Sídelní struktura Chráněné krajinné oblasti Český Ráj Urban structure of the Proteced landscape area The Czech Paradise Ing. arch. Daniela Šovarová
ABSTRAKT: Českým Rájem je již od první poloviny devatenáctého století označována krajina mezi městy Turnov, Jičín a Mnichovo Hradiště. Krajina, která svým výrazem a rázem zcela odpovídá tendencím romantismu a jeho představám o romantické krajině. Díky výjimečné kombinaci přírodních hodnot a historických památek byl Český Ráj vyhlášen jako první chráněná krajinná oblast na území Československa. ABSTRACT: The landscape between towns Turnov, Jičín and Mnichovo Hradiště is called The Czech Paradise from the first half of the 19th century. The landscape expression and character is completely in according with tendencies and dispositions of Romanticism a it´s ideas and vision about romantic landscape. The Czech Paradise was declared the first Landscape protected area in the Cze Republic thanks special combination of natural values and historical monuments. 1 Obecně o CHKO Český Ráj CHKO Český Ráj byla vyhlášena jako první chráněná krajinná oblast u nás a to 1. března 1955. Dne 5. prosince 2002 došlo vládním nařízením vydaným ve Sbírce zákonů pod číslem 508/2002 Sb. k jejímu rozšíření z původních 92 km2 na dnešních 181,5 km2, tedy asi na dvojnásobnou rozlohu. K původním lokalitám byla připojena ještě oblast Maloskalska, Kozákovska, Klokočských skal, Prachovských skal a území mezi Kněžmostem a Sobotkou.
obr. 1 – Vymezení CHKO Česká Ráj [5]
171
Dnes tedy CHKO Český Ráj tvoří tři oddělené části – severní, západní a jižní. Díky tomu CHKO dnes leží na území tří krajů – Středočeského, Libereckého a Královehradeckého a zasahuje do čtyř okresů – Jablonec nad Nisou, Jičín, Mladá Boleslav a Semily. A alespoň částečně zasahuje na správní území 41 obcí. Podle zákona číslo 114/1992 Sb. je CHKO členěno na čtyři zóny s odstupňovanou mírou ochrany. Pro zkoumání urbanistické a sídelní struktury jsou nejdůležitější 3. zóna (Kulturní krajina), kde je cílem ochrany a péče udržení a podpora využívání krajiny pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství, ochrana typického krajinného rázu a vhodné formy turistiky a rekreace. A samozřejmě zóna 4. (Okrajové osídlení), kde je ochrana zaměřena na zabezpečení prostoru pro rozvoj obcí a na údržbu a tvorbu prvků ÚSES v zemědělské krajině a zmenšení bloků orné půdy. [1] 1.1 Specifikace způsobu využívání a péče ve 3. zóně [1]: • běžné lesní hospodaření s přípustným uplatněním ekonomických dřevin na horní hranici předepsaného zastoupení, v prvcích ÚSES a v dochované mozaice polopřirozených porostů jemnější hospodaření s cílem dosáhnout co nejpřirozenější druhové skladby • běžné luční a pastevní hospodaření s postupným převedením na ekologické zemědělství • protierozní opatření na orné půdě - zatravnění (zatravnění údolnice, travnaté pásy, travnaté okraje), pěstování meziplodin, zmenšení velkých bloků, (mozaikovitost ploch pěstovaných plodin) • opatření vedoucí ke zvýšení samočisticí schopnosti toků, obnova zaniklých rybníků • zachování a údržba extenzivních sadů, intenzivní sady postupně převést na extenzivní sady nebo uplatnit formu ekologického zemědělství • rozvoj zástavby v souladu se schválenými parametry v územně plánovacích dokumentech respektující charakter osídlení a dotvářející krajinný ráz s tradiční venkovskou podobou • odclonění nebo odstranění negativních dominant výsadbou zeleně • využití území pro veřejnost na principech trvalé udržitelnosti 1.2 Specifikace způsobu využívání a péče ve 4. Zóně [1]: • běžné zemědělské obhospodařování • zmenšení bloků orné půdy, realizace prvků ÚSES
172
• rozvoj zástavby v souladu se schválenými parametry v územně plánovacích dokumentech a respektující charakter osídlení a dotvářející krajinný ráz s tradiční venkovskou podobou • odclonění negativních dominant výsadbou zeleně • využití území pro veřejnost na principech trvalé udržitelnosti V CHKO Český Ráj tvoří 3. zóna celých 63,2 % rozlohy celé CHKO, zabírá tedy 114,7 km2 a 4. zóna je pouze doplňková a tvoří ji především kompaktní zástavby některých významnějších obcí ležících na území CHKO. Rozloha 4. zóny je pouhých 4,7 km2, což představuje 2,6 %. Z tohoto vyplývá, že většina sídel leží ve třetích zónách CHKO a platí pro ně tedy přísnější pravidla a omezení. Podle plánu péče CHKO Český Ráj vydaného v roce 2004 (platnost do 2013) je při posuzování staveb na území CHKO důraz kladen především na respektování charakteru osídlení a dotváření krajinného rázu s tradiční venkovskou podobou. [1] 2 Vývoj počtů obyvatel a domů na území CHKO Na katastrálních územích, která leží v CHKO, žilo oficiálně v roce 2001 celkem 5941 obyvatel z toho v severní části 1757, v jižní části 497 a v západní části 3687. Ve stejném roce zde bylo evidováno celkem 3038 domů z toho v severní části 773, v jižní části 392 a v západní části 1873. Při hodnocení vývoje počtů obyvatel a počtů domů s popisným číslem lze obecně říci, že v oblasti žilo nejvíce obyvatel na přelomu 19. a 20. století. Od tohoto období obyvatelstva kontinuálně ubývá. Výrazným skokem byla téměř ve všech sídlech druhá světová válka, kdy došlo všude k velkým úbytkům obyvatel. Od padesátých let začíná pomalá klesající tendence, která pokračuje i v 21. století. Snad jedinou výjimkou je obec Mašov, který je součástí Turnov a kde i v posledním dvacetiletí obyvatel přibývá. Zdánlivě proti tomuto trendu úbytků obyvatel je vývoj počtu domů. Který obecně rostl kontinuálně do padesátých let 20. století a to přestože byl ve 30. a 40. letech úbytek obyvatel až třetinový. Od 50. let domů ubývá podobně jako obyvatel. Ale naopak od 80. let společně s rozvojem chataření a chalupaření čísel popisných v obchích dlouhodobě výrazně přibývá a to i v posledních dvaceti letech. Porovnáním těchto statistik lze celkem snadno rozdělit obce, které slouží k plnohodnotnému životu obyvatel a které dnes naopak fungují v podstatě jako chatové osady. Není výjimkou, že počet obyvatel se v některých katastrálních územích dostává do řádů jednotek a na jednoho obyvatele připadá vždy několik domů. Příkladem může být Malá Lhota v Libošovicích, kde v roce 2001 evidován 1
173
trvale žijí obyvatel a 17 domů. Nejvíce takovýchto obcí lze najít v západní části CHKO.
