V tomto čísle nepřehlédněte: Šesťáci a jejich aktovky – 124 Školní záhady II. – 126 Co se děje ve třídách – 127
Jak nebýt nemocný – 130 Svátek nezadaných – 136 Náš nepřítel TRÉMA – 139
Sjezd sněhuláků v Beskydech Došla nám pozvánka, a tak jsme jeli z Prahy do Beskyd na sjezd sněhuláků. Byly tam různé hry, disciplíny a soutěže. Pro menší sněhuláčky tam byla soutěž v bobování a pro větší sněhuláky v lyžování. Samozřejmě tam byl i bufet s různými druhy zmrzlin a pití. Soutěž v bobování vyhrál sněhuláček Zmrzlík – vyhrál lyže a měl z nich velkou radost. Soutěž v lyžování vyhrál pan sněhulák Kostka a vyhrál zlatou medaili. Sjezd sněhuláků jsme si užili a spokojeně jsme dojeli domů, bylo to fajn. Soňa Vargová 4. B Všichni se radovali i babička říkala, že taky bude jezdit. Cesta na sjezd sněhuláků bude dlouhá, protože jsme ze severního pólu. Tak jsme se do Beskyd vydali na sáňkách. Za dva dny jsme byli tam, byly tam strašně velké kopce a dobré atrakce. Všichni tam jedli mrkve. Museli jsme vyjít na ten jeden velký kopec, protože tam se to zahajovalo a jeden sněhulák říká 3, 2, 1, teď. Tak jsme vyjeli, při jedné atrakci jsme se museli dotýkat takových vlajek. Druhá byla, že jsme museli z bobů udělat -121-
takový vláček a museli jsme dojet do konce. Třetí to bylo nej, byly tam můstky, přeskakovali jsme i bazén. Amálie Bartoňová 4. B My jsme se rozhodli, že tam půjdem. Tak jsme tam dojeli letadlem. Jedli jsme rampouchy, sněhové koule a dezert, byl i sněhový pudink. A nakonec jsme si zatančili hip hop. Letadlem jsme jeli domů a doma jsme roztáli. Terezie Škorňová 4. B Na sjezd jsme dojeli tramvají, metrem a autobusem. Byla tam velká soutěž, bylo tam 9 disciplín a jedna opravdu velká – v pojídání oplatků a popíjení kakaa. Ale viděli jsme tam krále všech sněhuláků a stálo to zato. Ale pak tam bylo teplo a my se začali rozpouštět a bylo zle. Nakonec nás ale děti znovu postavily a taky nás nakreslily, jak můžete vidět na nástěnce ve druhém patře, i s textem, který vymyslela paní učitelka Anna Vašíčková. Paní učitelka by si zasloužila medaili. Ahoj. Jindřich Jurek 4. B
Přijel jsem z Rakouska. Asi nejlepší byly skoky na lyžích, kde jsem byl první a třetí ve sjezdu na snowboardu. Nevím, co to tam bylo za šílence, který místo snowboardu přijel na surfu. A ledový čaj tam měli výborný a icedog byl také dobrý. Jan Ondřejka 3. C
Život sněhuláka Postavili mě Honzík a Anežka. Dali mi na hlavu krásný bílý hrnec. Stojím blízko hlubokého tajemného lesa a bojím se tu! Každý den mě chodí oba dva navštěvovat, takže nejsem sám. Anežka si všimla, že mu je zima, a tak mi donesla dvě teplé, barevné a pletené šály a už mi zima nebyla. Zdislava Fialková 6. C Když je prosinec a leden, je velká zima, ale nám, otužilým sněhulákům to nevadí. Na měkkém sněhu si můžeme hrát. V únoru je taky zima, zdá se nám, ale menší. Když přichází obávaný březen, stěhujeme se na vysoké hory a tam čekáme na další zimu. Marie Svobodová 6. C
-122-
Včera ráno mě stvořily malé holčičky. Na hlavu mi daly rezavý hrnec a oči mám z uhlí, takže moc dobře nevidím. Nos mám z oranžové mrkve. Do ruky mi na obranu daly chlupaté koště. Dneska mi upadlo černé oko, ale nějaký hodný chlapec mi ho přidělal zpět. Dneska je teplo, tak se asi roztopím, ale zase ze mě udělají nového sněhuláka. Adam Zátopek 6. C
Zima Přiletěl kos, byl celý bos, byla mu zima, začala mu rýma.
ať už je máj, nemoci pominou. V květnu slunce hřeje, rozkvetla louka, kos z postele kouká, vyletět si přeje!
Pil teplý čaj, přikryl se peřinou,
Zdislava Fialková 6. C
Když přijdu ve čtvrtek domů s vysvědčením… PŘED: Když přijdu ve čtvrtek domů s vysvědčením, ukážu ho rodičům a za odměnu půjdu k zubaři. Myslela jsem, že za takové vysvědčení si zasloužím něco méně hrozného, než je zubař. Možná, že po zubaři ještě dostanu lepší odměnu. Doufám, že ta odměna bude aspoň to, že mi zubař nebude vrtat. PO: Když jsme přišla domů s vysvědčením, stačila jsem si jen umýt zuby a hned jsme šli k zubaři. Naštěstí mi nic nevrtal. Doma jsme potom ukázala vysvědčení rodičům. Za vysvědčení jsme pak vyrazili do hospůdky Na Žabárně. Zuzana Vachalová 7. C
PŘED: Když přijdu ve čtvrtek domů s vysvědčením, budu si říkat, jak se mi letošní pololetí povedlo. Bohužel, byl to vtip. Právě naopak si říkám, že jsem se mohla více učit, aby mě nemrzely ty dvojky, které se tam spolu s jedničkami objeví. A teď přistoupíme k reakci rodičů. Mamka: „Dobrá jsi, jen tak dál.“ Taťka: „Dvě dvojky? Víš, co měl -123-
taťka na vysvědčení, když byl v 7. třídě?“ (Samozřejmě to bere z legrace, protože zrovna s taťkou měla babička problémy). PO: Ve čtvrtek jsem přišla domů s vysvědčením a dopadlo to přesně, jak jsem očekávala. Mamka mě pochválila a taťka si zase utahoval. Ale něco mě přece překvapilo. Večer jsme šli na večeři a druhý den nás rodiče vzali do Karolíny. Sofie Zahradníková 7. C
