Selektivní zásahy do populací kachen K úspěšnosti chovu kachen podobně jako u ostatní drobné zvěře přistupujeme v porovnání se spárkatou zvěří odlišně. Je celkem logické, že u kachen by bylo v podstatě nemožné praktikovat jakési zásady průběrného lovu jako u spárkaté zvěře. Je to dáno odlišnými cíli v chovu. U spárkaté zvěře je stěžejní dosažení kvality a kvalitních trofejí při dodržení početních stavů, které jsou v rovnováze s prostředím, ve kterém žijí. U drobné zvěře se v chovu zpravidla zaměřujeme na docílení co možná nejvyšších počtů zvěře v odpovídající zdravotní kondici. Celkově si lze jen těžko představit, že by bylo reálné aplikovat při společných lovech na kachny určité selektivní zásady. Proto se budeme zaměřovat na to kolik a jak odlovit, aniž by byl budoucí rozvoj populace ohrožen. Záleží také na způsobu odchovu, protože jinak budeme přistupovat pouze k divoké populaci a jinak ke krotkému chovu.
Divoký chov V současné platné myslivecké legislativě nemají kachny stanoveny jakostní třídy, minimální, normované stavy, koeficienty očekávané produkce a podrobnější způsob na vypracování plánu chovu lovu, jako je tomu např. u bažanta a zajíce (553/2004 Sb., 491/2002 Sb.). Záleží tedy na uživateli honitby, jaký vypracuje plán lovu kachen na běžný rok (se souhlasem držitele). Myslivecký hospodář by však měl vycházet z principu trvalé udržitelnosti. Pokud se v honitbě nachází kmenový stav kachen, kterému je věnována myslivecká péče, jsou kachny věrné svému místu a po úspěšném hnízdění se často vrací na svá hnízdiště. Neplatí dříve často tradované mýty, že se o kachny nemá cenu starat pro jejich nestálost a rozlétanost po širokém okolí. Základním principem pro stanovení odlovu by neměl být pouze lov v předcházejícím roce. Základní a alespoň orientační kritérium pro stanovení výše odlovu by mělo vycházet z jarní početnosti (± duben) a početnosti před začátkem lovecké sezóny (srpen). Při určení plánovaného odlovu bychom měli přihlédnout k možným zimním ztrátám. Tento velmi jednoduchý způsob nám umožňuje vnést alespoň nějaké zásady do managementu kachen. Dlouhodobějším sledováním lze snadno zjistit vliv výše odlovu v předcházejícím roce na budoucí jarní stavy. Podle průzkumů provedených ve Velké Británii se za přiměřený odlov, který by neměl mít
vliv na kmenové stavy, považuje 40 % letních stavů. Je smutné, že ve většině honiteb se přistupuje k lovu kachen (vodní pernaté obecně) způsobem, že se loví od začátku do konce doby lovu a nikdo celkovou výši nereguluje (myslivecký hospodář). K možným selektivním zásahům do populací kachen by bylo možné zařadit zvýšený odstřel kačerů. Přestože při líhnutí je poměr pohlaví rámcově 1 : 1, v ustálené divoké populaci bývá nadbytek kačerů, např. kachna divoká (+ 15 %), polák chocholačka (+ 25 %) a polák velký (+ 50 %).
Krotký chov U intenzivních chovů zpravidla bývá cílem maximální slovitelnost. To se týká i kachny divoké, kde mělo být dosaženo pokud možno 100 % odlovu uměle vypuštěných jedinců. V ČR jsou povoleny dva způsoby lovu – společný lov (hon) a na společném tahu. Při hospodaření s kachnami je důležité dodržovat základní zásady týkající se lovu, neboť cílem by měl být racionální, efektivní a etický lov. U brokové střelby dochází mnohem častěji k nepřesné střelbě, ale naše snaha by měla být orientována na maximální možnou eliminaci chyb a ztrát na zvěři. Několik zásad k přípravě a průběhu loveckých akcí: přiměřený počet loveckých akcí a dobrá organizace, při dostatečném množství vodních ploch nechat část bez loveckého tlaku, používat odpovídající velikost broků - nepoužívat malé broky!!! (poraněná a nedohledaná zvěř), nestřílet na daleko letící kachny – poranění, nedohledání →zbytečné ztráty, dostatečné množství lovecky upotřebitelných psů – dohledání zvěře, připravená a vhodně rozmístěná střelecká stanoviště – efektivita lovu, atd.
Citovaná a doporučená literatura:
Andreska, Jiří – Andresková, Erika. Tisíc let myslivosti. 1. vydání. Vimperk: TINA, 1993. 444 s. ISBN 80-85618-12-5. Bejček, Vladimír et al. Změny početnosti jednotlivých druhů vodních ptáků na vybraných rybnících Třeboňské pánve – srovnání let 1981, 1982 a 1986, 1987. In Ptáci v kulturní krajině 1. díl. České Budějovice: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1990. s. 17 – 24. Buřič, Karel. Studie hnízdní bionomie a populační dynamiky poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačky (Aythya fuligula). Diplomová práce. Praha: Př. fakulta UK, 1978. 94 s. Buřič, Karel - Smrček, Martin. Populační trendy a hnízdní ekologie některých druhů kachen na Blatensku. In Avifauna jižních Čech a její změny. Sborník přednášek z I. jihočeské ornitologické konference, č. 1. České Budějovice: 1987. s. 46 – 55. Červený, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Praha: Ottovo nakladatelství,
2003.
