Skalničkářův rok. leden 2013 číslo 67

Skalničkářův rok                leden 2013 číslo 67

Obsah

Skalničkářův rok               

PĚSTITELSTVÍ  2   Nové kultivary lomikamenů ­ část I. (J.Bürgel)  7   Crocus vernus ´Karin´ (M.Martan)  8   Blechnum microphyllum ­ perspektívny druh pre naše záhrady (M.Škulec)  9   Jeffersonia dubia ­ hajnička nebo skalnička? (J.Baláž) 10   Disporum ­ vládce stínu (M.Martan) 12   Gentiana veitchiorum (O.Navrátil) 13   Rod Delosperma III. Delosperma alpinum versus Delosperma 'Hogan'                 (J.Niederle)  CO NÁS ZAJÍMÁ 14   Akce semena 2012 ­ 2013 (M.Pospíšil) 16   Zahradní války II. ­ divočina vrací úder (O.Navrátil) 

leden 2013 číslo 67 ISSN 1805­1170

Pro své členy a přátele vydává a zdarma rozšiřuje Klub skalničkářů Brno. Elektronický časopis vychází dvakrát ročně. Vedoucí redaktor Ing. Mojmír Martan Technický redaktor Doc. RNDr. Josef Niederle, CSc. Adresa redakce Úvoz 7, 60200 Brno

Klubový zpravodaj NAŠE AKCE 19   Přednášky a členské schůze  19   Výstava  2013 20   Burzy rostlin 2013  21   Zájezd 2013 

Vyšlo 12. ledna 2013

http://www.skalnicky­brno.cz/zpra.php

INFORMACE ZE SETKÁNÍ 22   Usnesení z 36. setkání zástupců skalničkářských klubů České a Slovenské  republiky 22   Zpráva z 36. setkání zástupců skalničkářských klubů České a Slovenské  republiky

Na titulní straně Jeffersonia dubia Foto J.Baláž

INFORMACE Z KLUBU 23   Z členské základny 24   Inzerce 24   Drobné zprávy a informace  25   Kalendář akcí klubu v 1. pololetí 2013

Botanické poznámky na konci čísla 1

PĚSTITELSTVÍ

řízkuje, skoro nejde řízkovat, je velmi vzácný a tedy je těžko jej i  křížit. S. × dinninaris jako kříženec S. dinnikii × S. columnaris   je  poměrně   vitální  a   předává   svým   potomkům   znaky   podobně   jako  jeho rodiče, ale předává i vitalitu a zdá se být dobrým opylovačem.  Pro křížení byl mimo zmíněné nové druhy použit osvědčený, životný  himálajský druh S. poluniniana, který přináší do křížení tvar růžic,  vitalitu, bujnost růstu a mnoho květů, jako určité negativum však  přináší i volnější trsy, jakousi měkkost a nižší mrazuvzdornost.  Pro červenou barvu byly použity kultivary skupiny poluanglica  S.  'Tvůj   Úspěch'   a   další.   Dále   byly   použity   druhy  S.   iranica  a  S.   wendelboi,  které dominují v kříženích vitalitou, kompaktními trsy,  tvrdostí   růžic,   větším   počtem   květů   na   lodyze   a   jejich   kříženci  rostou pomalu. Hybridy těchto druhů jsou vitální a jsou vhodní i do  exponovanějších skalek. Při   zahradním   řízeném   křížení   se   někdy   sejdou   u   hybrida  vlastnosti jen negativní, hybrid nejen že neroste, nekvete, ještě se  vytahuje a podobně. Některé jedince je však radost pěstovat, protože  předčí své rodiče v kráse i v bujnosti růstu, doslova se předhánějí ve  vitalitě.   Jako   by   se   rodičovský   pár   jednou   k   sobě   hodil,   podruhé  nehodil. Jedná se o křížení druhů a proto asi polovina křížení není  úspěšná,   jednotlivé   druhy   se   proti   křížení   brání   genetickými  bariérami.   Jestliže   se   křížení   druhů   uskuteční,   mají   hybridy   na  základě   heterosního   efektu   vitalitu   vyšší.   Z dlouhodobého  zahradního   křížení   vyplývá,   že   se   spolu   snadno   kříží   evropské,  kavkazské,   a   sinohimálajské   druhy   a   je   možno   předpokládat,   že  všechny   Kabschie   jsou   si   příbuzné   a   jsou   to   s největší  pravděpodobností v pravém smyslu  druhy euroasijské. Autorem křížení je Jan Bürgel. Ve vypěstování a selekci jsem spolu­ pracoval s O. Maixnerem. Uvedu   jeden   „planý   kultivar   “   a   několik   kultivarů   starších,   jež  nebyly dosud popsány.

Nové kultivary lomikamenů ­ část I. Do   kultury   byly   zavedeny   nové   druhy   červených   kavkazských  lomikamenů S. dinnikii, S. × dinninaris a S. columnaris, které byly  přivezeny  českými   cestovateli.   V průběhu   několika   let   byly   tyto  druhy použity pro křížení. Ačkoliv známe chování některých rostlin  při   křížení,   dá   se   říci,   že   vždy   je   zahradní   křížení,   hybridizace  sázka. Záleží na dominanci každého jednoho znaku či vlastnosti u  jednotlivých   rodičovských  druhů   a   tak  se  někdy   sejdou  vlastnosti  pozitivní,   jako   například   krása   květů,   uspořádání   a   tvar   růžic   a  vitalita, jindy  jsou pozitivní  vlastnosti doprovázeny nižší  vitalitou  nebo   semenáčky   pomalu   rostou.   Vysokohorské   kabschie   rostou  velmi pomalu, nemají kam spěchat. V Himálaji například v lokalitě  „před   Thorung   La   5100m“   rostou   porosty,   čtvereční   kilometry,  polštáře   a   lavice   miliónů   rostlin   více   druhů,  S.   hypostoma,   S.   andersonii, S.  × tukuchensis, S.  × alpigena  a jejich trojnásobných  hybridů.   Jsou  staré  až   tři   sta  let  a   rostou  zde tisíce  let,  opravdu  nemají   kam   spěchat,   rostou   na   jednom   místě   tak   dlouho,   že   po  určité   době   vyčerpají   živiny,   začnou   chřadnout   a   zahynou,   jsou  nahrazeny svými potomky.               Popíši některé znaky, jež užité rodičovské druhy předaly, tyto  znaky jsou pravděpodobně dominantní. S. dinnikii   předává tvar trsu a růžic, její červená až růžová barva  květu   však   dominantní   není.   Druh   je   dobrou   matkou,   dobře   se  opyluje   a   dobře   donáší   semena.   V zásadě   však   se   moc   kladně  v křížení neprojevuje,  často, jestliže jsem ji užil jako partnera při  křížení   s červenými   druhy   (červená  ×  červená),   vznikly   rostliny  skoro bílé. Jako by bílá barva byla v rostlině skrytá a dominantní. S. columnaris předává tvar trsu a růžic a její potomci rostou pomalu  až velmi pomalu. Protože druh roste velmi pomalu, velmi obtížně se  2

Saxifraga × alpigena ' Thapa Peak'  (Thapa Peak 6012m)  Sběr v roce 2000, pod číslem DEBU 20/6/101 z lokality „1hodina do  Kalopani 4000m, Centrální Himálaj, údolí Kali Gandaki Synonymum: S. × thapaensis BŰRGEL nomen nudum.  V roce 2000 jsem nalezl tohoto hybrida, připravil jsem jeho popis,  ale   nepublikoval   jsem   jej.   V dalším   roce   2001   jsem   našel  S. andersonii, S. quadrifaria a S.  ×  alpigena  na lokalitě Thorung  Pedi, kde rostly jak oba rodičovské druhy, tak jejich hybridy. Tehdy  jsem pochopil, že S. × alpigena je hybrid té samé kombinace, hybrid  S. andersonii × S. quadrifaria. Popis:   Malé   polštářky   vystoupavé   do   10   cm   průměru.   Výběžky  krátké 5 až 10 mm. Růžice otevřené 3 až 9 mm v průměru, listy  přímé, vejčité, obvejčité až úzce vejčité, mají jen jeden pór na uťatém  vrcholu. Mladé malé růžice mají listy v růžici vstřícně uspořádané a  některé   tyto   vstřícně   uspořádané   růžice   mají   poupě   a   pokvetou.  Dospělé   zcela   vyvinuté   růžice   mají   pak   listy   v růžici   uspořádány  alternátně   neboli   střídavě.   Poměr   vstřícně   a   alternátně  uspořádaných   růžic   v trsu   je   proměnný   v závislosti   na   ročním  období.   (Zjara   více   vstřícných   růžic,   na   podzim   více   alternátně  uspořádaných růžic). Listy 1,7 – 2,3 mm × 2,3 – 4 mm mají několik  brv   u   báze.   Květenství   1   –   (3)květy,   lodyha   5   –   15   (20   mm   ve  skleníku) nese 3 lodyžní listy, poupě je malá kulička 2 až 3,5 mm  v průměru. Květ bílý vázovitý, květní lístky při dokvétání převislé.  Květ má 10 mm v průměru. Květní lístky okrouhlé, 4,5 mm široké a  4   mm   dlouhé.   Blizna   bílá,   prašníky   temně   červené,   nektarový  kroužek   žlutý.   Překvapením   je   vitalita   rostliny,   protože   pochází  z výšek 4000m. V horkém počasí nemá ráda vrchní vlhkost.

Saxifraga 'Krokodýl',  NCC= nezařazený kultivar Kultivar subsekce Engleria nalezený v mé zahradě v roce 1982. Popis: Vitální rostlina. Trs je tvořen šedozelenými růžicemi o  průměru 2 až 3 cm. Listy kopisťovité s 13 ti póry, 1,7  mm široké a  10 až 14mm dlouhé. Lodyha 10 cm. Hlavní znak, který kultivar  odlišuje, je množství listů v růžici a jejich tvar. Lodyžní listy  pokrývají lodyhu hustě, zvláště pak při počátku růstu lodyhy, a tak  připomínají šupiny kůže krokodýla. Doporučil bych venkovní  expozici.

Saxifraga ´Teide´ Saxifraga 'Teide' [Skupina Swing] Jedná   se  o  sesterský   semenáč  S.  ´Tenerife‘,  vybrán   po roce   1999.  Znak, který odlišuje tyto kultivary, je počet květů. S. ´Teide‘ má jen  jeden květ na lodyze. Při výsevu vzešlo asi 50 semenáčků kombinace  S. wendelboi  ×  S. poluniniana  a většina, skoro všechny, měly více  květů   na   lodyze,   pouze   jeden   semenáč   měl   jen   1   květ   na   lodyze.  Pěstoval jsem jej pět let, vybral jsem jméno hory Teide jako vrchol  ostrova Tenerife. Další rok kvetla  S.  ´ Teide‘ více květy. Vlastnost  3

jedno nebo vícekvětosti tohoto kultivaru není konstantní a je závislá  na   kondici   rostliny,   na   průběhu   počasí,   hnojení   a   podobně.   Tyto  podmínky mění počet květů a S. ´Teide‘ je jednou jednokvětá, jindy  vícekvětá. Podobně se chovají i jiné kultivary nebo druhy, například  S.   ´Dr   Watson‘   má   jedno   až   desetikvěté   lodyhy   v jednom   trsu  v jednom okamžiku.

sesterský semenáč  ´Satchmo‘ a S. ´Louis Armstrong´. Když ty samé  rodičovské   rostliny   byly   užity   v opačném   pořadí   (S.   aretioides  ×  S. media × S. lilacina  ×  S. lowndesii) x S. poluniniana.  Popis: Jedná se o bohatě kvetoucí červený jednokvětý kultivar, tvoří  vystoupavé   polštáře,   je   životný,   tvořen   je   otevřenými   růžicemi   o  průměru 9­13 mm. Lodyha 5 ­15mm vysoká nese 1 květ o průměru  12 mm, barva květních lístků je tmavě purpurová. Protože jedním  rodičem   je  S.   lowndesi,  má   raději   vlhčí   a   chladnější   podmínky,  v horkém počasí nemá ráda vrchní vlhkost, kvete časně.

Saxifraga ‘Charles Darwin’ Saxifraga poluniniana × S. × semmleri ‘Martha’, (S. ferdinandi­ coburgi × S. pseudolaevis  × S. sancta) Vypěstován v roce 1995. Popis: Kompaktní polštář je tvořen otevřenými růžicemi o průměru  13­14   mm.   Listy   růžice   široké   1,7   mm   mají   3   póry.   3   cm   vysoká  lodyha nese 1 až 6 květů a až 7 lodyžních lístků. Květní lístky žluté  okrouhle   obvejčité,   rozestálé,   celá   vnitřní   část   květu,   prašníky,  blizny jsou žluté až zelenožluté.  

