Sepsal kronikář obce Antonín Vlček V Praze 4 - Modřanech 10. prosince 1978

obce Praha 4 - Modř any

z a l ét a 1968 – 1971 Bedřich Müller předseda MNV Praha 4-Modřany

Zdeně k Starý tajemník MNV Praha 4-Modřany

Sepsal kroniká ř obce Antonín Vlček V Praze 4 - Modřanech 10. prosince 1978

Př edmluva Omlouvá m se a zá roveň vysvětluji, proč jsem napsal kroniku obce za l. 19681971 teprve v roce 1978. Zde je nutno se vrá tit do roku 1967, kdy se připravovalo připojení Modřan ku Praze. Tehdy bylo rozhodnuto ve š kolské a kulturní komisi MNV, aby propříš tě nebyla kronika psá na podle jednotlivých let, ale podle hesel, do kterých jsem rozčlenil historii naš í obce. A těchto hesel jsem po několikaletém hledá ní a hodnocení vytvořil 242, podle jejich obsahu jsem je pak zařadil do 21 zá kladních skupin. Jako uká zku vypisuji hesla ze začá tku abecedy A-C a ná zvy zá kladních 21 skupin: A:

Akce Z Akční výbor NF Archiv úřední Autobusová doprava Autocamping Autoservis

III/12 III/10 II/17 V/2 V/17 X/2

B:

Belá rie Benzin Betoná rna Bohá či vesničtí Brigá dy Bytová výstavba Byty /hospodaření s byty/

III/3 XIV/8 IV/18 XIII/5 III/12 IV/12 IV/14

C:

Ceny stav. pozemků Ciká ni Církevní zá lež. Civilní obrana Co mladí již neznají

IV/7 XX/6 III/8 III/4 XIX

Č:

Čs. červený kříž ČSM Čestní občané Modřan Četnická stanice – relace Čiš tění města ČOB Tyl Modřany

VIII/9 VI/22 XX III/17 IV/11 VII/7

21 zá kladních skupin: I.

Historie obce

II.

Řízení obce

III.

Veřejný život v Modřanech

IV.

Výstavba obce

V.

Občanská vybavenost obce

Kronika obce Praha 4 (1968-1971)

-2-

VI.

Školství

VII.

Kultura v obci

VIII.

Zdravotnictví

IX.

Sociá lní péče

X.

Podniky obce

XI.

Tová rní výroba

XII.

Řemeslná výroba

XIII.

Zemědělství

XIV.

Obchod

XV.

Hostince

XVI.

Tělovýchova a sport

XVII.

Vodní toky

XVIII.

Modřany ve vá lečných dobá ch

XIX.

Co mladí již neznají

XX.

Drobné udá losti v životě obce

XXI.

Zná mí lidé z Modřan

Jaké byly důvody mého ná vrhu Jsem kroniká řem Modřan od roku 1966, a protože obecní kronika nebyla vedena od roku 1945, musel jsem ji doplnit. Funkci kroniká ře jsem převzal pod podmínkou, že zá pisy provedu od roku 1965 a dodatečné napsá ní zá pisů od roku 1945 zařídí MNV. Ovš em nakonec jsem byl nucen dodělat zá pisy od roku 1945. Prá vě zkuš enost z těchto dodatečných zá pisů mě přesvědčila, že pro velkou obec, jako je naš e, je nemožné zá pisy prová dět jednoročně. Během roku se totiž mnoho věcí stane, ale má lo je jich dokončeno, větš ina přechá zí do příš tích let. Při zapisová ní do kroniky bylo by možno omezit se jen na konstatová ní, pak by ovš em chyběla souvislost, nebo by bylo možno navazovat na minulost odkazy, pak by zase byl obtížný přehled. Při zapisová ní podle hesel získá vá me dokonalý přehled v chronologickém sledu o vývoji jakékoliv věci nebo děje v obci, chybí ovš em, což připouš tím, souvislý přehled o celkovém vývoji obce. Tento přehled vš ak nezíská me ani ročními zá pisy. Aby bylo jasno, opakuji znovu, že hovořím o velkých obcích, jako je naš e. O věci jsem několikrá t jednal se zá stupci jak Muzeologického kabinetu Ná rodního muzea, i Muzea hl. m. Prahy. A domyslel jsem kompromisní řeš ení, které schvá lila i komise pro š kolství, kulturu a tělovýchovu MNV. Budeme pokračovat v kroniká řských zá pisech podle hesel a místo souvislých ročních zá pisů o vývoji obce budeme prová dět zá pisy podle volebních období, kterýžto zá pis ná m dá počínaje volebním programem a jeho plněním dokonalý přehled jak o vývoji obce, tak i o prá ci NV a vš ech jeho složek. Toto řeš ení navrhuji jako kroniká ř, který je si vědom zodpovědnosti jak vůči kronice samé, tak i vůči kroniká ři, resp. kroniká řům, kteří přijdou po mně. Modřanská kronika bude mít takto souvislý zá pis podle volebního období a bude


-3-

takto srovnatelná s kteroukoliv jinou obecní kronikou, která je vedena podle dnes platné normy, a navíc bude mít chronologicky vedené zá pisy podle hesel. Budoucí kroniká ř bude mít tedy otevřenou cestu pro příp. soutěžení. Já ovš em, abych se vyhnul jakýmkoliv výtká m ze strany svých ná stupců, jsem dopsal kroniku za l. 1968-1971, tj. za zbývající léta volebního období 1964-1971, a dopíš i ješ tě kroniku volebního období 1972-1976. V prosinci 1978


-4-

Akční program pro léta 1968-1971 18. dubna 1968 byl na plená rním zasedá ní MNV schvá len akční program na zá kladě vypracovaných PHPZ, které byly v lednu 1967 předá ny vyš š ím orgá nům ke zpracová ní PÚP Modřan. Prá ce na něm byly po projedná ní Útvarem hlav. architekta zahá jeny v 2. polovině roku 1968 a po jeho vypracová ní Modřany konečně získaly územní plá n, podle kterého bude v budoucnosti možno řeš it celkové potřeby rozvoje a životního prostředí naš í obce. Akční program je možno rozdělit do 2 hlavních směrů. V první řadě obsahuje konkrétní úkoly, které jsou již připraveny nebo se v současné době připravují k realizaci. Jsou to úkoly, které stačí zvlá dnout sá m MNV nebo jsou schopni je zajistit investoři té či oné akce. Avš ak i u těchto konkrétních úkolů nelze zajistit termíny, ve kterých by úkoly měly být realizová ny. Termíny ovlivňuje situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích, stavebních kapacit a nezajiš těnost finančních prostředků. V druhé řadě akční plá n obsahuje řeš ení potřeb a nedostatků v dlouhodobé perspektivě, jak vyplynou ze zpracovaného směrného územního plá nu.

Kanalizace Předevš ím se jedná o nejzá važnějš í nedostatek dotýkající se veš kerých zá měrů zdejš í obce, tj. otá zka kanalizace. Současný stav je takový, že na zá kladě mnoha písemných žá dostí a rozborů a osobních intervencí u nejvyš š ích představitelů naš ich orgá nů bylo na ná vrh ÚHA na poradě 28. 3. 1968 rozhodnuto, že kanalizace z Modřan bude napojena na pravobřežný sběrač. Rekonstrukce kanalizační sítě z Hodkoviček do Troje, kde bude prová děno čiš tění odpadních vod, byla zahrnuta do I. etapy s termínem výstavby 1971-1975. Realizace si vyžá dá úpravu úseku kanalizačního sběrače z Hodkoviček k železničnímu mostu. Projektový úkol zpracoval Hydroprojekt.

Vodní zdroje pitné vody Druhou životně důležitou otá zkou pro Modřany je otá zka vodních zdrojů pitné vody pro zá sobová ní obyvatelstva. Existující zdroje v Komořanech jsou již prakticky vyčerpá ny a z toho důvodu nemohly být v roce 1968 budová ny dalš í vodovodní řady. Aby v budoucnosti mohlo být pokračová no s jejich dalš ím budová ním, MNV projednal s místními průmyslovými zá vody v severní čá sti obce jejich finanční účast na propojení vodovodního řadu Braník-Hodkovičky-Modřany, který by byl napojen na vodovodní systém Modřan. Tím by byla vyřeš ena otá zka zá sobová ní vodou jak zá vodů, tak i obydlené čá sti Modřan. Po vypracová ní projektového úkolu se v současné době zpracová vá projektová dokumentace u IPS Praha, který současně bude i dodavatelem stavby, s jejímž zahá jením a dokončením se počítá v roce 1969. Jedná se o zajiš tění investora, kterým v žá dném případě nemůže být MNV, protože stavební odbor nemá dostatek pracovníků. O pomoc v této věci byl požá dá n primá tor hl. m. Prahy a předseda ONV 4. Kromě této akce Pražské vodá rny připravují stavbu z Hodkoviček do Tyrš ovy čtvrti s termínem do roku 1970.

dalš ího

přivaděče

Bytová vý stavba Bytová výstavba je důležitým problémem nejen u ná s, ale v celém stá tě.


-5-

V Modřanech je navíc kompliková na chybějící kanalizací a konečně i nedostatečnou vodovodní sítí. Podle zprá v, které byly získá ny na Generá lním ředitelství Výstavby hl. m. Prahy, počítá se s tím, že do roku 1975 má být v Modřanech postaveno 1.100 bytových jednotek kromě sídliš ť, která budou budovat jiní investoři. Sprá va Přestavby železničního uzlu Praha plá nuje výstavbu sídliš tě s cca 500 byty v prostoru pod Tyrš ovou čtvrtí podél silnice na Lhotku. Z plá novaného počtu bytových jednotek MNV požaduje 10 % pro svoji potřebu. Podle předložené studie se jedná o vícepodlažní výstavbu, jak vyžaduje usnesení vlá dy o š etření půdou. Na ploš e určené pro soustředěnou bytovou výstavbu bude postaveno cca 550 bytových jednotek, kdežto v případě parcelace na rodinné domky mohla by být tato plocha využita jen na stavbu 50-70 domků. Vedle toho důležitou úlohu v tomto případě hraje i ekonomické využití finančních prostředků vynaložených na stavbu inženýrských sítí. O vyjá dření v této věci byly požá dá ny jak přísluš né komise MNV, tak i občanské výbory existující v této oblasti. Někteří z jejich členů měli ná mitky proti výš kové výstavbě, protože tím bude naruš en rá z dosavadní zá stavby rodinnými domky. Plá novací komise a komise výstavby, které se vyjadřovaly k uvedené studii, byly ná zoru, že ná mitky nejsou v plné míře opodstatněné, a rozhodly, aby otá zka po strá nce urbanistické a architektonické byla ponechá na k posouzení odborným orgá nům. Kromě těchto velkých akcí MNV se bude snažit řeš it některé ožehavé bytové problémy tím, že prověřuje možnosti výstavby několika bytových jednotek v proluká ch obytných domů na hlavní třídě.

Samoobsluhy Vedle výstavby samoobsluhy na Lysiná ch a v Tyrš ově čtvrti, s jejímž zahá jením je počítá no v roce 1968, byla MNV předložena studie na výstavbu ná kupního střediska ve středu Modřan. Investorem akce, která má být realizová na v hodnotě 10 mil. Kčs, je družstvo Jednota Praha. Investor uvažuje, že by se stavbou mohlo být započato ve 4. čtvrtletí 1969. Žá dá vš ak o uvolnění potřebných ploch. To znamená , že s demolicemi by mělo být započato nejpozději v 1. a 2. čtvrtletí 1969. Přitom je hlavní problém v tom, že v budová ch farmy a v jejím bezprostředním okolí je 28 bytových jednotek, které budou stavbou dotčeny, a jejich obyvatelům musí být tedy nejpozději v 1. čtvrtletí 1969 přiděleny ná hradní byty, které MNV nemá . Proto MNV požá dal radu NVP o přidělení 30 bytových jednotek v jiných čá stech Prahy.

Rybníky a koupaliště V souvislosti se získá vá ním dalš ích rekreačních ploch byl vypracová n projektový úkol a projektová dokumentace na vybudová ní rybníků a koupališ tě v oblasti Píš ovic. Jedná se o vybudová ní 3 rybníků s rekreační plochou pro 4.500 ná vš těvníků. Z celé soustavy, jejíž vybudová ní představuje hodnotu 1 mil. Kčs, bylo započato s budová ním první zá chytné ná drže, kterou v akci Z provedou členové Čs. svazu rybá řů v Modřanech. S pokračová ním se počítá v roce 1969 a 1970.

Př ístavba svatební síně Z dalš ích problémů, který se projedná val v přísluš ných komisích a v radě MNV v období posledních 2 let, je přístavba svatební síně a s tím vylepš ení pracovního


-6-

prostředí pro občany přichá zející na MNV projednat svoje zá ležitosti. Není nadá le únosný stav, aby v místnosti, kde je soustředěna agenda ohlaš ovny a matriky, bytových zá ležitostí a komuná lních věcí, dochá zelo ke stavu, kdy při projedná vá ní sňatku nebo pohřbu, přihlaš ová ní a odhlaš ová ní občanů, se současně projedná valy bytové případy, které nebývají projedná vá ny vždy klidně. Často se stane, že občan, třeba nechtě, vyslechne věci týkající se jiného občana a nenechá si je pro sebe. Dochá zí tak k situacím, kdy na jedné straně pracovníci MNV jsou vá zá ni slibem mlčenlivosti, ale na druhé straně jsou vyslechnuté poznatky vyná š eny z úřadovny ná hodnými ná vš těvníky MNV a často jsou vyná š eny ve formě značně zkreslené. Tím se pracovníci apará tu dostá vají někdy do situací velmi nepříjemných, protože pak za viníky jsou označová ni oni. Pro přístavbu je vypracová na projektová dokumentace. Podle rozpočtu by si stavba vyžá dala ná klady 550.000 Kčs. Kvůli přístavbě byl již v roce 1951 vykoupen sousední pozemek a byla provedena demolice zchá tralého domku. Rada MNV potvrdila nutnost a potřebnost přístavby a rozhodla o nutnosti zajiš tění stavební kapacity ješ tě v roce 1968. Jsou vš ak potíže se získá vá ním souhlasu majitelů okolních nemovitostí, ačkoliv zpracovaná dokumentace plně odpovídá vš em platným stavebním předpisům.

Rekonstrukce kina Z dalš ích akcí, která je kapacitně zajiš těna a potvrzena, je rekonstrukce kina, o kterou je usilová no již 6 let. Má být zahá jena v lednu 1969 ná kladem 1.200.000 Kčs.

Modř anské mateř ské a zá kladní školy Dá le se jedná o vybudová ní mateřské š koly ná kladem 3.700.000 Kčs. Se zahá jením se počítá podle předběžných dohod v roce 1969 a s jejím dokončením v roce 1970. Zde je nutno vyzdvihnout spoluprá ci a pochopení n. p. Chirana, který v souvislosti s rekonstrukcí a výstavbou svého zá vodu poskytl na zá kladě vzá jemných dohod s MNV prostředky na občanskou vybavenost v takové výš i, která bude plně krýt ná klady spojené s výstavbou této nové mateřské š koly. Dalš ím úkolem je vylepš ová ní prostředí v modřanských š kolá ch. Zatím se podařilo vybudová ní ústředního topení v 1. ZDŠ pod kostelem ná kladem 290.000 Kčs. I zde byly velké potíže při získá vá ní dodavatele, kterým se stal n. p. Průmstav Praha a KSM. Aby akce byla vůbec zahá jena, bylo nutno přistoupit na její prová dění za plného provozu š koly. Současně se pro tuto š kolu připravuje vypracová ní projektové dokumentace na přístavbu sociá lního zařízení, které je naprosto nedostatečné, a polytechnické dílny. Pro 2. ZDŠ je vypracová na projektová dokumentace na vybudová ní ústředního topení. Pro tuto akci vš ak dosud není zajiš těn dodavatel. Pro odstranění tíživé situace, která zaviňuje ve zdejš ím š kolství směnnost vyučová ní značného počtu tříd, MNV zadal vypracová ní studie na možnost přístavby 3. ZDŠ, kde vedle přístavby nových tříd by měla být řeš ena otá zka výstavby nové š kolní jídelny a družiny. Tato studie bude vypracová na do konce června 1968 a podle jejího zpracová ní bude rozhodnuto o dalš ím postupu při řeš ení.


-7-

V rá mci vylepš ení prostředí a okolí této š koly byl také vypracová n projekt na sadovou a parkovou úpravu v hodnotě ná kladů 50.000 Kčs. Provedením této akce byly pověřeny Drobné provozovny.

Plnění volebního programu v l. 1964–1971 Domovní sprá va Jak se změnily poměry v dotacích na opravy domovního majetku, je vidět ze srovná ní : v roce 1964

512.000 Kčs

v roce 1970

1.468.000 Kčs

OSP Praha-zá pad neplní smlouvy a je trvalý nedostatek řemeslnických profesí.

Byty Bytová krize je v Modřanech nejtíživějš í z celé ČSR. V roce 1964 byl vydá n nový zá kon č. 41 o hospodaření s byty a vstoupila v platnost vyhlá š ka č. 60/1964 o úhradě za užívá ní bytů a za služby spojené s užívá ním bytu. Reakce vš ak nebyla taková , jak se očeká valo. V Modřanech pak, kde bytové jednotky jsou z 87 % v rodinných domcích, se její důsledek neprojevil vůbec. Naopak majitelé rodinných domků využívají plně svého prá va na uvolněné byty pro sebe nebo pro své ženaté či vdané děti. Proto bytová politika v Modřanech je jedním z nejtíživějš ích problémů. Požadavky o přidělení bytu jsou větš inou oprá vněné, ale nelze uspokojit ani případy nejnaléhavějš í. MNV eviduje 476 žá dostí o byt a z toho je 70 bytů zdravotně zá vadných. Občanů, kterým bylo zruš eno užívací prá vo k bytu ve prospěch majitele rodinného domku, je v Modřanech 34. Z rozvedených manželství je 80 žá dostí o byt. A přitom od roku 1965 má bytová komise k řeš ení jen byty, které se uvolní v domech spravovaných DS. Pokud se uvolní byt v rodinném domku, uplatní své prá vo majitel domu. Přece vš ak od roku 1964 bylo přiděleno 123 bytů, z toho 21 na pořadník, 15 na podnikový pořadník a 87 mimo pořadník na zá kladě zruš eného užívacího prá va. Stavební družstvo modřanských zá vodů mělo k roku 1971 1.000 neuspokojených žadatelů o byt. Obtížná je i situace v hospodaření s nebytovými prostorami. Neustá le rostou požadavky organizací, které nelze nijak uspokojit. Pro řeš ení nejnaléhavějš ích havarijních případů MNV dostal přiděleno od ONV 46 bytových jednotek, a aby bylo možno provést demolici statků na Tylově ná městí, NVP přidělil 12 bytových jednotek.

Nedostatky ve vnitř ním obchodě Jsou ovlivňová ny předevš ím vnějš ími vlivy, které podniky nemohou zvlá dnout ani vyřeš it. Jsou to: naprosto nevyhovující obchodní síť, nedostatek pracovníků v prodejná ch, který je celostá tně úzkým profilem. V Modřanech se to projevuje o to tíživěji, že místní občané mají možnost velkého výběru zaměstná ní v místním průmyslu /do zdejš ích zá vodů denně dojíždí odjinud na 6.000 lidí/.


-8-

Stejně i v obchodě převá žná větš ina pracovnic dojíždí do zdejš ích prodejen z blízkého, ale často i z dalekého okolí. K této skutečnosti musel přihlížet MNV při stanovení prodejní doby. V modernizaci obchodní sítě doš lo v tomto volebním období k podstatnému zlepš ení. Byly postaveny 2 samoobsluhy: na Lysiná ch a za kostelem, v hodnotě 3 mil. Kčs.

KS Modř any KS Modřany se mimořá dně rozrostly, což se pochopitelně projevilo i ve zlepš ení služeb obyvatelstvu. Proti roku 1964 jsou výkony v roce 1970 5ná sobně vyš š í. Tržby od obyvatelstva se zvýš ily 4ná sobně, přitom se počet pracovníků zvýš il jen dvaapůlkrá t. Do technického rozvoje podniku bylo vloženo 9.750.000 Kčs. Předevš ím byl vybudová n moderní autoservis, rozš ířena odstavná plocha, zřízen nový suš ící a lakovací box. Novými výkonnými stroji byly vybaveny i ostatní provozy. Svou činnost podnik rozš ířil i na území Prahy 4. Problémem je zatím 12 ztrá tových provozoven na území ONV Praha-zá pad /sběrny prá delny a chemické čistírny a kadeřnictví/. Tyto služby by měl zajiš ťovat některý z KP, které má ONV Praha-zá pad na svém území. KSM tím respektuje delimitační dohodu, která vš ak není respektová na ze strany ONV Praha-zá pad. Tak OSP Praha-zá pad měl podle dohody zajistit proudovou formou opravy bytového fondu v Modřanech v hodnotě 2 mil. Kčs, ale zatím do poloviny roku 1971 splnil jen 68.000 Kčs. MNV řídí jako svoji neplá novanou organizaci Drobné provozovny, zřízené podle směrnic ministerstva financí a vnitra č. 8/10 z 29. 9. 1966. NV tím využil možnosti, kterou tyto směrnice dá valy, aby na úseku placených i neplacených služeb získal novou potřebnou kapacitu, když ani kapacity pražských podniků, KSM a Domovní sprá vy, nestačily krýt dané úkoly. Na začá tek byla u Stá tní spořitelny uzavřena půjčka 500.000 Kčs, která byla ve velmi krá tké době splacena. Jednou z prvních činností, které DP zahá jily, byla těžba písku, kterého se za doby trvá ní DP vytěžilo 446.123 m3. Modřanského písku bylo užito na stavbu dá lnice, metra, vodovodu Želivka ap. DP postupně rozš iřovaly svoji činnost, v prvé řadě to byla údržba a zřizová ní chodníků a komunikací. V l. 1968-1971 DP zřídily 5.810 m2 chodníků a na komunikacích provedly prá ce za 6.431.600 Kčs. Provedly rekonstrukci veřejného osvětlení, místního rozhlasu, provedly stavební prá ce, postavily administrativní budovu s gará žemi a dílnami. Pracovníci DP se starali o čistotu obce. Do provozu byly uvedeny dílny – zá mečnická , truhlá řská a elektrotechnická . V l. 1967-1971 provedly výkony v celkovém objemu 26.329.000 Kčs.

Autobusové linky Jedná ním s odborem dopravy NVP se podařilo docílit zlepš ení hromadné městské dopravy zavedením autobusové linky č. 150 do Tyrš ovy čtvrti, linky ModřanyLibuš -Kunratice a linky č. 173 do Cholupic. V poslední době byl zaveden po delš ím jedná ní s DP autobus s celonočním provozem.


-9-

Komunikace Dodavatelským způsobem se podařilo zajistit rekonstrukci ul. Riegrovy a Sokolovské, Revoluce včetně odvodnění a U cihelny. DP byly provedeny úpravy komunikací U š količky, Bezručovy, okolo 1. ZDŠ, čá st ulice Obrá nců míru, Dukelské k jeslím, přístupová komunikace k n. p. Sport, Přemyslova. Bylo provedeno vyrovná ní krajnic na tř. Čs. armá dy a Cholupické, byl vybudová n přejezd k n. p. Chirana a vyasfaltová no prostranství u zastá vky ČSD u 3. ZDŠ na Jirá skově ná městí. Na tyto úpravy MNV vynaložil z vlastních prostředků 4.779.400 Kčs. Spolu s ná klady vynaloženými na úpravu komunikací hrazených z vyš š ího rozpočtu NVP a modřanských podniků představuje obnova komunikací čá stku téměř 8 mil. Kčs.

Chodníky Ve volebním období 1964-1971 MNV vynaložil na budová ní chodníků skoro 3 mil. Kčs. Bylo položeno 5.020 m2 chodníků. Výstavba a udržová ní chodníků byla prová děna jednak svépomocí občanů na zá kladě žá dostí občanských výborů, zejména v okrajových čá stech města, jednak placenými pracovníky DP v centru města a na exponovaných místech s větš ím provozem.

Š koly Ve volebním období 1964-1971 nebyly sice postaveny žá dné š kolní budovy, ale podařilo se snížit počet tříd se střídavým vyučová ním z 26 v roce 1964 na 13 v roce 1971. Na š kolství bylo vydá no přes 11.500.000 Kčs. Vedle normá lní běžné údržby bylo vybudová no ÚT v 1. a 2. ZDŠ, ve 2 mateřských š kolá ch, byla provedena generá lní oprava sociá lního zařízení v 3. ZDŠ. Bylo provedeno oplocení kolem š kolní tělocvičny na Jirá skově ná městí. V akci Z byla dostavěna š kolní tělocvična v hodnotě díla 1.200.000 Kčs. Byla rekonstrukce š kolní jídelny, která i tak nevyhovuje dneš ním požadavkům a potřebá m. Vš echny ZDŠ a jídelny byly vybaveny moderním zařízením. Byly vypracová ny potřebné dokumentace na provedení modernizace 1. ZDŠ, rozš íření 3. ZDŠ, výstavbu š kolní jídelny a pavilonu mimoš kolní péče. Tyto zá měry bude ovš em možno realizovat až po získá ní limitů finančních prostředků a potřebné stavební kapacity.

Kino Byla provedena rekonstrukce kina. Prá ce byly zahá jeny v roce 1969 a rekonstrukce trvala proti původnímu plá nu nikoliv jeden rok, ale roky dva. Prodloužení lhůty zavinily mj. i nepředvídané okolnosti. Prakticky se jedná o 3. přestavbu tohoto objektu, při které zůstalo zachová no jen obvodové zdivo. Zá klady musely být na několika místech podchyceny vzhledem k prohlubová ní sklepů pro umístění strojů vzduchotechniky a rozvodů tepelných přívodů dá lkového topení a rozvodu vody.


- 10 -

Generá lním dodavatelem bylo Intexpo, účelové zařízení Sparty. Rekonstrukce kina si vyžá dala ná klad kolem 2.500.000 Kčs včetně vnitřního nového zařízení. Nově byla též vybavena promítací kabina moderními promítacími stroji. Na ná mitku, že by bylo výhodnějš í postavit kino nové, je možno uvést, že nebylo možno zajistit vhodný pozemek pro nevybavenost území inženýrskými sítěmi, a pak postavení kina v podobném rozsahu, jako je rekonstruované, by si vyžá dalo ná klad kolem 8 mil. Kčs.

Sá ly – kulturní stř ediska Sá l Na staré poš tě, jediné kulturní zařízení v obci, byl v roce 1966 nově upraven a vybaven novým ústředním topením celkovým ná kladem 200.000 Kčs. Byla provedena zá kladní rekonstrukce bývalé restaurace na Havrá nce. Vedle zavedení ústředního topení a nového vybavení byly provedeny prá ce v hodnotě 190.790 Kčs. Sá l je nyní ve sprá vě Osvětové besedy a slouží spolkovým a kulturním účelům.

Zdravotnická zař ízení Zdravotnická zařízení v místě zajiš ťují větš inou jen zá kladní zdravotnickou péči. V poskytová ní odborných služeb jsme odká zá ni na zařízení OÚNZU v Praze 4. Celkové zlepš ení má zajistit výstavba centrá lní polikliniky, která vš ak, ačkoliv byla zařazena do plá nu NVP, nebyla dosud zahá jena pro nedostatek stavebních kapacit a nedostatečnou projektovou připravenost.

Jesle Podařilo se zajistit a realizovat stavbu nových jeslí pro 70 dětí. Tyto jesle byly pořízeny ze sdružených prostředků modřanských zá vodů, se kterými MNV vedl dlouholetá jedná ní, než se podařilo zajistit potřebné finanční prostředky na zahá jení stavby. Modřanské zá vody přispěly čá stkou 900.000 Kčs, zbytek 600.000 Kčs zajistil MNV ve spoluprá ci s krajskou odborovou radou a Ústřední radou odborů.

Sociá lní zabezpečení Na úseku sociá lního zabezpečení bylo od roku 1964 uskutečněno 5 celostá tních akcí zvyš ová ní nízkých důchodů. Při posledním zvyš ová ní v roce 1970 bylo v Modřanech upraveno 230 nízkých důchodů. Samotné důchody ze sociá lního zabezpečení i přes provedenou úpravu často nestačí v případech, kdy důchodce nemá odpracovaný potřebný počet let nebo je nemocen, krýt zcela životní ná klady, a v takových případech je věcí sociá lní politiky MNV, aby ze svého rozpočtu poskytl potřebným občanům pomoc. Tomu slouží tzv. doplňková péče. V roce 1964 bylo v rozpočtu vynaloženo na sociá lní zabezpečení 101.200 Kčs, v roce 1970 128.300 Kčs.

Obnova masově-politické prá ce Na zá kladě veřejné stranické konference doš lo v zá věru roku 1970 a v roce 1971 k oživení a k navá zá ní co nejužš ího kontaktu poslanců s občanskými výbory a voliči, k obnově masově politické prá ce, neboť i v občanských výborech doš lo


- 11 -

v l. 1968– 1969 k ochabnutí a někde i ke stagnaci politické činnosti. V přijaté stranické rezoluci byl vytýčen cíl, aby NV pro dalš í úspěš ný rozvoj masověpolitické prá ce předevš ím upevnily a doplnily poslanecké sbory a apará t, aby plně obnovily iniciativní činnost aktivů NV, zejména pak občanských výborů. I přes pokles zá jmu občanů a velmi ztížené podmínky na mnoha místech naš í obce se podařilo dosá hnout dobrých výsledků v masově politické prá ci.

Akce Z Naš i občané odpracovali v l. 1964– 1970 kolem 70.000 brigá dnických hodin a vytvořili hodnotu díla ve výš i skoro 3 mil. Kčs. Z největš ích investičních akcí v akci Z byla vybudová na š kolní tělocvična na Jirá skově ná městí v hodnotě díla 1.200.000 Kčs. Do 1. ZDŠ byl SRPŠ zaveden vodovod. Mnoho hodin bylo odpracová no na výstavbě a udržová ní rodinných domků ap.

Plynovod Ve volebním období 1964– 1971 byl rozš ířen středotlaký plynovod v ul. Bezručově včetně výstavby redukční plynové stanice na Lysiná ch. Byl prodloužen plynovodní řad v ul. Antala Staš ka k novým bytovým jednotká m a svépomocí občanů byl prodloužen v ul. Šumavského. MNV také zajistil provedení plynové přípojky do samoobsluhy na Lysiná ch. Kromě toho v řadě případů si občané zavedli plynová kamna WAV do svých domá cností.

Telekomunikační síť Telekomunikační síť byla zahuš těna v ul. Klostermannově, Smetanově a Dvořá kově. Kromě toho byla provedena kabelizace dneš ní sítě v ul. Riegrově, Sokolovské, Na Havrá nce aj.

Pitná voda V Modřanech se od roku 1964 projevoval citelný nedostatek pitné vody. Zá sobová ní vodou z vlastních zdrojů v Komořanech bylo naprosto nedostatečné a v l. 1967– 1968 doš lo ke kalamitní situaci, kdy ná sledkem sucha a poklesu spodních vod nebyl dostatek zdrojů. MNV již řadu let před sloučením s Prahou projedná val možnost napojení Modřan na pražský vodovod. Ze strany Pražských vodá ren byla snaha vyhovět, ale neuspěl u ONV Praha-zá pad a KNV Středočeského kraje se žá dostí o zajiš tění finančních prostředků pro zajiš tění této akce. Rada se proto obrá tila na modřanské zá vody s ná vrhem na sdružení finančních prostředků, což se povedlo. A tak v roce 1968 se stalo skutkem, co bylo dlouhá léta před tím jen přá ním. Ná kladem 3.700.000 Kčs bylo vybudová no napojení na pražskou vodovodní síť. Pro dalš í posílení přívodu pitné vody do Modřan byl vybudová n dalš í vodovodní řad Hodkovičky– Mokřiny– Tyrš ova čtvrť a Lysina. Definitivní vyřeš ení zá sobová ní vodou bude zajiš těno postavením vodovodního řadu ze Želivky a vybudová ním potřebného počtu vodojemů.


- 12 -

Teplofikace Investor pro teplofikaci Modřan, Modřanské strojírny, požá dal v roce 1967 o zproš tění z této funkce, a řeš ení dané situace přeš lo na bedra MNV, který při nejlepš í vůli vzhledem k naprosto nedostatečnému počtu pracovníků se nemohl této funkce ujmout. Kromě toho i z důvodu nepřísluš nosti této akce do pravomoci stá tního orgá nu. Po dalš ím jedná ní pokračoval v přípravá ch akce zá vod Orion, a po jedná ní vedeném přes ONV 4 a NVP byl určen nový investor akce, kterým budou Pražské teplá rny, které již obdržely pro l. 1971– 1975 přísluš né limity a prostředky k vybudová ní centrá lního tepelného zdroje v Modřanech. V roce 1971 byl již v cukrovaru vybudová n zvlá š tní topný zdroj /výměník/. Na tuto akci vynaložil MNV s přispěním ONV 495.000 Kčs, cukrovar a Grafotechna 100.000 Kčs.

Vý sledky investiční vý stavby Zá kon o NV z roku 1967 přinesl nové vyhlídky pro prá ci NV. Prá vě v otá zká ch péče o zlepš ová ní životního prostředí, úrovně bydlení a uspokojová ní dalš ích potřeb občanů vytvá ří vlastní působnost NV. V ná vaznosti na zá kon o sprá vním řízení z 29. 6. 1967 je odbor výstavby pověřen výkonem sprá vního orgá nu na úseku výstavby. Komise výstavby posuzuje stavby, které podstatně ovlivňují tvorbu životního prostředí Modřan, přípravné dokumentace, studie a územní plá ny. Tak se komise zabývá otá zkou rozvoje a výstavby obce, zejména na úseku technické vybavenosti, která je zatím ješ tě nejbolavějš ím místem, na kterém zá visí zahá jení výstavby bytů. Z větš ích staveb, kterými se komise zabývala, uvá dím: výstavba vodovodu, kanalizace, teplofikace, elektrifikace, rozvodna Lhotka, studie přestavby modřanských zá vodů aj. Zvlá š tní pozornost věnovala komise výstavby územně plá novacím podkladům: 1965:

Studie zá stavby oblasti Modřan.

1966:

Vypracová ní politicko-hospodá řských a technických zá sad pro směrný územní plá n Modřan. V roce 1968 proběhlo připomínkové řízení k tomuto materiá lu.

1967:

Generel severní průmyslové aglomerace Modřan, program výstavby a zpracová ní PÚP na Lysiná ch KPÚ Praha. Připomínkové řízení proběhlo v roce 1969.

1968:

KPÚ zpracoval PÚP oblasti Pod Lysinami. Připomínkové řízení proběhlo v roce 1969.

1969:

V připomínkovém řízení projedná vala komise PÚP Krč-Lhotka-Libuš . Byl zpracová n ná vrh programu výstavby PÚP Modřan a Komořan OÚPA NVP, který vychá zel z podkladů MNV v Praze 4 – Modřanech. KPÚ Praha zpracoval studii PÚP Modřan a Komořan, která proběhla připomínkovým řízením. Program výstavby PÚP Modřan a Komořan byl schvá len v radě NVP usnesením č. 198 z 9. 9. 1969.


- 13 -

1970:

Byl zpracová n PÚP Modřan a Komořan KPÚ Praha a v témže roce proběhlo připomínkové řízení. Podrobné územní plá ny byly schvá leny usnesením rady NVP č. 148 z 23. 6. 1970. Komise projedná vala ná mět na dílčí změnu PÚP na Lysiná ch pro SBD při modřanských zá vodech.

1971:

Komise posuzovala ná vrhy na doplnění PÚP Modřan z podnětu KSM na dobudová ní střediska služeb motoristům. KPÚ Praha vypracoval nový ná vrh PÚP Modřan pořízený zejména pro zkoordinová ní nadmístních staveb, jako je rozvodna Lhotka.

Nejpalčivějš ím nedostatkem Modřan je nedostatek bytů. Poslední stá tní bytová výstavba byla provedena před rokem 1964 a po roce 1964 je přírůstek bytů jen z titulu družstevní svépomocné výstavby, individuá lní bytové výstavby a výstavby podnikové. Ve změnu lze doufat jedině až budou provedeny vš echny potřebné podmiňující investice. Po realizaci zá měrů daných PÚP Modřan a Komořan, budou mít

Modřany /proti dneš ním byt. jednotká m/

10.226 3.417

Komořany /proti dneš ním byt. jednotká m/

2.605 347

byt. jednotek s “ “ “

U rodinných domků bylo dokončeno staveb: v roce

1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971

4s5 6s6 13 se 14 1s2 - 1s1 2s2 - -

bytovými jednotkami “ “ “ “ “ “ “

Gará ží bylo postaveno: v roce

1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971


48 23 38 119 21 30 86 23

- 14 -

30.678 10.267

obyvateli “

10.874 1.103

“ “

Ústřední topení bylo zavedeno v rodinných domcích: v roce

1964 1965 1967 1968 1969 1970 1971

16 25 25 31 25 35 18

Vybrané stavby občanské a inženýrských sítí: stavební náklad

1964:

stavba transformovny 22 kV Pod Belá rií

139.100

zahuš tění inženýrské sítě kolaudace vodovodu II. etapa GO ul. Vrchlického a Rohá čovy gará že V Potočká ch 1965:

distribuce v sídliš ti za kostelem

554.800

stavba š kolní tělocvičny v akci Z

990.400

ulice U zastá vky včetně terénních úprav

470.000

zahuš tění sítě v ul. B. Šumavského

27.700

středotlaký plynovod v ul. Bezručově včetně redukční plynové stanice na Lysiná ch

1966:

GO sá lu v čp. 9

104.200

úprava hřiš tě u cukrovaru v akci Z

60.000

autoservis KSM-kabel a odstavná plocha

1.162.000

jesle pro 70 dětí v Dukelské ul.

1.506.300

GO veřejného osvětlení v ul. Čs. armá dy

314.600

zahuš tění telekomunikační sítě v ul. Klostermannově, Smetanově a Dvořá kově

1967:

prodloužení vodovodních řadů do Tyrš ovy čtvrti, na Berá nek a Riegrovy ul.

202.900

GO tělocvičny Spartak

469.000

prodloužení vodovodních řadů do ul. Fibichovy, Rohá čovy, Chelčického, U dět. hřiš tě, Štítného, Jeseniovy, Pod lesem, Na vyhlídce

457.300

zabezpečovací zařízení na přejezdech trati ČSD oplocení hřiš tě š kolní tělocvičny v akci Z

73.500

výtah u 3. ZDŠ v akci Z

16.700

chodníky v akci Z

64.800


- 15 -

SBD-VHMP

- trafo

391.800

- kabely

605.000

pískovna v Rohá čově ul., u cukrovaru

1968:

veřejné osvětlení v ul. Riegrově a Sokolovské rekonstrukce ul. Riegrovy a Sokolovské s otočkou pro autobus DP linka č. 150 gará že Lysina ÚT v 1. ZDŠ chodníky

1969:

1970:

1971:

komunikace ul. U š količky samoobsluha na Lysiná ch úprava sekundá rní sítě Pod Belá rií a Pod vinicí vodovod Braník – Modřany čeká rna na Cholupické ul. rekonstrukce kina stavba kancelá ří a gará ží DP veřejné osvětlení ul. Na Havrá nce, Nerudovy, Cholupické ÚT 2. ZDŠ SBD vodovod a kanalizace adaptace š kolní jídelny v čp. 91 demolice na Tylově ná městí topný kaná l z cukrovaru do Vrchlického ul. lá vka u Sosny rekonstrukce a odvodnění ul. Revoluce a U cihelny veřejné osvětlení Bezručovy ul. pískovna v Komořanech transformovna Lhotka prodloužení plynového řadu do ul. Antala Staš ka k b.j. Mikrotechna a KSM – sdružená vodovodní přípojka OÚNZ adaptace zdravotního střediska zahuš tění sítě U š količky SBD komunikace sídliš tě Komořany plynovod v ul. V. B. Šumavského – akce Z autoservis Žiguli úprava Havrá nky cukrovar – trafo pro bytové jednotky veřejné osvětlení v ul. Revoluce, U cihelny, 1. má je, 5. května, 9. května, Do koutů plynovod do samoobsluhy na Lysiná ch vedení 110 kV Řeporyje – Lhotka výměníková stanice, topný kaná l – cukrovar


- 16 -

983.000 157.400

1.031.000

372.700

Ve větš ích akcích akce Z bylo pořízeno: modernizace a vzhled rodinných domků, stavba š kolní tělocvičny a oplocení pozemku, stavba výtahu pro 3. ZDŠ, chodníky, vestavba bytů do podkroví čp. 44, 80, 851, 1061, 1387, 2031, stavba plynovodu v ul. V. B. Šumavského, rybníky v Píš ovicích. Ná klady a hodnota díla: r.

1964

1965

1966

1967

1968

1969

1970

1971

skut. ná kl

149,2

227

25,0

140,5

370,0

126

76

35

32,0

45

-

6,5

303,0

320

14,5

128,4

246,9

126

117

43

z toho ná kl. osobní hodnota díla

Na rekonstrukci a modernizaci zá vodů bylo vynalož.: Modřanské strojírny Léčiva

23,5

mil. Kčs

5,7

Cukrovar

25,1

Chirana

60,3

Elektropřístroj

18,4

Čokolá dovny

34,4

Mikrotechna

6,-

HMÚ

1,-

KSM

3,5

Vzato celkově, byly v době od r. 1964 do r. 1971 na území Modřan provedeny investiční akce v hodnotě 28.882.000 Kčs. Z toho činily akce MNV jako přímého investora 15.260.000 Kčs, ostatní akce prová děly jako přímí investoři Pražské vodá rny, Pražské komunikace, Středočeské energetické zá vody, Stavby silnic a železnic, Středočeské plyná rny, Spoje aj. Investiční akce zdejš ích průmyslových podniků v této době měly hodnotu 177.900 Kčs. Pro srovná ní investiční výstavby prová děné přímo MNV uvá dím, že v roce 1964 bylo prostavěno 181.400 Kčs a v roce 1970 4.648.400 Kčs.


- 17 -

I.

Ř ízení obce

Plená rní zasedá ní MNV 23. veř ejné zasedá ní 25. 1. 1968 Přítomno 38 posl. MNV, 2 omluveni, 22 neomluveno, 1 poslanec ONV Prahazá pad. Pořad: 1/

Zahá jení a určení ověřovatelů

2/

Kontrola usnesení

3/

Zprá va o činnosti rady

4/

Plá n politicko-organizačního opatření k zajiš tění voleb do NV a stanovení počtu poslanců příš tího NV

5/

Plá n a rozpočet na rok 1968

6/

Zprá va o plnění celoobecního zá vazku za rok 1967 a uzavření zá vazku na rok 1968

7/

Rozbor stížností za rok 1967

8/

Diskuse – usnesení - zá věr

24. veř ejné zasedá ní 1. dubna 1968 Přítomno 48 poslanců NV, 6 poslanců omluveno, 7 neomluveno, 2 poslanci ONV Praha-zá pad, host předseda ONV Praha 4 s. Véber. Pořad: 1/-3/

se opakuje ve vš ech zasedá ních, proto je napříš tě vypouš tím

4/

Zprá va o výsledcích hospodaření a plnění rozpočtu za rok 1967

5/

Ná vrh komise pro ochranu veřejného pořá dku k volbě sprá vní komise

6/

Zprá va komise místního hospodá řství a služeb k doplnění předmětu činnosti KSM

7/

jako 1/-3/ z téhož důvodu vypouš tím i bod 8/ Diskuse – usnesení – zá věr

25. veř ejné zasedá ní MNV 4. 7. 1968 Přítomno 33 poslanců MNV, 1 poslanec omluven, 25 poslanců neomluveno, 1 poslanec ONV Praha-zá pad. 4/

Akční program MNV

5/

Plá n prá ce plená rního zasedá ní MNV a rady na II. pololetí 1968


- 18 -

26. veř ejné zasedá ní 29. 8. 1968 Přítomno 44 poslanců, 1 poslanec omluven, 17 neomluveno, 2 poslanci ONV Praha-zá pad. 4/

Současná vnitropolitická situace

5/

Plá n a rozpočet včetně hospodaření KSM, DS, DP za I. pololetí 1968

6/

Výsledky soutěže o vzornou obec za I. pololetí 1968

27. veř ejné zasedá ní 31. 10. 1968 Přítomno 29 poslanců MNV, 4 omluveni, 28 neomluveno. Host s. Cébrovský za podnikové ředitelství Pramen Praha. 4/

Zprá va o zahá jení nového š kol. roku 1968/1969

5/

Obchod a zá sobová ní

28. veř ejné zasedá ní 19. 12. 1968 Přítomno 41 poslanců MNV, 7 omluveno, 12 neomluveno, 1 poslanec ONV Prahazá pad. 3/

Ná vrh plá nu rozvoje na rok 1969

4/

Ná vrh na jednací řá d pléna MNV Rozsah působnosti komisí MNV Nové uspořá dá ní komisí a jejich obsazení poslanci MNV a volenými členy Ná vrh na složení rady Informační soustava MNV Ná vrh prá ce pléna a rady MNV na I. pol. 1969

29. veř ejné zasedá ní 3. 1. 1969 Přítomno 38 poslanců MNV, 4 omluveni, 18 neomluveno, 1 poslanec ONV. 3/

Zprá va o výsledcích rozboru hospodaření za rok 1968: Úvodní slovo Ing. Milana Svobody, diskuse k přednesené zprá vě

4/

Úvodní slovo ke zprá vě o plá nu rozvoje a rozpočtu na rok 1969. Přednese Ing. Mil. Svoboda

5/

Zá věrečná zprá va o výsledcích soutěže “za obec krá snějš í“

30. veř ejné zasedá ní 22. 5. 1969 Přítomno 41 poslanců MNV, 3 omluveni, 15 neomluveno. 4/

Ná vrh zá sad na vyřizová ní připomínek poslanců a občanských výborů

5/

Ná vrh na zřízení investorského střediska

6/

Ná vrh na zruš ení míst. lidových soudů

7/

Rozvoj placených služeb KSM, činnost DS a výsledky činnosti Drobných provozoven


- 19 -

31. veř ejné zasedá ní 3. 7. 1969 Přítomno 42 poslanců MNV, 3 omluveni, 15 neomluveno, 1 poslanec ONV. Jako host přítomen ná městek gen. ředitele Výstavby hl. m. Prahy Ing. Cheníček. 4/

Plá n prá ce rady a pléna MNV na II. pololetí 1969

5/

Plnění investiční výstavby

32. veř ejné zasedá ní 28. 8. 1969 Přítomno 29 poslanců MNV, 29 poslanců neomluveno, 3 omluveni, 2 poslanci ONV. 4/

Rozbor plnění plá nu a rozpočtu za I. pololetí 1969

33. veř ejné zasedá ní 31. 10. 1969 Na plená rní zasedá ní se nedostavila nadpoloviční větš ina poslanců, proto nemohlo být schvá leno usnesení.

