založena polytechnika – VŠ pro v dce a odborníky tzv. demonstráto i – p edvád li stroje knihovna – nejmodern jší poznatky snaha osv tlit fce stroj – problémy p i složitosti archiv výkres instituce získala i jeden klášter Demonstráto i byli po 4 letech prohlášena za v dce – nap . Mongobbier, Comte – kabinet technických kreslí problémy demonstrátor – snaha osv tlit fce v decká debata o vysv tlení fce stroj byla založena VŠ textilní – mechanické odd lení za ali se do toho plést ekonomové, založena deskriptivní geometrie 2. období – p esun poznatk z Francie do ENG a naopak zjistili, že Francie má velké zpožd ní, široké diskuse zkoumání principu a aplikace, ve erní kurz d lník a organizátor 3 obory – pr myslová chemie, mechanika a geometrie, pr myslová ekonomie pro Pa ížskou oblast mohl být p ipravováni i pedagogové Profesor a asistent – profesor teorie a asistent praxe P edvedl stroj musely se d lat makety a modely stroj – nap . zem d lské Muzeum shromaždovalo stroje Realizace mezinárodní výstavy 1880-1890 – Problémy s místem – financemi, výrobci Vývoj techniky v prav ku 1) kriteria technologická – materiál a zp sob výroby 2) Zp sob opat ování potravy 3) Typ organizace spol. Prameny poznání 1) Paleoantropologie 2) Prehistorická archeologie 3) Etnografie Oblasti – Blízký východ, Mezopotámie, Asie, Afrika, Indie, ína,
ecko, Persie
Starý paleolit - starší doba kamenná - 600-250 000 let BC 1) Technologie – št pná industrie – zbran a nástroje - jedno i oboustranné seká e , p stní klíny, pravidelné p stní klíny - 2) potrava – sb r, kolektivní lov - 3) spol. – tlupy, jeskyn , ohništ , homo habilis, homo erectus St ední paleolit 259000-50/40 000 BC 1) št pná industrie – pravidelné epele, p itloukání - spec. nástroje – drapadla, hroty, nože, škrabadla, vrtáky, rydla, ošt py, sekery, palice
2) lov, sb r 3) chaty s lenitým vnit kem – 2. ohništ , homo sapiens neandretalis, cromagnon Mladý a pozdní paleolit 40000-10000 BC 1) nástroje ze složených ástí, kamenná a kost ná technologie epele s paralelním ost ím - zbran – ošt py, šípy, harpuny - nástroje – ke zpracování úlovk z úšt pk - k opracování d eva, rypadlo, škrabadla, od vy a ozdoby 2) kolektivní lov, specializovaný a náhodný, sledování zv e 3) obytné stavby, zaoblené chaty, i složitá konstrukce, projevy kultu – jeskyn homo sapiens sapiens Mezolit - st ední doba kamenná - 5000-3000 BC 1) kamení, kosti, d evo 2) LOV – menší lovecké celky, jednotlivé kusy zv e, sb r, rybolov, 3) suroviny v okolí sídlišt , hustota osídlení, - ukon ení paleolitu – technická revoluce - zbran – luk, šíp, ohe (i zakládání)
Neolit - mladší doba kamenná 5000-3000 BC 1) Broušená industrie – výrobky – kamenné, kost né, d ev né - zem d lské nástroje více než zbran - po átky emesel( hrn í ství(voda, obilí), ryba ení 2) po átky zem d lství – ohrazování, primitivní setba, odchycování zv e a chov - relativní p ebytek: specializace(základní – muž a žena, vývojové – zem d lec a pastevec) - po átky m ny, var v nádobách, ku e, pivo z obilí 3) usedlý život, sídlišt – velké domy nejstarší nálezy – zlatý kopec, P eslenice, spodní stoli ka, Mlazice, Sedlec, Retek, Slovensko Mezolit – domy široké 6-7 m, dlouhé až 60 pro velkorodiny hrazená nebo opevn ná obilí – v povodí Labe - glazury – solená –lesklý povrch - pozd ji 2x vypalované nádoby, matriarchální vztahy, poh bívání ve skr ené poloze na levé stran , kmeny bohaté Carvac – Francie, Stonehenge, Venice, asi 2 000 BC, tzv. balzamova i- nechali jen srdce, ko ení a roztoky kolem 5000 BC – Sumerská civilizace – kolem Eufratu a Tigridu, chovali zví ata, obilí, len
