SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH TENDENCÍ SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO VÝVOJE KRAJE V 1. – 4. ČTVRTLETÍ ROKU 2007 OBYVATELSTVO V roce 2007 se na území Libereckého kraje projevil především zásluhou kladného salda zahraniční migrace a přírůstku obyvatel způsobeným převahou živě narozených nad počtem zemřelých příznivý vývoj počtu obyvatel. Ke konci roku 2007 zde žilo 433 948 obyvatel, zatímco na počátku roku to bylo o 3 174 obyvatel méně. V průběhu minulého roku se v kraji živě narodilo 5 045 dětí a naopak zemřelo 4 289 osob, přirozený přírůstek obyvatel dosáhl 756 obyvatel. Pokračuje tak již celkem tříleté období přírůstku obyvatel přirozenou měnou. Ten v roce 2005 činil pouze 44 osob, v roce 2006 již 323 osob a v loňském roce dokonce již zmíněných 756 osob. Přírůstek obyvatel způsobený stěhováním dosáhl v roce 2007 v Libereckém kraji 2 418 osob. Kladné saldo migrace způsobil vývoj zahraniční migrace, jejíž saldo v minulém roce představovalo dokonce 2 718 osob. Stěhováním z a do ostatních krajů České republiky naopak Liberecký kraj ztratil co do počtu obyvatel přesně 300 osob. Z územního pohledu měl na celkovém přírůstku počtu obyvatel kraje největší zásluhu okres Liberec, ve kterém bylo vykázáno kladné migrační saldo ve výši 1 273 osob (saldo zahraniční migrace 1 197 osob) i přírůstek přirozenou měnou (319 osob). Celkový přírůstek počtu obyvatel v okrese Jablonec nad Nisou byl podpořen přírůstkem stěhováním ve výši 563 osob (saldo zahraniční migrace 755 osob) a převahou živě narozených nad zemřelými o 104 osoby. V okrese Česká Lípa se ve sledovaném roce projevila převaha přistěhovalých nad vystěhovalými o 425 osob (saldo zahraniční migrace 549 osob) a současně byl dosažen aktivní přirozený přírůstek 367 osob. Odlišná situace nastala pouze v okrese Semily, kde byl vývoj počtu obyvatel v průběhu sledovaného období ovlivněn úbytkem obyvatel přirozenou měnou (počet živě narozených byl o 34 osob převýšen počtem zemřelých). I přes tuto skutečnost byl i v tomto okrese dosažen celkový přírůstek počtu obyvatel (123 osob) zásluhou migračního přírůstku ve výši 157 osob (saldo zahraniční migrace 217 osob). Uvedený vývoj jen dokazuje význam zahraniční migrace pro celkový přírůstek počtu obyvatel. Ze zahraničí se na území Libereckého kraje v průběhu minulého roku přistěhovalo 3 440 osob a naopak do zahraničí se vystěhovalo pouze 722 osob. Celkový přírůstek stěhováním se zahraničím tak dosáhl 2 718 osob. Na celkovém saldu zahraniční migrace měli největší podíl občané s ukrajinským státním občanstvím (saldo 757 osob) a dále pak slovenským (saldo 653 osob) a vietnamským (saldo 547 osob). Jak již bylo výše zmíněno, během roku 2007 se v Libereckém kraji živě narodilo 5 045 dětí, což je dokonce o 13,0 % dětí více než v roce 2006. Necelých 60 % dětí se narodilo v manželství, 38,3 % dětí přišlo na svět jako druhé a 16,9 % dětí mělo dva a více sourozenců. Nesezdaným matkám se narodilo 40,2 % z celkového počtu živě narozených dětí. Mezi okresy Libereckého kraje se v