34. veř ejné zasedá ní 18. 12. 1969 Přítomno 32 poslanců MNV, 7 omluveno, 21 neomluveno, 1 poslanec ONV. Hosté: Dr. Berná thová , předsedkyně zdravotní komise ONV 4, a Dr. Vá clavík, ředitel OÚNZU 4. 4/

Plá n hlavních úkolů pléna a rady MNV na I. pol. 1970

5/

Zprá va o poskytová ní zdravotnické péče na obvodě v Modřanech a poznatky z poskytová ní těchto služeb OÚNZ 4

6/

Soutěž MNV na počest 25. výročí osvobození republiky sovětskou armá dou

Za plená rní zasedá ní MNV svolané na 23. 10. 1969, které se nekonalo pro nedostatečnou účast poslanců, bylo svolá no ná hradní zasedá ní 31. 10. 1969. Přítomno 32 poslanců MNV, 7 omluveno, 21 neomluveno. Hosté: Roztočilová , ředitelka š kolské sprá vy ONV 4, Brandejský, místopředseda ONV 4. 4/

Výsledky výchovně-vzdělá vací prá ce za š kol. rok 1968/1969 a zahá jení š kol. roku 1969/1970

35. veř ejné zasedá ní 26. 2. 1970 Přítomno 33 poslanců MNV, 1 omluven, 26 neomluveno, 2 poslanci ONV 4 2/

Rozbor hospodaření MNV, hospodaření za rok 1969

3/

Zprá va o plá nu rozvoje a rozpočtu MNV na rok 1970

4/

Zá vazek MNV na počest 25. výročí osvobození naš í vlasti sovětskou armá dou

5/

Zprá va o vyřizová ní stížností a připomínek za rok 1969

6/

Realizace úst. z. č. 117/1969 Sb., o prodloužení volebního období NV


DS,

- 20 -

DP

a

KSM

a

schvá lení výsledků

8. května 1970 se konalo slavnostní zasedá ní pléna MNV při příležitosti oslav 25. výročí osvobození naš í vlasti sovětskou armá dou. Po projevu předsedy MNV B. Müllera byly předá ny „Pamětní medaile“ 11 občanům: Tomá š Couf, Ing. Karel Fric, Antonie Hybrantová , Dr. Jaroslav Kobrč, Jiřina Kremlová , Františ ek Malec, Květa Marková , Marie Michněvičová , Františ ek Pejřil, Františ ek Sodoma a Bedřich Müller. Pamětní medaile uděluje vlá da ČSSR za dlouholetou a obětavou prá ci v NV a za zá sluhy při plnění významných úloh, které NV zajiš ťovaly v jednotlivých etapá ch naš eho vývoje. Pamětní medaile jsou udělová ny poslancům a pracovníkům NV, kteří od roku 1945 aktivně pracují v NV a výsledky jejich dosavadní politické a veřejné prá ce zasluhují veřejného uzná ní a ocenění a kteří v období útoků protisocialistických a pravicově oportunistických sil plně obstá li při plnění úkolů a proká zali tak oddanost socialistickému stá tnímu zřízení.

36. veř ejné zasedá ní 25. 6. 1970 Přítomni 34 poslanci MNV, 5 omluveno, 14 neomluveno. 4/

Plá n prá ce rady a pléna MNV na II. pol. 1970

5/

Zprá va komise pro životní prostředí

6/

Ná vrh domovního řá du a ná vrh vyhlá š ky o chovu a držení psů, koček aj. zvířat na území Modřan

37. veř ejné zasedá ní 27. 8. 1970 Přítomno 40 poslanců MNV, 5 omluveno, 13 neomluveno. 4/

Rozbor plnění plá nu a rozpočtu

38. veř ejné plená rní zasedá ní 27. 10. 1970 Přítomno 37 poslanců MNV, 3 omluveni, jako host Jaroslav Krajhanzl, poslanec České ná rodní rady 3/

Výsledky výchovněvzdělá vací prá ce ve š kol. roce 1969/1970 a zahá jení š kol. roku 1970/1971

4/

Zprá va o čerpá ní FRR a ná vrh na nové rozdělení

39. veř ejné plená rní zasedá ní 17. 12. 1970 Přítomno 32 poslanců, 2 omluveni, 21 neomluveno, přítomno 50 občanů. 4/

Zprá va o situaci na úseku vnitřního obchodu

5/

Plá n prá ce pléna a rady MNV na I. pololetí 1971

Zasedá ní rady MNV Složení rady MNV: předseda místopředseda tajemník MNV


Bedřich Müller Oldřich Sedlá k Zdeněk Starý

- 21 -

Členové: Ing. Milan Svoboda Ing. Karel Fric Ladislav Ondrá ček Františ ek Sodoma Ing. Karel Manoch Ing. Františ ek Há k Karel Veselý Adéla Prokeš ová Karel Blá ha Jan Příhoda Jan Diviš Miroslav Koktá nek

87. schůze 16. 1. 1968 1/

Zahá jení a určení ověřovatelů zá pisu

2/

Kontrola usnesení

3/

Zprá vy nadřízených orgá nů

4/

Zprá va o plnění zá vazku na rok 1967, uzavření zá vazku na r. 1968

5/

Zprá va o výsledku roční inventarizace majetku MNV

6/

Zprá va o vyřizová ní stížností pracujících za rok 1967

7/


8/

Zprá vy z komisí

9/

Zprá va tajemníka MNV

88. schůze 30. 1. 1968 1/-3/

se objevuje ve vš ech zasedá ních rady MNV, proto je pro příš tě vypouš tím

4/

Plá n a organizační opatření k zabezpečení voleb do NV

5/

Projedná ní kulturně-politického plá nu na rok 1968

6/

Zprá vy z komisí

7/

Zprá vy tajemníka MNV

89. schůze 13. 2. 1968 3/

Výsledek učebněvýchovné prá ce na ZDŠ na I. polol. 1967/1968

4/

Finanční vypořá dá ní hospodaření MNV za rok 1967

5/

Ná vrh na členy obvodních volebních komisí pro volby do MNV a ONV

6/

Komplexní rozbor činnosti KSM

7/

Komplexní rozbor činnosti Drobných provozoven MNV

8/

Komplexní rozbor činností Domovní sprá vy MNV

9/

Zprá vy z komisí

10/

Zprá va předsedy


- 22 -

90. schůze 27. 2. 1968 4/

Zprá va zdravotnické komise o plnění úkolů dokumentu strany a vlá dy “Rozvoj péče o zdraví v socialistické společnosti“

5/

Zprá va o výsledcích hospodaření a plnění rozpočtu na rok 1967

6/

Zprá vy z komisí

7/

Zprá vy předsedy

91. schůze 12. 3. 1968 3/

Zhodnocení I. etapy voleb

4/

Zprá va o poskytová ní služeb na úseku obchodu a pohostinství

5/

Zprá va o úseku sociá lního zabezpečení, péče o důchodce, pečovatelská služba

6/

Zprá va o činnosti NV za l. 1964-1967

7/

Zprá vy komisí

8/

Zprá vy předsedy MNV

92. schůze 26. 3. 1968 3/

Zprá va o činnosti kolektivu PSVB, činnosti MLS, o situaci v řeš ení občanského soužití a jiných přestupků, činnost sboru pro občanské zá ležitosti, průběh plesového období z hlediska veřejného pořá dku

4/

Zprá vy komisí

5/

Zprá va předsedy MNV

93. schůze 9. 4. 1968 3/

Projedná ní ná vrhu prá ce pléna a rady MNV na II. čtvrtletí 1968

4/

Projedná ní ná vrhu na odměny neuvolněným funkcioná řům a pracovníkům NV

5/

Projedná ní dokumentace akce Z

6/

Zprá vy ze sprá vního odboru

7/

Zprá vy z komisí

8/


94. schůze 23. 4. 1968 3/

Zprá va o plnění zá vazků v soutěži o vzornou obec

4/

Informační zprá va o plnění plá nu rozvoje a rozpočtu za I. čtvrtletí 1968

5/

Zprá vy z komisí

6/


95. schůze rady 8. 5. 1968 3/

Zprá va o činnosti KSM za uplynulé čtvrtletí

4/

Zhodnocení činnosti DS za uplynulé období

5/

Zprá va o činnosti DP za uplynulé období


- 23 -

6/

Zprá vy z komisí

7/


96. schůze 21. 5. 1968 3/


4/

Zprá va komise pro ochranu veřejného pořá dku o prověrce bezpečnosti a ochrany zdraví při prá ci v podniku KSM

5/

Zprá vy z komisí

6/

Zprá va předsedy a tajemníka MNV

97. schůze 4. 6. 1968 3/


4/

Zprá va o plá novaných úpravá ch a údržbě ve š kolních budová ch v době prá zdnin

5/

Zprá va bytové komise

6/

Zprá vy z komisí

7/


98. schůze rady 18. 6. 1968 3/


4/

Zprá va o celkové činnosti komise výstavby

5/

Zprá va sociá lní komise z úseku péče o důchodce a pečovatelská služba

6/

Zprá vy z komisí

7/


99. schůze 2. 7. 1968 3/


4/

Sportovní a tělovýchovná činnost Spartaku

5/

Zprá vy z komisí

6/


100. schůze 16. 7. 1968 3/


4/

Projedná ní výsledků a zabezpečení splnění usnesení plená rních zasedá ní

101. schůze 25. 7. 1968 1/

Zahá jení a určení ověřovatelů zá pisů

2/

Nové sestavení odborů MNV a ká drové obsazení

3/

Zprá va tajemníka a předsedy MNV


- 24 -

102. schůze 13. 8. 1968 4/

Výsledky soutěže o vzornou obec za I. pololetí 1968

5/

Plá n a rozpočet MNV včetně hospodaření KSM, DP a DS za I. pololetí 1968

6/

Zprá vy z komisí

7/

Zprá va ná městka předsedy MNV

104. schůze 8. 10. 1968 3/

Zprá va o činnosti zdravotního střediska, zhodnocení pohotovostní služby a činnost protialkoholního sboru

4/


5/


105. schůze 30. 10. 1968 3/

Zprá va o výsledku prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při prá ci v KSM, DP a DS

4/

Přehled o situaci vnitřního obchodu, jakož i zá sobová ní potravinami a průmyslovým zbožím

5/

Zprá va o plnění rozpočtu MNV k 30. 9. 1968

6/


106. schůze 5. 11. 1968 3/

Zprá va o výsledcích hospodaření podniku KSM, DP a DS za I. – III. čtvrtletí 1968

107. schůze 19. 11. 1968 3/

Zprá va bytové komise

4/

Akce zvyš ová ní důchodů, zprá va sociá lní komise

5/

Zprá vy z komisí

6/


108. schůze 3. 12. 1968 3/


4/

Informativní ústní zprá va o plá nu a rozpočtu na rok 1969

5/

Ná vrhy na jednací řá d rady a pléna MNV

6/

Rozsah působnosti komisí a jejich obsazení poslanci

7/

Nové uspořá dá ní komisí a jejich obsazení poslanci MNV a volenými členy

8/

Informační soustava MNV

9/

Ná vrh plá nu prá ce pléna a rady MNV

10/

Úkoly Drobných provozoven MNV na rok 1969

11/

Zprá vy z komisí

12/



- 25 -

109. schůze 17. 12. 1968 3/

Zprá vy z komisí

4/


Rok 1969 110. schůze 7. 1. 1969 3/


4/

Zprá va o činnosti sboru pro občanské zá ležitosti

5/

Činnost na úseku kultury a osvěty

6/

Zprá vy z komisí

7/

Zprá vy předsedy MVN

111. schůze rady 21. 1. 1969 3/


4/

Zprá va o vyřizová ní stížností v roce 1968

5/

Zprá va o vyřizová ní připomínek v roce 1968

6/

Zprá va o výsledku roční inventarizace majetku MNV

7/

Projedná ní územního plá nu Lysina

8/

Zprá vy z komisí

9/


112. schůze 4. 2. 1969 3/


4/


5/

Příprava plená rního zasedá ní

6/

Zprá vy z komisí

7/


113. schůze 25. 2. 1969 3/


4/

Rozbor plnění plá nu na r. 1968 včetně KSM, DP a DS

5/


114. schůze 18. 3. 1969 3/

Usnesení rady ONV 4 a NVP

4/

Zprá va o stavu zajiš tění investičních akcí pro rok 1969

5/

Zprá va o zajiš tění strojních investic pro rok 1969

6/

Politicko-hospodá řské a středočeské aglomerace


technické zá sady

- 26 -

územního

plá nu

Pražské

7/

Podrobný územní plá n obytného obvodu Krč-Lhotka-Libuš

8/

Ná vrh na prémiový a organizační řá d pro pracovníky investorského střediska

9/

Výsledky prá ce š kol za I. pololetí 1968/1969

10/


115. schůze rady 15. 4. 1969 3/

Program výstavby pro PÚP obcí Modřany-Komořany

4/

Zprá va o plnění úkolů v rekonstrukci veřejného osvětlení, rekonstrukci kina, stav příprav na vybudová ní ÚT v 2. ZDŠ

5/

Zprá va o přípravě projektové dokumentace na výstavbu 60 bytových jednotek pro MNV a stavebního dvora

6/

Zprá va o průběhu úprav sadů, parků a veřejných prostranství v sídliš tích

7/

Zprá va místopředsedy MNV

116. schůze 29. 4. 1969 3/


4/

Zprá va o plnění rozpočtu na I. čtvrtletí 1969

5/

Zprá va o postupu prací na směrném územním plá nu, otá zka vodovodu Hodkovičky-Modřany, výstavba samoobsluhy na Lysiná ch

117. schůze 13. 5. 1969 3/

Zprá va o úpravá ch bytů z půdních aj. prostor

4/

Plnění služeb na úseku sociá lního zabezpečení a pečovatelské služby

5/

Ná vrh na zruš ení místních lidových soudů

6/

Ná vrh zá sad na vyřizová ní připomínek poslanců a občanských výborů

118. schůze 10. 6. 1969 3/

Usnesení pléna ONV 4 z 2. 5. 1969

4/

Informace min. vnitra a dalš ích ústřed. orgá nů k zabezpečení úkolů podle usnesení vlá dy ze 4. 9. 1968 č. 306

5/

Zprá va o zajiš tění údržby na š kolních budová ch v letním období

6/


7/

Upřesnění plá nu investic na rok 1969. Informační zprá va o zpracová ní plá nu do roku 1975

8/


119. schůze 24. 6. 1969 3/

Zprá va o stavu požá rní ochrany v souvislosti s přípravou na letní období a činnost požá rního sboru

4/

Ústní zprá va o údržbě komunikací a prová dění jejich čiš tění

5/

Plá n prá ce rady a pléna MNV na II. pololetí 1969

6/



- 27 -

120. schůze 8. 7. 1969 3/


4/

Zprá vy o stavu umísťová ní dětí v mateřských š kolá ch a jeslích

5/

Ná vrh ká drového a schvalovacího pořá dku MNV

6/

Zprá vy z komisí

121. schůze 5. 8. 1969 3/

Zprá vy o vyřizová ní připomínek poslanců a občanských výborů za I. pololetí 1969

4/

Ná vrh organizačního řá du Drobných provozoven

5/

Zprá va o zajiš ťová ní služeb odvozu feká lií a popela KSM

6/

Projedná vá ní připomínek ke studii PÚP Modřan a Komořan

7/


122. schůze 2. 9. 1969 3/

Zprá va o sportovní a tělovýchovné činnosti za I. pololetí 1969

4/

Příprava š kol na zahá jení š kol. roku 1969/1970

5/

Zprá va tajemníka a předsedy MVN

123. schůze 16. 9. 1969 3/

Sociá lní zabezpečení - zprá va o činnosti komise

4/

Projedná ní situace v zá sobová ní obyvatelstva v Modřanech vodou

5/


124. schůze 30. 9. 1969 3/


4/

Příprava prací k prová dění vestavby 8 b. j.

5/

Zprá va o průběhu úprav sadů, parků a veřejných prostranství

6/

Odvoz popela

7/


125. schůze 14. 10. 1969 3/


4/

Plnění akčního programu MNV

5/

Výsledky výchovně vzdělá vací prá ce ve š kol. roce 1968/1969

126. schůze 29. 10. 1969 3/


4/

Rozbor plnění plá nu a rozpočtu do 30. 9. 1969

5/

Zajiš tění provedení inventarizace hosp. prostředků k 31. 12. 1969

6/

Různé


- 28 -

127. schůze 11. 11. 1969 3/

Úprava zá kladních platů pracovníků investorského střediska

4/

Postup prací na PÚP Modřan a Komořan

5/

Různé

128. schůze 25. 11. 1969 3/


4/

Ná vrh soutěže na počest 25. výročí osvobození naš í vlasti sovětskou armá dou

5/

Různé

129. schůze 9. 12. 1969 3/


4/

Ná vrh plá nu prá ce pléna a rady MNV na I. pololetí 1970

5/

Příprava plená rního zasedá ní MNV

6/

Zprá vy z komisí

7/


Rok 1970 130. schůze 6. 1. 1970 3/


4/

Zprá vy o š kolení obyvatelstva a š tá bu CO

5/

Studie o zřízení tiská rny MNV

6/

Diskuse

7/

Usnesení

131. schůze 20. 1. 1970 3/


4/

Zprá va o výsledku roční inventarizace

5/

Zprá va o vyřizová ní stížností a připomínek za rok 1969

6/

Zprá va o stavu archivu MNV

7/

Ná vrh na pořá dá ní výstavy v rá mci oslav 25. výročí osvobození

8/

Ná vrh harmonogramu vypracová ní hospodaření za rok 1969

9/

Zprá va o evidenci podaných žá dostí o pozemky ke stavbě rodinných domků a gará ží

10/

Diskuse

11/

Usnesení


- 29 -

ročního

komplexního

rozboru

132. schůze 17. 2. 1970 3/


4/

Projedná ní PÚP Modřany-Komořany

5/

Výsledky hospodaření KSM za rok 1969

6/

Komplexní rozbor plnění plá nu MNV za rok 1969

7/

Rozbor hospodaření DP MNV za rok 1969

8/

Výsledky činnosti a hospodaření DS MNV za rok 1969

9/

Rozpis plá nu a rozpočtu MNV na rok 1970

10/

Realizace zá k. č. 117/1969 Sb., o prodloužení volebního období

11/

Ná vrh na rekonstrukci kotelny n. p. Léčiva

12/

Ná vrh zá vazku MNV na počest 25. výročí osvobození naš í vlasti

13/

Žá dost Štěpá na Horského o vrá cení nemovitosti

14/


15/

Různé

133. schůze 17. 3. 1970 3/


4/

Rozbor sprá vního řízení za rok 1969

5/

Informace o přípravě ná vrhu projektového úkolu souboru staveb inženýrských sítí a harmonogram výstavby podle PP Modřan a Komořan

6/

Různé

7/

Usnesení

134. schůze 31. 3. 1970 3/

Ná vrh domovního řá du pro Modřany

4/

Ná vrh vyhlá š ky o chovu a držení psů, koček aj. zvířat na území Modřan

5/

Různé

6/

Usnesení

135. schůze 14. 4. 1970 3/


4/

Zprá va o průběhu příprav úkolů na rekonstrukci veřejného osvětlení a o údržbě komunikací a prová dění jejich čiš tění

5/

Ná vrh domovního řá du a vyhlá š ky o chovu a držení domá cích zvířat na území Modřan

6/

Usnesení

136. schůze 28. 4. 1970 3/


4/

Zprá vy o plnění plá nu a rozpočtu na I. čtvrtletí 1970


- 30 -

5/

Zprá va o plnění služeb vnitřního obchodu

6/

Organizační zajiš tění prová dění sčítá ní lidu, domů a bytů k 1. 12. 1970

7/

Informace o výsledku akce „Jarní úklid“

8/

Různé

9/

Usnesení

137. schůze 12. 5. 1970 3/


4/

Zabezpečení místních zá ležitostí veřejného pořá dku orgá ny VB

5/

Různé

6/

Usnesení

138. schůze 26. 5. 1970 3/


4/

Činnost jednotlivých komisí MNV

5/

Zhodnocení výstavy uspořá dané při příležitosti 25. výročí osvobození

6/

Různé

7/

Usnesení

139. schůze 9. 6. 1970 3/

Činnost investorského střediska

4/

Údržba budov š kol a š kolských zařízení v letním období 1970

5/

Zprá va o postupu orgá nů stá tní sprá vy – Hospodá řské sféry ve mzdové politice – usnesení vlá dy ČSR č. 45

6/

Zprá va o docílení úspor v oblasti sprá vy a řízení – usnesení vlá dy ČSR č. 79

7/

Různé – usnesení

140. schůze 23. 6. 1970 3/

Plá n prá ce II. pololetí 1970

4/

Zprá va o stavu požá rní ochrany

5/

Různé

6/

Usnesení

141. schůze 7. 7. 1970 3/

Zprá va o umisťová ní dětí v mateřských š kolá ch a jeslích

4/

Plnění služeb na úseku sociá lního zabezpečení

5/

Různé

6/

Usnesení


- 31 -

142. schůze 21. 7. 1970 3/

Sportovní a tělovýchovná činnost za I. pololetí 1970

4/

Činnost na úseku bytového hospodá řství za I. pololetí 1970

5/

Ná vrh rozpisu na snížení řídícího a sprá vního apará tu MNV a KSM

6/

Ná vrh na zřízení koordinační a pracovní komise pro investiční výstavbu

7/

Ná vrhy změny PÚP na Lysiná ch

8/


9/

Různé

10/

Usnesení

143. schůze 18. 8. 1970 3/


4/

Vlá dní usnesení č. 53/1970 a 107/1970 – zabezpečení zpracová ní a realizace Programu komplexní socialistické racionalizace na l. 1970-1975

5/

Opatření k zajiš tění veřejného pořá dku v Modřanech v období výročí srpnových udá lostí

6/

Ná vrh opatření k zajiš tění resoluce účastníků konference NV ČSR a realizace zá věrů z ní vyplývajících

7/

Opatření k vlá d. usnesení ČSR č. 174 týkající se zhodnocení výrobních, ekonomických a společenských důsledků zkrá cené pracovní doby

8/

Opatření rady MNV k provedení rozboru stavu a účinnosti kontrolního systému – usnesení vlá dy ČSR č. 151 a rady NVP č. 170

9/

Usnesení vlá dy ČSR č. 110 - opatření ke zvýš ení ochrany stá tního, hospodá řského a služebního tajemství

10/

Plnění plá nu a rozpočtu MNV za I. pololetí 1970

11/

Rozbor hospodaření KSM za I. pololetí 1970

12/

Zprá va o výsledku hospodaření DS

13/

Rozbor hospodaření a činnost DP za I. pololetí 1970

14/

Zprá va o výsledku soutěže za I. pololetí 1970

15/

Zprá va o rekonstrukci kina

16/

Informace o realizaci parovodu v Modřanech

17/

Různé

144. schůze 1. 9. 1970 3/

Zprá va o vyhodnocení osvobození ČSSR

4/

Rozbor hospodaření DS za I./II. 1970

5/

Zajiš tění usnesení vlá dy ČSR č. 174

6/

Stanovisko komisí a odborů k žá dosti výstavby metra na provedení zavá žky pískovny u cukrovaru

7/

Různé


výsledků

- 32 -

zvelebovacích

akcí

k 25. výročí

145. schůze 15. 9. 1970 3/

Projedná vá ní společných úkolů ONV 4 za účasti předsedy ONV 4 Vlad. Přikryla.

146. schůze 29. 9. 1970 3/

Zprá va z vyš š ích orgá nů

4/

Zprá va komise pro sčítá ní lidu, domů a bytů k 1. 12. 1970

5/

Různé

147. schůze 13. 10. 1970 3/

Zprá va o činnosti na úseku veřejného pořá dku

4/

Plnění usnesení rady z 21. 7. 1970 k činnosti DP – usnesení vlá dy ČSR č. 156 ze 24. 6. 1970

5/

Zprá va o údržbě komunikací, veřejného rozhlasu a osvětlení

6/

Projekt přístavby MNV

7/

Zprá vy z komisí

148. schůze 27. 10. 1970 3/

Zprá va o čerpá ní z FRR a ná vrh na nové rozdělení

4/

Různé

149. schůze 10. 11. 1970 3/

Zprá vy z vyš š ích orgá nů

4/

Zprá va o činnosti Osvětové besedy a místní lidové knihovny

5/

Různé

150. schůze 24. 11. 1970 3/

Rozvoj služeb KSM

4/

Informace o sčítá ní lidu, domů a bytů k 1. 12. 1970

5/

Ná vrh na obsazení funkce vedoucího DS

6/

Inventarizace hospodá řských prostředků

7/

Ná vrh na zřízení rozpočtové organizace Technické služby od 1. 1. 1971

151. schůze 8. 12. 1970 3/

Usnesení rady ONV 4 č. 175 a 176 k žá dosti MNV o povolení výjimky pro Drobné provozovny

4/

Stížnost rady v Modřanech

5/

Výsledná zprá va KLK ONV 4 k činnosti DP

6/

Plá n prá ce pléna a rady MNV na I. pololetí 1971

7/

Příprava plená rního zasedá ní MNV


MNV

na

postup

- 33 -

OÚP

NVP

při

umístění

rozvodny

152. schůze 22. 12. 1970 3/


4/

Zprá va komise pro sčítá ní lidu, domů a bytů

5/

Informativní zprá va o ná vrhu plá nu a rozpočtu na rok 1971

6/

Výsledná zprá va KLK ONV 4 o prověrce v KSM

7/

Informativní zprá va o zajiš tění rozboru hodnocení za rok 1970

8/

Žá dost KSM o prodloužení lhůty k zaplacení půjčky

9/

Ná vrh odměn z FRR pro neuvolněné funkcioná ře a aktivisty NV na rok 1970

10/

Ná vrh na zakoupení pojízdného nakladače s radlicí

11/

Ná vrh na zakoupení celoročních síťových jízdenek na rok 1971

Rok 1971 153. schůze 5. 1. 1971 3/


4/

Zprá va o činnosti sboru pro občanské zá ležitosti

5/

Zprá va o vyhodnocení výsledků zvelebovacích akcí v soutěži na počest 25.výročí osvobození

6/

Harmonogram na komplexní rozbor hospodaření MNV za rok 1970

7/

Ná vrh dohody o převzetí činnosti investorského střediska MNV Projektovým a konstrukčním ústavem čs. keramických zá vodů od 1. 1. 1971

154. schůze 19. 1. 1971 3/

Zprá va inventarizační komise o výsledcích inventarizace

4/

Ná vrh na doplnění PÚP Modřan z roku 1970 o rozš íření a dobudová ní autoservisu KSM

5/

Různé

155. schůze 2. 2. 1971 3/


4/

Zprá va koordinační a pracovní komise pro investiční výstavbu

5/

Různé

156. schůze 16. 2. 1971 3/

Rozbor hospodaření za rok 1970

4/

Rozpočet MNV na rok 1971

5/

Rozbor hospodaření KSM za rok 1970

6/

Rozbor hospodaření DP za rok 1970

7/

Rozbor hospodaření DS za rok 1970


- 34 -

8/

Ná vrh odměn pro uvolněné funkcioná ře MNV

9/

Ná vrh odměn pro neuvolněné funkcioná ře MNV

10/

Zá vazek na rok 1971

157. schůze 2. 3. 1971 3/

Veřejné schůze OV II. etapa

4/

Celomodřanský aktiv u příležitosti oslav MDŽ

5/

Usnesení plená rního zasedá ní MNV ze 26. 2. 1971

6/

Informace o cvičení CO

7/

Informace o zřízení nové autobusové linky Braník-Berá nek-Cholupický vrch

8/

Zprá va KSM k vlá d. usnesení č. 174/70 o zhodnocení výrobních, ekonomických a společenských důsledků zkrá cení pracovní doby

9/

Výkup objektu čp. 69

10/

Zabezpečení funkce odboru výstavby MNV 1. stolice

jako

stavebního úřadu

158. schůze 16. 3. 1971 3/

Usnesení vyš š ích orgá nů

4/

Tělovýchova a sport

5/

Ná vrh na přejmenová ní ulic a veřejných prostranství

6/

Projedná vá ní zá vazků KSM na rok 1971

7/

Diskuse

159. schůze 30. 3. 1971 3/


4/

Plnění vlá d. usnesení č. 53/1970 a 107/1970 v realizaci Programu komplexní socialistické racionalizace činnost NV a podnik KSM

5/

Příprava jarního úklidu a sběr kovového š rotu

6/

Ná vrhy na přejmenová ní ulic a veřejných prostranství

7/

Různé

160. schůze 13. 4. 1971 3/


4/

Zprá va o stavu veřejného pořá dku na území Modřan

5/

Zprá va o vyřizová ní stížností pracujících za rok 1970

6/

Organizační zajiš tění plená rního zasedá ní MNV v dubnu 1971

7/

Různé


- 35 -

161. schůze 27. 4. 1971 3/


4/

Celková činnost odboru výstavby, přehled o prová děných stavbá ch v r. 1971, individuá lní výstavba rodinných domků

5/

Žá dost o zřízení TS od 1. 1. 1972

162. schůze 11. 5. 1971 3/


4/

Zprá va o plnění vl. usnesení ČS č. 110 o opatřeních ke zvýš ení ochrany stá tního, hospodá řského a služebního tajemství

5/

Různé

163. schůze 25. 5. 1971 3/


4/

Zajiš ťová ní údržby š kol

5/

Zdravotní péče na obvodech v Modřanech a poskytová ní těchto služeb OÚNZ Praha 4

6/

Politicko-organizační zabezpečení III. etapy veřejných schůzí k rozvoji masově politické prá ce

7/

Různé

164. schůze 6. 6. 1971 3/


4/

Zprá va o údržbě komunikací, osvětlení a místního rozhlasu

5/

Plá n prá ce pléna a rady MNV na II. pololetí 1971

6/

Plnění usnesení rady z 30. 3. 1971 ke zprá vě o poznatcích v boji proti korupci a š melině

7/

Výměr osobní a hmotné zainteresovanosti a přizná ní roční odměny pro ředitele KSM

8/

Různé

165. schůze 22. 6. 1971 3/

Usnesení vyš š ích orgá nů

4/

Zprá va o stavu požá rní ochrany na území Modřan

5/

Zprá va o poskytová ní pohostinství

6/

Různé

služeb

na

úseku

obchodu

a

provozoven

166. schůze 17. 8. 1971 3/

Výsledky soutěže za 1. pololetí 1971 na počest 50. výročí založení KSČ

4/

Zprá va o průběhu III. etapy veřejných schůzí

5/

Různé


- 36 -

167. schůze 17. 8. 1971 3/


4/

Sportovní a tělovýchovná činnost za I. pololetí 1971

5/

Zprá va o přeš etření havarijního stavu komunikací

6/

Plnění zá vazků k 50. výročí založení KSČ za I. pololetí 1971

7/

Plnění plá nu a rozpočtu MNV za I. pololetí 1971

8/

Činnost na úseku bytového hospodá řství za I. pololetí 1971

9/

Rozbor hospodaření KSM za I. pololetí 1971

10/

Rozbor hospodaření DP za I. pololetí 1971

11/

Rozbor hospodaření DS za I. pololetí 1971

12/

Různé

168. schůze 31. 8. 1971 3/

Zprá va o vyřizová ní stížností pracujících za I. pololetí 1971

4/

Různé

169. schůze 14. 9. 1971 3/


4/

Výsledky investiční výstavby na území Modřan za volební období

5/

Volební program NF

6/

Různé

170. schůze 28. 9. 1971 3/

Rozbor sprá vního řízení za I. pololetí 1971

4

Rozbor plnění plá nu akce Z

5/

Zřízení rozpočtové organizace TS od 1. 1. 1972

6/

Zřízení obvodních volebních komisí pro volby poslanců do MNV

7/

Zprá vy o delimitaci služeb

8/

Žá dost výrobního družstva Universa o přidělení objektu čp. 9 do trvalého užívá ní

171. schůze 12.10. 1971 3/

Příprava zprá vy ke zhodnocení činnosti MNV za uplynulé funkční období pro mimořá dné plená rní zasedá ní MNV

4/

Ná vrh volebního programu NF v Modřanech na léta 1971-1975

172. schůze 26. 10. 1971 3/

Výsledky výchovně-vzdělá vací prá ce za š kolní rok 1970/1971 a zahá jení š kol. roku 1971/1972

4/

Plnění služeb na úseku sociá lního zabezpečení

5/

Zřízení okrskových volebních komisí


- 37 -

6/

Ná vrh na zřízení hlavní inventarizační komise na r. 1971/1972

7/

Různé

173. schůze 18. 11. 1971 3/

Zhodnocení veřejných předvolebních schůzí

4/

Organizační příprava volebních dnů

5/

Harmonogram inventarizačních prací

174. schůze 30. 11. 1971 3/

Zahá jení a určení ověřovatelů

4/

Zhodnocení voleb

5/

Různé

Různé ze zasedá ní rady MNV -

30. ledna 1968: Členové rady byli informová ni, že schůze rady bude navš těvovat prokurá tor a že mu budou předklá dá ny zá pisy o jedná ní a zprá vy.

-

Z funkce člena rady byl na vlastní žá dost odvolá n usnesením pléna MNV ze 4. 7. 19868 Vá clav Pradá č a na jeho místo byl jmenová n člen zemědělské komise Karel Blá ha.

-

8. 7. 1969: Byl schvá len ká drový a schvalovací pořá dek MNV. Schvalovacími orgá ny jsou plená rní zasedá ní MNV, rada MNV, vedoucí odborů MNV, vedoucí Drobných provozoven. O ká drových ná vrzích rozhoduje plená rní zasedá ní k ná vrhu rady, ustanovuje vedoucí odborů a odvolá vá je z funkce. Rada jmenuje a odvolá vá k ná vrhu předsedy komise služeb a výroby ředitele KSM, Drobných provozoven a Domovní sprá vy. Předseda komise pro š kolství a kulturu vedoucího knihovny. Vedoucí odborů pověřují a zproš ťují pracovníky v jimi řízených odborech. Vedoucí Drobných provozoven pověřuje a zproš ťuje pracovníky v jím řízené organizaci. V „Pokynech pro prová dění personá lní politiky, stanovení platů a přizná vá ní odměn“ jsou přesné pokyny pro uzavírá ní pracovního poměru, stanovení platu, odměn, spoluprá ce s odborovými orgá ny apod.

-

11. 11. 1969: Bylo schvá leno poskytnutí roční traťové předplatní jízdenky od 1. 1. 1970 vš em členům rady a vybraným pracovníkům apará tu.

-

17. 3. 1970: Byl schvá len předložený ná vrh na udělení pamětních medailí k 25. výročí těmto funkcioná řům: Karel Blá ha, Tomá š Couf, Ing. Karel Fric, Antonie Hybrantová , Marie Janouchová , Dr. Jaroslav Kobrč, Jiřina Kremlová , Františ ek Malec, Květa Marková , Marie Michněvičová , Františ ek Pejřil, Františ ek Sodoma. Podle usnesení rady z 31. 3. 1970 pamětní medaile nebude udělena Marii Janouchové pro nadpočetné ná vrhy.

-

MNV 27. 10. 1970: Plená rní zasedá ní NVP odvolalo na vlastní žá dost z funkce primá tora Ludvíka Černého, ná městka primá tora Havlíčka a tajemníka NVP Dr. Borkovce. Na zá kl. úst. z. č. 117/1969 Sb. byl zvolen poslancem NVP a


- 38 -

primá torem Dr. Zdeněk Zuska, poslancem a ná městkem primá tora Karel Spal a tajemníkem NVP Dr. Blažíček. -

2. 2. 1971: ONV 4 schvá lil ná vrh limitu na pohoš tění a dary pro rok 1971: pro

MNV Domovní sprá vu KSM Drobné provozov.

5.000 1.000 5.000 2.400

Kčs Kčs Kčs Kčs

-

17. 8. 1971: Rada souhlasila, aby předseda MNV Müller a ředitel KSM Trachta byli navrženi na udělení stá tních vyznamená ní za dlouholetou iniciativní činnost ve svých funkcích.

-

21. 12. 1971: Rada souhlasila, aby členům rady a předsedům komisí J. Zoufalovi, F. Kortusovi, Ing. K. Fricovi, Ing. Há kovi a K. Veselému byla vyplá cena za výkon funkce odměna 200 Kčs měsíčně.

-

Plená rní zasedá ní MNV schvá lilo 19. 12. 1968 jednací řá dy pléna a rady MNV.

Komise MNV Nový zá kon o NV přinesl podstatné změny na úseku komisí. Některé byly zruš eny, jiné sloučeny, a nově byla vymezena jejich pravomoc. Změny byly realizová ny k lednu 1969. Podstatná změna je v tom, že zá kon o NV rozliš uje mezi samostatnou působností NV a působností ostatní. V okruhu samostatné působnosti je NV vá zá n pouze zá konem a obecně platnými prá vními předpisy. V okruhu této působnosti nemůže být proto usměrňová n a řízen směrnicemi nebo zá sahy vyš š ích orgá nů. Rozhodnutí, která NV vydá v okruhu této působnosti, mohou vyš š í stá tní orgá ny zruš it pouze pro nezá konnost, jiný zá sah stá tního orgá nu není možný. Tuto vlastní působnost NV je možno charakterizovat jako činnost NV, která se bezprostředně týká občana a kde se nejvíce může uplatnit znalost místních poměrů a podmínek. Patří sem péče o zlepš ová ní životního prostředí a úrovně bydlení, uspokojová ní potřeb občanů službami, rozvíjení společenského a kulturního života, vytvá ření podmínek pro rozvoj tělesné výchovy. Patří sem také stanovení plá nu a rozpočtu a dispozice s fondy, zřizová ní a řízení hospodá řských organizací, jako jsou komuná lní služby, domovní sprá vy, drobné provozovny. Dá le sem patří sprá va ná rodního majetku a sdružová ní finančních prostředků. A prá vě veš kerá tato vlastní působnost je svěřena zá konem o NV komisím NV jako výkonným orgá nům, ovš em s výjimkou věcí, které jsou zá konem přímo vyhrazeny radě nebo plená rnímu zasedá ní NV. Tak např. o zřízení nebo zruš ení KS rozhoduje podle zá kona o NV plénum NV, o jmenová ní ředitele KS rozhoduje rada NV. Zá kon o NV dá le stanoví, že kde NV zřizuje odbory, tyto vyřizují vš echnu tzv. agendu stá tní sprá vy, která nepatří do samostatné působnosti NV, ale je tou jinou působností NV. Tuto jinou působnost komise nevykoná vají, proto pozbyla působnost komise bytová a komise sociá lního zabezpečení. Uvedené komise byly proto zruš eny. Tím ovš em není řečeno, že by NV neměl žá dnou působnost na úseku bytové nebo sociá lní péče. Má , a to v okruhu samostatné působnosti NV.


- 39 -

Podle zá kona o NV: 1/

byly zruš eny dosavadní komise MNV: a/ b/ c/ d/ e/

bytová zemědělská sociá lní péče tělovýchovná pro místní dopravu a komunikace

2/

jako nová byla zřízena komise pro životní prostředí

3/

ostatní zbývající komise byly sloučením, resp. s novým vymezením působnosti a s novým označením, zřízeny takto:

4/

a/

pro plá n a rozpočet

b/

komuná lního hospodá řství

c/

služeb a výroby

d/

výstavby

e/

obchodu

f/

pro š kolství, kulturu a tělovýchovu

g/

pro ochranu veřejného pořá dku

h/

pro zdravotnictví a sociá lní péči

Působnost komise lidové kontroly zůstala novou organizací nedotčena

ONV 4 zruš il v plená rním zasedá ní 20. prosince 1967 užš í komise a od 1. ledna 1968 zřídil komise sprá vní. Proto rada MNV 16. 2. 1971 uložila vedoucímu odboru organizačního a sprá vních věcí, aby pro plená rní zasedá ní MNV připravil v důsledku nového zá kona o přečinech č. 150/1969 Sb. změnu ná zvu komise pro přestupky a provinění MNV na sprá vní komisi pro přestupky MNV v Praze 4 – Modřanech.

Komplexní socialistická racionalizace Komplexní socialistická racionalizace se stá vá v současné době rozhodujícím ná strojem k obnovení a zabezpečení efektivnosti ná rodního hospodá řství. Usnesením vlá dy ČSR ze 4. 3. 1970 bylo uloženo k zabezpečení zpracová ní a realizaci Programu komplexní socialistické racionalizace na l. 1970-1975 vš em ministrům, vedoucím ostatních ústředních úřadů, primá torovi, organizovat zpracová ní ná vrhu na realizaci krá tkodobých racionalizačních opatření k odkrytí rezerv. Proto rada MNV projednala 18. 8. 1970 vl. usnesení č. 53/1970 Sb. a k provedení schvá lila pracovní racionalizační skupinu MNV. Jejím předsedou byl jmenová n místopředseda MNV a členy vedoucí odborů MNV, zařízení MNV a někteří členové rady MNV. Z téhož důvodu plená rní zasedá ní MNV zřídilo 27. 8. 1970 koordinační a pracovní komisi pro investiční výstavbu. Úkolem této komise je projedná vat žá dosti investorů o pozemek na bytovou, občanskou aj. výstavbu na katastrá lním území Modřan a Komořan. Komise bude za MNV posuzovat žá dosti o zřízení prá va užívá ní pozemku ke stavbě rodinných domků a gará ží.

Odbory Po připojení ku Praze byly v roce 1968 v rá mci MNV položeny zá klady k novému uspořá dá ní odborů a byly tím vytvořeny podmínky pro účelnějš í vymezení rozsahu


- 40 -

působnosti jednotlivých odborů. Byla zvýš ena odpovědnost a prá va vedoucích odborů a stejnoměrnějš í pracovní zatížení jednotlivých pracovníků apará tu MNV. Souběžně s tím byla provedena i nová organizace odvětvových komisí. Vzhledem k malému počtu pracovníků MNV NVP schvá lilo pouze 4 odbory. S platností od 1. června 1968 plená rní zasedá ní MNV 29. 8. 1968 zruš ilo dosavadní odbory: sprá vní, finanční a místního hospodá řství a místo nich zřídilo odbory: Odbor plá novací a finanční: komise pro plá n a rozpočet komise služeb a výroby /čá stečně/ Odbor komuná lního hospodá řství: komise komuná lního hospodá řství komise služeb a výroby komise obchodu komise pro životní prostředí Odbor výstavby: komise výstavby Odbor organizační a vnitřních věcí: komise pro ochranu veřejného pořá dku komise pro š kolství, kulturu a tělovýchovu komise pro zdravotnictví a sociá lní péči Rada vymezila působnost jednotlivých odborů takto a potvrdilo ji usnesení pléna MNV 29. 8. 1968:

Odbor finanční a plá novací Má působnost na úseku plá nová ní, finančního hospodá řství, sprá vy ná rodního majetku, řízení podniků místního hospodá řství, plní úkoly MNV vyplývající z platných předpisů týkajících se zejména zřizová ní a ruš ení podniků, jmenová ní vedoucích pracovníků ap.

Odbor organizační a vnitř ních věcí Plní úkoly na úseku vnitřní sprá vy, tj. zejména úkoly týkající se organizace MNV a jeho apará tu, úkoly veřejného pořá dku, požá rní bezpečnosti, podle zá kona o volbá ch, obstará vá osobní agendu funkcioná řů a pracovníků apará tu MNV, dá le úkoly na úseku š kolství a péče o děti, kultury a informací, tělovýchovy a sportu, o zdraví lidu, sociá lního zabezpečení, pracovních sil, zemědělství, lesního hospodá řství, vede pokladnu, kterou dosud vedl odbor finanční.

Odbor komuná lního hospodá ř ství a služ eb Vykoná vá působnost na úseku hospodaření s byty a nebytovými prostorami, dopravy, místní dopravy a služeb, obchodu a veřejného stravová ní, cestovního ruchu a rekreace, energetiky, plynofikace, telekomunikací, vodního hospodá řství.

