SEA Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje

ZLÍNSKÝ KRAJ

SEA – Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje 2016 - 2025 Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle § 10e zák. 100/2001 Sb., a příl.č.9

Zpracovatel: Ing. Jiří Klicpera CSc., oprávněná osoba 12.11.2015

HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - SEA – POH ZK

Identifikace dokumentu Předkladatel předložil podpis elektronicky datovou schránkou.

Předkladatel

Zlínský kraj, MVDr. Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje Telefon: 577043111 Fax: 577043202 ID datové schránky: scsbwku Web: http://www.kr-zlinsky.cz [email protected]

Název zakázky:

POH Zlínského kraje 2016 – 2025

Referenční číslo:

ECZ15051

Číslo svazku:

Svazek 1 z 1

Verze:

Konečná zpráva

Datum:

12. 11. 2015

Odkaz na soubor:

D:\ENVIROS PROJEKTY\15051_POH_Zlinsky_kraj\Dokumentace_POH_Zlínský.docx

Zpracovatel zprávy:

ENVIROS, s.r.o.Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 IČ: 61503240, DIČ: CZ61503240

Zpracovatel Hodnocení:

Ing. Jiří Klicpera CSc, oprávněná osoba podle zákona 224/1992 Sb. a 100/2001 Sb. – osvědčení č. č.j. 16 091/4310/OEP/92. Osvědčení vydalo dne 2.3.1993 Ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví České republiky podle paragrafu 6 odstavec 3 a paragrafu 9 odstavec 2 zákona ČNR číslo 244/92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku na dobu pěti let vydalo MŽP pod č.j. 53122/ENV/06 dne 1.8.2006 a dále dne 12.8.2011 pod č.j. 56684/ENV/11 splatností do konce roku 2016, viz příloha.

Zodpovědná osoba zpracovatele: ENVIROS, s.r.o.

Ing. Jan Pavlík Telefon: (+420) 284 007 477 E-mail: [email protected]

Schválil: ENVIROS, s.r.o.

Ing. Jaroslav Vích, ředitel a jednatel


Obsah 1

2

OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. .............................................. 13 1.1

Název a obsah koncepce ................................................................................................ 13

1.1.1

Důvod pořízení ............................................................................................................... 13

1.2

Obsah koncepce ............................................................................................................. 13

1.3

Obsahová struktura ........................................................................................................ 14

1.4

Charakter koncepce ....................................................................................................... 18

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ....................................................... 19 2.1

Územní charakteristika kraje.......................................................................................... 19

2.2

Ovzduší a klima............................................................................................................... 22

2.3

Ochrana vod ................................................................................................................... 29

2.4

Ochrana přírody ............................................................................................................. 36

2.5

Natura 2000.................................................................................................................... 39

2.6

Další zvláště chráněná území ......................................................................................... 40

2.7

Další složky ŽP ................................................................................................................ 44

2.8

Souhrnné vyhodnocení stavu dotčených složek životního prostředí............................. 45

2.9

Prognóza stavu bez provedení Koncepce ...................................................................... 45

3

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY ............................................................... 48

4

VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ...................................................................................................................... 50

5

4.1

Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ........................................................................................................................................ 50

4.2

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území.......................... 51

4.3

Odpady ........................................................................................................................... 52

4.4

Produkce odpadů celkem a její vývoj ........................................................................... 128

4.5

Zařízení pro nakládání s odpady................................................................................... 130

4.6

Zařízení s možným nadregionálním významem ........................................................... 131

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE


VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ. .......................................................................................................................................132

6

7

5.1

Charakteristika normativních opatření POH ZK a strategické cíle ............................... 132

5.2

Cíle PVO ........................................................................................................................ 135

5.3

Zásady pro nakládání s odpady .................................................................................... 136

5.4

Cíle POH ZK ................................................................................................................... 137

ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................................................................................141 6.1

Ochrana ovzduší ........................................................................................................... 141

6.2

Ochrana vod ................................................................................................................. 141

6.3

Odpady ......................................................................................................................... 142

6.3.1

Odpady celkem............................................................................................................. 142

6.3.2

Komunální odpady ....................................................................................................... 142

6.3.3

Směsný komunální odpad ............................................................................................ 142

6.3.4

Materiálově využitelné KO ........................................................................................... 143

6.3.5

Stavební a demoliční odpad ......................................................................................... 143

6.3.6

Třídění, zpětný odběr ................................................................................................... 143

6.3.7

Ostatní nakládání s odpady včetně nebezpečných ...................................................... 143

6.3.8

Celkové zhodnocení ..................................................................................................... 143

6.4

Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................. 144

6.5

VLIVY SEKUNDÁRNÍ, SYNERGICKÉ, KUMULATIVNÍ, KRÁTKODOBÉ, STŘEDNĚDOBÉ A DLOUHODOBÉ, TRVALÉ A PŘECHODNÉ, POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ ............................... 144

PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE.....150 7.1

Program předcházení vzniku odpadů ZK ...................................................................... 150

7.2

Opatření PVO ............................................................................................................... 152

7.3

Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady ............................................. 155

7.4

Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů ........... 157

8

VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO ZKOUMÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÁ KNOW-HOW) .................158

9

STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................................................................................160


9.1

Přehled indikátorů stanovených v POH ZK................................................................... 160

9.2

Vyhodnocení POH ve vztahu k jiným koncepcím ......................................................... 166

10

POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE. ................................................................169

11

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITERIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU. .............................................170

12

11.1

Monitorovací indikátory stanovené pro POH .............................................................. 170

11.2

Kriteria hodnocení projektů z hlediska vlivů na životní prostředí ................................ 171

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ..............................................................................173 12.1

Ochrana před hlukem, vibracemi a radioaktivním zářením, vlivy na veřejné zdraví ... 173

12.2

Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ....................... 174

12.3

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví ............................................................................................................ 174

12.4

Vyhodnocení souladu s jinými koncepčními dokumenty ............................................. 174

13

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ ....................................................................................................176

14

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. ..........................................................................177

15

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI. .............................181

16

Použitá literatura a zdroje ................................................................................................184


SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A PŘÍLOH. OBRÁZEK 1: ZÁKLADNÍ ADMINISTRATIVNÍ STRUKTURA ZLÍNSKÉHO KRAJE ............................................................. 12 OBRÁZEK 2: GEOGRAFICKÁ MAPA ZLÍNSKÉHO KRAJE ........................................................................................ 12 OBRÁZEK 3: GEOGRAFICKÁ MAPA ZLÍNSKÉHO KRAJE ...................................................................................... 20 OBRÁZEK 4: REGIONÁLNÍ ČLENĚNÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE ...................................................................................... 21 OBRÁZEK 5: ÚZEMÍ ČR S PŘEKROČENÝM IMISNÍM LIMITEM PRO TROPOSFÉRICKÝ OZON VYHLÁŠENÝM PRO OCHRANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ 2011 – 2013 .................................................................................................................. 25 OBRÁZEK 6: MAPA ZLÍNSKÉHO KRAJE – PŘEKROČENÍ LIMITŮ OCHRANY OVZDUŠÍ V SOUHRNU LV A TV .................. 27 OBRÁZEK 7: ROČNÍ PRŮMĚRNÉ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU V ROCE 2013 V ČR ......................................... 28 OBRÁZEK 8: OBLASTI S PŘEKROČENÍM EMISNÍCH LIMITŮ NA OCHRANU EKOSYSTÉMŮ .......................................... 28 OBRÁZEK 9: SCHÉMA ROZLOŽENÍ JEDNOTLIVÝCH PROSTORŮ V NÁDRŽI: ............................................................. 31 OBRÁZEK 10: MAPA HLAVNÍCH TOKŮ POVODÍ MORAVY ................................................................................. 31 OBRÁZEK 11: SINICE MICROCYSTIS AERUGINOSA Z NÁDRŽE FRYŠTÁK ................................................................ 32 OBRÁZEK 12: HYDROGEOLOGICKÉ RAJONY V POVODÍ MORAVY ....................................................................... 34 OBRÁZEK 13: DOPRAVA ODPADŮ VE II.PHO VODNÍHO ZDROJE BŘEST-PLEŠIVEC................................................ 35 OBRÁZEK 14 HLAVNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V POVODÍ MORAVY, PŘEHLEDNÁ MAPA ............................................... 37 OBRÁZEK 15: MAPA OCHRANY PŘÍRODY ...................................................................................................... 38 OBRÁZEK 16: MAPA OCHRANY PŘÍRODY - KROMĚŘÍŽSKO ............................................................................... 41 OBRÁZEK 17: MAPA OCHRANY PŘÍRODY – BESKYDY ...................................................................................... 43 OBRÁZEK 18: MAPA OCHRANY PŘÍRODY – BÍLÉ KARPATY ............................................................................... 44 OBRÁZEK 19: PŘEHLEDOVÁ MAPA SVOZOVÝCH FIREM VE ZLÍNSKÉM KRAJI....................................................... 108 OBRÁZEK 20: SCHÉMA USPOŘÁDÁNÍ HLAVNÍCH DOKUMENTŮ V KRAJÍCH ........................................................... 168 OBRÁZEK 21 ZÁKLADNÍ SILNIČNÍ SÍŤ ZK ....................................................................................................... 185 OBRÁZEK 22: MAPA STARÝCH ZÁTĚŽÍ ZK ..................................................................................................... 186

TABULKA 1: KVALITA OVZDUŠÍ V ČR A ZK DLE MŽP ČR 2012 ......................................................................... 24 TABULKA 2: HODNOTY TROPOSFÉRICKÉHO OZONU V ČR A ZK DLE MŽP ČR 2012 ............................................. 25 TABULKA 3: PŘEHLED O VODNÍCH NÁDRŽÍCH VE SPRÁVĚ POVODÍ MORAVY S.P. ................................................. 30 TABULKA 4: CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE (PODZEMNÍCH) VOD (CHOPAV) ................................. 33 TABULKA 5: PŘEHLED O KOUPACÍCH VODÁCH ZK (DLE VYHLÁŠKY 159/2003 SB. ) ............................................. 35 TABULKA 6 PTAČÍ OBLASTI V OBLASTI POVODÍ MORAVY ................................................................................. 40 TABULKA 7: SPRÁVNÍ OBVODY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE K 31.12.2013 ........ 50 TABULKA 8 CELKOVÁ PRODUKCE VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ VE ZK V LETECH 2009 – 2013 ....................................................................................................................................................... 53 TABULKA 9 CELKOVÁ PRODUKCE VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ V ORP ZK V 2013 ......... 54 TABULKA 10 PRODUKCE NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ PODLE SKUPIN KATALOGU ODPADŮ SEŘAZENÝCH SESTUPNĚ PODLE MNOŽSTVÍ PRODUKCE V ROCE 2013............................................................................................................. 55 TABULKA 11 CELKOVÁ PRODUKCE VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ VE ZK V LETECH 20092013 ....................................................................................................................................................... 56 TABULKA 12 CELKOVÁ PRODUKCE VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ V ORP ZK V 2013 ....... 57 TABULKA 13 PRODUKCE OSTATNÍHO ODPADU VE ZK PODLE SKUPIN KATALOGU ODPADŮ SEŘAZENÝCH SESTUPNĚ PODLE MNOŽSTVÍ PRODUKCE V ROCE 2013 ................................................................................................... 58


TABULKA 14 VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH 2009–2013 ....................................................................................................................... 60 TABULKA 15 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S KO V LETECH 2009 – 2013 ............................................................... 61 TABULKA 16 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM V ORP V ROCE 2013 .................................... 63 TABULKA 17 PRODUKCE NEBEZPEČNÝCH ODPADU PODLE SKUPIN KATALOGU ODPADŮ SEŘAZENÝCH SESTUPNĚ PODLE MNOŽSTVÍ PRODUKCE V ROCE 2013............................................................................................................. 65 TABULKA 18 VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ VŠECH ODPADŮ, OSTATNÍCH A NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V LETECH 2009–2013 ....................................................................................................................... 67 TABULKA 19 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S MVO VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ................................. 69 TABULKA 20 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S PAPÍREM Z TŘÍDĚNÉHO SBĚRU VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 71 TABULKA 21 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S PLASTEM Z TŘÍDĚNÉHO SBĚRU VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 72 TABULKA 22 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ SE SKLEM Z TŘÍDĚNÉHO SBĚRU VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 .. 74 TABULKA 23 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S KOVY Z TŘÍDĚNÉHO SBĚRU VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ..... 76 TABULKA 24 STANDARDNÍ SLOŽENÍ KO A PODÍLU OBALOVÉ SLOŽKY DLE EKO-KOM........................................... 77 TABULKA 25 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S OBALOVÝMI ODPADY VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ............ 77 TABULKA 26 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S BRKO V LETECH 2009–2013 ............................................................ 79 TABULKA 27 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S BRO V OBDOBÍ 2009–2013.............................................................. 83 TABULKA 28 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S OEEZ VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ................................. 85 TABULKA 29 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI BATERIEMI A AKUMULÁTORY VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ............................................................................................................................................. 87 TABULKA 30 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S AUTOVRAKY VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ........................ 88 TABULKA 31 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI PNEUMATIKAMI VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013.. 89 TABULKA 32 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ SE STAVEBNÍMI A DEMOLIČNÍMI ODPADY VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009– 2013 ....................................................................................................................................................... 92 TABULKA 33 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S SDO V ROCE 2013 PODLE ORP .......................................................... 93 TABULKA 34 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI OLEJI VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ................. 95 TABULKA 35 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S KALY Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ............................................................................................................................................................... 97 TABULKA 36 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY OBSAHUJÍCÍMI AZBEST VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ............................................................................................................................................................... 99 TABULKA 37 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZE ZDRAVOTNICKÉ A VETERINÁRNÍ PÉČE VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009–2013 ............................................................................................................................... 100 TABULKA 38: SPALOVNY NEBEZPEČNÉHO ODPADU ....................................................................................... 101 TABULKA 39 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S SKO, VÝVOJ V LETECH 2009 – 2013 ................................................. 103 TABULKA 40 PRODUKCE SKO V ORP A NAKLÁDÁNÍ S SKO NA ZAŘÍZENÍCH V ORP V ROCE 2013 VE ZK .............. 103 TABULKA 41: PŘEHLED ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY VE ZK ................................................................ 105 TABULKA 42: SKLÁDKY KOMUNÁLNÍHO ODPADU A SVOZOVÉ FIRMY ............................................................... 106 TABULKA 43: PŘEKLADIŠTĚ KOMUNÁLNÍHO ODPADU ................................................................................... 107 TABULKA 44: BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY A BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝ KOMUNÁLNÍ ODPAD ................. 109 TABULKA 45: KOMUNÁLNÍ ODPADY ........................................................................................................... 111 TABULKA 46: STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY ............................................................................................ 114 TABULKA 47: NEBEZPEČNÉ ODPADY ........................................................................................................... 116 TABULKA 48: VÝROBKY S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ S REŽIMEM ZPĚTNÉHO ODBĚRU ......................................... 118 TABULKA 49: KALY Z ČISTÍREN KOMUNÁLNÍCH ODPADNÍCH VOD .................................................................... 119 TABULKA 50: ODPADNÍ OLEJE ................................................................................................................... 121


TABULKA 51 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI PNEUMATIKAMI VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ 2009 – 2013 ............................................................................................................................................................. 122 TABULKA 52: ODPADY ZE ZDRAVOTNICKÉ A VETERINÁRNÍ PÉČE ...................................................................... 123 TABULKA 53: SPECIFICKÉ SKUPINY NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ .......................................................................... 124 TABULKA 54: VEDLEJŠÍ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU A BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY Z KUCHYNÍ A STRAVOVEN ............................................................................................................................................ 125 TABULKA 55: ODPADY ŽELEZNÝCH A NEŽELEZNÝCH KOVŮ.............................................................................. 127 TABULKA 56: ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY DLE VÝZNAMU ................................................................. 130 TABULKA 57: CÍLE PROGRAMU PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE ............................................ 135 TABULKA 58: PŘEHLED STRATEGICKÝCH CÍLŮ POH ZK .................................................................................. 138 TABULKA 59: PŘEHLED HLAVNÍCH CÍLŮ POH ZK .......................................................................................... 138 TABULKA 60: STUPNICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ POH NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE ............................................. 145 TABULKA 61: HODNOCENÍ MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO JEDNOTLIVÉ CÍLE POH ZLÍNSKÉHO KRAJE .................................................................................................................................... 146 TABULKA 62: OPATŘENÍ PROGRAMU PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ ZLÍNSKÉHO KRAJE .................................... 152 TABULKA 63: PŘEHLED ZÁKLADNÍCH INDIKÁTORŮ K HODNOCENÍ STAVU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ............... 160 TABULKA 64 : ŘEŠENÍ PŘIPOMÍNEK K OZNÁMENÍ SEA POH ZLÍNSKÝ KRAJ ...................................................... 188

Příloha A : - Stanovisko orgánů ochrany přírody .........................................................................184 Příloha B : – Mapové přílohy ......................................................................................................185 Příloha C : Řešení připomínek ze zjišťovacího řízení ....................................................................187


SEZNAM ZKRATEK Zkratka

Význam

AOPK

Agentura ochrany přírody České republiky

BaP

benzo(a)pyren

BPS BR

bioplynová stanice biosférická rezervace

BRKO

biologicky rozložitelný komunální odpad

BRO

biologicky rozložitelný odpad

ČR ČSÚ

Česká republika Český statistický úřad

ČOV ES

Čistírna odpadních vod Evropské společenství

EU EVL CHKO

Evropská unie Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast

IČ Kat. č.

Identifikační číslo Katalogové číslo – Katalog odpadů, vyhláška 381/2001 Sb.

KHS KO

Krajská hygienická stanice Komunální odpad

KÚ LCO

Krajský úřad Logistické centrum odpadů

MŠK

Ministerstvo školství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NO

Nebezpečný odpad

NP

Národní park

OO

ostatní odpad

ORP PAH, PAU

obec s rozšířenou působností polyaromatické uhlovodíky

PM1

prachové částice frakce 1 μm

PM10

prachové částice frakce 10 μm

PM2,5 PO

prachové částice frakce 2,5 μm ptačí oblast

POH

Plán odpadového hospodářství

POH ČR

Plán odpadového hospodářství České republiky

POH ZK

Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje

PPVO

Program předcházení vzniku odpadů

Enviros s.r.o.

9


PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

PVO REZZO1

předcházení vzniku odpadů Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší velké zdroje znečišťování ovzduší *)

REZZO2

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší - střední zdroje znečišťování ovzduší *)

REZZO3

Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší - malé zdroje znečišťování ovzduší *)

REZZO4 SDO

Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší - mobilní zdroje znečišťování ovzduší stavební a demoliční odpady

SKO

směsný komunální odpad

TZL UNESCO ÚSES

tuhé znečišťující látky Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) Územní systém ekologické stability (krajiny)

VPR

Vesnická památková rezervace

VPŽP ZEVO

Vedlejší produkty živočišného původu Zařízení pro energetické využití odpadů

ZK ZCHÚ

Zlínský kraj Zvláště chráněné území

ZPF ŽP

Zemědělský půdní fond Životní prostředí

*) klasifikace zdrojů znečištění vycházela ze staršího zákona 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, v současně platném zákoně 201/2012 Sb. tato klasifikace není uvedena.

Enviros s.r.o.

10


ÚDAJE O PŘEDKLADATELI NÁZEV ORGANIZACE

Zlínský kraj

IČ 70891320

SÍDLO tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín

JMÉNO, PŘÍJMENÍ, ADRESA, TELEFON A E-MAIL OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE MVDr. Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje Kontaktní osoba: Ing. Jana Káčerová, vedoucí odd. technické ochrany prostředí a energetiky

[email protected] Telefon: 577043111, Fax: 577043202 ID datové schránky:

scsbwku Web: http://www.kr-zlinsky.cz

PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN SCHVÁLENÍ Začátek platnosti POH ZK se navrhuje na 1.3.2016, dle návaznosti schvalovacího postupu.

NÁVRHOVÉ OBDOBÍ POH ZK je navržen na období 10 let, tedy na roky 2016 – 2025.

ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ Termín zpracování návrhu POH ZK byl stanoven na 31. května 2015. Následně byl POH ZK připomínkován a projednán po odborné linii a s obcemi. Předložení MŽP bylo proti plánu uskutečněno již koncem června 2015. Následně probíhá projednání a připomínkování POH a hodnocení v procesu SEA. Definitivní schválení proběhne v Zastupitelstvu a Radě ZK. POH bude nejprve projednán v Radě ZK a potom schválen Zastupitelstvem Zlínského kraje. Případné aktualizace budou zpracovány, projednány a schvalovány stejným postupem. V pravidelných dvouletých intervalech bude POH ZK vyhodnocován z hlediska plnění podle stanovených indikátorů.

Enviros s.r.o.

11

HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - SEA – POH ZK Obrázek 1: Základní administrativní struktura Zlínského kraje

Obrázek 2: Geografická mapa Zlínského kraje

Enviros s.r.o.

12


1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. 1.1 Název a obsah koncepce Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje 1.1.1 Důvod pořízení Zpracování POH ZK vychází z požadavku § 41 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Podle § 43 odst. 2 zákona o odpadech musí být POH kraje zpracován na základě požadavků Plánu odpadového hospodářství ČR a v souladu s jeho závaznou částí, popř. jejími změnami. Obsahové zaměření POH ZK je dáno především § 43 zákona o odpadech a dalšími souvisejícími právními předpisy, včetně jejich prováděcích předpisů, zejména pak se jedná o Nařízení vlády č. 352/2014 ze dne 22. prosince 2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024 a příslušné Usnesení vlády ČR č. 1080 o nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 – 2024 vycházející z platných směrnic Evropské unie a metodického návodu Evropské komise pro sestavení plánu odpadového hospodářství. Předložená koncepce je tedy zpracována na základě požadavku ze zákona.

1.2 Obsah koncepce Do dokumentu „Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje na období 2016 - 2025“ (dále jen „Plán odpadového hospodářství ZK“ nebo „POH ZK“) je promítnuta strategie Zlínského kraje v oblasti odpadového hospodářství na následující desetileté období. POH ZK sestává z následujících hlavních částí: I. Úvodní část Poskytuje základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH ZK. Rovněž uvádí jednoduchou charakteristiku ZK z hlediska geografického, demografického a ekonomického. Tato charakteristika vymezuje základní rámec pro hospodaření s odpady ve ZK. II. Analytická část (Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství) Popisuje stávající stav a vývoj odpadového hospodářství ZK z hlediska produkce a způsobů nakládání s odpady. Uvádí přehled o technicko-organizačním řešení odpadového hospodářství včetně popisu sítě zařízení pro nakládání s odpady. Součástí kapitoly je vymezení problémových oblastí odpadového hospodářství ZK a nastavení z toho vyplývajících priorit odpadového hospodářství.

Enviros s.r.o.

13


III. Závazná část Je součástí právního řádu ZK a tvoří přílohu obecně závazné vyhlášky Zlínského kraje, kterou se stanoví závazná část Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje. Stanovuje základní principy pro nakládání s odpady ve Zlínském kraji s důrazem na dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Stanoví cíle, zásady a opatření zejména pro vybrané skupiny odpadů, které mají zásadní význam pro odpadové hospodářství Zlínského kraje z hlediska své produkce nebo vlastností. IV. Směrná část Uvádí přehled nástrojů pro plnění stanovených cílů. Dále se zabývá systémem řízení změn v odpadovém hospodářství. Její součástí je soustava indikátorů, na jejichž základě se průběžně vyhodnocuje odpadové hospodářství a plnění cílů závazné části POH ZK.

1.3 Obsahová struktura POH ZK má v detailním členění následující obsah: 1 Úvod 1.1 Základní identifikační údaje Zlínského kraje 1.2 Všeobecné údaje 1.2.1 Stručná územní charakteristika kraje 1.2.2 Geografické a klimatické údaje 1.2.3 Demografická a sociální charakteristika kraje 1.3 Působnost, struktura a obsah POH ZK 1.3.1 Působnost a doba platnosti POH ZK 1.3.2 Struktura a obsah POH ZK 1.3.3 Východiska POH ZK 2 Analytická část 2.1 Datové zdroje 2.2 Rozdělení odpadů a způsobů nakládání 2.2.1 Zájmové toky 2.2.2 Hlavní způsoby nakládání 2.3 Produkce a nakládání s odpady

Enviros s.r.o.

14


2.3.1 Odpady celkem 2.3.2 Ostatní odpady 2.3.3 Nebezpečný odpad 2.3.4 Komunální odpady 2.3.5 Biologicky rozložitelné komunální odpady 2.3.6 Biologicky rozložitelné odpady 2.3.7 Materiálově využitelné složky komunálního odpadu 2.3.8 Obalové odpady 2.3.9 Výrobky s ukončenou životností 2.3.10 Stavební a demoliční odpady 2.3.11 Vybrané odpady (podle části IV zákona) 2.3.12 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče 2.4 Stávající systémy sběru a nakládání s odpady na území ZK 2.4.1 Trendy a vyhodnocení odpadového hospodářství ZK 2.4.2 Komunální odpady 2.4.3 Směsný komunální odpad 2.4.4 Biologicky rozložitelné komunální odpady 2.4.5 Materiálově využitelné komunální odpady a obalové odpady 2.4.6 Stavební a demoliční odpady 2.4.7 Výrobky s ukončenou životností 2.5 Zařízení pro nakládání s odpady 2.5.1 Zařízení pro energetické využití odpadu 2.5.2 Zařízení pro odstranění nebezpečných odpadů – spalovny 2.5.3 Zařízení pro odstranění ostatních odpadů – skládky 2.5.4 Zařízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpadů z obcí – kompostárny a bioplynové stanice 2.5.5 Zařízení pro dotřídění a úpravu odpadů

Enviros s.r.o.

15


2.5.6 Systémy sběru, svozu a přepravy odpadů 2.5.7 Autovrakoviště a sběrná místa autovraků 2.5.8 Zpracování elektroodpadu 2.5.9 Zařízení k recyklaci 2.5.10 Ostatní zařízení 3 Závazná část: 3.1 Zásady pro předcházení vzniku odpadu a nakládání s odpady 3.2 Program předcházení vzniku odpadů Zlínského kraje 3.3 Zásady pro nakládání s vybranými druhy odpadů 3.3.1 Komunální odpady 3.3.2 Živnostenské odpady 3.3.3 Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelný komunální odpad 3.3.4 Stavební a demoliční odpady 3.3.5 Nebezpečné odpady 3.3.6 Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru 3.3.7 Kaly z čistíren komunálních odpadních vod 3.3.8 Odpadní oleje 3.3.9 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče 3.3.10 Specifické skupiny nebezpečných odpadů 3.3.11 Vedlejší produkty živočišného původu a biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven 3.3.12 Odpady železných a neželezných kovů 3.4 Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady 3.4.1 Komplexní síť zařízení k nakládání s odpady 3.4.2 Systém sběru odpadů 3.5 Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů 3.6 Opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl

Enviros s.r.o.

16


3.7 Přehled cílů stanovených v Plánu odpadového hospodářství ZK 3.8 Soustava indikátorů odpadového hospodářství ZK 3.8.1 Přehled základních indikátorů k hodnocení stavu odpadového hospodářství ZK a ČR 4 Směrná část: 4.1 Nástroje na prosazování a kontrolu plnění POH ZK 4.1.1 Normativní nástroje 4.1.2 Ekonomické nástroje 4.1.3 Administrativní nástroje 4.1.4 Informační nástroje 4.1.5 Dobrovolné nástroje 4.2. Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH ZK zpracován 4.3. Kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů 4.4. Opatření a záměry na potřebná zařízení pro nakládání s odpady a systémy sběru a svozu odpadů 4.4.1 Komunální odpady (včetně živnostenského) 4.4.2. Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelný komunální odpad 4.4.3 Stavební a demoliční odpady 4.4.4 Nebezpečné odpady 4.4.5 Výrobky s ukončenou životností a s režimem zpětného odběru 4.4.6 Odpady železných a neželezných kovů 4.4.7 Odpadní oleje 4.4.8 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče 4.4.9 Specifické skupiny nebezpečných odpadů 4.4.10 Vedlejší produkty živočišného původu a biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven 4.4.11 Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Příloha č. 1 POH ZK: Provozovaná zařízení pro nakládání s odpady ve Zlínském kraji

Enviros s.r.o.

17


1.4 Charakter koncepce Plán odpadového hospodářství ZK je strategickým dokumentem, který stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území kraje. POH ZK se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písmena a) až i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“). POH ZK je dále závazný pro fungování dotčených subjektů v oblasti odpadového hospodářství, které na území kraje působí. Závaznou část POH ZK a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou. Závazná část POH ZK je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství obcí ZK a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů působících na území ZK, kraje a obcí ZK v oblasti odpadového hospodářství. POH ZK je zpracován na dobu 10 let tj. období 2016 až 2025, a bude změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

Enviros s.r.o.

18


2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1 Územní charakteristika kraje Zlínský kraj se rozprostírá ve východní části střední Moravy a východní okraj Zlínského kraje tvoří hranici se Slovenskou republikou. Na jihozápadě sousedí Zlínský kraj s krajem Jihomoravským, na severozápadě s krajem Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Vyznačuje se rozmanitým spektrem krajinné scenerie, folkloru, historických i technických památek. Jako turistická oblast nabízí současně hory, manýristickou zahradní architekturu, lázně nebo vinobraní. Rozlohou 3 963 km2 je Zlínský kraj čtvrtý nejmenší v ČR. Území Zlínského kraje má členitý charakter. Z převážné části je kopcovité, tvořené pahorkatinami a pohořími. V povodí Moravy se táhne rovinatá úrodná oblast – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou kraje Čertův mlýn (1 206 m), na východě se rozkládají Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále směrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko-vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby. Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje, Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Nejvýznamnější jsou především řeka Bečva v severní části a Olšava v jižní části. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Místo, kde řeka Morava opouští kraj, je také nejnižším bodem (173 m). Kraj byl významně zasažen povodní v roce 1997 a riziko povodní je zde trvalé. Tomu je třeba přizpůsobit také umístění zařízení pro nakládání s odpady. V kraji narůstá počet obyvatel využívajících napojení na kanalizaci s čistírnou odpadních vod, což je mimo jiné jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy a řek vlévajících se do ní. Zlínský kraj je jedním ze 14 územně samosprávných celků České republiky a tvoří jej čtyři okresy: Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž a Vsetín. Kraj je svou rozlohou 3 963 km2 čtvrtým nejmenším krajem České republiky a zaujímá 5 % její plochy. Nejvýznamnějšími městskými a průmyslovými aglomeracemi jsou aglomerace Zlín-Otrokovice-Napajedla, v níž je koncentrováno přes 100 tisíc obyvatel, dále aglomerace Uherské Hradiště-Kunovice-Staré Město s téměř 40 tisíci obyvateli a konečně města Kroměříž, Vsetín a Valašské Meziříčí, z nichž každé má 25–30 tisíc obyvatel. Krajské město Zlín je s necelými 75 tisíci obyvateli průmyslově-podnikatelským centrem regionu střední Moravy. Sídlí zde Universita Tomáše bati ve Zlíně (UTB), která je vrcholnou vzdělávací a vědecko-výzkumnou institucí v kraji. Lze ji charakterizovat velmi rychlým rozvojem, otevřeností světu, důrazem na vědu a výzkum a na spolupráci s praxí. Ve Zlínském kraji si již UTB stačila vybudovat

Enviros s.r.o.

19


významné postavení jako instituce poskytující nejvyšší stupeň vzdělávání, ale i jako subjekt, který významně přispívá k rozvoji regionu a jeho zaměstnanosti. Obrázek 3: Geografická mapa Zlínského kraje

Dopravní síť je ve Zlínském kraji výrazně ovlivněna kopcovitým charakterem některých oblastí (zejména v okrese Vsetín) a předurčuje tak převažující údolní zástavbu v území, a tím i nižší hustotu dopravních sítí. Určitým handicapem Zlínského kraje je omezená síť silnic vyšší kvality (dálnice a rychlostní silnice) s návazností na ostatní regiony a na dálniční síť ČR a Evropy. Železniční tratě na území Zlínského kraje jsou dlouhodobě stabilizované, základní kostru tvoří páteřní tratě PřerovBřeclav a Hranice na Moravě-Střelná, které jsou součástí významných dopravních koridorů. Dopravní spojení Zlínského kraje se Slovenskou republikou zprostředkovává 7 silničních a 2 železniční přechody. Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla, to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala zhoršovat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost území, odtržení od Slovenska, s nímž do té doby fungovaly významné obchodní vztahy, a rovněž rozpad většiny zavedených vědeckovýzkumných pracovišť. Export kraje je negativně poznamenám polohou kraje v rámci ČR. Průmyslový

Enviros s.r.o.

20


potenciál Zlínského kraje tvoří především podniky zpracovatelského průmyslu. Zejména jde o podniky průmyslu kovodělného, dřevozpracujícího, elektrotechnického a textilního. Region lze geograficky rozdělit do dvou základních částí. Jednu z nich tvoří nížinné oblasti převážně kolem toku Moravy, které nabízejí příhodné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniny. Druhou oblast tvoří horská, dosud téměř nedotčená území. Horské louky a pastviny včetně CHKO Bílé Karpaty a Beskydy poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví a další aktivity, jež souvisí se zachováním svébytného rázu krajiny i kultury. Z hlediska nerostného bohatství je kraj znám zejména svými ložisky stavebních materiálů, z nichž nejvýznamnější místo zaujímají štěrkopísky (tato ložiska mají celorepublikový význam). Důležitá jsou rovněž naleziště stavebního kamene, vápence, cihlářské hlíny a ve velmi omezené míře také ropy a zemního plynu.

Obrázek 4: Regionální členění Zlínského kraje

Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou zejména ze strany Krajského úřadu ZK, je vytváření mikroregionů. Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého území. Na území Zlínského kraje existuje 43 mikroregionů, jejichž základem je

Enviros s.r.o.

21


dobrovolná i nezbytná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami a společně řešenými problémy. K 31. 12. 2013 žilo ve Zlínském kraji 586 289 obyvatel. Nejvýznamnější zastoupení co do počtu obyvatel má s počtem 99 013 okres Zlín a nejméně obyvatel pak má okres Kroměříž, 69 503 obyvatel. V rozdělení 307 obcí do velikostních skupin podle počtu obyvatel je na jedné straně Zlín jako zástupce největší velikostní skupiny a 3 okresní města, která se řadí do velikostní skupiny 20 až 50 tisíc obyvatel. Na druhém pólu je 18 obcí, v nichž žije v každé méně než 200 obyvatel. Největší počet obcí Zlínského kraje se nachází ve velikostní skupině 500 až 999 obyvatel, a to celkem 99 obcí, což tvořilo 32 % obcí z celku. V roce 2013 zde žilo pouze 12 % z počtu obyvatel kraje. Zajímavé jsou skupiny s rozpětím 200 – 499 a 500 – 999 obyvatel, které v počtu obcí výrazně převyšují ostatní velikostní skupiny. Pokud jde o velikostní skupiny obcí, byly podíly jednotlivých skupin na počtu obyvatel kraje téměř vyrovnané, s výjimkou krajní skupiny 0 – 199 obyvatel, kdy při nemalém zastoupení počtu obcí ve skupině je procentuální podíl počtu obyvatel v kraji téměř nulový. Populace je z velké části tvořena venkovským obyvatelstvem. V kraji se nenachází žádné město s více než 100 000 obyvateli. Počet mladých lidí převyšuje počet obyvatel v důchodovém věku, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech. I když statistiky naznačují určitý odliv obyvatelstva z venkova, kvalita života v něm i nadále zůstává poměrně vysoká. Je to dáno jednak obecně klidnějším prostředím, ale také soudržností místních lidí a stále relativně velmi dobrými sousedskými vztahy. V roce 2013 byla hustota obyvatel 148 obyvatel na 1 km 2 v kraji a ke konci roku žilo ve 307 obcích celkem 586 299 obyvatel. Ve městech žilo koncem roku 2013 59 % lidí z celkového počtu obyvatel. Počet obyvatel kraje za poslední desetiletí má klesající trend. Velkou část rozlohy Zlínského kraje zaujímají zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná chráněná území jsou zařazeny CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty, které zahrnují zhruba 30 % území kraje. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v ČR. Na území kraje se dále nachází přírodní parky, nejméně 44 přírodních rezervací, z toho 6 národních, a 125 přírodních památek, z toho 2 národní. Intenzita využití území je rozdílná v závislosti na přírodních podmínkách. Z celkové výměry Zlínského kraje zaujímá téměř 50 % zemědělská půda a 40 % lesní půda. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (58 % výměry okresu), zcela opačné postavení má okres Vsetín, kde naopak téměř 55 % celkové výměry okresu zabírá lesní půda.

2.2 Ovzduší a klima Podnebí Zlínského kraje je teplé až chladné s průměrnou teplotou vzduchu 8,8 °C a celkovým úhrnem srážek 697 mm. Větší část kraje je tvořena pahorkovitým a kopcovitým terénem, který v některých částech přechází v hornatý. Zvláště důležitou roli v tvorbě klimatu hraje terén zejména v uzavřených údolích a kotlinách,

Enviros s.r.o.

22


kde má nepříznivý vliv na tvorbu teplotních inverzí a mlh, z důvodů jejich špatného provětrávání. Ve srovnání s jinými částmi území naší republiky se stejnou nadmořskou výškou se na Zlínsku projevuje : 

vyšší kontinentalita ve srovnání s Čechami (větší rozdíly léto-zima)



vliv blízkých hor



vliv závětrných jevů při větrech od východu

Západní část Zlínského kraje vyplňuje kromě nevysokého a lesnatého pohoří Chřibů také severní polovina Dolnomoravského úvalu a jižní část Hornomoravského úvalu. Zlínský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, ve velkých městech kraje a v průmyslových zónách. Největší znečištění je zanášeno ze severozápadního proudění z Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Z části se jedná o dálkový přenos znečištění za specifických meteosituací, zejména v zimním období. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve městech. Zóny zhoršení kvality ovzduší se koncentrují kolem hlavních silničních tahů, toto znečištění ale nesouvisí s nakládáním s odpady a jen minimálně s jejich přepravou. Veškeré tyto skutečnosti mají svůj vliv na rozložení zdrojů znečištění a následné zhoršení kvality ovzduší. Z těchto důvodů nebylo možné pokrýt území pravidelnou sítí stanic, ale bylo nutné respektovat zvláštnosti Zlínského kraje. Imisní monitoring ve ZK má nyní 7 stálých stanic a jednu dočasnou v Zubří. Výstupy z monitoringu již byly uvedeny v předchozích částech tohoto hodnocení. Na území Zlínského kraje pracují celkem 3 stanice AIM, provozovaných ČHMÚ. Kromě nich jsou do informačního systému zahrnuty i výsledky měření na stanicích dalších organizací. Většina stanic je osazena analyzátory na měření koncentrací oxidu siřičitého [SO2], oxidu dusnatého [NO], oxidu dusičitého [NO2] a prašného aerosolu [PM10, PM 2,5]. Na menším počtu stanic jsou stanovovány koncentrace ozonu [O3] a oxidu uhelnatého [CO]. Vybrané stanice AIM (stanice Zlín) měří i koncentrace některých těkavých organických látek (benzen, toluen, xylen). Monitoring ovzduší (zpracování imisních, emisních dat, dat o chemickém složení atmosférických srážek) tedy vykonává ČHMÚ, dále Hygienická služba a v omezené míře i některé organizace. Orgány ochrany ovzduší vyžadují pro správní řízení autorizovaná měření emisí a imisí. Automatizovaný imisní monitoring (AIM) je moderní automatizovaná síť, která produkuje data v reálném čase pro potřeby Smogového regulačního systému. Výsledky AIM jsou určeny pro zavádění operativních i dlouhodobých opatření a pro informování veřejnosti o imisní situaci. Monitorovací stanice současně provozované, které jsou zahrnuty do tohoto systému. 

AIM –stanice Zlín, Uherské Hradiště, Štítná nad Vláří, Přerov, Košetice



Komunální monitoring (Otrokovice, Hodonín)



Účelová měření (Valašské Meziříčí)



Kampaňová měření – doplňující měření v síti kalibračních bodů sloužící pro kalibraci modelů.

Enviros s.r.o.

23


Vzhledem k nedostatečné síti měření troposférického ozonu zatím není možno vyhodnotit tento parametr, jeden z důležitých právě pro hodnocení vlivu dopravy. Pozice Zlínského kraje mezi ostatními kraji v ČR je dokumentována v následující tabulce, za kritické parametry je třeba považovat prašnost v PN10 a benzo(a)pyreny. Mapy rozdělení znečištění uvedené dále ukazují na souvislost s průmyslem severní Moravy jako celku.

Tabulka 1: Kvalita ovzduší v ČR a ZK dle MŽP ČR 2012

Oblast Zlínského kraje je podle Sdělení Odboru ochrany ovzduší MŽP z roku 2012 zatížena především prašností a benzo(a)pyreny, což signalizuje jako zdroj především dopravu a petrochemii. Znečištění z dopravy potvrzují i hodnoty troposférického ozonu, které jsou údajně nejvyšší v republice:

Enviros s.r.o.

24


Tabulka 2: Hodnoty troposférického ozonu v ČR a ZK dle MŽP ČR 2012

Zdroj:Věstník MŽP ČR č.2/2012 Je ovšem do jisté míry pravděpodobné, že exces v hodnotách ozonu je ovlivněn množstvím a lokalizací měřicích míst, které nereprezentují celé území kraje. Dlouhodobě se však stav příliš nemění. Obrázek 5: Území ČR s překročeným imisním limitem pro troposférický ozon vyhlášeným pro ochranu lidského zdraví 2011 – 2013

Zdroj: ČHMÚ

Plnění imisního limitu se posuzuje na základě průměru za 3 kalendářní roky). Překročení stávajících limitů v souhrnu je znázorněno i na mapách na následující straně. Pokud neměl ČHMU k dispozici

Enviros s.r.o.

25


mapy s rozdělením na kraje, jsou použity mapy ČR. Pro Zlínský kraj platí také většina závěrů imisní analýzy ČR: Závěry imisní analýzy pro ČR jako celek (Střednědobá strategie do roku 2020) 

Na území ČR jsou plošně překračovány imisní limity pro suspendované částice PM 10, PM2,5, dále B(a)P a troposférický ozon a proto by tyto látky měly být řešeny v rámci Strategie přednostně.



Zásadní vliv na kvalitu ovzduší v ČR mají rozptylové podmínky, imisní limity jsou nicméně překračovány i v letech s průměrnými či dobrými rozptylovými podmínkami, z čehož lze usuzovat, že úroveň emisí (znečišťování) je nutné dále snižovat.



