22. července 1999
Ročnik II., číslo 2
Centrum nezávislé žurnalistiky, Praha - Česká republika
Skandál na právnické fakultě je pouhý vrcholek ledovce
Modlitba
Mají přijímací testy na vysoké školy potřebnou kvalitu?
Praha (ras) - Množství zájemců studium vysokých rozhodli, školách značně převyšuje počet volných míst, a proto kteříomají nižší na schopnosti že si tyto práce fakulty s největším nápo- než někteří nepřijatí. Pod- objednáme u nadace Scio. rem uchazečů vytvářejí vody tento podíl ještě zvy- Skandál na právech naši náročné přijímací zkoušky. šují, ale vzhledem k čtr- snahu jenom povzbudil,“ Písemné testy, které jsou nácti tisícům zájemcům, dodává. Fakulta sepsala jejich součástí, ale nezaru- kteří se každý rok nedo- s organizací podrobnou čují, že se na školu dosta- stanou na vysokou školu smlouvu, jejíž součástí jsou nou uchazeči s nejlepšími kvůli špatně připraveným i vysoké sankce, které by v předpoklady pro studium. otázkám, tvoří jen vrcholek případě podvodného zacháPodle Martina Valáška, zení s testy nadaci Scio který zkoumal sadu testů nančně zničily. Třetina studentů, z dějepisu pro přijímací Zahraniční univerzity která se dostane řeší problémy s přijímázkoušky na Právnickou fakultu UK, obsahují nejen na vysokou školu, ním nových studentů různě. řadu podružných vědoV kanadské provincii Ontamá nižší schop- rio posílají studenti jednu mostí typu „romány Josefa Škvoreckého“, ale i nosti než někteří přihlášku na centrální agenvýslovné chyby. „Jako turu, která zároveň shronepřijatí. správné je tu například mažďuje požadavky z prezentováno tvrzení, že ledovce. vysokých škol. „Uchazeči Vedení některých uvádějí kromě studijních se v Sázavském klášteře udržela slovanská liturgie fakult se rozhodlo, že se výsledků také pořadí uniaž do konce 12. století. více zaměří na kvalitu při- verzit, na nichž chtějí stuSprávně by ale mělo být jímacího řízení. „Přemýš- dovat,“ popisuje situaci uvedeno století jedenácté,“ leli jsme, jak zmenšit komentátor Britských listů uvádí Valášek a dodává, že balík prací, které obnáší Jiří Jírovec, „od agentury na takový test se vlastně vytváření a vyhodnocování dostane seznam škol, na testů,“ říká členka přijímací které byl potenciálně přijat, nelze naučit. Podle analýz nadace komise z Fakulty sociálních a pak své denitivní rozScio se kvůli nekvalitním studií Masarykovy univer- hodnutí sdělí agentuře.“ testům dostane na vysoké zity v Brně Svatava Navrá- O jeho setrvání na univerškoly celá třetina studentů, tilová. „Nakonec jsme se zitě rozhodují pouze stu-
Zajímavé místo - redakce celostátního deníku Praha (mx) - Tak přivítal šéfredaktor MF Dnes pan Petr Šabata účastníky Letní školy žurnalistiky.
Pak uvedl několik čísel, která jeho slova dolož i l a . Denní náklad je 450 tisíc výtisků, 350 tisíc se jich prodá a výzkum potvrdil, že je denně přečte 1 400 000 lidí. Grafy navíc ukazují, ž e žádné jiné
české noviny se MF Dnes zatím nemohou rovnat, pokud jde o kvalitu distribuce a hlavně p o č e t p r o d a ných v ý t i s k ů . P ř í k l a d pro srovnání: Lidových novin se prodá 70 tisíc. Z hlasu pana šéfredaktora byly poznat obavy z k o n k u r e n c e . Proto noviny musí vylepšovat za pochodu. Teď upravují existující p ř í l o h y tak, aby se
foto: dan
Bože, uchraň nás tiskařských šotků a dej, ať vyjde mnoho dalších čísel časopisu Legatis!
„Jsme rádi, že jste si vybrali nás. Udělali jste dobře, jsme totiž nejlepší.“ staly samostatnou částí novin, což bude pro čtenáře příjemnější. „Nevím, jestli bych vám o dalších redakčních p l á n e c h v l a s t n ě měl říkat. Začínáme tvořit něco, co si ještě v y ž á d á mnoho práce. S k o n č i t s přípravami bychom měli nejdříve za tři čtvrtě roku. Chceme mít další přílohu cílenou na mladé lidi, a to vším. Obsahem i rekla-
mou. Pro nás by byl cenný každý nápad od těch, k t e ř í s m l a d ý m i pracují denně.“ Na dotaz, jak s e veřejnost o vzniku přílohy dozví, nám s úsměvem sdělil: „Nebojte se, propagace bude velká. Měla by o s l o v i t každého.“ Povede se MF Dnes získat cílenou skupinu a slovo „mladá“ b u d e mít v názvu novin ještě
Přečtěte si! Rozhovor s vítězkami mistrovství ČR v beach volejbalu (12-13) Kam za noční zábavou v Praze (11) Jak chutná kafe v Internet café (10) Letní škola žurnalistiky (14-16)
ZPRÁVY
Šanci je třeba využít, EU ukazuje cestu Praha (ok) - Možnosti navštívit Informační centrum Evropské unie (ICEU) využili studenti Letní školy žurnalistiky v Praze. ICEU bylo zřízeno a je nančně podporováno Evropskou komisí, jednou z institucí Evropské unie. Cílem centra je podporovat kontakty mezi Českou republikou a zeměmi EU a zprostředkovávat účast v projektech
Evropské unie. Centrum dále spolupracuje s Regionálními poradenskými a informačními centry (RPIC), která se specializují na oblast ekonomiky a podnikání. Školám i jednotlivcům zaregistrovaným v databázi ICEU poskytují průběžně informace týkající se Evropské unie. Přístup do ICEU je umožněn všem občanům.
V průměru ho navštíví 450 až 500 osob za měsíc, 60 % tvoří studenti. Informace lze získávat z bezplatně nabízených brožur, časopisů a dokumentů ve čtyřech jazycích. Zájemcům je rovněž k dispozici knihovna, videokazety a internet. Pracovnice ochotně poskytnou, případně zjistí veškeré dostupné informace. Americké lektory zaujala v Informačním centru EU Centrum může uspoko- také výstava dětských kreseb Malujeme Evropu.
Studium bez korupce Praha (ras) - Případ ukradených testů nenechává klidnými dva uchazeče o přijetí na Právnickou fakultu UK. Martin Látal a Michal Matějka se rozhodli sepsat petici „Studium bez korupce“, ve které požadují anulování obou termínů přijímacích zkoušek a odstoupení děkana Dušana Hendrycha a proděkana Michala Skřejpka.
Na podporu své iniciativy založili zvláštní internetovou stránku s adresou korupce.misto.cz. Kromě petice, kterou už podepsalo 127 z 2578 čtenářů této stránky, jsou její součástí také podrobnější informace o celém případu, odkazy na články zveřejněné v českém tisku a komentáře čtenářů. Kdyby se měly naplnit požadavky obou studentů, neopakovalo by 3. září
Český člověk – dobrý multijazykový člověk
zkoušky pouze 440 uchazečů, ale více než šest tisíc studentů, kteří se účastnili řádného termínu. Zatím ovšem neexistuje žádný důkaz, že i tyto zkoušky byly zmanipulované.
Tisková agentura informuje již 81 let Dveře ke zdroji seriózních informací jsou otevřeny pro všechny Praha (zm/bys) - V archivu České tiskové kanceláře je ukryt poklad. Ani šéf obrazového zpravodajství Miloš Ruml neví přesně, kolik a jakých fotograí vlastní jediná tisková agentura tohoto typu u nás. Od roku 1918, kdy ČTK vznikla, se postupně vytvořil soubor více než 50 milionů fotografií, z nichž pouze asi 6 milionů je popsáno. Jeho součástí je mimo jiné i bohatá kolekce fotograí z 2. světové války. Jedinečnost těchto fotograí spočívá v tom, že v České republice - jako jedné z mála zemí - nebyl během války fotoarchív vybombardován. Snímky jsou k dispozici také jiným tiskovým agenturám. ČTK je veřejnoprávní
foto: dan
Zdánlivý chaos jenom dokresluje horečnatou činnost v domácí redakci ČTK. instituce. Není nikým dotována a je politicky nezávislá. Finance jsou získávány jedině z prodeje zpravodajství. ČTK informace všeho druhu sbírá, ukládá a dále distribuuje. Informace může získat každý, kdo za ně zaplatí (média, ministerstva, makléři, podnika-
telé, soukromé osoby atd.). Ceny služeb se liší podle druhu a rozsahu použití. Obrazová i slovní redakce se neomezují jen na domácí zprávy, nýbrž shromažďují i všechny zahraniční aktuality svých dopisovatelů. Serióznost agentury stojí a padá s
Praha (zm) - Ne často se člověk setká s někým, kdo hovoří, jen když je tázán. Lidé, které tato vlastnost živí, jsou mluvčími v pozadí. Jedním z předpokladů pro uskutečnění nejrůznějších seminářů a kurzů vedených zahraničními lektory je přítomnost tlumočníků. Na druhém ročníku Letní školy žurnalistiky (Praha, 14. – 23. července 1999) byli přítomni Jiří Schneider, Kamila Rosolová, Lucie Malá a Kateřina Vondrová, kteří zaujali svou profesionalitou. Jedná se o studenty vyšších ročníků nebo absolventy Ústavu translatologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pětiletému magister-
skému studiu tlumočnictví a překladatelství (možný výběr z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny) předcházejí přijímací zkoušky. Formou testů a cvičného překladu se zjišťuje schopnost uchování informací, vystižení stěžejních bodů vyprávění a znalost jazyka, reálií, dějin překladu, pravopisu a gramatiky uchazečů. Studium je dvouoborové - kombinuje buď dva jazyky, nebo jazyk s pedagogikou, ekonomií apod. Po třech letech se studenti specializují na překlad nebo tlumočnictví, popř. na obojí. Absolventi se mohou uplatnit v různých zahraničních rmách nebo pracovat pro překladatelské agentury. Práce překladatele/tlu-
objektivitou, pravdivostí a přesností zpráv. Tyto zásady se dostávají do koniktu s rychlostí, která je podmínkou konkurenceschopnosti. V průměru projde ČTK 700 zpráv za den. Na zpracování se podílí asi dvě stě zaměstnanců z celkového počtu 370 - 380. Stejně jako v jiných pracovních odvětvích došlo po revoluci i tady k redukci pracovních míst, neboť do
roku 1989 jich kancelář měla kolem 1700. Informace se k příjemcům dostávají prostřednictvím satelitního vysílání, přes internet či databanku. Chce-li se někdo dozvědět určité zprávy z první ruky, má možnost učinit tak prostřednictvím mobilního telefonu. Snahou o rozšíření služeb ČTK udržuje krok s dobou a technickým vývo-
PUBLICISTIKA
Sportem proti drogám Kemp nadace Bohemia nemá ani po dvou letech o zájemce nouzi Programů, které preventivně působí proti zneužívání drog, není nikdy dost. Proto jsme uvítali možnost s jedním se blíže seznámit. Základní informace o Expedici Bohemia nám sdělil ředitel nadace František Valach: „Ústředním heslem nadace je Sportem proti drogám. Jednou z nejúspěšnějších aktivit je první český protidrogový kemp, který nadace vybudovala na mořském pobřeží v Chorvatsku. Vznikl ve spolupráci se špičkovými odborníky ministerstva vnitra, policie, vládního protidrogového výboru a dalších. Protidrogový kemp má za sebou už dvě úspěšné letní sezóny. Od května do září je obsazen třídními kolektivy i celými školami.
