Simon Wiesenthal: Fale n "lovec nacist "

AAARGH Cesky a slovaky

Simon Wiesenthal: Falen "lovec nacist" Mark Weber Institute for Historical Review

P edmluva Simon Wiesenthal vyhledával ze svého vídeského „idovského dokumentaního centra“ víc ne 40 rok stovky „nacistickch zloinc “. Za svou práci nejznámj ího svtového „lovce nacist“ dostal nkolik estnch doktorát a mnoství vyznamenání vetn nejvy

ího nmeckého vyznamenání. Bhem oficiální slavnosti v Bílém dom v srpnu 1980 mu pedal prezident Carter se slzami v oích zvlá tní zlatou medaili udlenou kongresem. Prezident Reagan ho v listopadu 1988 vyzdvihnul jako jednoho z „opravdovch hrdin“ 20.století. Tato ijící legenda byla v jistch náznacích vykreslena dnes u neijícím Laurencem Olivierem ve fantasy filmu z roku 1978 „Chlapci z Brazílie“ a Benem Kingsleyem ve filmu HBO „Vrazi mezi námi : píbh Simona Wiesenthala“ z roku 1989. Je po nm pojmenována jedna z nejprominentnj ích organizací pro památku holocaustu - The Simon Wiesenthal Center of Los Angeles. Wiesenthalova povst morální autority je nezaslouená. Mu, jeho The Washington Post nazval „mstícím se andlem holocaustu “ (1), má málo znám, ale zato dobe zdokumentovan záznam neúcty vi pravd. Lhal ohledn svch válench zku eností, pikrá loval své poválené úspchy v „lovu nacist“ a roz ioval podlé li o údajnch nmeckch zvrstvech. Rzné verze Szymon (Simon) Wiesenthal se narodil 31.prosince 1908 v Buczacz, v mst haliské provincie (dne ní Buka na Ukrajin), na tehdej ím okraji Rakousko-Uherské monarchie. Jeho otec byl prosperující obchodník s cukrem. V rozporu s tím, co o nm bylo napsáno, Wiesenthalova innost bhem válench let nmecké okupace zstává nejasná. Ve tech rznch vpovdích podal rozporuplné verze svch válench aktivit. První svdectví podal pod písahou bhem dvoudenního vy etování, které v kvtnu 1948 provedla oficiální norimberská komise USA pro válené zloiny. (2) Druhá verze je souhrnem jeho ivota, kter byl souástí „Aplikace pro pomoc“ Mezinárodní komise pro pomoc uteencm “ z ledna 1949 (3) a tetí verze byla popsaná v jeho autobiografii „Vrahové mezi námi“, je byla prvn publikována v roce 1967. (4)

WEBER : Simon Wiesenthal: Fale n "lovec nacist "

Sov tsk in enr nebo tovární mechanik ? Pi svém vslechu v roce 1948 Wiesenthal uvedl, e „v letech 1939 a 1941“ byl hlavním sovtskm inenrem pracujícím ve Lvov a Odse. (5) Shodn s tím uvedl ve svém prohlá ení z roku 1949, e od prosince 1939 a do dubna 1940 pracoval jako architekt ernomoského pístavu v Odse. Ale podle jeho autobiografie strávil období mezi polovinou záí 1939 a ervnem 1941 v Sovty ovládaném Lvov, kde pracoval jako „mechanik v továrn na postelové pruiny. “ (6) „Relativní svoboda“ Kdy v ervnu 1941 Nmci pevzali kontrolu nad Haliem, Wiesenthal byl na as internovan v koncentraním táboe Janowska poblí Lvova, odkud byl nkolik msíc poté pesunut do tábora spojeného s opraváskmi pracemi (OAW) Ostbahn ve Lvov v Nmeckem spravované ásti Polska. Wiesenthal ve svojí autobiografii uvedl, e tam pracoval jako „technik a projektant “, e s ním bylo zacházeno vícemén dobe, a e jeho pím nadízen byl „tajn antifa ista“, kter mu dokonce dovolil vlastnit dv pistole. Wiesenthal ml svou vlastní kancelá v „malé devné boud“, t il se „relativní svobod a bylo mu umonno vycházet mimo plot. “ (7) Partizánsk bojovník ? Dal í ást Wiesenthalova ivota – od íjna 1943 do ervna 1944 – je nejtemnj í a jeho verze z tohoto období jsou protichdné. Bhem svého vslechu v roce 1948 uvedl, e utekl ze lvovského tábora Janowska a pidal se k „partizánské skupin, která operovala v oblasti Tarnopol-Kamenopodolsk. “ (8) Wiesenthal uvedl : „Byl jsem partyzánem od 6.íjna 1943 a do poloviny února 1944,“ a prohlásil, e jeho jednotka bojovala proti ukrajinskm silám – divizi SS Galicia a nezávislé dobrovolnické UPA. (9) Wiesenthal uvedl, e získal hodnost poruíka a pak majora, a byl zodpovdn za budování bunkr a zákop. I kdy to vslovn neuvedl, naznail, e tato (údajná) partizánská jednotka byla souástí Armii Ludowej, polské komunistické bojové sloky, zaloené a kontrolované Sovty. (10) Uvedl, e spolu s dal ími partyzány pronikl v únoru 1944 do Lvova, kde byli „ukryti páteli z Armie Ludowej.“ 13.ervna 1944 byla jeho skupina zajata nmeckou tajnou policií (i kdy byli idov tí partyzáni nalezení v úkrytech asto na míst stíleni, Wiesenthal uvedl, e byl njakm zpsobem u eten). Skoro podobnou verzi podává Wiesenthal ve svém prohlá ení z roku 1949. Uvedl, e na zaátku íjna 1943 utekl z internace a pak „bojoval proti Nmcm jako partyzán v lese“ 8 msíc – od 2.íjna 1943 do bezna 1944. Pak byl od bezna do ervna 1944 „ve lvovském úkrytu “. Ve svojí autobiografii z roku 1967 vypráví Wiesenthal úpln jin píbh. Udává, e po útku z Ostbahn 2.íjna 1943 il ukryt v domech rznch pátel a do 13.ervna 1944, kdy byl objeven nmeckou a polskou tajnou policií a vrácen do koncentraního tábora. Nemluví o ádnch partyzánech ani partyzánské innosti. (11) Podle své vpovdi z roku 1948 a autobiografie z roku 1967 se 15.ervna 1944 pokusil spáchat sebevradu podezáním il. ivot mu v ak zachránili nmetí SS lékai a léil se v nemocnici SS (12). Na as zstal ve lvovském koncentraním táboe s „dvojnásobnmi porcemi“ jídla a potom, jak uvádí ve své autobiografii, byl pemístn do rznch pracovních tábor. Zbvající chaotické msíce proil v rznch pracovních táborech a do svého osvobození americkmi jednotkami v rakouském Mauthausenu 5.kvtna 1945. (13)

