Sídliště žije kvalita veřejného prostoru na sídlišti
Marie Římanová 29.3.2012
původ sídlišť průmyslová revoluce, přelidněná města s neudržitelnými hygienickými podmínkami jako reakce vzniká ve 20. letech 20. stol. moderní funkcionalistický koncept bydlení v zeleni: dostatek slunce, prostoru, zeleně, čistý vzduch...
charakteristika sídlišť předválečná výstavba ještě zohledňovala lidské měřítko a psychologický rozměr – například výška převážně 4-6 podlaží, obchody v parteru hlavní ulice 60. léta: upřímná snaha o kvalitu od 70. let důraz na kvantitu a rychlost výstavby, skepse ke koncepci často nebyly vystavěny objekty vybavenosti (obchody, školky…) vznikla sídliště různé kvality (jedním z klíčových faktorů je velikost celku)
klady sídlištního konceptu bydlení v zeleni - oslunění, dostatek zeleně, dostatek prostoru, klidné prostředí, často dostupné přírodní zázemí velké množství domů prošlo privatizací a obnovou – lidé mají vazbu k místu
negativa sídlištního konceptu
obtížná prostorová orientace, stereotyp, chybí hierarchie prostorů monofunkčnost – pouze bydlení, tzn. nutná dojížďka za prací nakupováním a dalšími potřebami a nepřítomnost lidí během dne veřejné prostory často pouze jako místa, která zbyla mezi budovami absence poloveřejných a polosoukromých prostorů – ostrá hrana mezi úplně veřejným a úplně soukromým (radikálně omezuje sousedské kontakty, pobyt venku, sociální dohled apod.)
negativa sídlištního konceptu
Lidské měřítko se vytrácí do vzdálenosti i výšky
současný stav, aktuální otázky v 90. letech byla nazývána králíkárnami a odepisována, byla obava ze vzniku sociálních ghet obavy se až na výjimky nepotvrdily – sídliště mají pestrou sociální skladbu, byty byly z velké části privatizovány a úpravami se zvyšuje standard bydlení současné sociologické průzkumy ukazují stejnou nebo dokonce zvyšující se spokojenost ve srovnání s 80. a 90. lety (kvalita není objektivně hodnotitelná – někomu sídliště vyhovují, někomu ne) ne sídliště, ale plnohodnotná městská čtvrť doplněním chybějících funkcí? dostavba urbanistické struktury do tradiční formy blokové zástavby? stávající forma veřejného prostoru vs. ekonomická a sociální potence?
udržitelná mobilita
východiska pro zlepšení: HW (fyzická struktura) je shoda na tom, že sídliště je třeba postupně dotvářet, přidávat další vrstvy k té první, tak jako se centrální části měst vyvíjí po staletí je třeba těžit z kladných stránek sídlišť – prostorové velkorysosti bydlení v zeleni neexistuje univerzální recept – k místům je třeba přistupovat individuálně
problémy nemůže vyřešit jen architekt, sociolog, … („shora“, od stolu)
východiska pro zlepšení: SW (lidé, komunita) lidé nemůžou obývat neobyvatelné prostory, ale ani živá bezpečná a atraktivní veřejná prostranství nemohou vzniknout bez zájmu lidí o své okolí a bez zájmu veřejný prostor obývat, spoluobývat a v první řadě spoluvytvářet právě v současném „uzavřeném“ životním stylu, který striktně odděluje jednotlivé funkce s ostrou hranou mezi soukromým a veřejným, je patrně jeden z hlavních limitů obyvatelé sídliště musí být klienty, kteří vědí, co od veřejného prostoru očekávají, co chtějí
http://www.stefan-forster-architekten.de
přístup – budoucnost sídlišť důležité je najít místo/komunitu se zájmem o skutečné zlepšení obyvatelnosti „svého“ veřejného prostoru spolu s komunitou formulovat zadání = program + návrh + úpravu a další opatření, která naplní očekávání komunity efektivním a udržitelným zlepšením bez spolupráce s komunitou není zřejmé, kam podporu směřovat –tzn. jaká úprava bude skutečně oceněna a využita místo - jméno - obsah - program - komunita - sousedství - partneři - happening
http://www.stefan-forster-architekten.de
Dostupnost a spojení • Přístup pěšky/kole • Veřejná doprava • Bezbariérovost • Pohodlná vzdálenost
• Možnosti pro pohyb • Polyfunkčnost, pestrost • Dostupné parkování • Orientace a informace…
podmínky pro pěší/cyklisty? - nekvalitní povrchy, formální řešení pěších tras, nové požadavky v mobilitě
Podmínky pro pěší Podmínky pro cyklisty Bezbariérovost
orientace v prostoru - jasně vymezené a čitelné prostory jsou snadnější pro orientaci a identifikace obyvatel s místem
pohodlná vzdálenost, prostorové návaznosti
polyfunkčnost, pestrost nabídky
Pohodlí a vzhled • Atraktivita • Bezpečí
• Čistota • Lidské měřítko • Respekt k historii • Design a estetika • Příznivé mikroklima • Podmínky k pohybu/ sezení/stání/rozhovoru
lidské měřítko? - plánování veřejného prostoru z letadla - architektura pro rychlost 60 km/h
lidské měřítko bezpečnost - plánování z perspektivy chodce - pomalá doprava, dlouhé pobyty •
údržba, čistota - správa/management místa je pro úspěch klíčová
design a estetika
kvalitní zeleň
příznivé mikroklima - v našich podmínkách: slunce na jaře či na podzim, stín v létě
vybavení a podmínky k sezení/stání/aktivitám - tvar a uspořádání prvků pomáhá lidem užívat místo
pohodlí
kvalita povrchu a překážky volného pohybu