Odbor vý stavby Jeho působnost je již dá na jeho jménem.


- 41 -

Př estupky V rá mci MNV se stará o zachová ní veřejného pořá dku komise pro ochranu veřejného pořá dku /zabývá se pravidelně rozborem delikvence v obci a činí opatření k rozvíjení činnosti proti delikvenci/ a komise pro přestupky a provinění, která řeš í jednotlivé případy. Komise veřejného pořá dku je v trvalém styku s orgá ny VB a PS VB. Z podnětu MNV bylo v roce 1970 provedeno několik akcí spolu s VB, byly to ná hlé prohlídky v restauracích a v dodržová ní dopravních předpisů. Úkoly, které plní NV podle z. č. 69/1967 Sb., o ná rodních výborech, při uplatňová ní své působnosti a pravomoci vyžaduje rozhodová ní o prá vech a povinnostech jednotlivých občanů a stá tu vůči občanům. Značná čá st této agendy je vyřizová na ve sprá vním řízení, upraveném dnes v platném prá vním řá du /zá k. č. 71/1967 Sb./ Usnesením pléna MNV z 18. 4. 1968 byla zvolena 16členná sprá vní komise, která projedná vá přestupky ve 3členných sená tech. Členové komise byli navrženi tak, aby v ní byli zastoupeni odborníci pro vš echny druhy přestupků. Působnost dosavadních užš ích komisí, které projedná valy přestupky, zanikla dnem 31. 12. 1967. 13. 5. 1969 rada MNV schvá lila změnu označení komise přestupkové na komisi pro přestupky a provinění. V roce 1969 bylo projedná vá ní přestupků ztíženo tím, že MNV neměl vlastního prá vníka. Případy byly projedná vá ny za pomoci externího pracovníka Dr. Bryndy. K promlčení vš ak nedoš lo v žá dném případě. V roce 1969 vydaly odbory a komise pro přestupky a provinění rozhodnutí a opatření v úhrnném počtu 1.004, odvolá ní bylo podá no 27 /odvolá ní bylo zamítnuto 10, rozhodnutí zruš eno 8 a v dalš ím řízení bylo 9 případů/. Přehled o drobné delikvenci, přestupcích a proviněních podá vá zprá va komise pro přestupky a provinění za rok 1970: celkem bylo projedná no 6 případů osob do 18 let /vesměs proti socialistickému soužití/ a 109 případů u osob starš ích 18 let /76 případů proti socialistickému soužití, 19 případů za poruš ení speciá lních prá vních předpisů – nedovolená sklá dka, 6 ochrana majetku v socialistickém vlastnictví, 1 za pohorš ení v podnapilosti, 2 ochrana majetku v osobním vlastnictví, 3 provinění proti socialistickému soužití, 1 proti rodinným vztahům a 1 proti pracovní ká zni/. Jak byly případy projedná ny: v 18 případech bylo řízení zastaveno nebo osoby byly zproš těny, 3 projedná ny bez opatření, 18 napomenutí, 1 veřejná důtka, 63 pokuta, 8 případů bylo postoupeno jinam. Odvolá ní byla podá na 3. Na pokutá ch bylo uloženo 9.500 Kčs, zaplaceno 4.750 Kčs, dosud je vymá há no 4.750 Kčs. Z hlediska stíhá ní přestupků je nejvíce zatížen odbor organizační a vnitřních věcí. Za I. pol. 1971 bylo vyřízeno 140 případů. Z toho bylo 74 přestupků podle z. č. 60/1961 Sb. a 66 ozná mení týkajících se občansko-prá vních a majetkových vztahů občanů. V přestupkové agendě bylo uloženo na pokutá ch v 34 případech 5.675 Kčs. Nejčastěji jde o neshody v rodinných domcích, výtržnosti v restauracích, prová dění sklá dky na nevyhražených místech ap. V oněch 66 případech se jedná hlavně o zasahová ní do prá v ná jemníků ze strany majitele domku nebo naopak o poruš ová ní tzv. sousedského prá va.

Př íčiny delikvence: a/

Rozkrá dá ní a poš kozová ní majetku v socialistickém vlastnictví. Nejvíce postiženým sektorem je stá tní obchod, stavebnictví a průmysl. Jen ojediněle jsou hlá š eny trestné činnosti kontrolními orgá ny podniků či zá vodů. Převá žná čá st zjiš tění trestné činnosti je od orgá nů VB. Zá vody kryjí i zjiš těné případy trestné činnosti, rozkrá dá ní a poš kozová ní stá tního majetku.

b/

Kriminalita mlá deže na obvodu Praha 4: v roce 1970 bylo stíhá no 178 mladistvých, z toho bylo 21 nezletilců. Motivem jejich trestné činnosti je pravidelně snaha opatřit si předmět, k jehož získá ní nemají vlastních peněžních


- 42 -

prostředků. A častou příčinou jejich trestné činnosti je vliv již dříve trestaných a starš ích osob, vliv alkoholu, nedostatečná péče ze strany rodičů, rozvrá cená rodina. c/

Recividisté. V roce 1969 bylo na okrese Praha 4 stíhá no 281 recividistů, v roce 1970 již 458.

d/

Alkoholismus. Vinu mají i vedoucí restaurací. V Modřanech je to hostinec Na dědině a Na zastá vce, kde často musí zakročovat VB.

Jak se v Modřanech vyvíjela kriminalita, o tom není možno si opatřit potřebná data, protože obvodní prokurá tor pro Prahu 4 vede statistiku pro celý obvod. Podle dat pro celý obvod Praha 4 byl počet trestně stíhaných osob v roce 1966 1.300, v roce 1967 1.284, v roce 1968 1.536, v roce 1969 1.973 a v roce 1970 3.105. Stoupající počet případů byl ovlivněn zavedením přečinů před soud. Podle dat VB v Braníku bylo v roce 1970 na území Modřan zaznamená no pracovníky VB celkem 225 případů, z toho bylo trestných činů 122 /nezná mých pachatelů 25/, přečinů podle z. č. 150/1969 Sb. 56 /nezná mých 17/. V blokovém řízení postihli pracovníci VB celkem 870 osob a vybrali na pokutá ch 21.000 Kčs.

Změny v apará tu MNV -

Plená rní zasedá ní MNV 25. 1. 1968 souhlasilo, aby Květa Marková převzala funkci vedoucí odboru š kolství a kultury za Františ ku Petržílovou, která odeš la 10. 1. 1968 do důchodu. Dnem 1. ledna 1970 byla Květa Marková jmenová na zá stupkyní vedoucího odboru organizačního a vnitřních věcí. Květa Marková byla v roce 1971 navržena za obětavou a dlouholetou prá ci v MNV k udělení odznaku “vzorný pracovník stá tních orgá nů“.

-

Rada MNV 18. 6. 1968 souhlasila, aby Josefu Svobodovi byl k 50. výročí republiky udělen odznak “vzorného pracovníka stá tního orgá nu“. Dnem 1. 3. 1969 byla přijata výpověď vedoucího finančního a plá novacího odboru MNV Josefa Svobody. Na jeho místo byl přijat radou MNV 29. 4. 1969 Jiří Kopelent, který byl 9. 12. 1969 dosazen radou MNV do funkce vedoucího finančního a plá novacího odboru. Do funkce nastoupil dnem 1. ledna 1970, kdy Josef Svoboda odeš el do důchodu.

-

Dnem 18. 7. 1968 nastoupil do funkce hospodá řství a služeb Bohumil Rokos.

vedoucího

odboru

komuná lního

-

13. 8. 1968 byl přijat Jaroslav Chrz do funkce technika v odboru výstavby.

-

Dnem 1. 1. 1969 odeš el do důchodu Dr. Brynda a na jeho místo byl přijat Dr. Ladislav Krejčí. Na místo rezignoval a od 1. 10. 1970 je vedoucím odboru organizačního a vnitřních věcí Dr. Vladimír Gotmanov.

-

Dnem 1. 10. 1969 rada MNV uvolnila Karla Chvojku na jeho žá dost z funkce vedoucího investorského střediska.

Všeobecné personá lní věci: -

Rada MNV 9. 4. 1968 schvá lila, aby z FRR byla zajiš těna čá stka 15.000 Kčs do pobídkového fondu na věcné odměny pracovníků MNV za splnění předem stanovených úkolů a akcí. Rada MNV bude na ná vrh členů rady povolovat jmenovité úkoly a akce a určovat výš i odměny.


- 43 -

V listopadu 1969 bylo z pobídkového fondu vyplaceno 38.000 Kčs. -

V roce 1968 bylo provedeno v Suché š kolení členů rady MNV a vedoucích odborů.

-

Podle vlá d. usnesení č. 79 a 120/1970 sprá vní a řídící apará t MNV, DS a KSM má být snížen o 11 %, tj. o 9 pracovníků. Podle usnesení rady MNV z 9. 6. 1970 v důsledku těchto opatření nebude možno přijmout prá vníka a nebude možno zajistit řá dný chod MNV.

Nakonec byla věc vyřeš ena smírně. 21. 7. 1970 rada MNV vzala na vědomí usnesení mimořá dné schůze rady ONV 4 ze 14. 7. 1970, jímž bylo upraveno snížení řídícího a sprá vního apará tu MNV k 31. 12. 1970 z 21 na 19 a funkční a platové zařazení pracovníků apará tu MNV od 1. 8. 1970. V důsledku toho rada MNV provedla několik změn v apará tu MNV. Byly sloučeny některé administrativní výkony a podle toho bylo provedeno i několik přeložení pracovníků apará tu na jiná pracoviš tě. K zabezpečení služebně politického hodnocení pracovníků apará tu MNV, DP, DS byla podle usnesení vlá dy ČSR ze 16. 9. 1970 MNV 27. 10. 1970 určena skupina ve složení: předseda MNV B. Müller, místopředseda MNV a předseda ZO KSČ Oldřich Sedlá k, předsedkyně ZV ROH Květa Marková a tajemník MNV Zdeněk Starý. Pro účtá rnu byl koupen účtovací stroj Optimic za 115.400 Kčs a Optimat za 30.000 Kčs. Plená rní zasedá ní MNV 31. 10. 1968 určilo pracovní dobu zaměstnanců MNV a Domovní sprá vy takto: pondělí, úterý, čtvrtek a pá tek od 7 h. do 15 h., středa od 7 do 17.30 h. U Drobných provozoven od 1. 4. do 30. 9. od 6 h. do 14.30 h., od 1. 10. do 31. 3. od 7 h. do 15.30 h. Pracovní doba zaměstnanců MNV byla nově upravena plená rním zasedá ním MNV 27. 10. 1970 takto: pondělí, úterý, čtvrtek a pá tek od 7 h. do 15.15 h., ve středu od 7 h. do 18 h. Ná vš těvní dny: pondělí od 7.30 h. do 15.15 h., ve středu od 7.30 do 18 h.

Č innost Drobný ch provozoven Od března do srpna 1967 byl těžen písek v Rohá čově ul. Pro š patnou kvalitu písku byla pískovna uzavřena a od zá ří 1967 se písek těžil U Sosny. Zá roveň bylo připraveno otevření nové velké pískovny u fotbalového hřiš tě u cukrovaru. Provoz v této pískovně byl zahá jen 16. 10. 1976. V roce 1967 bylo vytěženo 75.517 m3 písku. Ná kladem 38.308 Kčs byla v Rohá čově ul. postavena kancelá ř. V roce 1967 byly v plné výš i zaplaceny úvěry poskytnuté Stá tní spořitelnou na vybavení Drobných provozoven potřebnou mechanizací. Ke konci roku 1967 měly DP tento mechanizační park: 2 pá sové bagry, buldozer, traktor nakladač Bass, vibrační vá lec 12 t., ná kladní auto S5T na 5 tun, multicaru a vlečný vůz. V roce 1968 byl pořízen vysouvací žebřík, 2 maringotky, auto Tatra, zametací stroj, osobní auto Volha, nové rypadlo, 2 míchačky na beton, nový kropicí vůz za 736.600 Kčs. 2. 7. 1968 rada MNV uložila komisi výstavby, aby uvědomila ONV 4 o možnosti výstavby gará ží nebo skladů v bývalé pískovně u cukrovaru. Brzy potom, 30. 10. 1968, rada MNV zajiš ťuje, že býv. pískovna nebude zavá žena, ale bude zde postaveno v 6 podlažích 1.000 gará ží. V roce 1968 DP vyvíjely velmi rozmanitou činnost, která vedle provozu pískovny se výrazně projevila v úpravá ch životního prostředí obce. Zejména š lo o lepš í údržbu


- 44 -

místních komunikací, čiš tění města, vybudová ní parku na Jirá skově ná městí a u Domu služeb. 7 středisek, které byly zatím zřízeny v rá mci DP, provedly výkony v hodnotě cca 4 mil. Kčs. Rada MNV 30. 10. 1968 odsouhlasila zá měr na vypracová ní projektového úkolu na těžbu písku na pozemku Stá tního statku v Komořanech. Zá věrečnou zprá vu o geologicko-průzkumných pracích na ložisku vypracovaly laboratoře Výstavby dá lnic Vojenských staveb. Zá soby písku byly odhadnuty na 136.800 m 3. Komise pro ochranu veřejného pořá dku provedla v polovině roku 1968 prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při prá ci v pískovně DP a zjistila, že je zde nebezpečí úrazu. Podle předpisu má být výš ka teras nejvýš e 3 m a v pískovně je to 4-5 m, sklon má být nejvýš e 60° a je téměř 90°. Nebezpečí zavalení pracovníků je zmenš eno tím, že se těžba neprová dí ručně, ale bagrem. Dílo DP v roce 1968: -

Bylo vytěženo 172.653 m3 písku s čistým ziskem 1.417.191 Kčs /cena 1 m3 písku 14,93 Kčs, ná klady 6,92 Kčs, čistý zisk 8,01 Kčs/.

-

Byl vydlá žděn rigol od Sosny k Modřanským strojírná m /prá ce byla vyfakturová na Pražským komunikacím/.

-

Obalovanou drtí byly opraveny ul. Čs. armá dy, Dolní Cholupická , Brigá dníků, Rudé armá dy /bylo vyfakturová no Pražským komunikacím/.

-

Vybudová n park na Jirá skově ná městí, vydlá žděno prostranství před stá nkem PNS, vystavěna autobusová čeká rna v hodnotě 30.467 Kčs.

-

Dokončeno vyasfaltová ní Jirá skova ná městí za 108.413 Kčs. DP se zúčastnily i prací na opravě chaty v Polubném a na výstavbě rybníku v Píš ovicích.

Výsledky hospodaření za rok 1968: příjmy výdaje rozdíl odvod do rozpočtu MNV

4.024.600 2.931.800 1.092.800 1.200.000

Kčs Kčs Kčs Kčs

Podle platného organizačního uspořá dá ní funkcí a činnosti MNV mají investorskou činnost MNV obstará vat jednotlivé odvětvové odbory. Pro kvalitní a operativní prová dění této činnosti nejsou vš ak odvětvové odbory vybaveny ani ká drově, ani technicky, a při nerovnoměrném rozvržení potřeby investic není vyhovující vybavení odborů v těchto směrech ani možné. Proto bylo rozhodnuto, aby investorská činnost MNV byla soustředěna v jenom útvaru. K ná vrhu rady MNV se proto plená rní zasedá ní MNV usneslo 22. 5. 1969 zřídit podle § 21u z. č. 69/1967 Sb. MNV investorské středisko, v němž bude soustředěna vš echna investorská činnost MNV. Aby byl zajiš těn ekonomický provoz střediska, bylo začleněno do Drobných provozoven. Funkci vedoucího investorského střediska vykoná val do 1. 1. 1969 vedoucí odboru výstavby Karel Chvojka. Nebylo to ovš em v souladu s jeho funkcí jako vedoucího stavebního úřadu, proto vedoucím střediska byl jmenová n pracovník tohoto střediska Jar. Chrz. Investorské středisko nejen ulehčuje prá ci apará tu MNV, ale představuje značnou finanční úsporu na projektové prá ci. Hlavní činností DP v roce 1969 byla opět těžba písku z místních zdrojů. Dá le pracovníci DP zajiš ťovali úkoly spojené s čiš těním obce, údržbu parků, pracovali na údržbě a opravá ch komunikací. V jarních a letních měsících zajiš ťovali kropení ulic,


- 45 -

v kalamitních situacích v zá sobová ní vodou prová děli dovoz vody ve voznicích. V zimních měsících byla jejich činnost zaměřena na posyp komunikací a odvoz sněhu. K zajiš tění prací dalš ími profesemi bylo dokončeno vybavení elektriká řské a truhlá řské dílny, ve kterých byla zahá jena omezená činnost hlavně pro MNV. V roce 1969 DP zahá jily výrobu š kvá robetonových tvá rnic pro vlastní potřebu. Tvá rnice byly podrobeny předepsaným zkouš ká m a výhledově se předpoklá dá výroba a prodej těchto tvá rnic i zá jemcům z řad občanů. Při DP byla utvořena četa pracovníků, která se zaměřila na budová ní a rozš iřová ní veřejného rozhlasu a opravy místního rozhlasu. Začá tkem roku 1969 bylo zřízeno v rá mci DP středisko komunikací se 6 lidmi. Úkolem střediska je zajiš ťová ní prací převá žně investorské povahy a generá lních oprav. Výkony provedené DP v roce 1969: -

byla zahá jena výstavba gará ží, dílen, skladů a kancelá ří v Rohá čově ulici, kam se přestěhují DP, investorské středisko, odbor výstavby a DS,

-

rada 11. 11. 1969 potvrdila zá měr na otevření pískovny u Libuš e podle rozhodnutí služeb a místního průmyslu NVP a projektový úkol na otevření pískovny v Komořanech,

-

byla sjedná na dohoda s Pražskými komunikacemi na údržbu a opravy kovového zá bradlí na tř. Čs. armá dy. Pražským komunikacím je též fakturová na údržba a čiš tění této komunikace,

-

na úseku komunikací DP provedly 3.952 m dlá žděných chodníků a 3.617 m2 bylo provedeno asfaltovým povrchem. Celková hodnota prací na komunikacích byla 1.920.000 Kčs,

-

bylo vybudová no sociá lní zařízení pro řidiče autobusů DP linky č. 150 na Lysiná ch,

-

pro zajiš tění cihel, které jsou úzkoprofilovým zbožím, byla sjedná na dohoda s Pražskými cihelnami, zá vod Točná . DP v rá mci možnosti vypomohou strojovým parkem, aby nedoš lo k naruš ení plynulého chodu cihelny,

-

byly dokončeny chodníky v Riegrově ul., Dolní Cholupické a Brigá dnické, byly provedeny obalovanou drtí. Byl dokončen chodník od Sosny k Modřanským strojírná m.

Koncem roku 1969 bylo v DP zaměstná no 19 technicko-administrativních pracovníků, z toho 4 byli investorského střediska a 2 ve vedlejš ím pracovním poměru. Dá le bylo 47 stá lých dělnických profesí a 48 dělníků s krá tkodobými pracovními úvazky. Výsledky hospodaření v roce 1969: příjmy výdaje rozdíl odvod do rozpočtu MNV

6.099.100 5.201.100 898.000 750.000

Kčs Kčs Kčs Kčs

10. 3. 1970 se konala mimořá dná schůze rady MNV v nově vybudovaném objektu DP v Rohá čově ul. při jeho předá ní do užívá ní. Hostem byl ná městek primá tora hl. m. Prahy Havlíček. Vybudované dílo představuje hodnotu 1.200.000 Kčs. Rada MNV sice 1. 9. 1970 souhlasila s negativním vyjá dřením vš ech odvětvových komisí a odborů MNV ve věci žá dosti Výstavby metra o povolení zavá žky pískovny u cukrovaru, ale 27. 10. 1970 žá dosti vyhověla a vyslovila souhlas s uzavřením hospodá řské smlouvy za podmínek, které byly stanoveny Útvarem hl. architekta.


- 46 -

Elektro středisko DP prová dí mimo výstavby nové světelné sítě též opravy a údržbu výbojkových světelných bodů pomocí zakoupené vysokozdvižné ploš iny MP 20. Údržbu ostatní světelné sítě prová dí pro MNV 6 údržbá řů. Jejich vedoucím je Ing. Cvach. Mnoho zá vad na veřejném osvětlení je způsobeno úmyslně, hlavně rozbíjením žá rovek. Na kat. území Modřan je celkem 31 km světelné sítě, 986 osvětlovacích stojanů, 1.104 svítidel, z toho je 239 výbojkových. Ná klad na 1 světelný bod je 120,17 Kčs, na 1 km světelné sítě 41.171,65 Kčs. Rada MNV 22. 12. 1970 schvá lila zakoupení pojízdného nakladače s radlicí v ceně 150.000 Kčs z prostředků FRR pro činnost DP prová děnou na úseku údržby komunikací a chodníků. V roce 1970 DP provedly výkony: -

dokončení stavby gará ží a administrativní budovy v Rohá čově ul.,

-

nová ústředna pro místní rozhlas,

-

lá vka v Komořanech,

-

GO š kolní jídelny,

-

stavební úpravy chaty ROH MNV v Polubném včetně nového septiku,

-

začala GO veřejného osvětlení a místního rozhlasu,

-

zahá jeny prá ce na topném kaná le,

-

v květnu byly zahá jeny prá ce v pískovně v Komořanech,

-

na úseku komunikací DP provedly prá ci za 2.805.539 Kčs,

-

byly upraveny a rozš ířeny š atny zaměstnanců včetně sociá lního zařízení,

-

od 1. ledna byla zahá jena vnitropodniková fakturace, aby bylo možno přesně sledovat výkony jednotlivých středisek.

Na zá kladě výjimky pro činnost DP povolenou radou ONV 4 byl snížen počet pracovníků na povolený počet. Rozbor hospodaření DP v roce 1970: úhrn výnosů úhrn ná kladů hospodá řský výsledek do rozpočtu MNV bylo odvedeno

9.047.600 6.977.300 2.073.300 900.000

Kčs

Drobné provozovny – Technické služ by V roce 1970 byla vysoce aktuá lní otá zka, jak zařídit věci, aby s přihlédnutím k vlá d. usnesení č. 156 byla zachová na činnost DP ješ tě pro rok 1971. Protože vyřeš ení bylo velmi důležité i z hlediska rozpočtu, vypíš i jedná ní o věci podrobněji. Modřany mají přes 12.000 obyvatel, a pro zajiš ťová ní služeb obyvatelstvu, ani pro krytí potřeb MNV nestačily ani KSM, ani DS, MNV proto v roce 1967 využil možností daných vlá d. usnesením č. 100 o zřizová ní drobných provozoven MNV. Tyto provozovny se časem š iroce rozrostly a podstatně přispěly ke zlepš ení plnění úkolů MNV na úseku veřejných služeb, což se zřetelně projevilo ve zlepš ení životního prostředí území Modřan a Komořan. Tento rychlý vzrůst DP, jak co do objemu


- 47 -

výkonů, tak i počtu zaměstnanců, dokazuje, že společenské potřeby a potřeby občanů nebyly do té doby v Modřanech dostatečně uspokojová ny existujícími již podniky místního hospodá řství, resp. organizacemi tzv. drobného socialistického podniká ní. Drobné provozovny se tak rozrostly nad rá mec původně daný drobným provozovná m, ale žá dný orgá n při kontrole činnosti a jejího rozsahu vzhledem k charakteru a velikosti obce nedoš el k zá věru, že činnost a rozsah DP by nebyly potřebné pro zabezpečení údržby a služeb obyvatelstvu. Drobné provozovny v Modřanech neměly ná ležitosti, jak je předpoklá daly směrnice ministerstva financí a vnitra ústřední komise lidové kontroly ze 17. 8. 1966 a Zá sady pro zřizová ní a činnost NV schvá lené usnesením vlá dy ČSR č. 156 ze 24. 6. 1970. Jejich činnost přesá hla rá mec drobného podniká ní, na který se vztahují uvedené směrnice. Rozsahu DP nevyhovovalo i minimá lní účetnictví, které bylo přiměřené pro původně zamýš lené podniká ní DP. V rá mci konsolidace ná rodního hospodá řství bylo nutno doplnit stavy pracovníků v rozhodujících odvětvích ná rodního hospodá řství těmi pracovníky, kteří při živelném rozvoji hospodá řství v l. 1968 a 1969 z těchto odvětví odeš li. Vlá da v tomto směru udělala řadu opatření směřujících k ná vratu těchto pracovníků a k doplnění výrobních kapacit na žá doucí míru. Na úseku drobných provozoven to bylo usnesení vlá dy ČSR č. 156/1970 o zá sadá ch pro zřizová ní a o činnosti drobných provozoven. Toto usnesení reguluje počty pracovníků DP i rozsah jejich působnosti při možnosti povolení výjimek ONV. Rada MNV se podrobně 21. 7. 1970 zabývala usnesením vlá dy č. 156, v němž je konstatová no, že v této činnosti byly prová děny nezdravé služby, které vedly k obohacová ní kolektivů a jednotlivých pracovníků. Napříš tě drobné provozovny mohou provozovat jen určitou činnost, která v místě není zajiš ťová na jinou organizací nebo podnikem. Vlá dní usnesení v této činnosti omezuje i počet pracovníků a stanoví, že u DP MNV může být zaměstná no nejvýš e 25 pracovníků. V témže zasedá ní rada projednala usnesení rady NVP č. 103, které bylo přijato k realizaci opatření k regulaci podnikatelské činnosti organizací drobného socialistického podniká ní v hl. m. Praze. Bylo uloženo vedoucím KSM, DP, DS a investorskému středisku prověřit dneš ní hospodá řské smlouvy o dodá vká ch výrobků a prová dění prací uzavřené s hospodá řskými, společenskými a tělovýchovnými organizacemi, s přidruženou výrobou JZD, JRD aj. družstevními podniky, zda jsou v souladu s přísluš nými ustanoveními hospodá řského zá koníku. Dá le bylo uloženo důsledné uplatňová ní zá koníku prá ce u pracovníků ve vedlejš ím pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti a zejména prověřit, zda nedochá zí k naruš ová ní povinnosti pracovníka v hlavním zaměstná ní. Při prová dění těchto opatření se uká zalo, že z hlediska Modřan a Komořan bude účelnějš í zřídit místo DP technické služby. TS budou samostatnou rozpočtovou jednotkou s možností dalš ího rozvoje působnosti, zejména v zá jmu soustavného zlepš ová ní životního prostředí v obci. Z uvedených důvodů rada MNV 13. 10. 1970 konstatovala, že provoz jeslí a investorského střediska jsou v tělese DP cizím živlem, a souhlasila s jejich vyloučením z organizační struktury DP. Jinak zachovat DP s veš kerou dosavadní činností v rozsahu nezbytně nutném do 31. 12. 1971. Se zřízením TS počítat od 1. 1. 1972. O věci bylo v radě MNV znovu jedná no 24. 11. 1970. Rada, aby bylo v souladu se zá sadami vlá d. usnesení č. 156 k činnosti DP plně vyhověno, schvá lila připravit novou organizaci, která by zajiš ťovala dosavadní činnost DP, tzv. technické služby. Studie k zavedení rozpočtové organizace Technické služby byla vypracová na Krajskou organizací pro zavá dění nové techniky. Rada svým usnesením požá dala nadřízené orgá ny, NVP i ONV, o zařazení TS do plá nu na rok 1971. V této věci se konalo několik schůzek s vyš š ími orgá ny, ale nedospělo se ke kladnému vyřízení zdejš í žá dosti,


- 48 -

protože se tvrdě uplatňuje usnesení vlá dy o snížení apará tu v celém naš em ná rodním hospodá řství. Proto rada ONV 4 uložila radě MNV předložit konkrétní ná vrh na činnost DP v roce 1971, který by byl v souladu se zá sadami vlá d. usnesení č. 156. Rada MNV za účasti některých vedoucích odborů ONV 4 připravila žá dost o výjimky k činnosti DP v roce 1971. Podle žá dosti dojde od 1. 1. 1971 ke snížení počtu pracovníků ze 181 na 96 a dá le budou zruš eny vš echny činnosti, které nemohou být předmětem činnosti DP. Navrhovaný rozsah činnosti a počet pracovníků: Provozovna tě žby písku a skládky:

Těžba písku v obvodu Prahy 4 a jeho rozvoz vlastními povozy. Počet pracovníků 10.

Provozovna elektroúdržby:

Opravy a údržba pracovníků 5.

Truhlář ská provozovna:

Zabezpečuje služby obyvatelstvu. 3 pracovníci.

Provozovna strojních a mechanizač ních prostř edků:

Zabezpečuje údržbu a opravy vlastních mechanizačních prostředků. Počet pracovníků 7.

Provozovna stavební údržby:

Stavební prá ce v údržbě domovního a bytového majetku NV, opravy zařízení MNV v případech havarijního stavu. Účastní se na investičních pracích akcí Z. Počet pracovníků 21.

Provozovna pro údržbu komunikací, chodníků, pro č iště ní komunikací:

Zabezpečuje údržbu komunikací v délce 48 km, údržbu zeleně. Počet pracovníků 31.

Pomocný provoz:

Skladová ní materiá lu, vytá pění a úklid provozoven. Počet pracovníků 10.

Administrativa:

Evidence, fakturace, otá zky personá lní, mzdové. Počet pracovníků 9.

veřejného

osvětlení.

Počet

Celkem 96 pracovníků, z toho 40 v přechodném pracovním poměru. Rada ONV 4 schvá lila na své schůzi 15. 12. 1970 žá dost o výjimku pro DP na rok 1971. Rada MNV 5. 1. 1971 souhlasila s dohodou o převzetí investorského střediska mezi MNV a Projektovým a konstrukčním ústavem čs. keramických zá vodů. Podle dohody bude počínaje 1. 1. 1971 PKÚČKZ pokračovat v zajiš ťová ní rozpracovaných akcí dosavadního investorského střediska MNV. MNV objedná u PKÚČKZ pokračová ní inženýrské činnosti a uzavře s ním přísluš né hospodá řské smlouvy. S dosavadními pracovníky investorského střediska Jaroslavem Chrzem a Vlastou Brožkovou PKÚČKZ uzavřel k 1. 1. 1971 pracovní smlouvy. MNV pronajal PKÚČKZ v administrativní budově DP v Rohá čově ul. 2 kancelá řské místnosti. Rada ONV 4 i NVP projevily souhlas s ná vrhem na zřízení TS v Modřanech a rada NVP navrhla vlá dě ČSR, aby dala souhlas ke zřízení TS jako rozpočtové organizace zřízené a řízené MNV v Praze 4 – Modřanech. Svými příjmy a výdaji budou TS napojeny na


- 49 -

rozpočet MNV. Místní působnost se bude vztahovat na Modřany a Komořany a se souhlasem ná rodních výborů může být rozš ířena i na území těchto NV. TS převzaly po DP dostatečně velký provozní dvůr s vyhovujícím sprá vním, skladovým, dopravním, strojním a sociá lním zařízením, takže nebylo nutno nově zaklá dané TS vybavovat novými zá kladními a oběžnými prostředky. Hodnota zá kladních prostředků činí 2.800.000 Kčs a skladovaných zá sob materiá lu 1 mil. Kčs. Rada MNV vzala 25. 5. 1971 na vědomí, že rada ONV 4 souhlasí s ná vrhem na zřízení rozpočtové organizace TS Praha 4 – Modřany od 1. 1. 1972 s tím, že ná plň a rozsah činnosti této organizace bude upřesněn i v ná vaznosti na činnost podniku KSM.

Tiská rna Z popudu ONV 4 byla v radě MNV 24. 6. 1968 projedná vá na možnost vydá vá ní časopisu, který by sloužil společně Praze 4 i Modřanům, a v souvislosti s tím začala být projedná vá na i možnost zřízení vlastní tiská rny. Byla vypracová na studie, která řeš ila otá zku rentability, zajiš tění strojů a potřebného zařízení, ká drového obsazení, zařizovacích a provozních ná kladů. Předsedovi finanční a plá novací komise a vedoucímu finančního odboru bylo radou uloženo projednat předběžně s plá novacími orgá ny ONV 4 a NVP možnosti zajiš tění finanční úhrady z vyš š ího rozpočtu. 26. 2. 1970 rada studii projednala a bylo uloženo předložit písemný příslib o zajiš tění dodá vky strojů, příslib o bilančním přídělu papíru a před započetím prací předložit vyjá dření a stanovisko povolujících orgá nů. Tím historie skončila, dá le o tiská rně nebylo jedná no a také nebylo zřízeno.

Domovní sprá va Rok 1968 K 1. 1. 1968 měla DS ve sprá vě 160 domů, ve kterých bylo 843 bytů, z toho bylo v I. kategorii 131 bytů, ve II. 420, ve III. 103 a ve IV. 189. Kromě toho bylo v její sprá vě 70 nebytových jednotek /gará ží, provozoven/. V roce 1967 DS prodala 19 rodinných domků za 844.558 Kčs. Tržby byly odvedeny do rozpočtu MNV. V prodeji je ješ tě 33 domků v hodnotě cca 800.000 Kčs. Na údržbu bytového fondu bylo by třeba pro rok 1968 cca 860.000 Kčs. ONV Prahazá pad byla vš ak přidělena čá stka 670.000 Kčs a navíc je v této čá stce rekonstrukce havarijního případu domu čp. 70, u něhož se počítá s ná kladem cca 200.000 Kčs. V roce 1968 byl schvá len prémiový řá d vedoucího DS. Prémiová sazba činí 25 % zá kladního platu. Rada MNV uložila vedoucímu DS, aby na objekty, u kterých je možná ná stavba bytových jednotek, bylo v dohodě s plá novací komisí a komisí finanční zadá no vypracová ní projektových dokumentací. Ná klady na materiá l hradí v těchto případech DS. Tímto způsobem byla v roce 1968 získá na 1 bytová jednotka. V roce 1968 byla provedena ná stavba čp. 35, adaptace společenských místností Na Havrá nce a dodavatelsky byla provedena oprava domu čp. 70, kde byly překročeny ná klady o 30.000 Kčs na 230.000 Kčs. Překročení bylo způsobeno technickými zá vadami, které se objevily při prová dění stavby. Kromě toho byl zaveden vodovod a vylepš eno sociá lní zařízení. Vlastní údržbá řskou četou byly prová děny hlavně prá ce pokrývačské, klempířské a zednické. Pokrývači na střechá ch s malým sklonem a s neúnosnými krovy prová děli překlady střech prefabrikovanou plechovou krytinou. Zedníci pracovali hlavně na izolaci zdiva v suterénech domů, na opravá ch komínů a feká lních jímek.


- 50 -

V roce 1968 se DS nepodařilo, aby KSM přijímaly a přednostně vyřizovaly objedná vky DS. Původní plá n pracovníků v přepočteném stavu byl 7, ve skutečnosti vš ak byl 15 osob. V roce 1968 byl plá nová n prodej 18 rodinných domků, ve skutečnosti vš ak byla prodá na jen ½ domu čp. 1029. K 31. 12. 1968 měla DS ve sprá vě 859 bytů a 176 nebytových jednotek. Nebytové jednotky jsou užívá ny socialistickým sektorem a ná jemné činí ročně 310.000 Kčs. Skutečné ná klady činily v roce 1968

2.538.407,23 Kčs,

tržby a výnosy

1.364.630,74 Kčs,

příděl na ztrá tu od MNV

1.375.667,71 Kčs.

Rok 1969 Rada uložila 13. 5. 1969 DS, aby ukončila přípravy na ná stavbu 7 bytů do půdních prostor. Vlastní údržbá řská četa byla po celý rok 1969 zaměstná na odstraňová ním š kod ze zimního období. Byly prová děny opravy střech, komínů. Byla provedena výměna kotlů ústředního topení v domech čp. 1619, 1620 a 9. Neplnění oprav dodavatelským způsobem se podařilo vyrovnat překročením úkolů vlastní údržbá řské čety. Celková plá novaná ztrá ta vyplývající z hospodaření DS 1.131.000 Kčs nebyla překročena, naopak bylo docíleno úspor proti plá nu v čá stce 60.000 Kčs.

Rok 1970 Podle delimitační smlouvy byl OSP Praha-zá pad povinen v roce 1970 provést proudovou opravu domů v hodnotě 2 mil. Kčs. Odmítl vš ak smlouvu podepsat s odůvodněním, že k provedení těchto prací nemá potřebnou kapacitu, protože musí přednostně plnit vlá dní úkol, tj. zúčastnit se výstavby bytových jednotek. Tak se stalo, že v 1. pololetí 1970, ačkoliv bylo třeba provést na údržbě domů jak předložky střech, tak i klempířské prá ce, dodavatelské podniky OSP Praha-zá pad a KSM neprovedly ani jedinou prá ci těchto profesí. Dokonce na zednické prá ce nepřijímají žá dnou objedná vku. Údržbá řské prá ce mohly být prová děny jedině proto, že byli získá ni pracovníci z doplňkových zdrojů podle vlá d. usnesení č. 66/1966 Sb. Tato možnost byla ovš em zruš ena vyhl. č. 100/1970 Sb., podle níž plá novaný stav pracovníků nesměl být zvýš en bez souhlasu nadřízeného orgá nu. Důsledek byl, že DS byla nucena omezit údržbu bytového fondu. Při tom DS ve zprá vě radě MNV poznamenala, že ná klady na prá ce prová děné dodavatelsky jsou několikaná sobně vyš š í než ná klady na prá ce prová děné vlastní údržbá řskou četou a přitom ani kvalita dodavatelských prací neodpovídá požadovaným normá m. Rada MNV uložila proto vedoucímu odboru KHaS ve spoluprá ci s plá novacím odborem prosadit u nadřízených orgá nů výjimku z této vyhlá š ky a zajistit opravy vlastní údržbá řskou četou. DS v roce 1970 spravovala 846 bytů ve 155 domech se 169 nebytovými jednotkami. Pořizovací cena spravovaných zá kladních prostředků k 31. 12. 1970 činila 63.708.000 Kčs. Příjmy za užívá ní bytů činily 735.000 Kčs, z nebytových prostor 297.000 Kčs, gará ží 22.000 Kčs, ostatní příjmy 8.000 Kčs, celkem 1.062.000 Kčs.


- 51 -

Vydá ní: mzdy domovníků opravy bytového majetku odpisy zá kladních prostředků sprá vní režie ostatní režie

29.000 1.468.000 811.000 170.000 130.000

celkem

2.608.000 Kčs

V roce 1970 DS zaměstná vala: technicko-hospodá řš tí pracovníci 5, údržbá ři 23, topiči 5, domovníci 9, ostatní pracovníci 1, celkem 43. Po odchodu vedoucího DS Antonína Chmely do důchodu byl za vedoucího DS přijat Ladislav Ondrá ček, předseda komise pro ochranu veřejného pořá dku a člen rady MNV.

Rok 1971 V roce 1971 byly prodá ny 2 rodinné domky čp. 2007 a 2008 v hodnotě 190.000 Kčs. DS převzala zpět od RaJ do své operativní sprá vy dům čp. 9. Objem oprav bytového fondu byl na rok 1971 plá nová n v hodnotě 2.600.000 Kčs, bylo splněno 2.422.000 Kčs, z toho dodavatelsky 1.514.000 Kčs z plá novaných 1.850.000 Kčs. Vlastní údržbá řskou četou bylo udělá no prací za 908.000 Kčs z plá novaných 750.000 Kčs. V údržbě domů je hlavním problémem zajiš tění pokrývačských prací, oprav komínů a fasá d, které se nepodařilo zajistit pro nedostatek pracovníků těchto profesí. DS má vlastní údržbá řskou četu, zaměstná vá 23 údržbá řů v přepočteném stavu, z toho je 6 kmenových zaměstnanců. Ostatní pracují pro DS jako brigá dníci s povolením zaměstnavatele. Jsou to pokrývači, zedníci, instalatéři, elektrotechnici, sklená ři, truhlá ři ap. Z větš ích prací bylo touto četou provedeno přeložení střechy na 20 domech, vybudová no ÚT v čp. 242 Na Havrá nce, rekonstrukce rozvodu a výměna topných těles v čp. 9. DS měla v roce 1971 ve své sprá vě 8 kotelen na ÚT. Na mzdá ch bylo v roce 1971 vyplaceno pro vš echny zaměstnance DS 756.000 Kčs místo plá novaných 713.000 Kčs. Překročení bylo povoleno plá novacím a finančním odborem ONV 4.

Rozpočty MNV Rok 1968 Původní ná vrh rozpočtu na rok 1968 byl delimitová n s rozbory od ONV Praha-zá pad na ONV Praha 4 a zde byl upraven na: příjmy podle upraveného rozpočtu skutečnost výdaje podle upraveného rozpočtu skutečnost hrubý přebytek za rok 1968 činí


9.778.000 12.879.000 9.770.000 11.465.000 1.414.000

- 52 -

Kčs

Čá st problémů, které se za dřívějš í územní organizace nepodařilo vyřeš it po řadu let, byla vyřízena již v prvním roce nového územního uspořá dá ní. Jsou to rekonstrukce Riegrovy a Sokolovské ul., I. etapa rekonstrukce veřejného osvětlení, zavedení nové autobusové linky č. 150, instalace ÚT v 1. ZDŠ. Mimořá dné dotace z vyš š ího rozpočtu: z vlá dní rozpočtové reservy zvlá š tní rozpočtová funkcioná řům

2.493.600 Kčs

dotace

na

úpravu

odměn

uvolněným

16.000 Kčs

původně plá novaný objem subvence z vyš š ího rozpočtu 809.000 Kčs byl rozhodnutím ONV 4 upraven na

1.541.000 Kčs

Rok 1969 Ve struktuře finančního plá nu a rozpočtu na rok 1969 doš lo k několika významným změná m. V tomto roce nebudou KSM odvá dět do rozpočtu MNV odvody z hrubého důchodu ani ostatní odvody a místo toho nastoupí důchodová daň, kterou bude podnik přímo odvá dět ONV 4. Jako ukazatel byl pro KSM stanoven odvod daně důchodové v čá stce 1.408.000 Kčs. Dalš í výrazná změna je v tom, že odvody oborově řízených výrobních a obchodních organizací ve výš i 1 % hrubého důchodu nejsou v roce 1969 obsahem přímých rozpočtů MNV, ale jsou těmito odvá děny do stá tního rozpočtu jiným způsobem. Tímto opatřením se stá vá rozpočet MNV ve vztahu ke stá tnímu rozpočtu přídělovým a nikoliv jiným, jak tomu bylo v minulých létech, kdy MNV ze svých příjmů odvá děl přebytek rozpočtu do vyš š ího stá tního rozpočtu. Tyto příjmové položky rozpočtu jsou nahrazová ny dotacemi z vyš š ího rozpočtu a subvencemi. Jako uká zku připojuji přehled, kolik podle zá pisu o zasedá ní rady MNV z 25. 2. 1969 činil 1 % odvod hrubého důchodu místních průmyslových a obchodních organizací do rozpočtu MNV: Čs. čokolá dovny Elektropřístroj Grafotechna Chirana Léčiva Mikrotechna Modřanské strojírny Cukrovar Sport Technoplyn Domá cí potřeby atd.

463.375 370.925 27.962 258.261 217.466 349.052 867.676 233.825 44.032 1.128 41.068

Kčs

Podle rozpisů zpřesněné hospodá řské směrnice plá novacího odboru ONV 4, který byl radou ONV 4 schvá len jako definitivní, sestavil finančně plá novací odbor MNV rozpočet příjmů a vydá ní na rok 1969. Souhrn příjmů 10.473.000 Kčs zajiš ťuje souhrn výdajů v téže výš i. Z celkových příjmů rozpočtu představují vlastní příjmy 23,3 %, dotace a subvence 76,7 %. Původně schvá lený rozpočet příjmů na rok 1969 11.818.000 Kčs byl během roku 1969 upraven na 9.895.000 Kčs, tj. snížen o 1.923.000 Kčs. Snížení bylo způsobeno tím, že z rozpočtu byly vyčleněny odvody KSM 3.040.000 Kčs, které podnik v tomto


- 53 -

roce odvá děl ve formě důchodové daně přímo ONV 4. Naproti tomu byly příděly zvýš eny o 1.117.000 Kčs a zmíněný rozdíl je prá vě ona čá stka 1.923.000 Kčs.

