskočil. Nepřekvapuje ani jeho srovnání s růstem v Evropě, který je prostě s tím čínským nesrovnatelný už dlouho. Nicméně ta čínská cifra vyvolává mrazení. Čínská ekonomika je už nyní druhá největší na světě. Pokud ovšem nebereme v úvahu součet ekonomik členských zemí Evropské unie, který objemem předstihuje jak Čínu, tak Ameriku. Kdo chce brát Evropskou unii jako jeden ekonomický celek, může ji rovnou přiřknout první místo ve světě. Z toho mi vyplývá, že nechtít v rámci Evropské unie udělat z ekonomik jejích členských zemí jeden homogenní, kompaktní celek, znamená být také proti umístění Evropy mezi klíčovými hráči ve světové politické aréně jednadvacátého století. Čína také oznámila, že letos navýší armádní rozpočet o 12,2 procenta. To je také víc, než na stejný účel dávala dosud, což bylo 1,5 % HDP. Je to pořád jen polovina toho, co na vojenský rozpočet ze svého HDP vydávají Spojené státy, zato v absolutních číslech je to obrovská suma. Evropské státy sdružené v EU a v NATO nedosahují ve svých výdajích na obranu v průměru dvou procent HDP. A to je minimum, které u nich předpokládá jejich členství v NATO. Evropská unie svým členům žádný minimální cíl v otázce výdajů na obranu neukládá. Uvádím tato fakta v souvislosti s tím, že Evropa, přesněji řečeno její východ, se znovu po delší době stává ohniskem geopolitického napětí, v kterém začínají zbraně a vojenské kapacity hrát nepříjemnou, i když asi potřebnou úlohu, a obranyschopnost se stává pochopitelnou prioritou mezi národními zájmy. NATO už dokonce považuje za nutné demonstrovat svou vojenskou sílu v blízkosti onoho ohniska, tedy Ukrajiny. Současně z její druhé strany (a z Krymu) demonstruje svou vojenskou sílu Ruská federace na mnohanásobně vyšší úrovni. Je pro vlády členských zemí NATO a Evropské unie přijatelné, aby sílu sjednocené Evropy - neboť o tu jde - reprezentovaly, nebo spíš suplovaly především americké jednotky, místo aby se téhle role ujaly na východním křídle svého operačního prostoru ozbrojené síly zdejších, tedy evropských zemí? Přijatelné to, zdá se, leckomu připadá, ale důstojné to není a obranyschopnost Evropy proti eventuelní agresi to de facto nedemonstruje. Globalizovaný svět už nějakou dobu vytváří jiná bezpečnostní rizika pro Evropu a jiná pro Ameriku. A navíc znásobil počet rizik, která pro někdejší NATO spočívala jen v těch, jež vytvářela politická konfrontace s komunistickým světem. Může se tedy stát, že až se vyskytne opravdová potřeba rozvinout síly NATO na východním křídle prostoru, který má Severooatlantická aliance v Evropě chránit, bude Washinton své vojenské kapacity potřebovat jinde. Současné, téměř automatické spoléhání Evropy na vojenskou sílu amerického obra je nejen morálně nepřijatelné, ale i neopatrné, neprozřetelné. Spojené státy už nejsou světovým hegemonem. Nenadhazuji tady ani v  nejmenším, že by se mělo trasnatlantické spojenectví rozvolnit.To nemám na mysli. Naopak Evropa bude v  prostředí otevřeného světa stále víc potřebovat po svém boku Ameriku a Amerika Evropu. Ale patrně opravdu Evropu se seriózní vlastní obranyschopností. Návrh předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera na založení jednotných evropských ozbrojených sil nemá ještě kontury konkretního plánu, ale má určitě vysoký náboj aktuálnosti. Je dán extrémním napětím mezi EU a NATO na jedné straně a Ruskem na druhé v souvislosti s  ohrožením a  už i  skutečným narušením územní celistvosti Ukrajiny a jejího směřování do společenství evropských demokracií. Už teď měla mít Evropská unie takovou vojenskou kapacitu, která by dávala sílu jejím vyjednávacím pozicím v záležitosti války na Ukrajině. A co se demonstrací vojenské síly týká, Američané by byli nemuseli vypravit na cestu východní Evropou konvoj vojenské techniky, kdyby už dnes Evropa disponovala dostatečnou a sjednocenou vojenskou kapacitou. Prostě by evropské jednotky vyjely „před kasárna“, nebo, což je pravděpodobnější, ven ze svých základen. Bylo by to asi přesvědčivější gesto než přejezd amerických jednotek přes několik evropských (téměř bezbranných) států. Že Evropa stále ještě nemá dostatečně zastrašující vojenskou kapacitu, je škoda, a nezačít ji teď budovat by už bylo trestuhodným protahováním nepředvídavosti. Nicméně není dobře, že se z  toho Junckerova návrhu cituje právě jen věta o tom, že se tím Rusku dokáže, že Evropa to se svou obranou myslí vážně. I kdyby se teď hned Evropa rozhodla vytvořit společné ozbrojené síly, povely k akci, ať už cvičné nebo bojové, by jim mohlo dá jen takové evropské vedení, které by už nemělo problém s nejednotností zahraniční politiky. A k tomu asi vede ještě dlouhá cesta. Možná by ji urychlil ještě vyšší stupeň napětí a ještě akutnější válečná hrozba. Jenomže u  takového impulzu není o co stát. Praha, 23. 3. 2015

4

EVROPAN

EN č. 3 / 2015

EN č. 3 / 2015

5

„Evropský daňový poplatník má právo, aby se Evropa postarala o zajištění férového nakládání s penězi ve fondech,“ říká ke zřízení institutu evropského prokurátora česká eurokomisařka Věra Jourová Poprvé jsme s Věrou Jourovou připravovali rozhovor v době, kdy byla českou ministryní pro místní rozvoj. Tehdy jsme seděli v prostorné ministerské kanceláři, času bylo relativně dost, nikdo nás příliš nehonil. Teď jsme se potkali v době, kdy Věra Jourová zastává post eurokomisařky. Seděli jsme v malé hlučné kavárně a tlačil nás vymezený čas. Přesto mají oba tyto rozhovory jedno společné – Věru Jourovou jako velmi příjemnou usměvavou společnici, která jako politička ví, o čem mluví, zná fakta i pozadí. Političku, od které se člověk skutečně něco dozví. Náš rozhovor bych chtěl, paní eurokomisařko, začít pohledem na evropskou politiku. Byla jste ministryní české vlády, nyní jste členkou té evropské. Dají se tyto dvě úrovně politiky vzájemně porovnat? Je to podobné mírou odpovědnosti. Musíte si uvědomit, že v Evropské komisi už nejste za svou zemi, jak tam se říká, za zemi, kterou znám nejlépe. Jste za Evropu jako celek. Také je nutné mít na paměti, že Komise je jediným legislativcem ve smyslu překládání návrhů, pominu-li občanskou iniciativu. Všechno je velmi závislé na tom, jak se podaří návrhy prosazovat dál v Evropském parlamentu a Radě. Oproti národní vládě je to o mnoho náročnější z hlediska vyjednávání. Na úrovni státu jsou ministři svým způsobem silnější v tom, že jejich hlas má větší váhu během legislativního procesu. Je to tím, že ten evropský „píseček“ je větší? Ano, ale především je to mechanismem schvalování legislativy. Jsou vedle sebe tři instituce, které se na legislativě podílejí a mají silné slovo, proto musíme hodně vyjednávat. Takže musíte všechny obíhat a domlouvat se s nimi… Ano, europoslance a členské země. Jak často to děláte? Pořád. Denodenně. Jak s europoslanci, tak s ministry. Můžete srovnat i kultivovanost prostředí národní a evropské politiky? V české vládě jsem víc pociťovala kdo odkud je. Je to trojkoalice a každý ministr byl z jedné ze tří stran, které koalici tvoří. Ta příslušnost k  politickému subjektu byla víc znát. V  Evropské komisi je toto slabší, daleko silněji je tam cítit étos týmového sdílení, což je dané samozřejmě i tím, že pracujeme na několika silných prioritách, kdy na každé z  nich pracuje více komisařů najednou. A to je skutečně hodně náročné na týmovou práci. Vy jste toto zmínila už někdy v  prosinci, kdy jste prohlásila, že Evropská komise vypadá jako orgán, v  němž budou všichni spolupracovat a  vycházet si vstříc. Před začátkem svého angažmá jste se bála, že budete muset mít ostré lokty. Nyní je březen, stále platí, že v Komisi je přátelské prostředí? Přátelské a  kolegiální prostředí tam rozhodně je. Zrovna nedávno jsme si to potvrdili, když jsme byli na dvoudenním semináři s  panem Junckerem a kolegy, kde jsme se bavili o pracovních metodách a dohodli jsme se, že pokud někdy bude houstnout atmosféra, možná i mezi kolegy z  kabinetu, tak si komisaři problém musí vyříkat napřímo. Že nesmíme nechat atmosféru zhoustnout tak, aby se v  ní pak už nedalo pracovat. Přímá komunikace je v Komisi dobrá, panují tam přátelské vztahy, nemám tam nikoho, o kom bych mohla říct, že je to můj sok nebo nepřítel. Něco takového vůbec necítím. Na druhou stranu, ostré lokty mít musím, protože například zastupuji spotřebitele, což mě dostává v  úvozovkách na kolbiště s  kolegyní Bieńkowskou,

která má v  gesci průmysl, tedy producenty. A obě hájíme svoje pozice, abychom pro svou politiku a  pro svou cílovou skupinu uhájily co nejlepší podmínky. Ale je to v  přátelském duchu, není to tak, že byste si podtrhávaly židli… Samozřejmě. Hledáme kompromisy a winwin výsledek. Jestli to tedy dobře chápu, tak jste si na prostředí evropské politiky a především Evropské komise zvykla a je vám lidsky příjemné? Lidsky je mi to příjemné. Samozřejmě doháním handicap spočívající v  tom, že jsem v  této, ani žádné jiné evropské, instituci dosud nepracovala, takže stále ještě občas nedoceňuji sílu Evropského parlamentu a  některých konkrétních lidí. Ale učím se kdo je kdo, za co kdo bojuje, jak je kdo silný, a to i z  hlediska země, ze které přichází a musím s  tím pořád pracovat.

i mužů, pokud bychom jinak měli většinově zastoupeny ženy. To určitě není jen nástroj pomoci ženám. Vím, že kvóty se týkají jenom určitého okruhu firem a nelze zastoupení některého pohlaví nařídit všude, i když by si to jistě některé oblasti zasloužily. Na mysli mám například školství. Lze nějak směřovat k  tomu, aby naopak bylo větší zastoupení mužů mezi pedagogy? Myslím, že diverzita je prospěšná všude. Byla by prospěšná i  ve školství a  je otázkou, jak moc velký problém je, že tomu nyní tak není, jaké to páchá společenské škody, na druhé straně, jaké zůstávají nevyužité možnosti. A pak je otázka, zda na to tlačit prostřednictvím kampaně nebo se do toho pustit přes legislativu. U  žen v  byznysu, kdybychom to nechali běžet na volnoběh, bychom se k  rovnoměrnějšímu zastoupení dopracovali někdy v  roce 2070.

Čeho jste vy osobně větším zastáncem – osvěty prostřednictvím kampaní nebo donucení legislativou? Pro návrh na legislativní změnu musím splnit dva faktory. Silný společenský problém, který má legislativec povinnost řešit, a pak také musí být řešení v moci té navržené legislativy. V  oblasti genderu jsou Chtěl bych se nyní, paní komisařko, po- věci, které jsou dány tradicí a uspořádáním dívat na vaše jednotlivé gesce. Začnu společnosti, přičemž evropské země jsou oblastí rovných příležitostí a  otázkou, v tomto směru velmi rozličné. Mám-li dát konkrétní příklad: kterou asi slýcháte natvrdo regulovat, dost často. Nikdy v  „Lidsky je mi prostředí kdy má být žena minulosti jste nedoma s dětmi a kdy byla genderovou komise příjemné.“ má jít do práce, to bojovnicí, nikdy to je nesmysl. V tomto nebylo vaše téma, nyní to tak ale musí být. Co váš názor případě je potřeba dát možnost volby. Naobrátilo tímto směrem a jak o něm chce- příklad aby ženy mohly být doma a měly Ovšem ten sociální moment, to že se ti lidé dobré podmínky v  práci, což je například postupem doby izolovali nebo byli izolováte přesvědčit i nás ostatní? ni, to je podle mého jeden ze zdrojů jejich Pro mě je důležité to, že se nejedná o gen- umožnění práce na zkrácený úvazek. frustrace a nespokojenosti. der pro gender. Zkrátka, že se nebrojí za něco, co by bylo málo definované. Jsou jas- Co v  této souvislosti říkáte na český ná- Faktorů, které způsobují fenomén foreign ně pojmenované problémy – nižší odmě- vrh ekonomicky donutit otce, aby něja- fighters, neboli zahraniční bojovníci, což ňování žen, nižší penze žen a  stále ještě kou dobu pobyli na rodičovské dovole- jsou bohužel naši bojovníci, je odborníky změřeno dvaadvacet. Všechny vám je nemenší šance pro ženy z  hlediska pracov- né? ního uplatnění vzhledem k  tomu, že stále Jsem toho velkým příznivcem a myslím si, vyjmenuji, ale jedním je právě sociální izoještě nemají podmínky pro sladění rodiny že pokud budou právě vytvořeny ony lep- lace, nedostatek šancí prosadit se ve spos  nároky zaměstnání. Velké téma je také ší podmínky v  práci, bude to pro mno- lečnosti, ale patří sem i skutečnost, že ti násilí na ženách. Každá třetí žena pod- ho mužů znamenat možnost být s  dětmi mladí lidé žijící v relativně spokojené společnosti nemají dostatek dobrodružství. le posledního šetření nám sdělila, že byla doma. Sdílet péči. Nemají dostatek prostoru ukázat, že jsou obětí sexuálně motivovaného násilí, což je Řešíte rovné příležitosti. V  současné hrdinové. Vzpomínám, když jsem byla strašně vysoké číslo. V  okamžiku, kdy se seznámím s  fakty, době je velkým tématem Evropy hroz- mladá, byla jsem často excitovaná pocitem musím konstatovat, že Evropa je v  po- ba terorismu a jejím zdrojem mohou být jít a udělat něco velkého. Mladá jsem byla rovnání s  ostatními částmi světa pro ženy potomci někdejších přistěhovalců. V  je- za totality a to velké bylo, že jsem s kytastále dobrá adresa, jak pro ty silné, tak jich případě také nelze asi hovořit o rov- rou zpívala Krylovky někde na veřejnosti i  pro ty oslabené nějakou konkrétní situ- ných příležitostech ve srovnání s  ostat- a byla za to pak popotahovaná. Ale dnes ací. Ale pořád máme spoustu práce s  tím, ními občany jejich domovské země. Za- v  relativně spokojené demokratické libeabychom problémy žen řešili. Narážíme býváte se v  rámci svojí gesce i  touto rální společnosti je spousta mladých lidí v  situaci, kdy jim něco podobného chybí. přitom na předsudky, na stereotypy, na otázkou? nízké sebevědomí žen. S  některými věc- Jsem součástí kolegia, takže vlastně řeším Takže potom jdou bojovat. Je to problém mi můžeme hnout, zejména s  těmi, které všechno. Toto je z hlediska trhu práce pře- výchovy, hodnot společnosti a životní námají dopad na ekonomiku, což je třeba za- devším téma pro komisařku paní Thyssen. plně, která nespočívá v  sezení na sociálstoupení žen v  dozorčích radách. Někde s  Domnívám se, že jednou z příčin chování, ních sítích. tím budeme hýbat pomaleji, což jsou pře- kdy někdo začne bojovat proti evropské V  další oblasti, ktedevším věci zakotvené v  kulturách a tra- společnosti, odjíždí se rou máte na starosdicích. Tam pomáhá cílená kampaň, spo- do Sýrie školit, pak se „Kvóta je nástroj, ti a  kterou je oblast lupráce s  neziskovým sektorem, s  lidmi, vrací a vraždí nebo jispravedlnosti, mě zanak škodí, je nedostakteří jsou motivovaní pro toto téma. nikoliv cíl.“ ujal institut evroptečná integrace, sepaského prokurátora. Máte ráda slovo kvóta? Hodně často race těchto lidí a určitá ghettizace. Tady má Evropa hodně co do- Kdy by tento úřad měl v  případě, že všechvám ho asi lidé předhazují… Nemám ráda slovo kvóta, protože to, čeho hánět, v  některých zemích jsme se tímto no půjde podle vašich představ, začít fungovat a jak bude vlastně velký? chceme dosáhnout, se zplošťuje na slo- problémem dostatečně nezabývali. vo kvóta. A v  tomto smyslu ho proto ráda Podíváme-li se do historie, tak toto jsou Chci, aby návrh byl v radě přijat do prosinnemám. Kvóta, kterou stanovuje směrni- lidé, které Evropa pozvala, aby tady pra- ce letošního roku, po kterém bude následoce pro účast žen v  dozorčích radách, je ná- covali, protože jsme potřebovali pracovní vat ještě takzvaný trialog s Evropským parstroj nikoliv cíl. Je to nástroj k  tomu, aby- sílu v profesích, které Evropani ani nechtě- lamentem. Kdy začne fungovat? Asi na to chom měli rozmanitější dozorčí rady, aby li vykonávat. Pracovní síla získaná imigra- budeme potřebovat ještě příští rok, takže v  nich bylo více žen a  někde zase třeba cí byla výhodná a stále asi ještě je výhodná. v plné síle by měl začít fungovat v roce 2017.

