SETKÁNÍ S UMĚNÍM MISTRŮ FLORIANŮ
Svatební foto Karly a Jana Florianových z roku 1961 – Foto: archiv Karly Florianové-Nixové
Josef Čapek: Ó živote, já splatil ti svou daň!
Tvou štědrost poznal jsem i tvoji skoupou dlaň, laskavost tvoji znám i strašnou krutost tvou, zármutku tíseň též, i radost letmou, nestálou, co bolest je, to znám, i co je štěstí, vím, byl jsem přec vždycky poslušným tvým poddaným, jenž bere na se podle nejlepších svých sil, co odepřels i co jsi uštědřil.
Tisíc let české poezie III – Česká poezie XX. století V zavedené barevné příloze i tohoto čísla Věstníku máte, milí čtenáři, možnost setkat se s něčím mimořádným – s dílem Mistrů Florianů dotýkajícím se i Žarošic, s uměním významných rodáků Vysočiny, kde z kopců je vidět daleko do kraje se skotačícím potůčkem po lukách, kde v podvečer je slyšet zvonečku klekání… Vysočina, krásná Vysočina – básníci o její kráse verše píší a malíři zvěčňují její půvab. Místem umu a umění je v této malebné krajině i Stará Říše. Rod Florianů sice pochází z nedaleké nepomucké hájenky, ale už rodina tesaře Jana Floriana žila ve Staré Říši a tady obdařila svět šesti dětmi. Syn Josef (1873–1941) po studiích v Telči a Praze se stal středoškolským profesorem. Ještě jako mladý opustil učitelskou dráhu, vrátil se do Staré Říše a začal vydávat knihy – překládal a vydával díla francouzského filozofa Léona Bloy (1846– 1917). S manželkou Františkou měli dvanáct dětí oplývajících mimořádným nadáním výtvarným a hudebním. Všem dětem se dostalo dobré katolické výchovy a rodiče je i přes potíže s úřady neposílali do školy, ale učili je doma sami. Z jejich vyda-
vatelství vycházela díla vynikající grafické a typografické úrovně. Pro literární a výtvarný svět tu byl objeven např. Léon Bloy, Bohuslav Reynek či Jakub Deml. S vydavatelstvím spolupracovalo mnoho významných osobností – Jakub Deml, Jaroslav Durych, Otokar Březina, Jan Čep, František Bílek, O. A. Tichý, Josef Čapek, Bohuslav Reynek, Vladimír Holan, František Halas… V edici Dobré dílo se vydávala díla náboženská, filozofická, vědecká i poezie – on sám přeložil a vydal 57 děl. Ne všichni s jeho životním stylem a s jeho názory tehdy souhlasili; ještě i dnes se objevují některá zdrženlivá hodnocení – byl to solitér, který přitahoval i vyvolával pocit opačný. Ať vyslovíme jméno kteréhokoliv z jeho dvanácti dětí, vždy mluvíme o umělci. Doba, ve které všichni prožili většinu svého dospělého života, jim nebyl nijak nakloněná a živit se museli všelijak – každý z nich si však našel cestičku, aby se mohl věnovat tomu, pro co měl nadání: Marta Florianová (1903–1973) – měla na starosti sklad Dobrého díla ve Staré Říši, vedla účetnictví a expedici; od roku 1921 se její jméno objevuje na staroříšských tiscích Metoděj Florian (1904–1987) – grafik, řezbář, hudebník Eva Florianová (1907–1996) – ilustrátorka, překladatelka z francouzštiny, vedla knihovnu Marie Florianova-Stritzková (1909–1998) – malířka a grafička Josef Florian (1915–2006) – pokračoval ve vydávání archů a knih Michael Florian (1911–1984) – grafik
203
