číslo 59
Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny http://junak.euweb.cz
květen 2004
skautské Pálení čarodějnic na Kamence sobota 30. 4. 2004 Poslední pátek měsíce dubna je tradičně věnován jednomu starému zvyku – pálení čarodějnic. Tradičně si své skautské „páleníÿ děláme také u nás na Kamence. Tentokráte jsme se však sešli netradičně již v 15.30 h u Horní klubovny a uspořádali si střediskový závod vlčat a světlušek. Střediskové kolo závodu O totem náčelníka a O vlajku náčelníka: Jako vyvrcholení přípravy na okresní kolo se nám letos podařilo uskutečnit malou „generálkuÿ závodu i u nás na středisku. Velice nám při tom pomohli naši skauti a skautky, kteří byli na jednotlivých stanovištích. Závodu se účastnilo pět světlušek a pět vlčat a pojali jsme jej jako závod jednotlivců, takže si každý mohl vyzkoušet všechny disciplíny. Všichni se velice snažili a ukázali že toho hodně znají a umí. Patří jim náš obdiv a uznání a také je ještě čeká drobná odměna. Pálení čarodějnic I: Po skončení závodu jsme se odebrali na Kamenku, kde nás čekala připravená hranice (ráno ji nachystali naši oldskauti – díky). Náš průvod nesl šest „čarodějnicÿ z přírodního materiálu. Byly to pěkné výtvory z větví, sena, větviček, špalků a dalších roztodivných věcí. Některé „čarodějniceÿ měly na sobě i části oděvů. Po zapálení ohně jsme přikročili k slavnému spálení čarodějnic. Hranice zaplála, čarodějnice zmizely a tak jsme symbolicky zahnali chladné období roku a započali období tepla. /pokračování na straně 4/ V květnu nás čeká okresní kolo závodů vlčat „O totem náčelníkaÿ a světlušek „O vlajku náčelníkaÿ * Hodnocení činnosti v měsíci dubnu * Reportáže ze střediskové brigády Sázení stromků, prodloužených schůzek Tygrů a Jestřábů (Pletení mrskaček), výpravy skautů na Holštejn a skautského Pálení čarodějnic * Kronika 13. letního tábora Junáka Křtiny – devátý a desátý den * Historie Junáka ve Křtinách – tábor 1999 – 9. letní tábor Junáka Křtiny, „Cesta za Jezerním mečem a Svatým Grálemÿ
s. m. r. k. 59/1
Hlásná trouba I. Naše nejbližší akce • OKRESNÍ KOLO ZÁVODŮ VLČAT „O TOTEM NÁČELNÍKAÿ sobota 15. 5. 2004 „Každý sudý rok probíhají závody šestek vlčat a světlušek a konají se tedy i letos. Tentokrát se uskuteční v Domašově. Vlčata a světlušky poměří své síly ve znalostech a dovednostech jako je znalost přírody, první pomoci, šifrování, ale také na překážkové dráze, házení na cíl, zatloukání hřebíku a dalších disciplínách. Na tomto závodě nás bude reprezentovat kompletní šestka vlčat a pětice světlušek.