Tak se Spokem se nám to zkomplikovalo. To je dobrá historka. Aby si čeští čtenáři ulevili, že nejenom tady bují byrokracie, tak teď něco prozradím na belgickou byrokracii. Spoka mi z  útulku nevydali, protože nebyl právně volný. Čekalo se na soudní rozhodnutí, protože byl zřejmě odebrán majiteli, který s  ním asi špatně zacházel. Ale protože i majitel, který bůhvíjak zachází s  kočičkou, má svá práva, tak se čekalo na soudní rozhodnutí, které umožní, že Spok bude volný. Ještě není volný, na„V cizině jsem si ještě víc je nemocný, takúplně nezvykla.“ že jsem ho, chudáMožná teď poloka zrzavého, musežím hloupou otázla v útulku nechat. ku, ale nedá mi to. Má toto všechno smysl v  době, kdy velká většina z  nás své osobní údaje dobro- Čekáte tedy na rozhodnutí soudu, jestli volně předala google, facebooku, twit- si můžete vzít z  útulku kočku? Tuto konkrétní kočku. Ano. teru…? Má to význam. Je to trvalý tlak na vyso- Rozhodla jsem se, že na Spoka čekat nebukou úroveň ochrany dat a jedním ze znaků du, protože chci mít doma kočičku co nejtoho tlaku je to, že nám dnes funguje tak- dřív, tak jsem šla do jiného útulku, vybrala zvaný Safe Harbor, což je systém, do které- jsem si jinou kočičku a když jsem se už rozho se dnes dobrovolně hlásí právě americ- lížela, kde je bedýnka, tak mi řekli, ať jim ké firmy, protože potřebují evropská data prokážu, že mám bydliště v  Bruselu. Odjepro svůj byznys. Svým přihlášením se za- la jsem bez kočičky, opatřila jsem si potvrvazují, že budou dodržovat vysoké stan- zení, že mám bydliště v  Bruselu a bylo mi dardy ochrany dat, tak jak je chceme v  Ev- řečeno, že mi kočičku nevydají, než policie ropě. Je to pod kontrolou amerického De- ověří, že tam skutečně bydlím a že jsou v  partment of Trade, což je jejich minister- mém bytě skutečně vhodné podmínky pro stvo obchodu, a jeho organizace, která sle- zvíře. duje dodržování pravidel. My nyní tlačíme na americkou stranu, aby Takže čekáte na to, až vám doma zazvozostřila dozor, neboť se jeví, že Safe Har- ní policajt, který přijde oveřit, že skubor není zase až tak „safe“, zároveň jedná- tečně bydlíte kde bydlíte, abyste si mohme s  americkými tajnými službami, aby- la z  útulku vzít kočku? chom měli zcela jasno na obou stranách, No, nečekám, protože jsem řekla, že se na jaké jsou výjimky, které budou opravňovat to vykašlu. Teď si zřejmě koupím kočičku tajné služby do osobních dat nahlížet pro přímo od chovatele. účely jejich národní bezpečnosti. Vy jste, vzpomínám-li si dobře, podpoZ  mého pohledu je ochrana práv spotře- rovala na Vysočině nějaký útulek pro bitele hodně o tom, abych jako zákazník zvířata, máte i v  Belgii nějaký vyhlédza svoje peníze nekupoval zboží, které je nutý? nekvalitní, zdraví škodlivé, nebezpečné Podporovala jsem ten s  tím Spokem. Tam a  podobně. Na evropský trh se dostává jsem jim dovezla asi padesát kilo žrádla. mnoho takových výrobků a  jejich znač- (smích) ná část má jeden zdroj původu, Čínu. Co můžeme dělat pro to, aby se na náš trh Jak náročný je dnes váš život v  porovtakové výrobky nedostávaly, ale aby- nání s  životem, který jste žila tady? chom zároveň neohrozili obchodní vzta- Komisař je někdo, kdo si svůj soukromý hy s  tímto ekonomickým obrem? život musí škrtnout prakticky celý. Tím K  posílení ochrany před nebezpečnými a spíš, když rodinu mám tady. Někteří kozávadnými produkty zvenčí má sloužit ev- misaři ji mají v  Bruselu, ale já jsem svým ropská směrnice, která se jmenuje Product blízkým nechtěla udělat v  životě takový Safety Directive, tedy směrnice o bezpeč- rozvrat. nosti výrobků a ta bohužel visí na tom, že Je to velice náročné, i  když je pravda, že se členské státy dosud nedohodly, zda se se tam docela ctí víkendy. To je čas na límá na výrobky vyrobené v  Evropě dávat zání ran a  čtení podkladů pro příští týznačka „made in“. den. Ale během pracovního týdne je nasaDirektiva by mohla velmi pomoci zpřísně- zení opravdu dvanáct třináct hodin denně. né kontrole, vyšším sankcím a také tomu, Jsem zvyklá makat, ale tady je navíc velže se nebezpečné nebo závadné zboží ne- ká tíha odpovědnosti, že když něco špatpustí na evropský trh. Proto je mimořád- ně řeknu nebo udělám, je to celoevropský ně potřebná a bohužel má před sebou ještě průšvih. Tady to byl celostátní, to je taky debatu na téma zmíněného labelu „made špatné, ale na té evropské úrovni mám až in“, který prosazuje především Itálie. posvátnou hrůzu z  toho, že se něco nepovede a bude to mít obrovské dopady. TakPřiznám se vám, paní komisařko, že na že si dávám velký pozor a vše bedlivě čtu. závěr přichází sada otázek, na které se Teď jsem se někde dočetla, že chodím přinejvíc těším, tedy ty osobní. Jestli se pravená na jednání, tak jsem ráda, že je to tedy mohu zeptat, jak jste si v  zahraničí alespoň vidět. Ovšem chce to denně číst. zvykla, už jste tam doma? Každý den pročítám dvě stě stránek angJeště si zvykám. Nedávno jsem byla tady a lického textu. řekla jsem, že něco mám doma, čímž jsem myslela Brusel. To mě samotnou zarazilo. Takže po konci funkčního období plánuJeště jsem si ale úplně nezvykla. jete hodně dlouhou dovolenou… Jestli mě nevynesou nohama napřed. Vím, že máte ráda kočky a taky vím, že (smích) jste tvrdila, že si v  cizině zvyknete, až tam budete mít svojí kočku. A nedávno S  Věrou Jourovou jsem četl, že máte kocoura Spoka… hovořil:Miloš Spáčil zneužita, tak budeme mít přístup k  americkým soudům, kde se budeme moci dovolávat ochrany. To zatím nemůžeme. To by měla umožnit dohoda, ke které se nyní snažíme dospět a sháníme pro ni podporu v americkém Kongresu. Chceme, aby se do novely takzvaného Privacy Act dostalo, že právo na soudní ochranu soukromí mají i neamerické subjekty. To je jedna z předběžných podmínek nutná proto, abychom se v rámci transatlantické dohody vyvarovali možných problémů v oblasti ochrany dat.

foto: Filip Appl

Neřeknu vám nyní počet lidí, kteří budou v rámci této instituce pracovat, ale bude jeden centrální prokurátor, dále prokurátoři z jednotlivých zemí delegovaní do komor, to znamená osmadvacet prokurátorů z jednotlivých členských zemí a pak spojky v těchto zemích. To budou specializovní prokurátoři, kteří nyní ve svých zemích už pracují. Ti se budou speciálně zabývat poškozováním zájmů Evropské unie. Spojka bude pracovat mezi členskou zemí a centrem, s ním bude spolupracovat ve vyšetřovací fázi. Jestli jsem dobře pochopil vaše argumenty pro zřízení evropského prokurátora, tak vám jde o  jakési sjednocení právního názoru na celoevropské úrovni. Zajímá mě ale, zda to nelze udělat tak, že se vytvoří jednotný právní výklad, ale moc přitom zůstane v  rukou národních státních zástupců? Není to jenom o  sjednocení výkladu, je to i nástroj stejné síly při vyšetřování trestných činů. Když se podíváte na to, jaké případy hlásí OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům – pozn. red.), tak uvidíte, že v  některých zemích je třeba pouze deset procent vyšetřených skutků z  těch původně podezřelých. Tedy přístup v  jednotlivých členských zemích je různý a  domnívám se, že evropský daňový poplatník, který přispívá do společné pokladny, ze které jsou potom čerpány fondy, má právo, aby se Evropa postarala o  zajištění férového nakládání s  těmito prostředky. A to se stále nedaří vzhledem k  tomu, že je vyšetřování v  jurisdikci jednotlivých členských států. Nutno ale podotknout, že evropský prokurátor je instituce, která se bude zabývat případy s  přeshraničním rozsahem a případy nad 10 tisíc eur údajného poškození, a to pouze ve fázi vyšetřování. Pro soudní řízení se vždy celý případ vrátí do příslušného členského státu.

Jak to vyšetřování bude probíhat. Evropský prokurátor na něm bude s  národním státním zástupcem spolupracovat, nebo ten bude v  této fázi mimo hru a  evropský prokurátor půjde i  k  soudu jako žalobce? K  soudu jako žalobce půjde národní prokurátor. Vyšetřování bude probíhat v  rámci členského státu podle trestního procesu, který v  té dané zemi platí a evropský prokurátor bude celý případ dozorovat a přebere ho pro konečné rozhodnutí. Typů rozhodnutí může být víc – vrátit k  došetření, dát soudu návrh na obžalobu, zastavit trestní stíhání… Pro toto rozhodnutí bude tedy fungovat centrální rovina a pokud případ půjde k  soudu, vrátí se k  národnímu prokurátorovi. Hledáme takový model, abychom nezasahovali do procesu v  členské zemi. V  momentě, kdy bychom měli ambici slaďovat i  procesy, které probíhají v  jednotlivých členských zemích, tak bychom to nedali dohromady ani za padesát let. Ty systémy jsou totiž velmi rozdílné. Jak se na zřízení institutu evropského prokurátora vlastně členské země tváří? Máte pozitivní reakce nebo to státy berou tak, že se Evropa snaží strkat nos do jejich průšvihů? Toto tam vždy bylo a bude, zvlášť v oblasti justice, kde jsou sdílené kompetence. Na druhé straně dnes všechny členské země říkají: evropského prokurátora potřebujeme, bude to instituce dobrá, pakliže zachováme nezávislost a efektivitu. To znamená, aby to nebyla jenom prázdná skořápka, pouze nová instituce. Na tom se shodujeme. Na čem se zatím neshodujeme, to je spousta procesních záležitostí, navázání centrál-

bálním světě se silným obchodním partnerem vedle sebe. Samozřejmě tato dohoda obsahuje mnoho věcí k  řešení, ať jsou to tarify, odbourávání různých bariér. Co vidím jako velký problém je to, že naše firmy si nesou na zádech obrovský batoh značné přeregulace, jeden z  mých úkolů je i toto odbourávat. Nakolik se zřízení evropského prokurá- K  té ochraně spotřebitele: nedělám potora vyplatí? Řeknu to nepříliš kultivo- traviny a  chemikálie, což jsou právě obvaně, ale opravdu se při čerpání peněz lasti, u kterých panuje největší obava, že z  fondů tolik krade, že se vyplatí usta- by jejich vysoké standardy ochrany mohly být dány za obět novit evropského dohodě s  Ameriprokurátora, aby kou… toto jednání potí„Členské země říkají: ral? Evropského prokurátora …to je třeba Mám k  dispozipotřebujeme.“ otázka geneticky ci čísla, u  kterých upravených posi nejsem jistá, jak travin, že? moc jsou relevantní, protože jsou to opravdu vysoké část- Ano, to je velké téma. V  mé části ochraky. Dlouhodobé statistiky ale uvádějí, že se ny spotřebitele tolik obav nepanuje, ale sakradou dvě až čtyři procenta. Nebo jsou to mozřejmě, že v  momentě, kdy bude jednání o právech spotřebitelů a o standardech, korupční peníze. tak k nim moji experti budou chodit a buTakže se při dvou až čtyřech procentech deme vše bedlivě hlídat. Není totiž v  žádz  347 miliard eur na sedmileté progra- ném případě žádoucí, abychom šli dolů se movací období evropský prokurátor zce- standardy. la jistě zaplatí… Vás se dohoda bude, pokud se nemýlím, O tom nepochybuji. týkat také v  oblasti ochrany osobních Přejdu-li, paní eurokomisařko, k  vaší údajů. Velmi se mi líbilo vaše jednodugesci ochrany spotřebitele, musím rov- ché vysvětlení rozdílů, kdy jste řekla, nou říct, že mě zaujalo, že můžete po- že my si více ceníme soukromí, zatímco měrně hodně zasáhnout do připravova- Amerika soukromí odsouvá v  zájmu náné transatlantické dohody a  můžete ze rodní bezpečnosti. Kde se tyto dvě naše své pozice vůči ní vyvíjet značné tlaky. rozdílné roviny potkají, na jaké úrovni Jak v  současné době tuto dohodu vní- se je podle vás povede sladit? máte právě z  hlediska ochrany práv spo- V  Evropě bude platit, doufám, nařízení k  ochraně dat, což je vysoký standard třebitelů? Obecně musím konstatovat, že jsem je- ochrany dat. V  Americe, doufám, že dojím přívržencem, protože si myslím, že je sáhneme toho, že pokud budou data evto pro Evropu velká šance jak obstát v  glo- ropských fyzických nebo právnických osob ní a státní úrovně, zatím nevím, jaká bude reakce na návrh výběru lidí do funkcí. Proto jsem také k práci na vytvoření institutu evropského prokurátora přizvala i experty z lucemburského předsednictví, protože ti by to měli ve druhé polovině roku dotahovat do konce.

6

PREZENTACE

EN č. 3 / 2015

V Horním Benešově půjde třídění snadněji! Třídění odpadů nemusí být pro obyvatele měst a obcí v Moravskoslezském kraji žádná věda. Zvlášť nyní, když na řadě míst přibyly nové kontejnery, které bezplatně zapůjčila autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. Celkem 30 nových sběrných nádob přibylo v okrese Bruntál a to znamená, že obyvatelé řady měst a obcí budou mít zase o něco méně starostí. Barevných kontejnerů je totiž v  místech jejich bydliště víc a jsou zase o něco dostupnější. Ve většině případů přibyly žluté nádoby na plasty a  modré na papír, ale třeba v Branticích mají i nový kontejner na sklo. Největší změnu pocítí nepochybně v Horním Benešově, kde nově přibylo celkem třináct sběrných nádob. Podle regionální manažerky společnosti EKO-KOM Evy Drimlové jde o významný krok vpřed, který může pomoci životnímu prostředí v regionu i lidem, kteří v něm žijí. „Obyvatelé už nemusí pracně hledat kontejnery po celém městě, protože je většinou mají na dosah ruky. Věřím, že je to bude motivovat k ještě lepšímu třídění.“ Třídění papíru? S novými kontejnery to bude hračka! Řadu obcí v  okrese Frýdek-Místek potěšila v nedávné době zpráva, že se dočkají nových nádob určených ke sběru tříděného odpadu. A protože do této doby chyběly hlavně kontejnery určené pro sběr papíru, autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., která nádoby obcím zapůjčuje, se zaměřila právě na ně.

Morávka, Pražmo, Krásná. To jsou jen příklady obcí, které se mohou nyní těšit z nových modrých kontejnerů, díky kterým se zlepší komfort třídění a tím pádem i motivace obyvatel, aby na tuto záslužnou činnost nezapomínali. Vůbec největší počet sběrných nádob přibylo v Raškovicích. Malebné obci v podhůří Moravskoslezských Beskyd zapůjčila společnost EKO-KOM celkem 32 kontejnery na papír. Ostatně Raškovice mají s tříděním své zkušenosti. V 10. ročníku krajské soutěže měst a obcí s názvem „O  keramickou popelnici“, která se snaží odměňovat nejlépe třídící obce, dosáhly Raškovice ve své kategorii na třetí místo. „Věřím, že několik desítek nových nádob, které naše společnost obci zapůjčila, přispěje k ještě lepším výsledkům. Raškovice mají skvělou příležitost dostat se mezi nejlépe třídící obce nejen v kraji, ale i v celé zemi,“ uvedla regionální manažerka společnosti EKO-KOM Eva Drimlová. Ačkoliv většina nově zapůjčených nádob je určená ke sběru papíru, najdou se i výjimky. Třeba v Paskově s necelými čtyřmi tisíci obyvateli mají nově i čtyři žluté kontejnery na plasty. A že se EKO-KOM snaží pomoci všem městům a obcím bez ohledu na velikost, dokládá třeba obec Kaňovice. Necelých 300 obyvatel zde může nyní využívat dva nové kontejnery na papír a jeden na plast.

7

PUBLICISTIKA

EN č. 3 / 2015

CO NA TO EUROPOSLANCI

Riga sa pripravuje na summit Východného partnerstva

Čistší Ostravsko? Pomohou nové barevné kontejnery!

Jedným z hlavných bodov lotyšskej agendy počas predsedníctva EÚ je májový summit Východného partnerstva. V hre je množstvo tém, aj očakávaní.

Vratimov, Václavovice, Zbyslavice. Do těchto sídel v okrese Ostrava zamířily v  poslední době nové kontejnery na tříděný odpad. Cílem autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., která nové sběrné nádoby zapůjčila, je především motivovat další obyvatele v regionu k třídění a přispívat tím k lepšímu životnímu prostředí. A podle všeho se to zatím daří. Na území zmíněného města a dvou obcí se nyní nachází o jedenáct kontejnerů na tříděný odpad víc. Zatímco ve Zbyslavicích mohou občané nově využít tři žluté kontejnery na plasty, do Vratimova a Václavovic přibyly navíc i modré nádoby na vytříděný papír. „Navyšování počtu kontejnerů je velmi důležité. Obyvatelům se díky tomu zase o  trochu zlepšuje komfort a tím i motivace třídit. Věříme, že se díky tomu podaří navýšit množství a  kvalitu vytříděného odpadu,“ podotkla regionální manažerka společnosti EKO-KOM Eva Drimlová. Podle ní je velmi důležitá nejen spolupráce společnosti EKO-KOM s  vedením zmíněných obcí a  města, ale i  jejich přístup k  životnímu prostředí. Například ve Vratimově mohou občané tříděním ušetřit peníze za svoz odpadu. „Že to občany skutečně motivuje, dokládá i dřívější umístění Vratimova mezi nejlepšími v soutěži O keramickou popelnici, ve které je porovnáván objem vytříděného odpadu,“ připomíná úspěch města Eva Drimlová.

