Časopis žáků ZŠ Třemošnice
Číslo 1, XVI. ročník, 15. 10. 2010
Třemošnice - Leverkusen Mezinárodní setkání žáků v německém Leverkusenu Deník Zuzany Olexové o pobytu v Německu
Deník Anety Košinové o pobytu v Německu
V neděli 26. 9. jsme v 15:00 hodin vyrazili z autobusového nádraží na pražské letiště Ruzyně. Když jsme tam všichni šťastně dojeli a rozloučili jsme se se svými rodinami, čekalo nás odbavení zavazadel a kontrola pasů. Ve 20:25 jsme odlétali z České republiky. Letěli jsme malým vrtulovým letadlem. Do Kolína nad Rýnem jsme přiletěli ve 22:00 hodin. Paní učitelka Kamila nás se svým kolegou odvezla k jejich škole, kde na nás čekaly hostitelské rodiny, které si nás odvezly domů. Dívka, u které jsem bydlela, se jmenovala Nadine Stauf. Její starší sourozenci se jmenovali Natalie a Dominik a byli na mě moc milí, stejně jako zbytek rodiny. Měli hezký a prostorný dům, který jsem si oblíbila. Hned po příjezdu jsem dala Nadine,jejím rodičům a sourozencům dárky a unavená šla spát.
Po přijezdu na letiště v Praze Ruzyni jsme se rozloučili každý se svou rodinou a šli pomalu k přepážce na odbavení. Čekala nás pasová kontrola a bezcelní zóna. V ní jsme měli dva rozchody, každý asi na 30 minut. Potkali jsme zde zpěvačku Ewu Farnou, která nám dala svůj autogram. K letadlu nás vezl autobus skoro přes celé letiště. Naše letadlo bylo velmi malé a vrtulové.
MY PLACE - ROOTS OF MY LIFE
Setkání v Německu
Severní Porýní-Vestfálsko Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, které původně tvořily dvě samostatné provincie s poněkud rozdílnou minulostí, se dnes vyznačuje vlastní výraznou identitou. Zahrnuje široké údolí řeky Ruhr,bohaté na nerostná ložiska, kde se za posledních 2OO let vytvořila rozsáhlá konurbace(souměstí) tvořená desítkami průmyslových měst, jež pozvolna splývají v jednu souvisle zastavěnou plochu. Jako provincie existovalo Severní Porýní, prostírající se v údolí řeky Rýn už za Římanů. Ve středověku v převážné části vládli kolínští biskupové. Severorýnská města se rozrůstala a vzkvétala díky obchodním stykům a v 19. století se stala významnými centry těžebního a těžkého průmyslu. Vestfálsko zaujímá východní část spolkové země. Dějiny bývalého saského území se často prolínaly s historií Porýní. Průmysl je soustředěn pouze v jeho západním cípu. Severní Porýní-Vestfálsko sice není nejrozlehlejší spolkovou zemí Německa, ale s bezmála 18 miliony obyvatel je rozhodně nejlidnatější. Obvykle se předpokládá, že region, zejména průmyslové Porúří, nemá návštěvníkům co nabídnout. To je ovšem naprosto mylná představa. Návštěvníci rozvinuté země mají připraveno rozličné množství lákadel. Na historické skvosty Kolína nad Rýnem je třeba si vyhradit alespoň dva dny. Ti, kdo dávají přednost muzeím nebo nákupům, by si měli rezervovat více času pro Düsseldorf. V plánech žádného turisty by však neměly chybět ani Bonn, Cáchy a Münster. Nejlepšími oblastmi jsou pohoří Eifel a Teutoburský les, obě jako stvořené pro pěší turistiku a projížďky