1
Senioři a jejich vnímání životních období, zvláště stáří12 Jiří Hon Článek se zabývá postoji respondentů k životním cyklům, k odchodu do důchodu a k pocitům, které „život v penzi“ vyvolává. Klíčová slova: období dětství, mládí, střední věk, před důchodem, současnost, pocity při odchodu do důchodu.
Malá bilance životních cyklů Seniorům jsme položili otázku: Když se zamyslíte nad dosavadními léty celého svého života, jak byste hodnotil /hodnotila/ jeho jednotlivá období? Životní cykly jsme vymezili pěti kategoriemi a u každé z ní mohli dotazovaní použít tři stupně hodnocení. Základní informace o názorech obyvatel ostravsko-karvinského regionu, starších 60 let: H od n ocen í obd ob í 70 60
% 61
60
58
50
46
40 30
48
47
36 32
32
28
20 20 12 7
10
6
7
0
dětství (do 15 let)
dobré
mládí (15-30)
střední věk (31-50) ani dobré, ani špatné
před důchodem (51-60)
současnost
špatné
Po hodnocení všech etap života – dětství, mládí, středního věku, věku předdůchodového a současného období – jsme se zeptali: A které z těchto období bylo pro Vás nejlepší? Aniž
1
Výňatek ze závěrečné zprávy o výzkumu veřejného mínění obyva tel, která je v soukro mé m archivu a utora. Pro zveřejnění na webu neb yl speciálně upravo ván, b yl však zkrácen. Hon, J. a kol.: Senioři v regionu na počátku třetího tisíciletí . Závěrečná zpráva o výz kumu veřejného mínění vě kové sociální skupiny ob yvatel star šíc h 60 let, bydlících v Ostravě a na Karvinsku, na několik problém ů jejich života koncem roku 2003. Marketingová laboratoř Ostrava a Slezská diakonie Český Těšín, Ostrava, 20 04. 2 Jako základní pracovní metoda terénního šetření byla použita metoda statistická, ve variantě výběrového šetření, a metoda studia dokumenta Pokud jde o volbu techniky terénního sběru dat, byla použita technika standardizovaných rozhovorů. Terénní sběr dat byl proveden ve dnech 10. – 18. listopadu 2003 73 tazateli laboratoře.
2
bychom se mohli tomuto tématu příliš věnovat, uveďme aspoň rozbor odpovědí podle lokalit trvalého bydliště seniorů (údaje v %, zaokrouhleně, odpovědi „neví“ nebyly pro malé četnosti reflektovány): Struktura nejlepších období v životě seniorů má tuto orientační podobu:
v Ostravě-městě 40
%
v býv. okrese Karviná
35
35
29
30
32
31
25
25 18
20 15
11
10
10
5
5
4
0
dětství
mládí
střední věk
v Karviné 45
v Havířově
%
40
40
předdůchodový věk
současnost
v ost. územích
42
36 33
35
29
30
27 23
25 20 15
15 12
11
10
10
9 4
5
4
5
0
dětství
mládí
střední věk
předdůchodový věk
současnost
Odchod „do penze“ jako vytoužená situace? J e l ogi cké, ž e dem ogr afi ck é st árnut í če ské popul ace v yvol ává cel ou řadu deb at na t ém a seni orsk ý c h důcho dů. „ Tém at i ka ž i vota v důchodu m á
3
z řet el n ý č asov ý roz m ěr. B ýt důchod ce m j e soci ál ní st at us 3, j ehož v ýraz n ým at ri but em j e, ž e čl ověk pobí rá pravi d el n ý m ěsí ční pří j e m , ani ž b y m usel pracovat . T ent o st at us j e čl ověku při psá n náhl e, z e dne na den, v ok am ž i ku, kd y opoušt í své z a m ěst nání , ab y s e st al důchodcem . V t e nt o den se t aké čl ověk s t ává seni o r em , t ed y st arý m, n eboť věk odchodu do důchodu t aké (ví cem éně m i m ovol ně) defi nuj e st á ří (R abuši c, L., 1998). Odchod do důchodu nemusí být odchodem dobrovolným. Proto jsme v našem průzkumu seniorům položili otázku: Když jste odcházel/odcházela do důchodu… Dotazovaným bylo nabídnuto pět variant odpovědí. Základní informaci uvádíme v grafické podobě (údaje v %, zaokrouhleně): Pocity při odchodu:4 (1) (2) (3) (4) (5)