Saxifraga ´Dr.Watson´ (S. poluniniana × S. kotschyi) Saxifraga ´Dr. Watson‘ Pěstovaný od roku 2009. Fixní postava  Conana Doyla,  stejná kombinace jako u  S. ´Sherlock  Holmes‘   jedinci,   vlastní   rodičovské   rostliny   byly   jiné.   U   tohoto  kultivaru  to byl  vlastní  nový sběr,  S. poluniniana  01/2/104/100/1a  z Centrálního   Himalaye   z   lokality   Bhratang   a   nové   introdukce  S. kotschyi  českých skalničkářů.  S. kotschyi   se většinou chová do­

Saxifraga ´Neil Armstrong' ´Saxifraga ‚ Neil Armstrong‘ [Skupina Blues ]   No.: 06 /04, výsev v roce 2004. Hybridní kombinace (S. aretioides ×  S.   media   ×   S.   lilacina   ×   S.   lowndesii)   ×   S.   poluniniana,  Je  to  4

minantně ve všech znacích a předává tvar květu, počet květů i tvar  růžic. Popis: Vystoupavé polštáře tvořené otevřenými růžicemi o průměru  15 až 18 mm.  Listy čárkovitě ­ kopisťovité  o rozměru 3 x 8 mm s 5ti  póry. Lodyha nese 6 lodyžních lístků a kompaktní vrcholík  s  (1), 5ti  až   10ti   žlutými,   vázovitými   květy.   Prašníky   oranžové.   Rostlina  bohatě kvete, roste velmi rychle a je vhodná pro venkovní užití.

hodnotím červené barvy a plisovaní korunních lístků.    Saxifraga ´Crinoline‘ No.: Ir × din, Kombinace S. iranica × S. dinnikii. Výsev 2005,  selekce 2012. Popis:   Kompaktní   vystouplý   polštář   tvoří   otevřené   růžice   s   listy  poněkud konvexně prohnutými. Průměr růžice je 8 až 10 mm. Listy  růžice čárkovitě­kopisťovité o rozměrech 1,8 x 4,5 mm se 3mi póry.  Květ růžový, vázovitý o průměru 12­15 mm. Petaly o rozměrech 4 x  6 mm, prašníky žluté a blizna světle růžová. Lodyha 4­5 cm dlouhá  se  3mi   až   5ti   květy   a   až   7mi   lodyžními   listy.  Rostlina  se  snadno  pěstuje,   je   životná   dobře   kvete   a   je   vhodná   pro   pěstování   jako  venkovní kultura, sbírky i skalku.     

Saxifraga ´Rumba‘ S. ‚Laka‘ × S. kotschyi, výsev 2005, selekce 2007. Kombinace šesti  druhů S. aretioides × S. media × S. lilacina × S. poluniniana ×  S. iranica × S. kotschyi, No.: 1000/07  Popis:   Vitální   rostlina   vytváří   vystoupavý   polštář   tvořený  otevřenými   růžicemi.   Růžice   mají   15   mm   v   průměru   a   na   2   cm  vysoké lodyze nesou 1­(3) oranžovo­růžové květy o průměru 15 mm.  Prašníky   jsou   tmavě   purpurové.   Kultivar   je   vhodný   pro   venkovní  pěstování. Saxifraga ´Samba‘ No.: 1/2005B, S. × poluanglica ´Tvůj Úspěch‘ × S. kotschyi, výsev a  výběr 2005­2006. Kombinace pěti druhů S. aretioides × S. media ×  S. lilacina × S. poluniniana × S. kotschyi,  Popis:   Kultivar   roste   dobře.   Celá   rostlina,   růžice,   květenství  připomíná S. kotschyi.  Jako u rodičovského druhu S. kotschyi nese  lodyha 4 až 5 květů o průměru 8 až 12 mm. Poupata jsou červená,  po otevření jsou květy oranžové stejně jako prašníky i krátké nitky,  které prašníky nesou. Kultivar je vhodný pro venkovní pěstování. 

Saxifraga ´Red Crinoline´ Saxifraga ´Red Crinoline‘ No.: Ir × dn 6, Kombinace: S. iranica × S. × dinninaris. Výsev 2005,  selekce 2012. Popis: Polštář kompaktní, vystouplý tvoří jej otevřené růžice s listy  poněkud konvexně prohnutými. Průměr růžice je 8 až 10 mm. Listy  růžice čárkovitě­kopisťovité o rozměrech 1,8 x 5,5 mm se 3mi póry.  Květ červený vázovitý o průměru 12 mm. Petaly úzké 3,5 x 6­7 mm 

Do   kultury   byly   zavedeny   nové   druhy   červených   kavkazských  lomikamenů  S.   dinnikii,  S.  ×   dinninaris  a  S.   columnaris,  byly  přivezeny  českými   skalničkáři.   V průběhu   několika   let   byly   tyto  druhy použity pro křížení k získání nových barev a forem. Jako nové  5

jsou   nepravidelně   uspořádané   v   květu,   prašníky   žluté   a   blizna  světle   růžová.   Lodyha   4   cm   dlouhá  se   3   až   5   květy.   Rostlina   je  životná, dobře kvete a je vhodná pro pěstování mimo skleník.      Skupina Liberty Ships Popíši   novou   kombinaci   křížení  S.   iranica  ×  S.   poluniniana  ×  S.   aretioides  ×  S. lilacina  ×  S. media  jako  [Skupina Liberty Ships]  pro kultivary  S. ´Laka‘, S. ´Fairport‘, S. ´Halo‘, S. ´Daylight‘. Liberty ships byly nákladní lodě budované za druhé světové války  v USA. Popisované rostliny této kombinace jsou ze skleníku. Semena byla  vyseta   v   roce   2005,   2006   vzešly,   do   roku   2012   byly   vybírány   a  popisovány.  S. ´Winifred’ byla užita v roce 1989 jako rodič S. × poluanglica ´‚Tvůj  Polibek‘ a nyní byla použita znovu, aby bylo dosaženo červené barvy.  Hybridní   roj   asi   padesáti   semenáčů   měl   pěkné   růžové   barvy   a  několik   červených   jedinců   (některé   jsou   při   otevření   květů   stejně  nebo tmavěji červené než  S. × anglica ´Winifred‘).

Saxifraga ´Fairport´ Saxifraga ´Halo‘, [Skupina Liberty Ships]  Jméno lodi, No.: LW 18 Saxifraga ‚Laka‘ × Saxifraga  × anglica  ‚Winifred‘  Jedná   se   o   sesterský   semenáč   S.‘Fairport’   a   ‘Daylight’.   Nový,  výjimečný   tvar   a   velikost   květu   řadí   kultivar   jako   výjimečný  v souboru již pěstovaných. Popis:   Kultivar   s   polštářem   vystoupavým.   Růžice   otevřené   mají  průměr 12­15 mm, listy růžice jsou čárkovité 1,9­2,6 x 7­8 mm, mají  7   pórů.   Poupě   velké,   ve   tvaru   kuličky.   Květ   růžový,   plochý   nebo  miskový, má až 22 mm v průměru. Květní lístky široké, převislé,  okrouhlé,   na   vrcholu   se   rolují   a   jsou   zvlněné.   Květní   diagram   je  pravidelný, prašníky červené. 

 Saxifraga ´Fairport‘ [Skupina Liberty Ships]  Fairport ­ jméno lodi, No.: LW 16a, WL 2/2005 Saxifraga ‚Laka‘ ×  Saxifraga  × anglica ´Winifred‘  S.  ´Laka‘    je   velice   pěkný   a   životný   kultivar   s   pěknou   růžovou  barvou.   Je   to   vícenásobný   hybrid     kombinace   S.  aretioides   ×  S. media x S. lilacina x S. poluniniana x S. iranica.  Popis:   Kultivar   s   polštářem   vystoupavým   je   životný   asi   jako  S. ‘Winifred  ‘. Růžice má   průměr 7­10 mm, listy růžice čárkovité  1,2 x 6,5 mm  a má 3­7 pórů. Poupě je kulovité, . lodyha 3 až 15 mm  vysoká nese jeden květ. Květní diagram pravidelný, petaly  převislé,  okrouhlé   o   rozměru     7,3   x   8   mm.   Prašníky   tmavě   purpurové,  nektarový kroužek purpurový.

6

Saxifraga ´Halo´

Saxifraga ´Tenerife´ Další informace můžete najít na osobních stránkách   http://saxifraga.webnode.cz/  a     http://saxifraga­burgel.webnode.cz/      

   Jan Bürgel, Praha

Saxifraga ´Daylight´

Crocus vernus ´Karin´

Saxifraga  ´Daylight‘, [Skupina Liberty Ships]  Jméno lodi. No.: LW3, LW6, Saxifraga ´Laka‘ × Saxifraga  × anglica  ´Winifred‘ Popis:   Kultivar   s   polštářem   vystoupavým.   Růžice   otevřené   mají  průměr 10­12 mm, listy růžice jsou čárkovité 2­2,6 x 8 mm, mají 7  pórů.   Poupě   velké   ve   tvaru   kuličky.   Květ   růžový,   plochý   nebo  miskový má až 22 mm v průměru.   

Zejména   pro   milovníky   cibulovin   jsem   připravil   tento   kratičký  článeček,   či   spíše   zmínku   o   téměř   neznámém,   ale   velmi   hezkém  jarním   šafránu  Crocus   vernus  ´Karin´.   Jedná   se   zřejmě   o  nedávnou   novinku,   neboť   ani   na   internetu   se   o   něm   téměř   nic  nedozvíte,   jedině,   že   ho   nabízí   česká   firma   Lukon   Bulbs   ve  svém podzimním katalogu. Já jsem ho sázel na podzim 2009, takže  jsem  se z jeho velmi  zajímavě  vybarvených velkých květů těšil  již  třikrát. Základní barva je tmavě modrofialová, na špicích jsou tmavé 

Fotografie v barevné příloze autor a A. Young 7

skvrny s bělavou infúzí. Měl jsem vždy dojem, že oproti jiným jarním  šafránům   rašil   vždy   trochu   později.   Po   loňské   špatné   zimě,   kdy  mnoho   cibulovin   nevyrašilo   vůbec,   včetně   mnoha   osvědčených  kultivarů   krokusů,   jsem   si   nedělal   velké   naděje.   Ale   nezklamal!  Jestli ho seženete, vyzkoušejte ho i na vaší zahradě. U mne roste v  kamenité zemi, kam při sázení (do košíku na cibuloviny) přidávám  kompost. Místo je hodně vysychavé, zejména v létě. Mojmír Martan, Brno 

Blechnum microphyllum ­ perspektívny druh pre  naše záhrady S   rastlinami   rodu  Blechnum  mám   posledné   roky   nie   najlepšie  skúsenosti.   Naša   domáca   rebrovnica   (česky   žebrovice)  Blechnum   spicant  v Bratislave trpí v lete extrémnymi horúčavami a suchým  vzduchom. Zrejme podobné skúsenosti sú aj v Brne. 

Crocus vernus ´Karin´ (foto M.Martan) Blechnum microphyllum (foto M.Škulec)

8

zbierke Blechnum microphyllum (syn. B. gayanum) z Čile – Vulkan  Villarica.   Okrem   južného   Čile   rastie   aj   v   Argentíne.   Rastlina   je  veľkosťou len o niečo väčšia než predošlý druh. Listy majú 15 – 20  cm. Veľmi dobre rastie, rozrastá sa plazivými podzemnými výhonmi  a   dobre   znáša   našu   klímu.   Samozrejme   v   lete   je   vďačná   za  zalievanie a rozprašovanie vody. Ani mrazy ju nepoškodia tak ako  predošlý   druh.   Je   to   vďačná   a   perspektívna   rastlina   pre   našu  kultúru. Je vhodná do vresoviska, alebo do hájnej časti záhrady.   Milan Škulec, Bratislava

Jeffersonia dubia ­ hajnička nebo skalnička ?         Já myslím, že obojí. V hajní části zahrady je sice hlavní těžiště  jejího využití, ale můžeme ji často vidět i ve větších skalkách nebo  na záhonech. Tam je ale vhodné vybrat jí co nejvíce zastíněné místo.  Na   slunci   nám   sice  Jeffersonia   dubia  poroste   také   a   bude   na  takovém stanovišti dokonce kompaktnější. A také pokvete dříve než  rostliny   ve   stínu,   ale   je   to   vždy   na   úkor   délky   kvetení.   Tato  skutečnost se dá docela dobře eliminovat tím, že sázíme rostliny na  různě   osluněná   stanoviště.   U   mě   se   osvědčilo   pěstování   jak   na  plném slunci, kde rozkvétají až o týden dřív, ale také, a to hlavně,  v polostínu až ve stínu. Tímto způsobem si prodlužuji dobu kvetení  až   na   více   jak   čtrnáct   dní.   Jako   většina   hajniček,   vyžaduje   i  Jeffersonia   dubia    mírně   kyselou,   lehčí   půdu,   která   musí   být   ale  dobře zásobená živinami. Hůře snáší i déle trvající sucho. Je velice  zajímavé,   že   zatímco   na   některých   zahradách   sotva   přežívá,   tak  někde se dokáže generativně rozmnožovat tak intenzívně, že musí  být omezována.

listy Blechnum spicant (dole) a B. spicant ´Serratum´ (nahoře) (foto   M.Škulec) Často   pestovaná   menšia  Blechnum   penna­marina  rastie   lepšie.  Stálozelené listy vyrastajú z plazivého podzemku a dorastajú 10 – 20  cm   dĺžky.   Druh   je   rozšírený   v   Austrálii,   na   Novom   Zélande   a  v Južnej Amerike. V kultúre je aj forma ´Cristatum´ s hrebienkami  na   konci   listov.   Je   to   druh     ktorý   sa   celkom   dobre   adaptuje  v zahradách.   Predsa   mám   po   posledných   zimách   nepríjemnú  skúsenosť. Napriek ľahkému krytu boli stálozelené listy niektorých  rastlín tak poškodené, že sa rastliny dlho po zime spamätávali, či  dokonca odišli (rastliny z Nového Zélandu a Argentíny). Paradoxne  rastliny   z   Tasmánie   boli   nepoškodené.   Už   niekoľko   rokov   mám   v 

9

Jeffersonia také proto, že je mezi skalničkáři všeobecně vžitý a proto  každý ví, o jakou rostlinu se jedná.    