Rok 1970 Rok 1968 znamenal oslabení centrá lního řízení naš í ekonomiky, které svými důsledky pokračovalo i v roce 1969. Projevovalo se to v neká zni podniků v prosazová ní vlastních individuá lních zá jmů nad společenskými, v nezajiš ťová ní potřebného sortimentu výroby, v prudkém růstu cen, v neúnosném stoupá ní mezd, které neodpovídaly vynaložené prá ci, v uvolňová ní pracovní morá lky, živelně byly zahajová ny i velké stavby. Hospodá řská směrnice vlá dy pro rok 1969 měla zabrá nit dalš ímu prohlubová ní ekonomické nerovnová hy. Ješ tě i v roce 1969 trval nepříznivý vztah mezi růstem produktivity prá ce v průmyslu a růstem průměrných mezd, přece se vš ak zvyš uje zá vaznost stá tního plá nu, zvýš ení ká zně podniků i zvýš ení pracovní morá lky. Proto i rozpočet na rok 1970 má protiinflační charakter, směřuje k omezení veřejné spotřeby, zejména tvrdě trvá na dodržová ní mzdových fondů. Podle schvá leného plá nu rozpočtu a rozvoje na rok 1970 byl úhrn vš ech příjmů 10.159.000 Kčs, v tom ostatní příjmy 2.453.000 Kčs. odvody hospodá řských organizací daně a poplatky příjmy z činnosti rozpočtových organizací dotace z vyš š ího rozpočtu subvence z vyš š ího rozpočtu

823.000 562.000 1.068.000 4.034.000 3.622.000

Výdaje byly stanoveny ve výš i příjmů. Rozpočet MNV na rok 1970 byl posílen dotací z vlá dní rozpočtové reservy o 1.532.600 Kčs. Z této čá stky bylo použito: opravy chodníků a komunikací rekonstrukce š kolní jídelny a opravy ZDŠ vVnitřní vybavení kina a zařízení kina vnitřní sprá va

954.700 319.300 223.600 62.700

Výsledky hospodaření MNV za rok 1970: Příjmy: Upravený rozpočet Skutečné příjmy

Výdaje: 12.209.000 Kčs 14.411.900 Kčs

Upravený rozpočet Skutečné výdaje

12.209.000 Kčs 12.001.000 Kčs

Přebytek příjmů činí: 2.410.900 Kčs

Rok 1971 Podle zprá vy o plnění plá nu a rozpočtu za rok 1971 činily celkové příjmy a výdaje: Příjmy podle: Původního rozpočtu Upraveného rozpočtu Skutečné příjmy


Výdaje podle: 10.293.000 Kčs 13.980.000 Kčs 16.445.000 Kčs

- 54 -

Původního rozpočtu Upraveného rozpočtu Skutečné výdaje

10.293.000 Kčs 13.980.000 Kčs 13.916.000 Kčs

Příjmy byly tedy překročeny o 2.465.000 Kčs a na výdajích bylo uspořeno 64.000 Kčs. Hlavní důvod překročení neplá novaných příjmů, které jsou hlavním zdrojem fondu reserv a rozvoje, pramení z odvodu přebytků zařízení MNV Drobných provozoven.

Inventarizace Každoročně je k 31. prosinci prová děna inventarizace zá kladních prostředků, drobných a krá tkodobých předmětů a materiá lních zá sob. V inventá ři je uveden i majetek Osvětové besedy, Městské lidové knihovny a Drobných provozoven. Pro rok 1968 provedu rozvrstvení zá kladních prostředků, pro dalš í léta je pak uvedu jednou cifrou.

Rok 1968: Zá kladní prostředky: Z toho:

34.768.014

budovy stavby rozvod zařízení porosty inventá ř DKP od 300 do 3.000 Kčs DKP do 300 Kčs materiá lové zá soby

Celkem:

13.571.818 16.388.341 1.737.291 88.903 2.981.561 1.563.205 547.946 272.310 37.151.475

Kčs

Rok 1969: 39.327.813

Zá kladní prostředky: DKP od 300 do 3.000 Kčs DKP do 300 Kčs materiá lové zá soby Celkem:

1.796.762 630.086 613.729 42.368.390

Kčs

Rok 1970: Zá kladní prostředky:

44.985.600

DKP od 300 do 3.000 Kčs DKP od 60 do 300 Kčs materiá lové zá soby Celkem:

2.218.200 475.900 1.034.400 48.714.100

Kčs

Rok 1971: Zá kladní prostředky:

42.656.679

DKP od 300 do 3.000 Kčs DKP od 60 do 300 Kčs materiá lové zá soby majetek drobných provozoven Celkem:


- 55 -

2.252.820 645.049 102.538 972.923 46.630.009

Kčs

Občanské vý bory Občanské výbory i v tomto období prová děly svoji zá služnou činnost, být pojítkem mezi MNV a občany. Prová dějí jak příkazy, tak i přiná š ejí podněty pro jeho prá ci. Navíc v tomto volebním období jednak byly připravová ny volby do NV na jaře 1968, skutečně pak byly provedeny v roce 1971. Prá ce OV je poznamenaná na vš ech brigá dá ch a akcích Z. V květnu 1971 byli svolá ni na společnou schůzi poslanci MNV, předsedové OV a se souhlasem MV KSČ i předsedové uličních výborů KSČ na poradu k projedná ní přípravy veřejných schůzí s občany. Prvořadým úkolem této schůze bylo upevnění spojení NV, poslanců a OV pokud možno s největš ím počtem občanů v jednotlivých obvodech.

Sbor pro občanské ná lež itosti Sbor pro občanské zá ležitosti provedl v roce 1968-9 vítá ní novorozeňat. Bylo pozvá no 107 dětí, dostavilo se 70. Bylo gratulová no ke 3 zlatým a k 18 stříbrným svatbá m. Po krá tké besedě s branci ročníku 1950 bylo předá no 101 braneckých průkazů. Účast branců byla 100%. V tomto roce nebylo prová děno předá vá ní občanských legitimací 15letým. Z rozpočtované čá stky 2.000 Kčs bylo vydá no 1.191 Kčs. Z původních 18 členů sboru a 13 členů občanských výborů je jen 7 osob činných. Rada MNV přijala ná vrh na novou formu vítá ní novorozeňat a uzavírá ní sňatků. Dětem a snoubencům budou předá vá ny vhodné upomínkové předměty. Finanční ná klady na koupi těchto předmětů byly již zařazeny do rozpočtu na rok 1969. V roce 1970 byly koná ny 3 schůze sboru. Pracovali v něm Antonín Fiřt, Jaroslav Kaftan, Ludmila Maš ťalková , Františ ek Pejřil a Zdenka Steklá . Při akcích pomá hala Anežka Herclová . Byla uspořá dá na dvě slavnostní vítá ní novorozeňat. Bylo pozvá no 102 dětí, dostavilo se jich 63. K dobrému průběhu slavnosti pomohly členky ČsČK a děti z 2. ZDŠ. Při zá pisu do Pamětní knihy byly dětem předá ny upomínkové knížky a hračky v celkové ceně 4.227 Kčs. Počínaje rokem 1970 nejsou na zdejš ím MNV uzavírá ny sňatky, ačkoliv MNV je matričním úřadem. MNV nemá totiž místnost, která by byla důstojným prostředím pro obřad sňatku. Ve 14 případech bylo blahopřá no starš ím občanům při jejich narozeniná ch. Byly jim při tom předá ny dá rky v hodnotě 2.106 Kčs. Byly zakoupeny květiny a věnce v ceně 1.918 Kčs při příležitosti oslav 25. výročí osvobození a pohřbů. O vá nocích byli navš tíveni zdejš í občané v domovech důchodců a byly jim předá ny dá rky. Výlohy byly hrazeny z rozpočtu sociá lní komise MNV. Z rozpočtované čá stky pro rok 1970 v čá stce 12.000 Kčs bylo čerpá no 8.251 Kčs. V roce 1971 bylo prová děno vítá ní novorozeňat v zasedací síni Technických služeb. Bylo provedeno 7x. Bylo navš tíveno 48 jubilantů, kterým byly předá ny upomínkové balíčky v ceně 10.649 čs. O vá nocích bylo navš tíveno 20 zdejš ích občanů v domovech důchodců. V 7 případech se předseda sboru rozloučil se zdejš ími zemřelými občany. Byly zakoupeny věnce v hodnotě 400 Kčs.


- 56 -

Stíž nosti občanů V roce 1968 bylo podá no 14 stížností, z toho bylo 13 oprá vněných. 22. května 1969 byl plená rním zasedá ním MNV schvá len ná vrh zá sad pro vyřizová ní připomínek poslanců a občanských výborů. Připomínky budou vyřizová ny do 30 dnů. Připomínka se považuje za vyřízenou, bylo-li zabezpečeno opatření, které z ní vyplývá , a podatel byl o tom vyrozuměn, nebo bylo-li podateli ozná meno, že opatření nelze realizovat. Za upozornění se považuje ústní upozornění nebo písemné podá ní poslance nebo občanského výboru. V roce 1969 bylo podá no 8 stížností, jedna z nich byla neodůvodněná , 2 stížnosti se týkaly pečiva, v jednom případě malá vá ha, v druhém byl drá tek v pečivu, 2 stížnosti byly na vedoucí pracovníky v obchodu. V roce 1969 bylo podá no 7 připomínek občanských výborů a 3 připomínky poslanců MNV. Kromě evidovaných stížností bylo mnoho stížností přednesených ústně funkcioná ři MNV při nejrůznějš ích příležitostech, mj. i na nedostatečné zá sobová ní vodou, na přestupky pá chané nezjiš těnými pachateli, např. vytlouká ní oken ve š kolá ch, ničení š kolního zařízení, ničení dopravních značek na komunikacích, vytlouká ní oken v čeká rná ch při autobusových tratích, poš kozová ní vývěsních skřínek, střílení do žá rovek veřejného osvětlení aj. V roce 1970 bylo u MNV evidová no 7 stížností, KSM jich vyřizovaly 226 /hlavně na nedostatky při odvozu popela a na kvalitu prá ce prá delny a chemické čistírny/, u DS bylo podá no 10 stížností /čiš tění společných prostor domu, vybavení bytů, osvětlení ap./. V roce 1971 bylo podá no 17 stížností, 5 bylo oprá vněných, 10 neoprá vněných, 2 byly postoupeny jinému orgá nu k vyřízení.

Ú ř ední budova MNV Vá žným nedostatkem Modřan je mj. úřední budova MNV, která nevyhovuje jak svojí velikostí, tak i vybavením. Ačkoliv MNV je matričním úřadem, MNV musel v roce 1970 zastavit koná ní svatebních obřadů, protože místnost k tomu určená nebyla důstojná svému poslá ní. Tyto nedostatky jsou dobře zná my vedení MNV, proto do akčního programu pro období 1968-1971 byla dá na nutnost přístavby. Zvlá š ť naléhavě bylo o věci jedná no v roce 1968. 16. 1. 1968 se rada MNV usnesla zaslat dopis Výrobnímu a stavebnímu družstvu Stavba, zda by zařadilo dostatečně nebo nad plá nované úkoly roku 1968 akci přístavby svatební síně. Dokonce byla rada MNV ochotna v kladném případě poskytnout mimořá dný příplatek nad rozpočtovou cenu podle vzá jemné dohody a platných předpisů. 9. 4. 1968 rada MNV uložila komisi výstavby, aby zahá jila stavební řízení věci přístavby NV. Na podkladě tohoto usnesení byla opatřena kompletní projektová a rozpočtová dokumentace, přístavba byla územně projedná na a byl zajiš těn souhlas vš ech přísluš ných orgá nů a organizací. Zbývalo jen projednat se sousedy některé jejich ná mitky. Tyto ná mitky arch. hl. m. Prahy uznal za bezvýznamné a ve stavebním řízení byly jako liché zamítnuty. Po přístavbě by úřední budova MNV měla 13 kancelá ří, 1 místnost pro rozhlasovou ústřednu, 1 čeká rnu a soubor 5 místností pro svatební obřady včetně vstupní haly. Mezitím se objevil nový ná vrh na řeš ení situace. 25. 7. 1968 tajemník MNV Starý informoval radu MNV o služební cestě do Ostravy, které se ješ tě zúčastnil vedoucí odboru výstavby Chvojka a Šoltýz. S Vítkovickými železá rnami bylo sjedná no, že by mohly ješ tě na 3. čtvrtletí zařadit do plá nu zhotovení železné konstrukce administrativní budovy o 9-13 podlažích, ná klad by činil 4-6 mil. Kčs. V kladném případě Vítkovické železá rny žá daly o sdělení jména projektanta. Ješ tě v téže schůzi


- 57 -

rada MNV ustavila skupinu ve složení Ing. Manoch, M. Svoboda, Ing. Fric, Sedlá k a Chvojka, která měla projednat otá zku výstavby administrativní budovy a předložit radě konkrétní ná vrh. Pracovní skupina navrhla 16. 8. 1968 objednat u Projektového ústavu zpracová ní studie souboru staveb š irš ího území, ve kterém se uvažuje s výstavbou administrativní budovy, tj. Tylova ná městí. Na podkladě poptá vkové objedná vky z 30. 8. 1968 předložil Pražský projektový ústav ná vrh hospodá řské smlouvy na akci “Architektonická studie Modřan-centrum“ s termínem odevzdá ní 3. 5. 1969 za 50.000 Kčs. Rada MNV souhlasila s jejím uzavřením. Na podkladě tohoto jedná ní rada MNV 24. 9. 1968 zastavila dalš í řízení ve věci přístavby úřední budovy s odůvodněním, že nejdéle do 4 roků má být v Modřanech postavena sprá vní budova o 13 podlažích, kde by pak byl ve 2 podlažích umístěn MNV. Předpoklad byl označen za reá lný, protože stavební ná klad by činil 10-15 mil. Kčs a k výstavbě by mohlo dojít, kdyby se pro ten účel sdružilo více organizací. Výdaje s přístavbou by pak byly zbytečné. Proti tomuto rozhodnutí podaly stížnost zaměstnanecké složky MNV jak ZV ROH, tak i ZO KSČ, jejichž zá stupci se zúčastnili zasedá ní rady MNV, kde předložili dopis, ve kterém bylo podrobně objasněno jejich stanovisko. Po diskusi se rada MNV 8. 10. 1968 usnesla provést rozbor dopisu a zaujmout pak k němu stanovisko, uložila Ing. Fricovi přizvat k jedná ní na MNV zá stupce Pozemních staveb a prověřit zajiš tění stavby u dodavatele. Tím bylo jedná ní o úřední budově MNV skončeno. Nebyla provedena přístavba, ani nebyla postavena zmíněná 13podlažní administrativní budova.

Archiv Archiv MNV byl umístěn v zamokřené přízemní komoře ná dvorní přístavby čp. 66. Byl v dezolá tním stavu, pro nedostatek místa byly spisy uloženy na podlaze a postupně byly navrš ová ny. Na zá kladě schvá lení rady MNV byla 27. 12. 1968 uzavřena dohoda o provedení prá ce s Antonínem Vlčkem, kroniká řem obce. Týž se zavá zal provést za úplatu uspořá dá ní archivu MNV do 31. 12. 1969. Archiv byl uspořá dá n podle směrnic ministerstva vnitra ze 4. 1. 1958 č.j. NV/3-10262/1968. Archiv je uložen ve 3 místnostech, účetní archiv je jednak v podkroví úřední budovy MNV, jednak v jedné místnosti v přízemí domu čp. 66, v dalš í místnosti téhož domu je archiv ostatní administrativy MNV. Uspořá dá ní archivu bylo provedeno ve sjednané lhůtě, skartace vš ak byla provedena později, aby kroniká ř si mohl vyhledat ze skartačního materiá lu spisový materiá l důležitý pro vývoj obce. Tento materiá l byl pak uložen do archivu kroniky. V roce 1970 byly rozmnoženy číselné znaky, jich bylo použito při uspořá dá ní archivu a zá roveň byla provedena instruktá ž pracovníků apará tu MNV.

Ú hrada za už ívá ní nebytový ch prostor Od 1. ledna 1968 platí vyhlá š ka č. 98/1967 Sb., o úhradě za užívá ní nebytových prostor. Uplatnění této vyhlá š ky v plném jejím rozsahu má velký vliv na výš i ná jemného, ná jemné se zvyš uje až na pětiná sobek. Proto komise SaMV podala radě MNV ná vrh v určitých případech, jak to umožňuje § 1, čl. 13, odst. 6 cit. vyhlá š ky, na ponechá ní dosavadní výš e ná jemného.


- 58 -

Domovní ř á d - Vyhlá ška o chovu a drž ení psů, koček aj. zvíř at na území Modř an Plená rním zasedá ním MNV byl 14. 5. 1970 schvá len domovní řá d a vyhlá š ka o chovu a držení psů, koček aj. zvířat na území Modřan. Domovní řá d se vztahuje na vš echny obytné domy v Modřanech s výjimkou domů stavebních a bytových družstev, která si vydá vají domovní řá dy vlastní. Pro specifické poměry Modřan, zá stavba je z 80 % rodinnými domky, nebylo možné převzít domovní řá d platný pro Prahu. Úprava byla provedena v souladu s občanským zá koníkem. Ná vrh byl vypracová n externím pracovníkem MNV Dr. Bryndou a před schvá lením byl projedná vá n v odvětvových komisích, v Domovní sprá vě a v občanských výborech. Vyhlá š ka o chovu a držení domá cího zvířectva na území Modřan je poněkud odliš ná od předpisu platného pro Prahu. Předpis pro Prahu umožňuje chov domá cích zvířat jen po předchozím úředním souhlasu. Vyhlá š ka platná pro Modřany rozliš uje souvislou zá stavbu od zá stavby rodinnými domky. Pražskou úpravu přejímá jen pro místa se souvislým zastavěním a pro velké, byť izolované domy. Zde je možný chov domá cího zvířectva jen po předchozím souhlasu MNV. V ostatních územích Modřan a Komořan je jejich chov možný, s tím ovš em, že může být případ od případu zaká zá n, zjistí-li se, že zvířata působí hygienické zá vady nebo š kodu na cizím majetku, zejména na zemědělských kulturá ch.

Srpen 1968 Nedílnou součá stí vývoje Modřan je i politická krize roku 1968. Jaká byla ná lada v obci? Předseda informuje radu MNV 21. 5. 1968 o založení přípravné rady Juná ka. Rada vzala zprá vu na vědomí a delegovala Ing. Há ka, aby se zúčastnil její první schůzky 7. června 1968. Rada MNV 18. 6. 1968 a plénum 4. 7. 1968 souhlasí, aby Josef Vá ňa provozoval samostatně zahradnictví na vlastním pozemku. Rada MNV 16. 7. 1968 vzala na vědomí dopis přípravného výboru TJ Sokol, kterým oznamuje své ustavení. Přípravný výbor se již dohodl s TJ Spartak o uvolnění sokolovny na jeden den v týdnu pro pravidelná cvičení. Svoje stanovisko k srpnovým udá lostem vyjá dřil obvodní výbor a předsedové zá kladních organizací KSČ 28. srpna 1968. Rada MNV pověřila 8. 10. 1968 předsedu MNV, aby na zá kladě pozvá ní Svazu českých, moravských a slezských měst a obcí se zúčastnil zasedá ní výkonného výboru Světové federace sdružení měst, která se konala 9. 10. 1968. Předseda MNV informoval radu MNV 30. 10. 1968 o zasedá ní rady Svazu českých a moravských měst, kterého se zúčastnil. Na jeho ná vrh rada MNV schvá lila, aby se Modřany přihlá sily do tohoto svazu. Plénum MNV s tímto členstvím souhlasilo 19. 12. 1968. Ve věci srpnových udá lostí plénum MNV přijalo 29. 8. 1968 určitá usnesení. Na doporučení předsedy MNV byla tato usnesení plénem MNV zruš ena 18. 12. 1969 s odůvodněním, že prohlá š ení poslanců byla přijata pod vlivem tehdejš ích udá lostí, o kterých jsme byli nesprá vně informová ni. Zá roveň doporučil ke zruš ení usnesení z 19. 12. 1968 o členství ve Svazu měst. V době přijetí tohoto usnesení nebylo možno rozeznat nesprá vný zá měr této organizace, která odporovala zá jmům socialistického stá tu. Politická krize ovlivnila i koná ní voleb do NV vš ech stupňů, které se měly konat podle usnesení předsednictva NS z 9. 1. 1968 v neděli 19. května 1968. Pro tehdejš í politické poměry byly volby odloženy. Z ústavního hlediska situaci řeš í ústavní zá kon č. 117 z 15. 10. 1969 o prodloužení volebního období NV. Směrnice vlá dy ČSR o opatřeních souvisejících s prodloužením volebního období NV podle úst. č. 117/1969 Sb. vysvětlují, proč zatím nebylo možno přistoupit k volbá m


- 59 -

do zastupitelských sborů. Současná politická krize si vš ak žá dala řeš it naléhavé problémy a přitom v prodlouženém volebním období řada poslanců nevykoná vala z různých důvodů svou funkci a na uvolněné poslanecké funkce se vš ude neprová děly doplňovací volby. Byli i poslanci, jejichž postoj nedá val zá ruku, že budou řá dně plnit úkoly dané NV. Bylo proto třeba přistoupit k opatřením, která by zajistila doplnění a zkvalitnění kolektivních orgá nů NV. Bylo třeba vyměnit poslance, kteří nesplňovali předpoklady pro dalš í prá ci v NV a nedá vali zá ruku, že budou aktivně prosazovat politiku KSČ, NF a vlá dy. Při doplňová ní počtu poslanců mohl NV snížit počet poslanců pod minimum stanovené v § 13 z. č. 69/1967 Sb., bylo vš ak doporučeno dodržovat předepsané minimá lní počty. Přijetím úst. z. č. 117 mohl být poslanec zproš těn své funkce podle § 3, odst. 1 úst. z., mohl se své funkce vzdá t nebo mohl být svými voliči z funkce odvolá n. Úst. z. č. 117/1969 Sb. rozš iřuje důvody zá niku poslanecké funkce o ustanovení, že zastupitelský sbor může zprostit svého poslance funkce, navrhne-li to orgá n NF proto, že bez vá žného důvodu neplní po delš í čas svoji poslaneckou funkci nebo svojí činností naruš uje politiku NF. Poslanec může být též zproš těn funkce, byl-li prá voplatně odsouzen pro trestný čin. Nyní, jak se v Modřanech projevily důsledky úst. z. č. 117/1969 Sb., 20. ledna 1970 bylo v radě MNV vzato na vědomí usnesení 30. plená rního zasedá ní NVP a bylo uloženo provést hodnocení vš ech poslanců MNV a projednat s místním výborem NF rezignace a odvolá ní poslanců ve smyslu cit. úst. z. a předložit po projedná ní s MV NF ná vrh na doplnění pléna MNV. V plénu MNV 26. 2. 1970 byla přijata rezignace poslanců MNV: Vá clav Pradá č, Jan Kneifel, Vá clav Průš a, Vlastislav Pěknice, Marie Michněvičová , Stanislav Motyčka, Miroslav Černý, Emil Bialoš a Jaroslav Svoboda. Z funkce poslance byli odvolá ni: Věroslav Petřina, Jan Hromá dka a Miroslav Vá gner. Za poslance byli zvoleni: Jana Vižď urová , Marie Čubová , Vá clav Fejt, Josef Fanta, Jan Vraný a Františ ek Kortus. Tím byl počet poslanců pléna MNV upraven na 54. Ze zá pisu o jedná ní rady MNV z 18. 8. 1970 zjiš ťujeme, že usnesením plená rního zasedá ní ONV Praha 4 byli začleněni do poslaneckého obvodu ONV Praha 4 bývalí poslanci modřanského obvodu ONV Praha-zá pad: Karel Horá k, stal se členem hospodá řské komise, Marie Schutová , stala se členkou plá novací komise, Ing. Jaroslav Svoboda, stal se členem komise pro výstavbu, a Marie Tejkalová , stala se členkou sprá vní komise interrupčního řízení. Politická krize z roku 1968 doznívá na celostá tní konferenci NV ČSR, která se konala 18. května 1970 u příležitosti oslav 25. výročí osvobození a vzniku NV. Svým obsahem navá zala na konferenci komunistických funkcioná řů NV z roku 1969. V současné době je hlavním úkolem NV upevňovat vedoucí úlohu strany v prá ci orgá nů i apará tu NV. Politicko-výchovnou činnost předevš ím zaměřit na otá zky proletá řského internacionalismu, na přá telství s SSSR a na otá zky socialistického vlastenectví. Je třeba důsledně dokončit naplnění úst. zá k. č. 117/1969 Sb. k očistě NV a sbory poslanců doplnit lidmi politicky pevnými a odborně zdatnými při uplatňová ní třídních hledisek. K zabezpečení zá věrů celostá tní konference NV byla radou MNV schvá lena pracovní skupina k vypracová ní tezí pro svolá ní celomodřanského aktivu. Jeho členy byli jmenová ni předseda MNV Bedřich Müller, místopředseda MNV Oldřich Sedlá k, tajemník MNV Zdeněk Starý, Ing. Há k a Ing. Svoboda. Veřejná stranická konference funkcioná řů NV se konala 19. 11. 1970 s programem: Hlavní úkoly NV v současné době a jejich úspěš né zajiš ťová ní. Odložené volby do NV se konaly 26. a 27. listopadu 1971. Z 8.667 zapsaných voličů se zúčastnilo voleb 8.568, tj. 99,67 %. Před volbami bylo uspořá dá no 17 veřejných schůzí a volby byly provedeny v 8 volebních místnostech.


- 60 -

Krize z roku 1968 měla důsledky nejen politické, ale i hospodá řské. Z hospodá řského hlediska rok 1968 znamenal oslabení centrá lního řízení naš í ekonomiky. Projevovalo se to v neká zni podniků, v prosazová ní vlastních sobeckých zá jmů nad zá jmy společenskými, v nezajiš ťová ní potřebného sortimentu výroby, v prudkém růstu cen a v neúnosném vzestupu mezd, které neodpovídaly výkonu, a v uvolnění pracovní morá lky. Touto věcí se pochopitelně musela zabývat i rada MNV. 23. 6. 1970 projedná vala vlá dní usnesení ČSR o současném stavu pracovní ká zně a o příčiná ch jejího nedodržová ní. Bylo usneseno projednat s vedoucími odborů MNV, KSM, DP a DS a ve spoluprá ci se ZV ROH konkrétní opatření k upevnění řízení a pracovní ká zně.

Př ipojení Modř an ku Praze 1. leden 1968 je pro Modřany historickým datem, kdy v rá mci územní úpravy hl. m. Prahy doš lo k připojení Modřan ku Praze. Protože o přípravá ch k tomuto připojení nebylo psá no v kronice za rok 1967, vypisuji ono jedná ní nyní. Otá zka připojení Modřan ku Praze se neobjevuje v historii Modřan poprvé. Již 4. 3. 1908 Vá clav Ledecký navrhl v obecním zastupitelstvu, s odvolá ním na přímý pokyn ze Staroměstské radnice, aby obecní představenstvo zahá jilo ihned jedná ní s Hodkovičkami ve věci připojení obou obcí ku Praze. O věci bylo sice dá le jedná no, ale výsledek jsem nezjistil, jasně byl negativní. V roce 1918, kdy se začalo jednat o zřízení Velké Prahy, byla v této věci vyslá na deputace do prezidia sprá vního výboru hl. m. Prahy, kde jí ná městek starosty Ing. Rotná gel sdělil, že Modřany budou pravděpodobně připojeny. Ve skutečnosti byla vš ak do Velké Prahy připojena jen osada Modřan Zá tiš í. Po osvobození se rada MNV jednomyslně 21. 6. 1950 rozhodla opakovat žá dost o připojení k hl. m. Praze. Plá novací referent ÚNV podepsal vš ak jen menš í úpravy hranic hl. m. Prahy, nikoliv změny větš í důležitosti, jako připojení Modřan, Komořan, Lahovic a Lahoviček, jak se očeká valo. Na skutečné připojení ku Praze si musely Modřany počkat do 1. ledna 1968. Protože ve věci připojení 21 obcí, které k uvedenému datu přeš ly ku Praze, nará žely na sebe zá jmy hl. m. Prahy, Pražského kraje, ONV Praha-zá pad, ONV Praha-východ a konečně i zá jmy oněch 21 obcí, bylo v této věci koná no mnoho porad, provedeno mnoho nejrůznějš ích intervencí, o věci jednala vlá da i parlament. A protože zá ležitost je prvořadé důležitosti pro naš i obec, popíš i jedná ní poněkud obš írněji. Oficiá lně bylo o připojení poprvé jedná no v radě MNV 4. 7. 1967, kdy bylo vzato na vědomí, že na zá kladě vyš š ích pokynů je nutno do 31. 8. 1967 provést přípravy k připojení Modřan ku Praze. V této době se projevil zá jem o odpojení čá sti katastrá lního území modřanského do katastru Cholupic /jednalo se o zá stavbu na Cholupickém vrchu/ a Zbraslavi /jednalo se o čá st chatové osady/. V této věci byla koná na porada 19. 7. 1967 na MNV Modřany za přítomnosti Dr. Šlapá ka za ONV Praha-zá pad, za okr. ústav geodezie a kartografie Ing. Exlera, za MNV Modřany předsedy B. Müllera, za MěNV Zbraslav předsedy Vožniá ka a za MNV Cholupice předsedy Prochá zky. Od katastrá lního území Modřany se měla odpojit plocha 3,02 ha včetně zastavěné čá sti a dalš ích 71,83 ha a připojit k obci Cholupice. Dá le pak plocha 29,49 ha včetně několika chat a připojit ke katastrá lnímu území obce Zbraslav. Tento ná vrh byl projedná n v radě MNV a nebyl projeven souhlas se žá dnou z těchto změn. Svoje stanovisko rada MNV odůvodnila ve zprá vě radě ONV Praha-zá pad z 22. 11. 1967: “Důležité společenské zá jmy nežá dají, aby tzv. Cholupický vrch byl připojen ke katastrá lnímu území Cholupice-Točná , naopak žá dají, aby toto území zůstalo i nadá le v katastrá lním území města Modřany. Občané bydlící na Cholupickém vrchu jsou


- 61 -

zaměstná ním, š kolou, společensky, ná kupem i obstará vá ním vš ech důležitých životních potřeb vá zá ni na Modřany, kam mají velmi dobré autobusové spojení a spá d naprosto přirozený. Radě MěNV je kromě toho zná mo, že občané na Cholupickém vrchu s touto změnou nesouhlasí.“. Podobné důvody mluví i proti tomu, aby ke Zbraslavi byla připojena čá st katastrá lního území, dříve komořanského, ve výměře 29,49 ha. Dosavadní hranice je tvořena komunikacemi a řekou, je to hranice přirozená a není důvodu, aby byla nahrazová na jinou, vysloveně umělou. Kromě toho nikdo nezjiš ťoval, zdali občané, kteří jsou vlastníky chat na tomto území, s touto případnou změnou souhlasí. Nakonec zá ležitost byla vyřeš ena smírně jedná ním na MNV Praha 4 – Modřany 10. 4. 1968. Katastrá lní území Modřan zůstalo beze změny, tedy Cholupický vrch i komořanská chatová osada zůstaly u Modřan. Vraťme se nyní k připojení Modřan ku Praze. V této věci MěNV vypracoval 21. 7. 1967 memorandum, které zaslal ÚV KSČ, vlá dě a prezidentu republiky, ve kterém podrobně vylíčil poměry v městě a svůj poměr k akci, která je odůvodněna potřebami hl. m. Prahy, a v memorandu uvedl i vlastní požadavky. Územní změny, které se připravují, jsou diktová ny potřebami a zá jmy hlavního města, nikoliv potřebami připojovaných obcí, které také mají své potřeby, které nelze odklá dat na dobu, až hlavní město vyřeš í své vlastní problémy: 1/

Zkuš enosti z podobných slučovacích akcí v minulosti nejsou pro zá jmy připojovaných obcí prá vě povzbudivé. Zá kladní příčinou toho je, že na území připojovaných obcí nebyl zachová n občany zvolený a jim odpovědný orgá n stá tní moci a sprá vy. NV proto souhlasí pod podmínkou, že na dosavadním nezměněném území Modřan bude zachová n MěNV s dosavadní působností. Přitom aby byl podřízen přímo NV hl. m. Prahy a aby jeho zachová ní bylo zaručeno zá konem.

2/

Aby byly zachová ny s plnou dosavadní působností i hospodá řské organizace, které dosud MěNV řídí. Jsou to Komuná lní služby Modřany, Domovní sprá va a Drobné provozovny. Pouze u KSM je možno uvažovat o delimitaci provozoven, které jsou v obcích, které nebudou připojeny ku Praze.

3/

Z nejnaléhavějš ích problémů města je vybudová ní soustavné kanalizace. Na jejím vybudová ní zá visí vyřeš ení dalš ích klíčových problémů města: bytové výstavby a místních komunikací.

4/

Zá sobová ní vodou je nedostatečné. Modřany sice mají vlastní vodovod, ale jeho síť pokrývá jen 45 % území města.

5/

Nevyhovuje distribuce. Je nutno vybudovat samoobsluhy na Lysiná ch, v Komořanech, v Čechově čtvrti, Pod Belá rií a obch. středisko ve středu města.

6/

Školství pracuje s trvalými potížemi. Je třeba provést přístavbu 1. a 3. ZDŠ, vybudovat š kolní jídelnu a š kolní družinu, provést ná stavbu 1. mateřské š koly.

7/

Obec nemá společenské středisko, je třeba postavit kulturní dům a sportovní areá l.

8/

Velmi naléhavý úkol je postavit polikliniku.

9/

Na úseku výstavby je třeba zajistit ná hradní kapacitu za OSP a to jednak tím, že na úseku přidružené stavební výroby bude rozš ířena kapacita střediska stavební údržby KSM, jednak zřízením městského stavebního podniku nebo alespoň městského stavebního dvora.

10/

Na úseku zemědělství je třeba odstranit ze středu města zemědělskou výrobu.

11/

Na úseku bezpečnosti je třeba posílit zdejš í OO VB, vylepš it veřejné osvětlení, vylepš it dopravní situaci, provést přeložku drá hy, umístit v Modřanech požá rní


- 62 -

útvar z povolá ní při zachová ní místní jednoty PO. 12/

Na úseku sprá vy zachovat dneš ní výš i daní a poplatků, pokud se Modřany svým vybavením nevyrovnají ostatním čtvrtím hl. m. Prahy.

13/

Úřední apará t je třeba doplnit na takový stav, jaký mají města se stejným počtem obyvatel a přibližně stejnou problematikou.

14/

Stanovit zá vazný termín pro vypracová ní PÚP.

Při dalš ím jedná ní se rada MěNV usnesla 15. 8. 1967, aby KSM byly ponechá ny jako samostatný podnik řízený MěNV. Dá le rada nesouhlasila, aby kapacita OSP byla zajiš těna jen pro rok 1968. 27. 9. 1967 se konala porada u primá tora hl. m. Prahy, které se zúčastnili za MěNV předseda B. Müller, ná městek Oldřich Sedlá k, tajemník MěNV Zdeněk Starý, Ing. Manoch, předseda MKLK Malec a předseda MV KSČ Šafá ř. 17. 11. 1967 se konalo společné zasedá ní funkcioná řů a pracovníků apará tu MěNV Modřany a MV KSČ Modřany se zá stupci ONV Praha 4 a ONV Praha-zá pad. A když bylo o vš em rozhodnuto, když byl v NS přijat Zá kon o hlavním městě Praze, byla na den 7. prosince 1967 svolá na veřejná schůze pléna MěNV, které se zúčastnili i zá stupci ONV Praha 4 a ONV Praha-zá pad. Na tomto zasedá ní promluvil tajemník ONV Praha 4 Havlín o důvodech přijetí Zá kona o hlavním městě Praze a o pravděpodobném vývoji Modřan. Praha ve svých dosavadních hranicích nemá dostatek prostoru pro svůj vývoj, proto jej hledá na přilehlých územích. V roce 1964 byl vlá dě předložen směrný územní plá n hl. m. Prahy, který řeš il tuto problematiku. Vlá dou bylo uloženo KNV Praha a ÚNV hl. m. Prahy, aby se dohodly o řeš ení. Bylo několik variant ná vrhu: a/ b/ c/

připojit jen ona území, kde se bude stavět připojit celé 2 okresy Praha-zá pad a Praha-východ připojit jen ony obce, bez jejichž připojení by byl zdržen progresivní vývoj Prahy.

Bylo rozhodnuto v červnu 1967, kdy ÚV KSČ přijal řeš ení, jímž bylo 21 s Prahou sousedících obcí začleněno do Velké Prahy s platností od 1. ledna 1968. Věc byla projedná na ve vlá dě a nakonec bylo toto řeš ení schvá leno i parlamentem a připojení těchto obcí se stalo součá stí Zá kona o hlavním městě Praze. Tento zá kon vytvá ří zvrat v postavení Prahy. Doposud ÚNV hl. m. Prahy byl kladen na úroveň KNV, a přece problematika hl. m. Prahy je zá sadně odliš ná od problematiky kteréhokoliv kraje, kde vedle měst jsou i vesnice, vedle průmyslu zemědělství. Nový zá kon podtrhuje zodpovědnost vlá dních orgá nů za vývoj hlavního města stá tu. A je tu ješ tě jedna zvlá š tnost. Dříve byla v Praze dvoustupňová hierarchie orgá nů stá tní moci ONV-ÚNV, nyní je třístupňová MNV-ONV-NVP. Ve věci zapojení těchto 21 obcí byly navrhová ny 2 varianty: a/ b/

vš echny připojené obce začlenit do jediného ONV, připojit je k nejbližš ímu ONV.

Byla přijata 2. varianta a Modřany byly připojeny k ONV Praha 4. Na zasedá ní bylo také definová no postavení Modřan v novém začlenění: Bylo dohodnuto, že KSM zůstanou samostatnou hospodá řskou organizací řízenou MNV Praha 4 – Modřany. Do roku 1970 nebude provedena delimitace OSP Praha-zá pad. Školní zařízení, mateřské š koly a Osvětová beseda se delimitují na ONV Praha 4, děti z Cholupic budou chodit do modřanských š kol. Kino bude i nadá le v provozu MNV Praha 4 – Modřany.


- 63 -

Místní komunikace bude spravovat MNV, údržba hlavní třídy přechá zí do ná plně Pražských komunikací. Z hlediska rozpočtu na rok 1968, MNV přechá zí do tohoto roku s hodnotami schvá leného rozpočtu. Domovní daň a poplatek ze psů zůstá vají zatím na původní výš i. Poslanci zvolení do ONV Praha-zá pad zůstá vají zatím členy tohoto orgá nu do příš tích voleb, na zasedá ní ONV Praha 4 budou zvá ni s hlasem poradním. Protože v městě nemůže být dalš í město, Modřany ztrá cejí charakter města a zdejš í NV má označení MNV Modřany Praha 4.

Zá věr Připojení zdejš í obce k hl. m. Praze vytvořilo předpoklady pro řeš ení naléhavých problémů, které za dřívějš ího stavu se zdá ly být neřeš itelné. Jen pro srovná ní uvedu data růstu investiční výstavby prová děné přímo MNV: v roce 1964 bylo prostavěno 181.400 Kčs a v roce 1970 4.648.400 Kčs. Jak dotace a subvence umožnily provedení dříve neřeš itelných akcí, vidíme z přehledu roku 1968, tedy z 1. roku po připojení ku Praze: a/

z vlá dní rozpočtové rezervy: úprava Riegrovy ul. /nyní Darwinovy/ úprava ul. U š količky

100.000

úprava ul. Smetanovy aj. ulic

178.000

GO sociá lního zařízení 3. ZDŠ

83.000

úprava hřiš tě u š kolní tělocvičny

27.000

opravy bytového fondu DS

Kčs

350.000

dotace mzdovému fondu zaměstnanců MNV

b/

1.722.000

33.600 2.493.600

Kčs

38.400

Kčs

dotace z vyš š ího rozpočtu: projekt vodovodního řadu Braník-Hodkovičky ústřední topení v 1. ZDŠ

233.300

projekt. dokumentace na rekonstrukci kina

31.400

rekonstrukce veřejného osvětlení

892.600

subvence na stavbu autoservisu KSM

343.600 1.539.300

Kčs

Volby Volby do NV na volební období 1972-1976 byly provedeny 26. a 27. 11. 1971. Ve volebních seznamech bylo zapsá no 8667 voličů, voleb se zúčastnilo 8.568, tj. 99,67 %. Rada MNV zhodnotila výsledky voleb 30. 11. 1971.


- 64 -

II. Veř ejný ž ivot v Modř anech Zá vazky, brigá dy, akce Z Mezi zá vazky, brigá dy a akce Z je nutno dá t rovnítko. Vš echna tato dobrovolná a vš eobecně prospěš ná činnost je řízena a koordinová na občanskými výbory. V roce 1968 na počest 50. výročí vzniku Československé republiky jako samostatného stá tu a 20. výročí Únorových udá lostí bylo v Modřanech uzavřeno zá vazků: brigá dnických hodin občanské výbory

18.750

179.900

místní zá vody společenské aj. org. celkem

v hodnotě 17.500

4.905

46.600

23.705

244.000

Srpnové udá losti roku 1968 a vnitropolitický vývoj, který jim předchá zel, silně ovlivnily průběh soutěže. Byla zde zřejmá negativní změna v postoji některých účastníků soutěže. Občanské výbory č. 5 a 10 nesplnily ani jediný bod svého zá vazku. Ješ tě poměrně sluš ně byly plněny zá vazky v 1. pololetí. Při hodnocení jako nejcennějš í přínos občanských výborů na zlepš ení vzhledu naš eho města bylo označeno budová ní chodníků. Celkem bylo položeno 3.039 m obrubníků a 4.353 chodníkových desek. Kromě toho byla vybudová na na Lysiná ch otočka pro autobusovou linku DP č. 150 a v rá mci akce Z byla prová děna příprava na vybudová ní rybníků a koupališ ť v Píš ovicích. Na úpravě zá chytného rybníku odpracovali členové Českého rybá řského svazu v Modřanech 8.000 brigá dnických hodin. V roce 1968 rada MNV uložila vedoucímu domovní sprá vy, aby na objekty, u nichž je možno provést ná stavbu bytových jednotek, bylo po dohodě s plá novací a finanční komisí MNV zadá no vypracová ní projektové dokumentace. Prá by by byly provedeny v akci Z, ná klady na materiá l bude hradit domovní sprá va. Celkem bylo zjiš těno 8 případů, kdy by bylo možno provést vestavbu bytových jednotek do půdních prostor. Stavebníci těchto jednotek měli v roce 1969 potíže se zajiš těním stavebního materiá lu, ať jsou to cihly, cement, železo, proto požá dali o pomoc MNV. Ten pak 18. 9. 1969 žá dal o pomoc plá novací odbor NVP. Ná vrh soutěže k 25. výročí osvobození naš í vlasti sovětskou armá dou se opírá o usnesení vlá dy z 23. 10. 1969 a usnesení rady NVP ze 14. 10. 1969. Ná vrh soutěže je orientová n na řeš ení nejdůležitějš ích problémů v naš em městě: zlepš ová ní životního prostředí, pomoc bytové výstavbě, údržba a modernizace bytového fondu, rozvoj kulturně výchovné a společenské činnosti. Na odměny pro vítěze byly tentokrá t věnová ny značné čá stky. Nejlepš ímu ONV nebo MNV vlá da udělí odměnu 500.000 Kčs, NVP rozdělí mezi nejlepš í ONV nebo MNV 700.000 Kčs, MNV odmění nejlepš í kolektivy nebo jednotlivce čestnými uzná ními nebo věcnými, příp. peněžitými odměnami. Na počest tohoto výročí byly uzavřeny zá vazky: místní průmyslové zá vody 10.000 hodin, občanské výbory 5.500 hodin, společenské organizace 4.000 hodin, celkem 19.500 hodin. Občanskými výbory a společenskými organizacemi bylo odpracová no 15.230 hodin, hodnota díla činila 1.468.000 Kčs. Bylo položeno 3.886 m2 chodníků z dlaždic včetně obrubníků, 523 m2 dlažby přejezdů chodníků ze žulových kostek, 6.120 m2 povrchů


- 65 -

vozovek a chodníků obalovanou drtí. Občanskými výbory bylo odpracová no 9.153 hodin a společenskými organizacemi 6.077 hodin. Zá vazky průmyslových podniků: N. p. Modřanské strojírny přispěl 50.000 Kčs na postavení můstku pro pěš í U Sosny. N. p. Chirana ve spoluprá ci se ZV ROH Mikrotechna se zúčastnil postavení zastřeš ení stanice autobusů DP Pod Belá rií směrem ku Praze. O.p. České čokolá dovny zá vod Orion rozš ířil parkoviš tě automobilů před zá vodem o 30 míst. Průběh plnění zá vazků negativně ovlivnilo dlouhé zimní období, které způsobilo pozdní ná stup na zvelebovací akce a dosud ne plně rozvinutá organizá torská činnost občanských výborů a společenských organizací. Na počest 50. výročí založení KSČ byly uzavřeny zá vazky: a/

Celoobecní: za účasti občanů vybudujeme 2.500 m2 chodníků v hodnotě 220.000 Kčs a upravíme a vybudujeme veřejnou zeleň v hodnotě 180.000 Kčs. Provedeme bezpraš ný povrch Bezručovy ul. v hodnotě 290.000 Kčs, Zetovy ul. v hodnotě 100.000 Kčs, Zdeňka Nejedlého a Boženy Němcové v hodnotě 120.000 Kčs, úpravu chodníku v ul. Revoluce v hodnotě 200.000 Kčs.

b/

Občanské výbory: 8.320 hodin na úpravu komunikací, chodníků a rodinných domků.

c/

Společenské organizace: Čs. rybá řský svaz na vybudová ní hrá ze pro rybníky v Píš ovicích, Čs. ovocná řský a zahrá dká řský svaz na oplocení Belá rie, Čs. strana lidová na údržbu kostela a parku U zvonice.

d/

Zá vod Orion ve spoluprá ci s n. p. Chirana a Mikrotechna dokončí výstavbu parkoviš tě pro auta svých zaměstnanců, n. p. Léčiva vybuduje veřejné osvětlení mezi zá vodem a ul. Hornocholupickou, cukrovar na spoluprá ci při budová ní topného kaná lu.

