Série korupčních skandálů kolem úplatků na dálnicích mizí doztracena... 2

PŘEHLED ZPRÁV Série korupčních skandálů kolem úplatků na dálnicích mizí doztracena ....................................... 2 Správce stavby předražené dálnice D 47 dostal od firem milióny korun, policii to nevadí ........... 5 Pokuty na silnici se mají zvýšit. Za rychlost až na 25 tisíc ............................................................... 7

Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Série korupčních skandálů kolem úplatků na dálnicích mizí doztracena e15.cz

25. 10. 2015

Rubrika: Doprava a logistika

Autor: Petr Weikert Alfred Brunclík je dnes důchodcem, který na volné noze pracuje jako konzultant. Radí v těžařském byznysu v Mongolsku nebo dopravním firmám, které chtějí stavět v Kazachstánu. Už několik let o něm není slyšet. Je to ale klíčová postava hned několika kauz s korupčním nádechem, které za sebou z minulosti táhne Ředitelství silnic a dálnic. Týdeníku Euro se nyní podařilo získat Brunclíkovo svědectví. Je jaro 2007 a tehdejší novopečený generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dostává na stůl dodatek smlouvy o pronájmu budovy, kde jeho úřad sídlí už od roku 2004. Jak říká, neviděl na ní nic divného. Když stejnou smlouvu o šest let později drží v rukou policie, tvrdí opak. Podpis Alfreda Brunclíka zafixoval cenu nájmu, která je podle policie nevýhodná, a také stanovil, že ať dá ŘSD kdykoli výpověď, lhůta začne běžet až v roce 2022. Budova, kde dodnes ŘSD úřaduje, stojí na pražském Kačerově a patří od počátku firmě s nedohledatelnými vlastníky. To prý ale v roce 2007 nikdo nepovažoval za špatné a neodporovalo to zákonu. "ŘSD už tři roky v té budově sídlilo a chtěl jsem ho stabilizovat, protože nás čekaly miliardové investice do silnic. Budova měla veškeré zázemí a neměli jsme v ní žádný problém," vzpomíná Brunclík dnes. K dobru bývalého ředitele lze přičíst, že omezil inflační doložku, takže původní nájem lehce poklesl. "Z mého pohledu to mělo být velmi brzy nevýhodné spíš pro pronajímatele než pro nájemce. Ale to je otázka hodnocení manažerského rozhodnutí, a ne trestného činu. Bavme se, jestli jsem to manažersky udělal dobře, nebo špatně, ale jakmile mě někdo začne obviňovat z úmyslného trestného činu, tak musím kategoricky říct: dost," zlobí se. Řešit statisícové položky, když se musím zabývat desítkami miliard z rozpočtu, to byla marginální záležitost Paradoxní na celé věci se škodou v hodnotě 358 milionů je, že Alfred Brunclík je stíhán sám. Vedle dalších jmen v ní figuroval i jeho předchůdce Petr Laušman, a to kvůli podpisu údajně nevýhodné smlouvy. Jeho čin už ale k soudu nedoputuje, protože byl promlčen. Naopak Alfred Brunclík dostal obvinění již podruhé. To první totiž dvakrát soudy vrátily s tím, že nemají, laicky řečeno, co soudit. Proti druhému s právníky podal stížnost, ale městské státní zastupitelství ji zamítlo. Po dvou a půl roku tak stojí kauza na začátku. Drahý odpočinek


