Scénáře potřeb vody pro období 2030–50 Sektory veřejných vodovodů a energetiky Případová studie
Libor Ansorge Jiří Dlabal Martin Hanel Jiří Kučera Lubomír Petružela Martin Zeman
3
Scénáře potřeb vody pro období 2030–50 Sektory veřejných vodovodů a energetiky
Případová studie
Ing. Libor Ansorge Ing. Jiří Dlabal doc. Ing. Martin Hanel, Ph.D. Ing. Jiří Kučera Ing. Lubomír Petružela, CSc. Ing. Martin Zeman
Vydal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. Praha 2015
Autorský kolektiv: Ing. Libor Ansorge Ing. Jiří Dlabal doc. Ing. Martin Hanel, Ph.D. Ing. Jiří Kučera Ing. Lubomír Petružela, CSc. Ing. Martin Zeman
Poděkování Případová studie byla vytvořena v rámci projektu TD020113 „Dopady socio-ekonomických změn ve společnosti na spotřebu vody“ řešeného s finanční podporou Technologické agentury České republiky v rámci Programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje Omega. Vznik případové studie byl umožněn díky poskytnutí dat, informací a konzultací množství odborníků z několika institucí. Všem expertům a organizacím, kteří touto formou přispěli ke vzniku studie, chceme poděkovat.
© Libor Ansorge a kol., 2015
ISBN 978-80-87402-45-0 (brož.) ISBN 978-80-87402-46-7 (on-line, pdf )
Obsah
Úvod ................................................................................................................................................................................ 5 Aktuální stav v České republice ............................................................................................................................. 6 Demografické ukazatele ..................................................................................................................................... 6 Stav ekonomiky ..................................................................................................................................................... 7 Sektor energetiky................................................................................................................................................... 9 Odběry podle vodní bilance......................................................................................................................... 9 Výroba elektrické energie v České republice........................................................................................ 10 Potřeba vody na výrobu elektrické energie.......................................................................................... 10 Sektor veřejných vodovodů ............................................................................................................................ 12 Odběry podle vodní bilance ...................................................................................................................... 12 Dodávky vody z veřejných vodovodů..................................................................................................... 12 Vodné a stočné ............................................................................................................................................... 14 Ekonomická efektivita užití vody z veřejných vodovodů................................................................. 17 Nefakturovaná voda ..................................................................................................................................... 17 Klimatické scénáře ................................................................................................................................................... 18 Emisní scénáře...................................................................................................................................................... 18 Klimatické simulace............................................................................................................................................. 18 Scénáře budoucího stavu společnosti............................................................................................................... 20 Existující sektorové prognózy.......................................................................................................................... 20 Demografie ...................................................................................................................................................... 20 Energetika......................................................................................................................................................... 21 Ekonomika........................................................................................................................................................ 22 Rámcové scénáře vývoje .................................................................................................................................. 24 Scénáře stavu společnosti pro Českou republiku..................................................................................... 24 Scénář preferující udržitelný rozvoj......................................................................................................... 24 Scénář preferující politická rozhodnutí ................................................................................................. 26 Scénář preferující ekonomický rozvoj..................................................................................................... 28 Scénář preferující bezpečnostní otázky................................................................................................. 29 Kvantifikace potřeb vody pro scénáře stavu české společnosti ............................................................... 30 Sektor energetiky................................................................................................................................................. 30 Sektor veřejných vodovodů............................................................................................................................. 32 Závěr.............................................................................................................................................................................. 35
Summary.......................................................................................................................................................................36 Literatura.......................................................................................................................................................................37 Seznam tabulek...........................................................................................................................................................39 Seznam obrázků..........................................................................................................................................................40 Seznam zkratek...........................................................................................................................................................41 Přílohy.............................................................................................................................................................................42 Scénáře vyvinuté v projektu SCENES.............................................................................................................42 Scénář „Sustainability Eventually“.............................................................................................................42 Scénář „Policy Rules“......................................................................................................................................43 Scénář „Economy First“..................................................................................................................................45 Scénář „Fortress Europe“...............................................................................................................................47 Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle scénářů aktualizované Státní energetické koncepce ...........................................................................................................................50 Scénáře vývoje HDP.............................................................................................................................................53 Výsledky simulací potřeb vody pro jednotlivé sektory............................................................................54
Úvod Scénáře popsané v této případové studii představují výběr z možných alternativ budoucnosti. Autorský kolektiv se snažil, aby vybrané scénáře postihovaly pravděpodobný trend spotřeby vody jak ve vazbě na vývoj klimatu, tak české společnosti v závislosti na různých faktorech a s využitím existujících vědeckých poznatků a dostupných podkladů. Neznamená to však, že budoucnost bude skutečně odpovídat přesně některému z představených scénářů. Na základě zpracování dostupných dat však předpokládáme, že se budoucnost může pohybovat v mantinelech vytyčených těmito scénáři. Případová studie zahrnuje sektory energetiky a veřejných vodovodů. Tyto sektory v souhrnu představují v posledních 15 letech 79 až 81 % všech odběrů z povrchových a podzemních vod v České republice. Na základě analýzy současného užívání vod v České republice byla pro jednotlivé scénáře kvantifikována potřeba vody s využitím přístupů popsaných v Metodice pro stanovení budoucích potřeb vody (Ansorge a Zeman, 2015). Obdobně jako v jiných rozvinutých zemích (např. Hoeksma et al., 2011; Hanak et al., 2012) však došlo v České republice k oddělení vývoje potřeby vody od ekonomického vývoje. Při mezinárodním porovnání trendů i podílů spotřeby vody je nutno přihlédnout ke specifické struktuře ekonomiky v České republice (průmyslový charakter, malý podíl zemědělské spotřeby vody, která je naopak v mnoha zemích určující). Pokles potřeby vody, který sledujeme v uplynulých letech (viz obrázek 1), tak není způsoben poklesem výkonnosti národního hospodářství, ale naopak tlakem na zvyšování efektivity užívání přírodních zdrojů a na zavádění úsporných opatření. V mnoha případech nebylo možno odvodit vhodný model na základě v současnosti dostupných dat, neboť výsledky při uvažování stavu společnosti v hodnoceném období 2030–2050 neodpovídají fyzickým či technologickým limitům nebo hygienickým standardům.
Obrázek 1. Odběry povrchových a podzemních vod v České republice (zdroj dat: MZe a MŽP, 2015)
5
V těchto případech bylo přistoupeno ke stanovení očekávaných hodnot na základě odborného odhadu. Pro tyto odhady byly využity zkušenosti široké plejády odborníků z různých oborů, kteří formou zpracování podkladů, poskytnutím informací, dat či konzultacemi napomohli ke vzniku této případové studie.
Aktuální stav v České republice Demografické ukazatele Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) žije k 31. 6. 2015 v České republice 10,5 mil. obyvatel, přičemž dlouhodobě mírně převažují ženy. Ze srovnání jednoleté věkové struktury za uplynulé desetiletí lze dále konstatovat, že ženy převažují ve věkové kategorii 50+, zatímco muži převažují prakticky v celém věkovém rozpětí 0–50 let. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v České republice zobrazuje obrázek 2. Po roce 1989 dochází k výraznému nárůstu cizinců, kteří trvale či dlouhodobě žijí v České republice. Po roce 2008 se množství cizinců dlouhodobě či trvale žijících v České republice víceméně stabilizovalo na úrovni 425 až 450 tis. obyvatel (viz obrázek 3).
Obrázek 2. Střední stav obyvatelstva ČR (zdroj dat: ČSÚ)
6
Obrázek 3. Cizinci žijící v České republice (zdroj dat: ČSÚ)
Stav ekonomiky Ekonomický vývoj je vyjadřován různými ukazateli. Jako základní ukazatel je užíván hrubý domácí produkt (HDP), který vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořenou za dané období (obvykle rok). Existuje několik metod výpočtu HDP (ČSÚ, 2015). Dalším z ukazatelů, který je využíván pro popis ekonomického vývoje, je hrubá přidaná hodnota (HPH) vyjadřující rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou. Vývoj obou ukazatelů v České republice uvádí tabulka 1. Tabulka 2 uvádí příspěvek jednotlivých odvětví národního hospodářství k tvorbě hrubé přidané hodnoty. Tabulka 2 byla sestavena na základě čtvrtletních údajů ČSÚ. Tabulka 1. Hrubý domácí produkt České republiky výrobní metodou ve stálých cenách roku 2010 (zdroj dat: ČSÚ)
Rok
Produkce
Mezispotřeba
Hrubá přidaná hodnota
Daně z produktů
Dotace na produkty
Hrubý domácí produkt
[mil. Kč] 2005
7 989 062
4 841 166
3 145 925
420 345
-56 781
3 506 107
2006
8 774 365
5 390 626
3 381 796
426 218
-59 922
3 747 206
2007
9 451 649
5 890 462
3 557 780
458 221
-57 610
3 954 399
2008
9 631 561
5 942 720
3 685 359
433 862
-57 066
4 061 601
2009
8 845 606
5 360 701
3 482 957
438 505
-54 864
3 864 947
2010
9 258 166
5 675 297
3 582 869
427 869
-57 087
3 953 651
2011
9 511 650
5 858 045
3 653 605
433 223
-55 536
4 031 292
2012
9 314 240
5 689 288
3 626 693
424 242
-52 777
3 998 703
2013
9 246 169
5 641 991
3 606 173
417 311
-52 684
3 970 646
2014
9 580 235
5 880 736
3 700 228
408 731
-54 832
4 049 726
7
Tabulka 2. Hrubá přidaná hodnota podle odvětví národního hospodářství (zdroj dat: ČSÚ) Rok
2005
2006
2007
2008
2009 2010 [mil. Kč]
2011
2012
2013
2014
Celkem 3 145 925 3 381 796 3 557 780 3 685 359 3 482 957 3 582 869 3 653 550 3 622 445 3 603 358 3 701 639 A
80 391
73 486
54 657
59 555
71 916
60 217
62 240
64 055
62 511
66 221
B až E
849 528
997 769 1 052 248 1 138 810 1 007 187 1 071 734 1 142 532 1 114 937 1 066 890 1 116 967
C
616 179
742 480
792 864
859 425
755 781
840 146
925 171
895 559
871 701
919 756
F
234 888
234 340
245 535
245 359
236 748
246 127
229 720
222 552
225 218
232 926
G+H+I
619 042
662 939
710 426
701 532
640 160
668 181
672 407
671 004
665 597
675 271
J
146 196
161 725
180 949
185 854
184 241
183 752
187 092
183 409
189 267
200 493
K
109 612
115 603
139 309
154 782
168 996
169 583
168 277
166 847
181 140
180 318
L
298 538
307 115
316 956
326 347
317 743
322 254
328 429
334 054
341 056
339 892
M+N
227 977
225 044
249 556
257 242
238 553
237 179
241 993
244 672
252 220
264 566
O+P+Q
528 036
522 440
526 137
535 843
538 616
542 896
536 430
536 702
538 358
540 137
R až U
86 285
94 035
95 018
86 534
82 218
80 946
84 430
83 155
8 2408
83 152
Legenda: A – zemědělství, lesnictví, rybářství; B až E – průmysl, těžba a dobývání; C – zpracovatelský průmysl; F – stavebnictví; G+H+I – obchod, doprava, ubytování a pohostinství; J – informační a komunikační činnosti; K – peněžnictví a pojišťovnictví; L – činnosti v oblasti nemovitostí; M+N – profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti; O+P+Q – veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče; R až U – ostatní činnosti
8
Sektor energetiky Odběry podle vodní bilance Sektor energetiky (definovaný ve vodní bilanci kódem NACE 35) je největším odběratelem povrchových a podzemních vod (viz obrázek 1). Zatímco před rokem 2000 docházelo víceméně k plynulému poklesu odběrů povrchových vod v sektoru energetiky (povrchové vody tvoří v průměru 99,8 % odběrů v sektoru energetika), tak v letech 2001 a 2002 lze pozorovat nárůst odběrů spojený zejména se zahájením provozu Jaderné elektrárny Temelín. Po roce 2003 lze sledovat spíše setrvalý stav odběrů na úrovni 800 až 1 000 mil. m3.rok-1, který je až v letech 2013 a 2014 narušen poklesem na hodnotu 713 mil.m3.rok-1 (viz obrázek 4). Dominantním způsobem užití odebraných vod je užití v chladicích soustavách, které tvoří 80–93 % všech odběrů v sektoru energetika při průměru 89 %.