2

WEBER : Simon Wiesenthal: Falen "lovec nacist "

Vymyslel si Wiesenthal svou minulost hrdinného partyzána ? Anebo se pozdji snail zatlait do pozadí svj záznam komunistického bojovníka ? Anebo je pravda úpln jiná – a píli hanebná na to, aby se dala piznat ? „Nacistick agent“ ? Pracoval Wiesenthal dobrovoln pro své utlaovatele ? To bylo obvinní, které vznesl bval rakousk kanclé Bruno Kreisky, sám idovského pvodu, dlouholet vdce Socialistické strany. Bhem interview se zahraniním novinái v roce 1975 Kreisky obvinil Wiesenthala z pouívání „mafiánskch metod“, odmítl jeho petváku jako „morální autority“ a naznail, e Wiesenthal byl agent nmeckch úad. Nkteré z jeho poznámek, které byly vydány v rakouském magazínu Profil, znly : (14) „ Opravdu znám pana Wiesenthala jen z tajnch zpráv, a ty jsou velmi patné, velmi odporné. íkám to jako federální kanclé… A íkám, e pan Wiesenthal ml odlin vztah ke gestapu, ne jak jsem ml já. Ano, a to se dá dokázat. Nemu (te) íct víc. Vechno ostatní eknu u soudu. Mj vztah s gestapem není dvojsmysln. Byl jsem jeho zajatcem, vznm a byl jsem vznn. Jeho vztah byl dost odlin a mu íct, e se to ukáe. Co u jsem uvedl je dost patné. On se ale neme oistit mm obvinním z nactiutrhání v tisku, jak si moná peje. Není to tak jednoduché, protoe to znamená velk soudní pípad… lovk jako on nemá právo pedstírat, e je morální autoritou. To je to, co íkám. Nemá právo… lovk, kter podle m je agentem, ano, to je pravda, a kter pouívá mafiánské metody… Takov lovk musí jít… Není ádnm gentlemanem a íkám, abych to objasnil, nestane se morální autoritou, protoe jí není… Neml by pedstírat, e je morální autoritou… íkám, e pan Wiesenthal il v té dob v nacistické sfée vlivu bez toho, e by byl pronásledovan. Správn ? A il oteven bez pronásledování, e ? A víte, pokud víte, co se dlo, e nikdo by takhle neriskoval. Nebyl „ponorkou “, tj. v úkrytu, ale místo toho byl úpln oteven bez omezení nebo dokonce rizika perzekuce. Myslím si, e toho je dost. Existovalo mnoství píleitostí bt agentem. Nemusel bt agentem gestapa. Bylo mnoho dalích slueb. “ Jako odpov na tato zdrcující slova Wiesenthal zkusil zaít soudní spor proti kancléi. Nakonec vak oba od hlavního procesu ustoupili. Mauthausenské mty Dív ne se proslavil jako „lovec nacist “, zviditelnil se jako propagandista. V roce 1946 Wiesenthal publikoval KZ Mauthausen, 85 stránkovou práci, která se skládá pedevím z jeho vlastních amatérskch nárt, které mly reprezentovat hrzy koncentraního tábora Mauthausen. Jedna kresba ukazovala ti vzn, kteí byli pivázání ke klu a brutáln zavradni Nmci. (15) Tato kresba je úpln falená, byla okopírovaná – s uritmi zmnami – z fotografií, které byly uveejnné magazínem Life v roce 1945, a které zaznamenávaly akci popraví ety v prosinci 1944 – popravu tí nmeckch voják, kteí byli chyceni pi pionái za liniemi bhem „bitvy o vbek “ (16). Zdroj Wiesenthalovy kresby je zjevn pro kadého, kdo ji porovná

