Nechlub se tím, co bude zítra – netušíš ani, co bude dnes!
(Z Přísloví krále Šalomouna)
SENOŽATSKÉ NOVINY Ročník XI., číslo 12
Senožaty Nečice Tukleky Otavožaty O svaté Barboře měj sáně na dvoře! Na svatého Mikuláše už je zima celá naše. Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a šťávy. Vánoční Dříve než ze stromečku opadá jehličí lůžko ti jmelím ozdobím Dám fotku do rámečku olovo zasyčí Tvůj krajíc chleba ráno ptákům rozdrobím Za tebe sfouknu svíčku jablko rozkrojím Bude to hvězda či snad kříž? Tvé jméno na balíčku k ostatním připojím To abys nemyslel že už k nám nepatříš Kus loje pro sýkorky Na stole cukroví Od zítřka noci ubývá Mráz cukrem pokryl hory Panáček hadrový a jedna židle jedna židle přebývá
V tomto čísle si přečtete:
Ocenění Pokoj lidem dobré vule Nelistopadová v listopadu ilustr. foto: Sulaco, Slovenia, SXC
prosinec 2009
Cena: 10,- Kč
www.senozaty.cz
prosinec 2009
Zprávy z 38. zasedání zastupitelstva obce Ve středu 25. listopadu 2009 se konalo 38. zasedání Zastupitelstva obce Senožaty. Zastupitelé v úvodu posoudili návrh pana Ing. Čeňka Strašíka na odkoupení pozemků, které se nachází v prostoru nad čističkou odpadních vod a v místech, kde obec provozuje skládku inertních odpadů a sběrný dvůr. Zastupitelstvo obce nemá v současné době o tyto parcely zájem. Pan Ing. Rudolf Pajer předložil žádost o povolení stavby na instalaci fotovoltaických panelů na své parcele číslo 931/1 v k. ú. Senožaty. Pozemek se nachází nad okraji Senožat v prostoru za shořelou J-halou. S realizací zmiňované akce byl vysloven souhlas. Pan Vladislav Kotek předložil nabídku na prodej lesního pozemku parcelní číslo 799/1 o výměře 0,114 ha v k. ú. Senožaty za cenu 5.000,- Kč, který se nachází nad Martinským potokem. Zastupitelstvo souhlasí s odkoupením lesa. Byla projednána a následně schválena smlouva mezi obcí Senožaty a firmou E.ON, a. s. České Budějovice na zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemcích parcelní číslo 2393/1, 2393/14 a 2393/4 v k. ú. Senožaty. Uvedené pozemky jsou naším majetkem a společnost E.ON zde v jarních měsících letošního roku uložila podzemní kabel nízkého napětí. V dalším průběhu jednání byla jednohlasně schválena rozpočtová změna číslo 5/2009. Byly předloženy zprávy o činnosti kontrolního a finančního výboru.
Předsedové pan Lubomír Šura a paní Monika Krupková seznámili zastupitele s výsledky práce těchto výborů. Dále byly schváleny následující dokumenty: směrnice číslo 3/2009 pro provedení inventarizace hospodářských prostředků obce Senožaty v roce 2009 v souladu se zákonem č. 563/ 91 Sb., ve znění pozdějších předpisů, inventarizační komise bude pracovat ve složení: Vladimír Šiman – předseda komise, Monika Krupková, Jiří Kůrka – členové komise, směrnice číslo 4/2009 pro vedení evidence dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, dlouhodobého finančního majetku a zásob obce Senožaty od 1. 11. 2009 a rozpočtový výhled obce Senožaty na roky 2010 – 2014. Na vědomí byla vzata žádost slečny Michaely Jakubčíkové a pana Romana Kutiše na přidělení obecního bytu. Starosta obce byl pověřen vypracovat a odeslat v termínu do 29. ledna 2010 žádost o finanční příspěvek z Nadace ČEZ na výstavbu víceúčelového sportovního hřiště. V závěru jednání byly probírány varianty pokračování skládkování inertních materiálů (stavební sutě, zemina, hlušina). Vzhledem k nejasné legislativě a zpřísňujícím se limitům, které budou převzaty podle norem Evropské unie, byla zvolena vyčkávací taktika. Znamená to, že obec podnikne další rozhodné kroky až bude schválena novelizace vyhlášky, která bude danou problematiku řešit. Příští jednání zastupitelstva obce se uskuteční ve středu 16. 12. 2009 v 18:00 hodin v zasedací místnost Obecního úřadu v Senožatech. Zdeněk Vaněk
strana 1
SENOŽATSKÉ NOVINY