Pro akci Z platí nové pokyny vypracované ministerstvem vnitra 10. 3. 1971. Podle cit. pokynů NV při zajiš ťová ní akcí neinvestičního charakteru, zejména se zaměřuje na prá ce, které nekladou vysoké ná roky na potřebu odborných sil a nejsou ná ročné na finanční a materiá lové prostředky. Pokud jde o akce investiční povahy, má se NV předevš ím zaměřovat na drobné akce /stavby/, které nejsou ná ročné na úzkoprofilové materiá ly a vysoce odborné prá ce, které lze v podstatě budovat z místních zdrojů a které mohou být ukončeny během jednoho roku. U staveb akce Z nesmí podíl celkových ná kladů přesá hnout u jednotlivé akce 70% hodnoty díla a podíl osobních ná kladů nesmí přesá hnout 30 % finančních ná kladů. U akcí nad 1.5 mil. Kčs hodnoty díla je třeba stavby registrovat podle přísluš ných předpisů a lze je realizovat jedině se souhlasem NVP. U akcí v hodnotě díla nad 300.000 Kčs je třeba SBČS předklá dat i souhrnný rozpočet stavby včetně dalš ích dokladů. Akce Z podle rozhodnutí MNV ze 4. 3. 1971 je od 1. dubna 1971 řízena odborem výstavby MNV. Počítá se s vytvořením skladu pro akci Z a je nutno pro zabezpečení tohoto majetku zajistit placeného skladníka a pro zabezpečení kvality prá ce na akci Z je nutno počítat se stavbyvedoucím za odměnu. Musí se též počítat s proplá cením vš ech odborných prací. V roce 1971 bylo pokračová no ve vestavbě bytů do podkroví domů. Stavebníky zde bylo odpracová no 1.065 brig. hodin. Prá ci zde nepříznivě ovlivňoval nedostatek některých stavebních materiá lů /cihly, dřevo, vá lcované profily/, jednak nepříznivé počasí. Na vestavbu těchto bytových jednotek bylo v roce 1971 vydá no 399.000 Kčs. V tomto roce v rá mci zá vazků bylo položeno 2.500 m2 chodníků a byl proveden bezpraš ný povrch Bezručovy ul.


- 66 -

Každoročně, pravidelně v dubnu, je prová děn jarní úklid, při kterém je prová děn sběr š rotu. Sběr organizuje komise pro SaMH a prová dí jej místní jednota ČSPO za pomoci brigá dníků.

Pož á rní ochrana Místní jednota PO měla v roce 1969 31 členů, z toho bylo aktivních 25. Akce schopnou skupinu při požá rech aj. živelních pohromá ch tvoří 15 členů. Místní sbor se zúčastnil 30. 5. 1969 v rá mci Prahy 4 soutěže družstev v Há jích u Chodova a umístil se na 2. místě. Ženy jsou zatím přispívajícími členkami a zapojují se jen do údržby výstroje a úklidu objektu požá rní zbrojnice. Podaří-li se získat dalš ích 5 žen, pak by z nich byla vytvořena výjezdová jednotka a byl by s nimi prová děn pravidelný výcvik. Pokud jde 2 motorová /zapůjčená hadic 3 a 3

o vybavení sboru, je možno je označit za vyhovující. K dispozici jsou vozidla Tatra 805 přepravující zá věsnou stříkačku PS 8 a ASC16 Praga RN cisterna Požá rním útvarem Praha od 1. 1. 1969/, 500 m hadic, 8.300 m dýchací přístroje.

Preventivní požá rní kontrola byla prová děna na požá dá ní majitelů domů. Od II. pololetí 1968 prakticky neexistují domovní požá rní prohlídky. Požá r je možno hlá sit v denní době na tel. č. 233 333 Požá rnímu útvaru Praha a po pracovní době na č. tel. 467 210 požá rnímu sboru v Modřanech. V roce 1970 byla provedena prověrka požá rní zbrojnice a vybavení sboru Požá rním útvarem Praha. Bylo při ní pouká zá no na nedostatečné gará žovací prostory, což bylo hodnoceno jako vá žný nedostatek. Výzbroj a výstroj byla zajiš těna v pořá dku. Pro aktivní členy sboru byly zakoupeny nové stejnokroje. Místní jednota ze zúčastnila 19. 6. 1970 soutěže požá rních sborů v Libuš i. Zdejš í sbor se umístil na 1. místě. Požá rní útok byl proveden za 89 vteřin, profesioná lní požá rníci jej prová dějí za 70 vteřin. V noci je sbor schopen vyjet za 10 minut. Žňové hlídky nebyly sice stavěny, ale o žních byla ve zbrojnici stá lá služba. Předseda KOVP 22. 6. 1971 upozornil radu MNV na havarijní stav požá rní zbrojnice a na nutnost její opravy. Ješ tě v tomto roce KSM provedly opravu fasá dy, elektriká řské prá ce byly provedeny v roce 1972. Po dlouhé době se podařilo požá rnímu sboru sestavit na jaře 1971 družstvo žá ků, které se v roce 1971 umístilo v soutěži Prahy 4 na 1. místě. Byla mu udělena veřejná pochvala, stejně i jejich vedoucím Kratinovi a Kovrzkovi. 25. 8. 1971 bylo jedná no na MNV o vybudová ní požá rní stanice ÚPO Praha v Modřanech za přítomnosti předsedy MNV, ná čelníka OO VB Praha 4, velitele požá rní stanice č. 6 v Krči a inspektora PO. O zřízení stanice se uvažuje vzhledem k občanské a průmyslové zá stavbě Modřan, zvlá š ť pak vzhledem k výhledové výstavbě sídliš ť podle PÚO Modřan a Komořan. Dneš ní zajiš tění požá rní ochrany Modřan prová dí stanice č. 6 v Krči, která svým dojezdem překračuje stanovený limit. Proto je nutno na území Modřan vybudovat samostatnou stanici PO. V Modřanech je sice již vybudová n objekt MPS, ale pro umístění dneš ní požá rní techniky je již nedostačující. Gará že nemají potřebné rozměry. Pro vytvoření MPS Modřany je třeba, aby MNV zajistil: 1/

vybudová ní gará ží potřebných rozměrů pro moderní požá rní techniku,

2/

pracovníky pro tuto stanici: 3 schopné řidiče, 3 řadové požá rníky a zbývající potřebný počet doplnit z řad dneš ních dobrovolných požá rníků k vytvoření smíš eného požá rního sboru.


- 67 -

CO – Civilní obrana Pro řízení CO v Modřanech byl ustaven 13členný š tá b a obvod Modřan byl rozdělen do 3 útvarů svépomoci CO. Protože útvary svépomoci nevyvíjely činnost, byl v březnu 1969 Jan Mareš dočasně pověřen radou MNV, aby organizoval rozvíjení činnosti CO v Modřanech. Během roku 1969 byly splněny tyto úkoly: 1/

V březnu a dubnu byly provedeny schůzky velitelství jednotlivých útvarů svépomoci a občanů přichá zejících v úvahu pro doplnění velitelství těchto útvarů.

2/

Po ustavení a konsolidaci velitelství CO byly vždy s několika členy velitelství probrá ny seznamy občanů přichá zejících v úvahu pro činnost v jednotlivých družstvech CO. V dubnu pak byly v jednotlivých čtvrtích Modřan svolá ny pohovory s občany. Celkem bylo uspořá dá no 5 schůzek. Z pozvaných 380 občanů se dostavilo 59, tj. 15 %. Omluvilo se 20 občanů, neomluveno bylo 301.

Během roku 1969 byla obsazena vš echna velitelství 3 útvarů svépomoci CO, stejně i velitelství družstev. Celkem bylo ustaveno 45 družstev, takže včetně velitelství útvarů a velitelství družstev je do CO zapojeno 327 a se š tá bem Modřany 340 občanů. V květnu 1969 byl vypracová n požadavek potřebného materiá lu a velitel a ná čelník š tá bu CO Modřany se zúčastnili 3denního interná tního š kolení CO. 12. 5. 1969 ná čelník š tá bu CO Modřany Starý provedl š kolení š tá bu CO Modřany. Z 13členného š tá bu bylo přítomno 8 členů. V rá mci š kolení obyvatelstva byla provedena 2 š kolení: 12. 5. 1969 předná š ka “Současné problémy obrany Československa“ a byly promítnuty 2 filmy, 15. 11. 1969 2 předná š ky na téma “Ochrana obyvatelstva před účinky biologických prostředků a otravných lá tek“. Sklad materiá lu CO je v ul. Marie Pujmanové čp. 226.

Č s. svaz ž en Předseda MNV předal na plená rním zasedá ní MNV 25. 1. 1968 zá stupkyni MV ČSŽ Rozhoňové diplom udělený OV ČSŽ a vyslovil poděková ní rady MNV za plnění úkolů v minulém roce. Na žá dost obvodního výboru Českého svazu žen o jmenová ní jedné členky, která bude přijata předsedou ONV 4 při příležitosti Meziná rodního dne žen, rada jmenovala Růženu Polá kovou, iniciativní funkcioná řku MN ČSŽ.

VB PS VB Zá stupce odd. VB v Krči spolu s předsedou MNV B. Müllerem předali na veřejném zasedá ní MNV 25. 1. 1968 věcné odměny /knihy/ vyhodnoceným členům PS VB získané v soutěži, která proběhla podle statutu schvá leného radou MNV v květnu 1967. Bylo vyhodnoceno 8 členů a nejlépe umístěný Františ ek Petrá š ek dostal ješ tě putovní vlaječku. 18. 1. 1968 byl v zasedací síni Lidového domu pořá dá n aktiv členů kolektivu PS VB. Aktiv byl svolá n, aby členové byli informová ni o situaci, která nastala na úseku veřejné bezpečnosti po připojení Modřan ku Praze, a o metodá ch prá ce aktivu, jak je nutno je chá pat po lednovém plénu ÚV KSČ. Členové PS VB se zúčastňují různých nočních akcí směřujících k ochraně bezpečnosti i majetku občanů, konají bezpečnostní službu v dopravě i pořá dkovou službu v kině a o tanečních zá bavá ch. Při každé zá bavě je vždy jeden přísluš ník VB a jeden člen PS VB.


- 68 -

Komise veřejného pořá dku k tomu konstatuje, že pořadatelé se snaží přenést zodpovědnost za pořá dek na orgá ny VB, ačkoliv za pořá dek odpovídají pořadatelé zá bavy. Komise proto požá dala š kolský odbor, aby při povolová ní zá bavy byla vždy tato zodpovědnost pořadatelů zdůrazněna a aby bylo zkoumá no, zda navržení pořadatelé jsou způsobilí tuto funkci zastá vat, a aby jako pořadatelé byli odmítá ni ti, kdo po morá lní strá nce nejsou schopni tuto funkci plnit. Od 15. 2. 1968 dopravní inspektorá t prová děl bezplatně přečíslová ní dopravních značek motorových vozidel v Braníku. MNV byl uložen mimořá dný úkol do 30. 6. 1968 MO VB odevzdat soupis obyvatelstva Modřan. 4. 6. 1968 se usnesla rada MNV požá dat radu ONV, aby odd. VB bylo přemístěno zpět do Modřan. Pro Modřany je přísluš né MO VB v Braníku. Členové tohoto oddělení vykoná vají v Modřanech hlídkovou a pořá dkovou službu. Jsou sem vysílá ny hlídky pěš í i motorizované. Rada uložila 24. 6. 1969 komisi komuná lního hospodá řství projednat s dopravním inspektorá tem VB možnost zajiš tění přísluš níka VB k řízení dopravy v Modřanech. Tomuto požadavku bude stěží vyhověno, protože orgá nům VB chybí v Praze 440 lidí. V roce 1970 bylo jedná no na MNV se zá stupci dopravního inspektorá tu VB a vedoucího odboru dopravy na ONV 4 o snížení rychlosti na zdejš í průtažné komunikaci. Snížení rychlosti je žá dá no v důsledku tragické udá losti, kdy byla těžce raněna žačka zdejš í ZDŠ při přechá zení ulice. Rychlost vozidel na hlavní komunikaci byla omezena ve středu obce na 30 km.

Př estupky Stav veřejného pořá dku v naš em městě není stá le uspokojivý. Kromě přestupkové činnosti dochá zí i k vá žnějš ímu poruš ová ní vyhlá š ky o chovu a držení psů, koček aj. zvířat, a dá le pak v důsledku nedostatečného uplatňová ní vyhlá š ky o místních poplatcích ze zá boru veřejného prostranství, dochá zí ke znečiš ťová ní obce nejrůznějš ími materiá ly, což přirozeně maří usilí MNV i občanů o čistotu a vzhled obce. V roce 1971 bylo vyřizová no sprá vní přestupkovou komisí 108 případů, což proti roku 1970, kdy bylo stíhá no 115 případů, znamená mírný pokles. Z uvedených 108 přestupků bylo meritorně vyřízeno 96, ostatní byly postoupeny podle přísluš nosti jiným NV. Z uvedených 96 případů bylo 17 stíhá no pro nedovolenou sklá dku, 2 pro zanedbá ní š kolní dochá zky, 6 na úseku boje proti alkoholizmu, 71 proti socialistickému soužití /do 18 let 8 případů, přes 18 let 63/. Nejčastějš ími delikty je poruš ová ní pravidel socialistického soužití /fyzické a slovní útoky, pomluvy, vyhrožová ní ap./, neshody mezi rodiči a dětmi bydlícími ve společné domá cnosti, rozpory mezi rozvedenými a nebo rozvá dějícími se manželi, drobné výtržnictví, poš kozová ní socialistického nebo osobního majetku ap. Pokud jde o postih, převá žně jsou uklá dá ny pořá dkové pokuty.

Inspekce veř ejného poř á dku Protože existují značné zá vady v naš em životním prostředí zaviněné často neodpovědným jedná ním občanů, bylo již 18. 6. 1968 v radě MNV jedná no o příp. zřízení inspekce veřejného pořá dku. Bylo uloženo tajemníkovi MNV, aby věc projednal s NVP. Zá ležitost byla projedná na s odborem pro vnitřní věci a bylo dohodnuto, že by bylo možno inspekci v Modřanech zřídit již od 1. 9. 1968, podaří-li se získat potřebné lidi. Inspekce byla skutečně ustavena 24. 5. 1972, kdy plénum MNV vzalo na vědomí její zřízení. Do fuknce inspektora byl radou MNV schvá len Jan Prokop a do fuknce aktivistů inspekce byli zvoleni Františ ek Korus, Josef Donda a Boh. Kochlík. Jan


- 69 -

Prokop brzy po nastoupení vá žně onemocněl, ale jeho ná stupce nebyl zatím jmenová n. Úkolem inspekce je dozírat na udržová ní čistoty a pořá dku na ulicích a aby nebyl poš kozová n veřejný majetek. Nejvíce š kod a nepořá dku způsobovali řidiči ná kladních aut metra. Jednak znečiš ťová ním vozovek, jednak uklá dá ním výkopového materiá lu na nepatřičným místech a nadměrným hlukem. Zdejš í občané pak vyvá žením nejrůznějš ích odpadků do řečiš ť potoků, na volná místa, která se jim naskytnou, zabírá ním veřejných ploch na sklá dku stavebního materiá lu, mytím automobilů na vozovká ch, odklá dá ním autovraků ap. Ve věci černých sklá dek materiá lu provedených řidiči Metrostavu byl uložen poplatek z místa 5.000 Kčs a sklá dky byly zmíněným podnikem odstraněny.

Místní lidové soudy Naposledy byla koná na volba soudců MLS v roce 1967 a jejich volební období končilo v roce 1969. Protože instituce MLS v průběhu své existence nesplnila předpoklady, které byly od ní očeká vá ny, a jejich výchovné působení prostřednictvím veřejného projedná vá ní se míjelo účinkem a neplnilo své výchovné poslá ní, rada MNV 4. 7. 1968 navrhla, aby MLS v obci Modřany byl zruš en a stejně aby byly zruš eny po projedná vá ní s odborovou radou ONV Praha 4 a s přísluš nými zá vody i MLS v Modřanských strojírná ch a Čs. čokolá dovná ch zá vod Orion a aby nové volby již nebyly prová děny. Funkční období soudců vš ech MLS, rozumí se jak v obci, tak i na pracoviš tích ustavených v obvodu Praha 4, uplynulo 31. prosince 1968 a od voleb soudců vš ech těchto soudů bylo v obvodu Praha 4 upuš těno. Plená rní zasedá ní MNV rozhodlo 22. 5. 1969 upustit od voleb soudců do MLS v obci. Stejně rozhodl i ZV ROH n. p. Modřanské strojírny spolu s vedením podniku. Jedině vedení o.p. Čs. čokolá dovny zá vod Orion rozhodlo, že zcela zvlá š tní poměry tohoto podniku vyžadují, aby jeho MLS na pracoviš ti vykoná val svoji působnost i nadá le.

Sčítá ní lidu 8. 4. 1970 byl v radě MNV projedná vá n ná vrh na organizační zajiš tění sčítá ní lidu, domů a bytů na území Modřan k 1. 12. 1970. Rozhodným okamžikem byla půlnoc z 30. 11. na 1. 12. 1970. Rada MNV zřídila komisi k provedení sčítá ní složenou z členů rady, zá stupců MN KSČ, pracovníků apará tu MNV a zá stupců ROH některých průmyslových zá vodů v Modřanech. Předsedou komise byl tajemník MNV Zdeněk Starý a hlavním revizorem Jan Mareš , předseda Osvětové besedy. Obvod Modřan a Komořan byl rozdělen do 18 urbanistických obvodů, z nichž ve 3 není žá dný objekt. V těchto obvodech bylo vytvořeno 47 sčítacích obvodů, z nichž ve 3 není žá dný objekt. Pro 47 sčítacích obvodů bylo jmenová no 39 komisařů a 9 revizorů, z toho 4 komisaři měli po 2 sčítacích obvodech. Během přípravy odřeklo účast 8 komisařů, na jejich místa nastoupili ná hradníci. Sčítacím orgá nům byl vydá n sčítací materiá l 23. 11. 1970. Na 2. 11. 1970 byli svolá ni vš ichni komisaři a ná hradníci k celodennímu š kolení. V souvislosti s připravovaným sčítá ním lidu byla provedena prověrka stavu číslová ní domů v Modřanech a Komořanech. Byly při tom zjiš těny značné zá vady, např. některé domy neměly vlastní čp. Celkem bylo zjiš těno 600 zá vad, např. 60 dosud nezkolaudovaných objektů a řada nedostatků v označení rohových domů.

Ciká ni Značný rozruch v obci vyvolala koupě domu čp. 179 Anny Sakařové, který koupil Josef Horvá th, občan ciká nské ná rodnosti. Ješ tě v době, kdy se u zbraslavského


- 70 -

notá řství jednalo o registraci kupní smlouvy, MNV ve věci tohoto prodeje podal notá řství vyjá dření, že tato smlouva odporuje zá jmům veřejnosti. Stá tní notá řství vš ak registraci provedlo. Rada MNV 2. 7. 1968 schvá lila ná vrh komise pro ochranu veřejného pořá dku MNV, aby předseda Nejvyš š ího soudu napadl rozhodnutí stá tního notá řství Praha-zá pad o registraci kupní smlouvy uzavřené mezi Annou Sakařovou a Josefem Horvá them stížností pro poruš ení zá kona. Již první den registrace přijel Josef Horvá th na vozech tažených koňmi s 18 členy rodiny a usadil se na břehu Vltavy. Byl to první stupeň ná tlaku na MNV, aby jim umožnil bydlení v koupeném domě. Poznamená vá m, že Josef Horvá th měl ve Zbraslavi dům, který prodal. Nyní opakovaně dochá zelo k bouřlivým intervencím členů rodiny Horvá thovy na MNV, kde se domá hali prá va nastěhovat se do koupeného domu. S tím rostly i trampoty rodin bydlících v čp. 179, protože MNV neměl ná hradní byty, kam by je bylo možno přestěhovat. Konečně koncem roku 1969 byly opatřeny za pomoci ONV 4 ná hradní byty pro ná jemníky domu Horvá thových, aby zde mohly být ubytová ny ciká nské rodiny, a tím mohly být zlikvidová ny maringotky, kde do té doby bydlely. Proto bylo vyhlá š kou schvá lenou plénem MNV 18. 12. 1969 nahrazeno nařízení o zá kazu stanová ní v prostoru u Vltavy z 2. 7. 1968. Podle této vyhlá š ky se na území městských čá stí hl. m. Prahy Modřan a Komořan stanová ní /camping/, přebývá ní v obytných vozech /maringotká ch/ nebo v jakýchkoliv jiných vozech a jakékoliv i jiné přebývá ní ve volné přírodě podobného způsobu zaká zá no. Výjimečně z důležitých důvodů může být povoleno socialistickým organizacím a jen na přesně vymezenou dobu.


- 71 -

III. Vý stavba a ž ivotní prostř edí Vý stavba Protože od 1. ledna 1968 platí nový sprá vní řá d, komise výstavby nevykoná vá stá tní sprá vu na úseku výstavby, která přeš la na odbor výstavby. Komise se proto 4. 1. 1968 usnesla, že bude posuzovat pouze stavby, které budou podstatně ovlivňovat životní prostředí a územní plá nová ní městské čtvrti Praha 4 - Modřany. Odbor výstavby MNV byl do připojení Modřan ku Praze též orgá nem územního plá nu, takže ve smyslu zá kona o územním plá nová ní projedná val stavby i z hlediska územního plá nu. Na území hl. m. Prahy vykoná vá funkci orgá n územního plá nu Útvar hl. architekta města Prahy a jeho funkci má převzít nově vytvá řený odbor územního plá nová ní a architektury NVP. Od 1. ledna 1968 je tedy nutné před vydá ním rozhodnutí o přípustnosti stavby odborem výstavby MNV Praha 4 – Modřany si vyžá dat přísluš né rozhodnutí orgá nu územního plá nu NVP, tj. v současné době ÚHA města Prahy. Odbor výstavby MNV vyřizoval zá ležitosti územního plá nu a územních rozhodnutí, dotýkajících se drobných staveb /rodinných domků, gará ží, přístaveb ap./, tedy zejména žá dosti občanů souběžně se stavebním řízením ve smyslu Směrnice stá tní komise pro techniku, publikované ve Sbírce směrnic pro NV, čá stka 7 z 25. 8. 1966, a ve větš ině případů upustil od vydá ní samostatného územního rozhodnutí. Za nové situace bude dochá zet při posuzová ní žá dostí občanů z hlediska územního k prodlužová ní doby jejich vyřizová ní cca o 30 dnů, tj. o dobu posouzení u ÚHA. Komise se touto věcí zabývala na své schůzi 15. 2. 1968 za účasti zá stupce ÚHA Ing. Nezbedy a navrhuje radě MNV požá dat orgá n NVP o souhlas s posuzová ním a projedná vá ním žá dostí z hlediska územního u drobných staveb, včetně rodinných domků, odborem výstavby MNV ve vymezených oblastech zá stavby rodinnými domky /Tyrš ova čtvrť, Lysina, Pod Lysinami, Čechova čtvrť, U kapličky, Tylova čtvrť, I., II., III. Baba, Berá nek, Komořsko a Komořany s výjimkou oblastí přiléhajících ke stá tní silnici II/103, středu obce a nových ploch, které mají být určeny pro zá stavbu. Navrhovaným opatřením dojde ke zkrá cení lhůty k vyřizová ní žá dostí občanů a orgá n územního plá nová ní NVP se bude moci zabývat zá sadními otá zkami a důležitými stavbami. Jak zjiš ťujeme ze zá pisu o jedná ní rady MNV ze 14. 4. 1970 a pléna MNV z 25. 6. 1970, rada NVP požadavku vyhověla a usnesla se, aby byly svěřeny některé úkoly odboru územního plá nová ní a architektury některým MNV, kterým byly dříve svěřeny úkoly stavebního úřadu. V důsledku toho rada MNV požá dala o posílení zdejš ího odboru výstavby o 1 pracovníka.

Zř ízení kordinační komise MNV Přirozeným ná sledkem vypracová ní PÚP Modřan a Komořan je zvýš ený zá jem o zdejš í stavební pozemky. Rada MNV 20. 1. 1970 stanovila zá sady pro přijímá ní žá dostí do evidence u MNV s tím, že určila 3 kategorie, do kterých mají být žá dosti zařazová ny. Evidence žadatelů je prová děna u odboru výstavby a řízení spojené se zřízením prá va osobního užívá ní pozemku ke stavbě prová dí finančně-plá novací odbor MNV. Protože projedná vá ní těchto žá dostí se prakticky týká vš ech komisí MNV, aby řízení bylo zkrá ceno, ale aby přitom vš echny komise byly řá dně informová ny, byla zřízena koordinační pracovní komise v tomto složení:


- 72 -

předseda komise

Oldřich Sedlá k, předseda komise pro plá n a rozpočet

členové:

K. Chvojka, vedoucí odboru výstavby B. Rokos, vedoucí OKHaS Jiří Kopelent, vedoucí odboru finančně plá nov. Josef Fanta, člen komise výstavby M. Koktá nek, předseda komise pro životní prostředí Ing. Milan Svoboda, předseda komise pro služby

Po vypracová ní projektového úkolu bude mít takto každá odvětvová komise možnost sezná mit se s materiá lem a uplatnit svoje připomínky. Komise projedná vá a posuzuje žá dosti investorů o pozemky, koordinuje obsazová ní pozemků tak, aby výstavba byla účelná , hospodá rná a vytvá řela předpoklady pro tvorbu dobrého životního prostředí. Za MNV posuzuje žá dosti o zřízení prá va užívá ní pozemku ke stavbě rodinného domku, gará že. Komise je usná š ení schopná při účasti nejméně 2 poslanců, 2 vedoucích odborů a s rozhodujícím hlasem poslanců. Jako doplněk uvá dím, kolik bylo koncem roku 1971 podá no žá dostí o přidělení pozemku: A/

K výstavbě gará ží:

v I. skupině II. “

82 občanů 23 “

B/

K výstavbě rodinného domku:

v I. skupině II. “ III. “

86 občanů 49 “ 14 “

C/

Žá dostí družstev a ostatních investorů je v evidenci 16 kusů s celkovým požadavkem na 459 rodinných domků a na 1.500 bytů v bytových domech.

Podle usnesení rady NVP kupní cena /ná hrada/ a současně úhrada za zřízení prá va osobního užívá ní pozemku za pozemky na území obcí připojených k hl. m. Praze se zvyš ují při výměře do 800 m2 u obce Modřany na 6 Kčs za 1 m2. Za výměru přesahující 800 m2 se ve vš ech obcích ponechá vá cena 0,40 Kčs za 1 m2.

Vý hledové plá ny Ná městek předsedy MNV Oldřich Sedlá k informoval 10. 6. 1969 radu MNV ve věci upřesnění investic na rok 1969 a upřesnění plá nu investic do roku 1975. Vš echny přísliby z vlá dní rozpočtové reservy byly anulová ny. Akce je nutno krýt z vlastních prostředků FRR. V plá nu investic bylo upuš těno od přístavby úřední budovy MNV, ÚT bude vybudová no. Byla snížena kapacita na komunikace. Prostředky budou převedeny na výstavbu administrativní budovy a gará ží Drobných provozoven. Do plá nu jsou zařazeny tyto akce: -

vodoteč Komořany

-

vestavba bytů do podkroví

-

klubovna pro Juná k

-

otočka autobusů v Komořanech

-

mateřská š kola u kostela


- 73 -

-

pavilon mimoš kolní péče

-

mateřská š kola u Elektropřístroje a ve Fibichově ul.

-

ukončení rekonstrukce kina

-

topný kaná l pro kino

-

úprava skladiš tě pro MNV

-

rekonstrukce veřejného osvětlení

-

skladová hala pro Drobné provozovny

-

koupališ tě v Píš ovicích

-

výstavba motelu

-

asanace centra

-

výstavba bytových jednotek

-

výstavba samoobsluhy v Čechově čtvrti, Komořanech a na III. Babech

-

příspěvek na sdruženou bytovou výstavbu /10 %/ s n. p. Modřanské strojírny a zá vod Orion

Podrobný územní plá n /PÚ P/ Modřany se konečně po mnohaletém úsilí dočkaly PÚP. Odbor územního plá nu a architektury hl. m. Prahy vypracoval ná vrh programu výstavby pro PÚP Modřan a Komořan, který byl projedná n v radě MNV 15. 4. 1969. Vypracová ní PÚP bylo zadá no Krajskému projektovému ústavu v Praze. Zpracovatelem urbanistické čá sti Komořan byla Akc. spol. pro výstavbu rodinných domků v Praze. V prvé fá zi byla vypracová na studie PÚP jak pro Modřany, tak i pro Komořany, a tato byla veřejně projedná na v době od 30. 6. do 28. 7. 1969. Výklad s informační poradou o studiích PÚP byl proveden 17. 7. 1969. Rada MNV studii PÚP projednala 5. 8. 1969. Rada NVP usnesením č. 198 z 9. 9. 1969 schvá lila program výstavby pro PÚP Modřan a Komořan a připomněla hlav. arch. města, aby při pracích na PÚP byla respektová na stá vající nová zá stavba, a aby nedochá zelo ke zbytečných demolicím. Při tom rada NVP uložila hlav. arch. města: 1/

zajistit zpracová ní PÚP do 31. 12. 1969 a předložit jej radě v termínu do 31. 3. 1970,

2/

znovu prověřit možnost zvýš ení počtu bytů podle připomínek Výstavby hl. m. Prahy, a to místo uvažovaných 4-5.000 bytů na 7-8.000 bytů do 31. 12. 1969,

3/

plně respektovat připomínky Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy týkající se otá zek dopravního napojení uvedené oblasti na město ve vztahu k řeš ení MHD v souladu s komplexní studií cílového řeš ení.

V termínu od 3. do 5. 11. 1969 odbor výstavby MNV získal informace o postupu prá ce na PÚP přímo u projektantů. Podle KPÚ bude PÚP zpracová n asi do 8. 12. 1969, přičemž ekonomická čá st bude vyhotovena asi v lednu 1970. PÚP dělí Modřany na 3 celky: Tyrš ova čtvrť, zde jižní hranici tvoří nová trasa Lhotecké silnice, Tylova čtvrť, jižní hranici tvoří Libuš ská silnice, a Čechova čtvrť má jižní hranici na městském okruhu.


- 74 -

V Tyrš ově čtvrti má být 4.610 b. j. se 16.944 obyvateli, celkem zde bude 751 rodinných domků. Tylova čtvrť má mít 3.245 b. j. s 11.466 obyvateli, rodinných domků zde bude 98. V Čechově čtvrti bude 1.552 b. j. se 6.540 obyvateli, rodinných domků zde bude 801. Podle PÚP Modřany tedy mají mít 9.407 b. j. s 34.950 obyvateli. Z tohoto počtu bude 1.650 rodinných domků se 7.670 obyvateli. Hlavní městské centrum má být v kříži Wolkerovy ul. a Rudé armá dy. Bude zde administrativní centrum /MNV, pojiš ťovna, banka, poš ta, spořitelna, VB/, kulturní dům, dům služeb se službami, které nebudou v okrskových centrech, obchodní dům. Oba PÚP, jak pro Modřany vypracovaný KPÚ, tak i pro Komořany vypracovaný Akc. společností pro výstavbu rodinných domků v Praze, byly předmětem připomínkového řízení, které skončilo 20. 2. 1970. V radě MNV byly oba ná vrhy PÚP projedná ny 17. 2. 1970. Rada souhlasila s vyhodnocením připomínek a požadovala, aby bylo zajiš těno vybudová ní občanské a technické vybavenosti, a oboje aby bylo uvá děno do provozu současně při uvá dění jednotlivých bytových celků do užívá ní. Dá le aby současně s novou výstavbou bytů byla prová děna rekonstrukce starých čá stí města a aby zde byla doplněna občanská vybavenost včetně inženýrských sítí. Oba ná vrhy PÚP byly schvá leny radou ONV 4 10. 3. 1970 a radou NVP 29. 12. 1970. Ješ tě před jejich schvá lením hlav. arch. města sdělil dopisem ze 24. 11. 1970, že vzhledem k problematice umístění a stavby rozvodny 110 kV PÚP Modřan bude přepracová n KPÚ do 30. 6. 1971. Kromě tohoto PÚP týkajícího se celých Modřan byl v r. 1968 a 1969 vypracová n dílčí PÚP týkající se oblasti Lysin a Pod Lysinami. Řeš í celkem 512 bytů, svobodá rnu pro 200 osob, distribuci o ploš e 300 m2, restauraci o 80 místech, sdružený objekt mateřské š koly a jeslí 30 + 30 míst, halový objekt gará ží se servisem a čerpací stanicí a zabudované gará že o 80 boxech. PÚP byl projedná n radou MNV 21. 1. 1969. Připomínky se týkaly zejména vybudová ní š kolského areá lu, umístění obchodní jednotky, zvýš eného počtu míst v mateřské š kole a jeslích. Dá le byl uplatněn požadavek, aby investor odevzdal ve prospěch MNV 10 % bytů. V roce 1969 byl v radě MNV projedná vá n i PÚP obytného obvodu Krč, Lhotka, Libuš . Tento PÚP vypracoval Pražský projektový ústav v roce 1968. Řeš ení se čá stečně dotýká i katastrá lního území Modřan, a to v jeho severovýchodní čá sti v Píš ovicích, těsně u plá novaného koupališ tě. Podle ná vrhu PÚP vyúsťuje deš ťová kanalizace z čá sti řeš eného území do vodoteče Lhoteckého potoka. PÚP uvedeného obytného obvodu posoudila komise výstavby MNV 13. 3. 1969 a proti jeho řeš ení nemá zá sadních ná mitek, jedině u řeš ení kanalizace zmíněného území žá dá novou úpravu. Jak již uvedeno, deš ťová kanalizace řeš eného území je svedena do vodoteče Lhoteckého potoka, který prochá zí zastavěným územím Modřan, a její spodní tok je zaklenut a vyúsťuje do Vltavy. Zaklenutí této vodoteče v žá dném případě nepojme vody z PÚP řeš eného území, a proto komise MNV požaduje, aby současně s výstavbou I. etapy podle předloženého PÚP byla provedena rekonstrukce vodoteče předevš ím v zastaveném území Modřan, aby svým profilem odpovídala množství svá děných deš ťových vod. Komise poklá dá tuto investici za vyvolanou investici a požaduje proto, aby jakožto vyvolaná investice byla jak v urbanistickém rozpočtu, tak i v předprojektové a projektové přípravě, zahrnuta jako vyvolaná investice v plném rozsahu. Kdyby se tato okolnost zanedbala, jistě by v budoucnosti doš lo v zastavěné čá sti Modřan k havá riím. Rada MNV 18. 3. 1969 souhlasila s navrženým usnesením komise výstavby MNV. Řeš ené území vytvá ří spolu se sídliš ti Krč, Novodvorská a Krč-Tempo obytný obvod o cca 50.000 obyvatelích. Je komponová no tak, aby mezi samostatnými architektonickými útvary sídliš ť Krč a Novodvorská působilo jako dalš í samostatný


- 75 -

celek, čehož je dosaženo užitím 4 dvojic deskových objektů o 14 podlažích. Dominantou je objekt č. 41 v sídliš ti Krč o 34 podlažích umístěný při centru na Lhotce. Území je řeš eno pro soustředěnou bytovou výstavbu, ale jsou zde i možnosti pro výstavbu individuá lní.

Byty V Modřanech je kritický nedostatek bytů, ale již ze zá pisu o jedná ní rady MNV ze 17. 3. 1970 zjiš ťujeme, že se do roku 1975 nepředpoklá dá zahá jení výstavby bytů. Předpoklá dá se vš ak výstavba určitých podmiňujících investic. O bytové výstavbě se vš ak uvažovalo i jednalo. Z nejvá žnějš ích akcí, které byly v poslední době projedná ny, byl výběr staveniš tě pro 550 bytových jednotek, investorem byla Výstavba železničního uzlu Praha. Sídliš tě mělo být vybudová no v prostoru pod Tyrš ovou čtvrtí podél silnice do Lhotky. Odbor územního plá nová ní MNV vydal vš ak koncem roku 1969 zamítavé vyjá dření, protože staveniš tě je naprosto nepřipravené /chybí kanalizace a vodovodní řady/. Rada MNV 12. 3. 1968 souhlasila s výstavbou bytového objektu jižně od spořitelny čp. 35. 17. 2. 1968 souhlasila s uzavřením hospodá řské smlouvy na vypracová ní projektového úkolu na stavbu cca 60 bytů a uložila komisi pro obchod MNV rozhodnout o obchodním středisku, s kterým má být počítá no v uvažovaném objektu. Počítalo se s asanací čp. 36, 37 a 494. Odbor výstavby potvrdil, že z hlediska umístění objektu byl brá n zřetel na PÚP středu Modřan, a podrobnějš í řeš ení umístění stavby bylo konzultová no s odborem územního plá nová ní a architektury NVP s kladným výsledkem. Nakonec vš ak se stavby seš lo. Kolaudace čp. 70 byla provedena 17. 1. 1969. I. patro je schopno obývá ní, jsou zde 4 bytové jednotky. 2 bytové jednotky v přízemí nelze užít jako byty, protože zde není možnost vytá pění kamny. Komíny jsou totiž společné s I. patrem. Místnosti je možno vytá pět jen akumulačními kamny, proto se hodí na kancelá ře ap. V roce 1968 bylo rozestavěno 102 družstevních bytů ve svépomocné výstavbě. Stavební družstvo při modřanských zá vodech zatím přijímá členy jen do evidence. Žadatelé o pozemky na stavbu rodinných domů byli začá tkem roku 1970 rozděleni do 3 skupin: I.

občané, kteří v Modřanech bydlí a pracují

65 žá dostí

II.

občané, kteří bydlí v Praze

21

“

III.

ostatní žadatelé

10

“

Později bylo nutno II. a III. skupinu zruš it, protože i některé bytové věci v Modřanech je nutno řeš it v rá mci celé Prahy, např. v souvislosti s asanací. Žadatelům III. skupiny bylo písemně sděleno, že řeš ení jejich žá dostí není v dohledné době v možnostech MNV. U žadatelů o pozemek na stavbu gará že byla dodržena zá sada, že pozemek ke stavbě gará že v Praze 4 – Modřanech mohou dostat pouze občané, kteří mají v Modřanech trvalé bydliš tě a nemají možnost postavit si gará ž na vlastním pozemku /u rodinného domku/. Celkem bylo podá no 95 žá dostí, z toho v I. skupině 78 a v II. 17 žá dostí.

Hospodař ení s byty Od platnosti nového sprá vního řá du podle zá kona o NV, tj. od 1. ledna 1969, vydá vá veš kerá rozhodnutí v bytových věcech odbor komuná lního hospodá řství a služeb. Zá važná rozhodnutí jsou vš ak předem projedná na ve schůzi bytové komise /přidělová ní bytů, zruš ení prá va na užívá ní bytu ap./.


- 76 -

Z důvodu bytové krize, která je v Modřanech neřeš itelná , nelze uspokojit ani nejnaléhavějš í případy. V případě havá rie nebo demolic je možno přidělit ná hradní byt jedině zá sahem NVP. Tak např. pro vyklizení domů čp. 22, 23 a 217, určených k demolici, MNV získal 5 ná hradních bytů na Proseku. Od roku 1968 KSM a DS zajiš ťují zahá jení akce získá ní nových bytů vestavbou do půdních prostor pomocí stavebníků v akci Z. Ná klady na materiá l hradí DS. Tímto způsobem byla v roce 1968 získá na 1 bytová jednotka v čp. 35 /spořitelna/. Dalš í byty jsou tímto způsobem budová ny v čp. 1528, 1526, 1537 a 1380. Pokud jsou byty přidělová ny, pak jsou to jedině byty uprá zdněné úmrtím, kdy uživatel bydlel v bytě sá m a pravidelně jsou to byty o jedné místnosti. Jinak se jedná o směny a někdy to jsou případy velmi složité. Tak např. v roce 1968 bylo povoleno 14 směn, z nich 12 bylo dvousměnných, 1 byla pětisměna a 1 š estisměna. V roce 1970 bylo evidová no 424 žá dostí o byt. Žadatelů se zruš eným prá vem užívat byt v rodinném domku podle § 40 byt. z., soudem po rozvodu manželství, nebo ze služebního bytu bylo evidová no 188 případů. Koncem I. pololetí 1971 bylo evidová no 476 žá dostí o byt a některé byly 10 let staré.

Demolice Na výkup objektů pro asanaci středu Modřan čp. 217 a 50 bylo v r. 1970 vydá no 240.700 Kčs.

Stavební dvůr Studie vypracovaná Pražským projektovým ústavem řeš í umístění stavebního dvora v souladu s výsledkem projedná ní u Útvaru hlav. architekta na pozemcích fotbalového hřiš tě SK Modřany a vedlejš í zruš ené pískovny. Byl by zde umístěn stavební dvůr včetně provozní, administrativní, údržbové a stavební čá sti se sklady, dá le gará žový objekt o kapacitě 800 boxů s potřebným servisem a čerpací stanicí. Fotbalové hřiš tě má být přemístěno do Potoček.

Lá vka př es Vltavu V radě MNV byla 21. 1. 1969 projedná na otá zka lá vky přes Vltavu v souvislosti se stavbou vodního stupně proti Elektropřístroji. Rada MNV uložila vedoucímu odboru výstavby, aby požadavek vybudová ní lá vky pro pěš í na jezu v Modřanech projednal s investorem stavby. Celkový ná klad byl propočten na cca 200.000 Kčs.

Pojmenová ní ulic V souvislosti s volbami bylo uloženo vedoucímu odboru organizačního a vnitřních věcí a vedoucímu odboru výstavby, aby do konce srpna 1970 byly přejmenová ny ulice, které jsou totožné se jmény ulic v Praze, a aby vš echny budovy byly označeny popisnými a orientačními čísly a aby byl zajiš těn potřebný mapový materiá l. Rada souhlasila, aby byl požá dá n kroniká ř obce o ná vrh na pojmenová ní ulic, které jsou určeny k přejmenová ní. Jedná se o 130 ulic. Po dohodě s NVP byly lhůta k přejmenová ní ulic prodloužena do 1. 1. 1971, protože by jinak tato akce naruš ila provedení sčítá ní lidu. Nová jména 130 ulic rada MNV schvá lila nadvakrá t, 16. a 30. 3. 1971.

Č ištění města Sprá vu, údržbu a čiš tění silnice tř. II. Modřany-Zbraslav, tř. III. Darwinova, Rudé armá dy a Cholupická vykoná vají Pražské komunikace. Čiš tění za ně prová dějí ve mzdě DP.


- 77 -

Čiš tění ostatních, tzv. místních komunikací je věcí MNV. Např. v roce 1967 bylo na čiš tění města preliminová no 45.000 Kčs a čerpá no bylo jen 37.311 Kčs. Důvodem nečerpá ní byly nemoce pracovníků, jejich nízká kvalifikace a pak jeden z nich rozvá zal pracovní poměr a nebyla za něj získá na ná hrada. V roce 1969 byly překročeny výdaje za odvoz popela, protože bylo nutno popel vozit do Slivence a později až do Pyš el. Popel je vyvá žen v létě po 14 dnech, v zimě každý týden. V roce 1969 KSM žá daly o povolení zvýš it poplatek za popelnici o 24 Kčs, rada MNV ná vrh vš ak zamítla do doby, až KSM vytvoří podmínky, aby byl popel vyvá žen pravidelně každý týden. Odvoz popela negativně ovlivňuje nedostatek KUKA vozů, jejich velká poruchovost, vozy pro nedostatek místa nejsou gará žová ny, je nedostatek sklá dek a jsou daleko od Modřan, a konečně i nedostatek popelnic. Jejich potřeba je kryta jen z 25 %.

Vodovod Letní sucha roku 1969 způsobila, že hladina Vltavy klesla tak, že čerpací stanice modřanského vodovodu neměly vodu. Bylo sjedná no s Pražskými vodá rnami, že do míst s nedostatkem vody budou dá ny cisterny a voda do nich bude pravidelně dodá vá na. Existuje jediné řeš ení, napojení na pražskou vodovodní síť. Již v l. 1966 a 1967 byla s Pražskými vodá rnami projedná vá na možnost propojení vodovodních řadů v severní průmyslové oblasti Modřan s pražskou vodovodní sítí. Vodu průmyslové zá vody dová žejí cisternami, což je pochopitelně neekonomické. Byl proto vypracová n projektový úkol, podle kterého převá žnou čá st ná kladů na realizaci ponesou podniky a zá vody v této oblasti. Zá vody se dohodly, že zajistí finanční prostředky ve výš i 3.425.000 Kčs, MNV přispěje čá stkou 200.000 Kčs. Vodovodní řady budou vybudová ny v délce 2.600 m. Se započetím prací se počítalo v roce 1969, nejpozději v roce 1970, kdy bude uveden do provozu nový objekt n. p. Chirana. Jednostupňovou dokumentaci vypracovaly Inženýrsko-průmyslové stavby, investorem byly Pražské vodá rny. Vypracová ní prová děcích dokumentací bylo zadá no Inženýrskoprůmyslovým stavbá m současně se žá dostí o provedení stavby v roce 1969. V dubnu 1969 bylo dá no povolení ke stavbě vodovodního řadu Hodkovičky-Modřany. S Inženýrsko-průmyslovými stavbami byla uzavřena smlouva na výkopové prá ce. Zatím se situace v zá sobová ní vodou dá le zhorš ila. Mnohé studně byly bez vody, stejně i mateřské š koly, bez vody byly i š kolní jídelny. V provozu bylo sice 10 cisteren, často vš ak nebyly 3-5 dnů doplňová ny. IPS zajiš ťují vybudová ní vodovodního řadu do 30. 8. 1970. Proto rada MNV vyzvala předsedu MNV, aby jednal se zá stupci Pražských vodá ren a IPS ve věci zkrá cení termínu. Jeho zkrá cení si vyžá dalo zvýš ení ná kladů o 20.000 Kčs, které byly uhrazeny z FRR. 27. 5. 1970 byl modřanský vodovod napojen na pražskou vodovodní síť, čímž se splnilo dá vné přá ní modřanského obyvatelstva. Úkol byl projedná vá n plných 6 let a jeho uskutečnění bylo umožněno jedině připojením Modřan ku Praze. V dohodě s Pražskými vodá rnami bylo zahá jeno koncem roku 1970 vybudová ní dalš ího vodovodního řadu z Mokřin v Hodkovičká ch přes Tyrš ovu čtvrť na Lysiny. Vodovodní řad má v průměru 150 mm a byl dokončen začá tkem roku 1971. Se souhlasem Pražských vodá ren bude i nadá le pokračová no v prodlužová ní zdejš í vodovodní sítě. Podle finančních možností MNV zařadí pro urychlení některé drobnějš í akce v dohodě s občany do akce Z, které bude MNV hradit z vlastních prostředků. V roce 1971 byla zahá jena stavba vodojemu mezi Berá nkem a Cholupickým vrchem. Zdrojem bude voda ze Želivky a výchozím vodojemem je vodojem Jesenice. Řadem JS 1.200 mm bude přivá děno celkem 1.435 l/s, což zajistí plá novanou spotřebu vody v oblasti Modřany-Komořany. Zbývající množství 790 l/s je určeno výhledově pro


- 78 -

Zbraslav a 232 l/s pro jiná pá sma spotřeby v trase Jesenice – Zlíchov. Ná klad na stavbu byl plá nová n čá stkou 94.309.000 Kčs a dokončením v roce 1975.

