Skalica

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Přeshraniční trh práce ve vybraném pohraničním regionu – na příkladu Hodonín – Myjava/Skalica Bakalářská práce

Lenka Hubáčková

Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

BRNO 2016

Bibliografický záznam Autor:

Lenka Hubáčková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce:

Přeshraniční trh práce ve vybraném pohraničním regionu – na příkladu Hodonín – Myjava/Skalica

Studijní program:

Geografie a kartografie

Studijní obor:

Geografie

Vedoucí práce:

doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Akademický rok:

2015/2016

Počet stran:

47

Klíčová slova:

přeshraniční trh práce, česko-slovenské pohraničí, přeshraniční spolupráce, cizinci, zaměstnanost, dojížďka, prostorové vztahy

Bibliografic Entry

Author:

Lenka Hubáčková Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography

Title of Thesis:

Cross-border labor market in the border region – the example of Hodonin – Myjava/Skalica

Degree Programme:

Geography and Cartography

Field of Study:

Geography

Supervisor:

doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.

Academic Year:

2015/2016

Number of Pages:

47

Keywords:

cross-border labour market, Czech-Slovak borderland, crossborder cooperation, foreigners, unemployment, commutation, spatial relations

Abstrakt Bakalářská práce se věnuje přeshraničnímu trhu práce na česko-slovenském pomezí. Konkrétně se zaměřuje na zhodnocení situace na území okresů Hodonín, Myjava a Skalica. Analyzuje intenzitu přeshraniční dojížďky za prací a vzájemné prostorové vztahy. Soustřeďuje se především na faktory ovlivňující trh práce.

Abstract This bachelor thesis deals with the cross-border labour market in the Czech-Slovak borderland. It's specifically focused on evaluating the situation in the regions of Hodonín, Myjava and Skalica. It analyses the intensity of cross-border commuting for work and reciprocal spatial relations. It concentrates mainly on the factors, that influences the labour market.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Milanovi Jeřábkovi, Ph.D. za odbornou pomoc a rady, které mi při zpracování bakalářské práce vstřícně poskytl, stejně jako za věnovaný čas. Dále bych ráda poděkovala také své rodině, která mě po celou dobu podporovala a umožnila mi studium na Masarykově univerzitě.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. a s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno, 12. května 2016 Lenka Hubáčková

OBSAH 1 OBECNÁ ČÁST ......................................................................................................................... 9 1.1 Úvod a cíle práce .................................................................................................................. 9 1.2 Metodika práce ..................................................................................................................... 9 1.3 Rešerše literatury................................................................................................................ 10 1.4 Trh práce a jeho specifika v modelovém pohraničí .............................................................. 11 1.5 Aktivity a výsledky úřadu práce (EURES) .......................................................................... 12 2 PŘEDSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ..................................................................................... 14 2.1 Okres Hodonín ................................................................................................................... 14 2.2 Okres Myjava ..................................................................................................................... 15 2.3 Okres Skalica ..................................................................................................................... 16 3 ANALÝZA SITUACE V MODELOVÉM REGIONU .............................................................. 18 3.1 Ekonomická aktivita, zaměstnanost, nezaměstnanost .......................................................... 18 3.2 Struktura cizinců ................................................................................................................ 21 3.2.1 Okres Hodonín ............................................................................................................ 21 3.2.2 Okres Myjava .............................................................................................................. 24 3.2.3 Okres Skalica .............................................................................................................. 25 3.3 Dojížďka do zaměstnání ..................................................................................................... 27 3.4 Firmy okresu Hodonín s největším počtem zaměstnaných Slováků ..................................... 29 4 PŘESHRANIČNÍ PROJEKTY 2007 - 2013 .............................................................................. 31 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ..................................................................................................... 33 5.1 Postup a metody výzkumu .................................................................................................. 33 5.2 Vyhodnocení odpovědí ....................................................................................................... 34 6 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 38 POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA ........................................................................................ 39 Literatura ................................................................................................................................. 39 Internetové zdroje .................................................................................................................... 40 Ostatní ..................................................................................................................................... 42 SEZNAM ZKRATEK.................................................................................................................. 43 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................................. 44 SEZNAM TABULEK.................................................................................................................. 45 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................... 47

8

1 OBECNÁ ČÁST 1.1 Úvod a cíle práce Příhraniční oblasti jsou svojí polohou v blízkosti státních hranic vždy do jisté míry ovlivňovány. Síla těchto vlivů a jejich charakter závisí především na typu hranice a na charakteru sousedních regionů. Hranice může být uzavřená nebo zavřená, částečně otevřená nebo otevřená. V případě uzavřené hranice roste význam bariérového hraničního efektu, což znamená jednostrannou orientaci příhraničního regionu na vnitrozemí a posílení perifernosti. Naopak otevřená hranice přináší kontaktní hraniční efekt, jenž představuje rozvoj vztahů přes hranice. Hranice funguje jako filtr, který usměrňuje procesy procházející hraničními přechody (Jeřábek a kol., 2004). Ve své práci se zabývám konkrétně procesy odehrávající se v oblasti práce trhu mezi českým okresem Hodonín a s ním sousedícími slovenskými okresy Myjavou a Skalicí. Abychom mohli lépe pochopit tyto procesy, je třeba si nejdříve definovat charakter a funkci státní hranice, která od sebe okresy odděluje. Hranice mezi ČR a SR je – ve smyslu hranice mezi dvěma suverénními státy – poměrně mladá, vznikla teprve po rozdělení ČSFR v roce 1993. Je tedy pochopitelné, že mezi českou a slovenskou částí existovalo odjakživa mnoho vazeb, jak rodinných, tak pracovních. Tyto vazby však nemusely být nutně přerušeny. K proměně hraničního efektu přispěly některé mezivládní smlouvy, které vstoupily v platnost ihned od ledna 1993 a tak vzájemné vazby mezi ČR a SR mohly oproti jiným sousedním státům zůstat na nadstandardní úrovni. Vstup obou států do Evropské unie v roce 2004 a jejich začlenění do Schengenského prostoru o tři roky později pak ještě více pomohlo ke snížení vlivů hranice (Šerý, 2013). Na otevřené hranici se také pochopitelně více rozvíjí všechny formy přeshraniční mobility, mezi které patří také přeshraniční pracovní migrace. Ta je obecně na všech hranicích obousměrná, ale výrazně diferenciovaná. Hlavní proud pracovních sil vede ze země s nižší ekonomickou a celkovou životní úrovní a nižšími mzdami do země s vyšší úrovní (Zich, 2007). Hlavním cílem mé bakalářské práce je zhodnotit stávající situaci v oblasti přeshraničního trhu práce mezi Českem a Slovenskem, na příkladu již zmíněných okresů Hodonín, Myjava a Skalica. Nejdříve jsem analyzovala jednotlivé regiony samostatně a poté jsem se zaměřila na konkrétní počty dojíždějících cizinců resp. občanů druhého (sousedního) státu a jejich strukturu. Dále bych chtěla poukázat na přeshraniční spolupráci mezi Slovenskem a Českem, se zaměřením na aktivity v rámci příslušných euroregionů. V praktické části se pak věnuji vlastnímu dotazníkovému šetření.

1.2 Metodika práce Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí, z obecné části a praktické části. Při zpracovávání obecné části bylo prvním krokem studium dostupné literatury k danému tématu. Nejednalo se při tom pouze o knižní monografie, ale i sborníky, články, studie 9

a analýzy v českém i slovenském jazyce. Vzhledem k tomu, že téma má být bráno hlavně z geografického hlediska byla prvotní pozornost soustředěná hlavně na geografické zdroje. Avšak nebyly opomenuty ani zdroje z jiných vědních disciplín jako ekonomie a sociologie. Druhým krokem bylo zpracování statistických dat získaných z šetření kompetentních institucí z obou států. V České republice to bylo především Ministerstvo práce a sociálních věcí, z jejichž webových stránek jsem čerpala data o zaměstnanosti a zaměstnávání cizinců, a Český statistický úřad, na jehož stránkách jsem zjišťovala data o obyvatelstvu a dojížďce do zaměstnání. Ze slovenských institucí to pak bylo Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny a Štatistický úrad Slovenskej republiky. Podrobnější data o zaměstnávání cizinců jsem pak získala přímo od příslušných úřadů práce. Pro okres Hodonín to byl Úřad práce v Hodoníně, okres Myjava spadá pod Úřad práce Nové Mesto nad Váhom a okres Skalica pod Úřad práce Senica. Při srovnávání dat z různých zdrojů jsem pak vždy do úvahy brala také metodiku, s jakou byla jednotlivá data získávána, protože ta se ne vždy shodovala. Následně jsem se na základě provedené rešerše pokusila o interpretaci získaných dat a výsledky jsem prezentovala pomocí tabulek a map. V praktické části jsou popsány výsledky dotazníkového šetření, které jsem prováděla se zástupci firem z okresu Hodonín, které zaměstnávají největší počet Slováků a se zástupci veřejné správy obcí okresu Hodonín. Odpovědi obou skupin dotazovaných jsem porovnala a určila, do jaké míry se shodují.

1.3 Rešerše literatury Ve své bakalářské práci využívám zdroje literatury, které je možné rozdělit do několika skupin podle jejich obsahového zaměření. První skupinou je literatura zabývající se všeobecně hospodářstvím a trhem práce a jeho specifikami ve vybraných regionech. Vývoji české ekonomiky od transformace se věnuje např. publikace Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky (Ježek, 2006). Na Slovensku o této problematice psal např. Pavol Korec (2005) - Regionálný rozvoj Slovenska v rokoch 1989 - 2004 identifikácia meněj rozvinutých regiónov. Informace o českém a slovenském trhu práce jsem pak čerpala z prací Jiřího Winklera (2004) Český trh práce - evropská strategie zaměstnanosti a Antona Bezáka (2001) O regionálnych trhoch práce, nových krajoch a tokoch nezamestnaných. Druhou skupinou použité literatury jsou publikace zabývající se pohraničím, jeho teoretickým vymezením a přeshraniční spoluprací. Tomuto tématu se věnuje řada autorů působících na různých univerzitách. Milan Jeřábek (dříve na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí n. L. resp. Sociologickém ústavu AV ČR) a Stanislav Řehák z Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Dokoupil ze Západočeské univerzity v Plzni a Tomáš Havlíček z Univerzity Karlovy v Praze, kteří se spolupodíleli na tvorbě publikace České pohraničí bariéra nebo prostor zprostředkování (Jeřábek a kol., 2004). Tato publikace se podrobně věnuje výzkumu hranice, pohraničí a jeho vymezení a geografickému postavení, přeshraniční spolupráci a komplexně shrnuje doposud získané poznatky týkající se této 10

problematiky. Českému pohraničí se věnuje také práce Přeshraniční vlivy v českém pohraničí (přeshraniční spolupráce v pohraničí jako evropeizace zdola?) (Zich, 2007), která se zaměřuje na působení hranic především z hlediska ekonomického a politického. Třetí a poslední skupinou je literatura věnující se konkrétně česko-slovenskému pohraničí a zaměstnávání cizinců. Analýzou česko-slovenského pohraničí s důrazem na jeho slovenskou část se v publikaci Cezhraničné vazby cezhraničná spolupráca zabýval Marián Halás (2005). V rámci Výzkumného ústavu práce a sociálních věd ČR se problematice cizinců věnuje Milada Horáková, která publikovala studie o cizincích na našem trhu práce, ve kterých se zaměřila také na občany SR, včetně dvakrát ročně publikovaných bulletinů Mezinárodní pracovní migrace v ČR (Horáková, 2000 - 2012) a studie Vývoj pracovních migrací v České republice v období hospodářské recese (Horáková, 2010). Dojížďkou Slováků za prací do ČR se pak ve své práci zabývali Ondřej Šerý, Tatiana Mintálová, Zdeněk Szczyrba a Václav Toušek (2013).

1.4 Trh práce a jeho specifika v modelovém pohraničí Poloha regionu má z hlediska jeho začlenění do geografického prostoru a pro vytváření interakcí s okolním prostředím velmi důležitou úlohu (Halás, 2005). Okresy ležící při hranicích mohou být v rámci státu považovány za periferní, čímž může být trh práce negativně ovlivněn. Závisí však také na mnoha dalších faktorech, jako je poloha území vůči rozvojovým osám, významným centrům rozvoje a jeho umístění v sídelním systému. Důležitá je také síla bariér a omezení, které od sebe oddělují dva státy. Ty můžou být přírodní, jako například vysoké pohoří nebo vodní tok, nebo socio-ekonomické, tedy celní bariéry (Jeřábek a kol., 2004). Jižní hranici mezi okresem Hodonín a Skalica tvoří přírodní bariéra v podobě řeky Moravy. Severní část hranice je pak tvořena hřebeny Bílých Karpat, které však nedosahují takových nadmořských výšek, aby představovaly reálnou bariéru. Přírodní hranice mezi Českem a Slovenskem tedy netvoří v této oblasti významné omezení. Stávající situace v pohraničí a dynamika jeho vývoje je dána také jeho historií. Státní hranice mezi SR a ČR je, jak již bylo řečeno, poměrně mladá. Po rozdělení ČSFR a osamostatnění České republiky a Slovenské republiky v roce 1993 bylo potřeba vymezit a definovat novou státní hranici. Při určování průběhu této hranice bylo rozhodující zabezpečit její přirozený průběh, avšak byly brány v potaz také zájmy občanů trvale žijících v příhraničním území. Česko-slovenská státní hranice je tak v současné době dlouhá 251,8 km. Obchodní vztahy mezi oběma zeměmi byly po roce 1993 upraveny Smlouvou o vytvoření celní unie mezi Slovenskou republikou a Českou republikou č. 199/1993 Sb. Tato smlouva byla vyjádřením nadstandardních česko-slovenských vztahů v hospodářské spolupráci a měla v rámci možností zabezpečovat volný pohyb zboží a služeb. Platnost smlouvy končí se vstupem obou zemí do Evropské unie (Halás, 2005).