Třídíme odpad – 17. díl Otazky azky zky a odpovědi Sběrná síť použitých elektrospotřebičů Otázka: Proč byl pokácen vánoční strom v centru obce a několik modřínů v areálu před základní školou? Odpověď: V současné době je projektantkou paní Dundychovou zpracováván projekt na revitalizaci náměstí, kde je počítáno s odstraněním některých nevhodných kultur. Douglaska, nebo jak ji někteří nazývají vánoční strom, byla zařazena k odstranění. Vzhledem k tomu, že na kmenu stromu směrem k tenisovému kurtu došlo k značnému poškození některých větví, nebyla by k ozdobení příliš vhodná. V místě, kde se strom nacházel, bude v letošním roce provizorně umístěn a světelně ozdoben stříbrný smrk. Modříny v areálu základní školy byly vysázeny za účelem snížení pronikání prachu a hluku k budově školy. Stromy v současné době již tuto svoji funkci plní minimálně a vzájemně si konkurují. Svými kořeny začaly stromy narušovat podezdívku plotu. Další skutečností je fakt, že společnost e.on bude v těchto místech pravděpodobně v roce 2011 pokládat podzemní kabel nízkého napětí. Z těchto všech důvodů došlo k pokácení deseti kusů modřínů. Zdeněk Vaněk
Vážení čtenáři, dnes se dozvíte, jak naložit s vysloužilým elektrozařízením. Elektrospotřebiče jsou už dlouhá desetiletí nedílnou součástí našeho života. Usnadňují nám každodenní povinnosti, pomáhají při práci a starají se o zábavu. To vše s sebou ale přináší i závažný problém: co s nimi, když doslouží? Pokud se elektrošrot obsahující zdraví škodlivé materiály vyhodí spolu s běžným komunálním odpadem do popelnice, s největší pravděpodobností nedojde k jeho recyklaci, ale skončí na řízené skládce. Ta však problém neřeší, protože odpadní materiál se v ní pouze hromadí. Ještě horší dopad na přírodu mají tzv. černé skládky. Nejjednodušším způsobem, jak se zbavit starého elektrospotřebiče, je ho bezplatně odevzdat na nejbližším sběrném dvoře. Seznam sběrných dvorů naleznete na www.elektrosrot. cz. Pokud nemáte přístup na internet, adresu a otevírací dobu sběrného dvo-
Ocenění
Místní senožatská knihovna byla vyhodnocena v letošním roce jako jedna z nejlépe pracujících v kraji Vysočina. Slavností předání ocenění neprofesionálních knihovníků se uskutečnilo 11. listopadu 2009 při příležitosti konání Malé knihovnické slavnosti v sále Staré
ru zjistíte na obecním nebo městském úřadě a můžete vyrazit. Další možností je vrátit vysloužilé elektrozařízení do prodejny. Podle zákona je každá prodejna elektrických spotřebičů povinna od vás při koupi nového podobného elektrozařízení starý výrobek převzít. Někteří prodejci nabízejí i bezplatný odvoz starého spotřebiče, pokud si u nich koupíte nový. V neposlední řadě můžete využít servisy a opravny elektrospotřebičů nebo můžete vysloužilé spotřebiče odevzdat v rámci mobilních svozů odpadů, které se konají téměř v každé české obci minimálně dvakrát ročně. Mobilní svozy přijdou vhod zejména obyvatelům vesnic a oblastí s řídkou sítí sběrných dvorů. Zpětný odběr elektrozařízení v současnosti v České republice funguje zhruba na 3200 lokalitách. To, že recyklace má smysl a třídit elektrozařízení se vyplatí, vám dokážeme v příštím díle. radnice v Havlíčkově Brodě. Chtěl bych jménem Zastupitelstva obce Senožaty poděkovat paní Marii Hypšové za dlouhodobé kvalitní vedení knihovny. Tuto činnost s patřičnou péčí a láskou vykonává již přes třicet let. Do další činnosti přeji hodně zdraví, elánu a mnoho spokojených a věrných čtenářů. Zdeněk Vaněk
SDĚLENÍ Vážení občané. Přestože bylo zveřejněno, že odpočty vodoměrů budeme provádět v polovině kalendářního roku, došlo nyní k zásadní změně. Obec Senožaty se stala plátcem daně z přidané hodnoty a po proběhnuvší kontrole z finančního úřadu nám bylo doporučeno dělat odpočty koncem kalendářního roku. Z tohoto důvodu proběhne letos ještě jeden odpočet v druhé polovině prosince 2009. Děkujeme za pochopení. Zdeněk Vaněk Foto: Zdeněk Vaněk
prosinec 2009
strana 2
SENOŽATSKÉ NOVINY
Pokoj lidem dobré vule