591 s. ISBN 80-7181-901-8 Fiala, Vladimír. Stavy kachny divoké a lysky černé v ČSR. Myslivost, 1980, č. 10. s. 226-227. Fiala, Vladimír. Stavy poláka velkého a chocholačky v ČSR. Myslivost, 1981, č. 7. s. 154 – 155. Fiala, Vladimír. Vliv změn v ekologických podmínkách na ptactvo náměšťských rybníků. In Ptáci v kulturní krajině 1. díl. České Budějovice: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1990. s. 7 – 16. Havlín, Jiří. O nárocích kachny divoké (Anas platyrhynchos) na umístění hnízda. In Sborník přednášek z II. celostátní konference Čs. ornitologické společnosti. Praha: Čs. ornitologická společnost, 1962. s. 89 – 94. Havlín, Jiří. Breeding season and cluth size in the European Pochard , Aythya ferina, and in the Tuffted Duck, Aythya fuligula, in Czechoslovakia. Zoologické listy, 1966a, roč. 15. č. 2. s. 175 – 190.
Havlín, Jiří. Nest sites of the European Pochard (Aythya ferina) and the Tuffted Duck (Aythya fuligula) in Czechoslovakia. Zoologické listy, 1966b, roč. 15, č. 4. s. 332 – 344. Havlín, Jiří. Hnízdění divokých kachen. Myslivost, 1969a. s. 145 – 148. Havlín, Jiří. Results and problems of waterfowl hunting. Zoologické listy, 1969b, roč. 18, č. 1. s. 23 – 38. Havlín, Jiří. Differences in the breeding success of the Pochard (Aythya ferina) and the Tufted Duck (Aythya fuligula). Zoologické listy, 1972, roč. 21, č. 1. s. 85 – 95. Hudec, Karel et.al. Fauna ČR a SR. Ptáci I. díl. 2. přepracované vydání. Praha: Academia, 1994. 672 s. ISBN 80-200-0382-7. Kotalík, Ladislav. Druhová skladba divokých kachen a roční produkce zvěřiny na různých typech rybníků. Diplomová práce. Praha: VŠZ, 1982. 61 s. Musil, P. Dynamika a ekologie vodních ptáků na rybnících v okolí Kardašovy Řečice. Diplomová práce. Praha: Přírod. fakulta UK, 1989. Pykal, Jiří - Janda, Jiří. Početnost vodních ptáků na jihočeských rybnících ve vztahu k rybničnímu hospodaření. Sylvia, 1994, roč. 3O, č. 1. s. 3 – 11. Reif, Jiří et al. Trendy početnosti ptáků v České republice v letech 1982–2005. SYLVIA, 2006, roč. 42. s. 22-37. Řepa, Pavel. The development of abundance of breeding waterfowl of fishponds ameliorated by the use of heavy mechanismus. Folia zoologica, 1989, roč. 38, č. 2. s. 183 – 191. Smrček, Martin. Hnízdní ekologie poláka chocholačky (Aythya fuligula), poláka velkého (Aythya ferina), kachny divoké (Anas platyrhynchos), kopřivky obecné (Anas strepera), a zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) v jižních Čechách. Praha: Přírod. fakulta UK, 1981. 140 s. Šťastný, Karel. Současné rozšíření poláka velkého a chocholačky. Myslivost, 1977, č. 3. s. 61. Šťastný, Karel - Bejček, Vladimír. Hospodaříme správně s vodní pernatou zvěří? Myslivost, 1989, č. 7. s. 154-155. Šťastný, Karel – Bejček, Vladimír. Zkušenosti s melioracemi rybníků jako hnízdišť vodního ptactva: závislost hustoty vodního ptactva na rybničních úpravách. In Sborník vodní ptactvo a jeho prostředí v ČSSR. Brno: 1984. s. 241 – 254.
Šťastný, Karel – Bejček, Vladimír. Zkušenosti s melioracemi rybníků jako hnízdišť vodního ptactva: úspěšnost hnízdění vodního ptactva na rybničních ostrovech. In Sborník vodní ptactvo a jeho prostředí v ČSSR. Brno: 1984. s. 255 - 262. Šťastný, Karel - Bejček, Vladimír - Hudec, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985 – 1989. 1. vydání. Praha:
Nakladatelství a
vydavatelství H&H, 1996. 459 s. ISBN 80-86022-18-8. Šťastný, Karel - Bejček, Vladimír - Hudec, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003. 1. vydání. Praha: Aventinum, 2006. 464 s. ISBN 80-86858-19-7. Šťastný, Karel - Randík, Aladár - Hudec, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973 – 1977. 1.vydání. Praha: Academia, 1987. 484 s. Šťastný,
Karel - Šolc, Jan. Význam umělých ostrůvků pro rozmnožování vodní
pernaté zvěře. Myslivost, 1980. s. 80 – 81.