ÿ Sraz: v 7.00 h na zastávce směr Brno na náměstí ve Křtinách, odjezd v 7.15 h (autobus z Habrůvky jede v 6.44 h, ve Křtinách je v 6.49 h) Návrat: autobusem od Brna v 19.50 h (prosíme rodiče chlapců z Habrůvky aby se domluvili a některý přijel pro chlapce autem) S sebou: všichni pojedou v úplných skautských krojích (kdo nemá půjčí si, nebo si jej zakoupí). Každý si vezme skautskou průkazku, píšťalku, obyčejnou tužku (mimo tužku z KPZ), KPZ – tyto věci jsou bodovanou součástí závodu. Kdo má, tak i průkazku na slevu na autobus. Svačinu na celý den, zajištěn je pouze oběd a pití. Věci připravenosti na celodenní výpravu (nezapomeňte ešus, lžíci a pláštěnku). A SVĚTLUŠEK „O VLAJKU NÁČELNÍKAÿ
Veškeré náklady spojené s cestou včetně startovného a oběda hradí naše středisko. Jak již nyní víme, každého účastníka čeká pěkná věcná odměna. Prosíme znovu všechny rodiče aby umožnily účast svých dětí. Počítáme s tím, že pojedou všechna vlčata (ti co nebudou v závodní hlídce se závodu zúčastní také společně s vlčaty z jiných oddílů)! jako doprovod pojedou Warden, Marťa a Liba
• SLUŽBY NA PARKOVIŠTI O KŘTINSKÝCH POUTÍCH 22., 23. 5. a 29., 30. 5. 2004 Tradičně bude naše středisko zajišťovat pořadatelskou službu na parkovištích o poutích. Služeb se budou účastnit O. S., R+R a starší skautky a skauti. Je třeba pokrýt 16 služeb ve 4 dnech je tedy velmi důležitá dostatečná účast našich členů. Služby budou letos v délce 2–3 hodiny a tak věřím, že si všichni naši O. S. a R+R udělají čas. O. S. a R+R budou do služeb obsazováni přednostně (hlaste se u Zbyňka). Skauti a skautky se budou moct zapsat do služeb 21. 5. 2004 po přípravě parkovací plochy v cca 19.00 h v Dolní klubovně. V pátek 21. 5. 2004 v 16.00–19.00 h budeme připravovat vše potřebné k parkovišti. Zbyněk
II. Organizační • STŘEDISKOVÁ RADA
pátek 28. 5. 2004
Rada se uskuteční opět poslední pátek v měsíci – v době 20.00–21.30 h v Dolní klubovně. Zváni jsou všichni členové střediskové rady, všichni vedoucí a rádcové družin a členové „Pracovních kruhůÿ.
s. m. r. k. 59/2
III. Středisková bodovací soutěž – „S. B. S. 100ÿ • Vyhodnocení „S. B. S. 100ÿ za duben 2004 Galeony Kočky Ještěrky Jestřábi Tygři
duben 1 2 výprava 3
Místo Jméno jednotky 1. 2. 3. 4.
Tygři Jestřábi Ještěrky Kočky
Celkem 7 14 – výp. 15 – výp. 5
Léto se kvapem blíží, prázdniny klepou na dveře (i když někomu jen na ty venkovní . . . haha), no, je čas na vyhodnocení naší oblíbené bodovací soutěže:
1. účast 2. chování 3. kronika 4. výprava 5. úkol 6. výcvik 7. brigáda Celkem (max. 20 b) (max. 10 b) (max. 20 b) (max. 10 b) (max. 10 b) (max. 20 b) (max. 10 b) (max. 100 b) 15,0 9,5 19,0 10,0 7,8 3,9 18,9 84,1 17,0 10,0 19,0 10,0 9,2 20,0 10,0 95,2 18,0 10,0 20,0 0,0 10,0 15,0 9,0 82,0 18,0 9,0 10,0 5,0 5,0 20,0 5,0 72,0
Pořadí po osmi měsících: 1. Jestřábi (621 b), 2. Ještěrky (606,1 b), 3. Tygři (549,2 b), 4. Kočky (542,5 b) • Střediskový úkol S. B. S. na květen 2004 – předložte svým vedoucím své skautské zápisníky – za poslední čtyři měsíce alespoň pět stran zápisů z činnosti (10 b) Venďa