zavlažování z kanál , Babylonská v ž, kolem 3000 BC, pero, hlin ná tabulka, obrázky, znakové kódy Civilizace v údolí Indu – 2500 BC, vesnice, m li i lázn a kanalizaci, hlavní ulice rovnob žné, domy z pálených cihel, balkóny a okna, kolem 1700 – zem t esení, povodn a nájezdy civilizace zanikla, Ulice dlážd né Chamurapi – 282 zákon v zákonících, - oko za oko Chetitská civilizace - um li vyráb t i železo, kolem 1800, odbo ovali r zné kmeny – Egypt, Izraelité, Minojská a Mykénská civilizace – 3000-1400 BC - p ední obchodníci, m sta, p ístavy, paláce, - hrn í ství, zlatnictví – zlato, bronz - Henrik Šíman, 1870 – objevil a prozkoumal Tróju Ku ická kultura – dnešní Súdán, povodí Nilu, výroba železa, vlastní lo stvo, Kartágo Kultura Noch 1. um lecké zboží, železo Etruskové um lci, velké hroby Sparta a Athény - zem d lství a usedlý zp sob života, po átky 1. filozofických škol Peská íše 550-300 BC král Kýros II Velký – první velký perský král Vále níci – jezdecké um ní Kelt , tkalcovství, hrn í ství, Stav li hradišt s vesnicemi, kruhové stavby Starov k Doba kamenná 3500-1100 BC starší doba bronzová – ún tická st ední doba bronzová – mohylová mladší doba bronzová – lužická Znalosti – rozvoj – zem d lství, emesel, dobývání rud,(Cu,Au) a jejich zpracování 75-95% Cu + 5-25% cínu, znalost tuhy emesla – hrn í ství – tkalcovství, horolezectví, stavebnictví výroba skla a papíru základy v d – matematika, astronomie sm na – jantar, s l, Au, zem d. produkty Doba železná
1100 – 500 BC starší – rozvoj metalurgie, redukce v nízkých pecích vojenské techniky, ecko, ím, stavební techniky, hieroglyfy, Hieratické písmo, Klínové p., Fénické písmo, ecká abeceda Antická civilizace 8 ST BC – konec 5 ST AD Archaické období - p írodní filozofie, Miletské školy, Pythagorejci, nová ecká v da Klasické období 2/2 5 ST BC – konec 4 ST BC Platonova škola Aristotelova škola Helénské období 4 ST BC – 2/2 1 ST BC Alexandrijská muzea Eukleides, Archimedes, Heron ímské období 1 ST BC – 5 ST AD - období ímských praktik (Galénos, Plimus) První Ekleici Architás z Tarentu – 1/2 4 ST BC - zakl. mechaniky, teorie póly, zkonstruoval 1. automat – létající pták Archimédes - teoretik, páka, nakl. rovina, hydrostatika Kteribios Alexandrijský - pneumatika – pumpa a d lo Filón Byzantský - tepl. roztažnost, páka, automat Thales z Mílétu - státník, filozof, prapodstata je voda, vypo ítal zatm ní slunce a záplavy Pythagoras ecká matematika, st ídmost, otužilost, v rnost Herón z Alexandrie ecký matematik a mechanik, využívá páky v mechanice
Spole enské uplatn ní v dy a techniky
1) V da – kulturní pojem, vytvá í filozofické postupy, rozvoj nauk o p írod , posílení spole enského života 2) Technika –vliv na výkonnost , vále nictví, doprava, zvyšování pohodlí, mén p i výrob , odmítnutí nadp irozených sil
Empirie - pozorování, hledání p í in(pitvy) Experiment - ned v ra ve smysly, analýza vztahu myšl. vjem a rozumu p i procesu poznávání Vytvo ení teoretického poznatku Léka ské školy - Kurónská, Kójská, Kindská, Sicilská, Alexandrijská, Empirická, Metodická Léka ský stav ecko – léka byl emslník ím – léka i byli otroci, postupn m li privilegia
St edov k 5ST- rozd lení západo ímské íše 15 ST- objevení Ameriky -hierarchie:
1)panovník 2)šlechta vyšší/nižší + církev -monarchie – absolutní – z po átku - konstitu ní - indoevropský – staroevropané – severní – Baltoslované - Slované Arabská v da - navazuje a prohlubuje na antické p írodov dce - observato v Bagdádu - al farábího encyklopedie - 961 – 1. VŠ v kordób - praktika - alkohol v léka ství - destilace a sublimace - matematika - optika - kupci – do Evropy St edov k - ranný – 5/6 st. – 12. st - vrcholný – 13-15.st
-
-