3


s fotografiemi v magazínu Life. (17) (Tato kresba a fotka je v knize Osvtim – fakta versus fikce, zveejnné také na internetovch stránkách NSEC, pozn.pek.) Nevrohodn charakter této knihy také ukazuje Wiesenthalovo obsané citování údajného „piznání na smrtelné posteli“ velitele Mauthausenu Franze Ziereise, podle kterého byly v nedalekém táboe Hartheim zplynovány 4 miliony lidí oxidem uhelnatm. (18) Toto tvrzení je úpln absurdní a ádn seriozní historik holocaustu ho neakceptuje. (19) Podle piznání Ziereise, citovaného Wiesenthalem, Nmci také údajn zavradili dal ích 10 milion lidí v Polsku, Litv a Loty sku. (20) Ve skutenosti bylo toto „piznání“ vynuceno muením. (21) Wiesenthal mnoho let ohledn Mauthausenu stále lhal. V interview pro deník USA Today v roce 1983 ekl o svch zku enostech z Mauthausenu : „ Byl jsem jedním ze 34 peiv ích vz ze 150 tisíc, kteí tam byli posláni. “ (22) To je otevená le. Roky zejm nebyly vi Wiesenthalov mysli shovívavé, protoe ve své vlastní autobiografii napsal, e „skoro 3000 vz zemelo v Mauthausenu poté, co nás Ameriané 5.kvtna 1945 osvobodili. “ (23) Dal í bvalá vzekyn, Evelyn Le Chene, uvedla ve své standardní práci o Mauthausenu, e v nm pi osvobození tábora v kvtnu 1945 bylo 64 tisíc vz. (24) A podle Enclyclopaedia Judaica peilo internaci v mauthausenském komplexu minimáln 212 tisíc vz. (25) Po válce Wiesenthal pracoval pro americk OSS (pedchdce CIA) a kontrarozvdku US Army (CIC). Také byl místopedsedou idovského ústedního vboru v americké okupaní zón Rakouska. (26) „Lidské mdlo“ Wiesenthal dal do obhu a posvtil jedno z nejhanlivj ích tvrzení holocaustu, tvrzení e Nmci vyrábli mdlo z mrtvol zavradnch id. Podle této povsti písmena „RIF “ na kusech mdel znamenala zkratku pro „ist idovsk tuk “ (Rein judisches Fett). Ve skutenosti tyto iniciály znamenaly zkratku pro „Reichstelle für Industrielle Fettversorgung “ (Státní úad pro poskytování prmyslového tuku). (27) Wiesenthal propagoval legendu o „lidském mdle“ v láncích publikovanch roku 1946 v novinách rakouské idovské komunity Der Neue Weg (Nová cesta). V lánku nazvaném „ RIF “ uvedl : „Stra ná slova ,transport na mdlo‘ se poprvé objevila na konci roku 1942. Bylo to v (polském) Generálním governmentu a továrna se nacházela v Halii v Belzecu. Od dubna 1942 do kvtna 1943 bylo v této továrn pouito 900 tisíc id jako surovina. “ Poté, co byly mrtvoly pemnny na rzné suroviny, Wiesenthal psal : „Zbytek, zbyl tuk, byl pouit na vrobu mdla. “ Pak pokraoval : „Po roce 1942 lidé v Generálním governmentu dobe vdli, co znamená mdlo RIF. Civilizovan svt by nevil, jakou radost psobilo nacistm a jejich enám v Generálním governmentu pomy lení na toto mdlo. V kadém kusu mdla vidli ida, kter tam byl magicky vloen, a takto mu bylo zabránno stát se druhm Freudem, Ehrlichem nebo Einsteinem. “ (28) V dal ím lánku vydaném roku 1946, nazvaném „ Belzecká továrna na mdlo “ Wiesenthal udával, e masy id byly zavradny ve sprchách napojench na elektrick rozvod : (29) Lidé stlaení do kupy a vedení SS, Litevci a Ukrajinci, prochází otevenmi dvemi do „sprchy “. Najednou se do ní ve lo 500 osob. Podlaha „sprchy “ byla zhotovená z kovu a ze stropu visely hlavice sprch. Kdy byla místnost plná, SS zapojili do podlahy 5000 V proud. V tuté chvíli zaala téct ze sprch voda. Krátk vkik a poprava byla dokonená. Hlavní SS léka jménem

4

WEBER : Simon Wiesenthal: Fale n "lovec nacist "

Schmidt se pes mal przor pesvdil, e obti jsou mrtvé. Otevely se dal í dvee, „komando pro mrtvoly “ ve lo a mrtvé rychle vynosilo. Místnost byla pipravená na várku dal ích 500 osob. Dnes ádn seriózní historik neakceptuje píbhy o tom, e mrtvoly id byly pouívány na vrobu mdla nebo o tom, e idé byli zabíjení v Belzecu (i nkde jinde) pomocí elektrického proudu. Wiesenthalova pedstavivost o historii není limitována jen na 20.století. Ve své knize z roku 1973 nazvané „Plavby nadje“ tvrdil, e Kri tof Kolumbus byl tajn id, a e jeho cesta na západní polokouli v roce 1942 byla ve skutenosti hledáním nové domoviny pro evropské idy. (30) Wiesenthal se, samozejm, ne vdy mlí. V roce 1975 a znovu v roce 1993 oteven uznal, e „na nmeckém území neexistovaly ádné vyhlazovací tábory. “ (31) Implicitn tak uznal, e tvrzení pováleného Norimberského tribunálu a jinch, e Buchenwald, Dachau a dal í tábory v Nmecku byly „vyhlazovacími tábory“, nejsou pravdivá.