         Rozmnožování  Jeffersonia dubia je možné buď výsevem, nebo  rozebíráním   starších   trsů.   Nejjednodušší   způsob   jak   získat   větší  množství   rostlin,   je   výsev   semen,   kterých  Jeffersonia   dubia  tvoří  dostatek. Semena je vhodné vysévat co nejdřív po uzrání, kdy mají  nejvyšší   klíčivost.   V   příznivých   podmínkách   dochází   i  k samovýsevům a to i na dosti vzdálených místech od mateřských  rostlin.   Mně   k namnožení   stačily   zatím   semenáče   sebrané   ze  samovýsevů,   kterých   mám   na   zahradě   dostatek.   Semenáčky  pěstované v kontejnerech dorůstají do květu i několik let a to je asi  důvod,   proč   se   téměř   neobjevují   v prodeji.   Rozmnožování  rozebíráním starších trsů je možné, je ale dost obtížné. Starší trsy  mají tak hustě propletené drátovité kořeny, že je bez poškození není  téměř   možné   rozdělit.   Tuto   operaci   lze   provádět,   až   když   jsou  rostliny ve vegetačním klidu t.j. po zatažení.             Popis:   Bylina,   v   době   vegetace   vysoká   15­20   cm,   na   zimu  zatahující, v květu bezlistá, listy se objevují krátce po odkvětu. Listy  jsou okrouhlé, srdčité, v mládí složené, hnědofialové, později zelené  a jsou   na stopkách až 15 cm vysokých. Květy velké až 3 cm, jsou  neseny   na   stoncích   do   15   cm   vysokých.   Základní   barva   květů   je  modrá,   ale   existují   i   formy   s květy   růžovými   nebo   bílými.   Plod  obsahuje velká černá semena. Vyskytuje se v severovýchodní Číně, v Koreji a na Dálném východě.  Roste   v lesích,   ale   také   v křovinách,   převážně   na   vlhčích  stanovištích, v nadmořské výšce 500­1200 m.n.m.          Poznámka: V poslední době se v několika publikacích objevilo  přeřazení   tohoto   druhu,   do   rodu  Plagiorhegma,   který   byl   dříve  uváděn jako synonymum. Já nejsem zastáncem přeřazování druhů  z jednoho   rodu   do   druhého   i   když   uznávám,   že   v některých  případech   to   může   být   opodstatněné.   Je   na   každém   z nás   jak   se  k tomu   stavíme.   Já   jsem   použil   v tomto   článku   označení   rodu 

Jaroslav Baláž, Dolní Rožínka

Jeffersonia dubia (foto J.Baláž)

Disporum ­ vládce stínu Rod  Disporum  (české jméno nemá) zahrnuje dle různých botaniků  cca 10­60 druhů. Jsou to zajímavé lesní trvalky, charakterem růstu  připomínají   nám   známější   kokoříky   (Polygonatum).   Milují   stín   a  10

chladnější nevysychavá místa, sluneční svit tolerují v ranních nebo  časných   dopoledních   hodinách,   zejména   na   jaře.   Nejlépe   rostou  v přiměřeně   vlhkých   hlinitých   humózních   půdách.   Tyto,   u   nás  vzácné,   rostliny   mají   rády   klidné   místo,   nedoporučuje   se   v jejich  sousedství   přerývaní   půdy,  protože  mělce  koření   a   může docházet  k poškození podzemních orgánů. Na zimu zatahují, v tomto období je  vhodné pokrýt půdu nad rostlinami vrstvou listí, které před rašením  opatrně odstraníme a nahradíme vrstvou kompostu.  

Roste v nadmořských výškách od 100 do 2500 m. Raší v dubnu, kdy  ze   země   vyrůstají   lodyhy   olistěné   svěže   zelenými,   lesklými,  kopinatými   listy,   zakončené   velkými   nícími,   velmi   půvabnými  žlutými   květy,   které   můžeme   obdivovat   ještě   v   průběhu   května.  Koncem   léta   a   na   podzim   se   objevují   malé   černé   plody.   Dorůstá  výšky až 75 cm, ale rozrůstá se pomalu. Množí se opatrně dělením  starších trsů, buď v předjaří před rašením, nebo na podzim. Rostlina  je v brněnských podmínkách spolehlivě zimovzdorná.

Disporum flavens (foto M.Martan) Disporum flavens (syn. Disporum uniflorum)   Pochází z Koreje, zasahuje i do přilehlých částí Číny a Mandžuska. 

Disporum viridescens (foto M.Martan)

11

Disporum viridescens  (syn.Uvularia viridescens)          Pochází   také   z Koreje,   roste   ale   i   v Japonsku,   severní   Číně   a   na  východě   Ruska   (Mandžusko)   v nadmořských   výškách   do   600   m,  nejčastěji v lesích a na travnatých svazích. Na rozdíl od předchozího  se tento druh rozrůstá rychleji, takže se dá i častěji dělit. Květy má  menší,   hvězdičkovité,   nazelenale   až   krémově   bílé,   rozvíjejí   se  v průběhu května. Podobně jako u předchozího druhu zrají koncem  léta a na podzim malé černé plody. Dorůstá výšky až 80 cm a je u  nás plně zimovzdorný.  

Gentiana veitchiorum ­ typická forma (foto O.Navrátil) našich   skalkách  se  zejména   v posledních   letech  začíná   vyskytovat  častěji a to dokonce v několika různých formách. U některých rostlin  jde o typické exempláře, jindy se jedná zřejmě o různé místní formy  a   varianty.   Zajímavá   je   například   existence   rostlin   s bohatě  členěnými lodyhami, tvořící doslova hrozny květů na vzpřímených  koncích „větviček“ (viz foto Petr Hába, Vizovice). Často se asi pěstují  i   přírodní   kříženci   s druhy  Gentiana   sinoornata,  G.lawrencei,  G. farreri,  G. helophila  a   snad   i  G. futtereri  a  G. nyalamensis.  Variabilita  Gentiana   veitchiorum  je   značně   vysoká.   Přesto   se  domnívám,   že   by   bylo   dobré   si   připomenout   některé   základní 

Pokud   se   zajímáte   i   o  další  hajní   a   lesní   rostliny,  pak   je  pro   vás  první čtvrtek v dubnu 2013 připravena přednáška na toto téma. Mojmír Martan, Brno

Gentiana veitchiorum  O hořci  Gentiana veitchiorum  Hemsl toho bylo již napsáno hodně.  Rozhodl jsem se přesto k problematice tohoto hořce ještě vrátit. Na  12

mezi korunními cípy, jež jsou kratší a jakoby rozprostřené s několika  zuby. Koruna je tudíž oproti hořci G. veitchiorum mnohem výrazněji  pěticípá. Lodyha tohoto hořce je olistěná delšími a dosti užšími ostře  zahrocenými listy a bazální růžice má listy oproti lodyžním značně  kratší,   je   mnohem   méně   výrazná,   nerobustní   a   v době   květu   již  zatahuje. Květy druhu G. helophila opalizují většinou do purpurova  až   tmavě  fialova   ­  viz   Flora   of  China.   Semenáče   těchto  hořců   mi  před pár lety poslal Vladimír Staněk. V kultuře se zřejmě objevily i  některé   další,   zajímavé   hořce   z Tibetu,   jejichž   odlišení   od   druhu  G. veitchiorum  je   pro   nás   úkolem   do   budoucna.   Vodítkem   při  určování těchto hořců by mohl být především vzhled a tvar květu a  korunní   trubky,   olistění   lodyh   a   délka   a   tvar   kalicha   a   kališních  lístků. V některých případech se přesto asi budeme muset spokojit  s konstatováním,   že   škála   tvarů   u   forem   hořce  G. veitchiorum  je  velmi pestrá a příroda je mocná čarodějka. Oldřich Navrátil, Ostrava

Rod Delosperma III. Delosperma alpinum versus  Delosperma 'Hogan'

Gentiana aff. veitchiorum (foto P.Hába) vlastnosti vzhledu této rostliny, jež by nám mohly napomoci alespoň  při určování typických hořců tohoto druhu. Charakteristická je pro  něj   především   robustní   bazální   růžice,   která   je   i   v době   květu  značně   výrazná   a   částečně   zatahuje   až   po   odkvětu   v pozdním  podzimu.   Poléhavé   lodyhy   jsou   dosti   hustě   olistěné   nepříliš  dlouhými, avšak cca 2,5 a více mm širokými listy. Květ je souměrně  úzce   trychtýřovitý,   4­6   cm   dlouhý,   vně   výrazně   pruhovaný   a  korunní listy spolu s plikami tvoří souměrnou hvězdu. Barva koruny  je variabilní od temně modré po čistě bílou. Tvarově podobné květy  Gentiana helophila se liší delší korunou (7­7,5 cm) a tvarem výběžků 

Delosperma  'Hogan'   je   nejčastěji   prezentováno   jako  Delosperma   alpinum  či  Delosperma  'Sani   Pass'.   První   označení   je   naprostý  nesmysl,   druhé   je   nicneříkající,   protože   na   Sani   Pass   roste  delospermat pěkná řádka druhů. Sean Hogan zavedl tento druh do  kultury. V přírodě je toto delosperma nalézáno ve vlhké plytké půdě  na   vrcholcích   čedičových   skalek.   V   zahradě   je   překvapivě  zimovzdorné.   To   jsem   si   ovšem   myslel   jenom   do   letošní   zimy.  Delospermata   nesnesou   trvalý   mráz.   Buďto   jim   zmrznou   kořeny,  anebo   uschnou.   Pokud   ovšem   neuhnijí.   Od   většiny   druhů   rodu  Delosperma se odlišuje drobnými bílými kvítky a lesklými krátkými  13

širokými   na   vrcholu   zaokrouhlenými   listy,   které   se   na   slunci  zbarvují červenohnědě. Mladé rostliny po nařízkování vytvářejí asi  10 cm dlouhé polovzpřímené bohatě olistěné lodyžky. Ty se později  položí   a   ztratí   spodní   listy,   takže   starší   rostliny   jsou   tvořeny  rohožkou plazivých holých větviček, z níž vyrůstají krátké olistěné  výhonky.   Svým   charakterem   je  Delosperma  'Hogan'   vynikající  drobnou rostlinou do skalek.

váním   tohoto   jména   vyčkat,   zda   uvedený   druh   nepopsal   někdo  dříve. Josef Niederle, Brno

CO NÁS ZAJÍMÁ

Skutečné    Delosperma   alpinum  vypadá   úplně   jinak.   Je   tvořeno  hlavně   řepovitým   kořenem,   na   jehož   vrcholu   vyrůstá   trsík  kratičkých lodyžek s droboučkými špičatými lístečky a miniaturními  bílými   kvítky.     Původní   název   a   možná   i   budoucí   je  Ectotropis   alpina. Rostlina je venku naprosto nepěstovatelná. Představu o její  nepatrnosti si uděláte z obrázků