= = = = =
Do důchodu j sem odcházel(a) rád(a) Odešel(a) jsem, a le váhal(a) jse m Nechtělo se mi odejít, ale musel(a) jse m ze zdravotních důvodů Nechtělo se mi odejít, ale musel(a) jse m z rodinnýc h důvodů Nechtělo se mi odejít, ale podnik mě už nepotřeboval
5) 22%
1) 33%
4) 5% 3) 16%
2) 24%
Image života v důchodu Imago (l at .: obraz , socha, t aké p ředst a va, vi di na) j e v soc i ol ogi i oz načení obecně s dí l ené pře dst av y obj ekt u, čl ověka, i nst i t uce, rol e apod. V t ét o s ouvi s l os t i se použ ívá i an gl i ckého ekvi val ent u i mage ( VS S I, 1996 ). Im a ge Termín sociální status má mnoho významových užití. Obvykle zahrnuje: 1. různé druhy a stupně autority, podle místa sociální pozice v hierarchické struktuře, 2. různá práva, 3. privilegia a výsady, 4. určitou moc, 5. určitý stupeň prestiže, symbolizovaný výsadami (Geist, B., 1992). Ještě přehlednější výklad si čtenář může najít ve VSS II (Keller, J., 1996). 4 Otázka a škála pocitů seniorů byla převzata ze zkoumání na začátku listopadu 1996, realizovaného CVVM pod názvem „50+“. Výběrový soubor sestával z 1302 respondentů ve věku padesáti let a starších. Pro informaci čtenářů uveďme, že alternativu (1) uvedlo 40 % dotázaných, (2) 24 %, (3) 21 %) a (5) 15 %. Alternativa „nechtělo se mi odejít, ale musel jsem z rodinných důvodů“ zařazena nebyla. (Rabušic, L., 1998) 3
4
v yj adřu j em e bi pol á r ní m i adj ekt i v y, n ap ř. „ dobré – špat né“ . Do průz kum u j s m e z ařadi l i 13 ex pert ně v yb ran ýc h fak t orů, kt eré responde nt i hodnot i li na 7s t upňové škál e, při čem ž st řední st upeň předst avoval neu t rál ní hodnot u. Zept al i j s m e se t akt o: Když se zamyslíte nad výrazem „VÁŠ ŽIVOT V DŮCHODU“, jak byste ho popsal/popsala? Jaké pocity ve vás současnost vyvolává? S eni orům b yl a p řed l ož ena kart a se sez nam em v yb ran ýc h adj ekt i v a b yl i pož ádáni , ab y k pop i su použ i l i naše poj m y s t í m , ž e u kaž dého oz načí m í s t o m ez i j ednot l i v ým i v ýr az y n a šk ál e od +3 (poci t j e v n ás l eduj í cí t abul ce nej bl í ž e st avu v l evém sl oupci ), přes 0 (předst avuj í cí hodn ocení neut r ál ní , upros t řed škál y pop i su obou kraj ní ch p oci t ů) až po -3 (po ci t j e nej bl í ž e popi s u s t avu na pra vé st raně).
Zák l ad n í ú d aje o i mag e ži vota v d ů ch od u mezi sen i ory (údaj e v %, z aokrouhl eně) INTENZITA POCITU
ŽIVOT JE
ŽIVOT JE
+3
+2
+1
0
-1
-2
-3
dobrý
12
28
22
16
12
7
3
špatný
plný
15
25
23
16
13
5
3
prázdný
rušný
12
15
22
18
14
14
5
poklidný
veselý
8
19
22
27
12
9
3
smutný
činný
19
21
21
14
13
8
4
nečinný
zajímavý
10
18
23
26
11
9
3
nudný
krásný
8
18
23
33
11
5
2
ošklivý
bohatý
7
14
20
29
16
11
3
chudý
důstojný
14
22
22
24
12
5
1
nedůstojný
družný
16
22
23
15
11
10
3
samotářský
vyhledávaný
10
20
22
24
11
9
4
opuštěný
užitečný
18
23
20
19
11
6
3
neužitečný
respektovaný
16
23
21
24
9
6
1
nerespektovaný
5
Následující sloupcové grafy, infor mující o pořadí hodnotících bipolárních adjektiv, b yly konstruo vány po mocí rozdílné váhy jejich pořadí na škále od +3 po +1 a od -1 po -3 bodů. Střed škály neb yl re fle ktován. Od ná sobků bodového hodnocení a počtu „hla sů + “ jsme odečetli násobky bo dového hodnoce ní a počty „hla sů -“ a výsledek jsme dělili počte m všec h respondentů.