Vánoce pro nás většinou znamenají takové vytrhnutí ze všedních dnů, z každodenního napětí, z povinností. Útěk od veřejnosti k soukromí, z všedního života do svátečních dnů, ze světského ovzduší do náboženské nálady. Tato náboženská nálada má však většinou jen malou hodnotu, podobně jako vánoční stromek. Jen uvažte, vánoční stromek přece nepatří do trvalého zařízení našich domovů. V našich bytech je pro něj místo jen jednou za rok, jen na několik dnů, na pár okamžiků. A tak je tomu i s náboženskou vánoční náladou. Jen na pár dnů, na pár okamžiků se oživí náboženské myšlení a cítění, na pár hodin se v Kristově duchu obnoví mezilidské vztahy. Jen uvažme: jsou Vánoce jen pro to, aby zpříjemnily lidem tuto jedinou chvíli, tento jediný den? Jen pro jeden den pokoje a štěstí přišel na svět očekávaný, předpovídaný, slíbený Spasitel? Jen to bylo cílem jeho narození, aby se lidé na jeden jediný den v roce přestali nenávidět? Určitě ne. Program jeho vstupu do dějin světa je velkolepý. Je zachycen ve slovech betlémské písně, která zní: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle. Nás tento program Pána Ježíše nemůže až tak moc nadchnout, protože nechápeme správně slovo „pokoj“. Na slovo „pokoj“ se díváme jako na ukončení válek mezi národy. A přitom si ještě pomyslíme: to je sice velké dobro, ale pro mne je tak vzdálené, že z toho nemám vůbec nic. A člověk je už takový, že všechno posuzuje podle toho, co z toho má. Samozřejmě bychom chtěli od Pána takový dar, ze kterého bychom také něco měli. A právě program Pána Ježíše je takovým darem. Ale toto hebrejské slovo „šalom“ neznamená jen pokoj na bojištích, ale znamená také dobré zdraví, štěstí, blahobyt, bohatství, pokoj v domě, pohodu v rodině. Zkrátka všechno dobré a příjemné na světě. Ti, kdo někdy byli v Izraeli, dobře vědí, že se Židé doma nebo na ulicích zdraví slovem „šalom“. A právě tak podle betlémského zpěvu přináší Pán Ježíš na svět všechno dobré a příjemné. Ježíš přináší každému to, co ho může obšťastnit. A to už nás zajímá. To už se nás dotýká. Přece kdo z nás by netoužil po takovém „šalomu“. Ale Pán Ježíš klade podmínku. Není těžká. Ohlašuje pokoj „lidem dobré vůle“. Všimněme si, že neříká: pokoj lidem dokonalým. Ježíš svůj pokoj neslibuje
těm, kdo žijí bezúhonným životem. Takových lidí je málo. Kdo z nás by to mohl o sobě říci? Kdo z nás může u jesliček, ve kterých leží malý Ježíš, říci, že je bezúhonný. Nebyla by to malomyslnost? Bůh ví, jak je pro člověka těžké dosáhnout dokonalosti. Kdyby přislíbil pokoj lidem dokonalým, bezúhonným, to by byla těžká podmínka, to bychom se pokoje nikdy nedočkali. Bůh po nás nežádá věci, které jsou pro nás nemožné, ale žádá to, co každý z nás může dokázat – žádá alespoň o dobrou vůli… Mít dobrou vůli – to je v naší moci. Naše vůle je nakloněna spíše ke zlému, ale pokud chceme prožívat jeho pokoj, musíme mít dobrou vůli. Musíme toužit konat dobro. Ze svého srdce musíme vyhnat všechny zlé plány. Musíme z něj odstranit závist, nepřátelství, zhoubné myšlenky. Jak je to pro nás těžké. Kolik je mezi námi zloby, nenávisti, zákeřnosti. Kolik je nelásky mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, mezi mladším a starším pokolením. Jak často stará matka, starý otec za celoživotní lásku musí ode-
jít do domova důchodců jen proto, že se pro hodného syna nebo dceru stali nepohodlnými. Kolik závisti je mezi sousedy. Příklady není třeba hledat daleko. Stačí se jen rozhlédnout. Kolik je v našich farnostech rozbitých manželství, rodin,
nešťastných rodin? Proč je mezi námi tolik nelásky. Proč je tolik nelásky mezi lidmi, mezi křesťany? Jen proto, že nám tak často chybí dobrá vůle. Ano, dobrá vůle je klíčem ke štěstí a radosti, k blahobytu. Bez dobré vůle nemůžeme dosáhnout daru pokoje. Bez splnění této podmínky musí člověk zakusit jen nepokoj a neštěstí. Bez dobré vůle nebudeme šťastní ani radostní. Nedávno jsem četl, jak se v jednom domě velmi zle choval syn k otci. Otec chtěl pro syna jen to nejlepší. Chtěl, aby pracoval, aby neutrácel celou výplatu, aby se nepotloukal po nocích, aby si dopřál nočního odpočinku…. Pravda, samé „aby“, „aby“ – a to bylo na