Zvláštní pozornost by měla být věnována snižování ukazatele expozice pro PM 2,5 a dosažení národního cíle snížení expozice PM2,5. Průměrný ukazatel expozice PM2,5 pro referenční rok 2010 (počítáno z městských pozaďových lokalit v obcích nad 100.000 obyvatel za roky 2009 2011) činí 26,6 μg.m-3, národní cíl snížení expozice PM2,5 k roku 2020 byl stanoven dle průměrného ukazatele expozice pro referenční rok 2010 na hodnotu 18 μg.m-3, přičemž maximální expoziční koncentrace PM2,5 (oddíl C přílohy XIV směrnice 2008/50/ES) v roce 2015 nesmí přesáhnout 20 μg.m-3.



Plocha území s nedodrženými imisními limity pro denní koncentrace PM 10 nevykazuje v dlouhodobém pohledu v ČR žádný prokazatelný trend, to je dáno především vlivem meteorologických a rozptylových podmínek v jednotlivých letech. V posledních letech však klesají naměřené hodnoty koncentrací na stanicích imisního monitoringu. Imisní limit pro průměrné roční koncentrace PM10 je překračován téměř výlučně v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Podle některých měření však jde kromě hutních zdrojů především o import z Polska.



Plocha území s nedodrženými imisními limity pro pro B(a)P vykazuje stoupající trend a v případě troposférického ozonu lze hovořit o klesajícím trendu.

Je evidentní, že se znečištění ovzduší významně váže na dopravní cesty a průmyslové zóny, do kterých je doprava vedena. Uvedené závěry jsou platné i pro ZK.

Enviros s.r.o.

26


Obrázek 6: Mapa Zlínského kraje – překročení limitů ochrany ovzduší v souhrnu LV a TV LV je imisní limit, TV je cílový imisní limit

Enviros s.r.o.

27


Obrázek 7: Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v roce 2013 v ČR

Zdroj: ČHMÚ

Obrázek 8: Oblasti s překročením emisních limitů na ochranu ekosystémů

Zdroj: ČHMÚ

Enviros s.r.o.

28


Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR (dále jen „Strategie“) je nyní zpracována zejména ve vztahu k požadavku EK připravit ucelenou koncepci řízení kvality ovzduší pro Českou republiku. Strategie byla dne 19. 6. 2015 rozeslána do vnějšího připomínkového řízení, které bylo ukončeno dne 3. 7. 2015. Strategie tvoří strategický rámec pro Národní program snížení emisí ČR a pro Programy zlepšování kvality ovzduší zónách a aglomeracích ČR, jež představují základní koncepční dokumenty a je rovněž podkladem pro financování opatření ke zlepšení kvality ovzduší napříč operačními programy. Výsledné znění nebylo v době hodnocení ještě k dispozici. Všechny kraje budou na zveřejnění Strategie reagovat úpravou svých Plánů zlepšování kvality ovzduší.

2.3 Ochrana vod Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje, Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Nejvýznamnější jsou především řeka Bečva v severní části a Olšava v jižní části. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Místo, kde řeka Morava opouští kraj, je také nejnižším bodem (173 m). Kraj byl významně zasažen povodní v roce 1997 a riziko povodní je zde trvalé. V kraji pramení řada menších vodních toků, jejich horní toky jsou ve velmi dobré kvalitě a často jsou vodárensky nebo rekreačně využívané prostřednictvím vodních nádrží (Bojkovice, Bystřička, Fryšták, Karolinka, Ludkovice, Luhačovice, Slušovice atd.) které mívají i funkci retenční. 2.3.1

Významné toky oblasti povodí Moravy ve ZK

Morava Největším a nejdelším tokem v oblasti povodí Moravy je stejnojmenná páteřní řeka Morava, která pramení pod Králickým Sněžníkem (1 423 m n. m.) s pramenem ve výšce cca 1 370 m n. m. Protéká přes Mohelnickou brázdu nejprve Hornomoravským a pak Dolnomoravským úvalem. Ve svém nejhornějším úseku protéká řeka Morava úzkým údolím až k soutoku s Desnou u Postřelmova, kde se náhle otevírá široké údolí s inundacemi. Kolem Litovle pak Morava protéká malebným Litovelským Pomoravím. Pod Olomoucí se stéká se svým největším levobřežním přítokem – řekou Bečvou. S druhou nejvýznamnější řekou celého povodí Moravy, s řekou Dyjí, se stéká v místě, kde opouští území České republiky, na hranici s Rakouskem v nadmořské výšce cca 150 m n. m. Morava je nejdelší moravskou řekou vůbec, je levostranným přítokem Dunaje, do kterého se vlévá na hranicích Slovenska a Rakouska po Děvínem. Další řeky jsou řazeny podle čísla hydrologického pořadí, tzn. podle pořadí, v jakém se vlévají do řeky Moravy od jejího pramene. Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy, vzniká soutokem Rožnovské a Vsetínské Bečvy u Valašského Meziříčí. Vsetínská Bečva pramení poblíž hraničního přechodu Bumbálka (československá hranice) na úpatí kopce Čarták (952 m n. m.), sbírá vody z Javorníků a ze Vsetínských vrchů a u Valašského Meziříčí se stéká s Rožnovskou Bečvou, která pramení na severním svahu Vysoké (1 024 m n. m.). Řeka Bečva dále teče v pohoří západních výběžků Beskyd k Hranicím, odtud k jihozápadu údolím ohraničeným po pravém břehu nejjižnějšími výběžky Jeseníků a Oderskými vrchy,

Enviros s.r.o.

29


kolem Lipníka nad Bečvou a dále protéká Přerovem, cca kilometr za obcí Troubky se vlévá, v nadmořské výšce cca 195 m n. m., do Moravy. Jelikož Bečva svádí vodu z území silně zalesněného (Beskydska, přítoky též z Oderska), z míst bohatých na dešťové srážky, významně ovlivňuje vodní režim na středním a dokonce i na dolním toku Moravy. Nejvíce vody mívá řeka v březnu, nejméně v září. Olšava je levostranným přítokem Moravy, pramení v Bílých Karpatech blízko státní hranice se Slovenskou republikou (v oblasti Trenčína) na svahu Bašty (642 m n. m.) v nadmořské výšce cca 622 m n. m. Od pramene teče západním směrem přes obce Bojkovice, Uherský Brod, Kunovice a u obce Kostelany nad Moravou se vlévá v nadmořské výšce cca 177 m n. m. do řeky Moravy. Řeka Velička je levostanným přítokem Moravy, do které se vlévá u Strážnice v nadmořské výšce cca 160 m n. m. Pramenní v Bílých Karpatech na svahu Velké Javořiny (970 m n. m) v nadmořské výšce cca 920 m n. m. Největším přítokem je Kuželovský potok. v povodí řeky Veličky se nachází 31 vodních ploch s celkovou rozlohou 6,38 ha, k největším patří Kulatý rybník. Dalšími významnějšími vodními toky jsou Oskava, Luhačovický potok, Fryštácký a Ludkovický potok, Rusava, Mojena, Březnice a další. V roce 2015 byly vodní nádrže v kraji postiženy extrémním suchem, takže na konci hydrologického roku měly některé i méně než poloviční zaplnění. V tabulce jsou uvedeny jejich kapacity: Tabulka 3: Přehled o vodních nádržích ve správě Povodí Moravy s.p. Přehled zaplněných objemů 22.10.2015 Zásobní prostor Nádrž

Tok

Datum

zaplněný

volný

mil [m3] [%]

mil [m3] [%]

VD Bojkovice

Kolelačský potok

22.10.2015 18:00:00

0,544

70,6

0,226

29,4

VD Fryšták

Fryštácký potok

22.10.2015 7:00:00

0,727

80,8

0,173

19,2

VD Koryčany

Kyjovka

22.10.2015 19:00:00

1,690

79,3

0,440

20,7

VD Ludkovice

Ludkovický potok

22.10.2015 18:00:00

0,212

42,6

0,286

57,4

VD Luhačovice

Luhačovický potok

22.10.2015 19:00:00

0,696

82,3

0,150

17,7

VD Slušovice

Dřevnice

22.10.2015 19:00:00

4,503

62,2

2,742

37,8

VD Bystřička

Bystřička

22.10.2015 19:00:00

0,655

76,9

0,197

23,1

VD Horní Bečva

Rožnovská Bečva

22.10.2015 19:00:00

0,308

78,0

0,087

22,0

VD Karolinka

Stanovnice

22.10.2015 18:00:00

3,678

63,3

2,135

36,7

Pro jasnou představu je na následujícím obrázku uveden schema hodnocení zaplnění nádrží

Enviros s.r.o.

30


Obrázek 9: Schéma rozložení jednotlivých prostorů v nádrži:

Kvalita povrchových vod je ovlivněna v dolních tocích průmyslem a mnohonásobným užíváním vody. Vodárenské nádrže jsou chráněny ochrannými pásmy. V nížinné části kraje se pak jako důsledek těžby štěrkopísků objevuje řada vytěžených i ještě těžených písníků (štěrkovišť), zaplavených infiltrovanou vodou a tvořících významný a mnohoúčelový vodní biotop. Tyto písníky sledují především tok řeky Moravy a jejich výhodou je, že poskytují vodní zdroj téměř bez ovlivnění srážkovým deficitem, ale nespravuje je státní podnik, ale jednotliví vlastníci. Za povodní mohou sloužit v menší míře i jako akumulační kapacita, v jejich blízkosti se obvykle zřizují poldry jako protipovodňová opatření po r. 1997. Obrázek 10: Mapa hlavních toků povodí Moravy

Zdroj: Povodí Moravy s.p. Z uvedeného obrázku je zřejmé, že Zlínský kraj zasahuje do dvou částí Povodí Moravy – Horní Moravy s Bečvou a Střední Moravy od Kroměříže, s Dřevnicí, Vlárou a Olšavou jako hlavními přítoky. V jižní části kraje je paralelně s tokem Moravy vybudován ještě tzv. Baťův kanál. Státní podnik Povodí Moravy pravidelně vyhodnocuje desítky kontrolních profilů ve své působnosti. Mezi 8 nejhorších v letech 2012-13 se zařadil ze ZK jen Fryštácký potok ve Fryštáku ve 4. třídě,

Enviros s.r.o.

31


naopak mezi 8 nejlepšími je 6 profilů ve ZK s 2.třídou čistoty. Důležitý je trofický stav nádrží, který vede k primární produkci chlorofylu a případně i vodních květů. 

Oligotrofii odpovídaly nádrže Karolinka a Slušovice, zvláště u Slušovic došlo ke zlepšení.



Mezotrofní charakter si uchovaly nádrže Koryčany a Bojkovice.



Eutrofní, bez výrazného posunu, byla nyní problematická nádrž Ludkovice a Luhačovice.



Nejhorší vodárenská nádrž Fryšták se v tomto roce posunula na hranici hypertrofie.

Obrázek 11: Sinice Microcystis aeruginosa z nádrže Fryšták

Zdroj: Povodí Moravy s.p. Sinice Microcystis obsahuje toxin microcystein, který je o řád toxičtější než známý indiánský jed kurare a způsobuje i v nepatrném množství vyrážky a alergické reakce u koupajících se osob. Uvedený druh sinice se často vyskytuje i na řadě jiných vodních nádrží nejen ve ZK jako důsledek eutrofizace – obohacování vody živinami např. z nedostatečně vyčištěných odpadních vod. 2.3.2

Výhled a využití vodních cest

Za hlavní vodní dopravní cestu je považován Baťův kanál, který byl v posledních letech upravován a modernizován. Kanál z 30. let min. století splňoval podmínky pro tzv. malou plavbu. Profil kanálu má lichoběžníkový tvar o šířce dna 6 – 12 m, sklonu svahů 1:2 a nejmenší hloubku (min. pro plavbu) 1,5 m. Plavební komory mají délku 38,50 – 56,50 m, šířku 5,20 m a hloubku záporníků 1,5 m. Lodě používané na této vodní cestě měly rozměry 38,00 x 5,00 x 1,20 m a nosnost 150 tun. Aby se tento náhon mohl využívat pro plavbu v celé délce, zavázala se firma Baťa k částečnému zaplacení nákladů všech zařízení (plavebních komor atd. ), jichž bylo třeba, aby z náhonu zavlažovacího byl vybudován průplav pro malou plavbu. Plavba po kanále byla pak pod různými firmami a za různých povolení provozována zhruba až do roku 1960, kdy bylo ještě přepraveno cca 127.000 tun materiálu (uhlí, štěrk, písek). S konečnou platností udělalo „tečku“ za snahou o rozvoj plavby na plavebním kanále Otrokovice – Rohatec v roce 1972 Federální ministerstvo dopravy tím, že na žádost n.p. Svit

Enviros s.r.o.

32


Gotwaldov zrušilo oprávnění této vodní cesty. Následně byl kanál v posledních letech revitalizován a dále se na něm pracuje. Plavba po řece Moravě probíhá dnes tehdy, pokud je průtok v profilu Kroměříž menší než 100 m3/s (horní úsek) a v profilu Strážnice menší než 120 m3/s (dolní úsek). V současné době je kanál splavný především pro turistické a rekreační účely, v budoucnu by se mohl stát součástí plavebního propojení Dunaj-Odra-Labe (DOL). Toto propojení by se stalo pro Zlínský kraj významnou páteřní cestou do Polska i do Rakouska a Maďarska v ose toku řeky Moravy. Propojilo by tak Balt s Černým mořem a pro kraj by znamenalo významnou pracovní příležitost a ekonomický rozvoj. Využití pro vodní dopravu odpadů není zcela vyloučeno, v praxi na jiných místech již bylo aplikováno, včetně Prahy. V souvislosti s dalším projednáváním záměru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe bylo vládou České republiky přijato Usnesení vlády ze dne 19. 1. 2011 č. 49, k prověření potřebnosti průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe, které prodlužuje termín pro předání výše zmiňované analytické studie. Při realizaci této studie je nezbytné brát v úvahu zájmy České republiky na vytvoření odpovídající konkurenceschopné vodní cesty. 2.3.3

Akumulace vod

O výstavbě nové akumulační nádrže, která by zajistila dostatek vody pro obce v okolí Vlachovic na Vláře již jednali zástupci Ministerstva zemědělství a Povodí Moravy, s.p. se starosty obcí. Nádrž za téměř 2 miliardy korun o celkovém objemu 20-30 mil. m3 (asi trojnásobek Slušovické přehrady) by plnila hned několik významných funkcí. Kromě samotného zásobování pitnou vodou by ochránila obce při povodních, za sucha by naopak nadlepšovala průtoky pod přehradou. V zájmovém území je navíc nedostatek jiných prostor pro akumulaci vody. Z hlediska odpadového hospodářství by nebyla v žádném střetu zájmů. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou vyhlášeny Nařízením vlády: Beskydy pod č. 40/1978 Sb., Vsetínské vrchy 10/1979 a Kvarter řeky Moravy 85/1981 Sb. Tabulka 4: Chráněné oblasti přirozené akumulace (podzemních) vod (CHOPAV)

Enviros s.r.o.

Název CHOPAV

Rozloha km2

Beskydy

1 198,84

Kvartér řeky Moravy

1 041,2

Vsetínské vrchy

402,46

33


Obrázek 12: Hydrogeologické rajony v povodí Moravy

Z obrázku je zřejmé, že většina ZK je v hg rajonu flyšů s malou retenční kapacitou. Beskydskokarpatská oblast vyplňuje východní část oblasti povodí Moravy. Podloží v této oblasti tvoří převážně flyšové horniny Vnějších Západních Karpat. Roční úhrny srážek zde překračují 600 mm a v Beskydech i 1 000 mm. V souladu s rozložením srážek a morfologickými poměry klesá specifický odtok z extrémních hodnot nad 20 l. s-1. km-2 až pod 3 l. s-1. km-2 v Dolnomoravském úvalu. Zalesnění nestačí upravovat nepravidelné odtoky, které jsou pro flyš charakteristické, protože jeho horniny mají propustnost omezenu flyšovým charakterem souvrství - soustavným výskytem pelitických vložek. Pouze kvartérní a některé křídové a terciérní klastické sedimenty především podél řeky Moravy obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody (jsou předmětem legislativní ochrany CHOPAV kvartér řeky Moravy). V oblasti CHOPAV a v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů platí určitá omezení pro nakládání s odpady. V oblasti CHOPAV není dovoleno např. zřizovat sklady ropných látek a produktovody, čerpací stanice pohonných hmot, zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady, skládky apod. Jednotlivé projekty zde musí být posuzovány z hlediska ochrany vod a havarijní bezpečnosti. Obdobně v případě ochranných pásem vodních zdrojů, kterých je ve ZK řada. Mezi nejrozsáhlejší patří

Enviros s.r.o.

34


pásma v území štěrkopísků v nížinné části kraje, v oblasti Kroměříže a Chropyně. Pro jednotlivá pásma jsou stanovena i dopravní omezení pro přepravu odpadů tam, kde to je možné: Obrázek 13: Doprava odpadů ve II.PHO vodního zdroje Břest-Plešivec

Dopravní omezení jsou vždy vymezena dopravní značkou po předchozím projednání s dopravním úřadem místně příslušným. Výjimečné pro kraj byly zjištěny vývěry pramenů bromo-jodových minerálních vod (Na-Cl-HCO3 hydrochemického typu) o malé vydatnosti podél plochy nezlenického zlomu, jenž probíhá mezi obcemi Rudice, Nezlenice, Suchá Loz a Strání na JV od Bojkovic. Tyto minerální vody jsou většinou syceny sirovodíkem v horninách paleogénu Vnějších Západních Karpat, jež jsou v těchto místech porušeny třetihorní vulkanickou činností, dokladovanou existencí drobných výlevů andezitů. Tabulka 5: Přehled o koupacích vodách ZK (dle vyhlášky 159/2003 Sb. )

Enviros s.r.o.

35


Koupací vody ze zákona jsou rozloženy po celém území kraje, ale neočekává se žádný významný střet se zájmy POH ZK.

2.4 Ochrana přírody Rozložení CHKO Beskydy, Javorníky a Ptačí oblasti a EVL zřetelně směřuje směrem k hraničním hvozdům. Podle § 14 zákona o ochraně přírody a krajiny jsou vymezeny kategorie zvláště chráněných území, což jsou území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Zlínský kraj má na svém území řadu chráněných území většího či menšího významu. Nejdůležitější jsou na následující mapě v kontextu povodí řeky Moravy:

Enviros s.r.o.

36


Obrázek 14 Hlavní chráněná území v Povodí Moravy, přehledná mapa

Enviros s.r.o.

37


Obrázek 15: Mapa ochrany přírody

Kategorie zvláště chráněných území jsou: 

národní parky (vyhlašují se zákonem, význam národní až mezinárodní)



chráněné krajinné oblasti, (vyhlašují se nařízením vlády, význam národní)



národní přírodní rezervace, (vyhlašuje je orgán ochrany přírody, význam národní)



přírodní rezervace, (vyhlašuje orgán ochrany přírody, význam regionální)



národní přírodní památky, (vyhlašuje orgán ochrany přírody, význam národní)



přírodní památky. (vyhlašuje orgán ochrany přírody, význam regionální)

K zajištění ochrany zvláště chráněných území před rušivými vlivy z okolí, bývají pro ně vyhlášena ochranná pásma, ve kterých lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky, nevyhlásí, je jím obecně území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, nakládání s odpady, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu

Enviros s.r.o.

38


hospodaření v lesích nebo jiným činnostem v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Pro zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu se ustavuje plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo. Jde o odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Zpracování plánu péče zajišťuje orgán ochrany přírody příslušný k vyhlášení zvláště chráněného území.

2.5 Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Natura 2000 je soustava lokalit, chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště) na území Evropské unie. Nejdůležitějšími právními předpisy EU v oblasti ochrany přírody jsou: 

Směrnice Rady 79/409/EHS z 2.4.1979 o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích),



Směrnice Rady 92/43/EHS z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích).

Na základě směrnice o stanovištích je Evropa pro účely Natury 2000 rozdělena do 9 biogeografických oblastí, Česká republika zasahuje do dvou biogeografických oblastí – panonské a kontinentální. Cílem je ochrana biologické rozmanitosti zachováním nejhodnotnějších přírodních lokalit a nejohroženějších druhů rostlin a živočichů v ČR a v Evropě. Soustava Natura 2000 by měla zajistit trvalou péči o nejhodnotnější území i v ČR. Jedná se o soustavu chráněných území, která zahrnují jednak Ptačí oblasti, jednak Evropsky významné lokality. Biogeografické oblasti Velká část oblasti povodí Moravy spadá do kontinentální biogeografické oblasti, jižní část povodí zasahuje do panonské biogeografické oblasti. Hranice biogeografických oblastí v ČR jsou stanoveny nařízením vlády č. 132/2005 Sb. Ptačí oblasti V oblasti Moravy bylo nařízeními vlády (NV) ČR vyhlášeno dosud 9 ptačích oblastí. Z tabulky je zřejmé, že ZK se přímo dotýkají 3 oblasti.

Enviros s.r.o.

39


Tabulka 6 Ptačí oblasti v oblasti povodí Moravy

Evropsky významné lokality Vymezením evropsky významných lokalit se mají chránit stanoviště a rostlinné i živočišné druhy, které se na těchto stanovištích vyskytují. Vláda ČR tyto lokality schválila dne 22.12.2004 a národní seznam těchto lokalit byl stanoven vládním nařízením č. 132/2005 Sb. a dalšími následnými akty. Některé tyto lokality se překrývají s dosavadními národními parky, chráněnými oblastmi nebo ptačími oblastmi. Přehled evropsky významných lokalit s vazbou na vodní prostředí zařazených v celé oblasti povodí Moravy je shrnut v tabulce. Přehledné zobrazení evropsky významných lokalit s vazbou na vody v oblasti povodí Moravy je na mapě na předchozích stránkách. Je zřejmé, že ve Zlínském kraji se nacházejí 3 z těchto oblastí a další 3 jsou v dosažitelné vzdálenosti. Základní data jsou uvedena společně dále.

2.6 Další zvláště chráněná území Ve ZK jsou také vyhlášena další zvláště chráněná území, a to ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Do rozsáhlých, resp. velkoplošných chráněných území v oblasti povodí Moravy patří čtyři chráněné krajinné oblasti (CHKO), přičemž Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je celou plochou v oblasti povodí Moravy, CHKO Bílé Karpaty, Beskydy a Jeseníky zasahují do oblasti povodí Moravy částečně, jejich další část je v případě Beskyd a Jeseníků v povodí Odry, část CHKO Bílé Karpaty je v povodí Váhu. Přehled chráněných území, zasahujících do oblasti včetně ZK, je uveden v v mapě v úvodu kapitoly s aktuální platností. V následujícím přehledu jsou uvedeny pro přehled a informaci i další oblasti – Přírodní parky. Dalších prvků a území je potom již velký počet (viz Kroměřížsko) a v této dokumentaci se detailně neuvádějí.

Enviros s.r.o.

40


Obrázek 16: Mapa ochrany přírody - Kroměřížsko

Evropsky významná lokalita Skalky představuje mokřadní biotopy v opuštěné pískovně s ukázkovým příkladem sukcese a výskytem chráněných a ohrožených druhů živočichů, především obojživelníků a vážek. Nachází v Hornomoravském úvalu v nivě říčky Rusavy mezi Pláňavským rybníkem a silnicí spojující obce Hulín a Záhlinice (po pravé straně silnice z Hulína do Záhnilic) v nadmořské výšce 192 až 195 m. Kód lokality: CZ0723423. Celková rozloha: 11,1350 ha. Přírodní park Hostýnské vrchy vyhlášen 29. 6. 1989 Vyhláškou ONV Kroměříž, kterou se zřizuje oblast klidu Hostýnské vrchy, přehlášeno nařízením OkÚ Kroměříž č. 3/95 ze dne 21. 4. 1995 o zřízení přírodního parku Hostýnské vrchy. Rozloha: cca 98 km2. Přírodní park - komplex Záhlinických rybníků, přilehlých luk a lužního lesa v lokalitách Filena a Zámeček u Hulína je i přes intenzívní chov ryb jedinečným územím na středním toku Moravy především ze zoologického a krajinářského hlediska. V rámci mokřadů České republiky byla tato oblast zařazena mezi mokřady mezinárodního významu. Z geografického hlediska je součástí Hornomoravského úvalu. Celková rozloha: cca 5 km2. Vyhlášení: Zřízen Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 2/1995 ze dne 12. 4. 1995 o zřízení přírodního parku Záhlinické rybníky. Důvod vyhlášení: spojením rybníků, luk a lužního lesa vznikl komplex s vysokou krajinářskou hodnotou, plnící významnou ekologickou funkci regionálního biocentra. Přírodní park Prakšická vrchovina představuje harmonicky utvářenou kulturní krajinu, jehož centrální a východní část zaujímají lesní společenstva, převážně typu dubohabřin, která jsou obklopena trvalými travními porosty a poli s remízy, křovinami, četnými starými sady, pastvinami a fragmenty teplomilných luk stepního charakteru. Krajinu dotváří drobné vodní toky a několik menších rybníků. Nachází se v jihozápadním cípu Vizovické vrchoviny mezi Uherským Hradištěm a Uherským

Enviros s.r.o.

41


Brodem, po pravém břehu řeky Olšavy. Území je obklopeno obcemi Vésky, Popovice, Podolí, Veletiny, Hradčovice, Lhotka, Drslavice, Prakšice, Pašovice, Částkov, Bílovice, Nedachlebice, Mistřice a Javorovec a je charakteristické svým typem osídlení. Celková rozloha 4 482,5 ha. Vyhlášení: Nařízení Okresního úřadu Uherské Hradiště 1/1999 ze dne 12. 5. 1999 o zřízení přírodního parku Prakšická vrchovina. Účel a poslání: Posláním přírodního parku je ochrana krajinného rázu na území se soustředěnými významnými estetickými a přírodními hodnotami. Přírodní park Chřiby byl vyhlášen 3. 4. 1991 vyhláškou ONV Kroměříž, kterou se zřizuje oblast klidu Chřiby, přehlášeno Nařízením OÚ Kroměříž č. 2/1996 ze dne 8. 11. 1996 o zřízení přírodního parku Chřiby. Rozloha na území okresu Kroměříž cca 6 300 ha. Rozšíření přírodního parku na území okresu Uherské Hradiště bylo provedeno Nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště č. 1/2000 ze dne 10. 4. 2000. Tímto nařízením došlo zároveň ke sloučení s již dříve vyhlášeným (r. 1993) Přírodním parkem Stříbrnické paseky, zřízeným pro ochranu jedinečného území s pasekářským osídlením a rozvolněnou zástavbou u Stříbnic. Ve stejném roce byl přírodní park vyhlášen i na území okresu Zlín (Nařízení OÚ Zlín č. 8/2000 ze dne 5. 12. 2000). Přírodní park Chřiby slouží k ochraně krajinného rázu na území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami.

CHKO Beskydy Základní údaje o CHKO Beskydy : Vyhlášení CHKO:

5. března 1973 výnosem MK ČSR č. j. 5373/1973

Rozloha:

116 000 ha (podle vyhlášky) - 119 696 ha(podle GIS)

Nadmořská výška:

350 m (Zubří) - 1323 m (Lysá hora)

Lesnatost:

71 %

Územní vymezení:

kraj Moravskoslezský a Zlínský (okres Nový Jičín, Frýdek- Místek a Vsetín)

Sídlo správy:

Rožnov pod Radhoštěm

Enviros s.r.o.

42


Obrázek 17: Mapa ochrany přírody – Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v členité hornatině Vnějších Západních Karpat, zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků tvořících hranici se Slovenskem. Zde na ni bezprostředně navazuje CHKO Kysuce. CHKO Beskydy je svou rozlohou největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 60 maloplošných zvláště chráněných území (7 národních přírodních rezervací, 29 přírodních rezervací a 24 přírodních památek), územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím (IBA) a s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. V neposlední řadě je i rekreační oblastí s nadregionálním významem.

Enviros s.r.o.

43


CHKO Bílé Karpaty Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty vyhlášená v roce 1980 se rozkládá na ploše téměř 750 km2 na východě České republiky na moravsko-slovenském pomezí. Nachází se v členité hornatině Vnějších Západních Karpat v délce asi 70 km s orientací severovýchod - jihozápad. Zaujímá téměř celé území Bílých Karpat a část Vizovické vrchoviny, pouze nepatrná část CHKO na jihozápadním okraji v okolí Strážnice již náleží k Dolnomoravskému úvalu. Význam celého území podtrhuje vyhlášení CHKO Biele Karpaty na slovenské straně v roce 1979, zařazení mezi evropské biosférické rezervace v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO (vyhlášeno dne 15. 4. 1996) a také udělení Evropského diplomu pro chráněná území v roce 2000. Podstatná část CHKO Bílé Karpaty byla zařazena mezi evropsky významné lokality v rámci soustavy Natura 2000.

Obrázek 18: Mapa ochrany přírody – Bílé Karpaty

Kladná vyjádření AOPK a Správy chráněných oblastí k POH ZK jsou v příloze v závěru tohoto hodnocení.

2.7 Další složky ŽP Další složky ŽP jako například zemědělský půdní fond (ZPF) nebo pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), geologie či geomorfologie nebudou v důsledku samotného POH ani jeho naplňování

Enviros s.r.o.

44


významněji ovlivňovány, protože POH takové výstupy nemá. Proto není třeba je podrobněji popisovat a vyhodnocovat.

2.8 Souhrnné vyhodnocení stavu dotčených složek životního prostředí Vyhodnocení složek životního prostředí ukazuje jednoznačně na největší problém s kvalitou ovzduší, které je ovšem znečišťováno z vnějšku, a dokonce z významné části dálkovými přenosy. Z toho důvodu je třeba klást na opatření ve vztahu k ovzduší největší význam. V tomto ohledu je nejvýznamnějším problémem otázka emisí prachu s povrchů skládek a vozovek u zařízení pro nakládání s odpady. Významným se může stát i zápach z nesprávně provozovaných zařízení ke zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Druhou nejvýznamnější složkou ovlivnitelnou i ovlivňující odpadové hospodářství je voda. Voda může být odpady nebo jejich dalšími produkty znečištěna, a to jak povrchová, tak podzemní. Zkušenost nejen z roku 1997 nás pak učí, že voda umí velmi významně zasáhnout i do odpadového hospodářství za zvýšených stavů a povodní. Znamená to, že všechny projekty musí být pečlivě hodnoceny jak z pohledu možných vlivů na vodu (odpadní vody, úkapy a havarijní úniky, dopravní nehody…), tak z pohledu ochrany před povodněmi. Dalším negativním vlivem v ŽP jsou hluk a vibrace. Každý projekt je třeba zkoumat z hlediska hlukových zátěží a vibrací samotného zařízení (např. kompresory, drtiče) a také z hlediska dopravy. Doprava se může podílet jak tvorbou emisí, tak tvorbou hluku a vibrací. U některých projektů mohou existovat ještě další zvláštní vlivy. V úvahu je třeba brát také možné staré zátěže, kterých je v kraji ještě značné množství, nejsou však bezprostředně součástí POH. Neměly by se již objevovat divoké skládky a obce by samy měly na čistotu na svém území dbát. Zlínský kraj má na svém území řadu chráněných velko- i maloplošných chráněných území, do kterých je již apriorně zapovězeno umisťovat jakékoli projekty, avšak může dojít k dopravní nehodě při průjezdu chráněným územím (zejména Beskydy nebo PHO vodních zdrojů). Nekvalitní ovzduší samozřejmě má sekundárně negativní vliv na lesy, viz poslední mapa v této kapitole.

2.9 Prognóza stavu bez provedení Koncepce POH ZK je základním koncepčním dokumentem, jehož účelem je řídit a usměrňovat odpadové hospodářství ve vytčeném období. Podstatou POH je stanovit příslušné koncepční přístupy pro nakládání s odpady, určit trendy a směřování odpadového hospodářství na úrovni kraje a stanovit metody a postupy, jak dosáhnout vytčených cílů. Dále pak určuje základní směry v konkrétním nakládání s odpady, strukturovaně podle jednotlivých skupin odpadů, s ohledem na specifika jednotlivých druhů odpadů a způsoby jejich vzniku. POH se rovněž dotýká řešení zátěží z minulých období (staré zátěže, černé skládky, odpady s obsahem PCB, řešení brownfieldů). V případě nerealizace POH ZK by došlo k negativnímu ovlivnění současného stavu v odpadovém hospodářství kraje. Tento negativní vývoj by byl určován v zásadě ve dvou rovinách, přičemž obě by

Enviros s.r.o.

45


měly za následek možné negativní ovlivnění jednotlivých oblastí životního kraje, popř. přilehlých oblastí jiných krajů, tak, jak bylo charakterizováno v předchozí části této kapitoly.

1. Rovina řídicí, koncepční a normativní: Neexistence koncepce na tomto úseku by znamenala možný nástup negativních trendů v nakládání s odpady, vyplývajících zejména z nemožnosti prosazování požadované koncepce nakládání s odpady vytýčené na celostátní úrovni (zejména POH ČR, Program předcházení vzniku odpadů), ale i na úrovni EU. Neexistence POH ZK by se projevila rovněž jako chybějící článek ve struktuře strategických dokumentů kraje (viz schema), který má zajistit funkci neopominutelného prvku řízení příslušného územního celku. V této oblasti by pak bylo lze očekávat zejména tyto negativní vlivy: • absence jednoho ze základních článků ochrany životního prostředí; • absence nástrojů pro řídicí, metodickou a informační činnost v oblasti OH; • absence zpětné vazby pro možnost vyhodnocení trendů v OH kraje; • absence možnosti využití preventivních nástrojů ochrany přírody a krajiny ve vztahu k odpadovému hospodářství včetně realizace environmentální výchovy osvěty a vzdělávání v oblasti odpadů; • nemožnost podpory hierarchie nakládání s odpady vyplývající ze zákona o odpadech a z toho vyplývající možnost zvýšení užívání nevyhovujících způsobů nakládání s odpadem; • nemožnost specifického přístupu k nakládání vybranými skupinami odpadů; • nemožnost podpory (včetně ekonomických nástrojů )realizace odpovídajících zařízení pro nakládání s odpady. 2. Přímé dopady do jednotlivých oblastí životního prostředí: Při neprovedení jednotlivých cílů, zásad a k nim definovaným opatřením se mohou projevit přímé negativní dopady v jednotlivých oblastech životního prostředí tak, jak byly charakterizovány výše. Jako příklady lze obecně uvést: • negativní ovlivnění imisního stavu ovzduší v důsledku používání takových metod nakládání s odpady, které mají za následek zvýšené emise škodlivin do ovzduší; • negativní ovlivnění ovzduší v oblasti skleníkových plynů (např. v důsledku nesprávné manipulace s odpady uvolňujícími skleníkové plyny; • negativní vlivy na oblast vod (povrchové toky, nádrže) v důsledku nesprávného nakládání zejména s nebezpečnými odpady, např. vytváření černých skládek, neřízené zbavování se odpadů formou jejich svévolného odkládání v terénu; • negativní důsledky na horninové podloží, podzemní vody, vodní zdroje, zdroje léčivých vod; • negativní důsledky pro krajinu a krajinný ráz, biotopy fauny i flóry, znečišťování ZPF a PUPFL; Enviros s.r.o.

46


• negativní vlivy z výše uvedených důvodů a z důvodů realizace nevhodných zařízení pro nakládání s odpady na části území chráněné podle zákona o ochrany přírody a krajiny (velkoplošná i maloplošná chráněná území a přírodní památky, významné krajinné prvky vyhlášené i ze zákona, území NATURA 2000 apod.); • možný negativní dopad na paleontologické památky (zavážení odpadem), popř. i archeologické památky (např. formou budování nevhodných skládek odpadů) • zhoršená úroveň stavu krajiny a tím i zhoršené možnosti pro její efektivní využívání pro uspokojování mimoprodukčních potřeb člověka (CHKO, přírodní parky, rekreační oblasti apod.); • negativní vlivy na hlukovou zátěž venkovních i vnitřních chráněných prostor v důsledku neregulovaného používání méně vhodných logistických metod nakládání s odpady; • ztížené řešení starých ekologických zátěží a vytváření nových; • rizika pro zdraví obyvatelstva v důsledku většiny výše uvedených faktorů; • zvýšené nároky na čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů v důsledku nemožnosti nebo ztížené možnosti řešení využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechodu na oběhové hospodářství včetně nebezpečných odpadů a dalších zvlášť sledovaných skupin odpadů. Shrnuto ve zkratce: Jestliže by nebyl POH schválen a proveden, dostane se především kraj mimo zákon, protože vypracování je stanoveno Usnesením vlády ČR a Zákonem o odpadech. Kraj nebude moci schválit obecně závaznou vyhlášku a řada zde navržených opatření se stane právně nezávaznými a nevymahatelnými. Zhorší se podmínky pro čerpání dotací z vládních i evropských zdrojů. Dílčí projekty však budou nadále podléhat procedurám hodnocení v procesu projektové EIA podle §4 a násl. zákona 100/2001 Sb. Navržená opatření z tohoto POH se budou obtížněji prosazovat a bude záležet jen a jen na odbornosti a schopnostech personálu ve státním aparátu, jak si s problémy na svém území poradí. POH ZK by se tak stal pro ně pouhým metodickým vodítkem.

Enviros s.r.o.

47


3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Základním východiskem pro řešení dané problematiky jsou priority, principy a charakter postupů, dané POH ČR, zejména pak vyjádřené ve formě strategických cílů, zásad pro nakládání s příslušnými druhy odpadů, včetně zásad pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady a dalších aspektů souvisejících s nakládáním s odpady; tak, jak to bylo vyhlášeno nařízením vlády č. 352/2014 ze dne 22. prosince 2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024. Vyšší dokumenty evropského charakteru jsou zapracovány do POH ČR a tedy respektovány postupem shora. POH ZK vychází ze zásady uplatňování požadavku na maximální míru respektování hierarchie způsobů nakládání s odpady tak, jak je to uvedeno v § 9a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Při formulaci cílů a opatření, uvedených v POH ZK, je uplatňován Program předcházení vzniku odpadů, který je součástí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Konkrétní postupy, které jsou předmětem řešení POH ZK, vycházejí z vyhodnocení stavu životního prostředí po jednotlivých složkách ve vztahu k účinkům odpadového hospodářství ZK, a to zejména: a) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, b) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů, c) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady podle písmene b) na území kraje včetně posouzení dopravy, kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti, d) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. Vyhodnocení bylo provedeno z dostupných databázových zdrojů týkajících se odpadového hospodářství na území Zlínského kraje pomocí metodiky zohledňující strukturu databáze popsanou v dokumentu „Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů odpadového hospodářství“, se zohledněním specifik produkce odpadů původci, kteří nesplňují povinnost pro podání hlášení vzhledem k nedosažení prahového množství stanoveného ohlašovacím limitem produkovaného odpadu stanoveného zákonem do celkové produkce odpadů. Pro komplexní analýzu a vyhodnocení stavu odpadového hospodářství byly rovněž využity další datové zdroje (Českého statistického úřadu,

Enviros s.r.o.

48


RISY Ministerstva pro místní rozvoj, koncepčních dokumentů Portálu ZK, ÚAP a dalších) včetně vlastního sběru dat a informací. Údaje o stavu odpadového hospodářství na území ZK, jeho dosavadním vývoji a trendech se staly základem pro formulaci závazné části POH. V závazné části jsou formulovány základní principy pro nakládání s odpady ve Zlínském kraji s důrazem na dodržování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Cíle, zásady a opatření zpracované v POH ZK jsou navrženy tak, aby podporovaly hierarchii nakládání s odpady definovanou zákonem o odpadech a stanovily dlouhodobou strategii rozvoje odpadového hospodářství ZK.

Enviros s.r.o.

49


4 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 4.1 Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny POH Zlínského kraje zahrnuje celé území kraje, jehož východní hranice je současně státní hranicí se Slovenskou republikou. S ohledem na charakter hranice a terénu se významný příhraniční vliv nepředpokládá. V následující tabulce jsou uvedeny správní obvody s rozšířenou působností (ORP) na území Zlínského kraje. Kraj zahrnuje celkem 307 obcí, z toho 30 obcí má status města a 6 městysů. Tabulka 7: Správní obvody obcí s rozšířenou působností na území Zlínského kraje k 31.12.2013

Kód ORP

Obec s působností

rozšířenou

Počet obyvatel celkem

Rozloha v km2

Počet obcí celkem

z toho měst

1520

Bystřice pod Hostýnem

15 667

164,0

14

1

1538

Holešov

21 512

132,6

19

1

1546

Kroměříž

69 503

499,0

46

5

1422

Luhačovice

18 877

178,4

15

2

1431

Otrokovice

34 655

111,7

10

2

2038


35 356

239,0

9

2

1601

Uherské Hradiště

90 307

517,8

48

5

1619

Uherský Brod

52 822

473,4

30

2

1449

Valašské Klobouky

23 535

258,8

20

2

2046

Valašské Meziříčí

41 727

229,7

18

2

Enviros s.r.o.

50


1457

Vizovice

16 830

146,0

16

2

2054

Vsetín

66 485

662,2

32

2

1465

Zlín

99 013

350,4

30

2

Zlínský kraj celkem

586 299

3 963

307

30

Zdroj: ČSÚ 2015 V současné době je v kraji 25 obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně) a z nich 14 obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně). V obecné poloze mohou být hodnocenou Koncepcí ovlivněny (i kladně) také sousední nebo další kraje, ve kterých se nacházejí zařízení určená ke zneškodnění odpadů předávaných ze ZK. Z hlavních je možno uvést jako příklady spalovnu nebezpečných odpadů SPOVO v Ostravě a spalovnu komunálního odpadu SAKO Brno. K dalším patří také zařízení na zpracování elektroodpadu nebo pneumatik.

4.2 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Zlínský kraj je jednak významným průmyslovým regionem ČR, jednak současně oblastí s významnými oblastmi ochrany přírody. Tato souvztažnost může dávat za vznik problémovým situacím v místě střetů zájmu, například při lokalizaci nových zařízení na zpracování odpadů. Pokud by k takovému střetu zájmů došlo, musí být řešen v procesu projektové EIA, resp. již v prvotním územním řízení. V současné době nejsou navrženy žádné projekty, které by byly v takovémto konfliktu. Ochrana ovzduší je jedním z hlavních bodů péče o ŽP ZK. Jedním z hlavních problémových ukazatelů v ochraně ovzduší se vztahem k odpadům je koncentrace benzo(a)pyrenu. Příčinou vnosu benzo(a)pyrenu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků (PAH), jejichž je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště (spalování uhlí a domácího odpadu, zejména plastů). Z mobilních zdrojů jsou to zejména vznětové motory spalující naftu. Přírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu může být s výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulová. Benzo(a)pyren může sloužit jako indikátor urbanizace území. Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu BaP: Průměrná roční koncentrace 1 ng/m3 Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 1 ng/m3 v ZK: neuvedena

Enviros s.r.o.