Kanalizace Stá lým modřanským problémem je kanalizace, jejíž nedostatek zá kladním způsobem poš kozuje životní prostředí v obci. Je také důvodem, proč je zde brzděna a oddalová na bytová výstavba. Proto rada MNV vyzvala plá novací komisi MNV, aby byl vypracová n a zaslá n vš em nadřízeným orgá nům dopis ve věci kanalizace v Modřanech. Kromě toho rada MNV pověřila předsedu MNV Müllera, místopředsedu O. Sedlá ka a předsedu komise výstavby Ing. K. Frice, aby u primá tora hl. m. Prahy Černého prověřili situaci ve věci kanalizace, vodovodu a směrného územního plá nu. Podle zá pisu jedná ní rady MNV 18. 6. 1968 bylo na ná vrh ÚHA rozhodnuto, že kanalizace Modřan bude napojena na pravobřežní sběrač v Praze. Rekonstrukce sítě z Hodkoviček do Tróje, kde bude prová děno čiš tění odpadních vod, je zahrnuta do I. etapy s termínem výstavby v l. 1971-1975. Projektový úkol na stavbu kanalizace zpracová vá Hydroprojekt. U Hydroprojektu bylo intervenová no 26. 6. 1968 a bylo zjiš těno, že kapacita je zajiš těna Vodními stavbami v Sezimově Ústí. Na plená rním zasedá ní MNV bylo 4. 7. 1968 sděleno podle dopisu ministerstva lesního a vodního hospodá řství, že se s výstavbou kanalizace v Modřanech počítá v roce 1971. Zatím musíme být v Modřanech spokojeni s nedůstojnou ná hražkou kanalizace, se žumpami. Rada MNV 24. 6. 1969 projednala upozornění na nedostatky, které se v poslední době vyskytují v odvozu feká lií a popela KSM. Rada uložila komisi pro služby a výrobu, aby ve spoluprá ci s komisí lidové kontroly provedly prověrku v poskytová ní těchto služeb. Podle vyjá dření ředitele KSM Trachty KSM mají celkem 4 feká lní vozy, z nichž je jeden vyčleněn na odvoz feká lií v obcích Há je, Chodov, Šeberov a čá sti Kunratic. Zbylými 3 vozy je zajiš ťová n odvoz feká lií jak u občanů, tak i ze zá vodů v Modřanech. Má -li vůz poruchu nebo je-li někdo z posá dky nemocen, pak zbývají jen 2 vozy, které nemohou stačit vyhovět vš em požadavkům. Rada MNV doporučila pracovníkům KSM, aby objedná vky občanů byly přednostně vyřizová ny před objedná vkami socialistického sektoru. Nemůže-li být budová na kanalizace splaš ková , pak v roce 1970 bylo alespoň provedeno odvodnění povrchových vod v ul. Revoluce a U cihelny ná kladem 627.000 Kčs. V ná sledujícím roce byla dokončena rekonstrukce těchto ulic položením bezpraš ných povrchů včetně chodníků.

Veř ejné osvětlení V tomto období bylo intenzivně pokračová no v rekonstrukci veřejného osvětlení na osvětlení výbojkové. V roce 1968 bylo dokončeno osvětlení ul. U š količky v délce 180 m ná kladem 120.000 Kčs, ul. Revoluce a kolem n. p. Modřanské strojírny v délce 300 m ná kladem 180.000 Kčs, Riegrovy a Sokolovské v délce 1.050 m ná kladem 55.000 Kčs. V roce 1969 byla provedena rekonstrukce osvětlení na Jirá skově ná m. v délce 200 m ná kladem 120.000 Kčs, Rudé armá dy v délce 950 m ná kladem 316.000 Kčs, Nerudovy ul. včetně sídliš tě a Na Havrá nce v délce 850 m ná kladem 309.000 Kčs a ul. Cholupické a Brigá dnické v délce 1.500 m ná kladem 550.000 Kčs. Rekonstrukci v ul. Nerudově a Na Havrá nce prová dělo družstvo Stavba, Rudé armá dy družstvo Elis. V roce 1969 byla v Drobných provozovná ch zřízena elektriká řská dílna a vybavena potřebným zařízením. 6. 1. 1970 rada MNV souhlasila s ná kupem vysokozdvižného


- 79 -

ploš inového vozu v ceně 402.000 Kčs na opravy veřejného osvětlení, vedení místního rozhlasu ap. V radě MNV bylo 15. 4. 1969 uloženo vedoucímu odboru komuná lního hospodá řství prověřit u Středočeských energetických zá vodů, jaká opatření činí k odstranění havarijní situace v zá sobová ní elektrickou energií v oblasti Modřany-Komořany. V roce 1970 bylo jedná no s Rozvodnými zá vody o prodloužení výbojkového osvětlení až na Berá nek, ale pro nedostatečný příkon elektrické energie bylo nutno od tohoto zá měru upustit. Pro dalš í roky je možno uvažovat o rekonstrukci veřejného osvětlení jedině v ná vaznosti na výstavbu nových transformačních stanic. V současné době již není možno zajistit potřebný příkon pro jakoukoliv rekonstrukci veřejného osvětlení. V roce 1970 bylo přiděleno na rekonstrukci sítě veřejného osvětlení 250.000 Kčs. Tato čá stka byla použita na rekonstrukci veřejného osvětlení v Bezručově ul. Stavbu prová děly Drobné provozovny a byla provedena ve 3 měsících včetně úprav chodníků do původního stavu, což se zatím nepodařilo žá dné jiné organizaci při prová dění podobné prá ce. V roce 1971 bylo přiděleno na rekonstrukci VO 330.000 Kčs. Byla provedena rekonstrukce osvětlení v oblasti Komořan, v ul. Revoluce, U cihelny, 1. má je, 5. května, 9. května a Do koutů. Prá ce byly zahá jeny v dubnu a byly dokončeny v srpnu. Rekonstrukci umožnila stavba trafostanice na sídliš ti v Komořanech, kde byla při té příležitosti postavena i výměníková stanice pro tamní bytovou výstavbu. V roce 1971 byla též provedena stavba veřejného osvětlení údolím Ve srá žce. Stavba byla provedena za finanční pomoci n. p. Modřanské strojírny a n. p. Léčiva, které se podílely na ná kladech stavby, protože této zkratky používají jejich zaměstnanci bydlící na Babech a na Berá nku při cestě z prá ce. Důležitou stavbou, která byla provedena v roce 1971, je stavba transformační stanice, kterou na svém pozemku postavila sprá va cukrovaru kvůli 2 bytovým domům, které postavila pro své zaměstnance. Prá vě tato trafostanice umožnila v roce 1972 rozsá hlou rekonstrukci veřejného osvětlení v Čechově čtvrti a v Přemyslově ul.

Teplofikace V Modřanech se nachá zí rozsá hlá průmyslová aglomerace. Jsou to průmyslové podniky, které v minulých létech proš ly složitým vývojem, a jejich dneš ní kapacita vznikala postupně přístavbami a rozš iřová ním jejich výrobní kapacity. To má za ná sledek roztříš těnost malých tepelných zdrojů, umístěných v jednotlivých zá vodech. Převá žně jde o zdroje se zastaralým zařízením, produkujícím velké množství exhalací, které velmi nepříznivě ovlivňují životní prostředí města. V posledních létech modřanské zá vody předložily MNV řadu požadavků na rozš íření, příp. rekonstrukci vlastních tepelných zdrojů. MNV podmínil vlastní jedná ní v této věci vypracová ním výhledových studií modřanských zá vodů, ze kterých vyplynulo, že potřeba narůstá o víc jak o 100 % proti dneš nímu stavu. Za této situace nelze řeš it potřebu tepla jednotlivými zá vody, ale jedním tepelným zdrojem, ústřední teplá rnou. MNV předevš ím pořídil teplofikační studii průmyslové čá sti Modřan, zavedl moratorium v dalš ím rozš iřová ní drobných tepelných zdrojů zá vodů, a zá vody se sdružily k výstavbě parovodu. Zdroj byl určen v cukrovaru a účastníky smlouvy byly: Čokolá dovny, Elektropřístroj, Hydrometeorologický ústav, Chirana, KSM, Léčiva, Mikrotechna, Modřanské strojírny, Sport a MNV. Byla zřízena teplofikační komise jakožto poradní a koordinační sbor specialistů a hlavních účastníků. Technická koncepce byla propracová na až do fá ze investorských a odběratelských vztahů. Chybí ovš em realizace, protože se jednotlivým účastníkům nepodařilo zajistit investiční limity, dodavatelskou kapacitu a finanční prostředky.


- 80 -

Tím, že se nepodařilo provést výstavbu parovodu v předpoklá daných termínech, vznikla pro některé zá vody obtížná situace v zá sobová ní teplem. Zá vody žá dají MNV a dalš í přísluš né orgá ny o souhlas s provizorní rekonstrukcí nebo s rozš ířením svých nevyhovujících tepelných zdrojů. Jsou to Léčiva, Elektropřístroj, Chirana. MNV nepoklá dá toto řeš ení za únosné, rada je si vědoma, že výstavba parovodu je účelovou investicí, která vzhledem k tomu, že v tomto 5 LP nedojde v Modřanech k soustředěné výstavbě bytů, není investicí podmiňující bytovou výstavbu v 5 LP. Ale nebude-li přikročeno k jeho výstavbě, ohrožuje efektivní hospodaření s investičnímu prostředky v průmyslové čá sti Modřan. Proto se rada MNV usnesla 18. 8. 1970 informovat radu ONV 4 o situaci v zá sobová ní teplem v průmyslové čá sti Modřan a zá roveň požá dala, aby rada ONV 4 informovala i radu NVP, a zá roveň aby navrhla radě NVP urychlenou investiční přípravu a realizaci teplá rny v Modřanech. Tolik vš eobecně o problému teplofikace v Modřanech. Nyní, co se v této věci udá lo v l. 1968-1971. V únoru 1968 n. p. Modřanské strojírny požá daly o zproš tění z funkce investora modřanské teplofikace. Protože nebyl nikdo, kdo by se chtěl funkce ujmout, podle ná vrhu plá novací komise byl při Drobných provozovná ch zřízen investorský útvar, jemuž bylo uloženo vedle teplofikace zajiš ťovat i dalš í investorské akce. Připojení Modřan ku Praze pomohlo Modřanům i v této věci. Do akce byly totiž zapojeny Pražské teplá rny, které se staly investorem, a v budoucnosti budou i provozovatelem. Dalš í zná mkou, že se s modřanskou teplofikací něco děje, je žá dost Pražských teplá ren z listopadu 1971 o určení místa v rozloze 4-5 ha na stavební dvůr pro výstavbu teplá rny a pro umístění objektu pro 240 pracovníků, kteří budou zaměstná ni při stavbě teplá rny. O věci bylo jedná no 30. 11. 1971 na MNV s pracovníky Pražských teplá ren. Bylo dohodnuto, že pro umístění stavebního dvora byl mohla sloužit jedině prostora dneš ního fotbalového hříš tě TJ Spartak a býv. pískovna. Pro ubytovnu bylo doporučeno místo na II. Babech. Termín skutečné výstavby teplá rny byl zatím odložen do roku 1980. MNV podnikl v roce 1971 ve věci teplofikace sice dílčí, ale zá služnou akci. Díky porozumění sprá vy cukrovaru přistoupil k vybudová ní teplovodního kaná lu z cukrovaru do zdejš ího kina a při té příležitosti byly do zá sobová ní teplem z tohoto zdroje zapojeny úřední budova MNV, 2. ZDŠ, Grafotechna a v budoucnosti se počítá též se spořitelnou a Lidovým domem. Na tuto akci MNV vynaložil s pomocí ONV 4 4.950.000 Kčs a cukrovar s Grafotechnou po 100.000 Kčs.

Autobusy Historie autobusové linky DP na Lysiny je stará . Již 13. 10. 1964 bylo v komisi dopravy ONV referová no o nedostatku spojení občanů z Lysin a Tyrš ovy čtvrti s konečnou stanicí elektrické drá hy v Braníku a bylo usneseno navá zat v této věci na úrovni S KNV a ÚNV hl. m. Prahy. Pro zajiš tění obratiš tě autobusů byl v r. 1965 vypracová n investiční zá měr. V r. 1967 bylo obratiš tě pomocí občanů vybudová no. Před zahá jením provozu měly DP ješ tě jednu podmínku, vybudová ní sociá lního zařízení pro provozní personá l na konečné stanici. I tato podmínka byla splněna a 17. 1. 1969 byl provoz na lince DP č. 150 slavnostně zahá jen. Na žá dost občanů z Cholupického vrchu rada MNV uložila 13. 10. 1970 vedoucímu odboru místního hospodá řství a služeb projednat s DP rozš íření autobusové městské dopravy přes čtvrť na Berá nku do Cholupic, Písnice a Kunratic. Dohodou byl program omezen a konečná stanice měla být na Cholupickém vrchu. Protože v tomto případě bylo nutno zde vybudovat otočiš tě a sociá lní zařízení pro řidiče, MNV dopisem z 18. 2. 1971 požá dal NVP, odbor dopravy, o prodloužení linky cca o 1.200 m do


- 81 -

Cholupic, kde nebylo třeba stavět ani otočku, ani sociá lní zařízení. Žá dosti bylo vyhověno a konečná stanice autobusů byla vybudová na ná kladem JZD Cholupice. Provoz na této lince DP č. 173 byl zahá jen 2. května 1971. V roce 1976 byla linka prodloužena do Točné. V roce 1970 DP zřídily linku č. 165 Modřany-Kunratice.

Sady V roce 1968 byl vybudová n park na Jirá skově ná městí. Podle projektu byla provedena povrchová úprava, byla navezena ornice a humus, osazeny obrubníky, vysazen okrasný materiá l dodaný z VŠZ Lednice a Žehuš ice, byly odstraněny staré stromy a keře a plocha byla oseta travou. Úpravu provedly Drobné provozovny ná kladem 108.413 Kčs. V roce 1969 byly vyasfaltová ny chodníky včetně prostory před š kolou. V dubnu 1969 bylo započato s parkovou úpravou Tylova ná městí, před družstevními domy v ul. U zastá vky. Upravená plocha ná městí bylo oseta travou, byl vysá zen zá hon letniček, dá le polyantek, keře čínských jalovců, a při té příležitosti byla též upravena plocha kolem transformační stanice na Tylově ná městí. Ve sdružených jeslích v Dukelské ul. byly před budovou vysá zeny 2 zá hony trvalek, plocha za budovou byla také oseta travou a při plotu ve Smetanově ul. byla vysazena souvislá řada thují jako ochrana proti prachu a hluku. V přípravné dokumentaci se řeš í úprava parku u zvonice.

Hř íště Dětská hříš tě jsou na Babech I., II., v Komořanech, Na Lysiná ch, v Tyrš ově čtvrti, V Potočká ch a U Zvonice. N. p. Elektropřístroj přispěl MNV čá stkou 50.000 Kčs na vybudová ní hříš tě a kluziš tě u Vltavy v prostoru pod kinem.

Pošta Na stížnosti na nedostatek drobných peněz předseda komise pro obchod informuje na začá tku roku 1968 radu MNV, že poš ta v Praze 4 je schopna pro naš i poš tu zajistit jakékoliv množství drobných peněz, aby nedochá zelo v samoobsluhá ch k nedostatku drobných mincí. 13. 8. 1968 Rada MNV projedná vala ná vrh obvodní poš ty Praha 4 na zkrá cení pracovní doby a na zavedení nových pracovních režimů vzhledem k 5dennímu pracovnímu týdnu. Rada MNV souhlasila za předpokladu, že vždy jeden den v týdnu, nejlépe v pá tek, bude u peněžní přepá žky provoz pro občany do 18 hodin.

Veř ejné zá chodky Problém veřejných zá chodků se objevuje i v tomto období, ovš em zase bez řeš ení. V akčním programu kanalizace“.

MNV

z roku

1968

je:

“Výstavba

veřejných

zá chodků

a

Tajemník MNV prohlá sil na plená rním zasedá ní MNV 6. 3. 1969: “Projekčně je prová děna příprava stá nků, veřejných zá chodků, a to v roce 1970.“.

Ulice Protože občané Tyrš ovy čtvrti a Lysin naléhali na zřízení autobusové trati a DP kladly podmínku úpravu Riegrovy a Sokolovské ulice, aby byly sjízdné pro autobusy, ačkoliv akce nebyla kryta plá novacími prostředky, ani limitem pro rok 1968, podařilo se uzavřít hospodá řskou smlouvu s n. p. Stavby silnic a železnic, který v prosinci 1967


- 82 -

převzal staveniš tě a započal s definitivní úpravou ulice. Termín dokončení byl stanoven na říjen 1968. Rekonstrukce byla provedena ná kladem 1.500.000 Kčs. Cholupická a Libuš ská silnice jsou komunikacemi III. třídy, proto jsou ve sprá vě Pražských komunikací. Ta má vš ak nedostatek pracovníků, aby je udržovala v ná ležitém stavu. Drobné provozovny byly pověřeny jejich údržbou vlastními prostředky a lidmi, ná klady vyúčtují Pražským komunikacím. Rada MNV souhlasila 13. 2. 1968 s ná vrhem komise výstavby a komise dopravy MNV požá dat ONV 4 o vyčlenění čá sti Riegrovy a Sokolovské ul. včetně otočky autobusů DP a ul. Brigá dnické z městských komunikací na komunikace III. třídy. 26. 3. 1968 byla v radě MNV projedná vá na žá dost n. p. Elektropřístroj na úpravu vozovky v úseku od hlavní třídy Čs. armá dy U Sosny k odbočce komunikace k objektu n. p. Elektropřístroj. Od této odbočky Elektropřístroj podle žá dosti vybuduje vlastní příjezdovou komunikaci vlastním ná kladem k objektu tová rny. Podle vyjá dření vedoucího odboru výstavby rekonstrukce silnice od Sosny k přívozu si vyžá dá ná klad 260.000 Kčs. Rada MNV uložila vedoucímu odboru výstavby, aby zaslal dopis k ruká m ředitelů n. p. Armabeton, Modřanské strojírny a Elektropřístroj, že MNV souhlasí s úpravou komunikace od Sosny k přívozu, dohodnou-li se podniky o úhradě ná kladů, na které by měl přispět Armabeton 100.000 Kčs, Elektropřístroj 55.000 Kčs, Modřanské strojírny 55.000 Kčs, MNV 50.000 Kčs. Po vzá jemné dohodě byla silnice rekonstruová na. V roce 1970 byla provedena úprava povrchu tř. Čs. armá dy vyrovná ním krajnic, výmolů, nerovností povrchu vozovky obalovanou drtí. Úprava byla provedena za finanční pomoci Výstavby metra, která přispěla čá stkou 1 mil. Kčs. Byla to protihodnota za š kody, které na vozovce způsobila ná kladní auta vyvá žející přes Modřany výkopový materiá l ze stavby metra. Plá n investiční výstavby předpoklá dal provedení rekonstrukce ul. U cihelny, Revoluce a Lahovické včetně jejich odvodnění v roce 1969 ná kladem 717.000 Kčs. Dodavatelská organizace vš ak nezahá jila akce ve sjednaném termínu a stavba přeš la do roku 1970. Ve IV. čtvrtletí 1970 bylo vš ak shledá no, že k dokončení chybí 600 kusů okrouhlých kanalizačních cihel, které se nepodařilo prová dějícímu podniku Stavby silnic a železnic opatřit, a tak dokončení stavby přeš lo do roku 1971. V roce 1970 byla U Sosny postavena lá vka pro pěš í ná kladem 183.300 Kčs. Stavbu provedly Drobné provozovny a na její vybudová ní přispěly Modřanské strojírny čá stkou 50.000 Kčs. Nyní se podívejme na zdejš í komunikace z finanční strá nky. V rozpočtu na rok 1967 bylo plá nová no na komunikace 253.900 Kčs, čerpá no bylo 196.912 Kčs z důvodu, že v tomto roce nebyly na komunikacích prová děny větš í úpravy. Pracovní četa, která byla pro tyto prá ce zřízena v rá mci DP, byla utvořena teprve během roku 1967. V roce 1968 bylo na úpravu místních komunikací plá nová no 2.240.200 Kčs, ve skutečnosti vš ak bylo vydá no 2.522.800 Kčs. Jak je vidět, již v prvním roce po připojení Modřan ku Praze se projevily vyš š í příděly. V roce 1969 bylo v rozpočtu přiděleno na opravy a údržbu komunikací 261.000 Kčs, z vlá dní rozpočtové rezervy 300.000 Kčs. V roce 1970 bylo vydá no na budová ní komunikací a jejich údržbu a na výstavbu nových chodníků 2.841.197 Kčs, ale pro rok 1971 bylo určeno jen 1.637.000 Kčs /investice 627.000 Kčs, vlá dní rozpočtová reserva 630.000 Kčs, rozpočet MNVdoprava 80.000 Kčs, FRR 300.000 Kčs/. Na zá kladě připomínek, které byly vzneseny na plená rním zasedá ní MNV 24. 6. 1971, byla ustavena komise, do které byli jmenová ni tajemník MNV, vedoucí odboru komuná lního hospodá řství a služeb, vedoucí Drobných provozoven a vedoucí


- 83 -

střediska komunikace Drobných provozoven, která zjistila, že v havarijním stavu jsou tyto ulice: -

Zdeňka Nejedlého, vodou vymletá komunikace /ná klad 30.000 Kčs/

-

Letohradská , vodou vymletá komunikace /ná klad 20.000 Kčs/

-

Aleš ova, výmoly a poruš ené rigoly pro odvod deš ťových vod /ná klad 10.000 Kčs/

-

Fr. Zeta, komunikace je naruš ena vodou, je ohrožena spodní čá st komunikace /ná klad 150.000 Kčs/

-

Haš kova, je nutno provést zemní prá ce v délce 170 m, komunikace je prakticky nesjízdná / ná klad 360.000 Kčs/

Celkový ná klad na odstranění vyká zaného havarijního stavu činí 570.000 Kčs. O přidělení této čá stky bude jednat fin. – plá novací odbor MNV s plá novacím odborem ONV 4. Prá ce bude možno provést až v roce 1972.

Chodníky V roce 1968 občané v akci Z položili cca 5.000 dlaždic a 4.000 obrubníků v hodnotě materiá lu 208.800 Kčs. Pracovníky Drobných provozoven bylo položeno 2.500 dlaždic a 1.500 m obrubníků, o které je velká nouze. S n. p. Prefa Olomouc byla dojedná na objedná vka 2 vagonů obrubníků. Dalš í byly dová ženy až z Banské Bystrice. Z VRR bylo v roce 1970 přiděleno 832.000 Kčs na úpravy chodníků. V tomto roce byly zřízeny chodníky Na Havrá nce 71.204 Kčs, Čs. armá dy 324.580 Kčs, Nerudova 107.797 Kčs, Na vyhlídce 68.610 Kčs, Pod lesem 49.983 Kčs, Dukelská 80.000 Kčs, prostranství před kinem 200.000 Kčs. Z FRR byla uvolněna čá stka 250.000 Kčs kromě j. na krytí materiá lových výdajů při svépomocném budová ní chodníků v rá mci akce Z. V roce 1970 bylo vybudová no 4.624 bm chodníků, spotřebová no 304 t obalované drtě, 38.000 kusů dlaždic, 2.053 bm obrubníků. Srovná ním s dobou před rokem 1968 tato čísla nemají obdoby. V roce 1971 byly upraveny chodníky na tř. Čs. armá dy od Riegrovy ul. do Komořan v délce 2 km a ná kladem 133.000 Kčs.

Místní rozhlas V l. 1970-1972 byla provedena zá kladní rekonstrukce místního rozhlasu. Jako předpoklad jeho řá dné funkce Drobné provozovny v I. pololetí 1970 vybudovaly novou rozhlasovou ústřednu. Vlastní prá ce byly rozděleny na 2 etapy. V I. etapě byl proveden rozvod na hlavních trasá ch, převá žně kabelem zavěš eným na nosném laně. Vedení bylo zavěš eno na nových stožá rech veřejného osvětlení. Síť byla postavena v délce 8.5 km ná kladem 492.000 Kčs. V II. etapě bylo provedeno zahuš tění sítě a připojení odlehlejš ích čtvrtí, jako Berá nek, Cholupický vrch a Komořany. Bylo postaveno 18 km sítě, osazeno 65 reproduktorů, postaveno a zabudová no 80 ocelových stožá rů. Zahuš tění sítě bylo provedeno větš inou volným vedením na nosném laně. Komořany byly napojeny kabelem uloženým v zemi v souběhu s kabelem veřejného osvětlení Ve Srá žce. Prá ce byly provedeny ná kladem 726.000 Kčs. Linku místního rozhlasu nebylo možno vésti třídou Čs. armá dy pro zahuš těnost volných vedení, nevhodnost tamějš ích stožá rů a zejména pro velký provoz na této komunikaci.


- 84 -

Autocamping V roce 1968 byla v radě MNV projedná vá na možnost výstavby autocampingu v Modřanech. MNV zadal vypracová ní přípravné dokumentace až po výběr staveniš tě na stavbu autocampingu v Modřanech projektantům Ing. arch. Fr. Blažkovi a Karlu Chvojkovi. Na zá kladě předběžného místního š etření a konzultace s vedením MNV přichá zela v úvahu 3 staveniš tě: V Píš ovicích, v Komořanech pod zá mečkem a zá padně od Čs. čokolá doven. 29. 10. 1968 bylo provedeno řízení o výběru staveniš tě. Z výsledku jedná ní vyplynulo, že 3. možnost je zcela nevýhodná a pro dalš í zpracová ní nepřichá zí v úvahu. U 2. alternativy se jedná předevš ím o technické a hygienické problémy související s realizací plá novaného zařízení na tomto místě. Tímto územím totiž probíhají některé inženýrské sítě, jsou zde zdroje místního vodovodu a pak tudy bude probíhat vnějš í pražský silniční okruh. Bude zde velké množství exhalací a vysoká hladina hluku. Po vybudová ní modřanského stupně bude celé toto území v inundační oblasti. Pro umístění autocampingu v Píš ovicích se kladně vyjá dřily vš echny orgá ny a organizace až na Pražské středisko stá tní pamá tkové péče a ochrany přírody. Rada MNV uložila 19. 12. 1968 vedoucímu odboru výstavby projednat umístění autocampingu s Útvarem hl. architekta a s Pražským střediskem pamá tkové péče a ochrany přírody a o jedná ní podat zprá vu radě MNV. O dalš ím jedná ní v této věci jsem nenaš el žá dnou zprá vu. Pravděpodobným důvodem je PÚP Modřan a Komořan. Autocamping dodnes nebyl postaven.

Znečišťová ní ž ivotního prostř edí v obci 19. 12. 1968 byla zvolena na plená rním zasedá ní MNV komise pro životní prostředí. Svojí funkcí přímo navazuje na odbor komuná lního hospodá řství, ovš em úzce spolupracuje i s ostatními odbory a komisemi MNV. Dbá o čistotu ovzduš í a tekoucích vod a navrhuje opatření k odstranění zá vad a nedostatků. Sleduje rozš iřová ní zelených ploch určených pro veřejnost, zaklá dá ní parků a dětských hříš ť. Vyjadřuje se ke vš em opatřením na úseku výstavby, zejména k budová ní inženýrských sítí, komunikací, veřejných ploch a občanské vybavenosti. Ke zlepš ení vzhledu a životního prostředí v obci se MNV 26. 2. 1970 zavá zal na počest 25. výročí osvobození zajistit Drobnými provozovnami tyto úkoly: -

Vybudovat za účasti průmyslových zá vodů, KSM, výborů SRPŠ a občanů hříš tě a pro zimní období kluziš tě v prostoru pod kinem u Vltavy. Hodnota díla včetně zařízení 300.000 Kčs.

-

Otevřít rekonstruované kino. Hodnota díla 300.000 Kčs.

-

Vybudovat výbojkové osvětlení v ul. Bezručova, Revoluce, 5. května, 9. května, 25. února, U cihelny. Hodnota díla 592.000 Kčs.

-

Provést úpravu tř. Čs. armá dy za účasti metra. Hodnota díla 1 mil. Kčs.

-

Provést úpravu chodníku od Riegrovy ul. k restauraci U Sosny ná kladem 342.600 Kčs.

-

Za finanční účasti Modřanských strojíren vybudovat lá vku pro pěš í přes Písnický potok U Sosny ná kladem 170.000 Kčs.

V roce 1969 a 1970 značně naruš ovala zdejš í životní prostředí hromadná doprava výkopového materiá lu z pražského metra, kterým bylo zavá ženo jedno údolí při pravé straně silnice vedoucí do Točné. Byly to tisíce ná kladních aut, které zamořovaly svým hlukem, prachem a blá tem vš echen život při hlavní silnici. Svým provozem


- 85 -

pochopitelně ničily i samotnou dlažbu ulice, což vedení Metrostavu uznalo a na její rekonstrukci přispělo v roce 1970 1 mil. Kčs. Navíc š oféři, aby udělali víc jízd, nedojížděli na určenou sklá dku, a prostě kde se jim to hodilo, ná klad auta složili. Těchto sklá dek bylo nakonec tolik, že MNV zakročil u vedení stavby. To zařídilo odklizení těchto černých sklá dek a za užívá ní veřejného prostranství zaplatilo 5.000 Kčs. Rada 25. 1. 1968 projedná vala stížnosti občanů z Berá nku a z Bab na poruš ová ní socialistického soužití motocyklisti, členy Svazarmu. Rada se usnesla vyrozumět místní Svazarm, že s okamžitou platností se zakazují cvičné jízdy motocyklů v celé oblasti Modřan. Švestkovna při silnici na Lhotku je jedním z míst, kde š oféři ná kladních aut si ulehčují svoji povinnost, nedojíždějí na určenou sklá dku a sklá dají zde výkopový materiá l. Modřanské průmyslové zá vody zaplatily v roce 1969 na pokutá ch za znečiš ťová ní životního prostředí 164.738 Kčs, MNV z toho dostal 9.000 Kčs, kterých bylo použito na úpravy v sadech. Občany v Komořanech obtěžoval spad popílku z elektrá rny a teplá rny Modřanských strojíren. Pro rok 1970 bylo naplá nová no postavení odpopílkovacího zařízení v hodnotě 985.000 Kčs. Do 10 let bude tato čá stka uhrazena úsporami na pokutá ch, které podnik platí ročně čá stkou 95.000 Kčs. Komise životního prostředí MNV projedná vala v roce 1969 stížnosti občanů z Komořan na provoz stá čírny živic n. p. Stavby silnic a železnic v Komořanech. Měření hlučnosti bylo provedeno hygienicko-epidemiologickou stanicí OÚNZ. Trvalé jsou také stížnosti na vypouš tění odpadových vod n. p. Léčiva do Písnického potoka a z Drůbežá řských zá vodů v Libuš i do Libuš ského potoka. Po zá sahu pracovníků městské inspekce veřejného pořá dku NVP byla sice Drůbežá řským zá vodům uložena podle vyhl. č. 120/1961 Sb., o ochraně vodních toků, pokuta 200.000 Kčs, ale životnímu prostředí tím nebylo pomoženo. Vody potoka jsou znečiš ťová ny dá l, jedině pomůže vybudová ní řá dné kanalizace.


- 86 -

IV. Š kolství a kultura v Modř anech ZDŠ Š kol. rok 1967/1968 Ve 3 zdejš ích ZDŠ bylo v 51 třídá ch 1.248 žá ků. Počet propadajících se snížil z 38 na 33, stoupl vš ak počet žá ků se 3. stupněm chová ní za zá š kolá ctví, krá deže a neká zeň z 10 na 15. Z vystupujících 184 žá ků nastoupilo do výběrových š kol 71, do učebních oborů: zemědělství 1, stavební 9, kovo 32, ostatní 41, do pracovního poměru 23, nerozhodnuto 7. V tomto š kol. roce nebyly do učebních oborů stanoveny kvóty. Ná bor prová děl odbor pracovních sil ONV ve spoluprá ci s ná borá ři podniků. Více zá jmu ná boru žactva by měly věnovat zemědělské podniky. V důsledku přechodu na 5denní pracovní týden počínaje 2. 9. 1968 doš lo i ve š kolství k novému uspořá dá ní pracovní doby. Při té příležitosti byla provedena prověrka š kolskou a kulturní komisí MNV. Počet tříd byl snížen o 6 s průměrným počtem žá ků 30, zatímco byl dosud počet žá ků ve třídě 16-19. Menš ím celkovým počtem zapsaných žá ků, úpravou počtu žá ků v jednotlivých třídá ch a š kolá ch, přesunem žá ků mezi jednotlivými š kolami se podařilo výrazně snížit směnné vyučová ní. Z 26 tříd, které střídaly ve š kol. roce 1967/1968, mělo střídá ní ve š kol. roce 1968/1969 jen 8 tříd /v 1. ZDŠ 4, v 2. a 3. ZDŠ po 2/. ZDŠ měly v tomto š kol. roce řadu úspěchů: -

1. ZDŠ pořá dala výstavu výtvarných prací svých žá ků,

-

2. ZDŠ organizovala v Brandýse n./L.,

-

3. ZDŠ předvá děla vyučová ní cizím jazykům pomocí nahrá vacího a sluchá tkového zařízení.

výstavu

prací

svých

žá ků

na

pedagogické

fakultě

Zvlá š tě je nutno ocenit iniciativní využití plaveckého stadionu v Podolí. Jen pro informaci uvá dím, že v roce 1968 bylo určeno na modřanské š kolství 1.635.000 Kčs, ve skutečnosti vš ak bylo vydá no 1.891.600 Kčs.

Š kol. rok 1968/1969 Ve 3 zdejš ích ZDŠ bylo ve 44 třídá ch 1.178 žá ků. Z vystupujících žá ků se přihlá silo do výběrových š kol 85, tj. téměř 50 % /celostá tní průměr je 33 %/ do učebních oborů 72 a do pracovního poměru 12. Ze vš ech žá ků zdejš ích ZDŠ prospělo s vyznamená ním 175, neproš lo 49, opravná zkouš ka byla povolena 20. 2. stupeň chová ní mělo 45 ž., 3. stupeň 8. Střídavé vyučová ní mělo 10 tříd /1. ZDŠ 4, ve 2. ZDŠ 4 a ve 3. ZDŠ 2/. 3. ZDŠ měla 1 třídu v LŠU. Na ZDŠ vyučovalo 55 učitelů /včetně ředitelů š kol/, z toho bylo 46 žen. Pozoruhodný je sestupný trend počtu žá ků. Ve š kol. roce 1961/1962 navš těvovalo zdejš í ZDŠ 1.601 žá ků, ve š kol. roce 1968/1969 jen 1.146. Ovš em v budoucnosti je nutno počítat se zvýš eným počtem nově postavených bytů i se změnou v populační politice stá tu, tedy s podstatným zvýš ením počtu žá ků.


- 87 -

Budoucí potřebu š kolních učeben řeš í ná vrh Ing. Blažka přístavbou 3. ZDŠ, ve které by bylo 20 zá kladních učeben s komplexním moderním přísluš enstvím v odborných pracovná ch a dalš ích místnostech pro 700-800 žá ků proti dneš ním 455, a výstavbou pavilonu š kolní jídelny pro 750 žá ků a 90 zaměstnanců š kol a pavilonu mimoš kolní výchovy. Na š kolní potřeby bylo dá no podle ředitele 1. ZDŠ Luky ve š kol. roce 1966/1967 1.039 Kčs, ve š kol. roce 1967/1968 15.749 Kčs a ve š kol. roce 1968/1969 91.352 Kčs.

Š kolní rok 1969/1970 Na vš ech 3 ZDŠ bylo ve 44 třídá ch 1.142 žá ků. Ze ZDŠ vystoupilo 153 žá ků, z nich se přihlá silo 51 do výběrových š kol, 91 do učebního poměru, 9 do pracovního poměru, 1 žá k pokračuje v ná vš těvě ZDŠ a 1 žá k je s rodiči mimo ČSSR. Chová ní 2. stupně mělo 23 žá ků, 3. stupně 4. Na počá tku š kol. roku byla přijata konkrétní opatření k prohloubení vlastenecké výchovy mlá deže a výchovy k proletá řskému internacionalismu. Byly zpřesněny celoroční plá ny š kol. Výchovné působení š kolských kolektivů bylo zaměřeno na využití významných výročí v průběhu š kolního roku. ZDŠ se zúčastnily i řady výstav mimo Modřany, pěveckých a tělovýchovných soutěží. Byly uspořá dá ny první halové hry v lehké atletice a 1. ZDŠ uspořá dala tradiční turnaj v kopané a há zené modřanských š kol. Střídavé vyučová ní mělo 12 tříd /1. ZDŠ 4, 2. ZDŠ 6 a 3. ZDŠ 2 třídy/.

Š kol. rok 1970/1971 Na vš ech 3 zdejš ích ZDŠ bylo ve 45 třídá ch 1.139 žá ků. S vyznamená ním proš lo 136 žá ků, neprospělo 20 žá ků. Chová ní 2. stupně mělo 26 a 3. stupně 1 žá k. Z vystupujících 159 žá ků přeš lo 44 do výběrových š kol, 84 do učebního poměru, do pracovního poměru 27 a 4 dobrovolně opakují 4. ročník. Na 3 ZDŠ vyučuje 56 učitelů /včetně ředitelů š kol, z toho je 47 žen/. 3. ZDŠ organizovala halové hry pro š koly obvodu Praha 4. Veřejně vystupoval pěvecký soubor 1. ZDŠ. Vlastní výstavu žá kovských prací uspořá dala 1. ZDŠ. Žá ci vyš š ích ročníků navš tívili výstavu 50 let KSČ U Hybernů a Dělnictvo v životě Modřan uspořá danou MNV Praha 4 – Modřany v sá le U Nová ků. Od š kol. roku 1971/1972 bude na vš ech š kolá ch posíleno vyučová ní občanské nauce. Bude zvýš ena individuá lní péče o děti, u nichž sociá lní prostředí nezaručuje dostatečný rozvoj jejich schopností. V období let 1968-1971 nebyla sice postavena žá dná podstatně bylo zlepš eno vybavení naš ich š kol.

nová

š kolní budova, ale

V roce 1968 se podařilo vybudovat ústřední topení v 1. ZDŠ ná kladem 300.000 Kčs, které byly kryty plá nem investic ONV 4. V roce 1968 byl zadá n a zpracová n investiční úkol na rozš íření sociá lního zařízení 1. ZDŠ. Pro rozsá hlost a složitost stavby nebude ji možno zařadit do akce Z. V tomto roce byla také vypracová na projektová dokumentace na vybudová ní ústředního topení v 2. ZDŠ. Investiční úkol na přístavbu 3. ZDŠ byl zpracová n v souvislosti s investičním úkolem na výstavbu nové š kolní kuchyně a š kolní družiny. Po projedná ní v přísluš ných


- 88 -

komisích bude možno zahá jit jedná ní o vypracová ní projektové dokumentace. Dosud není zajiš těn dodavatel stavby. V roce 1969 komise pro š kolství, kulturu a tělovýchovu rozhodla, že š kolní tělocvična na Jirá skově ná městí bude sloužit výhradně ZDŠ, sokolovna pak gymnasiu.

SVVŠ – gymnasium Š kol. rok 1967/1968 SVVŠ měla ve š kol. roce 1967/1968 v 8 třídá ch 259 žá ků. Maturovalo 81 absolventů, 1 nebyl připuš těn k maturitě pro neprospěch, 1 u maturity neprospěl a 3 konali opravnou zkouš ku. Na vysoké š koly se přihlá silo 60 % žá ků.

Š kol. rok 1968/1969 Ve š kol. roce 1968/1969 SVVŠ měla v 7 třídá ch 230 žá ků. První 2 ročníky přechá zejí v dohodě s rodiči žá ků na 4leté studium a první ročníky byly již prvními ročníky 4letého gymnasia. 3 třídy byly humanitního a 4 třídy přírodovědného zaměření. Na konci š kol. roku prospělo s vyznamená ním 17 žá ků a 17 neprospělo. Po prá zdniná ch 8 z nich vykonalo opravnou zkouš ku. Maturitní zkouš ku konalo 64 žá ků, z nich neprospěli 2 a s vyznamená ním bylo 7 žá ků. 10 žá ků bylo hodnoceno 2. stupněm chová ní a 3. stupněm 2.

Š kol. rok 1969/1970 Ve š kol. roce 1969/1970 studovalo na gymnasiu v 7 třídá ch 229 žá ků, z toho byly 3 třídy zaměření humanitního a 4 třídy přírodovědného. Na konci š kol. roku prospělo s vyznamená ním 13 žá ků, 14 neprospělo. 8 žá kům byla povolena opravná zkouš ka a vš ichni po prá zdniná ch obstá li. Maturitní zkouš ku konalo 92 žá ků, s vyznamená ním prospěli 4, velmi dobře 30, neprospěli 2 /oba pak vykonali opravnou zkouš ku/. Ke studiu na vysokých š kolá ch se přihlá silo 50 absolventů, bylo přijato 48, převá žně na technické obory. 3 nastoupili do zkrá ceného učebního poměru /automechanik, laborant/, 17 do ná stavbového studia na středních odborných š kolá ch, ostatní š li přímo do zaměstná ní.

Š kol. rok 1970/1971 Ve š kol. roce 1970/1971 studovalo na gymnasiu 190 žá ků v 6 třídá ch. 3 třídy byly humanitního a 3 přírodovědného zaměření. Ke konci š kol. roku 6 žá ků prospělo s vyznamená ním, velmi dobře 38 a 6 neprospělo. Protože gymnasium přeš lo na 4leté studium, nekonaly se na š kole maturitní zkouš ky. Ideově politická výchova v 50. roce založení KSČ byla podporová na organizová ním řady výchovných akcí, jako ná vš těvou výstav instalovaných k tomuto výročí, pá sma k 50. výročí KSČ v Divadle hudby, besedami se zasloužilými členy KSČ, soutěží ve znalostech sovětské hudby, literatury ap.

Zvlá štní škola Zvlá š tní š kola trvale pracuje v prostorově nevyhovujícím prostředí, má k dispozici jedinou učebnu. Je v objektu, který byl sice převeden do stá tního socialistického vlastnictví podle vl. nař. 15/1959 Sb., a vyhl. 88/1959 Ú.l., ale vlastníkovou žá dost o


- 89 -

vrá cení do soukromého vlastnictví rada MNV 26. 3. 1968 doporučila ONV 4 ke kladnému vyřízení.

Š kol. rok 1967/1968 Ve š kol. roce 1967/1968 bylo ve š kole v 2. – 7. ročníku 11 žá ků. Vš ichni postoupili.

Š kol. rok 1968/1969 Ve š kol. roce 1968/1969 odbornou komisí při š kolní sprá vě ONV 4 byli do zvlá š tní š koly přeřazeni 2 žá ci ze 4. tř. 1. ZDŠ. Protože se do š koly přihlá silo 5 žá ků ciká nské ná rodnosti, stanujících u Vltavy, bylo se souhlasem rodičů přemístěno 5 žá ků nejvyš š ích tříd do Zbraslavi. V tomto š kol. roce navš těvovalo š kolu 12 žá ků, 1 neprospěl a 1 nebyl klasifiková n. Výchovu a vyučová ní negativně ovlivnil příchod ciká nských dětí, které přiš ly ze zvlá š tní š koly ve Zbraslavi. Velmi zdlouhavě se přizpůsobovaly režimu š koly a soužití s ostatními dětmi. Těžká byla i spoluprá ce učitele s rodiči dětí. Jinak spoluprá ce s rodiči ostatních dětí byla velmi dobrá .

Š kol. rok 1969/1970 Ve š kol. roce 1969/1970 navš těvovalo š kolu 15 žá ků. 7 žá ků dostalo 2. stupeň chová ní. Vesměs to byly děti ciká nského původu za neomluvené hodiny a neplnění š kolních povinností. Mezi ciká nskými dětmi jsou veliké rozdíly v prospěchu.