Obrázek 4. Odběry povrchových a podzemních vod – energetika a chladicí technologie (zdroj dat: vodní bilance)
Obrázek 4. Odběry povrchových a podzemních vod – energetika a chladicí technologie (zdroj dat: vodní bilance)
9
Výroba elektrické energie v České republice Dominantní úlohu při výrobě elektrické energie v České republice hrají spalovací provozy, a to zejména uhelné elektrárny, v nichž se dosud vyrábí více než 50 % elektrické energie. V jaderných elektrárnách se v České republice vyrobí 30 až 35 % elektrické energie. V paroplynových a plynových energetických provozech se vyrobí okolo 2 až 7 % elektrické energie (viz tabulku 3). Tabulka 3. Výroba elektrické energie v České republice podle typu provozu (zdroj: ERÚ, 2015) Rok
Parní
Jaderné
Paroplynové a plynové
Vodní
Fotovoltaika
Větrné
Jiné alternativní
CELKEM
[GWh] 2000
54 986,2
13 590,3
2 576,1
2 313,1
0,0
0,4
0,0
73 466,1
2001
55 114,3
14 749,3
2 316,0
2 467,4
0,0
0,2
0,0
74 647,2
2002
52 409,8
18 738,2
2 352,9
2 845,5
0,0
1,6
0,0
76 348
2003
52 942,5
25 871,9
2 613,4
1 763,4
0,0
4,6
8,8
83 204,6
2004
52 811,0
26 324,7
2 614,7
2 562,8
0,1
9,9
9,9
84 333,1
2005
52 137,2
24 727,6
2 622,5
3 027,0
0,1
21,3
42,9
82 578,6
2006
52 395,4
26 046,5
2 480,0
3 257,3
0,2
49,4
132,1
84 360,9
2007
56 728,2
26 172,1
2 472,9
2 523,7
1,8
125,1
174,6
88 198,4
2008
51 218,8
26 551,0
3 112,7
2 376,3
12,9
244,7
1,5
83 517,9
2009
48 457,4
27 207,8
3 225,2
2 982,7
88,8
288,1
0,0
82 250
2010
49 979,7
27 988,2
3 600,4
3 380,6
615,7
335,5
0,0
85 900,1
2011
49 973,0
28 282,6
3 955,1
2 835,0
2 118,0
396,8
0,0
87 560,5
2012
47 261,0
30 324,2
4 435,1
2 963,0
2 173,1
417,3
0,0
87 573,7
2013
44 737,0
30 745,3
5 272,4
3 761,7
2 070,2
478,3
0,0
87 064,9
Potřeba vody na výrobu elektrické energie Potřeba vody na výrobu elektrické energie v jaderných provozech a v provozech spalujících fosilní paliva závisí na mnoha faktorech, zejména na klimatických a technologických, jako je typ chlazení, provozní podmínky elektrárny apod. (Macknick et al., 2012). V České republice jsme analyzovali 51 elektráren a tepláren (které tvořily 41 provozních celků) z pohledu jejich požadavků na odběry vody ve vztahu k výrobě elektrické energie. Tyto provozy byly rozděleny do dvou kategorií – na jaderné elektrárny a na fosilní provozy. Do kategorie jaderné elektrárny byly zahrnuty obě jaderné elektrárny v České republice, takže tato kategorie pokrývá zcela výrobu elektrické energie v tomto typu provozu. Do kategorie fosilních provozů bylo zahrnuto 49 elektráren a tepláren (39 provozních celků), spalujících uhlí či plyn. Těchto 39 provozních celků představuje v období 2004–2013 86,8 % elektrické energie vyrobené v těchto typech provozů a prakticky veškeré odběry v sektoru energetiky po odečtení odběrů jaderných elektráren. Metodiku analýzy uvádí Ansorge (2013). Průběh hodnot za obě skupiny uvádí obrázek 5. Z obrázku je jasně patrné, jak významná je technologie chladicí soustavy jednotlivých provozů. Zatímco obě jaderné elektrárny využívají systémy cirkulačního chlazení, tak fosilní provozy zahrnuté do analýzy využívají jak cirkulační, tak průtočné systémy chlazení a některé provozní celky (např. elektrárny Mělník I až III) pak představují kombinované
10
(hybridní) systémy chlazení. V České republice převládá cirkulační systém chlazení, kterým jsou vybaveny provozovny vyrábějící 82 až 86 % vyrobené elektrické energie ve fosilních provozech. Na základě analýzy průtočných systémů chlazení lze konstatovat, že v současnosti se průměrná specifická potřeba vody na výrobu elektrické energie v provozech s průtočným chlazením pohybuje na úrovni 83,5 až 98,8 m3.MWh-1, přičemž rozhodující podíl na těchto číslech mají elektrárny Mělník, Opatovice a Hodonín. Ovšem hodnoty jednotlivých provozoven jsou v rozsahu –87 až +60 % z těchto hodnot. U cirkulačních systémů je situace mnohem homogennější, zatímco u fosilních provozoven se pohybuje průměrná potřeba vody na úrovni 3,09 až 3,37 m3.MWh-1 (rozpětí hodnot od 0,9 do 6,2 m3.MWh-1) a u jaderných elektráren na úrovni 2,77 až 3,12 m3.MWh-1 (rozpětí hodnot od 2,43 do 3,53 m3.MWh-1). Protože do analýzy nebyly zahrnuty veškeré energetické provozy v České republice a ani ve vodní bilanci nejsou v sektoru energetiky zahrnuty veškeré odběry skutečně využité pro energetické účely – blíže viz Ansorge a Zeman (2015, s. 12), tak se ukazuje, že na základě takto zjištěných hodnot jsou vypočtené odběry vody o něco vyšší než odběry evidované ve vodní bilanci. Protože byly analyzovány obě jaderné elektrárny, je vhodné provést korekci pouze u fosilních provozů ve výši cca –10 %.
Obrázek 5. Specifická potřeba vody na výrobu 1 MWh elektrické energie v České republice podle typu provozu (zdroj dat: ERÚ, vodní bilance)
11
Sektor veřejných vodovodů Odběry podle vodní bilance Sektor veřejných vodovodů je druhým největším odběratelem povrchových a podzemních vod (viz obrázek 1). Zatímco před rokem 1990 docházelo k plynulému nárůstu, tak po roce 1990 dochází k setrvalému poklesu odběrů. Odběry povrchových a podzemních vod v sektoru veřejných vodovodů mají skoro stoprocentní uváděné užití pro veřejné vodovody a ostatní typy užití zahrnují pouze 1 až 2 % odebraných vod. Odběry přiřazené podle kódu NACE do jiných sektorů s uvedeným užitím ve veřejných vodovodech představují přibližně 1 až 2 % z celkového množství odebrané vody v sektoru veřejných vodovodů (viz obrázek 6). V období 2002–2014 mírně převyšují odběry povrchových vod nad odběry podzemních vod, kdy podíl povrchových vod činí 50,9 až 54,8 % z celkových odběrů v sektoru.
Obrázek 6. Odběry povrchových a podzemních vod – veřejné vodovody (zdroj dat: vodní bilance)
Dodávky vody z veřejných vodovodů Množství vody fakturované uživatelům mezi roky 1990–2014 setrvale klesá z 936 498 tis. m3.rok-1 na 468 704 tis. m3.rok-1. Zároveň však došlo k setrvalému nárůstu podílu obyvatel napojených na veřejné vodovody z 83,2 % na 94,2 %, s tím souvisí i nárůst podílů domácností na dodávkách vody z veřejných vodovodů z 58,3 % na 67,4 % (viz tabulku 4 a obrázek 7). Podíl dodávek pro zemědělství z veřejných vodovodů se pohybuje mezi 1 až 2 %, přičemž na počátku 90. let tvořily dodávky vody zemědělcům kolem 3–4 % všech dodávek z veřejných vodovodů. Ostatním odběratelům, včetně průmyslu, je dodána přibližně jedna třetina dodávek z veřejných vodovodů, přičemž v 90. letech to bylo okolo 40 %. S nárůstem počtu napojených obyvatel a poklesem spotřeby vody z veřejných vodovodů souvisí i pokles specifické potřeby vody. Specifická potřeba vody vyrobené činila v roce 1989 401,0 l.os-1.
12
den-1, zatímco v roce 2014 pouze 158,9 l.os-1.den-1 (MZe a MŽP, 2015). Specifická potřeba vody fakturované činila v roce 1989 298,0 l.os-1.den-1, zatímco v roce 2014 pouze 129,6 l.os-1.den-1 (MZe a MŽP, 2015) a specifická potřeba vody fakturované domácnostem činila v roce 1989 171,0 l.os-1. den-1, zatímco v roce 2014 pouze 87,3 l.os-1.den-1 (MZe a MŽP, 2015). Tabulka 4. Údaje o dodávkách vody z veřejných vodovodů (zdroj dat: ČSÚ) Voda fakturovaná
[%]
ostatní odběratelé
průmysl
zemědělství
v tom dománosti
Podíl obyvatel zásobených Vyrobená vodou voda z veřejcelkem ných vodovodů
Celkem
Rok
Obyvatelé zásobovaní vodou z veřejných vodovodů
[tis. m3]
Podíl domácností na dodávkách vody [%]
1990
8 624 174
83,2
1 238 961
936 498
546 184
32 912
237 680
119 722
58,3
1991
8 658 292
84,0
1 192 198
867 002
509 436
32 143
209 137
116 285
58,8
1992
8 713 055
84,5
1 153 686
845 051
506 271
338 780
59,9
1993
8 751 159
84,7
1 076 154
743 064
438 713
304 351
59,0
1994
8 831 259
85,5
997 254
696 196
415 962
280 234
59,7
1995
8 860 400
85,8
936 187
655 852
391 332
264 520
59,7
1996
8 867 600
86,0
925 765
631 435
375 741
255 694
59,5
1997
8 866 300
86,0
870 389
604 004
365 040
238 964
60,4
1998
8 879 493
86,2
814 331
579 868
357 781
222 087
61,7
1999
8 935 860
86,9
775 958
564 157
355 108
209 049
62,9
2000
8 952 400
87,1
777 641
554 147
351 104
203 043
63,4
2001
8 980 950
87,3
753 802
535 623
339 341
196 282
63,4
2002
9 156 120
89,9
753 089
545 254
342 907
202 347
62,9
2003
9 179 350
89,8
750 514
547 169
344 663
202 506
63,0
2004
9 346 342
91,6
720 196
543 472
349 457
9 263
62 529
122 223
64,3
2005
9 376 299
91,6
698 850
531 620
338 564
9 289
64 645
119 123
63,7
2006
9 482 679
92,4
698 673
528 070
337 410
9 583
69 417
111 660
63,9
2007
9 525 078
92,3
682 804
531 697
342 417
9 087
65 884
114 309
64,4
2008
9 664 179
92,7
667 114
516 479
332 439
9 524
63 358
111 158
64,4
2009
9 732 973
92,8
653 338
504 613
328 490
8 992
59 168
107 963
65,1
2010
9 787 475
93,1
641 783
492 542
319 582
8 692
59 163
105 105
64,9
2011
9 805 365
93,4
623 059
486 019
317 163
8 477
57 539
102 840
65,3
2012
9 823 119
93,5
623 534
480 745
315 875
7 236
55 642
101 991
65,7
2013
9 854 414
93,8
600 174
471 824
313 580
158 244
66,5
2014
9 917 179
94,2
579 749
468 704
315 985
152 719
67,4
13
Obrázek 7. Podíl domácností na celkových dodávkách vody z veřejných vodovodů (zdroj dat: ČSÚ)
Vodné a stočné Cenotvorba představuje jeden z hlavních fiskálních nástrojů ovlivňujících poptávku po vodě. V případě dodávek z veřejných vodovodů je tímto nástrojem tzv. vodné a stočné. Mezi roky 1994 až 2014 došlo k nárůstu průměrného vodného a stočného z 16,71 Kč na 78,55 Kč v běžných cenách (viz tabulku 5), přičemž procento růstu vodného a stočného bylo v každém roce vyšší než inflace vyjádřená růstem průměrných spotřebitelských cen (Duda et al., 2015). Samotná hodnota vodného a stočného nevypovídá příliš o nákladech uživatelů na vodu. Na základě údajů o příjmech, výdajích a životních podmínkách domácností a statistiky rodinných účtů ČSÚ lze stanovit průměrný podíl nákladů na vodné a stočné z příjmů a výdajů na osobu v České republice (viz tabulku 6). Z údajů vyplývá, že dochází k postupnému pozvolnému nárůstu nákladů na vodné a stočné vůči čistým příjmům i výdajům (viz obrázek 8).
14
Tabulka 5. Vývoj vodného a stočného v běžných cenách (zdroj dat: Duda et al., 2015) Vodné Rok
Stočné
Vodné a stočné
v běžných cenách
Vodné a stočné
v cenách r. 2010 [Kč]
1994
9,46
7,25
16,71
35,15
1995
10,67
8,55
19,22
36,75
1996
11,93
9,81
21,74
38,10
1997
13,41
11,22
24,63
39,68
1998
15,11
12,42
27,53
40,88
1999
16,74
14,02
30,76
41,26
2000
17,93
15,05
32,98
43,32
2001
19,11
15,96
35,07
44,34
2002
20,45
17,20
37,65
45,47
2003
21,56
18,21
39,77
47,18
2004
22,76
19,39
42,15
49,95
2005
23,94
20,56
44,50
51,30
2006
24,65
21,38
46,03
52,07
2007
26,59
22,67
49,26
54,37
2008
28,86
24,79
53,65
57,60
2009
30,90
26,63
57,53
58,11
2010
32,91
28,72
61,63
61,63
2011
33,88
30,69
64,57
63,62
2012
38,29
33,42
71,71
69,33
2013
40,79
35,72
76,51
71,61
2014
41,80
36,75
78,55
72,50
15
Tabulka 6. Srovnání nákladů na vodné a stočné s čistými příjmy a výdaji (zdroj dat: ČSÚ) Náklady na vodné a stočné
Celkové čisté peněžní
[Kč.os-1.rok-1]
[%]
[Kč.os-1.rok-1]
příjmům
celkové
Rok
vydání
Relativní k příjmy
příjmům
vydáním
celkové
příjmy
Rok
vydání
Relativní k
Náklady na vodné a stočné
vydáním
Celkové čisté peněžní
[%]
1993
40 914
39 309
382
0,97
0,93
2004
102 217
94 098
1 210
1,29
1,18
1994
46 759
44 415
493
1,11
1,05
2005
108 676
99 165
1 270
1,28
1,17
1995
54 934
52 207
539
1,03
0,98
2006
116 549
107 585
1 314
1,22
1,13
1996
63 604
60 621
605
1,00
0,95
2007
125 817
120 208
1 387
1,15
1,10
1997
70 043
68 151
695
1,02
0,99
2008
137 497
123 955
1 510
1,22
1,10
1998
76 138
73 472
799
1,09
1,05
2009
142 402
128 622
1 578
1,23
1,11
1999
80 771
78 209
872
1,11
1,08
2010
145 437
130 019
1 654
1,27
1,14
2000
83 422
79 625
944
1,19
1,13
2011
145 081
132 215
1 744
1,32
1,20
2001
90 167
84 288
1 003
1,19
1,11
2012
152 125
134 374
1 780
1,32
1,17
2002
93 153
86 874
1 090
1,25
1,17
2013
150 488
133 279
1 870
1,40
1,24
2003
98 102
91 365
1 170
1,28
1,19
2014
154 992
135 153
1 950
1,44
1,26
Obrázek 8. Vývoj specifických potřeb vody a nákladů na vodné a stočné (zdroj dat: MZe a MŽP, ČSÚ)
16
Ekonomická efektivita užití vody z veřejných vodovodů Jak vyplývá z údajů o dodávkách vody z veřejných vodovodů (viz tabulku 4), je přibližně 30 až 35 % dodané vody užito v průmyslu a dalších odvětvích národního hospodářství. Z údajů o hrubé přidané hodnotě generované jednotlivými odvětvími národního hospodářství (tabulka 2) lze odhadnout, že podniky a instituce napojené na veřejné vodovody mohou generovat 60 až 90 % HDP. Protože nejde na dostupných datech v České republice odlišit HDP vytvořené podniky napojenými na veřejné vodovody, použili jsme pro stanovení ekonomické efektivnosti užití vody z veřejných vodovodů údaje o HDP za celou Českou republiku. Takto stanovený syntetický ukazatel vykazuje, zejména při užití stálých cen, poměrně stabilní trend poklesu přibližně o 4 % ročně.