pozdní – 16 – 17/18 st 395 – Z 476 - V – 1453 – byzantská kultura LIMES ROMANUM – obranný systém proti úto ník m – hlavn germán m Frankové - Z – francká íše – karlovci, kapetové - V – n m. královstí Chlodvík – 5/6 st. – rod lil zemi na purkrabství
Král (dv r, služebnictvo, vojsko) Feudál – vyšší, nižší Poddaní – hradí feudálovi náklady na výzbroj a družinu 7-10 st. – v tšina stát v Evrop knížectví Emfytense – d dický pakt feudál Zemn d lství - 2 polný sytém – úhor a ja - 3 polný systém – ozim, ja , úhor Obd lávání p dy – oradla 1) pluh – slabší brázda, s boky 2) brány – od 11 st
Zp 1) 2) 3)
sob zap ahání jho – 3. st postroj s hrudním emenem chomout s postra ky – kon s podkovama
Zdroje Energie - zví ecí, lidská síla - Energie vody, v tru Vodní kolo - 9-13. st Evropa - Hlavní nositel tech. zm n - mletí obilí - valchování tuku - pohon pil V -
trné mlýny – 10 st J Evropa mletí obilí – 12-13 st. ostatní Evropa Od erpávání vody z dol pohon mechanizm
Využití papíru a knihtisku - papír – 105 ína, 11-12 st. do Evropy - Knihtisk – 5-6 st. ína – derbtisk
-
1040 – ína razítkový tisk 1390 – Evropa – kovové litery 1450 – Guttenberg – kovová razítka
Doprava Vodní - kormidlové veslo - otá ivé kormidlo na zádi – 8 st. ína - 13. st. Evropa - Silnice – od 14. st. – stavby silnic a most - vozy – 2-4. st. – 2-4 kolové (kon ) - otá ivá p ední náprava – rejd - ko áry – 1. typ kapoty Prostor a as - zdokonalená kapota - Evropa – 12. st. Hodiny - pohán né - vodní kolo - slune ní hodiny - 1300 – mechanické hodiny – orloje - po 1500 – p enosné hodiny, péro - materiál – železo a mosaz
Porcelán a sklo ína – porcelán podobný kamenin - keramika – z arab. _____ - 10. st. – Byzanc – popis výrovy - 13. st. – Itálie – um lecké dílo, zrcadla !!! - 15. st. – echy – 1. výroba - 17. st. – echy – k iš ál Sklen ná optika - 1299 – sklen né o ky - 1590 – mikroskop - Jansen - 1609 – dalekohled - Galilei Stavitelství - plánovité budování m st – hradby, vodovody, dlážd ní - typy staveb – m sta, hradby, kláštery, kostely, katedrály Hmoty - d evo, proutí, hlína, škvára - kámen, opuka, pískovec, mramor - hrázd né zdivo – cihl. vyzdívka
-
doprava materiálu – ru n , nosítka, kole ka, 2koláky kladkostroje – ku e, d ev. džbery
Vodárny, vodovody, - v že - potrubí z d ev ných kulá , obklad. jílem - kanalizace – povrchová ve st edu ulice - budování rybník – od 15. st Velká Morava - povodí eky Moravy, za knížete Mojmíra 830 – Pribina - 846 – Rastislav – vychován na dvo e Ludvíka, touha o vlastní círk. správu, obhajoba K+M v íše - 880 – arcibiskupství – ale spory Metod je a Svatopluka – 885 žáci vyvedeni z VM - Svatopluk povstal proti Frank m – zvýšení moci - Mojmír II. VM – rozchvácen Ma ary - 906 – zprávy o VM kon í eský stát vznik 9. st. b hem 10 .st knížectví 1085 – Vratislav – titul . krále - 1158 – Vladislav II. – titul . krále - 1197 – P emysl I. – privilegium F. Švábského – 1198 – volený král -
Regnum – d dictví od 25.9.1212 – Fridrich II. sicilský ud luje P em. I. v Bazileji. Zlatou bulu sicilskou a) d di nost . král. titulu b) morava + pražská diecése nedílnou sou ástí . království c) ímští panovníci ud lí echy v léno jen doma p ijatému králi, šlechta musí p ijmout, když bude šlechta protestovat m že být sesazen d) . král – navšt vuje ímské sn my v Norimberku, Bamberku, Mersenburku, hlasuje e) korunovace v ím – . král postaví 300 jezdc nebo 300 h iven st íbra f) . král – kurfi t – voli 1356 – potvrzení zl.b.s. – Zem koruny eské 1) právo svobodné volby krále 2) 1. kurfi t 3) eský stát je ned litelný, pod vládou 1 panovníka - 1/2 14st. – p ipojeny další zem Inkorporace - morava – 1185 – markrabství moravské – 3 ásti – Brno, Olomouc, Opava - slezsko – horní a dolní - Lužice – Horní a dolní – zakoupeno - Lucemburk, Braniborsko, Burgunsko