Studenti přijíždějí se svými pedagogy. Takovýto pobyt je vlastně ideální týdenní školou v krásné, čisté přírodě. Děti téměř celý den sportují. Nejoblíbenější jsou samozřejmě vodní sporty, ale i míčové hry, pěší výšlapy a cykloturistika. Kemp má i svůj vlastní přístav, odkud vyjíždějí lodě do přírodních rezervací zapsaných v seznamu UNESCO. Celodenní pohybová aktivita je doplněna řadou protidrogově zaměřených programů, které mají mezi školáky neuvěřitelně velký ohlas. Nejpopulárnější jsou besedy s narkofoto: dan many, kterým se podařilo Drogy ohrožují naše děti. Bez Františka Valacha (vpravo od autora článku) by zbavit se závislosti. nevznikl program Sportem proti drogám. Záštitu nad ním převzal i prezident. Mnoha školám se tento týdenní pobyt tak připraví na celý školní osobu, v sezóně od 1900 George líbí, že si ihned zamlouvají rok řadu vlastních proti- Kč. Tento poplatek zahr- Kontaktní adresy: termíny na příští rok. Stu- drogových aktivit.“ nuje dopravu a ubytování. Expedice Bohemia, Štěpánská denti si také zakládají proZajímá-li vás cena Dokoupení polopenze vás 63, Praha 1, tel.: 24216933 tidrogové kroužky nadace pobytu, ta se mimo sezónu bude stát 1100 Kč, plné nebo, dr. František Valach, Bohemia. Sami si potom pohybuje od 1500 Kč za penze 1700 Kč.
Šaman v krabičce
Psychiatři doporučují sluchátka
Praha (dan/zm) - Brýle, walkman a sluchátka nepatří jen na koupaliště. Na český trh pronikají elektrotechnická zařízení, která mají ovlivňovat činnost lid-
ského mozku. Jedním z nich je psychowalkman. Přístroj odborníci doporučují nejen lidem s poruchami spánku nebo koncentrace, ale i lidem zdravým. Pomocí svě-
telných a zvukových signálů navozuje relaxační stav, spánek, nebo naopak připravuje organismus na zvýšenou tělesnou či duševní činnost. Výzkumem je dokázáno, že frekvence bioelektrických impulsů mozku se liší podle stavu, v kterém se člověk nachází. Měřením na mozkové kůře lze určit stupeň aktivity. Výsledky dlouhodobých testů ve speciálních programech americké armády vyvrátily obavy z vytvoření návyku na přístroj i možného zneužití. Jako u většiny novinek z oblasti vědy a techniky stále dochází
Ostří se voda nebojí Praha (zm) - Návštěvníci Křižíkovy fontány si v neděli 18. července 1999 neodnášeli jen kulturní dojmy. Produkci spojující působení barevných světelných efektů, vodních proudů a relaxační hudby narušil neznámý výtržník. Podle uvaděče nezaplatil vstupné, a když na to byl upozorněn, vytáhl nůž,
kterým jiného zaměstnance ohrožoval. Po pěti minutách hluku, pro návštěvníky nezvyklého, zasáhla policie. Informátor sdělil, že podobné incidenty jsou ojedinělé, málokdo představení ruší a musí být vyveden. Častěji může zájemce o Křižíkovu fontánu zaskočit počasí. Zastřešená tri-
PUBLICISTIKA Klidná, vyrovnaná žena žurnalistka. Cokoli říká, je jen jemnou nabídkou. Nic nevnucuje. Ber, chceš-li, pokud ne, nevadí. Na otázku, kde a co studovala, se příjemně rozpovídá o tom, jaké měla štěstí, že studovala v době, kdy ještě byla možnost setkávat se s osobnostmi jara 1968. Studia ukončila v roce 1974. Pracovala nejdříve v několika knihovnách a její nejoblíbenější činností bývalo zpracování besed na různá témata. Pak byla oslovena regionálními novinami ve Zlíně a dostala výbornou „školu“. Prošla funkcemi od redaktorky přes vedoucí rubriky až k šéfredaktorce. Dostala nabídku od
soukromé rozhlasové stanice Ateliéry Zlín. Stala se šéfem programu. V této chvíli úplně ožívá. „Měla jsem mladý kolektiv, byla to zajímavá zkušenost, kolegové byli ve věku mých dětí. Moc jsem se toho naučila.“ Po postgraduálu žurnalistiky na UK následuje práce redaktorky Svobodného slova. A jsme v současnosti. Co asi ve své práci odborné asistentky na katedře mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity upřednostňuje? Pedagogickou činnost nebo vlastní psaní? „Nepociťuji hlad po psaní. Tím, že učím praktické předměty, neexistuje rozpor mezi
učením a tvůrčí prací. Jsem orientována na zpravodajství a soustřeďuji se hlavně na editorování zejména internetových novin. Tvůrčí práce si užiji dost při překládání z polského jazyka.“ Že by byla tak úplně spokojená? To jí opravdu na univerzitě nic nevadí? „Přemýšlím-li, co mě ve škole obtěžuje, nic nenajdu. Ráda pozoruji studenty, kteří prošli přísným sítem, jak se mění ve výrazné osobnosti. Chybí mi asi ten širší vhled do společenského dění, který jsem jako novinářka měla. Teď se musím spoléhat na profesionalitu a kvalitu jiných novinářů. Vím ale, že žádný dobrý novinář neříká vše, co ví. Některé
informace umožňující orientaci se do novin nedostanou.“ A co vztah k ostatním novinářům? „Vážím si řady kolegů, kteří jsou i vynikajícími publicisty, mám-li ale jmenovat jednoho, bude to žena - Petra Procházková. Je profesionál i ve světovém měřítku. Působí
v Moskvě, není vázána na jedny noviny.“ Musíme poodhalit i soukromí Svatavy. Když účastníkům LŠŽ přišli poradit pracovníci Men on the Moon, byla mezi nimi také její dcera Zita Navrátilová. Ta má ještě dva sourozence – starší sestru Kláru a mlad-
líbíš, vypadáš jako indiánka.“ „Děkuji za poklonu. Jsem ale unavená z letu. Jste dnes už čtvrtí, kteří se o tom zmínili. Ale
není to tak, jsem po rodičích Italka.“ O Praze Kate slyšela od svých známých. Moc se jim líbila. Proto sem v březnu 1999 přijela se svým mužem. „Nejen na obrázcích vypadala Praha pohádkově.“ Částečně to ovlivnilo její rozhodnutí na nějakou dobu se zde usadit. Využila manželovy roční dovolené, prodali dům a v těchto dnech si zařizují bydlení v Praze. Přitahovala ji nejen politická situace, která se naprosto liší od americké reality, ale také silný vliv
Východu. „Nedokázala jsem si představit, jak mohli komunisti tak ovlivnit myšlení lidí, ani to, co představoval obrovský politický zlom v roce 1989. Do České republiky jsem přijela za něčím novým, neznámým, snad i dobrodružným. Ale dobrodruh nejsem. Spíš naopak. Momentálně se cítím jako ten zbabělý lvíček ze země Oz. Už teď vím, že některé věci budou hodně obtížné. Těším se, až přijede manžel se synem. U nich jistě znovu najdu
odvahu. Maminka sem chce také přijet, ale ne proto, aby hlídala děti, jak je zvykem u vás. Nevím, zda přijede i tatínek. Není cestou do České republiky tak nadšený jako ona. Pro mého syna však pobyt ve vaší zemi bude zajímavou zkušeností a poučením, neboť si uvědomí, že neexistuje jen Amerika.“ Katherine je velmi sdílná a přátelská. Zatím se bez tlumočníka neobejde. Její tvrzení, že se hodlá naučit česky, lze však brát naprosto vážně, neboť již po týdenním pobytu pou-
Yorku hledalo člověka, který by vedl novinářské vzdělávání ve střední Evropě, a tak jsem odjel v září 1997 do Bratislavy. Protože se pilotní projekt povedl, vznikla tradice. V létě 1998 jsem přijel do České republiky. V současnosti jsem zde podruhé.“ Letos byl Merle ovšem na roztrhání, protože vedl na Letní škole žurnalistiky dva běhy - jeden pro studenty, druhý pro učitele. “Studenti byli moc nadšení, chtěli vydat časopis a nebylo těžké je přesvědčit, aby pracovali jiným stylem, než byli zvyklí. Na rozdíl od učitelů jsme je museli víc postrkovat a pomáhat jim s organizací vlastní práce na časopisu. Ale jinak bych neřekl, že jsou mezi oběma skupinami větší roz-
díly.“ Učitelé jsou však zvědaví, a tak se Merleho stále vyptávají. Možná i to je důvod, proč dochází k určitému zpoždění původního programu. Neustále se konfrontuje výuka v ČR a USA. „Mezi americkými školami je velká rozdílnost, která je daná množstvím států a různými zákony v nich. Také další okolnosti hrají svou roli. V naší škole žáci nejsou trestáni prací, ale když přijdou do výuky pozdě, musí zůstat 20 minut po škole. Samozřejmě by se měli učit. Pokud se zpozdí šestkrát v jednom předmětu, jsou z něho vyloučeni, a nesplní tak počet kreditů v ročníku. Na několik dní mohou být studenti vyloučeni
Katherine Reed
• Narozená 4. května 1960 ve státě Illinois • Absolventka žurnalistiky na University of Missouri a studia angličtiny a tvůrčího psaní na Hollins University/ Virginie • Nezávislá novinářka a lektorka žurnalistiky na univer-
zitě v Hollins Vysoká mladá žena s krásným hrdelním hlasem při vstupu do místnosti zaujala barvou svých havraních vlasů. „Moc se nám, Katherine, Bettendorfu Spojené státy americké vyslaly do České republiky své nejkvalitnější zboží – pracovitého, zodpovědného Pana Učitele, který i svým oblečením dává najevo hrdost na svou školu a příslušnost k ní. „Výuka žurnalistiky mi zabere 70 procent mého času. Paradoxně jsem za ni placen podstatně méně než za výuku angličtiny,“ říká Merle. Za svou pedagogickou činnost v oboru novinářství získal v roce 1996 národní cenu Nejlepší učitel žurnalistiky. „K tomuto ocenění došlo v době, kdy Centrum nezávislé žurnalistiky v New
Svatava Navrátilová
• Narozena 10. ledna 1949 • Absolvovala obor losoe a politické ekonomie Masarykovy univerzity • Odborná asistentka katedry mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity
Merle Dieleman
• Narozený 10. října 1943 v New Sharon ve státě Iowa
• Absolvent magisterského studia na Univerzitě v Iowě • Profesor angličtiny a žurnalistiky střední školy Pleasant Valley v z výuky také z jiných důvodů. Po návratu však nestíhají mnohdy látku a mohou si tak nejen zhoršit známku, ale i propadnout. Proto vyloučení berou docela vážně.“ Zvědavé české učitele ovšem zajímají i informace o soukromém životě Merla. „Mí předkové přišli do
Ameriky z Holandska někdy kolem roku 1880 a usadili se v městě Pella (to znamená útočiště) ve státě Iowa. Byli to protestanti, kteří utekli před náboženským pronásledováním. Náboženství se zde dodneška udrželo, stejně jako holandské folklorní tradice,“ vysvětloval
PUBLICISTIKA
Hotel mnoha tváří
Prokopka vám nabídne nejen ubytování, ale i vzdělání Účastníci Letní školy žurnalistiky byli i v letošním roce ubytováni v hotelu Prokopka v Praze na Žižkově. Pojďte do tohoto nevšedního hotelu nahlédnout. Jeho vzhled je nezvyklý již zvenčí. Připomíná spíše běžný dům než hotel. Vstoupíte-li dovnitř, při troše pozorovacího talentu poznáte, že jste se nemýlili. Jak nám ochotně prozradila ředitelka hotelu paní Gabriela Leitkepová, tento původně činžovní dům byl postaven v roce 1938 a svůj současný vzhled získal až po roce 1992, kdy byl dům zakoupen pro účely nadací George Sorose. Původním záměrem Sorosovy nadace, jejíž součástí je i Open Society Fund (OSF), bylo získání prostor pro ubytování studentů Středoevropské univerzity.