Akce semena 2012 ­ 2013          Tak je to tu zas, mám­li se upřímně přiznat, i tentokrát jsem  s napětím očekával, co dárci  převratného pošlou a bude­li to něco  velice zajímavého, tzv. hitovka z jiného světadílu, pohoří či nepříliš  vzdálených evropských lokalit ­ přírodní sběry.           Nutno říci, že nemusíme vzhlížet do velkých skalničkářských  dálek   a   snít.   Naši   pěstitelé   mají   velké   množství   takových   rostlin  přímo   ve   svých   skalkách   a   mnozí   ochotně   plody   těchto   kytiček  darovali do naší letošní klubové brněnské akce semen. Velice však  musím   poděkovat   těm,   co   se   vydali,   trmáceli,   pečlivě   popsali,  vytřídili, vyčistili a posléze darovali semínka z horských lokalit.      Seznam dárců je v letošním roce o něco kratší, neznamená  to   ­   naštěstí   ­   méně   kvalitní,   než   v loňském   období.   I   položek   je  méně.   Rozhodl   jsem   se   však   doplnit   tento   seznam,   lépe   řečeno  některá semena z loňské akce přeřadit do letošní. Má to jednoduché  vysvětlení proč. Zkrátka většina materiálu je klíčivá i několik let a  patří mezi ně mnoho atraktivních druhů a navíc, bylo mi jich líto,  vždyť je v následujícím roce nemusíme mít.          A   začalo  třídění  a   sestavení   jmenného   seznamu   dárců,   což   je  jednoduché, a sestavování druhů rostlin, lépe řečeno jejich jmenných  názvů,   což   je   daleko   horší   a   pracnější.   Pokud   jsou   perfektně 

http://farm4.static.flickr.com/3033/2625648330_46f50b7296_o.jpg http://farm3.static.flickr.com/2019/2616740684_3ce4ed9492_o.jpg http://www.bcss.org.uk/foruma/viewtopic.php?f=1&t=92733 Porovnání těchto dvou rostlin najdete na síťové stránce http://www.srgc.org.uk/smf/index.php? topic=3795.msg147247#msg147247 Mince u Delosperma alpinum má průměr 19 mm. Trsík  Delosperma   alpinum je nepatrně větší než jedna růžice Delosperma 'Hogan'. Internet   je   zdrojem   báječných   informací,   které   ovšem   tvoří   jen  nepatrný   podíl   v   záplavě   naprostých   nesmyslů.   Takže   téměř  všechno, co najdete o   Delosperma alpinum, ve skutečnosti popisuje  a zobrazuje Delosperma 'Hogan'. Na konci tohoto čísla Delosperma 'Hogan' formálně popisuji a dávám  mu   jméno  Delosperma   seanii­hoganii.   Zatím   doporučuji   s použí­ 14

nasáčkovány   a   vzorně,   hlavně   čitelně   popsány   (jako   u   přítele  Doskočila, Doležala či Řeháčka), je vše v pořádku. Horší je luštění  některého   písma,   ale   to   je   již   problém   můj   a   musím   se   s tím  vypořádat,   jelikož   nemám   odvahu   ani   chuť   někomu   něco   vyčítat,  když udělá dobrý skutek. Jedno však přece ­ prosil bych, a to velice,  používat   papírové   sáčky   a   nevytvářet   tak   zvaná   psaníčka   neboli  smotky, dá­li se to tak nazvat. Musím je totiž rozbalovat, přesypat  do nového sáčku a opět popsat ­ je­li jich více. Prodlužuje to značně  práci. Kdybych vše nechal tak, jak přišlo, při každém usypání pro  zájemce se část semínek „rozběhne“ po stole a pracně je zase vracím.  Věřím,   že   tato   připomínka   neovlivní   vaši   aktivitu,   moc   by   mě   to  mrzelo. Pokud to tak musí být, zase se s tím nějak poperu ­ děkuji.       

          Vůbec   objednávání   pomocí   počítače   je   nejlepší   a   nejrychlejší  komunikace,   mohu   také,   a   dělám   to,   oznámit   odeslání   zásilky   a  dotyčný   potvrdí   příjem   nepoškozeného   balíčku   od   pošty.   Vím,   že  mnozí tuto možnost z různých důvodů nemají a nebudou mít ­ snad  by však v některých případech bylo možné se s někým domluvit a  spojit   objednávky   více   zájemců   ­   pochopitelně,   každý   svoji  objednávku odděleně a odeslat na můj mail (nic to nestojí).             Je již po 21.prosinci 2012, co píši tento příspěvek do časopisu. Od  tohoto   data   jsou   semínka   nabízena   i   jiným   zájemcům,   dá   se  předpokládat,   že   i   letos   bude   stejný,   ne­li   větší   zájem   ostatních  skalničkářů   mimo   náš   brněnský   klub.   Akce   bude   trvat   do  posledního   dne   měsíce   března   2013.   Takže   pro   zajímavost   moje  práce bude trvat 6 měsíců.    

Campanula zoysii (foto M.Martan)

 

Nový   způsob   placení   (odstranění   zasílání   známek)   ­   po   dvou  měsících zkušeností není s touto novotou problém. Dá se i domluvit,  jde­li pouze manipulační poplatek, zaplacení jiným způsobem, aby  nebyla  částka   za   složenku  typu  „C“   větší,  než   základní   úhrada.  I  tento případ jsem řešil a z dotyčným jsme se dohodli (díky možnosti  komunikace mailu apod).

Androsace carnea var. carnea  (foto M.Martan)

A co nového v letošní nabídce? Většina to asi ví a někteří se již těší  z obdržených semínek. Je pochopitelné, že největším lákadlem jsou  přírodní   sběry   ­   navíc   atraktivních   druhů.   Obrovský   zájem   byl   o  Campanula   zoysii  přítele   Rotha,   přírodní   sběr   ze   Slovinska,  15

Gentiana  je   obdivuhodná   a   doplněna   příspěvky   od   přátel   Rotha,  Mokrého, Skučka a dalších. Tradičně žádané jsou severoamerické,  nizoučké, krásně kvetoucí Townsendie, taktéž ve slušné nabídce.      Nemá snad již cenu se dále rozepisovat a prakticky opsat seznam  nabízených semen pro rok 2012 ­ 2013 a přitom více a více být nucen  používat různých přívlastků, nejlépe bude si zvolit a zkusit vyset ­  nebojte se! 

nádherný   zvonek   rostoucí   od   1000   m   nadmořské   výšky   do   2300  metrů, modře kvetoucí, požadující zimní výsev na povrch substrátu.  Samotná  rostlina  potřebuje pro zdárný růst přistíněné stanoviště,  lehce vlhký, ne mokrý štěrkovitý substrát, nejlépe do štěrbiny mezi  kameny. Dobrý je zimní kryt ­ tabulka skla nad rostlinu. Nabízena  je také tařice Alyssum bornmuelleri pocházející z Turecka, kde roste  až do výšky téměř 3000 metrů nad mořem, žlutě kvetoucí, vyžadující  přímé   slunce   a   dobrou   drenáž   na   skalce.   Budeme­li   mít   tato  semínka, vyséváme je na povrch v předjaří. Nebo další zajímavost  Androsace   carnea  var.  carnea  ­   kompaktní   forma   od   našeho  předsedy.   Přítel   Skuček   dodal  Androsace   helvetica   x   pubescens.  Krásný mrňous, jak název napovídá, je to sice hybrid, jehož základ  A.   helvetica  pochází   z evropských   hor,  nacházející   se   i   ve   výškách  hodně   nad   3000   m,   bíle   kvetoucí   se   žlutým   očkem.   U   hybridu  A. helvetica x pubescens provedeme zimní výsev a rostliny umístíme  ve   skalce   do   štěrkovitého,   na   živiny   chudého   substrátu.   Rostlinu  sázíme   na   odklon   od   slunce.   Od   přítele   Hraběte   jsme   získali  koniklec jarní, který sesbíral v Norsku. Pulsatilla vernalis vyžaduje  výsev co nejdříve, ne přímé slunce a je vděčný za zimní sucho ­ opět  evropská rostlina. Taktéž je bohatá nabídka rodu  Aster  ­ zájem je  především   o  Aster   coloradensis  ­   nízká,   růžově   kvetoucí   původem  z USA.   Ve   zvoncích,   kromě   zmíněné  Campanula   zoysii,   máme  bohatou   nabídku.   To  samé,  co  se   týče   pestrosti,  můžeme  tvrdit   o  rodu  Dianthus.   Zatím   vítězí   v poptávce   druh   z hor   Rumunska  Dianthus callizonus od přítele Mokrého ze Svitav a Martana z Brna.  Díky   jim   kryji   zvýšenou   poptávku   tohoto   růžově   kvetoucího  kompaktního   karafiátku.   A   Draby   ?   Snad   bez   komentáře,   jedna  hezčí než druhá, totéž v nabídce modroušků (Edraianthus) ­ jsou to  „stálice“.   Velké   poděkování   patří   příteli   Navrátilovi   z Ostravy   za  dodání   101   položek   do   letošní   nabídky   semen.   Jeho   kolekce   rodu 

     A závěrem je mojí povinností, a činím to rád, poděkovat všem,  kteří přispěli do letošní akce semen ­ moc si toho ceníme. Miroslav Pospíšil, Rosice V psaníčkách jsem dostával semena kaktusů kolem roku 1965, a nic  se mi nerozsypalo. Od té doby je používám stále. Je to asi věc zvyku. Josef Niederle, Brno

     Zahradní války II. ­ divočina vrací úder…

        Ano,   milí   čtenáři,   vaše   obavy   se   naplnily,   neboť   je   zde   volné  pokračování   mého   humorně   dokumentárního   příběhu   o   totálním  vítězství přírody nad člověkem.           Doslechnu­li   se   někde,   jakých   technických   vymožeností   bylo  dosaženo,   jak   skvěle   se   zvýšila   průmyslová   výroba   nebo   o   kolik  procent   vzrostla   světová   ekonomika,   představím   si   současně  znečištěné ovzduší, otrávené vodní zdroje a vykácený les. Myslím, že  polemika,   zda   je   planeta   Země   zelená   nebo   modrá,   bude   již   brzy  zbytečná, protože bude zřejmé na první pohled, že šedá. Jelikož žiji  na Ostravsku, vím o čem mluvím. Po tomto nepříliš optimistickém  úvodníku se s velkou radostí navracím k původnímu tématu. 16

     Oproti výše uvedeným globálním problémům se naše starosti na  zahradě mohou sice jevit malichernými, avšak každodenní boj je zde  veden   s neustálou   zarputilostí.   Ještě   jednou   se   musím   zmínit   o  hraboši   polním,   neboť   je   to   mé   „nejoblíbenější“   zvířátko.   Moje  „trestanecká   kolonie“   z   umělohmotných   košíků   je   vystavována  rozmarům   počasí,   materiál   zvolna   tyří   a   starší   košíky   jsou   pak  hlodavci   zkonzumovány   společně   s rostlinami.   Musím   tedy   stále  dokupovat   nové   košíky.   Tyto   se   však   dají   zakoupit   jen   v určitých  rozměrech a drobné exempláře (na jednu malou cibulku či rostlinku)  jsou v současnosti v zahradnických prodejnách nesehnatelné. Nový  zdroj   jsem   objevil   v prodejně   akvaristiky,   kde   v těchto   malých  košíčkách   dostávají   akvarijní   rostlinky   a   košíčky   tu   bývají  vyhazovány jako odpad.      Jednou na jaře jsem prudce otevřel dveře naší kůlny. Na podlaze  si   lebedil   obrovský   hraboš.   Pomalým,   opatrným   pohybem   jsem  zalovil v hromadě harampádí, neslyšně jsem vytáhl širokou lopatku  a   nenápadně   jsem   napřáhnul   k drtivému   úderu.   “Já   ti   dám“,  probleskla   mi   hlavou   vražedná   myšlenka.   Překvapený   živočich  panáčkoval   na   zadních   pacičkách,   jeho   černá   očka   zářila   jako  skleněné korálky a růžovým čumáčkem čenichal, jestli něco dobrého  nenesu. “Neboj se“, zašišlal jsem nesmyslně, dočasně odzbrojen jeho  „přítulností“   a   paže   mi   nerozhodně   poklesla.   Hlodavec   ve   zlomku  vteřiny vyhodnotil situaci a bleskurychle zmizel. “Mazlíček“ se mi za  dobrotu   odvděčil   ještě   tentýž   rok   v létě   sežráním   většiny   primulí  sekce   Auriculastrum.   Zákeřně   si   počíhal,   až   odstraním   košíčky   a  pak začaly hody. Nejvíc mu chutnala  Primula minima alba, kterou  díky   jeho   snaživosti   již   nepěstuji.  Asi   mi   nezbude   nic   jiného,   než  ponechat   košíky   na   rostlinách   i   přes   léto,   což   bude   z estetického  hlediska vskutku nevšední podívaná..          Jsou ovšem hlodavci, proti kterým jsou i umělohmotné košíčky  zcela neúčinné. Před několika lety se na naší (jeho) zahradě zabydlel 