11

Z výše uvedeného vyplývá, že hranice mezi ČR a SR zde netvoří reálnou bariéru. Trh práce může být sousedním státem tedy silně ovlivňován. Pro tržní ekonomiku je trh práce rozhodující. Ideální trh práce by měl zabezpečit ekonomiku potřebnými pracovními silami v požadované struktuře a zároveň této pracovní síle zajistit odpovídajícími pracovními příjmy. Stejně jako na jiných trzích i zde proti sobě stojí nabídka práce a poptávka po ní. Příhraniční regiony mohou kromě pracovní síly ze svého státu využívat také tu ze státu sousedního. To však ne vždy může být přínosem. Pokud hospodářská vyspělost jednoho státu bude na vyšší úrovni než toho druhého, může to pro chudší stát znamenat výrazný odliv pracovní síly a to zejména z příhraničních regionů. Občané tohoto území budou raději dojíždět za prací do sousedního státu, kde za ni dostanou lepší platové ohodnocení. To by mohlo vést až k vážnému nedostatku zaměstnanců v pohraničních oblastech. Mezi okresy Hodonín, Myjava a Skalica však nejsou rozdíly na trhu práce tak výrazné, aby zde k něčemu takovému docházelo.

1.5 Aktivity a výsledky úřadu práce (EURES) Od vstupu České republiky a Slovenské republiky do Evropské unie v květnu 2004 se součástí úřadů práce obou republik stala síť EURES neboli European Employment Services (Evropské služby zaměstnanosti). EURES slouží k podpoře pracovní mobility mezi státy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska. Tato podpora je zajišťována především skrze informační, poradenské a zprostředkovatelské služby. Jde o základní nástroj napomáhající k naplnění Lisabonské strategie a tedy i k docílení hlavního principu Evropské unie. Do sítě EURES jsou zapojeny, kromě jiných, regionální a národní instituce, které se zabývají problematikou zaměstnanosti jako například odborové svazy, zaměstnavatelé a jejich organizace apod. EURES poradcové poskytují pomoc a poradenství zaměřené na práva a povinnosti zaměstnanců, kteří žijí v jedné zemi a pracují v jiné. EURES disponuje databází volných pracovních míst v rámci celé EU. Kromě toho jsou jejich poradci schopni podat informace o životních a pracovních podmínkách v státech EU/EHP, tedy informace o situacích na jednotlivých trzích práce, o registračních procedurách, daních, sociálním a zdravotním zabezpečení. Můžou také klientům pomoci a poradit při tvorbě životopisů do jednotlivých zemí (MPSV-a, 2015). EURES hraje v pohraničních regionech důležitou roli. Poradci EURES zde poskytují informace a rady pro přeshraniční pracovníky a zaměstnavatele, kteří chtějí přijmout pracovníky z druhé strany hranice. Základní úkoly sítě v pohraničí jsou následující: výměna informací a poradenství v souvislosti s nabídkou pracovních míst a žádostmi o zaměstnání a rovněž životními a pracovními podmínkami; přímé a pravidelné kontakty mezi poradci EURES v regionu; vypracování a aktualizace přehledů o možnostech odborného vzdělávání v regionu; a rozvoj projektů zaměřených na zlepšení trhu práce v regionu, včetně prostřednictvím spolupráce s jinými příslušnými programy (Evropská komise, 2007). 12

Již od roku 2004 se zástupci sítě EURES ČR a EURES SK každý rok setkávají na společném semináři, jehož cílem je výměna zkušeností, rozvoj přeshraniční spolupráce, prezentace úspěšných projektů, změny v systému sociálního zabezpečení, v pracovním právu a v životních a pracovních podmínkách. Vzhledem k tomu, že je český a slovenský pracovní trh úzce propojen a jazyková bariéra je minimální, pracuje v ČR téměř sto tisíc slovenských občanů. Seminář je proto důležitým nástrojem pro rozvoj spolupráce mezi poradci EURES při řešení dotazů klientů a uspokojování potřeb zaměstnavatelů. Řada přeshraničních partnerství spolupracuje s jinými příslušnými programy EU, zejména s programem INTERREG, kterému se budu věnovat dále (UPSVAR, 2014). EURES je tedy poradenská síť úřadů práce, která hraje v přeshraničním trhu práce důležitou roli. Ročně zprostředkuje práci velkému množství osob. V rámci celé sítě EURES jsou vypracovávány statistiky a žebříčky, týkající se například nejžádanějších pracovních pozic a struktury uchazečů o zaměstnání. Pro úroveň okresů však konkrétní data chybí. Nelze tak přesně určit vlivy sítě EURES ve vybraném území.

13

2 PŘEDSTAVENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Pro analýzu přeshraničního trhu práce mezi Českou republikou a Slovenskou republikou jsem si vybrala území ležící podél jižní části hranice, a to konkrétně český okres Hodonín a s ním sousedící slovenské okresy Myjavu a Skalici. Okres Hodonín je přitom, co se rozlohy a počtu obyvatel týče, zhruba třikrát větší než vybrané slovenské okresy. V této kapitole popisuji každý okres samostatně se zaměřením na jeho polohu, administrativní členění, obyvatelstvo, hospodářství a dopravu. V mapě na obr. 1 je znázorněno současné administrativní členění všech okresů.

Obr. 1: Administrativní členění okresů Hodonín, Myjava a Skalica k roku 2016 Zdroj: vlastní tvorba, ArcČR 500

2.1 Okres Hodonín Okres Hodonín leží na jihovýchodě Jihomoravského kraje. Jeho sousedícími okresy jsou Břeclav, Vyškov, Kroměříž, Uherské Hradiště a slovenské okresy Myjava, Skalica a v krátkých úsecích také Senica a Nové Mesto nad Váhom. Od 1. 1. 2007 se okres Hodonín administrativně člení na 82 obcí, z nichž 8 obcí má statut města a 12 obcí má 14

statut městyse. Obce s rozšířenou působností rozdělují okres do tří správních obvodů. Tyto správní obvody jsou tvořeny ORP Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou. Svou rozlohou 1099 km2 a počtem obyvatel 154873 (stav k 31. 12. 2015) patří mezi větší okresy Česka. Počet obyvatel zde však dlouhodobě klesá, a to hlavně kvůli negativnímu migračnímu saldu, jehož hodnoty jsou již několik let vyšší jak -2 ‰. Hustota zalidnění činí 141 obyvatel na km2. Oblast okresu Hodonín má vhodné klimatické, terénní i půdní podmínky pro zemědělství a to zejména v nivě řeky Moravy. Podle údajů SLDB, které proběhlo v roce 2011, pracovalo v zemědělství 4,5 % zaměstnanců. Četněji je zde zastoupen těžký průmysl. Jedná se např. o sklárny Vetropack Moravia Glass v Kyjově nebo železárny ve Veselí nad Moravou. Na území okresu se také nachází četná ložiska ropy, plynu, lignitu, cihlářských surovin a štěrkopísků, díky čemuž se zde uchytily společnosti zaměřené na těžbu těchto surovin. Největším zaměstnavatelem je zde skupina MND (bývalé Moravské naftové doly), jež se zaměřuje na těžbu a skladování ropy a zemního plynu. MND mají své pobočky v Hodoníně a v Lužicích, které dohromady zaměstnávají okolo 1000 osob. Zásob lignitu zase využívá Elektrárna Hodonín, která však od roku 2009 z velké části přešla k výrobě energie ze spalování biomasy. Elektrárna Hodonín je unikátní také tím, že dodává teplo i za hranice státu a to do slovenského města Holíč. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele okresu dále patří Kordárna Plus ve Velké nad Veličkou a Jihomoravská armaturka v Hodoníně. Doprava je v okrese zajištěna zejména železniční tratí směr Břeclav - Přerov a silniční sítí, jejíž hlavní osy představují silnice I. třídy Olomouc - Uherské Hradiště Břeclav a Brno - Hodonín - Levice. Největší množství služeb se koncentruje v městských sídlech Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou. Nachází se zde hustá maloobchodní síť a také většina zdravotnických, školských, kulturních a sportovních zařízení. Zdravotnická péče je poskytována především nemocnicemi v Hodoníně, Kyjově a Veselí nad Moravou. Okres dále disponuje 10 zařízeními sociální péče a jedním lázeňským zařízením. Z hlediska školských zařízení zde najdeme 66 základních škol, 9 středních odborných škol, 3 gymnázia, 13 odborných učilišť a 2 vyšší odborné školy. Kulturní a sportovní vyžití v okrese Hodonín zajišťuje několik kin, muzeí, galerií, sportovních hal, krytých i nekrytých plaveckých bazénů aj. (ČSÚ, 2014).

2.2 Okres Myjava Slovenský okres Myjava je nejzápadnějším okresem Trenčianskeho samosprávneho kraje. Patří mezi malé okresy Slovenska, jeho rozloha je jen 328 km². Jeho sousedními okresy jsou Piešťany, Trnava, Senica, Skalica, Nové Mesto nad Váhom a pak za státní hranicí český okres Hodonín. Střední část území zabírá Myjavská pahorkatina a lemují ho Bílé Karpaty a Malé Karpaty. Okresem protéká řeka Myjava. 15

S počtem obyvatel 27083 (stav k 31. 12. 2014) patří mezi menší okresy a také jeho hustota zalidnění je nízká a to 83 os/km². Počet obyvatel při tom stále klesá, již dlouhodobě je zde zaznamenávána záporná míra migračního salda (-2 ‰) i záporná míra přirozeného přírůstku (-3 ‰). Nachází se tu 17 obcí, z čehož jsou 2 města – Myjava a Brezová pod Bradlom. Myjavský okres je zaměřený na průmysl a zemědělství. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 má okres Myjava, oproti okresům Hodonín a Skalica, nejnižší podíl osob pracujících v terciéru (47,6 %) a naopak nejvyšší podíly zaměstnaných v priméru (4,7 %) a sekundéru (47,7 %). V zemědělství převládá především pěstování ječmene a pšenice. Podnikatelskou sféru tvoří hlavně malé a střední podniky. Většina z nich je lokalizována v okresním městě Myjava, konkrétně v areálu bývalé Slovenské armaturky, kde dnes působí okolo 40 podniků. Rozvinul se zde především strojírenský průmysl a zpracovávání plastů. Od roku 2007 je ve městě Myjava v provozu také průmyslový park Javorinská, ve kterém sídlí zatím osm firem (Oficiálná stránka mesta Myjava, © 2016). V Brezové pod Bradlom se pak nachází také společnost PFS specializovaná na výrobu a prodej pružin, která zaměstnává okolo 250 osob. Výrobě pružin se věnuje také společnost C.E.P. Scherdel v Myjavě, zaměstnávající okolo 200 osob, V Myjavě pak mezi největší zaměstnavatele patří společnost Slovarm, vyrábějící bytové armatury, ve které pracuje přes 200 zaměstnanců (MF SR, © 2016). Nedaleko Myjavy se nacházejí dva hraniční přechody mezi Českem a Slovenskem, silniční ve Vrbovcích a železniční v Brestovci. Okresem vede železniční trať ve směru Nové Mesto nad Váhom – Vrbovce a pokračuje do České republiky. Důležitým spojením je komunikace, která spojuje Myjavu s Novým Mestom nad Váhom a s dálnicí D1, která spojuje Bratislavu se Žilinou. Myjava je od Bratislavy vzdálená 117 km. Sociální infrastruktura okresu Myjava se soustřeďuje především do měst Myjava a Brezová pod Bradlom. V Myjavě se nachází jediné ústavní zdravotnické zařízení okresu a to Všeobecná nemocnica Myjava. Dále okres poskytuje tři domy sociální péče. V oblasti vzdělávání se v okrese nachází celkem 12 základních škol, 1 gymnázium a 3 střední odborné školy. Současný demografický vývoj, především snižování předproduktivní složky obyvatelstva v menších obcích, vede k tomu, že ve vesnických osídleních klesá využití disponibilních kapacit školních zařízení, proto se v některých obcích školské zařízení nenachází vůbec. Z hlediska kultury a sportu je významné hlavně město Myjava, ve kterém se nachází muzeum, kryté sportovní haly a krytý plavecký bazén (TSK, 2011).