PŘED: Když přijdu ve čtvrtek domů s vysvědčením, tak se ani nebudu bát rodičů, protože skoro stejné známky jsem dostal v 6. třídě, takže bude mamka v pohodě a taky doufám, že dostanu hodně dobrot. PO: Ve čtvrtek jsem přišel domů s vysvědčením a šel jsem rychle na počítač hrát. Mamka se vrátila až pozdě večer. Jak přišla, hned jsem jí ukázal vysvědčení a za ně dostal pár dobrot. Bylo to v pohodě, další den jsme jeli k babičkám a tam jsem dostal peníze. Štěpán Svoboda 7. C
Šesťáci a jejich aktovky 6. A: Žáci si celý týden vážili aktovku, pak měli vypočítat, kolik průměrně váží a vypsat z tabulky, kdy je jejich aktovka nejlehčí a nejtěžší. Den, kdy nosíme nejlehčí aktovku (od 3 kg do 5,5 kg, průměrně vážily 4,68 kg): pondělí 2 žáci, úterý 2 žáci, středa 10 žáků, čtvrtek nikdo, pátek 4 žáci. Den, kdy nosíme nejtěžší aktovku (od 3,25 kg do 9,25kg, průměrně vážily 6,97 kg): pondělí 5 žáků, úterý 2 žáci, středa nikdo, čtvrtek 10 žáků, pátek 1 žák. 6. B: Ahoj, jsem modrá aktovka žáka šesté třídy. Nemám se moc dobře, protože můj majitel ve mně pořád nosí nějaké součástky, různé motory, izolepy a podobné blbosti. Nejvíce mi vadí nepořádek, co padá ze strouhátka, ale naštěstí když si chystá věci, většinou ten nepořádek ze strouhátka vysype. Jan Juračák
-124-
Ahoj, jsem aktovka od kluka ze 6. B. Mám modrou barvu s florbalovými míči. Majitel se o mě stará docela dobře kromě toho, když mě hodí po škole do kouta. Má tam totiž někdy pořádný binec. Byla bych docela ráda, kdyby hodně zapomínal, protože v úterý a ve čtvrtek do mě naloží hodně věcí, ale mám ráda pondělí a pátek – to je totiž lehké. Středa je tak padesát na padesát. Jsem stará asi čtyři roky. Daniel Romanovský
6. C: V matematice se vážily aktovky. Průměrná váha byla spočtena na 6 kilogramů, průměrná váha dívčí aktovky je 5,8 kilogramu. Co asi nosí kluci navíc? Větší svačiny? Nejlehčí aktovka vážila 3800 gramů, nejtěžší 7600 gramů. V den vážení bylo přineseno do třídy 176,2 kilogramu aktovek!
Nosit aktovky mě baví! Je poslední hodina a všichni se těší na oběd. Zazvoní, všichni si sbalí věci do aktovky a jdou ke dveřím. Aby měli dobré místo na obědě, tak hledají někoho, kdo by jim vzal aktovku do šatny. A já jsem s jedním „nosičem“ udělala rozhovor. ? Kolik jsi nejvíce nesl aktovek? ! Osm. ? Nosíš aktovky dobrovolně nebo za nošení něco dostáváš? ! Jednu korunu :) ? Dáváš slevy za pravidelné placení za nošení? ! Ne, nedávám, ale možná začnu. ? Který den jsou aktovky nejlehčí a nejtěžší? ! Nejlehčí jsou v pondělí, nejtěžší v úterý a pátek. ? Je den, kdy máš volno? ! Nemám :) ? Jak dlouho už aktovky nosíš? ! Rok a půl. ? Jak aktovky nosíš? ! Všude možně :D ? Co ti říkají učitelé, když tě vidí? Jednou mi bylo řečeno, že vypadám jako věšák. Otázky: Jana Strnadlová Odpovědi: Tomáš Wolf
-125-
Školní záhada Jednou se na zemi objevil kulatý flek se dvěma čárami. Myslím, že to byl nějaký mimoň z vesmíru, který si spletl zem a hupsl omylem na naši. Byl to nějaký tlusťoch, protože byl kulatý. Nakonec spadl na zem, uvědomil si, že je někde jinde a tak odlétl zpět do vesmíru. Ale je zajímavé, že ho nikdo neviděl, když byl tak velký. Veronika Horáčiková 7. A
Na školní zahradě se objevil kruh, od něhož vedly dvě čáry. Nikdo prý neví, co to je. Nikdo? Já to vím a moc dobře. To kolečko je od velkého hrnečku, ve kterém byl horký čaj. A kdo měl ten hrneček? To přece vysvětlují ty dvě čáry. Seděl tam obr s dlouhýma štíhlýma nohama. A nebyl to obyčejný obr. Byl to ten, který drží naši zeměkouli a taky s ní otáčí. Měli bychom si jeho návštěvy vážit. Aneta Havlová 7. A
Zčistajasna se na sněhu objevil kruh, ke kterému vedou dvě čáry. Není to vyšlapané, a tak si myslím, že to byl duch Standa. Nemohl přijít na to, jak se dostat do školy. Šel rovně, potom chodil pořád dokola. Po půlhodině na nic nepřišel, tak odešel jinou cestičkou. Uvidíme, jestli nepřišel na jiný vchod. Jana Strnadlová 7. A Rusové se nám chtěli pomstít, že jsme neposlechli za 2. světové války jejich rozkazy. Měli v plánu na nás vyslat raketu s malými roboty uvnitř, kteří by po přistání zničili hlavní město i další významná a velká města. Nevyšlo jim to a raketa se zřítila čistě náhodou u naší školy. Těsně před přistáním se jim raketa rozbila a tím pádem roboti nepřežili. Dodnes jdou vidět stopy po nehodě ve sněhu. Giordano Haas 9. A
-126-
Určitě si všichni vzpomeneme na kosmickou družici Sputník. Ale co se vlastně s touto družicí stalo? Shořela v atmosféře? Byla zničena meteority, nebo záhadně zmizela? Je hodně spekulací a názorů. Ale dnes jsem na to asi přišel! 56 let byla tato záhada skrývána. Při selhání Sputníku družice v atmosféře neshořela. Vlivem přírodních živlů dopadla na severní stranu školní zahrady ZŠ Tyršova 913. Teprve dnes, po 56 letech, se objevila zahrabaná v zemi a sněhu. Je to zázrak, že se objevila právě u nás. Dominik Bražina 9. A Je to kolečko, které tam zůstalo od popelnice, kterou popeláři před 2 týdny vyvezli. Pod sněhem se nachází kanál, který je schovaný pod namrzlou kamufláží. A proč je to na tomto místě? Aby to měli popeláři blíž. Lukáš Hoďák 9. C