2

Když bývalý ředitel mluví o svých kauzách, velmi často se zaštiťuje jednou větou: Na ŘSD přišel prý jako odborník s úkolem utrácet smysluplně skoro sedmdesát miliard ročně na výstavbu dálnic a silnic prvních tříd. Zabýval se podle svých slov strategickými plány a věci, ze kterých ho nyní policie viní, byly prý v té době drobnosti. A že u nich figurují firmy s nedohledatelnými vlastníky? To, jak říká, tehdy nikdo neřešil, neupozorňovaly prý na to ani kontroly, jež přicházely z ministerstva. Tak tomu bylo u pronájmu dálničních odpočívadel. Hlavní větev kauzy skončila letos v červenci po třech a půl roku, když ji státní zastupitelství odložilo. Brunclíkovo jméno tam nefigurovalo. Neúspěchem pro policii skončilo i vedlejší vyšetřování, kde Alfred Brunclík už obviněn byl. V obou kauzách šlo v podstatě o totéž. Obvinění šéfové ŘSD (Brunclík kvůli odpočívadlům Klimkovice a Vrážné na D47) stáli za smlouvami s prostředníky, kteří následně s tučným ziskem pronajali dálniční odpočívadla petrolejářským firmám. Škody šly do stovek milionů korun. Policie vycházela z toho, na kolik si stát mohl přijít, kdyby odpočívadla pronajímal přímo. Nájemci, jak už bylo kolem ŘSD obvyklé, opět zůstali skrytí za anonymními firmami. Dokonce se spekulovalo o tom, že to jsou sami vedoucí ŘSD. Například stát za společnostmi Monstera a Montegar. V hlavní kauze padala podezření z braní úplatků. Exředitel Laušman si měl přijít na 15 milionů a víkendový byt v Harrachově, bývalý výkonný ředitel Michal Hala na dva miliony. Důvody, proč vyšetřování muselo skončit, jsou dva. Buď byli všichni muži opravdu nevinní, nebo policie odvedla špatnou práci. Odpověď dá soud v právě zahájeném jednání. Stanul u něj i Rostislav Kotrč, jeden z vyšetřovatelů kauzy. Právě on podle obžaloby advokátům vyzradil identitu klíčové utajované svědkyně a tím vyšetřování zmařil. Na svou část vyšetřování ohledně odpočívadel Klimkovice a Vrážné má Alfred Brunclík ještě jednu verzi: Pronájem odpočívek nebyl v kompetenci generálního ředitele, a tudíž ho nikdo nemohl stíhat. "Řešit statisícové položky, když se musím zabývat desítkami miliard z rozpočtu, to byla marginální záležitost. Důležité bylo, že se tak dělo v souladu se zřizovací listinou a na základě veřejné soutěže. Jestli tam byl nějaký prostředník, je otázkou politiky firem, co si pumpy zřizovaly. Neměly takovou politiku, aby měly přímé smlouvy o pronájmu," říká dnes. V kauzách kolem ŘSD je důležitých několik jmen. Jednak jsou to neprůhledné firmy Monstera a Montegar, které se ziskem pronajímaly odpočívadla, a jednak jméno Michala Haly. Hala byl výkonným ředitelem ŘSD, který pod sebe soustředil velkou moc a údajně měl stát za neprůhlednými firmami. Vyšetřování to ale neprokázalo. Tak kdo tedy za firmami stál? Ptát se Alfreda Brunclíka nemá moc smysl. "Já čtyřicet let pracuji jako stavební inženýr, byl jsem skoro u všech významných staveb – metro, silniční okruh kolem Prahy, páteřní síť, tunel Mrázovka, kolektory. Nakonec mě čtyři roky bombardujete tím, kdo je nějaká Monstera. O Monsteře jsem nic nevěděl," říká rozmrzele. Stejné je to i s dotazem na jeho někdejšího kolegu Michala Halu. "Tu otázku chápu, ale mrzí mě. Byl bych rád, kdybyste se ptali na jiné lidi, kteří byli důležitější a významnější v naplňování našich cílů," odpovídá. Přesto. Halovo jméno figuruje snad v každé kauze ŘSD. On byl tím, kdo měl na starost stěhování organizace do budovy na Kačerodoprava vě. On byl tím, kdo připravil dodatek o pronájmu na stůl Alfredu Brunclíkovi, on měl stát za pronajímáním odpočívadel. U soudu nakonec ale bude pro údajné držení dětské pornografie. Našla se prý na disketách v prostorách, kam měl Hala přístup. Byť se u něj Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

