Severní vítr s sebou nese liják, tajné řeči pak zlobné pohledy.
(Z Přísloví krále Šalomouna)
SENOŽATSKÉ NOVINY Ročník XII., číslo 7
Cena: 10,- Kč
Senožaty Nečice Tukleky Otavožaty
V červenci když dne ubývá, horka přibývá. Červenec – horka blíženec. Svatá Anna, chladna zrána. (26. 7.) Trhal jsem v poli nejblíže koukoly, chrpy, máky, pak jsem je položil u kříže, letmo se pomodliv taky. I kozí bradku modravou, slzičky Marie Panny – skřivan mi visel nad hlavou, zpívaje, jak přikovaný v nebi modřejším nad ocel, píseň bez začátku, konce. Také jsem trhal jitrocel a k němu vysoké zvonce.
J. Seifert
V tomto čísle si přečtete:
Senožatský kapřík Pod vysokou sítí
červenec 2010
www.senozaty.cz
červenec 2010
Zprávy ze 45. zasedání zastupitelstva obce Ve středu 23. června 2010 se konalo 45. zasedání Zastupitelstva obce Senožaty. Prvním bodem jednání bylo seznámení se s návrhem zadání nového územního plánu obce Senožaty a místních částí Otavožaty, Tukleky a Nečice, včetně mapy, kam byly zaneseny podněty a návrhy od občanů, firem či samotné obce Senožaty. Sešlo se celkem 22 žádostí a kromě dvou, které se týkaly umístění fotovoltaických článků sluneční elektrárny, jsou všechny zakomponovány do návrhu nového územního plánu a připraveny k zveřejnění a připomínkování. Zastupitelé tento dokument územního plánu schválili. Na vědomí byla vzata k 31. 7. 2010 výpověď z obecního bytu v nemovitosti č. p. 33 pana Marka Říhy. Žádost o přidělení obecního bytu předložila rodina Konstantinova. Byl vysloven souhlas s prodloužením nájemní smlouvy manželů Paulíkových v nemovitosti č. p. 190 do 31. 7. 2011. Starosta obce informoval o předávacím řízení stavební akce ,,Novostavba chodníků od pohostinství od Malečků po Senagro a. s. Senožaty“. Viditelné vady nebyly shledány, drobné nedodělky byly odstraněny po předávacím řízení. Po vyřešení majetkoprávních vztahů s krajem Vysočina bude na Odbor dopravy a silničního hospodářství v Humpolci zažádáno o vydání kolaudačního souhlasu. Zastupitelstvo bylo seznámeno s výsledky chemických rozborů alternativních vlastních zdrojů vody. Rozbory vzorků odebraných v druhé polovině března letošního roku jsou velmi povzbudivé. Byly provedeny analýzy obou studní v Hájku a dvou studní nad Kočičákem. Tři studny splňují předepsané hygienické normy (především limit dusičnanů).
V těchto aktivitách bude obec nadále pokračovat. Byla zamítnuta žádost o finanční podporu z operačního programu životního prostředí na akci ,,Revitalizace centra obce Senožaty“. Nebylo vyhověno žádosti o finanční příspěvek z Nadace ČEZ na vybudování multifunkčního sportovního hřiště. Z kraje Vysočina byla poskytnuta dotace na údržbu veřejné zeleně v průjezdních úsecích obce Senožaty ve výši 3.368,- Kč. V pátek 18. 6. 2010 proběhlo výběrové řízení na pořízení techniky pro údržbu lesů. Celkově byly osloveny tři firmy. Všichni tři účastníci dodali v termínu své nabídkové materiály. Bylo hodnoceno dodržení všech požadavků ze zadávací dokumentace, obsah nabídek, minimální specifikace, délka dodací lhůty a ceny. Jako nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka firmy MANATECH CZ, s. r. o., Humpolec s cenou 1 142.350 Kč bez DPH, na druhém místě skončila firma Váňa Hybrálec s. r. o. s cenou 1 253.300 Kč bez DPH a třetí byla firma PEKASS a. s. – cena 1 877. 000 Kč bez DPH. Dále byl schválen záměr prodat stávající obecní traktor. Bylo schváleno, že v komunálních volbách, které proběhnou ve dnech 15. – 16. 10. 2010, bude do Zastupitelstva obce Senožaty voleno celkem sedm členů zastupitelstva. Bylo vyhověno žádosti zemědělského podniku Senagro a. s. Senožaty o umístění podzemního kabelu nízkého napětí do části obecního pozemku par. čís. 2405/2 v k. ú. Senožaty. Jedná se o kabel, který je potřebný pro chod bioplynové stanice. V závěru jednání byl prostudován a schválen text smlouvy s firmou e.on o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu, realizované pod názvem: ,,Nečice, Fousek – kabel NN“. Zdeněk Vaněk
strana 1
SENOŽATSKÉ NOVINY
