PEKS 2 Literatura Synek – PEK – 4. vydání
Faktor času v peněžním vyjádření
Peněžní jednotka Kč přijata nebo vyplacena v různých časových okamžicích má rozdílnou hodnotu. Dnešní koruna je cennější, než koruna získaná později např. za rok, neboť tu korunu, kterou máme dnes, můžeme investovat tak, aby nám přinesla úrok neboli další zisk. Početní postup, kterým zjišťujeme budoucí hodnotu peněz, nazýváme úrokováním. Úrokování může být jednoduché, nebo složité. Při jednoduchém úrokování se úročí stále původní částka (jistina), zatímco se úrok každoročně vybírá. Složité úrokování, při kterém se spolu se základní jistinou úročí i úrok.
BH = SH* (1+i)n BH budoucí hodnota (konečná částka na konci n-tého roku) SH současná hodnota (počáteční hodnota) i úroková míra v desetinném tvaru n počet let (období úročení) (1 +i ) n ÚROČITEL Příklad č.1 Jistina 7 580,i = 5,5 % Vypočítejte kolik bude hodnota za 1 rok (BH)? BH = SH* (1+i)n BH = 7 580 * (1 + 0,055)1 BH = 7 580 * 1,055 BH = 7996,90 Příklad č. 2 shodné zadání, akorát počítáme pro složité úrokování. Kolik budeme mít na konci 5tého roku? Jistina 7 580,i = 5,5 % BH = SH* (1+i)n BH = 7 580 * (1 + 0,055)5 BH = 9 906,76
Ve finančních výpočtech velice často zjišťujeme současnou hodnotu budoucích příjmů nebo výdajů, tj. částku, která, kdybychom ji takhle měli nyní v rukou, by vzrostla na budoucí hodnotu. Tento postup se nazývá odúročení neboli diskontování.
SH = BH*( 1 + i) –n nebo 1
SH = BH * SH současná hodnota BH budoucí hodnota -n (1 +i ) ODÚROČITEL i úroková míra v desetinném tvaru Příklad č. 3 i = 9,5%, (BH) jistina na konci 5tého roku je 7 950,-. Vypočítejte základní jistinu (SH?) na konci nultého roku nebo na začátku prvního roku? i = 9,5% SH = BH * SH = 7 950 * SH = 5 050,06 Současná hodnota – jistina základní J0 Budoucí hodnota – Jn 26. 2. 2009
Faktor rizika = Při vybírání jedné z možných variant nějakého řešení si nejsme jisti jejím výsledkem, neboť obvykle varianta s větším rizikem přináší i větší zisk i varianta a opak Riziko představuje nebezpečí, že očekávané výnosy nebudou dosaženy, nebo že dokonce investovaný kapitál bude ztracen Riziko vzniká buď z: a) vnějších příčin (povodně, inflace, krize), b) vnitřních příčin samotného podniku (chybný odhad poptávky, chybné zaměření investice, atd.) Riziko ztráty vynaložených finančních prostředků se snižuje jejich rozložení do více akcí, diverzifikací výrobního programu, vytváření rezervních fondů, pojištění. Čím větší je riziko, tím větší je i požadovaný výnos a tím vyšší je diskontní míra. Ve finančním řízení podniku se příjmy z rizikových akcí, diskontují s vyšší diskontní mírou Všeobecná pravidla pro finanční rozhodování, kterými se řídí investoři a finanční manažery: Při stejném riziku se preferuje vždy větší výnos před výnosem menším Při stejném výnosu se preferuje vždy menší riziko před rizikem větším Za větší riziko se požaduje větší výnos Preferují se peníze obdržené dříve před stejnou částkou peněz než obdrženou později (předpokladem je, že peníze, které se obdrží dnes, mohou být investovány tak, aby přinesly kladný (žádaný) výnos) Motivací investování do určité akce, je očekávání většího výnosu, než by přineslo investování do jiné akce, ovšem k přihlédnutí míry rizika Motivací veškerého investování je zvětšení majetku firmy
2
Příklad č. 1 Podnik se rozhoduje mezi dvěma investičními projekty z nichž: první projekt A bude přinášet po dobu 5 let na jednu akcii ve výši zisk 9,50 na rok druhý projekt B zisk 11, 50 kč/rok po dobu 3 let. Předpokládaná tzv. cena peněz – diskontovaná míra je 10%. Vypočítejte hodnotu akcie po dobu 5 let a 3 let? Kolik mi každá akcie přinese? a) první projekt A bude přinášet po dobu 5 let na jednu akcii ve výši zisk 9,50 na rok SH = BH * SH= 9,50 x 1/1,1 = 8,64 SH= 9,50 x (1/1,1)2 = 7,85 SH= 9,50 x (1/1,1)3 = 7,14 SH= 9,50 x (1/1,1)4= 6,49 SH= 9,50 x (1/1,1)5= 5,9 ∑ 36,02 Kč (od pátého roku zpětně) Hodnota jedné akcie po dobu pěti let je 36,02 Kč b) druhý projekt B zisk 11, 50 kč/rok po dobu 3 let. SH = BH * SH= 11,5 x 1/1,1 = 10,45 SH= 11,5 x (1/1,1)2 = 9,5 SH= 11,5 x (1/1,1)3 = 8,64 ∑ 28,59 Kč Hodnota jedné akcie po dobu tří let je 28,59 Kč Příklad č. 2 Podnik se rozhoduje mezi dvěma investičními projekty. Z nichž bude první projekt A přinášet po dobu 5 ti let na jednu akcii 8, 5Kč a druhý projekt B 10,5 na rok po dobu 3 let. Předpokládaná diskontní sazba je u prvního projektu A 11,5% a u druhého projektu B je 9,5%. Máme vypočítat hodnotu akcie po dobu 5 let a po 3 let. SH = BH * a) projekt A SH= 8,5 x 1/1,115 = 7,62 SH= 8,5 x (1/1,115)2 = 6,84 SH= 8,5 x (1/1,115)3 = 6,13 SH= 8,5 x (1/1,115)4 = 5,50 SH= 8,5 x (1/1,115)5 = 4,93 ∑ 31,02 kč Hodnota akcie po dobu 5 let je 31,02 kč b) projekt B SH = BH * SH= 10,5 x 1/1,095 = 9,59 3
SH= 10,5 x (1/1,095)2 = 8, 76 SH= 10,5 x (1/1,095)3 = 8 ∑ 26,34 kč Hodnota akcie po dobu 3 let je 26,34 kč Pojem
Vzorec
Využití
Úročitel
(1+i)n
Jn = J0 * (1+i)n
Odúročitel
1 (1 i) n
J0 Jn *
1 (1 i) n
Střadatel
(1 i ) n 1 i
(1 i ) n 1 Jn a * i
Fondovatel
i (1 i ) n 1
a Jn *
i (1 i) n 1
Umořovatel
(1 i ) n * i (1 i ) n 1
a J0 *
(1 i) n * i (1 i ) n 1
Zásobitel
(1 i ) n 1 (1 i ) n * i
J0 a *
(1 i ) n 1 (1 i) n * i
Současná hodnota perpetuity
J0
perpetuita i
Současná hodnota perpetuity s ročním růstem
J0
perpetuita ig
5. 3. 2009 Anuita – je součet dvou složek a to úroku a úmoru Příklady: 1) Na jakou sumu vzroste počáteční vklad 5 000 Kč za 5 let při úrokové míře 0,05. Jaká bude celková výše úroků? BH = SH* (1+i)n BH = 5 000 x (1 + 0,05)5 BH = 5 000 x (1,05)5 BH = 6 381 úrok za 5 let 1381 (6 381 – 5 000 = 1381) 2) Jakou částkou je nutné dnes uložit, aby za 5 let při úrokové míře 0,04 byla k dispozici suma 20 000 Kč. SH = BH * 4
SH = 20 000 x 1/(1,04)5 SH = 16 438,5 3) - Máme základní vklad 48 500 Kč - Úroky k 31.12. každého roku budeme vybírat - k 1.1. druhého roku vložíme 10 000 Kč a nadále k 1.1. každého následujícího roku vložíme vždy o 2 500 Kč více - Úroková míra je 5,5 % Jaký budeme mít zůstatek vkladu po 5 ti letech této činnosti? Kolik budou činit celkem úroky za 5 let? Výběr úroků: Jn = J0 * (1+i)n
Ú=Jn1 – J0
1 rok Jn1 = 48 500 x 1,055 = 51 167,5
úrok = 2 667,5 (51 167,5 – 48 500)
2 rok J02 = (48 500 + 10 000 = 58 500) J02 = ZK + vklady = 58 500 x 1,055 = 61 717,5
Ú=Jn2 – J02 úrok = 3 217,5 (61 717,5 - 58 500)
3 rok (48 500 + 10 000 = 58 500 + 12 500 = 71 000) = 71 000 x 1,055 = 74 905 úrok = 3 905 (74 905 – 71 000) 4 rok (48 500 + 10 000 = 58 500 + 12 500 = 71 000 + 15 000 = 86 000) = 86 000 x 1,055 = 90 730 úrok = 4 730 (90 730 – 86 000) 5 rok (48 500 + 10 000 = 58 500 + 12 500 = 71 000 + 15 000 = 86 000 + 17 500 = 103 500) = 103 500 x 1,055 = 109 192,5 úrok = 5 692,5 (109 192,5 – 103 500) celkem úroky = 20 212,5 (=2 667,5 + 3 217,5 + 3 905 + 4 730 + 5 692,5) 4) Zadání je stejné a nikdy nebudeme vybírat úroky1. 1 rok = 48 500 x 1,055 = 51 167,5 úrok = 2 667,5 (51 167,5 – 48 500) 2 rok (51 167,5 + 10 000 = 61 167,5) = 61 167,5 x 1,055 = 64 531,71
úrok = 3 364,21 (64 531,71 - 61 167,5)
3 rok (64 531,71 + 12 500 = 77 031,71)
1
Tzn. jako J0x vždy bereme vypočítanou J0 z předchozího roku, ke které přičteme dle zadání to, co máme. 5
= 77 031,71 x 1,055 = 81 268,45
úrok = 4 236,74 (81 268,45 - 77 031,71)
4 rok (81 268,45 + 15 000 = 96 268,45) = 96 268,45 x 1,055 = 101 563,21
úrok = 5 294,76 (101 563,21 – 96 268,45)
5 rok (101 563,21 +17 500 = 119 063,21) = 119 063,21 x 1,055 = 125 611,69
úrok = 6 548,48 (125 611,69 – 119 063,21)
Celkem úroky = 22 111,69 (2 667,5 + 3 364,21 + 4 236,74 + 5 294,76 + 6 548,48)
5) Úvěr (půjčka) ve výši 100 000 Kč je nutné splácet 5 let stejnými ročními splátkami (od teď budeme nazývat „anuitami“, anuita = úrok + úmor) Vypočítejte hodnotu této částky a celkovou hodnotu úroků pokud je úroková míra 0,1 (10%)? (zde použijeme vzorec – umořovatel)
(1 i ) n i (1 0,1) 5 0,1 (1,1) 5 0,1 a J0 100000 100000 (1 i ) n 1 (1 0,1) 5 1 (1,1) 5 1 0,161051 100000 100000 0,26379748 26379,748 26380 0,61051 Úrok činí = 31 900 Kč (5 x 26 380 → ∑a) = 131 900 – 100 000 = 31 900 Kč) Ú= ∑a - úvěr 6) Jakou sumu je nutné dnes uložit, aby z ní bylo možno po dobu 5 let při úrokové míře 0,1 (10%) koncem každého roku čerpat částku 26 380 Kč? (Zde použijeme – zásobitel)
J0 a
(1 i ) n 1 (1 0,1) 5 1 (1,1) 5 1 26380 26380 (1 i ) n i (1 0,1) 5 0,1 (1,1) 5 0,1
26380
(1,1) 5 1 0,61051 26380 100000 5 0,161051 (1,1) 0,1
7) Jaká suma bude k dispozici po 5ti letech při úrokové míře 0,1 (10%), pokud je pravidelně koncem každého roku ukládaná částka 26 380 Kč. Kolik tam budeme mít za 5 let? (Zde použijeme – střadatel)
(1 i ) n 1 (1 0,1) 5 1 (1,1) 5 1 0,61051 Jn a 26380 26380 26380 i 0,1 0,1 0,1 26380 6,1051 161052,5 161050 8) Jakou částku je nutné každoročně uložit aby za 4 roky při úrokové míře 0,05 (5%) byla k dispozici celková suma 150 000 Kč. (Zde použijeme – fondovatel) 6
i 0,05 0,05 150000 150000 n 4 (1 i) 1 (1 0,05) 1 (1,05) 4 1 0,05 150000 150000 0,232011832 34801,77 34802 0,21550625 a Jn