3

nenalezlo žádné zařízení, které umí diskety přehrávat, je to nakonec jediná kauza, kvůli které jde před soud. Vzhledem ke zmaru při vyšetřování je to dost vypovídající. S Halou jsme se po jistou dobu doplňovali. Měl velmi dobré zázemí vytvořené svojí příslušností k sociální demokracii, stýkal se se špičkami ČSSD Nic to ale nemění na tom, že Hala, dnes odkázaný na finanční pomoc svých blízkých, byl svého času prominentem ve státních službách. Podle Brunclíka se Hala velmi dobře orientoval ve vnitřním fungování ŘSD. A nejen to. "My jsme se po jistou dobu doplňovali. Měl velmi dobré zázemí vytvořené svojí příslušností k sociální demokracii, stýkal se se špičkami ČSSD. Já jsem cítil jeho postavení jako velmi silné," vzpomíná. Pak se ale s Halou začal potýkat. A to kvůli vyjasňování kompetencí. Hala jich totiž poměrně dost soustředil pod sebe, když před Brunclíkovým příchodem připravil novou organizační strukturu ŘSD. "V roce 2009 jsem nakonec prosadil organizační změnu, kdy se jeho funkce rozdělila a ta původní zrušila. On odmítl nabídku zúčastnit se tendru na jednu z těch nově vzniklých funkcí a rozešli jsme se," říká bývalý ředitel. Nebyl to ale úplný Halův odchod. Dál mu běžela smlouva na budování truck center. Aby nebylo vyšetřování málo, policie viní Alfreda Brunclíka ještě z nevýhodného pronájmu billboardů. Údajné celkové škody jdou opět do stovek milionů. Případ vlastně uzavírá Brunclíkovo působení u ŘSD; datuje se do jeho posledního období, tedy roku 2010. Podle policie pronajal reklamní plochy levně, respektive pod cenou, kterou mělo samo ŘSD v tabulkách. Kromě jeho jména figuruje v kauze i Tomáš Jílek, bývalý šéf personálně-správního úseku ŘSD. "Z mého hlediska ty smlouvy měly sloužit k tomu, aby usnadnily zlikvidování billboardů. Sice jsem je prodloužil o pět let, ale měly zrušovací doložku, která rezonovala se snahou parlamentu rušit billboardy u silnic. Navíc ve smlouvách byl požadavek, aby firmy poté všechno gratis zlikvidovaly a aby měly billboardy bezpečnostní prvky," říká bývalý ředitel. Následně ubylo všeho všudy 200 poutačů. Levnější cena za pronájem těch zbylých tomu prý odpovídala. Navíc kdyby smlouvy zrušil, ŘSD by podle něj přišlo o peníze. A že jich mohlo být víc? "Na smlouvu musejí být dva. Oni by vyšší částku nepodepsali a já jsem nové firmy a nové billboardy nechtěl. Tady se zajistil vylepšený příjem státu po dobu, než se měly paušálně rušit, a oni z toho udělali kauzu, že jsem měl okrást stát," zlobí se. Nakonec ale i jeho kariéra ve státních službách skončila. A to dost nešťastně. Coby motorkář utrpěl v květnu 2010 těžký úraz, až do konce roku byl v pracovní neschopnosti. V té době nastoupil na ministerstvo dopravy Vít Bárta. Po rozmachu staveb přišlo kvůli finanční krizi šetření a škrtání. Bárta po Brunclíkovi chtěl seznam staveb, na nichž se dá šetřit. Brunclík ho měl. Šlo přibližně o čtyři a půl miliardy korun, které naplánovali uspořit už s předchozím ministrem Gustávem Slamečkou. Seznam, ač v pracovní neschopnosti, dotáhl do konce a předložil ministru Bártovi. Ten v něm ale viděl chyby a naschvály a Brunclíka odvolal. Když mu oznamoval konec 24. srpna 2010 na poradě v sídle ministerstva dopravy, Brunclík při odchodu ve dveřích minul nenápadného muže. Byl to nastupující ředitel Jiří Švorc, jehož už měl Bárta vybraného.


4

Švorc nakonec vydržel ve funkci zhruba rok a také si vysloužil trestní oznámení. Od té doby se šéfové ŘSD střídají rychle. Včetně těch pověřených řízením úřadu jich za posledních pět let sedělo v křesle osm. Alfred Brunclík se zpětně vidí jako pěšák, který nepatřil do žádné party, a proto je lehké se do něj trefovat. S ohledem na práci policie to ale vypadá, že kromě vší smůly měl také velkou dávku štěstí.