graf. 1 – Vývoj počtů obyvatel na území CHKO Český Ráj
graf. 2 – Vývoj počtů domů na území CHKO Český Ráj
174
Naopak největšími „živými centry“ jednotlivých částí CHKO, kde je poměr počtů obyvatel na dům nejvyšší, tzn. vždy minimálně 3 obyvatele na dům, jsou obce Mašov (západ) spadající pod Turnov, Koberovy (sever) a Prachov (jih). 3 Struktura sídel v CHKO Sídelní struktura v Českém Ráji je poměrně hustá, připadají asi 2 sídla na 1 km2 rozlohy CHKO, a je tvořena výhradně vesnicemi a osadami. Největšími sídly v jednotlivých částech CHKO jsou již výše zmiňovaný Prachov, Koberovy a Mašov, který je největším sídlem na území CHKO vůbec. V roce 2001 zde trvale žilo 637 obyvatel a bylo zde hlášeno 220 čísel popisných. Sídlem s nejstarší první písemnou zmínkou a to z roku 1057 je vesnice Mužský, která spadá pod obec Boseň a leží v západní části CHKO. V jižní části CHKO je nejstarší vesnicí osada Brada (1258) a v severní části je to vesnice Klokočí (1318). Obecně lze ale říci, že drtivá většina sídel na území Českého Ráje vznikala poměrně kontinuálně v rozmezí 14. a 16. století (v každém století přírůstek asi 20 vesnic). Ve 13., 17. a 18. století dochází k zakládání nových sídel pouze v řádech jednotek. Obec
Katastrální území
Prv. pís.
Počet obyv.
Počet domů
Zóna v
zmínka
2001
2001
CHKO
Brada
Brada- Rybníček
1258
9
19
4
Rybníček
Brada- Rybníček
1376
57
30
4
Prachov
Holín
1533
98
52
4
Pařezská lhota
Holín
1542
52
48
4
Horní Lochov
Holín
1385
55
41
3
Javornice
Kněžnice
1497
23
17
3
Libunec
Libuň
1390
68
41
3
Březka
Libuň
1408
23
20
3
Střeleč
Mladějov
1542
34
41
4
Zámostí
Zámostí- Blata
1542
24
26
3
Blata
Zámostí- Blata
1542
54
57
4
tab. 1 – přehled katastrálních území v jižní části CHKO Český Ráj
175
3.1 Rozbor cestní sítě Dalším znakem pro hodnocení území z pohledu urbanistického rozvoje je cestní síť. Která naznačuje nejen způsob fungování a vývoje území, ale lze ji společně s urbanistickou strukturou, která je od ní často přímo odvislá, označit za „nejstarší památku sídla“. Ve všech třech částech CHKO je dnešní cestní a silniční síť z větší části zachovaná ve svých původních trasách několik století. Při porovnání historických map s dnešními, ale k největší shodě dochází v části jižní, kde i díky výraznému a specifickému terénu téměř nelze vést cesty v jiných trasách. Toto je dokumentováno na obrázcích níže, kde je porovnávána cestní síť dnešní a cestní síť v době druhého vojenského mapování, které probíhalo v rozmezí let 1836 – 1852. Jak je vidět nejsou zde zachovány jen trasy hlavních tahů v území, ale dokonce i jednotlivé lesní a polní cesty.
obr. 2 – Původní cestní síť z období 2. vojenského mapování [4]
176
obr. 3 – Dnešní cestní a silniční síť v zákresu ortofotomapy [5]
LITERATURA: [1] SPRÁVA CHKO ČSKÝ RÁJ, TURNOV: Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Český Ráj, 2004, platnost do konce roku 2013 [2] KOLEKTIV AUTORŮ ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Český statistický úřad, Praha, 2006, ISBN 80-250-1310-8 [3] Zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny [4] http://oldmaps.geolab.cz/, (on-line 02. 05. 2012) [5] http://mapy.cz/, (on-line 02. 05. 2012)
177
