Set na výrobu domácí kosmetiky Ústav prům. designu, FA ČVUT Ateliér J. Jaroš/D. Gonzalez Vedoucí Bakalářské práce: MgA Jan Jaroš akad. rok 2015/2016 semestr 6.
Poděkování V první řadě moje poděkování patří Mgr. Janu Jarošovi, díky kterému se celý projekt posouval tím správným směrem a Mgr Danieli Gonzalezovi, který mi vždy poradil, když bylo třeba. Dále mé velké díky patří Ing. Janu Hradeckému, který mi uměl odpovědět na všechny mé zvídavé otázky kolem kosmetiky, panu Foitovi, který i když šlo do tuhého, pořád měl úsměv na tváři, tomu nejúžasnějšímu fotografovi Vu Minh Hieu a všem lidem, co se mi snažili pomoc. Díky!
Obsah Úvod Rešerše -Uvědomění rozsahu práce -Vžití do problematiky -Historie kosmetických setů -Dnešní trend domácí kosmetiky -Inspirace starověkým Řeckem Vize Vývoj -Mramorová deska -Měděná víčka a konstrukce -Skleněný poklop a lahvičky Obrazový průvodce Závěr Zdroje
Úvod Jako svou bakalářskou práci jsem se rozhodla pro Set na výrobu domácí kosmetiky. Jedná se o set nádob pro uchování surovin a pro případnou výrobu čerstvé kosmetiky, který funguje i jako objekt v místnosti, vyzdvihne tedy činnost, která byla do nedávna spjatá s kutilstvím k rituálu krásy a sebeuvědoměním, protože vychází z předpokladu, že každý ví, co je pro jeho tělo to nejlepší. Rozhodla jsem se tedy místo ryze praktické části využívání, spíše udělat z celé události zážitek, takový moderní osobní rituál, kdy si žena udělá čas pouze a jenom pro ni. Je to reakce na moderní ženu, která žije neustále ve stresu, má málo času a na to se hromadí další problémy, které se stresem souvisí. Ať už se jedná o vypadávání vlasů, nebo problémy s pletí, všechno je to výsledek uspěchaného světa, kdy se člověk vůbec nezastaví a snaží se problémy nikoliv léčit, ale zamaskovat. Inspiraci jsem částečně hledala i v antice, protože v té době ženy již dbaly o svůj zevnějšek, ale ideál byla přirozená krása, takže místo toho, aby něco zakrývaly, nebo vylepšovaly, snažily se o sebe starat. Využívaly nejrůznější oleje, nebo jiné přírodní látky, které jim zajišťovaly svěží a zdravý vzhled a to je to, čeho bych chtěla svou prací docílit... Skloubení rituálu, toho, že si člověk na sebe udělá čas a porozumění sama sobě.
Uvědomění rozsahu práce Jako první ze všeho jsem se rozhodla, že než začnu řešit samotný stolek, musím porozumět tvorbě čerstvé kosmetiky. Spojila jsem se tedy s českou kosmetickou firmou Botanicus, která mimo jiné provozuje centrum řemesel a vlastní arboretum Dagmar a Václava Havlových, takže když jsem hledala českého výrobce, který pracuje s přírodními surovinami a kosmetiku vyrábí ručně, byla to pro mne z velkých výrobců jediná volba. Byla jsem se podívat v centru společnosti v Ostré u Lysé nad Labem, kde se i kosmetika vyrábí. Zde jsem měla možnost dozvědět se více od majitele firmy Ing Jana Hradeckého, který mi ochotně odpovídal na mé dotazy a zde jsem také zjistila první požadavky své práce. Jedna z důležitých věcí, kterou jsme řešili je samotné množství. Abychom zajistili, že surovina bude čerstvá, je nutné, že se nebude skladovat více než rok, takže nádobky na uchování surovin nesmí být příliš velké. Nakonec jsme došli k závěru, že maximální objem suroviny, kterou je žena za rok schopna sama spotřebovat je při obvyklém používání 0,7 l a tak jsem tento objem zvolila, jako největší. Další věc, o které jsme krom samotné tvorby kosmetiky mluvili a které ovlivnila můj návrh, byla samotná nádobka a to především barva skla. Celé téma je poměrně kontroverzní, protože i mezi odborníky jsou různé názory a každý preferuje něco jiného, v zásadě ale platí, že suroviny se uchovávají v barevném skle. Momentálně velice oblíbené je fialové sklo, které je i mezi obalovými materiály nejdražší. Ale na to reaguje Česká aromaterapeutická společnost, která si nechala 12.11.2014 vypracovat na Vysoké škole chemicko-technologické posudek pod vedením prof. Ing. Vladimíra Filipa, kde se ukázalo, že jde o marketingový tah a fialové sklo má srovnatelné vlastnosti na uchování surovin jako jiné barevné sklo. Proto nakonec barva skla zůstala na mém uvážení a nebyla ničím limitována, pouze zvykem, že by suroviny měly být uchovány v tmavých nádobách.