na kole. Nesmíne zapomenout, že díky bohaté minulosti se tu dochovaly četné nesmírně cenné historické památky a průmyslová města se v uplynutých letech zásluhou štědrých investic proměnila v přitažlivá kulturní centra. Minulost měst, jako jsou Bonn, Cáchy, Kolín nad Rýnem a Xanten, jež si podržela značnou část historického dědictví, sahá až do římské éry. Rozkvět románského umění v Porýní dodnes dokládá nejen řada působivých klášterů roztroušených po celé oblasti, ale i kostely v Kolíně nad Rýnem, jež se rovněž pyšní kolosálním gotickým dómem. Velkou část Severního Porýní-Vestfálska tvoří venkov. Země nabízí tisíce kilometrů turistických stezek v Teutoburském lese a v severní části pohoří Eifel a ideální podmínky pro vodní sporty a rybolov v Sauerlandu. Kupodivu tady najdete i kvalitní lyžařské svahy, například ve vrchovině Rothaar. Martin Stříška, 7. ročník
Phantasialand v Brühlu
Výlet za odměnu pro žáky podílejících se na uspěchu školy - získání Národní ceny (1. místo) v eTwinningu
Setkání českých a německých žáků v rámci výletu do Brühlu
Deník Zuzany Olexové o pobytu v Německu Druhý den mě Nadine vzala do aquaparku California. Moc jsme si to tam užily a asi v 13:25 jsme se autobusem vracely k ní domů. Daly jsme si oběd, který její mamka uvařila, a šly jsme do jejího pokoje. Tam jsme si dělaly, co jsme chtěly. Já jsem poslouchala písničky a Nadine hrála hry. Potom jsme odjely na její fotbalový trénink, a když jsme se vrátily, tak se mě zeptala, jestli si nechci zahrát na playstationu, a já souhlasila. Hrály jsme hru Letní olympiáda a docela mě to bavilo, až na to, že Nadine vždycky vyhrála. Uběhlo pár hodin a paní Staufová nás volala k večeři. Po skvělé večeři jsme šly spát, protože jsme další den musely vstávat do školy v 7:10.
Deník Anety Košinové o pobytu v Německu Odlétali jsme asi v 20:30 hodin a délka letu byla asi 1 hodinu a 15 minut. V letadle jsme se kochali osvětlenou Prahou a ostatními městy. Do Kolína jsme přilétali asi v 21:35. Po vyzvednutí kufrů nás uvítala paní učitelka Kamila s panem učitelem a odvezli nás před školu za našimi novými kamarády. Po příjezdu ke škole jsme se rozešli za kamarády, kteří nás odvezli k sobě domů.
Pondělí - 27.9. 2010: Rodiny si mohly vybrat, jestli pojedeme na výlet dnes nebo v pátek. Moje rodina si vybrala, že dnes. Vzali mě na koně, kde jsem měla možnost jet na projížďku. Po obědě jsme jeli do aquaparku California se Sarah a Sandrou. Tam jsme se vydováděli a okolo 18:00 hodiny jsme se vraceli domů.
Deník Anety Košinové o pobytu v Německu Úterý – 28. 9. 2010: Ráno v 07:00 hodin jsme měly budíček, v 08:00 jsme jely do školy. Tam mě Teresa vzala na její jednu hodinu a poté jsme šly do autobusu, který na nás čekal před školou. Odvezl nás k jiné škole, po které jsme se prošli, naobědvali a okolo 14:00 hodiny jsme se vraceli zpátky ke škole. Cestou jsme se ještě stavili ve skanzenu v Kommern. Po jeho prohlídce jsme se vraceli zpět ke škole. Tam jsme se rozloučili a vraceli se do rodin.