hryzec. Zkušení pěstitelé ovocných stromků vědí, že v tomto případě  jde o přeborníka výrazně odlišné váhové kategorie. Dospělý jedinec  je   schopen   přehryzat   i   kořeny   vzrostlého   stromu   a   ten   následně  uhyne. Jednou odpoledne jsem na zeleninovém záhonu se zaujetím  sledoval, jak v zemi pozvolna mizí nať petržele. Podobný úkaz jsem  viděl poprvé a ještě jsem netušil, co bude následovat. Velká sbírka  amerických kosatců včetně nejnovějších kultivarů známého pěstitele  Ing.   Krupky   skončila   v žaludku   nenasytného   jedlíka   stejně   jako  některé   botanické   druhy   sekce  Oncocyclus  a  Juno.   Při   hledání  nejlahodnějších   pamlsků   brázdil   tento   nezvaný   kolchozník   naši  (svoji) zahrádku  podzemními norami o průměru kolem 8 cm křížem  krážem,   přičemž   se   systematicky   vyhýbal   nastraženým   pastím.  Řádění   neurvalého   nájezdníka   skončilo   asi   po   třech   letech   stejně  náhle   jako   započalo,   přistěhováním   nového   podnájemníka.   Od   té  doby   jsem   přeřadil   kunu   skalní   v myslivecké   terminologii  z kategorie škodná do užitečná.       Jak jsem již kdysi podotkl, náš pozemek není oplocen a jelení i  srnčí zvěř má na něj tudíž volný přístup. Kvůli této skutečnosti jsem  nucen   vždy   před   zimou   všechny   stromky   a   keře   obalit   pletivem.  Touto   roztomilou   činností   „zabiju“   obvykle   na   podzim   minimálně  týden   a   tak   se   snažím   množství   pěstovaných   dřevin   omezovat.   I  srnci   už   pochopili,   jak   mne   tato   činnost   obtěžuje   a   v posledních  letech ožírají okrasné dřeviny i v létě, abych měl na podzim méně  práce.   Pro   statného   jelena,   ozbrojeného   mohutným   parožím,   není  naopak   problém   odstranit   umělohmotné   pletivo   z jehličnanu  mnohem rychleji, než jsem ho já zabalil. Když se mi v kelímkách s rostlinami nebo s výsevy proběhne srna,  vyloženě   mne   to   nepotěší,   ale   v poslední   době   se   v okolním   lese  přemnožili divočáci a jejich návštěva by mne asi dovedla k infarktu..        Definitivním impulsem k sepsání této druhé reportáže o nikdy  nekončícím   boji   zahrádkáře   s různými   živočichy   byl   pro   mne  17

telefonický   rozhovor   s Milanem   Odvárkou   ze   Zdešova.   Zkušený  pěstitel a skalničkář mi se zaujetím popisoval, jak mu na pozemku  jakési   larvy   či   housenky   soustavně   ožužlávají   jeho   miláčky.  Z rozhovoru jsem sice nepochopil, o jaký druh hmyzu se jedná, ale  musí to být příšerné bestie. Zato prý nemá žádné slimáky, což mne  mírně   rozladilo,   neboť   na   naší   zahradě   se   to   díky   pestrosti  beskydské   přírody   těmito   potvorami   doslova   hemží,   a   jestli   tu  některý   druh   plžů   nebo   mlžů   dosud   nežil,   zavlekl   jsem   ho   sem  neúmyslně zcela jistě já spolu s nakoupenými rostlinami. Geniální  metoda   ochrany   rostlin   před   těmito   bylinnými   predátory   pomocí  vybudování jakéhosi vodního příkopu, zmíněná v časopisu Skalničky  č. 4/11,   není,   s   ohledem   na   umístění   lokality   na   strmém   kopci,  v suchém  jižním svahu, příliš  ideální.  Chemické  přípravky určené  k jejich ničení by pak mohly zahubit i některého z užitečných tvorů,  kteří   zde   rovněž   žijí.   Ano,   je   tu   naštěstí   i   mnoho   živočichů,   se  kterými jsem uzavřel jakési spojenectví a ti bojují po mém boku a  pomáhají mi s likvidací nepřátel, ale o tom snad zase někdy příště. Oldřich Navrátil, Ostrava

18

NAŠE AKCE



Čtvrtek 4. dubna 2013, 16:30 Mojmír Martan, Brno Hajní rostliny I Přehled hajních rostlin, které je možné pěstovat v brněnských  podmínkách. 



Čtvrtek 2. května 2013, 16:30 Štěpánka a Cedrik Haškovcovi, Praha My cizinou jsme bloudili III: O Španělsku si zpívám Přednáška nám už známé manželské dvojice bude věnována  květeně Španělska. 



Čtvrtek 6. června 2013, 16:30 Rostliny v pohybu I Promítání krátkých videí o rostlinách, která jsme objevili na  internetu.  1. díl bude zaměřen především na skalničky na přírodních  stanovištích.

PŘEDNÁŠKY A ČLENSKÉ SCHŮZE Scházet se budeme na tradičním místě v sále na Křenové 67  ve   2.   poschodí   každý   první   čtvrtek   v měsíci   v 16:30,   s výjimkou  února a letních prázdninových měsíců. Po prázdninách se pak opět  shledáme ve čtvrtek 5. září 2013  v 16:30. Každá členská schůze začne krátkou organizační informací a  následovat   bude   přednáška   s promítáním   digitálních   snímků,  v červnu si pak promítneme krátká videa. Stále platí, že po vstupu  do sálu je každý člen   povinen se podepsat do prezenční listiny a  zaplatit   příspěvek   10   Kč   na   úhradu   nákladů   za   sál   a   honorář  přednášejícímu. 



Sobota 26. ledna 2013, 9:00 Výroční členská schůze Program bude tradiční ­ hodnocení činnosti a program na rok  2013,   ocenění   nejlepších   exponátů   výstavy   2012   s krátkým  promítáním   a   finále   soutěže   o   nejkrásnější   digitální  fotografii. Zajištěno bude občerstvení.

   MM

VÝSTAVA 2013

Čtvrtek 7. března 2013, 16:30 Petr Hanzelka, Praha Skalničky v botanické zahradě Praha­Troja  Přednáška   známého   znalce   okrasných   rostlin   a   kurátora  sbírek rostlin v BZ Troja. 

Výstava 2013 se uskuteční ve zcela jiném termínu a na jiném  místě, než jsme byli zvyklí. Proběhne již v dubnu  od pátku 19. 4.  do pondělí 22. 4. v areálu botanické zahrady a arboreta Mendelovy  univerzity v Brně­Černých Polích na třídě Generála Píky č.1. Vchod  bude pouze horní branou od zastávky tramvaje č. 9 a 11 Bieblova.  V této   době   zde   probíhá   výstava  Jaro   v zahradě.   Celý   venkovní  19

areál   bude   přístupný,   uzavřeny   zůstanou   expozice   v interiéru  (orchideje).   přejímka exponátů:   středa 17. 4. 2013  vlastní výstava:   pátek 19. 4. až pondělí 22. 4. 2013 likvidace výstavy:   úterý 23. 4. 2013

Dodržujte prosím také termín likvidace. Vzhledem k tomu, že  výstava   končí   až   v pondělí,   není   možné   si   odvážet   exponáty   již  v neděli   večer   a   ani   v pondělí,   neboť   je   nutné   exponáty   z místa  výstavy dovézt a roztřídit, což zabere nějaký čas. Proto je likvidace  naplánovaná až na úterý po 12 h.   MM

10­17 h  9­18 h 12­15 h

Exponáty  se budou přejímat  pouze ve středu 17. 4. od 10  do   17   hodin!  Dodržujte   prosím   tento   termín!   Po   17   h   se   areál  zavírá!   Přejímka   exponátů,   stejně   jako   jejich   výdej,   se   uskuteční  v prostoru   burzy   rostlin,   tedy   pod   správní   budovou   BZ   před  garážemi.  Za   exponáty,   které   neprojdou   řádnou   evidencí,   nebere   klub  žádnou odpovědnost a majitel těchto rostlin nemůže být považován  za   vystavovatele.   Veškeré   výjimky   jsou   možné   jen   po   předchozí  domluvě   s předsedou   klubu   nebo   se   členy   výstavní   komise,   tj.  s přítelem   Hadačem   nebo   Mertou.   Výstavní   komise   má   právo  odmítnout   rostliny   nevzhledné,   odkvétající   nebo   ty,   které   zjevně  nestihnou   vykvést.   Vystavovatelem   se   stává   každý   člen   Klubu  skalničkářů Brno, jenž dodá (a výstavní komise přijme) nejméně 3  exponáty,   v případě   korýtek   nebo   větších   osázených   nádob  tolerujeme i menší počet. Naše expozice bude umístěna v prostoru  nad   alpínkovým   skleníkem,   kde   jsou   rozmístěna   klubová   koryta,  která   sem   byla   převezena   ze   Čtyřlístku.   V   nich   naši   členové,  zejména Pospíšil se synem, Doležal, Rozehnal a další už na podzim  vytvořili   hrubé   stavby   miniskalek   a   skalek   navazujících   na   tato  koryta. K dispozici budou částečně i navazující terasy tzv. střešních  zahrad, kam bude možno zapustit některé objemnější exponáty a na  dlážděné plochy lze postavit osázené nádoby. Místo je chráněno před  slunečním úpalem vzrostlými stromy.   

BURZY ROSTLIN 2013 V letošním roce uspořádáme 3 prodejní burzy rostlin. Všechny  se uskuteční v Botanické zahradě a arboretu MU v Černých Polích.  dubnová burza (při výstavě Skalniček) příjem zboží: prodej: likvidace:

středa 17. 4.  čtvrtek 18. 4.  pátek 19. 4. až pondělí 22. 4. úterý 23. 4.

14­17 h   9­17 h   9­18 h 12­15 h

Burza bude umístěna v prostoru garáží pod správní budovou.  Vjezd automobily pro svoz a odvoz zboží bude možný horní branou  z třídy Gen.Píky (od zastávky tramvají č. 9 a 11 Bieblova). Čas ve  středu   17. 4.   před   14.   hodinou   je   vyhrazen   pro   stavbu   burzy,  nenavážejte   prosím   zboží   v tomto   čase.   Registrovaným  vystavovatelům   bude   odvedeno   20 %   z ceny   prodaných   rostlin   ve  prospěch klubu, ostatním 25 %. Výplata za prodané rostliny a odměny za služby a brigády se  uskuteční ve čtvrtek 6. června 2013 od 15:45 do 16:30 hodin (před  členskou schůzí) v sále na Křenové ulici 67.

20

květnová burza (při výstavě Iris 2013)

likvidace:

příjem zboží: prodej:

čtvrtek 23. 5.  9­15 h, 17­18 h pátek 24. 5. až pondělí 27. 5.           9­18   h   (v pondělí do 17:00 h) likvidace: pondělí 27. 5. 17:00­18:30 h                                  úterý 28. 5.                                                8­10 h I tato burza bude umístěna v prostoru garáží pod správní budovou.  Vjezd automobily pro svoz a odvoz zboží bude možný horní branou  od zastávky tramvají č. 9 a 11 Bieblova. Nevjíždějte prosím ihned do  areálu, vzhledem k omezenému prostoru bude pohyb aut regulován.  Ve   čtvrtek   23. 5.   zde   bude   v 16:00   probíhat   slavnostní   zahájení  výstavy Iris 2013. V době od 15:00 do 17:00 nebude možné vjíždět  automobily   do   areálu!   V době   výstavy   bude   pro   návštěvníky  otevřena i dolní brána z ulice Drobného, kde jsou i dobré možnosti  parkování. Jinak je možné parkovat i na Bieblově ulici, kam je ale  pro neznalé místních poměrů trochu složitější příjezd. Termín výplaty za prodané rostliny a odměny za služby a brigády  květnové burzy zatím není znám a bude oznámen zúčastněným buď  na členské schůzi 6.června nebo individuálně. 

26. 9.  

pátek 27. 9. až pondělí 30. 9. (v pondělí do 17:00)

17:00 ­ 18:30 h 8 ­ 10 h.

Přebírací formuláře (jsou shodné jak pro rostliny na burzu tak pro  výstavní exponáty) si můžete stáhnout na našich internetových  stránkách www.skalnicky­brno.cz v sekci Burzy. Na přebírací  protokoly prosím vždy připište své aktuální telefonní číslo, nejlépe  mobilního telefonu. Případné dotazy směřujte na předsedu či  místopředsedy klubu (viz adresář členů výboru klubu na konci  zpravodaje č. 66).                                                                                          MM

ZÁJEZD 2013 Letošní zájezd se uskuteční ve dnech 1. a 2. 6. 2013 (sobota+neděle).  Navštívíme     severozápadní   Moravu.   Předpokládaná   trasa   zájezdu  vede přes Olomouc do Pasek, kde navštívíme soukromé arboretum  Makču Pikču. Trasa pokračuje do Jiříkova, kde navštívíme galerii u  Halouzků   s obří   sochou   Praděda,   vysokou   10,4   m.   Po   prohlídce  galerie pojedeme do Staré Vsi u Rýmařova, kde bude prohlídka dvou  skalek a současně i nocleh. Po Staré Vsi se budeme pohybovat pěšky,  aby   se   nám   dobře   spalo.   Druhý   den   zahájíme   návštěvou   skalky 

Podzimní  burza   rostlin  se  také   uskuteční   v prostoru  velké  garáže  pod správní budovou.  čtvrtek

30. 9. 1. 10.