relativním vyjádření (v přepočtu na 1 000 obyvatel) živě narodilo nejvíce dětí v okrese Česká Lípa (12,6 ‰) a nejméně v okrese Semily (10,5 ‰). Liberecký kraj se pak hodnotou tohoto ukazatele umístil v mezikrajském srovnání na 3. místě (11,7 ‰) za Středočeským (12,0 ‰) a Ústeckým krajem (11,8 ‰). Počet zemřelých v Libereckém kraji se meziročně zvýšil o 3,5 % (tj. o 146 osob) na 4 289 osob. Ve sledovaném roce zemřelo 2 191 mužů a 2 098 žen. Nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy (50,7 % z celkového počtu zemřelých) a novotvary (27,1 %). Hodnota kojenecké úmrtnosti (zemřelí do 1 roku na 1 000 živě narozených) oproti minulému roku nepatrně poklesla z 3,4 ‰ na 3,0 ‰ a hodnota novorozenecké úmrtnosti (zemřelí do 28 dnů na 1 000 živě narozených) dosáhla stejně jako v roce 2006 jen 1,8 ‰. Ve sledovaném období bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 2 008 potratů, z toho v 1 240 případech se jednalo o umělé přerušení těhotenství. Hrubá míra potratovosti (počet potratů na 1 000 obyvatel) dosáhla hodnoty 4,6 ‰. V mezikrajském srovnání se tak Liberecký kraj zařadil na 4. nejhorší místo za Ústecký (5,4 ‰ ), Karlovarský ( 5,2 ‰) a Plzeňský kraj (4,7 ‰). Během roku 2007 bylo v Libereckém kraji oddáno 2 564 párů, což je ve srovnání s minulým obdobím o 9,6 % více, a rozvedeno 1 537 manželství, tj. o 11 párů méně. Mezi okresy našeho kraje bylo relativně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Liberec (6,4 ‰) a nejméně v okrese Semily (4,9 ‰). Liberecký kraj dosáhl v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele (5,9 ‰). Relativně nejvíce manželství mezi okresy Libereckého kraje bylo rozvedeno také v okrese Liberec (3,8 ‰), nejméně pak v okrese Semily (3,1 ‰). Liberecký kraj v mezikrajském porovnání dosáhl spolu s Karlovarským krajem nejvyšší úrovně ukazatele rozvody na 1 000 obyvatel, a to 3,6 ‰. 1
ZAMĚSTNANOST A MZDY V podnikatelských subjektech, které ke konci roku 2007 měly sídlo na území Libereckého kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců), bylo v uvedeném období v průměru zaměstnáno celkem 111 678 osob (v přepočtu na plně zaměstnané osoby) a 114 863 osob (vyjádřeno ve fyzických osobách). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 se tento počet snížil v prvním případě o 0,4 % a ve druhém o 0,1 %. Průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji přepočtená na plně zaměstnané, která byla zjišťována u výše specifikovaných subjektů, dosáhla ve sledovaném období 20 054 Kč, což je o 7,9 % více než v roce 2006. Na celorepublikový průměr však mzda v kraji ztrácí 2 328 Kč. Průměrná měsíční mzda v Libereckém kraji vyjádřená ve fyzických osobách pak činila 19 498 Kč, tj. o 7,6 % více než v roce 2006. Nejvyšší průměrnou měsíční mzdu v roce 2007 obdrželi zaměstnanci v Hlavním městě Praze (v přepočtu na plně zaměstnané 27 803 Kč, resp. 26 809 Kč ve fyzických osobách) a nejnižší v Karlovarském kraji (18 692 Kč, resp. 18 139 Kč). Liberecký kraj se v mezikrajském srovnání s uvedenou průměrnou mzdou umístil na 6., resp. 7. nejvyšší pozici.
VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Celkový počet osob zaměstnaných v hlavním zaměstnání v Libereckém kraji ve 4. čtvrtletí roku 2007 dosáhl 202,4 tis. osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 došlo k jejich zvýšení o 7 tis. osob, tj. o 3,6 %. Z celkového počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání tvořili 117,1 tis. muži a 85,3 tis. ženy. Podíl kraje na celorepublikovém počtu osob v hlavním zaměstnání činil pouze 4,1 %. Další zaměstnání souběžně s hlavním vykonávalo 1,7 tis. pracujících. Na zkrácenou pracovní dobu pracovalo 8,7 tis. osob, přičemž přes 64 % představovaly ženy. V porovnání se 4. čtvrtletím roku 2006 tak došlo k poklesu počtu pracujících v dalším zaměstnání o 2,3 tis. osob, naopak na zkrácenou pracovní dobu pracovalo o 0,2 tis. osob více. Počet obvykle odpracovaných hodin týdně v hlavním zaměstnání se ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 snížil o 0,3 hodiny na 40,7 hodin (tj. třetí nejkratší týden z mezikrajského pohledu). Zaměstnanci pak odpracovali 39,5 hodin týdně a podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci 46,7 hodin. Podíl podnikatelů na celkovém počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání dosáhl 16,1 %, přičemž z jejich celkového počtu 32,5 tis. osob jen 6,1 tis. (tj. 18,8 %) zaměstnávalo další osoby. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15-ti let, dosáhla ve 4. čtvrtletí roku 2007 na území Libereckého kraje 57,8 %, tj. o 0,5 procentního bodu méně než ve stejném období roku 2006. Míra ekonomické aktivity mužů pak činila 67,9 % a žen 48,2 %. Ve sledovaném období bylo 41,7 % osob zaměstnáno v odvětví průmyslu, z toho 39,7 % v průmyslu zpracovatelském. V obchodě, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží pracovalo 10,8 % a ve stavebnictví 8,3 % zaměstnaných osob. Z výsledků výběrového šetření pracovních sil dále vyplývá, že počet nezaměstnaných v Libereckém kraji dosáhl ve 4. čtvrtletí roku 2007 celkem 10,8 tis. osob, z toho 39,8 % tvořili muži. Počet nezaměstnaných se oproti stejnému období roku 2006 snížil o 38,6 % (tj. o 6,8 tis. osob), přičemž jejich počet ve věku 15 – 29 let se snížil o 1,8 tis. osob na 3 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 3,1 procentního bodu na 5,1 %. Hodnota tohoto ukazatele u mužů dosáhla 3,5 % a u žen 7,1 %. Na celkovém počtu nezaměstnaných v České republice se Liberecký kraj podílel 4,3 % a obecnou mírou nezaměstnanosti překročil celorepublikový průměr o 0,3 procentního bodu.
NEZAMĚSTNANOST (z údajů MPSV) Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná na základě údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dosáhla k 31.12. 2007 v Libereckém kraji 6,05 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 poklesla o 0,99 procentních bodů. Meziročně pak došlo ke znatelnému snížení míry registrované nezaměstnanosti i ve všech okresech Libereckého kraje. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v okrese Liberec (o 1,46 procentního bodu). Míra registrované nezaměstnanosti se meziročně výrazně snížila i v celé České republice, a to o 1,06 procentních bodů na letošních 5,98 %. Na konci roku 2007 se Liberecký kraj v pomyslném žebříčku mezi všemi kraji České republiky místil na 9. místě. Prvenství si udržuje Hlavní město Praha (2,16 %), na posledním místě se již tradičně umístil Ústecký kraj (10,96 %). V porovnání 77 okresů České republiky se úrovní registrované míry nezaměstnanosti umístil okres Jablonec nad Nisou na 29. místě 2