Deník Zuzany Olexové o pobytu v Německu
Skanzen v Kommern Další den (v úterý) jsme hned ráno vyrazili do školy. Ve škole jsme byli na jednu vyučovací hodinu. Třída, ve které byla Nadine, měla biologii. Učili se o vážkách, což jsem poznala z obrázku v knížce, kterou měli otevřenou. Po hodině jsme nastoupili do autobusu a odjeli spolu s ostatními do jiné školy, kde byl ředitelem manžel paní učitelky Kamily. Po jeho uvítání, nás svou školou provedly místní děti. Potom jsme dostali oběd a po jídle jsme znovu nastoupili do autobusu a odjeli do skanzenu. Bylo to něco jako náš Veselý kopec. Všechno tam bylo zachováno tak, jako před 100 lety. Prováděla nás průvodkyně, která mluvila anglicky. Když jsme si všechno prošli, nastoupili jsme do autobusu a ten nás zavezl zpátky před školu. Pak už šel každý ke své rodině. Od školy jsme šly já a Nadine pěšky, protože jsme to odtamtud měli kousek. Doma jsme dostaly večeři a pak jsme šly na počítač, kde jsme hrály hry. Asi po třech hodinách jsme šly spát.
Paní učitelka Chaloupková předala zástupci Leverkusenu pozdravy od našeho pana ředitele a pana starosty a předala oběma dárky.
Středa - 29. 9. 2010: Ráno jsme zase jeli do školy okolo 08:00 hodiny, ale tentokrát jsme tu byli pouze na dvě hodiny. Poté na nás čekal autobus před školou, který nás odvezl na radnici Leverkusenu. Od školy jsme vyjeli asi okolo 10:00 hodiny. Když jsme dorazili na místo, nejdříve jsme šli za panem starostou na radnici a poté jsme se naobědvali v čínské restauraci. K jídlu jsme si mohli vybrat a nandat, kdo co chtěl. Po chutném obědě nás odvezl autobus k muzeu. Zde jsme se rozdělili na 2 skupiny - skupina do čokoládovny a skupina do muzea sportu. Já, Zuzka a Tomáš jsme šli do muzea sportu - mohli jsme si zkusit jet proti větru, zaboxovat si, běhat, skákat do písku a tak podobně. Po prohlídce muzea jsme se vrátili zpátky ke škole.
Deník Zuzany Olexové o pobytu v Německu
Muzeum sportu Ve středu jsme šly do školy na dvě hodiny. Nadine měla dvě hodiny techniky. Potom jsme všichni nastoupili do autobusu a jeli za starostou Leverkusenu. Po jeho přivítání mu učitelé ze všech zemí dali dárky. Potom se jelo do Čínské restaurace a po jídle do muzea čokolády a muzea sportu. Každý se mohl rozhodnout, kam půjde. Já jsem šla do muzea sportu. V tomhle muzeu nám nejdřív ukázali všechny možné trofeje a medaile z fotbalu. Potom nám přidělili průvodkyni, se kterou jsme šli o patro výš a tam nám anglicky vyprávěla o dějinách olympijských her. A nakonec jsme si zkoušeli různé disciplíny jako třeba skok do písku nebo štafetu. Ale byly tu i jiné sporty jako např. box nebo jízda na kole proti větru. Po prohlídce jsme se sešli se skupinou, která šla do muzea čokolády, a vrátili jsme se autobusem zpátky před školu, odkud jsme se rozešli do rodin. Od 19:00 jsme se zase vraceli do školy na jejich “Černé divadlo“. Předváděli nám tam všechno možné, různé tance atd. Po skončení představení jsme se asi v 21:30 vraceli zpátky do rodiny.
Muzeum a výroba čokolády
Workshopy
pracovní dílny Čtvrtek - 30. 9. 2010: Šli jsme do školy na celé dopoledne, kde jsme měli workshopy - hráli jsme na bubny, vyráběli jsme smajlíky z filcu, vařili a psali dopisy. Po obědě okolo 14:00 hodiny jsme jeli do Bayareny, kterou nám průvodce celou ukázal – VIP místa, místnost pro tiskové zprávy, šatny hráčů atd.. V 16:00 jsme se vraceli ke škole, kde jsme se opět rozešli do rodin a já s Teresou jsme jely nakupovat.