Otazky azky zky a odpovědi Otázka: Kdy dojde k náhradě svévolně zničené výsadby u kostela výsadbou novou a odborně vedenou? Odpověď: Slovo svévolně se mi ani trochu nelíbí. V prostorách okolo kostela došlo k vyřezání starých a proschlých stromů, případně konkurujících si stromů a také k pokácení nevhodně vysázených kultur, které ke kostelům nepatří. Na všechny pozemky, nejenom okolo kostela, ale i v centru obce, byl vypracován projekt nové výsadby odborně způsobilou osobou, paní projektantkou Irenou Dundychovou z Havlíčkova Brodu. Obec žádala o dotační příspěvek z Evropských fondů v rámci výzvy Operačního programu životního prostředí. Bohužel v polovině června nám byla doručena odpověď, že dotace nebyla přiznána. Vzhledem k tomu, že další výzva bude zveřejněna na podzim roku 2010, je dostatek času k úpravě technicko-ekologických a ekonomických parametrů v žádosti tak, abychom se znovu pokusili požádat o finanční podporu na zmiňovanou akci. Znamená to, že v letošním roce k nové výsadbě nedojde. Práce, které jsou nyní prováděny v centru obce (výstavba chodníků, pískoviště, lanová pyramida…), jsou financovány z rozpočtu obce a z dotace poskytnuté krajem Vysočina v rámci Programu rozvoje venkova a netýkají se výsadby nových stromů a keřů. Zdeněk Vaněk
Oslavy Dne dětí proběhly již v posledním květnovém dnu, neboť 1. června jeli žáci I. stupně na školní výlet. Program Dne dětí stejně jako v minulých letech připravili žáci 9. ročníku. Přestože jich na to bylo jen sedm, zhostili se svého úkolu velmi dobře. I školní výlet se následující den vydařil. Počasí bylo na začátek června dosti chladné, ale nepršelo, a tak se návštěva westernové vesnice Šiklův mlýn a strašidelného hradu líbila nejen dětem, ale i jejich doprovodu. O to hůře dopadli o den později žáci II. stupně. Cílem jejich cesty byla oblast Máchova jezera a podle soudu některých by tam asi bylo pěkně, jen kdyby vše nezkazilo počasí. Středa 2. června se totiž stala nejošklivějším dnem celého květnového a červnového deštivého období. Horší termín už opravdu zvolit nešlo. O týden později se na internetu objevila zpráva, že Máchovo jezero má vyšší teplotu vody než Jaderské moře, tak dokonale se počasí otočilo. Smůla.
červenec 2010
Na otázky týkající se veřejného a soukromého života odpovídá člen Zastupitelstva obce Senožaty pan Václav Boháček. Co bych zlepšil v Senožatech Opomenu-li úpravy veřejných prostranství, která v obci právě probíhají, bylo by dobré vypořádat se se starým vedením veřejného rozhlasu. Doufám, že se brzy dočkáme bezdrátového vysílání tohoto obecního media. Předpokládám, že ne všichni občané mají možnost přijímat zprávy, které jsou v současnosti rozesílány do mobilních telefonů. Záležitostí, se kterou se dosud obec nedokázala vyrovnat, je „vzpomínkové místo“ (pamětní deska, pomníček) pro občany a rodáky obce Senožaty, kteří položili své životy ve válkách či zemřeli následkem útrap z válek. K uctění jejich památky by bylo vhodné se touto otázkou vážně zabývat. Oblíbené zákoutí Senožatska Líbí se mi všechna pěkná místa, nemohu proto upřednostňovat jedno zákoutí. Na mě největší dojem totiž dělají rozkvetlé jabloně podél silnice k Nečicům, nebo při cestě do Tuklek, ale i nad Miletínem. Pěkné jsou pohledy na posečené louky podél Martinického potoka pod Dlouhou strání, na Syrovsku – Za stráněmi. Těch míst je prostě mnoho a kdo měl možnost se v uvedených prostorách pohybovat, jistě mi dá za pravdu. Jak jsem spokojen s kulturním a sportovním životem v Senožatech V oblasti kultury oceňuji zvláště práci dobrovolníků při organizaci dětských dnů, tzv. Pohádkového lesa a vůbec celou akci jako takovou.
Ze školy V úterý 8. června se konalo okresní kolo lehkoatletické olympiády žáků I. stupně. Naši školu reprezentovali Petr Jonáš (skok daleký, hod míčkem) a Martin Holada (skok daleký). Oba si velmi dobře vedli ve skoku dalekém. Mezi 31 účastníky oba postoupili do osmičlenného finále, kde Martin nakonec skončil pátý a Petr sedmý. Petr nezklamal ani v hodu míčkem, v němž obsadil 13. místo. Následující den se vydali do Pelhřimova naši nejmladší – žáci 1. ročníku se jeli s paní učitelkou podívat na taneční vystoupení pelhřimovské ZUŠ, v němž účinkovala i jejich spolužačka Adélka Vašáková. Při této příležitosti navštívili i pelhřimovské Muzeum strašidel. Také ve čtvrtek nás čekala kulturní akce.