Obrázek 9. Specifická potřeba vody dodávané z veřejných vodovodů mimo domácnosti na tvorbu HDP (zdroj dat: ČSÚ)
Nefakturovaná voda Voda dodaná (fakturovaná) odběratelům představuje pouze část vody vyrobené vodárenskými společnostmi. Tzv. nefakturovaná voda v sobě zahrnuje ztráty ve vodovodní síti, vlastní potřebu vody vodárenskými společnostmi a ostatní nefakturovanou vodu (např. hasební apod.). Jak uvádí tabulka 7, tak ztráty vody se daří průběžně snižovat z 31,5 % z fakturované vody v roce 2002 na 20,5 % z fakturované vody v roce 2015. Oproti tomu se souhrnné množství vlastní potřeby vody a ostatní nefakturované vody pohybuje na úrovni cca 3,8 % fakturované vody. Dále je rozdíl mezi množstvím vody vyrobené, tak jak je ČSÚ reportují vodárenské společnosti, a množstvím vody odebrané z vodních zdrojů, tak jak je evidováno ve vodní bilanci. Množství vody vyrobené vodárenskými společnostmi a určené k realizaci ve veřejných vodovodech je obvykle o 3,6 % nižší než množství vody odebrané z povrchových a podzemních vod.
17
Tabulka 7. Závislost mezi vyrobenou vodou, fakturovanou vodou a vodou odebranou z vodních zdrojů pro veřejné vodovody (zdroj dat: ČSÚ, VÚV TGM)
Rok
Ztráty vody v trubní síti
Voda vyrobená určená k realizaci
Nefakturovaná voda beze ztrát ve vodovodní síti
[% z fakturované vody]
Rozdíl mezi odběry podle vodní bilance a vodou vyrobenou – určenou k realizaci [%]
2002
31,48
132,42
0,94
4,16
2003
30,95
132,98
2,02
4,83
2004
27,98
132,05
4,06
2,48
2005
27,48
131,46
3,98
1,59
2006
27,23
131,56
4,33
2,13
2007
23,70
127,74
4,04
2,29
2008
24,94
128,66
3,72
3,01
2009
24,80
128,62
3,82
3,53
2010
25,43
129,20
3,76
4,10
2011
23,50
128,20
4,70
4,44
2012
24,75
128,23
3,48
4,24
2013
22,52
125,81
3,29
5,13
2014
20,48
123,69
3,21
4,86
Klimatické scénáře Emisní scénáře Pro Pátou hodnotící zprávu vydávanou Mezinárodním panelem pro změnu klimatu (IPCC, 2015) byly vytvořeny nové scénáře koncentrací skleníkových plynů, tzv. Reprezentativní směry vývoje koncentrací (RCPs – Representative Concentration Pathways) (van Vuuren et al., 2011). RCPs popisují čtyři různé směry vývoje koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, emise látek znečišťujících ovzduší a využívání půdy v 21. století. Scénáře RCPs zahrnují scénář striktního omezení emisí (RCP2.6), dva přechodné scénáře (RCP4.5 a RCP6.0) a scénář s velmi vysokými emisemi skleníkových plynů (RCP8.5). Scénáře bez dalšího úsilí omezit emise (základní scénáře) vedou k situaci mezi RCP6.0 a RCP8.5. RCP2.6 je reprezentativní scénář, který si klade za cíl udržet globální oteplování na úrovni nižší než 2 ºC oproti teplotě před průmyslovou revolucí.
Klimatické simulace Scénáře koncentrací RCPs se staly základem pro jednotlivé simulace klimatu. V rámci iniciativy Coordinated Regional Downscaling Experiment (CORDEX) (Jacob et al., 2013; 2014) byla shromážděna řada klimatických simulací pro jednotlivé regiony. Pro území České republiky bylo v době zpracování této studie k dispozici 14 simulací. Všechny dostupné simulace vycházely ze scénářů RCP4.5 a RCP8.5, pouze 1 simulace vycházela i ze scénáře RCP2.6. Scénář RCP6.0 nebyl využit v žádné simulaci. Simulované roční a měsíční teploty a srážky pro období 2030–2050 byly porovnány s obdobím 1990–2010. Výsledky porovnání uvádí tabulka 8. Pro všechny tři emisní scénáře lze pro území České
18
Tabulka 8. Změna srážek a teplot pro emisní scénáře RCP podle simulací shromážděných v rámci iniciativy CORDEX Změna srážek Emisní scénář
Měsíc
rozpětí
Změna průměrných teplot
průměr
rozpětí
[%]
průměr [ºC]
RCP2.6
I-XII
–
+5,6
–
+1,3
RCP4.5
I-XII
-16,6 až +33,9
+6,7
+0,1 až +2,4
+1,2
RCP8.5
I-XII
-15,7 až +45,5
+11,3
+0,3 až +2,6
+1,4
RCP2.6
I
–
+10,6
–
+0,9
RCP4.5
I
-13,2 až +27,8
+7,1
+0,2 až +2,5
+1,2
RCP8.5
I
-14,8 až +55,0
+13,9
+0,2 až +2,4
+1,1
RCP2.6
II
–
+18,4
–
+2,0
RCP4.5
II
-18,5 až +31,3
+8,5
-0,1 až +2,6
+1,4
RCP8.5
II
-9,8 až +35,0
+9,5
+0,6 až +3,0
+1,7
RCP2.6
III
–
+19,7
–
+1,5
RCP4.5
III
-18,0 až +38,6
+10,1
-0,3 až +1,9
+1,2
RCP8.5
III
-6,9 až +40,7
+12,3
+0,6 až +2,6
+1,5
RCP2.6
IV
–
+21,2
–
+1,4
RCP4.5
IV
-29,1 až +50,5
+8,4
-0,3 až +2,5
+1,2
RCP8.5
IV
-11,2 až +56,2
+15,0
-0,2 až +2,9
+1,3
RCP2.6
V
–
+9,7
–
+1,8
RCP4.5
V
-4,7 až +41,8
+13,8
+0,1 až +2,2
+1,0
RCP8.5
V
+1,0 až +51,2
+20,5
+0,2 až +2,2
+1,0
RCP2.6
VI
–
-5,6
–
+0,9
RCP4.5
VI
-19,9 až +39,1
+3,9
+0,2 až +2,2
+1,2
RCP8.5
VI
-14,2 až +62,3
+11,0
+0,1 až +1,9
+1,2
RCP2.6
VII
–
-4,4
–
+0,9
RCP4.5
VII
-15,2 až +29,1
+4,5
+0,1 až +2,0
+1,2
RCP8.5
VII
-20,5 až +43,1
+5,1
+0,5 až +2,1
+1,2
RCP2.6
VIII
–
-8,3
–
+1,4
RCP4.5
VIII
-25,3 až +24,2
-4,5
+0,4 až +2,3
+1,5
RCP8.5
VIII
-18,5 až +47,6
+7,0
+0,1 až +2,9
+1,5
RCP2.6
IX
–
-0,1
–
+1,3
RCP4.5
IX
-18,3 až +23,0
+1,9
+0,7 až +2,5
+1,4
RCP8.5
IX
-22,6 až +28,9
+4,9
+0,2 až +2,5
+1,4
RCP2.6
X
–
-6,7
–
+1,3
RCP4.5
X
-22,0 až +31,0
+0,8
+0,4 až +2,8
+1,3
RCP8.5
X
-23,8 až +33,8
+1,8
+0,6 až +3,1
+1,7
RCP2.6
XI
–
+5,2
–
+1,0
RCP4.5
XI
-11,2 až +30,1
+9,4
+0,0 až +2,2
+0,8
RCP8.5
XI
-7,6 až +46,6
+18,6
+0,6 až +2,1
+1,3
RCP2.6
XII
–
+8,4
–
+1,3
RCP4.5
XII
-3,8 až +40,6
+17,1
-0,3 až +2,7
+1,4
RCP8.5
XII
-15,4 až +45,1
+16,3
-0,4 až +3,3
+1,5
19
republiky očekávat nárůst ročních teplot v rozsahu cca 0 až 2,5 ºC, u srážek je nejpravděpodobnější mírné zvýšení na úrovni cca +5 % pro emisní scénáře RCP2.6 a RCP4.5, u scénáře RCP8.5 pak na úrovni cca +10 %, jednotlivé simulace však připouštějí i snížení srážek na úrovni cca –15 % či naopak nárůst až o cca +35 až +45 %. U měsíčních srážek lze konstatovat, že pro emisní scénář RCP2.6 lze pravděpodobně očekávat pokles srážek v období června až října. Ovšem rozkolísanost je v jednotlivých simulacích poměrně vysoká. Pro ostatní emisní scénáře lze s nejvyšší pravděpodobností předpokládat mírný nárůst srážek v řádu jednotek procent v letním období a v ostatních obdobích o cca +10 % pro RCP4.5 a +10 až +20 % pro RCP8.5. Opět je třeba počítat s vysokou rozkolísaností očekávaných hodnot (viz tabulku 8). U průměrných měsíčních teplot lze nejpravděpodobněji očekávat podobný vývoj jako u ročních teplot, tj. nárůst o cca 1 až 1,5 ºC i s obdobným rozptylem hodnot. Všechny tři scénáře koncentrací předpokládají velmi podobné dopady, pro případovou studii tedy nebyly uvažovány rozdílné dopady změny klimatu a pro hodnocení byly uvažovány změny odpovídající RCP4.5.
Scénáře budoucího stavu společnosti Existující sektorové prognózy Demografie V České republice existují zejména projekce Českého statistického úřadu (ČSÚ 2014, 2013). Tyto projekce již v sobě zahrnují odhady migrace. Projektovaná úroveň migrace je rozložena do struktur, které odpovídají průměru za období 2010–2012, a jsou ponechány fixní po celou dobu projekce. V projekci za celou Českou republiku, i v projekci krajů je migrace založena na očekávaném objemu imigrace a očekávaných mírách emigrace. Projekce pro Českou republiku je zpracována ve variantách, zatímco projekce podle krajů je zpracována jen v jedné variantě.
Obrázek 10. Demografické prognózy obyvatelstva České republiky
20
V rámci řešení výzkumného projektu TD020113 byla pracovníky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zpracována demografická prognóza pro jednotlivé kraje ve třech variantách (Burcin et al., 2014). Ze srovnání všech tří demografických prognóz/projekcí vyplývá, že v období kolem roku 2030 by mohlo v České republice žít 9,1 až 10,9 mil. obyvatel a kolem roku 2050 8,4 až 11,0 mil. obyvatel (viz obrázek 10).
Energetika V České republice vývoj energetického sektoru predikuje Aktualizace Státní energetické koncepce (MPO, 2014a) a Doplňující analytický materiál k návrhu aktualizace Státní energetické koncepce (MPO, 2014b) zahrnující šest scénářů vývoje české energetiky do roku 2045:
Plynový scénář s omezenou energetickou soběstačností; Zelený scénář s omezenou energetickou soběstačností; Optimalizovaný scénář; Bezpečný a soběstačný scénář; Konvenční a ekonomický scénář; Dekarbonizační scénář.
Všechny scénáře vycházejí ze základního východiska, že po roce 2030 bude třeba uhlí těžené v České republice jako zdroj energie nahradit. Tomu bude odpovídat též vývoj v produkci elektrické energie a tepla z jednotlivých zdrojů a pokles instalovaného výkonu uhelných elektráren, kdy již před rokem 2030 budou odstavovány málo efektivní zdroje. K dalšímu výraznému poklesu instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách dojde kolem roku 2040. Jednotlivé scénáře uvažují různé způsoby nahrazení odstaveného výkonu v uhelných elektrárnách. Dva scénáře (plynový a zelený) přitom předpokládají, že nebude nahrazen vyřazený instalovaný výkon a Česká republika nebude soběstačná v dodávkách energie. Scénáře vycházejí z cílové struktury výroby elektrické energie v České republice. Tabulka 9. Cílové koridory struktury výroby elektřiny v České republice (zdroj: MPO, 2014a) Palivo
Cílový koridor
Jaderné palivo
46–58 %
Obnovitelné a druhotné zdroje
18–25 %
Zemní plyn
5–15 %
Hnědé a černé uhlí
11–21 %
Z porovnání scénářů připravených v rámci aktualizace Státní energetické koncepce vyplývá, že kolem roku 2030 bude vyrobeno 30 až 32 tis. GWh v uhelných elektrárnách, 16 až 37 tis. GWh v jaderných elektrárnách, cca 5 tis. GWh v plynových elektrárnách (v případě tzv. plynového scénáře až 16 tis. GWh), 13 až 18 tis. GWh z obnovitelných zdrojů a cca 1 až 2 tis. GWh z ostatních zdrojů (degazační plyn, průmyslové odpady a alternativní paliva, neobnovitelný tuhý komunální odpad apod.). Kolem roku 2050 by pak mohlo být vyrobeno 14 až 16 tis. GWh v uhelných elektrárnách, 16 až 51 tis. GWh v jaderných elektrárnách, 8 tis. GWh v plynových elektrárnách (v případě tzv. plynového scénáře až 31 tis. GWh), 15 až 23 tis. GWh z obnovitelných zdrojů a cca 1 až 2 tis. GWh z ostatních zdrojů (viz obrázek 11).
21
Obrázek 11. Srovnání scénářů vývoje energetiky podle Státní energetické koncepce (zdroj: MPO, 2014b) Na Aktualizaci státní energetické koncepce navazuje Zpráva o očekávané rovnováze mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu (OTE, 2014), která zavádí čtyři možné varianty rozvoje elektroenergetiky České republiky:
nulová varianta, varianta koncepční, varianta tuzemské zdroje, varianta minimálního rozvoje.
Pro řešení případové studie byly vybrány scénáře připravené pro aktualizaci Státní energetické koncepce (MPO, 2014b). Protože tyto scénáře končí rokem 2045, byly pro rok 2050 převzaty hodnoty z roku 2045.
Ekonomika V rámci Aktualizace energetické koncepce (MPO, 2014a) vznikly zároveň dva scénáře (vysoký a nízký) vývoje hrubého domácího produktu a hrubé přidané hodnoty pro období do 2045. Ekonomická analýza k aktualizaci energetické koncepce (MPO, 2014b) uvádí, že podle odhadů OECD by se
22
měl potenciál hospodářského růstu pohybovat na úrovni kolem 1,5 %. Za předpokladu provedení strukturálních reforem na trhu práce a výrobních trhů přibližujících Českou republiku k průměru OECD by se potenciální hospodářský růst mohl pohybovat až na úrovni 2,75 % v období do roku 2030. Následně by se měl zpomalit vlivem stárnutí a ubývání pracovní síly na úroveň přibližně 1 % ročně do roku 2060. První scénář ekonomického vývoje je výstupem interního Input-output modelu Ministerstva průmyslu a obchodu, v rámci kterého byla modelována jednotlivá odvětví. Druhý scénář je postaven na základě výhledů Ministerstva financí, které zohledňuje konvergenční přístup (MPO, 2014b). Výsledkem makroekonomického modelu jsou dva základní scénáře vývoje ekonomiky. První s nízkým růstem HDP do roku 2040, průměrně o velikosti 0,36 % ve stálých cenách, a druhý s vysokým růstem HDP do roku 2040, průměrně 1,92 % ve stálých cenách. Obrázek 12 ukazuje porovnání obou scénářů podle vývoje tempa růstu HDP ve stálých cenách roku 2005. Tempo růstu HDP bylo použito pro odvození vývoje HDP ve stálých cenách roku 2010 s využitím údajů o aktuálním HDP České republiky (viz tabulku 1). Pro potřeby případové studie byla provedena extrapolace do roku 2050. Zároveň byl jako průměr z obou scénářů připravených MPO vygenerován ještě scénář, předpokládající střední tempo růstu. Průběh vývoje HDP v cenách roku 2010 všech třech připravených scénářů ukazuje obrázek 13 a tabulka 19 v příloze.