Deník Anety Košinové o pobytu v Německu
Deník Zuzany Olexové o pobytu v Německu Čtvrteční ráno se mně ani Nadine nechtělo moc vstávat, protože jsme ve středu šly spát pozdě. Ten den jsme měli Workshopy: bubnovali jsme, vyráběli smajlíky, smažili palačinky a psali na počítačích, jak se nám tady líbí a co jsme tu všechno zažili. Naše první skupina, ve které jsem byla, smažila palačinky. Když jsme je udělali a snědli, odešli jsme k počítačům, kde jsme já a Nadine dohromady napsaly, jak se nám líbilo ve sportovním muzeu. Po dopsání jsme odešly hrát na bubny. To se mi líbilo asi nejvíc. No, a nakonec jsme vyráběli smajlíky. Když jsme vše udělali, odešli jsme na oběd do školní jídelny.
Deník Zuzany Olexové o pobytu v Německu
B ayA r e na
Po obědě jsme vyrazili do Bayareny. Bylo to tam moc hezké a taky hodně velké. Náš průvodce nás vzal úplně všude. Byli jsme nahoře ve VIP prostorách, dole na hřišti, v místě pro chuligány, kde nás dokonce zamkli, taky na střídačce a nakonec i v šatnách fotbalistů. Když jsme si to všechno prohlédli, tak autobus nás odvezl zpátkyke škole a my se vrátili k rodinám. Tam jsme se najedli a šli jsme poslouchat písničky, číst si atd.
Deník Anety Košinové o pobytu v Německu Pátek - 1. 10. 2010: Čekal na nás normální vyučovací den jako u nás. Byli jsme na všech hodinách našich kamarádů, kde jsme sledovali, jak se učí oni. Na oběd jsme jeli domů do rodin, což bylo okolo 14:30 hodin. Po obědě jsme měli volno, a tak jsem se šla s Teresou projít okolo bloku, kde bydlí. Poté jsme koukaly na film a já si po filmu sbalila své věci a na památku vše vyfotila. Okolo 18:00 hodiny jsme šly ještě ke koním, kde jsme se postaraly o malého poníka a v 18:45 jsme se vracely domů na večeři.
V pátek jsem šla s Nadine do školy na celý den. Skončili jsme v 13:25 hodin a obě jsme šly k Nadine domů. Po obědě jsme jely nakupovat do velkého obchodního domu. Koupila jsem různé dárky a asi v 18:10 jsme se vracely zpět domů. Po večeři jsem si začala balit své věci do kufru a šly jsme hrát různé stolní hry. Nadine ten den koupila svítící náramky, a tak jsme si s nimi hrály. Asi v 22:40 jsme šly spát.
Deník Zuzany Olexové o pobytu v Německu
Deník Anety Košinové o pobytu v Německu
Návrat domů - loučení V sobotu jsme vstávaly ve 03:00 hodin, a když jsme se oblékly, tak jsme já, Nadine a její máma odjely autem ke škole, kde na nás čekal autobus. Když všichni Češi dorazili, rozloučila jsme se s Nadine a její mamkou. Nadine mi dala dárek a já jsem nasedla spolu s ostatními do autobusu. Ten nás odvezl na letiště. Odlétali jsme asi v 06:00 a zase vrtulovým letadlem. Do Prahy jsme přiletěli přibližně v 08:00. Vzali si kufry a čekali, až pro nás přijedou rodiče. Já jsem jela s taťkou a ještě jsme s námi svezli Verču. Nakonec jsme se šťastně vrátili až do Třemošnice.
Sobota 2. 10. 2010: Ráno jsme vstávali v 03:00 hodin a ve 03:50 jsme vyjížděli ke škole. Tam jsme se rozloučili se svými kamarády a odjeli autobusem na letiště do Kolína. Vyzvedli jsme vvletenky a po projití do bezcelní zóny jsme dostali opět rozchod. Volna jsme využili k nákupu suvenýrů. Asi tak v 06:45 nás vezl autobus k letadlu. Kolem 07:00 hodiny jsme odlétali do Prahy, kde jsme přistáli v 08:10. Po vyzvednutí kufrů jsme se sešli s rodiči, rozloučili jsme se s paními učitelkami a odjeli domů do Třemošnice.