syna už moc. On nechtěl slyšet „aby“. Neměl ani kapku dobré vůle. Nechtěl otce poslouchat. Kdyby měl alespoň trochu dobré vůle, nemusel by jej otec napomínat. Ale protože mu chyběla, nepřijímal od otce jeho dobré rady. Po čase ho začalo zlobit, co otec říkal, lezlo mu to na nervy, a tak začal otce mlátit pěstmi po hlavě a ve strašném, vášnivém záchvatu otce zabil. Syn zabil vlastního otce. Otec vlastně položil život za to, že chtěl, aby byl jeho syn dobrý. Syn však dobrou vůli neměl, a tak se mu pokoje nedostalo. Až když měl pokoj za mřížemi ve vězení, pořád před sebou viděl ve dne i v noci otcovy oči plné slz. Stále viděl mrtvé tělo toho, který pro něj chtěl dobro. Kde je dobrá vůle, tam je i pokoj, který přinesl světu a každému z nás Pán Ježíš. Kde je zlá vůle, tam je nepokoj, utrpení, závist, nepřátelství. Nedávno jsem v novinách četl inzerát, který zněl: Prodám úplně nový dům. Značka: ze sousedských důvodů. Na tomto inzerátu můžeme zřetelně vidět, jak velká může být otrávenost lidí, kteří nemají dobré vůle. A teď poznáváme, že Pán Ježíš přišel na svět, aby nás udělal šťastnými, nejen na jeden jediný den. On nám přinesl recept a lék na trvalé štěstí zde na zemi. Avšak lidé často tento lék odmítají. Představme si člověka, kterému lékař předepsal deset kapek denně. A on ty kapky neužívá. Jen jednou si vzal a pak už ne. Může takový člověk pocítit úlevu a uzdravení? A právě takto se často chováme i my. Vezmeme si ten lék, ty kapky jednou za rok, na Vánoce, pohlédneme na Pána Ježíše, přijmeme jeho návod na trvalé štěstí a potom… vánoční stromek vyhodíme, jesličky s Ježíškem a Pannou Pokračování na str. 5
ilustr. foto: Tibor Fazakas, Romania, SXC
prosinec 2009
strana 3
SENOŽATSKÉ NOVINY
Nelistopadová v listopadu Odbočujeme na Kalnou Hať
Už se nám nestalo opravdu dlouho, abychom při listopadové akci zažili tak skvělé počasí. Sluníčko, teplo – člověk má pocit, že začíná jaro, a ne že se očekává příchod zimního času… V listopadu nelistopadové počasí. Nikdo se kvůli tomu samozřejmě nezlobil, dopolední výšlap se stal vítanou procházkou. V sobotu 14. 11. jsme odcházely od prodejny jen dvě – paní Durasová a já, nahoře vedle školky čekala druhá skupinka. Paní Davidová A., Davidová Z., Kelíšková J., Kulovaná A., Pohanová L. a pan Pospíšil. Tentokrát osma. Celou trasu jsme absolvovali po silnici. Senožaty – Hroznětice – Děkančice – Hořice – Kalná Hať – Syrov – Senožaty. Krokoměr jsem s sebou neměla, tak jsme tipli asi 12 km. Čas – 8:00 – 11:50. Myslím, že někde mezi Děkančice-
mi a Hořicemi zmizel pan Pospíšil, šel na průzkum. A vrátil se s dobrou zprávou – našel kámen, který byl na daném místě osazen na památku smutné události. Před mnoha lety tady blesk zabil sedláka i s jeho koňmi. Kámen je prý jen povalen. A tak jsme se domluvili, že sem někdy na jaře vyrazíme a kámen se pokusíme dát do původní polohy. (Příběh s názvem Smrt skrze posla božího, který se týká této události, vám přepíšeme, až po zmiňované úpravě a pořízení fotografie.) V Děkančicích se nám líbilo, přibylo několik opravených domků, upravená prostranství… podívali jsme se i na lamy. Od nich se náš krok poněkud zrychlil, neboť jedna z lam se dostala z ohrady a my netušili, co se může v takovém lamím mozku odehrávat.
V Děkančicích
prosinec 2009
Kdyby vystartovala směrem k nám… Hořice byly ztichlé, ani jsme snad nikoho neviděli venku na zahradě. Padl návrh jít se podívat na Horka, ale představa brodění se v mokré trávě a blátě nás vrátila zpátky na silnici. (Místní říkají na Horka, na Horkách, i když původ jména je pravděpodobně odvozen od malé hory – horky, pak by se používal tvar č. jednotného.) Další krátké zastavení čekalo v Kalné Hati. Paní Durasová sem chodívá pro med a my narazili hned u cesty na včelařovu upoutávku. Píše se zde: „Každé ráno lžíce medu dělá z dědy neposedu.“ Takže mladí staří – konzumujte med. Řádí doba chřipek, nejlepší je prevence. I když někteří si naopak ze zdravotních důvodů med musí odpustit.