V mysly o Eichmannovi Bhem víc ne 40 rok „lovení nacist“ je Wiesenthalova úloha ve vypátrání a zajetí Adolfa Eichmanna asto povaována za jeho nejvt í úspch. (32) (Eichmann vedl bhem 2.svtové války oddlení SS pro idovské záleitosti. Byl unesen izraelskmi agenty z Argentiny v kvtnu 1960 a ob en v Jeruzalému po procesu, kter vzbudil celosvtovou pozornost médií.) Ale Isser Harel, izraelsk dstojník, kter vedl tm, jen unesl Eichmanna, jednoznan prohlásil, e Wiesenthal neml „absolutn nic spolené se zajetím“. (Harel je bval éf Mossadu a Shin Bet, izraelskch bezpenostních agentur). (33) Wiesenthal nejen e neml „ádnou úlohu“ na dopadení Eichmanna, ekl Harel, ale ve skutenosti ohrozil celou operaci. Ve 278 stránkovém rukopisu Harel peliv vyvrátil kadé Wiesenthalovo tvrzení o jeho údajné úloze v identifikování a zajetí Eichmanna. Tvrzení Wiesenthala a jeho mnoha pátel o jeho údajn klíové roli v identifikování a zajetí bvalého dstojníka SS, ekl Harel, nemají ádn reáln základ. Mnoho tvrzení a událostí popsanch ve dvou Wiesenthalovch knihách, ekl izraelsk dstojník, jsou „úplné vmysly. “ (34) „ Wiesenthalovy zprávy a prohlá ení z té doby bezpochyby dokazují, e o Eichmannov pobytu neml ani potuchy,“ ekl Harel. (35) (Napíklad tsn ped Eichmannovm dopadením v Argentin Wiesenthal tvrdil, e místem jeho pobytu je Japonsko a Saudská Arábie.). (36) Charakterizujíc Wiesenthala jako zjevného oportunistu, Harel shrnul své vyjádení : „V echny informace poskytnuté Wiesenthalem ped operací Eichmann byly úpln bezcenné a nkdy dokonce zavádjící a negativní hodnoty. “ (37) Bezohledné obvinní v p ípadu Walus Jeden z nejokázalej ích Wiesenthalovch pípad se tkal obyvatele Chicaga polského pvodu jménem Frank Walus. V dopise z 10. prosince 1974 Wiesenthal tvrdil, e Walus bhem války „udával idy gestapu “ v polskch obcích Czestochowa a Kielce. Tento dopis podnítil vládní vy etování a legální proceduru. (38) The Washington Post se pípadem zaobíral v roce 1981 v lánku nazvaném „Nacista, kterm nikdy nebyl : Jak pronásledování soudem, tiskem a vy etovateli udlalo z nevinného lovka váleného zloince“. Obsáhl lánek, jeho copyright

5


patí American Bar Association, udává : (39) V lednu 1977 vláda USA obvinila obyvatele Chicaga jménem Frank Walus ze spáchání krutostí v Polsku bhem 2.svtové války. V následujících letech se tento tovární dlník v dchodu zadluil, aby investoval víc ne edesát tisíc dolar na svou obhajobu. Sedl v soudní síni, kde jedenáct idovskch peivích nacistickou okupaci Polska svdilo, e ho vidli vradit dti, starou enu, mladou enu, hrbáe a dalí… Mnoství dkaz ukazuje, e Walus nebyl nacistickm válenm zloincem, a e bhem 2.svtové války v Polsku ani nebyl. …V atmosfée nenávisti a averze hraniící s hysterií vláda pronásledovala nevinného lovka. V roce 1974 Simon Wiesenthal, slavn „lovec nacist“ z Vídn, oznail Waluse za „Poláka z Chicaga, kter plnil sluby pro gestapo v ghettech Czestochowa a Kielce a mnoství id vydal gestapu “. Chicagsk tdeník Reader také informoval o pípadu v obírném lánku nazvaném „ Pronásledování Franka Waluse : vláda USA poadovala váleného zloince. Tak s pomocí Simona Wiesenthala, izraelské policie, místního tisku a soudce Juliuse Hoffmana jednoho nali “ (40). lánek uvádí : …Je logickm pedpokladem, e „zprávy“ obdrené od Wiesenthala (proti Walusovi) byly ve skutenosti jen povídaky…Jinmi slovy, Simon Wiesenthal neml proti Walusovi ádné dkazy. Pesto ho obvinil. Kdy (soudce) Hoffman projednával Walusv pípad, v televizi se probíral holocaust. Bhem této doby, v dubnu 1978, Simon Wiesenthal pijel do Chicaga, kde poskytoval rozhovory, které mu mly pinést kredit v pípadu Walus. „Jako lovec nacist pomohl najít Waluse“, znl nadpis lánku Boba Olmsteada v Sun Times. Wiesenthal pro Sun Times ekl, e „se v pípadu nikdy nezmlil“. „Vím, e tisíce lidí ekají na mou chybu“, ekl. A po vyerpávajícím právním boji byl lovk, kter byl znevaovan a fyzicky napadan jako „ezník z Kielce“, konen schopn dokázat, e válené období proil jako mírumilovn zemdlsk dlník v Nmecku. Frank Walus zemel v srpnu 1994 jako zlomen, zatrpkl a zklaman lovk. Wiesenthalova bezohlednost v pípadu Walus by mla stait na jeho permanentní diskreditaci coby zodpovdného vyetovatele. Ale jeho teflonová reputace peila i tento pípad. Omyly o Mengelem Mnoho z Wiesenthalova mtu se zakládá na jeho honb za Josefem Mengelem, lékai z Osvtimi, známého jako „andl smrti“. Znova a znova Wiesenthal tvrdil, e je Mengelemu v patách. Wiesenthal uvádl, e jeho informátoi „vidli“ anebo „tsn minuli “ nepolapitelného lékae v Peru, Chile, Brazílii, panlsku, ecku a na esti místech v Paraguaji. (41) Jeden z pípad nastal v lét roku 1960. Wiesenthal uvedl, e se Mengele skrval na malém eckém ostrov, ze kterého unikl jen ped nkolika hodinami. Wiesenthal se ohánl tímto tvrzením – spolu s pesnmi detaily – i poté, co ho reportér, kterého najal, aby zjistil detaily,