Comenius Project Jeli jsme autobusem do skanzenu v Kommernu. Viděli jsme staré farmářské domy, ovce, koně, osla, krávy, slepice, kozy, kočku, starý parní farmářský stroj, kachny, starou školu s třídou, staré zahrady. Bylo to zajímavé. Hodně jsme se dověděli o životě Němců v minulosti. We went by bus to Kommern in the open air museum. We saw old farm houses, sheep, horses, a donkey, cows, chickens, goats, a cat, an old steam farm machine, ducks, an old school with a classroom, old gardens. It was interesting. We learnt a lot about life in the past. Aatu Tolvanen Finland + Sean McGregor, New Zealand
V muzeu sportu jsem si mohl zahrát asi 10 minut fotbal. To bylo moc legrační. Mohl jsem se něco dovědět o nejstarších sportech a se svou skupinou zasportovat. V muzeu jsem si mohl otestovat své reakce. Ve své skupině jsem byl nejlepší. Udělal jsem si tam fotografie svým fotoaparátem. Řekli nám: „Olympijské hry mají původ v Řecku a jméno Boha, který vynikal ve sportech, je Herkules, a to bylo moc, moc zajímavé.“ A pak jsme šli do Kolína ke kolínskému Dómu. In the sport museum I could play 10 minutes football that was very very funny. I could learn something about the oldest sports and I and my group could play sports. In the museum I can test my reaction. I was the best in my group. I took photos with my camera. They told us: The olympic games come from Greece and the Gott´s name is Herkules / very good at sports/ and that was very, very interesting. And after it we went to the Cologne DOM. Bilal Palta
Včera jsme navštívili muzeum čokolády a to bylo kousek od centra Kolína. Měli jsme možnost vidět, jak se čokoláda vyrábí. Byli tam s námi naši němečtí přátelé. Jaké to bylo? Bylo to sladké, čokoládové, chutné. Yesterday we visited the chocolate museum and it was a short way from the centre of Cologne. We could see there how the chocolate was produced. Our German friends joined us in the museum.. What was it like? It was sweet, chocolate, tastefull. Jan Krčmář, Czech Republic + Mohamed Muqbel, Germany
Včera jsme byli v muzeu čokolády v Kolíně. Mohli jsme tam vidět, jak se vyrábí čokoláda. Bylo zajímavé, jak moc čokolády vyrábí za jeden den. Ochutnali jsme ji a byla chutná. Bylo jen škoda, že jsme nemohli dostat víc. Yesterday we were in The Chocolate Museum in Cologne. We could see how the choclate was produced. It was interesting how much chocolate they produce in a day. We tasted it and it was nice. It was a pity that we coudn`t get more. Konsta from Finland + Mikishan from Germany
Käthe-Kollwitz-Schule zde v Leverkusenu je velmi velká. Když jsme přijeli, někteří žáci z Comenia nemohli najít svou třídu. Nyní máme tu školu moc rádi. Naše oblíbená činnost byla hra na bubny. Bylo fantastické, že se mezinárodní skupiny dokázaly sehrát ve velmi krátké době. Učitelka na bubny byla skvělá a my bychom rádi sdíleli tuto zkušenost znovu. Děkujeme za zábavné chvilky paní Wähler. Ostatní hodiny byly také moc hezké a zajímavé. Smajlíci, které jsme vyrobili z filcu, nám budou připomínat naše výukové dílny. Käthe-Kollwitz-School here in Leverkusen is very big. Some of Comenius pupils couldn’t find their classroom when we came. Now we like the school a lot. Our favourite activity was drumming. It is fantastic that international groups could play together in very short time. The teacher of drums was great and we would like to share this experience again. Thank you for that funny time Mrs. Wähler. The other lessons were very nice and interesting, too. Smiles, that we made from felt, will remind us of our workshops Lisa-Marie, Tomáš Mejtský + Aneta Košinová