Na slovíčko Kultura v podání dětí je vždycky kladně vnímána, proto dobrým počinem jsou pravidelné akademie místní ZŠ. Vítané a oblíbené jsou i vánoční koncerty, které přinášejí klid a pohodu v předvánočním čase. V dnešní době, která je přesycená televizními seriály, je těžké vyhovět v kulturních potřebách každému. Každá snaha o kulturní zpestření je proto vítána. Sportovní život v obci patrně odpovídá současnému trendu, tzn. hodně kritiků a málo aktivistů. Ostatně jako ve všech dalších oblastech všedního života. Rád bych přesto vyzdvihl práci volejbalistů a tenistů, a to zvláště v práci s mládeží. Využití volného času Svůj volný čas se snažím dělit mezi rodinu (vnoučata), zahrádku, péči o hosp. zvířectvo a fenologické pozorování polních plodin a ovocných dřevin, které provádím pro ČHMÚ (český hydrometeorologický ústav) již od roku 1975. V poslední době jsou to i drobné brigády kolem kostela. Nejlépe strávená dovolená Rád vzpomínám na dvě návštěvy u dcery v Londýně. Zvláště ta první byla zajímavá. Kromě zhlédnutí různých pamětihodností Londýna nám utkvěl v paměti ještě jeden nezapomenutelný zážitek. Tím byl pohřeb Královny – Matky. Oblíbená kniha Mezi moje oblíbené knihy patří díla Oty Pavla a v poslední době romány Ludmily Vaňkové z doby Karla IV.
Tentokrát se vydal náš dětský divadelní soubor s Pohádkou pošťáckou do Dolních Kralovic na tradiční Dolnokralovické hraní. Jako diváci s nimi jeli i žáci I. stupně. Společně pak zhlédli i vystoupení divadelního souboru z místní základní školy nazvané Boty z toulavé Lhoty. Poděkování patří Sokolu Dolní Kralovice a panu Zdeňku Matlachovi za dopravu na tuto akci za velmi příznivou cenu. O den později odjelo šest členů ekologického kroužku s panem učitelem Kořínkem na exkurzi do Národního parku Podyjí, kde strávili celý týden. Deváťáci se v úterý 15. června vydali do Humpolce na besedu s někdejším redaktorem televize Nova Josefem Klímou. Besedovalo se především o kriminalitě mládeže, hlavně o případech, s nimiž se redaktor setkal při natáčení pořadu Na vlastní oči. A ještě jedna návštěva Humpolce. Ve středu 23. června žáci všech tříd odjeli
strana 2
SENOŽATSKÉ NOVINY
do kina na filmové představení Avatar a tato akce znamenala, že konec školního roku je tady. O den později se sešla pedagogická rada, aby zhodnotila prospěch a chování žáků. Poměrně vysoký je počet neprospívajících – celkem 6 žáků; všichni jsou z dětského domova. Přitom minimálně u poloviny z nich není příčinou propadnutí nedostatek nadání, ale lenost, pohodlnost a naprosté ignorování školní práce. Pokud jde o chování, bylo uděleno celkem 15 pochval na vysvědčení, ale také dva druhé a tři třetí stupně z chování. Snížené stupně z chová-
ní se opět týkají výhradně žáků z dětského domova a do jisté míry jdou ruku v ruce s nevyhovujícím prospěchem. Musím zde podotknout, že v místním dětském domově žijí i děti, s nimiž žádné závažné problémy nejsou, ale o nich se tolik neví. I ony pak častokrát musí žít s různě narušenými jedinci, kteří vlastně ani do tohoto zařízení nepatří. Velké problémy dělalo letos i počasí. Aby se muselo pravidelně topit v květnu a ještě na začátku června, to za celá léta opravdu nepamatuji. A to ještě několikrát
vypomohlo „solárko“, které, zasvítilo-li den předtím sluníčko, přece jenom dokázalo v tuto roční dobu po studené noci školu alespoň trochu ohřát. Na sečení trávy také došlo až na konci května, navíc vypovídala poslušnost sekačka, a tak se sečení protáhlo až do druhé poloviny června. Do třetice: dešťům se podařilo porušit izolaci na ploché střeše vzadu za tělocvičnou natolik, že již musela být povolána na opravu odborná firma z Pelhřimova. Oprava bude provedena na přelomu června a července. M. Šimek