Jedna z lam
strana 4
SENOŽATSKÉ NOVINY
Poslední zastávka – lavička u křížku nad Syrovem. Tady se vždycky kocháme výhledem do kraje. Poslední zastávka a poslední vesnice na trase. I tady jsme se ale zasekli – „přišla“ nám do cesty paní Cínová. A už to bylo.“ A jak se máš, co pořád děláš…“ – paní Cínová má v naší partě kamarádky – „Pojďte na chvilku, snad nechvátáte…“ Zahrada, stromy, keře, pasti na krtky, zdraví, skalka – jed-
no přes druhé – a mezi tím se objevila mísa s napečenými „martinskými“ buchtami, mizely v našich žaludcích jedna radost. No jednoduše – příjemné zastavení. Naší hostitelce patří ještě jednou poděkování. Na návsi jsme nemohli nevidět zastřešenou studni a nové houpačky pro děti, možná se nechá zlákat i dospělák, houpačky jsou na pohled
Nad Syrovem
Centrum pro zdravotně postižené rozšiřuje své služby zdravotně postiženým CZP se snaží naslouchat přáním a potřebám svých klientů a uzpůsobovat své služby tak, aby napomohly co nejvíce lidem se zdravotním postižením. Proto jsme rozšířili půjčovnu rehabilitačních a kompenzačních pomůcek o užitečné pomůcky i pro osoby se sluchovou vadou. Jedná se o osobní zesilovač a bezdrátové zařízení umožňující poslech televizního přijímače nebo jiného zdroje zvuku. Přijďte si osobně vyzkoušet, jak snadno lze poslouchat Tv, aniž byste rušili své okolí hlasitým zvukem. Dále samozřejmě zapůjčujeme i běžné pomůcky jako jsou např. mechanický vozík, toaletní křeslo, chodítko, nástavce na WC atd. Zajímavým pomocníkem při překonávání bariér je schodolez (kolečkový i pásový typ). Pro osoby se sluchovou vadou máme připravenu i širokou nabídku drobných kompenzačních pomůcek pro provoz a údržbu sluchadel (baterie, filtry, čistící tablety, náhradní hadičky a tvarovky atd.).
prosinec 2009
Stále je k dostání publikace JUDr. Hutaře „Sociálně právní minimum pro osoby se zdravotním postižením“, která obsáhle shrnuje legislativní úpravy života s hendikepem (sociální zabezpečení, důchodovou problematiku, oblast zaměstnávání, bydlení, bariér atd.). Novinkou roku 2009 je „Počítačový klub“ pro zdravotně postižené děti i dospělé. Počítače máme vybaveny speciálními výukovými programy pro ZTP děti a internetem. Lze na nich pracovat individuálně nebo s podporou pracovníka Centra. Zájemci o naše služby nás mohou kontaktovat přímo v Centru pro zdravotně postižené kraje Vysočina, Na Obci 1768, Pelhřimov, na tel. 565 324 806, 733 255 149 nebo emailem
[email protected].. Imobilní občané si také mohou objednat schůzku s pracovnicí CZP přímo v domácnosti.. Za Centrum pro zdravotně postižené kraje Vysočina, pracoviště Pelhřimov – Lucie Šolcová
opravdu bytelné. Přišlo klesání k Červovu mlýnu, pozvolné stoupání až k našim Senožatům. Rozcházeli jsme se v pohodové náladě. V tomto roce je před námi pracovní setkání 30. 11. – pečení perníčků na očekávanou „Čertovskou“ a prosincová výroční schůze. Irena Strnadová
Pohled na Horka
Pokoj lidem dobré vule
Pokračování ze str. 3 Marii odneseme a Kristův program se nám zdá k ničemu. A tak se vrátíme zpět do starých kolejí, ke všednímu životu… a opět budeme čekat až na další Vánoce… A přece tyto Vánoce, tyto narozeniny Pána Ježíše, jsou pro nás všechny příležitostí, abychom se upevnili na celý život. Abychom na celý život přijali Ježíšův návod na štěstí, radost a pokoj. Dnes, právě tady, se můžeme rozhodnout, jestli se mu budeme více věnovat. A proto, přicházejme do kostela nejen na Vánoce, ale také každou neděli. Kristus se přece na této zemi narodil jen proto, že nás miluje, že chtěl a chce být s námi. Musíme tedy za ním alespoň přijít. Proto se musíme zde v kostele při každé mši svaté shromáždit jako jedna velká rodina. Zde o něm uslyšíme, zde o něm budeme rozjímat, ale zde také bude s námi. Zde si jej budeme brát za vzor našeho života a zde také budeme prosit o posilu pro náš život – a tak s ním budeme žít více než doteď. Takovým životem budeme vzdávat chválu Bohu na výsostech a on nás obdaří svým pokojem zde na zemi. P. Irenej Hlavačka
strana 5
SENOŽATSKÉ NOVINY
Krátce ze školy
Během října probíhal ve škole výkup kaštanů pro Myslivecké sdružení Senožaty. Kaštanů bylo vykoupeno téměř 800 kilogramů. Teplé listopadové počasí umožnilo úklid areálu školy. Byla odvezena velká většina spadaného listí, došlo také k pokácení několika modřínů před školou a jejich větve byly rozdrceny a zkušebně použity k vytápění školy. První pokus sice úspěšný nebyl, ale pak se podařilo namíchat s koksem tu správnou směs a oproti loňsku tak uspořit asi dvacet metrických centů koksu, což v přepočtu na peníze činí více než 12 tisíc Kč. A zanedbatelná nebyla ani úspora briket. Samozřejmě na tyto úspory mělo velký vliv i zmíněné teplé počasí. Deváťáci již přemýšlí o svém budoucím povolání, a proto beze zbytku využili možnost navštívit v úterý 10. listopadu XIII. ročník prezentační přehlídky středních škol, středních odborných a odborných učilišť našeho okresu a vybraných škol z přilehlých regionů nazvaný Mozaika středních škol. Stejně tak v dalších dnech využili dnů otevřených dveří v některých školách k návštěvě těchto škol.