Obchodní cesty - panovník musel zajiš ovat bezpe nost - m sta, hradišt - 3. jazy né – ,N,L - na – Patov, Bavory, Erfurt, Halle, Míše , Krkonoše, Morava, Dolní rakousko - zemské stezky –silnice, brány, hrady T i bludné kruhy feudálního hospodá ství 1) p da. dobytek, hn j 2) P da, výnosy, populace 3) nástroje, p da, populace Královská m sta x v nná m. x horní x soukenická x poddanská m.(málo) - vznik cech ( emesla), 10-13.st – echy asi 1000000 - p ed manželstvím – léka ské ohledání – jestli je panna a jestli dokáže plodit d ti - v p ípad , že nem že plodit, m že církev prohlásit s atek za neplatný - Zletilost asi v 18 letech, pak až v 21 až 24 - u žen od 14 do 18 let - duchovní velkostatek – sedlák, d ti mají jeho p du - renta – od poddanných - pozd ji režijní velkostatek – šlechta hospoda í sama a prodává produkt, najímá síly + robota - pivo, víno zem d lství, pily, sklárny, tybníky - v r. 1419 u nás 132 klášter - první do ádu – B evnovský klášter(Benediktýni), klášter sv. Ji í(svatoji ský), Strahovský – presbitariáni Hornická - získávání kamene – drahé kovy - lešti i + eza i - stavební – mramor, vápenec, stavby církevní a sv tské, zlato a cín Hlíny - stavební a hrn í ské - glazury + polévání Rudy – zlato, cín, m - tzv. zvykové právo 1555 – 12 knih o hornictví a hutnictví - období 14-15. st – zlatý v k v zakládání rybník – Jakub kr ín z Jel an(J echy), Št pán Netolický – Zlatá stoka, kanál délky 47 km, prochází T eboní - Kr ín – rybník 1584-1590 – Rožmberk – 489ha - 2430m dlouhá hráz, denn 1000 poddanných jako robota - 1571 –3 – Sv t – a rybník Opatický – Kr ín - 2912 rybník celkem založeno v této dob , také Opatovický kanál Knihtisk - 1/2 15 st. – Laurenz J. Coster
-
-
-
1440 Johann Guttenberg zkladatel písmolijectví a typografie dále mechanizované slévadlo litery lity z písmoviny – olovo, cín, antimon nap . písmolijka Klí – hlukotisk Husník . sv tlotisk Xylografie – ilustrace odborného tisku echy 1445, 1468 Kronika Trojánská 15.st – užití švabachu 1542 – fraktum 1772 – antikva – eský slabiká sázení – rychlolisy, rota ky – strojní papír 3 saze i obrazy – d evo ez 16/17 st. – m dirytina, pozd ji d evoryt, litografie, jemnozrnný vápenec (Jan Senefelder
Renesance - znovuzrození, obrození - vznik díky um lc m, nové pochopení celku - Prostor pomocí perspektivy - tzv. Universum lov k – odraz vesmíru, vesmír – odraz lov ka – zrcadlo – klí k pochopení p írodov dy, princip analogie – srovnání s p írodou - homologie – Slunce srdce kosmu - srdce slunce t la
Mojžíš – voda, vzduch,ohe ,zem morfologie-minerály, rostliny, živo ichové základ všeho – oko – pozoruje a odhaluje prostor rozum – vnit ní oko - posílení smysl – dalekohledy, mikroskopy - sv t – teátrum – divadlo - poznání – speculum – zrcadlo - hledání muselo – vznikají v dy - matika, alchymie, magie, astrologie, optika, medicína, biologie, astronomie - 17 st. – duchovní síly zapomenuty, nástup v dy - J. Keppler – 2 zákony o pohybu planet - G. Galilei – heliocentrismus - G. Bruno – to í se - Andrea Veralius – podrobný popis lidských orgán - J. Jesenius – pitva - William Harvey – velký krevní ob h - Jan erný – herbá - Conrád Gerner – Živo ichopis
-
-
také ko ské léka ství, spisy k vina ství Koperník – právní vzd lání – De revolutionus Orbinu Coelestinum 1529-32 – 420 stran – 6 svazk len ní jako ptolemaj v Almagest, našel tam nemravnost 7. dubna1348 – založena UK artistické fakulta, praktické fak. (medicína, práva, teologie) eši, Poláci, Sasové, Bavo i Dekret kutnohorský – 3 hlasy ech m, 1 n mc m úbytek studenstva, úpadek až do 1/2 17. st.
