SITUAČNÍ ZPRÁVA. regionů MÜHLVIERTEL JIŽNÍ ČECHY

SITUAČNÍ ZPRÁVA regionů MÜHLVIERTEL – JIŽNÍ ČECHY

duben 2011

Podrobnosti projektu: Titul:

RegioTalent Regionalizace bez hranic – Vytvoření nových možností práce a rozvoje v příhraničním regionu Mühlviertel a Jižní Čechy

Konsorcium:

FH OÖ Forschungs & Entwicklungs GmbH VŠE, fakulta managementu, Jindřichův Hradec

Trvání:

01/2011 – 07/2013

Podpora:

European Territorial Co-operation Austria - Czech Republic 2007 - 2013

Kofinancování:

Evropská Unie – Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Země Horní Rakousko

Kontakt: Rakousko Mag. Tanja Peherstorfer +43(0)7252-884-3650 [email protected]

MMag. Barbara Hengstberger +43(0) 07252-884-3613 [email protected]

Mag. Dr. Eva Gatarik +43(0) 07252-884-3651 [email protected]

Česká republika Ing. Jan Nový +42(0) 384-417-245 [email protected]

Ing. Šárka Polanecká +42(0) 608-856-423 [email protected]

doc. Ing. Marie Hesková, CSc. +42(0) 384-417-242 [email protected]

Ing. Irena Stejskalová, Ph.D. +42(0) 384-417-216 [email protected]

Impressum: Autoři: AT: Hengstberger Barbara, Peherstorfer Tanja, Gatarik Eva CZ: Nový Jan, Polánecká Šárka, Stejskalová Irena, Hesková Marie Datum finální verze: 28.04.2011

2

SHRNUTÍ Cílem projektu RegioTalent je zviditelnit a především najít možnosti užití potenciálu (kvalifikace, lidské zdroje) v příhraničním regionu Mühlviertel/Jižní Čechy. Přitom jde v první řadě především o vytvoření vhodných stimulů, které by byly nápomocny k tomu, aby kvalifikované osoby zůstaly v regionu žít a pracovat. Pro úspěch je přitom rozhodující dosáhnout kvality na obou dvou úrovních – úrovni života & práce. V centru zájmu projektu RegioTalent stojí především člověk, jeho schopnosti, jeho kreativní potenciál, jeho individualita a stejně tak i jeho ochota, tento „talent“ v regionu (společně) užívat. Vypracováním tzv. talentové mapy má být vytvořen obraz tohoto potenciálu, který je k dispozici. „Růstový faktor“ subjektivní pocit blaha (kvalita života, sounáležitost) definuje mimo jiné kvalitu regionu. Definováním indexu kvality života bude zjištěno, do jaké míry uspokojuje region potřeby jeho obyvatel. Cíle projektu:

Shromáždit poznatky o současném zdrojích) příhraničního regionu.

potenciálu

(kvalifikaci,

lidských

Shromáždit požadavky a určit předpoklady týkající se života & práce v regionu.

Zachytit inovační potenciál regionálních příhraničních podniků a organizací, ale i poptávku kvalifikací v regionu, která z výše uvedeného inovačního potenciálu regionálních podniků vyplývá.

Na základě těchto informací definovat konkrétní realizační balíčky a iniciovat pilotní projekty, které zásadním způsobem přispějí nejen ke zvýšení kvality života i lokality, ale také k využití potenciálů, které jsou v dané oblasti k dispozici.

Předložená zpráva zachycuje prostřednictvím vybraných ukazatelů stav regionu Mühlviertel – Jižní Čechy, čímž zároveň seznamuje s aktuálními poznatky o hraničním území. Zpráva obsahuje výsledky již dokončených regionálních, ale i hranice překračujících, projektů na podporu rozvoje regionu. Kromě toho jsou zde prezentovány i informace týkající se trhu práce a vzdělávací politiky, demografická data, ale i informace o minulých iniciativách na podporu rozvoje hraničního území a jejich účinků. Na základě sekundární analýzy dat bude navržena kvalitativní část studie. Hlavní zaměření studie je zacíleno na oba tematické celky „lidské zdroje/trh práce“ a „kvalita života“.

3

OBSAH 1 Všeobecná část ..................................................................................... 11 1.1 Model regionálního rozvoje ............................................................... 11 Část A Zájmové území v Rakousku ........................................................ 15 2 Regionální management v Rakousku........................................................ 16 2.1 EUREGIO ........................................................................................ 16 2.2 LEADER regiony v Horním Rakousku .................................................. 17 2.3 Agenda 21 v Horním Rakousku.......................................................... 17 2.4 Regio 13 – Impulsy pro Horní Rakousko ............................................. 18 3

Projekty ............................................................................................ 19 3.1 TÉMA KVALITA ŽIVOTA..................................................................... 19 3.2 TÉMA PRÁCE ................................................................................... 22 3.3 TALENTY......................................................................................... 29

4 Statistická data regionu Mühlviertel ......................................................... 33 4.1 Oblasti analýzy pro studii.................................................................. 33 4.1.1 Horní Rakousko celkem............................................................... 33 4.1.2 Analyzované okresy oblasti Mühlviertel ......................................... 34 4.2 Vývoj počtu obyvatelstva .................................................................. 35 4.3 Regionální hospodářství.................................................................... 39 4.4 Potřeba kvalifikace v Horním Rakousku .............................................. 41 4.5 Školní statistika ............................................................................... 42 4.6 Zasídlování podniky a nově založené podniky v okresech ...................... 43 4.7 Proudy kupní síly v Horním Rakousku ................................................. 46 4.7.1 Kupní síla týkající se maloobchodu (bez pohonných hmot) ................. 46 4.8 Trh práce........................................................................................ 50 4.8.1 Míra nezaměstnanosti ................................................................. 50 4.8.2 Nezaměstnanost mladistvých....................................................... 51 4.8.3 Trh práce v Horním Rakousku v březnu 2011................................. 52 4.9 Situace vyjíždějících za prací ............................................................. 54 5 Shrnutí a závěr z regionu Mühlviertel ....................................................... 58 5.1 Projekty a iniciativy.......................................................................... 58 5.2 Vývoj obyvatelstva .......................................................................... 58 5.3 Analýza trhu práce a hospodářství ..................................................... 59

4

5.4 Geografický závěr ............................................................................ 60 Část B Zájmové území v České republice............................................... 61 6 Vymezení zájmového území.................................................................... 62 6.1 Euroregiony .................................................................................... 62 6.2 LEADER regiony ve zvolených okresech Jihočeského kraje .................... 64 6.3 MIKROREGIONY .............................................................................. 65 7 Projekty ............................................................................................... 66 7.1 Témata projektů .............................................................................. 66 8 Analýza zájmového území ...................................................................... 71 8.1 Popis jednotlivých území pověřených obcí........................................... 71 8.2 Obyvatelstvo................................................................................... 73 8.3 Trh práce........................................................................................ 78 8.4 Školství .......................................................................................... 83 9 Regionální ekonomika, vybrané ukazatele ................................................ 85 9.1 Počet podniků k 31. 12. 2010............................................................ 85 9.2 Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 .............................................. 87 9.3 Kooperující podniky.......................................................................... 95 10 Kupní síla Jihočeského kraje ................................................................. 96 10.1 Dojížďka a vyjížďka za prací ............................................................ 97 10.1.1 Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících..................... 99 10.1.2 Vyjížďka podle odvětví ............................................................ 101 10.1.3 Centra dojížďky za prací .......................................................... 102 10.2 Úhrnná bilance dojížďky za prací a do škol ...................................... 103 11 Shrnutí a závěr z regionu Jižní Čechy ................................................... 105 11.1 Projekty a iniciativy ...................................................................... 105 11.2 Vývoj obyvatelstva....................................................................... 105 11.3 Analýza trhu práce a hospodářství ................................................. 106 11.4 Geografický závěr ........................................................................ 107 Část C.................................................................................................. 102 12 Srovnání regionů Mühlviertel - Jižní Čechy ........................................... 109 13 Shrnutí............................................................................................. 115 Seznam literatury................................................................................. 115

5

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Pyramidový model regionální produktivity ................................. 11 Obrázek 2: Obyvatelstvo v Horním Rakousku ............................................. 33 Obrázek 3: Změna obyvatelstva v Horním Rakousku 2002-2008 .................. 36 Obrázek 4: Očekávaný vývoj počtu obyvatelstva v regionech ....................... 39 Obrázek 5: Hospodářská komora Rakouska Členové dle odvětví v okrese Urfahr-okolí ................................................................................ 41 Obrázek 6: Skupiny povolání s nejvyššími počty míst v Horním Rakousku...... 42 Obrázek 7: Školní statistika dle typů škol v Horním Rakousku celkem – školní rok 2010/2011............................................................................. 42 Obrázek 8: Přehled nově založených podniků v okresech v roce 2010 ........... 43 Obrázek 9: Propojení proudů kupní síly mezi okresy Horního Rakouska ......... 47 Obrázek 10: Saldo přílivu a odlivu kupní síly hornorakouských okresů v milionech eur ........................................................................................ 48 Obrázek 11: Průměrné hodnoty míry nezaměstnanosti v roce 2010 .............. 50 Obrázek 12: Nezaměstnanost mladistvých celkem (15-25ti letí) ................... 52 Obrázek 13: Barometr trhu práce Horní Rakousko březen 2011.................... 52 Obrázek 14: Vyjíždějící za prací do ostatních okresů Horního Rakouska......... 54 Obrázek 15: Odliv pracovníků z okresů oblasti Mühlviertel celkem ................ 55 Obrázek 16: Mapa zájmového území v rámci Jihočeského kraje ................... 62 Obrázek 17: Vymezení působnosti Euroregionu Šumava v zájmovém území v rámci Jihočeského kraje (šrafovaně)............................. 63 Obrázek 18: Vymezení působnosti Euroregionu Silva Nortica v zájmovém území v rámci Jihočeského kraje (šrafovaně)............................. 63 Obrázek 19: Vymezení působnosti Místních akčních skupin v zájmovém území projektu v rámci Jihočeského kraje ................................. 64 Obrázek 20: Míra nezaměstnanosti podle obcí k 31. 12. 2009 ...................... 81 Obrázek 21: Úroveň kupní síly v obcích Jihočeského kraje (2007) – index na 1 obyvatele (průměr ČR =100%) ............................................... 97 Obrázek 22: Nejsilnější dojížďkové proudy............................................... 103

6

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Projekty v oblasti kvality života ................................................ 19 Tabulka 2: Projekty v oblasti práce ........................................................... 22 Tabulka 3: Projekty v oblasti talentů ......................................................... 29 Tabulka 4: Nezaměstnanost v Horním Rakousku/Rakousku – srovnání únor 2011 ............................................................................... 50 Tabulka 5: Vyjíždějící za prací v okrese Urfahr-okolí.................................... 55 Tabulka 6: Vyjíždějící za prací v okresu Freistadt ........................................ 56 Tabulka 7: Vyjíždějící za prací v okresu Perg .............................................. 56 Tabulka 8: Vyjíždějící za prací v okresu Rohrbach ....................................... 57 Tabulka 9: Vybrané projekty související s ideou projektu RegioTalent aktuálně realizované v Jihočeském kraji...................................................... 66 Tabulka 10: Trend vývoje obyvatel jihočeského kraje za období 2000-2010... 73 Tabulka 11: Počet obyvatel podle správních obvodů zájmového území (stav k 31.12.) ............................................................... 74 Tabulka 12: Dokončené byty podle správních obvodů zájmového území ........ 75 Tabulka 13: Živě narození podle správních obvodů zájmové území a v Jihočeském kraji........................................................... 75 Tabulka 14: Přírůstek obyvatelstva stěhováním podle správních obvodů zájmového území a v Jihočeském kraji ..................... 76 Tabulka 15: Přirozený přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji.................................. 77 Tabulka 16: Zemřelí podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji... 77 Tabulka 17: Míra nezaměstnanost podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji.................................................................... 78 Tabulka 18: Uchazeči o zaměstnání podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji.................................................................... 79 Tabulka 19: Jihočeský kraj - nezaměstnanost ............................................ 80 Tabulka 20: Prognóza vývoje celkového počtu žáků středních škol v Jihočeském kraji* ...................................................... 83 Tabulka 21: Počet středních škol za celý jihočeský kraj k 1. 9. 2009 ............. 84

7

Tabulka 22: Počet středních škol a počet žáků v zájmovém území ve školním roce 2009/10 ............................................... 84 Tabulka 23: Počet podnikatelských subjektů v RES podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji (stav k 31. 12. 2010).................................... 85 Tabulka 24: Počet podnikatelských subjektů v roce 2010 ve vybraném území.................................................................................. 85 Tabulka 25: Počet subjektů za dané obce s rozšířenou působností podle OKEČ ............................................................................................. 86 Tabulka 26: Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009 ....... 87 Tabulka 27: Český Krumlov – Přírůstek (úbytek) podniků podle OKEČ........... 88 Tabulka 28: Kaplice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností................... 89 Tabulka 29: Trhové Sviny – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností .......... 91 Tabulka 30: Třeboň – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ................... 91 Tabulka 31: Jindřichův Hradec – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností.... 92 Tabulka 32: Dačice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností.................... 93 Tabulka 33: Kooperující podniky v projektu ............................................... 95 Tabulka 34: Průměrná kupní síla na 1 obyvatele v okresech Jihočeského kraje .................................................................... 96

8

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Očekávaný vývoj počtu obyvatelstva v regionech ............................. 39 Graf 2: Členové Hospodářské komory Rakouska dle odvětví v okresech Urfahr-okolí............................................................................. 41 Graf 3: Skupiny povolání s nejvyššími počty míst v Horním Rakousku............ 42 Graf 4: Přehled nově založených podniků v okresech v roce 2010.................. 43 Graf 5: Saldo přílivu a odlivu kupní síly hornorakouských okresů v milionech eur ........................................................................................ 48 Graf 6: Průměrné hodnoty míry nezaměstnanosti v roce 2010 ...................... 50 Graf 7: Nezaměstnanost mladistvých celkem (15-25ti letí) ........................... 52 Graf 8: Zaměstnanci v Horním Rakousku leden-prosinec 2010 a leden-březen 2011 ................................................................................ 53 Graf 9: Vyjíždějící za prací do ostatních okresů Horního Rakouska ................. 54 Graf 10: Odliv pracovníků z okresů oblasti Mühlviertel celkem ...................... 55 Graf 11: Graf vývoje složení obyvatelstva Jihočeského kraje do r. 2040 ......... 74 Graf 12: Dokončené byty podle správních obvodů zájmového území.............. 75 Graf 13: Živě narození podle správních obvodů zájmové území a v Jihočeském kraji ................................................................................. 76 Graf 14: Přírůstek obyvatelstva stěhováním podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji.................................................................... 76 Graf 15: Přirozený přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji.................................................................... 77 Graf 16: Zemřelí podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji ........ 78 Graf 17: Míra nezaměstnanost podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji ............................................................................................. 79 Graf 18: Uchazeči o zaměstnání podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji ............................................................................................. 79 Graf 19: Obecná míra nezaměstnanosti ..................................................... 81 Graf 20: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti .............................................. 82 Graf 21: Projekce vývoje obyvatelstva Jihočeského kraje ve věku 15 a 19 let .................................................................................. 83 Graf 22: Počet podnikatelských subjektů ve vybraných správních obvodech k 31. 12. 2010......................................................................................... 86 Graf 23: Počet subjektů za dané obce s rozšířenou působností podle OKEČ .... 87 Graf 24: Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009............. 87 Graf 25: Český Krumlov – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ............. 89 Graf 26: Kaplice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činnost ......................... 90 Graf 27: Trhové Sviny – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ................ 91

9

Graf 28: Třeboň – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností......................... 92 Graf 29: Jindřichův Hradec – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ......... 93 Graf 30: Dačice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností ......................... 94 Graf 31: Porovnání Vyjížďlky a dojížďky za prací ......................................... 98 Graf 32: Vývoj salda dojižďky a vyjíždky .................................................... 99 Graf 33: Struktura vyjíždějících dle věku a cíle ......................................... 100 Graf 34: Struktura vyjíždějícíh dle věku a pohlaví ..................................... 100 Graf 35: Struktura vyjíždějících dle odvětví .............................................. 101 Graf 36: Struktura vyjíždějících dle odvětví .............................................. 102 Graf 37: Struktura vyjíždějících v rámci ČR .............................................. 103

10

1 Všeobecná část 1.1 Model regionálního rozvoje Model pojednává o tématech “práce” a “kvalita života” v širším kontextu regionálního rozvoje. Obrázek 1: Pyramidový model regionální produktivity

Zdroj: Indikátory pro účinky programu vesnického rozvoje 2007-2013 v Rakousku Franz Sinabell (koordinace), Julia Bock-Schappelwein (WIFO), Christina Mayer (StatistikAustria), Erwin Schmid, Martin Schönhart und Martin Kniepert (University of Natural Resources and Life Sciences Wien), Gerhard Streicher (Joanneum Research)

V pyramidovém modelu regionálního rozvoje se nachází složky, kterým je třeba se věnovat v souvislosti s analýzou regionálního rozvoje a při koncepci programů ke zvýšení rozvoje a zaměstnanosti. Indikátory schopnosti regionů garantovat jejich obyvatelstvu vysoký životní standard jsou následující: • růst příjmů v regionu; • míra zaměstnanosti místního obyvatelstva v regionu;

11

• • • •

míra schopnosti místních podniků zabezpečit zásobování místního obyvatelstva; míra schopnosti regionálních podniků vyvážet do jiných regionů a zemí a hodnota vývozu na zaměstnance; míra investic z ostatních regionů; intenzita zakládání nových podniků, objem inovací a jejich komerční zhodnocení.

„Měkké faktory” vyplývající z regionální produktivity mohou být měřeny faktory spojenými s místem a lokalitou1: • Lokálně vázaný kapitál: fyzická infrastruktura, finanční kapitál, vzdělání a kapacity k výzkumu a vývoji; • Sítě: formální a informální transfer znalostí a sítě k podpoře podnikatelských činností; • Kultura: Tradice spolupráce a vzájemného sblížení, otevřenost vůči druhému, inovační nálada; • Kvalita života: kulturní vitalita a rozličnost, přítomnost zařízení ke kulturnímu a sociálnímu vyžití, kvalita přírodního a lidmi vytvořeného životního prostředí. Konečně stojí za těmito faktory vztahujícími se k lokalitě a tím pádem k prostoru lidské faktory. Takové abstraktní „faktory lokality“ jsou vliv jednotlivých osobností a místně zakotvených sítí, jejichž přítomností lze vysvětlit úspěšné od stagnujících regionů.2 „Tím konečně nejdůležitějším indikátorem úspěchu regionu je jeho schopnost přitáhnout obyvatele a nabídnout rozrůstajícímu se obyvatelstvu zdroje příjmu s vysokou kvalitou života.“3 Podstatný je v této souvislosti pojem 'sociální kapitál': k tomu patří faktory jako důvěra, spolehlivost, připravenost ke kooperaci, pocit jistoty, ale i důvěry, že dílčí selhání neohrozí hned celou existenci člověka. Na základě pyramidy regionálního rozvoje lze najít faktory určující regionální rozvoj: • Hospodářská struktura je určena sektorálními podíly. Často je hospodářský růst v terciárním sektoru silnější a mnohonásobně vyšší je i úroveň platů v oblasti služeb. I v regionech se silným zastoupením zemědělství a lesnictví

1

Kitson, Martin a Tyler, 2004 a Gardiner, Martin a Tyler, 2004 cf. Mugler et al., 2006 3 Indikátory účinků Programu rozvoje venkova 2007-2013 v Rakousku. Franz Sinabell (koordinace), Julia Bock-Schappelwein (WIFO), Christina Mayer (StatistikAustria), Erwin Schmid, Martin Schönhart a Martin Kniepert (Universität für Bodenkultur Wien), Gerhard Streicher (Joanneum Research) 2

12

• •

•

13

(Mühlviertel) se podílí primární sektor jen mezi 5% a 9% na celkové míře regionálního produktu. Inovace, a sice takové, které lze přeměnit tržní produkty a služby, vedou k růstu produktivity. Regionální připojení (Dopravní a datová infrastruktura) určuje možnosti rozvoje regionu. Velkou výzvou v periférních regionech je posílit nebo vůbec nejdříve etablovat hospodářská spojení mezi sousedními regiony. Míra vzdělání a kvalifikace: Lépe vzdělaní mají lepší vyhlídky zaměstnání.

