Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Vítězslav Plášek, 2013

Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední – Staré Hamry

14.9.2013

Černá Ostravice 2 horní – Staré Hamry

14.9.2013

Údolí Velkého potoka

14.9.2013

Hluchová, Ploský Grúň

22.9.2013

Mionší

22.9.2013

Rešovské vodopády

5.10.2013

Kněhyně – Čertův Mlýn

19.10.2013

NEGATIVNÍ VÝSLEDEK – mech Buxbaumia viridis nenalezen

Mapování mechu Buxbaumia viridis Zadavatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1, 148 00 Praha 11 Mapovatel: Vítězslav Plášek, Ostravská Univerzita, Chittussiho 10, 710 00 Ostrava

Lokalita: Moravskoslezské Beskydy, část Radhošťské Beskydy, 1 km V od obce Staré Hamry, mezi lokalitami Polenica a Říky, na pravém břehu Černé Ostravice, cca 480 m, N=49 28,365; E=18 26,925 Slovní charakteristika biotopu, vegetace: Lokalita se nachází na pravém břehu Černá Ostravice. Jedná se o kulturní horskou smrčinu. Přítomný lesní porost druhově diferencovaný: ne Přítomný lesní porost věkově diferencovaný: ano Přítomné pařezy, padlé kmeny nebo klády v různém stupni rozkladu: V prozkoumávaném území se nalézá mnoho ležících kmenů smrků v různě pokročilém stádiu rozkladu a také množství tlejících smrkových pařezů. Dosavadní management: Probíhá lesnický management ve smyslu prořezávek a odvozu dřevní hmoty. Návrh na zlepšení managementu: Nevím, zda jakýkoliv ochranářský management je zde reálný a smysluplný s ohledem na již realizované lesnické zásahy a turismus. Negativní vlivy – ve vztahu k druhu, působící na lokalitě: V letošním roce došlo na lokalitě k prořezávkám. Výskyt zájmových druhů/druhů z Červeného seznamu: --Všechny nalezené druhy mechorostů: na studované ploše byly zaznamenány tyto epixylicky rostoucí druhy: Dicranum montanum, Hypnum cupressiforme, Lepidozia reptans, Sanionia uncinata, Tetraphis pellucida Slovní názor mapovatele, proč zde druh nebyl nalezen: Lokalita je svým stavem již vzdálena původní horské smrčině. Probíhají zde lesnické zásahy a je zde i častý turismus. To sice nevylučuje teoretickou možnost existence sledovaného druhu na lokalitě, ale pravděpodobnost není velká. Autor prvního nálezu: Josef Duda, 1951. Herbářový doklad je uložen v OP.

NEGATIVNÍ VÝSLEDEK – mech Buxbaumia viridis nenalezen Mapa:

Obr. 1: Mapa s vyznačením studovaného území



Lokalita: Moravskoslezské Beskydy, část Radhošťské Beskydy, asi 5090 m V od obce Staré Hamry, údolí říčky Černá Ostravice, horní část toku. (zpřesněná lokalizace: 2711 m V od vrcholu Malého Lučného (759 m.n.m.) a 2408 m SSV od vrcholu Stříšky (666 m.n.m.), cca 500 m, N=49 28,500; E=18 31,172. Slovní charakteristika biotopu, vegetace: Lokalita se nachází podél říčky Černá Ostravice. Jedná se o polo-kulturní horskou smrčinu, místy s prameništi a se společenstvy blízkými podmáčeným smrčinám. Přítomný lesní porost druhově diferencovaný: ano (ale málo) Přítomný lesní porost věkově diferencovaný: ano Přítomné pařezy, padlé kmeny nebo klády v různém stupni rozkladu: V prozkoumávaném území se nalézá mnoho ležících kmenů smrků v různě pokročilém stádiu rozkladu a také množství tlejících smrkových pařezů. Dosavadní management: Probíhá lesnický management ve smyslu prořezávek. Návrh na zlepšení managementu: Doporučuji zde v budoucnu netěžit a neodvážet dřevní hmotu. Negativní vlivy – ve vztahu k druhu, působící na lokalitě: V letošním roce došlo na lokalitě k prořezávkám. Navíc v blízkosti (cca 300 m) bývá každoročně budován letní stanový tábor což má za následek i částečnou disturbance stanoviště (odtažení dřevní hmoty jako topivo, apod.). Výskyt zájmových druhů/druhů z Červeného seznamu: --Všechny nalezené druhy mechorostů: na studované ploše byly zaznamenány tyto epixylicky rostoucí druhy: Brachythecium salebrosum, Calypogeia integristipula, Cephalozia bicuspidata, Dicranum montanum, Hypnum cupressiforme, Lepidozia reptans, Plagiomnium affine, Plagiothecium laetum, Sanionia uncinata, Tetraphis pellucida Slovní názor mapovatele, proč zde druh nebyl nalezen: Na lokalitě došlo k lesnickým zásahům, které zřejmě pozměnily mikroklima a světelné podmínky stanoviště. Zároveň došlo i k částečnému odvozu (odtahu) dřevní hmoty. Autor prvního nálezu: Vítězslav Plášek, 4. 7. 2000. Herbářový doklad je uložen v OP.