12. 3. 2009 Plán umořování Příklad č. 1 Výše úvěru je 300.000 Kč, úroková míra je 0,1 a doba splatnosti 3 roky. a) vyjádřete průběh umořování dluhu při jednoduchém úročení, když roční úmor bude 100.000,- a úroky budou spláceny ročně. n (roky)
Jistina
1 2 3 celkem
300.000 200.000 100.000 0
Úrok (0,1x100) 10% (J0 x i) 30.000 (300000*0,1) 30.000 30.000 90.000
Úmor 100.000 100.000 100.000 300.000
Zůstatek dluhu ZD=J0 - úmor 200.000 100.000 0
tj. jednoduché úročení, pořád úročíme 300.000 b) vyjádřete průběh umořování dluhu pomocí složitého úrokování, při ročním úmoru 100.000,- a ročně spláceném úroku n (roky)
Jistina
1 2 3 celkem
300.000 200.000 100.000
Úrok (0,1x100) 10% 30.000 20.000 10.000 60.000
Úmor
Zůstatek dluhu
100.000 100.000 100.000 300.000
200.000 100.000 0
tj. složité úrokování c) vyjádřete průběh umořování dluhu při složitém úrokování, pomocí konstantních anuit (anuita zahrnuje 10% úrok ze zůstatku dluhu a úmor) anuita dle vzorečku „umořovatel anuita“ a= Jo x (1 + i)n x i = 300.000 x (1 + 0,1)3 x 0,1 = 300 000 x 0,1331 = 120.634,44 (1 + i)n – 1 (1 + 0,1)3 – 1 0,331
7
n (roky)
Jistina
Úrok (0,1x100) Úmor Anuita Zůstatek dluhu 10% (úrok+úmor) 1 300.000 30.000 90.634 120.634,44 209.366 2 209.366 20.937 99.698 120.634,44 109.668 3 109.668 10.967 109.668 120.634,44 0 celkem 61.904 300.000 361 902 d) vyjádřete průběh umořování dluhu při složitém úrokování, ale při jednorázové splátce celého dluhu i úroku po 3 letech n
Jistina
Úrok
Konečná splátka
Zůstatek dluhu
1
300 000
30 000
x
330 000
2
330 000
33 000
x
363 000
3
363 000
36 300
399 300
0
Celkem
---
99 300
399 300
---
Vzhledem ke skutečnosti, že úrok i úmor se platí najednou, lze provést tento propočet: Jn = J0 x (1 + i)n J3 = 300 000 x (1 + i)3 J3 = 399 300 U = Jn – J0 U = 399 300 – 300 000 U = 99 300 Závěr: Nejvýhodnější je varianta b, c; nejméně výhodná je varianta a, d. 19. 3. 2009 Zakladatelský projekt - Zakladatelský rozpočet Má 5 bodů (částí) 1) 2) 3) 4) 5)
Počáteční rozvaha Výsledovka (plán výnosů, nákladů a zisků a ztrát) Cash-flow – plán (plán peněžních toků) Umořovací plán Odpisový plán
Před počáteční rozvahou: -
seznámit se musíme s: - majetkovou strukturou podniku - kapitálovou strukturou podniku
8
Majetková struktura podniku (Aktiva)
Kapitálová struktura podniku (Pasiva)
Příklad č. 1 Sestavte zakladatelský rozpočet, znáte-li tyto údaje: podnik vyrábí 1 druh výrobku cena 1 výrobku je 200 kč 9
mzdy na 1 ks výrobku je 100 kč spotřeba materiálu na 1 ks výrobku je 50 kč ostatní přímé náklady na 1 ks výrobku je 25 kč cena výrobního zařízení, včetně instalace je 2 300 000 kč odpisová sazba je 12 % vlastní kapitál, který je k dispozici a je 2 200 000 kč předpokládaný roční prodej je 90 000 ks výrobků úroková sazba za případný úvěr 7 % doba, na kterou by byl úvěr poskytnut je 5 let roční nájemné 600 000 kč potřebná výše oběžného majetku je 900 000 kč náklady na sociální a zdravotní pojištění činní 35 % mzdových nákladů daň z příjmu je 24 %
1) Počáteční (vstupní) rozvaha (bilance) majetku a kapitálu Majetek (aktiva) Cena výrobního zařízení
2 300 000,-
Oběžný majetek
900 000,-
Celkem
3 200 000,-
Kapitál (pasiva) Vlastní kapitál
2 200 000,-
Cizí kapitál
1 000 000,-
Celkem
3 200 000,-
A=P Pozn. U bankovního úvěru je nevýhoda, že musím platit úroky, ale jsem majitelem pouze já. Pokud si půjčím peníze od známého, nemusím mu sice platit úroky, ale ve firmě budou chtít rozhodovat oba a může to vést ke sporům. 2) Plán výnosů, nákladů a zisků (ztrát) =>výsledovka (k 31.12.09) za 1 rok Tržby za 1 rok => předpokládaný roční prodej x cena výrobku (90 000 x 200 = 18 000 000)
Náklady
Tržby Celkem => předpokládaný roční prodej x cena výrobku 90 000 x 200 = 18 000 000 kč mzdy (100 x 90 000) => - 9 000 000 ,Spotřeba materiálu (50 x 90 000) => Ostatní přímé náklady (25 x 90 000) => Nájemné Náklady na soc. a zdr. poj. (9 000 000 z 35%) Odpisy (nespotřebovávají se) (12% z 2 300 000) Nákladové úroky (7% z 1 000 000) Náklady celkem Zisk před zdaněním (tržby – náklady) – zde je ztráta Daň z příjmu (24%) – podnik je ve ztrátě ČISTÝ ZISK –(ZTRÁTA)
- 4 500 000,- 2 250 000,- 600 000,- 3 150 000,- 276 000,70 000,19 846 000,- 1 846 000,0,- 1 846 000,-
Tzn., že podnik je ve ztrátě 1 846 000 Kč. 10
Pozn. Odpisy jsou zvláštním druhem nákladů a od ostatních nákladů se liší tím, že náklady se spotřebovávají a tvoří nové výnosy, ale odpisy se nespotřebovávají a netvoří nové výnosy. Odpisy zůstávají v podniku a slouží jako rezerva, aby se za určitou dobu, až bude stroj odepsán, mohl koupit nový. Odpisy zahrnujeme do nákladů, abychom si snížili zisk před zdaněním a neobjevily se nám v čistém zisku. Odpisy: Nemůžeme spotřebovat Tvoří rezervu pro nákup dalšího materiálu (zařízení) Netvoří mi žádné nové výnosy Nákladové úroky => se z cizího kapitálu u nás dávají do nákladů, ale není tomu ve všech zemí. Daňový efekt (daňový štít) => snižuje základ před zdaněním – platíme menší daně tzn. úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, protože úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého platíme daně. Daňový efekt (štít) působí pouze tehdy, je-li podnik v zisku. Na skutečnosti, že cizí kapitál je levnější než vlastní je založena Finanční páka. = cizí kapitál zvedá výnosnost vlastního kapitálu. 3) plán Cash-flow - 1 846 000 (ztráta) + 276 000 (Odpisy) = - 1 570 000,tudíž by neměl z čeho splácet úvěr 200 000Kč ročně CF = - 1 570 000,- - 200 000,-(úvěr →1000000/5) = - 2 046 000,- + 276 000,- = - 1 770 000
- 1 770 000,-
- 1 846 000 – 200 000
pozn. Pokud je podnik ve ztrátě, může k této ztrátě přičíst odpisy, protože ty zůstávají v podniku jako rezerva. Ztráta se mu poté sníží. CF = - 1 570 000 – 200 000 = - 1 770 000 Kč
splátka úvěru Podnik je ve ztrátě 1 770 000 Kč. Příklad č. 2 Sestavte zakladatelský rozpočet, znáte-li tyto údaje: -
podnik vyrábí 1druh výrobku, cena 1výrobku bude 150,-Kč mzdy na 1výrobek budou 40,-Kč spotřeba materiálu na 1výrobek bude 50,-Kč ostatní přímé náklady na 1výrobek 25,-Kč cena výrobního zařízení včetně instalace je 2 300 000,-Kč 11
-
odpisová sazba je 12% vlastní kapitál, který je k dispozici 2 100 000,-Kč předpokládaný roční prodej výrobků je 90 000ks úroková sazba za případný úvěr je 16% doba, na kterou bude úvěr poskytnut je 5let roční nájemné činí 600 000,-Kč výše oběžného majetku 700 000,-Kč náklady na soc. a zdrav. pojištění činí 35% mzdových nákladů daň z příjmu 30%
1) Bilance (počáteční rozvaha) Majetek (aktiva) 2 300 000 (výrobní zařízení) 700 000 (OM) 3 000 000 celkem
Kapitál (pasiva) 2 100 000 VK 900 000 CK 3 000 000 celkem A=P
2)Výsledovka (plán výnosů, nákladů a Z+/Z- (k 31.12.) tržby celkem ( 90 000 x 150) mzdové náklady (90 000 x 40) spotřeba materiálu (90 000 x 50) ostatní přímé náklady (90 000 x 25) roční nájemné ZP + SP (35% z 3 600 000) odpisy (12% z 2 300 000) úroky z úvěru (16% z 900 000) náklady celkem zisk před zdaněním (13 500 000 – 12 630 000) daň z příjmu (30% z 870 000) čistý zisk (870 000 – 261 000)
13 500 000 Kč 3 600 000 Kč 4 500 000 Kč 2 250 000 Kč 600 000 Kč 1 260 000 Kč 276 000 Kč 144 000 Kč 12 630 000 Kč 870 000 Kč 261 000 Kč 609 000 Kč
3)Cash-flow 609 000 (čistý zisk) - 180 000 (roční úmor) = 429 000,- + 276 000 (odpisy) = 705 000,885 000,-(čz + odpisy) - 180 000,- = 705 000,Podnik má k dispozici 705 000 Kč. Příklad č. 3 Sestavte zakladatelský rozpočet prodejny na zákl. následujících: - předpokládané průměrné denní tržby 60 000,-Kč - průměrné denní náklady na prodávané zboží 45 000,-Kč - počet zaměstnanců 6 - měsíční mzda 1 zaměstnance 15 000,-Kč - zdravotní a sociální poj. zaměstnance 35% z hrubé mzdy - energie a otop za měsíc 20 000,-Kč - ostatní náklady na měsíc 5 000,-Kč - roční pojištění majetku 90 000,-Kč - VK 3 000 000,-Kč - Úvěr od banky (úrok 12%) max. 6 000 000,-Kč 12
- Maximální přijatelná kupní cena 5 000 000,-Kč Předpokládá se, že: - prodejna bude mít otevřeno 25dní v měsíci - veškeré nakoupené zboží bude v měsíci i prodáno - kupní cena bude zaplacena ihned - lineární odpisová sazba činí 20% kupní ceny - úvěr má být splacen za 5let - kapitál vložený do podniku by mohl být alternativně zhodnocen 5% jako vklad bance (obětované příležitosti - v prvním měsíci činnosti nebudou žádné příjmy, roční rozpočet příjmů a výdajů se týká 2. až 13. měsíce jeho činnosti - podnik si chce ponechat volné peněžní prostředky ve výši 10% očekávaných provozních výdajů jako rezervu na krytí neočekávaných výdajů - odhad budoucí sazby daně z příjmu je uvažováno 30% 1) Rozvaha (bilance)měsíční Majetek (aktiva) Kapitál (pasiva) 5 000 000 prodejna – potřebný majetek 3 000 000 VK 1 279 000 výdaje očekávané 3 406 900 CK - úvěr 127 900 rezerva 10% na krytí 6 406 900 celkem 6 406 900 celkem Očekávané měsíční provozní výdaje prodejny – vypočítáme je nejdřív, abychom mohli dát dát do rozvahy 45000,-x25 + 90 000 + 31 500(0,35x15000x6) + 25 000 + 7 500 = 1 279 000,-Kč (Nejdřív musíme spočítat Oček. Měsíční provoz. Výdaje, pak teprve můžeme dokončit Rozvahu).