Část A RAKOUSKO (AT) _____________________________________________________________

15

2 Regionální management v Rakousku Cíl podpory programu EU „Evropská teritoriální spolupráce” (ETZ) je na národní úrovni, resp. úrovni zemí, přizpůsoben potřebám lidí v regionu. Vstupem Rakouska do Evropské Unie v roce 1995 byly Úřadem spolkového kancléře ve spolupráci se spolkovými zeměmi založeny struktury regionálního managementu k podpoře konvergence regionů s využitím prostředků ze strukturálních fondů Evropské Unie, zvláště Evropských regionálních fondů (Evropský Fond regionálního rozvoje – EFRE). Společné cíle subjektů regionálního managementu jsou: Vývoj a realizace regionálních projektů a programů, informační činnost zvláště s ohledem na prostředky Evropských strukturálních fondů a Evropských akčních programů, užití prostředků Evropské unie pro regiony, zasíťování regionálních aktérů a organizací v regionech a přispění k rozvoji.4 Regionální management Rakousko byl založen jako sdružení k podpoře a dalšímu vývoji regionálního managementu v Rakousku v roce 2001.5 K nejdůležitějším činnostem, aktivitám a projektům patří v jednotlivých centrech regionálního managementu realizace vůdčích projektů pro region, tvorba koncepcí a mentoring projektů rozvoje, podpora při realizaci programů Evropské Unie. O centra Regionálního managementu se starají EUREGIO’s (Euroregiony).6 V Horním Rakousku sídlí agentura Regionální management, s.r.o., (RMOÖ), která se zabývá otázkami regionálního rozvoje celé země Horní Rakousko a sestává se z 6 poboček. Založením agentury Regionálního managementu Horní Rakousko, s.r.o., v roce 2005 se Země Horní Rakousko vyznala k celostnímu a integrovanému pojetí setrvalého a trvale udržitelného regionální rozvoje. Regionální management Horní Rakousko, s.r.o., sdružuje šest hornorakouských regionálních poboček, které spolu – úzce propojeny – spolupracují. Pro regiony nabízí RMOÖ organizační rámec, který jim umožní úspěšně využívat svých silných stránek a předností.7

2.1 EUREGIO EUREGIO – Evropský region – je označení pro přeshraniční sdružení na komunální úrovni. Tyto svazky jsou speciální formou regionálního managementu. Evropské regiony jsou konstituovány jako všeobecně prospěšná sdružení a v 4

cf. Systemische Evaluierung des Regionalmanagements in Österreich/Systemická evaluace regionálního managementu v Rakousku (Draxl, 2004) 5 cf. http://www.euregio.at/euregio/detail/2741730/rmaustria.html 6 cf. Systemische Evaluierung des Regionalmanagements in Österreich/Systemická evaluace regioálního managementu v Rakousku (Draxl, 2004) 7 cf. http://www.rmooe.at/vorwort_main.htm

16

regionu Mühlviertel sestávají ze 111 členských obcí. Podle hesla „Společně pohybujeme region kupředu“ má EUREGIO mnoho partnerů a životaschopnou síť, která je zakotvena díky členským obcím, které tuto základnu umožňují a nesou. K představenstvu patří zástupci obcí, okresů (Freistadt, Perg, Rohrbach, Urfahr-Umgebung), politických stran, zájmových sdružení a organizací zaměřených na podporu a rozvoj turismu.8

2.2 LEADER-regiony v Horním Rakousku Program LEADER je jedním z nástrojů EU, Rakouské republiky a jejích jednotlivých zemí, jehož účelem je spolufinancování podpůrných opatření pro rozvoj venkova v období 2007-2013. V Horním Rakousku existuje celkem 24 LEADER-regionů v programovacím období 2007-2013, které prosazují dle LEADER-metody inovativní, víceodvětový vývoj na území jejich působnosti.9 Následujících 6 LEADER-regionů z uvedených 24 se nachází v oblasti Mühlviertel: 1) Donau Böhmerwald/Dunaj Český les (od Dunaje na jihu až po Český les/Šumavu na severu, tvořící hraniční pásmo mezi Rakouskem a Českou republikou) 2) HansBergLand (v horní části oblasti Mühlviertel) 3) Mühlviertler Alm (v severovýchodní části oblasti Mühlviertel, daleko od městských center) 4) Mühlviertler Kernland (okolo regionálního centra Freistadt ve spodní části oblasti Mühlviertel) 5) Sterngartl Gusental (vysočina v oblasti Mühlviertel mezi Lincem a českými hranicemi) 6) we (Urfahr West) leží v okresu Urfahr-Umgebung a hraničí přímo se zemským hlavním městem Linec) 7) Strudengau (v dolní části oblasti Mühlviertel, sestává z 18 obcí v okresu Perg a je vzdálen asi 50km od Lince ve směru toku Dunaje směrem dolů).

2.3 Agenda 21 v Horním Rakousku Agenda 21 je akční program pro 21. století s cíli v oblasti rozvoje a životního prostředí. Tento program vznikl v roce 1992 na konferenci pro životní prostředí a rozvoj Spojených národů v Rio de Janeiro jako celosvětový program pro změnu kurzu směrem k udržitelnému rozvoji. Agenda 21 má za cíl zajistit a zlepšit kvalitu života pro současné a budoucí generace v konkrétních lokalitách. Kromě obcí a regionů patří k důležitým nositelům udržitelného rozvoje konkrétních lokalit i spolky, instituce, podniky, správní zařízení, fary, vzdělávací zařízení atd.10 8

cf. http://www.euregio.at/euregio/detail/2391238/allgemein.html cf. Země Horní Rakousko: http://www.land-oberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/SID-C9F2486715BF75EF/ooe/hs.xsl/93751_DEU_HTML.htm 10 cf. http://www.agenda21-ooe.at/ 9

17

V Horním Rakousku resp. v oblasti Mühlviertel jsou obce z Mühlviertler Alm a HansBergLand aktivní v projektech Agendy 21.

2.4 Regio 13 – Impulsy pro Horní Rakousko Program Regionální konkurenceschopnost Horní Rakousko 2007-2013 (Regio 13). S programem Regio 13, který je spolufinancován EU, má být dále úspěšně rozvíjena ofenzivní regionální politika země Horní Rakousko. Lokalita a hospodářství země Horní Rakousko mají dostat účinné impulsy pro dynamický a udržitelný rozvoj, a to i ve strukturálně slabších a okrajových částech země.11

11

cf. http://www.land-oberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/ooe/hs.xsl/regio13_DEU_HTML.htm

18

3 Projekty Následující přehled zahrnuje regionální a přeshraniční projekty, jejichž cíle se týkají projektu RegioTalent. Uvedené projekty byly detailně analyzovány a jejich výsledky se odrážejí jak v návrhu studie, tak i v pilotních projektech projektu RegioTalent.

3.1 TÉMA KVALITA ŽIVOTA Tabulka 1: Projekty v oblasti kvality života

Projekty

Podpora / Trvání nositel projektu

Téma - cíle

KVALITA ŽIVOTA Budoucnost hospodářství Strategie pro rozvoj hospodářství jednotlivých okresů

Okresní hospodářské komory

Strategie pro rozvoj hospodářství Zjištění stavu okresů jednotlivých okresů analýza situace v okresech oblasti Mühlviertel

Základní analýza, data a informace k okresům / regionální

Mühlviertler Alm (AT-OÖ03) – pilotní projekt

Agenda 21 / LEADER 03/2009 07/ 2011

Rozsáhlý regionální rozvoj včetně Projekt: témat práce a kvalita života "Ökowirtschaftsregion Mühlviertler Alm" ("Ökologicko-hospodářský region Mühlviertler Alm")

Pastvina řečí (čestina), čerpací stanice pro mladistvé (strukturální práce mladistvých) / regionalní

19

podzim 2009

Výsledek

Přínos k projektu RegioTalent/ regionální / přeshraniční

Pilotní studie "Mühlviertel nachhaltig!" ("Mühlviertel natrvalo!") - další kroky

Program „proVISION – Prevence pro přírodu a společnost“ spolkového ministerstva pro vědu a výzkum

2008 – 2010

Procesy trvale udržitelného rozvoje regionu Cíl: Výstavba/stabilizace sítě trvale udržitelného rozvoje a Agendy 21 v oblasti Mühlviertel, vypracování „Paktu trvalé udržitelnosti regionu“

Projekt Životní klima

Země Horní Rakousko; město Gmunden, město Štýrský Hradec, Ministerstvo života

dokončen

„Trvalý rozvoj a kvalita života“ Životní styly a globální změny s lokálními účinky

Studie: Souvislosti mezi změnou klimatu, styly života, kvalitou života a sociálním kapitálem ve dvou regionech sloužících jako případové studie (Gmunden a Štýrský Hradec)

Závěrečná zpráva („Kultury životních stylů“), životní styly a sociální kapitál / regionální

Plán zdrojů oblasti Mühlviertel

Rakouský fond pro podnebí a energii

08/2009-08 /2010

Trvale udržitelné hospodaření v oblasti zabezpečení potravinami, energiemi a biogenními zdroji; Cíl: vytvoření základů pro to, aby bilance oblasti Mühlviertel byla díky trvale udržitelnému hospodaření v oblasti zabezpečení potravinami, energiemi a biogenními zdrojy alespoň vyrovnána

Základní scénáře, balíček opatření

Ist-Analyse, in der die wirtschaftlichen und sozialen Strukturen des Mühlviertels in Hinblick auf die Lebensmittel-, Rohstoffund Energieerzeugung, Humanressourcen / regional

GUUTE iniciativa a GUUTE akademie

GUUTE spolek v obci od 1998 Gallneukirchen

Spotřebitel/kvalita života, podniky, obce

GUUTE Akademie, GUUTE podniky, udržení koupěschopnosti

GUUTE akademie, oběh 1. spotřebitel / kvalita života,

20

regionální

2. podniky (pracovní místa, výuční místa), 3. obce (příjmy, infrastruktura) / regionální Společně úspěšnější – kooperace v RIO Projekt oblasti Mühlviertel

Zastřešující značka „Mühlviertel“ (kraft.voll.echt/ silný.plnohodnotný.pravý) Cíl: Výstavba komunikační sítě a vytvoření synergií ke značce Mühlviertel jako základny pro kooperaci a marketing

Zastřešující značka, kooperace

Marketing, kooperace, projekty / regionální

Základna pro přeshraniční výměnu zkušeností a regionální management kooperace

Práce s vědomím, vzdělání a trh práce / přeshraniční

RECOM CZ-AT

ETZ-Interreg AT/CZ

2008-2015

Kooperace mezi organizacemi regionálního rozvoje s dlouholetou zkušeností s přeshaniční spoluprací

"Život v Horním Rakousku 2011"

GISDAT Geografický datový servis s.r.o.

průběžně

"Život v Horním Rakousku 2011“ k dispozici v květnu 2011 Průzkum subjektivní kvality života v hornorakouských obcích

Rozlišit obsahy od projektu RegioTalent, výsledky / regionální

EUREGIOcity.net Síť měst Weinviertel – Jižní Morava

ETZ-Interreg AT/CZ

10/2008 03/2011

Projekt za účelem rozvoje sítě měst, důležitá oblast v regionálním rozvoji – zasíťování malých měst

Kooperace měst, rozvoj měst, mobilita

21

Pracovní skupiny, kulatý stůl, pořádní akcí

VICE VERSA

Intereg 3a / Radio FRO

2005-2007

Přeshraniční rádiový projekt, přeshraniční práce s médii (vícejazyčná vysílání)

Přeshraniční rádiové tábory s českou a rakouskou mládeží v městech Freistadt nebo Český Krumlov

Přeshraniční aspekt, komunikace a kooperace

3.2 TÉMA PRÁCE Tabulka 2: Projekty v oblasti práce

Projekty

Podpora / nositel projektu

Fórum "Škola & ekonomika"

Rakouská hospodářská průběžně Kooperace mezi školou a komora, Zemská školní ekonomikou; rada, VGO Cíl: Posílení ekonomického aspektu ve školním vzdělávání, příprava mladých lidí na pozdější život pracujícího, ekonomice přiblížit záležitosti a problémy škol

22

Trvání Téma - cíle

Výsledek

Přínos k projektu RegioTalent/ regionální / přeshraniční

Výlety a exkurse do podniků, Kooperace, cílová skupina poznávání podniků, příručky mladiství a trh práce / regionální s informacemi o podnicích, informační setkávání, výstavy týkající se informací o zaměstnání, Job Tour

INKOBA – mezikomunální hospodářské parky

EFRE, Země Horní od Rakousko, 01/2006 TMG,Regionální Management Horní Rakousko, Úřad práce Horního Rakouska, Rakouská hospodářská komora

INKOBA -ProAktiv profesionální rozvoj lokality

EFRE, Země Horní Rakousko, TMG, RM OÖ, Partner hornorakouských regionů

09/ 2008 Hospodářský rozvoj a propagace regionu, další rozvoj a profesionalita 11/2009 center INKOBA. Cíl: 1. Vypracování konkrétních opatření k cílenému rozvoji a propagaci současných 16 INKOBAlokalit na lokální, regionální a zemské úrovni společně s politiky (INKOBA Scan) 2. Vypracování návrhů na další rozvoj teorie INKOBY – jak na obsahové úrovni, tak i s ohledem na plochy a nabídky ploch (Regional Scan)

Compass - ways to mobility (cesty k mobilitě)

INTERREG III A AT/CZ

2006 2007

Společný trh práce Mühlviertel-Jižní Čechy (nedostatek odborníků, otázka mobility pracovníků)

Compass 2 – práce bez hranic v Mühlviertel a v Jižních Čechách

INTERREG III A AT/CZ

01/2008 – 07/2008

Rozvoj potenciálu pracovních sil v příhraniční oblasti Horní Rakousko/Jižní Čechy, šance přeshraniční mobility pro mladé,

23

Rozvoj lokality a marketingu lokality, hospodářských parků, spolupráce s obcemi při rozvoji lokality a společná tržní strategie (společný rozvoj, získání a tržní strategie lokalit) – zajištění a další rozvoj stávajících podniků a pracovních míst, zasídlování novými podniky a rozšíření nabídky práce

Hospodářské parky v celém Horním Rakousku, v Horním Rakousku pracuje 20 svazů resp. společností s r.o. mezikomunalně v hospodářských parcích

Spolupráce s centry INKOBA, TDZ a založenými podniky

Lokální workshopy za účelem konkretizace a doplnění profilů lokality, INKOBA Aktiv workshopy s cílem poradit se a diskutovat nutná opatření, Regional-Scan a zprávy ohledně analýzy a ohodnocení lokality, balíček opatření

Zasídlování podniky, proces, forum expertů, výsledky a zpráva týkající se analýzy a ohodnocení lokality, Regional-Scan, kooperace (sítě, Cluster) / regionální

Přeshraniční trh práce, senzibilizace/zvyšování informovanosti Přeshraniční „JobTour“ Mühlviertel/Jižní Čechy, fóra expertů, příklady Best Practices, témata „život“ a

Přeshraniční mobilita mladých, témata týkající se odborných pracovních sil, zvyšování informovanosti, analýza trhu

Přeshraniční projekt na trhu práce 15+/50+

INTERREG IV AT/CZ / BMASK

od 09/2009

Jobtour.eu

EU Interreg

od 09/2009

24

vztahy spolupráce regionálních aktérů na trhu práce, příprava společného trhu práce

„práce“, zvyšování informovanosti

práce Mühlviertel/Jižní Čechy, přeshraniční pilotní projekty s mladistvými / přeshraniční

Zvládnutí aktuálních a budoucích problémů na trhu práce resp. v oblasti zaměstnanosti v příhraničních oblastech vyžaduje opatření ke zvyšování atraktivity pracovních podmínek, což je jak v zájmu pracovníků, tak i v zájmu regionální ekonomiky. Cíl: Vypracování řešení pro budoucnost; cílové skupiny: zaměstnanci od 16 do 24 a od 50 do 65 let z následujících odvětví: stavebnictví, obchod, zdravotnictví a péče Platforma pro přeshraniční srovnávání povolání za účelem podpory vytvoření společného pracovního a hospodářského prostoru v zemích Rakousko, Slovensko, Česko a Maďarsko.

v průběhu

Problematika trhu práce v příhraniční oblasti, cílová skupina: mladiství Kooperace s Českou Republikou/Jižními Čechami / přeshraniční

Platforma srovnávající povolání a vzdělávací systémy v Rakousku, Česku, Maďarsku a na Slovensku.

Obsáhlá informační platforma srovnávající povolání, vzdělávání a kulturu (vzdělání, práce, život)/ přeshraniční

Personální iniciativa Urfahr okolí

Země Horní 01/2008 Rakousko/hospodářský – resort /Úřad práce 06/2009 Horního Rakouska

Pilotní projekt zaměřený na regionální rozvoj pracovníků, servisní centrum: personální iniciativa Urfahr-okolí je servisní místo pro konkrétní otázky rozvoje pracovníků v oblasti Urfahr-okolí, nadkorporační rozvoj zaměstnanců pracujících v oblasti Urfahr-okolí zajištění kvalifikovaných odborníků v oblasti Urfahr-okolí Cíl: udržitelné zajištění kvalifikovaných odborných sil pro podniky se sídlem v Urfahr-okolí díky nadkorporačnímu rozvoji pracovníků na základě kvalifikace, osobního marketinku a setrvání pracovníků v podnicích, uspíšení osidlování regionu Urfahr-okolí podniky

Kvalifikační svaz Kvalita života Mühlviertel

Úřad práce Horního Rakouska, Evropský sociální fond

Trh práce: podpora podniků činných v oblasti zdravotnictví, volného času a tourismu v oblasti Mühlviertel při dalším vzdělávání a udržení práceschopnosti stávajících zaměstnanců

25

04/2009 – 06/2010

Téma: nedostatek odborných pracovních sil (specialistů), zpětné získání osob vyjíždějících z regionu za prací jinam pro místní trh práce, cílová skupina: učni, atraktivita zaměstnavatelů v oblasti Urfahrokolí, zlepšení kvality života díky možnosti zaměstnání v regionu / regionální

21 školení k tématům jako Kvalifikace pracovních sil / management vlastního času, regionální cílů resp. sebe sama, profylaxe syndromu vyhoření, úspěšná a zdravá práce, workshop „regionální pokrmy“, zajímavosti o oblasti Mühlviertel, komunikace a spolupráce, vedení atd.

°Nová práce Ottensheim / Region uwe

LA21 Projekt

FARE – odborníci pro region

Země Horní Rakousko EFRE/Cíl-2-Program Horní Rakousko 2000-2006

EXPAK AT/CZ Rakousko- ETZ Projekt - AT/CZ česká akademie expertů 2007-2013

26

12/ 2009 Nové, flexibilní formy práce – 12/ budoucnosti, Nová práce | Nová 2010 kultura (NPNK), Nová práce dle konceptu Frithjofa Bergmanna „Vzestup do Nové kultury“ – více radosti a životního štěstí

Šance a potenciály nadkorporačního vzdělávání, potřeba odborníků a kvalifikace v podnicích, situace v zaměstnanosti žen, kvalifikační svazy

11/2009 - 3 Jahre

Inovativní realizační konzept pro °Novou práci, který má ukázat modely budoucnosti, zprostředkování a ukotvení tematiky v regionu prací s veřejností, výstavba sítě (občané, regionální management, sociální partneři a podniky)

Téma práce a kvalita života, nové koncepty, zvyšování informovanosti, participace občanů, výstavba sítě / regionální

Analýza lokality Mühlviertel, strategie a opatření za účelem zabezpečení potenciálu pracovních sil, nadkorporační vzdělávací modely pro region, vzdělávací koncept Mühlviertel

Kvalitativní dotazování a příklady Best-Practice, analýza lokality, tématika týkající se odborných pracovníků / regionální

Fórum pro politickou spolupráci na AT/CZ monitor hraničního trhu práce, nové nástroje k prostoru v oblasti trhu práce přizpůsobení výměny informací a posílení regionálního zasíťování za účelem odstraňování nesrovnalostí v politice na trhu práce. Cíl: výstavba zasíťovaného kooperačního systému pro integrovaný rakousko-český pracovní trh.

AT/CZ monitor hraničního prostoru v oblasti trhu práce – obraz trhu práce v rakouskočeském pohraničí, dotazování expertů na trhu práce / přeshraniční

MSB TechNet Mühlviertel South Bohemia Technology Network

27

ETZ - Interreg AT /CZ

20092001

Inovace a technologie: hlavní cíl: posílení přeshraniční spolupráce v oblasti technologické kompetence (výstavba společně vytvářené sítě aktérů). Pozice Jižních Čech/Horního Rakouska jako území s vysokým stupňem potenciálu pro technologický vývoj, vědeckou kariéru a inovativní podniky Cíl: „Analýza inovačních krajů“ v regionech Jižní Čechy / Mühlviertel , nalezení synergií ve výzkumu, vzdělávání a ekonomice založené na inovacích na obou stranách hranice (komplementární oblasti kompetencí, identifikace nových regionálních trhů, harmonizace vzdělávacích programů)

8 opatření, zpráva, pool expertů, mapa kompetencí, jazyk, účinky, otevření pracovního trhu, studie synergií/SWOT-Analyse, Expertise Roadmap

Studie synergií / SWOT-analýza, balíček opatření, analýza, mapa kompetencí, inovace, Expertise Raodmap / přeshraniční

ZUWINS – budoucí prostor Dolní Rakousko Jižní Morava


„BASIMET vzdělávání boudoucích odborných pracovníků Horní Rakousko Jižní Morava“

ETZ - Interreg AT /CZ , 04/2009 BMASK - 03/ 2011

28

01/2009 – 12/2012

Příspěvek k pozitivnímu, integrativnímu a hladkému vytváření pracovního trhu v regionech stejně tak i k jeho cílenému a eficientnímu vývoji Cíle: Optimalizace kooperace mezi všemi, kteří se podílejí na vytváření pracovního trhu ve velkoprostoru spolkových zemí Vídeň, Dolní Rakousko a regionu Jižní Morava, informování pracovníků v otázkách přeshraničního zaměstnání, vzdělávací opatření, výstavba trvale udržitelných kooperacních a koordinačních sítí, odstranění předsudků, posílení sociálního dialogu

mezinárodní soutěž učňů v oboru elektro-silnoproud v Brně, konference, semináře, informační setkání

Vzdělávání odborných pracovníků, spolupráce s firmou Schinko – vzdělání v oboru zpracování kovu zdarma Cíle: systémové srovnání vzdělání v oboru zpracování kovu v Jižních Čechách/Horním Rakousku, vyzkoušení přeshraničních základních tréninků, výstavba sítě

provedené odborné Tématika odborných pracovních vzdělávání pro 20 Čechů a 7 sil, pilotní projekty, kooperace s občanů Horního Rakouska ve podniky, přeshraniční věku od 17 do 55 let

3.3 TALENTY Tabulka 3: Projekty v oblasti talentů

Projekty

Podpora / Trvání nositel projektu

Čerpací stanice pro Agenda 21 mladé / mladí z oblasti Mühlviertler Alm

Téma - Cíle

Výsledek

2001/2004 Uzel k výstavbě regionální sítě pro mimoškolní a nadstranickou práci s mladistvými

Příspěvěk k projektu RegioTalent/regionální/přeshraniční Téma mladiství a práce, mladiství aktivisté / regionální

Fórum budoucnosti Windhaag

Akademie pro životní od 2008 prostředí a přírodu země Horního Rakouska, vzdělávací resort země Horního Rakouska, životní ministerstvo, fórum vzdělávání v otázkách životního prostředí, EUREGIO Bavorský les – Český les (Šumava)

Téze a požadavky Platforma pro mladé dospělé v otázkách politiky životního prostředí a společnosti, platforma pro mladé za účelem podpory ekologie a trvalé udržitelnosti

Studie – dotazník práce – spotřeba – člověk / regionální

SOP – Praktika studentů v oblasti povolání


Výměna studentů a praktika v oblastech elektroniky a informatiky

Cílová skupina studenti, podpora schopností, talentů / přeshraniční

29

06/2009 05/2012

Workshopy

Nadcházející zemská výstava Horní Rakousko – Jižní Čechy 2013 (http://www.landesausstellung2013.at/) ukazuje cestu pro přeshraniční spolupráci a rozvoj příhraničního prostoru. Všeobecně existuje také mnoho přeshraničních projektů v oblasti turistiky Mühlviertel Jižní Čechy, např. cykloregion Dunaj - Vltava (http://www.donaumoldau.at), severní centrum Český les atd. Dále existuje množství malých projektů Horní Rakousko/Jižní Čechy (kompetenční pole: rozvoj příhraničního prostoru), např. Festival hlasů Freistadt, Oblak zvuků Mühlviertler Alm – Jižní Čechy a mnoho dalších. Projekty v oblasti turistiky nejsou v předložené zprávě detailně popsány, protože neleží v centru pozornosti projektu RegioTalent.