Potopa ve škole O pololetních prázdninách praskla na dívčích WC trubička. Byla docela malinká, ale způsobila velkou katastrofu! Voda stříkala, kde mohla a zničila, co mohla. Dveře, stropy. Teď se bude muset všechno spravit. Vyměnit dveře a opravit zeď. Všechno to vypadá jako náhoda, ale jak to bylo doopravdy? Co když se nějaký žák naší školy tajně, silou svých myšlenek přenesl do školy a trubičku přestřihl? Možná chtěl, aby voda vytopila celou školu. Tím pádem by se musela škola na nějaký čas zavřít a žákům by se prodloužily pololetní prázdniny. Nicméně se mu to nepovedlo a zase tak moc toho ta voda nezničila. Příště si budou žáci muset vymyslet lepší plán na prodloužení prázdnin. Zuzana Vachalová, Markéta Petrová 7. C
Co se děje ve třídách? Neznámý host v 7. A Nikdo neví, kde se tu vzal! Nikdo neví, jak se jmenuje! Ale přece tu je! Zabral místo Matěje P. a pořád sedí. Nemluví. Ale jedna věc je jistá. Nemá hlavu! Ano čtete dobře! Nemá hlavu! Já vím, já vím. Je to zvláštní mít ve třídě bezhlavé stvoření. Nejvíce se s ním baví Honza, protože spolu sedí v jedné lavici. No dobře, nebaví se, jen Honza mu -127-
něco říká, ale naše bezhlavé stvoření mu neodpovídá. Ze školy ho nikdo neviděl odejít. Ale ve škole taky nezůstal. Druhý den ráno se zase objevil. Náš záhadný bezhlavý žák. Tentokrát se posunul o jednu lavici vlevo, místo Lucky K. Dokonce – což nás překvapilo se i převlékl. Místo černé mikiny si vzal mikinu šedorůžovou. Nevěděla jsem, jak ho mám pojmenovat. Tak jsem mu vybrala jméno Supernáhradník. Počítám s tím, že když někdo ze třídy bude chybět, on se objeví a zastoupí ho. Ale je to ulejvák! To vám řeknu. Při diktátu v Čj měl sice v ruceneruce propisku a hlavu podloženou papírem, ale na víc než vlnky se nezmohl! A pak, co bylo pak? Nic, nikdo ho už neviděl. Aneta Havlová 7. A
Trhání zubů v dějepise? Je několik možností, proč vlastně opouštíme během hodiny třídu. První možnost je ta, když se děti vymlouvají na čůrání. Ti ulítlejší jdou pít z pisoáru, ti takzvaně „normální“ asi vlezou do záchodu a do konce hodiny se prochází po kanálech. Při druhé možnosti se děti vymlouvají na to, že si jdou vytrhnout zub. Záhada je ta, že si chodí zuby vytrhávat jen při dějepise. Takže je asi z představy učení dějepisu rozbolí zuby nebo mají domluvený kšeft se zubní vílou a potřebují své zuby ještě dnes odevzdat. Filip Vašek 6. A Keltové V hodině dějepisu jsme šli do městské knihovny na výstavu archeologických nálezů od pravěku po středověk z Moravy a Slovenska, Vzkazy od Keltů našeho kraje. Prohlédli jsme si nálezy, pazourek a různé střepy. A k tomu nám povykládal archeolog Ladislav Jurášek. Valerie Srníčková 6. A
-128-
Archeologové vykopávají a hledají pozůstatky z pravěku a starověku. Největší radost ale mají, když najdou keramickou mísu nebo nádobu, protože z toho určí, kdo ji vyrobil (např. Keltové) a taky jak je keramika stará. Nejlepší podmínky jsou, když prší a jdete po pooraném poli, což je na jaře a na podzim. Keramika se třpytí a máte větší šanci, Nikola Štefková 6. A že ji najdete. V knihovně byl nějaký pán archeolog. Vykopává pozůstatky od našich předků, třeba staré vázy, mísy atd. Archeologové většinou vyhledávají v dešti. Archeolog nemusí mít ve škole samé jedničky, hlavně ať ho to baví a rozumí tomu. Soňa Smelíková 6. A
Modlitba našich věcí Tužka: Prosím tě, strouhej mne, ať jsem pěkně ostrá a moje piliny vždy házej do koše. Až se mnou dopíšeš, ulož mě zpět do pouzdra. Neházej mě po třídě, nevyhazuj mě, když budu ještě dost velká. Negumuj mě z papíru moc často, bolí mě to! Zbytečně mě nelámej, nebudu ti moci moc dlouho sloužit. Až budu natolik malá, že ti nebudu moci sloužit, vyhoď mě a kup si novou tužku, ale to až se ti se mnou bude špatně psát. Lenka Gengelová 9. A Žákovská: Chovej se ke mně tak, abych se neušpinila, najdi pěkné místo, kde můžu být. Piš do mě hezkým písmem a také co nejlepší známky. Neohýbej mi rožky a neházej se mnou po pokoji, když přijdeš domů. Obal mne do hezkého nového obalu, abych se neušpinila. Když se ti nepovede nějaký test a dostaneš špatnou známku, co nejrychleji ji oprav. Do tašky mě neházej, opatrně mě do ní vlož, aby se mi nepoškodily nebo nevytrhly nějaké stránky. Jestli budu špinavá a poškozená, prosím, nahraď mě novou žákovskou knížkou, která ti bude nadále sloužit, ale prosím nevyhazuj mě. Ulož mě do nějakého šuplíku, kde se na mě jednou za čas mrkneš a podíváš se, jak se ti dařilo a jaké jsi měl známky. Giordano Haas 9. A
Pouzdro: Naplň mě ostrouhanýma tužkami, funkčním strouhátkem a propiskou, která píše. Ukládej mě na lavici něžně, neboť ti chci -129-
sloužit dlouho a po tvrdém zacházení se mi to nepovede. Neházej se mnou po spolužácích, neshazuj mne z lavice, nervi mi za zip. Nezlob se na mne, pokud se hned neotevřu, možná jsi mě posledně špatně zapnul. Nekresli na mě ornamenty a nepiš taháky. To, jak vypadám, je jedna z mála věcí, které mám. Až mě nebudeš potřebovat, nevyhazuj mě do koše, uschovej mě na půdu, kde budu po tvrdém úkolu, který mi byl přidělen, odpočívat. Žaneta Weberová 9. A