Na summite, ktorý prebehne 21. - 22. mája v  Rige, EÚ zhodnotí doterajšie vzťahy s  Arménskom, Azerbajdžanom, Bieloruskom, Moldavskom, Gruzínskom a Ukrajinou. Ku každej so šiestich krajín bývalého sovietskeho bloku Brusel plánuje zvoliť individuálny prístup. Hlavným zámerom je politické a  hospodárske prehĺbenie kontaktov medzi EÚ a  regiónom Východného partnerstva. Predbežne sa hovorí o  potvrdení liberalizácie víz pre občanov Ukrajiny, o  zintenzívnení spolupráce s Moldavskom a Gruzínskom, taktiež o  zvážení snahy Bieloruska, ktoré javí záujem o  vyššiu kvalitu politických aj ekonomických vzťahov s  Bruselom. Únia bude venovať pozor-

nosť Arménsku, ktoré sa stalo súčasťou Euroázijskej únie a  v  prípade Azerbajdžanu skonštatuje ekonomický a energetický potenciál spolupráce. PRÍPRAVY NA SUMMIT V  rámci prípravných stretnutí prebehlo rokovanie šéfa konfederácie BusinessEurope Markusa Beyrera s  lotyšským ministrom zahraničných vecí Edgarsom Rinkevičom. V Rige sa odohrá celá séria stretnutí spojených s  programom Východného partnerstva, ktoré sú zamerané na zintenzívnenie spolupráce medzi EÚ a spomenutými krajinami. Na summite sa zúčastní približne päťsto predstaviteľov EÚ, krajín Východné-

ho partnerstva a  ďalších zainteresovaných štátov. Hlavnými organizátormi summitu je Lotyšská konfederácia zamestnávateľov v spolupráci s konfederáciou BusinessEurope a  ministerstvom zahraničných vecí. Ako strategickí partneri sa na summite zúčastnia Európska investičná banka a  Asociácia európskych priemyselných a obchodných komôr Eurochambres. KAŽDÁ KRAJINA MÁ VLASTNÉ OČAKÁVANIA Od intenzívnejších vzťahov s EÚ si štáty sľubujú mnohé. Kišiňov očakáva, že európski predstavitelia ocenia snahu znižovať korupciu. Jeden z  posledných škandálov je spojený so sporiteľňou Banca de Economii, z ktorej po sprivatizovaní ruskou štátnou bankou VnešEkonomBanka zmizlo

Jak po skončení „doby hájení“ hodnotíte činnost české eurokomisařky Věry Jourové? približne 540 miliónov eur. Moldavská vláda o  pomoc pri vyšetrovaní požiadala EÚ aj USA. Veľký otáznik visí na účasťou Alexandra Lukašenka, ktorý má zákaz na vycestovanie na územie EÚ. Brusel ešte stále zvažuje, či by sa nedalo vyhnúť prepolitizovaniu summitu, hoci vzťahy s Minskom sú v poslednej dobe pozitívnejšie. Svedčia o tom rozbehnuté rokovania o  bezvízovom styku, ako aj skutočnosť, že v Minsku sa konalo viacero rokovaní o  vyriešení konfliktu na Ukrajine, medzi nimi tiež schôdzka najvyšších predstaviteľov Francúzska, Nemecka, Ruska a  Ukrajiny. Lotyšský minister zahraničných vecí upresnil, že na summite budú stanovené konkrétne kroky vedúce k integrácii Ukrajiny a Gruzínska. Obe krajiny preto očakávajú zjednodušenie vízového režimu. Dana Miháliková

PŘEDSTAVUJEME EVROPSKÉ INSTITUCE:

Evropský soud pro lidská práva V minulém čísle Evropských novin jsme se podívali zblízka na fungování a  činnost Evropského soudního dvora. Jenže u  něj výčet důležitých evropských soudních institucí rozhodně nekončí. Přinejmenším stejně významný je totiž i  Evropský soud pro lidská práva, který už několik desítek let sídlí ve francouzském Štrasburku. Na rozdíl od ESD, který má poměrně široké zaměření, je tato instituce zaměřená striktně na případy související s ochranou lidských práv. Jaké zkušenosti s ním má Česká republika? Evropský soud pro lidská práva bývá považován za jednu z nejdůležitějších a  také nejdůvěryhodnějších institucí v  Evropě. Může za to především velmi bohatá historie, ve které najdeme celou řadu verdiktů, které přispěly k budování a  stabilizaci evropských demokratických struktur. Instituce není přímo spojena s  Evropskou unií, ale s Radou Evropy a byla založena v  roce 1959. O  rok později už byl vynesen i první verdikt ve známém případě bývalého člena Irské republikánské armády IRA Gerarda R. Lawlesse, který si stěžoval na Irsko, že porušuje jeho práva na spravedlivý proces. Žádost byla soudem zamítnuta. Od té doby už soudci ve Štrasburku posuzovali tisíce mnohdy velmi složitých případů. V  listopadu 1998 se kvůli nárůstu administrativy a  nových žalob struktura soudu mění na jednoinstanční a dochází k výraznému zrychlení práce. V roce 2008 soud oslavil desetitisící verdikt. Na soud se může obrátit v podstatě každý. Občané mohou ve Štrasburku žalovat svou zemi a její orgány, když mají podezření, že jsou porušovány jejich lidská prava. Evropský soud ovšem přímo nesto-

jí nad soudy v  zemích, které jsou do této instituce zapojeny a nedokáže tak zvrátit rozhodnutí justice daného státu nebo nařídit změnu legislativy. Může ale nařizovat placení odškodného a  k  jeho stanoviskům přihlížejí evropské orgány, které následně mohou tlačit na státy i třeba v oné zmíněné legislativě. ROZHODNUTÍ OVLIVŇUJÍ I ČESKO Málokdo dnes vůbec tuší, jak obrovským kolosem tento soud je. Například z hlediska počtu soudců patří mezi vůbec největší mezinárodní soudní orgány na světě. Svého soudce v  něm má každý smluvní stát, což nejsou pouze členské země Evropské unie, ale i další státy, které ratifikovaly tzv. Úmluvu na ochranu lidských práv a základních svobod v rámci Rady Evropy. Patří tam kromě zemí EU třeba také Turecko, Ukrajina či Rusko. V České republice se začalo o Evropském soudu mluvit častěji až na konci devadesátých let v souvislosti s  restitucemi a  s  privatizací majetku. „První desetiletí

nového tisíciletí přineslo nebývalý zájem českých občanů a  jejich právních zástupců o  Evropský soud pro lidská práva,“ vysvětluje jeho jediný český soudce Aleš Pejchal s  tím, že judikatura Evropského soudu několikrát příznivě ovlivnila českou legislativu a způsob rozhodování českých soudů. Ve známost vešla hlavně žaloba na Česko ze strany osmnácti romských žáků z  Ostravy v  roce 2007. Ti si stěžovali na diskriminaci a segregování romských žádků do zvláštních škol pro mentálně postižené. Evropský soud námitky žalobců uznal a  Česká republika je od té doby v  hledáčku evropských orgánů, které dohlížejí na to, zda se daří věci napravovat. Velmi silně medializovaný je v  poslední době i  případ synů, které v Norsku odebraly české matce tamní úřady. Matka se v loňském roce do Štrasburku obrátila se stížností na postup norských úřadů. Soud se ale jejími námitkami odmítl zabývat. „O  stížnosti nerozhodoval jeden soudce, ale tři. Stížnost zamítli jako nepřípustnou,“ uvedla česká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. RUSKO VERDIKTY MNOHDY NERESPEKTUJE Dalších rozsudků významných pro Českou republiku najdeme v  minulosti opravdu mnoho. A  zasahují do nejrůznějších oblastí lidských práv. V závěru loň-

ského roku například soud rozhodl, že zákaz poskytování zdravotní péče porodními asistentkami při domácích porodech v Česku neporušuje práva rodiček. „Soud vzal v  úvahu také skutečnost, že na evropské úrovni neexistuje žádná shoda ohledně povolení či zákazu domácích porodů,“ stojí v  soudním prohlášení. Soud tak dal jednoznačně najevo, že v této oblasti nebude zasahovat do národní politiky. Velké množství posuzovaných kauz vyplývá především z velkého množství žalob, které každý den k Evropskému soudu pro lidská práva chodí. Jen samotná Česká republika čelí v  současnosti zhruba tisícovce žalob. To je obrovské číslo, ale v  porovnání s  některými jinými evropskými zeměmi jde stále o  podprůměr. Rekordmanem je dlouhodobě Ruská federace, na kterou jdou každoročně tisíce žalob za porušování lidských práv. Jenže Rusko si s mezinárodním právem bohužel hlavu neláme a dodržuje ho jen, když se mu to hodí. Když soud ve Štrasburku loni rozhodl, že má země zaplatit odškodné v  řádech desítek miliard akcionářům, jejichž firma byla vyvlastněna, zástupci ruského ministerstva spravedlnosti odvětili, že se budou řídit vlastní ústavou. Naštěstí Rusko je celkově spíše výjimkou. Hlas štrasburského soudního dvora je totiž většinou velmi silný a  široce respektovaný. Filip Appl

Působení paní komisařky Jourové hodnotím velice pozitivně. I  přes těžké začátky se paní komisařka chopila svého portfólia s  obrovskou odhodlaností a  vytrvalostí a  i  přes rozsáhlost oblasti, kterou se zabývá, skutečně prokázala svou schopnost se v tématech orientovat, flexibilně reagovat a  dynamicky řešit závažné otázky. Musím ji a její kabinet pochválit především za jejich komunikativnost, proaktivní přístup a  kooperaci. Pozitivní postoj je při této práci klíčový a komisařka Jourová od počátku své činnosti prokazuje velmi proaktivní přístup. Vzala si do svého týmu kva-

litní odborníky, se kterými se velmi dobře spolupracuje. Doufám, že po dobou svého mandátu vytrvá v dobře odváděné práci.

Paní komisařka Jourová má opravdu širokou oblast působnosti, která není jednoduchá ani na koordinaci s dalšími komisaři. Bude pro ni jistě velkou výzvou ve struktuře Komise prosadit vlastní stanovisko. Přes pomalejší rozjezd v Bruselu je na rozdíl od svého předchůdce Fülleho mnohem více vidět doma, což hodnotím pozitivně a svědčí to i o vstřícném PR přístupu. Z hlediska Výboru pro vnitřní trh a  ochranu spotřebitelů je mi trochu líto, že si návštěvu tohoto výboru nechala paní komisařka s  poměrně velkým časovým odstupem až jako poslední ze všech výborů, zapojených do jejího slyšení. Věřím ale, že to neodráží priority její agendy. Z konkrétních věcí mě mrzí malý posun u nařízení o bezpečnosti výrobků a dozoru nad trhem, na který opravdu čekáme velmi netrpělivě a  kde musí Komise najít aktivní řešení, jak odblokovat situaci v  Radě EU. Hlavní úkoly má paní komisařka stále před sebou. Jedním z  nich je oblast digitální agendy, kde

již avizovala modernizaci spotřebitelských práv pro online prostředí. Kvalitním návrhem může podstatně přispět k  posílení spotřebitelů. Věřím také, že více využije domácích zkušeností a v Komisi získáme silného spojence v  boji proti diskriminaci spotřebitelů z  nových členských států. Paní komisařka Jourová se nedávno v  jednom hodnotícím rozhovoru sama vyjádřila, že jí z celé agendy jde nejlépe oblast genderu. Já bych si velmi přála, aby k  tomu brzo přibyla i  spotřebitelská politika. A  na tom s  ní budu velmi ráda spolupracovat.

Paní komisařka Jourová ani svých 100 dnů hájení nepotřebovala, mnoho jsme o  její činnosti zatím neslyšeli. Každopádně je zřejmé, že do bruselského prostředí dobře zapadla a naučila se říkat to, co po ní pan Juncker a  zdejší elity očekávají. Jako příklad může sloužit její obhajoba povinných kvót pro zastoupení žen, což je koncept, který dříve jako ministryně sama odmítala. Žádný takový návrh naše frakce v Evropském parlamentu samozřejmě nepodpoří; jednak to vůbec nepatří do kompetence Evropské komise a jednak jsou opatření jako povinné kvóty dávno zastaralá a  pro současný pracovní trh a potřeby žen a matek

zcela nevyhovující. Naši podporu nedostane ani další z  jejích plánů, totiž vznik úřadu „evropského prokurátora“.

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu

Olga Sehnalová, poslankyně Evropského parlamentu

Jan Zahradil, poslanec Evropského parlamentu PREZENTACE

Jak se dostat na stáž v institucích EU? Ve čtvrtek 5. března 2015 se konal další seminář Eurocentra Praha v tomto roce. Informovat o možnosti stáží v institucích EU přišli Natálie Šťastná z informační kanceláře Evropského parlamentu v Praze, Natálie Vlková ze Zastoupení Evropské komise v ČR a Pavel Trantina z Evropského hospodářského a sociálního výboru. Do Komise, tam by chtěl každý Motivací pro zájemce o  stáž v  Evropské komisi jsou především cenné zkušenosti, ale zaujmout může i  finanční odměna zhruba 1 000 eur za měsíc, která je poskytována formou stipendia a  nepodléhá dani z  příjmu. Většina stáží má administrativní charakter, 130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1

15.4.13 10:29

ale Komise nabízí také překladatelské stáže. Stážista pak překládá do svého rodného jazyka ze dvou dalších oficiálních jazyků EU. Obecné podmínky pro přijetí stážisty jsou: občanství členského státu EU nebo kandidátské země, absolvování minimálně bakalářského studijního programu, velmi dobrá znalost alespoň dvou oficiál-

ních jazyků EU a  uchazeč se také dříve neúčastnil stáže v evropské instituci delší jak šesti týdnů. Může vypadat beznadějně, že z  počtu přibližně 15 000 přihlášek se na stáž dostane méně než 700 uchazečů. Avšak nezoufejte, mnoho přihlášek je prakticky obratem vyřazeno z  formálních důvodů. „Navíc procento přijatých uchazečů z  České republiky stoupá, v  současnosti je okolo 10 %, což je slušný výsledek,“ říká Natálie Vlková. Důležité je sledovat termíny přihlašování na jednotlivé semestry. Pro období březen až červen se začíná přihlašovat

v  polovině srpna a  pro období říjen až únor se podávají přihlášky v lednu.

nebo FJ a  nejbližší výběrové řízení na období od října začalo 15. března.

V Parlamentu máte větší výběr

Když chcete zkusit něco jiného…

Natalie Šťastná upozornila na to, že Evropský parlament nabízí více druhů stáží. Mimo všeobecných a  překladatelských jsou to také stáže žurnalistické, vzdělávací, stáže pro osoby se zdravotním postižením nebo stáže u  poslanců Evropského parlamentu. Podmínky přijetí jsou obdobné těm v Evropské komisi. Přihláška se vyplňuje online v AJ, NJ

Na rozdíl od dvou výše zmíněných institucí, Evropský hospodářský a sociální výbor nabízí mimo placené pěti měsíční stáže také krátkodobou neplacenou stáž v délce trvání 1 až 3 měsíce. Dlouhodobé stáže se konají zhruba ve stejných obdobích jako v EP a EK. Výběrové řízení pro termín stáže od září do února probíhá do konce března. Karolína Kardaczová, Vít Nejedlo

8

PREZENTACE

EN č. 3 / 2015

Karlovy Vary se do roka dočkají moderního nádraží

Architektonické rendez-vous v Paříži

V současné době finišují poslední detaily před zahájením stavby Modernizace ŽST Karlovy Vary – výpravní budova, jejíž hlavní náplní je vybudovat novou výpravní budovu v Karlových Varech na horním nádraží na místě té stávající. Ta byla postavena v poválečných letech a původně byla koncipována jako provizorní stavba, která měla dočasně nahradit za druhé světové války zničenou původní budovu železniční stanice. 

Paříž navštíví ročně 47 milionů turistů. Přijíždí za jedinečnou atmosférou a architekturou, které jsou skutečným bohatstvím. Nabízí mozaiku historických a kulturních památek, malebné úzké uličky a pasáže, tradiční trhy a půvabné fasády budov. Procházka po Paříži je jako prohlídka muzea. Dnes perla Francie stojí tváří v tvář ultramoderním architektonickým projektům.

Této skutečnosti odpovídá i  současný technický stav budovy, kdy řada stavebních konstrukcí je již za horizontem své životnosti. V nedávné době sice byla zrekonstruována část provozních prostor v  budově tzv. „staré pošty“, zejména tedy dopravní kancelář a prostory, které patří SŽDC - Oblastnímu ředitelství Ústí nad Labem. Zbývající část budovy je však v  havarijním stavu a současné standardy vybavení pro odbavení cestujících nesplňuje. Současné provozní uspořádání a vybavení pro cestující je minimalizováno na nejnutnější služby.

V rámci připravované stavby dojde k postupné demolici stávající výpravní budovy a  na jejím místě bude postavena novostavba vycházející z návrhu pana architekta Petra Franty, která kromě zajímavého moderního organického vzhledu splní veškeré nároky odpovídající trendům 21. století s  dostatečnou kapacitou pro odbavení cestujících. Zároveň zde bude zázemí pro řízení dopravy a správu nádraží. Navrhovaná budova bude překonávat svažitý terén a  má tak jedno nadzemní a  jedno podzemní podlaží. Centrálním prvkem je hala s  prosklenou střechou, která přechází přes obě podlaží a  symetricky budovu rozděluje. Podzemní podlaží se nachází v úrovni stávajícího příjezdového parkoviště. Sestává ze vstupní haly se schodištěm a výtahem

do prvního nadzemního podlaží, veřejných toalet, ploch pro jiné dopravce a prostor technického zázemí objektu, zejména pak prostor pro umístění technologie zabezpečovacího a  sdělovacího zařízení pro tratě 140, 141 a  142, které přes ŽST Karlovy Vary horní nádraží vedou. Prostor haly v podzemním podlaží počítá s napojením na podchod propojující jednotlivá nástupiště a  nádražní budovu. V  nadzemním podlaží se nachází hala s  prostorem prodeje jízdenek. Hala rozděluje budovu na dvě administrativní části včetně zázemí. Tyto části jsou propojeny lávkou zavěšenou nad halou. Při západní části fasády nové budovy bude vybudován stožár pro slaboproudou komunikační technologii s  propojením do nové výpravní budovy. Vedle stožáru bude podzemní komora se sdělovací technologií. Stávající výpravní budova bude demolována postupně, pro zajištění funkce nádraží bude zachována východní část objektu, která bude plnit základní funkce nádraží po dobu výstavby a bude demolována až po dokončení navazující investiční akce v rámci realizace modernizace celé železniční stanice. Samotná realizace se předpokládá ve dvou fázích, a  sice v  přípravné, kdy dojde k  přemístění technologií zabezpečujících provoz nádraží po dobu výstavby, výstavbě stožáru a provizorního propojení s  dočasnou výpravní budovou. Zároveň dojde k úpravám místností pro zacho-

vání provozu (prodej jízdenek, toalety, denní místnosti, dočasná dopravní kancelář, sdělovací místnost). Dojde k  propojení mezi kotelnou a dočasnou výpravní budovou. V  následné realizační fázi pak dojde k demolici západní a střední části stávající nádražní budovy a výstavbě nové výpravní budovy, do které bude následně přemístěna dopravní kancelář. Po dokončení stavby nové výpravní budovy se předpokládá zahájení modernizace zbývající části železniční stanice s  vybudováním nového podchodu a rekonstrukcí celého kolejiště včetně 1. a 2. nástupiště. Samotnou realizaci předpokládáme od přelomu března a  dubna 2015 a  stavba výpravní budovy má být dokončena do konce roku 2015. Celý projekt je navržen pro spolufinancování z pro-

středků Evropské unie, Operačního programu Doprava. Rozhodujícím momentem přípravy celé akce bylo zajištění převodu stávající výpravní budovy, jejímž vlastníkem byly České dráhy a.s. Od 4. 9. 2014 lze tedy nově považovat karlovarské nádraží za majetek SŽDC s. o. K  vlastnímu fyzickému předání nemovitosti došlo 9. 10. 2014 ve 13.00 hod. přímo v  Karlových Varech. Je potřeba zmínit, že celý proces převodu proběhl bez jakýchkoliv komplikací, a to hlavně díky profesionálnímu a aktivnímu přístupu zástupců Regionální správy majetku v Ústí nad Labem. Zkušenost s  přípravou této stavby pak zužitkujeme v rámci realizace dalších projektů, které budou po plánovaném prodeji části závodu jistě následovat. Realizace tohoto projektu umožní realizovat další navazující in-

vestice, zejména dokončení již zmíněné investiční akce Modernizace ŽST Karlovy Vary – staniční část, pro kterou plánujeme v  letošním roce zadat zpracování projektu stavby a realizace této akce je plánována na roky 2016 -2017. Současně bude realizací stavby výpravní budovy otevřen prostor pro Karlovy Vary, které připravují projekt řešení přednádražního prostoru, kde má kromě parkoviště vzniknout i  autobusové nádraží, a  dále pak je plánována rekonstrukce stávající lávky přes nádraží. Realizací všech těchto projektů získají Karlovy Vary moderní přestupní terminál, který bude nejen reprezentativní vstupní branou do padesátitisícového lázeňského města, ale bude rovněž dobrou vizitkou práce státní organizace SŽDC. INZERCE

Na dotace elektronicky – méně papírování, bezchybně a přehledně

#méně papírování

#bezchybně

#přehledně

Elektronická administrace významně usnadňuje realizaci a proplácení projektů. Elektronicky vyřídíte všechny monitorovací zprávy v průběhu realizace i době udržitelnosti projektu. On-line lze podávat také žádosti o platbu za uskutečněné části projektu, od počítače vyplníte a odešlete soupisky faktur. Vytisknete méně papíru, projedete méně benzínu a máte více času na jiné, důležitější věci.

Dotaci opravdu získat znamená správně vyúčtovat, co bylo jako součást projektu nakoupeno, postaveno, vylepšeno. Získat dotaci v plné výši znamená udělat to bezchybně. Navíc platí, že čím více chyb, tím déle proplacení peněz trvá a zvyšuje se pravděpodobnost finančních ztrát. Pokud žádost o platbu za projekt podáváte elektronicky prostřednictvím námi vyvinuté aplikace, nikdy tolik chyb neuděláte. Předdefinovaný elektronický formulář vám chybovat jednoduše nedovolí.