51


Dalším obdobným parametrem jsou souhrnné koncentrace oxidů dusíku v přepočtu na NO2. Ten vzniká při vyšších teplotách spalování, zejména v plameni plynových hořáků a ve spalovacích motorech. V modernějších diesel motorech se k jeho snížení užívá aditiva na bázi močoviny. Více než 90% z celkových oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je emitováno ve formě NO. NO2 vzniká relativně rychle reakcí NO s přízemním ozonem nebo s radikály typu HO2, popř. RO2. Řadou chemických reakcí se část NOx přemění na HNO3/NO3-, které jsou z atmosféry odstraňovány atmosférickou depozicí ( jak suchou, tak mokrou). Pozornost je věnována NO2 z důvodu jeho negativního vlivu na lidské zdraví, zejména při vzniku astmatu. Hraje také klíčovou roli při tvorbě fotochemických oxidantů. Běžně vznikají emise NOx převážně z antropogenních spalovacích procesů, kde NO vzniká reakcí mezi dusíkem a kyslíkem ve spalovaném vzduchu a částečně i oxidací dusíku z paliva. Hlavní antropogenní zdroje představuje především silniční doprava (významný podíl má ovšem i doprava letecká a vodní) a dále spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Méně než 10 % celkových emisí NOx vzniká ze spalování přímo ve formě NO2. Pro škodlivinu NO2 je stanovený následující imisní limit: Průměrná roční koncentrace 40 μg/m3 Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 40 μg/m3: neuvedena Dalším významným parametrem je prašnost. Velikost frakcí je dána především původem, mneší frakce jsou většinou z dopravy, větší z průmyslu a těžby nerostů nebo větrné eroze, často např. na skládkách nebo staveništích. Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo do atmosféry, ať již z přírodních nebo z antropogenních zdrojů. Sekundární částice jsou převážně antropogenního původu a vznikají oxidací a následnými reakcemi plynných sloučenin v atmosféře. Stejně jako v celé Evropě i v ČR tvoří většinu emise z antropogenní činnosti. Mezi hlavní antropogenní zdroje lze řadit dopravu, elektrárny, spalovací zdroje (průmyslové i domácí), fugitivní emise z průmyslu, nakládání a vykládání zboží, báňskou činnost a stavební práce. V severních místech ZK se projevuje vliv průmyslových činností Ostarvska a přenos z Polska. Z důvodu různorodosti emisních zdrojů mají suspendované částice různé chemické složení a různou velikost. Suspendované částice PM10 vykazují významné zdravotní důsledky, které se projevují již při velmi nízkých koncentracích bez zřejmé spodní hranice bezpečné koncentrace. V poslední době se ukazuje, že nejzávažnější zdravotní dopady (včetně zvýšené úmrtnosti) mají částice menších frakcí PM2,5, popř. PM1, které se při vdechnutí dostávají do spodních částí dýchací soustavy. Rekapitulace relevantních imisních limitů pro škodlivinu PM10: Průměrná roční koncentrace 40 μg/m3 Plocha [km2] s hodnotami nad imisní limit 40 μg/m3: neuvedena Rozložení míst s překročením celkových limitů je zaznamenáno na mapě v kapitole 2.

4.3 Odpady Odpadové hospodářství kraje je v současné době velmi extenzivní a významný podíl odpadů se z kraje vyváží ven, ke zpracování nebo uložení v jiných krajích. Analytická část POH obsahuje řadu tabulek a

Enviros s.r.o.

52


grafů z let 2009 až 2013, které o tom výmluvně vypovídají na str. 24-123. To je samozřejmě spojeno jednak s vysokou dopravní náročností jak finančně, tak emisně. Krom toho přichází kraj o hodnoty, které pak musí zaplatit při nákupu surovin a energií a je tedy možno říci, že při započtení poplatků za odstranění odpadů v jiných krajích je celková bilance kraje v odpadovém hospodářství ekonomicky záporná. Do budoucna bude třeba tento stav změnit, protože ostatní kraje si budou šetřit své vlastní skládkové objemy pro sebe, navíc povolování nových skládek je již dnes téměř nemožné. Je tedy třeba významně zasáhnout do celého systému nakládání s odpady, rozšířit existující spektrum a kapacity zařízení k odstranění odpadů tak, aby se ekonomická i materiální stránka tohoto odvětví vyrovnaly a kraj dosáhl určité soběstačnosti či nezávislosti. Samotná skládková bilance je pro jednotlivé oblasti kraje již dnes dost napjatá a volné kapacity použitelné ještě v budoucnosti rychle ubývají. Mimo kraj končí asi 20 % produkce určené pro skládky. Vývoj celkové produkce odpadů ve ZK v období 2009 – 2013 ukazuje následující tabulka Tabulka 8 Celková produkce všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů ve ZK v letech 2009 – 2013 Produkce \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Celková produkce odpadů [t]

974 881

1 086 472

1 556 371

1 294 159

1 332 856

Produkce odpadů na obyvatele [kg]

1 649

1 840

2 642

2 202

2 273

Celková produkce ostatních odpadů [t]

903 354

1 006 166

1 483 289

1 243 897

1 249 666

Podíl ostatních odpadů na produkci [%]

92,7

92,6

95,3

96,1

93,8

Produkce ostatních obyvatele [kg]

odpadů

1 528

1 704

2 518

2 117

2 131


nebezpečných

71 527

80 306

73 083

50 263

83 190

Podíl nebezpečných produkci [%]

odpadů

7,3

7,4

4,7

3,9

6,2

121

136

124

86

142

na

na

Produkce nebezpečných odpadů na obyvatele [kg]

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013

Enviros s.r.o.

53


Tabulka 9 Celková produkce všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů v ORP ZK v 2013

s Počet

Obec rozšířenou působností

Produkce odpadu

obyvatel celkem

celkem odpadu [t]

% z ZK

OO [t]

% z ZK

NO [t]

% z ZK

15 716

25 377

2,00

25 099

2,12

278

0,32

Holešov

21 499

31 719

2,50

30 338

2,57

1 382

1,58

Kroměříž

69 780

142 894

11,25

105 500

8,92

37 394

42,69

Luhačovice

18 996

16 409

1,29

15 930

1,35

479

0,55

Otrokovice

34 721

168 113

13,24

163 245

13,81

4 868

5,56

35 366

37 954

2,99

35 595

3,01

2 358

2,69

Uherské Hradiště

90 411

323 285

25,45

307 065

25,97

16 220

18,52

Uherský Brod

53 083

66 114

5,21

63 283

5,35

2 831

3,23

Valašské Klobouky

23 600

24 228

1,91

23 499

1,99

730

0,83


41 843

93 606

7,37

83 497

7,06

10 109

11,54

Vizovice

16 802

26 330

2,07

23 795

2,01

2 536

2,89

Vsetín

66 665

117 094

9,22

113 923

9,63

3 171

3,62

Zlín

99 211

196 910

15,50

191 670

16,21

5 240

5,98

Bystřice Hostýnem

Rožnov Radhoštěm

pod

pod


Enviros s.r.o.

54


Tabulka 10 Produkce nebezpečných odpadů podle skupin Katalogu odpadů seřazených sestupně podle množství produkce v roce 2013 Sku pina

Název

Množství [t]

% z ZK

17

Stavební a demoliční kontaminovaných míst)

34 697

39,61

16

Odpady v tomto katalogu jinak neurčené

9 354

10,68

10

Odpady z tepelných procesů

6 882

7,86

19

Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a 6 293 z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely

7,18

13

Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů 5 723 uvedených ve skupinách 05, 12 a 19)

6,53

20

Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného 4 711 sběru

5,66

12

Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a 4 110 plastů

4,69

07

Odpady z organických chemických procesů

3 487

3,98

15

Odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a 3 121 ochranné oděvy jinak neurčené

3,56

05

Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 3 010 zpracování uhlí

3,44

08

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot 2 151 (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev

2,46

18

Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče a / nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadu ze stravovacích 1 534 zařízení, které se zdravotnictvím bezprostředně nesouvisí)

1,75

odpady

(včetně

vytěžené

zeminy

z


Enviros s.r.o.

55


Z pohledu nakládání s odpady podíl využitých resp. materiálově využitých odpadů ve ZK vůči celkové produkci odpadů v celém hodnoceném období (2009 – 2013) kolísal a měnil se ze 44,6 % v roce 2009 až na 60,7 % v roce 2011, a pak poklesl na 53,7 % v roce 2013. Jedná se o odpady využité přímo v zařízení ve Zlínském kraji. Vzhledem k tomu, že část odpadů je předávána mimo Zlínský kraj k materiálovému využití (např. kaly z čistíren odpadních vod do kompostáren v Olomouckém kraji, odpady dřeva do společnosti KRONOSPAN Jihlava apod.), je předpoklad, že je míra materiálového využití ve skutečnosti vyšší. Od roku 2011 nadále patří mezi nejčastější způsoby využití odpadů terénní úpravy (takto využívány jsou stavební a demoliční odpady), recyklace a znovuzískání ostatních anorganických materiálů (rovněž se týká zejména odpadů ze stavební činnosti).

4.3.1

Vývoj celkové produkce odpadů ve ZK

Tabulka 11 Celková produkce všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů ve ZK v letech 20092013 Produkce \ rok

2009

2010

2011

2012

2013


974 881

1 086 472

1 556 371

1 294 159

1 332 856

Produkce odpadů na obyvatele 1 649 [kg]

1 840

2 642

2 202

2 273


903 354

1 006 166

1 483 289

1 243 897

1 249 666

92,7

92,6

95,3

96,1

93,8

Produkce ostatních odpadů na 1 528 obyvatele [kg]

1 704

2 518

2 117

2 131

Celková produkce nebezpečných 71 527 odpadů [t]

80 306

73 083

50 263

83 190

Podíl nebezpečných odpadů na 7,3 produkci [ %]

7,4

4,7

3,9

6,2

Produkce nebezpečných odpadů 121 na obyvatele [kg]

136

124

86

142

Podíl ostatních produkci [ %]

Enviros s.r.o.

ostatních

odpadů

na

56


Graf 1 Celková produkce ostatních a nebezpečných odpadů ve ZK v období 2009 - 2013 (t) Celková produkce odpadů v ZK v letech 2009-2013 [t] 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 Nebezpečné odpady

1 000 000 800 000

Ostatní odpady

600 000

Celkem

400 000 200 000 0 2009

2010

2011

2012

2013

V posledních pěti letech 2009-2013 vzrostla celková produkce odpadů ve ZK od cca 974,8 tis. tun v roce 2009 až na 1,556 mil. tun v roce 2011 a po poklesu v roce 2012 se ustálila na 1,249 mil. tun v roce 2013, což bylo způsobeno velkým nárůstem stavebních odpadů z cca 360 tis. tun v roce 2009 až na 705 tis. tun v roce 2013. Celková produkce odpadů na obyvatele se pohybovala od 1 649 kg v roce 2009 až na 2 273 kg v roce 2013. Kolísání produkce odpadů je zapříčiněno především výkyvy v produkci odpadů ze stavební činnosti, jež je odvětví produkující největší množství odpadů. Souběžný trend jako celková produkce odpadů má i celková produkce odpadů kategorie ostatní. Produkce ostatních odpadů v roce 2013 dosahuje 1,249 mil. tun a oproti roku 2009 vzrostla o cca 346 tis. tun, rostla v předcházejících letech 2010 až 2011 a klesla v letech 2012 a stagnovala 2013 důsledku poklesu stavební činnosti. Produkce odpadů v jednotlivých ORP ve ZK je uvedena v Tabulka 12, odkud je vidět, že mezi největší producenty odpadu náleží ORP Uherské Hradiště (323 285 t), následované ORP Zlín (196 910 t), ORP Otrokovice (168 113 t), ORP Kroměříž (160 997 t), ORP Vsetín (160 183 t). V ostatních ORP vzniká nižší množství odpadu než 100 000 tun. Tabulka 12 Celková produkce všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů v ORP ZK v 2013 Počet Obec s rozšířenou obyvatel působností celkem

Produkce odpadu celkem odpadu [t]

% z ZK

OO [t]

% z ZK

NO [t]

% z ZK

15 716

25 377

2,00

25 099

2,12

278

0,32

Holešov

21 499

31 719

2,50

30 338

2,57

1 382

1,58

Kroměříž

69 780

142 894

11,25

105 500

8,92

37 394

42,69

Bystřice Hostýnem

Enviros s.r.o.

pod

57


Luhačovice

18 996

16 409

1,29

15 930

1,35

479

0,55

Otrokovice

34 721

168 113

13,24

163 245

13,81

4 868

5,56

35 366

37 954

2,99

35 595

3,01

2 358

2,69

Uherské Hradiště

90 411

323 285

25,45

307 065

25,97

16 220

18,52

Uherský Brod

53 083

66 114

5,21

63 283

5,35

2 831

3,23

Valašské Klobouky

23 600

24 228

1,91

23 499

1,99

730

0,83


41 843

93 606

7,37

83 497

7,06

10 109

11,54

Vizovice

16 802

26 330

2,07

23 795

2,01

2 536

2,89

Vsetín

66 665

117 094

9,22

113 923

9,63

3 171

3,62

Zlín

99 211

196 910

15,50

191 670

16,21

5 240

5,98

Rožnov Radhoštěm

pod

Dále je připraven přehled o dosavadní produkci odpadů seřazený podle velikosti produkce: Tabulka 13 Produkce ostatního odpadu ve ZK podle skupin Katalogu odpadů seřazených sestupně podle množství produkce v roce 2013 Množství % z ZK [t]

Skupina Název

17


670 769

56,73

20

Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru 250 466

21,18

10


93 937

7,94

19

Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 48 387

4,09

12

Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů 44 923

3,80

15

Odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené 30 558

2,58

Enviros s.r.o.

odpady

(včetně

vytěžené

zeminy

z

58


16


17 442

1,48

02

Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví, myslivosti a z výroby a zpracování potravin 10 920

0,92

07


9 746

0,82

03

Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky 2 444

0,21

04

Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu

0,10

18

Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče a / nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadu ze stravovacích zařízení, které se zdravotnictvím bezprostředně nesouvisí) 610

1 169

0,05

Z tabulky je evidentní, že nejvýznamnější produkci má na svědomí stavební činnost a na druhém místě s méně než poloviční produkcí jsou komunální odpady. Jejich celkové množství za kraj odpovídá zhruba kapacitě spalovny v Praze nebo v Brně. Z pohledu množství produkce ostatního odpadu podle skupin v Katalogu odpadu, nejvíce odpadu vzniklo v roce 2013 ve skupině 17 „Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)“ (57 %), následováno skupinou 20 „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru“ (21 %) a skupinou 10 „Odpady z tepelných procesů“ (8 %), skupinou 19 „Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely“ (4 %), viz Tabulka 13, kde jsou uvedeny skupiny odpadů, kde produkce odpadů byla v roce 2013 vyšší než 610 tun. Z pohledu nakládání s odpady podíl využitých resp. materiálově využitých odpadů ve ZK vůči celkové produkci odpadů v celém hodnoceném období (2009–2013) kolísal a měnil se z 44,6 % v roce 2009 až na 60,7 % v roce 2011, a pak poklesl na 53,7 % v roce 2013. Od roku 2011 nadále patří mezi nejčastější způsoby využití odpadů jejich aplikace pro terénní úpravy (takto využívány jsou především stavební a demoliční odpady), recyklace a znovuzískání ostatních anorganických materiálů.

Enviros s.r.o.

59


Tabulka 14 Využívání a odstraňování všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů ve Zlínském kraji v letech 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013


974 881 1 086 4721 556 371 1 294 159 1 332 856

Materiálové využití Celkem materiálové využití [t]

434 848 454 954 944 097 561 672 715 646

Podíl materiálového využití na produkci [ %]

44,6

41,9

60,7

43,4

53,7

Materiálové využití [kg/obyv.]

736

771

1 603

956

1 221

Materiálové využití OO [t]

431 143 448 405 938 234 555 204 707 139

Podíl materiálového využití OO na produkci [ %]44,2

41,3

60,3

42,9

53,1

Materiálové využití NO [t]

6 549

5 864

6 468

8 507

1,4

0,6

1,2

1,2

3 705

Podíl materiálového využití NO na produkci [ %] 0,9 Energetické využití Celkem energetické využití [t]

3 035

2 448

2 728

1 461

2 468

Podíl energetického využití na produkci [ %]

0,3

0,2

0,2

0,1

0,2

Energetické využití [kg/obyv.]

5

4

5

2

4

Energetické využití OO [t]

2 481

2 210

2 443

1 176

2 172

Podíl energetického využití OO na produkci [ %] 0,3

0,2

0,2

0,1

0,2

Energetické využití NO [t]

554

238

284

284

296

Podíl energetického využití NO na produkci [ %] 0,8

0,3

0,4

0,6

0,4

Odstranění skládkováním Celkem skládkování [t]

181 347 172 256 166 617 160 707 156 483

Podíl skládkování na produkci [ %]

18,6

15,9

10,7

12,4

11,7

Skládkování [kg/obyv.]

307

292

283

273

267

Skládkování OO [t]

181 071 171 913 166 405 160 416 156 038

Podíl skládkování OO na produkci [ %]

20,0

17,1

11,2

12,9

12,5

Skládkování NO [t]

276

343

212

291

445

Enviros s.r.o.

60


Podíl skládkování NO na produkci [ %]

0,4

0,4

0,3

0,6

0,5

Odstranění spalováním Celkem spalování [t]

11 332 10 513

11 724

13 474

12 982

Podíl spalování na produkci [ %]

1,2

1,0

0,8

1,0

1,0

Spalování [kg/obyv.]

19

18

20

23

22

Spalování OO [t]

348

432

601

603

1 021

Podíl spalování OO na produkci [ %]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1

Spalování NO [t]

10 984 10 081

11 123

12 871

11 961

Podíl spalování NO na produkci [ %]

15,4

15,2

25,6

14,4

12,6

Kompostování Celkem kompostování [t]

19 148 23 493

24 141

39 335

40 719

Podíl kompostování na produkci [ %]

2,0

2,2

1,6

3,0

3,1

Kompostování [kg/obyv.]

32

40

41

67

69

4.3.2

Složka Komunální odpad

Produkce KO v posuzovaném období kolísala, ale v roce významně 2013 klesla. Produkce KO se ve ZK vůči roku 2009 snížila z 507 kg na obyvatele až na 488 kg na obyvatele v roce 2013. V následujících letech lze vzhledem k prognóze POH ČR 2015 – 2024 očekávat pokračující stagnaci produkce KO jako celku. Produkci a nakládání s komunálními odpady shrnuje následující Tabulka 15. Tabulka 15 Produkce a nakládání s KO v letech 2009 – 2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

264 283

268 452

263 524

273 795

243 065

Produkce [%]

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

Produkce [kg/obyv.]

226

230

226

234

208

Materiálové využití [t]

27 300

46 409

57 561

48 516

33 632

Enviros s.r.o.

61


Podíl materiálového využití [%] 10,3%

17,3%

21,8%

17,7%

13,8%


23

40

49

42

29

Energetické využití [t]

899

1 052

1 348

831

1 145

Podíl energetického využití [%]

0,3%

0,4%

0,5%

0,3%

0,5%


1,5

1,8

2,3

1,4

2,0

Skládkování [t]

158 284

149 832

144 658

138 897

135 690

Podíl skládkování [%]

59,9%

55,8%

54,9%

50,7%

55,8%


135

128

124

119

116

Spalování [t]

1 055

1 401

1 100

837

809

Podíl spalování [%]

0,4%

0,5%

0,4%

0,3%

0,3%


1,8

2,4

1,9

1,4

1,4

Kompostování [t]

8 473

10 517

11 261

12 857

16 842

Podíl kompostování [%]

3,2%

3,9%

4,3%

4,7%

6,9%


7

9

10

11

14

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Součet produkce KO v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 286 141 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 60 479 tun od původců mimo Zlínský kraj, tedy celkové množství KO, s nimiž bylo nakládáno na území ZK v roce 2013, činilo 346 620 tun. Mimo Zlínský kraj bylo předáno celkem 113 755 tun KO. Největšími původci KO jsou města ZK. V roce 2013 vyprodukovalo statutární město Zlín 28 401 t, město Kroměříž 9 748 t, Uherské Hradiště 9 405 t, Valašské Meziříčí 8 371 t, Uherský Brod 6 891 t, Otrokovice 6 672 t a Rožnov pod Radhoštěm 6 594 t. Celkem bylo na území těchto sídel vyprodukováno 26,6 % z celkového množství KO. V následující tabulce je uvedeno množství produkce a nakládání s KO v jednotlivých ORP.

Enviros s.r.o.

62


Tabulka 16 Produkce a nakládání s komunálním odpadem v ORP v roce 2013

produkce [t]

produ kce [kg/o byv.]

materiá lové využití [t]

energet ické využití [t]

skládko vání [t]

spalová ní [t]

kompos tování [t]

Bystřice pod 15 716 Hostýnem

8 008

510

720

0

10 667

0

2 296

Holešov

21 499

12 313

573

316

0

0

0

1 561

Kroměříž

69 780

27 927

400

1 769

0

20 836

0

1 709

Luhačovice

18 996

7 643

402

236

0

6 036

0

1 500

Otrokovice

34 721

16 781

483

7 145

0

27 558

0

2 291

Rožnov pod 35 366 Radhoštěm

13 842

391

972

0

0

0

0

Uherské Hradiště

90 411

41 474

459

9 810

1 066

0

0

7 165

Uherský Brod

53 083

21 021

396

2 619

0

23 690

0

0

Valašské Klobouky

23 600

6 225

264

3

0

5 666

0

0


41 843

15 045

360

3 697

0

0

3

0

Vizovice

16 802

6 326

376

1

0

4 581

0

0

Vsetín

66 665

17 736

266

3 967

0

0

0

0

Zlín

99 211

48 724

491

2 375

0

34 217

129

318

33 632

1 066

133 252

133

16 842

Obec s Počet rozšířenou obyvatel působností celkem

Celkem

243 065

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Nakládání s KO bylo v posledním období definováno mírným poklesem skládkování a kolísáním materiálového využití KO, které rostlo z 12,9% v roce 2009 až na 25% v roce 2011, kdy začal jeho

Enviros s.r.o.

63


pokles až na 18,3 % v roce 2013. Pozitivní je růst kompostování týkající se zejména nakládání s BRKO. Zatímco trend omezení skládkování související s klesající produkcí KO v roce 2013 se podařilo udržet v období let 2011–2013, energetické využití KO zůstalo na velmi nízké úrovni kolísající kolem 0,4%. Graf 2 Vstupní toky produkce KO do zpracování ve ZK a způsoby nakládání s KO v roce 2013

Za účelem podrobné analýzy produkce a nakládání s odpady ZK byly podle POH ČR určeny zájmové toky definované jako součty jednotlivých odpadových druhů podle katalogu a to v následující struktuře: Odpady celkem Komunální odpady Směsný komunální odpad Biologicky rozložitelné komunální odpady Biologicky rozložitelné odpady Materiálově využitelné složky komunálního odpadu Papír z tříděného sběru Plast z tříděného sběru Sklo z tříděného sběru Kovy z tříděného sběru Obalové odpady Výrobky s ukončenou životností Elektrická a elektronická zařízení Baterie a akumulátory Vozidla s ukončenou životností (autovraky) Pneumatiky

Enviros s.r.o.

64


Stavební a demoliční odpady Vybrané odpady (podle části IV zákona) Odpady obsahující PCB Odpadní oleje Kaly z čistíren odpadních vod Odpady z azbestu Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Výběr posuzovaných odpadových toků byl dán jednak požadavkem zadavatele, strukturou POH ČR a Metodikou matematického vyjádření výpočtu Soustavy indikátorů OH v souladu s vyhláškou č. 383/2001 sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

4.3.3

Produkce nebezpečných odpadů

V letech 2009 – 2013 produkce klesala a představuje poměrně malý objem z celkové produkce všech odpadů, menší než 6,2 %. Z pohledu množství produkce nebezpečného odpadu podle skupin v Katalogu odpadů, nejvíce odpadu vzniklo v roce 2013 ve skupině 17 „Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)“ (40 %) podobně jako u ostatních odpadů, následováno skupinou 16 „Odpady v tomto katalogu jinak neurčené (např. autovraky, baterie a akumulátory, odpadní vody apod.)“ (11 %) a skupinou 10 „Odpady z tepelných procesů (např. odpady z pyrometalurgie hliníku, odpady ze slévání železných odlitků pod)“ (8 %), viz Tabulka 17 Na rozdíl od ostatních odpadů činí množství nebezpečných odpadů ve skupině 20 (Komunální odpady) pouze 5,38 % z celkové produkce nebezpečných odpadů. Tabulka 17 Produkce nebezpečných odpadu podle skupin Katalogu odpadů seřazených sestupně podle množství produkce v roce 2013 Skupina Název (včetně

vytěžené

zeminy

z

% z ZK

34 697

39,61

17


16


9 354

10,68

10


6 882

7,86

19

Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, 6 293 z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich

7,18

Enviros s.r.o.

odpady

Množství [t]

65


vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 13

Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a 5 723 odpadů uvedených ve skupinách 05, 12 a 19)

6,53

20

Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného 4 711 sběru

5,38

12

Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a 4 110 plastů

4,69

07


3 487

3,98

15

Odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a 3 121 ochranné oděvy jinak neurčené

3,56

05

Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 3 010 zpracování uhlí

3,44

08

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot 2 151 (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev

2,46

18

Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče a / nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadu ze 1 534 stravovacích zařízení, které se zdravotnictvím bezprostředně nesouvisí)

1,75

Z pohledu nakládání s odpady podíl využitých resp. materiálově využitých odpadů ve ZK vůči celkové produkci odpadů v celém hodnoceném období (2009 – 2013) kolísal a měnil se ze 44,6 % v roce 2009 až na 60,7 % v roce 2011, a pak poklesl na 53,7 % v roce 2013. Jedná se o odpady využité přímo v zařízení ve Zlínském kraji. Vzhledem k tomu, že část odpadů je předávána mimo Zlínský kraj k materiálovému využití (např. kaly z čistíren odpadních vod do kompostáren v Olomouckém kraji, odpady dřeva do společnosti KRONOSPAN Jihlava apod.), je předpoklad, že je míra materiálového využití ve skutečnosti vyšší. Od roku 2011 nadále patří mezi nejčastější způsoby využití odpadů zejména terénní úpravy (takto využívány jsou stavební a demoliční odpady), recyklace a znovuzískání ostatních anorganických materiálů (rovněž se týká zejména odpadů ze stavební činnosti).

4.3.4

Materiálové a energetické využití odpadů

Enviros s.r.o.

66


Tabulka 18 Využívání a odstraňování všech odpadů, ostatních a nebezpečných odpadů ve Zlínském kraji v letech 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013


974 881 1 086 472 1 556 371 1 294 159 1 332 856

Materiálové využití Celkem materiálové využití [t]

434 848 454 954 944 097 561 672 715 646

Podíl materiálového využití na produkci [ %]

44,6

41,9

60,7

43,4

53,7


736

771

1 603

956

1 221

Materiálové využití OO [t]

431 143 448 405 938 234 555 204 707 139

Podíl materiálového využití OO na produkci [ %] 44,2

41,3

60,3

42,9

53,1

Materiálové využití NO [t]

6 549

5 864

6 468

8 507

1,4

0,6

1,2

1,2

3 705

Podíl materiálového využití NO na produkci [ %] 0,9 Energetické využití Celkem energetické využití [t]

3 035

2 448

2 728

1 461

2 468

Podíl energetického využití na produkci [ %]

0,3

0,2

0,2

0,1

0,2


5

4

5

2

4

Energetické využití OO [t]

2 481

2 210

2 443

1 176

2 172

Podíl energetického využití OO na produkci [ %] 0,3

0,2

0,2

0,1

0,2

Energetické využití NO [t]

554

238

284

284

296

Podíl energetického využití NO na produkci [ %] 0,8

0,3

0,4

0,6

0,4

Odstranění skládkováním Celkem skládkování [t]

181 347 172 256 166 617 160 707 156 483

Podíl skládkování na produkci [ %]

18,6

15,9

10,7

12,4

11,7


307

292

283

273

267

Skládkování OO [t]

181 071 171 913 166 405 160 416 156 038

Podíl skládkování OO na produkci [ %]

20,0

17,1

11,2

12,9

12,5

Skládkování NO [t]

276

343

212

291

445

Enviros s.r.o.

67


Podíl skládkování NO na produkci [ %]

0,4

0,4

0,3

0,6

0,5

Celkem spalování [t]

11 332

10 513

11 724

13 474

12 982

Podíl spalování na produkci [ %]

1,2

1,0

0,8

1,0

1,0


19

18

20

23

22

Spalování OO [t]

348

432

601

603

1 021

Podíl spalování OO na produkci [ %]

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1

Spalování NO [t]

10 984

10 081

11 123

12 871

11 961

Podíl spalování NO na produkci [ %]

15,4

12,6

15,2

25,6

14,4

Celkem kompostování [t]

19 148

23 493

24 141

39 335

40 719

Podíl kompostování na produkci [ %]

2,0

2,2

1,6

3,0

3,1


32

40

41

67

69

Odstranění spalováním

Kompostování

Z pohledu nakládání s odpady podíl využitých resp. materiálově využitých odpadů ve ZK vůči celkové produkci odpadů v celém hodnoceném období (2009–2013) kolísal a měnil se z 44,6 % v roce 2009 až na 60,7 % v roce 2011, a pak poklesl na 53,7 % v roce 2013. Od roku 2011 nadále patří mezi nejčastější způsoby využití odpadů na terénní úpravy (takto využívány jsou především stavební a demoliční odpady), recyklace a znovuzískání ostatních anorganických materiálů. Z hlediska struktury způsobů využívání odpadů bylo významné materiálové využití odpadů ze stavebnictví. Energetické využití v nakládání s odpady se vůči celkové produkci odpadů ve ZK v celém hodnoceném období (2009–2013) pohybovalo pouze kolem 0,2 %. Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním vůči celkové produkci odpadů ve ZK se od roku 2009 snížil z původních 18,6 % na 11,7 % v roce 2013, přesto množství skládkovaných odpadů 156 483 tun v roce 2013 zůstává vysoké. Je poněkud vyšší, než je kapacita spalovny v Liberci. Dalším způsobem odstraňování odpadů je spalování, které se týká především odstraňování nebezpečných odpadů. V dlouhodobém měřítku má trend spalování odpadů ve ZK kolísavou tendenci a byl ovlivněn mimo jiné provozem spalovny NO v Chropyni, která je nyní uzavřena a čeká na rekonstrukci se zvýšením výkonu a přestavbou na ZEVO. V roce 2009 činil podíl spálených odpadů přibližně 1,2 % a následujícím období se pohybuje kolem 1 % z celkové produkce odpadů ve ZK.

Enviros s.r.o.

68


Důležitý je postupný nárůst kompostování z 32 kg na obyvatele v roce 2009 až na 69 kg na obyvatele v roce 2013. Je třeba ale poznamenat, že přepočty produkce nebo zneškodnění odpadů na obyvatele kraje poněkud kulhají ve vypovídací hodnotě, protože jen některé druhy odpadů jsou opravdu produkovány obyvatelstvem a závislé na jeho vůli. Typicky to platí např. o odpadech ve stavebnictví, kde je jednoznačná závislost na velkých státních zakázkách, jako jsou stavby nebo rekonstrukce silnic a železnic. Lépe uchopitelná je v tomto ohledu produkce elektrošrotu a upotřebených baterií a galv. článků.

4.3.5

Materiálově využitelné složky komunálního odpadu

Za materiálově využitelné složky komunálních odpadů (dále jen MVO) jsou považovány ty odpady, u nichž lze v praxi zajistit oddělený způsob sběru a jejich následnou úpravu na druhotnou surovinu. Jedná se o papír, plasty, sklo, kovy a textil ze skupiny 20 Katalogu odpadů a papírové, plastové, skleněné, kovové, textilní a kompozitní obaly (tetrapack) z podskupiny 1501 Katalogu odpadů. Produkce a nakládání s materiálově využitelnými složkami komunálního odpadu V součtu produkce tohoto odpadového proudu ve ZK mírně kolísá, v průměru okolo 85 000 tun ročně. Vzhledem k tomu, že zpracovatelské kapacity pro některé druhy těchto odpadů se nacházejí mimo kraj, je dlouhodobě vlastní produkce vyšší než množství zpracovaných odpadů, neboť dochází k předávání těchto odpadů do sousedních krajů. Do budoucna lze očekávat víceméně konstantní produkci těchto odpadů. Číselně shrnuje výsledky za období let 2009–2013 Tabulka 19. Tabulka 19 Produkce a nakládání s MVO ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

67 233

96 170

93 114

93 051

76 394

Produkce [ %]

100

100

100

100

100

Produkce [kg/obyv.]

115

164

159

159

130


30 746

58 855

72 549

64 672

46 979

Podíl materiálového využití [ %]

45,7

61,2

77,9

69,5

61,5


52

100

124

110

80


9

4

11

11

192

Podíl energetického využití [ %]

0

0

0

0

0,3


0

0

0

0

0

Skládkování [t]

194

109

65

75

86

Enviros s.r.o.

69


Podíl skládkování [ %]

0,3

0,1

0,1

0,1

0,1


0

0

0

0

0

Spalování [t]

139

143

129

118

123

Podíl spalování [ %]

0,2

0,1

0,1

0,1

0,2


0

0

0

0

0

Kompostování [t]

31

47

122

101

0

Podíl kompostování [ %]

0

0

0,1

0,1

0


0

0

0

0

0

Součet produkce MVO vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci ZK přitom činil v roce 2013 celkem 68 239 tun odpadů, dalších 8 155 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 76 394 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby ve ZK dalších 24 349 tun od producentů mimo ZK, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 100 743 tun. Tato skutečnost dobře odpovídá stavu, kdy je množství materiálově využitých odpadů ve ZK dlouhodobě nižší než vlastní produkce odpadů v rámci kraje. Mimo kraj bylo v roce 2013 podle evidence vyvezeno celkem 48 668 tun materiálově využitelných odpadů. Největším producentem MVO je statutární město Zlín s roční produkcí v roce 2013 ve výši 8 430 tun, následováno společnostmi TROJEK, a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o. (tyto tři společnosti pod kódem BN30). Pětici největších producentů uzavírá město Uherské Hradiště. Největším zpracovatelem MVO jsou „šrotařské“ společnosti TROJEK, a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o. Dále se jedná o papírnu společnosti Cardboard s.r.o. a třídící linku společnosti SITA CZ a.s. Graf 3 Vstupní toky produkce MVO do zpracování ve Zlínském kraji a způsoby nakládání s MVO v roce 2013

Z tohoto grafu je rovněž vidět významný podíl odpadů odcházející mimo kraj.

Enviros s.r.o.

70


4.3.5.1

Papír z tříděného sběru

Hmotnostně nejvýznamnějším tokem mezi materiálově využitelnými složkami z tříděného sběru je papír a karton. Do tohoto odpadového proudu je zařazen papír ze skupiny 20 Katalogu odpadů a papírové obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (kat. č. 20 01 01 a 15 01 01). Produkce papíru z tříděného sběru je kolísává, v průměru ve sledovaném období kolem 42 tis. t ročně. Majoritním způsobem nakládání s papírem z tříděného sběru je jeho zpracování v papírně společnosti Cardboard v Otrokovicích, dále se jedná o úpravu dotříděním na druhotnou surovinu. Zbývající papír je zpracováván mimo území kraje (papír upravený na druhotnou surovinu je předáván na další zpracování do papíren mimo ZK - jiné kraje, zahraničí). Podrobně shrnuje produkci a nakládání s odpadním papírem z obalů Tabulka 20. Tabulka 20 Produkce a nakládání s papírem z tříděného sběru ve Zlínském kraji v období 2009– 2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

39 541

49 068

41 559

45 497

33 973

Produkce [%]

100

100

100

100

100

Produkce [kg/obyv.]

67

84

71

78

58


17 654

24 307

26 437

28 698

14 206

Podíl materiálového využití [%]

44,6

49,5

63,6

63,1

41,8


9

4

11

5

10

Spalování [t]

37

41

30

28

34

Kompostování [t]

31

47

122

101

0

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Produkce v rámci Zlínského kraje činila v roce 2013 celkem 33 973 tun. Oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 15 330 tun od původců mimo Zlínský kraj, tedy celkově bylo nakládáno na území ZK v roce 2013 s 49 303 tunami odpadu papíru. Přes hranice ZK bylo v roce 2013 vyvezeno celkem 31 972 tun papíru z tříděného sběru odpadů. V roce 2013 byli největší producenti odpadu papíru z tříděného sběru město Zlín, město Uherské Hradiště a společnosti POKART spol. s r.o., Kaufland Česká republika v.o.s. a PARTR spol. s r.o.

Enviros s.r.o.

71


Dohromady těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 18 % z celého odpadového toku odpadního papíru. Graf 4 Vstupní toky produkce papíru z tříděného sběru do zpracování ve Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

Významným způsobem nakládání s odpadovým papírem z tříděného sběru je jeho materiálové využití v papírně společnosti Cardboard s.r.o. Dále se jedná o úpravu dotříděním na druhotnou surovinu (zejména pod kódem R12) společnostmi SITA CZ a.s., Marius Pedersen a.s., RUMPOLD UHB, s.r.o. Dohromady tyto společnosti zpracovaly 33,5 % odpadního papíru. Zatím ovšem stále převažuje zpracování mimo kraj, zcela nepochybně na nějakou z forem TAP. 4.3.5.2

Plast z tříděného sběru

Dalším významným tokem mezi materiálově využitelnými složkami z tříděného sběru jsou plasty. Do tohoto odpadového proudu je zařazen plast ze skupiny 20 Katalogu odpadů a plastové obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (kat. č. 20 01 39 a 15 01 02). Produkce plastů je v posledních letech ustálená na hodnotě kolem 10 000 t/rok. Jediným významným způsobem nakládání s plastem z tříděného sběru je jeho úprava na druhotnou surovinu, která ve Zlínském kraji představuje cca 86 % vlastní produkce v roce 2013. Tabulka 21 Produkce a nakládání s plastem z tříděného sběru ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

9 966

10 841

11 481

10 747

9 976

Produkce [%]

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

Produkce [kg/obyv.]

17

19

20

18

17


7 072

9 795

8 097

7 643

8 639


71,0 %

90,4 %

70,5 %

71,1 %

86,6 %

Enviros s.r.o.

72



12

17

14

13

15


0

0

0

6

170


0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,1 %

1,7 %

Skládkování [t]

128

47

14

8

20


1,3 %

0,4 %

0,1 %

0,1 %

0,2 %

Spalování [t]

35

49

60

57

63


0,3 %

0,5 %

0,5 %

0,5 %

0,6 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 – POH tab. 38 Produkce v rámci Zlínského kraje činila v roce 2013 celkem 9 976 tun. Oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 5 972 tun od původců mimo Zlínský kraj, tedy celkově bylo nakládáno na území ZK v roce 2013 s 15 948 tunami odpadního plastu. Mimo kraj bylo v roce 2013 přímo předáno celkem 7 134 tun odpadových plastů z tříděného sběru. V roce 2013 byli největšími původci plastového odpadu společnosti Barum Continental spol. s r.o., města Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž. Materiálové využití plastu z tříděného sběru je majoritním způsobem nakládání s těmito odpady ve ZK. Jedná se zejména o jeho úpravu na dotřiďovacích linkách na druhotnou surovinu, zejména pak společnostmi SITA CZ a.s. a RUMPOLD UHB, s.r.o. Dále se na území kraje nachází recyklační společnosti REMAQ, s.r.o. (regranulát), NEOMA s.r.o. (drtě) a Puruplast, a.s. (výrobky z odpadních plastů). Těchto 5 zpracovatelů nakládalo s cca 43 % odpadních plastů. Plasty jsou především upravovány na druhotnou surovinu – slisované balíky jednodruhových nebo i směsných plastů – a je předáván na další zpracování v rámci kraje, do jiných krajů a do zahraničí (Čína).

Graf 5 Vstupní toky produkce plastu z tříděného sběru do zpracování ve Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

Enviros s.r.o.

73


Významný podíl je opět předáván mimo kraj, přičemž by mohlo být evidentně zpracováno více plastů alespoň na regranulát.

4.3.5.3

Sklo z tříděného sběru

Do odpadového proudu je zařazeno sklo ze skupiny 20 Katalogu odpadů a skleněné obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (kat.č. 20 01 02 a 15 01 07). Produkce odpadního skla je v posledních letech ustálená na hodnotě kolem 8 800 tun ročně. Vzhledem k tomu, že v kraji nejsou koncové zpracovatelské kapacity – sklárny vyrábějící obalové sklo, je jediným významným způsobem nakládání se sklem jeho dotřídění a předání jako druhotné suroviny ke zpracování mimo kraj. Tabulka 22 Produkce a nakládání se sklem z tříděného sběru ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

7 555

11 312

9 261

7 807

8 237

Produkce [%]

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

Produkce [kg/obyv.]

13

19

16

13

14


1 210

2 087

2 832

2 078

3 025


16,0 %

18,5 %

30,6 %

26,6 %

36,7 %


2

4

5

4

5

Spalování [t]

28

28

15

14

13


0,4 %

0,2 %

0,2 %

0,2 %

0,2 %


0,05

0,05

0,03

0,02

0,02

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Produkce v rámci Zlínského kraje činila v roce 2013 celkem 8 237 tun. Oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 2 034 tun od původců mimo Zlínský kraj, tedy celkově bylo nakládáno na území ZK v roce 2013 s 10 271 tunami odpadního skla. Mimo kraj bylo v roce 2013 přímo předáno celkem 7 134 tun odpadového skla z tříděného sběru. Největšími původci odpadového skla z tříděného sběru v roce 2013 jsou Sběrné suroviny UH, s.r.o. (dotřídění skla převzatého od města) a města Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Rožnov pod Radhoštěm. Dohromady těchto pět největších původců vyprodukovalo cca 30 % z celého odpadového toku skla.

Enviros s.r.o.

74


Majoritním zpracovatelem odpadového skla jsou společnosti, které sklo dotřídí a dále předávají ke zpracování jako druhotnou surovinu do skláren mimo kraj, Jmenovitě se jedná o společnosti: Technické služby Zlín, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o., Technické služby Vsetín, s.r.o., TS Valašské Meziříčí s.r.o. a Technické služby Otrokovice s.r.o. Dohromady tak těchto pět firem zpracovalo 33 % odpadního skla ve ZK. V současné době je zaznamenán jeden projekt na využití odpadního skla k výrobě skleněné pěny, který je v době zpracování POH již 2 roky ve stadiu projednávání EIA. Předkladatelem je společnost OTR Recycling Staré Město a projekt má mít kapacitu 21 400 t odpadního skla ročně. Znamená to, že by plně pokryl veškerou produkci ZK.