Joachim Florian (1913–1947) – zajímal se o botaniku, chronologii, astronomii, byl členem Astronomické společnosti ČSR Františka Florianová (1917–1955) – malířka a betlémářka Anna Florianová (1919–1995) – ilustrátorka, malířka, varhanice Jan Florian (1921–2007) – malíř, sochař, restaurátor; manželka Karla, roz. Křemečková (1942) – výtvarnice, dcera Ludmily Křemečkové (1912–1982), od roku 1947 učitelky žarošické újezdní měšťanské školy, od roku 1952 osmileté střední školy; z manželství Jana a Karly Florianových vzešlo šest dětí (Marie, Jan, Magdalena, Josef, Václav, Karla) a všechny rozvíjejí zděděný dar umění. Gabriel Florian (1924) – varhaník, výtvarník, badatel v přírodních vědách Václav Florian (1927–2007) – operní zpěvák, sólista olomoucké, brněnské, pražské, plzeňské opery Se vzpomínkou na Žarošice Karla Florianová, roz. Křemečková
Panna Maria Žarošická, obraz, Jan Florian, 1999, interiér premonstrátského kláštera v Nové Říši
Novoříšský opat M. R. Kosík, O.Praem., obraz, Jan Florian, 2001, interiér premonstrátského kláštera v Nové Říši Panna Maria Žarošická, dřevoryt, Michael Florian, 1956
204
kopie milostné sochy Staré Matky Boží Žarošické, Jan Florian, 1960, žarošická fara
socha sv. Metoděje, Jan Florian, 1985, interiér žarošického kostela sv. Anny
socha sv. Cyrila, Jan Florian, 1985, interiér žarošického kostela sv. Anny
socha sv. Judy Tadeáše, Jan Florian, 1959, interiér žarošického kostela sv. Anny
205
sv. Zdislava, obraz, Jan Florian, 1995, interiér žarošického kostela sv. Anny
socha sv. Antonína, Jan Florian, 1965, interiér žarošického kostela sv. Anny
sv. Anežka Česká, obraz, Jan Florian, 1996, interiér žarošického kostela sv. Anny
sv. Klement Maria Dvořák, obraz, Jan Florian, 1988, interiér žarošického kostela sv. Anny
206
sv. Jan Sarkander, obraz, Jan Florian, 1995, interiér žarošického kostela sv. Anny
sv. Metoděj, dřevořezba, Jan Florian, 1984, detail vstupních dveří do žarošického kostela sv. Anny
sv. Cyril, dřevořezba, Jan Florian, 1984, detail vstupních dveří do žarošického kostela sv. Anny
sv. Václav, dřevořezba, Jan Florian, 1984, detail vstupních dveří do žarošického kostela sv. Anny
207
sv. Josef, dřevoryt, Michael Florian, nedatováno sv. Anežka Česká, dřevořezba, Jan Florian, 1984, detail vstupních dveří do žarošického kostela sv. Anny
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, dřevoryt, Michael Florian, nedatováno VI. zastavení Křížové cesty – ,,Pán Ježíš do roušky sv. Veroniky otiskl svou tvář“, dřevořezba, Jan Florian, 1990, interiér žarošického kostela sv. Anny
208
svatostánek s oltářem a zmenšená kopie sochy Panny Marie Žarošické (1977), Jan Florian, 1975, interiér násedlovického kostela sv. Martina
betlém, Metoděj Florian, nedatováno, vánoční interiér násedlovického kostela sv. Martina
betlém, Metoděj Florian, 1956, vánoční interiér žarošického kostela sv. Anny
209
farní razítko, Michael Florian, 1957 Verifikováno M. R. Kosíkem, O.Praem. Redakční poznámka: Do Florianovy kopie sochy byla zezadu vpravena tříska z jejího originálu; kopie byla určena pro večerní zlatosobotní průvod mariánských soch. V 80. letech 20. st., kdy kulminovala vlna krádeží a loupeží i v kostelích, byl vzácný originál nahrazen onou kopií; v roce 1992 však v souladu se stanoviskem památkářů a po instalaci elektronického zabezpečovacího zařízení byl originál milostné sochy opět vrácen na hlavní oltář žarošického kostela.
Vydal HVK v Žarošicích (povoleno Ministerstvem vnitra pod VSP/1 – 5618/91 R ze dne 26. 2. 1991) Odpovědný redaktor a editace: PhDr. Ladislav Valihrach Sazba a grafická úprava: Jiří Rusek Tisk: Tiskdruck Velímský, Brno Náklad: 500 ks Žarošice 2014 210