Obrázek 12. Vývoj HDP ve stálých cenách roku 2005 (zdroj: MPO, 2014b)
23
Obrázek 13. Očekávaný vývoj HDP ve stálých cenách roku 2010
Rámcové scénáře vývoje Pro tuto případovou studii byly vybrány čtyři rámcové scénáře pro území Evropy vyvinuté v rámci projektu Water Scenarios for Europe and for Neighbouring States (SCENES) popisující stav vodního hospodářství v Evropě a vlivy působící na něj ve třech periodách 2008–2015; 2015–2030; 2030– 2050. Tato případová studie se zaměřila na periodu 2030–2050. Scénáře projektu SCENES vycházejí ze scénářů Global Environmental Outlook 4 (OSN, 2007). Popis jednotlivých scénářů z projektu SCENES (Kok et al., 2009) je uveden v příloze.
Scénáře stavu společnosti pro Českou republiku Na základě popisu rámcových scénářů byla provedena sumarizace situace v České republice a v sektorech energetiky a veřejných vodovodů sledovaných v rámci vodní bilance se zaměřením na hlavní zvolené faktory popisující tyto sektory. Pro tento popis scénářů a kvantifikaci faktorů byly využity dostupné podklady a konzultace s širokým spektrem expertů z různých odvětví národního hospodářství. Scénář preferující udržitelný rozvoj Obecný popis V celé společnosti se prosazují principy udržitelnosti. Místní samosprávy a iniciativy hrají významnou úlohu v rozhodování. To vede k vyváženému rozvoji v ekonomické i sociální oblasti spolu s dosažením ekologické stability krajiny a zlepšení životního prostředí jako celku. Politicky a ekonomicky stabilní prostředí České republiky vede k ekonomickému růstu vyjádřenému nárůstem HDP podle vysokého scénáře. Značný podíl na nárůstu HDP má zejména sektor služeb. Rozvíjejí se tzv. inteligentní sídla. Česká republika se stává jednou z cílových zemí v rámci vnitřní migrace v Evropské unii. Počet obyvatel České republiky se kolem roku 2050 pohybuje na úrovni 10–11 mil.
24
obyvatel, což odpovídá demografickému vývoji popsanému ve střední variantě ČSÚ (ČSÚ, 2014) a střední a vysoké variantě demografické prognózy připravené pro případovou studii (Burcin et al., 2014). Sektor veřejných vodovodů Před rokem 2030 dojde k významným investicím do vodohospodářské infrastruktury a bude ustálen systém pravidelné obnovy vodovodních sítí. Vlivem těchto kroků dojde ke snížení ztrát v provozovaných vodovodních sítích na úroveň 10 až 13 %. Na veřejné vodovody se napojí 97 až 100 % obyvatelstva. Vyšší blahobyt společnosti povede k tomu, že i přes zvyšující se cenu vodného a stočného bude relativní cena vodného a stočného vůči čistým příjmům domácností stejná či dokonce bude klesat. Dojde tak ke snížení tlaku na omezování spotřeby vody z ekonomických důvodů. Zvyšováním povědomí obyvatelstva o vzácnosti vody dojde k zavedení úsporných technických i režimových opatření. Tyto dva protichůdné faktory povedou k ustálení celkové specifické potřeby vody v domácnostech na úrovni 85 až 95 l.os-1.den-1. Vlivem růstu ekonomiky, zavádění adaptačních opatření k hydrologickým dopadům klimatické změny, úsporných opatření v průmyslu a službách a investic do šetrných technologií bude ekonomická účinnost užití dodávek vody z veřejných vodovodů na úrovni 0,02 až 0,025 l.Kč-1 HDP (v cenách roku 2010). Sektor energetiky V oblasti energetiky jsou aplikována opatření na snížení zátěže životního prostředí a účinnost využívání přírodních zdrojů. Technologicky neefektivní energetické provozy jsou uzavírány. Důraz je kladen na zajištění bezpečnosti dodávek energií, snížení dopadů na životní prostředí a udržitelnost užívání tuzemských zdrojů. Pravděpodobný vývoj výrobní základny energetického sektoru odpovídá optimálnímu scénáři podle aktualizované Státní energetické koncepce (MPO, 2014a; 2014b): V období 2030–2050 se bude výroba elektřiny pohybovat na úrovni 84 až 93 tis. GWh (viz tabulku 13 v příloze). Odpovídá to předpokladu postupného zvyšování spotřeby elektřiny ve všech sektorech národního hospodářství, s výjimkou spotřeby domácností. K odstavení zastaralých uhelných elektráren dojde již v letech 2016 až 2025. K fluktuacím ve výrobě elektrické energie dochází zejména z důvodu zahájení provozu nových jaderných bloků a postupným nahrazováním bloků Jaderné elektrárny Dukovany novými jadernými zdroji (mezi lety 2033 a 2037). Hlavními změnami v bilanci výroby elektřiny je postupný pokles výroby z hnědouhelných elektráren a naopak nárůst výroby z jaderných elektráren. Výroba elektřiny ze zemního plynu se předpokládá zejména v kogeneraci a ve špičkových zdrojích pracujících v horním rozsahu pološpičkového pásma. Hlavní nárůst výroby elektřiny ze zemního plynu se uskuteční do roku 2020 a poté se výroba stabilizuje. Instalovaný výkon zdrojů na zemní plyn však bude umožňovat určitý nárůst výroby (a tedy i exportu), pokud pro to budou na trhu s elektřinou výhodné podmínky. Rozhodující provozovny se systémy průtočného chlazení (Hodonín, Mělník, Opatovice) zůstanou v provozu. Podíl fosilních provozů se systémy průtočného chlazení na vyrobené elektrické energii se pohybuje stále na úrovni 15 až 20 %. S ohledem na pokles průtoků zejména v letních měsících dojde k investicím do ekologizace provozů s tímto systémem chlazení a snižování jejich náročnosti na vodu, a to zejména u provozovny Hodonín. Ve výsledku pak dojde ke snížení specifické potřeby vody na výrobu elektrické energie v systémech průtočného chlazení v České republice na průměr-
25
nou hodnotu 40 až 50 m3.MWh-1. Stejně jako u systému s průtočným chlazením dojde i u provozů s cirkulačním chlazením k investicím do ekologizace provozů a snižování jejich náročnosti na vodu. Tyto investice však pouze dorovnají zvyšující se požadavky na chlazení vlivem zvyšování teplot. Zároveň vlivem snížených průtoků, zejména v letních měsících, dojde k snížení míry recirkulace. V důsledku všech těchto vlivů dojde k mírnému zvýšení průměrných nároků na odběry vody na úroveň 3,3 až 3,6 m3.MWh-1 u fosilních provozů a na hodnoty 2,9 až 3,3 m3.MWh-1 u jaderných provozů. Alternativně lze uvažovat o vyšším požadavku na zajištění energetické soběstačnosti České republiky a podporu jaderné energetiky ze strany státních orgánů, tj. s vývojem, který odpovídá Bezpečnému a soběstačnému scénáři (MPO, 2014b): Dochází k cílenému zvyšování energetické účinnosti a provádění úspor, ale pouze do limitu jejich ekonomické přidané hodnoty. Již před rokem 2030 dojde ke zvýšení instalovaného výkonu Jaderné elektrárny Temelín 1, 2 na úroveň 2 300 MW. Dojde k prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany za rok 2035. Po roce 2030 dojde k výstavbě nových jaderných bloků o výkonu 2 400 MW. V oblasti plynových elektráren se nepočítá s jejich dalším rozvojem, instalovaný výkon paroplynové elektrárny Počerady je využíván ve špičkovém zatížení (cca 3 000 hod.rok-1). Dojde k prolomení těžebních limitů hnědého uhlí, ale uhlí je obecně považováno za strategickou surovinu a nedochází k nárůstu těžby oproti předchozím obdobím. V období 2030 až 2050 se bude výroba elektřiny pohybovat na úrovni 91 až 106 tis. GWh ročně (viz tabulku 14 v příloze). To odpovídá předpokladu postupného zvyšování spotřeby elektřiny ve všech sektorech národního hospodářství, s výjimkou spotřeby domácností s dostatečnou rezervou pro zajištění soběstačnosti. Scénář preferující politická rozhodnutí Obecný popis V evropském regionu vlivem série klimatických událostí (sucho, povodně) dochází ke značným ztrátám na zemědělské produkci, hydrologickému suchu, omezování říční dopravy, energetiky i závlah, zejména na jihu a východě Evropy. Vývoj v České republice je součástí tohoto procesu a je zasažen částečně také. V reakci na sérii klimatických událostí dochází k posilování úlohy centrálních úřadů a Evropské komise. Spolu s tím posilují regulační mechanismy cílící na ochranu životního prostředí a dekarbonizaci ekonomiky. Jsou vynakládány značné prostředky na plnění ekologických limitů a snižování využívání přírodních zdrojů. V důsledku těchto kroků dochází prakticky ke stagnaci hospodářského růstu celé Evropské unie a stav ekonomiky České republiky lze vyjádřit nárůstem podle nízkého scénáře vývoje HDP. Dochází ke změně trendu od stěhování do příměstských sub-urbálních zón ke zpětnému stěhování obyvatelstva do městských aglomerací a do venkovských sídel. Počet obyvatelstva České republiky se pohybuje na úrovni 9,5 až 10,5 mil. obyvatel, tj. odpovídá demografickému vývoji popsanému ve střední a vysoké variantě ČSÚ (ČSÚ, 2014), resp. nízké a střední variantě demografické prognózy připravené pro případovou studii (Burcin et al., 2014). Sektor veřejných vodovodů Před rokem 2030 dojde k významným investicím do vodohospodářské infrastruktury a s podporou dotací bude nastartován systém pravidelné obnovy vodovodních sítí s cílem minimalizovat ztráty vody v síti. Vlivem těchto kroků dojde ke snížení ztrát v provozovaných vodovodních sítích na úroveň 8 až 11 %. Cena vodného a stočného však atakuje sociální únosnost, což vede k výraznému tlaku na snižování spotřeby vody v domácnostech a zavádění úsporných opatření. Na veřejné vodovody
26
je oficiálně napojeno 93 až 97 % obyvatelstva, ale 10 až 30 % obyvatelstva využívá kromě veřejných vodovodů i lokální zdroje užitkové vody. Díky tomu se sníží specifická potřeba v domácnostech na úrovni 65 až 75 l.os-1.den-1. Tlak na šetření přírodních zdrojů a růst cen vody a energií vede k zavádění úsporných opatření ve všech sektorech ekonomiky, ekonomická efektivita vody se díky tomu zvýší na úroveň 0,03 až 0,035 l.Kč-1 HDP (v cenách roku 2010). Sektor energetiky Prioritou v oblasti energetiky se stává ochrana životního prostředí. Technologicky neefektivní provozy jsou uzavírány i před jejich technickým dožitím. Pravděpodobný je rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), jaderné energetiky a plynu. Výrobní základna energetického sektoru se bude pravděpodobně vyvíjet v intencích dekarbonizačního scénáře (MPO, 2014b), tj. s důrazem na jadernou energetiku a maximální možné využití obnovitelných zdrojů a realizace opatření na úsporu energie: Z ekonomických důvodů nedojde k recertifikaci bloků 1–4 Jaderné elektrárny Dukovany na celou dobu jejich technické životnosti, přičemž provoz těchto bloků bude prodloužen tak, aby mohly být včas nahrazeny nově postaveným zdrojem. Ke konci sledovaného období se předpokládá výstavba dalšího jaderného zdroje. Celkově dojde po roce 2030 k navýšení instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách o cca 1 200 MW. Výroba elektrické energie se pohybuje na úrovni 78 až 90 GWh ročně (viz tabulku 15 v příloze). Rozhodující provozovny se systémy průtočného chlazení (Hodonín, Mělník, Opatovice) zůstanou v provozu. Podíl provozů se systémy průtočného chlazení na vyrobené elektrické energii z fosilních provozů se pohybuje stále na úrovni 15 až 20 %. S ohledem na pokles průtoků zejména v letních měsících dojde k investicím do ekologizace provozů s tímto systémem chlazení a snižování jejich náročnosti na vodu, a to zejména u provozovny Hodonín. Ve výsledku pak dojde ke snížení specifické potřeby vody na výrobu elektrické energie v systémech průtočného chlazení v České republice na průměrnou hodnotu 35 až 45 m3.MWh-1. Stejně jako u systému s průtočným chlazením dojde i u provozů s cirkulačním chlazením k investicím do ekologizace provozů a snižování jejich náročnosti na vodu. Tyto investice však pouze dorovnávaly zvyšující se požadavky na chlazení vlivem zvyšování teplot a zpřísňování požadavků na vypouštěné znečištění do povrchových vod, dojde k snížení míry recirkulace. V důsledku všech těchto vlivů dojde k nepatrnému snížení (oproti současnosti) průměrných nároků na odběry vody na úroveň 2,9 až 3,2 m3.MWh-1 u fosilních provozů a na hodnoty 2,6 až 3,0 m3.MWh-1 u jaderných provozů. Méně pravděpodobný je pak vývoj popsaný v zeleném scénáři (MPO, 2014b): Primární důraz je kladen na dekarbonizaci, energetické úspory a extenzivní dotovaný rozvoj OZE, přičemž není podpořen další rozvoj jaderné energetiky, přestože se jedná o nízkoemisní zdroj. Stávající zdroje se odstavují i před ukončením technologické životnosti ve snaze minimalizovat emise skleníkových plynů. Všechny bloky Jaderné elektrárny Dukovany jsou odstaveny ještě před rokem 2030. Kolem roku 2040 je uvažováno s novým paroplynovým zdrojem o výkonu 430 MW. Dochází k postupnému rozpadu systémů zásobování teplem (i vlivem zvyšujících se teplot podnebí) a částečnému nahrazení systémů zásobování teplem lokálními zdroji s preferencí obnovitelných zdrojů a tepelných čerpadel. Tento scénář předpokládá, že Česká republika bude už kolem roku 2040 nucena dovážet energie, neboť výroba se bude pohybovat na úrovni 65 až 73 tis. GWh ročně (viz tabulku 16 v příloze).