Ukázka sklizně v produkčních zahradách Botanicusu
1 Kosmetika firmy Botanicus je vyrobená z čerstvých surovin z nedalekých zahrad a je založená na znalostech a praktických zkušenostech významného britského botanika Dr. Malcoma Roberta Stuarta
1
Test na kvalitu uskladnění podle tipu skleněného obalu
2
Vžití do problematiky Když jsem nabyla teoretické znalosti, začal můj průzkum receptur a návodů na internetu, abych zjistila množství druhů, které by žena ke své obvyklé rutině mohla potřebovat. Za tímto účelem jsem se mimo jiné spojila s Mitsuuko de Ak z blogu http://www.mitsuuko.cz/, kde zveřejňuje vlastní recepty, které vymýšlí a má s přírodní kosmetikou bohaté zkušenosti. Zde jsem se snažila najít především odpověď na to, jestli ženě stačí pouze jeden olej do receptů? Nebo to záleží podle receptů a žena jich má mít kupříkladu pět? A neplatilo to pouze o olejích, ale i o různých druzích ingrediencí, jestli je potřeba mít opravdu velkou zásobu bylinek, solí, jílů, když podle receptů na internetu je na každý recept potřeba něco jiného. Ale jak mi Mitsuuko vysvětlila, opak je pravdou... Pokud člověk nechce s výrobou kosmetiky přímo experimentovat, bohatě mu stačí od každého druhu jedna věc a naopak je to spíš lepší, kvůli čerstvosti a trvanlivosti ingrediencí, jak jsem se již zmiňovala, když jsem mluvila o setkání s Ing. Janem Hradeckým. Celkově je to tedy o sebeznalosti, protože když má žena mastnou pleť, koupí si třeba hroznový olej, nebo když má suchou pleť, tak si vystačí s hutnějším mandlovým olejem. A tímto způsobem se již dá personalizovat většina receptů, takže žena si vystačí s minimem přísad. V setu se nachází 12 nádob k uchování ingrediencí, což by mělo stačit k pokrytí základních druhů a nechává prostor i k uchování druhů určených k experimentování. Co se tvaru nádobek týče, rozhodla jsem se, že mi nejvíc pomůže osobní zkušenost. Od pana Hradeckého jsem dostala nejrůznější tvary sklenic, které Botanicus využívá, nebo s nimi alespoň experimentuje a já mohla vyzkoušet v praxi, který tvar sklenice mi nejvíce vyhovuje a co bych na něm změnila. Při manipulaci se sklenicemi jsem zjistila, že mi nejvíce vadí různé deformace sklenic a to především, když něco ze sklenic vyndávám, nevyhovuje mi ani zúžení u víčka a to hned z několika důvodů. Za prvé se ze sklenic všechno špatně vyndává, špatně se vymývá a když chci něco přesypat, špatně se to odhaduje a obsah přepadává, proto jsem také zvolila jednoduchý a rovný tvar sklenice.
Vlastní pokusy podle internetových návodů ukázaly, že obsahují zbytečně moc přísad a nejsou vhodné pro každého
Ukázka sklenic a skleněných lahviček, které jsem dostala z firmy Botanicus na průzkum nejideálnějšího tvaru k užívání. Jednalo se o nádobky různých tvarů a s různým objemem, takže moje studie byla objektivní
Manipulace s lahvičkami během práce byla složitější. Když jsem si před výrobou zapomněla nádobky otevřít, otevíráním jsem zašpinila špunt a nejbližší okolí. Dále mi nevyhovovalo hrdlo lahviček, protože se hůře do lahví dostávalo a při sypání surovina přepadávala, takže občas mi vypadlo víc suroviny než jsem chtěla.