Vojenské technické školy 1707 Praha, 1717 Víde , 1732 Sasko, 1776 Berlín -stavitelství a architektura a) vojenská b) um lecká V decké u ené spole nosti - Royal society – Londýn 1662 - Pa íž – Academie des Sciences 1666 - K SN, AVU u nás - U ilišt pr myslové – reálné školy
-
7. LEDNA PÍSEMKA 17.-21.1 – TERMÍNY –1245-35 LIDÍ ZIKOVA 469 24.1.-1245 21.2.-5LIDÍ
-
1526 – Habsburkové v es. zemích 1774 – Feldigerova reforma – povinná šk. doch. pozd ji tzv. industriální školy podle region – nap . vina ství, krajka ství 1770 – 1. reálka v Vídni 1827 – Liberec st . škola 1832 – 1. pr myslovka v Praze 1833 – Rakkovník - pr m 1848 – Exner – Bonitzova reforma – gymnázia 6 let 1869 – Harner v zákon – 8 letá gym. , +N výuka na VŠ gymnásia - klasická - reformní - reformní reálná Pr mysl. – - strojní Obch. ak.
-
-
-
-
Bá ské akademie
-
založena filozofická fakulta, zrušena artistická 1829 – Bá ská akademie v P íbrami, ale vzniká až 1849 1804 – Habsb. monarchie je císa ství 1780 – zrušení lov enství – nevolnictví – Josef v patent 1789 – rozparcelování p dy Po Josefu II. – Leopold II – zavedl – Direktoria – o problému rozhodoval o3-5 lidí a ne jen jedinec
1. Pr myslová revoluce . zem – p elom 18/19 století – do 70/19st - opožd ní za Anglií – dáno odlišným vývojem v 30 leté válce - p elom dvou systém – nástup za st edov ké vládnoucí formy - z dovršení p i budování novodobého národa - kapitalismus - nejd íve zem d l. odv tví: cukrovarnictví, mlyná ství, pivovarnictví, lihovarnictví - textilnictví – Brno - sklá ství, porcelán, stroje, t žba uhlí, výroba železa, - rozvoj stavebnictví - agrárn pr myslové zem Parní stroj - Denis Papin – hrnec – model atmosférického parního stroje - Thomas Newconen – parní oh ívaná stroj – erpání vody z dol - I. Polzunov – Dvojpístý, pohán l dmychadla pecí - James Watt – jedno inný parní stroj(patent) - dvoj inný parní stroj – Boultonova továrna vyrábí, užití v textilu
Textilnictví - náklady na výrobu malé - levná prac. síla - vynálezy - tkaní – rychlo lunek – John Kay - Jones Hargreanes – zmechanizování p edení – sp ádací stroj - Richard Arkwright – zdokonalení - Samuel Crompton – sp ádací mezek - Edward Cartwright – 1. samo inný stroj - Jacquard – samo inný sp ádací stroj – ízený d rnými páskami – vzor Konec 18 st. - potraviná ství – zem d lské obory - textilnictví(80%) S.SV echy, Morava, Slezsko - kožed lnictví 6%, sklená ství(5%), kovovýroba(3%), chemická výroba(1%)
-
-
-
textil – sklá ství - ___________ 1792-18155-šití uniforem, potraviná ství – konzervy pro vojsko 1806- kontinentální blokáda postiženo platebnictví, omezení dovozu koloniálního zboží výroba epného cukru, náhrada cikvie ekankou rozvoj bavlná ství rozvoj bavlná ství – dovoz balvny využití brambor – výroba škrobu d ev né sp ádací stroje 1814-1815 zrušení blokády 1810-163 sp ádacích stroj 1811-842 sp . stroj vysoké pece – d ev né uhlí pro náro n jší – výrobky dovoz železa z Anglie železárny – 1830 – T inec
Strojírenství - zakladatelé hlavn cizinci - pražská a brn nská oblast - 1811-1871 – vznikají r zné strojírny Elektromechanické dílny - 60/19st. - nap . spojovací za ízení – telgrafy, tleefony, signalizace - elektrotech. podniky – k ižík 1882 Plze