Graf 6 Vstupní toky produkce skla z tříděného sběru do zpracování ve Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

4.3.5.4

Kovy z tříděného sběru

Dalším samostatně posuzovaným tokem materiálově využitelných odpadů z tříděného sběru jsou kovy. Do odpadového proudu jsou zařazeny kovy ze skupiny 20 Katalogu odpadů a kovové obaly ze skupiny 15 Katalogu odpadů (kat.č. 20 01 40 a 15 01 04). Produkce tohoto toku je od roku 2010 ustálená na průměrné hodnotě cca 26 800 t/rok. Hodnota se může mírně změnit po roce 2015 v důsledku legalizačních opatření proti krádežím kovů fyzickými osobami. Součet produkce odpadních kovů vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci ZK přitom činil v roce 2013 celkem 23 379 tun odpadních kovů z tříděného sběru, dalších 290 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 23 397 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 786 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 24 473 tun. Z tohoto množství bylo celkem 1 892 tun kovových odpadů v roce 2013 vyvezeno mimo Zlínský kraj.

Enviros s.r.o.

75


Tabulka 23 Produkce a nakládání s kovy z tříděného sběru ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

9 894

24 608

30 500

28 701

23 687

Produkce [%]

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

Produkce [kg/obyv.]

17

42

52

49

40


4 715

22 599

35 097

26 048

20 919


47,7 %

91,8 %

115,1 %

90,8 %

88,3 %


8

39

60

44

36

Spalování [t]

19

17

24

18

11


0,19 %

0,07 %

0,08 %

0,06 %

0,05 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Součet produkce odpadních kovů vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci ZK přitom činil v roce 2013 celkem 23 379 tun odpadních kovů z tříděného sběru, dalších 290 tun bylo vyprodukováno původci, kteří neodevzdali hlášení (např. mohlo jít o podlimitní původce) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 23 687 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 786 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 24 473 tun. Z tohoto množství bylo celkem 1 892 tun kovových odpadů v roce 2013 vyvezeno mimo Zlínský kraj. V roce 2013 byli největšími původci kovového odpadu: společnost TROJEK, a.s., město Zlín, KOVOSTEEL Recycling s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o. a Delkos , s.r.o. U všech těchto společností (vyjma města Zlína) se nejedná o kovové odpady z jejich vlastní produkce, ale o odpady převzaté od občanů pod kódem BN30). Dohromady těchto pět největších původců vyprodukovalo cca 79 % z celého odpadového toku kovů z tříděného sběru. Hlavním způsobem nakládání s odpadními kovy z tříděného sběru je jejich materiálové využití – předúprava (třídění, objemová úprava) pro další zpracování v hutích. V kraji se takto v jednotlivých letech upraví většina vyprodukovaných kovových odpadů z tříděného sběru.

4.3.6

Obalové odpady

Za obalové odpady jsou považovány papírové, plastové, skleněné, kovové, textilní, kompozitní, dřevěné a směsné obaly z podskupiny 1501 Katalogu odpadů. Dále jsou do tohoto proudu počítány

Enviros s.r.o.

76


papír, plasty, sklo a kovy ze skupiny 20 Katalogu odpadů, ale přepočteny dle obsahu obalových složek v těchto odpadech. Pro přepočet obsahu obalové složky byly použity Standardy složení KO a obalové složky, které každý rok vydává společnost EKO-KOM jako podklad pro výpočet odměn pro obce.

Tabulka 24 Standardní složení KO a podílu obalové složky dle EKO-KOM Název komodity

Podíl obalové složky (procentní koeficient)

Papír

34 %

Plasty

77 %

Sklo

99 %

Kovy

6%

V součtu je produkce obalových odpadů ve ZK dlouhodobě stabilní a činí v průměru okolo 38 400 tun ročně. Vzhledem k nízkým zpracovatelským kapacitám pro některé druhy obalových materiálů (zejména sklo) ve ZK, je dlouhodobě množství zpracovaných odpadů nižší než vlastní produkce kraje, neboť dochází k vývozu obalových odpadů na zpracování do sousedních krajů. Do budoucna lze očekávat víceméně konstantní nebo spíše klesající produkci obalových odpadů. Tabulka 25 Produkce a nakládání s obalovými odpady ve Zlínském kraji v období 2009–2013

produkc e [t]

produkc e [kg/obyv ]

materiál ové využití [t]

energeti cké využití [t]

skládkov ání [t]

spalová ní [t]

kompost ování [t]

556

35

549

0

0

0

0

Holešov

1 184

55

238

0

0

0

0

Kroměříž

3 257

47

904

0

15

0

0

Luhačovice

932

49

94

0

0

0

0

Otrokovice

3 260

94

5 245

0

581

0

0

1 525

43

58

0

0

0

0

Obec rozšířenou působností Bystřice Hostýnem

Rožnov Radhoštěm

s

pod

pod

Enviros s.r.o.

77


Uherské Hradiště

7 000

77

2 595

204

0

0

0

Uherský Brod

2 735

52

1 392

0

1 266

0

0

Valašské Klobouky

688

29

3

0

54

0

0


2 436

58

392

0

0

2

0

Vizovice

1 562

93

318

0

502

0

0

Vsetín

2 135

32

2 303

0

0

0

0

Zlín

6 036

61

2 126

0

36

73

0

Celkem

33 303

57

16 216

204

2 454

75

0

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Součet produkce obalových odpadů vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci ZK přitom činil v roce 2013 celkem 29 066 tun obalových odpadů, dalších 4 237 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 33 303 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby ve ZK dalších 13 148 tun (zejména papíru a skla) od producentů mimo ZK, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého obalového odpadu dohromady 46 451 tun. Mimo kraj bylo v roce 2013 podle evidence vyvezeno celkem 26 053 tun obalových odpadů. Největším producentem obalových odpadů je statutární město Zlín (odpady od občanů), dále společnosti zabývající se výkupem druhotných surovin, zejména kovů (TROJEK, a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o.) a město Uherské Hradiště. Největším zpracovatelem obalových odpadů jsou společnosti TROJEK, a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Sběrné suroviny UH, s.r.o., SITA CZ a.s. a Technické služby Zlín, s.r.o. Graf 7 Vstupní toky produkce obalových odpadů do zpracování ve Zlínském kraji a způsoby nakládání s obalovými odpady v roce 2013

Enviros s.r.o.

78


4.3.7

Biologicky rozložitelné komunální odpady

Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější složkou BRKO (pozor na definici BRO!) je SKO, který tvoří 52 % až 58 % tohoto toku (pro výpočet produkce BRKO je do váženého součtu tohoto toku započteno 48 % produkovaného SKO (což odpovídá obsahu jeho biologicky rozložitelné složky v SKO), je trend produkce a nakládání s BRKO v období 2009-2013 částečně podobný trendu u SKO. Dále významně přispívají k produkci BRKO objemný odpad (kat. č. 20 03 07) a biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků (k. č. 20 02 01). Produkce BRKO ve ZK v letech 2009–2012 byla poměrně stabilní, v roce 2013 došlo k mírnému poklesu. Ve sledovaném období se produkce BRKO pohybuje v průměru okolo 140 tis. t za rok. Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 118 572 tun BRKO, dalších 13 974 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 132 546 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 32 005 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 164 551 tun. Do jiných krajů bylo v roce 2013 vyvezeno celkem 59 702 tun BRKO. Tabulka 26 Produkce a nakládání s BRKO v letech 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

139 674

148 253

141 783

152 580

132 546

Produkce [%]

100

100

100

100

100

Produkce [kg/obyv.]

238

252

241

260

226


20 017

26 396

27 602

30 559

16 695


14,3

17,8

19,5

20,0

12,6


34

45

47

52

29


895

1 021

1 347

760

431


0,6

0,7

1,0

0,5

0,3


2

2

2

1

1

Skládkování [t]

67 293

63 668

62 394

60 253

58 477


48,2

42,9

44,0

39,5

44,1

Enviros s.r.o.

79



115

109

106

103

100

Spalování [t]

151

152

33

29

36


0,11

0,10

0,02

0,02

0,03


0,26

0,26

0,06

0,05

0,06

Kompostování [t]

7 924

10 348

11 090

12 216

16 237


5,7

7,0

7,8

8,0

12,3


14

18

19

21

28

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Pro představu, v roce 2013 bylo složení BRKO z jednotlivých odpadových druhů následující: 52,6 % BRKO tvořila biologicky rozložitelná složka SKO; dalších 29,4 % BRKO papír uvedený pod katalogovými čísly 15 01 01 a 20 01 01; 10,2 % biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků (kat. č. 20 02 01); 6 % objemný odpad a zbývající složky BRKO činily pouze 1,8 % dohromady (z toho textil kat. č. 20 01 10 a 20 01 11 pouze 0,2 %). Materiálové využití se týkalo zejména odpadů papíru a dřeva energeticky využíváno bylo především dřevo. Přestože dlouhodobě přetrvává snaha o omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů včetně BRKO, bylo v hodnoceném období nejobvyklejší metodou jeho ukládání na skládky, a to z důvodu obsahu biologicky rozložitelné složky v SKO a objemném odpadu (48,2 % v 2009 a 44,1 % v 2013). Je to dáno jednak absencí zařízení k energetickému využití SKO, nedostatečným využíváním kapacit zařízení na zpracování BRKO ve ZK, a s tím souvisejícím nedostatečným tříděním BRKO u občanů. Nově postavené kompostárny dokázaly zatím odklonit jen menší část BRKO (5,7 % v roce 2009 a 12,3 % v roce 2013), nicméně množství BRKO využitého na kompostárnách roste. Odklon BRKO se projeví až v dalších letech v souvislosti se zaváděním třídění BRKO a výstavbou/uvedením do provozu nových kompostáren. K největším producentům BRKO patří města Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí a Otrokovice. Těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 23 % BRKO. Mezi největší zpracovatele BRKO kapacitně patří Technické služby Zlín, s.r.o. (2500 t/r), RUMPOLD UHB (6000 t/r), s.r.o., OTR Recycling s.r.o. Buchlovice (18000 t/r). TS Holešov využívají téměř plnou kapacitu 1860 t/r. V tabulce č. 153 využití kompostárenských kapacit v Přehledu zařízení v POH je uvedena řada kompostáren s velmi nízkým kapacitním využitím. Joga Luhačovice s kapacitou 24 720 t/r ve Slavičíně vykazuje např. 4200 t/r, INPOST Mistřice není v provozu vůbec.

Enviros s.r.o.

80


Graf 8 Vstupní toky produkce BRKO do zpracování ve ZK a způsoby nakládání s BRKO v roce 2013

I u této komodity je evidentní vysoký podíl předávaných odpadů mimo kraj. Prognóza produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadů vychází z prognózy vývoje odpadového hospodářství obsažené v POH ČR pro období 2015–2024. Lze předpokládat, že dosavadní stagnační a nestabilní trend produkce BRKO se ustálí přibližně na hladině 130 000 tun BRKO ročně. Ze zdrojových tabulek v POH je vidět, že jde o mírně navýšenou extrapolaci dosavadního spíše klesajícího trendu, s potenciálem dalšího růstu.

Enviros s.r.o.

81


Graf 9 Dosavadní produkce BRKO a předpoklad jejího vývoje do roku 2024

Biologicky rozložitelný komunální odpad 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000

BRKO ZLK

60 000 40 000 20 000 0

Budoucí vývoj produkce a nakládání s BRKO ovlivní od roku 2015 zákonná povinnost obcí zavést systém separovaného sběru BRO, který může vést k nárůstu produkce BRKO, ale množství komunitních kompostáren vybudovaných v minulém období mohou v rámci prevence tento nárůst eliminovat (v případě komunitních kompostáren se totiž jedná o tzv. „prevenci vzniku odpadů“, v evidenci se toto BRO neuvádí).

4.3.8

Biologicky rozložitelné odpady

Definice biologicky rozložitelných odpadů pro tok BRO byla převzata z přílohy č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a je proto nekompatibilní s definicí BRKO v předchozí podkapitole. Mezi hlavní rozdíly ve skupině č. 20 katalogu odpadů (komunální odpady) je nutné uvést zahrnutí odpadů ze septiků a žump (kat. č. 20 03 04) do BRO oproti BRKO a naopak nezahrnutí SKO do BRO. Vzhledem k tomu, že oba zmíněné odpady SKO a BRKO jsou analyzovány jako samostatné odpadové toky, neměly by uvedené rozdíly vést k přílišné dezorientaci. Produkce BRO je ve Zlínském kraji dlouhodobě stabilní, ve sledovaném období vykazovala mírně klesající trend a pohybuje se v průměru okolo 139 tis. t za rok. Ani do budoucna nelze předpokládat výraznou změnu v produkci BRO, která by tak měla dlouhodobě zůstat ve stejném rozmezí hodnot.

Podrobné celkové výsledky produkce a nakládání s BRO uvádí Tabulka 27.

Enviros s.r.o.

82


Tabulka 27 Produkce a nakládání s BRO v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

140 759

146 993

138 982

134 582

133 142

Produkce [%]

100

100

100

100

100

Produkce [kg/obyv.]

240

251

237

230

227


50 454

44 865

47 505

40 661

33 796


35,8

30,5

34,2

30,2

25,4


86

77

81

69

58


2 458

2 168

2 397

1 070

966


1,7

1,5

1,7

0,8

0,7


4

4

4

2

2

Skládkování [t]

12 393

11 588

10 080

9 512

8 315


8,8

7,9

7,3

7,1

6,2


21

20

17

16

14

Spalování [t]

252

364

569

523

989


0,2

0,2

0,4

0,4

0,7


0,4

0,6

1,0

0,9

1,7

Kompostování [t]

17 733

19 046

22 647

25 613

29 173


12,6

13

16,3

19

21,9


30

33

39

44

50

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Součet produkce BRO vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 120 987 tun BRO, dalších 12 154 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení v rámci ZK, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 133 142 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 27 463 tun od producentů mimo ZK, čemuž odpovídá celkové množství

Enviros s.r.o.

83


vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 160 605 tun BRO. Mimo Zlínský kraj bylo v roce 2013 podle evidence předáno celkem 93 243 tun BRO. Vysvětlení stavu, kdy je majoritním způsobem nakládání s BRO materiálové využití je možné díky zahrnutí papíru a dřeva do toku BRO, stejně jako faktu, že stále ještě u některých zpracovatelů přetrvává nesprávná praxe vykazování kompostování pod kódem R3 namísto kódu N13. Kompostování zaujímá druhou pozici v nakládání za materiálovým využitím. Větší část BRO se zpracovává mimo ZK. Uvažovaná produkce BRO v roce 2013 od původců ZK činí 133 142 tun. Oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 27 463 tun od původců mimo ZK. Celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dosáhlo 160 605 tun BRO. Mimo Zlínský kraj bylo v roce 2013 k dalšímu převážně materiálovému využití, včetně kompostování, předáno celkem 93 243 tun BRO. Materiálově, včetně kompostování, dosáhl v roce 2013 Zlínský kraj 47,3% využití BRO. Využíváno, mimo kompostování, bylo především dřevo a papír. Skládkované množství se týká zejména objemného odpadu (kat. č. 20 03 07). Větší část BRO se zpracovává mimo ZK, jedná se hlavně o kaly z ČOV. Graf 10 Vstupní toky produkce BRO do zpracování ve ZK a způsoby nakládání s BRO v roce 2013

Budoucí vývoj produkce a nakládání s BRO ovlivní od roku 2015 zákonná povinnost obcí zavést systém separovaného sběru BRO, který může vést k nárůstu produkce BRO, ale množství komunitních kompostáren vybudovaných v minulém období může v rámci prevence tento nárůst eliminovat. Bylo by ovšem vhodné do budoucna sjednotit definice posledně uváděných dvou skupin (BRO a BRKO), aby nedocházelo k matení úředníků ani původců těchto odpadů při jejich vykazování.

4.3.9

Výrobky s ukončenou životností

V rámci kategorie výrobků s ukončenou životností jsou uvažovány 

odpadní elektrická a elektronická zařízení,



odpadní baterie a akumulátory,



vozidla s ukončenou životností (autovraky),



odpadní pneumatiky.

Enviros s.r.o.

84


4.3.9.1

Elektrická a elektronická zařízení

Mezi odpady z elektrických a elektronických zařízení (WEEE, OEEZ, elektroodpady) patří zejména odpady ze zařízení, jejichž funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření proudu které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud. Jde tedy o příslušné odpady skupin 16 a 20 vyjma baterií a akumulátorů. OEEZ pocházející z domácností podléhají zpětnému odběru, který různou formou (odevzdáním použitých spotřebičů na sběrných dvorech obcí, v místě prodeje nebo do speciálních kontejnerů) organizují a spolufinancují kolektivní systémy. V současné době provozuje kolektivní systém OEEZ několik společností (např. ELEKTROWIN, ASEKOL, EKOLAMP, REMA, RETELA, OFO recycling a další). OEEZ předané do systémů zpětného odběru se v evidenci nevykazují. Následující tabulky a grafy tak znázorňují pouze OEEZ, které nebyly předány v rámci zpětného odběru. Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem až ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení ve Zlínském kraji roste až na hodnotu 6 165 t v roce 2013. Součet produkce OEEZ vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 6 040 tun odpadů z elektrických a elektronických zařízení, dalších 125 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 6 165 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 1 341 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého OEEZ dohromady 7 506 tun. Do jiných krajů bylo vyvezeno ke zpracování dalších 1 787 t OEEZ. Množství OEEZ předaných v rámci zpětného odběru není v databázi ISOH uvedeno. Analýza produkce a nakládání tak záleží na poskytnutí dat od provozovatelů kolektivních systémů. Podrobné získané informace o produkci a nakládání s OEEZ shrnuje následující tabulka. Tabulka 28 Produkce a nakládání s OEEZ ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

1 998

2 949

3 238

3 573

6 165

Produkce [%]

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

Produkce [kg/obyv.]

3

5

6

6

11


4022

2363

2025

1797

468


201,3%

80,1%

62,5%

50,3%

7,6%


7

4

3

3

1

Enviros s.r.o.

85


Spalování [t]

52

81

81

35

20


2,6%

2,8%

2,5%

1,0%

0,3%

Zpracování elektroodpadu [t]

3749

5176

4834

5555

8958

187,7%

175,5%

149,3%

155,5%

145,3%

6

9

8

9

15

Zpracování produkce]

elektroodpadu

Zpracování [kg/obyv.]

[%

elektroodpadu

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Nejvýznamnějším způsobem nakládání s OEEZ v režimu odpadů je jejich materiálové využití. Množství materiálově využitých OEEZ ve Zlínském kraji se mezi jednotlivými roky liší (postupně klesá), což je způsobeno postupným přesunutím kapacit do jiných krajů. Největší množství OEEZ zpracovaly společnosti STEELMET, s.r.o., RUMPOLD s.r.o., WEEE, a.s., AGM recykling s.r.o. a Českomoravská recyklační společnost s.r.o. Graf 11 Vstupní toky produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení do zpracování

4.3.9.2

Baterie a akumulátory

Baterie a akumulátory patří mezi hmotnostně nejméně významné toky mezi posuzovanými odpadovými toky. Svojí povahou (možnost způsobení požáru či exploze) a množstvím obsažených látek s nebezpečnými vlastnostmi (především těžké kovy, ale také žíravé látky) jsou ovšem z hlediska vlivů na ŽP významné a vhodné k podrobnějšímu sledování. Produkce odpadních baterií a akumulátorů je v dlouhodobém průměru ve Zlínském kraji poměrně stálá, mírně roste. Většina vyprodukovaného odpadu z baterií a akumulátorů směřuje ke zpracování mimo Zlínský kraj. Dlouhodobě je produkce odpadních baterií a akumulátorů ve ZK zhruba stabilní, s růstovým trendem na uvedené pětileté časové řadě. Nejvýznamnější je z hlediska produkce odpad olověné akumulátory (kat. č. 16 06 01). Výjimečně se vyskytuje odpad nikl-kadmiové baterie a akumulátory (kat. č. 16 01 02) a odpady kat. č. 20 01 33 a 20 01 34 (baterie a akumulátory, zařazené pod k.č. 16 06 01, 16 06 02 nebo 16 06 03) a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie a vyřazené

Enviros s.r.o.

86


elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod kat. č. 20 01 21 a 20 01 36). Vyhodnocení produkce odpadních baterií a akumulátorů je velmi silně ovlivněno zařazením baterií a akumulátorů do výrobků s ukončenou spotřebou, které podléhají zpětnému odběru – velká část produkce od občanů (vyjma olověných akumulátorů z automobilů, které je možné zpeněžit ve výkupnách kovů) je předávána v režimu zpětného odběru. Baterie a akumulátory předané do systémů zpětného odběru se v evidenci nevykazují. Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem až ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Ta jej pak vykazuje. Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 715 tun odpadu, dalších 30 t bylo vyprodukováno původci, kteří neodevzdali hlášení (např. mohlo jít o podlimitní původce) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 745 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 114 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu, dohromady ve výši 859 tun. V roce 2013 byly největšími původci baterií a akumulátorů společnosti KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., QUINTAL DOG s.r.o., PARTR spol. s r.o., ŠROT GEBESHUBER s.r.o. a Sběrné suroviny UH, s.r.o. (u všech těchto společností se nejedná přímo o jejich vlastní produkci, ale o odpady převzaté pod kódem BN30.). Celkem těchto pět největších původců vyprodukovalo cca 51 % baterií a akumulátorů v kraji. Na některé skupiny baterií se vztahuje zpětný odběr. Následující tabulky a grafy tak znázorňují pouze baterie a akumulátory, které nebyly předány v rámci zpětného odběru. V segmentu přenosných baterií, jejichž zpětný odběr zajišťuje především společnost ECOBAT, se ve Zlínském kraji podařilo v roce 2014 sebrat 47,9 t použitých baterií. Na celorepublikovém výsledku se kraj podílel téměř 4,4 %. Tabulka 29 Produkce a nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

519

553

629

689

745

Produkce [%]

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

Produkce [kg/obyv.]

0,9

0,9

1,1

1,2

1,3


8,8

2,7

0,3

0

1,6


1,70 %

0,49 %

0,05 %

0,0 %

0,22 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Baterie a akumulátory jsou na zpracování předávány mimo kraj. Mezi zpracovateli je významná pouze společnost Metalšrot Tlumačov a.s., která zpracovala baterie a akumulátory metodou R12

Enviros s.r.o.

87


(předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11). Hlavním zpracovatelem akumulátorů jsou Kovohutě Příbram. Množství přenosných baterií a akumulátorů předaných v rámci zpětného odběru není v databázi ISOH uvedeno. Analýza produkce a nakládání tak záleží na poskytnutí dat od provozovatelů kolektivních systémů. Sběr v přepočtu na hlavu se pohybuje kolem 1-2 kg/os ročně.

4.3.9.3

Vozidla s ukončenou životností (autovraky)

Odpadový tok autovraků (kat. č. 16 01 04) patří mezi hmotnostně málo významné, přesto zvláště sledované toky. Ve Zlínském kraji existuje síť autovrakovišť, které mají povolení ke sběru i demontáži autovraků. Nejčastějším způsobem nakládání je „zpracování autovraku“ (kód nakládání N9), který však dle metodiky MŽP není zohledněn do žádné ze skupin pro nakládání, je proto uveden samostatně v následujících tabulkách a grafech týkající se autovraků. Produkce odpadů autovraků se ve Zlínském kraji týká především převzetím autovraků v rámci zpětného odběru vyřazených vozidel z různých druhů dopravy, a to včetně stavebních strojů nebo autobusů. Vykázaná produkce autovraků se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 6 800 t/rok. Součet produkce odpadů autovraků vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 6 568 tun odpadu, dalších 90 t bylo vyprodukováno původci, kteří neodevzdali hlášení (např. mohlo jít o podlimitní původce) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 6 658 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 440 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 7 097 tun. Naproti tomu bylo vykázáno pouze 133 tun autovraků předaných do jiných krajů. Tabulka 30 Produkce a nakládání s autovraky ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

7 084

7 325

6 631

6 502

6 657

Produkce [%]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

12,1

12,5

11,3

11,1

11,4

Zpracování autovraků [t]

11 100

10 371

8 626

15 336

13 572

Podíl zpracování autovraků [%]

156,7

141,6

130,1

235,8

203,9

Zpracování autovraků [kg/obyv.]

19

18

15

26

23


Enviros s.r.o.

88


V roce 2013 byly největšími zpracovateli a zároveň dle evidence původci autovraků společnosti PARTR spol. s r.o., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., Metalšrot Tlumačov a.s., Roman Kamenec a Zdeněk Kubík (u všech těchto společností se jedná o autovraky převzaté pod kódem BN30). Celkem těchto pět největších původců sebralo cca 55 % autovraků v kraji. Největšími zpracovateli autovraků (kód nakládání N9) jsou Metalšrot Tlumačov a.s., KOVOSTEEL Recycling s.r.o. a PARTR s.r.o.. Vzhledem k velkým zpracovatelům bylo na území ZK zpracováno více autovraků, než zde bylo vyprodukováno. Kapacita zpracovatelských zařízení je více než dostačující. V případě zpracování autovraků je třeba sledovat také toky jednotlivých výstupních komodit, kterými jsou například katalyzátory, elektronika, oleje a provozní kapaliny, odpadní plasty (polyuretan, polykarbonáty…) a textil z vnitřního vybavení, vícevrstvé sklo a také airbagy. Tyto komodity by se měly objevovat v dílčích tocích zmíněných odpadů včetně nebezpečných složek. Graf 12 Vstupní toky produkce autovraků do zpracování ve Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

Proti předchozí většině grafů je zde viditelný odklon od předávání mimo kraj, mj. také proto, že se autovraky začínají stávat výnosnou komoditou.

4.3.9.4

Pneumatiky

Produkce odpadních pneumatik (kat. č. 16 01 03) zaznamenala velký nárůst v roce 2011, v ostatních letech se produkce pohybovala v průměru na úrovni cca 5 700 t/rok. Vzhledem k umístění zařízení na materiálové využití odpadních pneumatik v kraji je celkové nakládání např. v roce 2013 cca 4 x větší než je produkce kraje. Pneumatiky se do kraje ke zpracování dováží. Tabulka 31 Produkce a nakládání s odpadními pneumatikami ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

4 687,0

6 010,6

26 306,9

5 238,5

6 940,6

Produkce [%]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Enviros s.r.o.

89


Produkce [kg/obyv.]

8,0

10,3

44,9

8,9

11,8


9 598,8

14 631,6

30 276,9

16 936,9

27 165,8


204,8 %

243,4 %

115,1 %

323,3 %

391,4 %


16,4

25,0

51,6

28,9

46,3

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Součet produkce odpadních pneumatik vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 6 717 tun odpadních pneumatik, dalších 224 tun bylo vyprodukováno původci, kteří neodevzdali hlášení (např. mohlo jít o podlimitní původce) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 6 941 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 14 251 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 22 191 tun. Mimo kraj bylo v roce 2013 předáno celkem 3 541 tun odpadních pneumatik. V roce 2013 byly největšími původci pneumatik společnosti Barum Continental spol. s r.o., Vraník s.r.o., MITAS a.s., Continental HT Tyres, s.r.o. a Jiří Zedek. Celkem těchto pět největších původců vyprodukovalo téměř 77 % odpadních pneumatik v kraji. Majoritním způsobem nakládání je materiálové využití pneumatik (pod kódem nakládání R3) prováděné společností RPG Recycling, s.r.o. z Uherského Brodu, které odpovídá dlouhodobě několikanásobku vlastní produkce v kraji (v roce 2013 šlo např. o 373 % produkce). Jedná se o zpracování pneumatik na pryžový granulát, textil a ocelový kord.

Enviros s.r.o.

90


Graf 13 Vstupní toky produkce odpadních pneumatik do zpracování ve Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

4.3.10 Stavební a demoliční odpady Hmotnostně nejvýznamnější složkou odpadů ve ZK jsou stavební a demoliční odpady (skupina 17 v katalogu odpadů). Množství recyklačních kapacit ve Zlínském kraji dlouhodobě pokrývá významnou část (někdy celou i více než celou) produkci tohoto odpadového toku v rámci kraje. Produkce stavebních a demoličních odpadů (SDO) od roku 2009 rostla z 366,7 tis. tun až na maximum 865,2 tis, tun v roce 2011. V roce 2012 došlo k jejímu poklesu na 527,7 tis. tun v souvislosti se zpomalením ekonomiky v důsledku finanční krize a omezení investičních aktivit. Objem stavební výroby rostl v roce 2013, je od tohoto roku patrný nárůst produkce stavebních odpadů, která zjevně poroste i v následujících letech. Lze proto očekávat další růst množství SDO nad hranici 800 000 tun ročně. Vysvětlením nárůstu produkce v roce 2011 může být problém v evidenci odpadů, kde nejsou podchyceny správně způsoby nakládání, nebo může jít o nedovolené praktiky. Dalším vysvětlením může být zvýšená produkce odpadů v souvislosti s realizací specifických zakázek ve ZK (rekultivace, sanace, dopravní stavby), v roce 2013. Součet produkce SDO vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 670 908 tun odpadu, dalších 60 767 tun bylo vyprodukováno původci, kteří neodevzdali hlášení (např. mohlo jít o podlimitní původce) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 731 676 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 267 578 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého SDO 999 253 t. Mimo Zlínský kraj bylo v roce 2013 vyvezeno celkem 348 736 tun SDO. V roce 2013 byly největšími původci stavebních a demoličních odpadů společnosti Biosolid, s.r.o, Michlovský - stavební s.r.o., Purum s.r.o., PROMONT Uherské Hradiště s.r.o., PB SCOM s.r.o., IMOS Brno, a.s., PKS stavby a.s., KOVOSTEEL Recycling, s.r.o., REMEX CZ a.s. a PARTR spol. s r.o. Celkem těchto deset největších původců vyprodukovalo cca 36 % stavebních a demoličních odpadů v kraji.

Enviros s.r.o.

91


Tabulka 32 Produkce a nakládání se stavebními a demoličními odpady ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

366 724

433 774

865 272

527 704

731 676

Produkce [%]

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

Produkce [kg/obyv.]

625

740

1 476

900

1 248


223 634

227 621

662 390

340 500

486 799


61,0 %

52,5 %

76,6 %

64,5 %

66,5 %


381

388

1 130

581

830


37

90

209

9

336


0,010 %

0,021 %

0,024 %

0,002 %

0,046 %


0,06

0,15

0,35

0,02

0,57

Skládkování [t]

8 526

10 128

8 940

8 975

8 490


2,3 %

2,3 %

1,0 %

1,7 %

1,2 %


15

17

15

15

14

Spalování [t]

379

343

1 229

2 455

1 946


0,1 %

0,1 %

0,1 %

0,5 %

0,3 %


1

1

2

4

3

Kompostování [t]

410

4 233

758

12 103

9 775


0,1 %

1,0 %

0,1 %

2,3 %

1,3 %


1

7

1

21

17

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Nejvýznamnějším způsobem nakládání se stavebními a demoličními odpady je jejich materiálové využití, včetně do materiálového využití započítaného uložení odpadu v rámci terénních úprav a rekultivací. Největší množství stavebních odpadů takto využily společnosti OTR Recycling s.r.o.,

Enviros s.r.o.

92


Kamenolom Žlutava s.r.o. a LAVASTA s.r.o. (119 966 t). Nejvýznamnějšími společnostmi, které provádějí recyklaci a znovuzískávání anorganických materiálů (kód nakládání BR5, jedná se o drtící a třídící linky na zpracování stavebních odpadů) jsou REMEX CZ a.s., EKOREMA recycling s.r.o., Zlínské cihelny s.r.o., OTR Recycling s.r.o., OPEN RE-ECO. s.r.o., DEPOZ, spol.s r.o., SLOVÁCKÁ TĚŽEBNÍ, s.r.o., RESTA DAKON s.r.o. a Mézl a Janíček s.r.o.. Tyto společnosti v roce 2013 na území ZK zrecyklovaly 186 707 tun SDO. Celkem tyto výše uvedené nejvýznamnější oprávněné osoby převzaly cca 43,6 % SDO ve ZK. Graf 14 Vstupní toky produkce stavebních a demoličních odpadů do zpracování ve Zlínském kraji

V následující tabulce je uvedeno množství produkce a nakládání stavebními a demoličními odpady v jednotlivých ORP ZK. Odtud je vidět, že největší produkce SDO na obyvatele v roce 2013 byla v ORP Uherské Hradiště (2 468 kg/obyv./rok) a nejmenší v ORP Luhačovice (232 kg/obyv./rok), přičemž krajský průměr činil 1 248 kg/obyv./rok v roce 2013.

ní [t] *)

kompostová

*)

spalování [t]

[t]

Skládkování

využití [t]

Energetické

využití [t]

Materiálové

produkce [kg/obyv.]

Obec s rozšířenou působností

produkce [t]

Tabulka 33 Produkce a nakládání s SDO v roce 2013 podle ORP


14 057

894

2 777

0

39

0

0

Holešov

17 919

833

11 988

0

0

0

0

Kroměříž

91 146

1 306

63 485

0

478

0

0

Luhačovice

4 403

232

8 885

0

229

0

0

Otrokovice

55 612

1 602

73 595

0

2 491

0

0


17 699

500

9 524

0

0

0

0

Uherské Hradiště

223 167

2 468

129 955

334

0

0

9 775 *))

Uherský Brod

30 543

575

10 032

0

333

0

0

Valašské Klobouky

15 302

648

3 588

0

525

0

0

Enviros s.r.o.

93



58 179

1 390

51 833

2

0

1 862 *)

0

Vizovice

13 256

789

23 284

0

759

0

0

Vsetín

81 396

1 221

49 184

0

0

0

0

Zlín

108 998

1 099

48 668

0

3 636

84 *)

0

Celkem

731 676

1 248

486 799

336

8 490

1 946 *)

9 775*)

Legenda: *)

V případě kompostování se jednalo o zeminu zapracovávanou v rámci provozu kompostárny Buchlovice do výsledného substrátu. V případě spalování se jedná o znečištěné stavební odpady odstraňované ve spalovnách nebezpečných odpadů. Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Množství jednotlivých způsobů nakládání s SDO v ORP je dáno množstvím na nakládání v zařízeních, která jsou v jednotlivých ORP provozována a nelze je vztahovat na skutečné nakládání s SDO v daném ORP, neboť to neumožňuje současná evidence odpadů.

4.3.11 Vybrané odpady (podle části IV zákona) V rámci vybraných kategorií odpadů, uvedených v části IV zákona o odpadech, jsou uvažovány 

odpady obsahující PCB,



odpadní oleje,



kaly z čistíren odpadních vod,



odpady z azbestu.

4.3.11.1 Odpady obsahující PCB Z hlediska nebezpečných vlastností jsou důležitým odpadovým tokem odpady polychlorovaných bifenylů a zařízení obsahující polychlorované bifenyly. Jedná se o nebezpečné odpady a jedná se následující katalogová čísla (kat. č. 130101, 130301, 160109, 160209, 160210, 170902). Produkce odpadů s obsahem PCB ve Zlínském kraji dlouhodobě pozvolna klesá, a to v závislosti na tom jak jsou postupně vyřazována zařízení obsahující PCB, viz následující tabulka. Produkce ještě v roce 2010 byla 4,5 t, v roce 2013 už jenom 1,3 t. Zde je ovšem třeba uvést, že do evidence jsou zadávány hmotnosti celých odpadních zařízení obsahujících PCB, kde skutečný obsah PCB je velmi nízkým podílem. Uváděná čísla nejsou tedy množstvím PCB! Součet produkce odpadů obsahující PCB vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 1,19 tun. Dalších 0,14 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří

Enviros s.r.o.

94


neodevzdali hlášení v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 1,33 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 0,15 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 1,48 tun. Do jiných krajů bylo v roce 2013 předáno celkem 2,24 tun odpadů obsahujících PCB. Veškerý odpad s obsahem PCB, pokud je ještě někde zjištěn, je předáván do spaloven nebezpečných odpadů mimo kraj (SPOVO Ostrava). Uváděná hmotnost se vždy vztahuje k celému zařízení s obsahem PCB, samotný obsah PCB v tuně zařízení se pohybuje řádově nejvýše v mg. Údaje o množství odpadů obsahujících PCB tedy nezobrazují relevantní údaje o množství PCB.

4.3.11.2 Odpadní oleje Odpadní oleje patřily mezi odpadové toky, které mohly duplicitně procházet režimem zpětného odběru a režimem evidovaných odpadů, nyní (od říjnové novely 2015) jsou již jen odpadem. Jako u jediného toku se u odpadních olejů vyskytoval kód nakládání R9, který je zařazen do způsobu nakládání jiné odstranění odpadu. Produkce olejů je v posledních letech ustálená kolem 1 280 t/rok. Vzhledem ke zpracovatelským kapacitám na území kraje se odpadní olej do kraje dováží. Produkce odpadních olejů je ve Zlínském kraji v režimu odpadů dlouhodobě stabilní, přičemž vykazuje mírný nárůst, který bude pravděpodobně pokračovat i v příštích letech. Tabulka 34 Produkce a nakládání s odpadními oleji ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

1 321,2

1 101,4

1 135,3

1 334,6

1 517,8

Produkce [%]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

2,3

1,9

1,9

2,3

2,6


1 970,5

4 862,9

3 702,5

3 103,7

5 382,1


149,1 %

441,5 %

326,1 %

232,6 %

354,6 %


3,4

8,3

6,3

5,3

9,2

Spalování [t]

94,4

70,9

56,2

24,4

110,1


7,1 %

6,4 %

4,9 %

1,8 %

7,3 %


0,16

0,12

0,10

0,04

0,19


Enviros s.r.o.

95


Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 1 479 tun odpadu, dalších 39 tun bylo vyprodukováno podlimitními původci, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 1 518 tun. Navíc oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 4 511 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 6 029 tun. Mimo Zlínský kraj bylo v roce 2013 předáno celkem 2 061 tun odpadních olejů. V roce 2013 byly největšími původci odpadních olejů společnosti ČEPRAMO, s.r.o., DEZA, a.s., ENERGOINVESTMENT s.r.o. (kód nakládání BN30), Mitas, a.s. a Barum Continental spol. s r.o. Celkem těchto pět největších původců vyprodukovalo cca 51 % odpadních olejů v kraji. Rozhodujícím způsobem nakládání s odpadními oleji je jejich materiálové využití (předúprava – kód R12 a rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů – kód R9). Největšími zpracovateli jsou společnosti ČEPRAMO, s.r.o., ENERGOINVESTMENT s.r.o., FILTRATION TECHNOLOGY s.r.o. a MALCOLM s.r.o. Vzhledem k velkým zpracovatelům bylo na území ZK zpracováno více odpadů, než zde bylo vyprodukováno. Kapacita zpracovatelských zařízení je dostačující.

Graf 15 Vstupní toky produkce odpadních olejů do zpracování ve Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

4.3.11.3 Kaly z čistíren odpadních vod Dalším sledovaným tokem jsou kaly z čistíren komunálních odpadních vod (kat. č. 19 08 05), jejichž produkce se pohybuje řádově v desítkách tisíc tun ročně a které jsou zpracovávány kompostováním nebo použity na zemědělské půdě. Stejně jako kaly ze septiků a žump (kat. č. 20 03 04) jsou kaly z čistíren odpadních vod (ČOV) špatně uchopitelné z pohledu evidence, neboť obsahují různý podíl vody ( % sušiny), kdy v průběhu nakládání dochází k zahuštění sušiny a někdy až několikanásobnému snížení hmotnosti kalu. Tento fakt dobře vysvětluje disproporci pozorovatelnou mezi vyprodukovaným a zpracovaným množstvím kalů. Současně je třeba vzít v úvahu, že na ČOV se zpracovává obvykle řada kalů ze septiků a žump, které se tak stávají naprosto nebilancovatelnými, jestliže projdou například metanizací v ČOV nebo BPS. Produkce kalů z čistíren komunálních odpadních vod je dlouhodobě poměrně stabilní, ve sledovaném období v průměru kolem 39 000 t/rok.

Enviros s.r.o.

96


Tabulka 35 Produkce a nakládání s kaly z čistíren odpadních vod ve Zlínském kraji v období 2009– 2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

37 177,5

35 250,5

42 010,8

39 756,0

42 366,0

Produkce [%]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

63,4

60,1

71,7

67,8

72,3


14 503,8

4 335,5

6 373,0

1 338,5

10 989,5


39,0 %

12,3 %

15,2 %

3,4 %

25,9 %


24,7

7,4

10,9

2,3

18,7

Spalování [t]

0

0

315,0

244,7

742,9


0,0 %

0,0 %

0,7 %

0,6 %

1,8 %


0

0

0,5

0,4

1,3

Kompostování [t]

2 293,7

2 991,5

5 073,1

8 077,4

7 544,7


6,2 %

8,5 %

12,1 %

20,3 %

17,8 %


3,9

5,1

8,7

13,8

12,9

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Součet produkce s kalů z čistíren odpadních vod v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 42 278 tun odpadu, dalších 89 tun bylo vyprodukováno podlimitními původci, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 42 366 tun. Oprávněné osoby převzaly v kraji dalších 1 808 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 44 174 tun. V roce 2013 byly největšími původci kalů z ČOV společnosti TOMA, a.s., Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s., MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. Celkem těchto pět největších původců vyprodukovalo cca 95 % kalů z ČOV v kraji. Dalšími původci jsou především města a obce, které si ČOV provozují samy. Největšími oprávněnými osobami přebírajícími kaly z ČOV jsou ve Zlínském kraji společnosti RUMPOLD UHB, s.r.o. (použití na zemědělské půdě), OTR Recycling s.r.o. (kompostování), BioWaste s.r.o. (použití na zemědělské půdě), JOGA LUHAČOVICE, s.r.o. (kompostování) a AGRODRUŽSTVO MORKOVICE (použití na zemědělské půdě). Vzhledem k nedostatečným kapacitám zařízení a vhodné

Enviros s.r.o.

97


zemědělské půdy jsou kaly z větší části předávány mimo kraj, zejména na kompostárny. V případě, že kaly nesplňují požadavky pro využití na zemědělském půdním fondu, popř. jsou deklarovány jako kaly s nebezpečnými vlastnostmi, jsou odstraněny spálením na území ZK ve spalovně DEZA a.s., mimo ZK zejména v zařízení SPOVO Ostrava. Graf 16 Vstupní toky produkce kalů z čistíren odpadních vod do zpracování ve Zlínském kraji a způsoby nakládání s ním v roce 2013

4.3.11.4 Odpady s obsahem azbestu Dalším z hlediska nebezpečných vlastností důležitým odpadovým tokem jsou odpady s obsahem azbestu, které mohou vykazovat nebezpečné vlastnosti, především karcinogenitu. Azbest je prokázaný lidský karcinogen, azbestová vlákna působí za určitých podmínek azbestózu a rakovinu dýchacího a trávicího traktu. Odpady obsahující azbest jsou tedy dle katalogu zařazeny mezi nebezpečné odpady (kat. č. 06 07 01, 06 13 04, 10 13 09, 16 01 11, 16 02 12, 17 06 01 a 17 06 05). Hlavním zdrojem jsou odpady ze stavebnictví, demoliční odpady, těsnění, tepelná a elektrická izolace. Skutečností ovšem je, že toto působení asbestu je specifické jen v případě, že se jedná o některý z druhů asbestu, že je s ním nakládáno tak, že se uvolňuje prach a že toto působení je po delší dobu, například v kategorii zaměstnanců. Běžně produkovaný odpad typu „Eternit“ za běžného zacházení žádnou toxicitu nevykazuje, což bylo prokázáno na řadě studií v posledních letech a také se neprojevilo žádné působení například tam, kde bylo položeno vodovodní asbestocementové potrubí používané řadu desetiletí. Nevhodné vlastnosti mohou ovšem vykazovat některé specifické výrobky, jako je těsnicí nebo izolační vlna. Produkce odpadů s obsahem azbestu ve Zlínském kraji se pohybuje průměrně okolo 1000 t ročně, viz následující tabulka, a kolísá podle množství probíhajících demoličních prací v objektech obsahujících azbest. Jedná se obvykle o střešní eternit nebo o eternitové šablony užívané ke krytí svislých štítových zdí v horských objektech, kde jinak vykazují až do jejich demolic nebo přestaveb neocenitelné služby. Asbestová vlna se užívala jako výborná izolace v prvních letech výstavby objektů typu „KORD“ sloužících někdy jako školy a školky či administrativní budovy. Odsud může pocházet hlavní podíl asbestu v odpadech.