Výpočet očekávaných měsíčních provozních nákladů prodejny: - náklady na prodané zboží 45 000 x 25 = 1 125 000,- náklady na zaměstnance 6 x 15 000 = 90 000,- náklady na ZP + SP 35% z 90 000 = 31 500,- náklady na energii a otop = 20 000,- ostatní náklady = 5 000,- pojištění majetku 90 000 / 12 = 7 500,provozní náklady celkem = 1 279 000,2)Výsledovka roční (za rok) tržby celkem ( 60 000 x 25 x 12) náklady na prodané zboží (1 125 000 x 12) mzdové náklady (90 000 x 12) náklady na ZP + SP (31 500 x 12) náklady na energii a otop (20 000 x 12) ostatní náklady (5 000 x 12) náklady na pojištění majetku odpisy (20% z 5 000 000) úroky z úvěru (12% z 3 406 900) náklady celkem zisk před zdaněním (18 000 000 – 16 756 828) daň z příjmu (30% z 1 243 172) čistý zisk (870 000 – 261 000)
18 000 000 Kč 13 500 000 Kč 1 080 000 Kč 378 000 Kč 240 000 Kč 60 000 Kč 90 000 Kč 1 000 000 Kč 408 828 Kč 16 756 828 Kč 1 243 172 Kč 372 952 Kč 870 220 Kč 13
3)cash-flow 870 220,4 + 1 000 000 – 681 380(úmor) = 1 188 840,4 Kč – 150 000 = 1 038 840,4 870 220 + 1 000 000 - 681 380 – 150 000 = 1 038 840 Kč
čistý zisk
odpisy splátka úvěru obětovaná příležitost (5% z vlastního kapitálu)
Podnik má k dispozici 1 038 840 Kč. Čím se liší odpisy od nákladových položek? - odpisy jsou náklady, které se nespotřebovávají - odpisy netvoří nové výnosy Příklad č. 4 Zpracujte zakladatelský rozpočet podniku : - předpokládaný měsíční prodej 2 500ks výrobků - cena za 1 výrobek je 260,- Kč - spotřeba mater. na 1kus je 120,-Kč - mzdové náklady na 1kus jsou 30,-Kč - ostatní náklady na 1kus 25,-Kč Stroje a zařízení je potřeba pořídit v celkové hodnotě 1 000 000,-Kč Budeme používat rovnoměrné odepisování se sazbou 10% ročně Pronájem provozovny činí měsíčně 50 000,-Kč Oběžný majetek je potřebný ve výši 600 000,-Kč (předpokládá se doba jeho obratu 1měsíc) Vložený vlastní kapitál 800 000,-Kč V případě použití úvěru činí úroková sazba 15% Doba splatnosti úvěru 4roky s konstantním úmorem Zdravot.a soc. poj. 35% objemu hrubých mezd Daň ze zisku 40% 1)Rozvaha Majetek - Aktiva 1 000 000,- stroje a zařízení 600 000 pronájem ∑ 1 600 000
Kapitál - Pasiva 800 000 VK 800 000 CK ∑ 1 600 000
2)Výsledovka roční Roční výnosy (2 500 x 260 x 12) 7 800 000,Náklady celkem - 6 385 000,Zisk před zdaněním 1 415 000,Daň 40% - 566 000,Čistý zisk 849 000,3)Cash flow 849 000 + 100 000 (odpis) - 200 000,-(úmor) = 749 000,Úmor = 800 000/4 = 200 000,849 000 + 100 000 - 200 000 = 749 000,14
čistý zisk odpisy splátka úvěru Příklad č. 5 Sledujte vývoj podniku Roura, a.s., a mapujte jeho činnost pomocí zjednodušených účetních výkazů 1) společníci zakládající podnik v právní formě a.s. stanovili vstupující základní jmění na 2mil.Kč 2) 2 z nich vložili peníze, 1. podnikatel 600 000,- 2. podnikatel 400 000,- 3. podnikatel vložil stroje v hodnotě 1mil.Kč 3) z podnikatelského záměru vyplynulo, že k činnosti podniku je nutné postavit výrobní objekt (halu) v hodnotě 1mil. Kč a nakoupit zásoby mater. v hodnotě 200tis. Kč 4) žádost o úvěr byla kladně vyřízena a podnik dostal potřebné peníze 5) Podmínky úvěru: - splacení úvěru během 5let za předpokladu stejného úmoru každý rok, úroková sazba 15% - úvěr byl kladně vyřízen - podnik využil získané peníze k výstavbě objektu a nákupu zásob - v 1.roce činnosti dosáhl podnik následující výsledky: - výnosy 2 500 000Kč - náklady 1 900 000Kč (N na odpisy 160 000,-spotř.mater. 840 000,-vyplacené mzdy 720 000,- nákladové úroky 180 000). - 200 000,-Kč z účetně vykázaných výnosů, 100 000,-Kč z účetně vykázaných výnosů, 100 000,-z úč.v.s materiálu, a daň ze zisku ve výši 40% rozdílu mezi výnosy a náklady nebylo v daném roce zaplaceno a podnik tyto částky uhradí v roce druhém - mzdy a nákladové úroky za rok 1 byly plně zaplaceny - v roce 1 podnik zaplatil 1/5 přijatého bankovního úvěru, ostatní položky se nemění 1) rozvaha Majetek - aktiva 1 000 000 stroje (majetek) 1 200 000 (na novou halu a zásoby mat) 1 000 000 složili v Kč první dva ∑ 3 200 000 PEK2, 16.4.2009, pokračování z minula rozvaha po 1 kroku (půjčení peněz) aktiva Stálá aktiva Stroje v pořizovací 1.000.000 ceně Oběžná aktiva Peníze 2.200.000 Celkem aktiva 3.200.000 rozvaha po 2 kroku (nákup zásob, budov) Aktiva Stálá aktiva Budovy 1.000.000 Stroje v pořiz. ceně 1.000.000 Oběžná aktiva Zásoby 200.000 Peníze 1.000.000
Kapitál - pasiva VK 2 000 000 CK 1 200 000 (požádali o úvěr) ∑ 3 200 000
Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál
2.000.000
Cizí zdroje Bankovní úvěry Celkem pasiva
1.200.000 3.200.000
pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál
2.000.000
Cizí zdroje Bankovní úvěry
1.200.000 15
Celkem aktiva
3.200.000
Celkem pasiva
výkaz zisků a ztrát (výsledkovka) za 1 rok Výnosy 2.500.000 Náklady - 1.900.000 V tom odpisy 160.000 Spotřeba materiálu 840.000 Vyplacené mzdy 720.000 Nákladové úroky 180.000 Zisky (výnosy-náklady) 600.000 Daň ze zisku - 240.000 Čistý zisk 360.000 (600.000 – 240.000) rozvaha po 3. kroku Aktiva Pasiva Stálá aktiva Vlastní kapitál Budovy 1.000.000 Základní kapitál Stroje v pořiz. ceně 1.000.000 Hospodářský výsledek běžné obd. Oprávky - 160.000 Stroje v zůstat. ceně 840.000 Oběžná aktiva Cizí zdroje Zásoby 200.000 Bankovní úvěry Pohledávky 200.000 Závazky k dodavatelům Peníze 1.420.000 Daňové závazky Celkem aktiva 3.660.000 Celkem pasiva
3.200.000
2.000.000 360.000 (čistý zisk)
960.000 100.000 240.000 3.660.000
CASH FLOW pro stanovení metody Cash flow máme 2 metody: 1) přímá – vychází z reálných údajů (příjmy a výdaje) 2) nepřímá – vychází z čistého zisku (výsledovky) a musíme ho upravit 1) přímá metoda Počáteční stav peněz na účtu 1.000.000 Reálné příjmy – výnosy reálně zaplacené 2.300.000 (2 500 000 – 200 000) Spotřeba materiálu reálně zaplacená v 1 roce - 740.000 ( 840 000 – 100 000) Vyplacené mzdy - 720.000 Nákladové úroky - 180.000 Splacení úvěru - 240.000 Reálné výdaje - součet všech výdajů - 1.880.000 Příjmy – výdaje v roce 1 (celkové cah flow) 420.000 (2 300 000 – 1 880 000) Konečný stav peněz na účtu 1.420.000 Odpisy nejsou výdajovou položkou, účetně vyjadřují opotřebení stálých aktiv (investičního majetku).
2) nepřímá metoda Počáteční stav peněz na účtu Čistý zisk Odpisy (jsou součástí čistého zisku)
1.000.000 360.000 160.000 16
Nárůst pohledávek Pokles bankovních úvěrů (úmor) Nárůst závazků k dodavatelům Nárůst daňových závazků Roční cash flow
-200.000 -240.000 100.000 240.000 420.000 PŮSOBENÍ FINANČNÍ PÁKY
- cizí kapitál je levnější, než kapitál vlastní - cizí kapitál nám zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu př. Podnik A je podnik pracující bez cizího kapitálu, podnik B používá 50% vlastního a 50% cizího kapitálu.Výnosy obou podniků jsou stejné, jejich zisk před zaplacením úroků a daní je 200.000 Kč. Údaje v tisících KČ. Podnik A
KC Celk.kap 1.000
B
1.000
VK
CK
Z
Ú 14%
ZPŘD
1.000 (100%) 500 (50%)
- nemá půjčku 500 (50%)
200
- nemá půjčku 70
200
D 35%
200
ZPŘD na VK 20%
70
ZPOD EAT 130
VVK ROE 13%
130
26%
45,5
84,5
16,9 %
VVK v podniku B vyšlo 16,9 tzn. cizí kapitál má vyšší výnosnost. KC kapitál celkový
VK CK Z Ú ZpřD ZpřD na VK D ZpoD VVK%
vlastní kapitál cizí kapitál zisk úrok 14% zisk před zdaněním (EBIT) zisk před zdaněním na vlastní kapitál v % daň z příjmů 35% zisk po zdanění (EAT) výnosnost vlastního kapitálu (ROE)
Výpočty: 130 : 500 = 0,26 => 26% 200 : 1 000 = 0,20 => 20% Zpř :VK = ZpřD na VK
VVK 130 : 1 000 = 13% 84,5 : 500 = 16,9% VVK = ZpoD : VK x 100
STANOVENÍ OPTIMÁLNÍ ZADLUŽENOSTI PODNIKU př. Stanovte optimální zadluženost podniku z hlediska vážených nákladů na kapitál podniku, víte-li, že podnik bude platit daň z příjmu ve výši 40%. Pokuste se to znázornit graficky.
% zadlužení Náklady na vl.