(5,31 %), okres Semily na 37. místě (5,73 %), okres Liberec na 43. místě (5,98 %) a okres Česká Lípa na 53. místě (7,06 %). K 31.12. 2007 registrovaly úřady práce v Libereckém kraji celkem 14 566 uchazečů o zaměstnání (4,1 % republikového úhrnu) a současně nabízely 4 612 volných pracovních míst. V meziročním srovnání se počet registrovaných uchazečů o práci snížil o 15,6 %, naopak počet volných pracovních míst vzrostl o 26,4 %. Tyto skutečnosti se promítly v meziročním poklesu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo z 4,70 na 3,16 uchazeče. Z celkového počtu evidovaných uchazečů v kraji splňovalo podmínku dosažitelnosti 13 522 osob (tj. 92,8 %). Pozitivní meziroční vývoj nezaměstnanosti vykázaly i nejohroženější skupiny uchazečů – ženy, osoby se zdravotním postižením a absolventi škol. Počet evidovaných žen zaznamenal meziroční pokles o 13,3 % na 8 027 osob, zdravotně postižených osob bylo 2 506 (tj. snížení o 4,9 %) a absolventů škol 708 (tj. snížení o 25,6 %). Ke konci prosince 2007 mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti a pobíralo ji 5 164 osob, tj. 35,5 % registrovaných uchazečů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 se uvedený počet snížil o 10,1 %. Ve struktuře nezaměstnaných podle pětiletých věkových skupin převažovaly ke konci sledovaného období osoby ve věkových skupinách 50 – 54 let a 55 – 59 let (13,7 %). Výraznější podíly připadly dále na uchazeče ve věku 30 – 34 let (11,9 %) a 20 – 24 let (11,3 %). Podle vzdělání tvořily ke konci sledovaného období největší část nezaměstnaných osoby se středním odborným vzděláním (39,5 %), osoby se základním vzděláním (32,0 %) a také osoby s úplným středním odborným vzděláním s maturitou (15,5 %). Podstatnou charakteristikou nezaměstnanosti je také délka evidence uchazečů na úřadu práce. Déle než dva roky bylo ke konci roku 2007 na úřadech práce v Libereckém kraji registrováno 21,2 % nezaměstnaných, 12,6 % bylo v evidenci od 12 do 24 měsíců. Největší podíl uchazečů (31,3 %) byl na místních úřadech práce registrován maximálně tří měsíce.
ORGANIZAČNÍ STATISTIKA Podle údajů z Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v Libereckém kraji ke konci roku 2007 evidováno celkem 112 830 subjektů. Oproti stavu z roku 2006 se tento počet zvýšil o 1 531 subjektů, tj. téměř o 1,4 %. Absolutně nejvíce se na tomto nárůstu podílely fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku – jejich počet společnosti s ručením omezeným, jejichž počet meziročně vzrostl o 286 subjektů. Ve struktuře podle právní formy převažují v registru fyzické osoby (92 659 subjektů), z toho se nejčastěji jedná o fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. K 31. 12. 2007 to bylo 83 135 subjektů a na celkovém počtu subjektů se podílely ze 73,7 %. Z dalších právních forem bylo v RES k tomuto datu zapsáno 8 471 společností s ručením omezeným (7,5 % všech subjektů), 3 577 zahraničních osob (3,2 %), 2 556 sdružení (2,3 %), 1 401 společenství vlastníků jednotek (1,2 %), 1 397 organizačních jednotek sdružení (1,2 %) a 463 akciových společností (0,4 %). Počet fyzických osob podnikajících dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství nezapsaných v obchodním rejstříku tzv. svobodná povolání dosáhl 4 471 osob a oproti roku 2006 zaznamenal nejvyšší pokles ze všech právních forem (–188 subjektů). V rámci členění podle odvětví převažující činnosti se pak nejvíce subjektů, tj. 29 020 (25,7 % všech subjektů), zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Druhým nejčetnějším podnikatelským odvětvím byl průmysl, ve kterém působilo celkem 18 028 subjektů (16,0 %), z toho nejvíce jich svou činnost provádělo v oblasti průmyslu zpracovatelského (17 910 subjektů). Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti jsou s počtem 17 894 subjektů (15,9 %) v pořadí třetím nejpočetněji zastoupeným odvětvím. S mírným odstupem následuje stavebnictví – tuto činnost provozovalo 15 868 subjektů (tj. 14,1 %) zapsaných v RES. Téměř 64,6 % subjektů zapsaných v Registru ekonomických subjektů neuvádí údaj o počtu zaměstnanců a 25,7 % uvedlo, že žádné zaměstnance nemá. Do kategorie subjektů s 1 – 5 zaměstnanci spadá 6,5 % subjektů, počet 6 – 9 zaměstnanců uvádí 1,1 % subjektů a 10 – 19 pracovníků vykázalo necelé 1 % subjektů. Mezi velké zaměstnavatele, mající více než 2 500 zaměstnanců, bylo v našem kraji zařazeno pouze 5 subjektů.