Žákovská: Milý příteli. Uchovávej mě vždy v suchu, ochraňuj mě před vodou a piš do mě čitelně. Neházej se mnou, když ti nevyjde písemka. Já za to nemohu. Neodděluj mě od mého věrného obalu jen proto, že nemáš obal na sešit. Nenechávej do mě psát tolik poznámek, připadám si v ředitelně jako doma. Když přijdeš ze školy domů, neměl bys mě nechávat v aktovce. Ukaž mě někdy i rodičům, ty už jsem dlouho neviděla. Pamatuj na mé rožky a neohýbej mě. Mé velké přání říkám na konec. Neschovávej mě v aktovce či pod lavici, když víš, že se má do mě psát špatná známka. Až si budu chtít hrát na schovávanou, dám ti vědět. Známku tak jak tak napsanou mít budeš. Když se bude blížit můj čas a mé prázdné řádky budou popsané, nezapomeň: nemám tu jen tvé špatné známky, ale i ty dobré. Prosím, nevyhazuj mě. Věř, že i na mě mohou být tvé děti zvědavé. Kamča Skurková 9. A
Jak nebýt nemocný? Jistě jste každý z vás byli někdy nemocní. A pokud jste měli řekněme "jenom" chřipku, tak jste (jestli jste byli schopni) jásali radostí, že zůstanete doma a nemusíte se účastnit pro někoho nudného vyučování. Pokud máte např. spálu, tak asi zrovna nejásáte, nýbrž ležíte v posteli a potíte se. Ten, kdo má zmiňovanou spálu nebo nějakou jinou těžší nemoc či úraz, asi spíš spí a moc toho nevnímá. Ale co ti, co mají třeba úraz, při kterém není potřeba ležet v posteli? Zřejmě se budou dívat na televizi a hrát na počítači hry. Ale věřte nebo ne, už po prvním dni se někteří začnou nudit, televize je přestane bavit… Všechny však po -130-
uzdravení čeká (ať už o tom ví nebo ne) spousta práce. Kdo chybí jenom jeden den, tak asi ne, ale ten kdo chybí týden (jako třeba já), to má horší. Z mých vlastních zkušeností vím, že jak přijdete do školy, je těžké se zase harmonicky zapojit do vyučování. A aby toho nebylo málo, ještě je před prvním pololetím a zkouší se. Takže je vlastně lepší nechybět. Na gymnáziu si někteří žáci přejí vůbec nechybět, protože by se to mohlo projevit na jejich vysvědčení. Co dodat na konec? Přeji vám tedy hlavně ZDRAVÍ! Šimon Hauser 6. C
Jak nás léčí rodiče? Když mě bolí v krku, uvařím vodu a zaliju nastrouhaný zázvor. Ohřeju colu a vodu z nádoby se zázvorem vyliju a zázvor zaliju tou ohřátou colou. (8. A) Mamka mě doma neléčí. Nechá mě jít do školy a dá mi nějaké prášky, které absolutně nefungují. Teprve když se to začne zhoršovat, tak mě nechá doma. A pak jsem mnohem déle doma, protože se ta nemoc monstrózně zhorší. (8. A) Dají mi prášek, který musím zapít bylinným hořkým čajem. Namočí ručník a pyžamo do studené vody. Potom si musím lehnout do postele zabalená do dvou dek a ručníku, přikryjou mě hrubou zimní peřinou. V posteli ležím asi hodinu. Tahle metoda by mi údajně měla vytáhnout horečku z těla. (8. A) Když mám hodně velkou rýmu, tak mi naši zavaří vodu v konvici. Pak mi s ní zalijou jednu polévkovou lžíci Alpy. Potom to musím 20 minut inhalovat. Většinou už druhý den rýmu nemám. Na kašel zase pomáhá zázvorový čaj s limetkou a čerstvým medem. Proti bolesti v krku mi dávají olejový zábal. Stačí šátek, vata a trocha oleje. Šátek se zamotá a dá se na něj vata, ta se potom polije olejem. Potom se to akorát namotá okolo krku a nechá se to přes noc. (8. A) Přijdu domů a jsem nemocný, tak mi mamka řekne, že se mám jít učit. Ale to mi nepomáhá, ale někdy mi dá léky. Ale mi to nevadí. (6. tř.) -131-
První mi mamka dá ibalgin. Když to nezabere a nepřestane mě to bolet, tak mě mamka nechá doma. Dává mě do postele a dá mi zábal na krk. Když mám ale vysokou teplotu (39–40), což se mi jednou stalo, tak mi dá na nohy zábal z tvarohu. Fakt to zabírá. (6. tř.) Dají mi česnek, já prasečí chřipku nikdy nedostal, ale preventivně se chráním před příznaky. (6. tř.) Když mě bolí hlava, tak mě uzdraví tak, že mě pošlou do školy. Když mě bolí bříško, tak mi dají léky. Když mám teplotu, tak se zchladím. (7. tř.) Když mě bolí hlava, mamka mi řekne, ať vypiju dvě plné sklenice čisté vody, jestli to nepomůže, tak si dám tabletku a jestli to nepomůže, tak jdu spát – když se mi chce. (7. tř.) Když přijdu domů a bolí mě hlava, tak mi mamka řekne, ať se jdu pořádně napít a jdu si lehnout. Když mamka ví, že jsou nějaké chřipky, dává mi co nejvíc vitamínů. Když mám kašel a horečky, tak mi mamka dá psí sádlo. (7. tř.) Nemocem se vyhýbat nemusím, protože se evidentně vyhýbají ony mně. Nemocná jsem byla naposledy před 4 rokama. Když mi něco je, tak to vyřeším tím, že to samo přejde. Protože ať mě bolí hlava nebo třeba ruka, vždy to rodiče řeší tím, že řeknou: „To přejde,“ nebo: „A co já s tím mám dělat?“ (7. tř.) Já se otužuju denně, ale stejně jsem pořád nemocný. Můj první lék je horké mléko s medem a citrónem a pak jdu ven (dokonce dobrovolně) štípat dříví a odhazovat sníh. Když pak přijdu domů, dám si nohy do lavora s horkou vodou a s kuchyňskou solí. A do rána jsem úplně zdravý. Žádný jiný lék nepoužívám. (7. tř.)