Š kol. rok 1970/1971 Ve š kol. roce 1970/1971 navš těvovalo zvlá š tní š kolu 17 žá ků, z toho bylo 13 žá ků ciká nského původu. Po převedení 6 ciká nských dětí do interná tní zvlá š tní š koly zůstalo ve š kole ve 2. – 6. ročníku 11 dětí. Dobrá byla spoluprá ce s rodiči dětí. Když někteří rodiče se nedostavovali na schůzky, pak je ředitel š koly navš těvoval v rodiná ch. Tato praxe se uká zala jako nejúčinnějš í u rodin ciká nského původu. V případech nedostatečné rodičovské péče o děti ciká nského původu zakročoval odbor zdravotnictví a sociá lního zabezpečení ONV 4.

Mateř ské školy K 1. 9. 1968 bylo zapsá no na mateřských š kolá ch 238 dětí. Neumístěno zůstalo cca 50 dětí. Největš í ná por na mateřské š koly je ve středu města. Nejméně přihlá š ek bylo Na Lysiná ch, takže bylo nutno zde umístit děti i ze vzdá lenějš ích míst obce. Jinak jsou vš echna oddělení přeplněna nad kvótu stanovenou hygienikem. Kolik dětí bylo v jednotlivých mateřských š kolá ch: 1. 2. 3. 4. 5.

MŠ MŠ MŠ MŠ MŠ

82 dětí 56 “ 25 “ 52 “ 23 “

Kapacita zdejš ích MŠ je 240 míst, v terénních jeslích je 30 míst, ve sdružených zá vodních jeslích 70. K 1. 9. 1969 odchá zí z mateřských š kol do 1. tříd ZDŠ 79 dětí. Tolik dětí je tedy možno přijmout do MŠ. Ze zá vodních jeslí bude přemístěno 29 dětí, z terénních jeslí 16, takže ze zapsaných dětí bylo možno přijmout 34 dětí. Neumístěno proto zůstalo 21 dětí.


- 90 -

Protože se vyřeš ila situace v umisťová ní dětí v jeslích z důvodů, že byly vybudová ny sdružené jesle a že byla upravena mateřská dovolená zaměstnaných matek, pomohl tento stav čá stečně řeš it i kritickou situaci v MŠ. Jednak mnoho matek zůstalo u dětí, a kromě toho mohly být v jeslích ponechá ny i děti do dovrš ení jejich 4. roku věku místo původních 3 let. Tím byl sice podstatně snížen počet neumístěných dětí, ale situaci je možno definitivně vyřeš it jedině rozš ířením kapacity MŠ, aby bylo možno zajistit předš kolní výchovu v kolektivních zařízeních alespoň od 5. roku věku dítěte, jak to má na mysli š kolní zá kon z roku 1960. Největš í potíže jsou v Komořanech, kde se dokončuje stavba družstevních domů. Kapacita tamní MŠ je 21 dětí a je zapsá no 26, kromě toho je objekt hygienicky zá vadný. Provoz mateřských š kol je od š kol. roku 1968/1969 po zavedení volných sobot 5denní do 16.30 – 17 h. Byl prová děn průzkum k příp. prodloužení pracovní doby, příp. k zavedení provozu o sobotá ch, uká zalo se vš ak, že není třeba tuto službu zavá dět. V roce 1970 bylo zapsá no 224 dětí a k 1. 9. 1970 byly uspokojeny vš echny požadavky pracujících matek. Umisťová ní dětí je prová děno se zřetelem na pracoviš tě alespoň jednoho z rodičů. Kapacita vš ech MŠ je využita až na MŠ na Lysiná ch, kde zůstalo neobsazeno několik míst. V zá jmu předš kolní výchovy bylo zde nutno přijmout po indivuá lním posouzení i několik dětí nepracujících matek. Naproti tomu byly potíže s umístěním dětí v MŠ na III. Babech a v Komořanech, kde pro nedostatek kapacity nebylo možno vyhovět vš em požadavkům podle rajonizace a bylo nutno umístit 15 dětí v MŠ ve vnitřním městě. V jeslích nebylo v tomto roce plně využito těchto zařízení. Tolik vš eobecně, nyní o MŠ po technické strá nce. Na plená rním zasedá ní MNV 25. 1. 1968 bylo uloženo předsedovi š kolské a kulturní komise MNV, aby se snažil prosadit ná stavbu 1. MŠ. Je připravena projektová dokumentace a projedná vá se dodavatel, který by stavbu provedl. Ná klad na realizaci bez vnitřního vybavení činí podle rozpočtu 463.000 Kčs. V roce 1968 plá novací komise MNV předložila radě MNV ná vrh zá měru na vypracová ní projektu na ústřední topení pro 2. MŠ na Lysiná ch. Zá měr byl radou MNV schvá len. V rá mci rozš íření n. p. Chirana v Modřanech byla dá na podmínka provedení stavby vybudová ní nové mateřské š koly pro 90 dětí. N. p. zajistil vypracová ní projektové dokumentace a stavební podnik, který zahá jí stavbu MŠ v roce 1969 s dokončením v roce 1970. Na tuto akci přispěje n. p. Chirana 500.000 Kčs a podle usnesení rady MNV z roku 1967 byla dá na radou MNV zá ruka na doplnění potřebných 2 mil. Kčs ve 3 etapá ch: v roce 1968 500.000 Kčs, v roce 1969 700.000 Kčs a v roce 1970 800.000 Kčs.

Lidová škola umění V š kol. roce 1967/1968 navš těvovalo š kolu 206 žá ků, z toho bylo 191 žá ků v oboru hudebním a 15 v oboru výtvarném. V 7 třídá ch vyučovalo 10 učitelů. Ve š kol. roce 1968/1969 bylo zapsá no 173 dětí. Škola se zúčastnila celostá tní soutěže LŠU v oddělení smyčcovém a klavírním. Soutěže se zúčastnilo 51 žá ků, do obvodního kola bylo vybrá no 16, do krajského kola postoupilo 6 a jeden z nich získal 1. cenu. Trvalou vadou š koly je nedostatek místností, který brá ní v otevření dalš ích oddělení, jako tanečního, dramatického a výtvarného. Ve š kol. roce 1970/1971 bylo zapsá no 595 žá ků, z toho v Modřanech 189, ostatní ve 2 delimitovaných odděleních v obvodu Prahy 4: v Braníku a na sídliš ti Novodvorská .


- 91 -

Kromě hudební výchovy je š kola zaměřena i na výtvarný obor. Na š kole vyučuje 29 učitelů. Škola uspořá dala 11 veřejných žá kovských a 9 učitelských koncertů. Žá ci š koly se zúčastnili celostá tní soutěže ve zpěvu a komorní hudbě, v obvodním kole získali 4 první ceny. V celostá tní Duš kově soutěži hudební mlá deže získali jednu 2. cenu v zá věrečném kole. Škola navá zala družbu s hudební š kolou ve Wroclavi v Polské lidové republice. Ve š kol. roce 1971/1972 bylo ve š kole zapsá no 650 dětí, z toho v Modřanech 186. Vyučovalo 32 učitelů. Při předvolební kampani š kola pracovala s agitačními středisky.

Š kolní druž iny Do š kolních družin dochá zí jen 17 % žá ků vš ech modřanských ZDŠ. Ve š kol. roce 1968/1969 chodilo do družin 201 žá ků, ve š kol. Roce 1970/1971 222. Školní družina v Husově ul. byla rozš ířena o dalš í oddělení, které je umístěno v učebně 2. ZDŠ. 1. š kolní družina v Husově ul. má 7 oddělení. 2. družina v Riegrově ul. 2 oddělení. Výchovný program š kolních družin se řídí ročním plá nem a týdenním rozvrhem. V pomoci slabš ím žá kům je činnost ve ŠD zaměřena na přípravu k vyučová ní a opaková ní učiva. Cílem výchovné prá ce je zlepš ení ká zně, výchova k socialistickému vlastenectví a internacionalizmu. Ve š kol. roce 1971/1972 1. družina v Husově ul. měla 7 oddělení, ve kterých bylo zapsá no 185 dětí. 7. oddělení je tzv. klubové, do kterého dochá zelo 28 žá ků ze 6. – 9. tříd. 2. š kolní družina v Riegrově ul. měla 2 oddělení s 50 žá ky. Od š kol. roku 1972/1973 vš echny 3 ZDŠ mají vlastní š kolní družiny. Poslední byla otevřena u 2. ZDŠ a je umístěna v budově š koly čp. 195.

Š kolní jídelny Celkem má me 4 š kolní jídelny, jedna pro žá ky vš ech 3 ZDŠ a gymnasia a 3 jsou pro mateřské š koly. V 1. š kolní jídelně se stravuje 610 – 650 dětí. V roce 1968 byly zde vyměněny podlahy a o prá zdniná ch v roce 1970 byla provedena zá kladní rekonstrukce místností jídelny. Stavební prá ce prová děly DP, ostatní pak KSM. Kuchyně při jídelně byla vybavena novými stroji v ceně 68.000 Kčs. Jídelna při 1. MŠ vyvařuje současně pro 3., 4. a 6. MŠ, kam je jídlo převá ženo v termoná dobá ch, 2. a 5. MŠ mají jídelny vlastní. V jídelně při 2. MŠ se vyvařuje též pro děti 2. š kolní družiny. Strá vníci ve š kolních jídelná ch platí jen cenu spotřebovaných potravin, vš echnu ostatní režii, osobní i věcnou, platí stá t. Tato dotace v rá mci celého stá tu představuje cca 400 mil. Kčs. V této čá stce je i stá tní příspěvek na stravová ní dětí rodin s nižš ími příjmy.

Pioný rská organizace Od založení pionýrské organizace se MNV staral o získá ní objektu, kde by se pionýři mohli schá zet. Pro tento účel chtěl získat v roce 1950 rozestavěný dům Jiřího Šambergra na Jirá skově ná městí. S tímto svým úmyslem vš ak MNV neuspěl u KNV. Pionýři se vš ak přece jen dočkali. 2. března 1971 rada MNV souhlasila s koupí domu čp. 69 za 84.000 Kčs pro potřeby pionýrské organizace a oddíl vodá ků TJ Spartak Modřany. V roce 1973 bylo započato s rekonstrukčními pracemi, které byly dokončeny v roce 1975 a budova byla slavnostně předá na svému účelu. Počet dětí organizovaných v PO SSM je poměrně malý, asi 30 %. Velmi dobře pracoval oddíl prá čat vedený manželi Jesenskými. Oddíl byl založen v roce 1968, při založení měl 38 členů. Členskou zá kladnu tvoří chlapci a děvčata ve věku 6 – 15 let,


- 92 -

vš ichni jsou žá ky zdejš ích ZDŠ. Vedoucí realizují ideově výchovné působení na členy oddílu ve vodá cko-turistické činnosti. Oddíl pracuje systémem družin a pořá dá letní a zimní tá bory. Výsledky výchovné činnosti oddílu byly mnohokrá t kladně hodnoceny představiteli vyš š ích orgá nů SSM a KSČ.

Kronika K ná vrhu kroniká ře Antonína Vlčka rada MNV souhlasila 25. 6. 1969 s pořízením leteckých snímků Modřan. Fotografová ní provede redaktor Letectví Masojídek v rá mci oblastního velitelství Svazarmu. Uvažovaný ná klad je 3-4.000 Kčs. Kroniká ř provedl v roce 1969 uspořá dá ní úředního archivu MNV. Provedení fyzické skartace vyřazených písemností bylo se souhlasem rady MNV z 25. 11. 1969 odloženo o jeden rok, aby kroniká ř mohl ze skartačního materiá lu vybrat písemnosti, které jsou nějak důležité pro vývoj obce. Rada MNV 20. 1. 1970 schvá lila ná vrh kroniká ře na uspořá dá ní výstavy k 25. výročí osvobození naš í vlasti pod ná zvem “Modřany včera, dnes a zítra“. Výstava byla otevřena ve dnech 29. 4. – 10. 5. 1970. Na vš eobecnou žá dost byla výstava prodloužena do 14. května 1970. Výstava byla radou MNV i veřejností vysoce hodnocena. V roce 1971 kroniká ř připravil výstavu k 50. výročí založení KSČ pod ná zvem “Dělnictvo v životě Modřan“. Podle prohlá š ení tajemníka MNV v radě MNV byla výstava hodnocena velmi kladně. Kroniká ř byl pozvá n na schůzi OV KSČ Praha 4, kde mu bylo vysloveno uzná ní za uspořá dá ní výstavy. Hlavní prá ce kroniká ře byla v opatřová ní obrazové dokumentace, ať již starých fotografií, pohlednic ap., které jsou v držení zdejš ích občanů, či ve spoluprá ci s Bedřichem Krá lem fotografová ním dneš ního stavu. K roku 1971 měla kronika v obrazové dokumentaci přes 3.000 položek. Ze vš ech dosažitelných pramenů, z archivů, kronik, historických spisů, byly pořizová ny výpisy a tyto byly tříděny podle hesel. Celkem bylo pořízeno přes 20.000 výpisů, které byly rozděleny do 240 hesel. Písemný i obrazový materiá l byl zkatalogizová n.

Osvětová beseda OB je hlavním organizá torem kulturní a osvětové činnosti v obci. Pořá dá řadu kursů pro modřanskou veřejnost i obyvatele okolních obcí. Jsou to zejména vyhledá vané kursy š ití pro ženy, které mají velmi dobrou úroveň. Proti loňským 4 skupiná m pracuje v roce 1968 8 skupin. Jednu samostatnou skupinu tvoří žá kyně ZDŠ. V roce 1968 proš lo těmito kursy 234 žen. V kursech hudební výchovy se vyučuje hře na housle, piano a kytaru. V jazykových kursech navš těvuje vyučová ní němčiny 164 žá ků ZDŠ rozdělených do 11 skupin a 31 dospělých ve 2 skupiná ch. Kurs angličtiny navš těvuje 13 žá ků. Kursy pohybové výchovy – gymnastika, nebyly tak úspěš né jako minulá léta vzhledem k onemocnění a odchodu instruktorů. Proti 1. pololetí ubylo 40 žá ků. Pro rok 1969 se OB podařilo získat kvalitní instruktorku, absolventku AMU, býv. členku ND v Praze pí Mladou-Machačovou. V roce 1968 OB vydá vala ná kladem 1.350 výtisků Modřanské Noviny. Jejich vydá vá ní skončilo dnem 31. 12. 1968. Předná š kovou činnost OB nevyvíjela pro nedostatek vhodných místností. V roce 1968 měla OB velké potíže, byly vyvolá ny jednak změnami instruktorů, hlavně vš ak onemocněním předsedy OB Kneifla, který byl i poslancem MNV. Ve 4. čtvrtletí 1968 byl do čela OB postaven Jan Mareš .


- 93 -

30. 1. 1968 rada MNV uložila předsedovi š kolské a kulturní komise, aby ve věci promená dních koncertů si vyžá dal od OB zprá vu, kde a kdy by se tyto koncerty mohly konat a kolik by dělal finanční ná klad. Nikde jsem nezjistil dalš í podrobnosti, ale koncerty nebyly koná ny. V radě MNV 26. 5. 1970 bylo doporučeno OB obnovení činnosti rozhlasového kroužku, který by mohl využívat nově budovaného veřejného rozhlasu. Činnost OB se v roce 1970 soustředila na pořá dá ní kursů: hudebních, gymnastiky, jazykových, š ití š atů. V polovině června 1970 OB na ukončení sezony a z propagačních důvodů uspořá dala Na staré poš tě “Pestré odpoledne“. Byly předvedeny uká zky z baletní výchovy, pro děti byly sehrá ny 2 pohá dky, účastnice kursů š ití š atů uká zaly na módní přehlídce š aty, které si samy uš ily. V hudebních kursech bylo 15-20 žá ků. V jazykových kursech byla vyučová na němčina pro děti ZDŠ a pro dospělé, stejně i angličtina. V kursu gymnastiky a baletu bylo 100 účastnic v 7 skupiná ch. Kursy š ití š atů navš těvuje v 9 skupiná ch 68 žen. Kursy jako v minulých letech měly dobrou úroveň. V roce 1968 byla dá na do sprá vy OB kulturní jizba Na Havrá nce, která nyní slouží spolkovým účelům, a kromě toho je zde i jizba kroniká ře. 7. 1. 1969 rada MNV uložila š kolské a kulturní komisi MNV, aby bylo zařízeno s předsedou OB, aby kulturní jizba Na Berá nku byla vedena v souladu s činností OB. O jejím užívá ní byla podepsá na dohoda s místní lidovou knihovnou, SSM, občanským výborem a 4. uliční organizací KSČ. Finanční ná klady na udržová ní obou středisek Na Havrá nce i Na Berá nku jsou kryty dotací MNV.

Kino O rekonstrukci kina bylo jedná no od roku 1962, ostatně vždyť jeho provoz byl umožněn jedině na zá kladě výjimky Filmového podniku Praha. V roce 1968 se zdá lo, že konečně od jedná ní dojde k realisaci. U investičních akcí byl pro rok 1968 přidělen limit 464.000 Kčs na rekonstrukci kina, který vš ak akci kryl jen čá stečně, protože podle vypracované dokumentace činily ná klady 1,246.000 Kčs. Z úsporných důvodů se totiž počítalo s rekonstrukcí ve 2 etapá ch. Krajský projektový ústav vš ak toto řeš ení nedoporučil jako technicky neproveditelné. Začá tkem roku 1968 byla předá na objedná vka n. p. Pozemní stavby Praha jako generá lnímu dodavateli stavby. Objedná vka byla n. p. potvrzena. Se zahá jením stavby se počítalo v roce 1968, avš ak z důvodu nemožnosti zajiš tění subdodá vky vzduchotechniky v tak krá tkém časovém termínu bylo zahá jení prací odloženo na leden 1969. Mezitím doš lo ke změně generá lního dodavatele stavby. Stal se jím ÚZS Intexpo. Podle uzavřené hospodá řské smlouvy se počítalo se zahá jením rekonstrukce 1. 7. 1969 a s dokončením 3. 2. 1970. Předpoklá daný ná klad činil 173.000 Kčs. Kvůli rekonstrukci byl provoz kina zastaven 1. 7. 1969. Podle nového harmonogramu byl stanoven termín dokončení rekonstrukce do 31. 12. 1970. Ale ani tento termín nebyl dodržen. Byl prodloužen do poloviny srpna 1971, ale ke skutečnému otevření kina doš lo 8. 9. 1971. Rekonstrukce si vyžá dala ná kladu 2,500.000 Kčs. Celé vnitřní zařízení je nové, nové jsou i promítací kabiny a promítací stroje. V kině je zavedeno teplovzduš né topení. Při rekonstrukci bylo vlastně zachová no jen obvodové zdivo. Příčiny prodlužová ní několika termínů dokončení rekonstrukce je několik a jsou různé. Na několika místech musely být podchycová ny zá klady, kvůli vzduchotechnice musely být snižová ny podlahy sklepů, proti původním plá nům musely být ve větš í míře prová děny izolace jak v podlahá ch, tak i ve zdivu, některé stropy musely být strženy a tepelně izolová ny. Během rekonstrukce doš lo k přepracová ní projektu elektroinstalace.


- 94 -

V roce 1971 se v týdnu konalo 10 představení pro dospělé a 1 představení pro děti mimo přestavení pro š koly a organizace. Programová ní prová dělo jednou měsíčně programové oddělení Filmového podniku hl. m. Prahy, které zajiš ťuje program jak po strá nce kulturně politické, tak i po strá nce zá bavné. Průměrná ná vš těvnost je 48 %, což je největš í z kin při MNV připojených obcí. Pro zá ří-prosinec 1971 bylo v plá nu 239 představení, skutečně jich bylo 275, tedy plnění na 115 %. Ná vš těvnost byla plá nová na na 86.700 ná vš těvníků, bylo 41.334, tedy plnění na 48 %. Tržby byly plá nová ny na 222.000 Kčs, bylo docíleno 258.043 Kčs, tedy plnění na 116 %. Z 275 představení bylo 242 filmů š irokoúhlých, 13 klasických a 20 dětských. Nové prostředí kina působí i na chová ní mladých ná vš těvníků, kteří v minulosti svým chová ním ruš ili klid při představení. Ze začá tku se opět objevily podobné případy, ale ruš itelům bylo dá no jednoznačně na vědomí, že při jakékoliv hrubé výtržnosti v kině budou z kina vyká zá ni a pro budoucnost jim bude zaká zá n přístup na představení. Výstraha je respektová na a nebylo nutno ji použít. Kino tedy po strá nce politické a kulturní plní svůj účel, otevřenou otá zkou vš ak zůstá vá jeho ná vš těvnost při promítá ní sovětských filmů a některých filmů z lidově demokratických zemí. Komise pro š kolství, kulturu a tělovýchovu MNV rozhodla, nedosá hne-li počet ná vš těvníků 15 osob, aby film nebyl promítá n. Zá vadou kina je, že při projekci bylo zapomenuto na kancelá ř a kuřá rnu. Protože pro vš echny prostory kina platí zá kaz kouření, kouří se před začá tkem představení a o přestá vká ch na pá nských zá chodech, což často vyvolá vá nepříjemné diskuse ze strany kouřících.

Městská lidová knihovna Od roku 1968 je knihovna zapojena do centrá lního ná kupu Městské knihovny v Praze. Tento centrá lní ná kup je pro zdejš í knihovnu nevýhodný, protože knihy dochá zejí se značným zpožděním, nejméně o 2 – 3 měsíce, takže kniha, když přijde do knihovny, není již novinkou. Přírůstek nových knih se zhruba vyrovná úbytku, ať již ztrá tou nebo vyřazením. Bylo vyřazeno 1.462 svazků, v roce 1967 přes 6.000 knih a nakoupeno nových 1.600 knih, takže se knihovní fond snížil z 25.000 svazků na 19.000, což je velmi skrovný počet pro knihovnu s tak velkým počtem výpůjček. Průběžně jsou doplňová ny katalogy čtená řské a katalog generá lní pro děti i dospělé. Nově byl založen jmenný katalog pro mlá dež. Nově bylo zřízeno samostatné dětské oddělení z místnosti, která skladiš tě.

sloužila jako

Na úseku kulturně-výchovné prá ce knihovna v roce 1968 pořá dala 2 literá rní večery, 14 besed nad novinkami, 7 besídek pro děti, 4 exkurse žá ků do knihovny. Ve výlohá ch i interiéru knihovny bylo uspořá dá no celkem 93 různých výstav s ná měty literá rními, společenskými a politickými. V roce 1970 bylo vypůjčeno 49.000 knih. V tomto roce bylo koupeno 418 knih v hodnotě 7.500 Kčs, obvodní knihovna dodala pro dospělé čtená ře 470 knih, pro mlá dež 96 a pro děti 175 knih. Skutečný stav knižního fondu byl k 30. 9. 1970 18.774 svazků, z toho fond MLK po odepsá ní opotřebovaných a ztracených knih 15.703 a fond Městské knihovny Praha 2.071 knih. Kromě čtená řských katalogů lístkových mají čtená ři k disposici seš itové seznamy novinek.


- 95 -

V roce 1970 byla kulturně výchovná prá ce prová děna převá žně na úseku oddělení pro mlá dež a děti. Pro děti byly pravidelně pořá dá ny besídky.

Oslavy Oslava 1. má je byla v Modřanech koná na naposledy v roce 1968, kdy se účastníci seš li v 9 h. na Jirá skově ná městí. Po projevu zde koncertovala hudba. Odpoledne byla v sá le Na staré poš tě taneční zá bava, při které hrá ly 2 taneční orchestry. Večer ve 20.30 h. byl vypá len u Vltavy ohňostroj. Oslavy pořá dala NF a výdaje hradila OB. Od roku 1969 jsou oslavy 1. má je koná ny v Praze. Pravidelně každého roku jsou pořá dá ny Květnové slavnosti osvobození, při kterých jsou u pomníku obětem 2. světové vá lky poklá dá ny věnce, stejně na hroby padlých v Květnových bojích roku 1945. Oslava k 50. výročí obnovení čs. stá tu ČSR byla zvlá š ť slavnostní. Po položení věnců za účasti delegá tů ze zá vodů u pomníku obětí 2. světové vá lky a u hrobů padlých v Květnových bojích roku 1945, byla na Jirá skově ná městí zasazena lípa svobody. Večer byl v sá le Na staré poš tě projev s kulturním programem. Při oslavě 25. výročí osvobození bylo koná no slavnostní zasedá ní MNV v sá le Na staré poš tě, po jehož skončení zde koncertovala hudba pražské vojenské posá dky. U příležitosti oslav MDŽ 8. 3. 1971 byl do sá lu Na staré poš tě svolá n celomodřanský aktiv, kde byla předá na čestná uzná ní funkcioná řká m za dlouholetou obětavou činnost v OV, organizacích NF a ve složká ch NV. Žená m, kterým bylo uděleno čestné uzná ní, byla předá na bonboniéra s květinami.


- 96 -

V. Zdravotnictví a sociá lní služ ba Zdravotnictví Všeobecně o zdravotní služ bě V mnohém připojení Modřan ku Praze pomohlo zdejš ím občanům, ale ve zdravotnictví je nutno, alespoň pro začá tek, konstatovat zhorš ení. Jedná se o odborné lékařské služby. Pokud Modřany patřily pod ONV Praha-zá pad, odborné lékařské služby byly soustředěny na jednom místě, na poliklinice v Klimentské ulici, nyní jsou tyto služby roztříš těny po celém obvodu Prahy 4. Důvod je v tom, že se ONV 4 nepodařilo zatím prosadit postavení ústřední polikliniky, kde by vš echny tyto služby byly soustředěny. A jak vypadá situace, nepodaří se to ani v blízké budoucnosti. Velká je i nouze o nemocniční lůžka. 30. 1. 1968 rada MNV proto uložila místopředsedovi MNV O. Sedlá kovi, aby projednal s ředitelem OÚNZ MUDr. Vá clavíkem otevření polikliniky v Modřanech. Podle zprá vy zdravotního střediska výskyt střevních onemocnění a infekční žloutenky byl sražen na minimum. I výskyt dětských infekcí nebyl velký. Spá la se vyskytla jen ojediněle a jednotlivé případy byly ihned izolová ny v nemocnici. Plá novité gynekologické depistá že s protiná dorovým zaměřením byly do roku 1968 provedeny u 76 % vybraných věkových skupin. V péči o přestá rlé je trvalý nedostatek pečovatelek. Čekací doba pro umístění v domovech důchodců se zkrá tila z jednoho roku na půl roku. Podíl na lá zeňské léčbě u dětí a dorostu se zvětš uje, ale u důchodců nará ží na malý počet poukazů, které má k dispozici odbor sociá lního zabezpečení. Ná vš těvní služby prová dějí vš ichni lékaři vlastními vozy, čímž odpadly delš í čekací doby. Na odvoz pacientů na odborné vyš etření a do nemocnice nejsou stížnosti, jen na zpětný odvoz domů je nutno často čekat delš í dobu. V roce 1969 byla dokončena úprava budovy obvodních lékařů. V roce 1970 bylo provedeno vyasfaltová ní cesty od vjezdu na pozemek střediska k zadnímu vchodu do budovy. V říjnu 1968 byl odvolá n k prohlídce branců MUDr. Antonín Hobza a jeho obvod na tu dobu přibral ke svému obvodu MUDr. Vá clav Má j a MUDr. Phillippová převzala jako nadúvazek lékařskou službu v kampani cukrovaru. Rada MNV udělila MUDr. Vá clavu Má jovi k jeho 60tiná m čestné uzná ní. V roce 1969 byla MUDr. Phillippová na mateřské dovolené a MUDr. Ant. Hobza byl dlouhodobě nemocen. Od roku 1968 zajiš ťují lékařskou službu v dětském středisku 2 lékařky s volnou volbou lékaře. O volných sobotá ch je lékařská služba zajiš těna na Kačerově v Krumlovské ul. Odborné služby jsou soustředěny v Tá borské ul. Celé středisko je vytá pěno plynem a budova byla nově omítnuta. Přímo ve středisku obvodních lékařů je umístěno interní oddělení a gynekologie. Krční a kožní oddělení nebylo možno otevřít pro nedostatek lékařů. V zubním oddělení způsobují potíže preventivní prohlídky chrupu š kolní mlá deže. Bylo by účelné otevřít ordinaci jednoho dětského zubního lékaře. Plně by jej vytížilo zdejš ích 1.800 š kolních dětí, 250 mladistvých a cca 300 dětí předš kolního věku. A nemuselo by se pak jednat o preventivní prohlídky chrupu dětí. Vybavení zubního střediska bylo zmodernizová no zavedením bezbolestné vrtačky.


- 97 -

Pro oddělení elektroléčby a rehabilitace byla upravena vstupní hala budovy, takže jako vchod do budovy slouží nyní zadní vchod. Rehabilitační oddělení bylo rozš ířeno o ná řaď ový tělocvik a parafinovou léčbu. Nyní zde pracují 2 sestry.

Pohotovostní služ ba Po připojení Modřan ku Praze byla pohotovostní lékařská Braníka, Na mlejnku 22.

služba převedena do

Od 1. 10. 1968 byla se souhlasem ONV 4 na celém území Prahy 4 zavedena o sobotá ch dopoledne soustředěná lékařská služba od 7 do 13 h., kdy na ni navazuje lékařská služba první pomoci. Dopolední služba každou sobotu má charakter normá lního lékařského oš etření, jediný rozdíl je v tom, že bude poskytová na pouze na 3 místech obvodu Prahy 4. Pro Modřany je tato služba v Braníku, Na mlejnku 22, v objektu, který slouží pohotovostní službě. K tomuto soustředění bylo přikročeno proto, aby i ve zdravotnictví bylo možno zavést 4 volné soboty a také proto, že sobotních ordinací nebylo zdaleka plně využívá no.

Protialkoholní sbor Součá stí péče o člověka je i protialkoholní akce, která je řízena protialkoholním sborem, který se schá zí podle potřeby. Dá vá jednak ná vrhy na léčení osob, které potřebují protialkoholní léčbu, hlavní činnost sboru se vš ak omezuje na sledová ní osob, které jsou v evidenci a o nichž protialkoholní poradna vyžaduje informace.

Sociá lní péče Důležitým činitelem v sociá lní péči o člověka je komise sociá lního zabezpečení MNV, která od počá tku roku 1969 byla sloučena s komisí zdravotní. Od uvedeného data rozhoduje na úseku sociá lního zabezpečení odbor organizační a vnitřních věcí. Komise sociá lního zabezpečení se schá zela pravidelně jednou za měsíc a do schůzí byly zvá ni zá stupci občanských výborů, Českého červeného kříže a Svazu invalidů. V umisťová ní důchodců v domovech důchodců měla komise zatím lepš í zkuš enosti s ONV Praha-zá pad, který měl k dispozici 4 domovy důchodců na poměrně menš í počet obyvatel. Od 1. 1. 1968 ONV 4 umisťuje z Modřan 4 důchodce prostřednictvím NVP, kde se soustřeď ují žá dosti z celé Prahy. Pečovatelská služba je prová děna ve 4 případech 4 pečovatelkami. Komise by ovš em potřebovala větš í počet pečovatelek pro důchodce, kteří jsou osamělí a nemohou být umístěni do ústavního léčení a potřebují domá cí oš etření. ONV 4 prová dí ná bor pečovatelek jako trvalé zaměstná ní s polodenním úvazkem, ale v Modřanech zatím bez úspěchu. ZV ROH n. p. Elektropřístroj v roce 1968 odmítal přijímat důchodce ke stravová ní, protože podle jejich zprá v nedodržují čas vyhrazený ke stravová ní externích strá vníků. Dá le u některých důchodců dochá zelo k tomu, že přes zá kaz sbírali zbytky jídel s talířů a tyto si odná š eli domů. 2 důchodci nedodržovali čistotu při jídle a chodili do jídelny ve š pinavých š atech. Komise sociá lního zabezpečení vyřeš ila případ tím, že poskytla zmíněným 2 důchodcům finanční výpomoc, aby si mohli zajistit stravová ní v restauraci. S ostatními důchodci byl v Lidovém domě proveden rozhovor a byli upozorněni na nutnost přísného dodržová ní pravidel platných v zá vodní jídelně. O jedná ní v Lidovém domě byl ZV ROH n. p. Elektropřístroj vyrozuměn písemně, protože se jejich zá stupce, ač pozvá n, k jedná ní nedostavil. 30. 10. 1968 byla ukončena akce zvyš ová ní nízkých důchodů ze 190-250 Kčs na 400 Kčs. Jednalo se o 125 případů. Dá le byly v 18 případech sepsá ny ná vrhy na zvýš ení důchodu u legioná řů, příp. jejich pozůstalých. Sociá lní důchody zvyš uje odbor sociá lního zabezpečení ONV 4. Výměry byly doručová ny občanskými výbory.


- 98 -

K zamítnutí doš lo v případech, kdy vdovy žijí ve společné domá cnosti s druhy, kteří pobírají vyš š í důchody. Vždy před schůzí sociá lní komise byla otevřena poradna pro informace důchodcům ve věci důchodového zabezpečení. Dnes není nikdo odká zá n na milosrdenství druhých, každý občan je zabezpečen v nemoci i ve stá ří. Nemá -li ná rok na důchod starobní nebo invalidní, dostá vá důchod sociá lní. Přece jsou vš ak někteří s nízkými důchody, kteří z jakéhokoliv důvodu potřebují nadlepš ení. Dostá vá se jim ho prostřednictvím doplňkové péče, která do roku 1968 byla řízena komisí sociá lního zabezpečení. Kvůli představě o počtu sociá lně potřebných osob v Modřanech, uvedu data z roku 1971, kdy bylo v evidenci sociá lně potřebných občanů 296 osob. Tento počet nepatrně stoupl posunutím hranice příjmů pro posouzení sociá lní potřebnosti z původních 500 Kčs u osamělého občana na 620 Kčs a z 870 Kčs u manželské dvojice na 1.030 Kčs. Při akci zvyš ová ní nízkých důchodů byl na poš tovním úřadě pořízen seznam těchto občanů a postupně byly vyš etřeny jejich sociá lní poměry. V této věci byly velmi ná pomocny občanské výbory. Doplňková péče je poskytová na z několika titulů: -

občan má nemoc vyžadující dietní stravová ní /cukrovka, žlučník/,

-

jedná se o osamělé, přestá rlé důchodce s nízkými důchody,

-

příspěvky na Tbc. Vš echny tyto případy jsou schvalová ny posudkovým lékařem KSZ ONV 4,

-

jednorá zové výpomoci, např. při úmrtí životního společníka, opravy v domá cnosti, různé doplatky ap.,

-

jednorá zové výpomoci na uhlí, brambory ap.,

-

příspěvky na stravová ní v zá vodní jídelně,

-

opatření pečovatelky.

Pravidelná doplňková péče byla v roce 1971 poskytová na 43 občanům, z nich 22 má nemoc vyžadující dietní stravová ní /cukrovka, žlučník/ a v 21 případech se jedná o osamělé přestá rlé důchodce s nízkými důchody. Finanční jednorá zové výpomoci se zvýš ily o cca 50 %. Ve vš ech případech je výpomoc dá vá na s přesným určením, k čemu má být použita. Počet stravujících se důchodců v jídelně Elektropřístroje vzrostl v roce 1971 o 3. Zá jem o toto stravová ní stoupá , ale potíž je v tom, že jídelna n. p. Elektropřístroj odmítá přijímat dalš í strá vníky z důvodu nízkého počtu pracovníků v zá vodní jídelně. V zá vodní jídelně cukrovaru se stravují 2 důchodci, zde ovš em není výběr jídel. Uvažovalo se o tom, projednat stravová ní důchodců v restauraci Na zastá vce, ale věc nebyla dojedná na, protože důchodci odmítají podá vaná tam jídla, že jsou příliš kořeněná , a konečně pro MNV jsou drahá . V jídelně n. p. Elektropřístroj stojí oběd 5,75 Kčs, dieta 7,25 Kčs, v cukrovaru 4,70 Kčs. Zajiš ťová ní pečovatelské služby je v Modřanech velmi obtížné. Mladé ženy se totiž k této službě nehlá sí, protože v místě mají dostatek pracovní příležitosti finančně výhodnějš í, a starš í ženy odmítají tuto službu konat pravidelně a trvale. V roce 1971 se podařilo zajistit, že alespoň u bezmocných občanů byly prová děny nejnutnějš í prá ce, doná š ka obědů, zajiš tění ná kupu potravin, vytá pění místností a případně i úklid. Odměnu za pečovatelskou službu poskytuje ONV 4. 31. 12. 1971 bylo v evidenci 5 pečovatelek, jedna z nich vykoná vá tuto službu bez ná roku na odměnu jako sousedskou službu.


- 99 -

Z titulu sociá lního zabezpečení bylo v roce 1968 vydá no 91.800 Kčs, z toho na stravová ní důchodců /3.902 obědů/ 12.400 Kčs, -

jednorá zové příspěvky v hotovosti /11 případů/

2.600 Kčs

-

věcné výpomoci jednorá zové /205 případů/

33.300 Kčs

-

věcné výpomoci opakující se /37 případů/

42.500 Kčs

-

na zá lohované dá vky sociá lního pojiš tění

1.000 Kčs

V evidenci potřebných osob bylo koncem roku 1968 243 občanů. Pro rok 1970 bylo v rozpočtu počítá no na sociá lní dá vky 150.000 Kčs. V tom bylo 15.000 Kčs na poskytová ní pravidelné doplňkové péče pro nemocné Tbc. Protože MNV nebyla přizná na kompetence k vyplá cení této doplňkové péče, byl čerpá ním 125.900 Kčs rozpočet se souhlasem ONV 4 překročen. Plá nované výdaje na rok 1971 v kapitole sociá lního zabezpečení v čá stce 115.000 Kčs byly v důsledku uplatnění směrnic č. 4 ze 4. 12. 1970 zvýš eny na 152.347,05 Kčs. Toto překročení se hlavně projevilo u doplňkové péče na stravová ní, doplňkové péče u jednorá zových výpomocí na různá mimořá dná vydá ní, jako malová ní bytu, doplatky na elektrický proud, oš acení ap. K roku 1971 nebyl v Modřanech klub důchodců a o jeho zřízení se ani neuvažovalo. V roce 1971 byla uspořá dá na estrá da pro důchodce. Výdaje 1.500 Kčs byly hrazeny z FRR.

Jesle Druhým pólem péče o člověka je proti péči o starého člověka /sociá lní zabezpečení/ péče o člověka v nejútlejš ím věku /jesle/. Počá tkem 60tých let byl v Modřanech kritický nedostatek míst v jeslích. Proto 22. 5. 1961 byla koná na mimořá dná schůze rady MNV za přítomnosti zá stupců vedení a ZV ROH zdejš ích zá vodů, KNV, ONV a OÚNZ a předmětem jedná ní byla otá zka zřizová ní zá vodních jeslí a mateřských š kol podle vlá d. usnesení ze 7. 12. 1959. U zdejš ích podniků vš ak nebylo valného zá jmu o spoluprá ci v této věci. Po zdlouhavých jedná ních bylo v roce 1965 rozhodnuto o stavbě jeslí s určením místa na rohu Dukelské a Smetanovy ul. Projekt vypracoval Potravinoprojekt Bratislava, dodavatelem byl OSP Praha-zá pad. Se zemními pracemi se začalo v červenci 1965 a jesle byly dá ny do provozu 1. 1. 1967. Jesle mají kapacitu 70 dětí a provozovatelem byl jmenová n n. p. Elektropřístroj. Tato jeho funkce končila 31. 12. 1968. Dopisem z 23. 4. 1968 ozná mil, že tuto funkci nemůže dá le zastá vat, a protože podle provedeného průzkumu žá dný z účastníků nebyl ochoten tuto funkci převzít a protože MNV prohlá sil, že ani on pro naprostý nedostatek zaměstnanců se nemůže oné funkce ujmout, navrhl, aby provozem jeslí byl pověřen OÚNZ Praha 4. O věci rozhodovala rada MNV 23. 6. 1970, kdy jednala o dopisu plá novacího odboru ONV 4, jímž byl MNV vyzvá n k provedení delimitace obojích jeslí na OÚNZ 4. Rada MNV zaujala k dopisu zamítavé stanovisko, protože z hlediska zá jmů místních zá vodů, které se podílely na výstavbě sdružených jeslí a respektová ní zá jmů místních občanů, nejsou v současné době vytvořeny podmínky pro provedení delimitace. Od 1. 7. 1970 je provozovatelem sdružených jeslí MNV. Postavení sdružených jeslí vyřeš ilo kritický nedostatek míst v jeslích, takže dnem 1. ledna 1967, kdy byly dá ny sdružené jesle do provozu, mohly být jesle II v čp. 206 dočasně na 2 roky zruš eny a předá ny do provozu mateřské š kole.


- 100 -

VI. Komuná lní služ by Praha 4 – Modř any KSM byly zřízeny usnesením rady MNV 5. 6. 1953 pod ná zvem Komuná lní služby městyse Modřan. Předmět činnosti byl ve zřizovací listině vymezen takto: Provoz zdravotně technických zařízení a místní doprava. Aby zřizovací listina byla v souladu s dneš ní činností podniku a perspektivou dalš ího rozvoje služeb i výrobních činností, byla na ná vrh KSM usnesením pléna MNV 18. 4. 1968 platná zřizovací listina doplněna tak, že zahrnuje: -

činnost autoservisní a autoopravá renskou,

-

služby dopravní /doprava ná kladní, osobní a ná kladní autotaxi, odvoz feká lií a popela, říční přívoz/,

-

drobnou stavební činnost investiční, činnost projektovou,

-

opravy a údržbu domovního, zejména bytového fondu na úseku hlavní i přidružené stavební výroby,

-

prová dění jiných oprav a doplňkovou výrobu různých druhů, zejména na úsecích kovo, elektro, textil, opracová ní kamene, cementového zboží, zemědělství /zeliná řství, květiná řství, ovocná řství, š kolkařství/,

-

ná bor, propagaci vš eho druhu a fotoslužbu,

-

služby zdravotně-technické /lá zně, holičství, kadeřnictví, pedikúra/, prá delny, mandly, chemickou čistírnu, dezinfekci, deratizaci, asanaci, úklid a pohřebnictví,

-

půjčová ní různých průmyslových výrobků, výdej plynu a provoz čerpací benzinové stanice,

-

dalš í činnost a doplňková výroba prová děná podniky místního hospodá řství.

2. 7. 1968 rada MNV schvá lila nové nepravidelná hromadná doprava osob.

znění dalš ího

předmětu

činnosti

KSM:

V roce 1968 doš lo v rá mci KSM k řadě organizačních změn, a to jak v organizaci vnějš í, tak i vnitřní. K 1. 1. 1968 doš lo k vrá cení provozoven MěNV v Jílovém, které byly od něho převzaty k 1. 7. 1965. Jednalo se celkem o 13 pracovníků a o tyto provozovny: holičství, kadeřnictví, mandl, autoopravna, truhlá řství, zá mečnictví, sklená řství, stanoviš tě ná kladního auta a obstará vá ní pohřební služby. V únoru 1968 zahá jila činnost nově zřízená elektromechanická dílna, prová dějící opravy zejména jističů a stykačů, a dílna písmomalířská . V 3. čtvrtletí byla otevřena nová sklená řská dílna v Zá běhlicích. Koncem ledna byla otevřena sběrna prá delny a chemické čistírny v Dolních Břežanech a v dubnu v Hodkovičká ch. Pro nerentabilnost byla zavřena provozovna krejčovství v Kunraticích a z téhož důvodu bylo holičství v Písnici vrá ceno MNV v Písnici. Dokončení výstavby provozních budov v Chodově umožnilo soustředění rozptýlených provozoven na jedno místo. V červnu 1968 bylo zahá jeno jedná ní s NSU Motorenwerke A.G. Neckarsulmu v NSR ve věci prová dění zá ručních i nezá ručních oprav jejich vozů nachá zejících se v naš í republice nebo jí projíždějících. Smlouva, na které se též podílí Motokov, byla podepsá na vš emi účastníky 6. 12. 1968. Zvlá š tní zapojení na hospodaření podniku, se kterým bylo započato v nepatrné míře v 2. polovině roku 1966 a jehož růst nebyl vůbec očeká vá n, se zvětš ilo od 1. 1. 1968 z 26,5 pracovníka na 89 pracovníků k 1. 12. 1968. V tomto druhu zapojení bylo na počá tku roku 8 druhů činností a ke konci roku 14.