Středoevropská univerzita Její sídlo byste dnes v Praze marně hledali. V Prokopce proto nenajdete ani její studenty. Je zde už jen odloučené pracoviště. „Díky nesouladu s bývalou vládou, jmenovitě panem Klausem, jsme se byli nuceni přestěhovat do Budapešti. Jediné, co George Soros chtěl, bylo uznání ociálními kruhy,“ postěžovala si paní Hana Borčevská, asistentka Centra Středoevropské univerzity. Své zázemí v hotelu našly i další organizace: program Pět P, Internetové centrum, OSF Praha Podpora komunitních projektů a Otevřená společnost, o.p.s. Program Pět P V přízemí se nachází s í d l o programu Pět P (Big brothers, big sisters), který se zaměřuje
foto: dan
Neziskové organizace jsou srdci ředitelky Gabriely Leitkepové bližší než bohatí turisté. Jako zákazníky preferuje nadace a jejich projekty. Dokonce je cenově
co je mi blízké.“ Hlavními spolupracovníky hotelu jsou vedle OSF i Univerzita Karlova, Informační centrum nadací a Svobodná Evropa. Do budoucna by paní ředitelka chtěla upravit dnes nepříliš vábný dvorek, vyřešit problém se stálými nevítanými hosty - holuby a zútulnit chodby. Z jejich stěn by se na návštěvníky brzy měly dívat obrázky dětí z modřanské základní Hoteloví zákazníci školy. Na otázku, z d a je p r o Návštěvníky hotelu hotel důležitější ubyto- tedy bývají nejen turisté, vávat turisty, anebo pod- ale také účastníci růzporovat zmíněné orga- ných seminářů a školení. nizace, p a n í ředitelka Konkurence se paní řediLeitkepová bez zaváhání telka nebojí. O zákazodpověděla: „V mém níky nouzi nemá. Do zájmu je, abych zvýhod- některých hotelů, které foto: autorka ňovala nadace. Je to má stejně jako Prokopka hlavní klientela. J e t o přistoupily na nižší ceny Na první pohled nic zajímavého - zato uvnitř se skrývá Otevřená společnost plno překvapení. Takový je žižkovský hotel Prokopka. Ve čtvrtém patře sídlí něco, co vychází ze mne, pro nadační aktivity, na dívky a chlapce ve věku od 8 do 15 let. Nabízí jim přátelství, péči, podporu, prevenci a pomoc. P r o g r a m je určen zejména mladým lidem, kteří se z nedostatku m i m o š k o l n í c h aktivit začali stýkat se skupinou lidí nevzbuzuj í c í c h důvěru, kteří mají potíže s kamarády své věkové skupiny, nedokáží s e pro nic zaujmout, m a j í p r o blémy ve škole. „Dítě“ vytvoří dvojici s vhodným dobrovolníkem, který je speciálně proškolen a j e ochoten každý týden prožít alespoň 2-3 h o d i n y se svým novým kamarádem. Společně s i plánují, jakým způsobem čas stráví.
Otevřená společnost, o.p.s. Ta v Prokopce nalezla útočiště pro svůj program Začít spolu. Tento alternativní vzdělávací program se zaměřuje na mateřské školy a první stupně základních škol. Otevřená společnost má „na svědomí“ i Internetové centrum, které obsadilo část prvního patra. Sídlo dalšího z programů této společnosti - Poryvu naleznete v budově vedle hotelu.
NÁZORY - KOMENTÁŘE
Budou přijímací testy zbožím? Supermarketová knihkupectví
Zákon nabídky a poptávky funguje. Nepotřebuje k tomu ani morálku, ani etické zásady. Naopak.
Tentokrát figurovaly na straně zboží přijímací testy na vysokou školu. Skutečným cílem zájmu jsou však studijní místa na vysoké škole, nebo ještě spíše získání vysokoškolského diplomu. Většina vysokých škol volí právě testovou formu přijímacích zkoušek, protože se jim zdá, že právě ona umožní na základě zadaných kritérií vybrat z obrovského množství uchazečů co nejobjektivněji ty nejschopnější. Je-li zadání testů známo předem, jsou-li dokonce prodány, je poškozena nejen škola, uchazeči, ale je několikrát porušen zákon. Jedna ze základních
otázek, kterou si musí položit každý, kdo pátrá po příčinách pravděpodobné korupce či krádeže a kdo hledá řešení celé situace, je otázka, kolik potřebujeme vysokoškolsky vzdělaných lidí. Kdo vidí dále než na špičku vlastního nosu a nechce, aby většina z nás byla nádeníky Evropy, musí odpovědět, že co nejvíce. Řešení se pak zdá jednoduché. Umožněme všem, kteří mají o vysokoškolské vzdělání zájem, aby měli šanci je získat. Není-li dost prostoru a studijních míst na stávajících českých vysokých školách, nechť se otevřou další. A studijní místa nebo vzdělání samo
Ponurá současnost a ještě horší budoucnost
To čeká všechny, neřekneme-li dost!
Asi by měla mít obavy většina národa. Musí nás strašit číslo 17,8. Udává totiž volební se radují a normální větpreference KSČM, a z toho šina nechápe. si může dělat legraci snad V této souvislosti jen sebevrah. Dobře nám leckdo řekne: „Za všechno tak. Co jsme si zvolili, to může opoziční smlouva.“ máme. Srovnáme-li, dosta- Má pravdu? Kéž by to neme: ODS má 23,4 pro- v politice a v životě vůbec centa, KSČM zmíněných bylo tak jednoduché! 17,8 procent a ČSSD 16,8 Jaký názor na ni mají procent. účastníci LŠŽ a jaký měli v Jestli se někdo diví, době vzniku? Po podepsání tak by si měl uvědomit, souhlasili 3 a nesouhlasilo že vláda je levicová a 7. Teď souhlasí 4 a nesouz toho automaticky plyne hlasí 6 . - pozice nejlevicovější mx strany se posiluje. Závěr je nelichotivý. Soudruzi
ať se stane legálně zbožím. Částky, o kterých se mluví, že za ně testy byly koupeny, ukazují, že peníze na jeho nákup v určitých vrstvách naší společnosti jsou. Lenka Plesková
Milovník literatury (snad trochu konzervativní) rád zabrousí do některého malého knihkupectví, třeba k Fišerovi do Kaprovky nebo Seidlovi do Štěpánské ulice. Fišer je intelektuální bašta lozofů (před časem byla zřízena pobočka přímo na FF UK). Studenti tu po předložení indexu nakupují s desetiprocentní slevou. Ta se nakrátko ruší v předvánočním období. Seidl má zase pověst nejlépe zásobeného knihkupectví v Praze. Tyto malé prodejny vynikají přehledností a skýtají značné množství novinek z české i světové beletrie. Seidl navíc nabízí moderní antikvariát. Když se milovník literatury (snad trochu konzer-
vativní) vypraví do vícepodlažního knihkupectví Kanzelsberger na Václavském náměstí vedle domu Baťa, zaváhá už u vchodu. Vítá ho tu pískot elektronického zabezpečení. Po zjištění, že v přízemí nic nevybere, vpadne do výtahu, náhodně namačká číslo poschodí a vyjede vzhůru. Nejvyšší podlaží skýtá především literaturu z oblasti náboženství, historie a jazykové učebnice. Jenže to zrovna nehledá. Ale kdo hledá, přece najde. Do nižších podlaží se vydává už pěšky. Uf. Odchází zmaten. Děsí ho představa, že v budoucnu snad vzniknou i supermarketové antikvariáty. Ale kdo do nich bude chodit?