Nejenže většinu potřebného ohledně projektu vyřídíte od svého stolu. Díky elektronické správě máte zároveň přehled o tom, co je potřeba vyřídit, doplnit nebo dodat. Víte, v jaké fázi vyúčtování se vaše žádost o platbu nachází, a dostáváte průběžné informace o stavu proplácení a výzvy, co je potřeba udělat. Stejný přehled má také poskytovatel dotace, což mu například dává přehled o tom, které žádosti o platbu jsou dlouho neproplacené a proč. Zároveň má v ruce nástroj pro plánování čerpání dotací.

jaknato.dobra-rada.cz

Paříž, jak ji známe, je vizitkou geniálního architekta: Georges Eugène Haussmann. Jméno, které je úzce spjato s  metropolí Francie. V  roce 1852 byl zvolen Napoleonem III. do fukce prefekta a  hlavního architekta. Paříž se tehdy nacházela v  zuboženém stavu, nemocná, špinavá a  chaotická. Její populace nebezpečně rostla stejně jako smrtící epediemie. Obyvatelé konzumovali vodu ze Seiny, která způsobovala řadu onemocnění. Hygiena a  bezpečnost tvořily velký problém a  většina Pařížanů žila v  prekérních podmínkách (na choleru zemřelo téměř 20 tisíc osob). Ulice byly tmavé, úzké a  nepřehledné. Napoleon III. byl snílek, ale také pragmatický muž. Věřil v  ozdravení Paříže a  chtěl z  ní učinit ekonomické centrum Francie a  zářící město. Geniální baron Haussmann, který vyznával pořádek a  organizaci, stál před nelehkým úkolem: zmodernizovánt, sjednotit a zkrášlit. Ulice a celá Paříž se proměnily ve výkladní skřín Francie. DÍLO ARCHITEKTONICKÉHO GÉNIA Vybudoval kanalizační systém, distribuci pitné vody a plynu, rozšířil bulváry a  vytvořil chodníky kvůli lepší dostupnosti světla. Postavil Operu, pět divadel, devatenáct kostelů, nové bulváry (Sebastopol, Saint Germain, Haussmann...) avenue (de la Republique, Foch...), ale také několik nových ulic. Mistrovsky zrenovoval Sorbonu a  vytvořil fakultu medicíny, sjednotil budovy Louvru a logicky je napojil na zahrady Tuileries. Jeho zásluhou vznikly v  Paříží nádraží a  mosty

9

PUBLICISTIKA

EN č. 3 / 2015

(Louis Philippe, Saint Michel, Invalides a Alma), které vyzdobil stejně jako fasády domů, ve svém „haussmannovském“ stylu. Dnes můžeme považovat Napoleona III. i  barona Haussmanna za průkopníky ekologie. Už tenkrát vedli politiku životního prostředí. Město zkrášlili stromy a květinami. Vytvořili Buloňský lesík a les Vincennes, parky Buttes Chaumont, Monceau, Monsouris, silnice osázeli platany a kaštany. Za působení Haussmanna bylo vysázeno více než 600 tisíc stromů (2 tisíce hektarů). Pařížský šarm dokresluje krajina břidlicových a  zinkových střech. Tvoří nepravidelný reliéf a  zároveň nesmrtelný symbol města, tolik vyhledávaný umělci filmu a fotografie. Starostka 9. obvodu Delphine Bürkli intenzivně bojuje od loňského roku o jeho začlenění na Seznam Unesco. Kandidatura příliš nevyhovuje primátorce Paříže Anne Hidalgo, která má se střechami jiný záměr. Město trpí nedostatkem bytů, vysokou hustotou obyvatel (více než 22 tisíce obyvatel na 1 km2) a velmi slabou zelenou plochou na obyvatele. Podle Pařížského ateliéru urbanismu (Apur), bude v  budoucnu navýšeno přibližně 11 520 budov (8,2 % z 140 tisíc budov) o jedno a až pět pater. Primátorka chce dostát svému angažmá a  vytvořit 10 tisíc bytů za rok, současně 30 % sociálních bytů do roku 2030. Sřechy využije k turistickým účelům (restaurace, bary, bazény...) a hodlá zatravnit až 300 střech. Můžeme konstatovat, že se Paříž nachází v  choulostivé situaci. Zaručená historie a  památky s  půvabnou architekturou a  ekologické hodiny bíjící na poplach (časté

Budova ve stylu Haussmanna.

foto: Geoffrey Benoit

Paris Smart City 2050. překročení maximální úrovně znečištění ovzduší) a slíbená angažmá vedoucí k vylepšení životního prostředí, ruku v ruce s inovací, moderní technologií a  designem. Je vůbec možné dosáhnout kompromisu? SPOJENÍ TRADICE A MODERNÍHO DESIGNU Pokud si chce Paříž udržet atraktivnost, musí jít vpřed a  neuzavírat se do prestižní historie svých památek. Nechat je dýchat, zkrášlit a zároveň žít ve své moderní době. Kdyby tenkrát byly zamítnuty nadčasové projekty Eiffelovy věže nebo pyramidy Louvru, jak by dnes vypadal osud Paříže? Před lety byly kritizované a  dnes tvoří symbol Francie... Příkladem nadčasového designu, funkčnosti a  ekologie jsou dva nedávno dokončené objekty. Nadace investiční luxusní skupiny LVMH na podporu moderního umění v  16. obvodu u  Buloňského lesa je dílem architekta Franka Gehry (100 milionů eur) a  slavnostě byla zahájena loni v  říjnu. Budova je vizitkou extrémní kreativity a doslova reprezentuje moderní umění. Budova Pařížské filharmonie připomíná svým interiérem rozsáhlé a  harmonické údolí. Architekt Jean Nouvel výtečně snoubil ekologii, design a moderní technologii. Projekt byl diskutován několik desítek let a  ve finále zvolen bývalým prezidentem Françoisem Mitterrandem. Oficiální zahájení proběhlo letos v lednu. Jedno je ovšem jisté. Paříž přechází definitivně na zelenou. Do roku 2020 primátorka vytvoří

100 hektarů zatravněných vegetačních střech, zdí a  fasád. Jedním z velice očekávaných projektů je tzv. Paris Smart City belgického architekta Vincenta Callebauta. Inteligentní a  futuristické „zelené“ město je dokonalým řešením otázky klimatu Paříže a efektivní řešení bytové politiky. Paříž předpokádá snížení skleníkových plynů o 75 % do roku 2050. Plán počítá s výstavbou zelených mrakodrapů (přibližně 120 m), navýšené budovy na historické ulici Rivoli, vznik centrálního parku od věže Montparnasse po Luxemburské zahrady nebo také obytné mosty vybavené novými byty. Že kaskádové budovy se zelenými terasami a  travnatými balkóny připomínají sci-fi snímek od Spielberga? Hlavní ideou je transformovat město na ekosystém, který je schopný zhodnotit historii a kulturní dědictví Paříže. Další ekologický projekt, který se hodně zalíbil, představil architekt Roland Castro. V opuštěném údolí stávajícího parku u  Courneuve v  Seine Saint Denis by měl stát nový Centrální park (400 hektarů). Poskytne bydlení 90 tisícům obyvatel (24 tisíce bytů) a se svými 140 hektary vegetace vytvoří nové plíce Paříže. Maximální výška budov bude omezena na 50 metrů kvůli blízkosti letišť Bourget a  Roissy CDG. Dostupnost bude zajištěna novými vlakovými spoji a novou linkou metra (16 Grand Paris Express). Stavební práce začnou v roce 2017. Velice zajímavý a  atraktivní je projekt Europa City (80 hektarů). 19 km od Paříže bude stát nejvýznamnější obchodní, kulturní, turistické a  zábavní cent-

rum v  Evropě. Projekt je výsledkem dánských architektů Bjarke Ingels Group, kteří započnou práce v roce 2025 poblíž Gonesse a letiště Roissy CDG. Projekt počítá s tvorbou 12 tisíc pracovních příležitostí, půjde příkladem novými technologiemi a zelenou urbanizací. Na levém břehu metropole by měly narůst dvě asymetrické skleněné budovy Duo (175  m a  115  m) od Jeana Nouvela za 600 milionů eur a první práce by měly začít v roce 2020. Výšková budova Triangle plánovaná v  15. obvodu strhla velkou pozornost. Tento kontroverzní projekt je velmi očekáván a  je otázkou času, kdy začnou první stavební práce. Jak již název napovídá, 180 m vysoká budova se 42 patry bude ve formě pyramidy a  má být moderní a  nadčasovou záležitostí (rozpočet 500 milionů eur). Je vizitkou švýcarských architektů Jacquesa Herzoga a Thierryho de Meurona. Plně respektuje zákony o životním prostředí a má sloužit k ekonomickým účelům. Poskytne kanceláře, konferenční centrum, hotel a obchody. Představuje velký potenciál, jelikož nabídne až 5 tisíc pracovních příležitostí. ARCHITEKTONICKÁ RETUŠE CHAMPS-ELYSÉES Pokud jste navštívili Paříž, určitě si vybavíte proslulý komplex Les Halles (trasa turistických průvodců). Vyhledávaný Pařížany pro výborné umístění (centrum města) je oblíbenou adresou díky zábavnímu a  obchodnímu centrum, kinu, bazénu, zahradám a  restauracím. Les Halles dnes tvoří jednu z  nej-

foto: Flickr - Danielat968 důležitějších křižovatek veřejně hromadné dopravy (metro a vlaky RER) s 750 tisíci cestujícími za den. Tady kdysi fungovaly trhy roztroušené do vzdálených ulic, které zásobovaly celou Paříž. V roce 1811 dostal baron Haussmann geniální nápad: sjednotit všechny trhovce do jedné obrovské centrální tržnice ve formě hal. Proto také jméno Les Halles – Haly (rozloha 10 hektarů, kvůli níž padlo 55 domů). Dnes probíhá rozsháhlá rekonstrukce a  modernizace komplexu Forum des Halles s rozpočtem 802 milionů eur. Kvůli vysoké návštěvnosti docházelo k chátrání a nedostačujícím bezpečnostím normám. Práce by měly být dokončeny příští rok. Ani světově proslulá 2 km dlouhá Avenue des Champs-Elysées neunikne estetické retuši. Je symbolem Paříže stejně jako Eiffelova věž. Poslední renovační práce proběly v roce 1994. Tenkrát byla ještě „nejkrásnější avenue na světě“ a bylo možné sem v neděli vyjít na procházku. Dnes se jí Pařížani vyhýbají obloukem. Proč? Příliš mnoho lidí, žebrající Romové a  kapesní zlodějíčci, předražené restaurace s  neodpovídající kvalitou (pouze pro naivní turisty). Získala reputaci drahé, nudné a vulgární adresy. Komise Champs-Elysées ve vedení s francouzským architektem Jean Paulem Viguierem chce navrátit avenue pověst a obhájit reputaci třetí obchodní a  nejdražší tepny na světě (100 milionů turistů za rok). Do roku 2025 nabídne ještě více architektury, umění, kultury, služeb, zábavy a  samozřejmě zatravněné střechy. Předpokládá omezení dopravy alespoň jednu neděli v měsíci a během léta. Ilona Mádrová INZERCE

www.aviatickapout.cz

10

PREZENTACE

EN č. 3 / 2015

Plzeň může získat přes 300 tisíc eur

Hejtman Hašek: Startujeme projednávání návrhu Zásad územního rozvoje kraje Rada Jihomoravského kraje na svém jednání 18. března 2015 vzala na vědomí zahájení projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) a  vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný rozvoj území. Protože půjde o  dokument, který významně ovlivní rozvoj jižní Moravy, jeho příprava probíhá za neustálé komunikace krajské samosprávy a pracovníků krajského úřadu s veřejností Jihomoravského kraje. „Nové Zásady územního rozvoje kraje vznikly v  součinnosti s  odborníky, obcemi, dotčenými orgány a  správci dopravní a  technické infrastruktury. Již v roce 2012 byla zahájena průběžná spolupráce sběrem námětů, které byly podkladem pro zadání Zásad. Následovala setkání formou kulatých stolů ke klíčovým záměrům dopravní infrastruktury, výjezdní výrobní výbory k  rozpracovaným zásadám, tematicky zaměřené konzultace a operativní jednání až po představení záměrů ře-

šených v  ZÚR JMK na poradách starostek a starostů obcí Jihomoravského kraje. Počítáme s tím, že během letošního roku se uskuteční veřejné projednávání návrhu Zásad územního rozvoje a v příštím roce budou vyhodnoceny výsledky tohoto projednávání a dojde k jejich vydání. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje jsme připravili transparentně, otevřeně jsme své partnery průběžně o  stavu prací informovali a  jako první kraj v  republice zveřejňujeme dokument na spe-

ciální internetové stránce. S  návrhem zásad se může veřejnost podrobně seznámit prostřednictvím webové stránky www.zurka.cz , která bude spuštěna současně se zahájením projednávání ZÚR JMK a vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje na udržitelný roz-

voj území v  pondělí 23. března,“ uvedl hejtman Michal Hašek. „V  úvodním videu bude stručná informace pro každého o  tom, co jsou zásady územního rozvoje. Pro rychlou orientaci bude sloužit webová aplikace „Záměry v obci“, kde bude možné vyhledat informace o zá-

měrech, které se dotýkají konkrétní obce. Jihomoravský kraj také nabízí možnost přímé elektronické komunikace. Prostřednictvím elektronického formuláře „Názory, připomínky“ bude možné napsat do 7. května 2015 ke kterékoliv části dokumentace názor nebo připomínku. Všechny uplatněné názory a připomínky budou vypořádány a  občané budou mít možnost se o  způsobu vypořádání zpětně informovat. Pro ty, kdo si budou chtít podrobně prostudovat celou dokumentaci, je na této webové stránce zveřejněno její úplné znění. Konkrétně tak umožníme spolupodílení veřejnosti na rozhodovacím procesu veřejné správy o věcech, které se týkají daného území. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje se po vydá-

ní stanou územně plánovací dokumentací kraje, která bude závazná pro pořizování a  vydávání územních plánů, regulačních plánů a  pro rozhodování v  území,“ zdůraznil radní Antonín Tesařík. Zásady územního rozvoje po vydání stanoví zejména účelné a  hospodárné uspořádání území kraje, řeší obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou a  životní prostředí. Navrhují se v  nich záměry, které ovlivňují území více obcí, jako např. dálnice, rychlostní silnice, železnice, elektrické vedení atd. Ve většině případů se přitom nejedná o  záměry nové. Cílem je dosažení obecně prospěšného souladu veřejných nadregionálních, regionálních a místních zájmů na rozvoji území. (jmk)

Jihomoravský kraj získal již potřetí prestižní grant SoMoPro Kraj vína ve světě získává reputaci jako znalostní region. Jihomoravský kraj se dere na špičku mezi evropské regiony v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Na jih Moravy se tak stěhují vědci a odborníci z celého světa. Zásluhu na tom má také SoMoPro (South Moravian Region Programme for Distinguished Researchers) – prestižní program, který do Brna přilákal 53 špičkových vědců z celého světa. Jihomoravskému kraji se navíc podařila nevídaná věc – uspěl v mezinárodní soutěži a získal grant i potřetí. Na Dni SoMoPro, který se konal 17. března 2015 v brněnském sídle Jihomoravského kraje, to oznámil hejtman Michal Hašek. Je možné operovat mozek bez použití skalpelu? Dá se diagnostikovat Parkinsonova choroba

předtím, než vypukne? A jak nahradit toxické materiály v mobilních telefonech menšími, efektiv-

nějšími a  bezpečnějšími zařízeními? To jsou jen některé z  otázek, na které hledá nyní v  jihomoravských výzkumných institucích odpovědi 26 vědců z  celého světa. Přilákal je sem program SoMoPro. Za šest let svého fungování podpořil 53 výzkumníky z 15 zemí světa více než 236 miliony korun. V  rámci třetího pokračování programu půjde do jihomoravské vědy dalších téměř 100 milionů korun. „Mohu potvrdit, že Evropská komise schválila projektovou žá-

dost SoMoPro III. Návrh grantové smlouvy s  Evropskou komisí předložím již dubnovému zastupitelstvu Jihomoravského kraje,“ uvedl hejtman Hašek. Program SoMoPro III začne ještě letos a je naplánován do roku 2020. Jeho celková hodnota představuje téměř sto milionů korun, z rozpočtu Jihomoravského kraje půjde polovina. S  vyhlášením první výzvy se počítá na podzim letošního roku. „V Jihomoravském kraji se podařila zcela unikátní věc. To, že jsme opakovaně zís-

kali prestižní grant Marie Curie, je i  v  evropském měřítku naprosto nevídané. Vyžaduje to totiž úzkou spolupráci politické, akademické i komerční sféry a dokazuje to, že Jihomoravský kraj má na evropské mapě vědy a  inovací důležité místo. Program SoMoPro se stal v průběhu své existence vzorem pro další podobné programy v celé Evropské unii,“ řekl hejtman Michal Hašek. Třetí SoMoPro je více zaměřeno na oblasti posilující konkurenceschopnost Jihomoravského kra-

je na mezinárodním poli, jako je materiálový výzkum, informační a komunikační technologie či biotechnologie a biomedicína. Program je součástí Regionální inovační strategie. „Záleží nám na dalším rozvoji inovativní ekonomiky na jižní Moravě a  příchodu nových domácích a  zahraničních investic do sofistikovaných oblastí průmyslu, proto je podpora programu SoMoPro naší trvalou prioritou,“ dodal Michal Hašek. (jmk) INZERCE

K téměř dvanácti tisícům kontejnerů v kraji přibyly další, zapojují se obce na Hlinecku V  Pardubickém kraji je ve městech a obcích rozmístěno na dvanáct tisíc kontejnerů na tříděný odpad. A  díky spolupráci veřejné správy se společností EKO-KOM se jejich počet stále zvyšuje. Třeba na Hlinecku. O další barevné nádoby aktuálně svou nabídku rozšiřuje pět obcí včetně Hlinska. Do Hlinska míří hned třináct barevných kontejnerů najednou. Největší podíl na tomto množství mají nádoby na sběr papíru, kterých je sedm. Však také papíru podle statistik lidé v České republice vytřídí nejvíce – ročně to je 45 kilogramů na domácnost. Hlinečtí svou sběrnou síť obměňují a rozšiřují ale také o 4 kontejnery na sklo a dva na plasty. „U nás třídime všechny komodity včetně tetrapacků. Ty sbíráme společně s  plasty a  na třídící lince ve sběrném dvoře je pak dotřídíme,“ říká Ivana Kopecká z oddělení odpadového hospodářství Městského úřadu v Hlinsku. Radnice pravidelně pořádá také svoz velkoobjemového a  nebezpečného odpadu a  instalovala také kontejnery na sběr elektroodpadu, textilu i olejů a tuků z domácností. Hlinečtí sbírají také bioodpad a  v  rámci svozu nebezpečného odpadu mají možnost odevzdat v režimu zpětného odběru i vysloužilá elektrozařízení. Hlinsko má necelých deset tisíc obyvatel, tedy asi třikrát více než obce Trhová Kamenice, Včelákov, Vítanov a Vysočina dohromady. Přesto se i tyto „malé“ obce výrazně podílejí na systému třídění odpadů a  také jim vznikají zajímavá statistická čísla. Kromě již zmiňovaných 45 kilogramů papíru totiž průměrná česká domácnost ročně vytřídí také na 25 kilogramů plastu a 27,5 půl kilogramu skla. A  protože EKO-KOM, a.s., i  těmto malým obcím nabídl další sběrné nádoby zdarma, možná se podíl obcí na Hlinecku na těchto statistikách ještě zvýší. „EKO-KOM se ve spolupráci s  Pardubickým krajem a  Regionální rozvojovou

agenturou snaží v  rámci svých projektů motivovat obce i občany k ještě větší aktivitě v  oblasti třídění odpadů. Jedním z  mnoha nástrojů je i  tzv. projekt sběrných nádob, v  rámci kterého obcím už několik let pomáháme formou bezplatných výpůjček sběrných nádob dovybavovat sběrnou síť,“ říká Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Do výše zmiňovaných čtyř obcí letos na podzim EKO-KOM, a.s., zapůjčil dalších sedmnáct sběrných nádob. Trhová Kamenice v listopadu rozšířila svou síť o pět kontejnerů - po dvou nádobách na sklo a plast a o jeden modrý kontejner na papír. Dvě zelené nádoby na sklo a dvě žluté na plast míří také do nedalekého Včelákova. Aktivitu v  třídění plastů mohou zvýšit i ve Vítanově, kde instalují tři kontejnery na plast a  také jeden na papír. A  hlinecký kvartet doplňuje obec Vysočina, kde sběrná místa dovybavují dvěma kontejnery na plast a po jednom kuse kontejnerů na papír a sklo. Například v Trhové Kamenici třídí odpad z  domácnosti na sklo, plasty, papír, ale také kovy a  nebezpečné složky. Sběrná místa mají nejen přímo v Trhové Kamenici, ale také v Rohozné či Kameničkách. Kromě ukládání do kontejnerů mohou obyvatelé využít i  pytlového sběru. Svoz železa a  nebezpečného odpadu pořádají vždy na jaře a na podzim. Ve Včelákově, jehož katastrální území tvoří kromě Včelákova ještě Babákov a Příkrakov, sbírá tříděný papír místní základní škola, ovšem pro ostatní komodity jsou nové sběrné nádoby zapotřebí. Ve vyhlášce městysu je

pamatováno také na stavební suť, nebezpečný odpad i bioodpad a dokonce také na sběr vyřazených léků. Podobnou vyhlášku mají i ve Vítanově a Vysočině.