31

4 Statistická data ohledně regionu Mühlviertel 4.1 Oblasti analýzy pro studii 4.1.1 Horní Rakousko celkem Obyvatelstvo Horního Rakouska celkem k 1. 1. 2010: 1.411.238 muži: 693.345 ženy: 717.893 Změna obyvatelstva celkem od 2005 do 2010:+1,2% Přitom redukce počtu obyvatelstva ve věku 0-19 let o -5,5% a 20-39 let o -6,7%. Silné zvýšení počtu obyvatelstva ve věkových skupinách od 40 let (4059 let: +10,8%, 60-79 let: +4,2%, 80 let a více: +17,5%). Obrázek 2: Obyvatelstvo v Horním Rakousku12

Zdroj: Země Horní Rakousko, oddělení statistiky, regionální databáze

12

Vysvětlivky: Alter in Einzeljahren = věk v jednotlivých letech; Anzahl der Personen = počet osob

33

4.1.2 Analyzované okresy oblasti Mühlviertel 1) Okres PERG: Obyvatelstvo (2010): 65.620 muži: 32.674 ženy: 32.946 změna obyvatelstva celkem od 2005 do 2010:+0,8% plocha: 611,86 km² hustota obyvatelstva: 107 obyv./km² 26 politických obcí (2 měst, 18 obcí s rozšířenou působností) 2) Okres FREISTADT: Obyvatelstvo (2010): 64.939 muži: 32.621 ženy: 32.318 změna obyvatelstva celkem od 2005 do 2010:+0,7% plocha: 993,86 km² hustota obyvatelstva: 65 obyv./km² 27 politických obcí (2 města, 17 obcí s rozšířenou působností) 3) URFAHR-OKOLÍ:13 Obyvatelstvo (2010): 80.782 muži: 40.221 ženy: 40.561 změna obyvatelstva celkem od 2005 do 2010: +1,9% plocha: 649,33 km² hustota obyvatelstva: 124 obyv./km² 27 politických obcí (3 města, 12 obcí s rozšířenou působností) 4) Okres ROHRBACH: Obyvatelstvo (2010): 57.073 muži: 28.791 ženy: 28.282 změna obyvatelstva celkem od 2005 do 2010: -0,7% plocha: 827,95 km² hustota obyvatelstva: 69 obyv./km² 42 politických obcí (1 město, 15 obcí s rozšířenou působností)

13

Data za okres Urfahr-okolí jsou k dispozici částečně jen v kombinaci s Urfahr/Linec.

34

4.2 Vývoj počtu obyvatelstva Na počátku roku 2010 žilo v Horním Rakousku 1.411.238 lidí. Ve srovnání s rokem 2008 to odpovídá malému nárůstu počtu obyvatel o 835 osob nebo 0,05 procent. Poprvé od roku 1998 (-142) bilancovalo Horní Rakousko v minulém roce změnu přistěhovalých a odstěhovalých obyvatel znovu negativně: z oblasti se odstěhovalo o 214 lidí více, než se do ní přistěhovalo. V okresech Rohrbach a Schärding došlo k poklesu počtu obyvatelstva, ve zbylých statutárních městech a okresech v okolí měst došlo k částečně silnému vzrůstu jeho počtu. Analýza počtu obyvatel ukazuje, že zvláště města Linec a Wels resp. jejich okolní okresy jako Linec-venkov, Urfahr-okolí a Wels-venkov v minulých sedmi letech nadprůměrně silně rostly. Hlavní podíl za zvýšení počtu obyvatelstva v těchto regionech nesou přistěhovaní obyvatelé. Se snížením počtu obyvatel v oblasti Mühlviertel se musí smířit okres Rohrbach (-479). Zvláště ve venkovských oblastech již nepostačují dosud pozitivní porodní bilance na to, aby bylo možné vyrovnat ztráty počtu obyvatelstva plynoucí z jejich odstěhování.14

14

cf. Země Horní Rakousko, oddělení statistiky

35

Obrázek 3: Změna obyvatelstva v Horním Rakousku 2002-200815

Zdroj: Statistik Austria; Země Horní Rakousko, oddělení statistiky

„V období mezi lety 2002 a 2008 pokračuje dále trend, který bylo možné sledovat již před deseti lety.“ Zvýšení počtu obyvatelstva zaznamenávají především obce, které bezprostředně hraničí s většími městy, resp. které se nacházejí ve střední vzdálenosti k těmto městům, stejně tak i okolní obce hlavních míst okresů. Mühlviertel je postižen ztrátou obyvatel (především příhraničních obcí horní a dolní oblasti Mühlviertel).16 Rychleji budou růst dle ÖROK Linz-venkov (+18%) a město Wels (+16%). Nad hornorakouský průměr budou dále růst okresy Wels-venkov (+14%) a Perg (+8%). Obyvatele ztratí okresy Schärding, Steyr-město a Rohrbach. Linci je předpovídán nárůst obyvatelstva v letech 2001-2031 ve výši 15 procent.17 Urfahr-okolí (zvláště obce v okolí Lince), Perg: nárůst Rohrbach, Freistadt: pokles

15

Bevölkerungsveränderung 2002 bis 2008 – absolut = změna počtu obyvatelstva od roku 2002 do roku 2008 – absolutně; Zunahme = zvýšení; Abnahme = snížení 16 Cf. Země Horní Rakousko, oddělení statistiky 17 Výsledky tiskové konference „Bilance stěhování“ ze dne 23. června 2010

36

Předpověď pro budoucnost do roku 2040:18 Vývoj celkového počtu obyvatelstva v regionu Předpovídaný nárůst obyvatelstva v Horním Rakousku o 5,1 procent od roku 2005 do roku 2040 bude regionálně velmi nerovně rozdělen. Zatímco v několika okrajových okresech se počet obyvatelstva sníží, lze v centru Horního Rakouska očekávat silný nárůst obyvatel. Počet dětí a mladistvých se zvýší jen ve městě Linec a v menší míře také ve městě Wels. Ve všech ostatních okresech dojde k drastickému poklesu jejich počtu. Silně se zvýší poměrné zastoupení obyvatelstva staršího 65 let, a to zvláště v dosavadních přistěhovaleckých okresech v okolí měst. •

Střední nárůst počtu obyvatelstva v dalších okresech v blízkosti města Linec (Perg, Efferding a Urfahr-okolí). Další okresy v okolí zemského hlavního města, tj. Perg (+6,2%) a Urfahr-okolí (+4,4%), mohou očekávat průměrný nárůst obyvatelstva. Hraniční okresy oblastí Innviertel a Mühlviertel (Freistadt, Rohrbach) Počet obyvatelstva se sníží v hraničních okresech Ried im Innkreis, Schärding, Freistadt a Rohrbach, ale také ve městě Steyr. V těchto okresech se vyvine jak porodní tak přistěhovalecká bilance negativně, s výjimkou okresu Freistadt, který může očekávat také v roce 2040 lehce pozitivní porodní bilanci (+0,9%). Nejvyšší ztráty počtu obyvatelstva: okres Rohrbach (-11,6%) V okrese Freistadt (-1,8%) se pohybuje ztráta počtu obyvatelstva ve spíše moderátním rámci. Oba okresy (Rohrbach/Freistadt) mají v celé zemi Horní Rakousko největší ztráty počtu obyvatel z důvodu stěhování (-7,0 resp. -8,3%), okres Rohrbach se přitom musí smířit i se ztrátou (-3,3 %) vyplývající z porodní bilance.

•

• • •

V 10 obcích, převážně na severu a na východě, se v posledních 15 letech snížil počet obyvatelstva, ve 4 obcích dokonce o více než 5 %. Ve 12 obcích, převážně na jihu, došlo ke zvýšení počtu obyvatelstva o více než 5 %, ve dvou obcích dokonce o více než 20 %. Celkem tedy existuje velký rozdíl uvnitř okresu od severovýchodu na jihozápad. Jižní oblast okresu (až k Bad Zell, Gutau, Neumarkt) patří k tzv. „pásmu špeku“ hornorakouské centrální oblasti, tzn., jedná se o oblíbenou část k bydlení kvůli její blízkosti k městu Linec (koncept Budoucnost hospodářství, Freistadt). 19 18

Informace oddělení statistiky Úřadu zemské vlády Horního Rakouska: „Vývoj obyvatelstva v letech 2005- 2040 a důsledky demografických strukturálních změn v okresech Horního Rakouska“, září 2006 (hlavní výsledky ÖSTAT-předpověď počtu obyvatelstva v letech 2005-2040 pro Horní Rakousko). 19 koncept Budoucnost hospodářství, Freistadt

37

•

Změna obyvatel mladších 20ti let v okresech v letech 2005-2040 Rohrbach: -42,5% Rohrbach dosahuje s odstupem nejvyššího negativního rekordu Freistadt: -31,6% podobně vysoké snížení Perg: -25,6% Urfahr-okolí: -23,2%

•

Vývoj 20ti až 64ti letých v okresech v letech 2005-2040 = osoby v produktivním věku V oblasti Mühlviertel je silný odliv mladých osob v produktivním věku: Rohrbach:-24,5% Rohrbach dosahuje s odstupem nejvyššího negativního rekordu Urfahr-okolí: -20,4% podobně vysoké snížení Freistadt: -16,8% Perg: -11,2% [z důvodu nejvyššího přílivu ve skupině starších osob v produktivním věku (+25,5%)]

•

V celém Horním Rakousku se zvýší počet osob starších 65ti let o 91,7 procent [Perg (+133,8%), Urfahr-okolí (+161,8% - na prvním místě)]

Prognóza počtu obyvatelstva 2009: Změna od 2009 do 2050 Hornorakouský průměr: -5,8% •

Osoby v produktivním věku od 18 do 64 let Freistadt:-15,4% Perg:-10,0% Rohrbach:-19,8% Urfahr-okolí:-7,9%

•

Změna obyvatelstva starších 65 let v okresech v letech 2005-2040 Freistadt: 114,4% Perg: 133,8% Rohrbach: 88,1% Urfahr-okolí: 161,8%

38

Pohled do budoucnosti Graf 1: Očekávaný vývoj počtu obyvatelstva v regionech20

Zdroj: Projekt Země budoucnosti Horní Rakousko, Země Horní Rakousko, 04.06.2009

4.3 Regionální hospodářství Freistadt •

•

• •

„40 let železné opony ovlivnilo osoby žijící v okresu. ‚Mrtvá hranice’ na severu de iure zmizela (Schengenská hranice v EU), v hlavách obyvatel je ovšem přítomna stále.“ Jen málo domácích firem využívá otevření hranic (pracovníci z České republiky, prodej zboží ve výhodném segmentu a v dražších výklencích, výhodný nákup zboží a polotovarů, dodávky a výkony do České republiky). Jazyková bariéra brzdí (málo občanů Rakouska se učí česky, význam němčiny v českém školství klesá ve prospěch angličtiny). Také se strukturálně slabou oblastí Waldviertel existuje málo výměnných kontaktů. Obchodní orientace podniků je zaměřena převážně na okres sám a hornorakouskou centrální oblast.

20 Vysvětlivky: Erwartete Bevölkerungsentwicklung in den Regionen = očekávaný vývoj počtu obyvatelstva v regionech; Städt. Gebiet = městská oblast; Stadtumland = okolí měst; Oberösterreich = Horní Rakousko; ländliches Gebiet = venkovskà oblast; ländl. Peripherie = venkovská periferie

39

Hospodářství: • Struktura malých podniků. • Velmi málo průmyslu (žádný podnik s více než 250 zaměstnanci). • Několik silnějších středostavovských podniků. • Z 2.382 podniků s aktivními oprávněními k podnikání (31. 12. 2008) zaměstnává 915 podniků 7205 osob, 1467 podniků nemá zaměstnance. • Jako zaměstnavatelé převažují odvětví služeb a stavebnictví. • Málo podniků a pracovních míst existuje v severních a severovýchodních okrajových obcích, proto je zde problém s odlivem obyvatelstva.21 • Místo s nízkou výstavbou podniků (ve srovnání s ostatními hornorakouskými okresy leží v tomto ohledu na předposledním místě). Perg: • Jediný okres v oblasti Mühlviertel s podniky s více než 1000 zaměstnanci. • Podniky s největším počtem zaměstnanců jsou koncentrovány do trojúhelníku Mauthausen-Perg-Schwertberg, další hospodářská osa se nachází podél silnice B3. • Velké dřevozpracovatelské podniky v Pabneukirchen a firma Greisinger v Münzbach. • Vyvážený mix z velkých, středních a malých podniků. • Odvětví: podniky zaměřené na oblast stavebnictví, kovozpracovatelské podniky, výroba nábytku a produkce potravin. Sektor služeb (zvláště služby pro podniky) je stále ještě málo rozvinutý. • Obchodní zóny: Donaupark Mauthausen, obchodní potenciál město Perg podél silnice B3.22 Rohrbach: • Struktura malých a středních podniků. • Dominují odvětví živnost a řemeslo stejně jako i obchod. • Průmysl je málo výrazný (málo zaměstnanců). • Aktivity směrem k České republice jsou prováděny omezeně. • I přes rozšíření Evropské Unie jsou geografická poloha a nedostatek kontaktů v oblasti hospodářství směrem na sever a západ nadále fakta, z nichž vychází hospodářská dynamika v hornorakouském srovnání jako podprůměrná. • 50% zaměstnaných pracuje v odvětví živnost a řemeslo, 22 % v odvětví obchodu (983 podniků), 10 % v odvětví turistiky (391 podniků) a 8 % v průmyslu (66 podniků; bez firmy Internorm, závod Sarleinsbach; bez firmy Hauser, závod St. Martin). • Kvóta osob samostatně výdělečně činných leží pod 4 % celkového počtu obyvatelstva (nejnižší v Horním Rakousku).

21 22

Cf. koncept Budoucnost hospodářství, Freistadt Cf. Budoucnost hospodářství, Perg

40

Urfahr-okolí: • Hospodářství je strukturováno do malých podniků, velkých podniků se zde nachází málo. • Nárůst počtu osob samostatně výdělečně činných (60,7% OSVČ ze všech členů komory znamená, že okres Urfahr-okolí má nejvyšší podíl OSVČ ze všech hornorakouských okresů). • Stavební a dřevařské hospodářství je silně zastoupeno, podíl služeb silně vzrostl, průmysl je málo výrazný, silné zemědělství má rovněž strukturu malých podniků. Graf 2: Členové Hospodářské komory Rakouska dle odvětví v okrese Urfahr-okolí23

Zdroj: Koncept Budoucnost hospodářství Urfahr-okolí

Hospodářská struktura oblasti Mühlviertel má formu malých a středních podniků, převažují odvětví živnost/řemeslo a obchod a je zde málo průmyslu. Stavebnictví a zpracování dřeva má v regionu velký význam. Pouze okres Perg má několik větších podniků (s více než 1000 zaměstnanci) a tak i vyváženou strukturu z malých, středních a velkých podniků.

4.4 Potřeba kvalifikace v Horním Rakousku Data pocházejí z jedné reprezentativní analýzy, která obsáhle, precizně a původně zobrazuje potřeby kvalifikace v celém Rakousku a jeho devíti spolkových zemích. Ve studii je zobrazena potřeba kvalifikace v deseti vybraných oblastech povolání s 27 skupinami povolání a 191 povoláními.

23

Vysvětlivky: WKO-Mitglieder nach Sparten im Bezirk Urfahr-Umgebung = Členové hospodářské komory Rakouska dle odvětví v okresu Urfahr-okolí; Gewerbe und Handwerk = živnost a řemeslo; Industrie = průmysl; Handel = obchod; Bank und Versicherung = bankovní a pojišťovací sektor; Transport und Verkehr = transport a doprava; Tourismus und Freizeitwirtschaft = turistika a volný čas; Information und Consulting = Zpracování informací a poradenství.

41

Graf 3: Skupiny povolání s nejvyššími počty míst v Horním Rakousku24

Zdroj: Analýza potřeby kvalifikace v deseti vybraných oblastech povolání na základě inzerátů v oblasti trhu práce – závěrečná zpráva ze spolkové země Horní Rakousko, informationscouts - Josef Mair, Vídeň, leden 2011

4.5 Školní statistika Obrázek 4: Školní statistika dle typů škol v Horním Rakousku celkem – školní rok 2010/2011

Typ školy Základní škola 1.-4. třída Základní škola 1.-9. třída Polytechnická škola Všeobecně vzdělávací vyšší škola Střední odborná škola Obchodní škola Technická odborná škola

24

Počet škol Třídy Školáci 572 3.299 58.321 541 2.295 45.623 55 197 4.171 47 1.243 28.343 81 389 8.594 14 63 1.288 11 76 1.723

Vysvětlivky: Nachfragestärkste Berufsobergruppen = nejpoptávanější skupiny povolání; Servicefachund –hilfskräfte = servisní odborný a pomocný personál; Küchenfach- und –hilfskräfte = kuchyňský odborný a pomocný personál; Krankenpflegepers. u. Hebammen = zdravotní pečovatelský personál a porodní asistentky; Soziale Betr., Beratung u. Therapie = sociální péče, poradenství a terapie; Schule, Weiterbildung und Hochschule = školství, další vzdělávání a vysoké školství; Medizinische Hilfsberufe = pomocné pracovní síly v oblasti zdravotnictví; Reinigungsberufe = personál uklidové služby; Haushaltsberufe = personál v oblasti péče o domácnost; Kindererziehung und –betreuung = výchova a péče o děti; Ärztliche Berufe = lékaři; SchönheitsHand- und Fußpflege = péče o krásu, ruce a nohy; Hotelverwalt. u. Gaststättenleitung = správa hotelů a vedení restaurací; medizinisch-technische Berufe = zdravotně-technická povolání

42

Odborná škola v oblasti humánních věd Odborná škola Vyšší odborná škola Obchodní akademie Vyšší technické učení Vyšší učení v oblasti humánních věd Celkem

25 26 51 18 15 19 1475

146 1.273 922 276 320 290 10.789

3.175 29.704 23.244 6.833 8.495 7.456 226.970

Tabulka: vlastní vyhotovení Zdroj: Země Horní Rakousko, oddělení statistiky, Statistik Austria

V Horním Rakousku je ve školním roce 2010/2011 celkem 266.970 školáků a školaček. Z obrázku 7 dále vyplývá velmi silné zastoupení odborných škol v Horním Rakousku.

4.6 Zasídlování v okresech

podniky

a

nově

založené

podniky

Celkem bylo v roce 2010 v oblasti Mühlviertel (okresy Urfahr-okolí, Freistadt, Perg, Rohrbach) 830 nových podnikatelek a podnikatelů aktivních (včetně nově založených podniků a převzatých podniků). Graf 4: Přehled nově založených podniků v okresech v roce 201025

25

Vysvětlivky: Neugründungen = Nově založené podniky; Betriebsübernahmen = Převzaté podniky; Insgesamt neue Unternehmerinnen/Unternehmer = Nové podnikatelky/noví podnikatelé celkem

43

Zdroj: Vlastní vyhotovení grafiky (zdroj dat: Rakouská hospodářská komora portál tisková sdělení)

Okres Rohrbach rok 2010 • Nově založené podniky: 156 Většina nově založených podniků (65 nových podniků) se nachází v oblasti živnost a řemeslo (vč. 29 osobních pečovatelů), jsou následovány obchodem (37 nových podniků) a oblastí zpracování informací a poradenství (33 nově založených podniků). • 14 převzetí podniků další generací • Celkem tudíž existuje 170 nových podnikatelek a podnikatelů v okresu Rohrbach. Okres Freistadt • Nově založené podniky: 190 Většina nově založených podniků (72 nových podniků) se nachází v oblasti živnost a řemeslo (vč. 21 osobních pečovatelů). Za nimi jsou pak početně podniky v oblasti obchodu (61 nových podniků) a podniky v oblasti zpracování informací a poradenství (40 nově založených podniků). • Vzhledem k roku 2009 vzrostl počet nově založených podniků v porovnání s trendem v Horním Rakousku o dalších 5,6 procent. Co se týče zakladatelské aktivity ve všech hornorakouských okresech, leží Freistadt na 4. místě. • 21 převzetí podniků • Celkově tedy existuje 211 nových podnikatelek a podnikatelů. • Trend v zakládání podniků přetrvává v okresu Freistadt již léta • Přes 51 procent nově založených podniků v okresu jsou vedeny ženou Okres Urfahr-okolí • Počet nově založených podniků: 251 o Oblast s největší zakladatelskou aktivitou (95 podniků) byla oblast živnost a řemeslo, tato byla početně následována oblastí zpracování informací a poradenství (69 nově založených podniků), obchodem (57) a oblastí turistiky a volného času (23 nových podniků). • Region Urfahr-okolí se nachází v horní třetině všech hornorakouských okresů. • 8 převzetí podniků • Celkem 259 nových podnikatelek a podnikatelů. Okres Perg26 • Počet nově založených podniků: 172 • Většina nově založených podniků byla v oblasti živnost a řemeslo (70 nových podniků), následována oblastí obchodu (47 nově založených

26

Zdroj: Rakouská hospodářská komora, portál Tisková sdělení http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=599058&dstid=678

44

• •

podniků) a oblastí zpracování informací a poradenství (44 nových podniků). 18 převzetí podniků následující generací. Celkem 190 nových podnikatelek a podnikatelů.