Atomový den ve škole Říká vám něco Nagasaki a Hirošima? Ne? Tak já vám o tom něco napíšu. Nagasaki a Hirošima jsou města v Japonsku. Na obě dvě města shodili Američani za druhé světové války atomové bomby. Bomby zabily asi 200 000 lidí! My jsme si tuto tragickou událost připomínali v některých předmětech. V dějepise jsme si to připomínali, protože se učíme o druhé světové válce. Byli jsme se dívat -132-
na video, v chemii jsme podrobně probrali radiaci a dívali se na dokument o jaderné havárii v Černobylu, kde vybuchl jeden reaktor, ze kterého unikal radioaktivní mrak tvaru houby. V literatuře jsme četli povídku Srpen 2016, ve slohu psali články a tady jsou některé z nich. Markéta Petrová 9. A
Moje poslední myšlenka by nebyla asi žádná, než bych si uvědomil, že mě to zabije, tak už bych byl mrtvý. Možná bych si promítl svůj krátký život, ale jedno vím, nechci takhle zemřít. Jiří Podžorný 9. B
Krásný letní den. Stvořený přesně pro procházku na Javorník. Jdu v klidu. Kochám se krajinou a užívám si svěží letní vánek. Nečekaně jsem tam došla celkem brzo. Sednu si do trávy a začínám jíst sváču. A hle, co neslyším. Nějaké letadlo se promenáduje
přímo nade mnou. Hned jsem si vzpomněla na video v dějepise o atomových bombách. Je to tady. Má poslední hodinka v životě a já trajdám kdesi na Javorníku. Sama. Uvědomuji si, že to není žádná sranda, ale fakt. To mi snad chcete říct, že už nikdy neuvidím rozzuřenou třídní učitelku nad naší písemkou? Že už nikdy nespatřím spolužáky vyrušující v hodině, mé oblíbené sladkosti a co teprve to ranní vstávání. Bude mi to chybět. Už ale nenadělám nic, a tak se jen loučím: „Sbohem!“ 9. A
Dobrá zpráva – Co se mi podařilo? mi se nepodařila žádná věc, ale dostal jsem stovku za vysvědčení a přišel mi další model motorky jawy podařila se mi (aspoň myslím) zeměpisná olympiáda. Asi mám šanci na výhru! V pondělí vyhlásí výsledky a já se už nemůžu dočkat. dobrá zpráva je asi jenom jedna a to, že můj soused (spolusedící) není už dva dny ve škole, aspoň že mě neotravuje a že si můžu s někým sednout, to je super. Doufám, že nebude ve škole dlouho, ale zas tak špatný není (ale já ho taky někdy otravuju). dobrá zpráva – našel jsem si novou holku v pondělí se mi dařilo hrát na kontrabas v cimbálovém orchestru. Mám docela lehké noty a lehké smyky. Hodina rychle ubíhala. -133-
mám 2 z matiky, to se málokdy u mne objeví, sice tam mám 2 jedničky, ale že zrovna z tohodle učení. To jsem nečekala, a proto 6. C jsem moc ráda.
Co vše mám rád(a)? Osmáci zkusili spočítat, co vše (jaké dobroty) sní za 14 dnů, pak to vynásobili 25 (dostali číslo za rok), pak 7,5 (počet let školní docházky) a už to bylo. Jedna žákyně (podepsala se JÁ) uvedla, že mezi její „maškrty“ patří palačinky, redbull, jablko, mrkev, jogurty, mango, řízek, nanuk, žvýkačky a minerálka. Jak vypadala její spotřeba za celou školní docházku? Více než 1800 jablek, přes 900 jogurtů, minerálek a mrkví, přes 500 redbullů a plodů manga. 375 balení žvýkaček, téměř dvě stovky palačinek, řízků, nanuků.
Její spolužák si za dva týdny pochutná na 4 baleních mentosu, 5 balíčcích brambůrek, 4 litrech Sprite, pětkrát si dá vychlazené mléko. Za sedm a půl roku to je 750 balíčků mentosu, téměř 940 balíčků brambůrek, stejné množství porcí mléka, 750 litrů Sprite. Mezi rekordmanky patří i Nikola, která spořádá za 14 dnů 10 balíčků žvýkaček, což je za sedm a půl roku více než 1875 balení. A co takhle si dát vaničku nutely, tedy přesněji 7 vaniček za dva týdny? Za 7,5 roku už to bude 1313 vaniček. 8. B
Oblečený pes? Jistě se vám stalo, že jste šli ve městě a potkali jste muže nebo ženu, kteří měli menšího psa. A ejhle! Ten pes měl obleček, ať už svetr, vestu, pláštěnku, šátek, atd. Většinou nosí oblečky čivavy, ale může to být i jiný pes, například ratlík, yorkshirský teriér možná i jezevčík. Každopádně do oblečku můžete nasoukat jakéhokoliv psa, jak malého, tak i velkého! Možná znáte někoho, kdo psa obléká. Já jsem se poptala Kristiny Tobolové (20 let) na věci, které by vás mohly zajímat. ? Proč jste se rozhodla oblékat psa? ! Je to štěňátko, čivava, jmenuje se Timo a mám ho čtyři měsíce. Venku mu bývala zima, oblékání doporučil veterinář. ? Kde kupujete oblečky? Jsou drahé?
-134-
! Přes internet nebo ve zverimexu. Přes internet je to kolem 500 až 600 Kč. ? Kolik má váš pes oblečků? ! Má svetr a kombinézu a jeden šátek. A má jich celkem asi šest. ? Jak váš pes reaguje na oblečení? ! Je mu venku zima, tak když vidí obleček, je v pohodě ? Dokážete si představit, že byste třeba oblékala svého psa před 20 lety, kdy oblečky nebyly zvykem? ! Když ho nikdo neoblékal, tak by mě to ani nenapadlo. ? Jak na to reagují lidi kolem vás? ! Ťuťu Ťuťu, on je rozkošný a nádherný. Všichni nám to chválí. Ptala se Jana Horáková 7. A
Kde se vzaly díry v cestách? Proč se na konci zimy objeví na cestách tolik děr? Kde se tam vzaly? vykousali to mimozemšťané z Marsu. Ondra 2. A protože prošel ohnivý muž a měl ohnivé nohy. Vašek 2. A protože v zimě vylézají obři. Jdou po cestě a hrozně dupají. Tak vzniká díra v cestě. Když jedeme autem, tak to drncá. David 2. A protože je vykousala obrovská myš a taky je vyhloubili mimozemšťani, kteří mají rádi asfalt jako dort a jako pití pijí led. A taky jim pomáhala sněhová královna a její pomocné sněhové slepice a její drůbež. Thea Mája 2. A já a díry v silnici? Já nevím proč. Když tam jsou, tak tam jsou.