Správce stavby předražené dálnice D 47 dostal od firem milióny korun, policii to nevadí Právo

24. 10. 2015

Autor: Radim Vaculík Byl klíčovou postavou při často kritizované a předražené výstavbě dálnice D 47 (nyní D 1) na Ostravsku dokončené v roce 2008, když zastával funkci správce této stavby, do které ho za stát dosadilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Jenže v období let 2004 až 2008 doputovalo na jeho soukromé či podnikatelské účty téměř 9,5 miliónu korun, přičemž z toho více než 3,5 miliónu přímo od šesti různých firem podílejících se na realizaci samotné výstavby D 47. Dalších skoro 2,5 miliónu korun dostal v té době prostřednictvím hotovostních vkladů od dosud nezjištěných lidí a není prý ani jasné, za co. Řeč je o Tomáši Mráčkovi (57), který měl podle ŘSD jako zaměstnanec dohlížet na kvalitu výstavby kontroverzní dálnice, ale seděl zřejmě na dvou židlích. "Ve světle skutečnosti, že klíčová osoba správce stavby přijímala od různých osob zúčastněných na realizaci staveb D 47 peněžní prostředky a zároveň kontrolovala kvalitu jejich služeb poskytovaných ŘSD, vyvstávají pochybnosti o objektivitě postupu ing. Mráčka coby správce stavby a jeho jednání v zájmu ŘSD," mají jasno zástupci státní společnosti spadající pod ministerstvo dopravy. Toto jejich vyjádření je součástí podnětu k výkonu dohledu nad kauzou D 47, který v září odeslali na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Právo toto vyjádření podrobně prostudovalo. Dokonce v něm zástupci státní společnosti na adresu Mráčka přímo konstatují, že některé skutečnosti "vyvolávají závažné podezření na korupční jednání nebo snahu o zastření původu nelegálně nabytých finančních prostředků". Nelíbí se jim, že detektivové z ostravské pobočky protikorupční policie ruku v ruce s dozorovým žalobcem Radimem Sobkem z Krajského státního zastupitelství v Ostravě v létě i na počtvrté celý případ odložili s tím, že "ve věci nejde o podezření z trestného činu". Stát přitom podle nynějších odhadů ŘSD přišel při zpackané výstavbě části D 47, vedoucí od Lipníka nad Bečvou přes Ostravu až k hranicím Polska, o více než tři miliardy korun. Ať už šlo o špatně vypočtené valorizace cen za stavby (škoda cca 1,2 miliardy korun), za nedodanou či nekvalitní ocel (téměř půl miliardy korun) anebo za celou řadu více či méně závažných vad zjištěných během či až po výstavbě této klíčové komunikace na Ostravsku (škoda odhadem před dvě miliardy korun). Kvůli D 47 padla celá řada trestních oznámení, přičemž samotné ŘSD poukazovalo ve svých podáních v průběhu let 2009 až 2014 na celkem dvacet různých zásadních pochybení, za která by měl někdo pykat. Ať už prý šlo o porušení povinnosti při správě cizího majetku, o pletichy při veřejné soutěži anebo o podvod. Jenže jak již bylo řečeno, policie kauzu poslala k ledu a státní zástupce jí v tom dal za pravdu. A to i přesto, že výše zmíněné podezřelé transakce peněz pro Mráčka zjistili protikorupční detektivové sami v rámci finančního šetření, které letos vedli a v červenci uzavřeli. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