Trable s medvědem
Ve zdravém těle zdravý duch
Praha. Rušná ulice, spousta aut stojících na krajnici, mladá rodina vybaluje věci z kufru auta, z autorádia jsou slyšet zprávy. Na chodníku sedí holčička a usedavě vzlyká. „Ne, nepůjdu! Bez medvěda nechci!“ „Krucipísek, to ti toho medvěda mám hledat teď? Někde je tu zahrabanej. Asi bude pod kufrem, nebo tak!“ rozčiluje se táta. „Vem si baťůžek a kabelku a běž s mámou. Jen co donesu kufry, najdeme toho zatracenýho medvěda!“ „Ne, nechci. Půjdu jenom s medvědem!“ trvá na svém malá slečna. Najednou zázrak. Zpod kufru vykoukla žlutá tlapa. „Na, tu máš a už ať jsi u mámy,“ s úlevou se otec zbavuje řvoucího caparta. A holčička s medvědem jen o málo menším, než je sama, šťastně míří ke schodům domu. A táta už dál může z rádia poslouchat debatu o tom, že nám silný přítel ze západu pomůže najít správnou cestu k branám Evropské unie. Třeba potom, při pohledu na záda holčičky, jak jde ruku v ruce se žlutým medvědem, mu konečně dojde, že už je na čase pustit se levou rukou červeného medvěda, pravou rukou Strýčka Sama a postavit se na vlastní nohy. A možná, že nebude sám, koho to napadne…
Těla účastníků pražské letní žurnalistické školy zřejmě svým majitelům časem odpustí, že byla odkládána na dlouhé hodiny k počítačům a do učebny. Při odborné spolupráci se různorodé duše v mnohém doladily. Spolupráce zvítězila nad opatrnickým individualismem, osobní otevřenost při tvůrčích iniciativách nad obavami z možných nedostatků. Duše a tělo tvoří lidský celek. Každý má svoji nezaměnitelnou p o d o b u . Ví to i lidé, kteří se v l e t n í P r a z e sešli a usilovně pracovali. Zakrátko se vrátí domů. Spřízněné duše se odloučí. Budou žít samostatně svůj další život. Možná se již nesetkají. Ví ale již o sobě, o svém lidství, o své tvořivosti.
fejeton
NÁZORY - KOMENTÁŘE
Johne Fitzgeralde, sbohem… Ne, je opravdu rok 1999, není ten osudný,
Páni konšelé, pardon, ministři!
Tak, co myslíte, koho z vás pan premiér odvolá? P o m ů c k o u pro vás může být názor účastníků Letní školy žurnalistiky. Ze sedmnácti lidí byli ministři David, Grégr a Svoboda shodně tipováni dvanáctkrát na odchod. Jednou padlo jméno ministra Peltráma. To ovšem neznamená, že
by s ním a s ostatními byli účastníci spokojeni. Naopak, většina vyslovila přání, aby odešli všichni včetně pana premiéra. Protože nedoufali, že to nastane, museli si něco vybrat. Pět jich jmenovalo tři ministry, deset jen dva a ve dvou případech byl zmíněn pouze jeden. Názor byl vysloven dne 19.7.1999 pro porovnání
s tím, co skutečně nastane. Skutečnost není zdaleka tak příjemná jako většina tipů. Dne 20.7.1999 se dozvídáme, že odvolán byl pouze ministr nancí Ivo Svoboda. Jeden jediný účastník byl ve svém odhadu přesný - středoškolský profesor Radek Sárközi.
svého pokračovatele. kdy jsimožného odešel právě ty. Měl jsi ale n a Zemi Teď už není naděje, že by mohl John junior pokračovat v tvé práci. Tvá žena věděla, co dělá, když mu nedovolila sednout za knipl. Škoda, že se jejím přáním neřídil, i když už nežila. P o atentátu na tvou osobu neplakali jen Američané. U nás navíc zemřela i naděje na návrat svobody. P r o n a š i z e m j s i nezapomenutelnou osobností, která ve své době ovlivňovala celý svět a byla nadějí pro milióny lidí. Proto i pro nás je tak těžké smířit se s neštěstím pronásledujícím tvou rodinu. Nezbývá než přát dlouhý a klidný život tvé dceři, asi nejlépe zcela mimo politiku. mx
Praha - město kultury 2000? Záchodky na Florenci zevnějšku sedí za stolkem pečné. nevytvářejí dobrý obraz o Praze ani o jejích občanech. Hlavním pražským autobusovým nádražím procházejí denně stovky Čechů a cizinců. Po dvou a vícehodinové cestě je přirozené, že většina z nich okamžitě hledá ono nejdůležitější místo - WC. Cestující k němu přivedou nejen výrazné směrovky, ale i typický „odér“. Oprýskané dveře, mokrá, poškrábaná zeď, nevýrazná betonová podlaha. Čtyři kabinky a sanitární zařízení pamatují zřejmě několik desetiletí. Rozhodně nemotivují k udržování čistoty. Typická babka zanedbaného
a za 3 Kč každé ženě vyměří a oddělí dva útržky z ruličky toaletního papíru. Pokud máte velké štěstí a není fronta, můžete pobyt v těchto zapáchajících prostorách zvládnout na tři nádechy. Delší setrvání se může stát pro osoby se slabším žaludkem nebez-
Tento řadu let neměnný stav šokuje každého kulturního člověka. Celý svět se připravuje na vstup do třetího tisíciletí. Určitě je to příležitost pro malé i velké činy. Také pracovníci autobusového nádraží Florenc by mohli přijít se svou „troškou do kultury“.
Praha v lepším světle
foto: dan
Píše, píše, a už dopsala Proč? Potřebuje své „oči“. Bez nich je bezmocná! Sloužily výborně, dokonce prý i slušely. Stačilo jedno nešikovné sáhnutí a náhle byly na dva kusy. „Vůbec se o nás nestaráš, položíš nás, kam tě napadne. Dokonce i skly
dolů. To se přece nemůže dělat a nikdo jiný to snad ani nedělá. Ty si zasloužíš trest. No, co teď bez nás napíšeš? Nemáš šanci, vzdej to.“ A ne a ne! Psát se bude dál i půlka brýlí poslouží. mx
foto: dan
Pražští majitelé psů osvobozeni od poplatků Praha - Magistrát sdružení(mbo) Za Prahu zelenou a krásnější. Tato organizace již delší dobu bojuje za zrušení poplatků za psy. Svou snahu zdůvodňují prospěšností zvířat pro město, jeho obyvatele i návštěvníky. Jak jsme si ověřili ve Šlechtitelském centru v Průhonicích, psí exkrementy jsou ideálním základem pro vytváření humózní
města včera na svém zasedání zeminyPrahy (laicky řečeno peněz, kterépřijal městonávrh zíshumusu), která je vhodná kává od majitelů p s ů . nejen ke klíčení a růstu Zvolili proto výhodpolétavých semen rostlin, nější, tj. levnější variale i pěstování zeleně antu. náročné na půdu s dostatOčividně spokojený kem živin. primátor Jan Kasl na Zastupitelé provedli závěr jednání poznamenal: důkladnou nanční ana- „Pevně doufám, že po zrulýzu a zjistili, že peníze šení poplatků počet psů v vynaložené na výsadbu našem městě vzroste. Praha a údržbu zeleně mnoho- se tak s jejich pomocí stane násobně převyšují sumu zelenější a krásnější.“
je k nezaplacení
Účastníci kurzu LŠŽ položili třem trafikantům záludnou otázku: Máte LEGATIS? Odpovědi byly bohužel záporné, lišily se pouze jejich dovětky: „Chodil, ale poslední dobou už nemáme.“ „Byl, ale už není.“ „Bude asi až příští měsíc.“ Zákony tržní ekonomiky říkají, že cena úzkoprolového zboží se zvyšuje. LEGATIS je zkrátka k nezaplacení. George
KULTURA
Mladí spisovatelé na Internetu Radek Sárközi, jeden z účastníků LŠŽ, od roku 1995 vydává Okruh (literární časopis pro mladé a začínající autory). Od září 1998 Okruh vychází pouze na Internetu. „Prvotní m y š l e n k o u Dvě fáze tvůrčího procesu: bylo zaplnit místo po mladý vydavatel zprvu zaniklém časopise Iniciv zadumání tvoří, kombiály. Okruh je generační nuje… časopis. Zaměřuje se především na původní … Posléze zaslouženě usíná na vavřínech. tvorbu neznámých mladých autorů,“ uvedl Radek Sárközi. Menší část časopisu tvoří recenze, eseje, rozhovory a původní překlady. Dagmar Marková, pracovnice Orientálního ústavu AV ČR, pro Okruh přeložila
z hindštiny tři u nás dosud neznámá díla z období čhájávád (hindský romantismus). Své práce v časopise publikovali např. Emil Juliš, Vít Kremlička, Jakub Synecký, Petr Payne, Karel Rada aj. Z nančních důvodů začal šéfredaktor v září 1998 vydávat časopis pouze na Internetu www.mujweb.cz/www/jantar. Do budoucna plánuje (mimo jiné) zlepšit grackou úpravu listu a založit jednotlivým mladým autorům vlastní stránky.