Historie kosmetických setů Mezi prvními, kdo začal dbát a starat se o své tělo, byly starověké egypťanky. První zmínky o kosmetice najdeme již během 1. dynastie (3100 – 2907 př. Kr.) a jednalo se o nejrůznější masti pro hydrataci, oleje k ochraně před sluncem, nebo například mazání kolem očí, aby se zabránilo tvorbě vrásek. V té době nebyla kosmetika a make-up výsada pouze žen, ale jednalo se o každodenní rutinu u mužů i dětí, takže nádoby na uchování mastí byly součástí každého domu. Teprve až starověcí řekové povznesli hygienu na takovou úroveň, že péče o tělo musela být příkladná, budovali se veřejné lázně a vznikl zde kult kalokagathie - harmonická jednota tělesných i duševních vlastností člověka.Do lázní chodili lidé i několikrát týdně a stala se z toho i společenská akce. Po koupelích zde byli vtírány do kůže nejrůznější oleje a séra. Lidé se myli i několikrát za den, ale protože nemohli stále chodit do lázní, využívali k tomu domácí umyvadla a nádoby, ve kterých mytí nebylo příliš příjemné, ale stačilo. Ve starověkém řecku byl kladen důraz na přirozenou krásu, takže více než o dekorativní kosmetiku se ženy zajímaly o různé masky a mazání, která jim zaručila světlou a jemnou pokožku. Během středověku byla díky církvi vnímána kosmetika jako znak neřesti, takže se do života žen středních vrstev dostává až během renesance. Zde se opět vrací důraz na přirozenou a nenucenou krásu. Opak byl však pravdou, ženy utrácely peníze, aby se přiblížily ideálu krásy, navíc se zde projevuje rozkvět alchymie, protože všechny tradiční recepty, které si dříve ženy byly schopné připravit doma sami se nyní stávají tajemnými mastmi, které jsou vylepšené ingrediencemi, o kterých si prodejce informace chrání. Začínají se zde objevovat přípravky na hubnutí, tloustnutí, bělení pokožky, ... Ačkoliv historie kosmetiky pokračuje, pro můj výzkum už není důležitá, protože se nejedná o tvorbu kosmetiky, ale pouze o obalový materiál již hotových výrobků.
Kosmetická sada ze starověkého Egypta. V Egyptě se lidé o sebe více než pečovali, tak se snažili vylepšit. Hodně se líčili a běžné i bylo nosit paruky.
3 Kosmetika ze starověkého Řecka. Zde bychom nejvíc nalezli masážní oleje a přísady do koupelí, především díky velké oblibě veřejných lázní. Celkově zde byl větší důraz ná péči o tělo, než líčení, což naznačuje i přirozené líčení, které se v té době nosilo.
4
Obrázek apotéky z 15. století.
5
Dnešní trend domácí kosmetiky Se zvyšujícím se zájmem o ekologii a alternativní životní styl se lidé začali zajímat i o to co jí a čím pečují o svou pokožku. V kosmetickém průmyslu se to odrazilo tak, že vznikají různé firmy se zaměřením na bio produkty a přibylo i více lokálních výrobců. Tento trend se snaží vrátit člověka do elementárních ingrediencí, které mají ale větší účinky, než průmyslově vyráběná kosmetika. Zatím se objevují na trhu spíš koupelnové doplňky, ale vzhledem ke vzrůstající oblibě domácí kosmetiky, věřím, že brzy se design začne naplno zabývat i touto oblastí.