NEGATIVNÍ VÝSLEDEK – mech Buxbaumia viridis nenalezen Mapa




Lokalita: Moravskoslezské Beskydy, část Radhošťské Beskydy, cca 2 km Z od obce Staré Hamry, vrch Smrk – v údolí Velkého potoka, cca 600 m, GPS: N= 49°28'17.654", E= 18°24'59.347"

Slovní charakteristika biotopu, vegetace: Lokalita se nachází podél pravostranného přítoku Velkého potoka. Jedná se o přirozenou horskou smrčinu s pralesními prvky. Mimo smrku (Picea abies) se zde vzácně vyskytuje i jedle (Abies alba). Přítomný lesní porost druhově diferencovaný: ano (ale málo) Přítomný lesní porost věkově diferencovaný: spíše ne, dřeviny většinou podobného stáří (zmlazování zaznamenáno jen výjimečně) Přítomné pařezy, padlé kmeny nebo klády v různém stupni rozkladu: V prozkoumávaném území se nalézá mnoho ležících kmenů v různě pokročilém stádiu rozkladu a také tlejících pařezů. Dosavadní management: Žádný pozorovatelný management neprobíhá. Návrh na zlepšení managementu: Doporučuji zde ani v budoucnu netěžit a neodvážet dřevní hmotu. Negativní vlivy – ve vztahu k druhu, působící na lokalitě: Nebyl zaznamenán žádný negativní vliv Výskyt zájmových druhů/druhů z Červeného seznamu: --Všechny nalezené druhy mechorostů: na studované ploše byly zaznamenány tyto epixylicky rostoucí druhy: Brachythecium salebrosum, Calypogeia integristipula, Cephalozia bicuspidata, Hypnum cupressiforme, Lepidozia reptans, Lophozia ventricosa, Sanionia uncinata, Tetraphis pellucida Slovní názor mapovatele, proč zde druh nebyl nalezen: Lokalita splňuje veškeré ekologické nároky druhu. To, že zde letos nebyl nalezen, může byt způsobeno zřejmě tím, že v tomto roce nebyly vytvořeny žádné sporogony - bez kterých je nemožné šikouška v terénu zaznamenat. Autor prvního nálezu: Josef Duda, 20.6.1955. Herbářový doklad je uložen v OP.





Lokalita: Moravskoslezské Beskydy, část Slezské Beskydy, údolí říčky Hluchová, cca 5 km JV od obce Nýdek, JV svah Ploského Grúně, cca 720 m, GPS (WGS84): N=49 36.928; E=18 47.985

Slovní charakteristika biotopu, vegetace: Okraj kulturní smrčiny. Porost je rozvolněný díky lesní cestě a potoku, který protéká v těsné blízkosti lokality. Část starších dřevin byla před několika lety vytěžena, ale porost přirozeně zmlazuje. Mimo smrku (Picea abies) se zde vyskytuje ojediněle i javor klen (Acer pseudoplatanus) a buk lesní (Fagus sylvatica). Přítomný lesní porost druhově diferencovaný: ano Přítomný lesní porost věkově diferencovaný: ano Přítomné pařezy, padlé kmeny nebo klády v různém stupni rozkladu: V prozkoumávaném území se nalézá několik padlých kmenů v pokročilém stádiu rozkladu, pařezy zde nejsou. Dosavadní management: Zřejmě zde žádný speciální management neprobíhá. V minulosti (asi před 1-2 lety) došlo ke skácení několika smrků v těsné blízkosti lokality. Přitom došlo k narušení biotopu, jeho prosvětlení a následně i ke změně mikroklimatu. V letošním roce bylo zaznamenáno přirozené zmlazování porostu. Návrh na zlepšení managementu: Doporučuji zde netěžit a hlavně neodvážet dřevní hmotu. Negativní vlivy – ve vztahu k druhu, působící na lokalitě: v minulosti těžba – viz výše, letos nebyl žádný negativní vliv zaznamenán Výskyt zájmových druhů/druhů z Červeného seznamu: --Všechny nalezené druhy mechorostů: na studované ploše byly zaznamenány tyto epixylicky rostoucí druhy: Brachythecium salebrosum, Cephalozia bicuspidata, Hypnum cupressiforme, Lepidozia reptans, Tetraphis pellucida Slovní názor mapovatele, proč zde druh nebyl nalezen: Lokalita byla změněna lesnickým zásahem. Tím došlo zřejmě ke změně vlhkostních a světelných poměrů na lokalitě. Autor prvního nálezu: Vítězslav Plášek, 14. 5. 1999. Herbářový doklad je uložen v OP.