2.3 Okres Skalica Okres Skalica se nachází na severu Trnavského samosprávneho kraje, v severní části Záhorské nížiny. Na východě sousedí s okresem Myjava, na jihu s okresem Senica a na severozápadě pak právě s českým okresem Hodonín, kde jeho hranici tvoří hraniční řeka Morava. V okrese Skalica žilo k 31. 12. 2014 celkem 46934 obyvatel. Z vybraných okresů měl okres Skalica jako jediný v roce 2014 kladný celkový přírůstek obyvatelstva 16

(1 ‰). Z dlouhodobého hlediska počet obyvatel v okrese stagnuje. Území je tvořeno katastry tří měst a 17 obcí, které mají spolu rozlohu 357 km². Statut města kromě Skalice mají i Gbely a Holíč. V okrese se těží nerostné suroviny jako ropa a zemní plyn. V porovnání s okresy Hodonín a Myjava pracovalo podle SODB (Sčítanie obyvateľov, domov a bytov) 2011 pracovalo v okrese Skalica v tomto roce v zemědělství nejméně osob (4,3 %). V průmyslu pak pracovalo 46,9 % zaměstnaných a ve službách 48,8 %. V současnosti je Skalica jedním z vyspělejších průmyslových okresů Slovenska, který ve změněných tržních podmínkách využívá svou geografickou polohu na rozvoj průmyslové výroby, ale i rozvoj cestovního ruchu a turismu. V okrese je rozvinutý strojírenský, kovozpracující, oděvní a polygrafický průmysl. Průmyslové podniky jsou v okrese koncentrované převážně do městských sídel. Největším zaměstnavatelem okresu je INA SKALICA zaměřená na výrobu valivých ložisek pro automobilový průmysl, která se nachází ve Skalici a má okolo 4000 zaměstnanců. Dalšími důležitými zaměstnavateli okresního města jsou firma Protherm, vyrábějící kotle, a firma Grafobal, vyrábějící lepenkové obaly. Tyto dvě firmy dohromady zaměstnávají přes 1500 osob. Ve městě Holíč je to pak společnost Eissman Automotive Slovensko, specializovaná na výrobu a distribuci dílů vnitřní výbavy motorových vozidel. V Gbelech sídlí společnost Nafta zaměřená na dobývání a skladování zásob zemního plynu. Z hlediska dopravy má okres významnou polohu, jelikož leží na rozhraní tří států. Díky relativní blízkosti dálnice D1, která spojuje Bratislavu s Brnem, má Skalica k dispozici dobré dopravní napojení. Okresem prochází také železniční trať a silnice I. třídy směřující do České republiky. Zařízení občanské vybavenosti se také v okrese Skalica soustřeďují především do městských sídel. Ve skalici se nachází jediná nemocnice okresu, dále zde můžeme najít 15 ambulancí a dva ústavy sociální péče, jeden ve Skalici, druhý v Holíči. Školní docházku v okrese zajišťuje 15 základních škol, 1 gymnázium a 6 středních odborných škol. V oblasti kulturní a sportovní patří okres spíše k těm méně vybaveným (TSP, 2012).

17

3 ANALÝZA SITUACE V MODELOVÉM REGIONU Česko i Slovensko jsou země, jejichž historii významným způsobem poznamenala skutečnost, že dlouhé roky patřily ke státům, ve kterých byl uplatňovaný socialismus. Tento fakt ovlivnil všechny oblasti lidského života. Výrazně zasáhl také hospodářství, od kterého se odvíjí situace na trhu práce. Mnoho let bylo hospodářství řízeno centrálně. Po roce 1989 dochází v obou zemích k transformaci hospodářství, která byla spojena s restrukturalizací ekonomiky. Pracovní příležitosti pro obyvatele v jednotlivých odvětvích a sektorech se měnily s velkou dynamikou. Strukturální přestavba ekonomiky je spojena se změnami profesně-kvalifikační struktury a přináší většinou nárůst nezaměstnanosti. Je tedy potřeba se zaměřit na vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců a iniciovat tvorbu pracovních míst aktivní politikou trhu práce (Ježek, 2006). Z vybraných okresů se těmto změnám nejhůř přizpůsoboval okres Hodonín, který patří mezi nejvíce postižené okresy i ve srovnání s celou ČR. Podniky, které dříve patřily mezi největší zaměstnavatele, čekalo podstatné snižování stavů zaměstnanců a některé z nich zanikly úplně. Takový osud potkal také největšího zaměstnavatele minulé doby, společnost Jihomoravské lignitové doly, která po roce 1989 zavřela z důvodu neekonomičnosti všechny své doly až na důl Mír v Mikulčicích, ve kterém byl provoz ukončen až roku 2009, což znamenalo další hromadné propouštění. Snižování stavů v 90. letech potkalo také další významné zaměstnavatele okresu a to Železárny Veselí nad Moravou a Závod na překližky a dýhy Hodonín. Problémem v okrese Hodonín je velký podíl obtížně zaměstnatelných osob, pro které se zde nenachází vhodná pracovní místa a naopak nedostatek pracovních sil v určitých profesích. Také průměrná měsíční mzda se zde dlouhodobě drží pod celorepublikovým průměrem (Ústav územního rozvoje, 2002). Okresy Myjava a Skalica byly změnami po roce 1989 také zasaženy. Mnohé podniky musely hromadně propouštět nebo zbankrotovaly úplně a okresy se tak musely potýkat s vysokou nezaměstnaností. Problémy zde byly způsobeny především přílišnou orientací těchto okresů na jeden typ průmyslové výroby. Např. v okrese Myjava byla velká koncentrace pracovníků v podniku Slovenská armatúrka Myjava, propouštění v období transformace tak znamenalo prudký nárůst nezaměstnanosti. Okresy Myjava a Skalica se s těmito změnami však dokázaly vyrovnat podstatně lépe než okres Hodonín a v současnosti patří, v porovnání s ostatními okresy Slovenska, k těm s lepší ekonomickou situací.

3.1 Ekonomická aktivita, zaměstnanost, nezaměstnanost Abychom mohli lépe pochopit pracovní vazby probíhající mezi vybranými okresy obou států, je nutné nejdříve znát situaci na trhu práce v každém z těchto okresů. Následně jsou tedy porovnávány vybrané ukazatele, zjištěné z příslušných úřadů práce a jiných statistických institucí okresů Hodonín, Myjava a Skalice.

18

Porovnávání těchto údajů však může být poněkud obtížné z důvodu odlišné metodiky evidence některých ukazatelů. V České republice se od roku 2013 zaznamenává ukazatel nezaměstnanosti zvaný podíl nezaměstnanosti osob, která vyjadřuje v procentech podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Hlavním důvodem pro změnu metodiky byly především úsporná opatření. Dříve se nezaměstnanost evidovala jako míra registrované nezaměstnanosti, která srovnává dosažitelné uchazeče o zaměstnání s ekonomicky aktivním obyvatelstvem. Údaje o ekonomicky aktivním obyvatelstvu se při tom získávají z dat výběrových šetření ČSÚ, tato data však nejsou na úrovni okresů dostatečně reprezentativní a podrobnější, rozšířené šetření by bylo příliš nákladné. Od roku 2012 tedy chybí novější data o ekonomicky aktivním obyvatelstvu a také o zaměstnaných na úrovni okresů a nižších (MPSV-b, 2015). Ve Slovenské republice nezaměstnanost určuje míra evidované nezaměstnanosti, která se počítá jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání a ekonomicky aktivního obyvatelstva vyjádřený taktéž v procentech (Zachar, Majerčáková, 2012). Kvůli odlišnému výpočtu míry nezaměstnanosti, jsem, kromě nejnovějších dostupných dat, porovnávala také data z roku 2012, což je poslední rok, kdy se v České republice nezaměstnanost určovala stejnou metodikou, jako na Slovensku. V tabulce č. 1 jsou v relativních číslech uvedeny vybrané ukazatele za roky 2012 a 2015 vždy k poslednímu dni roku, tedy k 31. prosinci. Prvním sledovaným údajem je podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo neboli pracovní sílu, tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní. Tato veličina je z makroekonomického hlediska pro danou oblast velmi důležitá, určuje totiž kolik lidí v daném regionu pracuje nebo je případně schopných pracovat. Což ovlivňuje například investory, kteří by zde mohli vytvořit nová pracovní místa. Vysoký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je vnímán jako pozitivní, jelikož určuje schopnost státu se finančně postarat o stárnoucí obyvatelstvo. V roce 2012 měl nejvyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva okres Skalica, následovaný okresem Hodonín a nejhůře na tom byl okres Myjava. Podíváme-li se na tyto hodnoty z roku 2015, vidíme že jsou u obou slovenských okresů nižší. Pro okres Hodonín data chybí, avšak vzhledem k vývoji věkového složení obyvatelstva lze předpokládat, že jeho podíl klesl i zde. Příčinou poklesu je především prodlužování délky života a s tím spojené stárnutí obyvatelstva a také nízká porodnost za posledních několik let. Podíl zaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva byl v roce 2012 nejvyšší v okrese Myjava, těsně za ním je okres Skalica. Výrazně nižší zaměstnanost je v okrese Hodonín, kde je tato hodnota téměř o 6 % nižší. Pro rok 2015 opět chybí data za okres Hodonín. V okresech Myjava a Skalica podíl zaměstnaných vzrostl u obou o necelé 3 %. Dalšími údaji v tabulce jsou ukazatele nezaměstnanosti, a to míra evidované nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. V roce 2012 byla míra registrované nezaměstnanosti v okrese Hodonín téměř o polovinu vyšší než ve slovenských okresech. Stejná situace se opakovala také v roce 2015, kde však již nebylo možné porovnávat míru evidované nezaměstnanosti, jelikož tento údaj pro okres Hodonín chybí, proto se v tomto 19

období zaměřím spíše na podíl nezaměstnaných osob. Pro okresy Myjava a Skalica se podíl nezaměstnaných osob také neuvádí, avšak lze ho alespoň přibližně vypočítat vydělením dosažitelných uchazečů s obyvatelstvem ve věku 15 - 64 let. Můžeme vidět, že podíl nezaměstnaných osob od roku 2012 klesl do roku 2015 přibližně o 2 procentní body u všech vybraných okresů. V okrese Hodonín tak nezaměstnanost zůstává podstatně vyšší než v okresech Myjava a Skalica. Posledním ukazatelem tabulky je počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. V roce 2012 byl ve všech okresech nedostatek pracovních míst. Nejlépe na tom byl okres Hodonín, kde na jedno volné pracovní místo připadalo cca 50 uchazečů o zaměstnání. Do roku 2015 se situace ve všech okresech výrazně zlepšila. Přispěla k tomu jak klesající nezaměstnanost, tak i zvyšující se počet volných míst. Polepšily si hlavně slovenské okresy, které v roce 2015 měli počet uchazečů na 1 volné pracovní místo dokonce nižší než okres Hodonín. Shrneme-li si informace získané z tabulky, je zřejmé, že v současnosti je na tom se situací na trhu práce nejhůře okres Hodonín, který má výrazně vyšší nezaměstnanost a nedostatek volných pracovních míst. Okres Hodonín se již dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností. Nedokázal totiž přizpůsobit svou ekonomiku transformačním procesům, probíhajícím po roce 1989. Během transformačního období se výrazně změnila odvětvová struktura průmyslu, některá odvětví velmi upadla či prakticky vymizela. Transformační změny zde měly za následek rozpad velkých státních podniků, výrazné snižování počtu zaměstnanců, reorientaci vývozu a další (KUNC; TOUŠEK, 2005). Okresy Myjava a Skalica jsou na tom z hlediska zaměstnanosti velmi podobně, mírně lepší situace je však v okrese Skalica, který má jak vyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a zaměstnaných, tak i nižší nezaměstnanost a méně uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. Tab. 1: Vybrané makroekonomické ukazatele v okresech Hodonín, Myjava a Skalica za roky 2012 a 2015. 2012 2015 ukazatel Hodonín Myjava Skalica Hodonín Myjava Skalica ekonomicky aktivní 51,4 51,1 55,5 x 50,9 51,3 obyvatelstvo [%] zaměstnaní [%]

84,7

90,6

míra evidované 14,9 8,6 nezaměstnanosti [%] podíl nezaměstnaných 11,0 6,2 osob [%] počet uchazečů na 1 49,7 65,7 volné pracovní místo Zdroj: MPSV 2012, 2015; UPSVAR 2012, 2015

20

90,4

x

93,1

93,2

8,7

x

6,2

6,1

6,6

9,0

4,5

4,4

77,5

12,3

9,6

7,8

3.2 Struktura cizinců 3.2.1 Okres Hodonín V okrese Hodonín pracovalo ke dni 31. 12. 2015 celkem 1459 občanů EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich rodinných příslušníků, z čehož bylo 1301 občanů SR (Úřad práce Hodonín). Drtivá většina cizinců, pracujících na území okresu Hodonín, tedy pochází ze Slovenské republiky. Pro hlubší rozbor struktury pracujících Slováků na tomto území tedy považuji za vhodné použít data týkající se cizinců pocházejících ze všech zemí EU/EHP, Švýcarska nebo jejich rodinných příslušníků, jelikož data o občanech Slovenska nejsou pro úroveň okresu dostupná. Níže prezentované statistiky, získané z Úřadu práce v Hodoníně však nejsou přesné, jelikož v některých oblastech nebyly zjištěny informace za všechny cizince. Podle rozdělení zaměstnanců dle národní klasifikace zaměstnání CZ-NACE pracuje více jak třetina občanů EU/EHP ve zpracovatelském průmyslu. Ostatní obory nedosahují ani z poloviny této hodnoty. Na druhém místě je podle počtu zaměstnaných Slováků obor velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel. Dále je nejvíce cizinců z těchto zemí zaměstnáno ve stavebnictví a v oboru zdravotní a sociální péče, ve kterém výrazně převažuje počet zaměstnaných žen. Uvedené rozložení zaměstnanců do těchto nejpočetnějších skupin je poměrně logické, vzhledem k tomu, že v těchto oborech je všeobecně v celé ČR zaměstnáno nejvíce osob. Výjimku tvoří obor vzdělávání, ve kterém je zaměstnán menší podíl Slováků. Díky téměř nulové jazykové bariéře jich však i zde pracuje poměrně dost. Dalšími oblíbenými obory ekonomické činnosti z hlediska počtu zaměstnaných cizinců jsou těžba a dobývání a zemědělství, lesnictví a rybářství. Oblast okresu Hodonín je bohatá na těžební suroviny a má také dobré podmínky pro zemědělství, což je nejspíše důvod většího počtu zaměstnanců v těchto oborech (ČSÚ, 2015). Dále jsem se zaměřila na vzdělanostní strukturu cizinců, kterou jsem porovnala se vzděláním požadovaným pro výkon daného zaměstnání. Cílem bylo zjistit zda jsou Slováci v okrese Hodonín zaměstnáváni na pozicích, na kterých je postačující nižší vzdělání, než jakého dosáhli. Z tab. 3 vidíme, že ne u všech zaměstnaných cizinců bylo zjištěno jaké vzdělání je vyžadováno na pozici, na které pracují. Podle relativních hodnot však tyto údaje můžeme alespoň přibližně porovnat. Rozdíl můžeme vidět hlavně u vysokoškolsky vzdělaných, kterých v okresu pracuje 18 %, avšak pracovních míst, které vyžadují toto vzdělání je o 3 procentní body méně. Opačný stav je pak u středního vzdělání s maturitou. Část vysokoškolsky vzdělaných tedy pravděpodobně pracuje na pozicích vyžadující pouze střední vzdělání s maturitou. Celkově má nejvíce cizinců pracujících v okrese Hodonín střední odborné vzdělání s vyučením bez maturity. Zajímavý však je poměrně vysoký podíl právě vysokoškolsky vzdělaných cizinců, což může poukazovat např. na nedostatek adekvátních pracovních míst pro osoby s vysokým vzděláním ve slovenských okresech při hranicích s okresem Hodonín nebo na nízké mzdy pro zaměstnance na těchto pozicích.