Projekty týkající se kosmetiky na Milánském veletrhu 2016
Inspirace starověkým Řeckem Má inspirace starověkým Řeckem není náhodná, tuto časovou periodu jsem si vybrala záměrně, protože na rozdíl od starověkého Egypta zde je ideálem přirozená krása, ale přitom kosmetika zůstává zcela panenská. Nalézáme zde první experimenty s kosmetikou, ale pořád se drží ideálu domácí kosmetiky. Další věc, která se v mém projektu projevila, byla fascinace řeckým náboženství. Velice mne zaujaly nejrůznější rituály, způsoby uctívání bohů a samotná mystéria. To, že nebylo přesně definované co uctívat a jak, mi přijde velice inspirativní. Ačkoliv nejvíce rozšířené bylo klasické Veřejné náboženství, o které se dozvídáme např. od Homéra a jedná se o tradiční “Vše je božské a vše podléhá boží činnosti”,přesto existovala Tajná náboženství - takzvaná Mystéria. Ty byly určeny zasvěcené společnosti a pro lidi, kterým už nestačilo Veřejné náboženství. Snažilo se zabývat i hlubšími otázkami, jako například Platónova učení o vlastnostech duše a jejím osudu. To, co mě ale na těchto obřadech zaujalo nejvíce je, že není nikde specifikováno, jak přesně probíhaly, kněží se nikde na svou funkci neučili (buď ji zdědili, byli zvoleni, nebo si ji koupili) a tak obřady krom svatyň mohly probíhat i doma. Takže celý rituál byl pouze určen bohem, kterému byl zasvěcen a zbytek závisel na kněžím, nebo věřících. Tím se dostávám ke spojitosti se svou prací. Každý je individuální osobnost a dělá věci po svém, proto nemůže existovat jeden způsob jak používat moji práci. Ale ať se bude jednat o cokoliv, bude to vyžadovat čas a péči, kterou žena věnuje s láskou, protože se nejedná o žádnou nutnost, ale o potěšení a relaxaci, takže se ze setu stane domácí svatyně, kde bude uctívat sama sebe. Pojmenování Sibyl je čistě symbolické. Sibyly byly pýthie, neboli kněžky, které se zabývaly orákulem a pojmenování Sibyla bylo specifické pro Delfské orákulum. Ačkoliv se zdá, že věštění s krásou nemá nic společného, mě šlo o řecký symbol rituálního procesu a protože většina náboženských aktů byla zasvěcena určitému bohu, já se nechtěla nikým limitovat. Pak se mi také líbila i myšlenka magického předmětu, který kněžkám pomáhá přiblížit se bohům a díky kterému přestávají být obyčejnými smrtelníky. Jednalo se o Delfskou trojnožku, jejíž nohy symbolizovaly minulost, přítomnost a budoucnost a to je zároveň i to, čeho jsem chtěla docílit. Inspirovat se minulostí, aby můj projekt reflektoval současnost a jednalo se o věc, která má co nabídnout a inspirovat k budoucnosti.
Sibyl Frederic Lord Leighton
6
Vize Můj hlavní záměr byl zvýšit popularitu domácí kosmetiky, protože kvalitou se vyrovná nejdražším krémům a člověk má jistotu toho, že obsahuje pouze složky, které si sám vybral. A když už se člověk rozhodne, že si bude tvořit svojí kosmetiku, proč by vše měl skrývat, jako by se za vše musel stydět, když krémy se v koupelně téměř vystavují? Rozhodla jsem se, že celý projekt pojmu i jako samostatný objekt. A zde se projevila moje inspirace starověkým Řeckem, protože jsem to celé pojala, jako domácí oltář, kam člověk chodí meditovat a pečovat nejen o svou pokožku, ale i svou duši.
Vývoj Od prvních skic se celý projekt velice posunul, ale základní ideje zůstal věrný. To, na čem jsem od začátku trvala, byl moment poklop/víko, kdy buď se dá v poklopu otočeném na mísu umíchat cokoliv, popř. použít jako umyvadlo a po otočení do původní polohy poklop chrání set proti prachu. To byl jediný moment, který zůstal, protože zbytek se měnil a jednotlivé fáze včetně druhů materiálu prošly vývojem. Změna materiálů a tvarové variace byly často zapříčiněné i mojí neznalostí materiálu i technologie, takže jak jsem se během práce na projektu učila a zjišťovala limity, tak i rostla moje práce. Jako příklad mé nevědomosti bych uvedla, kdy jsem měla vidinu návrhu, že z mramorové desky, když se vyřezávají válce, tak vzniká i odpad ve tvaru válce a že by bylo velice škoda nevyužít tohoto “krásného” odpadu a že bych ho využila na výrobu uzávěrů. Jak mi v kamenictví vysvětlili, tak kámen se pak z válců postupně odsekává, takže odpad je opravdu pouze k vyhození, takže jsem výrobu víček musela přehodnotit a celé práce se tak ubrala jiným směrem.