19. listopadu se zúčastnilo družstvo starších žáků (8. – 9. třída) kvalifikačního kola sálové kopané v Humpolci. Mezi čtyřmi účastníky obsadilo 3. místo a do pelhřimovského finále se nedostalo, postupoval jen vítěz. Výkonem
naši nijak nezklamali, nevýhodou bylo, že jsme měli na střídání pouze jednoho náhradníka, a to ještě půjčeného ze sedmé třídy. Další týden ve středu se konalo okresní kolo ve florbalu. I zde jsme obsadili pouze starší kategorii, mladší žáky prostě nemáme, a projevil se nástup chřipkového období – některé
školy musely svou účast odvolat, a tak v naší skupině hrály o postup jen tři celky. Nedopadli jsme dobře. S pelhřimovským gymnáziem jsme přes mírnou převahu prohráli gólem v poslení minutě a na Kamenici nad Lipou jsme vůbec neměli. Celkovým vítězem, jak bylo možno vidět i v regionálním televizním vysílání, se stala ZŠ Osvobození Pelhřimov. Ve stejný den se za našimi nejmenšími (1. – 3. roč.) dostavil pracovník pelhřimovského centra ekologické výchovy s výukovým programem Skřítci lesů a vod, kde vodní a lesní skřítci děti zavedli do svého světa a představili jim lesní a vodní svět ze svého pohledu. Protože listopad tvoří předěl mezi prvním a druhým čtvrtletím, konala se v předposledním týdnu pedagogická rada, která především hodnotila prospěch a chování žáků v uplynulém období. Kázeňských opatření tentokrát bylo poměrně dost – od napomenutí přes důtky až po návrhy na snížený stupeň z chování. Největší starosti nám v současnosti působí šířící se chřipky. Stoupá nemocnost ve škole a na místě jsou už i úvahy o uzavření školy. Jak to dopadne, ukážou následující dny. M. Šimek ilustr. foto: BSK, JKT, Indonesia, SXC
Obecní úřad, Zastupitelstvo obce Senožaty a redakce Senožatských novin přeje všem občanům krásné a ničím nerušené prožití vánočních svátků a do nového roku 2010 hodně zdraví, štěstí a optimismu.
Dne 27. 11. 2009 byl na OÚ v Senožatech vylosován z přispěvatelů SN, kteří se podělili se čtenáři se zážitky, či obrázky ze svých prázdninových cest,
výherce předplatného Senožatských novin na rok 2010. Výhercem se letos stali Jarka Červenková s Petrem Svobodou. Srdečně blahopřejeme!