IV. Různé • Narozeniny V květnu slaví narozeniny Zbyněk Drápela ml. (20. 5.) a Kamila Koudarová (26. 5.) – blahopřejeme!
Živá kronika Hodnocení měsíce dubna Roj světlušek – Ještěrky: A je tady opět zhodnocení předchozího měsíce, ve kterém se družina Ještěrek zúčastnila třech družinovek, střediskové brigády – Sázení stromků a Pálení čarodějnic. Na družinovkách v plném proudu probíhají přípravy na závody světlušek – tento měsíc jsme se ve velké míře věnovaly luštění nejrůznějších typů šifer, důkladně jsme probraly lékárničku a důležité dopravní značky. Na poslední družinovce jsme ještě stihly vyrobit čarodějnici, kterou jsme přesně za týden spálily na Kamenné ohradě. Docházka nijak výrazně neklesla – 91,3 %. Marťa
Družina skautek – Kočky: Bohužel, Kočkám se nepodařilo dodat hodnocení za duben včas. Snad se brzy polepší a třeba už za měsíc nám něco o své činnosti na schůzkách prozradí . . . Víťa
Smečka vlčat – Tygři: Vlčata z naší smečky se v dubnu sešla celkem sedmkrát. Měli jsme pět schůzek z toho jednu prodlouženou, na které jsme pletli mrskačky. Několik vlčat bylo i na střediskových akcích – Sázení stromků a Pálení čarodějnic. s. m. r. k. 59/3
Na schůzkách jsme se hodně věnovali přípravě na závod O totem náčelníka a také plnění nováčkovské zkoušky. Také si vlčata zvolila svého šestníka, kterým se stal Kája a podšestníka, kterým se stal Celer. Na prodloužené schůzce jsme se učili plést mrskačky a téměř všichni si jednu ze schůzky odnesli. Zahráli jsme si samozřejmě také hodně starých i nových her. Podle předběžných přihlášek se na letní tábor chystá jet šest našich vlčat. Účast na činnosti byla v dubnu velice pěkná 73,1 %. Jen nás mrzí, že málo chodí náš nováček z Habrůvky Lukáš a nevíme co s ním je. Lukáši přijď, rádi bychom tě zase na schůzkách viděli. O vedení schůzek se opět dělili a toto hodnocení sepsali: Přema a Zbyněk
Družina skautů – Jestřábi: Duben byl naplněn velkým množstvím akcí. Celkem proběhly tři družinovky, jedna prodloužená schůzka, kde jsme pletli pomlázky a jednodenní výprava – Za odkazem sv. Jiří na Holštejn (družinová akce za výhru v S. B. S). Jestřábi se také účastnili dvou střediskových akcí – Sázení stromků a na závěr měsíce i Pálení čarodějnic na Kamence. Účast na veškerém tomto skautském dění byla velmi dobrá – celých 83 %. Z části je to dáno stabilní účastí Jirky, Štófy, Keše a Filipa (ten byl v tomto měsíci na všech akcích), která téměř neklesá pod 92 % a z části i tím, že z družiny odešel David Sláma. Davidův odchod mne velmi mrzí, protože z počátku vypadal jako velmi slibná posila Jestřábů, ale bohužel ne každý u skautování vydrží. A ještě jedna „personální změnaÿ se v družině odehrála. Dva nejstarší skauti Chvost a Petrson přešli do nově vznikajícího roverského kmene. Snad „neusnou na vavřínechÿ a nadále se budou zúčastňovat i družinových akcí a přispívat svou pomocí a znalostmi ke zdárnému fungování programu Jestřábů – tak jak to hlásá roverské heslo SLOUŽÍM. Tak to by bylo pro tentokrát vše – snad jen, že na tábor se předběžně přihlásili Jirka, Štófa a Filip. Věřím ale, že nakonec pojede skautů víc – Keša, Stopař, Tom? Warden
Reportáže z proběhlých akcí skautské Pálení čarodějnic na Kamence
sobota 30. 4. 2004