Západočeská metropole se zapojila do mezinárodního projektu revitalizace. Připojením Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně do tohoto projektu může město získat na dokumentace dotaci téměř 310 tisíc eur. Jednání potenciálních projektových partnerů z  Polska, Itálie, Chorvatska a  zástupců Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně k projektu týkajícímu se revitalizace veřejných prostranství se konala již v průběhu prosince uplynulého roku a pokračovala i na počátku tohoto roku. A byla úspěšná. Všichni zúčastnění se dohodli na společných cílech a oblastech pro vypracování projektu s  názvem Public Spaces – Revitalisation and Evaluation (Revitalizace veřejných prostranství) a  na podání žádosti o  dotaci prostřednictvím příspěvkové organizace Útvar koncepce a  rozvoje města Plzně z  nadnárodního

programu Central Europe. Podání žádosti o  dotaci bylo následně schváleno v březnu letošního roku Zastupitelstvem města Plzně. Žádost se v  současné době připravuje a  bude podána do poloviny dubna. Útvar koncepce a  rozvoje města Plzně je vedoucím partnerem projektu, proto bude žádost o  dotaci po-

Unikátní most Rechle v  šumavské Lenoře se dočkal rekonstrukce díky dotaci z  Regionálního operačního programu Jihozápad. Krytá dřevěná trámová lávka přes Teplou Vltavu vznikla již v roce 1870 a jejím původním účelem bylo zadržování, počítání, usměrňování a  vypouštění splavovaného dřeva po Vltavě do papíren v Loučovicích či Větřní. Z tohoto také pochází její pojmenování, neboť slovo rechle, které je odvozené z německého slova der Rechen – hrábě, označuje zařízení k zadržování splavovaného dřeva.

vateli potřebují další dva kontejnery na plast a papír. „Zdálo se nám, že nám přebývá plastů, ale i papíru. A to i přes to, že jsme ve sběru papíru velmi aktivní společně se školou. Proto jsme se rozhodli nabídku EKO-KOMu využít,“ dodává starosta obce Pustá Kamenice Miroslav Myška. Do další obce Pomezí EKO-KOM aktuálně zapůjčil dva kontejnery na papír a dva na plasty, v Bystrém budou moci více třídit papír – získali čtyři modré kontejnery a ve Svojanově rozšiřují svou sběrnou síť o sběrné nádoby na barevné sklo (dva kusy). V Hradci nad Svitavou budou nově využívat po jednom kontejneru na papír a plast a Křenov posiluje o jednu modrou sběrnou nádobu na papír. V  rámci projektu sběrných nádob jsou obcím poskytovány nádoby pro sběr papíru a plastů o objemu 1 100 litrů a sklolaminátové zvony pro sběr skla o objemu 1 500 litrů. Informace o  třídění v  regionu je možné najít na stránkách www.ekontejnery.cz. Se správným tříděním odpadu pak může pomoci web www.jaktridit.cz.

PENÍZE PŮJDOU NA ODBORNÉ STUDIE V  případě schválení dotace řídícím orgánem programu Central Europe by měl být projekt zahájen nejdříve v  první polovině příštího roku. Útvar koncepce a  rozvoje města Plzně bude poté celý projekt řídit, připravovat průběžné zprávy a jednat rovněž s  řídicím orgánem projektu, kterým je rakouská metropole Vídeň. Projekt Public Spaces – Revitalisation and Evaluation je čistě neinvestiční a jeho cí-

lem je zvyšování kvality života ve městě prostřednictvím revitalizace veřejných prostranství. „Získané finanční prostředky budou použity na přípravu odborných studií,“ vysvětluje Kateřina Juríková z  Útvaru koncepce a  rozvoje města Plzně. Hlavními činnostmi projektu jsou kupříkladu systémová řešení a přístup k veřejným prostranstvím ve městě, analýza propojenosti jednotlivých struktur a  typů veřejných prostranství, vyhodnocení Generelu veřejných prostranství na území města, příprava realizace konkrétních pilotních projektů, návrh nových veřejných prostranství a možnosti realizace veřejných prostranství

v  nových rozvojových územích a přestavbových zónách. „Do procesu plánování bude zapojena odborná i laická veřejnost,“ říká Kateřina Juríková. Náklady na činnosti Útvaru koncepce a  rozvoje města Plzně v  tomto projektu činí 364 tisíce eur, z nichž většina bude použita na zajištění dokumentací revitalizace veřejných prostranství v Plzni. Evropská dotace bude představovat 85 procent celkových nákladů, tedy téměř 310 tisíc eur, spolufinancování zbylých 15 procent z  celkových nákladů bude zajištěno hlavně formou vlastní práce zaměstnanců Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, tedy

prostřednictvím mezd a režie zajištěné z  provozního příspěvku útvaru. Útvar koncepce a  rozvoje města Plzně je příspěvkovou organizací zřízenou městem Plzeň, jejímž hlavním úkolem je příprava dokumentů v oblasti plánování a rozvoje města. Zabezpečuje hlavně analytické dokumenty, územně plánovací dokumentaci, urbanistické studie a podklady odvětvových a územních generelů, rozvojových studií a  programových dokumentů potřebných pro koncepční řešení rozvoje města Plzně a koordinaci jeho záměrů v rámci širšího území sídelní regionální aglomerace. Jana Bartošová

pak sice přečkala povodeň v roce 2002, její technický stav však začal být špatný a bez rekonstrukce by jí hrozila zkáza. Trámy byly napadeny hnilobou a lišejníkem, řada spojů se uvolnila, některá prkna zcela chyběla. MOST NIČILA HNILOBA

Lenorská lávka je 25 metrů dlouhá a  1,8  metru široká. Mostovka leží na třech kamenných pilířích ve výšce přibližně 6  metrů nad hladinou řeky. Stavba je krytá valbovou střechou a  z  jižní strany se na lávku vstupuje po dřevěných schodech. Původně byl prostor mostu uzavíratelný z  obou stran dveřmi a  na stěnách byla skla-

dována bidla sloužící k  uvolňování naplaveného dříví. Otvory v podlaze pak sloužily pro zasunutí trámků, které za nízkého stavu vody zadržovaly dřevo až do doby, než se hladina vody zvedla. Most plnil svoji funkci až do vybudování přehrady na Lipně v  50. letech minulého století. Památka byla naposledy opravena v  roce 1985. Bez úhony

Vznik:

1870

Délka lávky:

25 m

Šířka lávky:

1,8 m

Poslední oprava:

1985

Dodavatel stavby:

SMP CZ, a.s.

Cena stavby:

3,7 mil. Kč

Oprava mostu začala vloni v červenci a byla velice náročná. Ukázalo se totiž, že poškození dřeva bylo daleko rozsáhlejší, než jak zjistil znalec v roce 2011, kdy se připravovala projektová dokumentace. Výrazně se rozšířila hniloba, povrch dřeva degradoval a ztmavnul, dřevokazná houba a  červotoč rychle postupovali. Velká část dřeva tak musela být namísto pouhé renovace zcela vyměněna. Z původních trámů jich zbylo jen pár v podlaze. Nové jsou i  šindele na střeše a  stěny mostu. Rekonstrukce stála 3,7 milionu korun a obec Lenora na ni získala dotaci z ROP Jihozápad přes tři miliony. Dodavatelem stav-

Most Rechle v Lenoře se dočkal opravy. by se stala společnost SMP CZ, a. s., která má již za sebou zdařilé kopie podobných památek – dřevěného mostu v  Radošově a  Hradlového mostu Rechle přes Vydru. SMP CZ je stavební společnost působící v  České a  Slovenské republice a je součástí světového koncernu VINCI se sídlem ve Francii, tedy skupiny, která zaměstnává 191 tisíc lidí a působí ve sto zemích světa. Původ-

ně měla být oprava mostu hotová již v loňském září, nakonec se ale protáhla. Od května do června nebylo totiž možné s  technikou jezdit po parcelách, které jsou jedinou přístupovou cestou k mostu. Parcely patří soukromému zemědělci, kterému by byla poničena tráva. Krom toho se technický stav památky rychle zhoršoval. Rekonstrukce tak byla dokončena až letos.

zdroj: Obec Lenora O  významu technické památky svědčí skutečnost, že se dostala na speciální zlatou minci vydanou Českou národní bankou. Ve stejné edici se ocitl již jen jeden jediný most, a  sice Kamenný most v  Písku. V  Čechách je již jen devatenáct mostů krytých dřevěnou střechou, z toho pouze dva sloužily ke splavování dřeva v Lenoře a v Českém Krumlově. Jana Bartošová

Dotace pro Prahu na čistírnu odpadních vod definitivně padla

V  první fázi stavby jde přitom o  5,8  miliardy korun. O  dotaci, která měla pokrýt až osmdesát procent nákladů na rekonstrukci, už Praha přitom neúspěšně žádala několikrát. Naposledy to bylo vloni v listopadu, kdy o příspěvek z evropských fondů žádal Jeho slova potvrzuje i starosta Oldříše Michal Serafin. Obec s přibližně 650 obyvateli stávající síť čtrnácti barevných kontejnerů teď rozšířila o dvanáct dalších a už přemýšlí nad dalším navýšením počtu sběrných nádob. „Nějakou dobu trvalo, než se na nás dostala řada. Mezi podáním žádosti a dodáním kontejnerů tak už vyvstala další potřeba navýšení jejich počtu. Kontejnery se hodně plní. Lidé to k nim teď mají ještě blíž než předtím a jsou více motivováni třídit,“ tvrdí starosta obce Oldříš Michal Serafin a dodává, že pokud to takhle půjde dál, zapojí se obec i  do soutěže O  Perníkovou popelnici. V této soutěži obce soupeří v množství sebraného vytříděného odpadu a za vítězství mohou dostat zajímavou finanční odměnu. Sběrnou síť rozšiřují i  v  Širokém Dole, kde nově mají pět kontejnerů – dva na plast, dva na sklo a jeden na papír. „Máme tu tři nebo čtyři sběrná místa, ale hlavně na sklo a  plast to bylo málo,“ vysvětluje zájem o nové nádoby starosta Širokého Dolu Václav Vopařil. Stejný „problém“ řeší i nejmenší z této osmičky obcí Pustá Kamenice. S  pouhými tři sta třiceti oby-

dávat společně za všechny zúčastněné strany.

V Lenoře zachránila dotace unikátní most

Po více jak deseti letech skončila snaha Prahy o získání obří dotace na stavbu Ústřední čističky odpadních vod. Evropská komise totiž v březnu definitivně zamítla žádost hlavního města o peníze na rekonstrukci čističky na Císařském ostrově. Vedení města si tak musí se stavbou poradit vlastními silami a projekt za jedenáct miliard dokončit takříkajíc za svoje.

Plastů, papíru i skla na Svitavsku přibývá Osvěta v  oblasti sběru tříděného odpadu nebo možná odpovědný přístup občanů – to jsou pravděpodobně důvody, proč v  obcích na Svitavsku přibývá tříděného odpadu. Obce proto využívají nabídky společnosti EKO-KOM a  stávající sběrná hnízda dovybavují novými barevnými kontejnery. Aktuálně se v osmi menších obcích na Svitavsku jejich počet zvedl o třicet dva. Takový počet modrých kontejnerů na papír, žlutých na plast i zelených a bílých nádob na sklo EKO-KOM bezplatně zapůjčil do Oldříše, Širokého Dolu, Pomezí, Bystrého, Pusté Kamenice, Svojanova, Křenova a  Hradce nad Svitavou. Vedení těchto obcí se totiž zapojilo do tzv. projektu sběrných nádob, který společnost EKO-KOM, a.s., společně s  Pardubickým krajem a  Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje realizuje už od roku 2003. „Jde o jednoduchý projekt, kterým chceme obce a jejich obyvatele motivovat ke sběru tříděného odpadu. Obcím zapojeným do našeho systému zdarma zapůjčujeme sběrné nádoby a  musím říct, že zájem o  ně stále stoupá. Zřejmé je to zejména u menších obcí, což je potěšitelná zpráva nejen pro nás, ale pro přírodu vůbec. Lidé už doma tolik netopí plastovými lahvemi nebo jiným odpadem, ale naopak ho vrací zpět do oběhu a k dalšímu zpracování a využití,“ říká Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

11

EVROPSKÉ REGIONY

EN č. 3 / 2015

ještě tehdejší náměstek primátora za TOP 09 Jiří Nouza. Už tehdy se přitom hrálo o čas a žádost dorazila pouhý jeden den před vypršením lhůty. Vypadala však nadějně, alespoň do té doby, než přišli tento měsíc ke slovu experti z iniciativy Jaspers z Evropské

komise. Jejich zamítnutí je definitivní tečkou za možností získat pro hlavní město několikamiliardovou dotaci. Iniciativa Jaspers představuje bezplatnou pomoc expertů Evropské komise, Evropské investiční banky a  Evropské banky pro obnovu a rozvoj při přípravě velkých a náročných projektů především v  oblasti dopravy a životního prostředí. „Nepodařilo se nám zlomit negativní obraz, který čistírna má. To už je finiš. Mají pocit, že by Praha měla rekonstruovat starou linku a splašky po dobu rekonstrukce pouštět do řeky. Neuvažují už o  tom, co by to znamenalo pro města pod Prahou,“ uvedla pro deník E15 Jana Plamínková, radní za Starosty a nezávislé. Výtky iniciativy Jaspers však zněly jasně. Jednou z nich je, že nová ÚČOV je naddimenzovaná, a pro potřeby Prahy by postačila čistírna menší. Expertům také vadila smlouva se spolčeností Veolia, která je platná až do roku 2028.

Podle Petra Havla z  informačního portálu Naše voda však zamítnutí dotace není žádnou tragédií. „S  využitím evropských peněz je spojeno mnoho závazků a  administrativních povinností, které projekty financované Evropskou unií často značně zdražují, v  některých případech až o třicet procent,“ uvedl Havel. Podle něj se jedná spíše o  odstrašující případ toho, jak nekompetentnosti a populismus magistrátních a  státních úředníků nakonec zaplatí daňový poplatník. VŠE ZBYDE NA POPLATNÍKA Praha teď totiž musí zvažovat, jaké jsou její možnosti uhradit nákladnou rekonstrukci sama. Ve hře je například financování ze zdrojů Pražské vodohospodářské společnosti, která by mohla na čističku převést peníze určené na opravu pražských vodovodů a  kanalizací. Část peněz metropole však bude muset dát

Praha ze svého rozpočtu a žádat o  pomoc bude pravděpodobně také Ministerstva zemědělství, životního prostředí a financí. Není přitom co odkládat, Čistírna musí zahájit roční zkušební provoz v roce 2017. A pokud jej nestihne, hrozí milionové sankce ze strany Evropské unie. Přípravné práce už začaly, došlo například na demolici nevyhovujících budov. Novodobá historie ústřední čistírny odpadních vod, přesněji řečeno její rekonstrukce, sahá přitom až do roku 2003. Tehdy spatřil světlo světa první návrh koncepce přestavby Ústřední čistírny odpadních vod v Pra-

ze na Císařském ostrově. O  rok později už rada města schválila, že se Praha pokusí získat dotaci na čističku z  fondu soudržnosti Evropské unie. Rozpočet projektu byl tehdy 18 miliard korun. O další rok později, už za primátorování Pavla Béma, rada převedla přípravu investice z  Pražské vodohospodářské společnosti na odbor městského investora. Následně v roce 2013 Brusel zamítl žádost o  dotaci, následovalo zdražení vodného a stočného o deset korun. Není vyloučené, že i  to bude cesta po definitivním smetení žádosti o  dotaci ze stolu. Václav Čermák

Uvedení do provozu:

1966

Přítok:

4 m3/s odpadní vody

Roční kapacita:

110 000 000 m³ odpadních vod

Spádovost:

1,5 milionů obyvatel

Celkové náklady na rekonstrukci:

11 miliard korun

Termín dokončení (zkušební provoz):

2017

Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s. r. o., Semtín 80, 533 53 Pardubice. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e‑mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Filip Appl, Václav Čermák, Jana Bartošová, Věra Hofmanová, Eva Kunertová, Ilona Mádrová (Francie), Dana Miháli‑ ková (Španělsko), Jana Lochmanová (Německo) a externí zpravodajové. Redaktor pro SR: Ivan Belko. Komentátor: Zdeněk Velíšek. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree, s. r. o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: European Media House, s. r. o., telefon a fax: +420 466 611 139, e-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: PNS a. s. Předplatné zajišťují: A.L.L. production, spol. s r. o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: +420 234 092 851 (call centrum), http://www.predplatne.cz. Mediaprint‑Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P. O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73; 02/444 588 16, fax: 02/444 588 19. e‑mail: [email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník: 12. Číslo: 3. Vychází: 27. 3. 2015 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