0,0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
12,0
12,2
12,6
13,0
14,0
16,0
18,0
20,0
23,0
28,0
1 17
kapitál Náklady na cizí kapitál WACC
-
6,0
6,5
7,0
8,0
9,0
11,0
13,0
16,0
20,0
25,0
12
11,34
10,86
10,36
10,32
10,7
11,16
11,46
12,28
13,6
15
Vysvětlení k řádku % zadlužení: 0,0 = podnik má jen vlastní kapitál 0,1 = podnik má 90% vlastního a 10% cizího kapitálu 0,2 = podnik má 80% vlastního a 20% cizího kapitálu …….. 1,0 = podnik má 100% cizího kapitálu 10,32 → nejmenší N na Celk. kapitál WACC
E D re rd 1 t C C
=
WACC – (průměrné náklady na celkový kapitál (podnikový kapitál)) Optimální zadluženost podniku stanovíme podle nejnižší hodnoty WACC.
ka WACC Wd kd 1 T WP kP WS kS
WACC Kd T kP kS Wd, WS, WP
průměrné náklady na celkový kapitál (podnikový kapitál) v % náklady na cizí kapitál v % (úroky z úvěru, dluhopisy) procento zdanění zisku v % náklady na preferenční akcie v % náklady na vlastní kapitál (ZK a nerozdělený zisk) váhy jednotlivých kapitálových složek z celkových zdrojů v %
Wd = CK WS = VK WP = akcie
Náš vzoreček:
C E D re
WACC
E D re rd 1 t C C
celkový kapitál (součet D + E) vlastní kapitál (VK) cizí kapitál (CK)
náklady na VK Výpočty k příkladu:
WACC
rd t D/C E/C
náklady na CK daň % zadluženosti (CK) podíl celkového kapitálu (oba musí dát
E D re rd 1 t C C 18
zadlužení: 0% CK, 100% VK=> 12% 10% CK, 90% VK D/C = 10/100 = 0,1, E/C = 90/100 = 0,9 WACC = 0,9 x 12,2 + 0,1 x 6 (1 – 0,4) WACC = 10, 98 + 0,6 x 0,6 = 10,98 + 0,36 = 11, 34 20% CK, 80% VK D/C = 20/100 = 0,2, E/C = 80/100 = 0,8 WACC = 0,8 x 12,6 + 0,2 x 6,5 (1 – 0,4) = 10,08 + 1,3 x 0,6 = 10,08 + 0,78 = 10,86 30% CK, 70% VK D/C = 30/100 = 0,3, E/C = 70/100 = 0,7 WACC = 0,7 x 13 + 0,3 x 7 (1 – 0,4) = 9,1 + 2,1 x 0,6 = 9,1 + 1,26 = 10,36 40% CK, 60% VK D/C = 40/100= 0,4 , E/C = 60/100 = 0,6 WACC = 0,6 x 14 + 0,4 x 8 (1 – 0,4) = 8,4 + 3,2 x 0,6 = 8,4 + 1,92 = 10,32 50% CK, 50% VK D/C = 50/100 = 0,5, E/C = 50/100= 0,5 WACC = 0,5 x 16 + 0,5 x 9 (1 – 0,4) = 8 + 4,5 x 0,6 = 8 + 2,7 = 10,7 60% CK, 40% VK D/C = 60/100 = 0,6, E/C = 40/100 = 0,4 WACC = 0,4 x 18 + 0,6 x 11 (1 – 0,4) = 7,2 + 6,6 x 0,6 = 7,2 +3,96 = 11,16 70% CK, 30% VK D/C = 70/100 = 0,7, E/C = 30/100 = 0,3 WACC = 0,3 x 20 + 0,7 x 13 (1 – 0,4)= 6 + 9,1 x 0,6 = 6 + 5,46 = 11,46 80% CK, 20% VK D/C = 80/100 = 0,8, E/C= 20/100 = 0,2 WACC = 0,2 x 23 + 0,8 x 16 (1 – 0,4) = 4,6 + 12,8 x 0,6 = 4,6 + 7,68 = 12,28 90% CK, 10% VK D/C = 90/100 = 0,9, E/C = 10/100 = 0,1 WACC = 0,1 x 28 + 0,9 x 20 (1 -0,4) = 2,8 + 18 x 0,6 = 2,8 + 10,8 = 13,6 100% CK, 0% VK D/C = 100/100 = 1 WACC = 1 x 25 (1 – 0,4) = 25 x 0,6 = 15 Závěr: Nejmenší náklady na celkový kapitál (WACC) jsou, když má podnik 40% cizího kapitálu a 60% vlastního kapitálu (WACC = 10,32). Příklad č. 2 Optimální zadlužení 40% CK a 60% VK. Stanovte vážené náklady na kapitál s VK ve výši 2 000 000Kč s požadavkem výnosnosti 17%, cizím kapitálem ve výši 800 000 kč, za nichž je placen 5%. Úrok při zdanění zisku sazbou – 28%.
WACC
E D re rd 1 t C C
E = 2 000 000 Kč re = 17% = 0,17 D = 800 000 Kč rd = 5% = 0,05 C = E + D = 2 800 000 Kč t = 28% = 0,28 19
WACC = E / C * re + D / C * rd * (1 – t) WACC = 2 000 000 / 2 800 000 * 0,17 + 800 000 / 2 800 000 * 0,05 * (1 – 0,28) = 0,121 + 0,010 = 0,13 Příklad č. 3 Která z uvedených kapitálových struktur je nejvýhodnější podle kritéria minimálních nákladů na kapitál. Označení Celkové Cizí zdroje Vlastní Úroková Dividenda Dividenda v zdroje v tis. v tis. kapitál v tis. míra v % na akcii (Kč) Kč re A 20 000 10 000 10 000 18 240 =>24% 1 000 240:1000=0,24
B 20 000 11 000 9 000 19 250 => 25% 1 000 C 20 000 12000 8000 20 260 => 26% 1 000 D 20 000 8000 12000 16 230 => 23% 1 000 Růst dividend se nepředpokládá. Daň z příjmu je 40%. Akcie jsou vlastní majetek společnosti, tzn. že dividendy, které se z akcie vyplácí jsou náklady na vlastní kapitál (re). Varianta A: E = 10 000,re = 240 z 1 000 = 24% = 0,24 D = 10 000,rd = 18% = 0,18 C = 20 000,t = 40% = 0,4 WACC = 10 000 / 20 000 * 0,24 + 10 000 / 20 000 * 0,18 * (1 – 0,4) = 0,12 + 0,054 = 0,174 Varianta B: E = 9 000,re = 250 z 1 000 = 25% = 0,25 D = 11 000,rd = 19% = 0,19 C = 20 000,t = 40% = 0,4 WACC = 9 000 / 20 000 * 0,25 + 11 000 / 20 000 * 0,19 * (1 – 0,4) = 0,112 + 0,063 = 0,175 Varianta C: E = 8 000,re = 260 z 1 000 = 26% = 0,26 D = 12 000,rd = 20% = 0,2 C = 20 000,t = 40% = 0,4 WACC = 8 000 / 20 000 * 0,26 + 12 000 / 20 000 * 0,2 * (1 – 0,4) = 0,104 + 0,072 = 0,1760 Varianta D: E = 12 000,re = 230 z 1 000 = 23% = 0,23 D = 8 000,rd = 16% = 0,16 C = 20 000,t = 40% = 0,4 WACC = 12 000 / 20 000 * 0,23 + 8 000 / 20 000 * 0,16 * (1 – 0,4) = 0,138 + 0,0384 = 0,1764 Závěr: Nejvýhodnější je kapitálová struktura u varianty A (WACC = 0,174). 30.4.09 písemka: základatelský rozpočet – tři varinaty – počáteční rozvaha, výsledovka Z/Z, CFL - početní 1. 4 násobný příklad na cizí kapitál, JÚ, SÚ, anuity, úmor, úrok, anuita - početní 2. faktor času a faktor rizika - početní 3. finanční páka – vysvětlení příkladu v knize Synka, daňový efekt (štít) – definice a jak to vypadá při výsledovce, jak je to tam zakomponované – nepočetní 20
4. přímá/nepřímá metoda CFL a musí se to spočítání slovně vysvětlit, proč je tam – a +, proč odpisy přičítám, proč neodečítám úroky, proč tam přičítám úrok
Náklady TC (celkové náklady) = FC (fixní náklady) + VC (variabilní náklady) x Q (navýšená produkce) FC1 + VC1 x Q = FC2 + VC2 x Q = rovnice pro stanovení rovnovážného bodu Z (provozní zisk) = T (tržby) – C (náklady) T (tržby) = Q (počet výrobků) x P (cena Z = P x Q – (FC + VC x Q)
Q= PU = příspěvek na úhradu fixních nákladu (P – VC) Př. Stávající výrobní program podniku má strukturu uvedenou v tabulce: Výrobek Objem produkce v ks (Q) Variabilní náklady na ks Cena (P)
A 100
B 150
C 250
D 100
E ( doplnit) 200
30
20
40
35
25
120
120
130
130
120
(Cena – VC na 90 100 90 95 95 ks) příspěvek na úhradu PU Pořadí 3 1 3 2 2 (čím menší výhodnosti (nejvýhodnější PU, tím horší výrobků výrobek) pořadí) Je možné získat zakázku na výrobu výrobku E, přičemž: objem produkce by byl 200 ks variabilní náklady by byly 25 Kč výrobek by byl prodáván za 120 Kč Vzhledem k tomu, že není možné zvýšit výrobní kapacitu podniku, je nutné přijetí zakázky podmínit vyřazením některého z dosavadních výrobků z výroby. Předpokládejme, že výrobky jsou z hlediska pracnosti zaměnitelné. Rozhodněte o případné změně výrobního programu, navrhněte jeho strukturu a určete, o jakou část by se změnil podnikový zisk. Výrobky budou hodnoceny podle výše příspěvků na úhradu fixních nákladů a zisku vzhledem k jejich zaměnitelnosti ks za ks není nutné propočítávat poměrový ukazatel PU/P. PU = P – VC = 120 – 25 = 95 Tzn. Výrobek E zařadíme do výroby a vyřadíme buď: 1) vyřadíme výrobek A nebo C. V případě A lze nahradit 100 ks a současně 100 ks výrobku C 2) 200 ks výrobku C nahradíme, přičemž tato náhrada vyvolá nárůst o 200 x 5 jednotek podnikového hospodářského výsledku (PU na úhradu E je o 5 jednotek vyšší než u A a C). 21
24.9. 2009 ZK – test, 5 okruhů, 3 otázky z tohoto semestru, 2 otázky z loňska Příklad – zakl. rozpočet, CFL … slovně vyjádřit nepřímé CFL předposlední hodinu 10.12. bude ten test – třetí hodina a 17.12. nám zapíše hned první hodinu a oprava bude tu třetí hodinu a třetí opravný termín bude hned na začátku ledna Doplnění Řízení výroby: Světové dění JIT Toyota: Japonské firmy – Toyota (vůdčí, neustálé zproduktivnění výroby – zase nový tojotismus) Pojem umrtvený kapitál =nadměrné zásoby 1. etapa – snížení předvýrobních a výrobních zásob na nejmenší možnou přípustnou míru 2. etapa – Toyoata tvrdí, že dnes má téměř nulové zásoby tzn. téměř žádné sklady – je to díky JIT (just in time), se kterou Toyota přišla. Využívá svých dodavatelů a subdodavatelů, kteří musí dodržovat velmi striktně smlouvy (Škodovka – montování dveří – montážní linka, z kamionu se rovnou vykládají dovezené dveře na montážní linku. Když by přijel kamion pozdě nebo se špatným množstvím či kvalitě, tak mohou být sankciováni za nedodržení JIT a narušení výroby.) Kontrolu nad finálním výrobkem nese finální výrobce. Odběratel (finální výrobce) musí zdůrazňovat, že dodavatelům dává práci a to mu pak pomáhá držet dodavatelskou morálku. Snaží se držet disciplínu. Smlouvy jsou strohé a přesně dané. Ještě na dodavatele platí pohrožení s „prověřením kvality dodávaných komponent“. Sklady přehrávají na dodavatele a subdodavatele – to je negativní dopad JITu. JIT – má principy: A) dodávat v požadovaném čase B) v požadovaném množství C) v požadované kvalitě Zeštíhlení výroby – důsledek JIT Vzdal se výrobce výroby určitých komponentů a tím zeštíhluje výrobu. Tím JIT se zapříčinila štíhlá výroba. Z ekonomických důvodů se výroby určitých komponent vzdává, radši vezme od dodavatele v rámci JIT a tím se zeštíhlí výroba. /vyrábím cyklistická kola, ale nevyrábím šrouby, objednám je u jiného výrobce./ Problém u JIT: musíme dát najevo, že my dáváme dodavateli práci (VYVÍJÍME NA NĚ TLAK, ABZ DODÁVALI VČAS….). Riziko je vlastně to mé rozhodnutí, kolik součástek vyrobím já a kolik vyrobí ten dodavatel. Výhody, nevýhody. Žádný odbornmík to přesně nikdy neřekne. Neexistuje na to žádný vzorec. Řídíme se ze zkušeností z předchozích našich výrob. Ten počet se liší i výrobce od výrobce – každý má jiné dispozice. Při řešení tohoto úkolu nás musí vest PODMÍNKA – že v rámci štíhlé výroby při využití JIT musí mít kontrolu nad výrobkem ten finální výrobce (odběratel té součástky) – ten, který ten fin. výrobek dodává na trh.