Mě se to netýká. To by měla vědět vláda. Já nejsem nějaký vědec. Leda že by to udělalo oteplování. Já fakt nevím. Zeptejte se vlády. Já nevím. Václav 2. A když pořád jezdí to auto, jak na cestu furt sype ten štěrk, tak se ta cesta vždycky pomalu ničí, protože se ten štěrk dostane nějak pod tu cestu a vzniknou ďůry. 9. A je to proto, že z tama vylézají elfové, kteří pomáhají Santovi. Díry zvládnou zasypat sněhem, ale potom to už nespraví, a tak tu po nich nakonec zbydou jen díry. 9. A
-135-
ve sněhu žijí malá stvoření, která se živí asfaltem. A když je posypete solí, jsou ještě agresivnější a dělají ještě větší díry 9. A sněžní skřítkové, kteří přes jaro, léto a podzim spí, se v zimě probudí a žijí ve sněhu. Když dostanou hlad, tak si najdou nějakou asfaltovou cestu, ze které si uloupnou kousek asfaltu. Je jich tolik, že aby se všichni najedli, tak to udělá takovou díru. 9. A
Svátek nezadaných? Svátek nezadaných nepatří mezi svátky hodně známé, spíše mezi skoro neznámé. Pokud nejste zrovna šíleně zamilovaní, nebo nemáte rádi Valentýna, můžete s námi slavit Svátek nezadaných. Po jeho kořenech i současné podobě pátrala 9. A. Zbyhněva byla krásná čarodějka, která odolávala každému nápadníkovi. Nikdo nevěděl proč. Pocházela z bohaté pražské rodiny, ale když se rodiče dozvěděli, že je čarodějka, tak ji opustili a nechali jí jenom malý domek na břehu Vltavy. Ne vždy byla taková. Před pěti lety měla krásného přítele, který ji ale opustil a zlomil jí srdce. Strašně se trápila a rozhodla se, že se už nikdy nechce zamilovat. Zprvu nevěděla, jak to dokázat. Jednoho dne našla velice starou knihu lektvarů. Uvnitř našla pradávný lektvar proti zamilování. Poté, co jej vyzkoušela, zjistila, že funguje. Po pár týdnech za ní začali chodit lidé, kteří měli zlomené srdce a potřebovali od ní pomoc. Ne každému se to líbilo. Ti, kteří byli šťastní, pro to neměli pochopení. Rozhodli se Zbyhněvu zabít. Stalo se tak 16. června, na její výročí úmrtí a zároveň svátku se slaví Den nezadaných. V 19. století byla Zbyhněva prohlášena za svatou. Jan, Giordano
Cestovní kancelář Rozvod tours Dne 16. 6. 2013 na Svátek nezadaných si Vás dovolujeme pozvat na zájezd do New Yorku. Máte jedinečnou možnost podívat se, co s Vámi udělá svatba dvou zamilovaných. Pokochejte se smrští nadávek bývalých zamilovaných. Zlatým hřebem dne bude v soudní síni rozvod dvou rok šťastných manželů, kteří se trápili a teď se nenávidí. Pokud takto nechcete dopadnout, jeďte s námi, abyste se poučili, jak nespadnout do svátosti manželské. -136-
NOVINKA: pány a dámy naučíme, jak nové partnery odhánět od sebe koštětem, flintou, pohrabáčem či jinými nástroji. Pokud jste sami, neleňte, nesmutněte a přihlaste se na tel. 782 631 822 a jeďte. Dominik
Jak se pracuje v Continentalu? V pondělí jsme šli ze školy do Continentalu. Když jsme tam přišli, vzala si nás na starost jedna paní, která tam pracuje. Vzala nás do jedné místnosti, kde bylo popsáno, co se tam vyrábí, jak se tam máme chovat a jak máme být oblečeni. Poté jsme si oblékli bezpečnostní pláště a návleky na boty, na kterých byl přidělaný černý pásek, který se musel dotýkat pokožky. Pak jsme se rozdělili do tří skupin. Šli jsme do výroby. Než jsme vešli do jedné z obrovských místností s různými přístroji, které vyrábí požadované materiály, museli jsme si stoupnout na předmalované šlapky a zmáčknout tlačítko. To z nás odvedlo statickou elektřinu. Ukazovali nám tam, jak se voskují a dosazují různé desky do auta dalších věcí. Bylo to celkem zajímavé, ale nijak zvlášť mě to neoslovilo. Pracovat bych tam určitě nechtěla, protože by mě to nebavilo. Myslím si, že tahle práce je spíše pro chlapy. Lenka Gengelová 9. A
Continental je továrna, rozdělená do několika sekcí. Já a asi šest dalších jsme šli do budovy B, která je prý nově udělaná. Nejdříve jsme si museli obléct bezpečnostní oděv: plášť a návleky, ze kterých vedly šňůrky, které jsme si museli dát na pokožku. Prý kvůli statické elektřině. Poté jsme mohli vyrazit. Vešli jsme na obrovskou plochu. Všude na zemi byly nalepené pásky, které vyhrazovaly plochu pro odkládání různých věcí. Vše mělo své místo. V této sekci se myslím zaměřovali především na výrobu klíčů. Bylo tam plno různých stanovišť. Každý měl určen svůj díl práce. Skvělá ukázka manufaktury. Uvnitř bylo strašné horko. Zdálo se mi, jako by tam nebyl ani žádný kyslík. Opravdu nechápu, jak to tam můžou vydržet. Paní, která nás provázela, říkala, že bychom si na to určitě zvykli, ale to opravdu pochybuji. Zarazilo mě taky, kolik toho musí stačit vyrobit za jednu směnu. Já bych nestihla ani polovinu. Adéla Romanovská 9. A
-137-
Karneval školní družiny Určitě znáte každoroční karneval školní družiny, nebo tam někdo z vás i byl. Víte však, jak se taková akce připravuje? Družina spolupracuje s CVČ ASTROU. Akce se koná ve velké tělocvičně a s přípravami pomáhají i deváťáci. Těch balonků, co se musí nafouknout, pověsit. Naštěstí Astra měla vybavení, takže se ani balónky nemusely nafukovat „ručně“. Nezdobilo se jenom balónky, ale také se na zdi pověsily dlouhé papírové řetězy. K tomu se zkoušelo, jestli hraje muzika a fungují mikrofony. Když je všechno nazdobené, musí se pracovníci převléct (za šašky). Zkouší se, domlouvá se a pak už se musí jet naostro. Myslím, že se karneval jako každoročně povedl! Šimon Hauser 6. C