/dokončení ze strany 1/ A protože byly čarodějnice opravdu jen z přírodnin, mohli jsme přistoupit k dalšímu očekávanému bodu programu – opékání a baštění špekáčků. Samozřejmě po úspěšné konzumaci opečených pochutin zazněly také zvuky kytar a tóny písní a zábava se rozproudila. Poznenáhlu se však čas nachýlil a všichni mladí se skrápěni kapkami dešťové přeháňky odebrali k domovu. Tabulka výsledků střediskového závodu vlčat a světlušek: Vlčata Světlušky místo jméno body místo jméno body 1. Kája 156 1. Terka 158 2. Celer 141 2. Jablíčko 153 3. Vašek 124 3. Míša M. 135 4. Zbynďa 117 4. Míša G. 124 5. Lukáš G. 93 5. Adélka 106 Pálení čarodějnic II: S přicházející tmou začali přicházet další návštěvníci Kamenky – naši oldskauti, roveři a roverky aby také oni užili čarodějnického večera. Za chvíli se na rožni točila čtyři kuřata, zněly kytary a hlasy kolem ohně. Dobře jsme se bavili a ještě lépe najedli pečených kuřat. Téměř všichni si také zalétali. Ne však na s. m. r. k. 59/4
koštěti, ale v „letadleÿ což je hříčka, kterou nás počastoval Warden. K domovům jsme se rozcházeli hodně po půlnoci za krásné měsíční noci. Letos se na Skautské pálení čarodějnic na Kamenku přišlo podívat kolem čtyřicítky našich členů! Zbyněk
Sázení stromků – středisková brigáda
sobota 3. 4. 2004
V sobotu ráno se sešel houf práce chtivých dětí na autobusové zastávce na náměstí. Po nezbytných úpravách jako svázání motyk, zabalení kotlíků a lékárniček a po domluvě s panem Pavloněm, jsme nasedli do autobusu č. 201 a dopravili se do Březiny na zastávku Táborská. Odtud následoval urychlený přesun k vjezdu do lomu Skalka, kde nás už očekávali pan Pavloň a Tom. Nejprve jsme dostali malou paseku na západním okraji lomu, kde jsme se rozdělili do dvojic (staršímladší) a po malé instruktáži se pokoušeli stromky sázet. Ze začátku jsem chodil okolo jednotlivých sazečů a předpokládal jsem, že bude třeba tu a tam něco poopravit a přesadit, ale k mému velkému údivu a radosti se všichni velmi rychle zapracovali, takže má pomoc byla téměř zbytečné. Za chvíli při naší intenzitě práce a na tak malém prostoru nebylo co sázet, takže jsme se přesunuli na větší plochu. Zde se všichni s chutí vrhli do práce a okolo poledne nebylo co dělat. Sbalili jsme si svoje věci a vydali se přes cestu do nedalekého lomu (dnes střelnice), zde jsme separovali kluky a holky – kluci nalevo, holky napravo a dali jsme se do vaření. Skauti a vlčata vyrobili velmi sytou žvýkačkovou polévku a druhý chod jednohlasně zamítli, protože nikdo už nemohl. Co vařila děvčata už opravdu nevím. Čas do odchodu pak většina vyplnila hledáním prázdných patron. Najezení a plni elánu do další práce jsme se přesunuli asi 1 km směrem k bývalému kulatému dubu a zde se opět vrhli na (zatím ještě) neosázenou mýtinu. Všichni pracovali s takovou vervou, že to přilákalo i Doktora, který nás dohnal na kole. Ve tři hodiny byl zasazen i poslední stromek a naše skóre se zastavilo na 250 kusech. Po práci se všichni proměnili v archeologické badatele a vydali se do nitra lesa pátrat po jeskyních, v nichž byly ukryty tajuplné pravěké malby. Boj expedic mezi sebou byl plný téměř nadlidských běžeckých výkonů (i zlí strážci jeskyní – v podání R+R a O. S. – měli co dělat aby vůbec někoho chytili) a napětí se stupňovalo až do posledního okamžiku. Vítězství bylo velmi těsné a zaslouženě si je odnesla ta nejzdatnější parta (ne fakt si nevzpomenu která). Po krátkém posilnění přichystanými tatrankami a lentilkami jsme se, vzhledem k dostatku času i sil, vydali pěšky na cestu domů. Ta nás vedla k silnici z Babic, pak z kopce dolů směrem k Drátenické jeskyni a dál do Křtin. Na náměstí jsme stanuli asi 20 minut před příjezdem autobusu, kterým jsme mohli jet. Myslím, že akce se vydařila a udělali jsme kus dobré práce pro přírodu. Tímto bych chtěl ještě jednou poděkovat všem, kteří se sázení zúčastnili a ti, co nepřišli ať to za rok napraví. Warden