Pohádkový les Na sobotu 5. 6. 2010 připravili opět senožatští občané ve spolupráci s místním obecním úřadem zábavné odpoledne pro rodiny s dětmi. Po projití lesem plným pohádkových bytostí si děti mohly v cíli ověřit svoje tvůrčí dovednosti, zahrát hry s klauny, nechat si pomalovat obličej a opéct špekáček. Počasí tentokrát bylo nádherné a děti si celé odpoledne dostatečně užily. Letos prošlo od startu až k cíli rekordních 206 zaregistrovaných dětí (s nimi pak šli většinou rodiče, či prarodiče). Více fotografií z akce si můžete prohlédnout na www.senozaty.cz. Foto a text: LS
červenec 2010
strana 3
SENOŽATSKÉ NOVINY
Senožatský kapřík 2010
Povzbuzen pozitivními ohlasy na loňský první ročník, rozhodl jsem se organizovat i letos na Kočičáku dětské rybářské závody. S ohledem na další akce pořádané pro děti v Senožatech a blízkém okolí bylo rozhodnuto, že nejtěžší zkoušce budou ryby v Kočičáku podrobeny 12. června. I když po loňském zarybnění zůstávalo v Kočičáku poměrně dost kaprů, rozhodli jsme se, že ještě doplníme osádku o pstruhy duhové, kteří se již loni osvědčili jako záruka alespoň drobného úlovku. Na jejich nákup jsme využili peníze přidělené na činnost rybářského kroužku z rozpočtu obce Senožaty, a tak celkem 45 kilo pstruhů skončilo svou pouť v Kočičáku právě den před závody. Sotva se tedy stačili pstruzi po odpolední cestě ve vodě zchladit, už se na břehu rybníka začali objevovat první závodníci. Patrně nemohli nedočkavostí ani dospat, protože ještě nebylo ani šest hodin ráno, a zápis účastníků probíhal v souladu s informace-
mi z plakátu až od půl sedmé. Po krátkém oficiálním zahájení a vyjasnění pravidel se rybáři rozešli ke svým prvním vylosovaným stanovištím, jež byla vyznačena dřevěnými kolíky na břehu. Místa nakonec měli všichni o trošku více, než jsme původně plánovali, protože letošní účast dvaceti dětí byla lehce pod naším očekáváním. Avšak o to méně opatrné asi byly letos rybky, neboť ohnuté pruty se objevovaly o poznání častěji než loni. Během první hodinky lovu se ocitlo na břehu hned několik kapříků a pstruhů. Slunko vykukovalo jen nesměle zpoza mraků, a tak záběry neustaly ani po přesunu závodníků na druhé stanoviště. V druhé polovině lovu muselo vodu opustit nejen pár dalších duháků a kaprů, ale i několik okounů a amurů, jak dokládaly úlovkové lístky, jež děti odevzdaly po lovu ryb. Každý závodník si mohl ponechat jednoho kapra, byl-li ovšem úlovek dostatečně velký. Tako-
vý „kapřík“ se však letos ulovil pouze jeden, a tak ostatní rybáři mohli později potěšit svůj jazyk alespoň díky pstruhům, které nebylo doporučeno vracet zpět do vody, neboť bývají na rozdíl od ostatních ryb ulovením silně poraněni. Ale nepředbíhejme – po lovení ryb se totiž děti více než o úlovek zajímaly o špekáčky, jejichž vůni od grilu roznášel lehký vánek. Po občerstvení závodníky čekalo zápolení ve dvou zbývajících disciplínách, a to v rybolovné technice a v poznávání živočichů. Na stanovišti rybolovné techniky prokazovali závodníci svou dovednost v ovládání správného náhozu nástrahy – se speciálním závodním prutem se snažili trefit závažím do terče. Terč nebyl nijak blízko, i přesto se však našlo hned pět závodníků, kteří se do něj trefili při všech pěti pokusech, a proto se Petr Jonáš, Pavel Ošťádal, Tomáš Pinkas, Václav Pinkas a Jan Pohan podělili o první místo. Opodál stálo na stolku a v trávě několik nádob označených čísly. Závodníci měli za úkol napsat, o které živočichy se jedná. Že to nebyl úkol zrovna jednoduchý, to by dosvědčili asi i dospělí, kteří se také přišli podívat. No, posuďte sami – dokázali byste snad určit perlína, jelce jesena nebo střevličku? Na druhou stranu například kapra, karase, okouna a štiku rozlišila většina závodníků. Nejvíce živočichů nakonec poznali Jan Pohan, Daniel Krtek, Petr Zajíček a Tomáš Pinkas. Během sčítání bodů za ulovené ryby, rybolovnou techniku a poznávání živočichů se děti zabavily křížov-