5

Podle závěrů tohoto šetření, do kterého Právo rovněž nahlédlo, ale Mráček na základě jím dodaných materiálů nevykonával pro stavební firmy spojené s D 47 práce, které by nějak souvisely s výstavbou samotné dálnice, navíc měl údajně souhlas od nadřízených. Zástupci ŘSD však v dokumentu pro olomoucké žalobce upozorňují, že z finančního šetření policie nevyplývá, zda práce objednané stavebními firmami pro ně Mráček vůbec vykonal. A i kdyby ano, z faktur poskytnutých jednou ze stavebních společností pro policii naopak jasně plyne, že Mráček této firmě poskytoval služby spojené právě s realizací D 47, a to konkrétně s výstavbou jednoho z problémových mostů, u kterého prý nebyla dodána část vyfakturované oceli. "Za tato plnění vystavil ing. Mráček společnosti Stráský, Hustý a partneři, s. r. o., faktury za více než 1,1 miliónu korun, což jednoznačně vyplývá ze spisu finančního šetření," uvedlo ŘSD v podání pro olomoucké vrchní žalobce. Zmiňovaná firma byla přitom projektantem projektových dokumentací u staveb D 47. Proto prý není podle názoru ŘSD vyloučeno, že "uvedené finanční prostředky mohly souviset s rozhodovacími a schvalovacími činnostmi ing. Mráčka coby správce staveb, případně mohly mít charakter úplaty za blíže nespecifikovaná jiná plnění". Tedy jednoduše řečeno, ŘSD má podezření, že Mráček dostal od stavitelů peníze, aby bez problémů schválil jejich práci. "O tom nic nevím," reagoval na to včera sám Mráček poté, co jej redakce konfrontovala s informacemi z dokumentu ŘSD. Stejnou větu pak zopakoval hned několikrát, například i v okamžiku, kdy se ho Právo tázalo, zda popírá možný střet zájmů či možnou korupci. Pak přece jen na opakovaný dotaz stručně konstatoval, že korupci či střet zájmů odmítá. "Byl jsem na policii, vypovídal jsem několikrát a všechno jsem vysvětlil," bránil se Mráček. Do očí bijící je pak ale podle zástupců ŘSD skutečnost, že Mráčkovi v době výstavby D 47 přistálo několika poměrně pravidelnými hotovostními platbami na účtu téměř 2,5 miliónu korun, u kterých policie nezjistila, od koho a za co vlastně peníze dostal a odkud pocházely. Policie ani státní zástupce se prý však těmto zjištěním z finančního šetření nijak nevěnovali a nezjišťovali, odkud se statisíce na Mráčkových účtech vzaly. ŘSD má v této souvislosti podezření, že mohlo jít o praní špinavých peněz. A reakce Mráčka? Nic o tom opět neví. "To je nějaká chiméra," poznamenal pouze. Mráčkova nevědomost pak platila i v otázce podezření zástupců ŘSD, že mohl údajně prát špinavé peníze přes ostravský Klub turistů a lyžařů Třebovice (KTL). Od tohoto sdružení totiž podle závěrů finančního šetření policie obdržel na svůj soukromý účet přes tři milióny korun, aby prý za tyto peníze koupil nemovitost v Rakousku určenou pro KTL. Klub přitom sídlí na stejné třebovické adrese, kde má trvalé bydliště samotný Mráček, a on i jeho manželka jsou na stránkách KTL uvedeni jako jediné dvě kontaktní osoby. "Policie ani státní zástupce se však žádným způsobem nezabývali původem finančních prostředků, které KTL získal na koupi bytu v Rakousku. Podle názoru ŘSD přitom vzhledem ke zjištěným skutečnostem může existovat podezření, že účelem majetkových transakcí mezi KTL a manželi Mráčkovými by ve skutečnosti mohlo být zastření původu nelegálně nabytého majetku," upozornili zástupci ŘSD ve svém podnětu. Podle nich by se tedy opět mohlo jednat o legalizaci výnosů z trestné činnosti, obzvlášť za situace, kdy členy KTL údajně byli či stále jsou někteří ze zástupců zhotovitelů D 47. Policie ani žalobce to prý ale opět neřešili. Jejich závěry o odložení věci jsou prý nesprávné a předčasné, možná pochybení "mimořádně závažná", a proto žádají nadřízené olomoucké vrchní žalobce o znovuotevření kauzy a dokonce k vydání pokynu, aby policie zahájila trestní stíhání. Navíc ŘSD navrhuje, aby věc předali jinému státnímu zástupci a ten pak jiným vyšetřovatelům či dokonce útvaru. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