STAVEBNÍ OHLÁŠENÍ A POVOLENÍ Počet vydaných stavebních povolení a podaných ohlášení v roce 2007 zaznamenal v úhrnu za celou Českou republiku ve srovnání se stejným obdobím minulého roku pokles ve výši 13,3 %. Méně stavebních povolení a ohlášení bylo vydáno i ve všech krajích České republiky. Nejvíce stavebních povolení pak připadlo na kraj Středočeský (18,2 %) a Jihomoravský (12,8 %). Liberecký kraj se umístil na předposledním místě mezikrajského žebříčku (3,3 %). 3
Stavební úřady působící na území Libereckého kraje vydaly a přijaly v roce 2007 celkem 3 896 stavebních povolení a ohlášení, což je ve srovnání s rokem 2006 o 22,3 % méně. Ze zmíněných stavebních povolení se 47,7 % vztahovalo na výstavbu bytových a nebytových budov. Na ostatní stavby připadlo 30,6 % z vydaných stavebních povolení a 21,6 % na stavby související s ochranou životního prostředí. V kategorii bytových budov převažovala povolení vydaná na novou výstavbu (56,8 %) nad změnami již dokončených staveb. Opačná situace byla u nebytových staveb, kde 53,7 % připadlo na změnu již dokončených staveb. Celková orientační hodnota staveb, na které byla v Libereckém kraji v průběhu roku 2007 vydána stavební povolení, dosáhla 9 876 mil. Kč a v porovnání s předchozím rokem se tato hodnota snížila o 10,2 %. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení pak činila 2 534,9 tis. Kč. Největší podíl z uvedené orientační hodnoty staveb připadl na bytové a nebytové budovy (81,2 %). Nejvyšší průměrná hodnota na jedno stavební povolení byla vykázána v okrese Liberec ( 4 382,5 tis. Kč). Stavební úřady v Libereckém kraji v roce 2007 vydaly rozhodnutí, na jejichž základě bylo zrušeno 32 budov – 6 nebytových a 26 bytových. Dvacet tři budov bylo zrušeno z důvodu jejich celkového nebo částečného odstranění. Bytový fond Libereckého kraje tak přišel o 28 bytů (2 v nebytových budovách a 26 v budovách bytových).
BYTOVÁ VÝSTAVBA Během roku 2007 došlo v Libereckém kraji k výraznému poklesu bytové výstavby. Počet zahájených bytů se ve sledovaném období ve srovnání s předchozím rokem snížil o 22,0 %. Z celkového počtu 43 796 zahájených bytů v celé České republice bylo do Libereckého kraje soustředěno pouze 2,8 % (tj. 1 244 bytů), čímž se náš kraj zařadil v mezikrajském srovnání na předposlední místo. Méně zahájených bytů vykázal pouze Karlovarský kraj (588 bytů). Umístění obou krajů však ovlivňuje také jejich velikost. V rámci celé České republiky bylo v roce 2007 dokončeno o 38,0 % více než v předcházejícím roce. V Libereckém kraji bylo vykázáno 1 198 dokončených bytů, tzn. zvýšení oproti roku 2006 o 17,0 %. Nejvíce bytů bylo dokončeno v okrese Liberec (335 bytů), nejméně v okrese Jablonec nad Nisou (279 bytů). K 31. 12. 2007 zůstává v kraji rozestavěno 6 233 bytů, tj 3,6 % počtu rozestavěných bytů v České republice. Zatímco v rámci celé České republiky meziročně vzrostl počet rozestavěných bytů o 1,3 %, v Libereckém kraji pouze o 0,7 %. Mezi zahájenými byty v Libereckém kraji převažuje výstavba v rodinných domech, která představuje 66,5 %, dále 21,1 % bytů bude realizováno v bytových domech a 5,8 % v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům či domům bytovým. Ve struktuře dokončených bytů s 50,6 % převažují byty v rodinných domech, 38,7 % připadlo na byty dokončené v bytových domech.