Školní blázinec Pohádková ZOO. Ano, přesně tak mi to připadalo, když jsem vešla do velké tělocvičny, kde měly děti karneval. Řevu tam bylo opravdu dost. A tolik postav jsem tam potkala. Náš školní karneval navštívila jak samotná Karkulka a Sněhurka, tak spiderman či želva ninja. Ale co. Zahlédla jsem i samotného Krakonoše! Princezen bylo jak na bále a karneval navštívila i policie. Všechno měl na povel šašek. Nejprve všichni tančili přesně podle povelů šaška a vytvářeli početné skupiny, jak šašek říkal. Když už byli pořádně roztancovaní, měly se všechny pohádkové i nepohádkové postavy rozdělit do tří družstev. Pochopitelně to trvalo pěkně dlouho. Když už se zdálo, že jsou všichni rozděleni do družstev stejnoměrně, začala první soutěž. Ta spočívala hlavně v běhu. Každá postavička si vzala balónek a utíkala ke kuželu s balónkem přidržovaným na hlavě. Tam se otočili a rychle zpátky. Tak to bylo dokola, než se všichni z družstva vystřídali. Další soutěží byl trakař. Každá dvojice musela ujít
-138-
určitou vzdálenost a pak běžet za ruky zpátky. Všichni padali a padali a my diváci se potichoučku smáli. Bylo vidět, že soutěže děti baví a bavili se i dospělí. Paní vychovatelky, převlečené za klauny, taktéž neměly chybu. Karneval se povedl se vším všudy. Písničky z tělocvičny bylo slyšet až ven, tudíž rodiče věděli, kam si pro své ratolesti přijít. Kamča Skurková 9. A
Prázdniny Všichni víme, co jsou prázdniny. Je to část roku, kdy třeba i na den zahodíme aktovky, penály a hlavně těžké učebnice. Ale málokterý z nás si dokáže představit, co si pod slovem prázdniny představí učitelé. Proto jsme se některých zeptali. Těšíte se na prázdniny? Co vše máte v plánu? Měl by být sníh? p. uč. Křištof – Určitě se těším! Co budu dělat, to se uvidí. A sníh? Ten ani mít nemusím. p. uč. Vašíčková – Moc se těším, budu psát diplomovou práci. Sníh by mohl být. p. uč. Lavičková – Ano, těším se. Čeká mě relaxace, lyže a závody. Určitě chci sníh! p. uč. Gráfová – Moc se těším. Budu odpočívat a sníh bych chtěla. Za odpovědi děkuje Zdeněk Horečka 7. C
Náš nepřítel – TRÉMA! Všichni ji dobře známe. Ať už jen z přednesu u tabule, důležité písemky nebo zkoušení. Často kvůli ní zapomeneme na všechno důležité. Je schopna nám promazat snad celý mozek. Je dost zákeřná, od propocených rukou, po bolesti břicha až k pochybnostem, že to nezvládneme. Jaké zkušenosti mají s trémou žáci naší školy? Lucie Stupavská 9. A
Kde se potkáš s trémou? Jistě nebude překvapením, že vítězí škola. Následují pak různá vystoupení, zařizování, závody, tábory, doma, před písemkou, před závodem, na schůzce, na místech, kde je hodně lidí.
-139-
Nejčastější činnost, při které trému potkáte? Šesťáci uvedli, že při zkoušení, recitaci, písemných pracích, ale i při sportu. Sedmáci ji potkávají při zkoušení a básničkách, testech, při zpěvu a soutěžích. Osmáci mají zkušenosti s básničkami a zkoušením, problémem je mluvení a zpívání před třídou. Deváťáci se s trémou potkávají při zkoušení, povídání před třídou, referátech. Ze zajímavých odpovědí: 6. tř.: při tělocviku, při servisu z volejbalu, před zubařem, při zkoušení (pokud to neumím) 7. tř.: při vybírání jídla v restauraci, při zápase, vyprávění o něčem 8. tř.: hraní na klavír před rodiči, když taťka řekne, že má se mnou řeč, když něco provedu 9. tř.: když jsem se svojí holkou, hraju na housle, první rande Jak často míváš trému? často třída 6. C 10 7. A 4 8. C 4 9. A 7
někdy 17 24 13 12
vůbec 1 1 0 0
Jak se u tebe tréma projevuje? Šesťáci: klepu se, mám strach, jsem ztuhlý, hýbu pusou, směju se. Sedmáci: nijak, zapomenu text, potím se, třepou se mi ruce, třepe se mi hlas, rychlejší tep. Osmáci: červenám, potí se mi ruce, třesu se, nedokážu mluvit a všechno zapomenu. Deváťáci: třepu se, jsem červená, potím se, jsem rozklepaná, začne mi být zima, směju se. Jak se trémy zbavit? 6. tř.: myslet na to, že to bude v pohodě, musím to vydržet, počkat, až to přejde, nedívat se.
-140-
7. tř.: nevím, nemyslet na to, komunikovat více s lidmi, říct si: „Zvládnu to.“ 8. tř.: nezbavuji se jí – odejde sama, nemyslet na to, snažit se uklidnit, nevím, nedá se. 9. tř.: nic není, začnu zhluboka dýchat, říkám si, že to dobře dopadne, zhluboka dýchat. Ze zajímavých odpovědí: Šesťáci: nedívat se na lidi, nemyslet na blbou budoucnost (že to pokazím), ale na dobrou, když je po všem, tak to přejde, uklidnit se, zavřít oči a nebát se, prosit o to, aby to nemusel dělat, nemyslet na to, co čeká, zajdu si na záchod. Sedmáci: začít den dobrou snídaní, zpívat si, říct si, že to zvládnu, představuji si, že jsem tam sám, v duchu si to opakovat, dobrovolně se nechat vyzkoušet. Osmáci: čokoláda a hudba, nezbavuji se jí, odejde sama, trénovat a neuvědomovat si, že se na vás někdo dívá, radši tam nejít, nelze popsat. Deváťáci: usmát se, modlit se a nádech-výdech, je to o povaze, když ti dá holka pusu, jsi ve vatě, povídat s přáteli, člověk se s tím musí naučit žít, čokoláda, úsměv. Redaktoři Druhého patra Jak s trémou bojovali finalisté školního kola soutěže v recitaci? Myslíš, že je na tobě tréma vidět, že vypadáš jinak než obvykle? Jo vyklepaně; je vidět jak rudnu, třepou se mi nohy; zčervenám (aspoň mi to tak přijde); nevím, nervózní jsem se ještě neviděla; zadrhávám se mezi řádky; třepu se (hlas, kolena); uvnitř jsem jako rozklepaná ovce, venku jsem naprosto klidná. Co se s tebou děje, když tréma zmizí? užiju si to tak, jak je to možné; klepu se; když je velká, tak brečím, když malá, tak se směju; jsem zase v pohodě; uklidním se a přestane mi být blbě; vyčítám si, že to mohlo být lepší; pořád se klepu. -141-