Enviros s.r.o.

98


Tabulka 36 Produkce a nakládání s odpady obsahujícími azbest ve Zlínském kraji v období 2009– 2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

927,3

937,0

1 146,5

1 240,0

1 043,8

Produkce [%]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

1,6

1,6

2,0

2,1

1,8

Skládkování [t]

231,6

328,3

206,9

281,3

441,3


25,0 %

35,0 %

18,0 %

22,7 %

42,3 %


0,4

0,6

0,4

0,5

0,8

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Součet produkce odpadů obsahující azbest vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 904 tun odpadů s obsahem azbestu, dalších 140 tun bylo vyprodukováno původci, kteří neodevzdali hlášení (např. mohlo jít o podlimitní původce) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 1 044 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 248 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 1 292 tun. Do jiných krajů bylo v roce 2013 předáno celkem 822 tun odpadů obsahujících azbest. V roce 2013 byli největšími původci odpadů s obsahem azbestu město Rožnov pod Radhoštěm, společnosti Technické služby Zlín, s.r.o., SV - Stav, s.r.o., TUFÍR, spol. s r.o. a SITA CZ a.s. U společností Technické služby Zlín, s.r.o. a SITA CZ a.s. se nejedná přímo o jejich vlastní produkci, ale o odpady převzaté od občanů pod kódem BN30). Celkem těchto pět největších původců vyprodukovalo cca 26 % odpadů s obsahem azbestu v kraji. Jediným způsobem nakládání s odpady s obsahem azbestu, vyjma zcela marginálního energetického využití (pravděpodobně omylem ve výši jednotek tun ročně, asbest je zcela nehořlavý), je ve Zlínském kraji skládkování na příslušně zabezpečených skládkách podle hygienických směrnic. Větší část odpadů byla předána na skládkování mimo kraj.

4.3.12 Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Odpady ze zdravotnické a veterinární péče zahrnují celou skupinu 18 Katalogu odpadů. Jedná se o širokou škálu odpadů od chemikálií, léčiv, přes kontaminované materiály až po části těl. Hlavním zdrojem odpadu jsou nemocnice, léčebny a další lékařská zařízení, sociální zařízení, výzkumné ústavy a vysoké školy. Většinou se jedná o nebezpečné odpady v souvislosti s jejich infekčností a toxicitou.

Enviros s.r.o.

99


Produkce odpadů ze zdravotnické a veterinární péče je ve Zlínském kraji stabilní nad kolem 1100 t ročně, tento trend předpokládáme, že bude s největší pravděpodobností pokračovat i v příštích letech. Pro nakládání s odpady ze zdravotní péče a veterány jsou vypracovány speciální předpisy pro jejich sběr a transport a také pro jejich zneškodnění. Za nejbezpečnější se pokládají především speciální spalovny, které jsou prakticky v každém kraji a měly by zvládat veškerou produkci tohoto typu odpadu. Běžným typem je Hoval-Schiestl z poloviny devadesátých let, ten ovšem již dnes vyžaduje modernizace a rekonstrukce. Ve Zlínském kraji by měla zvládat odpady tohoto typu krom spalovny v nemocnici Uherské Hradiště kapacitně i technologicky také připravovaná spalovna ZEVO Chropyně. Součet produkce vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 2 036 tun odpadu, dalších 135 tun bylo vyprodukováno producenty, kteří neodevzdali hlášení (buď v rozporu se zákonem, nebo protože šlo o podlimitní producenty) v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 2 172 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 445 tun od producentů mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 2 617 tun. Do jiných krajů bylo v roce 2013 z tohoto množství předáno celkem 1 018 tun odpadů ze zdravotnické a veterinární péče. Největší producenti odpadů ze zdravotnictví jsou Krajská nemocnice T. Bati, Uherskohradišťská nemocnice, Sociální služby Uherské Hradiště, Sociální služby Vsetín a Sociální služby města Kroměříže. Celkem těchto pět největších producentů vyprodukovalo cca 56 % odpadů ze zdravotnictví v kraji. Nejvýznamnější součástí je frakce použitých plen. Rozhodujícím způsobem nakládání je zneškodnění těchto odpadů spalováním ve spalovnách nebezpečných odpadů. Největším zpracovatelem těchto odpadů je SITA CZ a.s. a Uherskohradišťská nemocnice a.s., která tyto odpady energeticky využívá ve své spalovně. Část zdravotnických odpadů je rovněž zpracovávána mimo kraj. Tabulka 37 Produkce a nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče ve Zlínském kraji v období 2009–2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

1 911,8

2 079,6

2 081,3

2 264,6

2 171,5

Produkce [%]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

3,3

3,5

3,5

3,9

3,7


0,0

0,3

0,0

0,0

0,7


0,0 %

0,01 %

0,0 %

0,0 %

0,03 %


0,0

0,0005

0,0

0,0

0,0012

Enviros s.r.o.

100



280,3

278,7

328,7

326,9

338,1


14,7 %

13,4 %

15,8 %

14,4 %

15,6 %


0,5

0,5

0,6

0,6

0,6

Spalování [t]

1 544,4

1 623,7

1 541,0

2 347,0

2 186,8


80,8 %

78,1 %

74,0 %

103,6 %

100,7 %


2,6

2,8

2,6

4,0

3,7

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Spalovna společnosti DESTRA Co., spol. s r.o. je od roku 2009 mimo provoz, 5 let v procesu schvalování EIA, záměrem je modernizace a navýšení spalované kapacity na 6000 t/ rok. Znamená to, že kapacita ZEVO DESTRA Chropyně by měla pokrýt i celou potřebu produkce zdravotnických spalitelných odpadů ve ZK. Pokud bude zapotřebí provést opravu nebo rekonstrukci spalovny v UH nemocnici, je schopna plně převzít její kapacitu za podmínky, že bude vydáno kladné stanovisko v procesu EIA, ten probíhá již od roku 2010 a 9.4.2015 proběhlo již i opakované veřejné projednání s dobrým výsledkem, Stanovisko MŽP zatím nebylo vydáno. Tabulka 38: Spalovny nebezpečného odpadu Identifikačn í kód

IČ

Provozovatel

CZ00319

60709286

CZZ00678

Kapacita (t/rok)

PSČ

Obec

DESTRA Co., spol. s Komenského r.o. Spalovna 75 průmyslového odpadu Chropyně

768 11

Chropyně

2 250 změna na 6000

00011835

DEZA, a.s., Masarykova spalovna 753 průmyslových odpadů

757 28


10 000 pouze vlastní pastovité

CZZ00528

25638955

SITA CZ a.s.

areál ZPS a.s., 765 02 Malenovice, Třída 3. května

Zlín

4 700

CZZ00642

27660915

Uherskohradišťská nemocnice a.s.

J.E. 365

Uherské Hradiště

350

Enviros s.r.o.

Ulice

Purkyně 686 68

101


4.3.13 Svozové oblasti a nakládání s SKO Hmotnostně nejvýznamnější složku KO představuje dlouhodobě směsný komunální odpad (SKO), který má katalogové číslo 20 03 01. Produkce SKO činila v letech 2009 – 2013 nejméně 54,7 % a nejvíce 59,6 % celkové produkce KO, přičemž část SKO (až 48 %) je považována za biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO), jehož ukládání na skládky je dlouhodobě nežádoucí. Mimo biologicky rozložitelnou složku SKO obsahuje řadu materiálově využitelných položek (zejména papír, plast, sklo), jejichž primární vytřídění přímo u občanů může napomoci navýšit jejich následné materiálové využití. V případě zbytkového SKO po vytřídění materiálově využitelného podílu je třeba zajistit jeho využití energetické. Skládkování je v dlouhodobém horizontu považováno za zcela nežádoucí způsob nakládání s tímto odpadem. Předpokladem pro dosažení cílového stavu je zajištění dostatečného množství kapacit zařízení. Nutné je zejména zajištění optimalizace svozu a dopravy odpadu, jeho úpravy nezbytné pro ekonomicky udržitelný stav celého procesu a následně i dostupnost zařízení k energetickému využití zbytkového směsného komunálního odpadu. V současné době se na území ZK nenachází žádné zařízení na energetické využití SKO, ani zařízení, které umožní úpravu tohoto odpadu před vstupem do zařízení k energetickému využití v případě, že tato bude vyžadována. Součet produkce SKO vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 127 656 tun odpadu, dalších 11 774 tun bylo vyprodukováno podlimitními původci v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 139 429 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 21 147 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady ve výši 160 577 tun. Mimo Zlínský kraj bylo vyvezeno celkem 48 147 tun SKO, a to zejména z území ORP Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí, jež nejsou vybavena skládkou. (Z těchto ORP je odpad odvážen na skládky Hradčany – Přerov, Olomoucký kraj a Životice-Mořkov – Moravskoslezský kraj.) Největšími původci SKO v roce 2013 bylo Statutární město Zlín (14 952 t), města Valašské Meziříčí (6 203 t), Kroměříž (4 547 t), Uherské Hradiště (4 497 t), Uherský Brod (3 707 t), Vsetín (3 662 t) a Rožnov pod Radhoštěm (3 551 t). Celkem těchto sedm největších sídel v roce 2013 vyprodukovalo 29,4 % SKO ve Zlínském kraji. Všechen SKO je třeba někam odvézt, proto je kraj rozdělen na svozové oblasti (obr. 15).

Enviros s.r.o.

102


Tabulka 39 Produkce a nakládání s SKO, vývoj v letech 2009 – 2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

152 079

148 168

147 176

164 011

139 429

Produkce [%]

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

Produkce [kg/obyv.]

259

253

251

280

238

Skládkování [t]

119 127

111 756

111 324

107 527

105 483


78,3 %

75,4 %

75,6 %

65,6 %

75,7 %


203

191

190

183

180

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Na území Zlínského kraje je provozováno 8 skládek odpadů, na nichž je SKO ukládán. Oprávněnou osobou, která převzala nejvíc SKO byla v roce 2013 společnost Technické služby Zlín, která odstranila na vlastní skládce celkem 25 964 tun SKO, následována společnostmi, které odstraňovaly SKO skládkováním v celkové výši 79 517 tun: Moravská skládková společnost a.s. (28 %); RUMPOLD UHB, s.r.o. Prakšice, (24 %), DEPOZ, spol. s r.o. (20 %), .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. (11 %) a Valašskokloboucké služby s.r.o. (6 %). Těchto šest největších zařízení odstranilo skládkováním 72,5 % vyprodukovaného SKO. Zbývající SKO byl v roce 2013 předán na skládky mimo Zlínský kraj. Jiný způsob nakládání s SKO prakticky ve Zlínském kraji zaznamenán nebyl. Trend omezení skládkování a zároveň klesající produkci SKO bude nutné v následujících letech urychlit. Žádoucí změny však lze očekávat pouze za předpokladu, že bude pokračováno ve zlepšování třídění využitelných složek komunálních odpadů včetně BRKO a v případě, že bude realizováno předání SKO k energetickému využití, ať již na zařízení realizované na území Zlínského kraje nebo mimo něj. V následující tabulce jsou uvedeny základní údaje o produkci a nakládání s SKO na území jednotlivých ORP. Tabulka 40 Produkce SKO v ORP a nakládání s SKO na zařízeních v ORP v roce 2013 ve ZK Počet Obec s působností

obyvatel celkem

produkce [t]

produkce [kg/obyv.]

skládkování [t]


15 716

3 653

232

8 341

Holešov

21 499

6 751

314

0

Enviros s.r.o.

rozšířenou

103


Kroměříž

69 780

15 393

221

16 398

Luhačovice

18 996

3 580

188

4 495

Otrokovice

34 721

8 153

235

22 577


35 366

8 280

234

0

Uherské Hradiště

90 411

21 621

239

0

Uherský Brod

53 083

12 477

235

19 075

Valašské Klobouky

23 600

4 543

193

5 100


41 843

10 714

256

0

Vizovice

16 802

3 817

227

3 532

Vsetín

66 665

13 507

203

0

Zlín

99 211

26 941

272

25 964

Celkem

587 693

139 429

238

105 483

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Výkyvy v produkci na obyvatele mohou být výsledkem zapojení firem do systému nakládání s komunálními odpady měst a obcí, kdy jsou odpady podnikatelských odpadů vykazovány a započítávány jako odpady z produkce obce. Nezanedbatelný vliv má úroveň třídění odpadů v jednotlivých ORP. Do určité míry může hrát svou roli i kupní síla a potřeby obyvatel (např. v některých lokalitách je vzhledem ke kvalitě pitné vody menší potřeba nákupu balené vody a nápojů). Skládkování je vykázáno pouze u ORP, na jejichž území se nachází skládka, a tedy je zde skládkování realizováno.

4.3.14 Existující zařízení pro nakládání s odpady V následující tabulce je shrnut přehled zařízení a systémů svozu a sběru odpadů ve Zlínském kraji:

Enviros s.r.o.

104


Tabulka 41: Přehled zařízení pro nakládání s odpady ve ZK Typ zařízení

Počet zařízení

Autovrakoviště (demontáž autovraků)

23

Sběrné místo autovraků

7

Výkupny, sběrny, sklady odpadů oprávněných osob

168

Sběrný dvůr

13

Mobilní sběr a výkup odpadů

44

Sběr elektroodpadu

3

Zpracování elektroodpadů

8

Skládky odpadů

9

Kompostárny

17

Biologická dekontaminace, biodegradace (mimo kompostování) 3 Rekultivace, terénní úpravy

4

Spalovny, bioplynové stanice

4

Třídění odpadů

33

Solidifikace

0

Drtící linky (stavební odpad)

25

Fyzikálně-chemická úprava

11

Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů

2

Zdroj: Databáze Inisoft (http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj), květen 2015

4.3.15 Svozový systém Obce ve Zlínském kraji mají zavedený systém sběru, svozu a nakládání s komunálním odpadem stanovený obecními vyhláškami. Směsný komunální odpad je v drtivé většině skládkován. Zhruba 15 % je odváženo mimo kraj (skládka Hradčany – Přerov, Olomoucký kraj a skládka Životice-Mořkov – Moravskoslezský kraj), zbytek končí na skládkách ve Zlínském kraji, kterých je osm. Následující tabulka uvádí přehled popsaných skládek a svozových firem, které na danou skládku komunální odpad vozí.

Enviros s.r.o.

105


Tabulka 42: Skládky komunálního odpadu a svozové firmy Identifikační kód CZZ00507

Provozovatel

Lokalizace skládka

-

A.S.A. skládka Bystřice Cihelna 1600 pod Hostýnem, s.r.o.

Působící svozové firmy A.S.A. Skládka Hostýnem

Bystřice

pod

TS Bystřice pod Hostýnem, s.r.o. TS Holešov, s.r.o. CZZ00342

DEPOZ, spol. s r.o.

Zdounky 27

BIOPAS, spol. s r.o.

CZZ00344

EKO-UNIBAU a.s. Praha

skládka Březová

Marius Pedersen, a.s.

CZZ00316

Moravská skládková skládka společnost a.s. Kvítkovice

MSS OTR, a.s. Uherské Hradiště Sběrné suroviny Uherské Hradiště, s.r.o. TS Otrokovice, s.r.o.

CZZ00680

RUMPOLD UHB, s.r.o. skládka Prakšice Prakšice

RUMPOLD, s.r.o.

CZZ00695

Skládka odpadů Slavičín Slavičín – Radašovy s.r.o.

JOGA Luhačovice, s.r.o. TS Luhačovice, s.r.o.

CZZ00698

Technické služby Zlín, Suchý s.r.o. Mladcová

CZZ00526

Valašskokloboucké služby s.r.o.

skládka Smolina

SITA, a.s.

skládka Hradčany - TS Holešov, s.r.o. Přerov TS Vsetín, s.r.o.

CZM00306

důl, TS Zlín, s.r.o.

RUMPOLD, s.r.o. Valašskokloboucké služby, s.r.o.

TS Valašské Meziříčí, s.r.o. CZT00802

ASOMPO, a.s.

skládka Životice – AVE CZ, odpadové hospodářství, Mořkov s.r.o. Služby Horní Bečva, s.r.o.

Enviros s.r.o.

106


TS Vsetín, s.r.o. TS Valašské Meziříčí, s.r.o. CZZ00304

Technické služby Vsetín, Překladiště Vsetín – Městský Bytový Podnik Karolinka, s.r.o. Bobrky p.o. TS Vsetín, s.r.o.,

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat od provozovatelů a z databáze Inisoft, květen 2015

Součástí logistiky nakládání s komunálním odpadem ve Zlínském kraji jsou překladiště komunálního odpadu. Kromě překladiště fungujícího v rámci LCO Vsetín jsou v provozu další tři překladiště.

Tabulka 43: Překladiště komunálního odpadu Identifikační kód

IČ

Provozovatel

CZZ00304

26782596

Technické Vsetín, s.r.o.

42194920

Marius Pedersen a.s.

CZZ00729

25583140

Technické Holešov, s.r.o.

CZZ00315

26814463

Lokalizace

PSČ

Obec

755 11

Vsetín

765 02

Otrokovice

služby Květná 1555

769 01

Holešov

TS Valašské Meziříčí M. Alše 833 s.r.o.

757 01


služby Bobrky 460

Kvítkovice

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Krajského úřadu Zlínského kraje Na přehledové mapě je barevně vyznačeno, jaké oblasti Zlínského kraje jednotlivé svozové firmy obsluhují. (Mimo vyznačené svozové organizace působí na území ZK další společnosti, sdružení a svazky obcí. Jejich objem sváženého komunálního odpadu však není nijak výrazný.)

Enviros s.r.o.

107


Obrázek 19: Přehledová mapa svozových firem ve Zlínském kraji

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Krajského úřadu Zlínského kraje (dotazníkové šetření v obcích), červen 2015 Významným zařízením pro nakládání s komunálními odpady je Logistické centrum odpadů Mikroregionu Vsetínsko (LCO) provozované Technickými službami Vsetín, s.r.o. Zabezpečuje integrovaný sběr komunálního a separovaného odpadu z celé lokality Mikroregionu Valašsko, přičemž jeho kapacita je kolem 20 000 tun zpracovaného odpadu ročně. Součástí LCO jsou prostory a technologie pro dotřiďování separovaného odpadu (PET lahví, papíru, kartonu), drcení velkoobjemového odpadu (lis), demontáž elektrozařízení, skladování nebezpečného odpadu či skladování slisovaných balíků plastu a papíru. V rámci LCO je dále provozován sběrný dvůr určený občanům i dalším původcům odpadu a překladiště komunálního odpadu, kde je směsný komunální odpad přetříděn, nakládán do velkoobjemových kontejnerů a odvážen ke konečné likvidaci. Logistické centrum odpadů Mikroregionu Vsetínsko představuje moderní zařízení, které je významným prvkem v předcházení vzniku a materiálovém využití odpadu ve Zlínském kraji. V souvislosti s odklonem od skládkování a přechodem odpadového hospodářství ke způsobům nakládání strojícím výše v hierarchii nakládání s odpady lze velmi doporučit vybudování podobných zařízení i v dalších částech Zlínského kraje.1

1

Podobné odpadové centrum, byť méně komplexního charakteru, je v současné době provozováno také v Holešově; vybudování Integrovaného centra nakládání s odpady má v plánu město Zlín, a to v areálu stávající skládky Suchý důl.

Enviros s.r.o.

108


Za účelem budování dalších překladišť komunálního odpadu je možné využití prostor stávajících skládek, příp. je možné překládku KO v omezené míře provádět ve sběrných dvorech (vybavených rampou). 4.3.16 Očekávaný vývoj nakládání s odpady a systému sběru a svozu odpadů Součástí POH ZK je posouzení záměrů na potřebná zařízení pro nakládání s odpady a systém sběru a svozu odpadů a to s ohledem na plnění stanovených cílů POH ZK vztažené na nejdůležitější odpadové toky dle závazné části POH ZK a stanoveny zásady pro: a) prevenci vzniku odpadu b) třídění, sběr a svoz odpadu c) zařízení k využití a/nebo k odstranění d) prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů e) relevantní záměry podpory z veřejných zdrojů Zásady a opatření pro vybrané skupiny odpadů jsou stanoveny takto: Biologicky rozložitelné odpady včetně komunálních: Tabulka 44: Biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelný komunální odpad Oblast

Opatření

Odpovědnost2

Předcházení vzniku  odpadu

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. ORP

Třídění, sběr a svoz  odpadu

Stanovit systém odděleného sběru biologicky Obce rozložitelných odpadů a nakládání s nimi. Preferovat zpracování biologicky rozložitelných odpadů v místě jejich vzniku.



Optimalizace vybavení stávajících i nově budovaných sběrných dvorů (pro spádové aglomerace 1 000 obyvatel a docházkovou vzdálenost max. 5 km) a zřizování sběrných míst pro sběr biologicky rozložitelných a biologicky rozložitelných komunálních odpadů



Doplnění a optimalizace systému nádobového sběru a svozu, optimalizace svozových tras a

2

V rámci celé kapitoly 0 je u odpovědností rozlišován kraj v samostatné působnosti, tedy zastupitelstvo (podpora vzdělávání apod.), a krajský úřad – odborný správní orgán.

Enviros s.r.o.

109


logistiky sběru BRKO a BRO k efektivnímu využití stávajících zpracovatelských kapacit. Zařízení k využití  a/nebo odstranění odpadu 

Realizace optimalizace a modernizace stávajících Obce kompostáren, výstavbu nových kompostáren včetně komunitních realizovat pouze v případě prokázání efektivity a udržitelnosti provozu.



Realizovat zařízení pro anaerobní rozklad, energetické využití a přípravu k energetickému využití biologicky rozložitelných odpadů v případě materiálově nevyužitelných odpadů



Podporovat případnou výstavbu nových zařízení v návaznosti na průběžné vyhodnocování systému nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

Prioritní směřování  podpory z veřejných zdrojů 

Enviros s.r.o.

Realizace projektů domácího kompostování jako Krajský úřad aktivity k předcházení vzniku odpadů ORP

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Obce Systémy odděleného sběru a svozu, sběrné dvory, nádobový sběr a svoz, svoz velkoobjemovými kontejnery v návaznosti na stávající nebo nově budovaná zařízení (realizovaná po prokázání efektivity a udržitelnosti provozu)



Domácí, komunitní a obecní biologicky rozložitelných odpadů.



Podpořit využití bioplynových stanic na zemědělské odpady (např. kejda, zeleň) k nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.



Podporovat využití výstupních produktů ze zpracování biologicky rozložitelných odpadů (kompost, digestát) pro využití v zemědělské výrobě a v obcích.

kompostování

110


Směsný komunální odpad: Tabulka 45: Komunální odpady Oblast

Opatření


Podporovat vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK.4 ORP



Maximalizovat osvětu v třídění využitelných složek.



Podpořit vznik míst předcházení vzniku odpadu a opětovné použití výrobků (např. v areálech sběrných dvorů).



Iniciovat a podporovat další aktivity zaměřené na předcházení vzniku odpadu a opětovné použití výrobků.5


Odpovědnost3

Zachovat, podporovat a rozvíjet samostatný ORP komoditní sběr (papír, plast, sklo, kovy, nápojové Obce kartony) s ohledem na cíle stanovené pro jednotlivé materiály a s ohledem na vyšší kvalitu takto sbíraných odpadů a efektivitu provozu



Zachovat, optimalizovat a rozvíjet dostupnost odděleného sběru využitelných odpadů v obcích



Podporovat a rozvíjet systémy sběru odpadů v obci (včetně objemných odpadů), zejm. prostřednictvím sběrných dvorů (spádově pro aglomerace alespoň 1 000 obyvatel s docházkovou vzdáleností max. 5 km), sběrných míst nebo svozů velkoobjemovými kontejnery.



Vybavit logistická zařízení budovaná pro větší území tak, aby byla zajištěna maximální úroveň třídění využitelných složek z objemných odpadů



Průběžně vyhodnocovat obecní systémy pro nakládání s komunálními odpady a jeho kapacitní

3

V rámci celé kapitoly 0 je u odpovědností rozlišován kraj v samostatné působnosti, tedy zastupitelstvo (podpora vzdělávání apod.), a krajský úřad – odborný správní orgán. 4 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji. 5 Např. střediska pro repasi a prodej použitých výrobků, charitativní obchody, bazary, potravinové banky, servisních střediska pro opravy výrobků, systémy pro sdílení věcí, apod.

Enviros s.r.o.

111


možnosti a navrhovat opatření k jeho zlepšení. V obcích prosazovat otevřenost ekonomiky nakládání s odpady a roční vyúčtování občanských poplatků. 

Na úrovni obce vhodnou formou informovat alespoň jednou ročně právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání a účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady o způsobech a rozsahu odděleného sběru odpadů a o nakládání s nimi.



Stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, odděleného sběru a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady na území obce a to minimálně pro biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu, dále povinnost obcí určit místa, kam mohou fyzické osoby a původci napojení na systém obce odděleně odkládat biologicky rozložitelné odpady, minimálně biologicky rozložitelné odpady rostlinného původu.



Zapojovat do systémů rovnoprávně i původce živnostenského odpadu. Zpoplatňovat zapojené původce živnostenského odpadu nediskriminujícím způsobem.

Zařízení k využití  a/nebo odstranění odpadu

Enviros s.r.o.

Podpořit vybudování moderních komplexních Krajský úřad logistických center pro nakládání s komunálními ORP odpady, které budou mimo jiné zahrnovat překládací stanice a moderní svozovou techniku, Obce s preferovanou celkovou kapacitou alespoň 20 000 t odpadů za rok.



Podpořit modernizaci a případné rozšíření stávajících logistických center pro nakládání s odpady včetně doplnění svozovou technikou s cílem dosáhnout maximálního využití komunálních odpadů s upřednostněním materiálového. Kapacity existujících zařízení maximálně využívat dle projektovaných kapacit a provozních řádů.



Zlepšit provoz a vybavení stávajících sběrných

112


dvorů, budovat nově sběrné dvory vždy alespoň pro spádové aglomerace 1 000 obyvatel s docházkovou vzdálenost max. 5 km 

Realizovat sběrná místa odpadů pro efektivní fungování systému sběru a svozu do logistických center pro nakládání s odpady



Nakládání s odpady musí být vedeno tak, aby co nejvíce omezovalo nekontrolované spalování odpadů v domácích topeništích.



Podpořit realizaci zařízení k materiálovému využití odpadu s upřednostněním těch, jejichž výstupem je koncový výrobek uplatnitelný na trhu



Podpořit budování odpovídající efektivní infrastruktury nutné k zajištění energetického využití odpadů (zejména SKO), které nelze využít materiálově. Lokalizace zařízení k energetickému využití odpadů musí být stanovena tak, aby byla dostupná dostatečně dimenzovaná energetická soustava a zajištěn odbyt vyrobené energie.6



Nově realizovat pouze technicky a ekonomicky vyspělá zařízení, při modernizaci směřovat veškerá zařízení k dosažení maximální efektivity při minimálních environmentálních dopadech.


Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Obce Informační kampaně zaměřené na zapojování původců živnostenského odpadu do obecních systémů pro nakládání s komunálními odpady.



Efektivní systémy třídění v obcích



Výstavba a zlepšování struktury sběrných dvorů v obcích, popř. sběrných míst s dostatečným vybavením nádob s předpokladem ekonomicky udržitelného provozu a návaznost na větší

6

V současné době jsou předmětem analýz možnosti budování malých ZEVO ve Zlínském kraji. V úvahu připadají lokality Zlín, Otrokovice, Vsetín a Valašské Meziříčí.

Enviros s.r.o.

113


logistické celky 

Modernizace svozové techniky



Modernizace a optimalizace stávajících a realizace nových zařízení k úpravě odpadů před materiálovým využitím, zařízení k materiálovému využití s upřednostněním těch, jejichž výstupem je výrobek realizovatelný na trhu



Realizace zařízení k energetickému využití materiálově nevyužitelných odpadů (včetně menších lokálních zařízení) v lokalitách s dostatečně dimenzovanou energetickou soustavou, popř. vyřešeným odběrem vyrobené energie, a to jako doplněk existujících či plánovaných zařízení v okolních krajích.7



Podpora budování moderních center nakládání s odpady, včetně překládacích stanic (navazující na předcházející body) – využít přednostně areálů existujících zařízení k nakládání s odpady (zejm. skládek) a prostorů brownfields.



Podpora environmentálně příznivějších technicky vyspělých zařízení k nakládání s odpady, zejména systémů svozu odpadů (např. s využitím železniční přepravy, kontejnerové přepravy apod.)

Další projekty na zpracování zbytkového komunálního odpadu a SKO posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZK.

Stavební a demoliční odpady: Tabulka 46: Stavební a demoliční odpady Oblast

Opatření


Odpovědnost

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK.

7

Kromě tradiční technologie spalování se jako další možnost nabízí využití pyrolýzy, tj. termického rozkladu odpadu za nepřístupu vzduchu.

Enviros s.r.o.

114




U stavebních odpadů minimalizovat jejich ORP produkci použitím správných technologických Stavební firmy postupů a zásad čistší produkce



Podporovat přímé opětovné využití stavebních prvků nebo surovin (např. cihly, překlady, prvky ze dřeva, zemina v místě, kde byla vytěžena apod.) v souladu se zásadami oběhového hospodářství.


Enviros s.r.o.

Zajistit povinné používání recyklátů splňujících Kraj požadované stavební normy, jako náhrady za Obce přírodní zdroje, v rámci stavební činnosti financované z veřejných zdrojů, pokud je to Stavební firmy technicky a ekonomicky možné.



Zamezit využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů, s výjimkou výkopových zemin a hlušin bez nebezpečných vlastností.



Věnovat pozornost vytřídění a ukládání odpadů zejména s obsahem asbestu z demolic



Zvláštní pozornost věnovat z rekonstrukcí železničních těles.


Projektanti

odpadům

Podporovat realizaci zařízení k minimalizaci Krajský úřad a k recyklaci stavebních odpadů, s přednostním ORP umístěním v lokalitách postižených průmyslovou nebo těžební činností a lokalitách brownfields Stavební firmy



Zajistit přehled o umísťování mobilních zařízení pro recyklaci stavebních odpadů v kraji



Na povrchu využívat pouze upravené stavební a demoliční odpady.



Při odstraňování staveb používat selektivní postupy umožňující izolaci součástí staveb (např. dřevo, sklo, kovy, apod.) a nebezpečných odpadů, pokud je to technicky a ekonomicky možné.



Podpořit vymezení prostoru pro ukládání odpadu s obsahem azbestu v areálech stávajících skládek s dostatečným zabezpečením.

115



Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Krajský úřad Projekty zaměřené na podporu a rozvoj čistší ORP produkce a oběhového hospodářství v oblasti stavebních odpadů.



Využívání stavebních a demoličních odpadů pro výrobu stavebních výrobků.



Podpořit zjednodušení pravidel pro využívání upravených stavebních a demoličních odpadů a recyklátů z těchto odpadů na povrchu terénu při zachování vysoké míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí.



Zařízení pro nakládání s odpady, které se v budoucnu v komoditě stavební odpady budou vyskytovat (např. plastová okna, izolační materiály ze zateplení budov apod.) s cílem jejich maximálního využití.

Nebezpečné odpady: Tabulka 47: Nebezpečné odpady Oblast

Opatření


Enviros s.r.o.

Odpovědnost

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Krajský úřad



Průběžně vyhodnocovat systém nakládání s ORP nebezpečnými odpady na krajské úrovni.



Motivovat veřejnost k oddělenému sběru nebezpečných složek komunálních odpadů.



Ve spolupráci s příslušnými orgány provádět účinnou osvětu o vlivu nebezpečných vlastností odpadů na zdraví člověka a životní prostředí včetně vytvoření metodik.



Prosazovat technologie nebezpečných odpadů.

s minimalizací

vzniku

116





Podporovat tříděný sběr nebezpečných složek Obce komunálních odpadů, včetně sběru ORP prostřednictvím sběrných dvorů.



Podporovat mobilní sběr a svoz nebezpečných odpadů.



Využívat ke svozu pouze dokonale zajištěné transportní prostředky a schválené bezpečné trasy, zejména mimo vodárenská ochranná pásma.



Sběr nepoužitelných léčiv prostřednictvím lékáren


Dle možností provozních řádů využívat stávající Krajský úřad zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů ORP (spalovny)



Preferovat zařízení s kontrolovanou a řízenou technologií úplného odstranění nebezpečných odpadů, zejména ZEVO a spalovny



Minimalizovat ukládání nebezpečných odpadů na skládky a do lagun i vývoz za hranice kraje



Důsledně kontrolovat využití prostředků pro sanaci, deaktivaci a likvidaci zařízení při skončení jejich funkce.


Enviros s.r.o.

Podpora osvěty o čistší produkci a strategii udržitelné spotřeby a výroby v průmyslu.

ČIŽP

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Projekty čistší produkce a udržitelné spotřeby a výroby v průmyslových podnicích.



Zařízení na využívání nebezpečných odpadů a zařízení na úpravu odpadů ke snižování a odstraňování nebezpečných vlastností.



Podporovat bezpečné odstranění starých zátěží (včetně azbestu). Zpracovat harmonogram jejich odstranění s přihlédnutím k finanční náročnosti a stupni nebezpečnosti těchto zátěží.

117


Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Tabulka 48: Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Oblast

Opatření

Předcházení vzniku  odpadu 


Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. ORP Zabezpečit v co nejširší míře podporu kolektivních Obce systémů a napomáhat v jejich činnosti především prostřednictvím sběrných míst a sběrných dvorů v obcích. Rozšiřovat síť pro zpětný odběr (prodejci, veřejné Povinné osoby instituce, veřejně přístupná místa, sběrné dvory, ORP sběrná místa)



Obce Při prodeji nového výrobku odebírat bezplatně odpadní výrobek Sdružení obcí



Zajistit odběry všech výrobků s ukončenou životností ve sběrných dvorech obcí.



Prohlubovat spolupráci povinných osob s komunální sférou a posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systémy nakládání s komunálními odpady.



Podporovat rozvoj sítě pro zpětný odběr umístěné na veřejně přístupných místech.


Enviros s.r.o.

Odpovědnost

Spolupracovat s kolektivními systémy a Krajský úřad podporovat vznik nových efektivně fungujících Obce zařízení k demontáži zpětně odebraných výrobků v kraji na úrovni současného technického Povinné osoby pokroku; k tomu využívat i možností chráněných dílen



Realizovat projekty k zajištění stávající sběrné infrastruktury proti krádežím a nelegální demontáži včetně zajištění účinnosti zabezpečení proti kontaminacím životního prostředí špatným nakládáním se sebranými výrobky.



Realizovat zařízení k využití odpadů vzniklých demontáží s upřednostněním zařízení, jejichž

118


výstupem jsou výrobky uplatnitelné na trhu Prioritní směřování  podpory z veřejných zdrojů 

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Obce Podpora chráněných dílen k demontážím výrobků, zejména výpočetní techniky a elektroniky



Podpora modernizace stávajících a budování nových zařízení k materiálovému využití odpadů s upřednostněním zařízení, jejichž výstupem jsou výrobky uplatnitelné na trhu



Podpora speciálních technologií k získávání a recyklacím specifických složek z elektroodpadu, katalyzátorů apod.

Kaly z čistíren odpadních vod: Kaly a odpady z průmyslových nebiologických ČOV mají svůj vlastní režim podle druhů odpadů. Obdobně kaly z úpraven pitné a průmyslové vody. Tabulka 49: Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Oblast

Opatření


Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. ORP



Sledovat a pravidelně hodnotit množství kalů z Provozovatelé ČOV čistíren komunálních odpadních vod a množství těchto kalů využitých k metanizaci a následné aplikaci na půdu (kompostování a přímé použití fermentovaných kalů na zemědělské půdě).



Nevyužívat neupravené kaly.



Shrabky z česlí přednostně spalovat.




Enviros s.r.o.

Odpovědnost

Rozvíjet systém svozu kalů z malých ČOV do Obce, větších ČOV vybavených vhodnou technologii Provozovatelé ČOV k úpravě příp. přímo využití Zajistit sběr, svoz a nakládání s kaly tak, aby bylo možné využití fermentovaných kalů – přednostně

119


materiálové (např. v kompostárnách) nebo na zemědělské půdě následnou přímou aplikací. Zařízení k využití  a/nebo odstranění odpadu

Budovat a podporovat realizaci zařízení k využití Kraj, obce kalů z ČOV s upřednostněním materiálového, Provozovatelé ČOV, popř. modernizovat stávající kapacity ke zpracování odpadů s možností začlenění kalů Oprávněné osoby z ČOV do stávajícího procesu zpracování.


Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Obce



Osvětové kampaně zaměřené zejména na obyvatelstvo v otázkách odstraňování léčiv, chemických prostředků a odpadů v souladu s právními předpisy v této oblasti, tj. odstraňování mimo kanalizační sítě. Investice spojené se zajištěním systémů svozu kalů z ČOV, materiálovým a energetickým využíváním kalů z čistíren komunálních odpadních vod s odpovídající produkcí kalů.

Vyhodnocovat množství kalů a jejich množství využitých k aplikaci na půdu (kompostování a přímé použití kalů na zemědělské půdě) s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Podporovat inovativní technologie výroby substrátů a dalších následně aplikovatelných využitelných produktů. Podporovat inovativní technologie na zvýšení úrovně materiálového a energetického využití kalů s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Projekty zařízení a inovativních technologií na nakládání s kaly posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZK.

Enviros s.r.o.

120


Odpadní oleje Tabulka 50: Odpadní oleje Oblast

Opatření


Odpovědnost

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Krajský úřad Dbát na prevenci a osvětu, důsledně oddělovat ve spolupráci s ORP minerální a potravinářské oleje


Podporovat a řešit systémy sběru a třídění Krajský úřad odpadních olejů tak, aby nedocházelo k mísení ORP olejů v místech jejich vzniku s ohledem na jejich následné využití. Obce



Odpadní oleje nevhodné k materiálovému využití Původci, výrobci přednostně energeticky využívat (ZEVO) v souladu Oprávněné osoby s platnou legislativou.


V maximální míře zajistit a podporovat Povinné osoby modernizaci a využít tak stávající kapacity zařízení Oprávněné osoby k recyklaci a materiálovému využití odpadních olejů na území kraje, v případě nových zařízení, Kraj realizovat pouze po vyhodnocení efektivity a udržitelnosti provozu



V případě materiálově nevyužitelné části odpadních olejů zařízení zajistit energetické využití nebo využít kapacity spaloven ve Zlínském kraji



Sběrná místa na obcích a u prodejců (např. čerpací stanice) ke sběru a předávání k recyklaci minerálních olejů ve speciálních zařízeních výrobců.


Enviros s.r.o.

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Obce Systém sběru a třídění a modernizace stávajících a ORP realizace nových zařízení (pouze v případě doložení efektivity a udržitelnosti provozu) na Povinné osoby recyklaci a využití odpadních olejů, s upřednostněním materiálového.

121


Pneumatiky Produkce odpadních pneumatik (kat. č. 16 01 03) zaznamenala velký nárůst v roce 2011, v ostatních letech se produkce pohybovala v průměru na úrovni cca 5 700 t/rok. Vzhledem k umístění zařízení na materiálové využití odpadních pneumatik v kraji je celkové nakládání např. v roce 2013 cca 4 x větší než je produkce kraje. Pneumatiky se do kraje ke zpracování dováží. Produkce nakládání a nakládání s odpadními pneumatikami podrobně popisuje následující tabulka: Tabulka 51 Produkce a nakládání s odpadními pneumatikami ve Zlínském kraji v období 2009 – 2013 Nakládání \ rok

2009

2010

2011

2012

2013

Produkce [t]

4 687,0

6 010,6

26 306,9

5 238,5

6 940,6

Produkce [%]

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

Produkce [kg/obyv.]

8,0

10,3

44,9

8,9

11,8


9 598,8

14 631,6

30 276,9

16 936,9

27 165,8


204,8 %

243,4 %

115,1 %

323,3 %

391,4 %


16,4

25,0

51,6

28,9

46,3

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z Elektronické databáze zpracovaných hlášení o produkci a nakládání s odpady za období 2009 – 2013 Součet produkce odpadních pneumatik vykázané pod kódy A00 a BN30 v rámci Zlínského kraje přitom činil v roce 2013 celkem 6 717 tun odpadních pneumatik, dalších 224 tun bylo vyprodukováno původci, kteří neodevzdali hlášení v rámci kraje, čemuž odpovídá uvažovaná produkce 6 941 tun. Navíc převzaly oprávněné osoby v kraji dalších 14 251 tun od původců mimo Zlínský kraj, čemuž odpovídá celkové množství vyprodukovaného a převzatého odpadu dohromady 22 191 tun. Mimo kraj bylo v roce 2013 předáno celkem 3 541 tun odpadních pneumatik. V roce 2013 byly největšími původci pneumatik společnosti Barum Continental spol. s r.o., Vraník s.r.o., MITAS a.s., Continental HT Tyres, s.r.o. a Jiří Zedek. Celkem těchto pět největších původců vyprodukovalo téměř 77 % odpadních pneumatik v kraji. Majoritním způsobem nakládání je materiálové využití pneumatik (pod kódem nakládání R3) prováděné společností RPG Recycling, s.r.o. z Uherského Brodu, které odpovídá dlouhodobě několikanásobku vlastní produkce v kraji (v roce 2013 šlo např. o 373 % produkce). Jedná se o zpracování pneumatik na pryžový granulát, textil a ocelový kord.

Enviros s.r.o.

122


Odpady ze zdravotnické a veterinární péče: Tabulka 52: Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Oblast

Opatření


Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK.



Prosazovat legislativně stanovená pravidla pro nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče se zaměřením na sběr, třídění, shromažďování, úpravu, přepravu a odstraňování odpadů ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení (např. domácí péče, samoléčení).