respekt k historii, zachování ducha místa
Využití a aktivity • Funkčnost a využití • Pestrost aktivit • Podmínky pro pohyb • Jedinečnost • Možnost zapojit se • Udržitelnost • Cenová dostupnost • Občerstvení…
funkčnost
atraktivita
jedinečnost
cenová dostupnost
cenová dostupnost
cenová dostupnost - krátkodobě-realizovatelná zlepšení - postupná realizace, etapy
možnosti využití a pestrost aktivit
možnosti využití a pestrost aktivit
možnosti využití a pestrost aktivit - flexibilita prostředí
možnost zapojit se
sdružování prvků (triangulace) - shlukování a propojení jednotlivých funkcí - vytváření ohnisek - využívání jednoho prvku musí podporovat využití ostatních
občerstvení
pestrost aktivit - “něco se děje, protože se něco děje, protože se něco děje“. ALE : „nic se neděje, protože se nic neděje“…život mezi budovami je redukován, když aktivity nemohou stimulovat a podporovat jedna druhou
lidská přitažlivost - ve Skandinávii existuje staré rčení, které vše shrnuje: „lidé jsou tam, kde jsou lidé“ - vznikají živá místa
Vztahy a komunita • Sociální kontakt • Sousedské vztahy • Společenský život • Hrdost/vztah k místu • Využití ve dne/noci
• Přirozený dohled • Péče o místo …
vytváření center, komunit - příležitost setkávat se, „socializovat“
sousedské vztahy přirozený dohled
společný prostor pro všechny generace - podpora venkovních aktivit dospělých a starších osob sama je považována za nejlepší myslitelnou podporu pro dětské aktivity a prostředí, v němž děti vyrůstají
společenská událost komunity - pocit sounáležitosti s místem i komunitou
budování vztahů, budování komunity - pozitivní vliv na chování lidí - odstraňování anonymity
péče o místo - přirozená údržba, přirozená kontrola proti vandalismu - zájem o místo, místa mají jména a hodnotu
Utváření místa
Dva přístupy k plánování veřejných prostranství: Běžný přístup: • zaměřený na projekt • založený na odborné autoritě
Aktivní občanský přístup: • zaměřený na místo • založený na komunitě
Jedenáctero pro vytváření kvalitních míst Participace
1. 2. 3. 4.
Expertem je komunita Vytváříte místo, nikoli jen návrh Sami to nezvládnete Vždycky někdo říká, že to nejde
Analýza a plánování
5. 6.
Mnoho můžete vidět pouhým pozorováním Vytvořte si vizi
Zásady návrhu
7. 8.
Forma podporuje funkci Sdružování prvků
Implementace a udržitelnost
9. Začněte petúniemi 10. Není to otázka peněz
11. Projektem to nekončí
1. Expertem je komunita Zapojení komunity musí být včasné a nepřetržité • Každodenní zkušenost s místem • Praktická znalost problémů místa • Pravděpodobně už přemýšleli o možnostech zlepšení • Předpoklad aktivní účasti na změnách
2. Vytváříte konkrétní místo, ne jenom návrh Vaše problémy nemůže vyřešit jen architekt • Dopravní specialista • Sociolog • Ekonom • Ekolog • Urbanista
• Historik…
3. Sami to nezvládnete Úspěch je závislý na spolupráci „Neobvyklí” partneři:
• • • •
instituce v blízkém okolí dobrovolníci spolky – aktivity sponzoři – zdroje
• politická podpora • média
4. Vždy se najde někdo, kdo říká, že to nejde Vždycky se objeví překážky, ale nenechte se jimi zastavit • Specialisté, úředníci a podnikatelé jsou zvyklí sledovat jen své úzce vymezené cíle • Často jde o nové postupy, se kterými se lidé ještě nesetkali
5. Mnoho zjistíme pouhým pozorováním Začněte sledováním toho, jak prostory doopravdy fungují • počet uživatelů, věk, sociální skupiny • aktivity • poloha v určitých částech prostranství • využití během dne (a noci) • rozhovory, ankety
6. Vytvořte si vizi Buďte nároční a vytvořte si dlouhodobé cíle, strategii, uvažujte širší vazby Vize • ideální výsledný stav bez omezení, o nichž si myslíme, že je nelze změnit • inspirace jinými oblíbenými místy • vizualizace – všichni ví, co je cílem
7. Forma podporuje funkci Tvar a uspořádání prvků pomáhá lidem užívat místo • Využití analýz, jak místo dnes funguje a proč (pěší trasování, slunce/stín apod.) • Nutné respektovat vizi, požadavky na využití • Dát zelenou názorům a znalostem místních
8. Sdružování prvků (triangulace) Shlukování a propojení jednotlivých funkcí vytváření ohnisek • Využívání jednoho prvku musí podporovat využití ostatních • Např. kiosk, lavička a koš u zastávky • Podpora komunikace mezi lidmi
9. Začněte petúniemi Dočasné experimenty pro ověření Krátkodobě-realizovatelná zlepšení Postupná realizace • Velké projekty často nejsou realizovány kvůli velkým nákladům • Časově méně náročné akce vyvolávají v lidech pocit, že dochází ke změně, že se jejich názory berou v potaz
10. Není to otázka peněz Peníze následují vizi „Menší” je levnější • malá a nenákladná zlepšení často úspěšnější než velké projekty • kvalitní údržba je důležitější než investice • zapojení komunity = dobrovolníci
11. Projektem to nekončí Správa/management místa je pro úspěch klíčová • Kvalitní místo se proměňuje den ode dne (dny v týdnu, roční doby, pravidelné akce...) • Vždy existuje způsob, jak místo zlepšit
Děkuji za pozornost
Nadace Partnerství – pro lidi a přírodu