Shrnutí: Pořadí okresů v oblasti nově založených podniků a celkově nových podnikatelek a podnikatelů vypadá následovně: 1. Urfahr-okolí: 251 2. Freistadt: 190 3. Perg: 172 4. Rohrbach: 156 Odvětví s největší zakladatelskou aktivitou je jednoznačně živnost a řemeslo, dále obchod a na třetím místě zpracování informací/poradenství. Celkem tedy vzniklo v roce 2010 v oblasti Mühlviertel 769 nových podniků resp. založilo živnost celkem 830 nových podnikatelek / podnikatelů. Intenzita zakládání podniků v oblasti Mühlviertel ve srovnání s celým Horním Rakouskem a Rakouskem: V celém Horním Rakousku začalo v roce 2010 podnikat 4905 osob (4451 nových zakladatelů a 454 osob, které podnik převzaly).27 V celém Rakousku leží počet nově založených podniků v roce 2010 ve výši 35.529 (vč. samostatně výdělečně činných osobních pečovatelů). To je 29.000 nově založených podniků v Rakousku vyjma osobní pečovatele.28 Tzn., že v roce 2010 17,3 % všech podniků Horního Rakouska bylo založeno jen v oblasti Mühlviertel. Tzn., že v roce 2010 2,16% všech podniků Rakouska bylo založeno jen v oblasti Mühlviertel. Důležité při provozování nově založených podniků je také podíl podniků, které se na trhu dlouhodobě udrží. V této souvislosti lze konstatovat, že takových podniků je v Rakousku nejvíce v Evropě. Po pěti letech jsou na trhu vždy ještě asi dvě třetiny všech nově založených podniků činných.29 Shrnutí pro Projekt RegioTalent

27

http://portal.wko.at/wk/format_detail.wk?angid=1&stid=594541&dstid=678 20.01.2011 Zdroj: Hospodářská grafika: Nově založené podniky v Rakousku 2000-2010, portál Rakouské hospodářské komory. 29 http://www.gruendungswissen.at/gruendungswissen/blog-post/2010/07/26/oesterreich-knapp16000-neugruendungen-im-ersten-halbjahr-2010/ Stand 28.3.2011 28

45

Prezident Rakouské hospodářské komory Christoph Leitl řekl v jednom tiskovém sdělení Rakouské hospodářské komory, že „intenzita zakládání podniků odráží ochotu osob k výkonu“, a zdůraznil vztah nově založených podniků k národnímu hospodářství: jen v roce 2009 tak bylo vytvořeno 66.000 pracovních míst a prostřednictvím daní a odvodů odvedli zakladatelé nových podniků okolo 500 milionů EURO státu. Tím odrážejí data týkající se zakládání podniků ochotu osob k výkonu v regionu, vznikají nová pracovní místa a státu plynou peníze. Dále představují nově založené podniky důležitý faktor rozvoje lokality.

4.7 Proudy kupní síly v Horním Rakousku 4.7.1 Kupní síla týkající se maloobchodu (bez pohonných hmot)30 „Příliv a odliv kupní síly je vždy důležité téma pro obchod, pro regionální hospodářskou politiku, pro investory, zakladatele podniků (podnikatele) nebo pro reklamní a marketingové koncepty.“31 Také pro regionální rozvoj jsou tato data důležitá, neboť mohou sloužit jako odrazový můstek pro vhodná regionální opatření a projekty. Následující grafika ukazuje chování proudů kupní síly v Horním Rakousku:

30

Země Horní Rakousko vypracovala obsáhlou studii týkající se proudů kupní síly mezi bydlištěm a místem nákupů. V této studii bylo zohledněno velké množství zdrojů dat, která pocházejí z let 1999 až 2003. Proudy kupní síly byly vypočítány pro rok 2003. 31 http://www2.landoberoesterreich.gv.at/statkaufkraftstroeme/Index.jsp?SessionID=SID2BCC663 521977166&xmlid=was_statkaufkraftstroeme_DEU_HTML.htm 28. 3. 2011.

46

Obrázek 5: Propojení proudů kupní síly mezi okresy Horního Rakouska32

Toto Obrázek proudů kupní síly pochází z roku 2003, nové zjišťování se bude konat v roce 2011. Platnost tohoto trendu a propojení potvrdily i rozhovory s experty resp. se strategickými partnery projektu (Úřad práce, Rakouská hospodářská komora). Linec a Wels vedou s náskokem

32

Vysvětlivky: Die wichtigsten Kaufkraftströme zwischen den Bezirken (über 15 Mio. Euro) = nejdůležitější proudy kupní síly mezi okresy (nad 15 milionů euro); Ausland = zahraničí; Bundesland = spolková země; Anmerkung: Kaufkraftströme in der Gegenrichtung sind von den eingezeichneten Kaufkraftströmen nicht substrahiert bzw. nicht mit diesen saldiert = Poznámka: proudy kupní síly v protisměru nejsou odečteny od vyznačených proudů kupní síly resp. s nimi saldovány; Die Strichdicke der Pfeile ist nur symbolisch = tloušťka šipky je jen symbolická; Datenquelle: Statistik Austria, Land OÖ, eigene Berechnungen = zdroj dat: Rakouský statistický úřad, Země Horní Rakousko, vlastní výpočty.

47

Největší kupní síla se soustřeďuje okolo centrální oblasti Lince a ubývá s růstem vzdálenosti od tohoto centra. Z okresů Urfahr-okolí se saldem přílivu a odlivu ve výši -246 milionů euro a Wels-venkov ve výši -211 milionu euro odtéká nejvíce kupní síly. K největším proudům kupní síly přes hranice okresu dochází hlavně z okolí Lince do Lince. Celkem tečou do Lince okolo 349 milionů euro více, než z něj odtékají. Linz zásobuje kromě svého vlastního obyvatelstva také Mühlviertel a okres Linec-venkov. Graf 5: Saldo přílivu a odlivu kupní síly hornorakouských okresů v milionech eur

Pořadí odlivu: 1. Urfahr-okolí 2. Perg 3. Freistadt 4. Rohrbach Okres Urfahr-okolí: Vysoký potenciál kupní síly – nejvyšší odliv kupní síly Okres Urfahr-okolí se řadí k okresům země s nejvyšší kupní silou. Právě obce v okolí Lince vykazují velmi vysoký soukromý potenciál kupní síly. Bohužel však odtéká největší část tohoto potenciálu zpět do Lince. Okres Urfahr-okolí je tudíž okres s nejvyšším odlivem kupní síly (52%33) a nejnižším přílivem ze všech hornorakouských okresů.

33

Cf. Rakouská hospodářská komora, vývoj hospodářství Urfahr-okolí – budoucí perspektivy, listopad 2009.

48

Okres Freistadt: Celková kupní síla okresu činí 326 milionů eur34. Po odečtení přílivu odtékají 96 milionů eur do ostatních okresů, převážně do okresů Linec a Linec-venkov. To koresponduje s chováním lidí vyjíždějících za prací. Okresní hlavní město Freistadt působí jako magnet kupní síly v regionu: Se saldem ve výši +68 milionů eur se nachází Freistadt na osmém místě všech hornorakouských obcí. 35 Okres Rohrbach: Absolutní kupní síla leží ve srovnání hornorakouských okresů v poslední čtvrtině. Saldo přílivu a odlivu však okres vykazuje ve středním poli na 8. místě (data z roku 2003), to je nejnižší odliv v oblasti Mühlviertel. V okresu je „odsávačem“ kupní síly okresní hlavní město, které patří do top-desítky hornorakouských obcí ve srovnání přílivů a odlivů mezi hornorakouskými obcemi.36 Okres Perg: Okres Perg vykazuje vysoké odlivy kupní síly směrem k Linci a k městu Amstetten a zvláště v menších obcích se zdá být základní zajištění obyvatel potravinami apod. stále více ohroženo.37 Celkově lze říct, že z oblasti Mühlviertel odtéká kupní síla (nejvíce z okresu Urfahr-okolí) – to souvisí mj. také s počtem lidí vyjíždějícími každý den za prací za hranice okresu (existující korelace – lidé nakupují cestou domů ve městě). V okresech oblasti Mühlviertel odtéká více kupní síly, než přitéká. V okresu Urfahr-okolí byla kvůli tomu nastartována iniciativa -GUUTE-, která působí rovněž v okresech Freistadt a Rohrbach.

34 35 36 37

Studie kupní síly Země Horní Rakousko a Hornorakouské hospodářské komory 2003. Cf. Koncept Budoucnost hospodářství Freistadt, Rakouská hospodářská komora, podzim 2009. Cf. Koncept Budoucnost hospodářství Rohrbach Budoucnost hospodářství Perg, Rakouská hospodářská komora, podzim 2009

49

4.8 Trh práce 4.8.1 Míra nezaměstnanosti Průměrná hodnota v roce 2010: Graf 6: Průměrné hodnoty míry nezaměstnanosti v roce 2010

Zdroj: Vlastní grafika Data: Úřad práce Horního Rakouska

Urfahr-okolí: 2,3% Rohrbach: 3,8 % Freistadt: 4,0% Perg: 4,1% Grafika ukazuje celkovou míru nezaměstnanosti (muži a ženy) v okresech oblasti Mühlviertel. Okres Urfahr-okolí má nejnižší míru nezaměstnanosti. Okres Rohrbach leží ve srovnání s mírami nezaměstnanosti ostatních okresů o něco níže než okresy Freistadt a Perg, které vykazují od roku 2008 stejnou úroveň. Tabulka 4: Nezaměstnanost v Horním Rakousku/Rakousku – srovnání únor 2011

Míra nezaměstnanosti 5,7% v Horním Rakousku

3. místo v Rakousku

Míra nezaměstnanosti v 8,1% Rakousku Nezaměstnaná mládež v Horním Rakousku

6.142

7. místo v Rakousku

Zdroj: Hospodářství Horního Rakouska v hledáčku, Země Horní Rakousko, únor 2011 Data: WIFO, AMS, HV, Statistik Austria

50

Všeobecně vykazují okresy oblasti Mühlviertel ve srovnání s Horním Rakouskem nízkou nezaměstnanost. To souvisí s vysokou mírou osob vyjíždějících za prací, která se naopak odráží ve vysokém odlivu kupní síly. V okresu Rohrbach (RO) byla na konci roku 2010 zaznamenána míra nezaměstnanosti ve výši 5,2%. Na počátku roku 2011 byl zaznamenán její lehký nárůst a v únoru 2011 znovu sestup něco pod prosincovou úroveň roku 2010. Míra nezaměstnanosti činila v prosince roku 2010 u mužů 6,3% a u žen 3,8%. Míry nezaměstnanosti u mužů leží všeobecně nad mírami nezaměstnanosti u žen – s výjimkou měsíců duben až říjen/listopad, kdy je celková míra nezaměstnanosti u mužů velmi nízká (tj. zhruba na úrovni 1,3%-1,7%). Důvodem jsou sezónní práce. Míra nezaměstnanosti u žen je konstantní, a to na úrovni mezi 3-4%. V okresu Freistadt (FR) byla na konci roku 2010 zaznamenána celková míra nezaměstnanosti ve výši 5,7%. Na počátku roku 2011 byl zaznamenán její lehký nárůst, který se snížil v únoru roku 2011. Míra nezaměstnanosti u mužů činila v prosinci roku 2010 6,4% a u žen 4,7%. Míry nezaměstnanosti u mužů leží všeobecně nad mírami nezaměstnanosti u žen – s výjimkou měsíců duben až říjen/listopad, kdy je celková míra nezaměstnanosti u mužů velmi nízká (tj. zhruba na úrovni 1,6%-2,2%). Důvodem jsou sezónní práce, kterých ovšem bylo v roce 2009 více. Míra nezaměstnanosti u žen je konstantní a drží se na úrovni mezi 3-4,5%. V okrese Perg (PE) byla na konci roku 2010 zaznamenána celková míra nezaměstnanosti ve výši 5,7%. Na počátku roku 2011 byl zaznamenán její lehký nárůst, který v únoru roku 2011 klesl na úroveň prosince roku 2010. Míra nezaměstnanosti u mužů činila v prosinci roku 2010 6,3% a u žen 4,9%. Míry nezaměstnanosti u mužů leží všeobecně nad mírami nezaměstnanosti u žen – s výjimkou měsíců duben až říjen/listopad, kdy je celková míra nezaměstnanosti u mužů velmi nízká (tj. zhruba na úrovni 1,6%-2,6%). Důvodem jsou sezónní práce, kterých ovšem bylo v roce 2009 více. Míra nezaměstnanosti u žen je konstantní a drží se na úrovni mezi 3-4,7%.

4.8.2 Nezaměstnanost mladistvých Pro projekt RegioTalent je nezaměstnanost mladistvých významná, protože mladiství představují zvláštní cílovou skupinu.

51

Graf 7: Nezaměstnanost mladistvých celkem (15-25ti letí)

Zdroj: Vlastní grafika Data: Komora pracovníků Horního Rakouska

V okresu Urfahr-okolí (UU) je nezaměstnanost mladistvých vysoká, nejvyšší ze všech okresů oblasti Mühlviertel, následovaná okresem Perg. V okrese Freistadt (FR) a Rohrbach (RO) je nezaměstnanost mladistvých spíše nízká.

4.8.3 Trh práce v Horním Rakousku v březnu 2011 Obrázek 6: Barometr trhu práce Horní Rakousko březen 2011

Zdroj: Měsíční zpráva Úřad práce Horního Rakouska, březen 2011

• •

• •

Zaměstnanost stoupla v březnu na 601.000 a tím pádem ležela silně nad úrovní roku 2010 (+15.5014). Nezaměstnanost se v březnu snížila oproti únoru o -8.067. Celkem je v současné době registrováno 27.242 nezaměstnaných (-5.993 oproti loňskému roku: u mužů je to o 4.770, u žen o 1.223 osob méně než loni). Počet nových nezaměstnaných (9.191) oproti loňskému roku klesl (-1.181). Míra nezaměstnanosti činila 4,3% (únor: 5,7%; 2010: 5,4%).

52

•

704 osobám hledajících učňovské místo s možností okamžitého nástupu bylo k dispozici 536 učňovských míst s možností okamžitého nástupu. 1344 osobám hledajících učňovské místo bez možnosti okamžitého nástupu bylo k dispozici 3.612 učňovských míst bez možnosti okamžitého nástupu.

Graf 8: Zaměstnanci v Horním Rakousku leden-prosinec 2010 a leden-březen 2011

Zdroj: Měsíční zpráva Úřadu práce Horního Rakouska, březen 2011

Míra nezaměstnanosti činila v Horním Rakousku na konci března 4,3%. Tato míra ležela o 1,1% níže než před rokem. V Rakousku činila míra nezaměstnanosti v témže období 6,9%. Míra nezaměstnanosti v Horním Rakousku dále výrazně klesá. V Horním Rakousku je o 12.000 zaměstnaných více než před rokem.38 „Hospodářství Horního Rakouska znovu výrazně posiluje, je období konjunktury a podniky poptávají pracovní síly. To ale také znamená, že se musíme znovu intenzívně zabývat tématikou nedostatku odborných pracovníků. Kvalifikaci mladistvých a kvalifikaci lidí v blízkosti pracoviště musí být proto věnována zvláštní pozornost.“39 Všeobecně zaznamenávají okresy oblasti Mühlviertel nízkou míru nezaměstnanosti ve srovnání s Horním Rakouskem a Rakouskem celkově. Míra nezaměstnanosti u mužů leží všeobecně pod úrovní míry nezaměstnanosti žen s výjimkou měsíců duben až říjen (sezóna). Okres Urfahr-okolí vykazuje v roce 2011 vysokou nezaměstnanost mladistvých, nejvyšší ze všech okresů oblasti Mühlviertel. V okresu Perg je nezaměstnanost mladistvých spíše nízká a v okresech Freistadt a Rohrbach je nízká. 38Většina nezaměstnaných je v oblasti průmyslu, živnosti a technických povolání. Tiskové sdělení Země Horní Rakousko, 1. březen 2011. 39

Země Horní Rakousko, tiskové sdělení ze dne 1.3.2011 (zemský hejtman Pühringer a zemský hospodářský rada Sigl).

53

4.9 Situace vyjíždějících za prací Okres Urfahr-okolí vykazuje s 88% celkového počtu vyjíždějících za prací nejvyšší míru vyjíždějících za prací. Je těsně následován okresem Freistadt s 85,7% a ve stejném pořadí okresy Perg a Rohrbach s 83,4% pro okres. Vyjíždějící za prací do ostatních okresů Horního Rakouska: Podstatné a zajímavé pro projekt RegioTalent jsou vyjíždějící za prací za hranice okresu, čímž daný okres přichází o zdroje, kompetence a kupní sílu. Graf 9: Vyjíždějící za prací do ostatních okresů Horního Rakouska

Zdroj: vlastní grafika Data: Komora pracovníků Horního Rakouska: Statistika vyjíždějících za prací, stav: červenec 2010 Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnaných osob žijících v daném okresu

Pořadí: Bezirk UU = Okres Urfahr-okolí (UU): 68,10% Bezirk FR = Okres Freistadt (FR): 60,90% Bezirk RO = Okres Rohrbach (RO): 50,60% Bezirk PE = Okres Perg (PE): 47,10% Nyní lze rozeznat, že se pořadí z místa 3 na místo 4 změnilo. Tzn. v okrese Perg je nejnižší odliv osob vyjíždějících za prací přes hranice okresu a v okresu Urfahr-okolí nejvyšší. Okres Urfahr-okolí je pak následován okresy Freistadt a Rohrbach. Odliv pracovníků z důvodu vyjížďky za prací z okresů oblasti Mühlviertel celkem: Toto znázornění ukazuje odliv pracovních sil z oblasti Mühlviertel z důvodu vyjížďky za prací. Toto znázornění obsahuje osoby, které vyjíždějí za prací do

54

jiných hornorakouských okresů nebo do jiných spolkových zemí resp. do zahraničí.

Graf 10: Odliv pracovníků z okresů oblasti Mühlviertel celkem

Zdroj: vlastní grafika Data: Komora pracovníků Horního Rakouska: statistika vyjíždějících za prací, stav červenec 2010 Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnaných osob žijících v daném okresu

Bezirk Bezirk Bezirk Bezirk

UU = Okres Urfahr-okolí (UU): 76,8% FR = Okres Freistadt (FR): 68,1% RO = Okres Rohrbach (RO): 56,9% PE = Okres Perg (PE): 55,6%

Okres Urfahr-okolí: Okres Urfahr-okolí má 88% míru vyjíždějících za prací, což je nejvíce ze všech hornorakouských okresů. Současně má okres Urfahr-okolí jen 4,83% zastavěné plochy zasídlenou podniky, což je nejmenší podíl ze všech hornorakouských okresů. Tím je nízký i podíl na regionálních pracovních místech, což vysvětluje nejvyšší míru vyjíždějících za prací v Horním Rakousku.40 Tabulka 5: Vyjíždějící za prací v okrese Urfahr-okolí

Vyjíždějící za prací z obce uvnitř okresu Urfahr-okolí Vyjíždějící za prací do ostatních okresů Horního Rakouska Podíl (všech zaměstnanců) vyjíždějících za prací do města Linec Vyjíždějící za prací do jiných spolkových zemí resp. do zahraničí

40

8,5%

2.599 osob

68,1%

20.837 osob

53,2%

16.286 osob

8,7%

2.668 osob

Cf. Rakouská hospodářská komora koncept Budoucnost hospodářství okresu Urfahr-okolí

55

nezařazeno 2,7% Vyjíždějící z obce za prací 88% celkem

26.916 osob

Zdroj: vlastní tabulka Data: Statistika vyjíždějících za prací Komory pracovníků Horního Rakouska, stav: červenec 2010 Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnanců žijících v daném okrese

Jen 20,5% všech zaměstnanců pracuje v okrese Urfahr-okolí! Okres Freistadt: Tabulka 6: Vyjíždějící za prací v okresu Freistadt

Vyjíždějící z obce za prací uvnitř okresu Freistadt Vyjíždějící z obce za prací do ostatních okresů Horního Rakouska Podíl (všech zaměstnanců) vyjíždějících za prací do města Linec Vyjíždějící za prací do jiných spolkových zemí resp. do zahraničí Nezařazeno Vyjíždějící z obce za prací celkem

15,6%

3.861 osob

60,9%

15.108 osob

43,3%

10.734 osob

7,2%

1.778 osob

2,1% 85,7%

21.263 osob


Jen 29,9% všech zaměstnanců pracuje v okrese Freistadt!

Okres Perg: Tabulka 7: Vyjíždějící za prací v okresu Perg

Vyjíždějící z obce za prací uvnitř okresu Perg Vyjíždějící z obce za prací do ostatních okresů Horního Rakouska Podíl (všech zaměstnanců) vyjíždějících za prací do města Linec Vyjíždějící za prací do jiných spolkových zemí resp. do zahraničí Nezařazeno Vyjíždějící z obce za prací celkem

25,7%

6.526 osob

47,1%

11.940 osob

32,9%

8.345 osob

8,5%

2.145 osob

2,1% 83,4%

21.134 osob

Zdroj: vlastní tabulka Data: Statistika vyjíždějících za prací Komory pracovníků Horního Rakouska, stav: červenec 2010

56

Procentní podíly na základě celkového počtu zaměstnanců žijících v daném okrese

42,3% všech zaměstnanců pracuje v okresu.

Okres Rohrbach: Tabulka 8: Vyjíždějící za prací v okresu Rohrbach

Vyjíždějící z obce za prací uvnitř okresu Rohrbach Vyjíždějící z obce za prací do ostatních okresů Horního Rakouska Podíl (všech zaměstnanců) vyjíždějících za prací do města Linec Vyjíždějící za prací do jiných spolkových zemí resp. do zahraničí Nezařazeno Vyjíždějící z obce za prací celkem

25,1%

5.539 osob

50,6%

11.138 osob

33,4%

7.360 osob

6,3%

1.378 osob

1,5% 83,4%

18.379 osob


41,7% všech zaměstnanců pracuje v okrese Rohrbach. Závěr pro projekt RegioTalent: Míry vyjíždějících za prací41 a tím pádem odliv pracovní síly je v okresech oblasti Mühlviertel extrémně vysoký (pořadí: UU, FR, RO, PE). Ve srovnání všech okresů Horního Rakouska leží okresy oblasti Mühlviertel následovně: 1. místo v Horním Rakousku: Urfahr-okolí 2. místo: Freistadt 5. místo: Rohrbach 7. místo: Perg Tématika vyjíždějících za prací a problematika s tím související je velmi klíčový aspekt v regionálním rozvoji a vyžaduje opatření. Dle expertů Rakouské hospodářské komory (rozhovor s vedoucím pobočky Rakouské hospodářské komory v okrese UU) je tématika vyjíždějících za prací pro okres UU naléhavou oblastí k řešení.