Pořad í p oci tů , k ter ými h od n otí sen i oři ži vot v d ů ch od u 0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
1. užitečný
0,90
2. respektovaný
0,90
3. plný
0,87
4. důstojný
0,85
5. činný
0,81
6. dobrý
0,80
7. družný
0,75
8. krásný
0,57
9. zajímavý
0,54
10. vyhledávaný
0,52
11. veselý
0,45
12. rušný
13. bohatý
0,28 0,20
Reakce seniorů jsou zřejmě cennými kaménky do mozaiky tak komplexního jevu, jakým je „život v důchodu“. Jejich podrobná analýza však není v souvislosti s touto studií možná a snad se k ní ještě budeme moci vrátit. Nalezení očekávaných i neočekávaných vazeb a souvislostí je nepochybné.
Literatura Gei s t , B., 1992: Soc i ol ogi cký sl ovní k. P raha. Vi ct o ri a P ubl i shi ng. 447 s. Hanna gan, T. J ., 1996: Market i ng pro n ezi skový s ekt or. P ra ha. Mana gem ent P ress. Hekrdl a, M., 2003: Psí myšl enky. Dení k P r ávo. 29.11. s. 7.
6
Hon, J ., 2002: Proměny st rukt ury vol n ého času Ost ravanů a j ej i ch vzt ahu k percep ci um ění . Ost rava. M arket i n gová l abor at oř a st at ut ární m ěst o Ost rava. Záv ě rečná z pr áva. Hraba, J ., Mul l i ck, R ., Lor enz , F. O., Več erní k, J ., 2001: Post oj e čes k é popul ace k r ef ormá m a t ransf ormací m z hl edi ska v ěku. P raha. S oci ol ogi ck ý č asopi s. č. 3, s. 343 -358. Hudeček, J ., 1967: Výzkum vol ný čas Ost rava. P raha. S oci ol ogi ck ý úst av Č S AV. dí l IV. z ávěr ečné z práv y. Kot l er, P ., 1992: Market i ng, managem en t . P raha. Vi ct ori a P ubl i shi ng. M areš , P ., 1998: S e ni oři a pol i t i ka. P raha. S oci ol o gi ck ý č asopi s. č. 3, s . 3 2 1 -337. M us i l , J ., 1971: Soci ol ogi e bydl ení . P raha. Nakl ad at el st ví S voboda. P ot ůček, M., 1997: N ej en t rh. P raha. S oci ol ogi ck é nakl ad at el st ví . R abuš i c, L., 1998: Jsou češt í seni oři chudí ? P raha. S oci ologi ck ý č asopi s . č. 3, s. 303 -320. R abuš i c, L., 1995: Č eská spol ečnost st árne. Brno. Mas ar ykova uni verz i t a a Geor get own. R abuš i c, L., 1998. Č asové aspekt y důc hodového vě ku. P ra ha. S oci ol ogi ck ý časopi s. č. 3, s. 267 -383 . S chnei derová, A., S ol ansk ý, O., P oboři l , M., 2002: Soci ál n ě demograf i c ká anal ýza měst a Ost r avy v návaznost i n a rozvoj soci ál ní ch sl užeb. Ost rava: Ost ravsk á uni verz i t a, FF, Kat edra ps ychol o gi e a soci ál ní práce. Vel ký s oci ol ogi ck ý sl ovní k (VSS ). 1 996. P raha. Uni ve rz i t a Karl ova. V yd avat el st ví Karol i num . hesl o st at us; II. 122 6, Kel l er, J . hesl o vol ný čas; I. 1 56, P ácl , P . hesl o i mago; I. 418, Č ernoušek, M.