kami s rybářskou tematikou, a pak už následovalo vyhlašování výsledků a rozdělení cen nakoupených za peníze od sponzorů. Nejprve byli odměněni závodníci za nejlepší výkony v rybolovné technice a poznávání živočichů. Pak už konečně bylo vyhlášeno, jak se kdo umístil celkově. Na celkovém pořadí se při-
tom rozhodující měrou podílel úlovek ryb, poněvadž hned šestnácti závodníkům se podařilo ulovit alespoň jednu rybu. Výsledky byly letos poměrně vyrovnané, celkově se nachytalo 34 kusů a většina úspěšných závodníků zdolala dvě ryby. Nejvíce kusů i největšího součtu jejich délek (167 cm) dosáhl Petr Jonáš a stal se tak celkovým vítězem. Další v pořadí byli Pavel Ošťádal, Daniel Paulík, Tomáš Pinkas a Václav Dvořák. Prémiová cena za největší rybu byla udělena lovci kapra o délce rovného půl metru, která podtrhla úspěch Petra Jonáše na letošním ročníku. Nicméně odměněni byli všichni účastníci závodů, a tak mohli kráčet domů radostně snad všichni. Chtěl bych proto poděkovat všem, kteří se na pořádání akce podíleli. I když se nejedná o kdovíjak veliké závody, svou ruku k dílu přiložilo opravdu mnoho lidí. Ačkoliv nechci zaplňovat stránku jmenným
Část pořadatelského kolektivu a všichni závodníci se svými cenami a diplomy Pozn. red.: více fotografií z akce na www.senozaty.cz.
červenec 2010
strana 4
SENOŽATSKÉ NOVINY
seznamem, dovolím si některé z nich jmenovat pro jejich velký přínos k uspořádání závodů. Děkuji Zdeňku Vaňkovi, Vladimíru Šimanovi, Martinu Procházkovi, Ireně Svobodové a z želivské organizace Českého rybářského svazu Zdeňku Průšovi. Velký dík patří i našim sponzorům, kterými letos byli: Ing. Jiří Celler, JUDr. Marcela Cellerová, MVDr. Pavel Kaňka, Pavel Pikl, Václav Pinkas, Ladislav Pohan, Milan Razima, Vladimír Šiman, Mgr. Zdeněk Vaněk, Jaroslav Vašíček, obec Senožaty a rybářská prodejna U Šupinky. Na závěr připojuji ještě jeden odstavec o dalších plánech týkajících se Kočičáku, protože některé nastalé skutečnosti naznačily, že je asi nezbytné o nich informovat. Ačkoliv je Senožatský kapřík letos již za námi, v Kočičáku si plave ještě poměrně
dost ryb. Zdůrazňuji, že jsou v Kočičáku díky finančnímu příspěvku obce a úsilí zejména Martina Procházky. Aby se z jejich lovu dál mohli těšit mladí rybáři, ponecháme je záměrně v rybníku. Kdyby však na Kočičáku lovil každý, komu by se zachtělo, došlo by brzy k vychytání všech ryb. Proto je nezbytné nastolit pravidla pro lov a zejména omezit množství ponechávaných ryb. Dohlížet na dodržování takových pravidel je obtížné i u členů kroužku. V případě dětí, které se kroužku neúčastní, nebo dokonce v případě dospělých není už vůbec možné nějaká pravidla nastolit. Proto snad každý čtenář chápe, proč je nutné zakázat lov ryb na Kočičáku všem kromě členů rybářského kroužku (po individuální dohodě navíc i kromě dalších vážných zájemců ze základní nebo mateřské školy, kteří se zaváží, že
budou veškeré úlovky pouštět). Doufám, že tento zákaz bude respektován, šance je snad o to vyšší, že si každý může sám spočítat, jak nevyvážený je poměr zisku v podobě ryb a možných ztrát působených odlovem ryb. Cena všech ryb v Kočičáku je totiž poměrně malá měřeno podle celkové hmotnosti a ceny ryb na trhu. O dost větší je hodnota těchto ryb, započítáme-li práci lidí, kteří se podíleli na přepravě ryb, shánění peněz, placení a nezbytné dokumentaci. A domnívám se, že nejvyšší je hodnota vyjádřená možnými zážitky dětí. Věřím, že tato hodnota bude všemi doceněna a mladí senožatští rybáři si budou moci zpestřovat volný čas lovem ryb až do příštího Senožatského kapříka. Jiří Svoboda, vedoucí rybářského kroužku při ZŠ Senožaty