41

Zdroj: Výpočty Komory pracovníků za rok 2007 ve zprávě o situaci zaměstnanců v okresu Freistadt

57

5 Shrnutí a závěr z regionu Mühlviertel 5.1 Projekty a iniciativy Je třeba poznamenat, že v Horním Rakousku resp. v oblasti Mühlviertel se velmi intenzívně pracuje v oblasti regionálního rozvoje. V tomto ohledu musí být zvláště zdůrazněno angažmá Regionálního managementu a Hospodářských komor. Existuje mnoho regionálních iniciativ a aktivit na podporu regionálního rozvoje a kvality života, např. Strategie rozvoje hospodářství, Plán zdrojů oblasti Mühlviertel, Vedoucí regiony, projekty Agendy 21, Zastřešující značka „Mühlviertel“. Existuje mnoho projektů, a to jak regionálních tak také přeshraničních (zde je třeba zmínit především projekty Interreg), které se zabývají tématy trh práce/zaměstnanost a/nebo různými aspekty kvality života. Tématem projektů v oblasti práce je vždy společný hospodářský prostor a trh práce mezi Českou republikou a Rakouskem a přeshraniční trh práce (cílové skupiny jsou především mladiství, ženy a starší zaměstnanci). Výrazně se ukazuje, že je potřeba dalších projektů a zasíťování v oblasti „talentů“ (zvláště mladistvých), jejichž podpora může pozitivně ovlivnit jak trh práce, tak i kvalitu života. Zatímco některé projekty jsou orientovány velmi prakticky, nachází se většina projektů/iniciativ a aktivit v oblasti kvality života a práce spíše na strukturální a strategické úrovni. RegioTalent se zde odlišuje tím, že tento projekt začíná na operativní, všednodenní a individuální úrovni (mikroúrovni) resp. přímo zohledňuje dané osoby (mladistvé, obyvatele obcí apod.).

5.2 Vývoj obyvatelstva Z hlediska vývoje obyvatelstva je okres Rohrbach jediných z okresů oblasti Mühlviertel, který měl v letech 2005-2010 úbytek obyvatelstva (-0,7%). Tomuto okresu je také v následujících letech předpovídán další úbytek obyvatelstva (nejvyšší „ztráty“ obyvatelstva). V okresu Freistadt se pohybuje „ztráta“ obyvatelstva v moderátním rámci. Okresy Freistadt a Rohrbach mají v celé zemi nejvyšší „ztráty“ obyvatelstva, přičemž v okrese Rohrbach je porodní bilance negativní, což se celkově odráží v poklesu počtu obyvatelstva, okres Freistadt má lehce pozitivní porodní bilanci, což pokles počtu obyvatelstva zmírňuje. Okres Urfahr-okolí má jako okres v okolí města přistěhovalých obyvatel, také okres Perg má růst.

58

Linec

pozitivní

saldo

Trend je, že oblasti okolo větších měst zaznamenávají zvýšení počtu obyvatel, zatímco především příhraniční obce v horní a dolní části oblasti Mühlviertel jsou postiženy úbytkem počtu obyvatel. Prognóza budoucnosti do roku 2040 ukazuje, že se tento trend zostří (zvýšení v centrálním prostoru a snížení v okrajových okresech a příhraničních oblastech). Projekt RegioTalent má přispět k rozvoji příhraničního prostoru. Počet mladistvých a obyvatel v produktivním věku drasticky klesne, zatímco počet obyvatel starších 65ti let se zvláště v okresech s velkou mírou nově přistěhovalého obyvatelstva, tj. v okresech měst, zvýší (především v okrese Urfahr-okolí). Okres Rohrbach drží negativní rekord s ohledem na úbytek počtu 20-64 letých. Všeobecně lze v celé oblasti Mühlviertel počítat s úbytkem počtu mladých osob v produktivním věku.

5.3 Analýza trhu práce a hospodářství Situace na trhu práce v okresech oblasti Mühlviertel je ve srovnání s Horním Rakouskem a Rakouskem celkově uspokojující. Míry nezaměstnanosti (průměrné hodnoty v roce 2010) leží mezi 2,3% v okrese Urfahr-okolí a 4,1% v okrese Perg. Tím leží všechny tyto okresy pod hornorakouským průměrem (5,7%) a rakouským průměrem (8,1%). Zaměstnanost tento rok roste (březen 2011) a leží silně nad úrovní loňského roku. Situace na trhu práce je poznamenána následujícími centrálními tématy: • Hlavním přiostřujícím se tématem je již delší dobu nedostatek odborných pracovních sil (výsledky: FARE; AT/CZ EXPAK Studie). Speciální cílové skupiny na trhu práce jsou mladiství, ženy (po mateřské dovolené) a starší lidé. Nezaměstnanost mladistvých je v roce 2011 v okrese Urfahrokolí vysoká, nejvyšší ve všech okresech oblasti Mühlviertel. V okrese Perg je nezaměstnanost mladistvých spíše nízká a v okresech Freistadt a Rohrbach je nízká. Tzn., že fokus leží na kvalifikaci (blízko pracoviště) těchto cílových skupin. • Zvláštní tématikou ve všech okresech oblasti Mühlviertel je velký počet vyjíždějících za prací, který je daní za nízkou míru nezaměstnanosti. Míra vyjíždějících za prací a tím pádem odliv pracovních sil resp. jejích kompetencí stejně jako odliv kupní síly do centrální oblasti města Linec, který s odlivem pracovních sil koreluje, jsou charakteristické pro příhraniční region. Zvláště prekérní je situace vyjíždějících za prací v okresu Urfahr-okolí. Za účelem redukce počtu vyjíždějících za prací a tím také za účelem redukce odlivu kupní síly v oblasti Mühlviertel by mohl být start možného projektu „Pracovat v regionu“ – značka „Pracovat v oblasti Mühlviertel“. Když lidé

59

v regionu pracují, nemusejí vyjíždět za prací, kupní síla zůstane v regionu a kvalita života se celkově zvýší. Druhotná analýza dat v oblasti existujících projektů ukázala, že problém odlivu kupní síly již byl rozeznán a že je již mnoho iniciativ a projektů zaměřených na vázání kupní síly na oblast Mühlviertel (iniciativa GUUTE…, neboť dobré je tak blízko“ v okrese Urfahr-okolí, kampaň „Instinktivně: Zabezpečení potravinami v blízkosti bydliště“ v okrese Freistadt, kampaň „NAKUP-TADY“ v okrese Rohrbach). V rámci projektu RegioTalent mají být nastartovány pilotní projekty a opatření, která mají přispět na individuální úrovni k redukci počtu vyjíždějících za prací, např. projekty „zaměstnání na dálku“ jako alternativa k dojíždění za prací. Dojíždění za prací je ovšem mnohovrstvý, známý a trvalý problém, který vyžaduje strukturální a systemická řešení, která v této míře nemohou být v rámci projektu RegioTalent realizována. Projekt RegioTalent ale chce a může přispět na individuální úrovni díky pilotním projektům ke zlepšení situace. Jde tedy o to docílit, aby lidé v regionu pracovali a žili. Možnou cestou, jak toho lze dosáhnout, je podpora zakládání nových podniků, které by se mohly stát zdrojem volných pracovních míst. Zvláštní roli by přitom mohl hrát trend žen jako zakladatelek nových podniků. V rámci jednoho pilotního projektu by bylo např. možné sloučit osoby (kooperace, síť, infrastruktura), které chtějí založit podnik, a za podpory Hospodářské komory založení tohoto podniku také realizovat. Podstatné je, že fokus projektu leží v individuální rovině, tzn., že jednotlivé osoby mají být podpořeny v založení vlastního podniku (eventuálně v rámci pilotního projektu). Přitom má být zohledněn také přeshraniční aspekt s Českou republikou. Zakládání nových podniků v Horním Rakousku je všeobecně čilé a ukazuje pozitivní vývoj. Celkem bylo v roce 2010 v okresech oblasti Mühlviertel aktivních 830 nových podnikatelek a podnikatelů (včetně nově založených podniků a převzetí podniků). Vedoucím okresem je Urfahr-okolí, ten je následován okresy Freistadt, Perg a Rohrbach. V roce 2010 bylo založeno 17,3% všech podniků v Horním Rakousku jen v oblasti Mühlviertel.

5.4 Geografický závěr V rámci předešlého znázornění „stavu“ okresů resp. v rámci analýzy se ukazuje, že okresy Freistadt a Rohrbach na základě jejich polohy ke státní hranici a vzdálenosti k centrálnímu prostoru mají jiné podmínky a zvláštní postavení s ohledem na projekt RegioTalent. Situace okolo vyjíždějících osob za prací a vývoje obyvatelstva je rozdílná vzhledem k situaci a podmínkám v okresech Perg a Urfahr-okolí. Pro projekt Regio-Talent lze odvodit, že v okresech Rohrbach a Freistadt by měly být iniciovány pilotní projekty, aby bylo možné pomoci řešit situaci lidí v oblasti práce a života (v příhraniční oblasti).

60

Část B ČESKÁ REPUBLIKA (CZ)

61

6 Vymezení zájmového území Předmětem zájmu projektu RegioTalent (dále jen zájmové území) jsou území tří okresů Jihočeského kraje: Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Obrázek 7: Mapa zájmového území v rámci Jihočeského kraje

Písek Tábor Strakonice

Prachatice České Budějovice

Jindřichův Hradec

Český Krumlov

Zdroj: vlastní

6.1 Euroregiony Euroregion Šumava jihozápadní Čechy Část zájmového území spadá pod EUREGIO ŠUMAVA (Euroregion Šumava jihozápadní Čechy), a to okres Český Krumlov.

62

Obrázek 8: Vymezení působnosti Euroregionu Šumava v zájmovém území v rámci Jihočeského kraje (šrafovaně)



Jindřichův Hradec

Český Krumlov

Zdroj: vlastní

Euroregion Šumava jihozápadní Čechy spravuje Dispoziční fond programu přeshraniční spolupráce, který je součástí Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR – Svobodný stát Bavorsko 2007 – 2013. Do podporovaného území programu jsou zahrnuty všechny okresy Jihočeského kraje.42 Euroregion SILVA NORTICA Část zájmového území spadá pod EUREGIO SILVA NORTICA, a to okresy České Budějovice a Jindřichův Hradec. Obrázek 9: Vymezení působnosti Euroregionu Silva Nortica v zájmovém území v rámci Jihočeského kraje (šrafovaně)



Jindřichův Hradec

Český Krumlov

Zdroj: vlastní

42

http://www.euregio.cz/euregio/index.php?page=30&lang=cz&sm=1

63

Euroregiony jsou strategickými partnery projektu RegioTalent.

6.2 LEADER REGIONY V rámci programu LEADER působí v zájmovém území následující Místní akční skupiny (MAS): MAS Blanský les-Netolicko o.p.s. MAS Pomalší, o.p.s. MAS Sdružení Růže MAS Třeboňsko o.p.s. Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s. MAS Vltava, o. s. MAS Lužnice, o. s. MAS Jemnicko o.p.s. MAS jsou členy Národní sítě MAS ČR43 a Krajského sdružení Národní sítě MAS ČR, o. s. v Jihočeském kraji44. MAS jsou zároveň členy Celostátní sítě pro venkov45, která má své krajské sítě s koordinátory na krajských úrovních. Koordinátorem krajské sítě Jihočeský kraj je Krajská agentura pro zemědělství a venkov Jihočeský kraj46. Obrázek 10: Vymezení působnosti Místních akčních skupin v zájmovém území projektu v rámci Jihočeského kraje

Zdroj: vlastní

43 44 45 46

http://www.nsmascr.cz/index.php?id=o_nas.html http://www.nsmascr.cz/index.php?id=ks_jihocesky.html http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/o-celostatni-siti-pro-venkov/ http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/krajske-a-regionalni-site/jihocesky-kraj/

64

Místní akční skupiny byly seznámeny se záměrem projektu RegioTalent a MAS Sdružení Růže je strategickým partnerem projektu.

6.3 MIKROREGIONY Mikroregiony jsou účelové regiony malého měřítka (např. za účelem provozování vodovodu, svozu komunálních odpadů apod.). Zpravidla se jedná o dobrovolné svazky obcí. Aktuálně (k 27. 4. 2011) v zájmovém území působí 26 dobrovolných svazků obcí: Svazek obcí regionu Třeboňsko / Vodovod Landštejn / Vodovod Hamr / Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek / Svazek obcí vodovod Křemže / Sdružení pohraničních obcí a měst okresu Jindřichův Hradec / Vodovod Řečice / Svazek obcí Chlum u Třeboně, Staňkov a Hamr / Podkletí / Mikroregion "Podjavořicko" / Mikroregion Řečicko – svazek obcí Řečicka / Plynovod Dolní Němčice, Kostelní Vydří a Volfířov / Blanský les – podhůří / Budějovicko – Sever / Blata / Sdružení měst a obcí Bukovská voda / Svazek měst a obcí regionu Pomalší / Sdružení měst a obcí Vltava / Lišovsko / Regionální svazek obcí "Vltava" / Mikroregion Jindřichohradecko - svazek obcí Jindřichohradecko / Svazek lipenských obcí / Svazek obcí Vitorazsko / Lužnice / Mikroregion Dačicko / Vyšebrodsko.47

47

http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihocesky-kraj/regionalni-informace/mikroregiony/#o1 http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=122&par%5Blang%5D=CS

65

7 Projekty 7.1 Témata projektů Tabulka 9: Vybrané projekty související s ideou projektu RegioTalent aktuálně realizované v Jihočeském kraji Název

Téma – cíl

Řešitel

Partneři

Datum realiza ce

Extern í dodav atel

Zdroj dat

Pozná mka:

QUALIST - Zlepšení kvality bydlení a života v malých městech ve venkovských oblastech

Udržet trvalé obyvatelstvo a získat potenciální nové obyvatele. Konkrétní opatření na podporu územní integrace, propagaci vnitřní integrace a zvýšení konkurenceschopnosti regionů centrální Evropy. Rozvinout a implementovat opatření reagující na negativní dopady demografických a sociálních změn v malých městech za účelem zvýšení kvality života v těchto oblastech.

Saské státní ministerst vo hospodářs tví, práce a dopravy

Další partneři: Sasko: Zemský krajský úřad Vogtland, město Adorf, město Oelsnitz, Sdružení dopravců OberlausitzNiederschlesien (ZVON), Dolní Rakousko: Sdružení Interkomm Waldviertel (50 obcí), město Horn, obec St. Martin, Zemský úřad DR RU7 , ČR: Euroregion Silva Nortica, A.R.D. Central s.r.o. Přidružený partner ČR: město Slavonice

1.7.201 030.6.20 13

x

http://www.sil vanortica.com/ cs/section55/qualist.htm ?sub=6

x

Založení hospodářské platformy ERSN

Spolupráce na politické a veřejnosprávní úrovni, konference, workshopy, exkurze pracovní skupina „Hospodářství“ ERSN, výbor a Generální shromáždění ERSN; Marketingová opatření pro regiony Jižní

Jihočeská Silva Nortica

projektový partner PP1 Projektverein Waldviertel, PP2 Sdružení Růže, PP3 město České Velenice, PP4 město Nová Bystřice, PP5

1.5.200 831.5.20 11

x

http://www.sil vanortica.com/ cs/section23/zalozenihospodarske-

x

66

Městské kulturní středisko Slavonice

Čechy a Waldviertel – zpracování map a statistických dat, internetové stránky ERSN, pravidelný zpravodaj ERSN ad.; Odborné konference na hospodářská témata, kooperační informační pořady – pro široké cílové skupiny zájemců z oblasti průmyslu, zemědělství, logistiky, turistiky ad.;- Stěžejní téma ERSN: učňové – politická spolupráce, statistická šetření, výměna informací o legislativních podmínkách, informace o vzdělávacích programech, zejména v technických oborech; - Pracovní trh: informační ofenziva o hospodářských údajích z CZ, o migraci českých pracovních sil, šetření a zveřejnění nedostatku pracovních odborných sil, o právních podmínkách práce přes hranice

platformyersn.htm?sub= 6

Se sousedy k vzdělávání

zvýšení zaměstnatelnosti osob ohrožených na trhu práce z důvodu znevýhodnění, která jsou specifická pro odlehlé venkovské oblasti se zhoršenou infrastrukturou a dopravní obslužností

Úřad práce ČB

ÚP v Českém Krumlově, Prachaticích, Strakonicích a Táboře

1. 6. 2009 31.10.2 011

x

http://www.se sousedy.cz/

x

Cesta do práce v Jihočeském kraji

Cílem projektu je pomoci osobám z cílové skupiny, posílit prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti a zamezit tak sociálním propadům. Zároveň by projekt měl přispět k přiblížení struktury nabídky pracovních sil se strukturou profesí poptávaných trhem práce.

Úřad práce ČB

České Budějovice, Český 17.12.2 Krumlov, Jindřichův Hradec, 008 Písek, Prachatice, 28.2.20 Strakonice, Tábor 11

x

http://www.ce stadoprace.cz/

x

67

Dobrá práce v Jihočeském kraji

Cílem projektu je zvýšení zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných osob v Jihočeském kraji a jejich umístění na trh práce pomocí vzdělávacích, poradenských a motivačních aktivit.

Úřad práce ČB

MSB Technet, „Technologická síť Mühlviertel – Jižní Čechy“ - Studie synergií

OÖ. V projektu se analyzuje „inovační Technolog prostředí“ těchto obou regionů. Cílem ie- und přitom je nalézt možné synergie v oblasti Marketing výzkumu, vzdělávání a inovační gesellscha ekonomice na obou stranách ft mbH hranic. To lze provést formou (Software komplementárních kompetenčních park oblastí, identifikací nových regionálních Hagenber trhů nebo porovnáním vzdělávacích g) programů.

MSB Technet, „Technologická síť Mühlviertel – Jižní Čechy“ - Expertíza Roadmap

Expertiza Roadmap, realizovaná v rámci projektu „Technologická síť Mühlviertel – Jižní Čechy“, završuje předchozí analytické práce, které zmapovaly regionální inovační systémy na obou stranách hranice a srovnaly jejich nejdůležitější části – vzdělávací struktury, nabídku výzkumných kapacit, regionální inovační infrastrukturu, produkční kapacity a možné synergie. Ze situační zprávy o inovačním prostředí v Horním Rakousku (se zaměřením na Mühlviertel) a Jihočeském kraji vyplynula SWOT analýza inovačního prostředí obou regionů samostatně a společná SWOT analýza tzv. superregionu (Mühlviertel –

68

Jihočeská agentura pro podporu inovačníh o podnikání , o. p. s.

České Budějovice, Český 17.12.2 Krumlov, Jindřichův Hradec, 008 Písek, Prachatice, 31.3.20 Strakonice, Tábor 11

x

http://www.do braprace.net/

AgEnDa, o. s., Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, o. p. s.

12.2009

KP projekt , s .r. o., PS inovace , s. r. o.

x

03.2010

Regio http://www.ms projekt b-technet.eu/ , s. r. o.

x

http://www.msbtechnet.eu/

x

Jižní Čechy).

Podnikání bez překážek

Katalog podnikatelů

Rozvojové partnerst ví Merkur

x

2008

Jihočes ká hospod ářská komora

nefunkční domény

omeze ný počet subjek tů, asi se příliš nepov edlo

Katalog vzdělávacích programů 2009

X

DfK Group a.s.

x

2009

x

např.: http://employ mentservice.cz /

x

Projekt „Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“

STUDIE ROZVOJE DOPRAVY A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY JIHOČESKÝ KRAJ – DOLNÍ RAKOUSKO DO ROKU 2025, DOPRAVNÍ PROGNÓZA WALDVIERTEL – JIHOČESKÝ KRAJ – VYSOČINA 2025

Jihočeská Silva Nortica

PP1 Projektverein Waldviertel, do financování projektu je zapojen Jihočeský kraj a země Dolní Rakousko.

