íslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0029
íslo materiálu
VY_32_INOVACE_21-15
Název školy
St ední pr myslová škola stavební, eské Bud jovice, Resslova 2
Autor
RNDr. Vladimír Kostka
Tematický celek
Seminá komunika ních dovedností
Ro ník
4. ro ník
Datum tvorby
2. 3. 2013
Anotace
výklad nové látky
Metodický pokyn
vyu ující má k dispozici kompletní výkladový text
SEMINÁ KOMUNIKA NÍCH DOVEDNOSTÍ TYPOGRAFICKÉ ZÁSADY ÚPRAVY TEXTU ást 1
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdroj autora
rozvržení stránky • okraje stránek nastavujeme p ed vlastním psaním • správn zvolené ší ky okraj stránek rostou v po adí: vnit ní, horní, vn jší a dolní (nejširší) okraj • pro stránky formátu A4 je doporu eno volit ší ky okraj v pom ru 2:3:4:5 nebo 3:4:5:7
• vnit ní okraj musí být dostate široký, aby bylo možno stránky obracet i po svázání, navíc je velká ást vnit ního okraje zapušt na ve betu – o tuto hodnotu ší ku vnit ního okraje zv tšíme • i oboustranném tisku nezapome te na volbu zrcadlové okraje
Okraj • navržené pom ry nejsou bezú elným typografickým výmyslem • za široké dolní nebo vn jší okraje knihu držíme, ve svislém sm ru jsou st edy potišt ných ploch blíže optickým st ed m stránek a vodorovn je celková ší ka nepotišt ných okraj u h betu zhruba shodná s ší kou vn jšího okraje
Doporu ená ší ka okraje [cm]
horní
3,0
2,5
dolní
5,0
4,0
levý
2,0
2,0
pravý
4,0
3,5
u h betu
1,5
1,5
1
odstavec • blok textu ukon ený znakem konec odstavce (¶), tento znak vkládáme stisknutím klávesy <Enter> • v b žném zobrazení tyto zna ky vid t nejsou • konce odstavc a další formátovací netisknutelné zna ky zobrazíte kliknutím na ikonu ¶ • i psaní se text automaticky zalamuje, proto zna ku konec odstavce vkládáme až na skute ný konec odstavce
• odstavce základního textu odd lujeme svislým odsazením, které však nesmí být p íliš velké (asi 3 body), aby text na stránce nebyl roztrhaný • tyto vlastnosti nastavíme nejlépe ve stylu daného odstavce (Normální, Nadpis…) • odrážky umož ují vyjád it hierarchii textu, nepoužíváme více než t i úrovn odrážek • u dalších odstavc je výhodn jší používat íslování
záhlaví a zápatí • záhlaví a zápatí poskytují informace o dokumentu a o poloze stránky v dokumentu • povinn uvádíme pouze íslo stránky • voliteln m že záhlaví a zápatí obsahovat: název práce, jméno autora, íslo a název aktuální kapitoly, ale i decentní dekorativní grafické prvky
zarovnání • odsazení zarážkou – pro zvýrazn ní za átku odstavce je možné první ádku odstavce odsadit od levého okraje o 0,7–1,0 cm • užší zarážky jsou málo výrazné, zarážky širší sobí rušiv
lení slov je nejvhodn jší použít p i zarovnání do bloku, aby nevznikaly velké mezislovní mezery (práv jejich rozši ováním dosahujeme v tomto p ípad zarovnání textu s pravým okrajem) • lení provádíme až na záv r, protože jakýmikoli zm nami m níme i d lení slov • pozn.: v maturitní práci se d lení slov nepoužívá •
• záhlaví a zápatí vytvá íme jednotné na všech stránkách dokumentu • výjimkami jsou: prázdné stránky, titulní strana, anotace, pod kování, prohlášení, p íp. první stránky kapitol se zvláštní grafickou úpravou • tšinou se záhlaví a zápatí nevkládají ani na stránky seznam (obsahu, rejst íku, seznamu obrázk a seznamu použité literatury)
2
• ádky záhlaví resp. zápatí umíst ny nad resp. pod b žným obsahem stránky • jsou vizuáln odd leny jednou nebo dv ma prázdnými ádkami a p ípadn i vodorovnou arou p es celou ší ku stránky • písmo základní (verzálky, kapitálky, prostrkání, jiný ez) nebo jiné, velikost volíme stejnou, pop . o bod nebo dva menší • název práce a íslo stránky z eteln opticky odd líme
zvýraz ování • k optickému zvýrazn ní textu použijeme jiný ez téhož písma, nejlépe kurzívu, p ípadn (polo)tu né písmo nebo písmo jiného druhu (dostate odlišné o stejnou velikosti jako písmo základní) • prostrkání – jednotné zv tšení prokladu znak ve všech vyzna ovaných blocích textu a to i v etn okrajových mezer o jeden až dva body • delší bloky textu neprostrkáváme