6


informoval, e toto tvrzení je od zaátku do konce falené. (42) Podle dalí Wiesenthalovy zprávy Mengele zosnoval v roce 1960 vradu jedné bvalé vzekyn, kterou údajn v Osvtimi sterilizoval. Potom co uvidl jí a její charakteristické táborové tetování v argentinském hotelu, kde pobval, Mengele údajn zosnoval její vradu, protoe se obával, e ho odhalí. Vylo najevo, e uvedená ena nebyla nikdy v koncentraním táboe, nemla ádné tetování, nikdy se s Mengelem nesetkala a její smrt byla obyejné netstí pi turistickém vstupu v horách. (43) Mengele pravideln veeel v nejlepích restauracích v paraguajském hlavním mst Asunción, uvedl Wiesenthal v roce 1977, a údajn jezdí po mst se svmi ozbrojenmi stráci ve svém erném Mercedesu Benz. (44) Wiesenthal v roce 1985 prohlásil, e si je „na 100 procent jist “, e se Mengele skrval pinejmením do ervna 1984 v Paraguaji, a tvrdil, e Mengeleho rodina v Nmecku zná pesné místo. Jak se ukázalo, Wiesenthal se úpln mlil. Jak se pozdji definitivn potvrdilo, Mengele zemel v roce 1979 v Brazílii, kde roky il anonymn a v chudob. (45) Izraelsk velvyslanec v Paraguaji v letech 1968 a 1972 Benjamin (Benno) Varon poznamenal v roce 1983 ohledn taení na Mengeleho : „Wiesenthal periodicky vyhlauje, e se ho chystá chytit a od té doby, kdy musí získat finance pro svoje aktivity, piem jméno Mengele je vdy dobré na postrení“. Wiesenthal v pípadu Mengele „trapn selhal“, ekl diplomat pi jiné píleitosti. (46) V Mengeleho pípadu, poznamenal bval éf Mossadu Harel, „Wiesenthalova hloupost hraniila se zloinem. “ (47) Ve skutenosti byl fascikl o Mengelem ve Wiesenthalov vídeském „dokumentaním centru “ takovou snkou zbytench informací, e slovy London Times jen „ivil jeho sebepotvrzující mty a dával nedostatené uspokojení tm, kteí zejm potebovali definitivní odpov ohledn Mengeleho osudu. “ (48) V pozoruhodném pohledu Geralda Posnera a Johna Ware, spoluautor knihy Mengele : kompletní píbh, Wiesenthal strávil roky vytrvale kultivujíc mtick „sebe-image neúnavného, vytrvalého slídie, bojujícího proti vemocné a temné moci Mengeleho a rozlehlé nacistické síti “. Kvli svému „zvyku hrát pro galerii“, zakonují Posner a Ware, Wiesenthal „nakonec zkompromitoval svojí vrohodnost. “ (49) „Nekompetentnost a arogance“ Eli Rosenbaum, úedník Úadu pro zvlátní vyetování, „loveckého“ úadu vlády USA a vyetovatel pro Svtov idovsk kongres, si vzal na muku Wiesenthalovu starostliv pstovanou povst „lovce nacist“ v detailní knize z roku 1993 s názvem Odhalen. “ (50) Rosenbaum napíklad uvádí, e Wiesenthal „ve vech zprávách umísoval Mengeleho do skoro kadé zem v Latinské Americe, krom jedné, kde se nacházel – jmenovit Brazílie. “ (51) Wiesenthal, psal Rosenbaum, byl „pateticky neefektivní“ vyetovatel, kter „v pedcházejících letech zael píli daleko ve vmyslech a faleném vystavování se“. Vtina z jeho slavné kariéry, ekl Rosenbaum, byla charakterizovaná „nekompetencí a arogancí.“ (52) Bruno Kreisky jednou shrnul svj postoj proti „lovci nacist“ tmito slovy : (53)

7


Inenr Wiesenthal, anebo jak je jeho titul, m nenávidí, protoe ví, e pohrdám jeho aktivitami. Wiesenthalova skupina je kvazi-politická mafie, která pracuje proti Rakousku hanebnmi metodami. Wiesenthal je znám jako nkdo, kdo se moc nestará o pravdu, kter si nevybírá metody a kter podvádí. Pedstavuje se jako „lovec Eichmanna“, i kdy kad ví, e to byla práce tajné sluby, a e Wiesenthal si za to jen pipisuje zásluhy. „Komercializování“ holocaustu The Los Angeles Wiesenthal Center platí vídeskému „lovci nacist “ 75 tisíc dolar ron za pouívání jeho jména, ekl editel Izraelského centra pro holocaust Yad Vashem v roce 1988. Centrum i Wiesenthal „komercializují“ a „trivializují“ holocaust, dodal editel. Wiesenthal „nahodil poet 11 milion, kteí byli zavradni bhem holocaustu – est milion id a pt milion neid“, ekl úedník Yad Vashem. Kdy mu byla poloena otázka, pro uvedl tento poet, Wiesenthal odpovdl : „Neidé tomu nebudou vnovat pozornost, pokud nevzpomeneme také jejich obti“. Wiesenthal „zvolil“ 5 milion (neid), protoe chtl „diplomatické“ íslo, které by vypovídalo o velkém potu neidovskch obtí, ale v ádném pípad ne vtím ne potu id… (54) „To co Wiesenthal a The Los Angeles Center, které nese jeho jméno, dlají, je trivializování holocaustu “, komentoval The Jewish Press, tdeník kter tvrdí, e je nejrozíenjí anglickou publikací idovské komunity v Americe. V nedávnch letech se Wiesenthal zaobíral rostoucím vlivem revizionizmu na holocaust. Ve „Zpráv od Simona Wiesenthala“, publikované Centrem, které nese jeho jméno, ekl : „Dnes, kdy vidím nárst antisemitismu tady v Evrop… popularitu Le Pena, Davida Dukeho, revizionist holocaustu, jsem pesvden víc ne kdykoliv pedtím o poteb naeho nového (Wiesenthalova centra) Beit Hashoah – Muzea tolerance v Los Angeles. “ (55) Wiesenthala se asto ptají, pro nepromine tm, kteí pronásledovali idy ped pl stoletím. Jeho základní odpovdí je, e i kdy má právo odpustit za sebe, nemá právo odpustit za druhé. (56)Na základ této sofistikované logiky vak také nemá právo obviovat a pronásledovat nkoho jménem jinch. Wiesenthal nikdy neomezil svj „lov“ na ty, kteí ho osobn trali. „Hnan nenávistí“ Je tké íct, co ene tohoto pozoruhodného mue. Je to ádostivost slávy a ocenní ? Anebo se snaí zakrt ostudnou epizodu ze svojí minulosti ? Wiesenthal se jasn tí z ocenní, která dostává. „ Je to lovk pozoruhodného ega, pyn na dary a estné tituly“, uvedly The Los Angeles Times. (57) Bruno Kreisky uvedl jednoduí vysvtlení. ekl, e Wiesenthal je „hnan nenávistí.“ (58) Ve svtle jeho dostaten zdokumentovaného záznamu podvod, lí a nekompetence, extravagantní chvála nahromadná tomuto lovku je smutnou reflexí korupce a bezzásadového sebeobelhávání naí doby.