6.1.200 930.06.2 011

IKP http://www.sil Consult vanortica.com/ ing cs/sectionEngine 24/meziregion ers, alni-mobilitamobilita-bezs.r.o.

x

69

hranic.htm

Impuls pro kariéru

zdroj: vlastní

70

Motivace žáků ke studiu na technických školách

Jihočeská hospodářs ká komora

x

1.3.201 130.6.20 12

x

zatím ne

x

8 Analýza zájmového území 8.1 Popis jednotlivých území pověřených obcí Okres Český Krumlov Český Krumlov Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 41 894 Muži: 20 969 Ženy:20 925 Výměra: 1130,36 km2 Hustota zalidnění: 37 obyv./km2 Počet obcí: 31 Počet místních částí: 139 Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 10,98% Kaplice Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 19 741 Muži: 9 959 Ženy:9 782 Výměra: 484,71 km2 Hustota zalidnění: 40 obyv./km2 Počet obcí: 15 Počet místních částí: 76 Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009:11,79%

Okres České Budějovice

Trhové Sviny Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 18 244 Muži: 9 159 Ženy:9 085 Výměra: 452,05 km2 Hustota zalidnění: 40 obyv./km2 Počet obcí: 16 Počet místních částí: 90 Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 8,01%

71

České Budějovice Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 154 323 Muži: 75 332 Ženy:78 991 Výměra: 923,81 km2 Hustota zalidnění: 157 obyv./km2 Počet obcí: 79 Počet místních částí: 184 Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 6,05% Týn nad Vltavou Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 14 114 Muži: 6 989 Ženy:7 125 Výměra: 262,41 km2 Hustota zalidnění: 54 obyv./km2 Počet obcí: 14 Počet místních částí: 59 Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 7,88% Okres Jindřichův Hradec Třeboň Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 25 378 Muži: 12 489 Ženy:12 889 Výměra: 538,43 km2 Hustota zalidnění: 47 obyv./km2 Počet obcí: 25 Počet místních částí: 46 Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 7,39%

Jindřichův Hradec Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 48 017 Muži: 23 724 Ženy:24 293 Výměra: 933,26 km2 Hustota zalidnění: 51 obyv./km2 Počet obcí: 58 Počet místních částí: 148 Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 7,30%

72

Dačice Počet obyvatel: (31. 12. 2009) 19 870 Muži: 9 921 Ženy:9 949 Výměra: 471,94 km2 Hustota zalidnění: 42 obyv./km2 Počet obcí: 23 Počet místních částí: 95 Průměrná míra nezaměstnanosti za r. 2009: 12,82%

8.2 Obyvatelstvo Následující tabulky a grafy porovnávají trendy vývoje obyvatelstva zájmového území za období 2000 – 2009, kdy referenčním rokem je rok 2000, v porovnání s trendy za celý Jihočeský kraj. Tabulka 10: Trend vývoje obyvatel jihočeského kraje za období 2000-2010

Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) v tom muži Ženy v tom ve věku 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let

2000

200 1

200 2

200 3

200 4

200 5

200 6

200 7

200 8

200 9

201 0

625 293

624 568

625 097

625 541

625 712

627 766

630 006

633 264

636 328

637 643

638 706

307 002 318 291

306 468 318 100

306 882 318 215

307 252 318 289

307 247 318 465

308 737 319 029

310 156 319 850

312 046 321 218

313 867 322 461

314 543 323 100

314 880 323 826

104 280

101 779

99 557

97 330

95 428

93 438

91 943

91 545

91 361

91 668

92 715

436 119

437 342

439 571

441 782

443 273

446 006

448 209

449 999

450 719

449 281

446 990

84 894

85 447

85 969

86 429

87 011

88 322

89 854

91 720

94 248

96 694

99 001

Zdroj: Český statistický úřad48

48

http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xc

73

Tabulka 11: Počet obyvatel podle správních obvodů zájmového území (stav k 31.12.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2000 =100 %

Kraj celke m

625 293

624 568

625 097

625 541

625 712

627 766

630 006

633 264

636 328

637 643

+19,8 %

Č. Budějovi ce

147 833

147 695

147 798

148 028

148 266

149 370

150 481

152 171

153 269

154 323

+4,39 %

Č. Krumlov

40 693

40 648

40 793

40 836

40 907

41 163

41 341

41 544

41 762

41 894

+2,95 %

Dačice

20 323

20 231

20 224

20 191

20 136

20 078

20 039

20 003

19 985

19 870

-2,23%

Jindřich ův Hradec

47 156

47 173

47 252

47 310

47 377

47 435

47 360

47 359

47 934

48 017

+1,83 %

Kaplice

18 814

18 852

19 024

19 105

19 237

19 545

19 660

19 717

19 754

19 741

Trhové Sviny

17 117

17 226

17 342

17 505

17 575

17 688

17 797

17 998

18 148

18 244

Třeboň

25 453

25 350

25 370

25 260

25 145

25 239

25 238

25 331

25 379

25 378

-0,29%

Týn nad Vltavou

13 601

13 524

13 688

13 793

13 798

13 928

14 045

14 087

14 167

14 114

+3,77 %

+4,93 % +6,58 %

Zdroj: Český statistický úřad49 + vlastní výpočet salda

Graf 11: Graf vývoje složení obyvatelstva Jihočeského kraje do r. 2040

zdroj: Český statistický úřad, 201050

49 50

http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.1#1. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F50030D596/$File/31101110g05.jpg

74

Tabulka 12: Dokončené byty podle správních obvodů zájmového území

Kraj celkem České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

1 502

1 819

1 900

1 460

2 193

1 956

1 909

2 088

2 707

2 149

249

596

465

512

826

807

795

577

1 128

797

94 27

85 12

130 64

128 18

48 43

227 26

118 50

179 39

236 38

117 41

48

105

143

121

112

103

170

220

172

153

35 86 75 1

25 45 131 0

49 61 86 0

43 44 56 0

53 65 158 19

9 51 162 0

12 65 101 5

56 102 54 5

47 65 79 6

36 88 35 5

zdroj: Český statistický úřad, 201051 Graf 12: Dokončené byty podle správních obvodů zájmového území

Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ Tabulka 13: Živě narození podle správních obvodů zájmové území a v Jihočeském kraji 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Kraj celkem

3 087

5 554

5 733

5 736

5 941

6 137

6 370

6 922

7 155

České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou

1 361

1 265

1 325

1 331

1 416

1 468

1 533

1 731

1 772

2000= 100% 7 027 +127,6 % 1 755 +28,9%

405

392

445

419

400

445

461

520

515

511 +26,2%

191 420

182 463

184 450

193 449

176 447

193 471

194 466

185 544

197 547

197 +3,1% 494 +17,6%

181 169 247 113

179 147 201 146

186 155 204 149

193 171 184 137

213 182 218 128

224 180 216 145

224 196 242 160

242 181 270 148

250 183 254 168

267 204 287 131


51 52

http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3 ttp://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3

75

+47,5% +20,7% +16,2% +15,9%

Graf 13: Živě narození podle správních obvodů zájmové území a v Jihočeském kraji

Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ Tabulka 14: Přírůstek obyvatelstva stěhováním podle správních obvodů zájmového území a v Jihočeském kraji 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Kraj celkem

482

94

1 024

1 229

670

2 316

2 038

2 582

2 256

758

České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou

176 -31 -13 -35 -22 144 29 -18

-18 -67 -62 59 2 175 -19 -85

127 45 27 113 121 173 72 117

321 14 -26 108 38 165 -5 111

216 88 -18 91 71 62 -30 11

1 055 210 -37 84 246 116 141 123

1 008 73 -60 -95 45 86 30 102

1 332 65 -15 -68 -27 178 79 20

751 73 -32 474 -50 154 73 56

767 64 -106 70 -121 96 11 -23

zdroj: Český statistický úřad, 201053 Graf 14: Přírůstek obyvatelstva stěhováním podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji

Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ

53

ttp://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3

76

Tabulka 15: Přirozený přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-720

-819

-495

-785

-499

-262

202

676

808

560

-17

-120

-24

-91

22

49

103

358

347

287

52 -84

22 -30

100 -34

29 -7

-17 -37

46 -21

105 21

138 -21

145 14

68 -9

-80

-42

-34

-50

-24

-26

20

67

101

13

26 -37 -3 -12

36 -66 -84 8

51 -57 -52 47

43 -2 -105 -6

61 8 -85 -6

62 -3 -47 7

70 23 -31 15

84 23 14 22

87 -4 -25 24

108 0 -12 -30

zdroj: Český statistický úřad, 201054 Graf 15: Přirozený přírůstek obyvatelstva podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji

Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ Tabulka 16: Zemřelí podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

6 370

6 373

6 228

6 521

6 440

6 399

6 168

6 246

6 347

3 421

1 378

1 385

1 349

1 422

1 394

1 419

1 430

1 373

1 425

1 468

353 275

370 212

345 218

390 200

417 213

399 214

356 173

382 206

370 183

443 206

500

505

484

499

471

497

446

477

446

481

155 206 250 125

143 213 285 138

135 212 256 102

150 173 289 143

152 174 303 134

162 183 263 138

154 173 273 145

158 158 256 126

163 187 279 144

159 204 299 161

Zdroj: Český statistický úřad, 201055

54 55

ttp://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3 http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3

77

Graf 16: Zemřelí podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji

Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ

8.3 Trh práce Míra nezaměstnanosti k 31. 3. 2011 Jihočeského kraje: 8,3% Tabulka 17: Míra nezaměstnanost podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji Ekono micky aktivní *


320 546 77 295 21 805 10 033 24 043 10 300 8 639 12 716 6 839

Míra nezaměstnanosti* 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

5,77

5,98

6,59

6,91

7,18

7,37

6,37

4,70

5,14

8,30

4,15 9,25 7,30 4,44 7,43 5,70 4,23 4,99

4,42 9,16 8,84 4,53 9,18 5,87 4,60 5,23

4,31 11,02 10,91 5,53 10,41 6,52 5,59 5,88

4,46 11,10 11,30 6,19 10,64 5,42 5,86 6,02

4,29 10,92 11,61 7,06 10,72 5,97 7,10 7,38

4,92 11,16 12,09 7,84 10,50 6,46 6,98 6,78

4,36 9,67 9,96 6,02 8,53 5,19 5,54 6,26

3,38 7,58 7,03 4,23 5,83 3,83 3,90 4,18

3,75 7,97 6,71 4,00 6,95 4,12 3,89 4,77

6,05 10,98 12,82 7,30 11,79 8,01 7,39 7,88

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR *Sčítání lidu, domů a bytů 2001 **míra nezaměstnanosti je v celé časové řadě vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání celkem a obyvatel ekonomicky aktivních (podle sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001) - od roku 2005 se však počítá a publikuje pouze z uchazečů dosažitelných)

78

Graf 17: Míra nezaměstnanost podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji

Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ a MPSV Tabulka 18: Uchazeči o zaměstnání podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji

Kraj celkem

Uchazeči o zaměstnání

Ekono micky aktivní

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

320 546

18 499

19 162

21 118

22 158

23 021

23 632

20 426

16 452

17 505

27 530

3 414

3 330

3 445

3 315

3 805

3 367

2 904

3 116

4 911

1 997 887

2 402 1 095

2 421 1 134

2 382 1 165

2 433 1 213

2 109 999

1 742 746

1 819 703

2 479 1 302

1 088

1 330

1 489

1 697

1 886

1 448

1 139

1 074

1 800

946 507 585

1 072 563 711

1 096 468 745

1 104 516 903

1 082 558 887

879 448 705

640 362 546

746 382 535

1 251 723 957

358

402

412

505

464

428

322

354

575

České 77 295 3 211 Budějovice Český Krumlov 21 805 2 016 Dačice 10 033 732 Jindřichův 24 043 1 068 Hradec Kaplice 10 300 765 Trhové Sviny 8 639 492 Třeboň 12 716 538 Týn nad 6 839 341 Vltavou *Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Graf 18: Uchazeči o zaměstnání podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji

Zdroj: vygenerováno dle údajů ČSÚ a MPSV

79

K 28. 2. 2011 evidovaly úřady práce v Jihočeském kraji celkem 30 823 uchazečů o zaměstnání, z toho 13 920 žen a 16 903 mužů. Celkový počet uchazečů o zaměstnání je o 97 nižší než ke konci předchozího měsíce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 se snížil o 61. Míra registrované nezaměstnanosti se k 28. 2. 2011 v celé republice snížila na 9,6 % (leden 2011 - 9,7 %), v Jihočeském kraji se snížila na 8,8 % (leden 2011 – 8,9 %). V rámci České republiky patří území Jihočeského kraje k oblastem s podprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. Mezi ostatními kraji zaujímáme pátou příčku s nejnižší úrovní nezaměstnanosti. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci regionů Jihočeského kraje náleží: Českému Krumlovu – 11,8 %. V ostatních okresech byla situace následující: Strakonice – 11,0 %, Tábor – 10,6 %, Jindřichův Hradec – 8,7 %, Písek – 8,4 %, Prachatice – 7,5 %, České Budějovice – 6,6 %. V celé republice meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo pouze 7 úřadů práce – druhý nejvyšší nárůst byl v okrese České Budějovice (o 1,5 %). Ke konci února evidovaly úřady práce v kraji celkem 1 878 volných pracovních míst, jejich počet se proti předcházejícímu měsíci lednu zvýšil o 173 míst, meziročně (proti únoru 2010) přibylo v kraji 307 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadlo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Českém Krumlově (32,8 osob) a nejméně v okrese České Budějovice a Prachatice (10,1 osob).56 Tabulka 19: Jihočeský kraj - nezaměstnanost 2006

2007

2008

2009

2010

Míra registrované nezaměstnanosti celkem v % (k 31. 12.)

5,68

4,47

4,83

7,78

8,50

Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem (k 31. 12.)

20 426

16 452

17 505

27 530

29 545

Volná pracovní místa

5 222

4 188

1 516

1 850

56 57

6 983 Zdroj: 57

zdroj: http://invest.kraj-jihocesky.cz/cz/projekty/nova-data-o-nezamestnanosti-unor-2011 zdroj: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/nezamestnanost-xc

80

Obrázek 11: Míra nezaměstnanosti podle obcí k 31. 12. 2009

Graf 19: Obecná míra nezaměstnanosti

81

Graf 20: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti

82

8.4 Školství Tabulka 20: Prognóza vývoje celkového počtu žáků středních škol v Jihočeském kraji* 03/04 04/05 05/06 06/07 07/08 08/09 09/10 10/11 11/12 12/13 13/14 žáci GY 1518let žáci SOŠ žáci konzervatoř e žáci SOU žáci SOUM žáci speciálních škol počet žáků celkem podíl z 1518 letých

6447

6482

6448

6439

6438

6338

6235

6115

5933

5809

5721

12977

13258

13471

13472

12987

12774

12209

11360

10548

9819

9355

170

170

170

170

170

170

170

170

170

170

170

8959

8606

8220

7984

7636

7454

7065

6570

5948

5594

5465

1771

1835

1876

1898

1906

1874

1791

1666

1547

1440

1372

772

723

709

705

690

672

638

596

545

518

520

31096 31074 30894 30669 29827 29282 28108 26479 24690 23350 22603 95,92

96,37

95,76

95,21

94,38

94,16

94,47

95,54

95,85

97,55

99,31

zdroj: Dlouhodobý záměr rozvoje školství v kraji - příloha č. 2 - průchod žáků vzdělávací soustavou, viz http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=343&par%5Blang%5D=CS * Pozn. Prognóza pochází z roku 2004, novější není k dispozici Vysvětlivky: Gy – Gymnázium SOU – střední odborné učiliště bez maturity (od 2011 je zahájeno plošné zavádění státní maturity) SOUM – střední odborné učiliště s maturitou

Graf 21: Projekce vývoje obyvatelstva Jihočeského kraje ve věku 15 a 19 let

Zdroj: ČSÚ a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihočeského kraje, 2008

83

Tabulka 21: Počet středních škol za celý jihočeský kraj k 1. 9. 2009 Střední školy Gymnázium Gymnázium a SŠ SŠ a VOŠ Konzervatoř

Zřizovatel

Celkem

kraj

církev

obec

16

1

1

soukromý subjekt 4

22

2

1

3

13

*1

14

1

1

SŠ (SOŠ, SOU, OU, PrŠ)

45

1

1

9

56

Celkem

77

2

2

15

96

Zdroj: OŠMT KÚ České Budějovice * ve škole je vyučován i obor gymnázia

Tabulka 22: Počet středních škol a počet žáků v zájmovém území ve školním roce 2009/10 Území pověřené obce

Počet žáků v denním studiu 1053 881 502 11 193 82 1459 1644 1013 17827 soustavy v Jihočeském kraji za školní

Počet středních škol

Č. Krumlov 3 Kaplice 2 T. Sviny 2 Č. Budějovice 25 Týn nad Vltavou 1 Třeboň 5 J. Hradec 5 Dačice 3 Celkem 46 zdroj: upraveno podle Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací rok 2009/2010, http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=281&par[lang]=CS [cit. 28. 03. 2011]

84

9 Regionální ekonomika, vybrané ukazatele Jeden z důležitých ukazatelů regionální ekonomiky je vývoj počtu podnikatelských subjektů v časové řadě. Neméně důležité je sledovat tento vývoj nikoliv za území celkem, ale podle menších územních celků. V ČR jsou těmito menšími územními celky obce s rozšířenou územní působností, tedy menší území než byly původní okresy. Následující tabulka dokumentuje vývoj v počtu podnikatelských subjektů za období let 2001-2009. Tabulka 23: Počet podnikatelských subjektů v RES podle správních obvodů zájmového území a v Jč. kraji (stav k 31. 12.) 2000 Kraj celkem České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou

data nejsou k dispozi ci

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

128 073

135 717

141 375

142 796

144 260

146 325

148 679

151 989

151 993

34 405 8 567 3 130 8 627 3 327 2 927 4 534 2 840

35 570 8 922 3 278 9 057 3 435 3 066 4 673 2 866

36 931 9 433 3 458 9 603 3 601 3 239 4 913 2 911

37 289 9 559 3 484 9 693 3 664 3 297 4 964 2 928

37 768 9 755 3 557 9 857 3 811 3 340 5 120 2 922

38 437 9 962 3 615 10 037 3 891 3 462 5 258 2 897

39 285 10 199 3 699 10 170 4 041 3 561 5 419 2 929

40 287 10 437 3 768 10 303 4 254 3 720 5 596 2 983

41 015 10 469 3 708 10 327 4 358 3 795 5 658 2 962

Zdroj: Český statistický úřad, 201058 RES = Registr ekonomických subjektů

9.1 Počet podniků k 31. 12. 2010 V následujícím textu je analyzována situace v celkovém počtu podniků na územní působnosti jednotlivých obcí s rozšířenou působností kolem hranic (Český Krumlov, Kaplice, Trhové Sviny, Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň). Nejedná se tedy o celé území okresů. Obce jsou uspořádány podle mapy od západu k východu. Z grafu je zřejmé, že je větší počet podniků na území obcí Český Krumlov a Jindřichův Hradec. Tabulka 24: Počet podnikatelských subjektů v roce 2010 ve vybraném území Český Krumlov 10 696

Obec s rozšířenou působností Počet registrovaných podniků Z toho subjekty, u nichž byla zjištěna aktivita

5 603

4 487

Trhové Sviny 3 906

2 311

2 127

Kaplice

Jindřichů v Hradec 3 756 10 595

Dačice

2 226

5 829


58

http://www2.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casove_rady_orp?OpenDocument&TableRow=1.3

85

Třeboň 5 864 3 174

Graf 22: Počet podnikatelských subjektů ve vybraných správních obvodech k 31. 12. 2010


Zajímavá je analýza podniků podle jejich převažující činnosti, která je dokumentována v následující tabulce. V rámci dalšího komentáře je věnována pozornost pouze sloupci subjekty, u nichž byla zjištěna aktivita. Je určitě zajímavé, že je počet těchto podniků významně nižší, než počet zaregistrovaných podniků. Hlavním předmětem činnosti největšího počtu podniků je obchod, opravy motorových vozidel a výroba výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost; na druhém místě je počet podniků stavebních, a téměř stejný počet podniků se zabývá činností v oblast nemovitostí a pronájmu. Svědčí to o zaměření podnikatelské činnosti v tomto regionu převážně na oblast služeb. Pouze 13 % podniků se zabývá zpracovatelským průmyslem. V rámci celého území kolem hranic, je tento trend velmi podobný. Tabulka 25: Počet subjektů za dané obce s rozšířenou působností podle OKEČ kategorie dle OKEČ nezařazeno zemědělství, myslivost, lesnictví rybolov a chov ryb těžba nerostných surovin zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu stavebnictví obchod, opravy motor. vozidel a výrobků pro os. potřebu a převážně pro domácnost ubytování a stravování doprava, skladování a spoje finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem

86

počet podniků 928 3382 41 13 4727 101 5596 8148 3704 1017 790 5826 448 501 530 3552 39304

z toho subjekty, u nichž byla zjištěna aktivita 330 2077 30 12 2681 64 3283 3719 2026 631 504 2911 350 368 465 1819 21270

Zdroj: Český statistický úřad, 2011 Graf 23: Počet subjektů za dané obce s rozšířenou působností podle OKEČ

9.2 Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 Pro vybrané území je charakteristické, že se počet podniků v roce 2010 zvýšil proti roku 2009. Důležité, je mimo jiného také poznání, že se převážně rozvíjí region Jindřichův Hradec a Český Krumlov, naopak nejméně Dačicko. Tabulka 26: Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009 Obec s rozšířenou působností Počet nově vzniklých podniků

Český Krumlov

Kaplice

Trhové Sviny

Dačice

Jindřichův Hradec

Třeboň

227

129

111

48

268

206

Zdroj: Český statistický úřad, 2011 Graf 24: Změna v počtu podniků k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009


87

Téměř ve všech oblastech (vyjma Třeboňska) došlo k absolutnímu poklesu počtu podniků v oblasti obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu. V některých územních oblastech se snížil počet podniků zabývajících se finančním zprostředkováním. Naopak největší nárůst je v oblasti nemovitostí a pronájmu, ubytování a stravování a stavebnictví. Uvedené údaje dokumentuje následující tabulka s počtem podniků podle jejich odvětvové ekonomické činnosti. Tabulka 27: Český Krumlov – Přírůstek (úbytek) podniků podle OKEČ Obec s rozšířenou působností Nezařazeno

Český Krumlov 55

zemědělství, myslivost, lesnictví

15

zpracovatelský průmysl

-28

výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu

13

Stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ubytování a stravování

37 -16 14

doprava, skladování a spoje

-10

finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby

-30 133 39

ostatní

5

Celkem

227


88

Graf 25: Český Krumlov – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností


Tabulka 28: Kaplice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností Obec s rozšířenou působností nezařazeno

Kaplice 80


25

zpracovatelský průmysl obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

-12 -59

ubytování a stravování

18

činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby

49 12

ostatní

16

celkem

129


89

Graf 26: Kaplice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činnost


90

Tabulka 29: Trhové Sviny – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností Obec s rozšířenou působností nezařazeno

Trhové Sviny 27


13

zpracovatelský průmysl

-12

stavebnictví

25

obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

-21


12

činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti

56

ostatní veřejné, sociální a osobní služby

12

ostatní

-1

celkem

111

Zdroj: Český statistický úřad, 2011 Graf 27: Trhové Sviny – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností

Zdroj: Český statistický úřad, 2011 Tabulka 30: Třeboň – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností Obec s rozšířenou působností

Třeboň

nezařazeno

36


24

stavebnictví

23


36

finanční zprostředkování činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby

-11 66 26

ostatní

6

celkem

206


91

Graf 28: Třeboň – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností


Tabulka 31: Jindřichův Hradec – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností Obec s rozšířenou působností

Jindřichův Hradec

nezařazeno

68


32

stavebnictví obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ubytování a stravování

44 -37 38

finanční zprostředkování

-38


106 37

ostatní veřejné, sociální a osobní služby ostatní

18

celkem

268


92

Graf 29: Jindřichův Hradec – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností


Tabulka 32: Dačice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností Obec s rozšířenou působností nezařazeno

Dačice 51


14

obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

-46

finanční zprostředkování

-16


33

ostatní

12

celkem

48


93

Graf 30: Dačice – Přírůstek (úbytek) podniků podle činností


94

9.3 Kooperující podniky Tabulka 33: Kooperující podniky v projektu

Sídlo

Obor

Link

JH Kasalova pila, s.r.o.

