Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa
Díl X. – vyšlo 29.11.2007 (č. 48) ČR v Schengenu – jak bude zajištěna bezpečnost a veřejný pořádek bez hraničních kontrol? Jaké změny nastanou v policii? ČR je z pohledu Schengenu vnitrozemským státem, tzn. že bude od 21. prosince 2007 obklopena pouze schengenskými státy a po celém jejím obvodu budou zrušeny hraniční kontroly. Z hraničních přechodů budou odstraněny veškeré překážky bránící plynulému průjezdu hranic, přechody ale zároveň opustí i samotní vykonavatelé kontrol – příslušníci Policie ČR, resp. cizinecké a pohraniční policie. Pro někoho optimistický scénář, který naopak u jiných občanů vyvolává obavy o vlastní bezpečnost. Z průzkumu společnosti GfK Praha zpracovaného pro Ministerstvo vnitra na přelomu dubna a května 2007 vyplývá, že právě zvýšení kriminality je občany považováno za největší negativum vstupu ČR do Schengenu. Obzvláště citlivě vnímají odchod policie z hranic občané příhraničních měst a obcí, kteří se obávají, že se nestřežené hranice stanou podhoubím ilegální migrace, krádeží aut, vykrádání obydlí v okolí hranic atd. I když jsou subjektivní obavy pochopitelné, nemají reálný základ – příhraničí nezůstane po vstupu nestřežené, přítomnost policie v příhraničí zůstane zachována. Aktivity policistů však již nebudou zaměřeny na ochranu hranic, ale na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku. Přítomnost policistů se proto přesune z hraničních přechodů do vnitrozemí, část policistů nyní působících u cizinecké a pohraniční policie přejde k jiným složkám policie. Policisté navíc díky Schengenu získají další nástroje, které jim pomohou garantovat nesníženou úroveň bezpečnosti. Optimismus v tomto ohledu podporují rovněž zkušenosti států, které kontroly na svých hranicích zrušily v předcházejících vlnách rozšíření schengenského prostoru. Od 21.12.2007 zůstanou hraniční přechody opuštěné.. co dál? O půlnoci z 20. na 21.12.2007 přestane policie vykonávat kontroly na pozemních hranicích a opustí hraniční přechody. Právo projít hraničním přechodem plynule bez zastavení nastane odbitím půlnoci. Logicky tedy budou moci z volného režimu překračování hranic profitovat všechny osoby bez ohledu na státní příslušnost, tedy včetně kriminálních živlů. Teoreticky bude tedy v momentě překročení hranic pozice všech osob shodná. Přesto zrušení hraničních kontrol nebude znamenat ztrátu kontroly nad situací v blízkosti hranic. Policie sice ztratí možnost systematicky kontrolovat osoby překračující státní hranice ČR, bude však nadále plnit úkoly související se zajištěním bezpečnosti a veřejného pořádku na celém území ČR včetně příhraničních oblastí. Schengenská spolupráce policii – a nejen jí - naopak otevírá nové možnosti umožňující potencionálního kriminálníka odhalit, sledovat a dříve či později chytit i přes chybějící hraniční kontroly. Mezi nejvýznamnější takové 1
© Ministerstvo vnitra Zpracovalo MV ve spolupráci s dalšími orgány státní správy
Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa nástroje patří intenzivní spolupráce s policejními orgány sousedních států, přeshraniční policejní spolupráce a především Schengenský informační systém (SIS). Jakých novinek v boji proti kriminalitě bude moci policie v příhraničí využívat? Policie působící v příhraničních regionech již v současné době využívá řady schengenských nástrojů postupně zaváděných do rutinní praxe díky bilaterálním smlouvám o policejní spolupráci se sousedními státy. Vstupem ČR do Schengenu se rozsah prováděných schengenských standardů sjednotí ve vztahu ke všem sousedním státům, neboť úprava vyplývající z jednotlivých bilaterálních smluv se liší a např. česko-polská smlouva o policejní spolupráci vstoupila v platnost až v srpnu 2007. Současná praxe přeshraniční spolupráce