prosinec 2009
strana 6
SENOŽATSKÉ NOVINY
Blahopřejeme k narození dítěte:
*
Antonín Hála, Senožaty 184 26. 11. 2009 Rodiče: Stanislava a Antonín
Blahopřejeme k životnímu jubileu: 55 let Pešek Zdeněk, Senožaty 223 * 8. 12. 1954
Rozloučení: Bohumila Vondráčková, Senožaty 32 * 1929 27. 11. 2009 Jan Křikava, Senožaty 109 * 1921 27. 11. 2009
DŘEVOPRODEJ
SENOŽATY - JIŘÍ POHAN nabízí
Speciální konto (číslo účtu) na generální opravu varhan v Senožatech: 19-620 211 319/0800 Farní úřad v Senožatech Vám vyjadřuje veliké díky a křesťanské: Bůh Vám požehnej za Vaši štědrost. P. Jáchym Jaroslav Šimek, administrátor in materialibus
prosinec 2009
DESKA DURELIS - VÝHODNÁ CENA (je vhodná na podlahy, záklopy, zateplení střech) Dřevěné plovoucí podlahy - ceny od 390 Kč/m2 Smrkové a borové palubky, podlahy, lišty Lepené dveřní hranoly, hoblovaná prkna Bukové prahy Interiérové dveře smrkové Překližky, spárovky, MDF, OSB, sololit, sololak… Spojovací materiál pro truhláře, tesaře… Kotevní materiál na terasy a altány Silikony, tmely, lepidla, mont. pěny… Lazury a impregnace značky Remmers PŘEJEME VŠEM VESELÉ VÁNOCE, ZDRAVÍ A POHODU V NOVÉM ROCE www.truhlarstvipohan.cz e-mail:
[email protected] tel. 606 168 299, 721 327 254, 606 433 483
strana 7
SENOŽATSKÉ NOVINY
Z pamětí starého pytláka Josef Seidl Šestnáct neuvěřitelných dobrodružství z pohnutého pytláckého života (V roce 1995 vydal pro své členy a příznivce jako účelový tisk Klub českých turistů v Pacově)
3. Vážný případ ve farském lese
Měsíc svítil jako „rybí oko“ a usmíval se potutelně přímo do tváře Matěje Tojnera, který klidně a spokojeně oddychoval na lůžku přímo pod okny, vedoucími na Kozimberk. Jako by přímo Matěje lákal. A ten také skutečně procitl. Vyskočil rovnýma nohama z postele, neboť si uvědomil, že potřebuje pro Dorička na nové hospodě řádný kus vysoké. Doriček byl dobrým odběratelem, nikdy se s Matějem o nějaký ten dvacetník nehrdlil, a proto si ho také Matěj jako dobrého zákazníka nade všechny ostatní velmi vážil. Za pět minut byl oblečen a v dalších pěti minutách se již nalézal na cestě k farským lesům, vyzbrojen jako obyčejně ládovačkou, bosňáckou dýkou a zásobou prachu a sekaného olova ve dvou kočičákách. U kříže, který byl kýmsi na farských pozemcích postaven na věčnou památku zabití občana Pličky farským hajným Bejčkem, který Pličku přistihl při trhání farské vikve, sejmul opelichanou vydrovku a zbožně se pokřižoval. Činil tak bůhví z jakého popudu. Žádného jiného kříže si vůbec ani nepovšimnul a zde sesadil ládovačku, pečlivě ji prohlédl, a když zjistil, že je vpořádku, pustil se z kopce dolů k louce, kam, jak měl zjištěno, se chodí pást několik kusů vysoké. A Matějovi tentokrát bylo štěstí velmi příznivé. Sotva si šňupl a uvelebil se na vysoké mezi do trnkového houští přímo protilesu, vyšla z něho majestátným krokem tři nádherná zvířata. Srnky nejméně dvouleté, jak Matěj znalecky odhadl. Pytlák klidně namířil a stiskl spoušť. Ozvala se dušená rána. Jeden kus klesl smrtelně zasažen k zemi, ostatní dva se daly v šíleném letu na útěk. Matěj snad podle tradice pytláků celého světa nabil znovu vypálenou hlaveň a čekal. Velmi dlouho, trvale a trpělivě čekal, než se konečně přesvědčil, že není nikdo nepovolaný na blízku, vylezl z trní a odebral se na louku pro odstřelený kus. Naložil si ho na záda a velmi spokojen s tímto úlovkem nastoupil zpáteční cestu k domovu.
Nedošel však daleko. Právě nadaleko Pličkova kříže vynořila se mu téměř před nosem z řídké mlhy vysoká postava s puškou na rameni a Matěj v této postavě rázem poznal nájemce honitby Zoubka-Pavláckýho, jediného člověka, před kterým měl při svém pytláckém řemesle úctu i respekt. Ale starého pytláka nedovedlo nic přivést z rovnováhy. Po zjištění toho, že má před sebou nájemce honitby, se bleskurychle obrátil a dal se na rychlý útěk zpět k lesu, kde jedině mohl najít bezpečný úkryt. Srnku odhodil do trní, kde dřív sám seděl, a s ládovačkou v ruce přeběhl louku a pádil dál do spásonosného lesa. Sotvaže přeskočil úzký potůček, který tvořil hranici mezi loukou a lesem, a sotva se ocitl mezi prvními stromy, zahřměla nočním tichem střelná rána a Matěj ucítil v zadní části těla a v obou stehnech palčivou bolest. Klesl na obě kolena , ale ihned s vypětím všech sil a jeho vlastní energie postavil se znovu na