Jarošovská 600/II Jindřichův Hradec

Zpracování dřeva, dřevovýroba

http://www.kasalovapila.cz/

PKD, s.r.o.

Dělnická 413/V, Dačice

Strojírenství, ocelové konstrukce

http://www.pkd.cz/

SOME Jindřichův Hradec s.r.o. Sýrárna bratří Brunnerů, s.r.o.

Jarošovská 1267/II Jindřichův Hradec Jarošov nad Nežárkou 97, Jindřichův Hradec

Prodej zemědělské techniky, automobilů a servis

http://www.somejh.cz/

Výroba originálních sýrů

http://www.syrarnabb.vyrobce.cz/

WINDOOR CZ, s.r.o.

Školní 64/I Jindřichův Hradec

Výroba plastových oken, dveří, montované stavby a stavby na klíč

http://www.windoor.cz/

ČK CONTOUR CZ, s.r.o. Jihostroj a.s. Stavebna Václav Nejedlý s.r.o. Wellness Hotel, a.s.

Poříčí 247 Boršov nad Vltavou Budějovická 148, Veleším Domoradice 120 Český Krumlov Frymburk 40, Frymburk

Stavebnictví

http://www.contour.cz/

Strojírenství

http://www.jihostroj.cz/

Stavebnictví

http://www.stavebna.cz/

Cestovní ruch

http://www.hotelfrymburk.cz/

TŘ Hospodářský park České Velenice, a.s.

České Velenice 555 České Velenice

RESI Třeboň, spol. s r.o.

Novohradská 1153 Třeboň

Rehabilitační pomůcky a zdravotní pomůcky pro tělesně postižené

http://www.resi.cz/

OTAVAN Třeboň, a.s.

Nádražní 641, Třeboň

Textilní výroba

http://www.otavan.cz/

http://www.access.co.at/

zdroj: vlastní

Ve výše uvedené tabulce je uveden seznam podniků, které jsou ochotné aktivně spolupracovat na projektu.

95

10 Kupní síla Jihočeského kraje Jižní Čechy patří z hlediska ekonomiky mezi průměrné regiony. Většina základních ekonomických statistik se pohybuje okolo celostátního průměru. Jihočeský kraj disponuje sice v průměru nižšími mzdami, na druhou stranu je zde poměrně nízká úroveň nezaměstnanosti (4. nejnižší mezi 14českými kraji). Z hlediska ekonomiky je neprogresivnějším okresem Jihočeského kraje centrální okres České Budějovice, jehož metropole je přirozeným centrem celého regionu. Tento okres má jednoznačně nejlepší ekonomické statistiky (např. 5. nejnižší nezaměstnanost mezi okresy ČR). Ekonomicky nejslabší jsou naopak příhraniční okresy (např. nezaměstnanost na Českokrumlovsku přesahuje 20%), nicméně zde je nutno se zmínit o přítomnosti tzv. šedé ekonomiky, která zvyšuje poměrně nízké oficiální statistiky. Kupní síla v přepočtu na 1 obyvatele se pohybuje na 99% českého průměru. Existují ovšem značné rozdíly v úrovni kupní síly jednotlivých okresů i obcí.

Tabulka 34: Průměrná kupní síla na 1 obyvatele v okresech Jihočeského kraje

zdroj: Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, zpracovala INCOMA Research, s.r.o.

Dopravní spojení se zbytkem České republiky a se zahraničím zajišťuje hustá síť silnic evropského systému Praha – Benešov – Tábor -České Budějovice – Linz, Rozvadov - Plzeň - Písek - České Budějovice, České Budějovice - Jindřichův Hradec – Pelhřimov. Hlavní železniční tratě obsluhující Jihočeský kraj jsou: Praha – Tábor – České Budějovice – Summerau, Plzeň – Strakonice – České Budějovice - Gmünd, České Budějovice - Veselí nad Lužnicí - Jihlava – Brno, ovšem význam má i řada dalších tratí. Spojení s ostatními českými kraji zajišťuje také relativně hustá síť autobusových linek provozovaných několika soukromými společnostmi. Na území kraje se nalézá několik hraničních přechodů silničních (Dolní Dvořiště, Studánky, Nová Bystřice, Nové Hrady, Slavonice, Halámky, České Velenice, Strážný, Přední Výtoň, Zadní Zvonková), 2 přechody železniční (České Velenice, Horní Dvořiště) a dále přechody, které jsou otevřeny pro pěší a cyklisty (Stožec, Chlum u Třeboně, České Velenice, Plešné jezero, Nové údolí -

96

Třístoličník, Bučina a České Žleby). Kromě toho se v průběhu turistické sezóny, popřípadě k významným příležitostem, otevírají dočasné přechody pro pěší. 59 Obrázek 12: Úroveň kupní síly v obcích Jihočeského kraje (2007) – index na 1 obyvatele (průměr ČR =100%)

zdroj: Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, zpracovala INCOMA Research, s.r.o.

10.1 Dojížďka a vyjížďka za prací Dojížďka obyvatelstva do zaměstnání a do škol představuje významný sociální jev, jehož rozsah, vzdálenosti, směry a formy reflektují ekonomickou strukturu daného regionu. Odpovídají na jedné straně dosaženému stupni koncentrace obyvatel (resp. sídelní rozdrobenosti) a na straně druhé rozmístění pracovních příležitostí a škol. 60 Pohyb obyvatelstva za prací patří svým rozsahem k významným sociálním jevům. Je příznačný pro všechny vyspělé ekonomiky a odráží se v něm rozpor mezi koncentrací výrobních kapacit do ekonomických center a historicky vzniklou strukturou osídlení, jejíž změny probíhají podstatně pomaleji než koncentrační 59 60

zdroj: Manuál rozvoje cetovního ruchu v Jihočeském kraji, zpracovala INCOMA Research, s.r.o. zdroj: http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/p/13-3133-04

97

procesy ve výrobě. Zároveň se zde odrážejí strukturální změny v ekonomice, rozvoj nebo naopak utlumení některých oborů v jednotlivých regionech, rozpor mezi poptávkou a nabídkou pracovních míst v závislosti na stupni vzdělání a odbornosti. Zasahuje proto do všech hospodářských odvětví, týká se osob všech věkových kategorií i profesního zaměření.61 Do obcí Jihočeského kraje dojíždělo za prací 112 020 osob, což je o 2 298 osob (2,1 %) více než v roce 1991. I mezi osobami dojíždějícími za prací do obcí Jihočeského kraje převažovali muži (60,9 %). Nejvyšší byl jejich podíl v okrese České Budějovice (61,9 %), nejnižší v okrese Prachatice (59,3 %). Proti roku 1991 se jejich počet zvýšil o 2,2 %, zatímco u žen činil nárůst 1,9 %. Graf 31: Porovnání Vyjížďky a dojížďky za prací


Vyšší počet vyjíždějících než dojíždějících se odráží ve velikosti salda dojížďky. Z kraje vyjíždělo o 6 974 osob více, než sem dojíždělo. Kladné saldo dojížďky měl pouze okres České Budějovice (6 443 osob), nejvyšší záporné saldo měly okresy Jindřichův Hradec (-2 746 osob), Písek (-2 732) a Český Krumlov (-2 675). Nejvýrazněji vzrostl proti roku 1991 rozdíl mezi počtem vyjíždějících a dojíždějících v okresech Český Krumlov (3,5krát), Jindřichův Hradec a Strakonice (v obou 2,2krát).62

61

http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04--2__vyjizdka_za_praci http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-_2_1___vyvoj_vyjizdky_za_praci_a_jeji_intenzity 62

98

Graf 32: Vývoj salda dojížďky a vyjížďky


10.1.1 Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících Mezi jednotlivými okresy však ve struktuře vyjíždějících podle věku existovaly rozdíly. V okresech s větší koncentrací průmyslu (České Budějovice, Tábor) a služeb nacházejí mladí lidé více uplatnění a jejich podíl na vyjíždějících byl nižší, než činil krajský průměr. Rozdíly jsou patrné i mezi jednotlivými městy kraje. Ve většině jsou nejsilnější věkovou skupinou vyjíždějících osoby ve věku 40 – 49 let a dále 30 – 39 let, v některých však vysoký podíl na počtu vyjíždějících představují mladí lidé do 24 let (např. Jindřichův Hradec, Milevsko, Prachatice, Třeboň). Mladí lidé přitom častěji vyjížděli mimo svůj vlastní okres. Vyjíždějící ve věku do 29 let směřovali do obcí vlastního okresu pouze z 63,8 %, zatímco v ostatních věkových kategoriích byl tento podíl mezi 72 a 78 %. Vyšší byl naproti tomu u osob do 29 let podíl vyjížďky do jiných krajů (o více než 10 procentních bodů větší než u vyjíždějících ve věku 50 – 59 let). Na vyjížďce v rámci vlastního okresu se nejvíce podílely osoby ve věku 40 – 49 let (26,2 %) a dále ve věku 30 – 39 let (24,1 %). Při vyjížďce do jiných okresů kraje se staly nejsilnější skupinou osoby ve věku 30 – 39 let (23,8 %), ještě vyšší byl podíl této věkové skupiny na vyjíždějících do zahraničí (27,9 %). Více než čtvrtinu vyjíždějících do jiných krajů představovali mladí mezi 15 a 24 lety a přibližně stejné zastoupení měly osoby ve věku 25 – 29 let.

99

Graf 33: Struktura vyjíždějících dle věku a cíle


Podíl mužů a žen na celkovém počtu dojíždějících odpovídá téměř podílu jako u vyjíždějících. Rovněž ve struktuře dojíždějících podle věku nejsou proti vyjíždějícím příliš výrazné rozdíly. Je to dáno tím, že rozhodující část zaměstnaných dojíždí uvnitř kraje. O něco větší podíl mají mezi dojíždějícími vyšší věkové kategorie na úkor dojíždějících do 29. roku věku.63

Graf 34: Struktura vyjíždějících dle věku a pohlaví


63

http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-2_3_vyjizdka_podle_pohlavi,_veku_a_vzdelani_vyjizdejicich

10 0

10.1.2 Vyjížďka podle odvětví Vyjížďka za prací zasahuje všechna odvětví. Nejtypičtější je pro průmysl, což souvisí především s koncentrací výrobních kapacit do ekonomických center, jejichž prostorové rozmístění neodpovídá vždy historicky vzniklé struktuře osídlení. Typická je též vyjížďka pro stavebnictví a některé obory služeb. Postupně však zasáhla i zemědělství, pro něž dříve bývalo obecným jevem spojení místa bydliště a pracoviště. Graf 35: Struktura vyjíždějících dle odvětví


Pokles počtu vyjíždějících v odvětví zemědělství a stavebnictví a nárůst v odvětvích průmyslu či ostatních nevýrobních činnostech se odrazily ve změně podílu jednotlivých odvětví na vyjíždějících celkem proti roku 1991. Nejvýraznější je tato změna v zemědělství a lesnictví. V roce 1991 představovali vyjíždějící v tomto odvětví téměř 17 % všech vyjíždějících, v roce 2001 již jen necelých 7,5 %. Výrazně se naproti tomu zvýšil podíl těch vyjíždějících, kteří uvedli jiná odvětví ekonomické činnosti, než jsou zařazena do výčtu nebo u nichž nebylo odvětví zjištěno.64

64

http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04--2_4_vyjizdka_podle_odvetvi

10 1

Graf 36: Struktura vyjíždějících dle odvětví


10.1.3 Centra dojížďky za prací Pro centra dojížďky byl většinou příznačný vyšší podíl dojíždějících žen, než činí krajský a okresní průměry. Nejvyšší byl tento podíl ve městech Prachatice a Týn nad Vltavou, kde se přibližoval jedné polovině, následovaly České Budějovice. Naproti tomu nejnižší podíly byly v Milevsku Trhových Svinech, kde zůstaly i pod průměrným podílem za příslušný okres.65

65

http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-2_7_centra_dojizdky_za_praci_

10 2

Obrázek 13: Nejsilnější dojížďkové proudy


10.2 Úhrnná bilance dojížďky za prací a do škol Graf 37: Struktura vyjíždějících v rámci ČR

10 3


Z hlediska bilančních vztahů lze dojížďku v jednotlivých okresech charakterizovat takto: České Budějovice – okres jako jediný v kraji měl kladné saldo dojížďky za prací jak se všemi okresy kraje, tak i v souhrnu za ostatní kraje, i když s Hl. m. Prahou a kraji Středočeským a Královéhradeckým bylo saldo záporné. Rovněž saldo dojížďky do škol bylo kladné, a to jak s ostatními okresy kraje, tak i v souhrnu za ostatní kraje. Český Krumlov – záporné saldo dojížďky za prací bylo převážně ovlivněno dojížďkou mezi okresy kraje (kladné bylo saldo pouze s okresem Jindřichův Hradec), vzájemná dojížďka s okresy ostatních krajů byla poměrně nízká. Záporné saldo dojížďky do škol bylo nejvyšší mezi okresy kraje. I když podíl dojížďky mezi okresem a jinými kraji byl vyšší než u dojížďky za prací, měl rozhodující vliv poměr mezi vyjížďkou a dojížďkou do jiných okresů kraje. Jindřichův Hradec – okres měl druhé nejvyšší záporné saldo dojížďky za prací i do škol. Vzhledem k tomu, že v okrese byla poměrně silná vzájemná dojížďka za prací s okresy jiných krajů, byla záporná hodnota salda ovlivněna nejen meziokresním saldem v rámci kraje (kladné saldo pouze s okresem Prachatice), ale významnou měrou i saldem s jinými kraji. V dojížďce do škol bylo záporné saldo s okresy vlastního kraje 1,7krát vyšší než saldo s jinými kraji.66

66

http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/o/13-3133-04-4__uhrnna_bilance_dojizdky_za_praci_a_do_skol_

10 4

11 Shrnutí a závěr z regionu Jižní Čechy

11.1 Projekty a iniciativy V regionu Jižní Čechy bylo provedeno nebo běží několik projektů, které mají blízkou vazbu k projektu RegioTalent. Jedná se např. o projekty zabývající se kvalitou bydlení a života ve venkovských oblastech (QUALIST), rozvojem spolupráce s dolnorakouskou oblastí Waldviertel na politické, veřejnosprávní, hospodářské a marketingové úrovni (platforma ERSN), dále pak o projekty týkající se trhu práce a v tomto ohledu především dalšího vzdělávání za účelem zvýšit zaměstnanost (např. Dobrá práce v Jihočeském kraji), ale také o projekty, které si kladou za cíl rozvíjet dopravu a dopravní infrastrukturu mezi příhraničními oblastmi obou zemí („Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“). Mnohé projekty týkající se rozvoje společného příhraničního prostoru se vztahem k projektu RegioTalent nebyly v české části uvedeny, protože byly detailně popsány a analyzovány v rakouské části zprávy.

11.2 Vývoj obyvatelstva V roce 2010 žilo v Jihočeském kraji, který se rozkládá na ploše 10.057 km2, celkem 638.706 obyvatel. V zájmovém území, tedy v okresech Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec, které se rozkládají na celkové ploše 5.196,97 km2, žilo v témže roce celkem 341.581 obyvatel. V období let 2005 až 2010 došlo v Jihočeském kraji celkově k nárůstu počtu obyvatelstva (+1,74%). Největší nárůst počtu obyvatelstva byl přitom v uvedeném období zaznamenán v krajském městě České Budějovice (+3,31%), naopak největší pokles počtu obyvatelstva v uvedeném období byl zaznamenán v Dačicích (-1,04%). Dle prognózy složení obyvatelstva Jihočeského kraje do roku 2040 má v této oblasti dojít ke zvýšení počtu osob starších 60ti let, podíl 45ti až 50ti letých osob na celkovém počtu obyvatelstva má zůstat zhruba stejný, zatímco počet osob v produktivním věku (ve věku 20ti až 45ti let) se má radikálně snížit. Dále má dojít také ke snížení počtu mladistvých a dětí a stejně tak i ke snížení počtu porodů. V Jihočeském kraji – podobně jako u jeho hornorakouského protějšku, kraji Mühlviertel – dochází ke stěhování obyvatel směrem k centru území – do měst a jejich okolí, zatímco přihraniční a venkovské oblasti se vysidlují. V období let 2000 až 2009 byl jak v celém Jihočeském kraji, tak i v celém zájmovém území zaznamenán nárůst počtu narozených dětí, tedy kromě obce Týn nad Vltavou.

10 5

Závěrem lze říci, že v Jihočeském kraji přibývá počet obyvatel, kromě správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Kaplice, kde dochází od roku 2005 k postupnému vysidlování, stejně tak i ve správním obvodu ORP Dačice, který je v tom samém ohledu na druhém místě za Kaplicí. V Jindřichově Hradci dochází od roku 2008 k výraznému zvýšení počtu obyvatel z důvodu přistěhování, stejně tak i v Českém Krumlově. Nejsilnější příliv obyvatelstva – pravděpodobně z důvodu většího množství a kvality pracovních příležitostí – byl zaznamenán v rozmezí let 2005 až 2007 v Českých Budějovicích. V současné době se tento příliv ustálil na zhruba dvoutřetinové hodnotě roku 2005.

11.3 Analýza trhu práce a hospodářství Od roku 2009 až do 31. 3. 2011 je v Jihočeském kraji víceméně konstantní míra nezaměstnanosti ve výši 8,3%. Jedná se o nejvyšší stav od roku 2000. Zároveň patří Jihočeský kraj ke krajům s nejnižší mírou nezaměstnanosti v České Republice (ve srovnání všech českých a moravských krajů je na 5. místě krajů s nejnižší mírou nezaměstnanosti). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v zájmovém území byla v roce 2009 v Dačicích (12,82%), Kaplici (11,79%) a v Českém Krumlově (10,98%). V ostatních okresech se tom samém roce pohybovala míra nezaměstnanosti okolo průměrné úrovně. Podobně jako na rakouské straně je i v Jižních Čechách aktuální problematika vyjíždějících za prací buď v rámci kraje, nebo přes jeho hranice. Pro analýzu byly k dispozici bohužel pouze data z let 1991 a 2001. Aktuální data ze sčítání lidu, kde tato problematika byla sledována, v dubnu 2011 budou k dispozici nejdříve v roce 2012. Tato data ukázala, že v roce 2001 vyjíždělo za prací z Jižních Čech ca. 16.000 osob. Od roku 1991 do roku 2001 se počet vyjíždějících za prací z Jižních Čech téměř zdvojnásobil. Vyjíždějících za prací v rámci Jižních Čech bylo v roce 2001 více než 110.000. S počtem vyjíždějících za prací souvisí – podobně jako na rakouské straně – odliv kupní síly z jednotlivých okresů a její přiliv do okresů České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor (poznámka: Tábor není v zájmovém území). Z tohoto důvodu byly i v Jižních Čechách odstartovány projekty na podporu prodeje/nákupu regionálních produktů (např. značka „Regionální potravina“). V rámci celého Jihočeského kraje jsou podnikatelsky jednoznačně nejvíce aktivní České Budějovice. V rámci zájmových oblastí je (zakládáno) nejvíce podniků v Českém Krumlově a v Jindřichově Hradci, a to nejvíce v oblasti obchodu a oprav, výroby a zásobování energiemi, zpracovatelského průmyslu, trhu s nemovitostmi, zemědělství, lesnictví a myslivosti, ale také v oblasti veřejných a sociálních služeb. Kromě území Českých Budějovic, kde se nachází několik velkých podniků, dominují hospodářství Jižních Čech spíše malé a střední podniky. V roce 2010 bylo v zájmovém území (kromě Českých Budějovic) založeno 989 nových podniků, z toho nejvíce ve správních obvodech ORP Jindřichův Hradec (268), Český Krumlov (227) a Třeboň (206). Oblast činnosti nově založených

10 6

podniků spadá nejvíce do odvětví „nemovitosti a pronájem“, „hotelnictví“ a „stavebnictví“.

11.4 Geografický závěr Přirozené a hospodářské centrum oblasti Jižní Čechy jsou České Budějovice disponující relativně velkým množstvím pracovních možností. Hospodářsky nejslabším článkem regionu jsou – podobně jako na straně Horního Rakouska – příhraniční okresy, zejména Dačice a Kaplice. Z tohoto důvodu by se měly pilotní projekty v rámci RegioTalentu zaměřit zejména na podporu rozvoje možností práce a kvality života zejména v těchto oblastech.

10 7

Část C MEZINÁRODNÍ (AT - CZ)

10 8

12 Srovnání regionů Mühlviertel - Jižní Čechy 1. Regionální rozvoj struktury

2. Projekty a iniciativy

10 9

Mühlviertel Regionální management Mühlviertel, EUREGIO`s, Leader Regiony, projekty v rámci programů Agenda 21 a Regio 13.

Mnoho projektů v oblasti kvality života (zvláště strategicky zaměřené projekty) a práce (také prakticky a operativně zaměřené projekty), méně projektů a aktivit v oblasti „talentů“. Společenská změna, kulturní sblížení, navázání vztahů a posílení kooperace v příhraničí a vývoj směrem k jednomu společnému prostoru sjednocujícímu práci i život potřebují čas, a proto jsou nutné další projekty a iniciativy (mj. dle názoru strategických partnerů projektu).

Jižní Čechy Jedna část zájmového území (okres Český Krumlov) spadá do Euroregionu Šumava. Druhá část zájmového území spadá do Euroregionu SILVA NORTICA (okresy České Budějovice a Jindřichův Hradec). V rámci programu LEADER působí ve sledovaných třech okresech kraje Jižní Čechy tzv. místní akční skupiny (MAS). Tyto jsou mj. členy Národní sítě MAS ČR. Obce mohou účelově zřizovat dobrovolné svazky obcí – v současnosti jich v regionu existuje 58, v zájmovém území jich aktivně působí 26. V kraji dále existuje sdružení SMOJK – Svaz měst a obcí Jihočeského kraje. Projekty týkající se: • kvality bydlení a života ve venkovských oblastech, • spolupráce s Waldviertelem • na politické, veřejnosprávní, hospodářské a marketingové úrovni, • trhu práce a v tomto ohledu především dalšího vzdělávání za účelem zvýšit zaměstnanost, • rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury

3. Obyvatelstvo Obyvatelstvo:

V roce 2010: 268.414 obyvatel v Mühlviertel (rozloha 3.080 km2). Zhruba stejný počet mužů a žen.