Prosíme   prodávající,   aby   striktně   dodržovali   uvedené   časy.   Ve  čtvrtek 26. 9. zde bude v 16:00 probíhat slavnostní zahájení výstavy  Barvy podzimu 2013. V době od 15:00 do 17:00 nebude možné vjíždět  automobily do areálu! Prosíme vás, abyste rostliny přivezli  pokud  možno do 15:00. Doba mezi 17:00 a 18:00 je určena hlavně pro členy,  kteří z důvodu zaměstnání přejímku zboží do 15:00 nestihnou. 

podzimní burza (při výstavě Barvy podzimu)

příjem zboží: 15 h, 17­18 h prodej:

pondělí úterý

9   ­  9   ­   18   h  

21

v Bruntále.   Pokračovat   budeme   do   Krnova,   kde   navštívíme   dvě  skalky.   Prohlídky   skalek   ukončíme   v Olomouci.   V současné   době  domlouváme,   zda   budou   skalky   dvě   nebo   tři.   Přeji   všem   hodně  zdraví a snadné rozhodování při podávání přihlášky.      Karel Rozehnal

5. Příští setkání v roce 2013 se uskuteční v Olomouci, v roce 2014  v Nitře.  6. Účastníci setkání ukládají pořádajícímu klubu sepsat zprávu ze  setkání a zaslat ji všem klubům.  Zapsala: Marie Jurčová, předsedkyně OS skalničkářů Iris Opava 

Zpráva z 36. setkání zástupců skalničkářských  klubů České a Slovenské republiky 

INFORMACE ZE SETKÁNÍ

Zpráva   zapsaná   předsedkyní   OS   v   Opavě   Marii   Jurčovou   z   36.  setkání   zástupců   skalničkářských   klubů   a   OS   České   a   Slovenské  republiky,   uskutečněné   ve   dnech   14.   9.­   16.   9.   2012   v   Opavě.  Pořadatelem   setkání   bylo   Občanské   sdružení   skalničkářů   Iris  Opava.  Účast : 48 zástupců z 15 Klubů a OS + 3 hosté z Opavy /představitel  OS   Natura   Bc.   Jakub   Kubačka,   Ing.   Frank   a   ředitel   ekoškoly  z Vávrovic p. Gregor.  Z jednání se omluvili zástupci OS a klubů z Drietomy, Děčína, Nitry  Pulsatilla. Zprávu o své činnosti z těchto klubů zaslali pouze z Nitry  Pulsatilla.  Seznam   zúčastněných   klubů   a   OS:   Bratislava,   Brno,   Bruntál,  Nejdek, Nitra, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha,  Trenčín, Zlín, Žďár nad Sázavou, Žilina.  Průběh setkání:  V pátek 14.9. příjezd, vítání účastníků včetně předávání drobných  pozorností   hostům,   ubytování   v   Domově   mládeže   ul.   Alšova.   Po  večeři přednáška Bc. Kubačky a Ing. Franka o městských parcích  v Opavě,   dále   seznámení   s   projektem   ekoškoly   ve   Vávrovicích  ředitelem této školy p. Gregorem.  Program   pokračoval   videoprojekcemi   s   prezentací   jednotlivých 

Usnesení z 36. setkání zástupců skalničkářských  klubů České a Slovenské republiky Setkání se konalo ve dnech 14.­16.9. 2012 v Opavě.  V návrhové komisi na usnesení pracovali: předseda KS ze Zlína př.  Ing. Vladimír Šumbera, předsedkyně KS z Olomouce př. Zdeňka  Žákovýchová a předsedkyně pořádajícího OS skalničkářů Opava  Marie Jurčová.  USNESENÍ :  1. Důsledně informovat ostatní kluby o jménech předsedů včetně  jejich adres, telefonů, mobilů a přesných emailů.  2. V zájmu výměny zkušeností dávat na internet informace o  uskutečněných zájezdech, pobytech, ubytování a jiné zajímavosti  z těchto akcí.  3. Přenést poznatky z ekoškoly ve Vávrovicích do škol a jiných  dětských zájmových organizací ve svém okolí i na orgány státní  správy.  4. Téma příštího jednání je spolupráce s orgány státní správy, se  soukromými subjekty / umožnění reklamy, propagace apod./.  22

INFORMACE Z KLUBU

klubů a slovním doprovodem některého ze zástupců.  V   sobotu   byla   uskutečněna   procházka   částí   městského   parku   za  odborného výkladu Ing. Franka, byla zhlédnuta i skalka v parku,  kterou od r. 2003 udržují členové OS skalničkářů v Opavě, pak jsme  navštívili   ekoškolu   ve   Vávrovicích   za   přítomnosti   jejího   ředitele.  Následovala skalka zákládající členky klubu skalničkářů p. Šlorové  v Mladecku s malým dopoledním pohoštěním, oběd proběhl v Novém  Dvoře   a   prohlídka   Arboreta   rovněž   v   Novém   Dvoře.   Dále   jsme   si  prohlédli   skalku   p.   Gatnarové   v   Jamnici,   která   nám   připravila  odpolední svačinu, následovala prohlídka skalky v Neplachovicích u  p.   Varšo,   skalka   v   Holasovicích   u   p.   Schraiera.   Končili   jsme   u  p. Němce ve Štáblovicích, kde si účastníci mohli nakoupit skalničky,  čarověníky, každý tam také obdržel skalničku Sedum pilosum jako  pozornost našeho OS.  Večeře proběhla opět v Domově mládeže a následovala přednáška  jednoho   z   účastníků   př.   Piatka   z   Ostravy   o   pěstování   skalniček  v korytech,   pak   zbývající   zástupci,   buď   slovně   nebo   obrazem,  dokončili   prezentaci   svých   klubů.   Po   oba   večery   proběhla   po  prezentacích   diskuze,   ze   které   vyplynulo,   že   nás   nejvíce   trápí  nedostatek   finančních   prostředků   a   přibývající   věk   členů   klubů.  Ovšem nadějné bylo sdělení předsedy klubů z Plzně p. Lumerdinga,  který   řekl,   že   již   při   svém   vzniku   měly   kluby   stejné   problémy   a  přežily.  Zakončení setkání bylo uskutečněno v neděli, kdy byl členy návrhové  komise   př.   Ing.   Vladimírem   Šumberou   ze   Zlína,   př.   Zdeňkou  Žákovýchovou   z   Olomouce   a   př.   Marií   Jurčovou   z   Opavy   všem  přednesen   návrh   na   usnesení,   které   bylo   všemi   přítomnými  schváleno. Usnesení je přílohou této zprávy.  Pořádající OS z Opavy bylo potěšeno pochvalou a poděkováním za  zdárný  průběh  setkání,  za  zajištění   bohatého  programu   i  chválou  úrovně skalek, které byly navštíveny. 

Z ČLENSKÉ ZÁKLADNY Stav k 30. 6. 2012: Přírůstky: Úbytky: Stav k 1. 1. 2013:

130 členů 1 člen 3 členové 128 členů

Přírůstky za 2.pololetí 2012: Ďuriník Jozef ­ obnovené členství Úbytky za 2.pololetí: Němcová Jarmila ­ zemřela v listopadu 2012                                    Čermáková Františka ­ zemřela dne 30.9. 2012                                    Rudická Danuše ­ na vlastní žádost

Upozorňujeme   všechny   členy,   že   členské   příspěvky   na   rok  2013 se platí od 1. 1. 2013 do 31. 5. 2013.  Nezaplacení příspěvku  do   tohoto   termínu   bude   považováno   za   nezájem   o   další   členství  v klubu a bez dalšího upozornění povede k vyloučení z klubu.  Nejvýhodnější   placení   je   na   členských   schůzích,   kde   si   členové  současně   odeberou   příslušný   zpravodaj.   Pro   zaslání   lednového  zpravodaje číslo 67 je rozhodná platba poštovného v roce 2012, pro  zaslání   zpravodaje   číslo   68   bude   rozhodná   platba   za   rok   2013.  Členové,   kteří   nedocházejí   na   členské   schůze   a   požadují   zaslání  zpravodaje   poštou,   musí   mimo   členského   příspěvku   (150,­   Kč)  zaplatit ještě poštovné 35,­ Kč v ČR a ve SR 80,­ Kč.  V lednovém zpravodaji, který bude odesílán poštou, bude přiložena  poštovní poukázka na zaplacení členského příspěvku a poštovného  na rok 2013. 23

DROBNÉ ZPRÁVY A INFORMACE

Prosíme všechny členy klubu, aby při změně adresy nebo telefonu  nahlásili nové údaje co nejdříve na adresu:  Marie Servisová, Jahodová 40, 620 00 Brno, tel. 545 229 648,  mob.   608 502 916,  nebo  Věra   Salzburgerová,   Křídlovická   78,  603 00 Brno, tel. 530 315 666, mob. 732 522 841.    Marie Servisová

 



INZERCE

Uzávěrka   68.   čísla   klubového   zpravodaje   Skalničkářův   rok  bude 10. 8. 2013. Distribuce proběhne od 5. 9. 2013. Adresa   našich   internetových   stránek:  www.skalnicky­ brno.cz  .   Zde   najdete   i   případné   aktuální   změny,   které  nastaly po uzávěrce zpravodaje.  Chcete přijímat na své zahradě klubové zájezdy? Pokud ano,  tak nám to nezapomeňte včas oznámit.

 Pište   prosím   články   do   zpravodaje,   veškeré  příspěvky   posílejte   na   adresu:   Ing.   Mojmír  Martan,   Úvoz   7,   602   00   Brno   nebo   na   e­mail:  [email protected], tel. 728 235 171

Brněnská   trojka  ­   členové   Klubu   skalničkářů   Brno   nabízí   pro­ hlídku svých skalek, poradenskou činnost při pěstování skalniček,  trvalek   a   okrasných   dřevin   apod.   Nabízíme   široký   sortiment  skalniček a trvalek téměř z celého světa, včetně rarit. Pouze osobní  odběr.   Na   jaře   2013   pořádáme   2   dny   otevřených   dveří   na   našich  zahradách, a to v sobotu 20.4. a ve středu 8.5. od 9 do 16 h. Další  individuální návštěvy jsou možné i v jiných termínech dle dohody. ● manželé Pospíšilovi, Rosice u Brna, mobil: 607567772 nebo  606544132,  e­mail: [email protected] ● Mojmír Martan, Brno, mobil:728235171,  e­mail: [email protected] ● Zdeněk Hlavoň, Syrovice u Brna, mobil: 606887519,  e­mail: [email protected]

24

KALENDÁŘ AKCÍ KLUBU V 1. POLOLETÍ 2013 26. 1. 7. 3. 4. 4. 17. 4.

6. 6. 10. 8.

9:00 16:30 16:30 10:00 ­ 17:00

výroční členská schůze (Křenová) členská chůze a přednáška (Křenová) členská chůze a přednáška (Křenová) příjem exponátů na výstavu  (Arboretum) 17. 4. 14:00 ­ 17:00 dubnová burza ­ příjem rostlin  (Arboretum) 18. 4.   9:00 ­ 17:00 dubnová burza ­ příjem rostlin  (Arboretum) 19. ­ 22. 4.   9:00 ­ 18:00 výstava + dubnová burza ­ prodej  (Arboretum)                                                     (22. 4. jen do 17:00) 23. 4. 12:00 ­ 15:00 likvidace výstavy a dubnové burzy  (Arboretum) 2. 5. 16:30 členská chůze a přednáška (Křenová) 23. 5. 9:00 ­ 15:00 příjem rostlin na květnovou burzu  (Arboretum) 17:00 ­ 18:00 příjem rostlin na květnovou  burzu  (Arboretum) 24.­ 27.5. 9:00 ­ 18:00 květnová burza ­ prodej (Arboretum) (27. 5. jen do 17:00) 27. 5. 17:00 ­ 18:30 likvidace květnové burzy (Arboretum) 28. 5. 8:00 ­ 10:00 likvidace květnové burzy (Arboretum) 31. 5. poslední možný termín zaplacení  příspěvků na rok 2013 1.­ 2. 6. zájezd na SZ Moravu 6. 6. 15:30 ­ 16:30 výplata za prodané rostliny, služby a  brigády (Křenová)

16:30

členská schůze a přednáška (Křenová) uzávěrka Zpravodaje č. 68

Vybrané akce v 2. pololetí 2013 5. 9. 26. 9.

16:30 9:00 ­ 15:00 7:00 ­ 18:00

27. ­ 30. 9.

9:00 ­ 18:00

30. 9. 1. 10. 7. 11.