V uvedených postupech zahrnout i osvětu vedenou k vracení použitých a nespotřebovaných léků prostřednictvím lékáren

Třídění, sběr a svoz  odpadu 


Odpovědnost

Do systémů nakládání s odpady v obcích zapojit Obce lékárny (sběr nepoužitelných léčiv). Kraj Sběr a svoz provádět efektivně prostřednictvím Oprávněné osoby speciálních vozidel a kontejnerů. Využívat stávající zařízení k odstraňování Obce nebezpečných odpadů (spalovny) na území Kraj Zlínského kraje Provozovatelé spaloven a ZEVO


Enviros s.r.o.

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Obce Podporovat opatření pro spolupráci se Lékařská komora zainteresovanými stranami v oblasti osvěty nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jím podobných zařízení s cílem zabezpečit nakládání s odpadem z těchto zařízení v souladu s platnou legislativou se zaměřením zejména na důsledné oddělování od odpadu komunálního a zařazování odpadu do kategorie dle jeho skutečných vlastností.

123


Akceptovat legislativně stanovená pravidla pro nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče se zaměřením na sběr, třídění, shromažďování, úpravu, přepravu a odstraňování odpadů ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení. Podporovat technologie, které s odpady ze zdravotnické a veterinární péče s nebezpečnými vlastnostmi nakládají dle hierarchie nakládání s odpady a dle dostupných technologií s upřednostněním nejlepších dostupných technik. Podporovat inovativní technologie pro nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče zahrnující současné trendy a principy dané Světovou zdravotnickou organizací a Evropskou unií. Projekty zařízení a inovativních technologií na nakládání odpady ze zdravotnické a veterinární péče s nebezpečnými vlastnostmi posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZK.

Specifické skupiny nebezpečných odpadů Tabulka 53: Specifické skupiny nebezpečných odpadů Oblast

Opatření


Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Krajský úřad



Podpora projektů čistší produkce u výrobců



Realizovat informační kampaně zaměřené na ČIŽP možnost vzniku a výskytu perzistentních organických znečišťujících látek v odpadech. SÚJB



Identifikovat zdroje možných úniků perzistentních organických znečišťujících látek.



Osvěta a kontrola dodržování bezpečného nakládání a hygieny práce při nakládání s azbestem. Současně vysvětlovat, že asbest ve formě eternitu není nebezpečným jedem, pokud se s ním nepracuje nevhodným způsobem.



Identifikovat možné zdroje radionuklidů mezi demoličními odpady (např. požární čidla starších typů apod.) ve spolupráci s SÚJB.


Enviros s.r.o.

Odpovědnost

ORP

Lehce kontaminovaná zařízení a zařízení s Krajský úřad obsahem polychlorovaných bifenylů a objemem ORP náplně menším než 5 l předat oprávněným

124


osobám k nakládání s tímto druhem odpadu nebo dekontaminovat nejdéle do konce roku 2025. Zařízení k využití  a/nebo odstranění odpadu 




Využít stávající kapacity zařízení ve Zlínském kraji Původci a modernizovat stávající provozy k dosažení Pověřené osoby nejvyšší dostupné technické úrovně Krajský úřad Nová zařízení realizovat pouze jako inovativní technologie pro zajištění materiálového využití Obce nebezpečných odpadů po odstranění nebezpečných vlastností s výstupem bezpečného výrobku uplatnitelného na trhu nebo zařízení k energetickému využití při splnění všech legislativních požadavků. Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Projekty zajišťující minimalizaci vzniku nebezpečných odpadů a projekty zajišťující odstranění nebezpečných vlastností odpadů již u původce Podpořit ekonomicky zvýhodněné odstraňování odpadů s obsahem azbestu ve starých objektech a zátěžích (např. z demolic venkovských usedlostí a objektů typu KORD).

Současné kapacity pro odborné nakládání s těmito specifickými nebezpečnými odpady jsou prakticky dostačující

Vedlejší produkty živočišného původu a BRO u kuchyní a stravoven: Tabulka 54: Vedlejší produkty živočišného původu a biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven Oblast

Opatření


Enviros s.r.o.

Odpovědnost

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. ORP Zamezit skládkování tohoto druhu odpadů.

125











Enviros s.r.o.

Důsledně kontrolovat nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a s vedlejšími produkty živočišného původu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Podporovat vytvoření systému pravidelného sběru Kraj a svozu biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní Obce a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu do schválených zpracovatelských zařízení (bioplynové stanice, kompostárny). Podporovat rozvoj systému sběru a svozu použitých stolních olejů a tuků od původců a z domácností. Zařízení k materiálovému využití, u materiálově ORP nevyužitelných odpadů využití zařízení Provozovatelé k energetickému využití - bioplynové stanice a metanizační nádrže čistíren odpadních vod, u nově budovaných zařízení bude pravidelně vyhodnocena technická účinnost a ekonomická efektivnost a udržitelnost provozu Kompostárny, přednostně ty, které budou produkovat kompost k využití na zemědělském půdním fondu se zajištěním jeho odbytu Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Krajský úřad Systém pravidelného sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu do schválených zpracovatelských zařízení (např. bioplynové stanice, kompostárny),



Zajistit podmínky pro sběr použitých stolních olejů a tuků původem z veřejných stravovacích zařízení, centrálních kuchyní a domácností.



Systém sběru a svozu použitých stolních olejů a tuků od původců a z domácností.



Zařízení k využití a recyklaci použitých rostlinných

126


olejů, nebo k jejich energetickému vyžití 

Zařízení pro zpracování odpadních olejů a tuků, zvláště zařízení sloužících k výrobě energie (bioplynové stanice, zpracování na bionaftu nebo jiné produkty pro technické využití).



Zařízení k materiálovému využití se zajištěným odbytem výrobků.

Důležitá opatření: Podporovat využití logistiky stávajících systémů, sběru a svozu těchto odpadů včetně jejich optimalizace (např. překladiště). Zvýšit kontrolu původců odpadů z hlediska správného nakládání s tímto druhem odpadů. Podporovat využití stávajících kapacit zařízení na energetické využití těchto odpadů, zejména BPS s technologií významně snižující zápach po aplikaci surové kejdy. Podporovat optimalizaci stávajících systémů pravidelného sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu (např. nádoby, překladiště, dezinfekce nádob) do schválených zpracovatelských zařízení, zejména zemědělských bioplynových stanic a kompostáren.

Odpady železných a neželezných kovů: Tabulka 55: Odpady železných a neželezných kovů Oblast

Opatření


Třídění, sběr a svoz  odpadu 

Enviros s.r.o.

Odpovědnost

Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Krajský úřad Pohlížet na kovové odpady železných a všech neželezných kovů a na odpady drahých kovů jako na strategické suroviny pro průmysl České republiky v souladu se Státní surovinovou politikou České republiky. Rozšířit oddělený sběr kovů v obcích.

Obce

Rozšiřovat počet míst zpětného odběru výrobků s ORP ukončenou životností v rámci systémů zpětného

127


odběru a rozšířené odpovědnosti výrobců, za Kraj účelem získání většího množství surovin Krajský úřad strategických vzácných kovů. 

Zvýšit kontrolní činnost v oblasti výkupu kovových odpadů.



Pravidelně vyhodnocovat fungování a výkupen kovového odpadu



Nepodporovat budování nových zařízení ke sběru a výkupu kovů pokud nebude prokázána jejich potřebnost v daném území.

Zařízení k využití  a/nebo odstranění odpadu 




sběren

Podporovat vývoj a rozvoj moderních kvalitních Kraj technologií zpracování výrobků s ukončenou Obce životností ve Zlínském kraji. Do systému získávání drahých kovů zapojit všechna zařízení na sběr a zpracování elektroodpadu všech tříd a zařízení na zpracování autovraků. Podpora vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci Kraj Programu PVO ZK a Koncepce EVVO ZK. Obce Dovybavení systému sběru kovových odpadů v obcích tak, aby byl efektivní a ekonomický Systémy získávání kovů z elektroniky.

Důležitá opatření: Podporovat rozšiřování počtu míst zpětného odběru výrobků s ukončenou životností v rámci systémů zpětného odběru a rozšířené odpovědnosti výrobců, za účelem získání většího množství surovin strategických vzácných kovů. Současné kapacity pro zpracování odpadů železných a neželezných kovů jsou dostačující.

4.4 Produkce odpadů celkem a její vývoj Vyhodnocením dat za období 2009 – 2013, je možno konstatovat, že celková produkce odpadů ve Zlínském kraji rostla z cca 974,8 tis. tun v roce 2009 až na 1,56 mil. tun v roce 2011; po poklesu v dalších letech se pak ustálila na cca 1,3 mil. tun. Uvedené výkyvy byly způsobené kolísáním produkce odpadů ze stavební činnosti, jež je odvětvím produkujícím největší množství odpadů (od cca 366 tis. tun v roce 2009 až po 731 tis. tun v roce 2013). Celková produkce odpadů na obyvatele se

Enviros s.r.o.

128


pohybovala od 1 649 kg v roce 2009 až po 2 273 kg v roce 2013. Kolísání produkce odpadů je zapříčiněno především výkyvy v produkci odpadů ze stavební činnosti, jež je jedním z odvětví produkujícím největší množství odpadů. Stavební činnost do určité míry odráží ekonomický stav společnosti a změny ekonomické stability se na ní významně kopírují. Z pohledu množství produkce ostatního odpadu podle skupin v Katalogu odpadu, nejvíce odpadu vzniklo v roce 2013 ve skupině 17 „Stavební a demoliční odpady, včetně vytěžené zeminy“ (57 %), následovanou skupinou 20 „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru“ (21 %) a skupinou 10 „Odpady z tepelných procesů“ (8 %) následovanou skupinou 19 „Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely“ (4 %), viz Tabulka 13 a Graf 3, kde jsou uvedeny skupiny odpadů, kde produkce odpadů byla v roce 2013 vyšší než 610 tun. Na nárůstu celkového množství odpadů v roce 2013 mají největší podíl stavební odpady, protože 58 % vyprodukovaných odpadů v roce 2013 pochází ze stavebnictví (skupina 17 Katalogu odpadů). Ačkoliv objem stavební výroby klesal i v roce 2013, tak tento trend mohl být ovlivněn několika faktory. Nejpravděpodobnějším vysvětlením nárůstu produkce v roce 2013 může být zvýšená produkce odpadů v souvislosti s realizací specifických zakázek ve ZK (rekultivace, sanace - např. Luhačovická přehrada, dopravní stavby). Produkce stavebních a demoličních odpadů (SDO) od roku 2009 rostla z 366,7 tis. tun až na maximum 865,2 tis, tun v roce 2011. V roce 2012 došlo k jejímu poklesu na 527,7 tis. tun v souvislosti se zpomalením ekonomiky v důsledku finanční krize a omezení investičních aktivit. Objem stavební výroby rostl v roce 2013 a od tohoto roku je patrný nárůst produkce stavebních odpadů, která zjevně poroste i v následujících letech. Lze proto očekávat další růst množství SDO nad hranicí 800 000 tun ročně. Souběžný trend jako celková produkce odpadů má i celková produkce odpadů kategorie ostatní. Produkce ostatních odpadů v roce 2013 dosahuje 3 224 tis. tun a oproti roku 2009 vzrostla o cca 377 tis. tun, zatímco v předcházejících letech 2010 až 2012 klesala. Nebezpečné odpady představují poměrně malý objem z celkové produkce všech odpadů, jen kolem 6,2 %, což činilo 83 190 tun v roce 2013. Jednoznačné vývojové trendy u produkce nebezpečných odpadů nelze popsat. Produkce nebezpečných odpadů se hlavně odvíjí od stavu ekonomiky a průmyslové produkce ve ZK. Zvýšené množství vyprodukovaných nebezpečných odpadů ovlivňovaly sanace například starých ekologických zátěží a rekultivace skládek (např. v roce 2013 přes 26 tisíc t), které probíhaly v jednotlivých letech. Z ORP se nejvíce na produkci odpadů podílelo v roce 2013 Uherské Hradiště (25, 5 %) následované ORP Zlín (15,5 %), Otrokovice (13,2 %), Kroměříž (11,2 %), Vsetín (9,2 %), Valašské Meziříčí (7,37 %) a Uherský Brod (5,2 %). Podobná situace je v roce 2013 i v produkci ostatních odpadů, zatímco v produkci nebezpečných odpadů je největší produkce v ORP Kroměříž (42,7 %) následované ORP Uherské Hradiště (18,5 %), Valašské Meziříčí (11,5 %), Zlín (6 %) a Otrokovice (5,6 %).

Enviros s.r.o.

129


4.5 Zařízení pro nakládání s odpady V kapitole 2.5 POH je uveden souhrnný přehled zařízení pro nakládání s odpady ve Zlínském kraji. V této kapitole je rozpracován i v členění na jednotlivé skupiny technologií. Zařízení jsou v souladu s POH ČR rozdělena na 

zařízení s možným nadregionálním významem,



zařízení nutná pro zajištění funkčnosti sítě zařízení k nakládání s odpady,



doplňková zařízení.

Tabulka 56: Zařízení pro nakládání s odpady dle významu Význam zařízení

Typ zařízení

Zařízení s možným nadregionálním  významem 

Enviros s.r.o.

zařízení pro využití nebo odstranění nebezpečných odpadů (spalovny)



zařízení pro využití nebo odstranění ostatních odpadů (skládky)



zařízení pro využití vhodných biologicky rozložitelných odpadů z obcí (kompostárny a bioplynové stanice)



zařízení pro dotřídění a úpravu odpadů



systémy svozu a přepravy odpadů včetně překládacích stanic



systémy sběru využitelných, objemných, nebezpečných, směsných a dalších odpadů, včetně zpětného odběru výrobků



zařízení a technologie pro zpracování a materiálové využití vytříděných a upravených odpadů

Zařízení nutná pro zajištění funkčnosti  sítě zařízení k nakládání s odpady 

Doplňková zařízení

zařízení pro energetické využití



zařízení pro využití „druhotných surovin“ demontážní linky na vybrané výrobky s ukončenou životností (včetně vozidel s ukončenou životností) zařízení pro sběr a výkup

130




dotřiďovací zařízení pro směsný komunální odpad a pro objemný odpad



zařízení pro spoluspalování odpadů

4.6 Zařízení s možným nadregionálním významem V současnosti se na území Zlínského kraje nenachází žádné zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Částečně je odpad tímto způsobem odstraňován v zařízení SAKO Brno, jedná se však zatím o minimální množství. Současná kapacita SAKO Brno činí 248 000 tun komunálního odpadu ročně, do budoucna se uvažuje o jejím navýšení. Možnosti budování ZEVO ve Zlínském kraji jsou předmětem analýz. Jejich výstavba je vedle ekonomické výhodnosti podmíněna zejména existencí stabilního legislativního rámce a veřejné poptávky. Všeobecně je třeba posoudit možnost dodávky tepla do větších sítí CZT v bývalých okresních městech Zlínského kraje a tomu přizpůsobit případný návrh umístění ZEVO a jeho roční kapacitu. V současné době se objevují i menší technologické jednotky s kogenerací nebo trigenerací a také plazmové nebo pyrolyzní jednotky, které umožňují nasazení do míst s menší energetickou spotřebou, jejíž využití je podmínkou ekonomické efektivnosti ZEVO.

Enviros s.r.o.

131


5 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ. 5.1 Charakteristika normativních opatření POH ZK a strategické cíle Závazná část plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví zásady pro nakládání s odpady, dále cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů POH ZK pro: a) prioritní odpadové toky (KO, SKO, BRO a BRKO, stavební a demoliční odpady, nebezpečné odpady, výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru, kaly z čistíren komunálních odpadních vod, odpadní oleje, odpady ze zdravotnické a veterinární péče), specifické skupiny nebezpečných odpadů a další skupiny odpadů (vedlejší produkty živočišného původu a biologicky rozložitelné odpady, z kuchyní a stravoven, odpady železných a neželezných kovů), b) vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady, c) rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů, d) opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl, e) Program předcházení vzniku odpadů Zlínského kraje. Závazná část POH ZK je závazným podkladem pro zpracování POH obcí Zlínského kraje a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Závazná část reflektuje Strategii a vytyčené priority rozvoje odpadového hospodářství ČR v POH ČR, jejich cíle, zásady, opatření a příslušné indikátory na období 2016-2024. Závazná část POH ZK obsahuje krajské cíle, zásady, opatření a indikátory, které zohledňují politiku životního prostředí České republiky, evropské závazky České republiky a potřeby současného odpadového hospodářství ve ZK s přihlédnutím k významnému potenciálu průmyslové produkce. Závazná část Plánu odpadového hospodářství ZK, je založena také na respektování principu dodržování hierarchie nakládání s odpady. Strategické cíle odpadového hospodářství České republiky na období 2015 – 2024 vytyčené v POH ČR a strategické cíle POH ZK vytyčené na období 2016-2025 jsou: 1) Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů.

Enviros s.r.o.

132


2) Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. 3) Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“. 4) Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Uvedené strategické cíle sleduje také POH Zlínského kraje s přihlédnutím k významnému produkčnímu potenciálu kraje. V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky ČR a plnění POH ČR je nutno přijmout ve ZK následující zásady pro nakládání s odpady: 1) Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění „Programu předcházení vzniku odpadů ČR“, „Programu předcházení vniku odpadů ZK“ a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. 2) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: a) předcházení vzniku, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace, d) jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě e) odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. Pro prosazení a možnost realizace principů a cílů uvedených v závazné části a minimalizaci vlivů na složky ŽP je zpracována soustava nástrojů uvedených ve směrné části POH. Jako nástroj zpětné vazby pro možnost sledování stavu odpadového hospodářství ZK a vyhodnocování plnění stanovených cílů zde slouží soustava indikátorů. Směrná část Plánu odpadového hospodářství ZK obsahuje: a) Výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje: Při tvorbě nástrojů závazné části POH ZK se vychází z POH ČR, kde je uveden podrobný přehled v současnosti používaných nástrojů uplatňovaných v oblasti pro usměrňování odpadového hospodářství ČR. Většina těchto nástrojů bude používána k řízení odpadového hospodářství i nadále. Podmínkou pro realizaci některých nástrojů je jejich definice a ukotvení v nových právních předpisech, které budou upravovat oblast nakládání s odpady v ČR. Jedná se především o nový zákon o odpadech, zákony týkající se zpětného odběru vybraných výrobků s ukončenou životností a novelu zákona o obalech.

Enviros s.r.o.

133


Pro řízení odpadového hospodářství ZK jsou navrženy: • Normativní nástroje • Ekonomické nástroje • Administrativní nástroje • Informační nástroje • Dobrovolné nástroje b) Kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován: ZK zpracovává zprávu o stavu plnění plánu odpadového hospodářství kraje, v termínu jedenkrát za dva roky do 15. listopadu za uplynulé dvouleté období, kde bude hodnotit výše uvedená kritéria, na jejichž základě byl POH ZK zpracován. Na základě výsledků hodnocení změn těchto podmínek navrhuje ZK další opatření pro podporu plnění POH ZK. c) Kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů: ZK stanovuje následující kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů: • Podporovat výstavbu zařízení a systémy sběru a svozu odpadů, u kterých bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jejich provozování na regionální (případně i celostátní) úrovni, vzhledem k přiměřenosti stávající sítě zařízení a v souladu s POH ZK. • Podporovat projekty, kde návrh nového zařízení bude v souladu s legislativními, technickými požadavky a nejlepšími dostupnými technikami a kde bude záruka odborného provozování dané technologie. • Podporovat technologie na zpracování odpadů, pro které nejsou ve ZK dostatečné kapacity (např. úprava a využití objemných odpadů, nové technologie na úpravu využití kalů apod.). Nová zařízení podporovat z veřejných zdrojů pouze v regionech, kde chybí zařízení pro reálné zpracování daného druhu odpadu a zařízení, musí odpovídat cílům POH ZK (např. maximálně upřednostňovat materiálové a energetické využití, dopravní dostupnost apod). • Doporučovat zařízení odpovídající svou kapacitou regionálnímu významu, která budou platnou součástí systému nakládání s odpady ZK. Navrhovaná kapacita zařízení musí odpovídat potenciálu uvažovaného regionu ve vazbě na reálné kapacity již schválených a provozovaných zařízení (nevyhodnocovat pouze na základě povolených kapacit, ale na základě reálných kapacit pro jednotlivé toky odpadů a komodity). • Upřednostňovat technologie a zařízení umístěná do stávajících areálů zařízení k nakládání s odpady.

Enviros s.r.o.

134


Je provedeno posouzení rámcových záměrů na potřebná zařízení pro nakládání s odpady a systém sběru a svozu odpadů a to s ohledem na plnění stanovených cílů POH ZK vztažené na nejdůležitější odpadové toky dle závazné části POH ZK a stanoveny zásady pro: • prevenci vzniku odpadu • třídění, sběr a svoz odpadu • zařízení k využití a/nebo k odstranění • prioritní směřování podpory z veřejných zdrojů • relevantní záměry podpory z veřejných zdrojů Pro jednotlivé konkrétní projekty bude vždy provedeno hodnocení vlivů na ŽP v intencích zákona, protože až u konkrétního projektu je známo jeho umístění, technologie, kapacity a možné vlivy na ŽP. Malé projekty se mohou hodnotit jako podlimitní nebo se hodnocení ukončí ve stadiu zjišťovacího řízení.

5.2 Cíle PVO Tabulka 57: Cíle Programu předcházení vzniku odpadů Zlínského kraje Číslo cíle

Hlavní cíl

3.2.I

Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů.

Číslo cíle

Dílčí cíle

3.2.I.a)

Po celou dobu realizace Programu PVO ZK v návaznosti na koncepce EVVO ZK a ČR zajistit komplexní informační podporu o problematice, včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních osnov, výzkumných programů a výchovných, osvětových a vzdělávacích aktivit související s ochranou a tvorbou životního prostředí.

3.2.I.b)

Zajistit účinné zapojení veřejné správy ZK na všech úrovních do problematiky předcházení vzniku odpadů s cílem postupného snižování množství odpadů při výkonu státní správy ZK.

3.2.I.c)

Podporovat snižování spotřeby surovinových a energetických zdrojů ve výrobních odvětvích a zvyšování využívání „druhotných surovin“ v souladu s dalšími strategickými dokumenty ZK a ve vazbě na Politiku druhotných surovin.

Enviros s.r.o.

135


3.2.I.d)

Podpořit zavádění nízkoodpadových a inovativních technologií šetřící vstupní suroviny a materiály a podpořit výrobní a průmyslovou sféru ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby z hlediska naplnění cílů Programu PVO ZK.

3.2.I.e)

Na všech úrovních podpořit, propagovat a dostatečně informovat o dostupných dobrovolných nástrojích (dobrovolné dohody, systémy environmentálního řízení, environmentální značení, čistší produkce) s cílem jejich postupného rozšiřování.

3.2.I.f)

V souvislosti s jednotlivými cíli Programu PVO ZK, Programu PVO ČR a s cíli dalších souvisejících programů a politik vytvářet vhodné podmínky pro realizaci Programu PVO ZK.

3.2.I.g)

Věnovat pozornost odpadům z potravin s cílem postupného snižování těchto odpadů na všech úrovních potravinového cyklu (fáze výroby potravin včetně jejich uvádění na trh a konzumace).

3.2.I.h)

Přispívat ke stabilizaci produkce jednotlivých složek komunálních odpadů a jejímu následnému snižování na všech úrovních veřejné správy a na úrovni občanů.

3.2.I.i)

Přispívat ke stabilizaci produkce nebezpečných odpadů, stavebních a demoličních odpadů, textilních odpadů a odpadů z výrobkových směrnic s výhledem jejího snižování v následujících letech.

3.2.I.j)

Podporovat využívání servisních a charitativních středisek a organizací za účelem prodlužování životnosti a opětovného používání výrobků a materiálů.

3.2.I.k)

Podporovat zvýšení účinnosti prosazování problematiky předcházení vzniku odpadů v aktivitách a činnostech kolektivních systémů a systémů zpětně odebíraných výrobků.

3.2.I.l)

Zajistit realizaci potřebných analytických podkladů a hodnotících nástrojů za účelem vyhodnocování účinnosti Programu PVO ZK a posouzení dosažených pokroků dílčích prevenčních cílů a opatření.

Dále pak v POH uvedená Opatření vycházejí z hlavního a dílčích cílů a reflektují POH ČR. Opatření jsou navržena tak, aby byla rovněž v souladu s Operačním programem Životní prostředí na období 2014 – 2020. Rovněž jsou zohledněny trendy vývoje odpadového hospodářství na úrovni Evropské unie a realizovaná prevenční opatření v zahraničí. Hodnocení je provedeno v kap. 10.

5.3 Zásady pro nakládání s odpady V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky ČR a plnění POH ČR je nutno přijmout ve ZK následující zásady pro nakládání s odpady.

Enviros s.r.o.

136


1) Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění „Programu předcházení vzniku odpadů ČR“, „Programu předcházení vniku odpadů ZK“ a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. 2) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. 3) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. 4) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. 5) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. 6) Nepodporovat skládkování nebo spalování v případě recyklovatelných materiálů. 7) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním. 8) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. 9) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. 10) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. 11) Jednotlivé způsoby nakládání s odpady v rámci Zlínského kraje musí vytvářet komplexní celek zaručující co nejmenší negativní vlivy na životní prostředí a vysokou ochranu lidského zdraví.

5.4 Cíle POH ZK V následující tabulce jsou přehledně uvedeny cíle POH ZK, rozdělené na: • strategické cíle ( tučně), • hlavní cíle, • cíle z programu předcházení vzniku odpadů

Enviros s.r.o.

137


Tabulka 58: Přehled strategických cílů POH ZK

Poř. č.

Definice cíle

1.

Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů.

2.

Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.

3.

Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“.

4.

Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství.

Hlavní cíle: Tabulka 59: Přehled hlavních cílů POH ZK

Poř. č.

Číslo cíle

Definice cíle

5.

3.2.I

Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů.

6.

3.3.1.I

Podporovat oddělený sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů u všech obcí kraje.

7.

3.3.1.II

Zvýšit celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako jsou papír, plast, sklo a kovy, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností.

8.

3.3.1.1.I

Snižovat produkci směsného komunálního odpadu.

9.

3.3.1.1.II

Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou.

10.

3.3.1.III

Zvýšit celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci objemných odpadů.

11.

3.3.2.I

Zapojit právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání do obecních systémů nakládání s komunálními odpady, včetně odděleného sběru.

12.

3.3.3.I

Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky.

13.

3.3.4.I

Zvýšit u stavebních a demoličních odpadů míru přípravy k opětovnému použití, míru recyklace, příp. jiných druhů jejich materiálového využití.

14.

3.3.5.I

Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů.

15.

3.3.5.II

Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů.

16.

3.3.5.III

Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí.

17.

3.3.5.IV

Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady.

Enviros s.r.o.

138


Poř. č.

Číslo cíle

Definice cíle

18.

3.3.6.1.I

Zvýšit celkovou recyklaci obalů.

19.

3.3.6.1.II

Zvýšit celkové využití odpadů z obalů.

20.

3.3.6.1.III

Zvýšit recyklaci papírových a lepenkových obalů.

21.

3.3.6.1.IV

Zvýšit recyklaci plastových obalů.

22.

3.3.6.1.V

Zvýšit recyklaci skleněných obalů.

23.

3.3.6.1.VI

Zvýšit recyklaci kovových obalů.

24.

3.3.6.1.VII

Zvýšit recyklaci dřevěných obalů.

25.

3.3.6.1.VIII

Zvýšit recyklaci prodejních obalů určených spotřebiteli.

26.

3.3.6.1.IX

Zvýšit celkové využití prodejních obalů určených spotřebiteli.

27.

3.3.6.2.I

Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení.

28.

3.3.6.2.II

Zajistit vysokou míru využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadu.

29.

3.3.6.3.I

Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů.

30.

3.3.6.4.I

Dosahovat vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností.

31.

3.3.6.5.I

Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik.

32.

3.3.6.5.II

Dosahovat vysoké míry využití při zpracování odpadních pneumatik.

33.

3.3.7.I

Podporovat technologie využívání kalů z čistíren komunálních odpadních vod.

34.

3.3.8.I

Zvyšovat materiálové a energetické využití odpadních olejů.

35.

3.3.9.I

Minimalizovat negativní účinky při nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče na lidské zdraví a životní prostředí.

36.

3.3.10.1.I

Veškerá zařízení a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů a obdobných látek do konce roku 2025 předat oprávněným osobám, nebo dekontaminovat.

37.

3.3.10.1.II

Odstranit zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů a obdobných látek v držení oprávněných osob k nakládání s odpady do konce roku 2028.

38.

3.3.10.2.I

Zvýšit povědomí o perzistentních organických znečišťujících látkách a jejich účincích na lidské zdraví a životní prostředí.

39.

3.3.10.2.II

Kontrolovat výskyt perzistentních organických znečišťujících látek v odpadech.

40.

3.3.10.3.I

Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem azbestu na lidské zdraví a životní prostředí.

41.

3.3.10.4.I

Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem přírodních radionuklidů na lidské zdraví a životní prostředí.

Enviros s.r.o.

139


Poř. č.

Číslo cíle

Definice cíle

42.

3.3.11.I

Snižovat množství biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu ve směsném komunálním odpadu.

43.

3.3.11.II

Správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu a snižovat tak negativní účinky spojené s nakládáním s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.

44.

3.3.12.I

Zpracovávat kovové odpady a výrobky s ukončenou životností na materiály za účelem náhrady primárních surovin.

45.

3.4.1.I

Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní síť zařízení k nakládání s odpady na území Zlínského kraje.

46.

3.4.2.I

Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřený a efektivní systém svozu a sběru odpadů na území Zlínského kraje.

47.

3.5.I

Neohrožovat v důsledku přeshraničního pohybu odpadů lidské zdraví a životní prostředí v České republice.

48.

3.6.I

Omezit odkládání odpadů mimo místa k tomu určená.

49.

3.6.II

Zajistit správné nakládání s odpady odloženými mimo místa k tomu určená a s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl.

Nezbytnou zásadou a podmínkou při nakládání s odpady ve Zlínském kraji je dodržování platné legislativy v oblasti dopadů všemi subjekty, na které se vztahuje. Kontrola plnění stanovených cílů se provádí podle stanovených indikátorů.

Enviros s.r.o.

140


6 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 6.1 Ochrana ovzduší Za nejzávažnější vlivy z pohledu ochrany ovzduší lze označit především prašnost (skládky, doprava) a zápach (aplikace nezpracované prasečí kejdy, bioplynové stanice a kompostárny, překládací stanice). Existující zařízení v naprosté většině vyhovují požadavkům legislativy, problém může nastat jen v případě požáru (např. Remiva Chropyně, produkce toxických zplodin při požáru skladu zpracování plastů) nebo v případě špatného krytí povrchu skládky při nedodržení technologie skládkování. Sekundárně negativní vliv může mít nadměrná přeprava odpadů, pokud nebudou zpracovávány v místě co nejblíže původci. V případě doporučeného svozu odpadů ze sběrných center po železnici je možno konstatovat významně pozitivní vliv a snížení prašnosti silnic. Aplikací bioplynových stanic na zpracování především zapáchající prasečí kejdy dochází při termofilní metanizaci k významnému snížení zápachu a především jeho kvalitativní změně, což jistě ocení občané z míst dotčených aplikací surové kejdy. Stížnosti na aplikaci surové zapáchající kejdy se objevují pravidelně, naposledy byly zaznamenány i na serveru Starého Města u UH. Nakládání s nezpracovanou kejdou je třeba minimalizovat. POH doporučuje dostatečná opatření ke zmírnění nebo vyloučení negativních vlivů na ovzduší. Jednotlivé projekty musí být posuzovány z hlediska ochrany ovzduší v projektové EIA, koncepce v procesu SEA se jednotlivými projekty zabývá jen rámcově. Předložená Koncepce respektuje požadavky zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a nevykazuje ani svým prostřednictvím žádné negativní vlivy na problematiku ochrany ovzduší ani na veřejné zdraví.

6.2 Ochrana vod Veškerá konkrétní zařízení pro nakládání s odpady jsou a budou vždy posuzována z hlediska ochrany vod včetně ochrany před povodněmi. Zařízení pro nakládání s N odpady jsou a budou vždy umístěna tak, aby byly splněny zájmy ochrany podzemních i povrchových vod i zajištění před povodněmi. Odpadní vody jsou vždy čištěny vyhovujícím způsobem. Předložená koncepce neobsahuje projekty

Enviros s.r.o.

141


nebo záměry, které by byly v rozporu se zásadami ochrany vod. Ochranu jednotlivých záměrů před povodněmi řeší vždy konkrétní projektová dokumentace. Předložená Koncepce respektuje požadavky zákona 254/2001 Sb. o vodách a nevykazuje žádné negativní vlivy na problematiku ochrany povrchových nebo podzemních vod.

6.3 Odpady Největší negativní vlivy nakládání s odpady lze obecně spatřovat v negativním působení jednotlivých komodit během jejich dopravy a skladování před dalším zpracováním. Existující i uvažovaná zařízení musí zcela jednoznačně vyhovovat požadavkům zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Pro některé komodity je možno navrhnout doporučení k realizaci ve schvalovaném POH:

6.3.1 Odpady celkem Z hlediska dalšího směřování je nutné některé oblasti odpadového hospodářství ve ZK upravit a dobudovat v souladu s posílením principu posunu k vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady (zejména oblast prevence vzniku odpadů, recyklace a využívání odpadů, včetně posílení energetického využívání odpadů). Nejvíce odpadu vzniklo v roce 2013 ve skupině 17 „Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)“ (57 %), následovanou skupinou 20 „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru“ (21 %)

6.3.2 Komunální odpady Současný trend nakládání s odpady ve ZK celkově odpovídá hierarchii nakládání s odpady, nicméně v oblasti nakládání s komunálními odpady je třeba právě prostřednictvím POH zlepšit stav odpovídajícímu této hierarchii. Při současné produkci KO okolo 286 tisíc tun ročně je stále velký prostor pro navýšení kapacit zařízení pro materiálové a energetické využívání KO. Ukládání velkého podílu KO (47,4 % v roce 2013) na skládky je dlouhodobě nežádoucí a proto jeho odklon z odstraňování na skládkách směrem k jeho využití (materiálovému i energetickému) je velmi důležitý, neboť z prognózy vývoje produkce KO vyplývá pouze její mírný pokles o necelých 7 tisíc tun. Je potřeba pokračovat v zahušťování a optimalizaci sítě sběrných dvorů a jejich dovybavení prostředky na úpravu především objemných odpadů.

6.3.3 Směsný komunální odpad Je nutno přijmout zásadní opatření, aby do roku 2024 bylo veškeré množství SKO odkloněno z jeho odstranění na skládkách.

Enviros s.r.o.

142


Jako environmentálně přijatelný způsob pro využití zbytkového SKO (po vytřídění materiálově využitelných složek) se ve ZK jeví energetické využití SKO v zařízeních k tomu určených. Je možno doporučit koncepci dvou nebo více menších zařízení typu ZEVO s kogeneračními nebo trigeneračními jednotkami, která by dodávala do sítě adsorbovatelné množství tepla k využití v domácnostech nebo průmyslu do svého okolí. Pro dislokaci těchto zařízení by měla být v co nejkratší době zpracována studie. Z dalších zařízení, která bude v souvislosti s energetickým využitím SKO nutné dobudovat a modernizovat je síť překladišť a vytvoření environmentálně přijatelnějšího systému logistiky přepravy SKO na tato zařízení (např. s využitím železnice, kontejnerové přepravy apod.).

6.3.4 Materiálově využitelné KO Pro rozvoj systému sběru a svozu platí u MVO a obalových materiálů stejné závěry, které jsou uvedené v kapitole ke komunálním odpadům. Je potřeba pokračovat v zahušťování a optimalizaci sítě sběrných dvorů a jejich dovybavení.

6.3.5 Stavební a demoliční odpad Existuje značný prostor pro rozšíření recyklace, a to jak důsledným dodržováním platné legislativy, tak i další podporou vědy a výzkumu ve výrobě a využití recyklovaného kameniva. Z recyklovatelných stavebních odpadů (beton, cihly, asfalt, a jejich směsi) by měly být v maximální míře vyráběny recykláty případně jiné výrobky. Za nezbytné je třeba věnovat při výběru technologie a stanovení provozních podmínek pozornost ochraně před zvyšováním prašnosti a rovněž produkci hluku a vibrací, zařízení nelze umisťovat do blízkosti obytných oblastí. Mobilní drticí a třídicí linky musí být rovněž za provozu umístěny mimo obytné území a v dostatečné vzdálenosti od nejbližších budov.

6.3.6 Třídění, zpětný odběr K dosažení tohoto cíle bude nutné se zaměřit na informační kampaně a motivaci konečných uživatelů ke správnému nakládání s odpady. Informační kampaň na třídění je třeba zaměřit již na základní a mateřské školy a využít zpětné vazby dětí vůči rodičům.

6.3.7 Ostatní nakládání s odpady včetně nebezpečných V případě dodržení běžných zásad uvedených v příslušných prováděcích předpisech nehrozí nebezpečí negativních vlivů zařízení nebo technologií na životní prostředí nebo zdraví lidí.

6.3.8 Celkové zhodnocení Cíle, zásady a opatření pro nakládání s vybranými druhy odpadů ve Zlínském kraji vycházejí z požadavků českých, potažmo evropských právních předpisů (především z ustanovení rámcové směrnice o odpadech, směrnice o obalech, směrnic o výrobcích s ukončenou životností a směrnice o skládkách, WEEE), POH ČR a odpovídají platné hierarchii nakládání s odpady.

Enviros s.r.o.

143


Pro každou skupinu odpadů (odpadový tok) jsou stanoveny cíle, kterých se má dosáhnout, a konkrétní opatření vedoucí k jejich naplnění. Uvedené cíle a opatření vycházejí ze Závazné části POH ČR a respektují zásady, které jsou pro nakládání s danými odpadními toky stanoveny v POH ČR. Nezbytnou zásadou a podmínkou při nakládání s odpady ve Zlínském kraji je dodržování platné legislativy v oblasti odpadů všemi subjekty, na které se vztahuje. Předložená Koncepce respektuje požadavky zákona 185/2001 Sb. o odpadech i zákon o POH krajů a nevykazuje žádné negativní vlivy na problematiku ochrany životního prostředí ani na veřejné zdraví.

6.4 Ochrana přírody a krajiny Možné vlivy jsou spatřovány obvykle v zásahu do chráněných lokalit jak záborem pozemků, tak ovlivněním okolí zařízení na zpracování nebo ukládání odpadů. Negativní vlivy mohou být spatřovány u konkrétních zařízení také v ovlivnění krajinného rázu velkoplošným záborem. Předložená koncepce respektuje platné předpisy na úseku ochrany přírody. Nevyžaduje se zábor zemědělské půdy ani pozemků určených k funkci lesa, ani není předložen žádný kolizní záměr z tohoto pohledu. Koncepce nepřináší žádný záměr ovlivňující negativně krajinný ráz a nezasahuje do zájmů ochrany přírody, včetně soustavy Natura 2000. Nevykazuje žádné negativní vlivy na konkrétní chráněné lokality ani na velkoplošná chráněná území, příslušná vyjádření jsou v příloze tohoto dokumentu. V návrhu koncepce nejsou uvedeny žádné projekty s nároky na zábor zemědělských nebo lesních pozemků ani projekty, které by zasahovaly do ochranného pásma PUPFL nebo zvláště chráněných území. Dílčí realizační projekty k realizaci rozvojových záměru budou posuzovány v procesu projektové EIA. V předloženém návrhu POH není uveden žádný nový konkrétní záměr, který by bylo možno detailně hodnotit. V POH ZK je prostřednictvím Opatření zohledněn ekologický potenciál a ekologické zatížení příslušného regionu a přírodní hodnoty krajiny, a to ve smyslu zlepšování, respektive nezhoršování stávajícího stavu v důsledku zlepšeného nakládání s odpady a využití biotechnologií.

Předložená Koncepce respektuje požadavky zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a nevykazuje žádné negativní vlivy na problematiku ochrany přírody a krajiny ani na soustavu Natura 2000. Možný negativní vliv na zvláště chráněná území EVL a PO byl vyloučen.

6.5 VLIVY SEKUNDÁRNÍ, SYNERGICKÉ, KUMULATIVNÍ, KRÁTKODOBÉ, STŘEDNĚDOBÉ A DLOUHODOBÉ, TRVALÉ A PŘECHODNÉ, POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ Předložená koncepce neobsahuje jako celek negativní sekundární vlivy, jakož ani další vlivy uvažované k hodnocení v této části. Za synergické by bylo možno považovat opatření ke snížení

Enviros s.r.o.

144


prašnosti a plynných emisí ve vztahu k Plánu zlepšování kvality ovzduší, ale stejně tak je možno uvést, že se jedná a dílčí opatření k tomuto plánu s pozitivním dopadem. Synergický efekt je možno konstatovat také při realizaci POH ČR. Výsledný celkový efekt je pozitivní. Kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry se v přímé návaznosti nepředpokládá, a to zejména z toho důvodu, že zpracování POH ZK již byl koordinován s požadavky provázanosti relevantních výstupů a závěrů dotčených koncepcí. Kumulativní vlivy dopravy ve spojení s dopravou na veřejné silniční síti jsou s ohledem na počty vozidel zanedbatelné, přesto je doporučeno zvýšit dopravu po železnici tam, kde je to možné. Pro vyhodnocení vlivů jednotlivých cílů POH ZK bylo využito hodnoticí stupnice uvedené v materiálu Fakulty životního prostředí ČZU v Praze (2014). Posouzení vlivu provádění Plánu odpadového hospodářství ČR 2015 - 2024 na životní prostředí. Tento způsob byl zvolen z důvodu vhodnosti uvedené metody pro daný účel, její přehlednosti, rovněž s přihlédnutím k požadavku jednotnosti a možnosti srovnání zvolených metod. Pro zhodnocení možných významných vlivů na životní prostředí jsou definovány jednotlivé významné složky životního prostředí, které jsou brány jako kritéria pro určení míry možného vlivu. Významnost vlivů je hodnocena podle následující stupnice: Tabulka 60: Stupnice vyhodnocení vlivů POH na území Zlínského kraje Hodnota Termín Popis -2 Významný negativní Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocená vliv opatření Významný rušivý až likvidační vliv. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího opatření). -1

Mírně negativní vliv

Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními.

0

Nulový vliv

Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv.

1

Mírně pozitivní vliv

Mírný příznivý vliv na posuzovanou složku životního prostředí.

2

Významný pozitivní Významný příznivý vliv na posuzovanou složku životního vliv prostředí.

X

Vliv nelze hodnotit

V důsledku obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.

Vyhodnocení je provedeno tabelárním způsobem na dalších stranách.

Enviros s.r.o.