tedy bude pokračovat a dále se zintenzívní. Zjednodušeně řečeno to znamená, že se o bezpečnost a veřejný pořádek podél obou stran státní hranice budou společně starat policisté obou států, kteří k tomu budou vybaveni specifickými pravomocemi, včetně možnosti působit v určitých případech na území druhého státu. Mezi dále rozvíjené způsoby spolupráce bude patřit pravidelná výměna informací včetně výměny bezpečnostních zpráv o bezpečnostní situaci v příhraničí, pořádání společných cvičení a školení, rozvoj společných center spolupráce, ve kterých působí policisté obou smluvních stran apod. Společná centra jsou již plně funkční s Německem a Rakouskem, v případě Polska vzniknou v 2. polovině roku 2007. Za povšimnutí určitě stojí i v médiích v poslední době často zmiňovaná otázka společných smíšených hlídek, ve kterých jsou zastoupeni policisté dvou států. Jedná se o standardní způsob rozvíjení spolupráce orgánů odpovědných za zajištění bezpečnosti podél obou stran státní hranice, jehož nespornou výhodou je nejenom dvojjazyčnost hlídek a tím pádem i větší operativnost při řešení problémů občanů obou států nebo turistů. Nasazení těchto smíšených hlídkových služeb se po zrušení hraničních kontrol dále zintenzívní, jejich úkolem však již nebude provádění kontrol z důvodu překračování hranic, ale standardní policejní kontroly v případě podezření, pohybu hledané osoby, nahlášeného trestného činu apod. Nasazení hlídek bude vždy zohledňovat společná zjištění i shodu na potřebě společného nasazení policistů z obou států v určité lokalitě. Jakékoli kontroly osob a ostatní policejní opatření však nebudou moci plnit funkci hraničních kontrol ani budit dojem, že se jedná o kontroly ekvivalentní hraničním kontrolám. Rozsah všech přijímaných opatření bude muset vycházet ze všeobecných policejních informací a zkušeností týkajících se možných hrozeb pro veřejnou bezpečnost. Bude se u policie propouštět? Novému rozdělení úkolů mezi jednotlivými službami Policie ČR budou odpovídat i změny působení části policistů, kteří v současné době působí na hraničních přechodech. Vstupem do Schengenu dojde k reorganizaci cizinecké a pohraniční policie, jejíž součástí je rovněž přesun části policistů do jiných složek policie (dopravní policie, pořádková a železniční policie). Jedná se tedy o přesuny, nikoliv o propouštění. Žádný policista o svoji práci nepřijde z důvodu, že ČR vstoupí do 2
© Ministerstvo vnitra Zpracovalo MV ve spolupráci s dalšími orgány státní správy
Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa Schengenu. Při přesunech bude dodržována zásada, že se nesníží počet policistů působících v příhraničním území. Přesun policistů z hraničních přechodů výrazně dále do vnitrozemí by mohl být vnímán jako oslabení bezpečnosti v dané lokalitě. Policisté, kteří zůstanou působit v reorganizované cizinecké policii, se bude věnovat především činnostem souvisejícím s pobytem cizinců. Odchod policistů z hraničních přechodů tedy nebude v žádném případě znamenat oslabení přítomnosti a aktivit policie v příhraničních regionech. Policie zůstane i po vstupu ČR do Schengenu přítomna v příhraničí, ve kterém bude plnit standardní policejní úkoly týkající se bezpečnosti a veřejného pořádku. Například na Liberecku se přesun z cizinecké policie týká 24 policistů: 15 z nich posílí dopravní policii, ostatní začnou pracovat na obvodních oddělení na hranicích s Polskem a Německem či posílí hlídkovou službu. V Liberci zároveň 1. ledna 2008 vznikne nový organizační útvar reorganizované cizinecké policie – inspektorát - s více než 100 příslušníky. Ti budou na Liberecku a Jablonecku pátrat po cizincích žijících v pohraničí bez povolení k pobytu nebo po kradených autech. Inspektorát bude také vydávat povolení k pobytu cizincům. Liberecký útvar cizinecké