17:00 ­ 18:30 8:00 ­ 10:00  

členská schůze a přednáška (Křenová) příjem rostlin na podzimní burzu  (Arboretum) příjem rostlin na podzimní burzu  (Arboretum) podzimní burza ­ prodej (Arboretum) (30. 9. jen do 17:00) likvidace podzimní burzy (Arboretum) likvidace podzimní burzy (Arboretum) uzávěrka 7. ročníku fotosoutěže a  poslední termín, kdy je  možno darovat semena do výměny 

Nepředvídané   události   mohou   způsobit   změny   programu,   času   a  místa konání příslušných akcí. Aktuální informace najdete vždy na  našich internetových stránkách.

www.skalnicky­brno.cz

25

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

profunde   luteo,   basin   versus   albo.   Glandulae   distantes,   numerus  earum numero carpellorum minor vel eum aequans. Carpella 5 – 12  in plantā unā. Capsula fabricā ut in genere Delosperma, duriuscula,  valvis   acutis,   alis   longitudine  ±  0.6   longitudinis   valvarum.  Pedicellus  capsulae inter  bases  bractearum  inclusus  et conclusus,  capsula apparenter sessilis, ante apertionem cum pedicello caduca  et solum per bracteas affixa. Placentatio parietalis, sine septo falso. N. B. Texturae vim ac notionem ut in dendrologiā utimur. Placenta  in  Ruschioidis  ad   marginem   carpelli   sita   est,   basis   carpelli   ad  marginem   receptaculi,   itaque   sutura   marginum   carpelli   cum  placentā externo pariete ovarii videtur. Habitat in herbidis alpinis montium Drakenberg­Maloti in Lesotho.  Observatus   locis   Sani   Pass,   Afriski,   Two   Gun   Pass,   Kotisephola  Pass, Thabana Ntlenyana, Menoaneng Pass. Holotypus   Josef   Niederle   s.   n.,   5   Nov.   2011,   planta   culta,   BRNU  620823. Mater mea commemoratur. Slovo  Appenninigena  mohlo   mít  v latině   mužský   i   ženský   gra­ matický rod. Proto pro  Malotigena  ustanovuji rod ženský.

BOTANICKÉ POZNÁMKY Jméno pro nuggetoid, emendace popisu Upřesnění   popisu   publikovaného   v   čísle   65   tohoto   časopisu   na  straně 35. Malotigena   frantiskae­niederlovae  Niederle  in   Skalničkářův  rok 65 : 35. 2012 Diagnosis generis A genere Delosperma internodiis in basibus foliorum persistentibus  celatis;   vesiculatis   cellulis   foliorum,  quae   ab   auctoribus   pluribus  papillae   dictae   sunt   qualemcunque   formam   habeant,  ex   maximā  parte   inconspicuis   ambitu   oblongo­linearibus   applanatis,  transversis   seriebus   ordinatis,   solum   ad   marginem   carinamque  ciliae   formantibus;  numero   carpellorum   maiore;   capsulis   caducis  differt. Descriptio speciei Fruticulus  congestus   radicans,   2   cm   altus,   texturā  rosulatā.  Internodia  0   –   3   mm   longa,   longiora   ubi   umbrata,   in   basibus  foliorum   persistentibus   celata.  Folia  opposita,   lanceolata   usque  anguste triangula, 15 – 20 mm longa, 5 – 6 mm lata, 3 mm crassa,  connato­vaginata,   infrā  teretia,   suprā  plana   vel   teretiuscula,   ad  apicem   carinata.   Vesiculatae   cellulae   ad   marginem   et   apicis  carinam   ciliae   formantes,   aliae   inconspicuae   applanatae,   ambitu  oblongo­lineares, transversis seriebus ordinatae, colorem argentato­ viridem efficientes.  Flores  2 – 4 cm in diametro. Perigonium alias  calyx   5   –   6­merum.   Staminodia   petaliformia   alias   petala   colore 

Josef Niederle

26

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170 D polovina vnější stěny přihrádky     dimidium externi parietis loculi L boční stěna přihrádky     lateralis paries loculi T strop přihrádky složený ze dvou polovin    tectum loculi ex duobus dimidiis constans

Další delospermata Popisuji   další   delospermata,   jejichž   uniformitu   v   potomstvu   jsem  ověřil a která se výrazně liší od druhů dosud popsaných.  Delosperma parentum Niederle sp. nov. Diagnosis Staturā   humili,   densā;   foliis   brevibus   latis;   floribus   sat   magnis,  rosaceo­purpureis medio seu centro albido; intranectario cum sulco  concentrico   distinguitur.  Delosperma   nelii  foliis   angustioribus  lineari­oblongis   ad   dimidium   indistincte   latissimis;   floribus  solitariis; filamentis dilute stramineis; intranectario medium versus  tantum   leviter   declinato   ibique   valde   compresse   lobato   sine   vallo  marginali differt, ceterae species aut foliis angustis aut nullis ramis  perennis aut staturā erectā distant. Descriptio Planta perennis, radicans, 2 – 3 cm alta. Ramuli breves, plus minus  5 cm longi, demum radicibus obsiti.  Internodia  plus minus 10 mm  longa,   colore   initio   roseo,   postea   ochraceo.  Folia  opposita,  oblanceolata   seu   obtrullato­obovata   recurvata,   ad   2/3   manifeste  latissima, connata sine vaginā, 15 mm longa et 5 mm lata et 2 mm  crassa   usque   ad   20   mm   longa   et   7   mm   lata   et   3   mm   crassa,  vesiculatis   cellulis   per   paucas   minusculas   bullas   irregulariter  gibbosis humilibus obsita, colore viridi, subtus ad basin ad quartam  27

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

radialibus vel quasi­suturis in futuras valvas divisae, iuxtā dimidia  superiora quasi­suturarum arcuatim elevatae, elevatis lobis colore  atriore,   pedicellis   10   –   20   mm   longis.  Placentatio  parietalis. N. B. Sulci a L.Bolus suturae dictae in dorso carpelli loco costae folii  siti   sunt   nec   carpella   inter   se   connectunt   nec   margines   carpelli,  proptereā   quasi­suturae,   in   toto   genere.   Sutura   inter   margines  carpelli   receptaculo   et   columellae   adnata   est.   Rarius   non   solum  sulci in quasi­suturis sed etiam sulci in suturis inter carpella velut  in  Delospermate   holzbecherorum  apparent.   Valvae   ex   dimidiis  duorum carpellorum constant. 

parte rosaceo. Flores  25 mm in diametro, pedicellis brevibus, 3 per  inflorescentiam.   Perigonii   alias   calycis   tubus   semiglobosus   usque  late claviformis, 5 mm longus et 7 mm in diametro, lobi lanceolati.  Petaliformia   staminodia   alias   petala   25   –   30,   colore   rosaceo­ purpureo ad basin albido. Filiformia staminodia albida, ad apicem  rosaceo tincta. Filamenta albida. Antherae luteae. Stigmata 5 – 6,  purpurea. Glandulae 5 – 6 distantes atrovirides. Intranectarium, i.  e.   spatium   seu   area   inter   nectaria,     formā   unicā,   cum   sulco  concentrico anfractuoso inter glandulas superans abrupte elevatum  lobosum vallum ad extremum et abrubte elevatos lobos ad medium  sito;   stigmatibus   in   foveā   sitis.  Capsulae  suprā   convexae,   sulcis 

Habitat in Lesotho prope iugum Menoaneng et verisimiliter in aliis  locis in altitudine 3000 m. Holotypus hic designatus Josef Niederle s. n., 2 Dec. 2012, planta  28

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

29

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

culta in horto eius, BRNU. Isotypus ibidem. Introductio Holzbecherorum ex anno 2008. Parentes mei commemorantur. Delosperma   repens  L.Bolus   a  Delosperma   subpetiolatum  L.Bolus  s podobně   tvarovanými   listy   vypadají   úplně   jinak,   hlavně   mají  dlouhé letorosty.

30

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

solum in quasi­suturis in dorso carpelli sed etiam in suturis inter  carpella, quod rara nota in genere est.  Delosperma reynoldsii  foliis  latioribus modice attamen perspicue canaliculatis; perigonio haud  dilatato;   floribus   purpureis;   mediis   florum   purpureis   haud  viridibus;   antheris   et   polline   pallidis,  Delosperma   cooperi  et  Delosperma  roseopurpureum  surculis   valde  longioribus   et   floribus  horizontalibus   non   profundis,   ceterae   species   habitu  haud   suf­ fruticoso subprono distant. Descriptio Suffrutex  subcaespitosus   usque   subpronus   texturā   floccosā   in  hieme, incomptā in aestate. Steriles ramuli brevissimi in fasciculis.  Floriferi  ramuli  ascendentes,   3  –  9   cm   longi     et   1  –   3   mm   in  diametro, novelli colore rosaceo­purpureo. Internodia 1 – 6 cm longa,  inaequalia.  Folia  plantarum   iuniorum   opposita,   curvata   usque  vermicularia,   subulato­linearia,   plus   minus   6   cm   longa;   basin  versus latiora, semicylindrica marginata, 8 mm lata et 4 mm crassa;  ad medium 4 mm lata et 4 mm crassa; ad apicem cylindrica acuta;  fragilia, colore cinereo­viridi, vesiculatis cellulis obtecta. Vesiculatae  cellulae   ex   maximā   parte   semiglobosae,   modo   ad   apicem   folii  conicae. Folia plantarum vetustiorum duplo fere minora. Flores 1 –  3   per   inflorescentiam.   Perigonium,   ab   auctoribus   pluribus   calyx  dictum, ad transitionem inter tubum et lobos conspicue dilatatum,  colore   cinereo­viridi,   eius   tubus   semiglobosus,   eius   lobi   angusti  linearesque. Petaliformia staminodia, ab auctoribus pluribus petala  dicta, plus minus 45, obliquo­patentia, colore pallidissime lilacino,  ad  basin   versus   pallide   viridi.   Filiformia   staminodia   et   filamenta  colore   pallide   viridi;   viridis   color   demum   luteo   radians.  Antherae  primo   luteae   postea   albescentes.  Capsulae  dum   recentes   infrā  semiglobosae,   suprā   subplanae,   totis   dimidiis   valvarum   humiliter  convexis,   sulcis   radialibus   non   solum   in   quasi­suturis   in   dorso 

Delosperma holzbecherorum Niederle sp. nov. Diagnosis Distinguitur   vesiculatis   cellulis,   quae   ab   auctoribus   pluribus  papillae   dictae   sunt   qualemcunque   formam   habeant,   ex   maximā  parte   semiglobosis   seu   hemisphaericis   non   elongatis;   basalibus  inferioribusve   internodiis   lignosis,   distalibus   superioribusve  herbaceis annuis; foliis subulato­linearibus differenter curvatis, ex  maximā   parte   in  densis  floccis  aggregatis;  perigonio ad loborum  basin dilatato; mediis seu centris florum colore initio pallide viridi,  postea luteo radiante; capsulis immaturis cum  sulcis radialibus non 

31

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

carpelli sed etiam in suturis inter carpella, 12 – 14 mm in diametro;  demum   siccae   10   –   11   mm   in   diametro.  Placentatio  parietalis. Collectores viderunt plantas flore purpureo fortasse conspecificas.  Habitat in Lesotho prope iugum Menoaneng. Holotypus hic designatus Josef Niederle s. n., 10 Sep. 2012, planta  culta in horto eius, BRNU 624435. Introductio Holzbecherorum ex anno 2008.

32

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

luteae. Stigmata 4 – 5, colore luteolo. Ovarium ad quartam partem  adnatum alte eminens suprā nectarium, colore purpureo vel viridi.  Holonectarium quinquangulum, colore viridi. Capsulae siccae 4 – 5  mm longae et  4 – 5 mm in diametro, pedicellis 3 mm longis, infrā  costatae. Valvae capsularum minorum sine alis, valvae capsularum  maiorum rudimenta alarum ad apicem gerentes. Placentatio basalis  in flore, parietalis in fructu. Habitat in Lesotho prope iugum et transitum Sani.

Delosperma seanii­hoganii Niederle sp. nov. Diagnosis Haec   species   staturā   parvā;   foliis   late   ovalibus   brevibus,   obtusi  usque   rotundatis,   ad   dimidium   tenuibus,   exinde   crassis,   colore  rubello­fusco, epidermide eorum glabrā, minute rugosā, vesiculatis  cellulis   paucis   hyalinis   nec   lacteo   suffusis   solum   ad   marginem  carinamque sitis et stomatibus pallidis magnisque ornatā; floribus  parvis subsessilibus albis, singulatim ad apices ramulorum sessis;  ovariis   suprā   nectarium   alte   eminentibus;   holonectariis  quinquangulis distinguitur. DescriptioFruticulus prostratus radicans, plus minus 2 cm altus et  10 cm in diametro. Ramuli aut breves rosulati aut longiores  prostrati. Internodia 3 – 5 ( – 10) mm longa. Folia opposita, late  ovalia, ad basin ad tertiam parte saepe usque ad dimidium connata  vaginata, infrā convexa, suprā leviter convexa vel leviter concava,  subteretia vel leviter triquetra, glabra, minute rugosa, ad marginem  carinamque paucis vesiculatis cellulis hyalinis humilibus cum  mammā minusculā ornata, dimidiis superioribus crassis,  inferioribus tenuibus, 10 mm longa et 4 – 5 mm lata et 3 mm crassa,  rarius usque ad 13 mm longa et 6 – 7 mm lata et 4 mm crassa,  conspicue pallidis stomatibus minutissime punctata, colore rubello­ viridi vel usque atrofusco. Flores parvi, subsessiles, plerumque  semiclausi, plus minus 5 mm in diametro, rarius aperti plus minus  10 mm in diametro, singulatim ad apices ramulorum sessi. Perigonii  alias calycis tubus brevis, lobi foliis similes, duo 3 mm longi et 2 mm  lati, tres minores marginati. Petaliformia staminodia alias petala 20  – 30, 5 mm longa et 1 mm lata, obtusa vel rotundata, colore albo.  Petaloidea staminodia praesentia, subduplo breviora.  Filiformia  staminodia absentia. Stamina 10 – 20, filamenta alba, antherae  33

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

34

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

Holotypus hic designatus Josef Niederle s. n., 30 Oct. 2012, planta  culta in horto eius, ramus floriferus cum nectario denudato, BRNU  624434. Sean Hogan commemoratur.