ZEMĚDĚLSTVÍ V průběhu roku 2007 bylo zemědělskými subjekty působícími na území Libereckého kraje vyprodukováno celkem 4 051 tun masa v jatečné hmotnosti. Tímto výsledkem se náš kraj na celorepublikové produkci podílel pouze necelým 1,0 % a umístil se tak na předposledním místě mezikrajského žebříčku. Ve výrobě převažovalo především maso vepřové (2 047 tun, tj. 50,5 % z celkové produkce) a dále hovězí a telecí (1 996 tun, tj. 49,3 %). Z ostatních druhů masa bylo vyrobeno 6 tun masa skopového, 2 tuny jehněčího a 2 tuny koňského masa. Oproti roku 2006 pak celková produkce masa poklesla o 4,4 %, především díky snížení výroby vepřového masa (o 16,0 %). Naopak vzrostla produkce skopového masa (o 24,2 %), hovězího a telecího masa (o 11,3 %), jehněčího masa (o 59,8 %). Zemědělské podniky sídlící na území Libereckého kraje a obhospodařující více než 10 ha zemědělské půdy prodaly během roku 2007 celkem 48 021 tun obilovin, z toho největší část tvořila pšenice (27 472 tun, tj. 57,2 %) a dále také ječmen (13 920 tun, tj. téměř 29 %). Další plodinou s významnějším objemem prodeje byla cukrovka technická (17 751 tun) nebo řepka (9 930 tun). Prodej konzumních brambor dosáhl 1 150 tun. Sklizňová plocha obilovin dosáhla v roce 2007 v Libereckém kraji celkem 26 779 ha a bylo z ní sklizeno 111 769 tun obilovin. Mezi obilovinami pak dominovala pšenice, které se při výnosu 4,64 t/ha sklidilo 58 996 tun. Jednalo se především o pšenici ozimou, jejíž produkce dosáhla 53 304 tun (při osevu 10 762 ha). Z plochy 7 940 ha bylo sklizeno 29 544 tun ječmene, z toho 19 069 tun ječmene jarního (při osevu 5 776 ha). Při výnosu 3,03 t/ha bylo získáno 21 141 tun řepky. Plochu trvalých travních porostů 4
– píce (v přepočtu na seno) představovalo 54 259 ha a celkový objem sklizně této plodiny činil 162 759 tun. Brambor (bez raných) bylo z plochy 376 ha sklizeno celkem 10 448 tun.
PRŮMYSL V roce 2007 sídlilo na území Libereckého kraje v průměru 123 průmyslových podniků, které zaměstnávaly 100 a více zaměstnanců. Průměrný evidenční počet zaměstnanců těchto průmyslových firem ve sledovaném období činil 52 689 osob (přepočtené počty) a jejich průměrná měsíční mzda dosáhla 20 924 Kč. Z pohledu průměrné měsíční mzdy v rámci zpracovatelského průmyslu na tom byli nejlépe zaměstnanci firem, které se zaměřily na výrobu dopravních prostředků a zařízení. Ti v roce 2007 průměrně pobírali 26 301 Kč měsíčně. Více než 20 tis. Kč si v průměru vydělali také zaměstnanci firem zabývajících se výrobou a opravami strojů a zařízení jinde neuvedených (22 019 Kč), vyrábějících základní kovy, hutní a kovodělné výrobky (21 581 Kč), vyrábějících pryžové a plastové výrobky (21 359 Kč), zpracovatelského průmyslu jinde neuvedeného (20 262 Kč) a také zaměstnanci ve výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení (20 129 Kč). Nejnižších průměrných měsíčních mezd dosahovali pracovníci působící v textilním průmyslu, kde průměrná mzda v roce 2007 činila 15 303 Kč. Na základě mezikrajského srovnání průměrných mezd ve výše specifikovaných průmyslových podnicích se Liberecký kraj umístil na 6. nejvyšším místě a obhájil si tak pozici z roku 2006. Prvenství na pomyslném žebříčku stále drží Hlavní město Praha se mzdou ve výši 28 369 Kč. Naopak nejnižší mzdu pobírali zaměstnanci průmyslových podniků se sídlem v Olomouckém kraji, a to (19 140 Kč). Celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci vyjádřené v běžných cenách se oproti roku 2006 zvýšily o 7,6 %. Mezi oblasti zpracovatelského průmyslu, ve kterých došlo k meziročnímu poklesu celkových tržeb, patří především výroba ostatních nekovových a minerálních výrobků (pokles o 9,1 %), dále také oblast jinde neuvedeného zpracovatelského průmyslu (o 2,6 %). Naopak nejvyšší nárůst celkových tržeb evidovaly, ve srovnání s rokem 2006 podniky provozující výrobu základních kovů, hutních a kovodělních výrobků (26,5 %), výrobu elektrických a optických přístrojů a zařízení (o 18,5 %) nebo také výrobci dopravních prostředků a zařízení (o 11,2 %). Nejvyšší celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mezi kraji dosáhly průmyslové podniky ve Středočeském kraji, nejnižší pak v kraji Karlovarském. Liberecký kraj v tomto hodnocení obsadil 11. pozici.