Vývoj obyvatelstva

V období 2005-2010 došlo ve spolkové zemi Horní Rakousko celkově k nárůstu počtu obyvatelstva o + 1,2%. V okrese Rohrbach došlo k poklesu počtu obyvatelstva o -0,7%, v ostatních okresech Mühlviertelu došlo ke zvýšení počtu obyvatel. Výrazné zvýšení počtu osob nad 65 let, výrazné snížení osob mladších 20ti let (Rohrbach: -42,5%, Freistadt: -31,6%), výrazné snížení počtu mladých osob a osob v produktivním věku (20-64ti letých), Rohrbach má dosáhnout negativního rekordu.

Prognóza složení obyvatelstva do roku 2040

V roce 2010: 638.706 obyvatel v jihočeském kraji (rozloha 10.057 km2) resp. 341.581 v zájmovém území (plocha 5.196,97 km2). O něco méně mužů než žen. V období 2005-2010 došlo v Jihočeském kraji celkově k nárůstu počtu obyvatelstva o + 1,74 %. Největší nárůst na území obce s rozšířenou působností (ORP) České Budějovice (krajské město) + 3,31%, největší pokles obyvatel na území ORP Dačice -1,04%. Zvýšení počtu osob starších 60 let, stejný podíl 45-50ti letých na celkovém počtu obyvatelstva, radikální snížení počtu osob v produktivním věku 20-45ti let, snížení počtu mladistvých a dětí, snížení počtu porodů.

Tendence pohybu obyvatelstva

Tendence: Zvýšení v centrální oblasti, ve městech a okolí měst – snížení v příhraničních a venkovských oblastech

Počty narozených dětí

V okresech Urfahr okolí, Perg, Freistadt V období 2000-2009 byl jak v celém nárůst, v okresu Rohrbach pokles počtu Jihočeském kraji, tak i ve sledovaných narozených dětí. okresech zaznamenán nárůst počtu narozených dětí, v období 2005-2009 byl zaznamenán pokles pouze v ORP Týn nad Vltavou.

Přistěhovaní obyvatelé

Zvýšení migrace do měst a okolí měst Všeobecně přibývá v Jihočeském kraji počet

11 0

Podobné tendence.

(Urfahr-okolí, Perg), okres Rohrbach se smrskává – snížení počtu obyvatel, Freistadt zaznamenal lehký nárůst počtu obyvatel. Snížení počtu obyvatel v příhraničních obcích horní a dolní oblasti Mühlviertel, nejvyšší ztráty počtu obyvatel z důvodu migrace jsou v okresech Rohrbach a Freistadt

4. Regionální hospodářská struktura

• • • •

převaha malých a středních podniků dominance řemesla a obchodu, málo průmyslu velký význam připadá stavebnictví a zpracování dřeva pouze v okresu Perg existuje několik větších podniků s více než 1000 zaměstnanci, a tím pádem i vyvážená struktura z malých, středních a velkých podniků

obyvatel; v příhraniční oblasti Kaplice však přírůstek obyvatel stěhováním od roku 2005 výrazně klesá, Dačice jsou na druhém místě, co se týče míry snižování přírůstku obyvatelstva stěhováním v období 2000 – 2009; v Jindřichově Hradci bylo od roku 2008 zaznamenáno výrazné zvýšení počtu přistěhovaných obyvatel, obdobně zvýšení bylo zaznamenáno i v Českém Krumlově. V Českých Budějovicích došlo k nejsilnějšímu přílivu obyvatelstva (díky pracovních možnostem - průmysl), a to v období let 2005-2007. V současné době se tento příliv ustálil na cca dvoutřetinové hodnotě roku 2005.

V rámci zájmových oblastí jsou podnikatelsky nejvíce aktivní okresy Český Krumlov a Jindřichův Hradec. V rámci celého Jihočeského kraje jednoznačně dominují České Budějovice. Struktura/nejvíce zastoupená odvětví v zájmovém území: 1. Obchod, opravy/servis 2. Výroba a zásobování energiemi 3. Zpracovatelský průmysl 4. Trh s nemovitostmi 5. Zemědělství, lesnictví a myslivost 6. Jiné veřejné a sociální služby V Českých Budějovicích se nachází několik velkých podniků, jinak je regionální

11 1

5. Školy a kvalifikace

V roce 2010 bylo v celém Horním Rakousku 266.970 žáků a žákyň, vysoký počet žáků byl na středních školách; v Horním Rakousku je nedostatek kvalifikovaných pracovních v následujících oblastech: • gastronomie/turismus, • zdravotnictví, • sociální oblast • oblast vzdělávání

hospodářská struktura Jižních Čech založena spíše na malých a středních podnicích. Střední školy v JČ (gymnázia, střední odborné školy jako např. OA, střední průmyslové školy): • počet škol: 97 • počet studentů a studentek: 35.553 Vyšší odborné školy v JČ: • počet škol:17 • počet studentů a studentek: 2.269 Univerzity v JČ: • počet univerzit: 5 • počet studentů a studentek: 15.771 • více než zdvojnásobení počtu studentů od školního roku 2001/2002 (všechny výše uvedené údaje se vztahují ke školnímu roku 2009/2010)

6. Situace na trhu práce Míra nezaměstnanosti

11 2

březen 2011: 4,3% celkově v Horním Rakousku roční průměr 2010: okres Urfahr-okolí:2,3% okres Rohrbach: 3,8 % okres Freistadt: 4,0% okres Perg: 4,1% Velmi malá míra nezaměstnanosti ve srovnání s celým Horním Rakouskem a Rakouskem, od roku 2011 pozitivní vývoj na trhu práce: snížení míry nezaměstnanosti/zvýšení míry zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti činila v Horním

31. 3. 2011: 8,3% za celý Jihočeský kraj (= nejvyšší stav od roku 2000, který trvá již od roku 2009). Zároveň patří Jihočeský kraj ke krajům s nejnižší mírou nezaměstnanosti v České republice (5. místo). Nejvyšší míra nezaměstnanosti v zájmovém území v roce 2009: 1. Dačice (12,82%) 2. Kaplice (11,79%) 3. Český Krumlov (10,98%) V ostatních okresech se pohybuje míra nezaměstnanosti okolo průměrné úrovně.

7. Nově založené podniky

Rakousku na konci března 2011 4,3%. Tato míra ležela o 1,1% níže než v roce 2010. Celorepublikově činí míra nezaměstnanosti 6,9%. 830 nových podnikatelů a podnikatelek (včetně nově založených podniků a převzetí podniků) Nově založené podniky v roce 2010: 1. Urfahr-okolí: 251 2. Freistadt: 190 3. Perg:172 4. Rohrbach: 156 Jednoznačně nejvíce jsou zakládány podniky v řemeslných oblastech následovány oblastí obchodu a informací/poradenství.

8. Situace vyjíždějících a dojíždějících za prací

V roce 2010 bylo 17,3 % všech podniků v Horním Rakousku založeno jen v oblasti Mühlviertel. V celé oblasti Mühlviertel existují velmi vysoké míry dojíždějících za prací, nejvíce v okresu Urfahr-okolí. Vyjíždějící za prací v ostatních okresech Horního Rakouska: okres Urfahr-okolí: 68,10% okres Freistadt: 60,90% okres Rohrbach: 50,60% okres Perg: 47,10%

11 3

Počet nově založených podniků v zájmovém území (kromě Českých Budějovic) v roce 2010 byl 989, z toho bylo nejvíce založeno podniků v okresech Jindřichův Hradec (268 podniků), Český Krumlov (227 podniků) a Třeboň (206) podniků). Nejčilejší podnikatelská aktivita panuje přitom v odvětvích „nemovitosti a pronájem“, „hotelnictví“ a „stavebnictví“.

Vyjíždějící za prací z Jižních Čech (v roce 2001):16.000 osob Vyjíždějící za prací z okresů České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor: skoro 6.000 osob z jednotlivých okresů. Od roku 1991 do roku 2001 se počet vyjíždějících za prací z Jižních Čech skoro zdvojnásobil.

Podíl všech zaměstnanců, kteří dojíždějí za prací do města Linec: mezi 53,2% a 32,9%

Vyjíždějících za prací v rámci Jižních Čech bylo v roce 2001 více než 110.000. Počet osob, které v rámci Jižních Čech dojíždějí/vyjíždějí za prací, je skoro shodný. Ani ve věkové struktuře osob, které dojíždějí/vyjíždějí za prací v rámci Jižních Čech, nejsou žádné výrazné rozdíly. Vyjíždějící za prací z obcí kraje dle odvětví (rok 2001): 1. Průmysl 2. Stavebnictví 3. Školství, zdravotnictví, sociální činnosti 4. Obchod

9. Odliv kupní síly

Z oblasti Mühlviertel odtéká kupní síla do Index kupní síly je nejsilnější v okresech měst (nejvíce z okresu Urfahr-okolí) – to České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor koreluje s mírou vyjíždějících a (Tábor již není v zájmovém území). dojíždějících za prací. V okresech oblasti Mühlviertel odtéká více kupní síly, než přitéká.

10. Geografický charakter území

11 4

Rohrbach a Freistadt vykazují na základě vzdálenosti k hlavnímu městu země Horní Rakousko rozdílné podmínky vzhledem k okresům Urfahr-okolí a Perg, které s Lincem hraničí. V příhraničních územích Rohrbach a Freistadt jsou proto nutné aktivity a pilotní projekty.

Přirozené a hospodářské centrum regionu jsou České Budějovice, které disponují velkými průmyslovými podniky. Hospodářsky nejslabším článkem regionu jsou příhraniční okresy Dačice a Kaplice.

13 Shrnutí •

Regionální vývoj: podobné struktury v obou zemích.

•

Projekty a iniciativy: V obou příhraničních regionech existují projekty v podobných oblastech (práce, podniky, kvalita života a bydlení). V rámci předložené analýzy však může vzniknout dojem, že v Česku je realizován výrazně nižší počet projektů. V tomto ohledu je však třeba upozornit na to, že je (z různých důvodů) obtížné identifikovat takové projekty, které jsou předmětem zájmu projektu RegioTalent. Srovnatelné ohodnocení je proto paušálně víceméně nemožné.

•

Obyvatelstvo: Mühlviertel a Jižní Čechy jsou srovnatelné, co se týče vývoje a složení obyvatelstva. Předpověď vývoje obyvatelstva do roku 2040 je v obou regionech podobná.

•

Nezaměstnanost: V roce 2011 je v Horním Rakousku/oblasti Mühlviertel výrazně nižší míra nezaměstnanosti než v Jižních Čechách. Nedostatek odborných pracovních sil existuje v obou regionech.

•

Hospodářská struktura: Podobná struktura v obou regionech, v zájmových územích se nacházejí spíše malé a střední podniky, průmyslové a velké podniky se nacházejí ve městech a v regionálních centrech.

Závěrem lze říci, že obě strany hranice se potýkají s podobnými problémy. Těmi jsou zejména: • velký počet vyjíždějících za prací • snižování počtu obyvatelstva v příhraničních okresech • odliv kvalifikovaných pracovních sil • nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v technických oblastech • kvalifikace všeobecně a vyšší kvalifikace (zvyšování úrovně vzdělání / akademici) • ženy a mladiství jako zvláštní cílová skupina Rozdíl mezi oběma oblastmi spočívá v jazyce a v historickém vývoji po 2. světové válce. Za zmínku stojí také nadále trvající rozdíl ve výši mezd a v sociálním i pracovním právu, včetně role a síly odborů. Ve srovnání s Rakouskem je v Česku také méně vyvinutá infrastruktura, zvláště dopravní. Přese všechny projekty, iniciativy, aktivity a kooperace je výsledný závěr ten, že je třeba dalších aktivit a projektů k posílení kooperace mezi Rakouskem a Českem resp. k rozvoji hraničního prostoru.

11 5

Jedním z nejvýznamnějších bodů je přitom ten, že porozumění pro kulturu a lidi na základě spolupráce, komunikace a vzájemných vztahů musí být podporován. K tomu je třeba vytvářet ve zvýšené míře povědomí a citlivost na všech úrovních, odbourávat předsudky, posilňovat sociální dialog, výstavbu sítí a dlouhodobých kooperací v příhraničním regionu Mühlviertel a Jižní Čechy. Tento společenský obrat směrem k přiblížení kultur a regionů je dlouhodobého rázu, poněvadž lidé a regiony potřebují k vývoji čas. Z tohoto důvodu je nadále potřeba rozličných iniciativ, projektů a výstavby dlouhodobých kooperací.

Není hranic. Ani pro myšlenky, ani pro city. Strach vytváří hranice. Ingmar Bergman (1918-2007)

11 6

SEZNAM LITERATURY

1. Indikatoren für die Auswirkungen des Programms der Ländlichen Entwicklung 20072013 in Österreich. Franz Sinabell (Koordination), Julia Bock-Schappelwein (WIFO), Christina Mayer (StatistikAustria), Erwin Schmid, Martin Schönhart und Martin Kniepert (Universität für BodenkulturWien), Gerhard Streicher (Joanneum Research). 2. Systemische Evaluierung des Regionalmanagements in Österreich, Kurzfassung Petra Draxl, Peter Schneidewind, Ruth Downes, Milan Bucek (unter der Mitarbeit von Karl Zehetner, Romana Bartl und Michael Patak), Wien, November 2004. 3. EUREGIO bayerischer wald – böhmerwald, Regionalmanagement Mühlviertel http://www.euregio.at/euregio/detail/2741730/rmaustria.html (Stand 27.4.2011) 4. Land Oberösterreich – Ländliche Entwicklung - Leader-TOP: Best-Practice-Projekte aus den Leader-Regionen: http://www.land-oberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/SID-C9F2486715BF75EF/ooe/hs.xsl/93751_DEU_HTML.htm (Stand 18.04.2011) 5. Agenda 21 Netzwerk Oberösterreich: http://www.agenda21-ooe.at/ (Stand 17.4.2011) 6. Land Oberösterreich: Regio 13 – Impulse für Oberösterreich: http://www.landoberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/ooe/hs.xsl/regio13_DEU_HTML.htm (Stand 29.4.2011) 7. Land OÖ, Abteilung Statistik, (Zahlen und Fakten, Regionaldatenbank): http://www.land-oberoesterreich.gv.at/cps/rde/xchg/SID-B89FF5656CD9F0D5/ooe/hs.xsl/12136_DEU_HTML.htm (Stand April 2011) 8. Land OÖ Pressekonferenz „Wanderungsbilanz“ vom 23. Juni 2010, Klubobmann Fürlinger. 9. Information der Abteilung Statistik des Amtes der Oö. Landesregierung: “Bevölkerungsentwicklung 2005 bis 2040 und Auswirkungen des demografischen Strukturwandels in den Bezirken Oberösterreichs“, Sept. 2006: (Hauptergebnisse der ÖSTAT-Bevölkerungsprognose 2005 bis 2040 für Oberösterreich). 10. Wirtschafts-Entwicklungsstrategie für den Bezirk Freistadt: „Konzept Zukunft Wirtschaft Freistadt“, Wirtschaftskammer Oberösterreich - Bezirksstelle Freistadt, Herbst 2009. 11. Wirtschafts-Entwicklungsstrategie für den Bezirk Urfahr-Umgebung:“Zukunft Wirtschaft UU“, Wirtschaftskammer Oberösterreich - Bezirksstelle Urfahr-Umgebung, November 2009.

11 7

12. Wirtschafts-Entwicklungsstrategie für den Bezirk Perg: „Zukunft Wirtschaft Perg“, Wirtschaftskammer Oberösterreich – Bezirksstelle Perg, Herbst 2009. 13. Wirtschafts-Entwicklungsstrategie für den Bezirk Rohrbach: Zukunft Wirtschaft Rohrbach“, Wirtschaftskammer Oberösterreich – Bezirksstelle Rohrbach, Herbst 2009. 14. Projekt Zukunftsland OÖ, 04.06.2009, Land Oberösterreich, Direktion Präsidium, Abteilung Statistik: Oberösterreich besser verstehen: Zahlen und Fakten zum Thema: www.land-oberoesterreich.gv.at 15. Analyse des Qualifikationsbedarfs in zehn ausgewählten Berufsbereichen anhand von Stellenmarktinseraten- Bundesland-Endbericht – Oberösterreich, informationscouts - Josef Mair, Wien Januar 2011. 16. Kaufkraftstudie des Landes OÖ und der WKOÖ, 2003. 17. Monatsbericht AMS OÖ, März 2011. 18. Land OÖ, Presseaussendung Wirtschaftslandesrat Sigl).

vom

01.03.

2011

(LH

Pühringer

und

19. Daten zur Lage der Arbeitnehmer/-innen Bezirk Freistadt, Kammer für Arbeiter und Angestellte für Oberösterreich, 2007.

Quellen Datenmaterial: •

Land OÖ, Abteilung Statistik, www.land-oberoesterreich.gv.at

•

Wirtschaftskammer Oberösterreich und Wirtschaftskammern der Bezirke www.wko.at/ooe/statistik WKO Portal - Presseaussendungen

•

Kammer für Arbeiter und Angestellte Auspendlerstatistik, Stand Juli 2010.

•

Arbeitsmarktservice OÖ, Bezirksstelle Urfahr-Umgebung.

(Zahlen

und

OÖ,

Fakten,

Regionaldatenbank):

Abteilung

Wirtschaftspolitik:

Tschechische Republik: 1. Český statistický úřad Centra dojížďky za prací [online] 2005 [cit. 4.5.2011], dostupné na: 2. Český statistický úřad Časové řady za správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) v Jihočeském kraji za roky 2000 až 2009 [cit. 30.4.2011], dostupné na:

11 8

3. Český statistický úřad Časové řady za správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) v Jihočeském kraji za roky 2000 až 2009 [cit. 30.4.2011], dostupné na: 4. Český statistický úřad Dojížďka za prací a do škol v Jihočeském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) [cit. 30.4.2011], dostupné na: 5. Český statistický úřad Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem (ORG5012PU_OK), [cit. 30.4.2011], dostupné na: 6. Český statistický úřad Jihočeský kraj - nezaměstnanost [cit. 30.4.2011], dostupné na: 7. Český statistický úřad Jihočeský kraj - obyvatelstvo [cit. 30.4.2011], dostupné na: 8. Český statistický úřad Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010, České Budějovice: regionální ČSÚ Jihočeského kraje, 2010, dostupné na: 9. Český statistický úřad Úhrnná bilance dojížďky za prací a do škol [online] 2005 [cit. 4.5.2011], dostupné na: 10. Český statistický úřad Věkové složení obyvatelstva Jihočeského kraje k 31.12.2009 a podle projekce obyvatelstva k 1.1.2040 [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 11. Český statistický úřad Vyjížďka podle odvětví [online] 2005 [cit. 4. 5. 2011], dostupné na: 12. Český statistický úřad Vyjížďka podle pohlaví, věku a vzdělání vyjíždějících [online] 2005 [cit. 4.5.2011], dostupné na: 13. Český statistický úřad Vyjížďka za prací [online] 2005 [cit. 4.5.2011], dostupné na:.

11 9

14. Český statistický úřad Vývoj dojížďky jako formy prostorové mobility v ČR [online] 2005 [cit. 4.5.2011], dostupné na: 15. Český statistický úřad Vývoj lidských zdrojů v JčK 2000 až 2009 (vybrané kapitoly), České Budějovice: ČSÚ 2010, Kód publikace 311363-10, dostupné na: 16. Český statistický úřad Vývoj vyjížďky za prací a její intenzity [online] 2005 [cit. 4.5.2011], dostupné na:. 17. Drtina, P., Kovařík T. Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji. INCOMA Research, květen 2007. [cit. 3.5.2011], dostupné na: 18. Euregio Silva Nortica Projekt „Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“ [cit. 30.4.2011], dostupné na: 19. Euregio Silva Nortica Projekt „QUALIST - Zlepšení kvality bydlení a života v malých městech ve venkovských oblastech“ [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 20. Euregio Silva Nortica Projekt „Založení hospodářské platformy ERSN“ [cit. 30.4.2011], dostupné na: 21. Euroregion Šumava Euroregion Šumava [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 22. Jihočeská hospodářská komora Projekt Impuls pro kariéru [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 23. Jihočeský kraj Dlouhodobý záměr rozvoje školství v kraji - příloha č. 2 - průchod žáků vzdělávací soustavou. [cit. 28. 03. 2011], dostupné na: 24. Jihočeský kraj Nová data o nezaměstnanosti - únor 2011 [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 25. Jihočeský kraj Program rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013, České Budějovice: Krajský úřad Jihočeského kraje, 2007, dostupné na:

12 0

26. Jihočeský kraj Registr svazků obcí a zájmových sdružení právnických osob [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 27. Jihočeský kraj Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010, [cit. 28. 03. 2011], dostupné na: 28. Ministerstvo zemědělství ČR Základní informace o Celostátní síti pro venkov, [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 29. Ministerstvo zemědělství ČR Krajská síť Jihočeský kraj, Krajská agentura pro zemědělství a venkov Jihočeský kraj. [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 30. MSB Technet Mühlviertel South Bohemia Technology Network From competition to co-operation. Od konkurence ke spolupráci. Vytvoření společné přeshraniční sítě aktérů v oblasti technologické kompetence. [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 31. Národní síť MAS ČR Krajské sdružení Národní sítě MAS ČR, o. s. v Jihočeském kraji, [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 32. Národní síť MAS ČR Národní síť Místních akčních skupin České republiky, o.s. [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 33. Regionální informační servis Seznam mikroregionů. [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 34. Úřad práce České republiky Regionální individuální projekt „Se sousedy k vzdělávání“ [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 35. Úřad práce České republiky Projekt „Cesta do práce v Jihočeském kraji“ [cit. 30. 4. 2011], dostupné na: 36. Úřad práce České republiky Projekt „Dobrá práce v Jihočeském kraji“ [cit. 30.4.2011], dostupné na:

12 1

Děkujeme strategickým partnerům projektu RegioTalent za informativní rozhovory a cenné příspěvky. Děkujeme také všem dalších osobám, které nám ochotně daly k dispozici informace a podklady ke zpracování.

12 2

SITUAČNÍ ZPRÁVA. regionů MÜHLVIERTEL JIŽNÍ ČECHY

Recommend Documents