V dálce Šanořín i Onšovská hůra
Vysočina, musíme mít představu o možnostech, které přicházejí v úvahu. V 8:00 se sešla u prodejny skupinka pěti – paní Durasová, Josková, Kelíšková, Pohanová a já. Nesmím zapomenout na další společnici – fenečku paní Durasové Nesinku. (Statečně odšlapala celou trasu, stávkovala jen dvakrát, kdy se nechala krátce nést.) Stěžejní body trasy? Cesta za kravínem, louka u Dlouhé stráně, lávka nad Martinickým potokem, pomalé stoupání lesem, pravým okrajem louky k dalšímu lesu, přes dolík na lesní cestu – ta nás zavedla k louce blízko pod vrcholem Šanořína. Na samotnou označenou kótu jsme nešly, odradilo nás všudypřítomné křoví, ale nepohrdly jsme výhledem z posedu, který se nachází několik metrů od kóty. Následovala cesta po louce a lesem, zanedlouho se otevřel pohled na Onšovskou hůru, Onšov, Nové Dvory, Těškovice, Skoranovice… Přišel asi nejhorší úsek ces-
ty = stále po slunci, žádný stín. Od Nových Dvorů doprava, silnička, odtud do Kalné Hatě. Tady jsme zavítaly k Novákovým, doma byla dcera, bývalá žákyně paní Joskové. Dovolila nám vyfotit dílka jejího otce, která celé rodině zpříjemňují posezení na zahradě (jedno z nich viz foto.) Cesta do Syrova, zkratkou kolem rybníka k Červovu mlýnu a domů. Já byla doma nejdříve, odpojila jsem se hned v Dolním koutě. (Čas – 12:30, 12 km.) Klady – popovídalo se, dohodly jsme možné trasy pro značkaře, trochu jsme se protáhly, ač se zvolilo vycházkové tempo. A vycházkové tempo souvisí s jediným záporem – s vedrem. Ta trvají již několik dní, podle předpovědi by měl následovat přívalový déšť, kroupy, vítr. Musíme počkat, jaké počasí následující hodiny přinesou do naší obce a okolí. Podaří-li se nápad dovést do konce a vyznačit turistické okruhy, určitě vám dáme vědět. Možná byste se po značené cestě také rádi podívali na Šanořín. A nejen vy, ale i turisté z okolních či vzdálenějších odborů. Příští naše akce bude již prázdninová – je před námi čtyřdenní zájezd do Krušných hor. Irena Strnadová
Šanořín je – podle mapy – nejvyšší vrchol v okolí (542, 5 m n. m.). Hned po něm následuje Onšovská hůra (541 m n. m.). A právě na Šanořín zamířila naše malá turistická skupina v sobotu 12. června. Květnovou turistiku jsme „vyrušili.“ Do možného termínu nám naskočila příprava na pouť a pouť samotná, zaskočily nás i pokračující dlouhotrvající deště, nevalné počasí. Jenom si neodpustím nezmínit úsilí dvou našich členek – paní Kulovaná a paní Kelíšková obešly terén kolem Šanořína snad pětkrát. Chystáme totiž obnovení části dřívější trasy, případně vyznačení okruhu nového. A než povoláme značkaře z kraje
Pohled z posedu nedaleko vrcholu Šanořína
červenec 2010
Kalná Hať – u Novákových na zahradě
strana 5
SENOŽATSKÉ NOVINY
V poslední době jsem měl možnost se svou ženou navštívit mnoho památných míst a vzácných památek v naší republice. Dostal jsem se také na česko-rakouské pomezí, kde jsme se svou dcerou pěšmo přešli hranice z rakouské strany k nám do republiky. Viděl jsem ty rozdíly, jak který národ si vážil dědictví po našich předcích a jak v těžkých dobách náš národ žil. Po čtyřech kilometrech chůze ze strany, kde kapličky, kříže, kostely zářily nesmírnou krásou, jsme přišli do míst spouště, vandalismu, neúcty k dědictví. Konkrétně přírody plné rostlinných náletů, oáz bodláků, trní a různého neřádu. V bývalé vesnici Pohoří se nacházejí propadající se tesco baráky po vojenských útvarech, rozvaliny bývalých rodinných objektů plné kopřiv. Na bývalé návsi je vývěsní tabule s fotodokumentací znázorňující život a krásu vesnice, kde žilo asi 600 obyvatel, z toho 30% Rakušanů a 70% Čechů. Po pětistech metrech pokračující chůze je zničený kostel (jenom torzo), v kněžišti dřevěný přístřešek, pod ním dřevěná socha Pána Ježíše, kasička a dojemné děkování za každou korunu a nakonec odhodlání