Včera jsme byli v muzeu sportu. Nachází se v Kolíně. Bylo to moc zábavné. Viděli jsme mnoho lidí, kteří sportovali v dřívějších dobách. Sami jsme si mohli vyzkoušet mnoho legračních aktivit. Skákali jsme se zatížením. Byli jsme ve větrném tunelu a jezdili na kole. Viděli jsme sportovní arénu v Řecku. Na střeše muzea bylo sportovní hřiště. Někteří žáci tam hráli fotbal. Také jsme mohli hrát basketbal nebo tenis. Viděli jsme také sochu Herkula. Nejlepší však bylo, že jsme si to tam společně užili- Comenius partneři z Finska, České republiky, Turecka, Švédska a Německa. Yesterday we were at the Sport Museum. It is situated in Cologne. It was very funny. We saw how many people did sports in former times. We could try a lot of funny activities ourselves. We jumped with weights. We were in the wind chanel and rode a bike. We saw the sports arena in Greece. There was a sports field at the top of the museum. Some of the children played football there. You also could play basketball or tennis. We saw Hercule’s stature. The best thing was that we spent that great time together – Comenius partners from Finland, Czech Republic, Turkey, Sweden and Germany. Nadine Stauf + Zuzana Olexova
Život v německých rodinách Sandra říká: „Já jsem bydlela v rodině Sarah. Jsou tam rodiče, dvě sestry a jeden bratr. Musím říci, že se stali mými přáteli navždy. Byla tam přátelská a teplá rodinná atmosféra, takže se těším na její pobyt v mé rodině. Sáro, PŘIJEĎ, PŘIJEĎ, PŘIJEĎ! Ty nepotřebuješ žádnou pozvánku, protože jsi v mé rodině doma, kdykoli si zapřeješ.“ Sarah říká: „Byla jsem ráda, že jsi byla u nás. Měli jsme naplánované bezva aktivity – společné učení ve škole, společné cesty do školy, výlety, vystoupení ve škole, nákupy a plavání. Myslím, že jsme se měli spolu skvěle. Budeš mi chybět, a tak se těším, že dostanu příležitost Tě navštívit u Vás doma.“ Sandra says : I lived in Sarah´s family. There are two parents , two sisters and one brother. I must say that they have become my friends 4ever. There was very friendly and warm family atmosphere, so I look forward to her stay in my family. Sarah COME, COME , COME . You don´t need any invitation because you are at home in my family any time you wish. Sarah says : I was glad to have you with us. We had fine activities on the programme –learning together at school, going to school, going on trips ,going to school perfomance, shopping and swimming. I think we had a great time together. I will miss you so I am looking forward that I¨ll have opportunity to visit you at your home place. Sarah Süß and Sandra Hamsová
When somebody says „Life in German family “ I remind of my stay at my Comenius friend’s house. I think I was really lucky I could spend my time with so great people. The Burdziks were warm hearted, everybody was nice and kind to me and they help me with everything. They understood me well/ they can also speak Polish/, so I felt like at home, in my country. It was a great experience, I am very thankful for it and I‘d like to repeat it again.
Když se řekne život v německých rodinách, vybavím si svůj pobyt v domově mé kamarádky z projektu Comenius. Myslím, že jsem měla štěstí, že jsem mohla bydlet s tak skvělými lidmi! Rodina Burdzikových byla srdečná, všichni byli milí a se vším mi pomohli. Dobře mi rozuměli /mluví i polsky/, takže jsem se cítila jako doma, ve své zemi. Jsem za tuhle obrovskou zkušenost velmi vděčna a ráda bych si ji zopakovala! Veronika Vobrubová + Alexandra
Life in German families
Vydává ZŠ Třemošnice jako žákovský časopis. Šéfredaktor, DTP a grafická úprava: Ing. Luděk Škrovánek. Redakční rada: žáci ZŠ Třemošnice. Dopisovatelé: kdokoliv, kdo má chuť a dobrý nápad. Adresa redakce:
[email protected], tel.: 469 661 719, Internátní 217, 538 43 Třemošnice. © ZŠ Třemošnice 2010