- 101 -

Ve zvlá š tním zapojení jsou činnosti: osobní taxislužba s 39 pracovníky, ná kladní taxislužba a doprava 27, hodiná ři 2, malíř pokojů 1, instalatéři 2, přívoz 1, brouš ení nožů 1, zahrady 4, klempíři 2, zahradníci 2, výstavnictví a písmomalířství 3, š ití prá dla 1, š ití kravat 1, opravy kancelá řských strojů 3. V administrativě doš lo k zá kladním změná m, které byly umožněny dokončením výstavby sprá vní budovy na tř. Čs. armá dy. Do budovy ústředí se nastěhovala pohřební služba, místností Na staré poš tě bylo využito na š ití dá mských š atů. Ministerstvo techniky zamítlo žá dost KSM o povolení projekční činnosti. Rada sice 2. 7. 1968 rozhodla, aby ředitel KSM podal okamžitě odvolá ní proti tomuto rozhodnutí, ale odvolá ní podá no nebylo, protože bylo zjiš těno, že KSM nesplňují žá dnou ze 4 podmínek pro tuto činnost stanovených. KSM by musely zaměstná vat vedoucího odborníka a odborné síly v trvalém pracovním poměru, nikoliv jen v poměru brigá dním. Pro hromadnou dopravy byl z prostředků MNV mimořá dně přidělených pořízen nový autobus v hodnotě 150.000 Kčs. Autobusu bude využívá no MNV a š kolami za sníženou cenu dopravného. Největš í plá novanou investicí v roce 1968 je rozš íření odstavné plochy a provozu autoservisu v hodnotě 1.150.000 Kčs. Prá ce na této investici pokračovala ješ tě v roce 1969. Mycí a suš ící linka byla dovezena z Itá lie a byla postavena dodavatelem koncem zá ří 1968. Samoobslužná mycí linka, její stavební a strojní čá st, byla provedena v roce 1969. Výstavba II. etapy autoservisu a odstavné plochy byla předá na v termínu hospodá řské smlouvy do 31. 12. 1969. Úpravy plotů sousedů a drobné terénní úpravy byly provedeny do 31. 3. 1970. Do té doby byla též provedena montá ž lakovacího a vypalovacího boxu dovezeného z Itá lie. Montá ž provedl montér dodavatele za pomoci naš ich pracovníků.

Rok 1969 Obchodní útvar začal v říjnu 1969 připravovat zřízení půjčovny osobních a dodá vkových vozů. Počítalo se s 20 vozy Škoda Š 100, s 5 vozy NSU 1200 C a s 5 dodá vkovými vozy Žuk o nosnosti 1.000 kg. Vozy NSU mají být určeny pro zahraniční zá jemce za cizí měnu. Půjčová ním dodá vkových vozů KSM se stanou první půjčovnou toho druhu v ČSSR. 30. 12. 1969 byl pro půjčovnu převzat první vůz Škoda Š 100. Obchodní útvar v roce 1969 též pracoval na přípravě otevření prodejny ojetých vozidel. Byla provedena úprava čá sti nevyužitého prostoru lá zní v Domě služeb pro jiné účely. Bylo plá nová no nahrazení dneš ního nevyhovujícího topného systému Domu služeb, který silně znečiš ťuje ovzduš í v blízkém okolí, topným systémem olejovým nebo plynovým. Projekt vš ak nebyl proveden jednak pro zdlouhavé jedná ní o palivovou zá kladnu /nakonec bylo získá no povolení na napojení na vedení středotlakého plynu/, jednak pro nemožnost obstarat některé úzkoprofilové zboží. V roce 1969 byla převedena vš echna zvlá š tní zapojení s výjimkou přívozu ModřanyChuchle z dosavadních středisek do jediného střediska 9, a tím byla sjednocena praxe a kontrola. Původní činnost střediska 8, jehož hlavní ná plní v roce 1968 byl ná bor, propagace, propagace a drobná projektová činnost včetně modelová ní, zanikla pro odchod nejschopnějš ích pracovníků za hranice. V roce 1969 činnost střediska opět ožívá , byl zde zaveden sítotisk. Pro naprostý nedostatek pracovníků pro 2. směnu byla tato v 3. čtvrtletí v prá delně a chemické čistírně zruš ena. Aby vš ak nedoš lo k omezení služeb na tomto úseku, bylo dojedná no s Osvobozenou domá cností, že bude pro KSM čistit oděvy sebrané některými sběrnami.


- 102 -

Pro značnou ztrá tovost bylo s NV projedná no uzavření sběren v Nebuš icích, Hostivicích, Stodůlká ch a Dolních Břežanech. Kadeřnictví a holičství v Písnici, které bylo 1. 7. 1965 bezplatně začleněno do KSM, bylo k 1. 1. 1969 stejným způsobem předá no MNV v Písnici. Zavřeno bylo i krejčovství v Kunraticích. Od 1. 3. 1969 byla činnost KSM rozš ířena o výrobu a opravy deš tníků v Praze 2, Lucemburská ul., s prodejnou a sběrnou ve Spá lené ul. Rada MNV 5. 8. 1969 uložila KSM, aby odvoz feká lií byl zajiš těn do 3 týdnů po objedná ní, a popel aby byl vyvá žen v době od 1. 7. do 15. 9. po 14 dnech a v ostatní době týdně. 23. 9. 1969 rada MNV projedná vala ná vrh KSM na zvýš ení poplatku za 1 popelnici a rok o 24 Kčs. Rada ná vrh pozastavila do doby, doku nebudou KSM vytvořeny podmínky, aby byl zaručen týdenní odvoz popela. Výsledky hospodaření KSM v roce 1968 a 1969: 1968

1969 plá n

skutečnost

21.842.900

25.300.000

29.456.800

hrubý zisk

4.505.800

5.501.000

7.234.800

čistý zisk

4.052.500

4.020.000

5.541.100

tržby od obyvatel

9.338.600

9.519.000

14.403.300

výkony

Podle plá nu mělo být pracovníků 534, bylo 645. Obchodní útvar pokračoval za účasti PZO Motokov v jedná ní s a. s. NSU, se kterou byla 6. 12. 1968 uzavřena smlouva na prová dění zá ručních i nezá ručních oprav jejich vozů. NSU dodala v roce 1969 potřebné zařízení k prová dění těchto oprav a pro sklad ná hradních dílů tyto v hodnotě cca 50.000 Kčs. Tyto byly zatím uloženy v přistavované čá sti autoopravny. K jejich prodeji, příp. k jejich použití k opravá m dojde, jakmile Český cenový úřad stanoví ceny dílů. A. s. NSU se spojila v roce 1969 s automobilkou AUDI v a.s. AUDI NSU Auto Union. Bylo s ní zahá jeno jedná ní za účasti PZO TUZEX o zřízení konsignačního skladu ná hradních dílů vozů AUDI i NSU. Ná hradní díly z tohoto skladu budou prodá vá ny za tuzexové bony.

Rok 1970 Radou MNV bylo 21. 7. 1970 potvrzeno snížení řídícího a sprá vního apará tu KSM z 57 na 50 pracovníků. Odbor dopravy NVP, kterému podle směrnic k vyhlá š ce 7/69 Sb. přísluš í prá vo stanovit v souladu s potřebami krytí přepravní poptá vky po taxislužbě v Praze počet vozů taxislužby, určil pro KSM 90 vozů, to znamená zruš it 6 vozů a s pracovníky buď zruš it pracovní poměr, nebo je převést na jinou prá ci. Od 1. 7. 1970 byla otevřena půjčovna automobilů, že začá tku jen osobních, později i ná kladních. K dispozici bylo 7 osobních a 3 ná kladní vozy. Rada MNV vzala 13. 10. 1970 na vědomí, že KOVP uložila bezpečnostnímu technikovi KSM, aby ve spoluprá ci s vedoucím autoservisu vytvořil požá rní družstvo, které by v případě potřeby provedlo zá sah i v obci. Plená rní zasedá ní MNV schvá lilo 17. 12. 1970 žá dost KSM o rozš íření činnosti v rá mci zřizovací listiny o ná bor, propagaci včetně propagační tiská rny, písmomalířství a sítotisk, fotoslužbu a tuzemskou cestovní kancelá ř.


- 103 -

Rada MNV uložila 24. 11. 1970 řediteli KSM Trachtovi začít s přípravnými pracemi a jedná ním o výstavbě nové chemické čistírny a prá delny, protože jejich dneš ní umístění neodpovídá PÚP, a současně je nutno začít s přípravnými pracemi na výstavbě II. etapy Domu služeb a s výstavbou nového hřbitova. V 6. LP budou do ČSSR dová žena sovětská auta zn. VAZ vyrá běná v licenci FIAT. Úkolem n. p. MOTOTECHNA bylo zajistit pro tato vozidla vhodné servisní a opravá renské služby. K tomuto úkolu byly vybrá ny i KSM. Jako vhodný prostor pro vybudová ní potřebné haly byl vybrá n pozemek býv. zahradnictví na východ od haly Žiguli při Lhotecké silnici. Protože podle PÚP KSM se zde neměly rozš iřovat, byl radou MNV 19. 11. 1971 schvá len ná vrh na opravu a doplnění PÚP. Koncem roku 1970 pracovalo ve zvlá š tním zapojení 153 pracovníků /v roce 1969 215/, z toho v osobní taxislužbě 103, v ná kladní 38 a v jiných činnostech 12. Z nich 1 instalatér a 2 malíři pokojů přeš li do normá lního pracovního poměru. Kladně byla hodnocena činnost taxislužby KSM ve zvlá š tním zapojení, že KSM bylo dokonce nabídnuto k převzetí do provozu 400-500 vozů podniků, které musely k 31. 12. 1970 zastavit provoz. Od zá ří 1970 byla zahá jena činnost kladení podlah z PVC a provoz byl začleněn do stavební údržby. Od 1. 11. 1970 byla rozdělena autoopravna a doprava na provozy: doprava a služby motoristům. Doprava zajiš ťuje dopravu, přívoz, odvoz popela, feká lií. Služby motoristům s dílnami v Modřanech, Chodově a Písnici zajiš ťují skutečné služby motoristům s půjčovnou aut a skladem ná hradních dílů. KSM měly na začá tku roku 1970 791 pracovníků, ke konci roku 694. Z toho bylo ve zvlá š tním zapojení na začá tku roku 215 a ke konci roku 153. Výsledky hospodaření v roce 1970: 1970 plá n

skutečnost

plnění

výkony celkem

48.456.000

48.739.200

102,7%

mzdy a ostatní osobní ná klady

16.458.000

15.512.900

94,3 %

hrubý zisk

8.454.000

11.422.100

135,1 %

čistý zisk

6.200.000

8.726.400

140,7 %

Rok 1971 V květnu 1971 byl KSM udělen titul „Podnik 25. výročí osvobození Československa sovětskou armá dou“ za rozvíjení iniciativy pracujících. Udělení titulu bylo spojeno s odměnou 20.000 Kčs. V červnu 1971 byla ve Spá lené ulici otevřena nově zřízená sběrna oprav deš tníků a prodejna podnikové provozovny odívá ní. Po úmrtí pracovníka zaniklo obuvnictví na Libuš i. Pracovníci provozovny výstavnictví se podíleli na uspořá dá ní výstavy Intorgmaš 71 v Moskvě, jejímž smyslem bylo sezná mit veřejnost s obchodním zařízením v ČSSR. 8. 7. 1971 navš tívila KSM 4členná sovětská delegace odborových pracovníků. KSM měly ke konci roku 1971 668 pracovníků, z toho mužů 437. Ve zvlá š tním zapojení pracovalo ke konci roku 1971 150 pracovníků, z toho bylo 144 mužů. Z nich pracovalo:


- 104 -

v osobní taxislužbě

110

v ná kladní taxislužbě

32

v hodiná řství

2

klempíři

1

pá nský krejčí

1

zahradnictví v Chodově

3

přívoz v Modřanech

1

celkem

150

Hospodá řské výsledky roku 1971 ve srovná ní s léty 1969 a 1970: 1969 tržby a výnosy

1970

1971

30.448.000

50.611.000

56.765.600

mzdy

9.935.000

16.513.000

16.602.000

zisk

5.503.000

8.690.000

7.660.700


- 105 -

VII. Obchod Situace ve zdejš í obchodní síti je trvale neutěš ená . Je má lo zaměstnanců, větš inou jsou to ženy, které navíc dojíždějí a k tomu z venkova, nevyhovující jsou i místnosti, a byly i stížnosti na nepravidelný dovoz zboží, zejména chleba a bílého pečiva. Proto rada MNV 23. 4. 1968 požá dala ředitele zá vodu Pramen Praha-zá pad, aby situaci vysvětlil. Hlavním jeho argumentem bylo, že je nedostatek pracovníků, v obchodě pracuje 85 % žen, které z důvodu pracovní doby z obchodu odchá zejí a nelze získat mladé lidi do učení. Nepravidelnost dovozu vysvětlil stěhová ním hlavního skladu na Pankrá ci. V roce 1968 bylo nutno řeš it problémy se zavedením 5denního pracovního týdne podle ust. vyhl. č. 63/1968 Sb. z 15. 5. 1968. Mj. bylo nutno upravit konec pracovní doby tak, aby si vš echny kategorie pracujících mohly obstarat ná kupy v mimopracovní době. Pracovní doba v obchodě a veřejném stravová ní byla zkrá cena na 42.5 hodin a 2 dny pracovního volna v týdnu. Toto souvislé pracovní volno má v obchodě připadnout pokud možno na sobotu a neděli. S přísluš nými odborovými orgá ny byla sjedná na dohoda, podle které obchody s průmyslovým zbožím budou uzavřeny v sobotu a v neděli, u prodejen s potraviná řským zbožím byly dohodnuty 2 volné soboty. U prodejen masa byly dohodnuty uzavírací dny na neděli a pondělí, v restauracích budou 2 dny volna upraveny podle místních podmínek v průběhu týdne. Sobotní provoz v Domě služeb byl na ná vrh KSM zruš en, protože často tržba nekryla ani režii. Dá le bylo rozhodnuto, aby v orgá nech a organizacích, které přichá zejí do styku s občany, byla upravena pracovní doba tak, aby alespoň jednou týdně byly úřední hodiny prodlouženy do 18 h., stejně i u lékařů. Spotřebitelská poptá vka byla během roku celkem klidná a rovnoměrná až na dny srpnových udá lostí roku 1968, ve kterých doš lo ke značnému, ale krá tkému výkyvu. K vá žnému naruš ení zá sobová ní vš ak nedoš lo i přes značně zvýš ené požadavky občanů. Jasně je to vidět z tržeb. V 2. deká dě srpna bylo prodá no potraviná řské zboží za 973.000 Kčs, ve 3. deká dě, tj. v srpnových dnech, za 1.880.000 Kčs. Např. v samoobsluze, kde je vedoucím Kocourek, činilo zvýš ení tržeb 234 %. V prodejná ch masa bylo 178 %. Výsledky maloobchodního obratu docílené v roce 1970 v místních prodejná ch jsou dokladem toho, že spotřebitelská poptá vka se po krizových létech 1968-1969 ustá lila, a v roce 1971 byl zaznamená n jeden z nejnižš ích indexů růstu maloobchodního obratu za poslední léta. Jedině prodejny potraviná řského zboží obratem 29,139.000 Kčs dosá hly zvýš ení 104 % proti roku 1970. V prodejná ch masa se nepodařilo v některých obdobích krýt poptá vku. Převá žně bylo dodá vá no čerstvé maso, zmrazeného bylo asi 5 %. Nedostatkem bylo, že maso bylo dodá vá no příliš tučné, zejména maso vepřové. K zlepš ení nedoš lo ani v dodá vká ch vnitřností, které byly přednostně dodá vá ny do nemocnic a zá vodních jídelen. Zmenš ené dodá vky čerstvého masa podstatně zvýš ily spotřebu masových konzerv a drůbeže. V roce 1970 doš lo k nezbytným regulačním opatřením na úseku paliv. Každý občan dostal palivo v množství, které odpovídalo průměrnému odběru za poslední 3 léta. Bylo provedeno rozdělení spotřebitelů paliva na Uhelné sklady Praha a Praha-zá pad. V roce 1971 byl překoná n kritický nedostatek pevných paliv, čehož jsou nejlepš ím dokladem přeplněné sklady obou uhelných skladů. Po roce 1970 bylo uspokojivějš í i zá sobová ní místních spotřebitelů stavebními hmotami. Pomohlo konkurenční otevření prodejny Včely v Libuš i a Pražských uhelných skladů v Modřanech.


- 106 -

Pro informaci uvá dím přehled o tržbá ch ve zdejš í obchodní síti v létech 1968-1970: 1968

1969

1970

85.985.000

91.436.000

96.381.000

potraviny a restaurace

54.392.000

57.770.000

60.382.000

průmyslové zboží

31.593.000

33.666.000

35.999.000

tržby celkem z toho:

18. 4. 1968 bylo plená rní zasedá ní MNV informová no o studii na výstavbu ná kupního střediska ve středu Modřan. Investorem bylo družstvo Jednota Praha, hodnota stavby 10 mil. Kčs. Investor uvažoval se zahá jením stavby ve 4. čtvrtletí 1969. Rada MNV proto uložila odboru výstavby projednat dalš í podrobnosti Jednotou. Bohužel, v tomto volebním období nedoš lo k zahá jení stavby. Velkým problémem v obchodní síti v roce 1968 byla změna samoobsluhy v čp. 4 opět na prodejnu pultovou. Manka, která v době necelých 2 roků dosá hla 40.000 Kčs, způsobila, že podnik nemohl pro tuto samoobslužnou prodejnu zajistit ani vedoucího, ani ostatní personá l. Jen na vysvětlenou poznamená vá m, že prodejna nemá potřebné skladovací prostory, a proti původně stanovenému plá nu měsíčních tržeb 400.000 Kčs bylo dosahová no přes 700.000 Kč. Tím zanikla první samoobsluha potraviná řským zbožím v Modřanech, která byla uvedena do provozu v roce 1963. Existuje ješ tě samoobsluha za hřbitovem, která byla otevřena v roce 1965. Od roku 1968 se jedná o otevření samoobsluhy pro oblast Lysin a Tyrš ovy čtvrti, Čechovy čtvrti a Komořan, kde je obchodní síť naprosto nevyhovující. V roce 1968 byl vypracová n investiční úkol na vybudová ní samoobsluhy pro oblast Lysiny-Tyrš ova čtvrť a zpracová na projektová dokumentace s tím, že provedení potřebného příkonu elektrické energie a plynu bude zajiš těno z prostředků MNV. Investorem byl podnik Potraviny Středočeský kraj, zá vod Praha-zá pad, dodavatelem OSP Praha-zá pad. Se zahá jením bylo počítá no v plá nu OSP ve IV. čtvrtletí 1968 a s dokončením na podzim 1969. Ale ješ tě v dubnu 1970 rada MNV projedná vala neutěš ený stav výstavby této samoobsluhy. Byla dá na do provozu koncem roku 1970. V listopadu 1968 byl proveden s n. p. Potraviny výběr staveniš tě pro samoobsluhu v Čechově čtvrti. Předpoklá dalo se, že projektová dokumentace bude zpracová na v roce 1969 a stavba bude realizová na v roce 1970. Stavba měla být provedena podle ná vrhu Interprojektu s dodá vkou konstrukce od Rudných dolů Jeseník. Počítalo se s prodejnou o ploš e 120 m2, ke které měl být přičleněn samostatný úsek prodejny masa. Uvažovalo se s umístěním prodejny při ul. Dolní Cholupická proti čp. 294/35. Předpoklá daná plocha pro stavbu byla 1.200 m2, s kanalizová ním do žumpy a s ústředním topením. Generá lním investorem měl být MNV. Po vybudová ní prodejní jednotky měla být stavba předá na zá vodu Praha-zá pad, který by stavbu převzal jako majitel a proplatil ji podle faktury. Do konce volebního období nebylo vš ak se stavbou započato. Rovněž nebylo započato se stavbou samoobslužné prodejny v Komořanech. Trvale je neutěš ený stav zdejš ích hostinců po strá nce jejich vybavení. Jsou zde vá žné nedostatky hygienické zejména v sociá lním zařízení. Teplá , po kuchyňsku připravená jídla je možno dostat jedině ve 2 restauracích, Na staré poš tě a Na zastá vce. Rada MNV několikrá t jednala o nepřístojnostech v hostinci Na dědině na III. Babech, kde se občané, zejména mladiství, opíjejí, hoš i spolu s děvčaty pak tropí výtržnosti. Mj. vytloukli skla v čeká rně autobusů, rozbíjejí pouliční světla ap. Proto komise pro obchod, aby znemožnila výtržnosti, stanovila provozní dobu v hostinci do 20 h. a požá dala vedení RaJ o změnu vedoucího. Po provedení ká drové změny komise Kronika obce Praha 4 (1968-1971)

- 107 -

vyhověla žá dosti RaJ a na zkouš ku zruš ila zmíněné omezení provozní doby s tím, kdyby se opět vyskytly stížnosti ze strany občanů na nepřístojnosti, ať již v restauraci nebo jejím okolí, že by bylo nutno provozní dobu opět omezit. Výsledkem těchto zá kroků bylo, že se zde poměry opět normalizovaly.


- 108 -

VIII.Tělový chova a sport V roce 1968 měla TJ Spartak Modřany 580 členů, z toho bylo 380 žá ků a dorostenců. V rá mci jednoty byla zřízena 2 družstva žá ků há zené, 2 družstva dorostenců há zené, družstvo vodá ků, 2 družstva žá ků kopané a 2 družstva žá ků a dorostenců tenisu. Začá tkem roku 1968 bylo diskutová no jak ve veřejnosti, tak i v noviná ch, o možnosti, že by bylo možno pro Československo získat uspořá dá ní olympiá dy. Pod vlivem této myš lenky se rada MNV 27. 2. 1968 usnesla vá zat v rozpočtu čá stku 50.000 Kčs jako příslib pro zřízení potřebného zařízení pro olympiá du, ovš em pod podmínkou, že tato bude uspořá dá na v Československu. Protože se vš ak časem uká zalo, že toto přá ní je nereá lné, rada MNV revokovala toto své usnesení v tom smyslu, že čá stka 50.000 Kčs nebude vá zá na na zařízení pro koná ní olympiá dy, ale bude jí v roce 1968 použito na dobudová ní noclehá rny TJ Spartak. 9. 4. 1968 rada MNV vyhověla žá dosti oddílu kopané TJ Spartak o podporu 2.500 – 2.700 Kčs na zakoupení výstroje v množství 2 garnitur /dres, trenýrky, š tulpny, ponožky/. Oddíl tuto novou výstroj potřebuje pro sjednaný zá jezd do Rakouska. Rada se usnesla proplatit přísluš nou fakturu. V roce 1968 se tyto oddíly TJ Spartak zasloužily o reprezentaci Modřan: oddíl kopané /16 členů/, družstvo há zené žen /11 členek/ a z jednotlivců Pěnkava a Vališ , kteří se zúčastnili olympijských her. Rada MNV v uzná ní jejich zá sluh se usnesla setkat se s nimi, podarovat je věcnými dary a při té příležitosti je pohostit. K tomu účelu bylo z FRR uvolněno 10.000 Kčs. Pro družstvo há zené byly koupeny teplá kové soupravy, pro oddíl kopané kopačky a míče, Pěnkavovi a Vališ ovi věcné dary. K setká ní doš lo 22. 1. 1969. V polovině roku 1969 zá kladní tělesná výchova pracovala za velmi ztížených podmínek. Nebylo obsazeno místo sokolníka. V zimních měsících, kdy byl nedostatek paliva, cvičenky obstará valy úklid a čiš tění š aten, aby žactvo mělo kde se převlékat. Pro nevhodné podmínky nebylo možno pořá dat obvyklé veřejné cvičební hodiny. V jarních měsících roku 1969 členové oddílu odbíjené si vybudovali u sokolovny vlastní hříš tě. V roce 1969 bylo zapojeno v oddílech TJ Spartak 480 osob starš ích 15 let a 350 dětí. Se souhlasem MV ČSTV byla v Modřanech ustavena TJ SK Modřany, kde bude hlavně pěstová n fotbal. Nová jednota má 135 členů, zá vodní činnost provozuje 90 členů. V soutěžích bylo 6 družstev, 4 družstva mlá deže a 2 družstva dospělých. V mistrovských soutěžích 1969/1970 A družstvo se udrželo v divizi, kam se dostalo v roce 1969, B mužstvo nepostoupilo. 4. 10. 1969 byl v Modřanech uspořá dá n turnaj starých gard české há zené. Turnaje se zúčastnila 4 družstva: ze Zlíchova, Řevnic, Smíchova a z Modřan. Vítězství získalo družstvo Modřan. Rada MNV finančně přispěla na koupi hodnotných cen. V roce 1969 bylo uvolněno z rozpočtu MNV na podporu sportovní činnosti v obci 53.000 Kčs. Rada MNV převzala 17. 2. 1970 zá š titu nad zá jezdem oddílu kopané do SSSR a předseda MNV B. Müller byl pověřen funkcí vedoucího výpravy. Na ná kup dá rkového skla bylo uvolněno 5.000 Kčs. Na zá kl. vlá dního usnesení o docílení úspor v oblasti sprá vy byla 29. 9. 1970 zruš ena objedná vka skla. V roce 1970 jednota provedla adaptace v objektech na fotbalovém hřiš ti /betonová ní podlah, obložení zá chodů a koupelny, výměna sprch, adaptace kancelá ře a klubovny/. Oddíl há zené TJ Spartak oslavil v roce 1970 30 roků svého trvá ní v Modřanech turnajem žactva a tzv. „Turnajem generací“, kterého se zúčastnilo 6 družstev, složených ze 63 hrá čů, býv. přísluš níků oddílu, žijících v různých místech naš í vlasti.


- 109 -

V rá mci oslav „30 let české há zené“ oddíl uspořá dal turnaj za účasti Meteoru Weimar z NDR. Oddíl po úspěš ném zá jezdu do NDR v roce 1969 uvítal ná vš těvy oddílů TSV Neustadt, TSV Nürnberg a DJK Rheinbrehl. V zimním období oddíl zřídil při sokolovně kluziš tě. Z vybraného vstupného bylo hrá čům hrazeno cestovné a rozhodčím ná hrada při utká ních. Oddíl há zená měl v roce 1970 25 mužů, 15 žá ků a 15 žá kyň. Celkem měl 45 členů. V roce 1970 byl ustaven oddíl odbíjené, stal se vzorným oddílem jednoty. Měl 41 členů, z toho bylo 17 mužů, 12 žen a 12 dorostenců. V českém pohá ru se probojovali do finá lové skupiny. Po několikaleté stagnaci se podařilo obnovit činnost oddílu tenisu. Celkem se přihlá silo 45 aktivních členů. Problémem je hřiš tě, které oddíl musel do konce března 1971 vyklidit na bytovou výstavbu. Na poradě svolané z podnětu ÚV Tenisového svazu bylo 23. 12. 1970 dohodnuto, že bude zadá no vypracová ní studie sportoviš tě tenisu podle PÚP Modřan pro postupnou realizaci. Na zá kladě této studie bude uvá žena možnost výstavby v akci Z za pomoci sdružených finančních prostředků i od zá vodů. Cukrovar slíbil oddílu, že si bude moci postavit za silnicí na objektu cukrovaru provizorní klubovnu. Oddíl vodá ků měl 30 členů. Na mistrovství republiky dorostu pro oddíl získal přebornický titul Jiří Svoboda v kajaku jednotlivců. 3 členové oddílu byli vybrá ni do š irš ího výběru reprezentantů dorostu. Oddíl měl velké potíže s loděnicí, které byly vyřeš eny tím, že objekt, ve kterém je loděnice, byl v roce 1971 získá n do majetku stá tu. V zá kladní tělesné výchově pracují jen ženy, muži jen schůzují. Muži, dorostenci a žá ci necvičí. Ženy cvičí 2x týdně a na cvičení se jich vystřídá průměrně 150. V roce 1970 bylo z FRR věnová no na pořízení rozhlasového zařízení pro tělocvičnu a přilehlé hřiš tě 8.252 Kčs a pro SK Modřany na zakoupení elektrického boileru 2.650 Kčs a na výstroj 1.477 Kčs. V tělocvičně byla dokončena oprava ústředního topení ná kladem 20.000 Kčs.


- 110 -

IX. Obsah PŘ EDMLUVA .................................................................................................................................................... - 2 Jaké byly důvody mé ho návrhu ...................................................................................................................- 3 AKČ NÍPROGRAM PRO LÉ TA 1968-1971............................................................................................................ - 5 Kanalizace...................................................................................................................................................- 5 Vodní zdroje pitné vody............................................................................................................................... - 5 Bytovávýstavba...........................................................................................................................................- 5 Samoobsluhy ...............................................................................................................................................- 6 Rybníky a koupališ tě ....................................................................................................................................- 6 Přístavba svatební síně ................................................................................................................................ - 6 Rekonstrukce kina .......................................................................................................................................- 7 Modřanské mateřské a základní š koly.........................................................................................................- 7 PLNĚ NÍVOLEBNÍHO PROGRAMU V L. 1964–1971 ............................................................................................. - 8 Domovní správa ..........................................................................................................................................- 8 Byty.............................................................................................................................................................. - 8 Nedostatky ve vnitřním obchodě ..................................................................................................................- 8 KS Modřany ................................................................................................................................................- 9 Autobusové linky .........................................................................................................................................- 9 Komunikace...............................................................................................................................................- 10 Chodníky ...................................................................................................................................................- 10 Školy .......................................................................................................................................................... - 10 Kino ........................................................................................................................................................... - 10 Sály – kulturní střediska ............................................................................................................................ - 11 Zdravotnickázařízení................................................................................................................................ - 11 Jesle........................................................................................................................................................... - 11 Sociální zabezpečení .................................................................................................................................- 11 Obnova masově -politické práce ................................................................................................................- 11 Akce Z........................................................................................................................................................- 12 Plynovod....................................................................................................................................................- 12 Telekomunikační síť..................................................................................................................................- 12 Pitnávoda .................................................................................................................................................- 12 Teplofikace ................................................................................................................................................- 13 VÝ SLEDKY INVESTIČ NÍVÝ STAVBY ................................................................................................................ - 13 I.

Ř ÍZENÍ OBCE ........................................................................................................................................- 18 PLENÁ RNÍZASEDÁ NÍMNV............................................................................................................................ - 18 23. veřejné zasedání 25. 1. 1968 ...............................................................................................................- 18 24. veřejné zasedání 1. dubna 1968 ..........................................................................................................- 18 25. veřejné zasedání MNV 4. 7. 1968........................................................................................................- 18 26. veřejné zasedání 29. 8. 1968 ...............................................................................................................- 19 27. veřejné zasedání 31. 10. 1968 .............................................................................................................- 19 28. veřejné zasedání 19. 12. 1968 .............................................................................................................- 19 29. veřejné zasedání 3. 1. 1969 .................................................................................................................- 19 30. veřejné zasedání 22. 5. 1969 ...............................................................................................................- 19 31. veřejné zasedání 3. 7. 1969 .................................................................................................................- 20 32. veřejné zasedání 28. 8. 1969 ...............................................................................................................- 20 33. veřejné zasedání 31. 10. 1969 .............................................................................................................- 20 34. veřejné zasedání 18. 12. 1969 .............................................................................................................- 20 35. veřejné zasedání 26. 2. 1970 ...............................................................................................................- 20 36. veřejné zasedání 25. 6. 1970 ...............................................................................................................- 21 37. veřejné zasedání 27. 8. 1970 ...............................................................................................................- 21 38. veřejné plenární zasedání 27. 10. 1970............................................................................................... - 21 39. veřejné plenární zasedání 17. 12. 1970............................................................................................... - 21 ZASEDÁ NÍRADY MNV .................................................................................................................................. - 21 87. schůze 16. 1. 1968 ............................................................................................................................... - 22 88. schůze 30. 1. 1968 ............................................................................................................................... - 22 -


- 111 -

89. schůze 13. 2. 1968 ............................................................................................................................... - 22 90. schůze 27. 2. 1968 ............................................................................................................................... - 23 91. schůze 12. 3. 1968 ............................................................................................................................... - 23 92. schůze 26. 3. 1968 ............................................................................................................................... - 23 93. schůze 9. 4. 1968 .................................................................................................................................- 23 94. schůze 23. 4. 1968 ............................................................................................................................... - 23 95. schůze rady 8. 5. 1968 .........................................................................................................................- 23 96. schůze 21. 5. 1968 ............................................................................................................................... - 24 97. schůze 4. 6. 1968 .................................................................................................................................- 24 98. schůze rady 18. 6. 1968 .......................................................................................................................- 24 99. schůze 2. 7. 1968 .................................................................................................................................- 24 100. schůze 16. 7. 1968 ............................................................................................................................. - 24 101. schůze 25. 7. 1968 ............................................................................................................................. - 24 102. schůze 13. 8. 1968 ............................................................................................................................. - 25 104. schůze 8. 10. 1968 ............................................................................................................................. - 25 105. schůze 30. 10. 1968 ........................................................................................................................... - 25 106. schůze 5. 11. 1968 ............................................................................................................................. - 25 107. schůze 19. 11. 1968 ........................................................................................................................... - 25 108. schůze 3. 12. 1968 ............................................................................................................................. - 25 109. schůze 17. 12. 1968 ........................................................................................................................... - 26 ROK 1969....................................................................................................................................................... - 26 110. schůze 7. 1. 1969 ............................................................................................................................... - 26 111. schůze rady 21. 1. 1969 .....................................................................................................................- 26 112. schůze 4. 2. 1969 ............................................................................................................................... - 26 113. schůze 25. 2. 1969 ............................................................................................................................. - 26 114. schůze 18. 3. 1969 ............................................................................................................................. - 26 115. schůze rady 15. 4. 1969 .....................................................................................................................- 27 116. schůze 29. 4. 1969 ............................................................................................................................. - 27 117. schůze 13. 5. 1969 ............................................................................................................................. - 27 118. schůze 10. 6. 1969 ............................................................................................................................. - 27 119. schůze 24. 6. 1969 ............................................................................................................................. - 27 120. schůze 8. 7. 1969 ............................................................................................................................... - 28 121. schůze 5. 8. 1969 ............................................................................................................................... - 28 122. schůze 2. 9. 1969 ............................................................................................................................... - 28 123. schůze 16. 9. 1969 ............................................................................................................................. - 28 124. schůze 30. 9. 1969 ............................................................................................................................. - 28 125. schůze 14. 10. 1969 ........................................................................................................................... - 28 126. schůze 29. 10. 1969 ........................................................................................................................... - 28 127. schůze 11. 11. 1969 ........................................................................................................................... - 29 128. schůze 25. 11. 1969 ........................................................................................................................... - 29 129. schůze 9. 12. 1969 ............................................................................................................................. - 29 ROK 1970....................................................................................................................................................... - 29 130. schůze 6. 1. 1970 ............................................................................................................................... - 29 131. schůze 20. 1. 1970 ............................................................................................................................. - 29 132. schůze 17. 2. 1970 ............................................................................................................................. - 30 133. schůze 17. 3. 1970 ............................................................................................................................. - 30 134. schůze 31. 3. 1970 ............................................................................................................................. - 30 135. schůze 14. 4. 1970 ............................................................................................................................. - 30 136. schůze 28. 4. 1970 ............................................................................................................................. - 30 137. schůze 12. 5. 1970 ............................................................................................................................. - 31 138. schůze 26. 5. 1970 ............................................................................................................................. - 31 139. schůze 9. 6. 1970 ............................................................................................................................... - 31 140. schůze 23. 6. 1970 ............................................................................................................................. - 31 141. schůze 7. 7. 1970 ............................................................................................................................... - 31 142. schůze 21. 7. 1970 ............................................................................................................................. - 32 143. schůze 18. 8. 1970 ............................................................................................................................. - 32 144. schůze 1. 9. 1970 ............................................................................................................................... - 32 145. schůze 15. 9. 1970 ............................................................................................................................. - 33 146. schůze 29. 9. 1970 ............................................................................................................................. - 33 147. schůze 13. 10. 1970 ........................................................................................................................... - 33 -


- 112 -

148. schůze 27. 10. 1970 ........................................................................................................................... - 33 149. schůze 10. 11. 1970 ........................................................................................................................... - 33 150. schůze 24. 11. 1970 ........................................................................................................................... - 33 151. schůze 8. 12. 1970 ............................................................................................................................. - 33 152. schůze 22. 12. 1970 ........................................................................................................................... - 34 ROK 1971....................................................................................................................................................... - 34 153. schůze 5. 1. 1971 ............................................................................................................................... - 34 154. schůze 19. 1. 1971 ............................................................................................................................. - 34 155. schůze 2. 2. 1971 ............................................................................................................................... - 34 156. schůze 16. 2. 1971 ............................................................................................................................. - 34 157. schůze 2. 3. 1971 ............................................................................................................................... - 35 158. schůze 16. 3. 1971 ............................................................................................................................. - 35 159. schůze 30. 3. 1971 ............................................................................................................................. - 35 160. schůze 13. 4. 1971 ............................................................................................................................. - 35 161. schůze 27. 4. 1971 ............................................................................................................................. - 36 162. schůze 11. 5. 1971 ............................................................................................................................. - 36 163. schůze 25. 5. 1971 ............................................................................................................................. - 36 164. schůze 6. 6. 1971 ............................................................................................................................... - 36 165. schůze 22. 6. 1971 ............................................................................................................................. - 36 166. schůze 17. 8. 1971 ............................................................................................................................. - 36 167. schůze 17. 8. 1971 ............................................................................................................................. - 37 168. schůze 31. 8. 1971 ............................................................................................................................. - 37 169. schůze 14. 9. 1971 ............................................................................................................................. - 37 170. schůze 28. 9. 1971 ............................................................................................................................. - 37 171. schůze 12.10. 1971 ............................................................................................................................ - 37 172. schůze 26. 10. 1971 ........................................................................................................................... - 37 173. schůze 18. 11. 1971 ........................................................................................................................... - 38 174. schůze 30. 11. 1971 ........................................................................................................................... - 38 RŮ ZNÉ ZE ZASEDÁ NÍRADY MNV .................................................................................................................. - 38 KOMISE MNV................................................................................................................................................ - 39 Podle zákona o NV:...................................................................................................................................- 40 KOMPLEXNÍSOCIALISTICKÁ RACIONALIZACE ................................................................................................ - 40 ODBORY......................................................................................................................................................... - 40 Odbor finanční a plánovací.......................................................................................................................- 41 Odbor organizační a vnitřních vě cí...........................................................................................................- 41 Odbor komunálního hospodářství a služeb ............................................................................................... - 41 Odbor výstavby..........................................................................................................................................- 41 PŘ ESTUPKY .................................................................................................................................................... - 42 Příčiny delikvence: ....................................................................................................................................- 42 ZMĚ NY V APARÁ TU MNV.............................................................................................................................. - 43 VŠEOBECNÉ PERSONÁ LNÍVĚ CI:...................................................................................................................... - 43 Č INNOST DROBNÝ CH PROVOZOVEN ............................................................................................................... - 44 DROBNÉ PROVOZOVNY – TECHNICKÉ SLUŽBY ............................................................................................... - 47 TISKÁ RNA ...................................................................................................................................................... - 50 DOMOVNÍSPRÁ VA ......................................................................................................................................... - 50 Rok 1968....................................................................................................................................................- 50 Rok 1969....................................................................................................................................................- 51 Rok 1970....................................................................................................................................................- 51 Rok 1971....................................................................................................................................................- 52 ROZPOČ TY MNV ........................................................................................................................................... - 52 Rok 1968....................................................................................................................................................- 52 Rok 1969....................................................................................................................................................- 53 Rok 1970....................................................................................................................................................- 54 Rok 1971....................................................................................................................................................- 54 INVENTARIZACE ............................................................................................................................................. - 55 OBČ ANSKÉ VÝ BORY ....................................................................................................................................... - 56 SBOR PRO OBČ ANSKÉ NÁ LEŽ ITOSTI ................................................................................................................ - 56 STÍŽ NOSTI OBČ ANŮ ........................................................................................................................................ - 57 Ú Ř EDNÍBUDOVA MNV.................................................................................................................................. - 57 ARCHIV .......................................................................................................................................................... - 58 -


- 113 -

Ú HRADA ZA UŽ ÍVÁ NÍNEBYTOVÝ CH PROSTOR ................................................................................................ - 58 DOMOVNÍŘ Á D - VYHLÁ ŠKA O CHOVU A DRŽENÍPSŮ , KOČ EK AJ. ZVÍŘ AT NA Ú ZEMNÍMODŘ AN .................... - 59 SRPEN 1968.................................................................................................................................................... - 59 PŘ IPOJENÍMODŘ AN KU PRAZE ...................................................................................................................... - 61 Závě r .........................................................................................................................................................- 64 VOLBY ........................................................................................................................................................... - 64 II.

VEŘ EJNÝ Ž IVOT V MODŘ ANECH .............................................................................................. - 65 -

ZÁ VAZKY, BRIGÁ DY, AKCE Z......................................................................................................................... - 65 POŽÁ RNÍOCHRANA ........................................................................................................................................ - 67 CO – CIVILNÍOBRANA ................................................................................................................................... - 68 Č S. SVAZ ŽEN ................................................................................................................................................. - 68 VB PS VB...................................................................................................................................................... - 68 PŘ ESTUPKY .................................................................................................................................................... - 69 INSPEKCE VEŘ EJNÉ HO POŘ Á DKU .................................................................................................................... - 69 MÍSTNÍLIDOVÉ SOUDY................................................................................................................................... - 70 SČ ÍTÁ NÍLIDU ................................................................................................................................................. - 70 CIKÁ NI ........................................................................................................................................................... - 70 III.

VÝSTAVBA A Ž IVOTNÍ PROSTŘ EDÍ........................................................................................... - 72 -

VÝ STAVBA ..................................................................................................................................................... - 72 ZŘ ÍZENÍKORDINAČ NÍKOMISE MNV .............................................................................................................. - 72 VÝ HLEDOVÉ PLÁ NY ....................................................................................................................................... - 73 PODROBNÝ Ú ZEMNÍPLÁ N /PÚ P/ .................................................................................................................... - 74 BYTY ............................................................................................................................................................. - 76 HOSPODAŘ ENÍS BYTY ................................................................................................................................... - 76 DEMOLICE ...................................................................................................................................................... - 77 STAVEBNÍDVŮ R ............................................................................................................................................. - 77 LÁ VKA PŘ ES VLTAVU .................................................................................................................................... - 77 POJMENOVÁ NÍULIC ....................................................................................................................................... - 77 Č IŠTĚ NÍMĚ STA .............................................................................................................................................. - 77 VODOVOD ...................................................................................................................................................... - 78 KANALIZACE.................................................................................................................................................. - 79 VEŘ EJNÉ OSVĚ TLENÍ...................................................................................................................................... - 79 TEPLOFIKACE ................................................................................................................................................. - 80 AUTOBUSY ..................................................................................................................................................... - 81 SADY.............................................................................................................................................................. - 82 HŘ ÍŠTĚ ........................................................................................................................................................... - 82 POŠTA ............................................................................................................................................................ - 82 VEŘ EJNÉ ZÁ CHODKY ...................................................................................................................................... - 82 ULICE ............................................................................................................................................................. - 82 CHODNÍKY ..................................................................................................................................................... - 84 MÍSTNÍROZHLAS............................................................................................................................................ - 84 AUTOCAMPING ............................................................................................................................................... - 85 ZNEČ IŠŤOVÁ NÍŽ IVOTNÍHO PROSTŘ EDÍV OBCI ............................................................................................... - 85 IV.

ŠKOLSTVÍ A KULTURA V MODŘ ANECH..................................................................................- 87 -

ZDŠ ............................................................................................................................................................... - 87 Škol. rok 1967/1968...................................................................................................................................- 87 Škol. rok 1968/1969...................................................................................................................................- 87 Školní rok 1969/1970 ................................................................................................................................ - 88 Škol. rok 1970/1971...................................................................................................................................- 88 SVVŠ – GYMNASIUM ..................................................................................................................................... - 89 Škol. rok 1967/1968...................................................................................................................................- 89 Škol. rok 1968/1969...................................................................................................................................- 89 Škol. rok 1969/1970...................................................................................................................................- 89 Škol. rok 1970/1971...................................................................................................................................- 89 ZVLÁ ŠTNÍŠKOLA ........................................................................................................................................... - 89 Škol. rok 1967/1968...................................................................................................................................- 90 Škol. rok 1968/1969...................................................................................................................................- 90 -


- 114 -

Škol. rok 1969/1970...................................................................................................................................- 90 Škol. rok 1970/1971...................................................................................................................................- 90 MATEŘ SKÉ ŠKOLY ......................................................................................................................................... - 90 LIDOVÁ ŠKOLA UMĚ NÍ................................................................................................................................... - 91 Š KOLNÍDRUŽ INY ........................................................................................................................................... - 92 Š KOLNÍJÍDELNY ............................................................................................................................................. - 92 PIONÝ RSKÁ ORGANIZACE ............................................................................................................................... - 92 KRONIKA ....................................................................................................................................................... - 93 OSVĚ TOVÁ BESEDA ........................................................................................................................................ - 93 KINO .............................................................................................................................................................. - 94 MĚ STSKÁ LIDOVÁ KNIHOVNA ........................................................................................................................ - 95 OSLAVY ......................................................................................................................................................... - 96 V.

ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁ LNÍ SLUŽ BA ...................................................................................- 97 ZDRAVOTNICTVÍ............................................................................................................................................ - 97 Vš eobecně o zdravotní službě ....................................................................................................................- 97 Pohotovostní služba...................................................................................................................................- 98 Protialkoholní sbor ...................................................................................................................................- 98 SOCIÁ LNÍPÉ Č E ............................................................................................................................................... - 98 JESLE ........................................................................................................................................................... - 100 -

VI.

KOMUNÁ LNÍ SLUŽ BY PRAHA 4 – MODŘ ANY .......................................................................- 101 -

ROK 1969..................................................................................................................................................... - 102 ROK 1970..................................................................................................................................................... - 103 ROK 1971..................................................................................................................................................... - 104 VII. VIII. IX.

OBCHOD ...........................................................................................................................................- 106 TĚ LOVÝCHOVA A SPORT .......................................................................................................- 109 OBSAH...............................................................................................................................................- 111 -


- 115 -

Sepsal kronikář obce Antonín Vlček V Praze 4 - Modřanech 10. prosince 1978

Recommend Documents