27
Scénář preferující ekonomický rozvoj Obecný popis Dochází k liberalizaci mezinárodního obchodu a celkové globalizaci ekonomiky celé EU. Česká republika posiluje svoji pozici otevřené, proexportně zaměřené ekonomiky. To se projevuje růstem HDP podle scénáře vysokého růstu HDP. V sociální oblasti však dochází ke značnému rozevírání nůžek mezi příjmy bohaté skupiny obyvatelstva a většinou zbývající společnosti. Schopnost centrální vlády i evropských institucí účinně regulovat trhy se snižuje, investice do ochrany životního prostředí jsou uskutečňovány pouze na základě ekonomické výhodnosti. Vyšší ceny vody a energií vytvářejí tlak na zavádění šetřících technologií. Počet obyvatelstva se pohybuje na úrovni 9–10 mil. obyvatel, což odpovídá nízkému a střednímu scénáři ČSÚ (ČSÚ, 2014), resp. nízké variantě demografické prognózy připravené pro případovou studii (Burcin et al., 2014). Sektor veřejných vodovodů Investice do vodohospodářské infrastruktury jsou pouze pozvolné. Protože byly omezeny veřejné dotace, dochází k postupnému morálnímu zastarávání této infrastruktury, která není v dostatečné míře obnovována. Ztráty vody se pohybují na úrovni 15 až 20 %. Růst ekonomiky a příjmů obyvatelstva převáží nárůst ceny vodného a stočného, přesto má cca 10 až 15 % populace problémy se sociální únosností nákladů na vodu. V důsledku toho se průměrná specifická potřeba vody na obyvatele pohybuje na úrovni 80 až 90 l.os-1.den-1. Počet obyvatel napojených na veřejné vodovody se pohybuje na úrovni 95 až 100 %. V ekonomických sektorech jsou zaváděna úsporná opatření jen na základě jejich ekonomické efektivity. Tento trend je umocněn nižším nárůstem ceny vodného a stočného vůči příjmům, takže tlak na zavádění úsporných opatření je malý. Ekonomická efektivita užití vody se pohybuje na úrovni 0,028 až 0,032 l.Kč-1 HDP. Sektor energetiky V energetickém sektoru je primární důraz kladen na využití uhlí a jádra. Dochází k prolomení limitů těžby hnědého uhlí a tlaku na nákladovou efektivitu opatření realizovaných v energetickém sektoru, nicméně za existence státní regulace a ovlivňování trhu. Pravděpodobný vývoj energetické základny a spotřeby elektrické energie odpovídá konvenčnímu ekonomickému scénáři (MPO, 2014b): Dojde k provozu Jaderné elektrárny Dukovany až do její maximální technické životnosti (2045–47) a jako náhrada za odstavované bloky bude připraven k provozu nový jaderný zdroj. Ačkoliv dojde k prolomení limitů těžby uhlí, je uhlí chápáno jako strategická surovina s využitím primárně pro zásobování teplem. Obnovitelné zdroje energie se rozvíjejí pouze za podmínek tržní konkurenceschopnosti. Výroba elektrické energie se pohybuje na úrovni 79 až 92 GWh ročně (viz tabulku 17 v příloze). Úsporná opatření jsou zaváděna pouze pomalu na základě jejich ekonomické efektivity. I přes ekologické tlaky na snížení míry recirkulace z důvodů pokračující klimatické změny a zhoršující se kvality vody v recipientech zachovají elektrárenské společnosti povolení k vypouštění odpadních vod prakticky nezměněna. V důsledku toho se prakticky nemění nároky energetického sektoru na vodu oproti současnosti.
28
Alternativně lze uvažovat se scénářem, který předpokládá omezení nových státních a regulatorních intervencí zaměřených na udržení vývoje české energetiky, což odpovídá plynovému scénáři (MPO, 2014b): Dochází k postupnému dožívání stávajících systémových zdrojů v souladu s jejich technickou životností a ekonomikou provozu a postupnému neřízenému rozpadu systému zásobování teplem. Nejsou rovněž předpokládány státní pobídky na straně spotřeby, ani podpora opatření zaměřených na posílení energetické bezpečnosti. Dochází k postupnému úbytku výrobních přebytků, až se Česká republika stane dovozní zemí. Nedojde k prolomení těžebních limitů a vlivem ukončení těžby uhlí dojde k uzavření řady tepelných elektráren a systémů zásobování teplem. Jaderná elektrárna Dukovany je odstavena již před rokem 2030. V případě hrozícího překročení bezpečného limitu pro podíl dovozu elektrické energie budou rychle vystavěny nové plynové zdroje, především s ohledem na jejich relativně nízkou investiční náročnost a krátkou dobu výstavby. Výroba elektrické energie se pohybuje na úrovni 77 až 84 GWh ročně (viz tabulku 18 v příloze). Scénář preferující bezpečnostní otázky Obecný popis Potravinová a energetická nezávislost jsou hlavními prioritami českých i evropských vlád. Užívání přírodních zdrojů podléhá značné regulaci ze strany centrálních úřadů. Počet obyvatelstva České republiky se pohybuje na úrovni 9,5 až 10,5 mil. obyvatel, tj. odpovídá demografickému vývoji popsanému ve střední a vysoké variantě ČSÚ (ČSÚ, 2014), resp. nízké a střední variantě demografické prognózy připravené pro případovou studii (Burcin et al., 2014). České ekonomiky se příliš netýkají ekonomické problémy jižní části Evropy, přesto je vlivem určitého protekcionismu EU vůči zbytku světa uvažován růst ekonomiky podle středního scénáře růstu HDP. Sektor veřejných vodovodů Sektor veřejných vodovodů se vyznačuje značnou regulací s cílem zajistit bezpečnost dodávek kvalitní vody pro obyvatelstvo i jednotlivé sektory národního hospodářství. Tomu odpovídá též dotační politika státu a podpora zavádění úsporných opatření. Již před rokem 2030 dojde k masivním investicím do vodohospodářské infrastruktury a bude nastartován proces plynulé obnovy. Ztráty v síti se podaří snížit na úroveň 12 až 15 % fakturované vody. Na veřejné vodovody je napojeno 98 až 100 % obyvatelstva, cena vody pro obyvatelstvo je věcně regulována, takže její relativní hodnota klesá. Je však vytvářen zejména mediální požadavek na zavádění úsporných opatření. V důsledku toho se průměrná specifická potřeba vody na obyvatele pohybuje na úrovni 80 až 85 l.os-1.den-1. V oblasti národního hospodářství jsou upřednostněny bezpečnostní otázky (zajištění dodávek vody pro energetiku, potravinářství), jsou masivně podporována úsporná opatření, díky tomu se ekonomická efektivita užívání vody pohybuje na úrovni 0,023 až 0,026 l.Kč-1 HDP. Sektor energetiky V sektoru energetiky se stát zapojuje do formování a realizace energetické politiky s cílem podpory energetické bezpečnosti, kdy vláda plně realizuje cílevědomou a komplexní strategii rozvoje jaderné energetiky a zformuje vhodné legislativní prostředí a stabilní regulatorní rámec. Pravděpodobný vývoj energetické základny a spotřeby elektrické energie odpovídá Bezpečnému a soběstačnému scénáři (MPO, 2014b): Scénář maximalizuje energetickou bezpečnost České republiky s důrazem na využívání domácích zdrojů, tj. uhlí, OZE (pouze do limitu bezpečného provozování soustavy a neohrožení potravinové
29
bezpečnosti) a jádro. Minimalizuje se dovozní závislost, včetně omezování závislosti na využívání kapalných paliv a ze strany státu je kladen důraz na energetické úspory. Uhlí je i přes prolomení ÚEL využívané pouze s vysokou účinností, přednostně pro teplárenství, uhlí je vnímáno především jako strategická zásoba a zdroj pro případ nenadálých energetických krizí. Scénář podporuje cílené zvyšování energetické účinnosti a provádění úspor, ale pouze do limitu jejich ekonomické přidané hodnoty. Výroba elektrické energie se pohybuje na úrovni 91 až 105 GWh ročně (viz tabulku 14 v příloze). Již před rokem 2030 dojde k navýšení instalovaného výkonu Jaderné elektrárny Temelín na úroveň 2 300 MW a kolem roku 2030 dojde k výstavbě nových jaderných bloků o kapacitě 2 400 MW. Recertifikace Jaderné elektrárny Dukovany bude prodloužena do roku 2035. Celkový instalovaný výkon jaderných zdrojů v roce 2040 bude odpovídat řádově hodnotě 6 740 MW. Předpokládá se prolomení územně ekologických limitů těžby na lomech Bílina a ČSA. Na lomu ČSA se však po roce 2023 uvažuje s pokračováním těžby pouze řádově stejným tempem jako do roku 2023, popř. nižším tempem v souladu se zachováním zásob uhlí jako strategické suroviny a s možnostmi splnění dekarbonizačních závazků České republiky. Úsporná opatření v oblasti užívání vodních zdrojů jsou zaváděna s ohledem na snižující se dostupnost vodních zdrojů, zejména v letních měsících. V důsledku těchto opatření lze u specifických potřeb vody oproti současnému stavu očekávat snížení o cca 10 procent.
Kvantifikace potřeb vody pro scénáře stavu české společnosti Na základě kvantifikovaných údajů u každého scénáře vývoje české společnosti byly provedeny simulace očekávaných odběrů z povrchových či podzemních vod. Údaje popisující jednotlivé scénáře jsou souhrnně uvedeny v tabulkách na následující straně (tabulka 10 až tabulka 12). Pro každý scénář vývoje společnosti byly simulovány všechny vytipované kombinace demografických a energetických scénářů a tří variant intervalových hodnot (s uvažováním minimálních, středních a maximálních hodnot rozpětí). Celkem tak bylo simulováno 78 možných kombinací vstupních údajů do modelu. Výsledky jednotlivých simulací uvádí tabulka 20 v příloze.
Sektor energetiky Vzhledem k tomu, že na potřeby vody pro energetiku nemá vliv počet obyvatel (elektřina nespotřebovaná v České republice bude vyvezena), tak vzniklo reálně 21 rozdílných scénářů potřeby vody pro energetický sektor (viz obrázek 14). Z výsledků simulací je patrné, že s výjimkou scénáře preferujícího ekonomický rozvoj v kombinaci s tzv. plynovým scénářem rozvoje energetiky lze oproti současným hodnotám u všech scénářů počítat s poklesem potřeb vody pro sektor energetiky. V případě scénáře preferujícího ekonomický rozvoj v kombinaci s konvenčním rozvojem energetického sektoru a scénáře preferujícího bezpečnostní otázky lze očekávat kolem roku 2030 obdobné či mírně vyšší potřeby vody pro sektor energetiky než v současnosti. Zbývající scénáře předpokládají poměrně razantní pokles potřeby vody.
30
Obrázek 14. Potřeby vody pro sektor energetiky podle různých scénářů Tabulka 10. Shrnutí scénářů užívání vody – obecné údaje Scénář
Počet obyvatel
Uvažované demografické prognózy
Scénář vývoje HDP
[mil.]
počet
názvy
10–11
4
ČSÚ – střední + vysoká, Burcin et al. – střední + vysoká
vysoký
Politická rozhodnutí
9,5–10,5
4
ČSÚ – střední + vysoká, Burcin et al. – nízká + střední
nízký
Ekonomický rozvoj
9–10
3
ČSÚ – nízká a střední, Burcin et al. – nízká
vysoký
9,5–10,5
4
ČSÚ – střední + vysoká, Burcin et al. – nízká + střední
střední
Udržitelný rozvoj
Bezpečnost
31
Tabulka 11. Shrnutí scénářů užívání vody – veřejné vodovody Podíl Ostatní obyvatelstva Specifická Ztráty v síti nefakturovaná napojeného spotřeba voda na veřejné obyvatelstva vodovody
Scénář
[%] z fakturované vody
[%]
[l.os-1.den-1]
Ekonomická efektivita užití vody
Korekce na v. bilanci
[l.Kč-1 HDP]
[%]
Udržitelný rozvoj
10–3
3,29–4,04
97–100
85–95
0,02–0,025
+3,5
Politická rozhodnutí
8–11
3,29–4,04
93–97
65–75
0,03–0,035
+3,5
Ekonomický rozvoj
15–20
3,29–4,04
95–100
80–90
0,028 –0,032
+3,5
Bezpečnost
12–15
3,29–4,04
98–100
80–85
0,023–0,026
+3,5
jaderné zdroje s cirkulačním chlazením
fosilní zdroje s cirkulačním chlazením
fosilní zdroje s průtočným chlazením
Uvažované energetické scénáře
Podíl výroby ve fosilních zdrojích s průtočným chlazením
Scénář
Specifická potřeba
[m3.MWh-1]
Korekce u fosilních zdrojů na v. bilanci
Tabulka 12. Shrnutí scénářů užívání vody – energetika
počet
názvy
[%]
[%]
Udržitelný rozvoj
2
Optimální, Bezpečný
15–20
40–50
3,3–3,6
2,9–3,3
–10
Politická rozhodnutí
2
Dekarbonizační, Zelený
15–20
35–45
2,9–3,2
2,6–3,0
–10
Ekonomický rozvoj
2
Konvenční, Plynový
15–20
83–99
3,1–3,4
2,8–3,1
–10
Bezpečnost
1
Bezpečný
15–20
75–90
2,7–3,0
2,5–2,8
–10
Sektor veřejných vodovodů Pro sektor veřejných vodovodů vzniklo 45 kombinací vstupních hodnot. Na následujících obrázcích je patrný očekávaný vývoj podle jednotlivých scénářů vývoje společnosti. Při vývoji podle scénáře preferujícího udržitelný rozvoj i scénáře preferujícího ekonomický rozvoj lze očekávat odběry přibližně na současné úrovni. Naopak u scénářů preferujících politická rozhodnutí či bezpečnostní otázky lze očekávat další pokles potřeby odběrů pro sektor veřejných vodovodů.