21

Tab. 2: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP dle národní klasifikace zaměstnání CZ-NACE v okrese Hodonín ke dni 31. 12. 2015 Obor ekonomické činnosti zaměstnavatele dle CZNACE A - Zemědělství, lesnictví rybářství B - Těžba a dobývání

celkem abs. rel. [osob] [%] 52 3,9

ženy abs. [osob] 24

rel. [%] 5,4

76

5,7

10

2,2

500

37,7

170

38,2

6

0,5

0

0,0

F - Stavebnictví

167

12,6

9

2,0

G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

214

16,1

78

17,5

H - Doprava a skladování

55

4,1

8

1,8

I - Ubytování, stravování, pohostinství

24

1,8

11

2,5

1

0,1

1

0,2

K - Peněžnictví a pojišťovnictví

17

1,3

14

3,1

L - Činnosti v oblasti nemovitostí

13

1,0

5

1,1

M - Profesní, vědecké a technické činnosti N - Administrativní a podpůrné činnosti

40

3,0

15

3,4

3

0,2

1

0,2

5

0,4

4

0,9

26 110

2,0 8,3

13 77

2,9 17,3

6

0,5

4

0,9

13 1328

1,0 100

1 445

0,2 100

C - Zpracovatelský průmysl D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

J - Informační a komunikační činnost

O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P - Vzdělávání Q - Zdravotní a sociální péče R - Kulturní, zábavní a rekreační činnost U - Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů celkem

Zdroj: Úřad práce Hodonín Pozn. V neuvedených oborech nejsou zaměstnáni žádní cizinci Věková struktura zaměstnaných občanů EU/EHP je v okrese Hodonín docela vyrovnaná. Nejvíce pracujících se nachází ve věkovém rozmezí 25 až 39 let, potom 40 až 54 let a 55 až 59 let. Je zde tedy patrná mírná převaha starších zaměstnanců nad 40 let. Je možné, že takovéto rozložení může být dáno dřívější existencí společného československého státu, kdy vazby na pracovním trhu mezi českou a slovenskou částí byly běžné a po rozdělení se uchovaly. Znamenalo by to tedy, že část Slováků, pracujících v okrese Hodonín před rozdělením ČSFR, si své zaměstnání zachovalo.

22

Tab. 3: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracující v okrese Hodonín dle vzdělanostní struktury a vzdělání požadované pro výkon zaměstnání ke dni 31. 12. 2015 Stupeň dosaženého vzdělání kód KKOV A - Bez vzdělání B - neúplné základní vzdělání C - Základní vzdělání + praktická škola D - nižší střední vzdělání E - nižší střední odborné vzdělání H - střední odborné vzdělání (vyučen) J - střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity a bez vyučení K - ÚSV vzdělání L - ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) M - ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) N - vyšší odborné vzdělání R - bakalářské vzdělání T - vysokoškolské vzdělání V - doktorské vzdělání (vědecká výchova) Celkem

zaměstnaní cizinci celkem ženy abs. rel. abs. rel. [osob] [%] [osob] [%] 1 0,1 1 0,2 0 0,0 0 0,0

pracovní pozice celkem ženy abs. rel. abs. rel. [osob] [%] [osob] [%] 1 0,1 1 0,3 1 0,1 1 0,3

361

24,7

99

22,7

284

23,6

96 25,1

2

0,1

1

0,2

0

0,0

0

0,0

18

1,2

2

0,5

2

0,2

2

0,5

425

29,1

76

17,4

356

29,5

11

0,8

4

0,9

7

0,6

2

0,5

9

0,6

4

0,9

9

0,7

3

0,8

34

2,3

5

1,1

27

2,2

2

0,5

297

20,4

122

27,9

306

25,4

126 33,0

4 30 263

0,3 2,1 18,0

1 22 99

0,2 5,0 22,7

5 0,4 19 1,6 183 15,2

1 0,3 12 3,1 69 18,1

4

0,3

1

0,2

5

0,4

3

0,8

1459

100

437

100

1205

100

382

100

64 16,8

Zdroj: Úřad práce Hodonín Tab. 4: Věková struktura zaměstnanců z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracujících v okrese Hodonín ke dni 31. 12. 2015 Věková skupina 15 - 19 20 - 24 25 - 39 40 - 54 55 - 59 60 - 64 65 + celkem

celkem ženy abs. rel. abs. rel. [osob] [%] [osob] [%] 5 0,3 3 0,7 53 3,7 15 3,4 602 42,0 210 48,3 512 35,7 141 32,4 124 8,6 34 7,8 87 6,1 16 3,7 51 3,6 16 3,7 1434 100 435 100

Zdroj: Úřad práce Hodonín 23

3.2.2 Okres Myjava V okrese Myjava bylo ke konci roku 2015 na pracovním úřadě evidováno pouze 24 cizinců. Důvody proč v tomto okrese pracuje tak nízký počet cizinců jsou nejspíše jeho špatná dopravní dostupnost z cizích zemí a absence významných zaměstnavatelů. Většina ze zaměstnaných cizinců pochází z Rumunska a z Česka. Konkrétně zde pracuje 12 Rumunů a 8 Čechů. Téměř polovina cizinců pracuje ve stavebnictví. Češi jsou pak zaměstnáni spíše v průmyslové výrobě. Z hlediska vzdělanostní struktury dosáhlo nejvíce cizích zaměstnanců nižšího středního odborného vzdělání až úplného středního odborného vzdělání. Z hlediska věkového složení cizinců jsou zastoupeny všechny věkové kategorie, kromě těch mladších než 20 let a starších než 60 let. Většina zaměstnanců z České republiky je pak ve věku od 40 do 44 let. Strukturu zaměstnaných cizinců v okrese Myjava můžeme podrobněji vidět v tabulkách 5, 6 a 7. Tab. 5: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP dle národní klasifikace zaměstnání SK-NACE pracující v okrese Myjava ke dni 31. 12. 2015 Obor ekonomické činnosti zaměstnavatele dle SKNACE C - Průmyslová výroba F - Stavebnictví I - Ubytovací a stravovací služby L - Činnosti v oblasti nemovitostní O - Veřejná správa, sociální zabezpečení Q - Zdravotnictví a sociální pomoc nezjištěno Spolu

celkem Češi abs. abs. rel. [%] rel. [%] [osob] [osob] 5 3 20,8 37,5 11 0 45,8 0 1 1 4,2 12,5 1 0 4,2 0 1 1 4,2 12,5 2 0 8,3 0 3 12,5 3 37,5 24 100 8 100

Zdroj: Úrad práce Nové Mesto nad Váhom Pozn. V neuvedených oborech nejsou zaměstnáni žádní cizinci

24

Tab. 6: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracující v okrese Myjava dle vzdělanostní struktury a vzdělání požadované pro výkon zaměstnání ke dni 31. 12. 2015 vzdělání Základní vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání Úplné střední odborné vzdělání (s maturitou) Úplné střední všeobecné vzdělání (s maturitou) Vysokoškolské vzdělání prvního stupně Vysokoškolské vzdělání druhého stupně Nezjištěno Celkem

celkem Češi abs. abs. rel. [%] rel. [%] [osob] [osob] 3 0 12,5 0 6 3 25 37,5 4 0 16,7 0 3 3 12,5 37,5 1 0 4,2 0 2 0 8,3 0 2 1 8,3 12,5 1 3 12,5 12,5 24 100 8 100

Zdroj: Úrad práce Nové Mesto nad Váhom Pozn. V neuvedených kategoriích (neukončené základní vzdělání, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání třetího stupně) nejsou zaměstnáni žádní cizinci

Tab. 7: Věková struktura zaměstnanců z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracujících v okrese Myjava ke dni 31. 12. 2015 Věková struktura cizinců zaměstnaných v okrese Myjava stav k 30. 6. 2015 celkem Češi Věková skupina abs. rel. [%] abs. rel. [%] 4 2 20 - 24 16,7 25 3 1 25 - 29 12,5 12,5 4 0 30 - 34 16,7 0 2 0 35 - 39 8,3 0 5 4 40 - 44 20,8 50 1 0 45 - 49 4,2 0 2 1 50 - 54 8,3 12,5 3 0 55 - 59 12,5 0 24 8 celkem 100 100

Zdroj: Úrad práce Nové Mesto nad Váhom Pozn. V neuvedených kategoriích nejsou zaměstnáni žádní cizinci

3.2.3 Okres Skalica V okrese Skalica je zaměstnáno 475 cizinců, z čehož většinu tvoří Češi, kterých zde pracuje 451. Více jak tři čtvrtě z nich je zaměstnáno v oboru průmyslové výroby, což nejspíš souvisí s tím, že největšími zaměstnavateli okresu jsou právě průmyslové podniky. V žádném z ostatních oborů ekonomické činnosti není zaměstnáno více jak 3,1 % z celkového počtu cizinců. Mezi ty obory, které počtem zaměstnaných cizinců dosahují nad 2 %, jsou: ubytovací a stravovací služby a velkoobchod a maloobchod. 25

Tab. 8: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP dle národní klasifikace zaměstnání SK-NACE pracující v okrese Skalica ke dni 31. 12. 2015 Obor ekonomické činnosti zaměstnavatele dle SKNACE A - Zemědělství C - Průmyslová výroba F - Stavebnictví G - Velkoobchod a maloobchod H - Doprava a skladování I - Ubytovací a stravovací služby J - Informace a komunikace K - Finanční a pojišťovnické činnosti M - Odborné, vědecké, technické činnosti N - Administrativní služby P - Vzdělávání Q - Zdravotnictví a sociální pomoc R - Umění, zábava, rekreace S - Ostatní činnosti nezjištěno Spolu

celkem Češi abs. abs. rel. [%] rel. [%] [osob] [osob] 5 1,1 1 0,2 405 85,3 392 86,9 1 0,2 1 0,2 10 2,1 10 2,2 2 0,4 2 0,4 14 2,9 14 3,1 1 0,2 1 0,2 1 0,2 1 0,2 2 0,4 2 0,4 4 0,8 3 0,7 7 1,5 7 1,6 5 1,1 5 1,1 1 0,2 1 0,2 11 2,3 6 1,3 6 1,3 5 1,1 475 100 451 100

Zdroj: Úrad práce Senica Pozn. V neuvedených oborech nejsou zaměstnáni žádní cizinci Více jak třetina cizinců pracujících v okrese Myjava má nižší střední odborné vzdělání, což znamená, že absolvovali nějaký typ praktické školy. Na druhém místě jsou cizinci se středním odborným vzděláním s maturitou, kterých je zde zaměstnáno okolo 20 %. Počet zaměstnaných cizinců s vysokoškolským vzděláním v okrese Myjava tvoří dohromady necelých 9 %, což je v porovnání s podílem vysokoškolsky vzdělaných cizinců v okrese Hodonín poměrně nízká hodnota. Je tedy možné, jak již bylo řečeno, že v okrese Skalica je nízký počet pracovních pro vysokoškolsky vzdělané anebo jsou za tyto pozice v porovnání s okresem Hodonín nižší platy. Věkové složení cizinců zaměstnaných v okrese Myjava je poměrně vyrovnané. Nejvyšší zastoupení je zde osob ve věku 20 až 29 let, naopak nejnižší od věku 50 let a více. Opět zde v porovnání se strukturou zaměstnaných cizinců v okrese Hodonín vidíme jisté odlišnosti, a to hlavně v počtu zaměstnaných nad 55 let. V okrese Skalica tvoří jejich podíl necelé 4 %, zatímco v okrese Hodonín je to až 18 %. Jak jsem již zmiňovala, tento fakt je dán historickým vývojem této oblasti. Ještě před rozdělením Československa pracovalo mnoho Slováků ve velkých firmách okresu Hodonín. Pro zaměstnance přímo z města Hodonína se dokonce záměrně stavěly nové byty ve vedlejším městě Holíč, které se tak stalo bydlištěm mnoha osob pracujících v Hodoníně. Některé pracovní vztahy se zachovaly dodnes a proto tolik starších zaměstnanců ze Slovenska dojíždí pracovat do okresu Hodonín, avšak ne naopak. 26

Tab. 9: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracující v okrese Skalica dle vzdělanostní struktury a vzdělání požadované pro výkon zaměstnání ke dni 31. 12. 2015 celkem Češi abs. abs. rel. [%] rel. [%] [osob] [osob] 46 9,7 39 8,6 188 39,6 186 41,2 31 6,5 31 6,9 97 20,4 93 20,6 10 2,1 10 2,2 13 2,7 13 2,9 29 6,1 21 4,7 61 12,8 58 12,9 475 100 451 100

vzdělání Základní vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání Úplné střední odborné vzdělání (s maturitou) Úplné střední všeobecné vzdělání (s maturitou) Vysokoškolské vzdělání prvního stupně Vysokoškolské vzdělání druhého stupně Nezjištěno Celkem

Zdroj: Úrad práce Senica Pozn. V neuvedených kategoriích (neukončené základní vzdělání, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání třetího stupně) nejsou zaměstnáni žádní cizinci

Tab. 10: Věková struktura zaměstnanců z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracujících v okrese Skalica ke dni 31. 12. 2015 Věková skupina

celkem abs. rel. [%]

[osob] 19 a méně 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 a více nezjištěno celkem

8 99 85 63 69 50 59 24 12 5 1 475

1,7 20,8 17,9 13,3 14,5 10,5 12,4 5,1 2,5 1,1 0,2 100

Češi abs.