policie navíc zaměstná odborníky na padělané doklady nebo psovody. Jaké nástroje ochrany skýtají schengenské standardy pro Českou republiku? Jsou efektivní i v praxi? Jak již bylo zmíněno v úvodu, ztráta možnosti kontrolovat osoby překračující státní hranice je státu vynahrazena v různých formách a nástrojích schengenské spolupráce. Schengenské standardy představují výrazné zvýšení kvality policejní a justiční spolupráce mezi členskými státy, a vytvářejí tak podmínky pro účinnější potírání zločinu. Pomocí těchto standardů bude tedy možné odhalit kriminálníky i bez kontroly dokladů na hranici. Pokud tedy bylo dříve možné unikat spravedlnosti pobytem v jiném státě, po vstupu do Schengenu bude jen otázkou času, kdy bude tato osoba chycena. Zvýšenou šanci na odhalení hledané osoby zajistí především kontroly v Schengenském informačním systému (SIS), které od 1. září tvoří součást každodenní praxe českých policistů a dalších vybraných orgánů. Databáze SIS pátrání po osobách a věcech obsahuje již v současnosti 18,5 mil. záznamů. Od 1. září do 30. října 2007 SIS obsahoval již 200 000 záznamů vložených českými orgány. Jediné kategorie údajů, které do SIS nebyly vloženy z českých databází, se týkají záznamů o nežádoucí osobách ze třetích zemí. Tyto údaje budou do SIS vkládány několik dní před zrušením hraničních kontrol. Pomůže SIS nalézt zloděje mého auta? Přístup k údajům SIS, které jsou současně k dispozici všem policejním silám států schengenského prostoru, má v ČR velká část policistů kriminální, pořádkové dopravní policie a služby cizinecké a pohraniční policie. SIS eviduje také informace o všech kradených autech, což snižuje např. možnost převézt kradené auto do jiného státu a zde ho bez problémů prodat. Využívání celoevropské evidence kradených aut zvyšuje šance nalézt kradené vozidlo, a to např. při běžné dopravní kontrole či při 3
© Ministerstvo vnitra Zpracovalo MV ve spolupráci s dalšími orgány státní správy
Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa přihlašování vozidla. Stejně se vyšší šance odhalení týkají např. padělaných bankovek, odcizených a ztracených dokladů či střelných zbraní. Jaké jsou dosavadní zkušenosti z přistoupení k Schengenu jiných států? Zkušenosti z předcházejících rozšíření Schengenu jsou pozitivní. Zrušení hraničních kontrol neznamenalo nárůst přeshraničních trestních činů či snížení celkové bezpečnosti daného státu či regionu. Přesto je rozšíření Schengenu téměř vždy spojeno s obavami občanů ze zvýšení kriminality a celkového snížení bezpečnosti v regionech. Tak tomu bylo např. i před zapojením Rakouska do schengenské spolupráce v roce 1998. Zpětně se tyto obavy ukázaly jako zbytečné, což potvrdil také výzkum veřejného mínění, který si Ministerstvo nechalo zpracovat v příhraničních regionech Německa a Rakouska. Např. oslovení obyvatelé Horního Rakouska i Bavorska hodnotili zrušení hraničních kontrol na společných hranicích jako pozitivní. Na otázku, zda ukončení kontrol osob na hranicích s Rakouskem v roce 1998 přineslo spíše pozitiva či negativa, respondenti z Bavorska oznámili, že přineslo spíše výhody (30,8%), každopádně výhody (20,2 %), spíše nevýhody (7,7%), každopádně nevýhody (1,9%). Jsou to právě zkušenosti z předchozích rozšíření, které ukazují, že takové obavy nejsou opodstatněné. Zvýšení kriminality z důvodu zrušení ochrany vnitřních hranic se neprokázalo. Plné zapojení do schengenské spolupráce a aktivní účast na ostraze bezpečnosti společného prostoru naopak nabídlo nástroje pro efektivnější boj s nelegální migrací a přeshraniční trestnou činností, ale i celkovou kriminalitou. Může ČR trvale nebo dočasně znovu zavést hraniční kontroly? V případě, že by i přes všechna přijatá opatření vznikla závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost ČR, bude mít vláda možnost vydat nařízení, jehož prostřednictvím znovu zavede ochranu vnitřních hranic ČR. Podmínkou je výjimečnost situace a dočasnost - doba obnovení hraničních kontrol musí být omezena na dobu nezbytně nutnou pro potlačení daného nebezpečí, která by v zásadě neměla přesáhnout 30 dní. Konkrétní způsob a rozsah provádění znovu zavedené ochrany vnitřních hranic bude stanoven ad hoc s ohledem na danou hrozbu či nebezpečí. Můžeme se spolehnout na všechny státy tvořící vnější hranici Schengenu, že náš společný prostor uchrání? Neměla by ČR vysílat vlastní zástupce policie? V rámci schengenského prostoru se sice kontroly při překračování vnitřních hranic neprovádějí, ale o to více střežené jsou hranice vnější. Všechny členské státy s vnější schengenskou hranicí musejí splňovat přísné standardy, jejichž dodržování minimalizuje riziko vstupu osob ohrožujících bezpečnost občanů všech členských států. Všechny státy, jejichž pozemní hranice se 21. prosince stane vnější schengenskou hranicí, byly předmětem přísného hodnocení, jehož výsledkem je konstatování splnění vysokých požadavků na bezpečnost. Toto konstatování se týká i Slovenska, jehož první návštěva hodnotících expertů na podzim 2006 vyvolala otázky nad schopností zabezpečit slovensko-ukrajinskou hranici. Následně zavedená opatření 4 © Ministerstvo vnitra Zpracovalo MV ve spolupráci s dalšími orgány státní správy
Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa však všechny nedostatky plně odstranila, takže experti při své opětovné návštěvě v červnu 2007 konstatovali plnou připravenost na Schengen a dosažení vysoké úrovni ochrany dané hranice. K ostraze často geograficky složitého terénu mezi hraničními přechody, tedy tzv. zelené hranice, jsou používány technologicky vyspělé prostředky a nemalý význam hraje i mezinárodní spolupráce při rozbíjení převaděčských sítí. Dále bezpečnost zajišťuje jednotná vízová a azylová politika členských států a policejní a justiční spolupráce zajišťující účinnou spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, pašování, terorismu apod. Opatření k zabezpečení zejména východní hranice jsou zaváděná více než 10 let a již dnes se projevují účinky komplexního systému ochrany hranic na rapidním snížení počtu osob zadržených při nelegální migraci přes státní hranice. Obavy z této hranice nejsou tedy na místě. Společné standardy se týkají nejenom způsobu zabezpečení vnějších hranic, ale i samotné procedury při kontrole osob vstupující či opouštějících schengenský prostor. Každý občan třetí země (tj. států mimo EU/Schengen, Švýcarsko či Lichtenštejnsko) podléhá při vstupu do Schengenu důkladné kontrole, která kromě zjištění totožnosti zahrnuje např. i zjištění místa původu osoby, cíle a účelu její cesty, prověření odpovídajících dokladů nebo prověření, zda tato osoba, její vozidlo nebo věci nepředstavují nebezpečí pro veřejný pořádek, národní bezpečnost nebo mezinárodní vztahy. Velmi významným nástrojem této kontroly je SIS. I když ČR neprovádí náročnou ochranu pozemní vnější hranice, musí zabezpečit ochranu vnějších schengenských hranic na svých mezinárodních letištích provozujících lety do/ze států mimo schengenský prostor. Tato pravidla jsou dodržována. V příštím vydání se dočtete o více informací o vízové politice a podmínkách vydávání víz. Jakými změnami prošly zastupitelské úřady? Je pravda, že se zpřísní podmínky pro vydávání dlouhodobých víz? Opravňuje schengenské vízum ke studiu v schengenských státech? Sledujte další vydání pravidelného seriálu o Schengenu na stránkách Veřejné správy. Více informací o vstupu České republiky do schengenského prostoru naleznete na stránkách www.euroskop.cz/schengen nebo www.mvcr.cz
5
© Ministerstvo vnitra Zpracovalo MV ve spolupráci s dalšími orgány státní správy