32
Obrázek 15. Očekávané potřeby vody v sektoru veřejných vodovodů pro scénář preferující udržitelný rozvoj
Obrázek 16. Očekávané potřeby vody v sektoru veřejných vodovodů pro scénář preferující politická rozhodnutí
33
Obrázek 17. Očekávané potřeby vody v sektoru veřejných vodovodů pro scénář preferující ekonomický rozvoj
Obrázek 18. Očekávané potřeby vody v sektoru veřejných vodovodů pro scénář preferující bezpečnostní otázky
34
Závěr Případová studie vychází z dostupných dat a existujících prognóz v České republice. Pro stanovení scénářů budoucích potřeb vody, resp. odběrů z povrchových a podzemních vod byly kvantifikovány čtyři scénáře vývoje české společnosti vycházející ze scénářů vývoje Evropy vyvinuté v mezinárodním projektu „Water Scenarios for Europe and for Neighbouring States” (Kok et al., 2009). Studie se zabývala dvěma rozhodujícími sektory (veřejné vodovody a energetika), které představují okolo 80 % všech odběrů vody v České republice. Protože povrchové a podzemní vody lze považovat za vzájemné substituty, nebyly ve studii rozlišeny tyto zdroje a studie se zabývala pouze celkovými odběry. Jak ukazují výsledky provedených simulací, tak s výjimkou jednoho scénáře vývoje energetického sektoru podle aktualizované Státní energetické koncepce (MPO, 2014b) lze předpokládat pokles potřeby vody pro energetiku v souvislosti zejména s ukončováním činnosti provozů spalujících fosilní paliva. Tento faktor převáží i očekávaný vliv klimatické změny. Pokles potřeby vody pro sektor energetiky podle předpokládaných scénářů vývoje bude velmi výrazný a proti současným odběrům může klesnout o třetinu až polovinu, popř. i více. V případě sektoru veřejných vodovodů je situace poněkud jiná. Dva scénáře předpokládají víceméně zachování stávající úrovně odběrů s možnou fluktuací přibližně ±15 % a dva scénáře naopak předpokládají spíše pokles přibližně o 15 a 25 % (s rozptylem cca ±10 %). Při aplikaci předkládaných výsledků do praxe je třeba si uvědomovat také limity, které tyto výsledky ovlivnily. Prvním limitem je kombinace informací vycházejících z různých a vzájemně neharmonizovaných podkladů. Dalším limitem je zaměření na sektory definované podle vodní bilance podle zákona č. 254/2001 Sb., které ne zcela odpovídají reálným sektorům – blíže viz Ansorge a Zeman (2015, s. 12). Třetí limit představuje způsob kvantifikace údajů popisujících budoucí stav, kdy byla přijata celá řada předpokladů a s ohledem na existující data byla kvantifikace budoucího stavu provedena z velké části na základě kvalitativních, a nikoliv kvantitativních hodnocení. V důsledku těchto limitů je tedy třeba se na předkládanou studii dívat jako na expertní odhad popisující pravděpodobné směry vývoje, a ne jako na numericky přesnou kvantifikaci budoucího stavu.
35
Summary The presented case study is based on available data and existing prognosis in the Czech Republic. Four scenarios of future situation in the Czech Republic as to prediction of future water needs/withdrawals from surface water and groundwater sources were quantified. These scenarios are based on the scenarios developed for Europe within international project “Water Scenarios for Europe and for Neighbouring States” (Kok et al., 2009). The study is focused on two major sectors (public water supply and energy), which represent about 80% of withdrawals in the Czech Republic. The study does not distinguish between surface water and groundwater withdrawals, because these two sources are substitutes. The prediction results for energy sector refer to a decline of water withdrawals, especially as a consequence of restriction of fossil fuel power plants. This factor is even supposed to outweigh the expected climate change. Very strong decline of water needs in the sector of energetics has been predicted, in comparison with a contemporary state – a decline of 1/3–1/2, eventually more, is to be expected. However, a different situation has been predicted for public water supply sector. Two prognosis scenarios are maintaining the present water withdrawals with possible fluctuations of about 15% and two scenarios rather predict decline of about 15 and 25% (variability about 10%). The application of results in practice is limited by several factors. The first limit comes from a combination of information from different and mutually non-harmonized documents. The second cause of limit is due to the focusing on sectors defined in the water balance by Act no. 524/2001 Coll., these sectors do not fully correspond to the real ones (see Ansorge and Zeman, 2015, p.12). The third limit comes from a method quantifying the data describing the future state. There was adopted a number of assumptions for this quantification and this quantification is based on existing information with mainly qualitative and not quantitative assessments. As a consequence of these limits the predicted results should be rather considered as an expert estimate and probable development change instead of numerically exact quantification of future state.
36
Literatura ANSORGE, Libor, 2013. Nároky na množství vody u zařízení na výrobu elektrické energie a tepla. Energetika, 12, roč. 63, č. 12, s. 694–697. ISSN 0375-8842. ANSORGE, Libor a Martin ZEMAN, 2015. Metodika pro stanovení potřeb vody na základě indikátorů hnacích sil potřeby vody [online]. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. ISBN 978-80-87402-34-4. Dostupné z: http://heis.vuv.cz/projekty/TD020113/ BURCIN, Boris, Zdeněk ČERMÁK, Tomáš KUČERA a Luděk ŠÍDLO, 2014. Prognóza vývoje počtu obyvatel v krajích České republiky do roku 2065 [online]. Dostupné z: http://heis.vuv.cz/projekty/ TD020113/ ČSÚ, 2013. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13 ČSÚ, 2014. Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/publ/130052-14-n_2014 ČSÚ, 2015. Hrubý domácí produkt (HDP) – Metodika [online] [vid. 10. prosinec 2015]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/hruby_domaci_produkt_-hdpDUDA, Jiří, Ondřej LÍPA, Tomáš PETR, Vladimír SKÁCEL a Radek HOSPODKA, ed., 2015. Vodovody a kanalizace ČR 2014 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství. ISBN 978-80-7434-264-6. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/434039/Rocenka_VaK_2014.pdf ERÚ, 2015. ERÚ – Roční zprávy o provozu [online] [vid. 8. prosinec 2015]. Dostupné z: http:// www.eru.cz/cs/elektrina/statistika-a-sledovani-kvality/rocni-zpravy-o-provozu;jsessionid=3BD5A520052B3575EFC8455DF30C4492 HANAK, Ellen, Jay LUND, Barton THOMPSON, W. Bowman CUTTER, Brian GRAY, David HOUSTON, Richard HOWITT, Katrina JESSOE, Gary LIBECAP, Josué MEDELLÍN-AZUARA, Sheila COLMSTEAD, Daniel SUMNER, David SUNDING, Brian THOMAS a Robert WILKINSON, 2012. Water and the California economy. San Francisco: Public Policy Institute of California. ISBN 978-1-58213-150-4. HOEKSMA, Lieneke, Geert NIELANDER a NIEDERLANDE, ed., 2011. Green growth in the Netherlands. The Hague: Statistics Netherlands. ISBN 978-90-357-2030-5. IPCC, ed., 2015. Climate change 2014: synthesis report. Geneva, Switzerland: Intergovernmental Panel on Climate Change. ISBN 978-92-9169-143-2. JACOB, Daniela, Juliane PETERSEN, Bastian EGGERT, Antoinette ALIAS, Ole Bøssing CHRISTENSEN, Laurens M. BOUWER, Alain BRAUN, Augustin COLETTE, Michel DÉQUÉ, Goran GEORGIEVSKI, Elena GEORGOPOULOU, Andreas GOBIET, Laurent MENUT, Grigory NIKULIN, Andreas HAENSLER, Nils HEMPELMANN, Colin JONES, Klaus KEULER, Sari KOVATS, Nico KRÖNER, Sven KOTLARSKI, Arne KRIEGSMANN, Eric MARTIN, Erik van MEIJGAARD, Christopher MOSELEY, Susanne PFEIFER, Swantje PREUSCHMANN, Christine RADERMACHER, Kai RADTKE, Diana RECHID, Mark ROUNSEVELL, Patrick SAMUELSSON, Samuel SOMOT, Jean-Francois SOUSSANA, Claas TEICHMANN, Riccardo VALENTINI,
37
Robert VAUTARD, Björn WEBER a Pascal YIOU, 2013. EURO-CORDEX: new high-resolution climate change projections for European impact research. Regional Environmental Change [online]. 23.7., roč. 14, č. 2, s. 563–578 [vid. 5. listopad 2015]. ISSN 1436-3798, 1436-378X. Dostupné z: doi:10.1007/ s10113-013-0499-2 JACOB, Daniela, Juliane PETERSEN, Bastian EGGERT, Antoinette ALIAS, Ole Bøssing CHRISTENSEN, Laurens M. BOUWER, Alain BRAUN, Augustin COLETTE, Michel DÉQUÉ, Goran GEORGIEVSKI, Elena GEORGOPOULOU, Andreas GOBIET, Laurent MENUT, Grigory NIKULIN, Andreas HAENSLER, Nils HEMPELMANN, Colin JONES, Klaus KEULER, Sari KOVATS, Nico KRÖNER, Sven KOTLARSKI, Arne KRIEGSMANN, Eric MARTIN, Erik VAN MEIJGAARD, Christopher MOSELEY, Susanne PFEIFER, Swantje PREUSCHMANN, Christine RADERMACHER, Kai RADTKE, Diana RECHID, Mark ROUNSEVELL, Patrick SAMUELSSON, Samuel SOMOT, Jean-Francois SOUSSANA, Claas TEICHMANN, Riccardo VALENTINI, Robert VAUTARD, Björn WEBER a Pascal YIOU, 2014. Erratum to: EURO-CORDEX: new high-resolution climate change projections for European impact research. Regional Environmental Change [online]. 4., roč. 14, č. 2, s. 579–581 [vid. 5. listopad 2015]. ISSN 1436-3798, 1436-378X. Dostupné z: doi:10.1007/s10113-014-0587-y KOK, Kasper, Mathijs VAN VLIET, Ilona BÄRLUND, Jan SENDZIMIR and Anna DUBEL, 2009. First („first-order") draft of pan-Europen storylines – result from the second pan-European stakeholder workshop. SCENES Deliverable 2.6. Wageningen: Wageningen University. MACKNICK, J., R. NEWMARK, G. HEATH a K. C. HALLETT, 2012. Operational water consumption and withdrawal factors for electricity generating technologies: a review of existing literature. Environmental Research Letters [online]. 1.12., roč. 7, č. 4, s. 045802+10 [vid. 26. červen 2013]. ISSN 1748-9326. Dostupné z: doi:10.1088/1748-9326/7/4/045802 MPO, 2014a. Aktualizace Státní energetické koncepce [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument158059.html MPO, 2014b. Doplňující analytický materiál k návrhu aktualizace Státní energetické koncepce [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument158059. html MZE a MŽP, 2015. Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky. (Voda, eAGRI) [online] [vid. 12. červen 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/osveta-a-publikace/publikace-a-dokumenty/modre-zpravy/ OSN, 2007. Global Environmental Outlook Report No. 4 [online]. Malta: United Nations Environment Programme. Dostupné z: http://www.unep.org/geo/geo4/report/GEO-4_Report_Full_en.pdf OTE, 2014. Zpráva o očekávané rovnováze mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu [online]. Dostupné z: http://www.ote-cr.cz/o-spolecnosti/soubory-vyrocni-zprava-ote/ZOOR_2014.pdf VAN VUUREN, Detlef P., Jae EDMONDS, Mikiko KAINUMA, Keywan RIAHI, Allison THOMSON, Kathy HIBBARD, George C. HURTT, Tom KRAM, Volker KREY, Jean-Francois LAMARQUE, Toshihiko MASUI, Malte MEINSHAUSEN, Nebojsa NAKICENOVIC, Steven J. SMITH a Steven K. ROSE, 2011. The representative concentration pathways: an overview. Climatic Change [online]. 11., roč. 109, č. 1-2, s. 5–31 [vid. 6. listopad 2015]. ISSN 0165-0009, 1573-1480. Dostupné z: doi:10.1007/s10584-011-0148-z
38
Seznam tabulek Tabulka 1. Hrubý domácí produkt České republiky výrobní metodou ve stálých cenách roku 2010 (zdroj dat: ČSÚ)........................................................................................................................................................... 7 Tabulka 2. Hrubá přidaná hodnota podle odvětví národního hospodářství (zdroj dat: ČSÚ)........................................................................................................................................................... 8 Tabulka 3. Výroba elektrické energie v České republice podle typu provozu (zdroj: ERÚ, 2015).................................................................................................................................................... 10 Tabulka 4. Údaje o dodávkách vody z veřejných vodovodů (zdroj dat: ČSÚ)......................................... 13 Tabulka 5. Vývoj vodného a stočného v běžných cenách (zdroj dat: Duda et al., 2015).................... 15 Tabulka 6. Srovnání nákladů na vodné a stočné s čistými příjmy a výdaji (zdroj dat: ČSÚ).............. 16 Tabulka 7. Závislost mezi vyrobenou vodou, fakturovanou vodou a vodou odebranou z vodních zdrojů pro veřejné vodovody (zdroj dat: ČSÚ, VÚV TGM).................................................... 18 Tabulka 8. Změna srážek a teplot pro emisní scénáře RCP podle simulací shromážděných v rámci iniciativy CORDEX................................................................................................................................... 19 Tabulka 9. Cílové koridory struktury výroby elektřiny v České republice (zdroj: MPO, 2014a)........ 21 Tabulka 10. Shrnutí scénářů užívání vody – obecné údaje........................................................................... 31 Tabulka 11. Shrnutí scénářů užívání vody – veřejné vodovody.................................................................. 32 Tabulka 12. Shrnutí scénářů užívání vody – energetika................................................................................. 32 Tabulka 13. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle optimalizovaného scénáře.................................................................................................................................. 49 Tabulka 14. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle bezpečného a soběstačného scénáře....................................................................................................................................... 50 Tabulka 15. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle dekarbonizačního scénáře.................................................................................................................................. 50 Tabulka 16. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle zeleného scénáře.................. 51 Tabulka 17 Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle konvenčního ekonomického scénáře........................................................................................................................................ 51 Tabulka 18. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle plynového scénáře............... 52 Tabulka 19. Očekávané scénáře vývoje HDP v cenách roku 2010.............................................................. 52 Tabulka 20. Výsledky simulací potřeb vody pro jednotlivé sektory........................................................... 53
39