[osob] 7 96 85 58 66 47 56 20 11 4 1 451

rel. [%] 1,6 21,3 18,8 12,9 14,6 10,4 12,4 4,4 2,4 0,9 0,2 100

Zdroj: Úrad práce Senica

3.3 Dojížďka do zaměstnání Vyjížďka a dojížďka jsou dva pojmy, které popisují krátkodobý pohyb za prací (nebo do škol) určený směrem. Vyjíždějící jsou osoby směřující ven z určitého územního celku, dojíždějící, jsou osoby směřující dovnitř celku. Osoby vyjíždějící do zaměstnání 27

nebo školy jsou všechny osoby, jejichž místo pracoviště je na jiné adrese, než jejich místo obvyklého pobytu. Dojížďka úzce souvisí se sídelní strukturou a dopravním napojením v různých oblastech. Větší a ekonomicky vyspělejší obce zpravidla poskytují větší nabídku pracovních míst a jsou tedy atraktivnější pro vyjíždějící z okolních oblastí (Vystoupil a kol., 1995). V této kapitole vyhodnocuji údaje pohybu za prací v okresech Hodonín, Myjava a Skalica, získané ze Sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011 za Česko a Slovensko. Zaměřila jsem se – vzhledem k tématu bakalářské práce – především na počty osob vyjíždějících do ciziny. Největší podíl vyjíždějících za prací do ciziny z celkového počtu vyjíždějících má okres Skalica, ze kterého více jak desetina vyjíždějících míří do ciziny. Z města Skalica pak do ciziny vyjíždí dokonce téměř třetina vyjíždějících a z obce Brodské více jak čtvrtina. Při analýze prostorového rozmístění obcí s největším podílem vyjíždějících do ciziny vidíme, že se tyto obce nachází v bezprostřední blízkosti státních hranic s Českou republikou nebo s dobrým dopravním napojením na ČR, je tedy nanejvýš pravděpodobné, že většina vyjíždějících z těchto obcí bude směřovat za prací právě do ČR. Naopak obce s nejmenšími hodnotami vyjíždějících do ciziny se nachází v místech vzdálenějších a tedy hůře dostupnějších od českých hranic. Podobné rozložení obcí s nejvyšší vyjížďkou do ciziny najdeme i v okresu Myjava, ze kterého celkově do ciziny vyjíždí 7,7 % všech vyjíždějících za prací. Nejvyšších hodnot dosahuje opět okresní město, tedy v tomto případě Myjava s 15 % a dále pak obec Chvojnica s 14,5 % vyjíždějících do ciziny (ŠÚ SR, 2015). Oproti okresu Skalica je podíl vyjíždějících do ciziny v okrese Myjava podstatně menší. To může být zapříčiněno více faktory, jako jsou například délka hranice sdílená s Českou republikou a počet přeshraničních přechodů. Okres Skalice má tuto hranici mnohem delší než okres Myjava a zároveň má také více hraničních přechodů. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo z okresu Skalica má tedy lepší dostupnost do zaměstnání za státní hranice, a to nejen do okresu Hodonín, ale také do vedlejšího břeclavského okresu. Obce s nejvyššími podíly vyjíždějících do ciziny jsou právě ty, které leží na některém z hraničních přechodů (Myjava, Skalica, Holíč, Brodské). Počet dojíždějících za prací do ciziny je v okrese Skalica ovlivňován také jeho polohou blíže k hranicím s Rakouskem, které je také častým cílem dojížďky za prací. Dalším faktorem, ovlivňujícím vyjížďku do zaměstnání za hranice SR, je také rozmístění největších zaměstnavatelů v cizině. Ti se v ČR nachází především v okresním městě Hodonín, ke kterému mají blíže obyvatelé z obcí okresu Skalica. Z okresu Hodonín je podíl vyjíždějících do ciziny oproti slovenským okresům Myjava a Skalica výrazně nižší. Jeho hodnota nedosahuje ani 3 % a z mnoha obcí do ciziny nevyjíždí nikdo, což se u obcí okresů Myjava a Skalica nestalo. Prostorové rozložení zde také není tak zřetelné, jako u předešlých okresů. Je tedy možné, že velká část vyjíždějících do ciziny míří do sousedního Rakouska, které by mohlo být z hlediska pracovních příležitostí přitažlivější. Poměrně vysoké hodnoty vyjíždějících do ciziny vykazují obce Javorník, Hrubá Vrbka a Nová Lhota, které jsou dobře napojeny na slovenské město Myjavu, které je zde zřejmě cílem většiny vyjíždějících za prací do ciziny (ČSÚ, 2013). Kompletní údaje o vyjíždějících za prací v přílohách 1 až 3. 28

Obr. 2: Vyjížďka za prací do ciziny v okresech Hodonín, Myjava a Skalica v roce 2011 Zdroj: vlastní tvorba, ČSÚ, 2013; ŠÚ SR, 2015

3.4 Firmy okresu Hodonín s největším počtem zaměstnaných Slováků Podle neoficiálních statistik Úřadu práce v Hodoníně byl na území okresu Hodonín zaměstnán největší počet Slováků v Nemocnici Kyjov. Celkem jich zde ke dni 31. 8. 2015 pracovalo 46. Město Kyjov je od hranice se Slovenskem poměrně vzdáleno, alespoň v porovnání s městem Hodonín, ve kterém se nachází další významná nemocnice okresu a to Nemocnice TGM Hodonín, ve které k výše uvedenému dni pracovalo o něco méně Slováků, konkrétně to bylo 37 zaměstnanců slovenské státní příslušnosti. Do Kyjova tedy dojíždí o 9 Slováků více než do Hodonína. Avšak porovnáme-li se na percentuální podíly Slováků z celkového počtu zaměstnanců v těchto nemocnicích, vidíme, že je jejich podíl mnohem vyšší v hodonínské nemocnici, ve které dosáhl 7 % (Nemocnice TGM Hodonín, 2016), oproti Nemocnici Kyjov, kde tvoří Slováci necelých 5 % (Nemocnice Kyjov, 2016). V Hodoníně se pak z oblasti ústavní zdravotní péče nachází také Lázně Hodonín, v jejichž zařízení pracuje 6 zaměstnanců ze Slovenska. Dalším významným zaměstnavatelem Slováků je firma Montpetrol, s. r. o. situována v Lužicích. Jedná se o nadnárodní firmu zabývající se především dobýváním ropy a zemního plynu. Zaměstnáno je zde celkem 15 Slováků. Tato firma má v okrese Hodonín několik dceřiných společností, patřících do skupiny MND Group. Jednou z nich je firma MND Drilling & Services, která je zaměřena na vrtný servis a služby. Tato firma 29

se nachází taktéž v obci Lužice a pracuje v ní 45 zaměstnanců ze Slovenské republiky. V její sesterské společnosti MND, a. s. v Hodoníně, která se zaměřuje přímo na těžbu a průzkum, je pak zaměstnaných dalších 30 Slováků (Montpetrol, © 2013) Velký počet Slováků zaměstnává také společnost Jihomoravská armaturka, s. r. o. se sídlem v Hodoníně. Tento podnik vyrábí a prodává vodárenské a průmyslové armatury a odlitky z šedé a tvárné litiny. V roce 2015 v průměru 582 zaměstnanců (JMA, 2015), z čehož 37 bylo slovenské státní příslušnosti. Ve městě Velká nad Veličkou se nachází firma Kordárna Plus, a. s., která, dle výroční zprávy za rok 2014, zaměstnávala 573 osob, z čehož až 4 % tvořili občané Slovenska (Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2015). V současné době zde pracuje 33 osob slovenské státní příslušnosti. Firma je zaměřena na výrobu průmyslových tkanin a patří k ní také pobočka situována na území SR v příhraničním okresním městě Senica, která nese název Slovkord Plus, a. s. Ve Velké nad Veličkou můžeme najít také společnost Metaltrend CZ, s. r. o., jejíž hlavní činností je obrábění. Zakladatel této společnosti a také její současný jednatel je slovenské státní příslušnosti, což je nejspíše důvod, že většina zde pracujících zaměstnanců je ze Slovenska. Podle úřadu práce zde v roce 2015 pracovalo 19 Slováků. Přesný stav celkového počtu zaměstnanců se nepodařilo zjistit, avšak firma patří do velikostní skupiny 25 - 49 zaměstnanců (ČSÚ, 2016) a z posledních zveřejněných údajů zde v roce 2011 pracovalo právě 25 zaměstnanců (Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2012). Nakonec bych mezi hlavními zaměstnavateli uvedla firmu Delimax, a.s. v Hodoníně, která se specializuje na výrobu lahůdek a rybích produktů. Tato firma leží něco málo přes 500 metrů od hraničního přechodu se Slovenskem a je tedy pro Slováky, z výše uvedených podniků, nejlépe dostupná. V současnosti v ní pracuje přibližně 20 zaměstnanců ze Slovenska.

30

4 PŘESHRANIČNÍ PROJEKTY 2007-2013 Většina projektů, realizovaných za účelem podpory přeshraniční spolupráce mezi ČR a SR, vzniká za podpory Evropské unie prostřednictvím operačního programu meziregionální spolupráce INTERREG. V období 2007 - 2013 fungoval na československém pomezí tzv. Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007 - 2013, který byl určen pro české kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínský, na slovenské straně pak pro Trenčínský, Trnavský a Žilinský kraj. Tento program byl pod vedením Řídícího orgánu, kterým bylo Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SK a Národního orgánu, kterým bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Jednotlivé projekty tohoto programu byly financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, © 2012). Cílem programu je posílení spolupráce mezi oblastmi na obou stranách hranice a odstranění negativních dopadů národních hranic na rozvoj příhraničního území. V rámci programu jsou tedy financovány projekty podporující ekonomický, sociální a kulturní rozvoj příhraničního regionu s podporou rozvoje cestovního ruchu, zachování a rozvoj kulturních tradic a rozvoje venkova. K dosažení těchto cílů byl v programu zřízen jako zastřešující projekt Fond mikroprojektů, který slouží jako nástroj přímé podpory přeshraniční spolupráce. Z tohoto fondu byly podporované aktivity malého rozsahu, neinvestičního charakteru, případně menšího investičního charakteru (MPaRV SK, ©2008). Na území okresů Hodonín, Myjava a Skalica bylo v období 2007 - 2013 podpořeno mnoho projektů zaměřených na sociokulturní a hospodářský rozvoj a také rozvoj dostupnosti přeshraničního území a na životní prostředí. Mezi úspěšně dokončené projekty týkající se trhu práce pak patří např. tyto: 

Projekt InNOBorder (Innovation Through Border - inovace přes hranice), který byl vytvořen na podporu efektivnosti inovačních nástrojů, formulování společné dlouhodobé spolupráce v této oblasti a zvýšení přeshraničního transferu znalostí a technologií prostřednictvím organizování tematických podnikatelských a inovačních klubů, nebo kooperačních akcí pro firmy ze zúčastněných regionů. Do tohoto projektu bylo zapojeno všech šest příhraničních krajů z ČR i SK. Impulzem pro vznik tohoto projektu byla nepříznivá inovační výkonnost všech zúčastněných krajů (InNOBorder, © 2011).



Informace, inovace, vzdělávaní = rozvoj podnikání je projekt zaměřený na podporu podnikání a inovačních aktivit firem s důrazem na vzájemnou spolupráci mezi ČR a SR. Hlavním cílem projektu je vytváření přeshraničních sítí, především v oblasti rozvoje služeb s vysokou přidanou hodnotou a inovačních odvětví průmyslové výroby. Vedoucím projektu je Trnavská regionálna komora SOPK (Slovenská obchodná a priemyselná komora) a jejím partnerem na české straně je Okresní hospodářská komora Hodonín. Projekt trval od listopadu 2008 do října

31

2011 a přímo na něj navázal projekt Inovace a mezinárodní obchod v SR a ČR, kterému se věnuji níže (OHK Hodonín, © 2010). 