12

PUBLICISTIKA

EN č. 3 / 2015

EN č. 3 / 2015

13

Hranice nebudou překážet péči o zdraví Portugalci dokončili audit v Banco Espirito Santo Minsk dostane nový úver. Len ak splní podmienky V  příhraničních oblastech je hranice mezi státy častou překážkou rychlého zdravotnického zásahu. Sanita vyjede z toho státu, na jehož území k náhlé příhodě došlo, bez ohledu na to, že z druhé strany hranice by často přijela dříve. To by se mělo změnit. Již letos v létě by proto měla být podepsána rámcová smlouva mezi Českou republikou a Rakouskem, která otevře hranice i posádkám sanit zdravotnické záchranné služby. Na tom, že hranice mezi státy mají padnout i v lékařské péči, se shodli zástupci Jihočeského kraje, Dolních Rakous i nemocnic a záchranných služeb z obou příhraničních regionů na setkání, které se konalo začátkem března v českobudějovické nemocnici. „Jde o to, aby hranice, která je dnes běžně prostupná, byla stejně prostupná i  v  rámci zdravotních služeb. V  současné době se připravuje na léto k podpisu mezistátní rámcová smlouva mezi Českou republikou a  Rakouskem ohledně přednemocniční neodkladné péče, jejíž obdoba již funguje mezi Českou republikou a  Německem. To znamená, že

i zde by pak mohly sanity k akutním zásahům přejíždět ze státu do státu,“ uvedla první náměstkyně hejtmana Ivana Stráská. Jak upozornil zemský rada Dolních Rakous Maurice Androsche, oba příhraniční regiony již celou řadu let úspěšně spolupracují v turistice, kultuře i v otázkách hospodářství. To, že se teď zabývají i zdravotnictvím, pod-

le jeho slov jen poukazuje na to, jak oba regiony postupně srůstají. V BUDOUCNU SE OTEVŘOU I NEMOCNICE Zástupci obou regionů se rovněž dohodli, že by časem rádi svou spolupráci rozšířili i o oblast přeshraniční nemocniční péče, tak jako je tomu již dnes v případě rakouského Gmündu. Zdejší péči využívají obyvatelé Českých Velenic. Zemská klinika Gmünd se totiž nachází přímo u hranic, zatímco na české straně je nejbližší vozidlo záchranné služby s  lékařem vzdáleno 18 kilometrů, nejbližší nemocnice pak 60 kilometrů. Přístup do gmündské nemocnice byl pro české pacienty dlouhou dobu nemož-

Setkání v  českobudějovické nemocnici se zúčastnili mimo jiné první náměstkyně hejtmana Ivana Stránská, zemský rada Dolního Rakouska Maurice Androsch a ředitel českobudějovické nemocnice Břetislav Shon. zdroj: Jihočeský kraj

ný. Vše změnil až projekt Healthacross in Pratice, podpořený ze strukturálních fondů Evropské unie. Ten sice již skončil, ale praxe byla udržena i  nadále díky vstřícnosti VZP. V  budoucnu by ale i  Rakušané mohli využívat nemocnic na české straně hranice. Zemský rada Androsch uvedl příklad, kdy pacienta, třeba právě ze zmiňovaného Gmündu, postiženého mozkovou mrtvicí je třeba převést na specializované pracoviště. Do nemocnice v  St. Pöltenu je to však dál než do Českých Budějovic. A  právě u  mozkových příhod je velice důležité, aby se pacient dostal na specializované pracoviště v  nejkratším možném čase. Podle náměstkyně Ivany Stránské by Jihočeský kraj rád do tohoto projektu zapojil všechny své nemocnice. Na druhou stranu si však uvědomuje, že se jedná o  běh na dlouhou trať spojený s  řadou komplikací v  podobě jazykových bariér i problematiky finančních úhrad za přednemocniční i  nemocniční péči. I  přes tato úskalí jde Jihočeský kraj ve svých plánech do budoucna ještě dále. „Rádi bychom do této spolupráce zařadili i naše lázně, kam by mohli rakouští pacienti zajíždět,“ říká hejtman JIří Zimola. Jana Bartošová

Ani „svätý“ názov neuchránil portugalskú banku pred nekalými praktikami. Podozrenia potvrdil hĺbkový audit. Centrálna Banco de Portugal odoslala štátnemu prokurátorovi výsledky auditu. V banke Espirito Santo bolo dokázaných tridsať priestupkov a dvadsať jeden neuposlúchnutí centrálnej banky v období od decembra 2013 do júla 2014. K  vykonaniu auditu došlo po nadmerných stratách, ktoré banka Espirito Santo zaznamenala v prvom polroku 2014. Mínus vo výške takmer 3,6  miliardy eur spôsobili machinácie rodinného klanu. Vláda rozhodla o poskytnutí záchranného kredi-

tu v sume 6,4 miliardy eur z peňazí EÚ a MMF určených pre stabilizačný plán finančného sektora. V Portugalsku banky zásluhou opatrnejšej taktiky nepotrebovali osobitú injekciu ako v susednom Španielsku. V roku 2013 Portugalci dokázali znížiť verejný de-

ficit zo 6,5 na 5 percent a nezamestnanosť zo 16,6 na 14,1 percenta, medzi občanmi dokonca zablikal mierny optimizmus. Nutnosť zachrániť Espirito Santo prišla v čase, kedy sa krajina začala zviechať z najhoršieho a nanovo ju položila na kolená. HLAVNÉ HRIECHY

Okrem zahmlievania údajov, či priamej manipulácii je Espirito Santo symbolom finančného hazardu. Banka vo veľkom zvýhod-

ňovala vybraných klientov, využívala dostupné páky na možnosť ignorovať zásah štátu, falšovala údaje. Vyšlo najavo, že ku kľúčovým záujmom patrili finančné transakcie v Angole. V roku 2013 svojej filiálke v bývalej portugalskej kolónii a  dnešnom významnom obchodnom partnerovi banka požičala 5,7 miliardy eur, ktoré predstavovali až 80 percent imania, a to bez potrebných údajov o klientovi. Machinácie rodinného klanu pod záštitou banky sú už len perličkou. Keď dcér-

ska spoločnosť Rioforte potrebovala úver, záchrannú ruku jej podala spoločnosť Portugal Telecom, ktorej desať percent patrí práve Espirito Santo a ľudia na hlavných stoličkách nesú spoločné priezvisko Salgado. Presne ako bývalý šéf finančnej inštitúcie, ktorý pravdepodobne skončí vo väzení. Popri kauzách zainteresovaných bankárov je táto skutočnosť s ohľadom na pomenovanie banky „Ducha Svätého“ už len karikatúrnym obrazom súčasnosti. Dana Miháliková

Obchodní dohoda s USA: Stihne se letos? TTIP. Pod takovou zkratkou vešla ve známost dohoda o volném obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, která se pomalu ale jistě chystá. U nás se o ní příliš nemluví a přitom má jít na světové úrovni o jednu z nejdůležitějších ekonomických událostí dekády. Událost, která může přinést zúčastněným stranám obrovský kapitál. V roce 2013 přichází EU s plánem na oživení obchodního partnerství s USA a okamžitě se rozjíždí práce na Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). V  rámci něj má dojít k  naprostému minimalizování cel a k omezení netarifních překážek. Obě strany by měly sjednotit různé bezpečnostní certifikáty tak, aby bylo možné bez obav a zdržení převážet zboží mezi oběma kontinenty. Evropské firmy by se měly navíc mnohem

snadněji dostávat na americký trh a uvolněn by měl být i hojně kritizovaný zákaz investic evropských podniků do americké energetiky. Podle odhadů osmadvacítky přinese dohoda kolem milionu pracovních míst a 100 miliard ročně do evropské kasy. Nejvíce získá Německo, které je hlavním exportérem do USA. „Chci být velmi jasná, co se Německa týče: Chceme TTIP,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že EU ale musí

trvat na vlastních standardech ochrany spotřebitelů. Těžit by z toho měla i Česká republika, pro kterou jsou Spojené státy perspektivní trh s rostoucí demografickou křivkou. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka naše země dohodu podporuje. „S USA si měníme naše nejsofistikovanější výrobky, a tím dáváme práci nejenom našim dělníkům, ale také inženýrům a vědcům. V několika městech USA již dnes jezdí naše tramvaje… a věřím, že díky TTIP se počet těchto měst znásobí.“ STIHNE SE DO KONCE ROKU? Jenže existuje i nemálo odpůrců chystané smlouvy. Ta prý může

zničit evropské standardy ochrany spotřebitele, zdraví a životního prostředí. Kritizováno je i jednání o smlouvě za zavřenými dveřmi a to, že bude údajně nahrávat velkým nadnárodním korporacím. Podle ministra Mládka jde však jen o strašení veřejnosti. „Pokud si někdo myslí, že TTIP podřídí naše zájmy zájmům nadnárodních firem, ať nám tyto oblasti identifikuje na základě jasných materiálů a odkazů.“ Největší otazník ale visí nad schválením této dohody. Vše se totiž začíná neúměrně protahovat a hrozí, že se spolupráce nestihne vyjednat do konce tohoto roku. „Komise chce při jednání se Spojenými stá-

ty o volném obchodu dosáhnout přijatelné a vyvážené dohody,“ vysvětluje předseda EK Jean-Claude Juncker obtížnost a délku vyjednávání o finální podobě smlouvy. Pokud se nepodaří vyjednat smlouvu do konce administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy, může dojít až k  jejímu smetení ze stolu. I když si její prosazení současný americký prezident stanovil jako prioritu, v USA má řadu politických odpůrců. A ani na evropské straně se to neobejde bez překážek. Dohodu totiž budou muset schválit parlamenty všech evropských zemí. Filip Appl

Katalánci otvárajú „ambasády“. Kladská cyklostezka spojí východní Čechy s Polskem Napriek škrtom! Krátenie rozpočtov pre školstvo a zdravotníctvo, poberanie štátnych a európskych peňazí na boj proti chudobe, takmer najvyššia miera detskej chudoby v rámci Španielska, a zároveň - pribúdajúce ambasády v zahraničí. Taká je katalánska prax. Bežný Európan ani netuší, že španielske autonómie holdujú inaugurovaniu „ambasádičiek“, ako ironicky označuje tlač inštitúcie slúžiace na reprezentovanie regiónu za jeho hranicami. Príkladom je Katalánsko, ktoré na tento účel míňa najviac. Donedávna sa hrdilo piatimi veľvyslanectvami - v Bruseli, Washingtone, Paríži, Londýne a Berlíne, vo februári k  nim pribudli ďalšie – v Ríme a vo Viedni. Prostredníctvom poslednej chcú katalánski predstavitelia rozvíjať vzťahy so Slovinskom, Chorvátskom, Českom a  Slovenskom. Ctižiadosť katalánskych pohlavárov však siaha oveľa ďalej ako po strednú Európu. DOMA SA NEDARÍ, SKÚSME TO VONKU! Cieľ nákladných inštitúcií je chronicky známy. Za „zmedzi-

národnením“ regionálnej ekonomiky, jazyka a  posilnením turizmu sa skrýva vyslanie katalánskeho odkazu o  samostatnosti. Znamená to, že na stoličky sú dosadení overení ľudí. Najtvrdším orieškom zostáva Brusel, nakoľko európske autority viackrát prehlásili, že odmietajú zasahovať do vnútorných záležitostí Španielska. Katalánska vláda do trvalej funkcie reprezentanta v  Bruseli preto vymenovala Amadeua Alfataja, bývalého šéfa ekonomických záležitostí Komisie za Olliho Rehna. Artur Mas prehlásil, že v  priebehu ďalších mesiacov plánuje otvoriť ďalších „päťdesiat katalánskych stredísk na piatich kontinentoch“, a  najbližším cieľom je Latinská Amerika. V roku 2011 bola katalánska kancelária zavretá v Buenos Aires, no v čase pred septembrovými regionálnymi voľbami je otázka podpory „zvonku“ opäť aktuálna.

KATALÁNSKA OTÁZKA NA ÚKOR OBČANOV Katalánsko je španielskou autonómiou, ktorá za minulý rok zaviedla najväčšie škrty. Podľa oficiálnych údajov oproti roku 2013 dostalo zdravotníctvo o  5,7  percenta menej, školstvo dokonca o 10,1 percenta menej. Napriek tejto skutočnosti sa katalánska vláda rozhodla zvýšiť rozpočet na medzinárodnú politiku. Ten v  roku 2014 predstavoval 16,5  milióna eur, v tomto roku je to 19,7 milióna eur. Viac ako 11 miliónov z tejto sumy ide na priamu „diplomaciu“, ako uvádzajú katalánske zdroje. Madrid pôsobí bezradne. Minister zahraničných vecí José Manuel García-Margallo chce nechať preskúmať, či presadzovanie katalánskych záujmov prostredníctvom „ambasádičiek“ nie je v rozpore so španielskou ústavou. Tiež si chce posvietiť na činnosť novootvorených úradov v Ríme a vo Viedni, či budú naozaj slúžiť na propagáciu jazyka a kultúry, ako zanovito tvrdí katalánska vláda. Dana Miháliková

zdroj: www.abc.es

Na východě Čech se připravuje stavba další dálkové cyklotrasy. Takzvaná Kladská cyklostezka naváže v Jaroměři na Náchodsku na Labskou stezku, která vede z Krkonoš přes Kuks na Hradec Králové a dál podél Labe do Pardubic. Nová trasa má propojit východočeský region s Polskem. Stavět se začne s pomocí evropských dotací po jednotlivých úsecích. Celkem přibyde v následujících pěti letech v Královéhradeckém kraji až 300 kilometrů nových cyklostezek. Projekt Kladské cyklostezky vzniká proto, aby nabídl rekreačním sportovcům - kolařům, bruslařům i chodcům kvalitní a bezpečné propojení českého a  polského příhraničí. Spojnice povede z  Jaroměře přes Českou Skalici do Náchoda a dál na Polsko. Na českém území už má jasnou trasu, kvůli problémům s výkupy pozemků ale nevznikala snadno. „Tato trasa je asi sedmou variantou možného spojení Jaroměře a  Náchoda. Původně jsme chtěli trasovat na Čáslavky a  Dolany, zhruba ve směru frekventované silnice první třídy číslo 33. Věděli jsme, že tomu území chybí dopravní obslužnost ve formě cyklodopravy, ale tamní vlastníci se proti projektu

postavili natolik tvrdě, že jsme museli přejít na území na druhém břehu Úpy,“ vysvětluje Luboš Tuzar, předseda obecně prospěšné společnosti Královéhradecká labská. Stezka tak povede přes katastry obcí Rychnovek, Zvole nebo Doubravice: „U  nás s  projektem není problém. Cyklostezka se trasuje zejména na stávající polní cesty, které jsou z velké části v majetku obce. Ale souhlasí i zdejší zemědělci, jejichž pozemky jsou potřeba. Jde nám tady totiž také o  bezpečnou dopravu lidí. Cesta na kole do Jaroměře je od nás náročná. Vede po silnici druhé třídy, kde už je dopravní zátěž tak velká, že třeba pustit dítě po té silnici je vyloučeno. Cyklostezka pro

nás bude záchrana,“ tvrdí starostka Rychnovku Veronika Velacková. Úsek z Jaroměře do Rychnovku by mohl mít už v letošním roce stavební povolení. OKRUHY NA ROZKOŠI A V RATIBOŘICÍCH

Trasa cyklostezky je koncipována zároveň tak, aby vyhovovala výletníkům od nás i  ze zahraničí. Nemíjí bez povšimnutí oblíbené turistické destinace. Jejím důležitým uzlem je Česká Skalice, kde kromě dálkové trasy vzniknou dva cyklookruhy. Jeden povede kolem přehradní nádrže Rozkoš, druhý do dva kilometry vzdáleného Babiččina údolí v  Ratibořicích. Tento úsek se začne stavět už v letošním roce: „Česká Skalice plánovala tuto stavbu už v  minulých letech, až později byla zasazena do rámce Kladské cyklostezky. Zdejší svazek obcí už má zpracovanou dokumentaci k  územnímu řízení, letos počítáme se stavebním po-

volením. Kolaři se dostanou z autokempu na Rozkoši podél vodního přivaděče od řeky Úpy ke Zlíči a  dál k  ratibořickému zámku. Na jednom místě bude nutné přemostit břehy. Lávku už máme, necháme ji osadit na jaře,“ vysvětlil Jaroslav Andres, radní České Skalice. Od přehrady Rozkoš povede trasa na Náchod a  do polské Kudowy Zdroj.

zdroj: kladskepomezi.cz nebo nefrekventovaných komunikací. Předpokládáme, že v  novém programovém období na cyklostezky peníze budou,“ řekl náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Otakar Ruml. Královéhradecký kraj podporuje nové úseky cyklostezek také dotacemi ze svého rozpočtu. Na zpracování projektu v oblasti České Skalice přispěl 320 tisíc korun, na úsek Jaroměř –Rychnovek 290 tisíc ko-

run. Spolu s  dalšími kratšími cyklostezkami na jiných místech regionu by v  Královéhradeckém kraji mělo přibýt značených cyklotras o  délce až 300 kilometrů za více než 300 milionů korun. Spojením dnešní dálkové Labské cyklostezky s budoucí cyklostezkou Kladská se stane Jaroměř na Náchodsku významnou mezinárodní cyklokřižovatkou. Věra Hofmanová

Mobilní aplikace vyráží bojovat proti padělkům značkového zboží Evropské dotace míří i do boje proti padělkům. Třímilionový příspěvek na vývoj nové aplikace dostala společnost TelPro, která představila ambiciozní projekt, jak zabránit nabízení a prodeji padělaných výrobků. Z desetičlenné společnosti pracuje na vývoji systému Authentizer šest lidí. Aplikace bude fungovat tak, že si zákazník pomocí chytrého telefonu nebo přes webové rozhraní snadno ověří pravost výrobku. „Systém The Authentizer momentálně prochází zátěžovými testy. Koncem března bude nasazena první firma do pilotního provozu v ostrém prostředí, to znamená v prostředí, které bude přístupné i  zákazníkům,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Telpro Petr Kulhánek. Další zákazníky plánuje firma nasadit během dubna a  května tohoto roku, momentálně jedná se třemi středně velkými českými výrobci.