Prodloužená schůzka Tygrů „Pletení mrskačekÿ
čtvrtek 8. 4. 2004
Sešli jsme se u nástěnky na náměstí. Byl tam David, Kája se svým synovcem Ondrou, Celer, Lukáš, Nevča, Vojta, já a jako vedoucí přišli Přema a taťka. Šli jsme po silnici směrem k jeskyním a na louce s. m. r. k. 59/5
u potoka jsme nařezali proutky na mrskačky. Pak jsme šli do jeskyně a prozkoumávali ji. Bylo tam dost prolízacích jeskyní. Jeskyně se mi moc líbila a svítil jsem si v ní baterkou čelovkou půjčenou od mamky. Taky jsem tam vyfotil asi sedm fotek. Potom nás Přema a taťka začali učit plést mrskačky z osmi proutků. Nejdřív se zaváže vršek proutků a potom se proutky rozdělí na 4 a 4. Pak se krajní proutek z jedné ruky dá mezi 2 a 2 proutky v druhé ruce a vrátí se do první ruky. To stejné se dělá i z druhé strany. Až je dopleteno do konce omotá se konec rozpůleným proutkem. Skoro všichni si upletli mrskačku až na Davida, který nechtěl. Pak najednou Kája zavolal: „Tady je mrtvej jezevec!ÿ Všichni tam letěli a ona to byla pravda. Nesměli jsme na něj sahat a já jsem je tam vyfotil. Ještě jsme vyhlásili výsledky bodování a já byl první. Pak jsme šli domů. Ve Křtinách jsme se rozloučili pokřikem. Zbynďa (přepsáno z kroniky Tygrů)
Prodloužená schůzka Jestřábů „Pletení mrskačekÿ
pátek 9. 4. 2004
Tento pátek jsme se skauty věnovali tradičnímu zvyku pletení mrskaček. Ráno se Jirka, Štófa, Filip a Keša pod mým vedením vypravili na habrovsko, kde jsme nastříhali vrbové proutky. Odtud jsme se cestou necestou přesunuli do lomu za Kolonkou, kde jsme rozložili tábor a začali plést. Nejprve jsem krátce ukázal pracovní postup a pak už vše záleželo na zručnosti a trpělivosti skautů. Někteří ještě honem běželi sehnat vhodnější proutky a ostatní svázali osm prutů, pevně je přivázali k dřevěné konstrukci, usedli na pohodlný kámen a dali se do práce. Prsty se jen míhaly, tiché předříkávání: „Krajní levej v pravo mezi dva a vrátit doprostřed.ÿ, se mísilo s výkřiky typu: „Doprčic já to splet!ÿ, „A zase znovaÿ. Někteří vše opětovně rozplétali a zase splétali, vzájemně hodnotili svá díla a pracovní postupy, ale nakonec všichni triumfálně zakončili poslední oplet a prohlíželi si své výtvory. Ty jsme také společným hlasováním obodovali. Po tak namáhavé duševní práci (ano duševní – víc dřiny dá soustředit se na postup než motat rukama) muselo následovat nějaké fyzické rozptýlení. Skauti se tentokrát proměnili v pravěké lovce, kteří se snaží sbírat vzácné suroviny (jantar, sůl, léčivé byliny a jídlo), jejich úkol jim však komplikoval pološílený šaman, který chtěl veškerou kořist jen pro sebe. Nejzdatnějším a nejstatečnějším lovcem se stal Keša, který před šamanem vylezl na strom a do konce hry s něj neslezl. Ostatní však projevili dostatek odvahy, běžecké rychlosti, ale i vynalézavosti a ukořistili mnoho cenných surovin. Absolutním vítězem se pak stal . . . Protože čas se již povážlivě nachýlil, rychle jsme pobrali své výtvory a vyrazili do Křtin. Až na cestě nám došlo, že vypadáme jako bychom si spletli Velikonoční pondělí a jdeme mrskat už teď. Tak jsme raději zabočili k Chvostovi domů a vynadali mu, že se akce nezúčastnil. Warden