Projekt Inovace a mezinárodní obchod (IMO) v SR a ČR byl realizovaný v návaznosti na ten předešlý, tedy v období od května 2011 do dubna 2014. Také tento projekt byl zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského a inovačního prostředí orientujícího se na využití mezinárodního potenciálu firem v příhraničním regionu za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení ekonomické výkonnosti. Mezi jeho aktivity patřilo např. poradenství pro mezinárodní obchod, vzdělávání prostřednictvím jednodenních seminářů a konzultačních dnů zaměřených na oblast legislativy, aktuálních trendů a možnosti podnikání, vytvoření databáze užitečných linek v jednotlivých zemích, kooperační setkání velkých a malých firem s cílem navázání nových dodavatelsko-odběratelských vztahů aj. (OHK Hodonín, © 2010)



Projekt 4 regiony pro inovaci v oblasti zaměstnanosti mládeže je zaměřený právě na mládež ve věku 15 - 24 let, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností nebo se aktuálně s nezaměstnaností potýkají. Těmto mladým projekt umožňuje prostřednictvím cyklu vzdělávacích seminářů, pracovních stáží v organizacích a podpory podnikatelských záměrů uplatnit se lépe na trhu práce. Projekt sdružuje partnery z krajů Jihomoravského, Zlínského, Trnavského a Trenčínského. V každém z míst se odehrává několik seminářů rozvíjejících klíčové kompetence. Na základě této přeshraniční sítě bylo umožněné efektivněji sdílet zkušenosti a poznatky jak mezi pracovníky a mládeží z obou stran hranice, tak i mezi soukromým a veřejným sektorem (4R4Y, 2016).



Přeshraniční strategie udržitelného rozvoje Horného Záhoria a Strážnicka v návaznosti na Strategii Evropa 2020 je projekt iniciovaný městem Skalica ve spolupráci s městem Strážnice. Jeho hlavním cílem je vytvoření strategie obou regionů, jež se zaměřuje na dosáhnutí takového hospodářského růstu, který bude založený na principech znalostní ekonomiky, bude udržitelný a bude podporovat sociální a územní začleňování a spolupráci mezi oběma regiony obou členských států EU. Tento projekt vznikl v návaznosti na desetiletou strategii Evropské Unie: Evropa 2020, jejíž hlavní prioritou je dosáhnout udržitelného hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. Realizace tohoto projektu probíhala v oblasti horného Záhoria a Strážnicka od roku 2013 do poloviny roku 2014 (Centrálný register zmlúv, © 2016).

32

5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Praktická část je tvořena rozborem dotazníkového šetření, které jsem prováděla na území okresu Hodonín. Ke dni 31. 12. 2015 pracovalo v okrese Hodonín 1 328 občanů Slovenska, což je poměrně velké množství. Hlavním cílem tohoto šetření bylo lépe pochopit důvody, proč podniky okresu Hodonín nabírají tolik zaměstnanců ze Slovenska a proč zde Slováci chtějí pracovat, zvláště vezmeme-li v potaz poměrně špatnou ekonomickou situaci tohoto okresu, která se projevuje vysokou nezaměstnaností a nízkou průměrnou hrubou mzdou. Za tímto účelem jsem prostřednictvím krátkého dotazníku zjišťovala názory zaměstnavatelů okresu Hodonín a zástupců veřejné správy. Předpokladem bylo, že Slováci jsou jako zaměstnanci více flexibilní, jsou ochotni pracovat za nižší mzdy a v prodlouženou pracovní dobu. Otázky v dotazníku byly tedy směřovány tímto směrem.

5.1 Postup a metody výzkumu Prvním krokem při sestavování dotazníku bylo vymezit určitou skupinu lidí, kterým bych chtěla otázky pokládat. V mém případě jsem si vybrala dvě skupiny respondentů, jejichž odpovědi jsem následně srovnávala. První skupinou dotazovaných byli zástupci firem se sídlem v okrese Hodonín, které zaměstnávají určitý počet Slováků. Konkrétně to byly podniky uvedené v kapitole 3.4 Firmy okresu Hodonín s největším počtem zaměstnaných Slováků. Zde jsem většinou oslovovala pracovníky z personálního oddělení, kteří by o zaměstnancích dané firmy měli mít přehled. Druhou skupinou dotazovaných byli zástupci veřejné správy, v mém případě to byli především starostové/-ky a místostarostové/-ky obcí okresu Hodonín. Výzkumný vzorek obcí jsem vybrala na základě jejich prostorového rozložení a počtu obyvatel, tak aby obsahoval zástupce obcí různých velikostních skupin a ležících v různých vzdálenostech od hranic se Slovenskem. Následně jsem pokračovala výběrem struktury dotazníku a typu otázek. Rozhodla jsem pro uzavřené otázky s nabídkou možných variant odpovědí. Tento typ otázek jsem si vybrala proto, abych lépe nasměrovala respondenta k tématu dotazníku a z důvodu jejich snadného zpracování. Pro obě skupiny respondentů jsem vytvořila sérii otázek obsahově velmi podobnou, aby bylo možné odpovědi porovnat. Dotazníky jsem nejdříve distribuovala elektronickou poštou. Z důvodu nízké návratnosti jsem pak šetření prováděla osobně. Celkové dotazníkové šetření probíhalo v týdnu od 25. 4. do 29. 4. 2016, za jehož účelem bylo osloveno 10 respondentů ze zástupců firem a 20 ze zástupců veřejné správy. Dotazník nakonec vyplnilo 8 z první skupiny a 13 z druhé. Z toho vyplývá, že celková návratnost dotazníků byla 70 % ( 80 % pro firmy a 65 % pro veřejnou správu). Obě varianty dotazníků jsou přiloženy v příloze č. 1 a 2.

33

5.2 Vyhodnocení odpovědí První otázka, kterou jsem v dotazníku pokládala zástupcům firem se týkala počtu zaměstnaných Slováků v těchto firmách. Tato otázka byla pouze informativní a měla sloužit pro porovnání s údaji získanými z úřadu práce. Z 8 respondentů, kteří dotazník vyplnili však na ni byli ochotni odpovědět pouze 4 lidé. Jejich odpovědi se jen s malými odchylkami shodovali s výsledky z úřadu práce. Druhá otázka zjišťovala jak se ve firmách vyvíjel počet zaměstnanců ze Slovenska za posledních 10 let. Podobná otázka byla položena také zástupcům veřejné správy pouze s tím rozdílem, že zde odpovídali na otázku jak se podle nich počet Slováků vyvíjel v celém okrese. Nejčastější odpovědí firem i veřejné správy bylo, že počet Slováků zůstal přibližně stejný. Více jak třetina respondentů z řad veřejné správy si pak myslí, že jejich počet v okrese za posledních 10 let stoupal a pouze jeden dotazovaný odpověděl, že klesal. Firmy však zaznamenaly spíše opačný vývoj. Ve čtvrtině z nich počet zaměstnaných Slováků klesnul, což však může být dáno celkovým snižováním stavů v těchto podnicích. Žádná z firem neoznačila, že jejich počet stoupal. Tab. 11: Jak se vyvíjel počet Slováků zaměstnaných v okrese Hodonín za posledních 10 let? Jak se vyvíjel počet Slováků zaměstnaných v okrese Hodonín za posledních 10 let? klesal stoupal zůstal přibližně stejný celkem

počet odpovědí veřejná firmy správa 2 1 0 5 6 7 8 13

Zdroj: Vlastní šetření, 2016

Dále jsem zjišťovala z jakého důvodu přichází Slováci pracovat do firem okresu Hodonín. Na výběr bylo ze 4 odpovědí, přičemž bylo možné zvolit více než jednu odpověď. V tab. 14 proto můžeme vidět, že počet odpovědí je větší než počet respondentů. Nejčastější odpovědí firem bylo, že zde Slováci mají lepší pracovní podmínky než na Slovensku. Druhá nejčastější odpověď byla, že zde Slováci mají lepší mzdové ohodnocení než na stejné pozici na Slovensku. Jeden respondent pak uvedl, že to má jiný důvod, než jaké jsou nabízeny, avšak nespecifikoval jaký. Nikdo ze zástupců firem neodpověděl, že důvodem, proč k nim Slováci přichází pracovat, je vysoká nezaměstnanost na Slovensku. Naopak ze zástupců veřejné správy tuto možnost zvolila téměř třetina z nich. Nejčastěji volenou odpovědí veřejné správy bylo, že v okrese Hodonín mají Slováci lepší mzdové ohodnocení než na Slovensku. Dva respondenti si myslí, že důvodem jsou lepší pracovní podmínky než na Slovensku a další dva vybrali, že to má důvod jiný. Konkrétně pak odpověděli, že je to pouze z důvodu blízkosti hranic se Slovenskem.

34

Většina respondentů si tedy myslí, že v okrese Hodonín je celkově lepší situace na trhu práce než na Slovensku. Podstatná část Slováků, kteří přichází pracovat do okresu Hodonín, však pochází z příhraničních oblastí, tedy většinou právě z okresů Myjava a Skalica. Na základě některých ukazatelů, týkajících se trhu práce, je na tom okres Hodonín o něco hůře než přilehlé slovenské okresy. Na úrovni okresů však nejsou dostupná data o průměrné výši mezd ani informace o pracovních podmínkách, proto nelze porovnat odpovědi respondentů se skutečnou situací v této oblasti. Tab. 12: Z jakého důvodu podle Vás přichází Slováci pracovat do okresu Hodonín? Z jakého důvodu podle Vás přichází Slováci pracovat do okresu Hodonín? vysoká nezaměstnanost na Slovensku lepší mzdové ohodnocení než na stejné pozici na Slovensku lepší pracovní podmínky než na Slovensku jiné celkem

počet odpovědí veřejná firmy správa 0 4 3 5 6 2 1 2 10 13

Zdroj: Vlastní šetření, 2016

Další otázka v šetření se ptala, proč firmy okresu Hodonín zaměstnávají Slováky. Také u této otázky byla možnost zvolit více než jednu odpověď. Většina zástupců firem zvolila jako odpověď nedostatek vhodných uchazečů z ČR. Zbytek odpovědělo, že jsou tyto důvody jiné než ty nabízené, přičemž jedenkrát odpověď nebyla specifikována a jedenkrát bylo uvedeno, že má firma jednatele ze Slovenska. Podobně odpovídali také zástupci veřejné správy. Většina z nich se taktéž domnívá, že firmy okresu Hodonín zaměstnávají Slováky z důvodu nedostatku vhodných uchazečů z ČR. Necelá čtvrtina si pak myslí, že firmy mají nižší mzdové náklady na tyto zaměstnance. Tab. 13: Proč podle Vás firmy v okrese Hodonín zaměstnávají Slováky? Proč podle Vás firmy v okrese Hodonín zaměstnávají Slováky? nižší mzdové náklady na tyto zaměstnance vyšší výkon nedostatek vhodných uchazečů z ČR jiné celkem

počet odpovědí veřejná firmy správa 0 3 0 0 7 10 2 0 9 13

Zdroj: Vlastní šetření, 2016

Následující otázka byla určena pouze pro zaměstnavatele. Prostřednictvím ní jsem zjišťovala na jakých pozicích v podnicích okresu Hodonín Slováci pracují nebo pracovali. Také u této otázky byla možnost zvolit více odpovědí. Nejvíce respondentů uvedlo, že 35

Slováci v jejich firmě vykonávají kvalifikované práce, tedy práce na které je potřeba mít vyučení. Na druhém místě jsou se shodným počtem odpovědí pomocné práce a odborné práce s vysokoškolským vzděláním a pouze jeden dotazovaný uvedl odborné práce se středním vzděláním. Z výsledků dotazníku vidíme že Slováci pracující ve vybraných firmách obsazují celou škálu pracovních pozic. Tab. 14: Jaké pozice obsazují/obsazovali ve Vaší firmě Slováci? Jaké pozice obsazují/obsazovali ve Vaší firmě Slováci?

počet odpovědí

pomocné práce kvalifikované práce (vyučení) odborné práce se středním vzdělání odborné práce s vysokoškolským vzděláním celkem

3 5 1 3 12

Zdroj: Vlastní šetření, 2016

Dále jsem zjišťovala jaký je pracovní výkon Slováků v porovnání s českými pracovníky. Naprostá většina ze zástupců firem i veřejné správy uvedla, že je jejich výkon srovnatelný. Zde se tedy odpovědi shodovali a je pravděpodobné, že ani Češi ani Slováci nebudou na základě jejich pracovní výkonnosti zaměstnavateli upřednostňováni. Tab. 15: Jaký je podle Vás pracovní výkon Slováků ve srovnání s českými pracovníky? Jaký je podle Vás pracovní výkon Slováků ve srovnání s českými pracovníky? vyšší srovnatelný nižší celkem

počet odpovědí veřejná firmy správa 0 0 8 12 0 1 8 13

Zdroj: Vlastní šetření, 2016

Další otázkou dotazníkového šetření bylo, zda se respondenti domnívají, že mají Slováci nižší nároky na mzdu. V odpovědích obou skupin respondentů můžeme vidět lehké odlišnosti. Zatímco zástupci firem se přikláněli výhradně k záporným odpovědím, více jak třetina respondentů z veřejné správy zvolila odpověď spíše ano. Vzhledem k tomu, že Slovensko má v porovnání s Českem nižší průměrné měsíční mzdy, je možné, že by Slováci přicházející za prací do okresu Hodonín mohli mít nižší nároky na mzdu, avšak firmy tento názor nesdílí a také více jak polovina zástupců veřejné správy si myslí, že tomu tak není.