Zásada MKTG: Ve výrobě lze vyrábět jen tolik, kolik požaduje zákazník. KANBAN Písemně napsáno – štítek. 2 fce KANBANu: 22
1. štítek (Kanban) má fci objednávky – jde to od finálního skladu a jde do výroby od konce na začátek. Od expedičního skladu, celou výrobu až do počátku, kde se začíná výroby. Na štítku, kanbanu je počet ks., specifikace atd. 2. fce dodacího listu Zajištění otázky množství a jakosti – je to tam napsáno na tom štítku. Kontrolorem je vždy ten následující pracovník, který přebírá práci od toho předcházejícího. KANBAN – system řízení výroby - pochází z Japonska (první použití Toyota =) TPS systém, nejstarší systém řízení výroby - jednotlivé výrobní pozice jsou mezi sebou ve vztahu zákazníkXdodavatel - předávají si informace na kartičkách - v současné době se kombinuje se systémem JUST IN TTIME a využívá se u velkosériových výrob, kde jsou minimální změny ve výrobě - TAŽNÝ SYSTÉM - tahá tolik, kolik požaduje zákazník Tok požadavků
KANBAN Tok materiálu
materiálu A
B
C
D
E
1.10.09 Nastudovat kapitolu Zásobování ze Synka U JITu začíst s tím, co je na str. 192 a plynule pak přejít do toho, co říkal on. Personální činnost jedna z podnikových činností… Japonsko Po druhé sv. válce 1946 … začátek konsolidování nár. hospodářství v Japonsku 50 – 60 léta – Japonci vyslali své „špiony“ s fotákama, aby se chytili – ty všechno fotili, nejvíce věcí/ideí okopírovali a získali v záp. Evropě a USA…. Za chvilku začali produkovat… měli populační explozi…. Průmyslová špionáž .. a pak ty výrobky dále zdokonalili a produkovali jako modernější, výkonnější …OBROVSKÁ FLUKTUACE MANAGERŮ STŘEDNÍ KATEDORIE… MNGRři si po určité době začali klást velké fin. požadavky na mzdy. Firmy byly zahnány do kouta. Odborníci měli přemrštěné požadavky a firmy to neutáhly. Konkurence pak člověka přetáhla a fin. požadavky splnila. Po pár letech se to opět opakovalo. V dnešní době je obrovská nabídka vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Každý si váží svého pracovního místa.
Základní cíle PČ: 1) v oblasti ekonomické 2) v oblasti sociální 1.Cíle v oblasti ekonomické 1. Optimální využití lidské práce v kombinaci s ostatními VF (Práce, Půda, Kapitál, Informace) s cílem dosáhnout nezbytně nutného výkonu organizace a její adaptace na požadavky okolí. 23
2. Zlepšování struktury a zvyšování kvality fungování lidských zdrojů organizace 3. Stanovení a udržení personálních nákladů organizace (mzdy, výdaje na soc. potřeby) na optimální výši 4. Realizace systému odměňování podle výkonu stimulujícího rozvoj aktivity zamce 2.Cíle v oblasti sociální 1. Naplnění osobních cílů zamců spojených s výkonem práce pro organizaci 2. Spokojenost s pracovním místem, obsahem práce, prac. prostředím a vnitřním klimatem organizace 3. motivace zamců v seberozvoji, zvyšování kvalitifikace a tvořivému přístupu při řešení úkolů 4.vytváření pocitů identifikace zamce s cíly organizace 5. zabezpečení sociálních jistot zamců Organizace pers. práce PP PP vychází ze zásad pers. strategie firmy. Jedná se o vymezení hl. Cílů a zásad a naznačení zákl. postupů v oblasti řízení lidského faktoru ve firmě. Realizuje se prostřednictví celé řady činností, kt. zabezpečuje převážně pers. útvar. a) Plánování zamců – plánování potřeby zamců, jejich počtu, profesní a kvalifikační strukturu a jejich rozmístění b) Získávání a výběr zamců – určení způsobů a metod pokrytí potřeb zamců, metody vnějšího a vnitřního výběru zamců c) Rozmisťování zamců – zařazování do prac. činnosti, ukončování prac. Poměru, penzionování zamců Org. Maticová struktura – matice zamců _ zvládají různé úkoly – zdatnost, d) Hodnocení pracovníků – pro potřeby pers. Rozvoje organizace, i osobního rozvoje zamců. Subjektivní záležitost. Sebehodnocení. e) Hodnocení práce a popis pracovních míst f) Tvorba nástrojů pracovní motivace a firemních mzdových systémů – odměny g) Firemní systémy vzdělávání h) Kolektivní vyjednávání – odbory i) Sociální péče – BOZP, org. Soc. služeb 22.10.09 Příprava na státnice: Život podniku fáze: založení podniku, růst podniku, stabilizace, krize, sanace, zánik podniku založení proniku – zakladatelský projekt (ZP) – musí být zpracován, řeší komplexně, co bude podnik vyrábět (jaké jsou příležitosti na trhu, jak bude vyrábět a na jakém zařízení – technologie, postup) ,ale současně musí řešit i otázku reálnosti a dostupnosti všech potřebných fin. zdrojů. Výsledkem ZP musí být informace pro podnikatele, zda daný projekt je reálný, proveditelný a jaký efekt mu zajistí z investovaného materiálu. Nedílnou součástí ZP je zakladatelský rozpočet (ZR). Součásti ZR: 1) Počáteční rozvaha 2) Plán výnosů, nákladů a zisků/ztrát – tzn. Výsledovka k 31.12. 3) CFL – 2 metody, přímá, nepřímá a jak? 24
4) Umořovací plán – při použití CK 5) Odpisový plán
K tomu, aby ZP včetně ZR byl úspěšný, měl by obsahovat následující části: 1) Vymezení základních cílů podnikání 2) Specifikace trhu, na který podnik vstupuje 3) Zvláštní výhody, které daný produkt/služba přinese, čím se bude lišit od konkurence 4) Způsob založení podniku vč. uvedení míry angažovanosti zakladatele podniku (obor a předmět podnikání, velikost, právní forma) 5) Dlouhodobější výhled vč. definování fin. cílů 6) Rozpočet zdrojů a potřeb vč. prokázání schopnosti případné cizí zdroje splácet (rozvaha, výsledovka, CFL, Rozdělení zisku a investičních programů) 7) Daňové zatížení (DPH, spotřební daň, daň z příjmu atd) 8) Pojištění podniku – majetkové, osob 9) Životní prostředí – vliv projektu na okolí podniku, odpady a jejich likvidace 10) Reference o osobě zakladatele Charakteristiky podnikatelských projektů, které bezprostředně souvisí s mírou rizika jsou: a) Doba životnosti podnikatelského projektu – projekt s kratší dobou životnosti má výrazně nižší míru rizika b) Zapojení CK do podnikání c) Pružnost projektu – univerzálnost výrobních technologií, strojů a zařízení – čím vyšší specializace stroje neseme vyšší míru rizika d) Diverzifikace podnikatelského projektu – koncentrace na 1 druh výrobku, nebo službu znamená vyšší míru zranitelnosti tudíž vyšší míru rizika e) Citlivost projektu na změnu vnějších parametrů – pokles poptávky, růst úrokových sazeb, změna devizového kurzu – čím vyšší míra citlivosti, tím vyšší je míra rizika f) Postupná realizace ZP – etapová příprava a realizace projektu snižuje míru rizika Etapa Růst podniku (RP): Po úspěšném založení podniku obvykle následuje fáze Růstu podniku. RP je spojován se strukturálními změnami a změnami jeho velikosti. RP: 1) Interní (vnitřní) RP : a) dochází ke zvětšování odbytů existujících produktů na existujících trzích b) Zavádění nových výrobků na existující trhy c) Hledání nových trhů pro existující výrobky d) Nové výrobky uplatňujeme na zcela nových trzích
Vnitřní růst podniku se může uskutečnit: A) Rozvojem počátečních aktivit B) Rozvojem doplňkových činností k hlavní činnosti C) Zaváděním podobných činností v podstatě stejného rozměru, jako jsou činnosti hlavní D) Zavádění činností, které nejsou ani doplňkové, ani podobné 25
2) Externí (vnější) RP Externí růst podniku se uskutečňuje různými právními technikami. Patří sem především: a) Fúze – splynutí podniku s podnikem jiným. Může k ní dojít dvojí formou. 1. Cestou vytvářením nového podniku (zanikají podniky A a B, ale vzniká podnik C) 2. Cesta absorbce – podnik B zaniká a je absorbován podnikem A Růst tržní moci podniku na základě jejich fúzování může vycházet z: Druhy Fúzí: 1. Horizontální fúze – slučují se při ní podniky téhož zaměření 2. Vertikální fúze – spojují se podniky různých fází výr. procesu za účelem doplňování, spolupráce, kooperace (tvoření výr. komplexů – hutě se spojí se strojírenským podnikem – technologicky na sebe navazují) – díky vert. fúzi jsme vytvořili hutnickostrojírenský komplex. 3. Konglomerátní fúze – spojování podniků se vzájemně nesouvisejícími obory podnikání b) Rozštěpení podniku Jeden z podniků zaniká a jeho aktiva jsou rozprodána jiným podnikům. c) Částečné vložení aktivit Podnik A prodává část svých aktiv souvisejících s výrobou výrobků X podniku B, výměnou za jím vlastněné akcie podniku A. Žádný z podniků nezaniká. d) Kontrola jednoho podniku jiným Všechny tyto vnější způsoby růstu podniku znamenají zvyšování organizační koncentrace tj. vytváření vyšších hospodářských celků. Trust, kartely, holdingy Externí růst podniku je spojen s prodejem či koupí podniku, nebo jejich částí. Důvody pro prodej podniku pramení např. z: a) Nedostatečné úrovně či schopnosti řízení b) Nepředvídaných výrazných technologických a strukturálních změn c) Nerovnovážného stavu výroby d) Z finanční situace podniku. Důvody pro koupi podniku druhým: a) Růst velikosti podniku b) Získání prostředku investování c) Lepší uspokojování požadavků trhu d) Získání času e) Získání technických znalostí f) Dosažení diverzifikace výroby g) Dosažení větší integrace výroby h) Jiné – finanční, vzrůst odbytišť, koupě fin. kapacity Při koupi podniku je nutné přihlédnout zejména: K očekávané rentabilitě koupě určité investice Ke stabilitě výsledků hospodaření K možnostem integrace s jinými podniky K možnostem růstu podniku 26
K formě platby K fin. Situaci K úrovni řízení kupovaného podniku vzhledem k jeho silným/slabým stránkám K míře tržní účasti a stupni konkurenční schopnosti