Výprava skautů na Holštejn „Za odkazem sv. Jiříÿ
sobota 24. 4. 2004
Sešli jsme se o půl deváté – já, Keša, Jirka. Asi za 3 minuty jsme viděli Wardena, který to hned obrátil domů, a tak přišel asi v 8.40 h. Jelikož si doma zapomněl stan, tak přišla i jeho sestra (Markéta). V 8.50 jsme odjížděli ze Křtin a vystoupili jsme v Jedovnicích u „benzínkyÿ. Tam jsme chvíli čekali na Zuzku a Filipa. Po chvíli chůze jsme sešli ze silnice a vydali se směr Krásensko, potom do Ostrova. V Ostrovu jsme si dali pauzu a šli na Malou a Velkou Masovou a nahoru na zříceninu Holštejnu, tam jsme si dali pauzu, zmapovali hrad a s pomocí nápovědy vyluštili šifru. Po prohlídce Holštejnu se skauti (my) s Wardenem vydali do blízkého lomu pod vedením „osvědčenéhoÿ navigátora Keše, tam jsme si uvařili oběd (lančmít a rýži), zahráli si boj o vlajky (respektive šátky) a vydali se směrem na Lipovec. Z Lipovce jsme jeli autobusem do Jedovnic (Warden až do Blanska) a z Jedovnic do Křtin. Štófa (přepsáno z kroniky Jestřábů)
s. m. r. k. 59/6
Kronika 13. letního tábora Junáka Křtiny (5) „Tábora zlatokopůÿ 9. táborový den Budíček byl po táboráku a stezce odvahy posunutý až na osmou. Rychle po rozcvičce byl nástup a když byla snídaně, už tu byli první rodiče (pro Zuzku Liškovou). A tak se měli ti malí dopoledne moc a moc dobře. Po obědě a odpočinku šli malí hledat s Marťou a Přemem ztracené jezírko někde na cestě do Olšan (na jedné odbočce doprava). Našli ho a prý bylo moc pěkné, uprostřed jezírka rostly lekníny. Velcí šli hledat poklad na nějaký potok, ale poklad nenašli, takže Warden ho jel hledat sám večer na kole. Velcí šli řezat dřevo do kuchyně a do týpek. Večer nebyl žádný plán. Na Brodyho tábořišti se najednou ozvaly hlasy: „Chyťte ho, no tak . . . ÿ Pak se ozvala rána, jako kdyby někdo vystřelil z pušky nebo tak něco. Všichni jsme běžěli k Brodymu a Wolfovi na tábořiště. Prý se tam připlížil nějaký shrbený starý muž a vzal si nazpět to, co mu patřilo, pánev na rýžování zlata. Říkali jsme si, že tohle už je moc, aby tu někdo střílel. Světlušky se strašně bály, když budou muset mít samy hlídku. Petr taky vypadal dost vyjeveně. Baty navrhoval, abychom zavolali policii a aby se to vyšetřilo. Jirka se nabídl, že bude mít hlídku se světluškama, ale jen jednu hlídku a ne že bude hlídat (následující odebráno doslova z Jirkových úst) od rána do večera. Pak už jsme byli všichni zalezlí v týpkách, když se šli skauti podívat na něco ven a uviděli postavu s čelovkou a leddiodou u popelové jámy, jak tam něco kope. Hned vyrazili Keša, Štófa, Jirka a Chvosťa za ním, ale on jim utekl do lesa po cestě a Chvost běžel za ním s mou baterkou. Za chvíli se ale vrátili do tábora i s Petrem, protože jim ten člověk utekl. To už jsme měli opravdu strach. Dvě postavy za večer, mohli být nějak dohodnutí? Radši Petr přidělil na hlídku ke světluškám ještě mě, Chvosťu, Hanku atd. Ale na hlídkách se nic nestalo, jen jsme slyšely výt vlka nebo psa, ale to je prý pes z hájenky a to blafání se rozléhá dva kilometry daleko až k nám.