6

Jednou už v Olomouci uspěli, když tamní vrchní státní zastupitelství loni v březnu nařídilo případ začít opět prověřovat, i když tehdy pak věc řešili stejní policisté i žalobce. "Trváme na tom a jsme naprosto přesvědčeni, že k těm trestným činům skutečně došlo, a trváme na tom, že je povinností státu, potažmo policie, aby je vyšetřila a nikoli odložila," řekl k tomu tento týden Právu mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Připustil, že pro státní společnost je nepříjemné, když mezi podezřelé patří její bývalí zaměstnanci, nicméně by prý mělo platit heslo "padni komu padni". "Pokud se trestného konání dopustil člověk, který u nás byl v zaměstnaneckém poměru, nedá se nic dělat," míní Rýdl. Dodal, že o podezřelé roli Mráčka v kauze "jednoznačně nasvědčují" podklady, které ŘSD dodalo policii. "Není to ale otázka jen jednoho našeho zaměstnance, ale podstatně širší a je na policii, aby to rozkryla," poznamenal mluvčí s tím, že dokumentů k tomu měli detektivové dost. Jenže ti podle Rýdla činili během prověřování těžko vysvětlitelné kroky a hodnocení, dokonce jistou dobu odmítali ŘSD jako možnému poškozenému přístup do spisu, což změnila až stížnost na státní zastupitelství. "Stojíme si stále za tím, že námi předložené důkazy stoprocentně stačí na trestní stíhání," uzavřel Rýdl. Náměstek olomouckých vrchních žalobců Pavel Komár k podnětu ŘSD tento týden Právu sdělil, že příslušný státní zástupce objemný spis nyní zkoumá a zatím o věci nijak nerozhodl.

Pokuty na silnici se mají zvýšit. Za rychlost až na 25 tisíc Právo

26. 10. 2015

Rubrika: Zpravodajství

Autor: Jiří Vavroň Ten, kdo poruší pravidla silničního provozu, by to brzy mohl pocítit ve své peněžence i na udělených bodech podstatně razantněji než dosud. Ministerstvo dopravy totiž plánuje razantní zvýšení pokut za některé dopravní přestupky. Například při vysokém překročení rychlosti v obci o 40 km/h nebo o 50 km/h mimo obec by se horní sazba ve správním řízení zvýšila z 10 000 na 25 000 korun. Jen pro srovnání průměrný hrubý měsíční plat se v současnosti v Česku pohybuje kolem 26 287 korun. Bodový postih by v tomto případě stoupl z pěti na šest. V nedělním diskusním pořadu Partie televize Prima to řekl ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Důvodem tohoto zpřísnění není podle ministra nějaká šikana řidičů, ale varující počet úmrtí na českých silnicích, jichž je ročně kolem 700. "Není naším cílem, abychom někoho šikanovali nebo vydělali nějaké peníze. Naším cílem je, abychom měli méně nehod," řekl ministr Ťok. Dalším přestupkem, na který se ministerstvo hodlá zaměřit, je zakázané vjíždění na železniční přejezd. "Tam je dnes postih 2500 až 5000 korun. My chceme navrhnout 5000 až 25 000 korun," uvedl Dan Ťok. Podobně by měl být navýšen bodový postih a zavedena bloková pokuta v jedné sazbě 5000 korun. Opakované překročení rychlosti by vzhledem ke zvýšení bodového postihu pro řidiče znamenalo automaticky pravidlo "dvakrát a dost", tedy roční zákaz řízení. Zároveň by byla zavedena bloková pokuta 5000 korun. Zpřísnění pokut má být podle Ťoka pouze prvním krokem ke zvýšení bezpečnosti na českých silnicích. "Chystáme nový zákon o autoškolách, chystáme řidičák na zkoušku," dodal ministr, protože chápe, že jen represe nestačí.


7

Klíčem je kvalitní příprava dobrých, klidných a znalých řidičů v autoškolách. Při rozborech nehod se ukazuje, že značnou část z nich mají na svědomí právě začínající řidiči, kteří často začínají svoji dráhu motoristy v drahých a výkonných vozech a přeceňují svoje schopnosti. "V posledních 15 letech se ceník pokut a vůbec bodový systém neměnily a je potřeba přinést nějaký další podnět. Chceme výrazně zdražit největší přestupky, u těch bagatelních necháme sazby v podstatě podobné, jaké jsou," řekl Ťok. Snahám o zefektivnění postihů nahrává i skutečnost, že se nedaří ve správních řízeních efektivně vymáhat pokuty, přestože se prodloužila doba jejich promlčení z roku na dva roky. Podle expertů na dopravu stoupá počet agresivních řidičů, kteří si stylem jízdy vybíjejí své frustrace, stejně jako přibývá řízení pod vlivem drog a alkoholu.


8


9

Série korupčních skandálů kolem úplatků na dálnicích mizí doztracena... 2

Recommend Documents