Tento druh je v kultuře chybně nazýván Delosperma alpinum.

35

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

Ostatní druhy v kultuře, se kterými jsem se setkal, nemají znaky,  které   by   je   spolehlivě   odlišovaly   od   některého   z   těchto   druhů   již  popsaných.

Pod 2100 m Delosperma carolinense N. E. Br.; podobné D. ashtonii Delosperma davyi N. E. Br.;dlouze plazivé, drobnokvěté, lokalizované Delosperma floribundum L.Bolus; větve vzpřímené, připomíná D. cooperi Delosperma monanthemum Lavis; květy po jednom, purpurové, větší Delosperma obtusum (Schltr.) L.Bolus; listy úzké, tupé, bělavé prašníky Delosperma rogersii L.Bolus žluté květy Delosperma suttoniae Lavis; kulovitý kořen

Nad 2400 m  Delosperma alticola L.Bolus; plazivé, listy úzké 1:10

Delosperma ashtonii L.Bolus; známo z kultury Delosperma basuticum L.Bolus;  listy úzké 1:5, šedozelené Delosperma clavipes Lavis; listy úzké 1:10, u konce nejširší Delosperma congestum L.Bolus; vzpřímené, drobné bílé květy Delosperma cooperi (Hook.f.) L.Bolus; známo z kultury Delosperma crassuloides (Haw.) L.Bolus; drobné květy Delosperma deleeuwiae Lavis; podobné D. ashtonii Delosperma galpinii L.Bolus; podobné D. ashtonii Delosperma hirtum (N.E.Br.) Schwantes ; dlouhé úzké žlábkovité listy Delosperma kofleri Lavis; vzpřímené Delosperma lavisiae L.Bolus; listy úzké 1:10, menší nachové květy Delosperma lineare L.Bolus;  vzpřímené, drobné bílé květy Delosperma nelii L.Bolus; plazivé, drobné listy 1:6 s rovnoběžnými hranami  uprostřed neznatelně nejširší, jednokvěté, viz D. parentum Delosperma nubigenum (Schltr.) L.Bolus; známo z kultury Delosperma pilosulum L.Bolus; listy úzké 1:10, vzpřímené větvičky Delosperma reynoldsii Lavis;  keřík Delosperma roseopurpureum Lavis;  známo z kultury, podobné D. cooperi Delosperma scabripes L.Bolus;  listy úzké 1:10, stonky nápadně papilózní Delosperma wethamae L.Bolus; drobné bílé květy, podobné D. lineare Delosperma wiumii Lavis; drobné nádherně růžové květy

Údaje o nadmořské výšce převzaté z databáze Plants of Southern Africa, an online checklist mohou být založeny na mylných identifikacích. Fotografie originálních položek jsem nalézal v databázi JSTOR Plant Science. Josef Niederle

Hypanthium, receptaculum, torus K napsání tohoto kratičkého příspěvku jsem se rozhodl na základě  vlastní   nepříjemné   zkušenosti,   když   jsem   v   anglickém   textu   ve  shodě s českým zvykem použil slova receptaculum ve smyslu češule.  Tento  termín  je  tak  stále  používán v  učebních  pomůckách  našich  universit,   lze   jej   nalézt   v   Zahradnickém   slovníku   naučném   i   v  nejnovějším Klíči. 

Nad 2100 m Delosperma annulare L.Bolus; nektária se dotýkají Delosperma deilanthoides S.A.Hammer; známo z kultury Delosperma herbeum (N.E.Br.) N.E.Br.; zatahující, úzkolisté, bělavé květy Delosperma sutherlandii (Hook.f.) N.E.Br.;  podobné D. ashtonii, ale s velkými  listy a zatahující

Zahradnický   slovník   naučný  pod   heslem  květní   lůžko  uvádí  36

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

takovouto definici.

attached.

Podobný útvar vzniká také rozšířením spodní části květních obalů a  tyčinek a nazývá se češule (receptaculum).

Proto   autorům   učebních   textů   velice   doporučuji,   aby   bez   váhání  rychle   vymazali   všechny   zmínky   o   receptaculu,   kdykoliv   jim   na  mysli   vytanula   češule.   Jinak   nás   budou   považovat   za   pitomce.  V angličtině se někdy pro přesnost používá termín proper receptacle,  v latině receptaculum proprium. Existuje totiž ještě podobný termín  pro thalamus, lůžko staženého květenství, a to v angličtině common   receptacle, v latině receptaculum commune.

Klíč  (Kubát   et   al.,   2002)   obsahuje   heslo  češule,   hypanthium,   receptakulum. Nepátral jsem po autorovi tohoto omylu, ani nechci jmenovat autory  učebních textů, s nimiž chci i nadále dobře vycházet. Raději se dám  na dokumentaci zahraničních pramenů.

S pojmem hypanthium, což je jediný správný výraz pro češuli, už to  nebude tak jednoznačné. Používal se totiž ve dvou smyslech, úzkém  anatomickém   a   širokém   morfologickém.   V nepochopení   tak  jednoduchého   faktu   spočíval   spor   americké   a   německé   školy   o  původu hypanthia. Každý mluvil o něčem jiném. V úzkém smyslu je  hypanthium miskovitě či pohárovitě rozšířený torus spolu s k němu  přirostlými bázemi květních obalů. Okraj hypanthia v tomto smyslu  je  shodný   s   okrajem   rozšířeného   toru   a   nalézají   se   na   něm   často  nektária. V širokém smyslu je hypanthium miskovitý či pohárovitý  útvar   tvořený   rozšířeným   torem   a   navzájem   přirostlými   bázemi  květních obalů a tyčinek. Jeho struktura je tak rozmanitá. Aby to  nebylo tak jednoduché, Simpson (2010) vymyslel třetí smysl tohoto  termínu,   v   němž   z   hypanthia   v   širokém   smyslu   vypouští   část  přirostlou k semeníku. To je ale pořádná pitomost. Ještě aby se to  tak ujalo.

Všude v zahraničí slovo receptaculum, anglicky receptacle,  znamená  torus neboli květní osa či květní lůžko bez nejmenšího ohledu na jeho  tvar. I květní osa ve tvary tyčky je receptaculum.  Začnu v historii. Asa Gray (1836) v  Elements of Botany definuje  receptaculum takto. The torus or receptacle is the end of the flower­stalk, or the portion  of axis or stem out of which the several organs of the flower grow,  upon which they are borne. Takřka v tomto století Weberling & Pankhurst (1992) The receptacle is also called the floral axis, or it is sometimes called  the torus. Poměrně nedávno se  Ronse (2010) vyjadřuje takto. The floral receptacle (axis or torus) is the central part of the flower  on which floral parts are inserted and is homologous to the stem.

Heslo v Oxford Dictionary vypadá takto.

Simpson (2010) ve druhém vydání Plant Systematics.

hypanthium   a cup­like or tubular enlargement of the receptacle of  a   flower,   loosely   surrounding   the   gynoecium   or   united   with   it

The receptacle or floral receptacle (also termed a torus, ...) is the  tissue   or   region   of   a   flower   to   which   the   other   floral   parts   are 

V Collins Dictionary najdeme tuhle formulaci.

37

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

hypanthium      the   cup­shaped   or   flat   receptacle   of   perigynous   or  epigynous flowers

to

Allaby (1998) v  A Dictionary of Plant Sciences  uvedl takovouto  definici.

Poslední   tři   pojmy   a   termíny   jsou   samozřejmě   dávno   zastaralé   a  nepoužitelné. Definoval je Linnaeus (1750).

hypanthium  a   cup­like   or   tube­like   enlargement   of   the   floral  receptacle or base of the perianth that surrounds the gynoecium and  fruits.

Literatura

A   nakonec   internetové   stránky  Systematics   of   Plants  at   the  University of Illinois na adrese

Collins Dictionary

http://www.life.illinois.edu/ib/335/

Kubát et al., 2002 Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha.

Hypanthium (floral cup) – a structure derived by the adnation of the perianth bases and stamens. It is variously shaped. 

Linnaeus,   C.,   1751  Philosophia   Botanica   in   qua   explicantur   fundamenta botanica cum definitionibus, Stockholm a Amsterdam.

jedno   pro   květní   obaly   a   tyčinky,  receptaculum   floris, druhé pro pestíky, receptaculum fructus.

Allaby, M. 1998.  A Dictionary of Plant Sciences, Oxford University  Press, Oxford. Gray, A., 1836 Elements of Botany. New York.

Oxford Dictionary

Viz též

Ronse   De   Craene,   L.P.,   2010      Floral   Diagrams:   An   Aid   to   Understanding   Flower   Morphology   and   Evolution,  Cambridge  University Press, Cambridge.

http://dx.doi.org/10.1086/376876 http://dx.doi.org/10.1086/324528

Simpson, M.G. , 2010 Plant Systematics, Elsevier.

A   ještě   jedna   upřesňující   poznámka.   V   botanickém   pravěku,   než  autorům   došlo,   že   v   češuli   je   ukryt   rozšířený   torus,   v   nesprávné  představě,   že   květní   obaly   a   tyčinky   vyrůstají   z   orgánu  nesouvisejícího   s   orgánem,   z   něhož   vyrůstají     pestíky,   ještě   blíže  specifikovali receptaculum proprium takto: U   hypogynních   květů   co   jedno   společné, fructificationis.

Weberling,   F.,   Pankhurst,   R.J.   1992  Morphology   of   Flowers   and   Inflorescences, Cambridge University Press, Cambridge. Zahradnický slovník naučný. 3. díl Ch­M. ÚZPI, Praha. Josef Niederle

 receptaculum  

U  epigynních a perigynních květů co dvě navzájem nesouvisející, a  38

Skalničkářův rok, leden 2013, číslo 67 ISSN 1805­1170

Epentomium, neboli hypanthium má být co bývalo Účelem tohoto příspěvku je zabránit hrozícímu chaosu. Pojem     hypanthium   u  Maloideae  je   botanická   klasika.   Ve  Flora   Europaea (Tutin et al. 1968: 64) najdeme takovouto informaci. Hypanthium tubular, not open at the apex and completely enclosing   the 2 – 5  more or less connate carpels which are more or less adnate   to the hypanthium. Fruit a fleshy pome, developed from the carpels   and hypanthium. Tak se hypanthium sensu Simpson změní na epentomium.

Takto   pojem   používá   většina   autorů,   například     Allaby   (1998)   a  Ronse De Craene (2010).

V   hypogynních   květech   neexistují   ani   hypanthia   ani   epentomia.  V každém perigynním květu se svrchním semeníkem je epentomium  totožné s hypanthiem a hypentomium neexistuje.  Čeští botanikové  (Kubát et al., 2002) používají termín  receptaculum  co synonymum  termínu hypanthium. Zbytek světa používá termín receptaculum ve  smyslu torus. Česká originalita je někdy poněkud matoucí.

Domnívám se, že význam zavedených pojmů by se neměl podstatně  měnit.  Proto  mě   poněkud  rozhořčila   aplikace  pojmu    hypanthium  Simpsonem (2010). Simpson nazývá hypanthium zbytek hypanthia  ve   standardním   smyslu   po   odstranění   střední   části   přirostlé   ke  gyneceu.   Takový   přístup   je   nepochybně   nežádoucí.   Slovo  hypanthium  doslova znamená  věc pod květem.  Poněvadž gyneceum  je částí květu, hypanthium by mělo být i pod gyneceem.

Pro   úplnost   uvádím   latinsky   logickou   klasifikaci   květů.   Jde   o  terminologii   užitou   Simpsonem   (2010),   v   níž   byl     termín  epihypogynní  nahrazen termínem  mesogyní. Spojení  epihypo  se mi  moc nelíbilo. 

Pojem definovaný Simpsonem, jistě důležitý, je třeba nazývat jinak.  Proto doporučuji takovéto definice. Hypentomium je střední část hypanthia přirostlá ke gyneceu. Epentomium  je   volná   periferiální   část   hypanthia,   která   zbude   po  odebrání  hypentomia. (řecky entome = zářez)

39