Lokalita: Moravskoslezské Beskydy, část Radhošťské Beskydy, pralesní rezervace Mionší, východní okraj rezervace, břeh Menšího potoka, cca 750 m, GPS (WGS 84): N:49 32,12; E:18 40,26

Slovní charakteristika biotopu, vegetace: Lokalita se nachází podél pravého břehu Menšího potoka (někdy též Mionší potok) na hranici NPR Mionší. Přilehlý les je tvořen zejména jedlemi (Abies alba) a buky (Fagus sylvatica) s příměsemi javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a smrku (Picea abies). Z dalších dřevin je vzácněji zastoupen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides) a jilm horský (Ulmus glabra). Přítomný lesní porost druhově diferencovaný: ano Přítomný lesní porost věkově diferencovaný: spíše ne, dřeviny většinou podobného stáří Přítomné pařezy, padlé kmeny nebo klády v různém stupni rozkladu: V prozkoumávaném území se nalézá mnoho ležících kmenů v různě pokročilém stádiu rozkladu a také tlejících pařezů. Několik jich je v přímo na břehu Menšího potoka. Dosavadní management: Žádný pozorovatelný management neprobíhá. Návrh na zlepšení managementu: S ohledem na fakt, že se jedná o hranici NPR Mionší, není třeba zavádět nějaký nový managament. Negativní vlivy – ve vztahu k druhu, působící na lokalitě: Nebyl zaznamenán žádný negativní vliv Výskyt zájmových druhů/druhů Jungermannia leiantha) - LR-nt

z

Červeného

seznamu:

Liochlaena

lanceolata

(dříve

Všechny nalezené druhy mechorostů: na studované ploše byly zaznamenány tyto epixylicky rostoucí druhy: Cephalozia bicuspidata, Hypnum cupressiforme, Lepidozia reptans, Sanionia uncinata, Tetraphis pellucida Slovní názor mapovatele, proč zde druh nebyl nalezen: Lokalita splňuje veškeré ekologické nároky druhu. To, že zde letos nebyl nalezen, může byt způsobeno zřejmě tím, že v tomto roce nebyly vytvořeny žádné sporogony - bez kterých je nemožné šikouška v terénu zaznamenat. Autor prvního nálezu: Antonín Vězda, 1955 – viz: Vězda, A. (1955): Příspěvek k rozšíření Bryophyt v Moravskoslezských Beskydech.- Přírodovědný sborník Ostravského kraje, 16: 96-98. Herbářový doklad je uložen v OP.