36

Tab. 16: Domníváte se, že mají Slováci nižší nároky na mzdu než Češi? Domníváte se, že mají Slováci nižší nároky na mzdu než Češi? nižší mzdové náklady na tyto zaměstnance vyšší výkon nedostatek vhodných uchazečů z ČR jiné celkem

počet odpovědí veřejná firmy správa 0 0 0 5 2 7 6 1 8 13

Zdroj: Vlastní šetření, 2016 Následující otázka zjišťovala zda jsou Slováci ochotni přijmout jiný druh práce, než jaká odpovídá jejich kvalifikaci. Na výběr bylo pouze ze dvou možností: většinou ano a většinou ne. Více jak polovina ze zástupců firem i veřejné správy zvolila odpověď většinou ano. Domnívají se tedy, že Slováci by ve většině případů byli ochotni nastoupit na jinou pozici, než která by odpovídala jejich vzdělání a kvalifikaci. To částečně potvrzuje hypotézu zmiňovanou již v kapitole 3.2.1 Okres Hodonín, že Slováci pracující v okrese Hodonín obsazují pozice na který je vyžadováno nižší vzdělání, než jaké skutečně mají. Tab. 17: Jsou podle Vás Slováci ochotni přijmout jiný druh práce, než jaká odpovídá jejich kvalifikaci ? Jsou podle Vás Slováci ochotni přijmout jiný druh práce, než jaká odpovídá jejich kvalifikaci ? většinou ano většinou ne celkem

počet odpovědí veřejná firmy správa 5 7 3 6 8 13

Zdroj: Vlastní šetření, 2016 Poslední otázka dotazníkového šetření zjišťovala zda jsou Slováci ochotni pracovat déle než je běžná pracovní doba. Firmy v polovině případů odpověděli, že spíše ano. Zbytek odpovědí bylo negativních. Veřejná správa ve většině případů odpověděla, že Slováci spíše nejsou ochotni pracovat déle než je pracovní doba. Pouze necelá čtvrtina si myslí, že spíše ano. Původní předpoklad, že jsou Slováci ochotni pracovat prodlouženou pracovní dobu se tedy také jednoznačně nepotvrdil. Tab. 18: Jsou podle Vás Slováci ochotni pracovat déle než běžnou pracovní dobu? Jsou podle Vás Slováci ochotni pracovat déle než běžnou pracovní dobu? nižší mzdové náklady na tyto zaměstnance vyšší výkon nedostatek vhodných uchazečů z ČR jiné celkem

Zdroj: Vlastní šetření, 2016 37

počet odpovědí veřejná firmy správa 0 0 4 3 3 10 1 0 8 13

6 ZÁVĚR Příhraniční regiony se často vlivem působení politické hranice jako bariéry dostávají na okraj ekonomického a sociálního vývoje a můžou se stát marginálním územím. Z toho důvodu je pro tyto oblasti důležitá přeshraniční spolupráce a tvorba přeshraničních vazeb. V této práci jsem se zaměřila na zhodnocení aktuálních prostorových vztahů ve vybraném česko-slovenském příhraničním regionu se zaměřením především na trh práce. Vybrané příhraniční území, skládající se z okresů Hodonín, Myjava a Skalica, má poměrně dobré predispozice pro tvorbu přeshraničních vazeb. V porovnání s ostatními sousedícími zeměmi má česko-slovenské pohraničí výhodu v tom, že je zde minimální jazyková bariéra. Pro práci v Česku nebo na Slovensku tedy není třeba ovládat další cizí jazyk. V minulosti se Česko s Slovensko vyvíjely jako společný stát a nadále si mezi sebou udržují nadstandardní vztahy. V jižní části česko-slovenského pohraničí, tedy na území vybraných okresů, existuje vysoká intenzita přeshraničních vazeb. Ta je dána hlavně dobrou propustností hranice a lokalizací městských sídel v její těsné blízkosti, což vytváří možnost mezisídelních vazeb. Krátké dopravní vzdálenosti mezi českými a slovenskými sídly podporují intenzitu přeshraniční pracovní mobility, která je v této oblasti tvořená především denní dojížďkou. Hlavní směr dojížďky za prací vede hlavně ve směru z ČR do SR. Většina Slováků v okrese Hodonín pracuje ve zpracovatelském průmyslu a v maloobchodě a velkoobchodě. Významná část z nich je však zaměstnána také ve stavebnictví a zdravotnictví. Přeshraniční spolupráce mezi Českem a Slovenskem je podporována také ze strany Evropské unie. Existuje několik programů na podporu česko-slovenské spolupráce, v jejichž rámci vznikají projekty dotované z fondů EU. Mnohé z nich jsou zaměřeny také na podporu trhu práce. Specifickou formou přeshraniční spolupráce jsou euroregiony, které vznikají v pohraničních oblastech s cílem všestranného rozvoje území. Okresy Hodonín, Myjava a Skalica se rozdělují mezi Euroregion Pomoraví a Euroregion Bílé Karpaty. Od vstupu Česka a Slovenska do EU funguje na úřadech práce síť EURES (Evropské služby zaměstnanosti), která slouží k podpoře pracovní mobility mezi zeměmi Evropského hospodářského prostoru.

38

POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA Literatura BEZÁK, A. (2001): O regionálnych trhoch práce, nových krajoch a tokoch nezamestnaných. Geografický časopis, 2001, roč. 53, č. 4, s. 295 – 307. HALÁS, M. (2005): Cezhraničné vazby, cezhraničná spolupráca (na príklade slovenskočeského pohraničia s dorazom na jeho slovensku čast), Univerzita Komenského, Bratislava, 151 s., ISBN 80-223-2054-4 HORÁKOVÁ, M. (2009): Mezinárodní pracovní migrace v ČR - Bulletin č. 22, VÚPSV, v.v.i Praha, 60 s., ISBN 978-80-7416–024-0 HORÁKOVÁ, M. (2010): Mezinárodní pracovní migrace v ČR - Bulletin č. 24, VÚPSV, v.v.i Praha, 61 s., ISBN 978-80-7416-054-7 HORÁKOVÁ, M. (2011): Mezinárodní pracovní migrace v ČR - Bulletin č. 26, VÚPSV, v.v.i Praha, 69 s., ISBN 978-80-7416-084-4 HORÁKOVÁ, M. (2012): Mezinárodní pracovní migrace v ČR - Bulletin č. 28, VÚPSV, v.v.i Praha, 56 s., ISBN 978-80-7416-104-9

HORÁKOVÁ, M. (2010): Vývoj pracovních migrací v České republice v období hospodářské recese, VÚPSV, v.v.i Praha, 131 s., ISBN 978-80-7416-069-1 JEŘÁBEK, M. a kol. (2004): České pohraničí - bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 297 s., ISBN 80-200-1051-3 JEŽEK, T. (2006): Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky, 1. vydání, Oeconomica, Praha, 142 s., ISBN 80-245-1069-3 KOREC, P. (2005): Regionálny rozvoj Slovenska v rokoch 1989-2004: Identifikácia menej rozvinutých regiónov Slovenska. Bratislava, Geo-grafika, 228 s., ISBN 80-969338-0-9 KUNC, J.; TOUŠEK, V., (2005): Transformace českého průmyslu po roce 1989 - vliv přímých zahraničních investic : regionálně-geografická analýza s důrazem na Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Masarykova univerzita, Brno, 169 s. MORVAY, K. (2005): Transformácia ekonomiky: skúsenosti Slovenska, Ústav slovenskej a svetovej ekonomiky Slovenskej akadémie vied, 328 s. Bratislava, ISBN 80-7144-143-0 VYSTOUPIL, J. a kol. (1995): Ekonomická geografie I, Masarykova univerzita, Brno, 138 s., ISBN 80-210-1269-2 WINKLER, J. (2004): Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 241 s., ISBN 80-210-3565-X

39

ZICH, F. (2007): Přeshraniční vlivy v českém pohraničí (Přeshraniční spolupráce v pohraničí jako evropeizace zdola?). Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem, 282 s., ISBN 978-80-7044-931-8

Internetové zdroje 4R4Y (2016): O projekte 4R4Y, http://www.4r4y.eu/index.php?rain=sk/content/oprojekte-4r4y (24. 4. 2016) BRANDA, P. (2009): Euroregiony v České republice – komparativní analýza, Současná Evropa 01/2009, http://www.vse.cz/se/63 (10. 5. 2016) Centrálny register zmlúv (© 2016): Zmluva o poskytnutí finančného príspevku, https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8 &ved=0ahUKEwjdlIH2h63MAhWKXBQKHQbBCToQFggcMAA&url=http%3A%2F%2 Fcrz.gov.sk%2Findex.php%3FID%3D603%26doc%3D724510%26text%3D1&usg=AFQj CNFOoj-U8lZMwS5xmJlTu9Kvd6KeYA&sig2=xYb_eCZkoHi7luxRkdYE_A (25. 4. 2016) ČSÚ (2004): Vývoj dojížďky jako formy prostorové mobility v ČR, https://www.czso.cz/documents/10180/20537860/6231_1.pdf/c71d34e2-895d-4af1-86d4b77602eb7936?version=1.0 (8. 3. 2016) ČSÚ (2005): Euroregiony v České republice - 2004, https://www.czso.cz/csu/czso/euroregiony-v-ceske-republice-2004-a47b9ericl (3. 3. 2016) ČSÚ (2011): Veřejná databáze: Vše o území: okres Hodonín, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profiluzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__101__40746# (11. 1. 2016) ČSÚ (2013): Dojížďka do zaměstnání a škol podle Sčítání lidu, domů a bytů Jihomoravský kraj - 2011, okres Hodonín, Tab. 714 Vyjíždějící do zaměstnání a do školy podle pohlaví, věku a podle obce vyjížďky a obce dojížďky, https://www.czso.cz/csu/czso/23064-13-n-k3115_2013-30 (27. 2. 2016) ČSÚ (2014): Charakteristika okresu Hodonín, https://www.czso.cz/csu/xb/charakteristika_okresu_hodonin, (11. 1. 2016) ČSÚ (2015): Počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle CZ-NACE, https://www.czso.cz/documents/10180/20552275/w-11002414q4122.pdf, (17. 1. 2016) Evropská komise (2007): Na cestě k jednotnému evropskému trhu práce: příspěvek EURES. Zpráva o činnosti EURES v období 2004-2005 předložená Komisí podle čl. 19. odst. 3 nařízení EHS ř. 1612/68, http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0116:FIN:CS:DOC (1. 3. 2016) InNOBorder (© 2011): Projekt, http://www.innoborder.eu/Projekt/ (7. 3. 2016) 40

JMA (2015): Výroční zpráva Jihomoravské armaturky spol. s r. o. za rok 2015, https://or.justice.cz/ias/content/download?id=eb293ac73e3d4a74a4902c1785a98776 (4. 4. 2016) Kordárna Plus s. r. o. (2014): Výroční zpráva za rok 2013, http://doc.kurzy.cz/static/sbirkalistin/11/87/75/sl27758711_b-5264sl38ksbr.pdf (4. 4. 2016) MF SR (© 2016): Register účtovných uzávierek, http://www.registeruz.sk/cruzpublic/domain/accountingentity/simplesearch (9. 5. 2016) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (© 2012): Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007–2013, http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programove-obdobi-2007-2013/Programy-2007-2013/Evropska-uzemnispoluprace/OP-CR-Slovensko (5. 3. 2016) Ministerstvo spravedlnosti ČR (2012): Sbírka listin, https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=16777839&subjektId=631067&spis=739716 (28. 4. 2016) Ministerstvo spravedlnosti ČR (2015): Sbírka listin, https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sldetail?dokument=39196540&subjektId=634241&spis=686650 (28. 4. 2016) Montpetrol, (© 2013): Montpetrol, spol. s r.o, http://www.montpetrol.com/ (25. 3. 2016) MPaRV SR (©2008): Operačný program cezhraničnej spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007 – 2013, http://www.skcz.eu/download.php?FNAME=1208092081.upl&ANAME=Operacny_program_cezhranic nej_spoluprace_SR_CR_2007_2013.pdf (5. 3. 2016) MPSV (2012): Statistiky nezaměstnanosti, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes (15. 1. 2016) MPSV - a (2015): Služba EURES v zemích Evropské unie (EU), Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska, http://portal.mpsv.cz/eures/sit (2. 3. 2016) MPSV - b (2015): Statistiky nezaměstnanosti, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes (15. 1. 2016) Nemocnice Kyjov (2016): Zpráva o činnosti 2015, http://www.nemkyj.cz/file/8573/zprava_o_cinnosti_2015_nemocnice_kyjov.pdf (28. 4. 2016) Nemocnice TGM Hodonín (2016): Zpráva o činnosti za rok 2015, http://www.nemho.cz/vyrocni-zpravy (28.4.2016)

OHK Hodonín (© 2010): Inovácie a medzinárodný obchod (IMO) v SR a ČR, http://www.ohkhodonin.cz/projekty/imo-v-sr-a-cr/ (7. 3. 201)

41

SODB (2012): Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 Výsledky v multidimenzionálnych tabuľkách, http://census2011.statistics.sk/tabulky.html (8. 4. 2016) ŠERÝ, O. (2013): Slováci v České republice: s důrazem na dojížďku za prací a do vysokých škol, http://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/4884317/41725568/14_2013.pdf (4. 4. 2016) ŠÚ SR (2015): Dochádzka a odchádzka do zamestnania a školy - Tabuľky, https://slovak.statistics.sk/wps/wcm/connect/6a0f9e32-3fdf-4ea7-a1eadcba4415d374/DOCHADZKA_ODCHADZKA_2011.zip?MOD=AJPERES (27. 2. 2016) TSK (2011): Zmeny a doplnky č. 2 územného plánu veľkého územného celku trenčianskeho kraja, https://www.tsk.sk/buxus/docs/Zmeny%20a%20doplnky%20%C4%8D.%202%20%C3%9 APN%20V%C3%9AC%20Tren%C4%8Dianskeho%20kraja%20%20%C4%8Cistopis.pdf (10. 5. 2016) TSP (2012): Územný plán regiónu Trnavského samosprávneho kraja, https://www.enviroportal.sk/sk/eia/detail/uzemny-plan-regionu-trnavskehosamospravneho-kraja (10. 5. 2016) UPSVAR (2014): Výročná správa siete EURES Slovensko za obdobie 2012 – 2013, http://www.eures.sk/clanky/prilohy/810/810_VS-2012-13.pdf (1. 3. 2016) UPSVAR (2012): Nezamestnanosť - mesačné štatistiky, http://www.upsvar.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky.html?page_id=1254, (15. 1. 2016) UPSVAR (2015): Nezamestnanosť - mesačné štatistiky, http://www.upsvar.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky.html?page_id=1254, (15. 1. 2016) VACENOVSKÁ, P (2008): Analýza aktivit euroregionu pomoraví, diplomová práce, Masarykova Univerzita, Brno, https://is.muni.cz/th/76594/esf_m/Analyza_aktiv_euroregionu_Pomoravi__Pavlina_Vacen ovska.pdf (10. 5. 2016)

Ostatní ArcČR ® 500 ver. 3.1. Praha: ARCDATA PRAHA, s.r.o.