145


Vlivy na ovzduší

Vlivy na klima

Vlivy na vodu

Vlivy na půdu a horninové prostředí

Vlivy na faunu a floru, ochrana přírody

Vlivy na PUPFL a ZPF

Vlivy kumulativní a synergické

Vlivy na veřejné zdraví

Vlivy na krajinný ráz a kulturní hodnoty

Vlivy na vzdělávání, kulturu a osvětu

Vlivy na funkční využití území

Využití surovinových a energetických zdrojů

Tabulka 61: Hodnocení možných významných vlivů na životní prostředí pro jednotlivé cíle POH Zlínského kraje

Poznámky

1.Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů.

0

0

0

1

1

0

1

1

1

1

1

1

Hlavní cíl

2.Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí

0

0

0

1

2

1

0

1

1

1

1

0

Hlavní cíl

3. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“.

0

1

0

0

0

1

1

0

0

1

1

1

Hlavní cíl

4. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství.

1

1

0

1

1

1

1

1

0

1

0

2

Hlavní cíl

3.2.1 Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů.

0

0

1

1

1

1

0

0

0

1

0

2

3.3.1.1.I Podporovat oddělený sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů u všech obcí kraje.

0

0

1

1

0

0

0

0

1

1

1

2

3.3.1.1. II Zvýšit celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako jsou papír, plast, sklo a kovy, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností.

1

0

1

1

0

0

0

0

1

0

0

1

3.3.1.1 I Snižovat produkci směsného komunálního odpadu.

1

1

1

1

1

1

0

1

1

0

2

1

3.3.1.1.II Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou.

2

2

0

1

1

0

1

0

0

1

1

2

3.3.1 III Zvýšit celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci objemných odpadů.

0

0

0

0

1

2

0

0

0

1

0

1

Cíl POH ZK

Enviros s.r.o.

146

Vlivy na ovzduší

Vlivy na klima

Vlivy na vodu











3.3.2.I Zapojit právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání do obecních systémů nakládání s komunálními odpady, včetně odděleného sběru.

1

0

1

1

0

1

1

1

1

1

1

2

3.3.3.I Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky.

2

1

1

1

1

0

1

1

1

0

1

2

3.3.4.I Zvýšit u stavebních a demoličních odpadů míru přípravy k opětovnému použití, míru recyklace, příp. jiných druhů jejich materiálového využití.

2

1

1

2

1

0

1

0

1

0

1

1

3.3.5.1 Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů.

0

0

1

2

0

0

0

2

0

1

1

1

3.3.5.2 Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů.

0

0

0

1

0

0

1

1

0

1

0

2

3.3.5.3 Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí.

1

0

1

1

1

1

0

2

0

0

1

1

3.3.5.4 Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady.

1

1

0

1

1

2

0

1

1

0

2

0

3.3.6.1.1 Zvýšit celkovou recyklaci obalů.

1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

1

3.3.6.1.2 Zvýšit celkové využití odpadů z obalů.

1

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

3.3.6.1.3 Zvýšit recyklaci papírových a lepenkových obalů.

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

0

1

3.3.6.1.4 Zvýšit recyklaci plastových obalů.

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

0

1

3.3.6.1.5 Zvýšit recyklaci skleněných obalů.

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

0

1

3.3.6.1.6 Zvýšit recyklaci kovových obalů.

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

3.3.6.1.7 Zvýšit recyklaci dřevěných obalů.

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

3.3.6.1.8 Zvýšit recyklaci prodejních obalů určených spotřebiteli.

1

0

1

1

0

0

1

0

0

0

0

1

3.3.6.1.9 Zvýšit celkové využití prodejních obalů určených spotřebiteli.

1

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

1

Cíl POH ZK

Enviros s.r.o.

Poznámky

147

Vlivy na ovzduší

Vlivy na klima

Vlivy na vodu











3.3.6.2.1 Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení.

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

1

1

3.3.6.2.2 Zajistit vysokou míru využití, recyklace a přípravy k opětovnému použití elektroodpadu

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

3.3.6.3.1 Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů.

0

0

0

1

0

0

1

1

0

0

0

1

3.3.6.4.1 Dosahovat vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností.

1

1

0

1

1

1

0

0

0

1

0

1

3.3.6.5.1 Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik.

1

0

0

1

1

1

1

0

1

0

0

1

3.3.6.5.2 Dosahovat vysoké míry využití při zpracování odpadních pneumatik.

1

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

1

3.3.7.1 Podporovat technologie využívání kalů z čistíren komunálních odpadních vod.

0

0

2

1

1

2

2

1

1

0

1

0

3.3.8.1 Zvyšovat materiálové a energetické využití odpadních olejů.

2

0

1

1

0

1

2

1

0

0

0

2

3.3.9.1 Minimalizovat negativní účinky při nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče na lidské zdraví a životní prostředí.

0

1

2

0

1

1

0

2

0

0

1

0

3.3.10.1 Veškerá zařízení a odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů a obdobných látek do konce roku 2025 předat oprávněným osobám, nebo dekontaminovat.

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

1

3.3.10.1.2 Odstranit zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů a obdobných látek v držení oprávněných osob k nakládání s odpady do konce roku 2028.

-1

0

1

0

0

0

0

1

0

0

0

1

3.3.10.2.1 Zvýšit povědomí o perzistentních organických znečišťujících látkách a jejich účincích na lidské zdraví a životní prostředí.

0

0

1

0

0

0

1

1

0

0

0

1

3.3.10.2.2 Kontrolovat výskyt perzistentních organických znečišťujících látek v odpadech.

0

0

1

0

0

0

1

1

0

0

0

1

Cíl POH ZK

Enviros s.r.o.

Poznámky

Jen ojedinělé nálezy

148

Vlivy na ovzduší

Vlivy na klima

Vlivy na vodu











3.3.10.3.1 Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem azbestu na lidské zdraví a životní prostředí.

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

3.3.10.4.1 Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem přírodních radionuklidů na lidské zdraví a životní prostředí.

0

0

0

0

0

0

1

2

1

0

0

0

3.3.11.1 Snižovat množství biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu ve směsném komunálním odpadu.

1

0

0

0

1

1

1

0

0

0

0

0

3.3.11.2 Správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu a snižovat tak negativní účinky spojené s nakládáním s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.

1

0

0

0

1

1

1

1

0

0

0

1

3.3.12.1 Zpracovávat kovové odpady a výrobky s ukončenou životností na materiály za účelem náhrady primárních surovin.

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

0

1

3.4.1.1 Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní síť zařízení k nakládání s odpady na území Zlínského kraje.

1

0

0

0

1

1

1

0

0

1

1

1

3.4.2.1 Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřený a efektivní systém svozu a sběru odpadů na území Zlínského kraje.

1

0

0

0

1

1

1

0

0

1

1

1

3.5.1 Neohrožovat v důsledku přeshraničního pohybu odpadů lidské zdraví a životní prostředí v České republice.

0

0

1

0

0

1

1

1

1

0

0

0

3.6.1 Omezit odkládání odpadů mimo místa k tomu určená.

0

0

1

2

1

2

1

1

1

1

2

0

3.6.2 Zajistit správné nakládání s odpady odloženými mimo místa k tomu určená a s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl.

0

0

1

1

0

2

1

1

0

0

1

0

Cíl POH ZK

Enviros s.r.o.

Poznámky

Minimální nálezy

149


7 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE. 7.1 Program předcházení vzniku odpadů ZK V souladu s požadavkem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech je do Plánu odpadového hospodářství ZK začleněn Program předcházení vzniku odpadů ZK (dále zkráceně „Program PVO ZK“ nebo „PPVO ZK“) jako hlavní soubor plánovaných opatření pro snižování negativních vlivů při tvorbě a nakládání s odpady. Program PVO ZK široce zasahuje různá odvětví hospodářství ZK, dotýká se nejen sektoru nakládání s odpady, ale rovněž těžebního a výrobního průmyslu, designu, služeb, vzdělávání a osvěty, veřejné i soukromé spotřeby. Rovněž se zde promítá snaha snižovat spotřebu primárních surovin a energií. Tento rozměr musel být zohledněn při přípravě cílů a opatření. Cíle a opatření PPVO ZK jsou nastaveny takovým způsobem, aby jejich účinek byl efektivní. Prevence v odpadovém hospodářství bude směřovat jak ke snižování množství vznikajících odpadů, tak ke snižování jejich nebezpečných vlastností, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel. Za prevenci v této oblasti je rovněž považováno opětovné využití výrobků a příprava k němu. Cíle a opatření PPVO jsou zaměřeny obecně na prevenci vzniku odpadů se zdůrazněním prevence u vybraných toků. Hlavní přínosy Programu PVO ZK lze očekávat v oblasti zabezpečení dostupných informací na různých úrovních, zvýšení povědomí o problematice, zvýšení pocitu vlastní zodpovědnosti, reálného prosazování opatření jak u občana, institucí, tak u zainteresované podnikatelské sféry, zvyšování konkurenceschopnosti zapojených subjektů ZK a celé České republiky, rozvoje vědy a výzkumu v oblasti prevence vzniku odpadů. V souvislosti s tím, že se Program předcházení vzniku odpadů České republiky hlouběji zaměřuje na vytipované toky odpadů, jsou následující uvedená opatření pouze omezeným výčtem možných kroků v oblasti prevence odpadů. V zájmu splnění strategických cílů odpadové politiky ČR a plnění POH ČR proto přijímá Zlínský kraj pro svůj POH následující Zásady pro předcházení vzniku odpadu a nakládání s odpady: 1) Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění „Programu předcházení vzniku odpadů ČR“, „Programu předcházení vniku odpadů ZK“ a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. 2) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. Pořadí hierarchie je stanoveno takto:

Enviros s.r.o.

150




předcházení vzniku,



příprava k opětovnému použití,



recyklace, jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě



odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí.

3) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. 4) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. 5) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. 6) Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů. 7) Nepodporovat výstavbu nových skládek odpadu. 8) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním. 9) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. 10) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti. 11) Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady. 12) Jednotlivé způsoby nakládání s odpady v rámci Zlínského kraje musí vytvářet komplexní celek zaručující co nejmenší negativní vlivy na životní prostředí a vysokou ochranu lidského zdraví.

Dále stanovená opatření vycházejí z POH ČR. Opatření jsou navrhována tak, aby byla rovněž v souladu s novým Operačním programem Životní prostředí na období 2014 - 2020. Rovněž jsou zohledněny trendy vývoje odpadového hospodářství na úrovni Evropské unie a realizovaná preventivní opatření v zahraničí, týkající se například elektroodpadu nebo pneumatik.

Enviros s.r.o.

151


7.2 Opatření PVO Tabulka 62: Opatření Programu předcházení vzniku odpadů Zlínského kraje

Číslo opatření

Opatření

Odpovědnost

Informační podpora, vzdělávání a osvěta 3.2.A

Zajistit provoz volně přístupné informační základny o Kraj problematice předcházení vzniku odpadů. Podporovat vznik a Obce propagovat informační a vzdělávací materiály, jak předcházet vzniku odpadů (se zaměřením především na občany a komunální odpad a jeho jednotlivé složky).

3.2.B

Podporovat a technicky zajišťovat šíření informací a osvětových Kraj programů v oblasti výrobků s povinností zpětného odběru a Obce dalších výrobků vhodných ke zpětnému odběru a opětovnému použití (např. textil, obuv, hračky, knihy, nábytek, koberce, vybavení domácnosti, nářadí apod.)

3.2.C

Veřejně propagovat činnosti neziskových organizací zpětně Kraj odebírajících výrobky k opětovnému použití a podobných Obce subjektů. Zvážit vytvoření interaktivní veřejně přístupné sítě (mapy) těchto organizací a středisek.

3.2.D

Podporovat vytvoření informační sítě servisních středisek pro Kraj opravy a další používání výrobků (např. elektrických a Obce elektronických zařízení). Zvážit vytvoření interaktivní veřejně přístupné sítě (mapy) těchto středisek.

3.2.E

Podporovat a technicky zajišťovat šíření informací a osvětových Kraj programů věnujících se snižování produkce odpadů z potravin se Obce zaměřením jak na občany, tak na majitele a provozovatele restaurací, hotelů a dalších stravovacích zařízení.

3.2.F

Podporovat a technicky zajišťovat šíření informací a osvětových Kraj programů věnujících se předcházení vzniku odpadů ze Obce stavebnictví se zaměřením na výrobce stavebních materiálů, projektanty, investory, stavební firmy a občany. Propagovat využití stavebních materiálů bez obsahu nebezpečných látek a látek mající negativní vliv na lidské zdraví a životní prostředí.

3.2.G

Využít existující nebo vypracovat nový studijní materiál na téma Kraj předcházení vzniku odpadů a začlenit jej do školních osnov a vzdělávacích programů v rámci Koncepce EVVO ZK.

Enviros s.r.o.

152


3.2.H

V oblasti zpětného odběru výrobků spolupracovat s kolektivními Kraj systémy formou informačních kampaní se zaměřením na Obce zvyšování povědomí obyvatelstva.

3.2.I

Podporovat a propagovat důvěryhodná environmentální značení Kraj a výrobky s menším dopadem na životní prostředí. Obce

Regulace a plánování 3.2.J

Podporovat technicky a osvětovými kampaněmi domácí, Kraj komunitní a obecní kompostování biologicky rozložitelných Obce odpadů u fyzických osob.

3.2.K

Podporovat vznik míst předcházení vzniku odpadu a opětovného Obce použití výrobků (např. v areálech sběrných dvorů). Iniciovat a podporovat další aktivity zaměřené na předcházení vzniku odpadu a opětovné použití výrobků.8

Dobrovolné nástroje 3.2.L

Zajišťovat dostatečnou informační podporu o dostupných Kraj dobrovolných nástrojích (dobrovolné dohody, systémy Obce environmentálního řízení, environmentální značení, čistší produkce) a jejich přínosech. Propagovat jejich zavádění v podnikatelské sféře i veřejném sektoru.

3.2.M

Podporovat realizaci projektů čistší produkce (CP)9 a udržitelné Kraj spotřeby a výroby (USV)10 v průmyslových podnicích. Zvážit Výrobci realizaci krajského projektu CP/USV.11

3.2.N

Vytvářet podmínky, případně realizovat dobrovolné dohody v oblastech dotčených Programem PVO ZK.

3.2.O

Prosazovat

zohledňování

environmentálních

aspektů

Kraj Obce

se Kraj

8

Např. střediska pro repasi a prodej použitých výrobků, charitativní obchody, bazary, potravinové banky, servisních střediska pro opravy výrobků, systémy pro sdílení věcí, apod. 9 Čistší produkce představuje preventivní strategii ochrany životního prostředí vedoucí k minimalizaci vzniku odpadu, prevenci znečištění a snižování rizik pro člověka prostřednictvím efektivnějšího využívání surovin a energie a vyloučení nebo omezení toxických a nebezpečných materiálů u zdroje. Zaměřuje se na odstraňování příčin zdrojů znečišťování namísto realizace nápravných opatření. 10 Udržitelná spotřeba a výroba je definována jako produkce a používání služeb a výrobků, které uspokojují základní potřeby společnosti a zlepšují kvalitu života, zároveň však minimalizují spotřebu přírodních zdrojů, používání toxických látek, produkci odpadů a škodlivin v průběhu jejich celého životního cyklu tak, aby nebylo ohroženo uspokojování potřeb budoucích generací. 11 Např. na bázi celosvětově uplatňované metodiky EKOPROFIT.

Enviros s.r.o.

153


zaměřením na předcházení vzniku odpadů při zadávání zakázek Obce z veřejného rozpočtu.12 Výzkum, vývoj a inovace 3.2.P

Podporovat a propagovat programy a projekty výzkumu, Kraj experimentálního vývoje a inovací v oblasti předcházení vzniku odpadů s cílem prodlužovat životnost výrobků, snižovat množství nebezpečných látek v nich obsažených a snižování spotřeby materiálů při výrobě.

3.2.Q

Podporovat a propagovat programy a projekty výzkumu, Kraj experimentálního vývoje a inovací v oblasti využívání „druhotných surovin“ ve výrobních procesech, zavádění nízkoodpadových technologií a technologií šetřící vstupní primární suroviny a v oblasti předcházení vzniku odpadů včetně zohlednění ekodesignu a hodnocení životního cyklu.

3.2.R

Podporovat a propagovat programy a projekty výzkumu, Kraj experimentálního vývoje a inovací v oblasti udržitelné výstavby a rekonstrukce budov, snižování nebezpečných látek ve stavebních a konstrukčních materiálech a předcházení vzniku stavebních a demoličních odpadů.

Metodická podpora 3.2.S

Využívat metodické postupy a analytické podklady vypracované Kraj Ministerstvem životního prostředí v rámci Programu PVO ČR, Obce zejména 

Metodiku pro kvalifikované a kvantifikované hodnocení toku odpadů z potravin a odbornou studii toku těchto odpadů;



Metodický návod pro bilanci kompostovaných materiálů v rámci domácího a komunitního kompostování;



Metodiku pro kvalifikované a kvantifikované hodnocení produkce textilu a oděvů a toku obnošených a znovupoužitých oděvů a odpadů z textilu;

12

Např. zohledňovat požadavky na environmentální systémy řízení, environmentální značení produktů a služeb, upřednostňování znovupoužitelných obalů apod.; zohledňovat a upřednostňovat nabídky dokladující použití stavebních materiálů splňujících environmentální aspekty se zaměřením na předcházení vzniku odpadů; zohledňovat a upřednostňovat nabídky firem dokladující ve své činnosti použití „druhotných surovin“ bezprostředně souvisejících s konkrétní zakázkou.

Enviros s.r.o.

154


3.2.T



Analýzu aktuálního výskytu nebezpečných látek a materiálů ve stavebnictví s ohledem na snižování nebezpečných látek ve stavebním a demoličním odpadu;



Studii o možnostech používání jednotlivých materiálových a konstrukčních celků demolovaných staveb k původnímu nebo jinému účelu při zachování funkčnosti materiálu.

Využít metodiku postupu pro komplexní vyhodnocení Programu Kraj PVO ČR za účelem sledování a posouzení pokroku Programu PVO ZK, jehož bylo dosaženo.

Pro zajištění stanovené strategie a cílů POH ZK jsou přijímány jako opatření další normativní nástroje, mezi které patří Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady a Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů.

7.3 Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady Cílem POH ZK je vytvořit komplexní a přiměřenou síť zařízení k nakládání s odpady ve ZK provázanou na celostátní úroveň v souladu s principy „soběstačnosti a blízkosti“ a zároveň s úmyslem vycházet z hierarchie nakládání s odpady a podporovat moderní technologie s environmentálně přidanou hodnotou, bude vyvážená a efektivně fungující síť zařízení pro nakládání s odpady zahrnovat skupiny zařízení o různých kapacitách a významu, s ohledem na začlenění jednotlivých zařízení do systému hospodaření s odpady na lokální, regionální i nadregionální úrovni. Síť zařízení k nakládání s odpady by měla zahrnovat i moderní inovativní technologie, směřující k minimalizaci zbytkových podílů ukládaných na skládky. Síť zařízení k nakládání s odpady ZK je nutno optimálně nastavit hlavně z regionálního hlediska ZK. Možnost získání povolení k provozu bude mít každé zařízení ve ZK, které splní zákonné požadavky pro svůj provoz a bude v souladu s POH ZK. Bude sledována reálná potřebnost, ekonomická konkurenceschopnost a udržitelnost zařízení pro nakládání s odpady ve ZK. U zařízení nadregionálního významu ve ZK, kterými budou například zařízení pro materiálové a energetické využití odpadů, je nutné zohlednit mezikrajovou spolupráci. ZK si systémově stanoví primární potřeby a kapacity zařízení pro nakládání s odpady a jejich využívání na svém území ve vazbě na odpadové hospodářství a aktuální stav plnění cílů POH ČR a POH ZK.

Enviros s.r.o.

155


Při posuzování typů, umístění a kapacit zařízení pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů13 budou ve Zlínském kraji využívána následující kritéria, resp. zásady: a) Podporovat modernizaci a optimalizaci sítě stávajících zařízení před výstavbou nových zařízení. Podporovat inovativní technologie a technologie v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. b) Podporovat modernizaci a výstavbu zařízení a systémy sběru a svozu odpadů, u kterých bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jejich provozování na regionální (případně i celostátní) úrovni, vzhledem k potřebám stávající sítě zařízení a v souladu s POH ZK. c) Podporovat projekty, kde návrh nového zařízení bude v souladu s legislativními, technickými požadavky a nejlepšími dostupnými technikami a kde bude záruka odborného provozování dané technologie. d) Podporovat technologie na zpracování odpadů, pro které nejsou ve Zlínském kraji dostatečné kapacity. Nová zařízení podporovat z veřejných zdrojů pouze v regionech, kde chybí zařízení pro reálné zpracování daného druhu odpadu; zařízení musí odpovídat cílům POH ZK (např. maximálně upřednostňovat materiálové, příp. energetické využití). e) Doporučovat zařízení odpovídající svou kapacitou regionálnímu významu, která budou platnou součástí systému nakládání s odpady ve Zlínském kraji. Navrhovaná kapacita zařízení musí odpovídat potenciálu uvažovaného regionu ve vazbě na reálné kapacity již schválených a provozovaných zařízení (nevyhodnocovat pouze na základě povolených kapacit, ale na základě reálných kapacit pro jednotlivé toky odpadů a komodit). f)

Upřednostňovat technologie a zařízení umístěná do stávajících areálů zařízení k nakládání s odpady nebo do prostor brownfields, nezabírat zemědělskou a lesní půdu.

g) V rámci procesu hodnocení vztahujícího se k podpoře z veřejných zdrojů posuzovat zařízení k nakládání s odpady z pohledu i.

zajištění vstupů příslušných druhů odpadů, s nimiž bude nakládáno, včetně posouzení podkladů dokládajících, že v dané oblasti je dostatek odpadů pro technologii nebo systém pro nakládání s odpady, a že zařízení je adekvátní z hlediska kapacity,

ii.

smluvního zajištění odbytu výstupů ze zařízení,

a to v souladu s hodnotícími kritérii příslušných podpůrných programů. Plánem odpadového hospodářství ZK nastavená síť zařízení k nakládání s odpady tak bude mít zásadní význam pro směřování podpory těmto zařízením z veřejných zdrojů. Optimalizace sítě zařízení ve ZK bude umožněna rovněž díky finanční podpoře z Operačního programu Životní prostředí 2014 - 2020 v rámci realizace strukturální podpory Evropské unie pro Českou republiku. Operační program Životní prostředí 2014-2020 bude nastaven za účelem plnění cílů POH ČR. 13

Podpora z veřejných zdrojů bude probíhat především prostřednictvím Strukturálních fondů EU – Operačního programu životní prostředí, prioritní osy 3. Jako další možné zdroje lze uvažovat ostatní programy Státního fondu životního prostředí, příp. evropské programy typu LIFE+, Horizon 2020 apod.

Enviros s.r.o.

156


Tyto Zásady lze hodnotit jako obecně prospěšné při nakládání s odpady a bez negativních vlivů na ŽP.

7.4 Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů V zájmu dosažení cíle neohrožovat v důsledku přeshraničního pohybu odpadů zdraví lidí a životní prostředí je stanoveno postupovat při rozhodování ve věcech přeshraniční přepravy, dovozu a vývozu odpadů podle zásad vyplývajících z evropského předpisu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, o přepravě odpadů, ve znění pozdějších předpisů („nařízení o přepravě odpadů“). V souladu plněním POH ČR v rámci opatření k omezení odkládání odpadů mimo místa k tomu určená a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl stanovit cíle: • Omezit odkládání odpadů mimo místa k tomu určená. • Zajistit správné nakládání s odpady odloženými mimo místa k tomu určená a minimalizovat jejich podíl. Záležitosti dovozu a vývozu odpadů, případně přeshraničního transportu odpadů jsou v kompetenci MŽP ČR.

Enviros s.r.o.

157


8 VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO ZKOUMÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÁ KNOW-HOW)

Hodnocený dokument – POH ZK – je jednovariantní. Obsahuje však dostatečně flexibilní opatření k tomu, aby mohl být správně a účelně aplikován. V případě přijetí změny zákona o odpadech, jak je nyní připravována, může být POH dále aktualizován. Zpracování dokumentu POH ZK jako koncepčního materiálu pro řízení oblasti nakládání s odpady na území kraje je výsledkem procesu zahrnujícího mj. takové kroky, jako konzultace jednotlivých prvků POH, principů řešení, zpřesňování podkladů, tvorba a výběr optimálních cest pro stanovení závazné a směrné části POH se zainteresovanými stranami. Výsledkem je odborně projednaný dokument předkládaný Radě a Zastupitelstvu ZK. Na základě rozhodnutí těchto orgánů pak bude schválena finální verze dokumentu a Závazná část POH ZK bude vyhlášena obecně závaznou vyhláškou kraje, a to ve Věstníku právních předpisů ZK a na internetu. Koncept POH byl připomínkován odbornými subjekty a postupně doplňován a upravován až do výsledné verze. Současně s připomínkami byl upravován tak, aby výsledné cíle, opatření a další návrhy byl již v souladu s požadavky složkových zákonů o životním prostředí. Z uvedených důvodů je POH ZK jako koncepce předkládán v jedné variantě. V rámci zpracovaného dokumentu pak tam, kde to připadá v úvahu, byla zvažována a konzultována variantní řešení pro příslušnou dílčí konkrétní řešenou problematiku. Z těchto variant pak byla vybraná optimální varianta rozpracována formou cílů a opatření v závazné části POH. Výběr variant byl prováděn přímým jednáním se zohledněním všech složkových působení, takže nebylo zapotřebí provádět multikriteriální analýzu. Vlastní posuzování koncepce bylo provedeno postupem stanoveným v zákoně č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí v aktuální podobě), a to zejména v jeho dílu 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí. Struktura vyhodnocení pak byla upravena tak, aby byla v souladu s přílohou č. 9 citovaného zákona. Při zpracování vyhodnocení byly zohledněny požadavky ze závěru zjišťovacího řízení a dalších vyjádření ke koncepci. Vypořádání je provedeno v kapitole 14 vyhodnocení a v příloze. U požadavků týkajících se souladu koncepce POH ZK s jinými koncepcemi na mezinárodní, národní a krajské úrovni byla zohledněna část týkající se mezinárodních a národních koncepcí. K volbě tohoto řešení bylo přistoupeno z toho důvodu, že POH ZK v řadě ustanovení musí kopírovat POH ČR, tak, jak je to ostatně stanoveno i obecně závazným právním předpisem a požadavkem MŽP ČR. Proto se POH ZK nemůže při volbě svých zejména strategických a hlavních cílů

Enviros s.r.o.

158


odchylovat od koncepce POH ČR, která byla posouzena ve všech aspektech i ve vztahu k mezinárodním a národním koncepcím. Z hlediska dílčích cílů a návrhů na realizaci konkrétních záměrů pak byla věnována hlavní pozornost koncepcím na krajské úrovni, protože se jedná o oblast územní působnosti POH ZK. Úroveň podrobnosti hodnocení odpovídá charakteru hodnoceného materiálu, který sleduje především požadavky koncepčního charakteru (navrhované dílčí cíle, zásady a opatření). Tam, kde byl záměr formulován alespoň v takové míře konkrétnosti a s přihlédnutím k jeho potenciální významnosti z hlediska možných vlivů na ŽP, byly se zainteresovanými stranami projednány jeho aspekty (viz záměr na zvýšení energetického využití odpadů). Problémy při zpracování tohoto vyhodnocení vyplývaly především z podmínek, které byly pro toto zpracování nastaveny. Jednalo se o průběžné doplňování, změny a úpravy podkladů, které sloužily jako podklad pro vyhodnocení, ve shodě se specifikou přípravy POH ZK tak, jak je to uvedeno v prvním odstavci této kapitoly. Úroveň konkrétnosti a způsobu zpracování jednotlivých kapitol tohoto vyhodnocení odpovídá rovněž z časových dimenzí požadovaných zadavatelem v rámci zajištění smluvních činností. Jedním z hlavních problémů zpracování analytické části byla správnost a spolehlivost zdrojových dat. Proto bylo nutno z důvodu konzistentnosti se spolehnout na jeden zdroj, a to na oficiální datové zdroje ČSÚ, doplněné z regionálních zdrojů tam, kde to bylo zapotřebí, nebo na ČSÚ údaje nebyly. Podobně tomu bylo u vyhodnocení údajů o kvalitě ovzduší. V zásadě však nebyly zjištěny významné nedostatky ve zdrojích dat pro POH.

Enviros s.r.o.

159


9 STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9.1 Přehled indikátorů stanovených v POH ZK Tabulka 63 poskytuje přehled základních krajských indikátorů, jež byly převzaty z POH ČR a upraveny pro ZK. Tabulka 63: Přehled základních indikátorů k hodnocení stavu odpadového hospodářství

Poř. č. Název

Účel

Vyjádření indikátoru

Zdroj dat

Indikátory cílů POH ZK 1.

Podíl obcí, které zajišťují oddělený čtyř složkový sběr (sklo, papír, plast, kovy) komunálních odpadů.

Kontrola plnění cíle rozvoje tříděného sběru papíru, plastů, skla a kovů v komunálních odpadech.

2.

Míra recyklace papíru, plastu, skla, kovů obsažených v komunálních odpadech.

Kontrola plnění cíle na [ % ] zajištění přípravy k opětovnému použití či recyklaci 50 % papíru, plastu, skla, kovů pocházejících z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností.

Enviros s.r.o.

[ % počtu obcí ] ISOH, hlášení o produkci a [ % obyvatel ] nakládání s odpady. Hlášení původců - obcí podle nových právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství. Zjišťování stavu v obcích bez ohlašovací povinnosti na území kraje. ISOH, hlášení o produkci a nakládání s odpady (případně statistický dopočet neohlašovaných odpadů). Hlášení původců - obcí podle nových právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství. Analýzy skladby komunálních odpadů z obcí dle přijaté metodiky pro stanovení výskytu recyklovatelných složek KO z obcí (bude stanovena 1x za tři roky).

160


Poř. č. Název

Účel


Zdroj dat

3.

Množství BRKO Kontrola plnění cíle ukládaných na skládky postupného odpadů. omezování množství BRKO ukládaného na skládky odpadů (pro porovnání s odpady vzniklými v roce 1995).

[ t/rok ] [ kg/obyv./rok ] Vztaženo k množství BRKO z obcí. (přepočet přes koeficienty podílu BRO v KO)

ISOH, hlášení o produkci a nakládání s odpady. Hlášení původců – obcí a provozovatelů zařízení podle nových právních předpisů. Podíl BRKO v odpadu bude stanoven 1x za tři roky na základě přijaté metodiky analýz odpadů.

4.

Podíl BRKO ukládaných Kontrola plnění cíle na skládky vzhledem snížit podíl množství ke srovnávací základně BRKO ukládaných na roku 1995 skládky do roku 2020 v porovnání s BRKO vzniklými v roce 1995.

[%] Vztaženo k množství BRKO z obcí.

ISOH, hlášení o produkci a nakládání s odpady. Hlášení původců – obcí a provozovatelů zařízení podle nových právních předpisů. Podíl BRKO v odpadu bude stanoven 1x za tři roky na základě přijaté metodiky analýz odpadů.

5.

Míra využití a materiálového využití stavebních a demoličních odpadů.

Kontrola plnění cíle [%] zvýšení recyklace a materiálového využití stavebních a demoličních odpadů na úroveň 70 % do roku 2020.

ISOH, hlášení o produkci a nakládání s odpady. Hlášení provozovatelů zařízení podle nových právních předpisů.

Sledování vývoje [ t/rok ] množství produkce [ kg/obyv./rok ] odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální a komunální z obcí).

ISOH, hlášení o produkci a nakládání s odpady. Hlášení původců a oprávněných osob podle nových právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství.

Popisné indikátory 6.

Produkce odpadů (celková, ostatní odpady, nebezpečné odpady, komunální odpady, komunální odpady z obcí)

Enviros s.r.o.

161



Poř. č. Název

Účel

7.

Produkce SKO

Sledování produkce [ t/rok ] směsného [ kg/obyv./rok ] komunálního odpadu na území ČR a příslušného kraje.

ISOH, hlášení o produkci a nakládání s odpady. Hlášení původců podle nových právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství.

8.

Produkce (výtěžnost) odděleného sběru komunálních odpadů (4 složkový sběr) původem z obcí

Sledování výtěžnosti [ t/rok ] (produkce) odděleného sběru komunálních odpadů jednotlivých složek (sklo, papír, plast, kovy) původem z obcí na území ČR a příslušného kraje.

ISOH, hlášení o produkci a nakládání s odpady, Nové hlášení původců-obcí podle nových právních norem v oblasti odpadového hospodářství. Pro upřesnění množství může být proveden statistický dopočet produkce u obcí, které nesplní ohlašovací limit.

9.

Úprava odpadů

Sledování vývoje [ t/rok ] množství a podílu [%] upravovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů (například směsný komunální odpad, objemný odpad).


10.

Využití odpadů

Sledování vývoje [ t/rok ] množství a podílu [%] využitých odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů (například směsný komunální odpad, objemný odpad).


Enviros s.r.o.

Zdroj dat

162



Poř. č. Název

Účel

11.

Materiálové využití odpadů

Sledování vývoje [ t/rok ] množství a podílu [%] materiálově využitých odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů.


12.

Recyklace odpadů

Sledování vývoje [ t/rok ] množství a podílu [%] recyklovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů.


13.

Energetické využití odpadů

Sledování vývoje [ t/rok ] množství a podílu [%] energeticky využitých odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů.


14.

Odstraňování odpadů Sledování vývoje [ t/rok ] množství [%] odstraňovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů (například směsný komunální odpad, objemný odpad).


Enviros s.r.o.

Zdroj dat

163



Poř. č. Název

Účel

15.

Spalování odpadů

Sledování vývoje [ t/rok ] množství a podílu [%] spalovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů.


16.

Skládkování odpadů

Sledování vývoje [ t/rok ] množství a podílu [%] skládkovaných odpadů dle jednotlivých skupin (ostatní, nebezpečné, komunální) a vybraných druhů odpadů.


17.

Kapacity zařízení

Sledování vývoje kapacit jednotlivých druhů zařízení (v členění dle Katalogu zařízení).

[t] [ m3 ]

Hlášení krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností o vydaných souhlasech a dalších rozhodnutích. Hlášení oprávněných osob provozovatelů zařízení podle nových právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství.

18.

Počty zařízení

Sledování počtu jednotlivých druhů zařízení (v členění dle Katalogu zařízení).

[ ks ] Indikátor se bude vyjadřovat dle druhu zařízení.

Hlášení krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností o vydaných souhlasech a dalších rozhodnutích. Hlášení oprávněných osob provozovatelů zařízení podle nových právních předpisů v OH.

Enviros s.r.o.

Zdroj dat

164


Poř. č. Název

Účel


Zdroj dat

19.

Produkce BRO a BRKO Sledování produkce [ t/rok ] BRO a BRKO na území ČR a příslušného kraje.

ISOH, hlášení o produkci a nakládání s odpady. Hlášení původců podle nových právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství.

20.

Produkce objemného Sledování produkce [ t/rok ] odpadu objemného odpadu na [ kg/obyv./rok ] území příslušného kraje.

ISOH, hlášení o produkci a nakládání s odpady. Hlášení původců podle nových právních norem v oblasti odpadového hospodářství.

21.

Jednotkové náklady obecních systémů

Vyhodnotit ekonomiku [ Kč na Vyhodnocení příjmů a sběru a recyklací ve obyvatele obce nákladů za obec (sdružení vztahu k platbám (sdružení obcí) ] obcí) občanů do systému

Z důvodů konzistence obou materiálů nebyly pro toto hodnocení SEA stanovovány odchylné indikátory a pracuje se s indikátory stanovenými v POH. Při rozhodovacím procesu je třeba zohledňovat zejména následující kritéria:  účelnost opatření z hlediska charakteristiky spádové oblasti (charakteristika a zdrojů odpadů, spektrum odpadů, charakteristika současných dodavatelů (producentů) odpadů, včetně jejich identifikace;  vyhodnocení stávajícího stavu nakládání s odpady relevantními pro projekt, stávající množství odpadů vznikajících ve spádové oblasti;  účelnost opatření ve vztahu ke konkrétním zařízením, která nakládají s odpovídajícími druhy odpadů, které projekt řeší v dané spádové oblasti (včetně uvedení množství odpadů);  odůvodnění potřebnosti realizace projektu včetně ekonomické bilance;  odhad vývoje do budoucna pro odpovídající druhy odpadů vznikající ve spádové oblasti;  charakteristika potenciálních odběratelů výstupů z projektu;

Enviros s.r.o.

165


9.2 Vyhodnocení POH ve vztahu k jiným koncepcím V rámci národních koncepcí vychází POH ZK ze zásad Plánu odpadového hospodářství České republiky, zejména jeho závazné části jakožto základního koncepčního materiálu v této oblasti. Součástí vyhodnocení podle schválených indikátorů bude také vyhodnocení plnění souladu s jinými koncepcemi. Plán odpadového hospodářství ČR má vazby na následující koncepce a strategie: 

Státní politika životního prostředí 2012-2020,



Program předcházení vzniku odpadů ČR,



Politika druhotných surovin,



Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020,



Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012-2020,



Národní program snižování emisí ČR



Národní inovační strategie České republiky,



Národní program reforem pro rok 2013,



Státní energetická koncepce,



Strategický rámec udržitelného rozvoje,



Politika územního rozvoje ČR,



Státní program ochrany přírody a krajiny, vč. aktualizace



Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR,



Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR,



Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR



Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů,



Sdělení Evropské komise „Evropa 2020“,



Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM(2011)571),



7. Environmentální akční plán (rozhodnutí 1386/2013/EU),



Iniciativa v oblasti surovin (KOM(2008)699),



Ekoinovační akční plán EU5.

V rámci koncepcí na území Zlínského kraje je vztah k jiným relevantním koncepcím následující:

Enviros s.r.o.

166


Zlínský kraj má zpracováno celkem více než dvacet tematických krajských koncepcí. Jde o dokumenty různé doby vzniku, délky platnosti, míry obecnosti i celkového pojetí. Jsou důležitým vstupem pro identifikaci jednotlivých aktivit naplňovaných v programu rozvoje. Zásadním plánovacím dokumentem jsou Zásady územního rozvoje (ZUR ZK) Dokumentem propojujícím zpracované koncepce v kontextu aktuální situace je Program rozvoje Zlínského kraje. Konkrétní koncepce, které mají, nebo mohou mít alespoň v některých svých tematických částech konkrétní vazby na POH ZK, jsou: • Aktualizace Strategie rozvoje Zlínského kraje; • Regionální inovační strategie Zlínského kraje; • Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje; • Aktualizace integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje; • Aktualizovaná Územní energetická koncepce Zlínského kraje; • Program rozvoje Zlínského kraje; • Zásady územního rozvoje kraje (ZUR ZK) • Koncepce ochrany přírody Zlínského kraje Další složkou, ve které se promítne realizace POH ZK, jsou Územně analytické podklady Zlínského kraje, ze kterých se dál čerpá pro územní plánování. Vlivy jednotlivých dokumentací jsou tak dokonale zaokruhovány. Struktura a vztahy zmiňovaných koncepcí jsou uvedeny v obecné poloze ve schématu na následující straně. Ve schématu nejsou a ani nemohou být z důvodu neustálých změn a doplňků uváděny všechny dokumenty, ale jen základní rozdělovací schéma. Kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry se v přímé návaznosti nepředpokládá, a to zejména z toho důvodu, že zpracování POH ZK již byl koordinován s požadavky provázanosti relevantních výstupů a závěrů výše uvedených dotčených koncepcí. POH ZK jakožto koncepce nedefinuje konkrétní záměry (např. investiční povahy) na konkrétních místech ani jejich závazné kapacity, avšak vytváří předpoklady pro správnou funkci odpadového hospodářství kraje v návaznosti na požadavky POH ČR v jeho aktuální podobě. Příslušné konkrétní záměry, které vyplynou z uplatnění závazné části POH, budou podrobeny příslušným řízením podle obecně závazných předpisů v závislosti na charakteru záměru (proces posuzování vlivů na životní prostředí, řízení podle stavebního zákona). V rámci těchto řízení bude rovněž posuzována vazba na jiné záměry a způsob využití dotčeného území.

Enviros s.r.o.

167

HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - SEA – POH ZK Obrázek 20: Schéma uspořádání hlavních dokumentů v krajích

Enviros s.r.o.

168


10 POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE.

V předloženém návrhu POH není uveden žádný nový konkrétní záměr, který by bylo možno detailně hodnotit. V POH ZK je zohledněn ekologický potenciál a ekologické zatížení příslušného regionu a přírodní hodnoty krajiny, a to ve smyslu zlepšování, respektive nezhoršování stávajícího stavu v důsledku zlepšeného nakládání s odpady a využití biotechnologií.

Popis plánovaných opatření je v detailech proveden v návaznosti na další popisy a vyhodnocení v kapitole 7 tohoto vyhodnocení.

Enviros s.r.o.

169


11 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITERIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU. 11.1 Monitorovací indikátory stanovené pro POH ZK vyhodnocuje soustavu indikátorů odpadového hospodářství ZK a zabezpečuje její aktualizaci. Využívá metodiku MŽP pro výpočet plnění cílů plánů odpadového hospodářství ČR a krajů, která stanovuje způsob výpočtu jednotlivých indikátorů. Pro výpočty indikátorů odpadového hospodářství budou využita data z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), obsahujícího data od povinných subjektů a z dalších resortních databází agend. Indikátory budou shodné s indikátory platnými pro ČR, pokud se nejedná o irelevantní údaje, aby byla zajištěna konzistentnost hodnocení na obou úrovních. Soustava indikátorů odpadového hospodářství je zaměřena na čtyři hlavní oblasti, ve kterých bude realizována a které usnadní řízení odpadového hospodářství ZK a to bez zásadních změn metodik pro monitoring ukazatelů ve sledovaném období. Jedná se o oblasti: a) Indikátory cílů Slouží k průběžnému (dvouletému) vyhodnocování plnění cílů stanovených v plánech odpadového hospodářství jak na národní, tak na krajské úrovni. (Nejsou zde uvedeny indikátory z POH ČR, které se týkají pouze národní úrovně a na krajské úrovni nejsou k dispozici data pro jejich výpočet.) b) Popisné indikátory Slouží k průběžné (roční) informaci o stavu a vývoji základních ukazatelů odpadového hospodářství na krajské úrovni. c) Data pro řízení odpadového hospodářství, krizové řízení, plánování, rozvoj a podporu odpadového hospodářství Jedná se o ukazatele sloužící pro sledování nástrojů, které mohou být při řízení odpadového hospodářství na krajské úrovni použity a jsou zaměřeny zejména na sledování a vyhodnocování zařízení pro nakládání s odpady. d) Data pro vykazování – reporting Slouží pro plnění reportingových povinností na národní úrovni. POH ZK byl vypracován v souladu s POH ČR na základě splnění následujících podmínek: a) Stabilita právního prostředí v oblastech ovlivňujících odpadové hospodářství. b) Stabilita ekonomického prostředí na světové i národní úrovni. c) Připravenost řešit krizové stavy a živelné pohromy ve Zlínském kraji.