POZITIVNÍ VÝSLEDEK – nalezeno 5 tobolek mechu Buxbaumia viridis

Mapování mechu Buxbaumia viridis Zadavatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1, 148 00 Praha 11 Mapovatel: Vítězslav Plášek, Ostravská Univerzita, Chittussiho 10, 710 00 Ostrava Lokalita: Nízký Jeseník, Z od obce Rešov, údolí říčky Huntavy, asi 150 m S od lok. Fialův mlýn, tlející smrkový kmen na břehu říčky Huntavy, cca 400 m, GPS (WGS 84): N= 55 29,889; E= 36 59,024 Slovní charakteristika biotopu, vegetace: území je pokryto různorodými lesními porosty. V jižní části se zachovaly fragmenty přirozených habřin (Melampyro-Carpinetum) a suťových lesů (TilioAcerion). Jinak je však většina lesních porostů, původně náležejících k jedlobučinám svazu EuFagion, silně ovlivněna hospodařením a převládá v nich druhotně smrk. Skalní výchozy jsou bohatě osídleny společenstvy mechorostů a kapradinami. Vlastní lokalita je tvořena břehovým porostem se skalkami a s padlými kmeny smrku. Přítomný lesní porost druhově diferencovaný: ano Přítomný lesní porost věkově diferencovaný: ano Přítomné pařezy, padlé kmeny nebo klády v různém stupni rozkladu: V prozkoumávaném území se nalézá asi 5 ležících kmenů v pokročilém stádiu rozkladu. Tři z nich leží přímo na břehu říčky Huntavy. Zaznamenán byl i 1 tlející smrkový pařez. Dosavadní management: Žádný pozorovatelný management neprobíhá. Návrh na zlepšení managementu: S ohledem na fakt, že se jedná o hranici NPP Rešovské vodopády, není třeba zavádět nějaký nový managament. Negativní vlivy – ve vztahu k druhu, působící na lokalitě: Nebyl zaznamenán žádný negativní vliv Velikost populace (v cm2, popř. počet plodnic, stélek či sporofytů): Bylo nalezeno 5 mladých 2 tobolek na ležícím kmeni. Populace osídlovala asi 10 cm . Vitalita populace (u mechorostů – přítomnost sporofytů či periantů, popř. jejich odhadnutý počet): 5 mladých tobolek Rozptýlenost populace na mikrolokalitě (Je-li možné uvést vzdálenost dvou nejbližších a dvou nejvzdálenějších tobolek/stélek/trsů sledovaného druhu v rámci jedné mikrolokality): nalezena pouze jediná populace s 5 mladými sporogony. Na přilehlých ani na vzdálenějších kmenech nebyl druh zaznamenán. Na pařezu se také Buxbaumia viridis nevyskytovala. Substrát, na kterém se druh vyskytuje (popř. sklon a orientace, v případě stromu nebo skal a převisů zaznamenat i oblast vyskytu/výšku ve které byl druh sbírán): ležící kmen smrku, délka celého kmene 2.40 m, orientace S-J směrem, tobolky byly pouze na vrcholové části s minimální západní expozicí (směrem k přilehlému toku). Doprovodné druhy mechorostů, lišejníků, hub a cévnatých rostlin v místě výskytu druhu (zaznamenat všechny možné druhy cca do vzdálenosti 10-50 cm od výskytu sledovaného druhu, je možné zaznamenat četnost druhů dle Braun-Blanketovy stupnice): Blepharostoma trichophyllum, Dicranella heteromalla, Dicranodontium denudatum, Dicranum montanum, D. scoparium, Herzogiella seligeri, Hypnum cupressiforme, Lepidozia reptans, Rhizomnium punctatum, Tetraphis pellucida Zástin mikrolokality (%): 0-5 % Výskyt zájmových druhů/druhů z Červeného seznamu: --Autor prvního nálezu: leg. V. Plášek 10. 9. 2004 (OP)

POZITIVNÍ VÝSLEDEK – nalezeno 5 tobolek mechu Buxbaumia viridis Mapa

Obr. 1: Mapa s vyznačením studovaného území Fotografie

Foto. 1: Jedna z pěti nalezených tobolek Buxbaumia viridis (ostatní v pozadí)