8


Poznámky 1. Uvedeno v : M. Weber, "'Nazi Hunter' Caught Lying," The Spotlight (Washington, DC), 26.íjen 1981, str. 9. 2. Vslech S.Wiesenthala z 27. a 28.kvtna 1948 veden Curtem Pongerem z vyetovacího a evidenního oddlení úadu komise pro válené zloiny. Vslech .2820. Soubor Národních archiv (Washington, DC), „záznamy vslech Norimberského váleného tribunálu 1946-1949“, protokolová skupina 238, mikrofilm M-1019, kotou 79, okna 460-469 a 470-476. Také citováno v : "New Documents Raise New Doubts About Simon Wiesenthal's War Years," The Journal of Historical Review, Winter 1988-89 (Vol. 8, No. 4), str. 489-503. 3. PCIRO (Mezinárodní komise pro pomoc uteencm, Rakousko) „program na pomoc “ rozíen a podepsan Wiesenthalem. Datováno 16.leden 1949. (Byla to doliná vc ve Walusov soudním jednání. Fotokopie v autorov vlastnictví.) 4. Simon Wiesenthal, The Murderers Among Us: The Simon Wiesenthal Memoirs. Vydal Joseph Wechsberg. (New York, McGraw Hill, 1967) 5.

Vslech S. Wiesenthala, 27.kvten 1948, str. 1-2.

6.

The Murderers Among Us, str. 27.

7. The Murderers Among Us, str. 29-35. Tato verze není nesluitelná s jeho prohláeními v letech 1948 a 1949; viz také : Simon Wiesenthal, Justice Not Vengeance (New York, Grove Weidenfeld, 1989), str. 7-9. 8. Vslech z 27.kvtna 1948, str.2. V podepsaném protokolu 1945 Wiesenthal uvádí : „…18.íjna 1943 jsem utekl ze lvovského pracovního tábora, kde jsem byl dren dva roky jako vze a pracovník…a pak jsem se ukrval a do 21.listopadu 1943, kdy jsem se pidal k idovskm partizánm operujícím v této oblasti. Bhem boj partyzánskch skupin proti nacistm jsme shromaovali a zakopávali do úkryt znané mnoství záznam…Kdy byli partyzáni Nmci rozpráeni, utekl jsem 10.února 1944 zpt do Lvova a opt jsem se skrval. 13.ervna 1944 byl prohledáván dm po domu a byl jsem objeven. Poté jsem byl okamit odeslán do známého tábora Lacki blízko msta…“ Zdroj : Curriculum Vitae Ing. Szymona Wiesenthala. SHAEF, vc : Válené zloiny, 6.ervenec 1945. Protokoly USAEUR, oddlení válench zloin, Národní archivy (Suitland, Maryland), protokolová skupina 338, schránka 534, sloka 000-50-59. 9. Wiesenthalovy údajné partyzánské aktivity jsou také popsány v Alan Levy, The Wiesenthal File (Grand Rapids, Mich., Eerdmans, 1994), str. 50-53. 10. Vslech z 28.kvtna 1948, str. 1-2 11. Vslech z 28.kvtna 1948, str.5 12. The Murderers Among Us, str. 35-37. 13. The Murderers Among Us, str. 37-38; vslech z 27.kvtna 1948, str.2, a 28.kvtna str.5; A. Levy, The Wiesenthal File (1994), str. 54.