Seznam obrázků Obrázek 1. Odběry povrchových a podzemních vod v České republice (zdroj dat: MZe a MŽP, 2015)............................................................................................................... 5 Obrázek 2. Střední stav obyvatelstva ČR (zdroj dat: ČSÚ)............................................................................... 6 Obrázek 3. Cizinci žijící v České republice (zdroj dat: ČSÚ)............................................................................. 6 Obrázek 4. Odběry povrchových a podzemních vod – energetika a chladicí technologie (zdroj dat: vodní bilance)...................................................................................................................... 8 Obrázek 5. Specifická potřeba vody na výrobu 1 MWh elektrické energie v České republice podle typu provozu (zdroj dat: ERÚ, vodní bilance).................................................................10 Obrázek 6. Odběry povrchových a podzemních vod – veřejné vodovody (zdroj dat: vodní bilance)....................................................................................................................10 Obrázek 7. Podíl domácností na celkových dodávkách vody z veřejných vodovodů (zdroj dat: ČSÚ).......................................................................................................................................12 Obrázek 8. Vývoj specifických potřeb vody a nákladů na vodné a stočné (zdroj dat: MZe a MŽP, ČSÚ)...............................................................................................................13 Obrázek 9. Specifická potřeba vody dodávané z veřejných vodovodů mimo domácnosti na tvorbu HDP (zdroj dat: ČSÚ)........................................................................................................14 Obrázek 10. Demografické prognózy obyvatelstva České republiky.........................................................17 Obrázek 11. Srovnání scénářů vývoje energetiky podle Státní energetické koncepce (zdroj: MPO, 2014b)..............................................................................................................................19 Obrázek 12. Vývoj HDP ve stálých cenách roku 2005 (zdroj: MPO, 2014b)..............................................20 Obrázek 13. Očekávaný vývoj HDP ve stálých cenách roku 2010................................................................20 Obrázek 14. Potřeby vody pro sektor energetiky podle různých scénářů................................................27 Obrázek 15. Očekávané potřeby vody v sektoru veřejných vodovodů pro scénář preferující udržitelný rozvoj...............................................................................................................29 Obrázek 16. Očekávané potřeby vody v sektoru veřejných vodovodů pro scénář preferující politická rozhodnutí.............................................................................................................................29 Obrázek 17. Očekávané potřeby vody v sektoru veřejných vodovodů pro scénář preferující ekonomický rozvoj...............................................................................................................................30 Obrázek 18. Očekávané potřeby vody v sektoru veřejných vodovodů pro scénář preferující bezpečnostní otázky...........................................................................................................................30
40
Seznam zkratek CORDEX Coordinated Regional Downscaling Experiment ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ERÚ
Energetický regulační úřad
HDP
hrubý domácí produkt
HPH
hrubá přidaná hodnota
Kč
koruna česká
mil. milion MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MZe
Ministerstvo zemědělství
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
os. osoba OZE
obnovitelné zdroje energie
RCPs
Representative Concentration Pathways
SCENES
Water Scenarios for Europe and for Neighbouring States
tis. tisíc VÚV TGM Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. VV veřejné vodovody
41
Přílohy Scénáře vyvinuté v projektu SCENES Scénář „Sustainability Eventually“ Scénář „Sustainability Eventually“ je založen na scénáři GEO4 Sustainability First. Obecný popis situace Globalizovaná, tržně orientovaná společnost v Evropě se transformuje ve společnost orientovanou na udržitelný rozvoj, ve které lokální iniciativy hrají rozhodující úlohu. Krajina se stává „základní jednotkou“. Tato zásadní změna v lidském chování, vládních strukturách a rozhodovacích úrovních se projevuje fází silných politik aplikujících princip shora dolů („rychlé opatření, změna“), doprovázených souborem „dlouhodobých“ opatření, která se projeví až v dlouhodobém horizontu. Vládní iniciativy směřují k dosažení dlouhodobých sociálních a environmentálních cílů. Snaha o dosažení celé řady cílů v praktickém důsledku vede k mnoha kompromisům mezi ekonomickými přínosy, ochranou životního prostředí a sociální oblastí. Postupem času převládá sociální a environmentální udržitelnost nad ekonomickými zájmy. Dochází k posunu od cíle ekonomického růstu k širšímu cíli kvality života. Nicméně ekonomika se projevuje pomalým růstem, přičemž nejvyšší ekonomický růst zaznamenávají zejména severní části EU. Politiky EU jsou méně regulativní a staví více na vzájemném konsenzu. Kromě toho existuje mnoho „multi-scale“ partnerství a probíhá (či je zahájen) institucionální proces konzultací. Obecně platí, že proces směrem k udržitelnosti je mnohem rozmanitější než na začátku tohoto období. Stejného cíle je často dosaženo prostřednictvím velmi odlišných způsobů napříč Evropou. V Evropě se zvyšují rozdíly mezi jednotlivými regiony. To vede k aplikaci různých procesů v jednotlivých regionech. To zase vede k zavedení paradigmatu vícerychlostní Evropy. Zejména jižní část se odlišuje od zbytku Evropy. V oblasti vodního hospodářství dochází k diferenciaci mezi „na vodu bohatými“ a na „vodu chudými“ zeměmi, ve kterých jsou aplikována výrazně odlišná řešení problémů spojených s vodou. Toto dělení není na politické úrovni, ale vede k dalekosáhlé spolupráci zejména středomořských zemí v mnoha otázkách, nejen těch spojených s vodou. Vnitřní migrace je velmi významná. Stárnutí populace a snižující se význam hranic uvnitř EU vede k migraci do oblastí s příznivým klimatem. Se zvyšujícími se problémy s vodou se vnitřní migrace dále zvyšuje. Posun k managementu založenému na využití krajiny má důsledky zejména na využití území. Přírodní chráněná území (Natura 2000 apod.) jsou lépe řízena a ochrana životního prostředí je implementována do ostatních sektorových politik. Přímé zemědělské dotace jsou postupně zrušeny a nahrazeny politikami zaměřenými na podporu environmentálních služeb v zemědělství, jako je podpora pro zemědělce v méně příznivých oblastech s vysokou přírodní hodnotou zemědělské půdy, a doprovázena efektivními politikami zaměřenými na územní decentralizaci. Snížení poptávky po potravinách a zvýšení efektivity zemědělské výroby vede k celkovému poklesu výměry orné půdy a pastvin. Změny využívání půdy vedou obecně k větší biologické rozmanitosti. Regionální iniciativy EU mají silnou pozici a vzniká mnoho technologických center s cílem sdílení technologického pokroku. Environmentální standardy EU jsou aplikovány též ve východní části Evropy. I přes pokles reálných příjmů je dosaženo materiálního blahobytu většiny obyvatel regionu. Poptávka po vodě je silně omezena vlivem úsporných opatření a změn v chování společnosti. K roku 2050 je dosaženo rovnováhy mezi potřebami a zdroji vody. Výrazně se zlepšuje kvalita vody. To se
42
výrazně projevuje ve vyšší důležitosti vody jako zdroje pro potravinářství a zdroje pitné vody, namísto zdroje pro energetiku a průmysl. Klíčovým nástrojem v měnící se poptávce po vodě se stávají poplatky za vodu. Kromě přímých poplatků se při aplikaci principu „znečišťovatel platí“ prosazují i otázky ekosystémových služeb. Klíčovým pro nastartování procesu transformace společnosti zaměřené na zaměstnanost a ekonomický růst k společnosti zaměřené na kvalitu života je řada aktivit, jejichž kombinovaný dopad je dostatečný k iniciování této změny. Popis situace v období 2025–2050 Většina nutných změn popsaných v obecném popisu situace již byla nastartována. Sítě místních iniciativ hrají rozhodující roli a naopak klesla úloha národních vlád. V oblasti vody byly implementovány široce zaměřené politiky, dojde ke znatelné změně ve vzorcích chování a tato změna bude dále pokračovat. V rozhodujících sektorech národního hospodářství je aplikováno public-private-partnership v otázkách spojených s vodou. Je zvyšována vzdělanost obyvatelstva v otázkách vody. Rozdělení Evropy na země bohaté a chudé na vody je dokončeno. Problémy spojené se životním prostředím jsou řešeny obvykle na úrovni ekoregionů, namísto na národní úrovni. EU nadále existuje, ale soustřeďuje se na podporu, struktury a stimulaci národních a místních iniciativ. Podobně se dále snižuje úloha národních států. Ne vše je v Evropě tak růžové. Před rokem 2030 dojde k silným a zásadním změnám, které neproběhnou všude stejnou rychlostí a intenzitou. V některých zemích si národní vlády zachovají významnou pozici. Některé (zejména nové) země EU se zdráhají investovat do přírodního kapitálu na úkor ekonomiky se zdůvodněním, že kvalitnějšího života nelze dosáhnout bez silného zaměření na zaměstnanost a hospodářský růst. Argumentují tím, že nové paradigma je preferováno starými zeměmi s lepšími ekonomickými výchozími podmínkami, čímž dochází k oslabení pozice východních zemí. Kromě toho existují silné geografické rozdíly. Obecně platí, že na vodu chudé země jsou úspěšnější. V zemích bohatých na vodu jsou strukturální změny pozadu za změnami v zemích chudých na vodu. Přesto jsou na konci období zavedeny efektivní struktury managementu vodních zdrojů jako sada adaptačních strategií na změnu klimatu. S ohledem na nižší dopady změny klimatu v těchto zemích jsou tak tato opatření stejně účinná. Na vodu chudé země zavádějí regionální systémy hospodaření s vodou, které sníží dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů. Populace je stabilní a sníží se počet migrantů. Plocha zavlažované zemědělské půdy výrazně poklesne z důvodu změny v chování a v důsledku klesající poptávky v rámci regionu i jinde v Evropě. Nicméně obrovské problémy s vodou přetrvávají. Nároky na vodu v horkých oblastech Evropy jsou vysoké a možnosti zásobování omezeny. Nové technologické možnosti v odsolování mořské vody však dávají příslib dostupnosti levné pitné vody pro společnost. Scénář „Policy Rules“ Scénář „Policy Rules“ je založen na scénáři GEO4 Policy First. Obecný popis situace Vládní politiky jsou dominantní silou určující užívání vody. Převládá přístup „shora-dolů“. Trh a ekonomický proces hrají sice důležitou, přesto vedlejší roli, protože jsou regulovány politikou.
43
Integrované plánování a rozvoj, koordinované správními orgány, přebíjí spontánní „multi-polární“ adaptace neviditelné ruky trhu, jejíž účinnost je omezena nedostatečnou koordinací. Je opouštěn trend „privatizace“ ve prospěch „public-private-partnership“. Vládní a veřejné politiky jsou určeny převážně na úrovni EU, ale národní a provinční vlády hrají též významnou, i když menší roli. Hlavním cílem je zkoumat, jak se vlády na různých úrovních mohou zapojit do stále více integrované struktury, která účinně čelí výzvám, jako je klimatická změna, potřeba zajištění dodávek energie a různé rozvojové úrovně národů v Evropě. Evropská vláda podporuje silnější koordinaci na úrovni EU, poháněnou částečně vysokými náklady energií, omezeným přístupem k dodávkám energií, očekávanými dopady změny klimatu a zvyšující se poptávkou po vodě. EU se snaží udržet prohlubující se politickou integraci Evropy tváří tvář proměnlivým požadavkům souladu se směrnicemi (speciálně Rámcové směrnice vodní politiky). Posiluje úloha EK a Evropského parlamentu, euro je obecně přijato v celém regionu a politiky jsou harmonizovány na úrovni EU. Tento integrační proces je narušován náhlými, nelineárními procesy na úrovni politické (soulad se směrnicemi EU), klimatické (oteplování atmosféry) a ekonomické (ceny energií a potravin). Politiky se ve střednědobém horizontu postupně stávají neefektivními, neboť se musí vypořádat se vzestupnými trendy cen energií, náklady na výrobu potravin, spotřeby stále vzácnějších zdrojů vody v některých regionech, migrací a urbanizací. Politika na úrovni EU zahrnuje možné rozdílné, avšak úzce zaměřené cíle pro vodní zdroje v různých regionech. To ale vede k rozdílům v ekonomickém růstu napříč Evropou a ke zhoršení dopadů těchto rozdílných regionálních tlaků. Ekosystémové služby se začínají výrazně zhoršovat a obecné povědomí o této skutečnosti je posíleno poznáním, že dopady klimatické změny jsou velmi reálné i po období nejednoznačné variability klimatu a dokonce ochlazení. Vlády podporující politiky EU využijí příležitosti ke zvýšení povědomí veřejnosti o příčinách a dopadech těchto trendů. Jsou zavedeny politiky „dekarbonizace“ EU a prohloubeny procesy plánování v povodích tak, aby zahrnovaly více vzájemně propojených cílů, které se zabývají místními a regionálními problémy. Větší zahrnutí veřejnosti do procesu rozhodování o politikách vede k masivní podpoře veřejnosti a lokálních vlád. Evropa se stává lídrem tohoto nového sociálně-ekonomického paradigmatu „public-private-partnership“ a úspěšně vede celosvětový posun v tomto směru, zatímco i její vlastní ekonomický růst se obnoví. Popis situace v období 2030–2050 Po období apatie veřejnosti ke klimatické změně dochází vlivem proměnlivého a chladnějšího podnebí k sérii událostí, které v plné síle navracejí pozornost ke změně klimatu. V důsledku vlny veder dochází k úmrtím tisíců lidí, ztrátám na zemědělské produkci, hydrologickému suchu, omezování říční dopravy, energetiky i závlah na jihu a východě Evropy. Klimaticky ovlivněné bakteriální a predační napadení včelstev v EU omezí jejich schopnost opylovat plodiny, a tím devastuje rostlinnou výrobu. To způsobuje výkyvy trhu s globálními dopady. Špatná kvalita vody v městských aglomeracích a v ostatních částech způsobená difuzním znečištěním má jednoznačný dopad na lidské zdraví částečně vlivem stoupajících koncentrací pesticidů a dalších organických látek. Náklady na zdravotní péči rostou a veřejnost reaguje preferencí biopotravin, což obrací pozornost zpátky k zemědělství a rozvoji venkova. Rozvoj „zeleného“ venkova je podpořen rozsáhlými ztrátami biodiverzity a ekosystémových služeb, které ohrožují i turistiku a zemědělskou produkci. Evropská komise dochází k závěru, že i regulované trhy selhávají z důvodů podhodnocení významu ekosystémových služeb a biologické rozmanitosti v tržním prostředí a při politickém rozhodování. Všechny tyto trendy se stanou součástí veřejné diskuse katalyzované vládními a nevládními skupinami, které poskytují mnohem komplexnější informační základnu jako vstup do veřejného plánování. Veřejné plánování je stále více participativní. Biologická rozmanitost se stává důvěryhodným ukazatelem pro ekonomické a lidské zdraví. Změna klimatu jepoliticky natolik naléhavá, že vede EU k návrhu odvážnějších politik a zlepšenému vymáhání jejich dodržování. Veřejné dodržování je posíleno