POZITIVNÍ VÝSLEDEK – nalezena 1 tobolka mechu Buxbaumia viridis


Lokalita: Moravskoslezské Beskydy, část Radhošťské Beskydy, vrch Smrk JV svah – v horní části údolí potoka Kyčerov, cca 20 m J pod hranicí navrhované rezervace Pereťanky; cca 900 m, GPS (WGS 84): N= 54 90,834; E= 37 44,719 Slovní charakteristika biotopu, vegetace: území je pokryto různorodými lesními porosty, přičemž převažují zbytky přirozených smrkových bučin s příměsí jedle bělokoré (Abies alba) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus) Přítomný lesní porost druhově diferencovaný: ano Přítomný lesní porost věkově diferencovaný: ano Přítomné pařezy, padlé kmeny nebo klády v různém stupni rozkladu: V prozkoumávaném území se nalézá několik tlejících kmenů v pokročilém stádiu rozkladu. Nejvýraznější je smrkový kmen o délce cca 19 m a šířce kmene cca 90 cm. Na něm byla nalezena 1 tobolka sledovaného druhu. Dosavadní management: Žádný pozorovatelný management neprobíhá. Návrh na zlepšení managementu: Netěžit, neodvážet dřevní hmotu, nevjíždět těžkou mechanizací. Negativní vlivy – ve vztahu k druhu, působící na lokalitě: V r. 2013 nebyl zaznamenán žádný negativní vliv Velikost populace (v cm2, popř. počet plodnic, stélek či sporofytů): Byla nalezena 1 zralá tobolka na statném ležícím kmeni. Populaci nelze odhadnout. Vitalita populace (u mechorostů – přítomnost sporofytů či periantů, popř. jejich odhadnutý počet): 1 zralá tobolka Rozptýlenost populace na mikrolokalitě (Je-li možné uvést vzdálenost dvou nejbližších a dvou nejvzdálenějších tobolek/stélek/trsů sledovaného druhu v rámci jedné mikrolokality): nalezena pouze 1 zralá tobolka. Na přilehlých ani na vzdálenějších kmenech nebyl druh zaznamenán. Substrát, na kterém se druh vyskytuje (popř. sklon a orientace, v případě stromu nebo skal a převisů zaznamenat i oblast vyskytu/výšku ve které byl druh sbírán): ležící kmen smrku, délka celého kmene 19 m, šířka kmene asi 90 cm, orientace JV směrem, tobolka byla nalezena na vrcholové části s minimální SZ expozicí. Doprovodné druhy mechorostů, lišejníků, hub a cévnatých rostlin v místě výskytu druhu (zaznamenat všechny možné druhy cca do vzdálenosti 10-50 cm od výskytu sledovaného druhu, je možné zaznamenat četnost druhů dle Braun-Blanketovy stupnice): na kmeni dominoval druh Hypnum cupressiforme, dále byly zjištěny druhy: Cephalozia bicuspidata, Lepidozia reptans, Tetraphis pellucida a Dicranum scoparium Zástin mikrolokality (%): 80 % Výskyt zájmových druhů/druhů z Červeného seznamu: --Autor prvního nálezu: leg. V. Plášek, 29. 9. 2003 (OP)

POZITIVNÍ VÝSLEDEK – nalezena 1 tobolka mechu Buxbaumia viridis Mapa

Obr. 1: Mapa s vyznačením studovaného území Fotografie

Foto 1: Zaznamenaná tobolka Buxbaumia viridis



Lokalita: Moravskoslezské Beskydy, Moravskoslezské Beskydy, sedlo mezi Kněhyní a Čertovým mlýnem, asi 20-25 m od turistické cesty, okraj pralesní vegetace, cca 980 m, WGS-84: N=49 29,543; E=18 18,143 Slovní charakteristika biotopu, vegetace: Jedná se o velkoplošnou pralesní vegetaci, která se rozkládá na nejvyšších vrcholech Kněhyně a Čertova mlýna. Nejstarší dřeviny dosahují stáří stáří 160 - 180 let, ale probíhá úspěšné zmlazování. Mimo smrku (Picea abies) se zde vyskytuje ojediněle i jedle (Abies alba) a buk lesní (Fagus sylvatica). Přítomný lesní porost druhově diferencovaný: ano Přítomný lesní porost věkově diferencovaný: příliš ne, ale zmlazování je patrné Přítomné pařezy, padlé kmeny nebo klády v různém stupni rozkladu: Jde o zachovalou pralesní vegetaci s množstvím vhodného substrátu. V prozkoumávaném území se nalézá mnoho ležících kmenů v pokročilém stádiu rozkladu. Dosavadní management: Žádný viditelný management zde neprobíhá. Návrh na zlepšení managementu: Doporučuji zde netěžit a hlavně neodvážet dřevní hmotu. Negativní vlivy – ve vztahu k druhu, působící na lokalitě: v minulosti emise – mnoho nejstarších stromů je viditelně uschlých. Nyní negativní vlivy nezaznamenány. Výskyt zájmových druhů/druhů z Červeného seznamu: --Všechny nalezené druhy mechorostů: na studované ploše byly zaznamenány tyto epixylicky rostoucí druhy: Cephalozia bicuspidata, Dicranum montanum, D. scoparium, Hypnum cupressiforme a Tetraphis pellucida. Slovní názor mapovatele, proč zde druh nebyl nalezen: zřejmě sledovaný druh letos nevytvořil tobolky a nebylo jej tedy možné zaznamenat. Autor prvního nálezu: Valentin Pospíšil - 1951. Herbářový doklad je uložen v BRNM a OLM.



Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Recommend Documents