9


14. The Murderers Among Us, str. 39-44; vslech z 27.kvtna 1948, str. 2-3. 15. Interview se zahraniními novinái ve Vídni, 10.listopad 1975. Vydáno ve : War Wiesenthal ein Gestapo-Kollaborateur?," Profil (Víde), No. 47, 18.listopad 1975, str.16, 2223; peti tno v Robert H. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation (Víde 1982), str. 215-218, 222-223; ásten citováno v A. Levy, The Wiesenthal File (1994), str. 349, a v S. Wiesenthal, Justice Not Vengeance (New York 1989), str. 7, 299. Kreisky nebyl jedin, kdo obvinil Wiesenthala z kolaborace s nmeckm gestapem. Wim Van Leer, sloupka anglicky pí ícího deníku Jerusalem Post, prohlásil v kvtnu 1986, e vysoce postaven policejní úedník ve Vídni, citujíc dvryhodné policejní záznamy, mu ml nkdy na zaátku 60.let íct, e tato i ostatní obvinní proti Wiesenthalovi jsou pravdivá. Zdroj : J. Bushinsky, "Nazi hunter sues over charges of links to Gestapo," Chicago Sun-Times, 31.leden 1987. 16. Simon Wiesenthal, KZ Mauthausen (Linec a Víde, Ibis-Verlag, 1946). Petisk v : Robert H. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation (Víde 1982), str. 64. 17. „Popraví eta“, magazín Life, US edice, 11.erven 1945, str.50 18. M. Weber a K. Stimely, "The Sleight-of-Hand of Simon Wiesenthal," The Journal of Historical Review, Spring 1984 (Vol. 5, No. 1), str. 120-122; D. National-Zeitung (Mnichov), 21.kvten 1993, str. 3. 19. S. Wiesenthal, KZ Mauthausen (1946). Viz také petisk v : Robert H. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation (Víde 1982), str. 42, 46. Toto „piznání“ je ponkud pozmnná verze norimberského dokumentu NO-1973; nová edice Wiesenthalovy knihy 1946 byla vydána pod názvem Denn sie Wussten, was sie tun: Zeichnungen und Aufzeichnungen aus dem KZ Mauthausen (Víde, F. Deuticke, 1995). Jsem vdn Robertovi Faurissonovi, e m na to upozornil. V ervenci 1995 zveejnil, e Wiesenthal odstranil z tohoto nového vydání ob Ziereisova „piznání na smrtelné posteli“, stejn jako svou kresbu tí Mauthausenskch vz. 20. Podle Encyclopaedia Judaica ("Mauthausen," Vol. 11, str. 1138) byl maximální poet vz Mauthausenu a jeho satelitních tábor (vetn Hartheimu) za celou dobu jejich existence 206 000. 21. S. Wiesenthal, KZ Mauthausen (1946). Petisk v : R. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation, str. 47. 22. R. Faurisson, "The Gas Chambers: Truth or Lie?," The Journal of Historical Review, Winter 1981, str. 330, 361. Viz také : Hans Fritzsche, The Sword in the Scales (Londn 1953), str. 185; Gerald Reitlinger, The Final Solution (Londn Sphere, pb., 1971), str. 515; M. Weber, "The Nuremberg Trials and the Holocaust," The Journal of Historical Review, Summer 1992 (Vol. 12, No. 2), str. 182. 23. USA Today, 21.duben 1983, str. 9A. 24. The Murderers Among Us, str. 44. 25. Evelyn Le Chene, Mauthausen: The History of a Death Camp (Londn 1971), str. 166168 a 190-191.

10


26. "Mauthausen", Encyclopaedia Judaica (New York a Jerusalem 1971), vol. 11, str. 1138. 27. C. Moritz, ed., Current Biography 1975 (New York, H.W. Wilson, 1975), str. 442; Wiesenthalv vslech z 27.kvtna 1948, str. 3. 28. Mark Weber, "Jewish Soap," The Journal of Historical Review, Summer 1991 (Vol. 11, No. 2), str. 217-227; viz také Robert Faurisson, "La savon juif," Annales d'Histoire Revisionniste (Paí), No. 1, Printemps 1987, str. 153-159. 29. Der Neue Weg (Víde), No. 17/18, 1946, str. 4-5. lánek nazvan "RIF" od "Ing. Wiesenth." (Simon Wiesenthal). 30. Der Neue Weg (Víde), Nr. 19/20, 1946, str. 14-15. lánek nazvan "Seifenfabrik Belsetz" ("Belzec Soap Factory"), od "Ing. S.Wiesenth." 31. S. Wiesenthal, Sails of Hope (Macmillan, 1973). 32. Wiesenthalovy dopisy v Books and Bookmen (Londn), duben 1975, str. 5 a v Stars and Stripes (evropská edice), 24.leden 1993, str. 14. Kopie dopis ze Stars and Stripes v The Journal of Historical Review, kvten-erven 1993, str. 10; Wiesenthal v roce 1986 lhal o své vpovdi v roce 1975. V dopise prof. Johnovi Georgovi z Centrální státní univerzity v oklahomském Edmondu (kopie v autorov vlastnictví) datovaném 12.kvten 1986 Wiesenthal napsal : „Nikdy jsem neekl, e na nmeckém území nebyly ádné vyhlazovací tábory. Ta citace je vymy lená, nikdy bych takovou vc neekl.“ 33. Napíklad v dopise (datovaném 13.záí 1993) publikovaném 29.záí 1993 v The New York Times se Wiesenthal chlubí : „Úsp n jsem dostal ped soud mnoství nacist, kteí v nacistické ée spáchali pí erné zloiny, vetn Adolfa Eichmanna, Franze Stangla, Gustava Wagnera ,…“ 34. S. Birnbaum, "Wiesenthal's Claim on Eichmann Disputed by Former Mossad Head," Jewish Telegraphic Agency Daily News Bulletin (New York), 4.duben 1989. (Datum odeslání 3.duben). 35. J. Schachter, "Wiesenthal had no role in Eichmann capture," The Jerusalem Post, 18.kvten 1991. Petisk v Christian News, 27.kvten 1991, str. 19. Viz také : Ruth Sinai, "Wiesenthal's role in Eichmann's capture disputed," Associated Press, The Orange County Register, 25.únor 1990, str. A 26; L. Lagnado, "How Simon Wiesenthal Helped a Secret Nazi," Forward (New York), 24.záí 1993, str. 1, 3. 36. J. Schachter, The Jerusalem Post, 18.kvten 1991. Petisk v Christian News, 27.kvten 1991, str. 19. 37. Arnold Forster, Square One (New York 1988), str. 187-189. (Forster byl generální rada Anti-Defamation League, pední sionistické organizace.). 38. J. Goldberg, "Top Spy Says Wiesenthal Lied About His Exploits," Forward (New York), 12.listopad 1993, str. 1, 4; R. Sinai, "Wiesenthal's role...," The Orange County Register, 25.únor 1990.