Festival varhanní hudby
Cyklussvěta, nedělních se letos koná již celého potrvákoncertů do 28.srpna. podruhé. Matiné, pyšnící se účastí varhaníků z Monumentální secesní prostor pro 1 200 návštěvníků; stylová skříň varhan, budících pozornost jak po stránce technické, tak zvukové; vynikající akustika - to jsou hlavní
Jára Cimrman hostící a vážící
Blízko hotelu Prokopka má sídlo Žižkovské divadlo Járy Cimrmana. Naše těšení zmařila u vstupu do divadla tabulka s nápisem
Vy mně taky
Tak se jmenuje výbor básní Jiřího Žáčka, ilustrovaný Adolfem Bornem. Kdo má hravou poezii tohoto autora rád, přijde si jistě na své. Texty pocházejí z knížek Okurková sezóna (1982), Rýmy pro kočku (1984), Text-appeal (1986), Rýmy pro kočku a pod psa (1987), Hovory s mým horším já (1990), Bajky a nebajky (1994), Hurá zpátky do Evropy! (1994), Humoresky (1995), Noční motýli (1997) a z rukopisné sbírky Basta dli. Kniha by neměla chybět v žádné knihovně - dovede osvěžit právě v současných horkých měsí-
- PRÁZDNINY. Ale nepřišli jsme zkrátka, nedaleká H o s poda na mýtince bolístku pofoukala. Na místě, kde se scházejí milovníci DJC spolu s jeho protag o n i s t y , nás o č e k á v a l a také potrava duševní - v podobě knižního vydání her Velkého Járy. Specialita Růženčin
nakládaný hermelín a Hygea hořká nás uvedla do atmosféry mystifikátora. A propos! Víte, že Jára Cimrman měl žurnalisty nesmírně rád a že si jich i vážil? Opravdu, na dvorku hospody ještě dnes stojí stará decimálka. George
Svojí vyhraněností a čistotou se varhany ve Smetanově síni řadí k nejpozoruhodnějším ve střední Evropě.
přednosti Smetanovy síně Obecního domu. Místnost interpretů rozeznívají píšťaly královského nástroje, který patří v současné době mezi nejlepší v Praze. Na koncert prof. Wernera Jacoba z Německa se v neděli 18. července přišel podívat i docent Jaromír Tůma. I přes svou velkou zaneprázdněnost mi s milým úsměvem poskytl krátký rozhovor. „Od rekonstrukce varhan již uplynula určitá doba. Lze tedy hodnotit. Můžete mi říci, zda rekonstrukce splnila vaše očekávání ?“ Vy mně taky - zadní stránka obálky stejnojmenné knihy „Se zvukem i s technicJiřího Žáčka ilustrované Adolfem Bornem. kými parametry nástroje, který vyrobila rma VOIT cích, pozvednout náladu ve Řeknu vám to bez mučení už v roce 1912, jsem velmi spokojen. Skýtají široké chvílích nepohody a zahnat a bez vytáček možnosti pro výběr reperchmury a bázně. Dá se přepro mě je jednička toáru. Můžeme na nich hrát louskat za dva dny. Jiří Žáček, díla romantiků i moderny. Budete-li mít štěstí, proto obětujte směle Navíc německá rma, která podaří se vám ji ještě za těch sto kaček! rekonstrukci prováděla, se pouhých 98 korun koupit. George
o varhany dále stará.“ „Pamatujete na milovníky varhanní hudby také nahrávkami?“ „Ano, v letošním roce jsem nahrál dva disky. Jeden vydal Supraphon, druhý, s knížečkou o historii tohoto nástroje, Obecní dům.“ „Jakou zajímavost nahrávky přinášejí?“ „Na rozdíl od prvního CD má druhé jednu zvláštnost. Repertoár jsem zvolil tak, aby umožnil probrat rejstříky varhan jeden po druhém. A tabulka k nahrávce pak dovolí sledovat, který rejstřík je právě použit. Zatímco na koncertě můžete sledovat jen barvy tónů.“ „Milovníky varhanní hudby jistě potěšíte.“ Poděkovala jsem za rozhovor a těším se na další z koncertů docenta Tůmy. Drahomíra Hříbková
KULTURA
Nádvoří Nejvyššího purkrabství Praha - Hradčany
16. 7. 1999
Veselá moralita z Hradu Jak se vám líbí Kamil Halbich, proslavený spíše rolemi svůdníků? Zde ovšem zachycen v roli milovníka ctnostného Orlanda.
foto: LSS
Celkové ladění inscenace Williama Shakespeara Jak se vám líbí předznamenal už veršovaný prolog (bohužel v programu není uvedeno, kdo je jeho autorem). Byl šit na míru exteriéru, a proto mimo jiné nabádal, aby „nezlobil mobil“. První dějství svou dynamikou okamžitě naznačilo, oč režisérovi (Michal Lang) jde především - těkavost dneška našla odezvu ve vervním pohybu (spolupráce Martin Pacek, Karel Basák) většiny představitelů, v případě Rosalindy a šaška (Petra Špalková, Vladimír Dlouhý) pak také v pohotové výřečnosti. Zejména při jejich výstupech žasl v divákovi posluchač. Vynalézavý překlad Martina Hilského totiž jiskřil bonmoty, sarkasmy a slovními hříčkami. Díky hlasovým nuancím a gestikulaci všech herců se obecenstvo rychle zorientovalo WHO IS WHO. Z bulvárního rejstříku dnešní doby vybral režisér především intrikánství, lascívnost, vulgaritu, aby je konfrontoval
s bezelstností a opravdivostí vztahu Rosalindy a Orlanda (Kamil Halbich). Zpočátku toto rozvržení doprovázela i symetrie v kostýmních kreacích (Zuzana Krejzková). Byly pojaty převážně v černé a bílé. Vyváženou moudrost signalizovala buddhistická oranžová na šatě šaška a lesního muže. Dravost vpadla na scénu v tygřím vzoru na Charlesovi. Touhu po symetrii v inscenaci podtrhly také jednotlivé výstupy skupin „komanda“ kolem samozvaného vévody a „hippies“ v lese. V jejich přítomnosti se většinou rozezněla i odpovídající hudba (Vladimír Franz). Symbolem happeningové vstřícnosti květinových dětí se stal vypuštěný růžový balónek, známky násilí evokovali černý rocker, gorila-boxer v družině vládce a motorkář v prostředí lesa. K vyrovnání protikladů dovedly děj dvojice přitahované silou vzájemného vzplanutí. Režisér, zřejmě si
vědomý nepravděpodobnosti takto idylického konce v inscenaci s patrnou ambicí reflektovat současnost, nechal v závěru posledního obrazu herce ztuhnout za sklem chodby v budově Nejvyššího purkrabství v pózách výstavních figurín. Závěrečný monolog Petry Špalkové potom vyzněl jen jako konejšení na dobrou noc. Shodou okolností Česká televize poskytla následujícího dne možnost srovnání. Uvedla na druhém programu v rámci anglického cyklu Shakespearových dramat tutéž hru. Televizní verze se nelišila jen foto: LN překladem (Alois Bejblík). Opírala se o jistotu klasic- Jak se vám líbí Petra Špalková - talent desetiletí kého, uměřeného ztvárnění, a - v roli Rosalindy? O přízeň diváků věru nemusí prosit. skýtá tedy díky nadčasovosti možnost úspěšné reprízy. Zatímco pražská inscenace časem, po ztrátě módních efektů (ostatně mnohdy přejatých z jiných předsta- Osmé představení Shake- Pokud nenastane zlepspearovy hry Jak se Vám šení, nehraje se a diválíbí končí bouřlivým kům se vrátí vstupné. potleskem. Diváci se Začne-li pršet v průběhu pozvolna rozcházejí. Mezi produkce, třeba i půl nimi se proplétají již pře- hodiny po začátku, předvlečení herci. stavení se také zruší, Martin Sitta, člen Čino- ale diváci již odejdou herního klubu, se uvelebil u bez náhrady. „Zkrátka vlajkového stožáru. Svěřil smůla,“ ukončil téma se, že poprvé v životě nemá počasí. „Hlavní předstaprázdniny. „ Je pro mě vitelé mají ovšem velké nepříjemné přijít o dva a problémy s hlasem, propůl měsíce volna. Práce tože akustika otevřeje navíc náročná. Často se ného prostoru se rozzkouší i do čtyř hodin ráno. hodně nedá srovnat s tou Parta kolegů je ovšem bez- v Národním divadle.“ vadná,“ vysvětluje Martin. V tomto okamžiku „Je to bomba.“ někteří herci usedají do Průběh představení automobilů a Martin Sitta ovlivňují povětrnostní pod- se k nim připojuje. mínky, protože se hraje pod Je 23:40, ještě letmý otevřeným nebem. Jestliže pohled na večerní Prahu a prší, čeká se čtvrt hodiny. rychle na metro.
Poprvé bez prázdnin
ZÁBAVA
Internetová horečka jedné noci
foto: VS
Ačkoliv mi má drahá „máti“ před odjezdem na Letní kurz žurnalistiky důrazně kladla na srdce, ať se v Praze nikde netoulám po nocích, díky nabitému programu v podobě přednášek nám nezbývalo nic jiného, než vyjít do ulic právě ve večerních hodinách. Tak se stalo, že jsme hned druhý večer zavítaly
do internetové kavárny Hermes za kolegyní z kurzu Ivetou Svobodovou, která zde dělá servírku. Zpočátku to vypadalo docela nevinně, neboť jsme tam nešly proto, abychom požívaly omamné „moky“ anebo utrácely peníze na stránkách Internetu. Pouze jsme tam šly udělat s Ivetou rozhovor. Internetová kavárna
není kavárnou v pravém slova smyslu. Scházejí se tam našinci i cizinci, lidé nejrůznějších ras, náboženské příslušnosti, politických názorů a věku. Společné mají jedno. Chtějí si na pár minut nebo i hodin pronajmout počítač a nerušeně s ním pracovat. Cizinci obvykle píšou E-mail domů, jiní se přijdou jen podívat na vzkazy ve své schránce. Za jednu minutu je sazba 2 Kč, za hodinu je sazba 100 Kč. Kavárna je v části pro veřejnost vybavena jedenácti počítači. Každý počítač je umístěn v uměle vytvořeném boxu, takže nikdo se navzájem při práci neruší. Počítačová centrála se nachází v přestavěném sklepě, do něhož vedou schody přímo z kavárny.