Mramorová deska Jedná se o nádherný druh mramoru Carrara typu C, který je bílý s jemným žilkováním a pro můj projekt má i symbolický přínos. Jak již název napovídá, tento mramor pochází z italské vesnice Carrara, která je světově proslulá kvůli těžbě mramoru již od starověkého Říma a jako materiál se vždy používal k těm nejvznešenějším účelům. Ale již k samotné výrobě. Protože se jedná o rotační tvar, první fáze byla jednoduchá. Na stroji s principem soustruhu se vysoustružil válec a pak už nastala ta složitější fáze, protože jednotlivé zapuštěné válce se musely postupně odřezávat.
Měďěná víčka a konstrukce Měděná víčka jsou kvůli malosérii 12 kusů vyrobeny kovotepcem na stroji podobném soustruhu, který pracuje na principu, že kovotepec uchytí kopyto, nechá rotovat plát plechu a ten pak postupně přitlačuje na kopyto. Měděná víčka se poté musela vyleštit do vysokého lesku a vše pak zafixovat ochranným lakem. Konstrukce je z ocelových trubek, která je pokovená. Měď jsem nevolila jako materiál konstrukce především kvůli tomu, že není dostatečně tvrdá a musí udržet mramorovou desku se skleněným setem.
Skleněný poklop a lahvičky Poklop je ze Simaxové skloviny, která je teplotně odolnější než křišťálové sklo a další její výhoda je tloušťka skla, takže poklop, se kterým se bude manipulovat je tenká skořepina, která je ale zároveň velmi odolná. Ve svých návrzích počítám s tím, že by se s poklopem manipulovalo pomocí skleněného přesahu, který však na modelu není. Černé lahvičky jsou foukané sklo z černé skloviny. Jedná se o jednotnou formu, výšku určil pouze řez a následný brus.
Obrazový průvodce
Závěr Tento projekt byl pro mne velice zajímavý a hodně jsem se z něj naučila. To co považuji za osobní výzvu, byla především složitá komunikace s tolika dodavateli, protože výroba některých dílů byla podmíněna doručením jiných dílů a tím se celá situace velmi zkomplikovala. Další věc, kterou musím konstatovat a se kterou jsem nepočítala je nádherná, ale zrádná ruční práce. U mě nastal problém, že v případě 12 kusů a jejich kompletace vše nesedlo perfektně jako v návrzích, ale jednalo se o detaily, které nejvíc vadily mě. Z celého projektu mám radost, protože jsem se přiblížila cíli, který jsem si dala a vše dotáhla do zdárného cíle. Určitě, kdyby bylo více času, tak by se nejspíš projekt mohl posunout dál, nebo jiným směrem, ale v tento moment jsem spokojená a myslím, že by se s tímto konceptem dalo pracovat i do budoucnosti.
Zdroje http://www.oliceni.cz/make-up-ve-starovekem-egypte/ http://www.suvaci.cz/pdf/Roky_minule/Rok2011/OBLEKANI_Recko.pdf http://www.abcviry.cz/index.php/nabozenstvi-jake-proc/92-naboz-v-antickem-recku?showall=1&limitstart= http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=83427
1 http://www.svet-bydleni.cz/zivotni-styl/prirodni-kosmetika-z-tradicni-zahrady.aspx 2 http://4.bp.blogspot.com/-5jHfW1UWveI/U3D--rOkxgI/AAAAAAAAF4o/Km6cjgjp2s0/s1600/schnit3 tlauchtest. jpg 3 http://zomganthro.tumblr.com/post/38026011725/eyesonancientegypt-cosmetic-boxes-are-not-a 4 http://www.bible-history.com/ibh/Greek+Arts/Pottery/Bowls+for+Keeping+Tablets+of+Make-up+Powder 5 http://www.artres.com/C.aspx?VP3=ViewBox_VPage&IID=2UNTWAH8O634&CT=Image&IT=ZoomImage01_ VForm 6 http://www.paleothea.com/Gallery/SybilLeighton.html