11


39. Michael Arndt, "The Wrong Man," The Chicago Tribune Magazine, 2.prosinec 1984, str. 15-35, zvlá str. 23; Charles Ashman and Robert J. Wagman, The Nazi Hunters (New York, Pharos Books, 1988), str. 193-195. 40. "The Nazi Who Never Was," The Washington Post, 10.kvten 1981, str. B5, B8. 41. "The Persecution of Frank Walus," Reader (Chicago), 23.leden 1981, str. 19, 30. Poté co byl Wiesenthal usvden z podobn nespravedlivého obvinní v obdobném pípad v Kanad, noviny Toronto Sun to ve svém úvodníku komentovaly : „Vypadá to, e materiál opaten profesionálním lovcem nacist je fale n, ale pesto stále dokola omílán [v médiích]. “ (Uvedeno M. Weberem v The Journal of Historical Review, Spring 1984, str. 120-122.) 42. Gerald L. Posner a John Ware, Mengele: The Complete Story (New York, Dell, 1987), str. 220-221; Gerald Astor, The 'Last' Nazi: The Life and Times of Dr. Joseph Mengele (Toronto, Paperjacks, 1986), str. 202. 43. G. Posner and J. Ware, Mengele: The Complete Story, str. 220. 44. G. Posner and J. Ware, Mengele, str. 179-180; G. Astor, The 'Last' Nazi, str. 178-180. 45. Time magazine, 26.záí 1977, str. 36-38. Citováno v : G. Posner and J. Ware, Mengele, str. 219. 46. "Hunting the 'Angel of Death'," Newsweek, 20.kvten 1985, str. 36-38. Viz také : M. Weber, "Lessons of the Mengele Affair," Journal of Historical Review, Fall 1985 (Vol. 6, No. 3), str. 382. Ohledn pekrucování skutenosti v pípadu Mermelstein-IHR viz : M. Weber, "Declaration," Journal of Historical Review, Spring 1982 (Vol. 3, No. 1), str. 42-43; M. Weber, "Albert Speer and the 'Holocaust,"' Journal of Historical Review, Winter 1984 (Vol. 5, Nos. 2-4), str. 439. 47. Midstream, prosinec 1983, str. 24. Uvedeno v : G. Posner a J. Ware, Mengele, str. 219; Los Angeles Times, 15.listopad 1985, str. 2. 48. J. Schachter, "Wiesenthal had no role in Eichmann capture," The Jerusalem Post, 18.kvten 1991. Petisk v Christian News, 27.kvten 1991, str. 19. 49. Tom Bower v The Times (Londn), 14.erven 1985, str. 14. Uvedeno v : G. Posner and J. Ware, Mengele, str. 222-223. 50. G. Posner a J. Ware, Mengele, str. 222-223. 51. Betrayal od Eli M. Rosenbauma s Williamam Hofferem. Publikoval v roce 1993 St. Martin's Press (New York). Recenzoval Jacob Heilbrunn v The New York Times Book Review, 10.íjen 1993, str. 9. 52. Uvedeno v L. Lagnado, "How Simon Wiesenthal...," Forward (New York), 24.záí 1993, str. 3. 53. The New York Times Book Review, 10.íjen 1993, str. 9; Forward (New York), 24.záí

12


1993, str. 3. 54. "Was hat Wiesenthal zu verbergen?," D. National-Zeitung (Mnichov), 11.listopad 1988, str. 4. 55. David Sinai, "News We Doubt You've Seen," The Jewish Press (Brooklyn, NY), 23.prosinec 1988. Základ pro zprávu v izraelskch novinách Ha'aretz, 16.prosinec 1988. 56. „Zpráva od Simona Wiesenthala“, odpov : The Wiesenthal Center World Report, Winter 1992, str. 11. 57. Charles Ashman a Robert J. Wagman, The Nazi Hunters (New York, Pharos Books, 1988), str. 286; A. Popkin, "Nazi-Hunter Simon Wiesenthal: 'Information is Our Best Defense'," Washington Jewish Week, 29.íjen 1987, str. 2. 58. Uvedeno v : M. Weber, The Spotlight, 26.íjen 1981, str. 9. 59. Uvedeno v : D. National-Zeitung (Mnichov), 8.ervenec 1988, str. 7, a v R. Drechsler, Simon Wiesenthal: Dokumentation (Víde 1982), str. 199.

Upozornní : U nkterch poznámek do lo ke patnému íslování. Tento problém vzniknul ji v originále a pekladatel ani NSEC za nj nenesou zodpovdnost. "Ve keré materiály od The Journal of Historical Review a Institute for Historical Review byly znovu vyti tny se souhlasem The Journal of Historical Review, P.O. Box 2739, Newport Beach, CA 92659, United States of America. Domácí pedplatné: $40 ron, zahraniní: $50 ron." ======================= http://www.nsec-88.org/knihy/Simon_Wiesenthal-Falesny_lovec_nacistu/Simon_WiesenthalFalesny_lovec_nacistu.html AAARGH The website was founded in 1996 by an international team

http://vho.org/aaargh http://aaargh.com.mx http://litek.ws/aaargh Free subscribe: (e-mail) [email protected] [email protected] Mail: [email protected]

13

Simon Wiesenthal: Fale n "lovec nacist "

Recommend Documents