Zde panuje mladý, chytrý, krásný a lehce zádumčivý počítačový expert. Avšak kromě stolů s počítači tam jsou i normální místa na sezení, takže se tam dá posadit a něco si dát jako v klasické restauraci. Když jsme asi o půl desáté odcházely, myslela jsem si, že nejpozději za hodinu budeme ležet v posteli. Jenže Katce se uprostřed cesty na tramvaj začalo chtít na záchod, a protože jsme od kavárny nebyly ještě tak daleko, vrátily jsme se. A to už tam byl ten, který to vlastně všechno zavinil. Jmenoval se Luboš, byl to učitel a původně měl na Kurz letní žurnalistiky nastoupit místo Ivety. Když zjistil, že umíme zacházet s Internetem, už nás nenechal
odejít. A když navíc kolem jedenácté odešel majitel, usadily jsme se u počítačů a začaly „surfovat“ po webových stránkách. A tak místo v půl jedenácté jsme se dostaly do postele v půl šesté ráno. Vstávání za dvě hodiny nato sice bylo kruté, ale ta noc stála za to. A víte proč? Protože jsme mohly být na Internetu zadarmo, poznaly jsme nové, velmi příjemné lidi, nasmály jsme se při dvouhodinovém čtení rozhovoru na stránkách „Pokecu“, něco nového jsme se o Internetu naučily, skoro celou noc pršelo a
Romance o Evropské unii
Parta spřátelených duší teď zasedla si k dubovému stolu, těch dvanáct už prožilo mnohé chvíle spolu na mnohých akcích během roku se závěry u perlivého moku.
a k tomu mailovat a rozumět internetu, otevřít se Evropě i celému světu. Tuneláři, ti musí jít od válu, a to rychle, ne váhavě a pomalu.“
Do bílé pěny se zabořily rozpraskané rety a pozvolna éterem létají první věty. Náhle se objeví téma, jak na hladině vody skvrna černé ropy: „Kdy má naše země vstoupit do Evropy?“
Říkali přece naši dědové a tátové, a ti měli cit pro tradice i pro nové: „S poctivostí, hochu, nejdál dojdeš a s lumpárnou u zdi, jak pes pojdeš.“
Před sebou má již každý druhé pivo, žízeň již opadá a začíná býti živo. Diskuse startuje, tvoří se pro i proti a argumenty - ty se přímo kotí.
Musíme schválit ještě mnoho zákonů a norem, ti nahoře se musí mrskat a potlačit to honem. Dá nám to ještě fušku, úsilí a práce. Jinak nám hrozí opona izolace.
Jedni křičí: „Pozor, vždyť nejen laikům zdá se, že ekonomika u nás jde ke dnu a propadá se. Konkurence v Unii povede k bankrotům rem a vyrovnání.“ „To nám však, chlapci, jen může pomoci a sotva nás to zraní.“
Nakonec všichni svorně, i ten buřič Jenda, sčítají výsledky tohoto minireferenda, celý stůl bez rozdílů volá jako jeden: „Vždyť my všichni tady chceme Eden!“ Nemáme žádné jiné šance, tady jsme doma a ne v Kanadě či na Srí Lance. Naše místo v srdci Evropy je dáno! A tak ze všech úst zní : Ano! Ano! Ano!
Druzí zas volají, že ztratíme samostatnost, národní hrdost či svoji ctnost. Prostě, že budeme v područí, a kdo nám suverenitu zaručí? Z rohu se náhle ozývá: „Přestaňme již naříkat a plakat, chce to jen plivnout do dlaní a poctivě makat navzdory problémům a nebýt stále v křeči, aktivně ovládat několik řečí
Že prý klesá zájem o politiku, to jsou pusté fámy, to hlásají neznalí pánové a dámy. Ti ať si strhnou z očí pásky a nechť vidí, vždyť hospody jsou stále plné lidí. George
ZÁBAVA
Putování noční Prahou
foto: dan
Budova na Výstavišti krášlí Prahu od r. 1891
Po několika nočních procházkách Prahou můžu pouze konstatovat, že pražský noční život je stejně zajímavý a pestrý jako denní. Dalo by se říct, že to, co člověk vnímá přes den jako celek - památky, divadla, restaurace, atd. teprve až v noci vynikne individuálně. Restaurace se rozsvítí pestrými lampami v podobě balónků, divadla se otevřou a nabízejí turistům nádherný pohled do zdobeného předsálí, kluby ožijí hudbou nejrůznějších druhů a naopak kostely, chrámy, sochy a starobylé domy se ponoří do mihotavého šera pouličního osvětlení, takže vypadají jako výtvory z jiného světa. Nad
vší tou nádherou pak ční Pražský hrad s chrámem sv. Víta. Tyto dvě monumentální a naprosto odlišné stavby mlčky hledí na to bláznivě svítící mraveniště v podhradí. Kolem osmé hodiny večer nejdete nejvíce lidí v restauracích. Všichni si jdou sednout buď na večeři, nebo třeba jen s přáteli na skleničku. Právě v Praze si však musí dát člověk pozor, aby šel do restaurace, která ho nejen fyzicky uspokojí ale také nančně nezruinuje. Pokud však patříte k těm movitějším, pak je tu na nábřeží u Karlova mostu klub Lávka, který je otevřen dvacet čtyři hodin denně. Ceny jídla se tu pohybují od 70 do 180 korun, a za jednu „štam-
prli“ něčeho ostřejšího můžete zaplatit až 120 korun. Kousek od Karlova mostu si po dobré večeři můžete dopřát také trochu „duševní potravy“, například v podobě divadla. Svou náruč vám otevírá třeba divadlo Ta Fantastika, které tento měsíc hraje činohru „Gulliver“ na motivy „Gulliverových cest“ od Jonathana Swifta, a „Aspect of Alice“, což je poetické představení na motivy „Alenky v říši divů“. Cestou po Karlově ulici pak míjíte plno restaurací, obchůdků se suvenýry, barů a pizzerií. Taky můžete narazit na klub Roxy, což je na první pohled docela nenápadný vchod do domu na ulici Dlouhé, č.p. 33. Kromě klasické místnosti s pódiem, tanečním parketem a barem se zde nacházejí také Čajovna a Kuskusérie. Zkrátka si tu každý najde to, co mu vyhovuje nejvíc. V kuskusérii si můžete kromě čaje za 40 až 60 Kč, dát také nějaké to víno v ceně od 15 až po 320 Kč, pivo obyčejné za 25 Kč nebo Gui-
foto: VS
Roxy - tři v jednom. Klub, kuskuserie, čajovna - na své si přijde každý. Teenageři i pokročilí. ness za 55 Kč, popřípadě různá jídla z Kuskusu. Je víc než pravděpodobné, že cestou na Václavské náměstí narazíte na restauraci Planet Hollywood, kde je pořád živo. Na Václavském náměstí pak najdete divadlo, kino, muzeum, sv. Václava, McDonald, směnárny, banky i restaurace. Náměstí je velké, a pravděpodobně obsahuje všechny důvody, proč se cizinci jezdí rekreovat právě do Prahy. Turistické důležitosti „Václaváku“ odpovídají i ceny. Například běžná cena
piva se tu pohybuje okolo sedmdesáti korun. Pro průměrného pražského občana toto místo představuje pouze stanici metra nebo tramvaje. Pro průměrného cizince toto místo přestavuje směs památek, zábavy, obchodních domů a dobrého jídla. Tak, a nyní jste najezení, napití, uchození a vybaveni historií města. Buď se můžete odebrat do postele anebo se můžete jít bavit na nějakou diskotéku nebo do klubu. Můžete tančit a pít třeba až do rána. A když se brzo ráno vypotácíte na ulici, budete
U vystřelenýho oka
sice telefon hledání nenašly, ale poschodí. hosPo úporném telefonů, kterých jeČajovnu, na Žižkově „strašně množství“,cesta jsme plot.velké Následovala zato jsme celé uhnané podu a dvoupatrovou kopřivami. Když jsme se a žíznivé objevily stu- zahrádku, kde se sedělo chtěly při vyprazdňování dentskou hospůdku, která venku. Sedli jsme si tedy opřít, mohly jsme použít nesla název „U vystřele- ven, ale reakce místních buďto stromu (nepodařilo nýho oka“. komárů byla neuvěřitelná. se mi určit druh - byla Rozhodly jsme se, že Okamžitě začali okupovat tma), nebo zbylého ještě si objednáme pivo, a jaké náš stůl a my zbaběle nepovaleného pletivového bylo naše překvapení, když utekly. plotu. Ani cesta dolů nám servírka oznámila: Hospůdka se vyzna- nebyla zrovna procházkou „Hele, dáte mi dvanáct čovala nejen svou ceno- růžovým sadem. pade.“ Což bylo neuvěři- vou ojedinělostí. NejUvnitř hospůdky byly telné vzhledem k tomu, originálnější zde byly „toalety“ kultivovanější. jaké jsou ceny všude v „toalety“. Cesta k nim Jejich název byl taky velmi okolí . byla strmá. Poté, co se stylový; „Hajzlíci“ měli U stolů seděli jak nám podařilo vyskočit nebývalou hygienickou „študáci“, tak i vojáci, asi na třičtvrtěmetrovou úroveň, velké zrcadlo, dvě a samozřejmě i všudypří- „zídku“, jsme musely toalety, a dokonce i dvě tomní cizinci. překonat ještě půlmetrový umyvadla. Hospoda měla tři
foto: dan
Jezdecká socha Jana Žižky je největší svého druhu ve střední Evropě. Z hory Vítkov shlíží na celou Prahu. Dalším překvapením bylo zhlédnutí „jídeljeníčku“, „pitníčku“ a také „hulníku“. Dovolím si malou ukázku: „Tlučená s kebulí a s otcem“ (Tlačenka s cibulí a s octem), „Utonutec“ (Utopenec), „Hekaná a hrabamborový halád“ (Sekaná a bramborový salát). Z nealkoholických nápojů to byl například „Spratek“ (Sprite), a z alkoholických
nápojů „Fernehet“, což nám číšník přeložil jako Fernet. No prostě velmi originální tam bylo úplně všechno (snad kromě těch cizinců). Nakonec bych chtěla podotknout, že jsme neskončily na záchytné stanici, kterých je v Praze určitě hodně. Katka Jemelková
SPORT
Parádní sport v podání krásných žen Na mistrovství ČR v plážovém volejbale se potkávají zajímaví lidé Beach volejbal se zrodil ve dvacátých letech tohoto století na plážích americké Kalifornie. Od poloviny let osmdesátých prožívá celosvětový bouřlivý rozvoj, který byl v roce 1996 korunován zařazením do programu olympijských her. V současnosti je beach volejbal jedním z geogracky nejrozšířenějších sportů této planety. Má bohatou organizační strukturu - hrají se světová a kontinentální mistrovství ve všech kategoriích, turnaje World Serie a Europe Cupu a mnoho dnes již tradičních velkých mezinárodních soutěží.