Stabilizace – jestliže podnik zvládne bez zvláštních těžkostí růst, pak obykle nastupuje fáze stabilitace. Je to období, kdy podnik dosáhl optimální velikosti s ohledem na příležitosti trhu. Fáze krize a sanace Z toho co bylo řečeno vyplývá, že trvale může existovat jen ten podnik, který pernamentě reaguje na podněty a změny přicházející jak zvnějšku, tak I zevnitř podniku. Příčiny nepříznivého stavu podniku mohou být: a) Vnější – vyplývající z nepříznívého vývoje podnikového okolí – nedostatečná dynamika celkového hospodářského vývoje, hosp. krize, nestabilita měnového kurzu … b) Vnitřní příčiny – vznikající z důsledku chybného založení či fungování podniku (špatná volba místa podniku, nedostatečné poznání trhu, nevhodná organizce řízení….) Samotná ztráta či pokles rentability nemusí být příčinou zániku podniku, pokud má podnik vytvořen odpovídající rezervní fond. Cílem sanace je dosáhnout alespon minimální rentability nebo minimálního podnikatelského výnosu. V případě, že podnik je přeinvestován: - Sanace se realizuje např. odprodejem přebytečných investic či jednorázovým mimořádným odpisem. V případě, že podnik je překapitalizován: - Při sanaci se kapitál, pro který podnik nemá podnikatelské využití, může vrátit akcionářům. V případě, že podnik vykazuje ztrátu, lze sanaci uskutečnit např. Odpisem ze základního kapitálu či uhrazením ztráty z rezervního fondu. O odstranění ztráty usiluje zpravidla podnik sám, pouze vyjímečně mu může být poskytnuta určitá pomoc ze strany státu např. Poskytnutím úvěru, dotací, fin. Spoluúčastí na rizikových či ztrátových projektech. V případě, že podnik je podkapitalizovan, při sanaci se zvyšuje vlastní či akciový kapital. Pokud sanace nebyla úspěšná, podnik zanikne. V teto souvislosti se obvykle vyskytují 2 pojmy (odlišují se): a) Zrušení podniku – řídí se právní úpravou. V ČR jsou ve smyslu OZ dva způsoby zrušení podniku. A) zrušení s likvidací a B) zrušení bez likvidace Obecné důvody ke zrušení podniku jsou: - Uplynutí doby, na kterou byl podnik založen - Dosažení účelu, pro který byl podnik zřízen - Rozhodnutí společníků o zrušení podniku - Rozhodnutí soudu o zrušení podniku - Rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo přeměně v jinou společnost Zvláštní důvody pro zrušení podniku: - Smrt společníka - Zánik PO, která je společníkem - Zbavení, nebo omezení právní způsobilosti společníka 27
- Výpověd společníka – jen při zalořžení podniku na dobu neurčitou - Prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku b) Zánik podniku – zaniká ke dni výmazu z OR, věcně a časově však zániku podniku předchází jeho Zrušeníl Podnik zaniká buď materiálně, nebo formálně. Materiálně – končí jeho hospodářská činnost. Formálně hosp. činnost pokračuje, ale mění se původní právní podoba podniku nebo dochází k jeho splynutí s jiným podnikem, fúze… Financování podniku - 4 zákl. Ukoly FMP 1) Opatřování kapitálu – peníze, fondy – pro běžné i mimořádné financování podniku a rozhodovat o jeho struktuře a změnách struktury. Tzn. získat úvěr, vydat akcie nebo obligace, restrukturovat zdroje. Jsou to aktivity, které se týkají strany pasiv v rozvaze. 2) Rozhodovat o alokaci kapitálu – tzn. nakoupit aktiva, investovat kapitál do hmotného, nehmotného nebo finančního majetku podniku, financovat běžné činnosti podniku nebo financovat vývoj nových výrobků a technologií, vracet vypůjčený kapitál investorům a další. Tyto činnosti se týkají především strany Aktiv v rozvaze. 3) Rozhodovat o rozdělení zisku – reinvestice Z+, vyplatit Z ve formě dividend – dividendová politika podniku 4) Prognozování, plánování, zaznamenávání, analyzování, kontrola a řízení hospodářskou stránku činnosti podniku tak, aby byla zajištěna finanční stabilita podniku. Tou rozumíme schopnost podniku platit své současné splatné závazky z běžných příjmů, inkas – budoucí závazky z budoucích příjmů, potřebné investice z vytvořených fondů a neplánované výdaje z rezervních fondů resp. možnost si na tyto úhrady bez problémů vypůjčit. Veškeré financování a fin. Řízení podniků je ovlivňováno 2 faktory: Faktorem času a faktorem rizika. Faktor času - Budocí hodnota peněz (úrokování) a současná hodnota peněz (diskontování). Faktor rizika – při fa rizika lze odvodit vseobecna pravidla pro fin. Rozhodování, kterými se investoři a fin. mangeri řídí. - Při stejném riziku se preferuje vždy větší výnos před výnosem menším - Při stejném výnosu se preferuje vždy menší riziko před rizikem větším - Za větší riziko se požaduje větší výnos - Preferují se peníze obdržené dříve, před stejnou částkou peněz, obdrženou později - Motivací investování do určité akce je očekávání většího výnosu, než by přineslo investování do jiné akce, ovšem s přihlédnutím k míře rizika - Motivací veškerého investování je zvětšení majetku
Způsoby financování podniku
28
Podle původu kapitálu: a) Vnitřní financování – zdrojem kapitálu je podniková hosp. činnost, jejímž výsledkem je zisk, resp. odpisy a dlouhodobé rezervní fondy popř. prostředky uvolněné rychlejším obratem kapitálu. b) Vnější financování – kapitálem, který přichází z vnějšku – mimo podnik - hl. zdroji jsou vklady a podíly zakladatelů vlastníků a spoluvlastníků tzn. financování z vl. zdrojů. Patří sem i financování z cizích zdrojů – obligace, půjčky. Nové formy vnějšího financování: a) Leasing – pronajímací společnosti pronajímají výrobní stroje…. A nájemci/ pronajímatelem může být přímý výrobce. 1. Operativní (provozní) leasing – po skončení doby nájmu zůstává předmět ve vlastnictví leasingové společnosti. 2. Finanční - nájemní smlouva je nevypověditelná, riziko spočívá na nájemci, do jehož vlastnictví po skončení nájmu předmět většinou za symbolickou cenu přechází. 3. Zpětný leasing – při kterém leasingová společnost nejprve koupí předmět leasingu od původního majitele a následně mu jej pronajme Faktoring – je odkup pohledávek faktorem, který nese riziko jejich nedobytnosti a stává se tak institucí financující podnik, který své pohledávky odprodal Zerobondy – půjčky s nulovým kupónem, futures – předkupní smlouvy, swaps – výměnné obchody na mezinárodních trzích, Opce – právo nebo povinnost na koupi nebo prodej finančních titulů, např. akcií, půjček, valut Podle pravidelnosti financování rozeznáváme:
Financování běžné (Krátkodobé) – spočívá v zajišťování a vynakládání peněz na běžný provoz podniku (na nákup surovin, materiálu, paliva, energie, mzdy pracovníkům, placení nájemného, přepravného, daní, splacení krátkodobých závazků, vyplácení dividend a úhradu jiných výdajů)
Financování mimořádné – financování při založení podniku, při rozšiřování podniku, při spojování podniku, při sanaci podniku, při likvidaci podniku, potřeby financování pří živelných pohromách 29
Podle pořízení dlouhodobého majetku je hlavním zdrojem Vlastní kapitál Dlouhodobý cizí kapitál Pro pořízení OM k tomu přistupuje i krátkodobý cizí kapitál Rozeznáváme 3 druhy financování podniku Financování vlastním kapitálem Financování cizím kapitálem Samofinancování (financování ze svého zisku odpisů, popř. dalšími vnitřními zdroji) Běžné (Krátkodobé) financování Zjištění kapitálové potřeby pro financování OM a činností s tím spojených je dosti obtížné. Hovoříme o financování a řízení pracovního kapitálu. Řízení Pracovního kapitálu má základní 2 úkoly: Určit potřebnou (optimální, přiměřenou) výši každé položky oběžný aktiv a jejich celkové sumy Určit, jakým způsobem oběžný majetek financovat
Hrubý pracovní kapitál = OM Čistý pracovní kapitál (ČPK) = OM – Krátkodobé závazky Krátkodobé závazky = Celková Pasiva – vl. Kapitál – DCK Podnik by měl mít tolik OM jak ve věcné tak peněžní formě, kolik hospodárný provoz podniku potřebuje. Má-li jej méně, pak je investiční majetek podniku nevyužit, což je nehospodárné a celkový rozvoj podniku brzděn. Má-li jej více, pak je jeho část nečinnosti což vyvolává zbytečné náklady, především úrokové náklady z vázaného majetku. Výše OM by měla být optimální. Pro určení potřebné výše oběžných aktiv můžeme postupovat 2 způsoby:
Analyticky – podle jednotlivých položek aktiv, se určí u každé položky optimální výše, je nejpropracovanější u zásob Globálně – souhrnným výpočtem pomocí tzv. obratového cyklu peněz 30
Obratový cyklus peněz je doba mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobku, po kterou jsou fondy podniku vázány v oběžných aktivech Obratový cyklus peněz se skládá (OCP) z doby obratu zásob z doby obratu pohledávek – inkasa z doby odkladu plateb OCP = DOZ + DI – DOP Obratový cyklus peněz se tedy vypočte jako součet doby obratu zásob a doby inkasa a odečteme dobu odkladu plateb. Je tedy zřejmé, že čím kratší je obratový cyklus peněz, tím méně pracovního kapitálu podnik potřebuje. Obratový cyklus peněz lze zkrátit: zkrácením doby obratu zásob zkrácení doby inkasa prodloužením doby odkladu plateb Z uvedeného schématu vyplívá, že oběžná aktiva jsou financována jak dlouhodobými dluhy tak krátkodobými dluhy. Čistý pracovní kapitál je financován pouze dlouhodobými dluhy Čistý pracovní kapitál představuje přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy, tedy tu část, která je financována dlouhodobými zdroji. Protože dlouhodobý kapitál není okamžitě splatný, je tato část OM k dispozici vedení podniku pro jeho podnikatelskou aktivitu. Je však třeba aby tento pracovní kapitál byl v likvidní formě (penězích, obchodovatelných CP). Doba obratu zásob je průměrná doba od nákupu materiálu do jejich prodeje. Zahrnuje dodávkový a výrobní cyklus a vypočte se podle vzorce:
Řízení CF Cílem podnikání je zhodnocení vloženého kapitálu, čemuž dochází k tvorbě zisku. Zisk je účetní veličinou nikoliv skutečnými penězi. Skutečnými penězi je rozdíl mezi peněžními příjmy a peněžními 31
výdaji, který označujeme jako CF (peněžní tok). Finanční manažeři, kromě toho, že musí zajistit zhodnocení vloženého kapitálu, to jež zhodnocení zisku, musí dále zajistit aby podnik měl v každém okamžiku dostatek peněz nebo-li CF. Sestavení plánu CF přímou metodou nepřímou metodou Hodnocení finanční výkonnosti podniku – finanční analýza Jakékoliv finanční rozhodování v podniku musí být podloženo finanční analýzou. Na jejích výsledcích je založeno řízení financí, řízení a financování oběžných aktiv a investic, cenová a dividendová politika podniku a další.
Zdroje údajů pro finanční analýzu jsou : interní finanční výkazy (rozvaha, VZZ, CF), výroční zprávy podniku, různá statistická šetření, údaje manžrského účetnictví, ale i externí údaje o jiných podnicích např. údaje ze statistické ročenky Techniky používáme ve finanční analýze – kromě rozboru absolutních ukazatelů, je používán % rozbor, poměrové ukazatele, altmanův vzorec, vzorec DU pont, MVA, MVA Techniky procentního rozboru – spočívají v tom, že kromě absolutních hodnot rozvahy a výsledovky se počítá jejich procentní podíl na celku (např. v rozvaze na sumě aktiv – na bilančním součtu, na výsledovce na celkových výnosech) a sleduje se jejich vývoj v jednotlivých obdobích, zároveň se mohou porovnávat hodnoty s jinými konkurenčními podniky. Poměrová analýza pracuje s poměrovými ukazateli, které představují podíl dvou absolutních ukazatelů. Hlavní představitelé skupin poměrových ukazatelů: ukazatele finanční situace ukazatele výnosnosti, ziskovosti ukazatele likvidity ukazatele zadluženosti ukazatele tržní hodnoty Ukazatele finanční situace K nim se obvykle řadí ukazatele likvidity a zadluženosti. Ukazatele výnosnosti (Rentability) Čistý výsledek podnikového snažení vykazují kombinovaný vliv likvidity aktivity a zadluženosti na čistý zisk podniku.