Enviros s.r.o.

170


d) Odpovědnost kraje za vytyčené cíle POH ZK včetně cílů a opatření Programu PVO ZK, jež povedou ke zvýšené odpovědnosti populace za životní prostředí a zdraví lidí v kraji. Zlínský kraj zpracovává zprávu o stavu plnění plánu odpadového hospodářství kraje, v termínu jedenkrát za dva roky do 15. listopadu za uplynulé dvouleté období, kde bude hodnotit výše uvedená kritéria, na jejichž základě byl POH ZK zpracován. Na základě výsledků hodnocení změn těchto podmínek navrhuje další opatření pro podporu plnění POH ZK.

11.2 Kriteria hodnocení projektů z hlediska vlivů na životní prostředí Pro hodnocení jsou navržena následující kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů: a) Podporovat výstavbu zařízení a systémy sběru a svozu odpadů, u kterých bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jejich provozování na regionální nebo širší úrovni, vzhledem k přiměřenosti stávající sítě zařízení a k potřebnému souladu s POH ZK. b) Podporovat projekty, kde návrh nového zařízení bude v souladu s legislativními, technickými požadavky a nejlepšími dostupnými technikami (BAT) a kde bude záruka odborného provozování dané technologie. c) Podporovat technologie na zpracování odpadů, pro které nejsou v ZK dostatečné kapacity (např. úprava a využití objemných odpadů, nové technologie na úpravu využití kalů, zpracování elektrošrotu nebo energetické využití odpadů apod.). Nová zařízení podporovat z veřejných zdrojů zejména v regionech, kde chybí zařízení pro reálné zpracování daného druhu odpadu a zařízení musí odpovídat cílům POH ZK (např. maximálně upřednostňovat materiálové a energetické využití). d) Doporučovat zařízení odpovídající svou kapacitou regionálnímu významu, která budou platnou součástí systému nakládání s odpady ZK. Navrhovaná kapacita zařízení musí odpovídat potenciálu uvažovaného regionu ve vazbě na reálné kapacity již schválených a provozovaných zařízení a musí mít smluvně zajištěn odbyt produktů (např. rozvozové plochy pro digestát z bioplynových stanic nebo pro kompost). e) Upřednostňovat technologie a zařízení umístěná do stávajících areálů zařízení k nakládání s odpady nebo do brownfields. f) V rámci procesu hodnocení vztahujícího se k podpoře z veřejných zdrojů posuzovat zařízení k nakládání s odpady z pohledu zajištění vstupů příslušných druhů odpadů, s nimiž bude nakládáno, včetně posouzení podkladů dokládajících, že v dané oblasti je dostatek odpadů pro technologii nebo systém pro nakládání s odpady, a že zařízení je adekvátní z hlediska kapacity. g) Při výběru projektů stanovit jako neopominutelné kritérium požadavky na co nejvyšší zohlednění požadavků ochrany přírody a krajiny, ochrany lidského zdraví a přednostního využívání brownfields.

Enviros s.r.o.

171


Dále je vhodné, v souladu se zásadou nepominutelnosti požadavků ochrany životního prostředí a veřejného zdraví byly při výběru projektů zvažovány následující aspekty



Snížení emisí hlavních znečišťujících látek, spojených s danou činností.



Snížení emisí skleníkových plynů.



Snížení emisí prioritních nebezpečných látek, spojených s danou činností.



Využívání nejlepších dostupných technik Best Available Technique (BAT) definované v BREF dokumentech.



Měrné spotřeby energie v souladu s BAT.



Jednotkové spotřeby surovin.



Využívání obnovitelných či druhotných zdrojů surovin či produkce upravených vytříděných frakcí k dalšímu využití.



Zvýšení rozlohy zastavěných ploch mimo zastavěné již plochy (negativní aspekt).



Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa či půdy zemědělského půdního fondu první, popřípadě druhé třídy ochrany (negativní aspekt).



Projekt zahrnuje environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu.



Snížení zdravotních rizik



Odstraňování starých ekologických zátěží a rizik.

Výběr uvedených hodnoticích kritérií se vždy stanoví podle konkrétního charakteru projektu.

Enviros s.r.o.

172


12 VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

12.1 Ochrana před hlukem, vibracemi a radioaktivním zářením, vlivy na veřejné zdraví Tato kapitola byla zpracována pod vedením oprávněné osoby RNDr Ireny Dvořákové, doklad o způsobilosti k provádění Health Impact Assesement (HIA) je v přílohách. Otázka vlivu emisí znečišťujících látek, zejména prašnosti, je dostatečně podrobně hodnocena v příslušných koncepčních dokumentech, včetně relevantních opatření. POH ZK tyto záležitosti respektuje, a s výjimkou dopravy a povrchů skládek nemá žádný významný rizikový faktor. Zařízení ZEVO jsou hodnocena v projektové EIA nebo jako existující zdroj a s ohledem na užívané technologie s vysokou sofistikovaností a využitím technologií podle BAT nepředstavují v současné koncepci významný rizikový faktor. Předložená koncepce neuvádí žádný nový zdroj hluku nebo vibrací a nepočítá s aplikací zdrojů ionizujícího i neionizujícího záření. Dosavadní vyhovující stav zůstane zachován. Ochrana obyvatelstva před nadměrným působením hluku a vibrací z dopravy není v koncepci zvláště řešena, avšak vycházejíce ze zásad na účelnou a efektivní dopravu odpadů na co nejkratší vzdálenosti nedojde ke zhoršení dosavadního stavu, i když působení vozidel převážejících odpady nelze v jednotlivých lokalitách vyloučit. V případě nových záměrů posuzovaných v procesu projektové EIA budou příslušně a konkrétně zohledněny i hlukové parametry a vibrace, pokud to bude aktuální. Samotný vliv dopravy odpadů obvykle není významným příspěvkem k dosavadní úrovni hluku. Doporučená koncepce možného svozu odpadů po železnici do ZEVO by měla být v tomto ohledu progresivním řešením. Za významně pozitivní vliv je třeba označit celkové trvalé zlepšování nakládání s odpady, a to včetně odpadů s obsahem asbestu a odpadů s možnými nebezpečnými vlastnostmi. Nakládání s nebezpečnými odpady bude respektovat zásady ochrany a bezpečnosti zdraví při práci tak, aby nebylo ovlivněno zdraví zaměstnanců s odpady pracujícími. Realizovaná Koncepce POH a z ní plynoucí opatření budou respektovat požadavky vládního nařízení o ochraně před hlukem a vibracemi a požadavky na správné nakládání s odpady, které mají nebezpečné vlastnosti. Nedojde k ohrožení nebo poškození zájmů veřejného zdraví chráněných podle zákona. č. 258/2000 Sb. o veřejném zdraví.

Enviros s.r.o.

173


12.2 Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky Do vlivů Koncepce přesahující hranice by bylo možno zahrnout pouze vlivy přeshraniční přepravy odpadů na/ze Slovenska, které ovšem podléhají regulaci MŽP a v dopadech na ŽP ZK se mohou projevit jen neměřitelným příspěvkem v imisích. Podíl v samotné dopravě z hlediska roční tonáže je zanedbatelný. Kraj své odpady na Slovensko nevyváží ani je ze Slovenska nepřijímá. Se změnou stávajícího stavu v působení přeshraničních vlivů se v Koncepci nepočítá. Vlivy mimo území ČR se nepředpokládají. Koncepci není nutno projednávat v režimu přeshraničních dopadů.

12.3 Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví V Koncepci nejsou samostatně hodnoceny staré zátěže životního prostředí. Je třeba vzít v úvahu, že tyto zátěže existují, jsou zmapovány a budou postupně likvidovány způsobem, který je v souladu s platnými předpisy na ochranu životního prostředí. Je třeba zmínit informaci o existenci staré radioaktivní zátěže na zkušební střelnici ve Slavičíně, kde se zkoušely počátkem 70. let min. století také střely s uranovým pláštěm (tzv. DU munice), zkoušky pak byly ale po zjištění intenzivních vlivů na lidské zdraví zastaveny. O současném stavu této zátěže se nepodařilo získat podrobnější informace. Kromě toho vznikla další „nová“ zátěž produkující nebezpečný odpad po požáru a výbuchu muničních skladů ve Vrběticích na přelomu roku 2014/2015. Tato záležitost je dosud předmětem šetření a krizového řízení a je třeba počítat se zvláštním režimem specifických odpadů a činností v místě. Existující zbytky charakteru demoličního odpadu budou řešeny jako zvláštní případ. Nelze vyloučit negativní vliv těchto ekologických zátěží na kvalitu povrchových i podzemních vod a to i na připravovanou vodní nádrž Vlachovice. Proto je třeba těmto faktorům věnovat zvláštní pozornost.

12.4 Vyhodnocení souladu s jinými koncepčními dokumenty Existující konkrétní koncepce, které mají nebo mohou mít alespoň v některých svých tematických částech konkrétní vazby na POH ZK, byly vyhodnoceny z hlediska možného nesouladu s navrženým POH ZK: • Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Zlínského kraje; • Regionální inovační strategie Zlínského kraje;

Enviros s.r.o.

174


• Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje; • Aktualizace integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje; • Aktualizovaná Územní energetická koncepce Zlínského kraje; • Program rozvoje Zlínského kraje; • Zásady územního rozvoje kraje (ZUR ZK) • Koncepce ochrany přírody Zlínského kraje Bylo zjištěno, že nedojde k závažným střetům s jednotlivými koncepčními dokumenty, jakož ani s ostatními dokumenty uvedenými v části 5. Závazná část POH ZK je závazným podkladem pro zpracování POH obcí Zlínského kraje a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Závazná část reflektuje Strategii a vytyčené priority rozvoje odpadového hospodářství ČR v POH ČR, jejich cíle, zásady, opatření a příslušné indikátory na období 2016-2024. Závazná část POH ZK obsahuje krajské cíle, zásady, opatření a indikátory, které zohledňují politiku životního prostředí České republiky, evropské závazky České republiky a potřeby současného odpadového hospodářství ve ZK s přihlédnutím k významnému potenciálu průmyslové produkce. Závazná část Plánu odpadového hospodářství ZK, je založena také na respektování principu dodržování hierarchie nakládání s odpady. Strategické cíle odpadového hospodářství České republiky na období 2015 – 2024, vytyčené v POH ČR a strategické cíle POH ZK vytyčené na období 2016-2025 jsou do POH ZK zapracovány a jsou ve vzájemném souladu.

Enviros s.r.o.

175


13 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ Navrhuje se Plán odpadového hospodářství (POH) Zlínského kraje na roky 2016 – 2025. V dokumentaci je zařazena nejprve dokumentační a analytická část, kde je popsán a vyhodnocen současný stav odpadového hospodářství ve Zlínském kraji. Na základě této části jsou pak stanoveny cíle, kterých je třeba dosáhnout a opatření, která k tomuto dosažení mají vést. POH obsahuje dále závaznou a směrnou část. Závazná část se vydává po schválení zastupitelstvem kraje jako obecně závazná vyhláška a směrná část je pak v podstatě prováděcím předpisem. V POH se předpokládá postupné významné omezení skládkování odpadů a přechod na stále vyšší stupeň jejich lepšího třídění, materiálového či energetického využití tam kde nepůjde odpady využít jako druhotné suroviny. Zejména biologicky rozložitelné odpady mají být co nejvíce využívány kompostováním, k výrobě bioplynu nebo k termickému rozkladu pyrolýzou či přímému spálení, vždy však s použitím kontrolované technologie, která nezanechává nežádoucí stopy v ovzduší, ve vodě nebo na zemi. POH počítá se zlepšením svozových technologií a možností pro běžný svoz odpadů od občanů. Mělo by se zkrátit nebo optimalizovat rozložení sběrných míst separovaného odpadu podle druhů a zlepšit třídění. S dobře předtříděným odpadem se lépe pracuje a lze za něj dostat víc ve výkupu odpadů. To vede přímo i nepřímo k tomu, že obec dostane za takto přetříděný odpad více financí a tím se zlevní obcí vybíraný poplatek za odvoz a likvidaci odpadů od občanů. V předloženém návrhu POH není uveden žádný nový konkrétní záměr, který by bylo možno detailně hodnotit. V POH ZK je zohledněn ekologický potenciál a ekologické zatížení příslušného regionu a přírodní hodnoty krajiny, a to ve smyslu zlepšování, respektive nezhoršování stávajícího stavu v důsledku zlepšeného nakládání s odpady a využití biotechnologií. Předmětem POH jako koncepce není formulace přípravy záměru konkrétních investičních akcí, jejichž realizace by měla přímý bezprostřední vliv na konkrétní dotčenou lokalitu. POH ZK vytváří pro tuto činnost pouze koncepční a organizační předpoklady. Hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví pak bude zpracováno pro jednotlivé příslušné záměry předkládané konkrétním oznamovatelem a s předmětem řízení podle příslušných zákonů (zákon o posuzování vlivů, stavební zákon atd.). Tam potom bude možno hodnotit konkrétní možné vlivy oznamovaných záměrů na životní prostředí a ukládat případně nápravná opatření. Bylo vyhodnoceno, že navržený POH ZK nebude mít žádné negativní jevy na složky životního prostředí a nebude mít také negativní vlivy na veřejné zdraví. Kladná stanoviska vylučující možný negativní vliv na soustavu Natura 2000 a na chráněné krajinné oblasti Beskydy a Bílé Karpaty toto hodnocení potvrzují. Příznivá stanoviska došla rovněž od obcí, které se k návrhu vyjadřovaly a od odborných subjektů. V závěru je navrženo 25 opatření vedoucích k tomu, že se bude lépe nakládat s odpady a bude z nich místo zátěže přece jen nějaký užitek. Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje bude projednávat v závěru řízení rada kraje a finálně pak zastupitelstvo Zlínského kraje. POH ZK pak bude vyhlášen obecně závaznou vyhláškou.

Enviros s.r.o.

176


14 SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ. Dne 31.5.2015 bylo podáno na MŽP ČR Oznámení o vypracování POH ZK. K tomu bylo provedeno připomínkové řízení, vedené pod kódem koncepce MZP224K. Ministerstvo životního prostředí, odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA, obdrželo vyjádření celkem od 15 subjektů. Vypořádání jednotlivých připomínek je uvedené v tabulce v přílohové části. Ministerstvo životního prostředí vydalo k Oznámení dne 21.8.2015 pod č.j. 57166/ENV/15 Závěr zjišťovacího řízení, ve kterém je uvedeno: POH ZK naplňuje dikci ustanovení §10a odst. 1 písm.a) Zákona a bude posuzován podle zákona. Při vyhodnocení se má hodnotitel zaměřit na následující aspekty: 1. Vyhodnotit, do jaké míry je POH ZLK v souladu s relevantními evropskými strategiemi (např. Sdělení Evropské komise “Evropa 2020“, Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, Environmentální akční plán apod.). Vyjádření zpracovatelů POH: POH ZK byl zpracován tak, že priority, zásady, opatření i cíle POH ZK jsou v souladu s relevantními evropskými strategiemi v oblasti odpadového hospodářství. Jednalo se zejména o dokumenty Evropské komise a parlamentu, jak jsou uvedeny v kap. 9.2 a 12.4 2. Vyhodnotit, zda POH ZLK naplňuje či zda není v rozporu s cíli stanovenými ve schválených národních koncepčních dokumentech v oblasti ochrany životního prostředí (např. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR, Státní politika životního prostředí ČR na období 2012 – 2020 a Národní program snižování emisí ČR) a zda není v rozporu s cíli dalších relevantních koncepčních dokumentů, jako jsou Strategie udržitelného rozvoje ČR, Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR, Strategie regionálního rozvoje České republiky na období 2014 – 2020, Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR, Plán odpadového hospodářství ČR 2015 – 2024, Program předcházení vzniku odpadů, Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, Politika druhotných surovin, Státní energetická koncepce, Aktualizace integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje. Vyjádření zpracovatelů POH: POH ZK byl zpracován tak, že priority, zásady, opatření i cíle POH ZK jsou v souladu s relevantními evropskými a národními i krajskými strategiemi v oblasti odpadového hospodářství. Jedná se zejména o dokumenty, jak jsou uvedeny v kap. 9.2 a 12.4 Vyhodnocení. POH ZK s nimi není stejně jako POH ČR v rozporu. 3. Vyhodnotit POH ZLK z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí se zaměřením zejména na zdravotní aspekty jednotlivých druhů odpadu a technologií na jejich využití nebo likvidaci. Vyjádření zpracovatele: Posouzení vlivů na veřejné zdraví bylo provedeno oprávněnou osobou podle dosažitelných podkladů v POH ZK. Je uvedeno v kap. 12.1 Vyhodnocení. Hodnocení jednotlivých druhů odpadů je provedeno v obecné rovině na základě znalosti technologií a obecných znalostí o odpadech, protože nejsou k dispozici popisy jednotlivých (i budoucích) odpadů a jejich složení. Podrobné vyhodnocení může být

Enviros s.r.o.

177


provedeno až v konkrétní projektové EIA se znalostí příslušné technologie a vlastností zpracovávaných odpadů. 4. Vyhodnotit, do jaké míry POH ZLK přispěje k prevenci a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a zda je problematika odpadového hospodářství řešena v rámci POH ZLK v souladu s hierarchií nakládání s odpady dle § 9a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a rovněž v souladu s unijním právem (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech). Vyjádření zpracovatele: Problematika je řešena v celém POH ZK s ohledem na požadované dodržení hierarchie nakládání s odpady, jak je uvedena v zákoně 185/2001 Sb. Ve vyhodnocení je to rozvedeno v kap. 5.3 a 7.1 5. Vyhodnotit, do jaké míry POH ZLK přispívá ke zvýšení materiálového využití komunálních odpadů a k omezení energetického využívání odpadů pouze na nerecyklovatelné suroviny. Vyjádření zpracovatele: POH ke zvýšení materiálového využití komunálních odpadů přispívá značnou měrou prostřednictvím několika ustanovení v kap. 4.3 , 5.3 a 6.3. V kapitole 7.1 tohoto Vyhodnocení jsou citována tato opatření z navržených Zásad pro předcházení vzniku odpadu a nakládání s odpady:  Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu.  Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů.  Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů.  Nepodporovat výstavbu nových skládek odpadu. V Závěrech a doporučeních tohoto Vyhodnocení je pak navrženo  Podporovat zařízení k úpravě odpadů před materiálovým nebo energetickým využitím.  Podpořit optimalizaci stávajících a výstavbu nových zařízení k úpravě před materiálovým nebo energetickým využitím s obsluhovaným počtem obyvatel cca min. 10 000.  Podpořit budování odpovídající efektivní infrastruktury nutné k zajištění energetického využití odpadů (zejména SKO), které nelze využít materiálově. Lokalizace zařízení k energetickému využití odpadů musí být stanovena tak, aby byla k napojení dostupná dostatečně dimenzovaná energetická soustava a zajištěn odbyt vyrobené energie.  Podporovat realizaci dotřiďovacích linek s obsluhovaným počtem min. 10 000 obyvatel. 6. Vyhodnotit, zda a jak POH ZLK přispívá k řešení problematiky starých ekologických zátěží a k odstraňování černých skládek. Vyjádření zpracovatele: V kapitole 2.5 POH je uveden souhrnný přehled zařízení pro nakládání s odpady ve Zlínském kraji. V této kapitole je rozpracován i v členění na jednotlivé skupiny technologií a v Příloze č.1 je detailní přehled. Problematika je ve Vyhodnocení řešena v kap. 5.3 a 12.3 Zařízení jsou v souladu s POH ČR rozdělena na 

zařízení s možným nadregionálním významem,



zařízení nutná pro zajištění funkčnosti sítě zařízení k nakládání s odpady,



doplňková zařízení.

Enviros s.r.o.

178


7. Vyhodnotit na úrovni odpovídající POH ZLK vliv na zvláště chráněná území (dále jen „ZCHÚ“) kategorie NP, CHKO, NPR a NPP, tzn., zda koncepce respektuje limity využití území, respektive základní ochranné podmínky dané zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V případě identifikace možných negativních vlivů POH ZLK na ZCHÚ pak navrhnout adekvátní opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na ZCHÚ. Stanovisko zpracovatele: Popis ZCHÚ a vlivy jsou popsány ve vyhodnocení v kap. 2.4 až 2.8 a vyhodnoceny v kap. 6.4. Předložená koncepce nebude mít negativní vliv na ZCHÚ. Souhlasná stanoviska OOP byla vydána již ve zjišťovacím řízení a jsou v příloze tohoto vyhodnocení. 8. Vyhodnotit vliv POH ZLK na povrchové a podzemní vody, na chráněné oblasti přirozené akumulace vod a na ochranná pásma vodních zdrojů. Stanovisko zpracovatele: Vyhodnocení je provedeno. Předložená koncepce neobsahuje projekty nebo záměry, které by byly v rozporu se zásadami ochrany vod. Podrobný popis vod je v kap.2.3 a vyhodnocení v kap. 6.2. Předložená koncepce nebude mít negativní vliv na ochranu povrchových ani podzemních vod. 9. Vyhodnotit, zda opatření navrhovaná v rámci POH ZLK nejsou v rozporu se zájmy chráněnými zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Stanovisko zpracovatele: Popisná část v kap. 2.4. až 2.8 a vyhodnoceny bezrozporně v kap. 6.4 vyhodnocení. PUPFL nebudou předloženou koncepcí dotčeny ani ovlivněny. 10. Vyhodnotit, zda a jak jsou v POH ZLK zohledněny zásady ochrany zemědělského půdního fondu, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záboru půdy ve volné krajině. Stanovisko zpracovatele: Popisná část je v kap. 2.4. až 2.8 a vyhodnocení v kap. 6.4 neshledalo žádné požadavky na ZPF. Zemědělské pozemky nebudou předloženou koncepcí dotčeny ani ovlivněny. 11. Vyhodnotit, jaký vliv má POH ZLK na památkovou hodnotu území chráněných dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění všech předpisů a dochované kulturní dědictví (architektonické i archeologické). Stanovisko zpracovatele: Popisná část je v kap. 2.1. a vyhodnocení v kap. 6.4 neshledalo žádné negativní vlivy na památkovou hodnotu území. Nejsou stanoveny žádné záměry, které by měly schopnost negativně ovlivnit kvalitu území, naopak, zlepšením nakládání s odpady se kvalita území bude zvyšovat. Orgán ochrany památek vydal k záměru kladné stanovisko. 12. V případě, že budou v POH ZLK uvedeny a lokalizovány konkrétní investiční záměry, vyhodnotit jejich dopady na životní prostředí a veřejné zdraví, a to včetně synergických a kumulativních vlivů. Dále vyhodnotit, zda je zohledněn ekologický potenciál a ekologické zatížení příslušného regionu a přírodní hodnoty krajiny, a to ve smyslu zlepšování, respektive nezhoršování stávajícího stavu. Stanovisko zpracovatele:

Enviros s.r.o.

179


V předloženém návrhu POH není uveden žádný nový konkrétní záměr, který by bylo možno hodnotit. V POH ZK je prostřednictvím navržených obecných opatření zohledněn ekologický potenciál a ekologické zatížení příslušného regionu a přírodní hodnoty krajiny, a to ve smyslu zlepšování, respektive nezhoršování stávajícího stavu v důsledku zlepšeného nakládání s odpady a využití biotechnologií. 13.

Vyhodnotit dopady POH ZLK na stávající imisní zatížení ovzduší.

Stanovisko zpracovatele: Popisná část je v kap. 2.2 a 4.2. a vyhodnocení v kap. 6.1 neshledalo žádné negativní vlivy na ochranu ovzduší. Dílčí konkrétní záměry budou vždy hodnoceny v projektové EIA a budou přijata opatření ke snížení prašnosti během provozu i stavby, jestliže se ukáže taková potřeba. Preventivní opatření jsou také součástí Cílů stanovených v POH ZK. 14. Při stanovení kritérií pro výběr projektů maximálně zohlednit podporu ochrany přírody a krajiny, ochranu lidského zdraví a přednostní využívání brownfields. Stanovisko zpracovatele: Stanovená kriteria v kap. 6.5 Vyhodnocení obsahují rozsáhlou tabulku s návrhem kriterií a jejich praktickou aplikací. Využití brownfields je součástí předkládaných návrhů ke zlepšení odpadového hospodářství v kraji, ale kraj disponuje pro tento účel samostatným dokumentem. 15. Požadavky stanovené v závěru zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví vypořádat. Stanovisko zpracovatele: V doručených dokumentech se nikde nevyskytl významný nesouhlas s nějakým bodem POH ZK a naprostá většina dokumentů vyslovuje souhlas odborných útvarů s návrhem POH. Drobné připomínky přišly po termínu od nepodepsané organizace, ale byly rovněž zahrnuty do vypořádání. To je provedeno v samostatné tabulce v příloze tohoto dokumentu. (16.) V případech, kdy budou hodnoceny varianty řešení, požadujeme uvedení jasného výroku, zda jsou jednotlivé varianty přípustné nebo nepřípustné, popř. podmíněně přípustné. Dále požadujeme určení pořadí jednotlivých přípustných variant z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek, včetně navržení a posouzení opatření k předcházení nepříznivých vlivů, popř. k jejich vyloučení, snížení, zmírnění anebo kompenzaci. Výrok se může lišit k jednotlivým variantám. Stanovisko zpracovatele: POH je předložen jako unovariantní. Možné varianty byly vyhodnoceny a optimalizovány při přípravě POH ZK s odbornými subjekty. Je to uvedeno v kap. 8 vyhodnocení.

Enviros s.r.o.

180


15 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI. Z hlediska oznamované koncepce jako dokumentu nelze očekávat vznik nebo tvorbu přímých negativních bezprostředních vlivů na životní prostředí a veřejné kraje včetně jeho chráněných oblastí. POH ZK vytváří na základě POH ČR a analýzy současného stavu a dosavadního vývoje odpadového hospodářství kraje koncepční a organizační předpoklady pro správnou funkci odpadového hospodářství v rámci kraje a vytváří tak předpoklady pro ovlivňování způsobu nakládání s odpady směrem, který je v souladu s požadavky kraje i celé České republiky. Z toho lze vyvodit, že vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, které lze očekávat z realizace konkrétních činností a projektů koncepčně stanovených POH, budou směřovat ke zlepšení životního prostředí přinejmenším v oblasti odpadů. Předmětem POH jako koncepce není formulace přípravy záměru konkrétních investičních akcí, jejichž realizace by měla přímý bezprostřední vliv na konkrétní dotčenou lokalitu. POH ZK vytváří pro tuto činnost pouze koncepční a organizační rámec. Hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví pak bude zpracováno pro jednotlivé příslušné záměry předkládané konkrétním oznamovatelem a s předmětem řízení podle příslušných zákonů (zákon o posuzování vlivů, stavební zákon atd.). Tam potom bude možno hodnotit konkrétní možné vlivy oznamovaných záměrů na životní prostředí a ukládat případně nápravná opatření. Návrh některých opatření pro realizaci navržené koncepce Navrhují se alespoň tato opatření, která mohou být ještě v průběhu projednávání doplněna: 1. Podporovat výstavbu sběrných dvorů a optimalizaci vybavení sběrných dvorů obcí nad cca 800 obyvatel, mobilní sběr a svoz, svoz velkoobjemovými kontejnery, překládání stanice. 2. Podporovat stacionární a mobilní demontážní, drtící a třídící linky s umístěním mimo zástavbu a mimo ochranné pásmo lesa nebo ZCHÚ. 3. Podporovat energetické využití v ZEVO SAKO Brno a.s. a v dalších zatřízeních typu ZEVO specializovaných na některý typ odpadu. 4. Podporovat demontážní linky autovraků a vzdělávat jejich zaměstnance za účelem používání správné technologie a tím znovuzískávání recyklovatelných materiálů. 5. Podporovat výrobu alternativních paliv pro spoluspalování a energetické využití. 6. Podporovat materiálové využití odpadů na bázi dřeva pro výrobu stavebních polotovarů. 7. Podporovat systémy a technologie pro opětovné použití dle analýzy nositele projektu. 8. Podporovat sběr, pořízení velkoobjemových kontejnerů pro sběr. 9. Podporovat inovativní technologie na základě analýzy nositele projektu.

Enviros s.r.o.

181


10. Podpořit překladiště a drtící linky na základě analýzy nositele projektu. 11. Další projekty na prevenci vzniku a na zpracování velkoobjemového komunálního odpadu posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZK. 12. Podporovat osvětu třídění v rámci Programu PVO ZK. 13. Podporovat domácí kompostování i v malých obcích. 14. Zapojit bioplynové stanice na zemědělské odpady (např. kejda, zeleň) do systému nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. 15. Podporovat v případě obcí nad cca 800 obyvatel nádobový sběr a svoz, třídění materiálově využitelných a využitelných složek vč. nebezpečných. 16. Podporovat environmentálně příznivější systémy svozu odpadů (např. s využitím železniční přepravy, kontejnerové přepravy, optimalizace tras apod.). 17. Podporovat periodický mobilní sběr a svoz nebezpečných odpadů. 18. Podporovat energetické využití přetříděného odpadu v ZEVO SAKO Brno a.s. a případně dalších lokálních ZEVO, včetně ZEVO Chropyně dle stávajícího projektu rekonstrukce. 19. Podporovat překládací a vykládkové stanice (doplnit stávající síť dle analytické části POH ZK). Omezovat skládkování neupravených odpadů do roku 2024 a od roku 2024 přestat neupravený a nevytříděný odpad skládkovat. Vyžadovat, aby skládky měly akční plán a tvorbu rezerv pro postupné uzavírání a přípravu na rekultivaci. 20. Podpořit optimalizaci stávajících a výstavbu nových zařízení k úpravě před materiálovým nebo energetickým využitím v centrech s obsluhovaným počtem obyvatel cca min. 10 000. 21. Podporovat realizaci dotřiďovacích linek s obsluhovaným počtem min. 10 000 obyvatel. 22. Podpořit budování odpovídající efektivní infrastruktury nutné k zajištění energetického využití odpadů (zejména SKO), které již nelze využít materiálově. Lokalizace zařízení k energetickému využití odpadů musí být stanovena tak, aby byla k napojení dostupná dostatečně dimenzovaná energetická soustava a zajištěn odbyt vyrobené energie včetně tepelné a tím vyhovující účinnost systému 23. Další, konkrétní projekty pro nakládání s odpady a na zpracování zbytkového komunálního odpadu a SKO posuzovat dle analýzy nositele projektu a hodnocení výsledků POH ZK.

Výsledné hodnocení vlivů POH ZK na životní prostředí a veřejné zdraví je ve svém výsledku pozitivní a doporučuje se uvedený plán k přijetí s tím, že jsou uvedena a doporučena opatření k jeho realizaci. Připomínky vznesené k Oznámení koncepce nebyly zásadního charakteru, ale jsou všechny zodpovězeny v příloze tohoto dokumentu. Stanoviska orgánů ochrany přírody k možnosti

Enviros s.r.o.

182


ovlivnění soustavy Natura 2000 navrženou koncepcí vyloučila tuto možnost a další posuzování nepožadují. Rovněž vyjádření hygienické služby je kladné bez připomínek. Přijetím a realizací POH Zlínského kraje nedojde ke zhoršení parametrů životního prostředí kraje, naopak, v řadě položek se životní prostředí zlepší, což je hlavním úkolem POH ZK.

Navrhuji vydat kladné stanovisko zahrnující také v tomto odstavci uvedená opatření.

Datum zpracování oznámení koncepce 12.11.2015 Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce: Ing. Jiří Klicpera CSc., oprávněná osoba k hodnocení podle zákona 100/2001 Sb. Gočárova 615, 533 41 Lázně Bohdaneč, tel 466 921 106 a 602 649 164 , E-mail [email protected]

Podpis oprávněné osoby Ing. Jiří Klicpera CSc Spolupracující osoba: RNDr. Irena Dvořáková, oprávněná osoba k hodnocení vlivů na veřejné zdraví, tel. +420605762872, kopie oprávnění v příloze.

Enviros s.r.o.

183


16 Použitá literatura a zdroje [1] Sbírka zákonů a nařízení ČR. [2] Podklady předané Krajským úřadem ve Zlíně v květnu 2015 [3] Archivní dokumentace uložená v sídle firmy v Praze, [4] http://portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr [5] https://www.ispop.cz/magnoliaPublic/cenia-project/uvod.html [6] www.seznam/mapy.cz [7] Osobní konzultace s referenty na úřadech a společnostech [8] Údaje převzaté z Českého statistického úřadu [9] Plán odpadového hospodářství České republiky na období 2015 – 2024; [10] Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje na období 2004 – 2014; [11] Vyhodnocení Plnění plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje za roky 2009 – 2013; [12] Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020; [13] Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016; [14] Regionální inovační strategie Zlínského kraje 2013–2020; [15] Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji; [16] Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji; [17] Aktualizovaná Územní energetická koncepce Zlínského kraje.

Příloha A: - Stanovisko orgánů ochrany přírody Stanovisko příslušných orgánů ochrany přírody – kopie v příloze: Odbor ochrany přírody a krajiny ZK – Natura 2000 Správa CHKO Beskydy Správa CHKO Bílé Karpaty

Enviros s.r.o.

184


Příloha B: – Mapové přílohy Obrázek 21 Základní silniční síť ZK

Enviros s.r.o.

185


Obrázek 22: Mapa starých zátěží ZK

Enviros s.r.o.

186


Příloha C: Řešení připomínek ze zjišťovacího řízení

Enviros s.r.o.

187


Tabulka 64 : Řešení připomínek k Oznámení SEA POH Zlínský kraj

Doručeno se Závěry zjišťovacího řízení

Č. A ORGÁN

PŘIPOMÍNKA

ŘEŠENÍ, ODPOVĚĎ

1. MŽP odbor ochrany ovzduší, sdělení č.j. 1. Do kapitoly B.9 doplnit dokumenty aktualizace Požadované dokumenty byly doplněny a soulad 31937/710/15 ze dne 5.8.2015 integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší vyhodnocen v kap. 6.1 zlínského kraje a národní program snižování emisí ČR a v další fázi vyhodnotit soulad koncepce s těmito dokumenty. 2. V kapitole C.4.1 doplnit nejaktuálnější data – pětileté Požadovaná data byla v příkladech doplněna a průměry úrovní znečištění ovzduší za období 2009-2013 a vyhodnocena opravit název znečišťující látky „benzpyreny“ 2. MŽP odbor odpadů – sdělení č.j. 1. Formální připomínky uvedené v příloze 6193/710/15 ze dne 31.7.2015 2. Překlepy a formulace několika odstavců

Formální připomínky a překlepy jsou opraveny

3. Údaje v některých tabulkách nejsou v souladu se Údaje v tabulkách byly opraveny dle platných zaslaným vyhodnocením POH za rok 2013 hodnot. Další posuzování se nepožaduje 3. MŽP odbor ochrany vod, stanovisko č.j. 1. Odbor ochrany vod nevylučuje možné negativní vlivy 1. Samotná koncepce nebude mít negativní vlivy 6193/710/15 ze dne 27.7.2015 na příznivý stav povrchových a podzemních vod v rámci na ochranu vod, ty mohou mít jen jednotlivé naplňování koncepce. konkrétní projekty, které se ale vždy připravují s ohledem na ochranu vod v konkrétní lokalitě a 2. Není rozpracována kapitola C.4.2 a doporučuje její podobě.

Enviros s.r.o.

188


doplněn í s ohledem na existenci CHOPAV. S ohledem na tyto připomínky se požaduje další posuzování vlivů koncepce.

2. Kapitola o vodách vypadla technickou chybou a byla doplněna a je vyhodnocena bez kolizí.

4. MŽP odbor zvláštní územní ochrany 1. Požaduje se v rámci zpracování vyhodnocení vlivů 1. Opatření jsou navržena, ale jedná se stejně jako přírody a krajiny, stanovisko č.j. navrhnout opatření k předcházení, vyloučení či snížení u jiné připomínky o hodnocení koncepce, zatímco 6193/710/2015 ze dne 31.7.2015. vlivů na zvláště chráněná území. konkrétní opatření se navrhují až u konkrétních projektů 2. U zkratky AOPK uvést celý název organizace 2. Je uveden celý název Agentury ochrany přírody 3. slovní spojení doplnit o slovo „zvláště“ a krajiny České republiky 4. v kap. C.3 doplnit datum, ke kterému se vztahují počty 3. Slovo „zvláště je doplněno vyhlášených ZCHÚ a aktualizovat jejich počty 4. Aktualizace je provedena k datu 1.10.2015 podle serveru AOPK http://nature.hyperlink.cz/ v kap. C.5 5. Krajská hygienická stanice ve Zlíně č.j. Vyjádření: Nejsou zjištěny žádné negativní vlivy na Vyjádření je v souladu s hodnocením HIA. Další KHSZL 15808/2015 ze dne 3.8.2015 veřejné zdraví, Nepožadujeme další posuzování. posuzování se nepožaduje 6. KU Zlínského kraje, OŽPZ, č,j. KUZL Krajský úřad Zlínského kraje nemá k předložené koncepci Další posuzování se nepožaduje 49910/2015 ze dne 11.8.2015 připomínky 7. ČIŽP Brno, stanovisko č.j. ČIŽP nemá k předložené koncepci připomínky ČIŽP/47/ŘI/1509887 002/15/BLV ze dne 3.8.2015

Enviros s.r.o.

Další posuzování se nepožaduje

189


8. Obvodní báňský úřad Brno, stanovisko Úřad nemá ke koncepci námitek č.j. SBS 22915/2015/OBÚ-01/1 ze dne 23.7.2015


9. Statutární město Zlín – stanovisko č.j. Nebyly předloženy žádné připomínky, a to ani za občany Další posuzování se nepožaduje MMZL 090523/2015-3 ze dne 6.8.2015 města. 10. Město Zlín – magistrát města, OŽPZ Z hlediska zákona 254/2001 Sb. o vodách – bez Další posuzování se nepožaduje vyjádření č.j. MMZL 090523/2015-2 ze dne připomínek 6.8.2015 Z hlediska zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny – bez připomínek Z hlediska zákona 334/1992 Sb. o ochraně ZPF – bez připomínek Z hlediska zákona 185/2001 Sb. o odpadech – bez připomínek Ochrana ovzduší dle zákona 201/2012 Sb. – bez připomínek 11. Městský úřad Valašské Meziříčí, OŽP, Z hlediska zákona 254/2001 Sb. o vodách – V kapitole C vyjádření č.j. MěÚVM 37470/2015/Mal ze doplnit údaje o ochraně vod, jinak bez připomínek dne 7.8.2015 Ochrana ovzduší dle zákona 201/2012 Sb. – bez připomínek

Údaje o vodách vypadly z Oznámení technickou chybou, do vyhodnocení jsou doplněny v plném rozsahu. Další posuzování se nepožaduje

Z hlediska zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a

Enviros s.r.o.

190


krajiny – bez připomínek Z hlediska zákona 334/1992 Sb. o ochraně ZPF – bez připomínek Z hlediska zákona 185/2001 Sb. o odpadech – souhlasí bez připomínek Lesní hospodářství dle zák. 289/1995 Sb. – bez připomínek 12. Město Valašské Meziříčí, odbor 1. Není v moci jakéhokoliv orgánu veřejné správy majetkové správy, vyjádření č.j. dosáhnout 100% třídění OMS/37467/2015-Ho ze dne 18.8.2015 2. Kraj by měl podporovat obce a města pro předání zbylého odpadu zařízením v optimální vzdálenosti. Nezvýhodňovat jedna zařízení před druhými, aby nenarušoval zdravou konkurenci.

1. Myšleno 100% z dosažitelných parametrů, je doformulováno

13. Město Otrokovice, odbor rozvoje Město nemá připomínek města, vyjádření č.j. ORM/35784/2015/KON ze dne 17.8.2015


2. Existence jmenovaných zařízení (ZEVO) je dána a v POH není žádné z nich zvýhodňováno. Další posuzování se nepožaduje

14. Národní památkový ústav, územní Předložená koncepce nebude mít zásadní vliv na stav Další posuzování se nepožaduje odborné pracoviště v Kroměříži, stanovisko památkového a archeologického fondu na území č.j. NPÚ-373/54717/2015 ze dne 3.8.2015 Zlínského kraje 15. KÚZK, OŽPZ, oddělení hodnocení KÚ ZK nemá k navržené koncepci připomínky

Enviros s.r.o.


191


ekologických rizik, vyjádření č.j. KUZL 49910/2015 ze dne 11.8.2015 16. Hnutí DUHA, nedatovaný a Obecné připomínky a odkazy na evropské dokumenty, nepodepsaný dokument bez názvu a č.j., které je třeba respektovat. doručeno po termínu k vyjádření Posoudit, do jaké míry dokument přispívá ke zvýšení materiálového využití komunálních odpadů a k omezení energetického využívání odpadů pouze na nerecyklovatelné suroviny.

Evropské dokumenty jsou respektovány prostřednictvím POH ČR, na který má POH ZK přímou vazbu. Doplněno i v kap. D.7 Nerecyklovatelné suroviny se v POH nehodnotí, pro energetické využití se doporučuje v POH pouze nerecyklovatelná část odpadů, která se nestala surovinou. Autor uvádí v úvodu přesvědčení, že POH by měl být posuzován podle zákona, protože míra opakovaného použití, recyklace i míra skládkování či spalování odpadů mají výrazný vliv na kvalitu půdy, vod, ovzduší, na klima, krajinu i množství použitelných přírodních zdrojů, ale v závěru to nepožaduje. Hodnocení uvedených složek je v Dokumentaci standardně zařazeno. Připomínky jsou respektovány.

KÚ ZK, stanovisko OŽPZ, ochrana přírody, Stanovisko podle § 45i zákona k soustavě Natura 2000: Nevyžaduje se další posuzování č.j. KUZL 35302/2015 ze dne 8.6.2015 Uvedená koncepce nemůže mít významný vliv na stav Natura 2000 předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

Enviros s.r.o.

192


AOPK ČR, správa CHKO Beskydy – Stanovisko podle § 45i zákona: Uvedená koncepce Nevyžaduje se další posuzování stanovisko č.j. 2662/BE/2015 ze dne nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu 1.7.2015 ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. AOPK ČR, správa CHKO Bílé Karpaty – Výše specifikovaná koncepce nemůže mít samostatně Nevyžaduje se další posuzování stanovisko č.j. 1222/BK/15 ze dne 1.7.2015 nebo ve spojení s jinými významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Závěr zjišťovacího řízení k Oznámení, MŽP POH ZK bude předmětem posuzování podle zákona Bude posuzováno podle zákona. Vyhodnoceno ČR č.j. 57166/ENV/15 ze dne 21.8.2015 100/2001 Sb. Uvedeno 15 bodů z připomínkového řízení, v kapitole 14. plné znění Závěrů je uvedeno v příloze Dokumentace.

Enviros s.r.o.

193

SEA Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje

Recommend Documents