Z pláže rovnou do vody
foto: dan
Soňa a Eva dovedou vydolovat i nemožné míče. Hráči České republiky patří v tomto sportu k velmi úspěšným. Beach volejbal je sponzorsky velmi atraktivním sportem. Proti jiným kolektivním disciplínám je relativně „levný“, přitom ale reklamním účinkem velmi efektivní.
foto: dan
Sexy servis
Náš časopis „Legatis prof“ měl to štěstí, že se jeho reportérům podařilo vyzpovídat současné úřadující mistryně republiky v plážovém volejbale Evu Celbovou a Soňu Dosoudilovou. Na usměvavých favoritkách b y l o od počátku vidět, jakou mají radost z příznivého počasí. Obě měří 186 cm a také t é t o v ý h o d y p a t řičně využívají. Jak je tedy rozeznat? Soňa má dlouhé světlé vlasy na foto: dan rozdíl od Evy, která Servis v podání nejlepší hráčky celého mistrovství ty své tmavší schovává republiky Evy Celbové. obvykle pod kšiltov-
Ve skutečnosti je to typický postoj hráčky při servisu její partnerky. Prsty za zády označují, do které části hřiště má míč směřovat. kou. Blondýnka studuje v Brně a je jí 23 let. Kromě v o l e j b a l u ř a d í mezi své záliby squash, kino a přítele. Její spoluhráčka žije v Olomouci, také ještě studuje, ale je o rok starší. Ráda sportuje, nejraději však se svým přítelem. Tyto informace zpravodajům nestačily, chtěli se dozvědět více. Jak dlouho už hrajete plážový volejbal s plným nasazením? Eva: Asi od roku 1996, co jsme přešly ze šestkového týmu. Soňa: Ale při tom přechodu jsme vlastně musely stíhat oboje. Obě: A bylo to opravdu velmi vyčerpávající. Rozhodly jste se tedy pouze pro jednu formu. Proč zrovna pro beach volejbal? Je přece náročnější. Soňa: Je opravdu dost náročný, ale má své
výhody, jako třeba, že se hraje v písku, takže si neohrožujete tolik páteř a klouby, a je zábavnější. Navíc s Evou hrajeme spolu už dlouho a můžeme se na sebe spolehnout. Eva: Také máme větší šanci na umístění. Přes veškerou popularitu, které se v současnosti B. V. dostává, se mu stále nevěnuje dostatečné množství lidí. A tím pádem je menší konkurence. Jaké rozdíly jsou mezi šestkovým a plážovým volejbalem? Soňa: Samozřejmě v počtu hráček. A pak třeba nějaké drobnosti, jako že se hraje do 15 bodů. A to jak jinak než na písku. Nejlepší je hrát naboso. Můžete ovšem používat i speciální sportovní sandály, jen ne tenisky. Eva: Kromě toho se mohou lišit i úchopy a údery. Jinak zůstávají pra-
SPORT Iveta má správnou intuici
Mekkou šachu se stala Praha.
V divadle Archa uvedl mistr světa Garry Kasparov exhibiční zápas mezi španělským velmistrem ruského původu Alexejem Širovem a maďarskou reprezentantkou Judit Polgarovou. Duel se konal na šest partií 11. 7. - 18. 7. 1999. Až ve čtvrté partii zápasu se konečně dočkala maďarská velmistryně prvního bodového zúročení a upravila stav utkání na 3,5 : 0,5. Právě remíza paradoxně již denitivně rozhodla o majiteli 65 000 dolarů. Taková je totiž výše prémie, kterou si odveze její rival do Španělska. „Čtvrtá partie byla pro mě rozhodně lepší než ty tři předchozí,“ prohlásila Judit foto: dan na tiskové konferenci. „V Naše sportovní reportérka suverénně zvládla rozhovor s dvojicí hráček, které za šachu platí jako u každého šest hodin stanuly na stupních vítězů. sportu, že potřebujete mít na hru charakter, chuť vítězit, vidla prakticky stejná. mi, že když se pořádá Obě: Dobře. Těšíme se ambice, koncentraci a být k Co vás tedy na plá- šampionát na „Mácháči“, a navíc nám přeje počasí. sobě poctivý,“ vyjmenovává žovém volejbalu baví tak je to obvykle až na Turnajů se účastní i vlastnosti držitelka pěti zlanejvíc? podzim, kdy často prší a starší hráčky. Nepociťujete Soňa: Hlavně volnost je vítr a zima. Kdežto v z nich větší obavu než z pohybu. létě potíme krev v pražostatních soupeřek, vzhleEva: A atmosféra. ském písku, a přitom by dem k jejich zkušenostem? A co se Vám na plážo- stačilo přehodit místa a Soňa: Možná mají více vém volejbalu nelíbí a co termíny. zkušeností v plážovém byste změnily? Eva: Proto radši jezvolejbalu, protože se v něm Soňa: Kdyby to šlo díme do zahraničí. Předepohybují déle, ale ve hře ovlivnit, určitě počasí. vším na americké pobřeží záleží na více aspektech. Tento sport se přímo zrodil - i kvůli atmosféře a větEva: Například na pro přímořské podnebí se šímu publiku. fyzických dispozicích, celspoustou sluníčka. Jak dlouho se připrakové kondici a momentálEva: Z toho vyplývá, vujete na turnaj? ním rozpoložení. že nám vadí hlavně špatné Eva: Samotné turnaje Jaké míváte publipočasí. pro nás znamenají příkum? Může se hrát plážový pravu, protože probíhají Soňa: Obvykle je volejbal během celého celý rok a samy o sobě velký rozdíl mezi publikem roku? A jak? vyžadují velké vypětí a na tribuně a spontánním Soňa: Jistěže může. mnoho sil. veselým publikem na pláži K tomu se postavily haly Soňa: Ale věnujeme s přímořským větříkem. určené přímo k plážo- se i jiným sportům, které Mnohokrát vám děkuji vému volejbalu, takže není nás baví. A pak také za rozhovor a čas, který problém účastnit se turnaje občas zajdeme do posijste nám věnovaly. Přejeme v zimě. lovny pro sportovce dnes vám hodně štěstí ve nále a Eva: Jenže ta atmo- už nezbytné. mnoho dalších úspěchů. sféra se nedá srovnávat. Eva: Posilovna nás Miroslav Horáček A co si myslíte o orga- odměnila takovými guz pořádajícího Blue sportu nizaci? Jak podle vás rami, jaké máme teď. EZ Praha ještě před zápafunguje jinde? Má lepší Ano, plážový volejbal sem připustil: „První tři úroveň nebo se může i ČR je i estetickým sportem a místa se zdají být podle zařadit mezi státy s dobrou k létu patří dobrá postava domácího žebříčku téměř úrovní? i kondice. Důležitou roli jistá“. Jeho očekávání se Soňa: No, to je právě však hraje především potvrdilo. Mistryně ČR jedna z věcí, která by se psychika. Jak se tedy v plážovém volejbalu si měla ještě doladit. Vadí dnes cítíte? nakonec zaslouženě vybo-
tých olympijských medailí. Šachy dostala Polgarová již do kolébky a staly se pro ni neodmyslitelným partnerem. Přes své mládí dovedla neuvěřitelně rychle vystoupat na šachový Olymp a může se honosit dle expertů i označením nejlepší šachistky všech dob. Chtěla by dosáhnout i na titul mistra světa v kategorii mužů. Praha se jí líbí a nemá nic proti tomu zahrát si zde i v příštích letech. Tento zápas se stal výbornou propagací šachu - sportu ducha, který je vhodný pro všechny věkové kategorie. Neměli bychom otevřít této hře dveře dokořán i v našich školách, a tak rozšířit paletu nabídek využití volného času? Chcete si poslední partii zahrát a posoudit úroveň hry? Šachová hra vám toto umožňuje. Průběh se dá zaznamenat do značek, symbolů i konečného postavení
George
LETNÍ ŠKOLA ŽURNALISTIKY
Pedagogům zbývá čas na vlastní vzdělávání jen o prázdninách jednak přednášky, jednak exkurze na novinářská pracoviště a dále praktická cvičení, která mají být průpravou ke skutečné tvůrčí žurnalistické práci a konečnému produktu - vlastnímu číslu novin. Hned druhý den jsme dostali domácí úkol. Na základě rozhovoru vytvořit medailon některého svého kolegy. Zabralo to spoustu času, ale zase jsme se velmi dobře navzájem poznali. A to je moc důležité, zvlášť když budeme muset spo-
přes kterou se hlavně my starší zatím nedokážeme přenést. Ale jsou k dispozici vynikající tlumočníci, kteří klidně před pěti lety mohli být našimi žáky. Jim závidíme a sami se až po uši červenáme. Třetím lektorem kurzu je Svatava Navrátilová z MU v Brně. Novinářská práce má mnoho aspektů. Není to jen psaní, výtvarné řešení, technické věci, ale také záležitosti právní a etické. Je dobře, že máme také
foto: autorka
I ČTK má svou „atrakci“. Redakční koš. Možná by se do něj vešlo i několik CNŽ už druhým rokem pořádá Letní školu žurnalistiky. Loňský i letošní běh absolvovalo dvacet čtyři studentů - redaktorů a přispěvatelů školních časopisů. Letos byli osloveni také středoškolští učitelé, kteří se nějakým způsobem podílejí na tvorbě školních časopisů. Příležitosti se chopilo celkem
10 pedagogů a jejich řady doplnilo několik dalších zájemců. CNŽ vycházelo při přípravě kurzu z nezpochybnitelného faktu, že média hrají v životě současné společnosti stále závažnější úlohu, vytvářejí veřejné mínění, jsou zneužitelná, ale na druhé straně jsou důležitým prostředkem komunikace. Je třeba, aby se právě tohle dostalo do
povědomí společnosti a především mladých lidí. Zprostředkovatele vidí právě v učitelích. Desetidenní kurz je má seznámit se základy žurnalistické praxe a teorie, umožnit jim, aby si vyzkoušeli vlastní tvůrčí i organizační schopnosti. foto: autorka
Desetkrát 24 hodin Jazykovou bariéru pomáhali „přelézat“ pohotoví a v Prokopce ochotní tlumočníci. Nebýt Lucky, šéfredaktorka Luďka Na programu jsou by asi amerického lektora Merla nevyzpovídala. Tomu ani všetečné otázky nezahnaly úsměv z tváře.
foto: mbo
Práce s počítačem nemusí být jen strašákem. Počáteční obavy se brzy rozplynuly, a tak si i Lenka v Internetovém centru se zvědavostí začátečníka „zasurfovala“. Někteří se však stále spoléhali na klasické propisovací tužky.