32
5.11.09 33
Ukazatelé tržní hodnoty Tyto ukazatelé vyjadřují, jak je trhem (burzou, investory) hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí vývoj. Jsou výsledkem úrovně všech výše uvedených oblastí a to likvitity podniku, využití aktiv, využití dluhů a vynosnosti podniků. 1) Poměr ceny akcie k zisku na akcii = 2) Kurz akcie = 3) Čistý zisk na jednu akcii = 4) Dividenda na 1 akcii = Pro měření výkonnosti podniků se v současné době začínají používat ukazatelé přidané hodnoty. 1) Tržní přidaná hodnota MVA = (PS – PP) * n PS – tržní cena akcie PP – nominální cena akcie n – počet akcií 2) EVA – Ekonomická přidaná hodnota EVA = NOPAT – C*WACC NOPAT= EBIT (1-t)-C*WACC NOPAT = čistý provozní zisk po zdanění C – dlouhodobě investovaný kapitál WACC – náklady na kapitál, vyjádřené diskontní mírou EBIT = provozní zisk před zdaněním i před úroky t- míra zdanění zisku Postup finanční analýzy Obvykle začíná postup finanční analýzy rozborem absolutních ukazatelů (tržby, náklady) a jejich změn (meziroční, časové řady). Následuje rozbor struktury (% vyjádření) tzv. mezipodnikové srovnání. Základem fin. analýzy je rozbor poměrových ukazatelů. Fin. pomocí poměrových ukazatelů: 1) Výpočet poměrových ukazatelů za sledovaný podnik 2) Srovnávání poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry (komparativní, sektorová, odvětvová analýza) 3) Hodnocení poměrových ukazatelů v čase (trendová analýza – graf) 4) Hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli (USA – systém hodnocení DUPONT, v ČR se používá Pyramidová soustava – krátká zpráva) USA: a) Podle systému ukazatele DUPONT pro ROA (je shodné s ROA, akorát více rozvedeno, ale matematicky je pak výsledný vzoreček shodný): =
34
b)
Systém ukazatele DUPONT pro ROE =
ČR: Pyramidová soustava fin. ukazatelů spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele, který by měl nejlépe postihovat základní cíl podniku, na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují. Výpočet vlivů dílčích ukazatelů se provádí na PC, pomocí logaritmické metody. Pro analytiky proto zbývá rozhodující fáze rozboru a tj. interpretace výsledků a návrh opatření ke zlepšení výkonnosti podniku. 5) návrh na opatření pomocí analýzy odhadujeme slabá a silná místa ekonomiky podniku (SWOT) Toto vše, slouží jako podklad pro fin. řízení a plánování v podniku a pro prognózování do budoucnosti. Specifické ekonomiky I.
Čelenění výrobních podniků 1) Podle stupně zpracování vyráběných statků: a) Podniky prvovýroby – patří sem podniky, které získávají surovinu z přírody – zemědělské podniky, těžební podniky, lesnické podniky (těží dřevní hmotu) b) Podniky druhovýroby (=zpracovatelské podniky )- zpracovávají jim dodanou prvovýrobní suroviny, jsou to ty, co ke své výrobě potřebují značné množství surovin např. podniky spotřebního průmyslu – textilní, oděvní, sklářské, keramické, kožedělné, polygrafické. 2) Podle výrobního množství: a) Podniky s kusovou výrobou – atomové reaktory v Plzni ve Škodovce b) Sériovou výrobou: 1) Malosériová – slučuje se většinou s kusovou 2) Středně-sériová – nejvíce v podnicích zastoupena 3) Velkosériová – slučuje se s hromadnou c) Hromadnou výrobou 3) Podle velikosti podniku a) malovýrobní – řemesla, domácí výrobci, zemědělci b) velkovýrobní podniky – továrny, spec. stavební firmy, zem. velkovýroba
Výhody velkých podniků: 1) v důsledku výroby ve vlekém množství, lepšího využití zařízení surovin a materiálů, větší dělby 35
práce a vyšší produktivity práce může vyrábět s nižššími náklady, a tím být být konkurenceschopnější, než podnik malý. 2) může nakupovat ve velkém, a za nižšší ceny 3) může si dovolit vlastní výzkumné a vývojové oddělení, a tím zrychlit tok nových výrobků 4) snáze získává úvěr od banky a za lepších podmínek 5) může si dovolit prodávat na úvěr Nevýhody velkých podniků: 1) hůře se přizpůsobuje rychlým změnám trhu 2) jeho výroba se prodražuje v důsledku růstu správní režie – velký počet úředníků, administrativa 3) při zvětšování trhu (růst přepravních vzdáleností, nové trhy) rostou dopravní náklady a roste nebezpečí zhoršení jakosti výrobků během přepravy např. u potravin 12.11.2009 -
výhody malých a středních podniků vyplývají z nevýhod velkých podniků, malé a střední podniky vytvářejí nezbytné články ve výrobě pro: o pro svou schopnost pružně reagovat na změnu poptávky o pro schopnost rychle realizovat inovace o malé nároky na vybavení základním kapitálem o schopnost rychlé adaptability ve vertikální a horizontální kooperaci o poskytnutí rozhodujícího prostoru na výcvik pracovní síly pro konkrétní dělnická povolání o snadné a levné využívání místních zdrojů surovin a pracovních sil o sociálnější vztahy mezi lidmi
SVTP ČR (Společnost vědecko-technických parků ČR) -
-
tato společnost registruje vědecko-technické parky v ČR VTP je instituce orientovaná do oblasti vědy, technologie a inovačního podnikání VTP využívá své know-how k vytvoření potřebných podmínek pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií a výchovy k inovačnímu podnikání VTP je mezinárodně uznávaný prostředek k rychlejšímu překonávání technického zaostávání, včetně dosažení konkurenční schopnosti v tržním prostředí, k výraznému rozvoji malých a středních inovačních firem, které jsou nositelem pokroku, k vytváření nových perspektivních pracovních příležitostí jako součást aktivní politiky zaměstnanosti s k uskutečňování strukturálních změn v jednotlivých regionech hlavní cíle VTP: o uskutečňování strukturálních změn o podíl při uskutečňování hospodářského programu rozvoje regionu o využití výzkumného a vývojového potenciálu o vznik dalších malých a středních inovačních firem o konkurenční schopnosti výrobků o zajišťování transferu technologií o výchova k inovačnímu podnikání o vytváření nových pracovních příležitostí o podíl na rekvalifikaci o podíl na vytváření inovační infrastruktury o součinnost s regionálními poradenskými a informačními centry, středisky transferů technologií atd. 36
-
-
-
z terminologistického hlediska je název vědecko-technický park používán jako nadřazený pojem, který zahrnuje v podmínkách české republiky tři hlavní druhy: o vědecké parky (vědecká centra) – působí v praxi pod různými názvy v závislosti na rozsahu svého předmětu činnosti, jsou to např. vědecko-výzkumné parky, vědeckotechnologické parky, vědecko-výrobní parky, vědecké parky představují komplex vědecko-výzkumných, projekčních, konstrukčních, výrobních a ostatních organizací, které se podílejí na inovačním podnikání umístěných zpravidla v blízkosti vysokých škol a pracovišť Akademie věd ČR o technologické parky – působí praxi zejména v těchto formách technologické parky, techno centra, techno parky aj., jejich hlavním posláním je zejména podpora technologického transferu a rozvoje špičkových technologií (high-tech), především v oblasti mikroelektroniky, komunikační techniky, biotechnologie, ekotechnologie nových materiálů atd. o podnikatelská a inovační centra (BIC – Business and Innovative Centre) – jejich hlavním posláním je podporovat začínající podnikatele při tvorbě inovačních projektů, startu firmy a samotném podnikání, pomáhat při tvorbě inovačních příležitostí, podporovat kooperaci mezi inovačními firmami, zprostředkovat inovačním firmám přístup na mezinárodní trhy, zprostředkovat kontakty s firmami v tuzemsku i zahraničí, zabezpečení propagace, účast na výstavách atd., BIC organizují odborné semináře, kurzy, setkávání firem, nabídky a poptávky technologií aj. kolébkou VTP jsou USA se svými inkubátory, zkušenosti z USA s inkubačními centry se postupně rozšířily po celém světě, v jednotlivých zemích na sebe vzala(ta inkubační centra) některé specifické podoby ve střední Evropě, hlavně v Německu a Rakousku převládá typ vědecká centra, ve Skandinávii, Nizozemí, Belgii převládá forma vědeckých parků, ve Francii a některých dalších zemích byly zakládány velkoryse koncipované nové areály, značně rozsáhlé a nákladné soubory staveb zahrnující nejen vysokoškolská a výzkumná pracoviště a zařízení, malé a střední inovační firmy, ale i instituce kulturní a sportovní, pro tuto strukturu VTP (dle toho francouzského modelu) se vžil název technopolis
Průmyslové podniky -
průmyslové podniky lze rozdělit do třech základních skupin: o podniky pro dobývání nerostných surovin (těžební průmysl) – těžba uhlí, železných a neželezných rud, ropy, zemního plynu, chemických surovin, kamene, kaolinu, sklářských křemičitých písků (tyto suroviny máme nejkvalitnější na světě) o zpracovatelský průmysl – potravinářský, textilní, kožedělný, chemický atd., o výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
18.11.2009 Chemizace surovinové (materiálové) základny zpracovatelských průmyslových odvětví - suroviny jsou původu: o přírodní o rostlinné o živočišné o nerostné - přírodních surovin či materiálů pro jednotlivá průmyslová odvětví je celosvětový nedostatek 37
-
ve druhé polovině padesátých let byl prudký vzestup chemického průmyslu, tohoto průmyslu využíváme k chemizaci surovinové základny řešíme tím nedostatek přírodních surovin a materiálů, tím, že je nahrazujeme (máme nedostatek bavlny, proto pomocí chem. průmyslu přidáváme jiná chemická vlákna) dnes můžeme hovořit o vysokém stupni chemizace surovinové základny týká se to převážně textilního a kožedělného průmyslu, oděvního průmyslu, ale i řady dalších průmyslů jako je strojírenství (vše co je z plastů) nikdy ale nevyrobíme takové vlákno, aby bylo totožné s originální přírodní surovinou chemická vlákna zpracovávaná textilním průmyslem (nikdy neříkat umělá vlákna!!!): o chemická vlákna vyráběná z přírodních polymerů- surovina je z přírody nitrátová vlákna (první chemické vlákno na světě) – chemicky je to střelná bavlna, v kontaktu s ohněm vzplála a v současnosti jsou celosvětově zakázané měďnatá vlákna – s menší obdobou stejný výsledek jako nitrátová vlákna, opět jsou zakázána viskózová vlákna – rozšířená po celém světě a stále se používají o chemická vlákna vyráběná ze syntetických polymerů- jsou to termoplasty vlákna pro textilní průmysl: PAD (polyamidová vlákna) PES (polyesterová vlákna) PAN (polyakrylonitrilová vlákna) → tzv. silná trojka PVC (polyvinilchloridová vlákna) PVCH (polyvinilidenchloridová vlákna) PUR (polyuretanová vlákna) PVA (polyvinilalkoholová vlákna) POP (polypropylenová vlákna) PTF (polytetrafluoretilenová vlákna) POE (polyolefinová vlákna) vlákna pro kožedělný průmysl: BAREX –první československá plně syntetická useň
Energetické podniky - zařízení, která používáme v energetických závodech jsou založena na celém řetězci energetických přeměn jednotlivých forem energií do forem jiných energií - neříkáme druhy energií, ale formy energií!!!!! fyzika druhy energie nezná, máme jednu energii, která má různé formy - nejpoužívanější formy energií: o elektrická energie o chemická energie materiálu (to je jaderná) o tlaková energie o tepelná energie o pohybová energie o potenciální (polohová) energie o světelná energie - výroba tepla a energie jsou nejdůležitější úkoly energetických podniků - teplo vyrábí teplárny (můžeme ale v nich vyrábět i energii), energie se vyrábí v elektrárnách Výroba elektrické energie v ČR - u nás historicky první byly tepelné elektrárny, i dnes zde vyrábíme asi 60% 38
-
dále používáme vodní elektrárny (hlavně po druhé světové válce), nyní používáme i jaderné energie takže rozhodující podíl na výrobě energií mají: o tepelné elektrárny – největší je u nás Mělník 3 výkon 500 megawatt, existuje i Mělník 1 a 2, Tušimice 1 a 2, Prunéřov, Ledvice, Počerady, Chvaletice, Opatovice, v tepelných elektrárnách získáváme energii spalováním méně výhřevného hnědého uhlí, při spalování zůstává hodně pevného odpadu →elektrárenského popílku - postup výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách: vstupní energií je chemická energie paliv, v topeništi se spaluje a vzniká tepelná elektrická energie, tou energií ohříváme vodu, nad vodou se vytváří přehřátá pára v uzavřeném kotli tím vzniká tlaková energie (tlačí na vnitřní stěny kotle), přehřátou páru budeme odvádět potrubím, to ústí do trysek, z těch trysek se mění na pohybovou energii, z trysek je pára hnána na lopatky turbíny (opět je to tlaková energie, protože tlačí na lopatky turbín), když to roztočí turbínu mění se na mechanickou energii‘ a v generátoru se to mění na elektrickou energii - tepelné elektrárny mají nízkou účinnosti asi 1/3 a mají velký negativní vliv na přírodní prostředí (jak při těžbě, tak při spalovaní) o vodní elektrárny – největší je vltavská kaskáda (Lipno, Orlík, Kamík, Slapy, Vrané, Štěchovice), dále máme Vranovskou přehradu, do vodních elektráren se vkládalo hodně nadějí, ale nemají takový výkon jak se očekávalo, díky nadhodnocení našich vodních toků, naše vodní elektrárny mají statut „špičkové vodní elektrárny“, což znamená, že jsou do provozu uváděny pouze v době energetické špičky (ráno a večer), dodávají do sítě asi 3-4 % energie - postup výroby: vstupní energií je voda, čím vyšší hloubka přehrady, tím více vyrobím energie, ta voda má polohovou energii (zatím leží v přehradě), začneme upouštět, tím vzniká pohybová energie, přiváděná na lopatky turbíny (tlaková energie), roztočením turbíny vzniká mechanická energie, kterou zaznamenává generátor o jaderné elektrárny – začínají nabývat největšího významu v energetice, první jsme vybudovali Jaslovské Bohunice 1 a 2, Dukovany (4 reaktory), Temelín (2 reaktory) - postup výroby: vstup je chemická energie uranu, chceme vytvořit tepelnou energii, dále stejně jako u tepelné, vznik páry...