Rakušanů z přilehlých vesnic a bohoslovců z Českých Budějovic kostel opravit. Kousek dál rozstřílená škola a totálně zničený hřbitov. Když jsem to viděl, mráz mi jezdil po zádech. Po cestě zpět na rakouskou stranu, kde bylo naše auto, jsem si kladl otázku. Je možné, že toto dokáže člověk? Je možná taková neúcta k hodnotám? Je možné, že se takto člověk chová k dědictví? V jaké době jsme to žili? Je možno, že pohrobci tohoto diktátu by nadále chtěli ukazovat cestu, jak na to? Snad nejsou tak nemravní. Jsem rád, že podobný osud nepostihl většinu obcí ve vnitrozemí. Dnes obdivuji úsilí a hrdinství dřívějších duchovních správců, kteří církevní památky udržovali jakžtakž v pořádku a sem tam se jim za pomoci ostatních podařilo něco opravit. Jsem rád, že v posledních deseti letech náš kostel, jako jediná památka v obci, prošel dokonalou opravou. Na lodi kostela se vyměnila nová krytina, včetně obnovy krovoví, rekonstrukce krovoví na věži a přikrytí celé věže měděným plechem, zrevitalizovala se fasáda na celém chrámu. Než páter Irenej Hlavačka odešel po deseti letech působnosti jako duchovní správce, zajistil opravu
vnitřních omítek chrámu, kterou dokončuje páter Jáchym Šimek, který je správcem farnosti Želiv a v nedávných dnech ukončil studium na dvou univerzitách. Úctyhodná bilance za deset let, a to vše bez zadlužení. Páter Irenej ze Senožat náhle odešel, nevím proč, a mrzí mne, že nepamatuji, že bychom mu někdo za vše poděkovali. Myslím, že mohu mluvit za všechny uznalé a toto napravit. Nemyslím, že když pomůžeme s čímkoli, že jsou to nějaké honosné činy. Já se ptám. Nechybí nám něco základního? Vážený pane faráři Ireneji Hlavačko a pane pátere Jáchyme Šimku, dovolte, abych Vám touto cestou jako občan Senožat poděkoval za vše, co jste pro naši senožatskou farnost vykonali. Budete-li tento článek číst, mohu Vás ubezpečit, že většina občanů v Senožatech ví, že Vaše úsilí je ukryto ve zdech a střechách našeho chrámu a bude svědectvím dalším generacím, že zde působili dobří hospodáři. Vyjadřuji tímto úctu všem bývalých správcům farnosti, neboť doba, ve které sloužili, nebyla pro ně zrovna příznivá. Páter Irenej do Senožat přišel pro každého s otevřenou náručí a odešel jako štvanec. Ti, kteří na něho po mši svaté s různými požadavky a ultimáty čekali, dostali za to po zásluze zaplaceno – viz volby. Tak to vidí Jaroslav Havel starší ze Senožat
Jízda Králů ve Vlčnově 30. května navštívili členové „Sdružení 67“ slavnost Jízda Králů ve Vlčnově. Prohlédli jsme si malebnou vesničku Vlčnov, zúčastnili jsme se mše svaté a v odpoledních hodinách jsme si ještě udělali výlet do Bílých Karpat. Sdružení 67
červenec 2010
strana 6
SENOŽATSKÉ NOVINY
Blahopřejeme k životnímu jubileu: 80 let Pendl Ladislav, Senožaty 3 * 19. 7. 1930 70 let Pavlíková Eliška, Senožaty 164 27. 7. 1940
*
65 let Ošťádal Pavel, Senožaty 236 * 11. 7. 1945 55 let Janů Jana, Senožaty 218 7. 7. 1955
*
55 let Křikavová Helena, Senožaty 229 * 28. 7. 1955
Blahopřejeme k narození dítěte:
* 10. 6. 2010
Amálie Židková rodiče: Petra Musilová a Milan Židek Sourozenci: Aneta Musilová
Občanské sdružení Hobo Nečice s přáteli pořádá 1. ročník dvoudenní rekreační jízdy na kolech pod názvem
DŘEVOPRODEJ SENOŽATY JIŘÍ POHAN nabízí
Ze Senožat do Senožat.
Masiv – DB, BU, BO, SM, MO.
Start dne 4. 7. v 9 hodin v Senožatech u Bechyně, nocleh v kempu v obci Moraveč. Večer posezení s hudbou. Druhý den ráno směr domů do Senožat, kde večer v restauraci proběhne zhodnocení akce.
Překližky, OSB, Durelis.
Celková délka trasy 87 km, doprovodný sběrný vůz bude přistaven.