lečně udělat noviny. Učitelé ocenili výběr exkurzních míst: ČTK, redakce Mladé fronty Dnes a Informační centrum Evropské unie. Kurz vedou američtí lektoři. Merle Dieleman, středoškolský učitel angličtiny a žurnalistiky a Katherine Reedová, novinářka a lektorka žurnalistiky na Hollins University. Oba jsou bezvadní. I když Merleho asi trochu vyvádíme z míry, protože se pořád ptáme; často i na věci, které bezprostředně nesouvisí s probíraným tématem. A je tu jeden problém. Jazyková bariéra,
českého lektora. Svatava může okamžitě reagovat, korigovat a upozornit nejen nás, ale i americké kolegy na naše, případně celoevropská specika. V našich představách je Amerika zemí svobody, a tak nás občas překvapí její konzervativnost. Jen pro příklad. Zveřejnění fotografie ženy „nahoře bez“ v amerických seriózních novinách by vyvolalo přinejmenším bouřlivou diskusi a jejich korektnost by utrpěla trhlinu. Hmatatelným výsledkem práce účastníků je tiskovina, kterou právě držíte v ruce. Uplatnila se tady základní americká
LETNÍ ŠKOLA ŽURNALISTIKY
Trocha historie Začínající novináři se setkávají již více než dva roky
OSF podporuje v jednom ze svých programů (YOUTH) také vydávání školních časopisů. Pro ty, které podpořilo, o jejichž autorech vědělo, a kteří se jimi mohli prezentovat, uspořádalo setkání s novináři a tvůrci novin. Poprvé to byli redaktoři Listů (J. Pelikán, J. Vančura), kterým velmi záleželo na spolupráci s mladými. A jejich příspěvky pak v Listech také skutečně otiskli. Dvakrát seznamoval
foto: mbo
Muži zachránili ženy. Nad grackou podobou časopisu se zapotil zejména Dan s Radkem. Něžnějšímu pohlaví by nepomohly ani vypocené hektolitry. Ovládání PageMakeru je pro ně většinou velkou neznámou. pedagogická strategie: vidět konečný produkt výuky. Studenti loňského prvního ročníku LŠŽ časopis pojmenovali Legatis (lat. Čtěte). Rozhodli jsme se u názvu zůstat, by se vytvořila tradice. Jen jsme si přidali malé „prof“. Může se vztáhnout k naší „profesorské“ profesi nebo ke slovům profesionál, profesionální. (To abychom
se přece jen odlišili od studentské verze časopisu Legatis.) První a poslední jsou i v případě LŠŽ peníze. Na financování kurzu se podílí několik nadací. Je to především CNŽ (pražské i americké), pak Sorosova nadace a její pražská pobočka - OSF. Podle několika málo čísel, která proskočila, by se dalo řádově tipovat na statisíce, možná dokonce
více. Jedno je jisté. Český středoškolský učitel by na uhrazení skutečných nákladů neměl! Kurz ještě neskončil, ale už teď je účastníkům jasné, že se podařil. Celý rok se o někoho staráme, někoho učíme, vlastně se rozdáváme. Tady nám to konečně někdo vrací. Je to blažený pocit. Dobíjíme baterky, jak se dneska říká. Čas k dobíjení je bohu-
foto: mbo
Nápady se nerodí lehce. Vyklube-li se nějaký, je třeba ho pevně chytit za pačesy. Lence se to, soudě dle úsměvu, daří.
studenty s prací zprav o d a j e redaktor Českého rozhlasu Jan Petránek. Uskutečnilo se také setkání s graky a spisovateli. Po zhruba jednoleté pauze se práce s mladými novináři chopilo Centrum nezávislé žurnalistiky. Prvním dítětem byla právě loňská letní škola. Lenka Plesková
Centrum nezávislé žurnalistiky Zástupkyně ředitelky Centra nezávislé žurnalistiky v Praze Olga Jeřábková nám prozradila: „Zakladatel CNŽ James L. Greenfield se stal díky svým novinářským zkušenostem mluvčím prezidenta J. F. Kennedyho pro zahraniční otázky. Do Prahy jezdí velmi rád nejen proto, že je krásná, ale i proto, že pražské CNŽ bylo vytvořeno po americkém jako Centrum nezávislé žurnalistiky (CNŽ) bylo založeno v r. 1991 Jamesem L. Greenfieldem, členem redakční rady The New York Times. Vedle zakládající nadace vznikla centra další. Pražské v témže roce, další byla postupně otevřena v Bratislavě, Bukurešti a Budapešti, a to především jako centra výkonná. Jejich cílem je trvalé vzdělávání novinářů. CNŽ poskytuje rozsáhlý vzdělávací program zaměřený na tisk, rozhlas a televizi. Za dobu své existence si Centrum vytvořilo okruh lektorů z České republiky i ze zahraničí. Mezi zahraničními lek-
tory byla řada profesionálů z amerických televizních stanic, z agentury AP, nositelé Pullitzerovy ceny za žurnalistiku a fotografii a britští novináři. V ČR působili jednak jako lektoři v kurzech a konzultanti v médiích. Nadační charakter CNŽ umožňuje nabízet vzdělávací programy za symbolickou cenu, studenti platí za veškeré kurzy a semináře 50 % ceny. V průběhu roku 1998 se kurzů, seminářů a ostatních akcí v CNŽ zúčastnilo více než 800 novinářů a studentů. Vedle vzdělávací činnosti CNŽ organizuje debatní kluby a besedy u kulatého stolu.
LETNÍ ŠKOLA ŽURNALISTIKY Legatis prof ročník II., číslo 2 časopis Letního kurzu žurnalistiky Vydavatel: Centrum nezávislé žurnalistiky, Václavské nám. 18, 110 10, Praha 1 Tisk: Internetové centrum OSF, hotel Prokopka, Prokopova 9, 130 00, Praha 3
foto: Internet services
Spokojení frekventanti Letního kurzu žurnalistiky přijeli ze všech koutů republiky, aby se přiučili novinařině. Sedící zleva: Merle (lektor), Zdena, Kača, Iveta, Zuzka, Věra. Stojící zleva: Katka (tlumočnice), Věra, Lenka, Jana, Svatava (lekt.), Lucka (tlum.), Katherine (lekt.), Veronika, Olga, Luďka, George, Radek, Dan, Magda. Absentéři: Drahomíra, Vlaďka, Jirka (tlum.), Kamila, Olga (zástupkyně ředitelky CNŽ).
Máme vás rádi, jste skvělí! Jak se dala skupina dohromady, jaké jsou zkušenosti se studentskými časopisy, spokojenost či nespokojenost s LŠŽ atd. Otázek by mohlo být daleko více, ale musí se psát krátce, jde totiž o názory autorů těchto novin. A psát sami o sobě? Snad nám to bude odpuštěno. Na otázku: „Jak dlouho pracujete v redakci studentského časopisu?“ odpověděli čtyři, že nepracují, jedna uvedla čtyři měsíce, čtyři jeden rok, dva čtyři roky a po jednom pět a šest let. Tím jsme došli i k počtu odpovídajících, celkem třináct, všichni přítomní na LŠŽ se ankety neúčastnili. „Kolik studentů je v redakci?“ Nejčastější odpovědí bylo - různě. Počty se pohybovaly mezi pěti až deseti redaktory. Zajímavé bylo, kolik čísel jsou kde studenti schopni za rok stvořit. Z odpovědí vyplynulo, že nejméně byla vydána dvě
a počty čtyři, pět a deset byly řečeny shodně třikrát. Náklady se pohybují od 30 až do 200 výtisků. S tím souvisí, kdo to platí. Osmkrát byla jmenována škola a třikrát OSF. Po jednom byla uvedena reklama, sponzoři a městský úřad. I když nanční účast škol na hrazení nákladů výroby studentských časopisů je velmi častá, nikdo neuvedl, že by do jejich redaktorské práce vedení školy zasahovalo. Jen ve dvou případech bylo řečeno, že „pouze“ ex post je vyvíjen občas tlak, aby vyučující hlídali, co má vyjít. Ti jsou ale tak moudří a silní, že se tomuto tlaku vždy ubrání. Oni totiž musí, jinak by časopisy velmi brzo zanikly. Studenti nejsou žádní hlupáci! „Jak jste se dozvěděli o LŠŽ?“ Desetkrát zněla odpověď stejně - nabídka OSF. Ve třech případech byla informace o volných
Studenti Letní školy žurnalistiky děkují
• Centru nezávislé žurnalistiky za uspořádání kurzu, za vzornou péči o účastníky • Paní Olze Jeřábkové, která to všechno „měla na triku“ • Svým lektorům za to, co je naučili a jak je to učili • Slečnám a pánům tlumočníkům, kteří byli našima ušima i našimi ústy • Všem, kteří kurz spolunancovali
A
K N
A T E místech zaslechnuta v rozhlasovém vysílání. Ta otázka musela být položena, protože informovanost škol je stále velmi malá. Ukazuje to i malý počet přítomných středoškolských profesorů. Že by jen 11 v celé republice pomáhalo studentským časopisům? Nebo jen tolik bylo ochotno věnovat 10 dní svých prázdnin tvořivé práci? Snad ne. Zakopaný pes je pravděpodobně stále v tom, že se někteří o kvalitních akcích nedozvědí, což je ale i jejich chyba.
Závěr by měl být p ř í j e m n ý a nám se to povedlo. Na otázku: „Co byste vzkázali lektorům?“ se odpovědi výrazně podobaly. Shrnout by se daly do jednoho velkého DĚKUJEME. Všichni účastníci svorně obdivovali profesionalitu a velkou trpělivost, ale i příjemné, milé vystupování, které pomáhalo tvořit atmosféru, v níž nám bylo tak dobře. Vzkaz od účastníků americkým lektorům:
Šéfredaktorka: Luďka Bystroňová Zástupce šéfredaktora: Radek Sárközi Gracká úprava: Bohdan Borůvka Radek Sárközi Korektoři: Lenka Plesková Olga Klichová Vedoucí rubrik Zprávy: Zuzana Mikesková Luďka Bystroňová Publicistika: Magda Borůvková Názory - komentáře: Zdena Meixnerová Jana Prausová Kultura: Věra Tokarská Zábava: Veronika Staňková Kateřina Jemelková Sport: Jiří Figura Letní škola žurnalistiky: Lenka Plesková Autoři článků: Drahomíra Hříbková Věra Frühaufová Iveta Svobodová (Lochnesska) Radek Sárközi (ras) Zuzana Mikesková (zm) Luďka Bystroňová (bys) Magda Borůvková (mbo) Zdena Meixnerová (mx) Jana Prausová Věra Tokarská Veronika Staňková (vs) Kateřina Jemelková Jiří Figura (George) Lenka Plesková Olga Klichová (ok) Bohdan Borůvka (dan) Lektoři: Merle Dieleman Katherine Reed Svatava Navrátilová