PEK 26.11.09 pokr. výrobní podniky Zemědělství – živočišné a rostlinné. Vodní hospodářství Vodní díla mají funkci nejen na vodní elektrárnu (dodávka vody do elektrárny a výroba elektřiny). Z důvodu nedostatku vodu se spouští jen ve špičce a dodá pouze 2% energie. Dále vodní díla slouží pro pitnou a užitkovou vodu. Do vody se dostává povrchová voda, hrozí zanášení hlínou. Naše toky mají význam také pro lodní dopravu (pouze Vltava, Labe, Odra). Zemědělské a lesní podniky Podstatná je sezónnost prací a je tam velký klimatický vliv. dělení: zemědělské podniky a myslivost lesnictví, těžba a zpracování dřeva (pila)39
1. lesy hospodářské (získávání dřevní hmoty), 2. lesy ochranné (větrolamy, např. jižní Morava, aby byl spad dešťů) nebo ochranné lesní pásy a porosty, které chrání místní pozemky před zrychlením větrů, lavinami, povodněmi. Lesy udržují koloběh vody, zpevňují hráze. 3. lesy zvláštního určení – lesy chránící vodní zdroje v pásmech hygienické ochrany a ochranných pásmech léčivých minerálních vod. Lesy lázeňské v okolí lázní, lesy rekreační, lesy se zvýšenou funkcí vodoochranou a krajinotvornou funkcí.
rybolov
Stavební podniky Stavební výroba je specifická. Ke stavebnictví patří vlastní stavební práce při výstavbě, oprava a údržbě budov a staveb. Dále práce průzkumné, přípravné a projektové. V ČR se ke stavebnictví nepočítá těžba a výroba stavebních hmot, které patří do průmyslového odvětví. Specifické rysy stavební výroby: s Stavební výroba je výroba kusová (na staveništi vzniká jeden stavební objekt) Jedná se o výrobu s dlouhým výrobním cyklem, který trvá rok i více. Cyklus je rozdělen do různých etap. Výroba je pohyblivá, výrobek (stavba) nikoli. Stavby se provádějí na volném prostranství, pod silným vlivem klimatických podmínek. Práce a stroje jsou různorodé. Ve stavebnictví provádíme nejrůznější druhy staveb: obytné objekty, průmyslových objektů (haly), vodohospodářské dílo (přehrady), dopravní komunikace Na staveništi je požadována pouze montáž stavby, panely jsou přivezeny již hotové na stavbu. 3.12.09 Bankovní podniky Investice – podkapitoly – hodnocení efektivnosti investic a metody odnocení investic – dostudovat – faktor času a faktor rizika (důležité).
Bankovní podniky Banky hrají v tržní ekonomice svoji nezastupitelnou roli. Přes banky se alokuje významná část fin. trhů v ekonomice. Na efektivnosti fungování bank a celého bankovního systému proto závisí I efektivnost využití kapitálu v ekonomice. Banka jako specifický podnik Banku můžeme charakterizovat jako specifický druh podniku. S podniky jiných odvětví mají banky společený základní cíl své činnosti tj. že banka jako podnikatelský subjekt musí fungovat na ziskovém principu. Na druhé straně však banky vykazují řadu specifických rysů, které vyplývají z povahy bankovní činnosti jako obchodů s penězi a z celkového významu bank v ekonomice, jako institucí, které příjímají dočasně volné fin. Prostředky od obyvatelstva, podniků a dalších institucí vč. státu. Při dodržení stanovených pravidel pro činnost bank zabezpečují rozmístění fin. prostředků do míst s nejvyšším rizikově očištěným zhodnocením (tzn. aby to nebylo rizikové).
40
Banku můžeme obecně charakterizovat jako fin. zprostředkovatele, jehož hl. činností je různými formami zprostředkovávat pohyb fin. prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Pohyb fin. prostředků banky provádějí tak, že na jedné straně získávají zdroje přijímáním depozit a úvěrů nebo emisí vl. dluhopisů. Na druhé straně poskytují úvěry nebo nakupují různé CP. Banky hrají významnou roli i při zprostředkovávání emise CP (bude u státnic jedna otázka Cena CP), prostřednictvím kterých dochází k alokaci kapitálu přímo mezi investory a příjemci kapitálu na fin. trhu. Zákon o bankách (č. 21/1992 Sb.) vychází ze směrnice Evropské unie pro oblast bankovnictví a vymezuje banku 4 zákl. charakteristickými rysy: 1) Mají výhradně právní formu a.s. se sídlem v ČR 2) Příjímají vklady od veřejnosti, přičemž vkladem se rozumějí svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. 3) Poskytují úvěry, za které se považují v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky 4) Banky vlastní bank. licenci o jejíž udělení rozhoduje na základě posouzení žádosti rozhoduje ČNB, která si vyžádá před rozhodnutím stanovisko MF. Významnou roli bank v tržní ekonomice lze koncentrovat do 3 zákl. fcí: 1) Fin. zprostředkování 2) Emise bezhotovostních peněz 3) Provádění bezhotovostního platebního styku Rozvaha banky a VZZ Z rozvahy banky a VZZ je možné získat základní informaci o obsahu, rozsahu a do značné míry kvalitě činnosti dané banky. Aktiva: Ukazuje strukturu majetku banky tzn. v čem má banka umístěny své zdroje. Pro strukturu aktiv banky jsou charakteristické následující rysy: 1) Vysoký podíl aktiv má finanční povahu – jedná se zejména o úvěry poskytnuté klienty 2) Významná část aktiv je umístěna ve velmi likvidních nástrojích, což vyplývá z nutnosti trvalého udržování likvidity banky. 3) Povinná držba části aktiv ve formě vkladů na účtu u centrální banky, vyplývající z povinnosti vytvářet povinné minimální rezervy (PMR). Pasiva: Ukazuje z jakých zdrojů jsou aktiva financovaná. V základní rovině: a) Zdroje cizí (závazky banky) – získávají banky především prostřednictvím různých druhů vkladů od svých klientů, menší část i emisí vl. dluhopisů. Do CZ se zařazují i rezervy, které banky vytvářejí také z nákladů a které slouží ke krytí ztrát banky vyplývající z povinnosti banky, provést určité jednostranné plnění (pod vlivem výsledků min. událostí). b) Zdroje vl (kapitál banky) – je tvořen ZK odpovídajícím nominální výši emitovaných akcií. Dále sem patří rezervní příp. jiné fondy tvořené z čistého zisku banky, kapitálové fondy vytvořené jiným způsobem než ze zisku (ážiový fond) a nerozdělený zisk.
Bankovní systém (BS) 41
Souhrn bank v daném státě (teritoriu) a jejich vzájemné vazby tvoří bankovní systém. BS je v prvé řadě determinován (určován) existujícím ekonomickým uspořádáním, rozvinutostí fin. trhu, tradicí, zapojením země do mezinárodní spolupráce ….V důsledku výše uvedených faktorů nejsou bankovní systémy v jednotlivých zemích zcela shodné. Nicméně zákl. princip moderních BSů v tržních ekonomikách je shodný. Jsou založeny na dvoustupňovém principu. 2stupnový BS tvoří na jedné straně centrální banka (ČNB), která plní makroekonomické fce (především cenovou stabilitu), na druhé straně je to síť bank, které provádějí na ziskovém principu bankovní obchody s klienty. Centrální banka (CB) CB své cíle zabezpečuje prostřednictvím nástrojů měnové politiky. Bankovní prostředí významně ovlivňuje I prostřednictvím opatření, která má oprávnění vydávat a která jsou pro ostatní banky závazná. I když i CB hradí své náklady ze svých výnosů a zpravidla při tom dosahuje zisku, není to však hlavním cílem její činnosti. Nejedná se tedy o podnikatelský subjekt. Síť komerčních bank Může být organizována různým způsobem. I když bylo uvedeno, že prakticky v každé zemi je tento systém v něčem specifický, standardně bývají rozlišovány 2 typy Bank.Systémů: 1. Systém universálního bankovnictví – je založen na tom, že banky mohou poskytovat celou škálu bankovních produktů. UB je typické pro země kontinentální Evropy vč. ČR. 2. Systém odděleného bankovnictví – vyznačuje se tím, že jsou navzájem odděleny komerční banky a investiční banky. Je typické pto VB, USA, Japonsko. KB mohou posykovat pouze klasické produkty komerčního bankovnictví (přijímání depozit, poskytování úvěru, provádění platebního styku atd.) Investiční banky mohou naopak pouze provádět investiční obchody (obchody s CP, emisní obchody, majetková správa). Struktura českého BS: = 2stupnový, ale universálního typu s některými specializovanými druhy bank. 1) ČNB – je CB, jejím hl. posláním je ze zákona péče o cenovou stabilitu. Má výhradní oprávnění emitovat hotové peníze, bankovy, mince (mincovna je v Jablonci nad Nisou, dříve v Lednici). ČNB je subjektem provádějícím bankovní dohled. 2) Univerzální banky a spořitelny Představují evýznamější část bankovního systému v ČR. Dominantní rli mezi těmito bankami hrají velké banky. Jejich charakteristickým rysem na nabídka prakticy celé škály bankovních produktů a velmi rozvětvená pobočkový síť. Vedle ch existuje řada menšíh bank, keré se mnohdy zaměřují pouze na určitou oblast činnosti či konkrétní klienty nebo okruh produktů. 3) Hypoteční banky Mohou vydávat hypoteční zástavní listy 4) Stavební spořitelny, Deská exportní banka – soecializovaná banka zaměřná na státní podporu vývozu tím, že poskytuje vývozní úvěry za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám. 5) Čekomoravská záruční a rozvojová banka – specializuje se na financování a podporu vzniku a rozvoje malých a středních podniků. A také na podporu rozvoje bydlení, jednotlivýh regionů, měst a obcí. 6) Spořitelní a úvrní družstva – družtevní záložny, začaly vznikat pomocí zákona 1.1.1996 – poskytují bankovní produkty svým členům. 42
Bankovní produkty Výsledkem činnosti bank je nabídka řady různých služeb klientům. Jednotlivé služby poskytované bankou klientům zpravidla za úplatu lze označovat jako bankovní produkty. Bankovní produkty lze rozdělit do 4 základních skupin: 1) Finančně úvěrové bankovní produkty – jsou produkty banky, které z hldika klienta představují získání finančních prostředků, respektive potenciálního financování a různých forem záruk vydaných bankou. 2) Depozitní(vkladové) bankovní produkty – na druhé straně dávají klientům možnost ukládání volných prostředků. 3) Platební bankovní produkty – jsou využívány k provádění platebního a zúčtovacího styku. 4) Produkty investičního bankovnictví – umožňují klientům investovat jejich volný kapitál do nástrojů peněžního či kapitálového trhu a rovněž sjednávat obchody sloužící k zajištění finančních rizik. Časté je rovněž dělení bankovních produktů z hlediska jejich odrazu v bilanci banky. Potom se rozděují do následujících třech skupin a to: - Aktivní - Pasivní - Neutrální(mimobilanční) PODNIKY INFRASTRUKTURY – ty už s námi nedodělal
43