STAVEBNICTVÍ V roce 2007 bylo v Libereckém kraji v průměru evidováno 71 subjektů, se sídlem na jeho území a s 20 a více zaměstnanci, které se zabývaly stavební výrobou. Nejvíce stavebních podniků bylo registrováno v okrese Liberec (43,7 % z celkového počtu), 26,8 % v okrese Česká Lípa, 15,5 % v okrese Jablonec nad Nisou a nejméně pak v okrese Semily (14,1 %). Oproti roku 2006 došlo v kraji ke snížení průměrného evidenčního počtu zaměstnanců o 2,3 % na 3 539 zaměstnanců. Průměrná měsíční mzda, která v roce 2007 činila celkem 21 981 Kč, meziročně vzrostla o 15,5 %. Tento výsledek řadí Liberecký kraj na 3. příčku celorepublikového žebříčku za Hl. město Prahu (28 408 Kč) a Jihomoravský kraj (22 503 Kč). Produktivita práce ze základní stavební výroby dosáhla celkem 1 887 545 Kč (vyjádřeno v běžných cenách), což představuje meziroční nárůst o 4,4 %. Vykázaný objem stavebních prací podle dodavatelských smluv „S“ v Libereckém kraji meziročně vzrostl o 10,0 % a činil tak 9 160 mil. Kč. Celkový objem stavebních prací „S“ vzrostl ve dvou okresech Libereckého kraje. Nejdynamičtěji se zvýšil v okrese Liberec o 18,7 %, v okrese Semily pak o 17,9 %. Pokles byl zaznamenán v okrese Jablonec nad Nisou o 17,9 %, v okrese Česká Lípa o 11,0 %. Rozhodující podíl stavebních prací podle dodavatelských smluv „S“ byl proinvestován v tuzemsku (98,4 %). Největší objem tuzemských stavebních prací, které meziročně vzrostly o 9,5 %, byl realizován na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci (91,7 %). Téměř 82 % této výstavby bylo směřováno do pozemního stavitelství, což oproti roku 2006 znamenalo nárůst o více než 30 %. Opravy a údržby představovaly pouze 8,3 % tuzemských stavebních prací „S“. Největší nárůst stavebních prací „S“ realizovaných na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci v rámci Libereckého kraje byl dosažen v okrese Liberec, a to o 18,6 % a zároveň zde byl soustředěn i převažující objem těchto prací (79,5 %). Téměř 55 % stavebních oprav a údržby uskutečněných podle dodavatelských smluv v tuzemsku bylo realizováno v okrese Česká Lípa.
5
PRŮMĚRNÉ CENY Průměrné ceny vybraných výrobků zemědělských výrobců Během prosince roku 2007 byly v Libereckém kraji zjišťovány ceny zemědělských výrobců u dvou výrobků, a to ceny krávy jatečné tř.j. EU v živém a ceny kravského mléka Q tř. j..Průměrná cena 1 tuny krav jatečných dosáhla 27 713 Kč za tunu. U průměrné ceny kravského mléka došlo k meziročnímu nárůstu ceny. Zatímco v uvedeném období roku 2006 prodávali výrobci tisíc litrů této komodity za 8 056 Kč, v roce 2007 se její cena zvýšila o 20,4 % na 9 701 Kč.
Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb V posledním měsíci roku 2007 byly sledovány průměrné ceny u 63 druhů výrobků a služeb. Ze zjišťování vyplývá, že v Libereckém kraji jsou z pohledu mezikrajského srovnání nejdražší tyto výrobky: vepřová kýta bez kosti (115,70 Kč/1 kg), mléko polotučné trvanlivé (21,40 Kč/1 l), sušené plnotučné mléko (Sunar) (121,00 Kč/400 g), Lučina (179,50 Kč/1 kg), olej slunečnicový (49,82 Kč/1 l), pivo světlé, sudové, výčepní (22,75/0,5 l). Mezi službami pak bylo v kraji nejdražší parkovné za osobní automobil, které činilo 32,67 Kč/za 1 hodinu, dále čištění koberců (22,09/ m2). K meziročnímu zvýšení průměrných cen došlo u 38 výrobků a služeb. Naopak u 14 výrobků a služeb byl zaznamenán cenový pokles a u šesti výrobků a čtyř služeb se cena nezměnila. Nejvyšší relativní cenový nárůst, ve srovnání s prosincem roku 2006, byl vykázán v případě mléka (53,4 %) a paprik (53,3 %), pšeničné mouky hladké a oleje slunečnicového (43,5 %). Nejvyšší absolutní zvýšení průměrných cen vykázaly ceny hnědého uhlí (z 209,- Kč na 255,- Kč/100 kg), eidamské cihly (ze 112,60 Kč na 152,72 Kč/1 kg), čerstvého másla (ze 107,58 na 147,93/1 kg). Komoditou, jejíž cena se meziročně relativně nejvíce snížila, byly brambory konzumní. Cenový pokles u 1 kg dosáhl 41,8 %. Dále se snížila cena kávy zrnkové pražené o 13,7 %, vepřové kýty bez kosti o 9,4 %, vepřové pečeně s kostí o 6,3 %, šunkového salámu o 5,7 % a vepřového bůčku o 5,0 %.
CESTOVNÍ RUCH V průběhu roku 2007 Liberecký kraj navštívilo a v některém z místních hromadných ubytovacích zařízení přenocovalo 708 623 hostů, což je o 11,7 % hostů méně než v roce 2006. Podíl kraje na republikovém úhrnu činil 5,5 % a z mezikrajského pohledu se jednalo o 6. nejvyšší návštěvnost. Nejvíce hostů zavítalo do Hlavního města Prahy (4 480 115 hostů, tj. 34,6 %), Jihomoravského (1 177 690 hostů, tj. 9,1 %) a Jihočeského (980 898 hostů, tj. 7,6 %) kraje. Necelých 30 % z výše uvedeného počtu hostů Libereckého kraje pocházelo ze zahraničí. Zahraniční návštěvníci pak při výběru ubytovacího zařízení preferovali hotely (66,8 % zahraničních hostů), 19,6 % upřednostnilo penziony a 13,6 % ostatní hromadná ubytovací zařízení. Hosté z České republiky dávají přednost spíše levnějším formám ubytovacích zařízení – 49,0 % domácích hostů se totiž ubytovalo v některém z ostatních ubytovacích zařízení. Hotel zvolilo 32,3 % a penzion 18,7 % tuzemských návštěvníků. V roce 2007 obyvatelé České republiky uskutečnili celkem 1 627,8 tis. tuzemských turistických cest do Libereckého kraje, přičemž ze 71,5 % převažovaly kratší cesty (rekreační cesta s 1 – 3 noclehy) s celkovým počtem 2 249,7 tis. přenocování (tj. v průměru 1,9 přenocování na jednu turistickou cestu). V případě delších tuzemských turistických cest (rekreační cesta se 4 a více noclehy) pak průměrný počet přenocování v rámci jedné cesty činil 7,0 nocí.
6