Palubky a podlahy SM a BO. Lazury Remmers. Dveřní lepené hranoly a spárovky. Dveře, zámky, panty, lišty, spojovací a kotevní materiál, ... Dřevěné plovoucí podlahy od 390 Kč/m
H O Ř I C E – PARKET HORKY 2010 4. 7. 2010 – 18.00 h – koncert Jakub Smolík 4. 7. 2010 – 21.00 h – taneční zábava PAŘÁTY 17. 7. 2010 – 13.00 h – hasičská soutěž 23. 7. 2010 – 20.00 h – taneční zábava PROMĚNY 21. 8. 2010 – 13.00 h – nohejbalový turnaj
červenec 2010
KLIKY HOPPE – široký výběr i bezpečnostní… SLEVY a aktuální ceny na: www.truhlarstvipohan.cz Kontakt: e-mail:
[email protected] tel. 606 168 299, 721 327 254, 606 433 483
strana 7
SENOŽATSKÉ NOVINY
Pod vysokou sítí Zdravíme všechny příznivce sportu a volejbalu zvlášť. Již potřetí bychom vás rádi informovali o dění oddílu „Dětského volejbalu“ v Senožatech. V letošním školním roce se nám dětičky sešly v hojném počtu, který činil 21 hráčů a hráček ve věkovém rozmezí 7 - 15 let. Děti chodí trénovat 3x týdně – v úterý, ve středu a v pátek. Naši mladí volejbalisté hrájí již druhým rokem krajskou soutěž v minivolejbalu a nyní jim opět končí sezóna. Za TJ Sokol Senožaty bojovala dvě družstva. Družstvo „A“ ve složení Verča Pohanová, Monča Křikavová, Anička Příhodová a David Žák se
umístilo na pěkném 8. místě a družstvo „B“ ve složení Soňa Matějková, Gabča Pohanová, Aneta Musilová, Hanka Paulíková a Šárka Vašáková skončilo na 11. místě z celkového počtu 21 družstev. V příštím roce začínají děvčata hrát krajský přebor starších žákyň v klasickém volejbalu. Reprezentovat budou v této sestavě: Verča Pohanová, Anička Příhodová, Monča
Křikavová, Aneta Musilová, Hanka Paulíková, Soňa Matějková a doplní je hráčky ze Želiva Tereza Veselá a Jana Koutská. Starší hráčky se zúčastnily v letošním roce mezinárodního turnaje ještě „mladších žákyň“ v Novém Veselí. Bohužel štěstí přálo soupeřkám a prohraný set s družstvem polských hráček naše odsunul na šesté místo z deseti. Mladší hráčky a hráči budou pokračovat v krajské soutěži v minivolejbalu. Ve školním roce 2010-2011 zahájíme sezónu malým soustředěním na přehradě Trnávka a pak se vrhneme do tvrdého tréninku, protože soupeřky jsou nemilosrdné a vyhrávat chce každý. Závěrem chceme pozvat všechny, co si chodívali zahrát volejbal na antukové hřiště u fary, aby si přišli zahrát na nové hřiště u tenisových kurtů, protože konečně přestalo pršet a nemusí se hrát v tělocvičně :-) S pozdravem a přáním hezkého a slunečného léta se za oddíl volejbalu loučí Mirka Pohanová a Jana Razimová
FOTO KARLA DRDLA
S radostí píšu tento děkovný dopis, protože jste mnozí reagovali na moji prosbu o zapůjčení fotografie Karla Drdla s harmonikou. Dík za spolupráci (zatím: Šimek, Bleha, Bokůvková, Kvášová, Cínová, Kotek) a těším se na setkání v říjnu při pořadu „Příhoda vzpomíná a hraje“, který připravuji se synem a vnukem jako dar škole a obci, kterou mám tu čest považovat za rodnou. S vedením Senožat zatím počítáme se sobotním termínem 23. 10. 2010. Rád bych se ve stanovené sobotní odpoledne setkal se svými spolužáky, sousedy,
kolegy, přáteli a kamarády, předpokládám, že Standu přijdou podpořit volejbalisté a muzikanti, rodina, hosté školy i městyse. Mnozí z vás vlastní můj obrázek, dozvíte se o dalším výtvarném snažení malíře Vysočiny a Podblanicka. K radostnému vyznění pořadu bych potřeboval i „pěveckou spolupráci“ celého sálu, počítám s tím! Text bude na promítacím plátně :-). S vedením obce chystáme i netradiční tombolu – sponzoři jistě
pomohou. Veškerý finanční zisk z estrádně laděného pořadu bude věnován škole na kulturní a sportovní činnost. V zářijovém čísle Senožatských novin bych rád touto formou sdělil další podrobnosti všem zájemcům s přátelskou výzvou – přijďte! Pořad „přežili“ diváci ve Vlašimi, Štěpánově, Ratajích, Pelhřimově, Jihlavě, Zdislavicích – jistě ho pohodově a s pochopením zvládnou i Senožáci ! Stanislav Příhoda, Vlašim
Vydává 12x ročně OÚ v Senožatech. Redakce, korektury: Mgr. Irena Strnadová, grafické zpracování: Lucie Skálová. Povoleno OkÚ Pelhřimov pod označením: MK ČR E 11396, tisk: OÚ Senožaty, nákladem 160 ks, cena 10,- Kč. Datum uzávěrky je vždy 25. předcházejícího měsíce. Své příspěvky zasílejte e-mailem na adresu:
[email protected]
červenec 2010
strana 8