nohy a pokračovat v útěku. Byl právě v největším letu, když byl stržen k zemi. Pádem na zem mu vyletěla ládovačka z ruky a nad polekaným Matějem stál rozkročmo velký a silný honicí pes, s velkými daleko vyceněnými bílými tesáky. Ale starý pytlák ani v této kritické chvíli a v zájmu sebezáchrany neztratil svoji vzácnou duchapřítomnost. Rychlostí blesku hmátl do holinky, odtud vylovil bosňáckou dýku a právě, když mu pes chňapl po ruce, bodl. Zasáhl psa do temene hlavy a zranil ho pouze nepatrně mezi předními lopatkami, kam se ostří dýky po lebeční kosti svezlo. Pes bolestí mu způsobenou zakňučel a odskočil. Tohoto okamžiku použil Matěj, hmátl po ládovačce, natáhl kohoutek a vsedě vypálil ránu přímo do otevřené tlamy psa, který se na něho znovu sápal. Po této ráně, na kterou nebyl Matěj nikdy hrdý a kterou si vyčítal jako zákeřnou, poněvadž šla „z blízka“ a nebylo ani nutno pořádně zamířit, která ho ale nesporně zachránila před dlohodobou ztátou svobody, postavil se Matěj s určitou námahou opět na nohy a s puškou v ruce se dal znovu do běhu tichým lesem. Šlo to sice ze začátku velmi těžce, neboť broky v zadní části těla mu nedělaly dobře, zraněná část těla velmi bolela. Doběhl ale přes všechny nesnáze až k farským rybníčkům, roubeným tehdy obrovskými smrky a různými křovinami, i když cítil, že je se svými silami úplně v koncích a blízko tělesného i duševního zhroucení. A tu dostal nápad. Prodral se houštinami u prostředního rybníka a spustil se z nevysokého břehu do studené vody, do které okamžitě zapadl téměř po bradu, a zůstal zde klidně stát. Vlese panovalo mrtvé ticho, takže Matěj slyšel tlukot vlastního
srdce a již v duchu začal litovat toho, že na svém útěku nepokračoval. Teprve po hodně dlouhé době, která se mu zdála být ve studené vodě celou věčností, vyšel z jižní strany lesa na louky, na nichž se rybníčky dodnes nalézají, Pavlácký. S puškou k výstřelu připravenou, opatrně krok za krokem blížil se právě k prostřednímu rybníčku, až přešel přesně kolem hlavy ve vodě ukrytého pytláka a zmizel pak v lese směrem k barákové kolonii italských dělníků, kteří zde právě stavěli dnešní trať železné dráhy. Starý pytlák pozorně, pokud mu to stromoví a husté křoví dovolovalo, sledoval každý krok nájemce honitby Zoubka-Pavláckého. Teprve asi za půl hodiny po jeho odchodu, právě když mraky zakrývající měsíc začaly se rozptylovat, vylezl opatrně na hráz rybníka. Zablácen, promočen skrz naskrz a třesoucí se zimou, sotva stál na nohou. ale ani v této kritické a pro něho velmi choulostivé situaci nezapomněl se „posilnit“ řádným šňupcem promočeného tabáku. Lázeň, ke které byl nedobrovolně donucen, byla snad prospěšná pouze zranění zadní části jeho těla, které příjermně chladila. Jinak ale Matěj na celou příhodu zle podle svého způsobu láteřil. Zul si holinky, vylil z nich vodu a řídké bahno, promočené ponožky vyměnil za suchý hebký mech, ládovačku s bosňáckou dýkou zahrabal do mechu a dal se na zpáteční cestu k domovu. „Ale tu potvoru tam nenechám, Doríček ji potřebuje a také ji dostane.“ Řekl si v duchu a odhodlaně se pustil k trní, kam na útěku odstřelenou srnu zahodil. Naložil si ji na záda a po dvouhodinové cestě, kterou by jistě za normálních okolností urazil nejvýše za půl hodiny, dostal se bez další příhody, ale k smrti unaven a vyčerpán, domů. A nyní nastala samaritánská práce pro jeho manželku Evu. Srnka byla prozatím zahrabána do hnoje. Matěj byl pak jeho starostlivou ženou svlečen a uložen do postele. Broky, pokud nebyly hluboko vraženy ve svalstvu, byly opatrně Evou pinzetou vytaženy. Všechny rány způsobené broky pak tato jedinečná žena namazala jelením lojem, přiložila na celé zasažené místo náplast a ostatní léčení přenechala Pánu Bohu. Že nebyl ani tentokrát starý pytlák dopaden in flagranti, mohl děkovat jen té okolnosti, že Zoubek-Pavlácký nepustil se za ním ihned do lesa, obávaje se patrně rány pytláka, který měl z lesa na louku volný výstřel.
Vydává 12x ročně OÚ v Senožatech. Redakce, korektury: Mgr. Irena Strnadová, grafické zpracování: Lucie Skálová. Povoleno OkÚ Pelhřimov pod označením: MK ČR E 11396, tisk: OÚ Senožaty, nákladem 160 ks, cena 10,- Kč. Datum uzávěrky je vždy 25. předcházejícího měsíce. Své příspěvky zasílejte výhradně e-mailem na adresu:
[email protected]
prosinec 2009
strana 8