sloupce • jsou-li ádky vzhledem k použité velikosti písma ádky textu p íliš dlouhé (a tudíž špatn itelné nebo nevyužité), m žeme sazební obrazec rozd lit na n kolik sloupc • takto m žeme sázet obsah a rejst ík nebo zdrojové texty program • mezery mezi sloupci volíme o velikosti 0,5 až 1,0 cm (výrazn užší než vnit ní okraj stránky)
• íslování stránek - íslují se všechny stránky práce, po ínaje první fyzickou stránkou, ale na kterých se íslo nezobrazuje: prázdné stránky, titulní strana, anotace, pod kování, prohlášení, p íp. první stránky kapitol se zvláštní grafickou úpravou • íslujeme souvisle arabskými ísly, umíst nými tšinou dole uprost ed nebo u vn jšího okraje • ílohy mohou být íslovány samostatn
• zvýraz ujeme-li jména a názvy lze použít KAPITÁLKY • i zvýraz ování nepodtrháváme, protože tím eškrtáváme dolní dotahy znak a snižujeme itelnost textu • zp sob zvýraz ování dodržujeme jednotn v celém dokumentu
í vodorovn sousedících ádek musí ve všech sloupcích p iléhat ke stejné vodorovné linii • nejsou-li všechny sloupce zcela plné, musí být zalomeny tak, aby všechny byly zapln ny pokud možno stejn • Pozn.: pro základní text maturitní práce není vícesloupcová sazba vhodná, zkracuje p íliš ádky a vede k velké frekvenci výskytu lených slov •
3
ádkování
písmo
• volit rad ji jednoduché • u maturitních prací je možno použít ádkování 1,5 (je b žn jší)
• chceme-li šet it tená e šet íme s fonty, nepoužíváme více než t i • písma rozd lujeme na patková (Times), bezpatková (Arial), voln psaná a kaligrafická (Brush) • rozlišujeme jeho ezy: oby ejné, tu né, kurzíva, tu ná kurzíva
• velikost písma volíme nej ast ji 10, 12 nebo 14 bod • musíme také ur it velikost mezer mezi znaky (proložení): zúžené, oby ejné, rozší ené
• pro základní text: písmo patkové (nap . Times Roman, Baskervil, Garamond, Bookman, Book Antiqua, Goudy Old Style) – te se lépe než bezpatkové; ez oby ejný, velikost nejmén 10, spíše však 12 bod ; zarovnání vlevo nebo do bloku • pro nadpisy: písmo bezpatkové (Arial, Century Gothic, Gill, Univers, Tahoma) – je výrazn jší než patkové; ez oby ejný nebo tu ný, velikost 12 až 16 bod ; zarovnání vlevo
styly • skupina vlastností odstavce (písmo, velikost, zarovnání, odsazení, …) • výhody používání styl : stejný vzhled odstavc stejného informa ního významu spole s rychlou zm nou jejich vzhledu pomocí zm ny atribut stylu (zm na se pak projeví u všech odstavc daného stylu), možnost automatického vytvá ení obsahu
POZOR NA CHYBY • pro usnadn ní práce využívat volby Automatické opravy (soubor, možnosti) • i psaní a formátování zaškrtneme všechna (odpovídající) polí ka • astými chybami jsou zám ny nuly 0 za písmeno O, jedni ky 1 za malé písmeno L, ecké ß za ostré -ss-, stupn ° za exponent 0
4
korekturní nástroje • kontrola pravopisu není všemocná, všechny gramatické chyby esky psaného textu neodhalí, v závislosti na volb jazyka používat slovník p íslušného jazyka – je-li k dispozici • kontrola gramatiky nepostradatelná p i kontrole text • tezaurus – (slovník synonym) je výbornou pom ckou p i stylistických úpravách zvlášt cizojazy ného textu
Literatura SN 01 6910. Úprava písemností zpracovaných textovými editory. Praha: Ú ad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2007. • SN ISO 690. Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informa ních zdroj . Praha: Ú ad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. • HAVELKA, Jan. Po íta ová typografie pro každého. Vyd. 1. Praha: Grada, 1995, 209 s., 26 s. p íloh. ISBN 80-716-9165-8. • Pravidla eského pravopisu: školní vydání. Vyd. v Panasofii 3. Praha: Pansofia, 1993, 383 s. ISBN 80-901-3736-9. •
5