Jak tedy bude celý systém fungovat? Výrobci, kteří se rozhodnou projektu účastnit, začnou označovat své zboží speciálními kódy. Z  nich jeden bude možné ověřit hned při nákupu, druhý bude v obchodě neviditelný a k dispozici bude až po zakoupení zboží a odstranění krycí vrstvy na bezpečnostním prvku. Hned v  obchodě tak může zákazník ověřit pomocí mobilního telefonu, například odesláním SMS nebo vyfocením takzvaného QR kódu, že se zboží skutečně nachází v databázi pravých výrobků. Vzhledem k tomu, že viditelný kód se dá

zfalšovat, po nákupu si zákazník ověří pravost výrobku na druhém, takzvaném interním kódu. Po odstranění krycí vrstvy bezpečnostního prvku, zákazník sejme skrytý QR kód, nebo zapíše skrytý alfanumerický kód do prohlížeče. „Pokud je kombinace kódů správná, získá zákazník jistotu, že kupuje originál. Zároveň se kombinace kódů v systému označí za použitou a při příštím zadání systém na tuto skutečnost upozorní,“ uvádí Kulhánek. Pokud se ukáže, že kód v databázi není, má prodejce i jeho dodavatelé problém. V  případě identifikace padělku totiž může spotřebitel reklamovat výrobek, upozornit obchodní inspekci nebo policii, čemuž se bezpochyby každý prodejce raději vyhne. Aplikace přitom bude pro zákazníky zdarma a společnost ji chce nabídnout

Padělky oberou ročně výrobce značkového zboží o 200 miliard eur. zákazníkům celého světa, systém totiž bude mít skutečně globální použití. Peníze bude TelPro tržit od výrobců, kteří si tak zajistí ochranu své vlastní značky. „Cenu za službu The Authentizer platí výrobce, respektive výrob-

V tomto roku má Bielorusko splatiť Medzinárodnému menovému fondu 4 miliardy dolárov a túto skutočnosť prezident Alexander Lukašenko označil za hlavný dôvod na vyjednávanie. Prvotným zámerom bolo vybojovať prefinancovanie starého dlhu a  pokúsiť sa vybojovať ďalšie peniaze. Šanca je na oboje pod podmienkou, že vláda uskutoční reformy. Pre agentúru Reuters to potvrdil vyslanec MMF v Bielorusku David Hoffman. MMF v  tomto roku očakáva pokles bieloruskej ekonomiky o dve percentá. Vláda je optimistickejšia, predpokladá maximálne pol percentný mínus. Experti hovoria, že v nasledujúcich piatich rokoch možno očakávať len veľmi mierny rast aj to za predpokladu, že vláda uskutoční zmeny. David Hoffman vyslovil, že ekonomický model krajiny je príliš zraniteľný pod vplyvom hospodárskych šokov. Domáca ekonomika nie je schopná samooživenia a je závislá výlučne od vonkajšieho financovania.

to roku vláda podnikla už niekoľko opatrení, aby ochránila domácu ekonomiku. Bieloruská centrálna banka niekoľkokrát znížila oficiálny kurz meny voči americkému doláru a  sprísnila úrokovú politiku. MMF to pokladá za prvé nádejné kroky, otázne je, či sa podobné tempo podarí v realizovaní reforiem udržať. Experti tvrdia, že pre krajinu ide o  najhoršiu krízu od pádu Sovietskeho zväzu. Situáciu skomplikovalo predvolebné obdobie, keď prezident Lukašenko na potvrdenie svojej popularity uskutočnil niekoľko ťahov ako napríklad tridsať percentné zvýšenie miezd. Rolu zohráva tiež ďalší faktor. Podľa ekonómov sa etapa nadštandardných vzťahov s  Moskvou pre Minsk končí. V  tejto súvislosti sa najviac spomínajú dodávky ropy za nižšie ceny ako na svetovom trhu, ktoré predstavovali vlastne dotáciu podieľajúcu sa na bieloruskom HDP až do výšky ôsmych percent.

KRÍZOVÉ OPATRENIA

NASTOLENIE TRHOVÝCH PODMIENOK

Na Bielorusko silne dopadajú hospodárske problémy Ruska a  kritická situácia na Ukrajine. V  tom-

Na prekonanie hospodárskej krízy Bielorusko od MMF žiada úver do výšky osem miliárd dolárov. Otáz-

ne je, či dokáže zrealizovať balík reforiem, tradične odporúčaných pri každom rokovaní. Regulácii má byť podrobená peňažno-úverová politika, tvorba menového kurzu, platová politika a  riadenie ekonomiky. Ide o chronicky známe požiadavky, ku ktorým sa Minsk zaviazal už pri poskytnutí predošlej pôžičky. Misia MMF vyzvala vládu zaviesť namiesto pevného kurzu rubľa štandardný, zvýšiť úroky a  zmraziť mzdy, aby sa vykompenzoval ich neúmerný nárast v poslednom období. Vláda má v  rozpočte udržať kompletnú sumu príjmov, ktoré cez rok potečú do rozpočtu podľa zmlúv s Ruskom týkajúcich sa naftových produktov. V rovnakom období, keďže porastie riziko finančnej stability, má Národná banka monitorovať bankový systém. Ďalšou požiadavkou je podporenie trhového smerovania domácej ekonomiky. To má zabezpečiť liberalizáciu cien, ktoré zahŕňa okamžité zvýšenie taríf za bytovo-komunálne služby a  dopravu, privatizáciu v korporatívnom i bankovom systéme, posilnenie sociálnej ochrany zraniteľných skupín obyvateľstva. David Hoffman nezabudol pripomenúť, že okrem odporúčaní musí Minsk vyvinúť úsilie získať si dôveru serióznosťou a  odhodlaním dotiahnuť reformy do konca. Iba tak sa podarí vytvoriť ekonomickú politiku, ktorá by mohla získať podporu výkonnej rady MMF. Dana Miháliková

Brusel chce mať istotu, že pomáha najchudobnejším

V ČECHÁCH HOTOVO DO TŘÍ LET Každý úsek cyklostezky si po stavební stránce běží svým vlastním životem. Některé se bude dařit realizovat rychleji a kolaři je začnou využívat dříve, u  jiných nelze vyloučit průtahy. Kladská cyklostezka jako celek by na českém území měla být hotova do tří let. Časový harmonogram je nastaven tak, aby projekt mohl čerpat evropské dotace v novém programovém období. „Hledá se v rámci studií využití stávajících málo frekventovaných

Medzinárodný menový fond ukončil dvojtýždňovú misiu v Bielorusku. Poskytnutie nového úveru závisí od zrealizovania balíka reforiem. Snahu získať ďalší úver bieloruské autority spomenuli začiatkom marca. Mali v pláne požiadať 2,5 miliardy dolárov od svojho najväčšieho obchodného partnera - Ruska. Médiá očakávali, že práve tento bod sa stane hlavnou témou stretnutia Alexandra Lukašenka a Vladimíra Putina, ale nestalo sa tak. Po nevydarenom pokuse získať ďalšie peniaze od hlavného veriteľa, prišiel na rad plán b.

ce zaplatí jednorázový poplatek za zavedení do systému a poté platí pouze za bezpečnostní kódy, které si předem objedná,“ doplnil Kulhánek. Třímilionová dotace, kterou firma obdržela, teď míří převážně do pla-

zdroj: Policejní deník tů vývojových pracovníků. O  aplikaci by přitom mohl být značný zájem. Značkoví výrobci na padělcích celosvětově přicházejí přibližně o 200 miliard eur. Václav Čermák

Najnovším nariadením Európska komisia vrhá tieň pochybnosti na doterajší spôsob vydávania potravinovej pomoci v Španielsku. Benevolentné poskytovanie potravín z potravinových bánk Španieli iba tušia. Média sa venujú priamej krádeži, špekulácie a zneužívanie systému radšej nevyťahujú. Samotní občania sprísnenie kontroly vítajú. Nerozumejú však, prečo prichádza tak neskoro. Mnohí sú presvedčení, že potravinové banky pravidelne navštevujú aj takí, ktorí na pomoc nie sú odkázaní, formálne však majú na ňu nárok. Potraviny grátis pre mnohých nebudú viac samozrejmosťou ako doteraz. Komisia žiada garanciu, že potraviny dostanú tí, ktorí sú na túto formu pomoci reálne odkázaní. Zmena sa týka najmä Červeného kríža a Španielskej federácie potravinových bánk, čiže organizácií financovaných z  európskych fondov. Podľa nového nariadenia španielske rodiny budú musieť predložiť potvrdenie zo sociálneho úradu, že na potravinovú pomoc sú skutočne odkázaní. Minister Alfonso Alonso pripomenul, že nová požiadavka si vyžiada vyšší stupeň koordinácie medzi autonómiami, sociálnymi úradmi a  charitou. Ľudia odkázaní na potravinovú pomoc musia v potvrdení dokladovať, že nie sú poberateľmi potravinovej pomoci poskytovanej ďalšími charitatívnymi organizáciami a aktívne spolupracujú pri včlenení na trh práce. Ako budú úrady posudzovať finančnú situáciu žiadateľov, zatiaľ nikto neinformoval, podobne ako hraničnú výšku príjmu. Ešte v októbri 2014 Madrid schválil sprísnenie kritérií, ktoré tento rok prichádzajú do praxe. Nariadenie má odstrániť príliš automatické

poskytovanie potravín grátis. Žiadateľom vo viacerých autonómiách stačilo priniesť potvrdenie o  trvalom pobyte, rodné listy detí a  potvrdenie, že nemajú stály príjem. POMOC V EURÁCH Do roku 2020 má Fond európskej pomoci pre najodkázanejšie osoby (FEAD) Španielom vyplatiť 563,4  milióna eur. Do výšky 665 miliónov eur bude balík dofinancovaný zo štátnych peňazí. Potravinové banky tovar doteraz získavali cez Ministerstvo poľnohospodár-

FAED

stva a  prerozdeľovali ho rodinám, ktoré mali probém zabezpečiť si základné potraviny. Pre rodiny v  hmotnej núdzy Španieli odklepli ďalších 32 miliónov eur. Peniaze budú posunuté autonómiám podľa počtu obyvateľov a  miery chudobou ohrozeného obyvateľstva. Najviac peňazí, 5,3  miliónov eur, tradične získa Andalúzia, po nej nasleduje Katalánsko s  3,7  miliónnmi, 3  milióny eur získa pre najbiednejších Madrid a  o  zvyšné peniaze sa podelia ostatné regióny. V roku 2013 Španielsko dostalo z EÚ 85,6 milióna eur určených na priamy nákup potravín pre najchudobnejších. Červený kríž a  Španielska federácia potravinových bánk ich distribuovala do 9  tisíc jednotiek po celej krajine. Túto formu pomoci využívalo dva milióny osôb, ktorým ekonomická alebo rodinná situácia neumožňovala pravidelné nakupovanie potravín.

Dana Miháliková

Fond európskej sociálnej pomoci pre najodkázanejšie osoby (FAED) dopĺňa Európsky sociálny fond. Pre obdobie 2014-2020 bolo preň vyčlenených 3,8 miliardy eur. Členské štáty EÚ majú prispieť najmenej 15 percentami v  rámci spolufinancovania národných programov. FEAD vznikol za účelom asistovať ľuďom, aby sa vymanili z  chudoby a  sociálneho vylúčenia. Osobám v  hmotnej núdzi má pomôcť zabezpečiť najzákladnejšie potreby, ako aj podporiť ich pri navštevovaní vzdelávacích kuzov poskytovaných cez Európsky sociálny fond.

14

EVROPSKÁ KULTURA

EN č. 3 / 2015

V Klatovech mají jedno z nejmodernějších letních kin Již v  letošním roce se po rekonstrukci, která proběhla díky evropským financím, otevře v Klatovech jedno z nejmodernějších letních kin v kraji. Město získalo dotaci z ROP Jihozápad na kompletní proměnu současného letního kina v multikulturní a společenské centrum, které kromě kina bude možné využít také pro koncerty, festivaly nebo pro divadelní představení pod širým nebem. V rámci rekonstrukce došlo především ke stavební úpravě jeviště i hlediště, pořízení nové konstrukce pro promítací pláno, osazení nových laviček a také vybudování zastřešení části hlediště. Letní kino bude mít nižší kapacitu, než mívalo před rekonstrukcí, zato ale nepopsatelně vyšší komfort. Původně mělo kino 708 sedadel, nyní jich bude 446. Z původního areálu zůstala jen promítací budova a  tvar kina. V budově vzniklo zázemí pro účinkující, bude tam občerstvení, prostor pro posezení a relaxaci. Podařilo se vyřešit i přechod na digitální technologie, bez kterých nelze promítat nově natočené filmy. Na jaře by se do letního kina měla přesunout přibližně šest

let stará promítačka z kina Šumava, kam bude pořízena nová a  modernější. Obě klatovská kina tak budou promítat i  ty nejnovější filmy. V letním kině bude navíc i  zcela nové plátno a  nový prostorový zvuk. V novém moderním kině by se mohla ale vedle promítání filmů konat kupříkladu i část tradičního mezinárodního folklorního festivalu, dále pak divadelní festival, mohlo by ale sloužit také pro prezentaci a akce Centra španělské kultury, tanečních skupin a  dalších klatovských spolků a  organizací. Letní programy by tak zatraktivnily historické centrum pošumavského města nejen pro turisty, ale i pro místní obyvatelstvo.

Zusammenfassung

Schwierigkeiten bei Bauvorhaben: Grundstückserwerb, Ausschreibungen und Bürokratie

KINO SE ROZLOUČILO MAJÁLESEM Letní kino bylo v  Klatovech vybudováno již před více než 50 lety přímo v centru města u  hradeb v  těsném sousedství historické bašty. Za celou dobu jeho existence k  žádným významnějším rekonstrukcím nebo opravám nedošlo. Za posledních zhruba patnáct let docházelo jen k nátěrům, drobným výměnám prken na lavicích a změnila se konstrukce, na které je upevněno plátno. Technický stav kina se tak dostal do bodu, kdy hrozilo nebezpečí úrazu a bez rekonstrukce by muselo být toto kulturní zařízení uzavřeno. Ve špatném stavu byla kanalizace, elektroinstalace i povrch celého kina. Špatné byly i lavice, vystupovaly zde kořeny stromů, padaly ploty a toalety byly dávno za zenitem. Poslední akcí tady byly oslavy Majálesu na jaře roku 2013. Město Klatovy léta hledalo prostředky, za něž by chátrající areál opravi-

zdroj: www.kinoklatovy.cz lo a proměnilo ve víceúčelové kulturní zařízení. Nakonec požádalo o  dotaci z  ROP Jihozápad v  rámci výzvy OP 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Předpokládané způsobilé výdaje projektu činí 11,5 milionu ko-

run a dotace pokryje 85 procent těchto výdajů. Návštěvníci si kino poprvé mohli prohlédnout již v  loni na podzim, do provozu však bude uvedeno až letos. Jana Bartošová

Fond jako most mezi národy Hlavní myšlenkou při založení tohoto fondu bylo vytvoření mostů mezi Čechy a Němci. V rámci podpory různých projektů svádí dohromady lidi z obou těchto zemí. Tato setkání umožňují a prohlubují vzájemný náhled do kultury, světa a dějin. Česko-německý fond budoucnosti (FB) vznikl na základě Česko-německé deklarace z 21. ledna 1997. Byl založen ještě v roce 1997 jako nadační fond se sídlem v Praze. Jeho činnost byla správní radou stanovena na 10 let. V roce 2007 se vlády obou zemí dohodly, že do budoucnosti dobrého sousedství budou investovat i nadále. Po dobu dalších 10 let tomu má pomoci i částka kolem osmnácti milionů eur, kterou Německo a ČR zajistilo pro FB. Za dobu jeho existence poskytl Fond budoucnosti přibližně 45 milionů eur na více jak 7  500 projektů. Nejdůležitější úlohu pro Česko-německý fond budoucnos-

ti představuje rozvoj a  podpora osobních kontaktů v  řadách mladých lidí z obou zemí. FB podporuje skupiny mládeže z nejrůznějším zaměřením a  různého věku. Jsou

to často různé divadelní představení, koncerty, workshopy. FB pomůže při jejich realizaci. To se týká nejen českých a  německých škol, ale i  předškolních zařízení. Patří sem roční pobyty žáků středních škol na hostitelských školách sousední země. Aktuálně to v  číslech představuje asi 100 žáků, kteří se díky FB můžou každým rokem seznámit s druhou zemí. Jako žadatel pro hostitelské pobyty vystupuje zpravidla vysílací nebo přijímací škola, ale i Euregio Egrensis, Euregio Bayerischer Wald, AFS, AISE. Dalším bodem ve kterém se FB angažuje, je i setkávání lidí z obou

zemí, kteří mají zájem zabývat se česko-německými tématy formou intenzivního dialogu. Tématem může být pohled na důležité historické události, řešení sociálních problémů či úroveň znalosti cizí řeči. Fond budoucnosti podporuje fundovanou výměnu a společné hledání cest a řešení problémů. Tím ale rozsah možností FB nekončí. Fond budoucnosti svojí finanční spoluúčastí na překladech a tiskových nákladech pomáhá zpřístupnit knihy a  výstavní katalogy v  obou jazycích. Zvláště vítané jsou ty publikační projekty, které

se zakládají od svého prvopočátku na česko-německé spolupráci. Díky tomu dochází ke vzniku dlouholetých, plodných kontaktů. Tématem Fondu budoucnosti na rok 2015 je: „Hranice spojuje Inovativní projekty na podporu užších vazeb mezi Čechy a Němci v pohraničí.“ I když vzniklo a vzniká spousta projektů na to, aby se lidé obou zemí poznali a  sblížili, stále se najdou tací, pro které je to území tam za tou hranicí „cizí“. Hranice bude ještě dlouho rozdělovat. Česko-německý fond budoucnosti vítá při této akci zejména setkávací projekty zacílené na

Čechy a  Němce žijící blízko sebe. U  projektů předložených v  rámci tématu roku je možno žádat podporu až do výše 70 procent namísto obvyklých 50 procent. Žádosti se podávají vždy ke konci čtvrtletí, tedy k  31. březnu, 30. červnu, 30. září, a 31. prosinci. O podpoře žádostí podaných v  uvedených termínech bude rozhodnuto vždy na konci následujícího čtvrtletí. I čtvrtstoletí po pádu železné opony není takovýchto mostů dost. A  setkávání lidí obou zemí nechť vzájemné kontakty neustále prohlubuje a upevňuje. Jana Lochmanová

SL2015_inzerce_Evropske_noviny_276x204_Sestava 1 18. 3. 2015 14:33 Stránka 1

INZERCE

festival s geniem loci 11. června – 5. července

ČESKÁ FILHARMONIE A JIŘÍ BĚLOHLÁVEK Antonín Dvořák: REQUIEM Zdeněk Pololáník: NOC PLNÁ SVĚTLA Jean-Phillipe Rameau: PYGMALION Giuseppe Verdi: MACBETH KATT: INSIDE THE APPLE

John Debney: UMUČENÍ KRISTA ILLUSTRATOSPHERE & DAN BÁRTA Modest P. Musorgskij: BORIS GODUNOV Bedřich Smetana: DVĚ VDOVY GALAKONCERT – NÁVŠTĚVA V MET VELKÉ FINÁLE – ČESKÁ SINFONIETTA

Kompletní program na www.smetanovalitomysl.cz Předprodej vstupenek v síti

tel. 461 616 070, online: www.smetanovalitomysl.cz

Pod záštitou prezidenta České republiky, ministra kultury a hejtmana Pardubického kraje 57. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund

EN č. 3 / 2015

Dass Tschechien langfristig außerordentliche Probleme bei der Inanspruchnahme von EU-Fördermitteln hat, ist heute allgemein bekannt. Der enorme Verzug im Programmzeitraum 2007-2013 hängt uns weiter an, und eine Summe im zweistelligen Milliardenbereich ist in Gefahr. Rechnet man den im neuen Programmzeitraum hinzukommenden Verzug mit ein, so ergibt sich ein ziemlich negatives Bild, das in diesem Jahr vor allem dem Bauwesen schaden könnte. Eine Reihe von Bauinvestitionen steht und fällt nämlich mit den Fördergeldern. Ein eigenartiges und irreführendes Kontrollverfahren, bei dem unterschiedliche Ergebnisse keine Ausnahme sind und das kaum anfechtbar ist. Extreme Bürokratie, die Antragsteller zwingt, alles bis ins Kleinste zu erfassen, und Angst vor kleinsten Fehlern schürt. Das sind zwei Hauptprobleme bei der Inanspruchnahme von EUFördermitteln. Auch deshalb werden uns in diesem Jahr einige Milliarden Kronen aus EU-Fonds wohl durch die Lappen gehen. Ein großes Problem, typisch für Straßenbauprojekte, ist der Erwerb von Grundstücken, was sogar mehrjährige Verspätungen konkreter Maßnahmen zur Folge haben kann. In diesem Jahr zeichnen sich Schwierigkeiten beim Bau des Fernstraßenabschnitts I/11 zwischen Ostrava und Opava ab. Wegen rechtlicher und administrativer Streitigkeiten beim Erwerb von Grundstücken entfachte ein Konflikt mit dem ursprünglichen Eigentümer. Sollte dieser nicht schnell beigelegt und das Bauprojekt in diesem Jahr nicht abgeschlossen werden, droht der Verlust einer Subvention in Milliardenhöhe. Probleme begleiten auch einige Projekte außerhalb des Verkehrsbereichs. Zu den aktuellsten gehört zweifellos der Verzug beim Bau eines Forschungsparks in Milovice, Kreis Nymburk. Für das Bauvorhaben erhielt die gemeinnützige Gesellschaft VTP AT Milovice aus EU-Fonds 400 Millionen Kronen. Momentan wurde jedoch das Projekt eingestellt, angeblich wegen kontaminierten Erdreichs am Baustandort. Unter Anwohnern wird hingegen gemunkelt, dass finanzielle Probleme dahinterstecken. Bei den Fördermitteln geht es natürlich nicht nur um Großprojekte für hunderte Millionen Kronen. Probleme können auch bei kleineren Maßnahmen auftreten, die häufig von Gemeinden auf ihrem Gebiet realisiert werden. Hierbei handelt es sich um die Errichtung von Kanalisations- und Abwasseraufbereitungsanlagen, die Instandsetzung von Schulen und Kindergärten oder die Revitalisierung ganzer Ortsteile und Hochwasserschutzmaßnahmen. Filip Appl

Nichteinhaltung des Termins kann Bratislava teuer zu stehen kommen Der Bau der neuen Alten Brücke über die Donau ist in Verzug, der Fertigstellungstermin bis Ende 2015 ist in Gefahr. Sollte die Brücke bis dahin nicht stehen, könnte Brüssel die Auszahlung eines zweistelligen Euro-Betrages verweigern. Das Projekt soll den Stadtteil Petržalka mit dem linken Donau-Ufer über eine Straßenbahnlinie verbinden. Die Dominante des Projekts in Gestalt der neuen Alten Brücke ersetzt die ursprüngliche fast 70-jährige Brückenkonstruktion. Als die rostige Brückenkonstruktion der Alten Brücke verschwunden war, traten bei dem lang erwarteten Bau erste Probleme auf. Die Arbeiten wurden daraufhin sowohl an beiden Ufern der Donau als auch auf der aufgegrabenen Altstadt-Straße Štúrova eingestellt. Die Gründe für den Verzug sind vielfältig. Notwendige Modifizierungen der Dokumentation ergeben sich aus Problemen mit den Versorgungsnetzen sowie von der Stadt geforderten Änderungen, die erst während der bereits laufenden Bauarbeiten anders gelegene Haltestellen durchsetzte. Eine markante Änderung gegenüber dem ursprünglichen Projekt besteht außerdem in der Gestaltung des Streckenendes. Aufgehalten wurden die Arbeiten aber nicht nur aufgrund Änderungen in der Baudokumentation, sondern auch wegen der Gefahr detonierender Munition auf dem Donau-Grund. Die Instandsetzung der Brücke in eigener Regie wäre für die Stadt bzw. den Staat zu kostspielig. Die Verantwortlichen konnten nach dem nichtrealisierten Eisenbahntunnel unter der Donau in Brüssel wenigstens das Projekt der neuen Alten Brücke durchsetzen. Die EU wird dafür 63 Millionen Euro beisteuern, das sind 85 % der Gesamtkosten. Die restlichen zehn Prozent übernimmt der Staat, fünf Prozent zahlt die Stadt. Vorausgesetzt, der Bau ist bis Jahresende fertig und abgerechnet. Sollte das nicht gelingen, müsste Bratislava die Gesamtkosten tragen, wobei die slowakische Hauptstadt schon jetzt wegen ihrer hohen Verschuldung am Rand der Zwangsverwaltung steht. Ivan Belko

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Difficulties with Construction Projects: Property Purchases, Tenders and Red Tape It is a well-known fact that the Czech Republic faces long-term problems in drawing European subsidies. The delay from the 2007-2013 programme period drags on and it appears that it will result in the failure to draw tens of billions of Czech crowns. Together with the delay the Czech Republic has been accumulating in the new programme period, the resulting picture looks pessimistic in terms of the country’s ability to successfully draw further funding. This could adversely affect the construction sector this year. A number of investments in construction are dependent on subsidies. Strange and confusing inspections resulting in different conclusions against which recourse is quite difficult to achieve and red tape forcing the applicants to record all details and worry about the smallest of errors represent the two major problems in drawing of European subsidies. They are among the chief causes of the failure to draw tens of billions of crowns from the European funds this year. “The managing authorities estimate a loss of approximately 23 billion. A more pessimistic estimate is 40 billion and the nightmare scenario we are hoping to avoid would be the loss of approximately 85 billion crowns,” stated Karla Šlechtová, the Minister for Regional Development. This issue most affects transportation and the related infrastructure.

For example, the Road and Motorway Directorate has dozens of EUsubsidised projects in the pipeline. Thirty-one of them are supposed to begin this year. However, not all of them are ready for implementation since the road from the initial plans to actually breaking ground is sometimes very complicated. While appeals against the results of tender procedures are common and in many cases justified, other problems encountered in various large construction projects defy explanation. This year, the Road and Motorway Directorate plans to build a section of the R49 highspeed highway between Hulín and Fryšták. The project has been postponed a number of times in the past due to insufficient funding. Presently, the construction project has been granted national and European funding, but its implementation is hindered by the presence of the protected common hamster on the ground and the strangely overpriced study concerning its habitat. Road construction projects especially are greatly impeded by failed purchases of properties, which sometimes causes the individual projects to fall years behind schedule. This year, there is a looming trouble with the section of I/11 between Ostrava and Opava. Due to legal and administrative disputes in purchases of the necessary properties, a conflict with the property owner has flared up. If this is

not resolved fast and the construction project is not finished this year, it could mean withdrawal of a subsidy worth billions of crowns. Problems are appearing not only in transportation projects. One of the most pressing is undoubtedly the delay in construction of the Milovice technology park in the Nymburk area, which is supposed to provide infrastructure for commercial and research activities and opportunities for co-operation between the private and research sectors. VTP AT Milovice, a benevolent association, received 400 million Czech crowns for the construction project from the European funds. However, the project is now on hold. “There has been no work under way at the site for months. The activity there ceased in November, right when I entered office,” says Milan Poura, the mayor of Milovice. One of the reasons for the delay allegedly lies in the discovery of contaminated soil at the construction site; however, locals speculate that financial problems may be involved. Not only large projects worth hundreds of millions of crowns receive subsidies. Smaller municipal projects may also encounter serious issues. Such projects include, for instance, sewers and waste water treatment plants, restorations of school and kindergarten buildings, revitalisation of parts of municipalities and implementation of flood protection measures. Filip Appl

Failure to Meet Deadlines Could Cost Bratislava The construction of the new Old Bridge over the Danube has become delayed. The deadline for the project, which should be completed by the end of 2015, is at risk. If the bridge is not finished by then, Brussels will not provide tens of millions of Euro for its construction. The project aims to connect Petržalka with the tramway network on the left bank of the Danube. The project’s main feature is the new Old Bridge, which is to replace the original, 70-year old structure. This will, after more than 50 years hiatus, return tramway transportation to Petržalka, the largest housing estate in Central Europe. The project compensates for the lack of metro and underground railways. Metro in Bratislava has been under consideration since the Communist era, but it finally fell through due to insufficient funds three years ago. However, the long-expected bridge construction project ran into difficulties almost immediately after the rusted structure of the Old Bridge had been removed from the city skyline. The work stopped not

Tutnoku á ás stro pr ovžila: přel

only on both banks of the Danube, but also in the Štúrova Street near the old town. There were multiple reasons for the delay. The project documentation required changes due to issues with the utilities and other modifications requested by the City Hall. The Bratislava City Hall pushed through a change in the locations of tram stops when construction was already under way. The solution to the line’s terminus represents another significant change from the original project. The work was not delayed only due to changes in project documentation but also by a threat of unexploded shells at the bottom of Danube. There were fears that some could be located near the pillars of the new bridge. The City Hall did not want to take any risks and ordered a pyrotechnic survey of the area. The danger of WW2 shells delayed the works on the Danube for three months. The city of Bratislava or the Slovak government could hardly find enough funding for the bridge restoration project on their own. After the failed proposal for a railway

tunnel under the Danube, the competent authorities managed to convince Brussels to co-fund the new Old Bridge project. The European Union will contribute 63 million Euro to the project, which corresponds to 85 % of the overall project costs. Of the remaining fifteen percent, ten percent will be provided by the Slovak government and five percent by the city of Bratislava. However, this is conditional on finishing and accounting for the construction by the end of the year. If this does not come through, the whole bill for the project will have to be paid by Bratislava alone. The capital city is already on the brink of receivership due to its indebtedness. The delay in the project is currently estimated at ten weeks. However, the time is running out and some have already voiced fears that the project cannot be completed on time. Unpredictable weather conditions also play a role since the spring thaw in the Alps usually leads to the swelling of the Danube. This could cause further delays, precipitating financial disaster for the Slovak capital. Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ

Difficultés sur les chantiers: rachats, appels d’offres et bureaucratie Tout le monde sait aujourd’hui que notre pays a depuis longtemps de grosses difficultés à utiliser les subventions européennes. Nous avons enregistré un grand retard au cours de la période de programmation 2007-2013, et il semble que de ce fait plusieurs dizaines de milliards de couronnes ne pourront pas être utilisées. Si l’on ajoute à cela le retard que nous accumulons au cours de la nouvelle période de programmation, l’on obtient un tableau plutôt négatif de l’utilisation des fonds qui pourrait, cette année, léser principalement le secteur du bâtiment. Un grand nombre d’investissements de construction dépendent en effet des subventions. L’introduction étrange et déconcertante de contrôles qui débouchent sur des conclusions divergentes desquelles il est difficile de faire appel, et une bureaucratie extrême obligeant les demandeurs à consigner absolument tout et leur faisant crainte la moindre erreur : tels sont les deux principaux problèmes liés à l’utilisation des subventions européennes. C’est aussi à cause de ces deux points que cette année des dizaines de milliards de couronnes issus des fonds européens ne pourront pas être utilisées. Un problème énorme, spécifique aux projets routiers, est celui des rachats de terrains, également à l’origine des années de retard enregistrées sur certains projets. Cette année, une grosse difficulté sur la section I / 11 entre Ostrava et Opava se profile. Du fait de litiges juridiques et administratifs liés à l’acquisition de terrains, le conflit avec le propriétaire initial s’est enflammé. S’il n’est pas rapidement résolu et que la construction n’est pas achevée cette année, des milliards de couronnes de subventions pourraient être perdus. Certains projets non liés au transport connaissent aussi des difficultés. Parmi les plus brûlants figure sans aucun doute la construction du parc de recherche de Milovice (région de Nymburk). La société d’intérêt public VTP AT Milovice a obtenu pour les travaux 400 millions de couronnes des fonds européens. Mais pour l’instant le projet n’avance pas. L’une des raisons de cette situation serait la découverte de sols contaminés à l’emplacement du chantier, mais au niveau local l’on suggère plutôt des problèmes financiers. Les subventions ne sont pas, naturellement, allouées uniquement aux grands projets portant sur des centaines de millions de couronnes. Des projets de moindre envergure, réalisés sur leur territoire par des communes, peuvent aussi rencontrer des difficultés : construction de canalisations et d’usines de traitement des eaux usées, reconstruction d’écoles et maternelles ou revitalisation de quartiers et mise en place de dispositifs anti-inondations. Filip Appl

Le retard pourra coûter cher à Bratislava La construction du nouveau Vieux pont sur le Danube a accumulé du retard. L’achèvement des travaux à la fin de l’année 2015 est menacé. Or si le pont n’enjambe pas la rivière à cette date-là, des dizaines de millions d’euros promis par Bruxelles pour sa construction ne nous seront pas versées. Le projet prévoit de relier le quartier de Petržalka à la rive gauche du Danube par la ligne de tramway. Le point phare du projet devrait être le nouveau Vieux pont, destiné à remplacer la construction d’origine datant d’il y a près de 70 ans. La construction longtemps attendue s’est trouvée confrontée à des problèmes juste après que le Vieux pont, rouillé, ait eu disparu du panorama. Les travaux se sont interrompus non seulement sur les rives du Danube mais aussi dans la rue Štúrova, éventrée, du côté de la Vieille ville. Plusieurs raisons expliquent ce retard. Les modifications apportées à la documentation, outre des problèmes avec les réseaux de raccordement, ont aussi entraîné des modifications requises par la ville. Celle-ci n’a en effet demandé le changement d’emplacement des arrêts que pendant les travaux de construction. Un autre changement important par rapport au projet d'origine est la question du terminus de la voie. Les travaux ont non seulement été suspendus par les modifications apportées à la documentation de la construction, mais aussi par la menace représentée par les munitions non explosées se trouvant au fond du Danube. La rénovation du pont par la ville ou l’État eux-mêmes serait trop onéreuse. Les responsables ont réussi, après la non réalisation du tunnel ferroviaire sous le Danube, à obtenir de Bruxelles la validation du projet de nouveau Vieux pont. L’Union contribue à hauteur de 63 millions d’euros à sa construction, soit 85 % du coût total. 10 % sont pris en charge par l’État, et 5 % par la ville. Pour que les fonds soient versés, il faut cependant que la construction soit achevée et facturée d’ici la fin de l’année. À défaut, la facture totale devra être acquittée par Bratislava. Or la capitale slovaque est déjà très endettée et au bord du placement sous administration. Ivan Belko

16

PREZENTACE

EN č. 3 / 2015

Půl miliardy korun, tolik je potřeba na opravu mostů v Pardubickém kraji Pardubický kraj je v  žebříčku krajů podle rozlohy až na 10. místě, patří tedy k těm menším. I tak je jeho plocha přibližně čtyři a půl tisíce kilometrů čtverečních protkána hustou silniční sítí. Čtyři sta padesát jedna obcí spojuje téměř 3 600 kilometrů silnic a na nich je postaveno více než tisíc mostů. A právě ty dělají jejich vlastníkům nejhlubší vrásky na čele. Desítky mostů v  Pardubickém kraji totiž jsou ve špatném technickém stavu, některé z nich dokonce až ve stavu havarijním. Konkrétně mluvíme asi o  padesátce mostů, kam nesmí vjet těžká vozidla a o dalších pětadvaceti, kde museli silničáři přijmout opatření a omezit tam provoz. To je totiž bohužel prozatím jediná cesta, jak životnost těchto mostů prodloužit. Jsou jedničky lepší? Problém se týká především silnic nižších tříd, tedy těch, které jsou ve vlastnictví Pardubického kraje. Podle Ředitelství silnic a  dálnic ČR jsou mosty na státních „jedničkách“ relativně v  pořádku. V  havarijním stavu není žádný, i  když některé se s  potížemi také potýkají. Tento stav ale není dán tím, že by se stát staral o silnice a  mosty lépe než kraj. Je to

statistika. Zatímco „státních“ mostů je v  Pardubickém kraji necelých dvě stě padesát, kraj se musí postarat o více než osm set mostů. „Nejvíce jich máme v  okrese Chrudim. V  okrese Pardubice je situace nejhorší, protože s  ohledem na mocnost toků se jedná o  mosty „velké“. Podobně je na tom i okres Ústí nad Orlicí. Nejen v těchto regionech evidujeme čtyřicet sedm mostů ve špatném technickém stavu a  pětadvacet mostů ve stavu havarijním,“ představuje statistiku mostů ředitel Správy a  údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Peníze chybí Jenže na opravu těchto mostů chybí peníze. Kraj se proto snaží podnikat alespoň dílčí úpravy a  taky přijímá taková opatření, aby životnost mostů co nejvíce prodloužil. Třeba na

nich omezuje nosnost nebo snižuje rychlost projíždějících vozidel, jinde dochází třeba k zúžení vozovky. Mosty jsou pravidelně monitorovány a  sledovány tak, aby správci komunikace mohli operativně přijímat další opatření. „Na opravy mostů v Pardubickém kraji bychom potřebovali ideálně půl miliardy korun, které nyní v  rozpočtu nemáme. Nesedíme ale s  rukama v  klíně, zdroje hledáme. Zmiňovaná opatření na mostech jsou totiž jen dočasným řešením. Doufáme, že mostům prodloužíme životnost alespoň na tak dlouhou dobu, kterou potřebujeme pro zpracování projektů a  pro získání peněz ze státních i  evropských zdrojů,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Ministerstvo dopravy ČR na opravy mostů a silnic nižších tříd vyčlenilo skoro čtyři a  půl miliardy korun, Pardubický kraj by mohl čerpat až dvě stě osmdesát milionů. Žádosti o  přidělení těchto peněz z  Pardubického kraje odejdou ještě do konce března. Už teď je ale jisté, že Pardubický kraj v  letošním roce opraví celkem osm mostů, potře-

bovat na to bude asi padesát milionů korun. Rekordmanem Wonkův most Pravděpodobně největší krajskou investicí do mostu pro-

zatím byla rozsáhlá rekonstrukce mostu Pavla Wonky v  Pardubicích. Pardubický kraj ji realizoval před téměř deseti lety a přišla na dvě stě dvacet milionů korun. Potřebné finanční prostředky tehdy kraj získal z  Evropské inves-

tiční banky. Je to jeden ze tří mostů přes Labe ve městě, denně tudy projedou desetitisíce automobilů. Je klíčovou spojnicí mezi centrem města a Polabinami a také výpadovkami na Hradec Králové a Prahu.

Malé obce na Hlinecku se dočkají opravených silnic Některé části regionu Hlinecka a Vysočiny trápí poškozené silnice. Brzy se však dočkají nápravy. Takový je výsledek návštěvy náměstka hejtmana Pardubického kraje zodpovědného za dopravu Jaromíra Duška v této části kraje. Zavítal sem na pozvání krajského zastupitele Zdeňka Štengla, který je tu „doma“. Náměstek hejtmana Jaromír Dušek se nejprve v  obci Jeníkov setkal se starostou

města Hlinsko Miroslavem Krčilem. Právě přes Jeníkov totiž vede silnice z Hlinska do

Kameniček a  patří k  těm nejpoškozenějším v regionu. „Silnice si opravu určitě zaslouží, skutečně je v zuboženém stavu,“ komentoval její stav náměstek Dušek. Podobně nevyhovující je také komunikace mezi Hlinskem, Miřeticemi a Včelákovem. Proto cesta náměstka hejtmana Jaromíra Duška

v  doprovodu Zdeňka Štengla pokračovala do obce Srní, kde je stav této vozovky nejvážnější. „Mohu přislíbit, že tuhle silnici také zařadíme do plánu oprav. Ještě v letošním roce opravíme i silnici přes Vítanov do Stan u Všeradova, místní si už nebudou muset ničit auta při každé cestě do práce

nebo na nákupy,“ prohlásil Jaromír Dušek. I  posledně zmiňovanou komunikaci si totiž delegace prohlédla přímo na místě, konkrétně na její trase v  obci Možděnice. Tady se Dušek se Štenglem sešli také s Tomášem Dubským, starostou obce Vysočina, které se oprava komunikace také týká. INZERCE

140261_INZ_Nabidka_praci_1_2_KN.indd 1

09.05.14 14:49