42

SEZNAM ZKRATEK AV ČR

Akademie věd České republiky

ČR

Česká republika

ČSFR

Česká a Slovenská Federativní Republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EHP

Evropský hospodářský prostor

EU

Evropská unie

EURES

Evropské služby zaměstnanosti

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SODB

Sčítanie obyvateľov, domov a bytov

SR

Slovenská republika

ŠÚ SR

Štatistický úrad Slovenskej republiky

43

SEZNAM OBRÁZKÚ

Obr. 1: Administrativní členění okresů Hodonín, Myjava a Skalica k roku 2016

Obr. 2: Vyjížďka za prací do ciziny v okresech Hodonín, Myjava a Skalica v roce 2011

44

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Vybrané makroekonomické ukazatele v okresech Hodonín, Myjava a Skalica za roky 2012 a 2015. Tab. 2: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP dle národní klasifikace zaměstnání CZ-NACE v okrese Hodonín ke dni 31. 12. 2015 Tab. 3: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracující v okrese Hodonín dle vzdělanostní struktury a vzdělání požadované pro výkon zaměstnání ke dni 31. 12. 2015 Tab. 4: Věková struktura zaměstnanců z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracujících v okrese Hodonín ke dni 31. 12. 2015 Tab. 5: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP dle národní klasifikace zaměstnání SK-NACE pracující v okrese Myjava ke dni 31. 12. 2015 Tab. 6: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracující v okrese Myjava dle vzdělanostní struktury a vzdělání požadované pro výkon zaměstnání ke dni 31. 12. 2015 Tab. 7: Věková struktura zaměstnanců z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracujících v okrese Myjava ke dni 31. 12. 2015 Tab. 8: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP dle národní klasifikace zaměstnání SK-NACE pracující v okrese Skalica ke dni 31. 12. 2015 Tab. 9: Zaměstnanci z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracující v okrese Skalica dle vzdělanostní struktury a vzdělání požadované pro výkon zaměstnání ke dni 31. 12. 2015 Tab. 10: Věková struktura zaměstnanců z EU/EHP, Švýcarska, nebo jejich RP pracujících v okrese Skalica ke dni 31. 12. 2015 Tab. 11: Jak se vyvíjel počet Slováků zaměstnaných v okrese Hodonín za posledních 10 let? Tab. 12: Z jakého důvodu podle Vás přichází Slováci pracovat do okresu Hodonín? Tab. 13: Proč podle Vás firmy v okrese Hodonín zaměstnávají Slováky? Tab. 14: Jaké pozice obsazují/obsazovali ve Vaší firmě Slováci? Tab. 15: Jaký je podle Vás pracovní výkon Slováků ve srovnání s českými pracovníky? Tab. 16: Domníváte se, že mají Slováci nižší nároky na mzdu než Češi? 45

Tab. 17: Jsou podle Vás Slováci ochotni přijmout jiný druh práce, než jaká odpovídá jejich kvalifikaci ? Tab. 18: Jsou podle Vás Slováci ochotni pracovat déle než běžnou pracovní dobu?

46

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1: Vyjíždějící za prací z jednotlivých obcí okresu Hodonín za rok 2011 Příl. 2: Vyjíždějící za prací z jednotlivých obcí okresu Myjava za rok 2011 Příl. 3: Vyjíždějící za prací z jednotlivých obcí okresu Skalica za rok 2011 Příl. 4: Vzorový dotazník pro firmy Příl. 5: Vzorový dotazník pro veřejnou správu

47

Příl. 1

Vyjíždějící za prací z jednotlivých obcí okresu Hodonín za rok 2011 vyjíždějící za prací obec vyjížďky v rámci mimo do ciziny celkem do ciziny okresu okres [%] Archlebov 165 102 63 0 0,0 Blatnice pod Svatým 353 188 147 18 5,1 Antonínkem Blatnička 82 47 33 2 2,4 Bukovany 158 128 29 1 0,6 Bzenec 623 384 221 18 2,9 Čejč 198 112 82 4 2,0 Čejkovice 321 187 125 9 2,8 Čeložnice 87 74 13 0 0,0 Dambořice 279 33 241 5 1,8 Dolní Bojanovice 436 312 112 12 2,8 Domanín 231 171 55 5 2,2 Dražůvky 45 26 19 0 0,0 Dubňany 760 598 147 15 2,0 Hodonín 1753 686 907 160 9,1 Hovorany 358 228 116 14 3,9 Hroznová Lhota 181 129 42 10 5,5 Hrubá Vrbka 64 49 9 6 9,4 Hýsly 58 49 9 0 0,0 Javorník 115 79 29 7 6,1 Ježov 134 109 24 1 0,7 Josefov 75 63 12 0 0,0 Karlín 64 36 27 1 1,6 Kelčany 30 26 4 0 0,0 Kněždub 265 192 61 12 4,5 Kostelec 221 182 35 4 1,8 Kozojídky 122 87 34 1 0,8 Kuželov 57 43 14 0 0,0 Kyjov 895 492 355 48 5,4 Labuty 35 27 8 0 0,0 Lipov 303 187 104 12 4,0 Louka 149 107 35 7 4,7 Lovčice 97 62 34 1 1,0 Lužice 484 316 149 19 3,9 Malá Vrbka 34 31 3 0 0,0 Mikulčice 362 250 98 14 3,9

Milotice Moravany Moravský Písek Mouchnice Mutěnice Následovice Nechvalín Nenkovice Nová Lhota Nový Poddvorov Ostrovánky Petrov Prušánky Radějov Ratíškovice Rohatec Skalka Skoronice Sobůlky Starý Poddvorov Stavěšice Strážnice Strážovice Sudoměřice Suchov Svatobořice-Mistřín Syrovín Šardice Tasov Těmice Terezín Tvarožná Lhota Uhřice Vacenovice Velká nad Veličkou Veselí nad Moravou Věteřov Vlkoš Vnorovy Vracov Vřesovice Žádovice Žarošice Ždánice

391 130 394 37 527 196 69 77 73 18 49 278 403 113 633 598 21 94 148 167 47 598 115 224 73 667 74 322 116 207 77 156 163 315 285 1463 97 201 746 660 115 152 206 295

315 105 206 1 371 77 55 41 28 14 41 218 190 84 499 489 20 83 119 122 32 395 74 166 34 522 52 221 77 163 29 129 41 254 150 534 64 163 514 476 72 121 82 107

73 22 175 33 141 118 11 35 39 4 8 46 198 28 115 95 1 10 28 38 13 174 38 29 35 129 19 95 36 34 44 22 120 56 115 876 31 30 221 166 43 28 123 183

3 3 13 3 15 1 3 1 6 0 0 14 15 1 19 14 0 1 1 7 2 29 3 29 4 16 3 6 3 10 4 5 2 5 20 53 2 8 11 18 0 3 1 5

0,8 2,3 3,3 8,1 2,8 0,5 4,3 1,3 8,2 0,0 0,0 5,0 3,7 0,9 3,0 2,3 0,0 1,1 0,7 4,2 4,3 4,8 2,6 12,9 5,5 2,4 4,1 1,9 2,6 4,8 5,2 3,2 1,2 1,6 7,0 3,6 2,1 4,0 1,5 2,7 0,0 2,0 0,5 1,7

Želetice Žeravice Žeraviny Zdroj: ČSÚ (2013)

84 186 36

43 144 25

38 37 10

3 5 1

3,6 2,7 2,8

Příl. 2

Vyjíždějící za prací z jednotlivých obcí okresu Myjava za rok 2011 vyjíždějící za prací obec vyjížďky v rámci mimo do ciziny celkem do ciziny okresu okres [%] Brestovec 288 225 49 14 4,9 Brezová pod 912 430 408 74 8,1 Bradlom Bukovec 101 75 23 3 3,0 Hrašné 115 24 82 9 7,8 Chvojnica 117 45 55 17 14,5 Jablonka 117 86 27 4 3,4 Kostolné 176 33 135 8 4,5 Košariská 115 71 37 7 6,1 Krajné 407 104 279 24 5,9 Myjava 1625 268 1114 243 15,0 Podkylava 54 21 28 5 9,3 Polianka 116 79 23 14 12,1 Poriadie 221 118 88 15 6,8 Priepasné 104 78 20 6 5,8 Rudník 238 145 83 10 4,2 Stará Myjava 204 140 44 20 9,8 Vrbovce 371 165 167 39 10,5 Zdroj: ŠÚ SK (2015)

Příl. 3

Vyjíždějící za prací z jednotlivých obcí okresu Skalica za rok 2011 vyjíždějící za prací obec vyjížďky v rámci mimo do ciziny celkem do ciziny okresu okres [%] Brodské 558 90 314 154 27,6 Dubovce 233 174 36 23 9,9 Gbely 1036 416 491 129 12,5 Holíč 2285 1312 520 453 19,8 Chropov 98 72 11 15 15,3 Kátov 170 142 11 17 10,0 Kopčany 664 468 111 85 12,8 Koválovec 31 22 8 1 3,2 Letničie 148 90 48 10 6,8 Lopašov 112 63 43 6 5,4 Mokrý Háj 218 187 18 13 6,0 Oreské 107 67 34 6 5,6 Petrova Ves 328 207 92 29 8,8 Popudinské 265 224 25 16 6,0 Močidľany Prietržka 124 99 15 10 8,1 Radimov 199 161 20 18 9,0 Radošovce 520 346 134 40 7,7 Skalica 1183 335 476 372 31,4 Trnovec 122 95 12 15 12,3 Unín 312 231 54 27 8,7 Vrádište 274 230 18 26 9,5 Zdroj: ŠÚ SK (2015)

Příl. 4 Vzorový dotazník pro firmy

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SLOVENSKÉ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI V OKRESE HODONÍN 1. Kolik Slováků v současnosti pracuje ve Vaší firmě? (vepište hodnotu) 2. Jak se vyvíjel počet Slováků zaměstnaných ve Vaší firmě za posledních 10 let? (vyberte jednu možnost) klesal stoupal zůstal přibližně stejný 3. Z jakého důvodu podle Vás přichází Slováci pracovat do Vaší firmy? (vyberte jednu nebo více možností) vysoká nezaměstnanost na Slovensku lepší mzdové ohodnocení než na stejné pozici na Slovensku lepší pracovní podmínky než na Slovensku jiné: 4. Co je hlavním důvodem, proč Vaše firma zaměstnává Slováky? (vyberte jednu nebo více možností) nižší mzdové náklady na tyto zaměstnance vyšší výkon nedostatek vhodných uchazečů z ČR jiné: 5. Jaké pozice obsazují/obsazovali ve Vaší firmě Slováci? (vyberte jednu nebo více možností) pomocné práce kvalifikované práce (vyučení) odborné práce se středním vzděláním odborné práce s vysokoškolským vzděláním 6. Jaký je pracovní výkon Slováků ve Vaší firmě ve srovnání s českými pracovníky? (vyberte jednu možnost) vyšší srovnatelný nižší 7. Domníváte se, že mají Slováci nižší nároky na mzdu než Češi?

(vyberte jednu možnost) ano spíše ano spíše ne ne 8. Jsou Slováci ochotni přijmout jiný druh práce (práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci)? (vyberte jednu možnost) většinou ano většinou ne 9. Jsou Slováci ochotni pracovat déle než běžnou pracovní dobu? (vyberte jednu možnost) ano spíše ano spíše ne ne

Příl. 5 Vzorový dotazník pro veřejnou správu

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SLOVENSKÉ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI V OKRESE HODONÍN 1. Jak se podle Vás vyvíjel počet Slováků pracujících v okresech Hodonín za posledních 10 let? (vyberte jednu možnost) klesal stoupal zůstal stejný 2. Proč podle Vás přicházejí Slováci pracovat do okresu Hodonín? (vyberte jednu nebo více možností) vysoká nezaměstnanost na Slovensku lepší mzdové ohodnocení než na stejné pozici na Slovensku lepší pracovní podmínky než na Slovensku jiné: 3. Proč podle Vás firmy v okrese Hodonín zaměstnávají Slováky? (vyberte jednu nebo více možností) nižší mzdové náklady na tyto zaměstnance vyšší výkon nedostatek vhodných uchazečů z ČR jiné: 4. Jaký je podle Vás pracovní výkon Slováků ve srovnání s českými pracovníky? (vyberte jednu možnost) vyšší srovnatelný nižší 5. Domníváte se, že mají Slováci nižší nároky na mzdu než Češi? (vyberte jednu možnost) ano spíše ano spíše ne ne

6. Jsou podle Vás Slováci ochotni přijmout jiný druh práce (práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci)? (vyberte jednu možnost) většinou ano většinou ne 7. Jsou podle Vás Slováci ochotni pracovat déle než běžnou pracovní dobu? (vyberte jednu možnost) ano spíše ano spíše ne ne