Co způsobuje trému? pohledy všech lidí; strach?; že nevím, co mě čeká, nebo že něco pokazím; nízké sebevědomí a strach; strach ze špatného výkonu; prakticky skoro vše; publikum, které má „zkyslé“ ksichty; nervozita; rozhodne to, když na vás všichni civí; recitační soutěže. Stát před kamerou Stát před kamerou je opravdu strašné. Celou jednu minutu musíte něco mluvit a samozřejmě to na začátku celé zapomenete. Potom si vzpomenete, o čem jste chtěli říkat a prohodíte slova tak, že z toho vznikne naprostá kravina. Tréma na vás působí opravdu hodně a ta kamera pořád na vás divně hledí. Lucie Syrovatková 8. C Když sedíte a díváte se na ostatní, jak vyprávějí a jsou nervózní, přijde vám to směšné. Ale když přijde řada na vás, sklapne vám a vy odmítáte jít před kameru. Takových myšlenek, co se vám honí hlavou, je tolik, že si ani nevzpomenete, o čem máte mluvit. Nejhorší je, když uslyšíte zvuk kamery, která vám dá najevo, že už máte mluvit. Najednou se začnete otáčet a mluvit blbosti. Je to zvláštní pocit. Ale dá se na to zvyknout. Lenka Drnovská 8. C
Stát za kamerou Věděli jste, že máme na škole kameramana? Že ne? Tak teď už víte! Chodí do deváté třídy a v natáčení se vyzná. Vloni působil jako kameramana Studentské televize. A jak právě na něj působí tréma při natáčení? Podívejte se sami. ? Míváš před natáčením trému? ! Nejspíš někoho, kdo umí natáčet ! Téměř vůbec. lépe než já a mohl by kritizovat. ? Bojíš se, že člověk, kterého ? Myslíš si, že ostatní budeš natáčet, bude agresivní? kameramani (z televize) mívají ! Nikdy jsem na to nepomyslel, trému? ale i to se může stát. ! Když natáčeli ze začátku, tak si ? Koho bys musel natáčet, abys myslím, že jo. Jinak teď už asi ne, měl trému z natáčení? jsou zvyklí. Děkuji Honzovi Vaverkovi za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v dalším Kamča Skurková 9. A natáčení. -142-
Talentovky! Hrozná tréma! Přišla jsem tam a viděla jsem plno nafintěných holek v šatech, zděsila jsem se. Ne proto, že by nebyly hezké. Ale proto, že já byla v riflích a svetru. Prostě tak, jak chodím do školy. Seděla jsem a čekala a přijdu na řadu. Když konečně řekli mé jméno, vstala jsem a v ten moment všechna tréma opadla. Před porotou jsem si to moc užila. Vůbec mě nezajímalo, že jedna porotkyně byla důležitá jak brzda u koloběžky. Prostě jsem předvedla to, co umím. Dokonce jsem tam předvedla i divadlo „O vzteklé princezně“, které jsme hráli s divadelním kroužkem tady ve škole. Sice mě nevzali, ale Žaneta Stránská 9. B jsem ráda, že jsem to zkusila. … tréma je nepříjemný stav organismu. Necítíme se v něm dobře a selháváme ve věcech pro jiné lidi běžných. Můžeme říct, že je tréma povzbuzující a blokující činnost člověka. Povzbuzující je něco jako „vyhecování“ člověka k něčemu. Blokující nám naprosto zabrání udělat nějakou činnost, výkon, např. nám sevře hrdlo a my nejsme schopni vydat hlas /u zkoušky/. Trému dokážeme zmírnit určitým „tréninkem“, třeba výběrová řízení, účast na závodech, vykonání zkoušky. Pokud do něčeho jdeme, přesto, že trému máme, získáváme novou zkušenost a další podobná situace už pro nás není tak úplně neznámá, víme, co nás čeká. Ale nelze říct, že už nikdy nebudeme mít trému. Někteří lidé ji prožívají celý život a jsou to i známí herci, kteří při každém představení trému mají. Je to jakýsi druh respektu k něčemu a můžeme říct i míra odpovědnosti k druhým nebo sobě samému. Marta Pavelcová, školní psycholožka
Pojďte si žvýknout! Každý z Vás měl jistě někdy žvýkačku. Ale víte, kolik se jí spotřebuje za rok? Zde se to dozvíte! Žvýkačka však není vynález dnešní doby. No opravdu, znali ho již staří Řekové, kteří žvýkali pryskyřici, jednak pro svěžejší dech a taky pro lepší zažívání. Žvýkačka jako taková však byla poprvé představena roku 1911 v USA. V dnešních dnech je žvýkačka nejvíc populární samozřejmě mezi námi žáky a mládeží. Můžeme si vybírat mezi různými druhy. Zkusil jsem se zeptat mých spolužáků, jaká je jejich spotřeba. Průměrný šesťák sní 1 balíček za 1 týden, to je asi 52 balíčků za rok. Mezi rekordmany však patří jistá žákyně Nikola, která sežvýkala za sedm a -143-
půl roku více než 1875 balení žvýkaček. A jak je to s popularitou žvýkaček? Z 29 mých spolužáků jich má 28 rádo žvýkačky. Šimon Hauser 6. C
Trémy se už nikdo nebojí.
Komik s
Získej Zlatou přednostenku! Poraď se s rodiči, dědečky, babičkami a napiš na lístek 7 nářečních slov (i s jejich překladem do současné češtiny). Lístek podepiš a odevzdej do 15. 3. Kamile Skurkové v 9. A. Vítěz bude vylosován 18. 3. 2013.
Sežeňte někoho na rozhovor.
Haló, proč utíkáte?
My nikdy nemáme trému!
Na vydání 106. čísla Druhého patra se podíleli: Kamila Skurková (vedoucí vydání), Lucie Stupavská, Adéla Romanovská, Markéta Petrová, Markéta Petrová, Zuzana Vachalová, Martina Vachalová, Lucie Syrovatková, Jana Horáková, Aneta Havlová, Jana Strnadlová, Šimon Hauser, Zdeněk Horečka, Filip Vašek, Barbora Štarhová Obrázky kreslili: Natálie Heřmánková, An h Tranová, Tomáš Wolf, Monika Lančová, Sara Rebecca Concu, nepodepsaní sněhuláci přišli ze 4. B Fotografie: Adéla Romanovská (str. 122, 138), Petr Ondryáš (str. 126, 128, 141) (Z)odpovědný vedoucí: Petr Ondryáš Komiks: Kristýna Kociánová e-mail:
[email protected] http://www.zstyrfren.cz Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R. http://www.druhepatro.ic.cz ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm Vydáno 4. 3. 2013
-144-