10. táborový den Dopoledne si světlušky a vlčata vyráběli z kůže a vypalovali obrázky do březových placiček hřebíkama na dřevě zahřátých nad plamenem z propanbutanových bomb. Celé se to jmenovalo dílna a bazar na Aljašce. Jinak se plnilo do stezek. Odpoledne měli světlušky a vlčata povídání o kroji a nášivkách. Večer se hrála hra Brodyho Ztracený Greenhorn. Světlušky a vlčata, která se nebála, se sešla večer a s Wardenem odešla někam do lesa. Každý měl zavázané oči šátkem a na neznámém místě (na cestě u tábora) ho vedoucí vypustil. Když se rozhlédl okolo, musel najít cestu do tábora. Pár světlušek bylo odvážných, např. Nikita, takže nám ostatním vyprávěly, jaké to bylo a že jsme taky měli jít. PS: Pár dní později byl tento závod pro skauty a skautky. Byl náročnější. Každý z nich byl odveden se zavázanýma očima šátkem někam do lesa, tentokrát ne na cestu, ale přímo do lesa, třeba na vrcholek kopce. Jednomu se rozvázali oči a on se rozhlédl (už byla tma) po lese kolem a rozhodnul se, jestli chce sám zkusit štěstí dojít do tábora, nebo jestli se zeptá na cestu. Kdo se ale rozhodnul jít špatně, měl smůlu. Ale to byla myslím jen Lidunka, ale brzo zjistila, že jde špatně. Já jsem o té hře zjistila, jako všichni u nás v týpku, až jsem skoro usínala, protože z lesa najednou běžely a dupaly nějaké skoky. To byl Chvost a letěl po 1,5 metrech z lesa. A tak se v táboře u vlajky hromadili ti, co došli. Kamča
s. m. r. k. 59/7
Historie Junáka ve Křtinách (28) TÁBOR 1999 – 9. letní tábor Junáka Křtiny, „Cesta za Jezerním mečem a Svatým Grálemÿ Po roční přestávce jsme se vrátili zpět na naše tradiční tábořiště na Říčkách. (Jen připomenu, že náš předchozí tábor se konal na Vysočině u Pusté Rybné – viz Smrk 56.) Vrátil se i dlouho neužitý model rozdělení tábora na dvě rozdílně dlouhé části; kratší část pro vlčata a světlušky trvala 11 dní, ostatní strávili na zdravém leso-lučním vzduchu ještě o týden déle, tedy dní 18. Tábor byl tedy relativně dlouhý, toho času dokonce jeden z nejdelších, přičemž na něj vyrazilo 33 stálých účastníků (z toho 11 vlčat a světlušek). Ovšem mnoho návštěvníků (někteří zůstali i přes noc), přibližovlo toto číslo často až ke 40. Počasí bylo dobré, mnoho nepršelo, jen bylo chladněji. Z táborového programu byla pro většinu osazenstva nejpřitažlivější etapová hra Cesta za Jezerním mečem a Svatým Grálem, kterou připravoval Kulich a byla motivována příběhy o králi Artušovi a jeho rytířích. Správnou středověkou atmosféru tábora dotvářely jak jednotlivé etapy, tak večerní bitvy o Ostrovní říši a v neposlední řadě dobové rekvizity – meče a zbroje. Celá hra potom vyvrcholila na konci tábora při závěrečné cestě za Mečem (Grálem). Na programech dne však nebyla pouze etapová hra. Jako vždy jsme svůj čas rozdělili mezi služby v kuchyni, hlídky, různé hry a atrakce a výcvik ve skautských dovednostech. Takže jsme si například zahráli Středověk a hru Maršál a Špión. Své fyzické schopnosti mohli táborníci ukázat při Táborové olympiádě, Stezce Bezmeků, koupání v Olšanech, výrobě a střelbě z luků atp. Někteří se také rozhodli překonat svůj strach a vyrazili na stezku odvahy. V druhé polovině tábora byl program náročnější. Postavili jsme vázanou věž (byla 5,5 m vysoká), vařili jsme maso v Setonově hrnci (tzn. bez nádob – v zemi), postavili indiánskou parní saunu a při závěrečném ohni poprvé připravili šestibokou hranici. Při závěrečném ohni se podařilo jednomu vlčeti, jedné skautce a dvěma skautům splnit slib. Slibu předcházela předslibová cesta (která měla na minulém táboře úspěch a proto ji každý slibující musí vykonat dodnes). Ostatní pokračovali v plnění prvního stupně, první hvězdy a odborek. Warden dokončil první stupeň junácké zdatnosti a pokusil se získat Tři orlí pera. Památným zážitkem (avšak nepříliš veselým) se staly události jedné noci v Bizoním údolí. Statný strom, tyčící se přímo nad tábořištěm Fera (Martina Lessla) a jeho kamarádů, zde nevydržel sílu větru a jedna z jeho mohutných větví se ulomila a spadla přímo na nebohé hochy. Ti v šoku dorazili do našeho tábora, kde jsme je ošetřili a jednoho z nich, který na tom byl nejhůř, odvezli autem do nemocnice. Ostatní si odnesli „ jenÿ pár škrábanců . . . Víťa.
S. M. R. K. je měsíčník, který vydává JUNÁK – svaz skautů a skautek ČR, středisko 623 18 Křtiny – pro svou vnitřní potřebu. Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 59, ročník 6., vyšlo 4. května 2004 ve Křtinách v nákladu 65 výtisků.
s. m. r. k. 59/8