2. Pr myslová revoluce 60/19 st. – 19/20st. - mechanizace, automatizace - 70-80/19st – 20/30/20st – echy - parní stroj, turbíny, spalovací motory, elektromotory - telegraf, telefon - hlavn strojírenství – motory, železnice, šicí stroje, zbran , a další podobory - chemie - 1804 – císa ství - 1750-Francouzská encyklopedie – Diderot - 17 svazk textu a další(tabulky) - 1746-51 – spole nost neznámých u enc – sídlo v Olomouci – vznik k p stování krásných v d a svob. um ní - 1769-1774 – u ená spole nost – Ignác Born -
-
-
-
-
1784 – K SN – právo vystupovat ve ejn 3 proudy - mat. – fyz. – Gestner - p írodov dci – Preslové, Šternberk - jazykov dci a historici – Dobrovský, Palacký, Jungmann 1888 – 1890 – AVU – pro v du a um ní od 1775 – Abhandlungen – 1. asopis GER dále asopis pojednání K SN CZ
Spolky - Matice eská 1831 - SIA – Inger, k ižík -1865 eská matice eská 1895 - 1919 ES – elketr. svaz eskosl. - velice významný - elektrotech. skupina - do 30/20st. radiotech. skup. se p ipojuje Spalovací motory - J.s.E.Lenoir 1859-60 – rotor pohán ný svítiplynem - N.Otto - + E. Langen – 4 taktní spal. motor - Daimler, Benz, Diesel – automobilky – Renault, fiat, ford, president, l+k Letectví - 1783 – b í Mongolfiérové – balón + horký vzduch - 1783 Jacques Charles – Balon avodík - 1790 – 1. vzlet v Praze - balon - 1852 – iditelná vzducholo julles Giffard - 1900 – pravidelný provoz Zeppelin - kluzáky – Lilientiag - 1903 – vrtulové letadlo – Wrightové
T žká chemie a metalurgie - um lé hmoty - H. Bessemer – 1855 – kyselá vyzdívka pecí - b í Siemensové – regenerativní pec 1855 - Sydney Thomas – zásaditá vyzdívka -
-
sériová výroba USA – WHITNEY, COLT GB – pásová výroba 1865- jatka – pás na p epravu zví at práce organizoval Friedrich Taylor
Um lé hmoty A. Parker – celuloid
-
-
L. Chaedonet – celulózové hedvábí L. Baekeland – bakelit
Hospodá ský vývoj - 1/2 19 st. - víde ský velkokapitál v es. zemích - textilnictví, hutnictví, strojírenství, sklá ství, chemie eská buržoazie zem d lství, emeslná výroba, živnost. podnikání – obchod, služby 1869 – živnobanka 1900-13 30 mil.k. – 277 mil. k. - p edstihnutí n meckých bank
-
Elekt ina - Luigi Galvani – fyziologické pokusy s preparáty žabích stehen a sval - Allexandro Votla – vyvinul 1. baterii – galvaniho lánek - V.V. Petrov + H. Davy – nezávisle na sob pozorovali a popsali elektrický oblouk - Michel Farraday - 1820 1. elelktromotor - 1831 první dynamo - pospsal indukci a zákony - vysv tlil pojem el. mag. indukce a elektrické pole a pojem silo ar - Clark Max Well – d kaz Faradayových experiment - Hertz – el. mag vlny - telegraf – 1. želez. telegraf. linka 50 km, 1837; W. Gooke, Ch. Wheatstone - 1840 – telegraf. p ístroje samuela Morse – abcd - 1866 – 1. transatlantický podmo ský kabel, pravidelné telegrafní spojení mezi Evropou a Amerikou - telefon – v USA – Graham Bell 1876 - Elisha Gray bezdrátová telegrafie - A.S. Popov – 1895 – odeslal 1. radiogram - Marconi – kontakt radiem mezi anglií a amerikou - Flemming – elektronka, dioda - forest – trioda - siemens a wheatstone – zdokonalení dynama - Jablo kov – patent na obloukovou lampu - Fr. K ižík – vylepšení lampy (1878-1880) – 1881 v Pa íži ocen na zlatou medailí Žárovka - T.A.Edison – 1879 všeobecné rozší ení el. sv tla - 1882 – první elektrárny v LON a MILán Doprava - siemens + halske – 1879 berlínská výstava – 1. el. lokomotiva - od 1884 – v ad m st tramvaje - 1863 – metro – LON – 90/19st. – m n no na el. pohon