44
širším pochopením zprostředkované rozsáhlou intenzivní sociální informační kampaní s podporou vlád a nevládních organizací. Tyto kampaně připraví cestu pro nové integrované politické iniciativy. V roce 2032 EK reaguje přijetím silnější Rámcové směrnice politiky pro vodu a biodiverzitu. Tato směrnice je zaměřena na ochranu širší biologické rozmanitosti a ekologického zdraví a požaduje, aby plánování v povodích zvládlo tyto problémy v místě s využitím ekosystémového přístupu. To vyžaduje zahrnutí hodnoty biologické rozmanitosti do procesu rozhodování. Úkolem plánování v povodích je s přihlédnutím k místním vlivům zajištění udržitelného řízení povodňových rizik, adaptací na klimatickou změnu i jakosti vody. Dotace EU jsou flexibilněji zaměřeny na řešení místních problémů v povodí, ale jsou zároveň více provázány s dosažením širších cílů zlepšení životního prostředí. EU spolu s dalšími globálními aktéry zavádí ekonomické nástroje (uhlíková daň a trh) k zavedení „dekarbonizované“ ekonomiky. To způsobí takové posuny cen uhlí, plynu a ropy, které povedou směrem k využití alternativních zdrojů energie pryč od energeticky náročných technologií v konvenčním zemědělství, dopravě nebo v domácnostech. V reakci na růst dotacemi stimulovaných městských ekonomik dojde ke změně trendu od stěhování do příměstských sub-urbálních zón ke zpětnému stěhování obyvatelstva do městských aglomerací a do venkovských sídel. Vyskytující se extrémní letní sucha a povodně umožní realizaci opatření v duchu udržitelného managementu inundačních území s cílem snížit následky povodní a klimatických změn. Dochází k harmonizaci a konsolidaci politik zaměřených na místní správu povodí v rámci adaptace na klimatickou změnu, ochranu před povodněmi a udržitelnost ekosystémových služeb. Zapojení dotčených skupin společnosti se ukazuje jako efektivní pro akceptaci opatření na snížení dopadů klimatické změny. Úspěšná integrace rozličných veřejných a soukromých aktérů do systému rozhodování veřejné správy zvýší odolnost společnosti vůči nejistotám z fluktujících změn klimatu a ekonomického prostředí. Základem ekonomického posuzování se stává udržitelnost a tento princip je úspěšně prosazován představiteli EU v globálním měřítku. EU je chápána jako leader a propagátor těchto myšlenek, dochází k hospodářskému růstu v celé EU. Scénář „Economy First“ Scénář „Economy First“ je založen na scénáři GEO4 Market First. Obecný popis situace S cílem snížit překážky obchodu a vytvářet nové příležitosti je prosazena globalizace a liberalizace světového obchodu. Dochází k rychlému šíření technologických a obchodních inovací jak v oblasti Evropy, tak celosvětově. V důsledku masivních škrtů v sociální oblasti však dochází postupem času k růstu nerovnosti příjmů. Méně lidí si může dovolit vysokoškolské vzdělání, což má za následek nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Tento trend je dále umocněn stárnutím populace. Zvýšená imigrace vyplňuje mezery na pracovním trhu, ale vytváří sociální a etnické napětí. Schopnost vlád regulovat trhy a účinně reagovat na společenské a ekologické problémy se zmenšuje. Evropská integrace zůstává omezena na sjednocení vnitřního trhu. Regulační kompetence jsou sníženy. Jsou oslabeny mezinárodní instituce a režimy. Vlády spoléhají především na tržní nástroje (dobrovolné dohody, daňové pobídky) než na právní předpisy. Nadnárodní společnosti diktují ekologické normy/pokrok. S rostoucí nerovnosti příjmů si relativně malé procento bohatých lidí užívá života, zatímco pro většinu společnosti se stává těžší a těžší udržet si svou životní úroveň. V počátečním období dochází k rychlému šíření znalostí a inovací po celém světě, ale základní výzkum v některých
45
oblastech se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Je dosaženo vysoké úrovně vzdělání, ale dochází k cílení na lidi, kteří si mohou dovolit platit; toto se projevuje částečně na rostoucím počtu soukromých vysokých škol. Nejsou rovné příležitosti ke vzdělávání. V dalším období Evropa zažívá odliv mozků do jiných regionů. Popis situace v období 2030–2050 Stále větší množství ekologických a zdravotních problémů je způsobeno vypuštěním nečištěných nebo částečně čištěných průmyslových odpadních vod do řek a jezer/nádrží. Vlna chemického znečištění dosáhne v Evropě kritických rozměrů. Jednou z příčin je odezva evropského farmaceutického průmyslu na nárůst různých onemocnění po celém světě a poptávka po účinnějších a levnějších lécích. V reakci na tento požadavek průmysl začíná syntetizovat široký rozsah nových léčiv složených z nových organických sloučenin. Mnohé z těchto sloučenin jsou pro člověka a vodní biotu toxické a nakonec se z nedostatečně čištěných odpadních vod dostanou do povrchových a podzemních vod. Obdobně rozšiřování nových energetických technologií v reakci na energetickou krizi vede k šíření stopového množství nových kovů do recipientů. Moderní zemědělsko-průmyslová odvětví a biotechnologický průmysl přinesou nové organické sloučeniny, z nichž některé jsou toxické, a mnohé z těchto sloučenin se také dostanou do podzemních a povrchových vod. Tento vývoj způsobí akumulaci mnoha nových toxických látek ve všech sladkovodních systémech Evropy během relativně krátké doby několika let. Nebudou však zjištěny, protože monitorování životního prostředí je několik desítek let zanedbáváno. V důsledku toho se tyto znečišťující látky pomalu, ale neustále hromadí v říčních sedimentech, ve vodním sloupci a ve vodní biotě. Bezprecedentní vysoká úroveň kontaminace novými toxickými látkami ve stopovém množství se projeví v povrchových a podzemních vodách v celé Evropě. Tím je vysvětleno rostoucí množství otrav zaznamenaných zdravotnickými organizacemi. Dalším důsledkem této kontaminace je, že cíle rámcové směrnice o vodě pro ekologickou integritu sladkovodních systémů jsou ještě obtížněji dosažitelné. Této problematice je nakonec věnována celoevropská pozornost médií a společnosti. Veřejné protesty u chemických závodů vyvolají odezvu veřejné správy. Veřejnost požaduje vyšší kontrolu nad vypouštěním znečištění, což způsobí v mnoha sektorech vlastní aktivity na snížení vypouštěného znečištění. Po mnohaletém vědeckém zkoumání, mediálních kauzách a veřejných protestech dochází ke změnám ve veřejných politikách. Je založena Agentura pro zdraví, která sleduje všechny produkty vyráběné v EU nebo do EU dovážené s cílem zajistit, aby všechny nové toxické látky spojené s výrobkem byly identifikovány a buď byl minimalizován jejich výskyt již ve fázi výroby, nebo byly odstraněny z odpadních vod před vypuštěním pro životní prostředí. Na úrovni EU jsou přijaty přísné regulační předpisy regulující vypouštění nových i klasických znečišťujících látek. Tyto přísné regulační předpisy mají za následek, že některá odvětví, která odmítnou investovat do čistějších technologií, se přestěhují do jiných koutů světa. Na druhou stranu se otvírá prostor pro nové hi-tech technologie s nízkou náročností na vodu a s nízkými emisemi znečišťujících látek. Na trhu se prosazují nové netoxické chemické sloučeniny. Po letech intenzifikace zemědělství a poklesu extenzivního zemědělství dochází k rozrůstání měst v důsledku stěhování obyvatel z venkova do městských oblastí. Jedním z výsledků je roztříštěnost zemědělské půdy a přírodních oblastí v blízkosti městských center. Dopad těchto změn je velmi různorodý v celé Evropě. Terestrická biodiverzita postupně klesá v důsledku těchto a dalších faktorů. Vzhledem k vysokým ziskům zemědělských farem dochází ke konkurenci zemědělského sektoru s dalšími sektory v otázce využívání vodních zdrojů. Stává se běžnou praxí, že mírně předčištěné odpadní vody jsou využívány k závlahám polí. Plodiny pěstované na polích zavlažovaných odpadními vodami jsou vydávány za ekologičtější, protože nejsou spotřebovávány vzácné zdroje čisté vody. Dodávky vody z veřejných vodovodů ovládají zejména soukromé firmy. Rostoucí ceny dále snižují
46
spotřebu vody v domácnostech. V některých lokalitách dochází ke konkurenci mezi obcemi a zemědělstvím při využívání vodních zdrojů. Průmyslové zemědělství je základem zemědělské produkce v EU. V některých lokalitách dochází vlivem závlah ke vzniku pasivní vodní bilance. Jak ekonomika roste, většina společenství buduje čistírny odpadních vod. Výstavba čistíren odpadních vod však pouze drží krok s nárůstem znečištění z rostoucího využívání vody ve východní Evropě. V důsledku toho se objem odpadních vod ve východní Evropě zvyšuje, což vede k celkovému zvýšení znečištění v Evropě mezi lety 2000 a 2050. Znečištění vody je problémem po celé Evropě, zejména tam, kde dochází ke koncentraci obyvatel a průmyslu. V energetice převládá využití uhlí a jádra. Vzhledem k vyšším cenám vody je tlak na zavádění vodu šetřících technologií. V jižní Evropě se prohlubuje nedostatek vody v důsledku vysušování klimatu vlivem klimatické změny. V západní Evropě dosáhne spotřeba vody bodu nasycení a pak klesá, zatímco ve zbytku Evropy se v důsledku ekonomického růstu rychle zvyšuje. Souhrnně se počet lidí, kteří žijí v území s významným pasivním bilančním stavem mezi lety 2000 až 2050, jen mírně zvýší. Série selhání tržních mechanismů a vlád způsobí pokles důvěry veřejnosti a vyvolají diskusi nad potřebou přísnější regulace trhů. Snížení investic do energetického sektoru a dopravních sítí sníží spolehlivost zásobování a veřejné dopravy. Frustrace je zřejmá zejména ve východní Evropě. Zintenzivnění projevů extrémního počasí a nedostatečná reakce zvýší požadavky na tuto regulaci. Je patrný požadavek na realizaci adaptačních opatření na klimatickou změnu. Vlády jsou pod obrovským tlakem veřejnosti a rychle realizují mnoho nových opatření, včetně zvýšení daní. Zrychlení extrémních výkyvů počasí a nedostatečné reakce politických reprezentací zintenzivní tlak veřejnosti. Uskutečněné kroky snižují sociální rozdíly, ale oslabují konkurenceschopnost firem a zpomalují hospodářský růst. Také se zpomaluje technologický rozvoj. V roce 2040 stoupne nezaměstnanost nad historická maxima. Evropa zažívá hlubokou hospodářskou recesi, v důsledku čehož mnoho firem přemísťuje své provozy do jiných regionů. V roce 2045 je uspořádán summit evropských vlád, průmyslových a nevládních organizací a dalších představitelů občanské společnosti. Je proveden komplexní přezkum politik zaměřený na posílení kvality a efektivity regulace. Administrativní a daňová zátěž je snížena. Konkurenceschopnost firem se opět pomalu zlepšuje a začínají se vytvářet nová pracovní místa. Je dosaženo nové rovnováhy, na které spolupracují vlády spolu s průmyslem a se zástupci občanské společnosti. Je obnovena hospodářská prosperita a sociální soudržnost. Ve východní Evropě roste doprava i spotřeba energií. Objem nákladní dopravy, především po železnici, také roste. K uspokojení poptávky se zvyšuje rybolov v severovýchodním Atlantském oceánu a Středozemním moři až o 50 % oproti roku 2000. Výsledkem je snížení rozmanitosti rybolovu v severovýchodním Atlantiku a snížení kvality ryb získaných ve Středozemním moři.
Scénář „Fortress Europe“ Obecný popis situace Svět se stává stále nestabilnějším v důsledku krizových situací v oblasti energetiky, finančním světě, bezpečnosti, klimatických podmínek atd. Je to způsobeno nestabilní situací např. na Blízkém východě. Evropa v reakci na tyto vnější hrozby uzavírá své vnější hranice a zaměřuje se na otázky
47
společné bezpečnosti. Potravinová a energetická nezávislost se stávají těžištěm Evropské koalice. Vnější hrozby pomáhají udržet soudržnost Evropy. Popis situace v období 2030–2050 Evropská unie dále posiluje, a to zejména v otázkách týkajících se bezpečnosti (obrana, kontrola migrace). Širší politiky EU jsou akceptovány jak představiteli členských zemí, tak obyvatelstvem. Vztahy s dalšími zeměmi jsou postaveny na vzájemné výhodnosti a dvoustranných dohodách. Dominuje přístup shora-dolů. V případě nedostatku vody jsou priorizovány sektory spojené s bezpečnostními problémy (energetika, potravinářství, pitná voda). Ekologické otázky (zachování minimálních průtoků) mají nejnižší prioritu. Chybějící zdroje mohou být „nakoupeny“ na základě tržních mechanismů. Evropa stále zvyšuje svoji soběstačnost. Vlivem nejistot, vývozních a dovozních daní v různých regionech světa a klesající důvěře ve spolupráci je ovlivněn mezinárodní obchod, ale obchod v rámci EU stále narůstá. Prioritou EU je zajištění maximální možné soběstačnosti. Užívání zdrojů EU (včetně vody) je přísně regulováno. Cílem je využívat zdroje tam, kde dávají nejvyšší výnos. Společná zemědělská politika je reformována do Bezpečné zemědělské politiky. To umožní omezení zemědělství v těch oblastech, kde jsou příliš využívány zdroje. Tím se zvýší účinnost využívání zdrojů v EU a povede to k rostoucímu důrazu na udržitelné užívání půdy a zdrojů, pokud to nenaruší bezpečnost EU. Omezování zemědělství v málo efektivních územích povede k určitým sociálním nepokojům, ale obavy z vyloučení z EU přimějí jednotlivé země (či regiony) k plnění podmínek EU. Častěji a intenzivněji se vyskytují konflikty spojené s užívání vody, mezi regiony, sektory a uživateli. Konflikty spojené s vodou nejsou svázány pouze s přímým užitím vody, ale též s dalšími aspekty, jako je např. plavba apod. Silná regulace a víra, že spolupráce v rámci EU je lepší, než být mimo EU, pomohou vyřešit většinu vnitřních konfliktů v EU, i když ne vždy hladce. Silná regulace vede ke snaze obcházet platné předpisy. Zemím s bohatými zdroji se vede lépe než zemím chudým na zdroje, ale zdroje i zisky jsou přerozdělovány v rámci EU. To vede k rozporům v rámci EU, ale také ke vzniku konfliktů ve zbytku světa. EU je zatažena do některých těchto konfliktů. Bohaté země posilují svoji pozici a podaří se jim zvítězit ve většině konfliktů. Prohlubuje se propast mezi chudými a bohatými. Dochází k rozlišování na „insidery“ a „ousidery“ a k neustálému boji o definici kdo je „in“ či „out“. Bilaterální dohody s ostatními zeměmi se mohou měnit. Kvalita života je nižší zejména pro „outsidery“, ale také v rámci EU dochází například omezení individuální svobody. Malé skupiny lidí zvyšují kvalitu svého života a žijí v uzavřených společenstvích. HDP se stabilizuje. Zvyšující se rozdíly mezi světovými regiony vedou ke zvýšení migrace z chudých do bohatých regionů, ale vysoká bezpečnostní opatření tuto migraci ztěžují. Uzavřená Evropa udrží většinu migrantů mimo své území, což vede ke zpomalení růstu populace. V posledním období se očekává mírný pokles počtu obyvatel EU. Rostoucí dopady změny klimatu vedou k vnitřní migraci v EU ze zemí chudých na vodu do bohatších zemí. V oblastech příznivých pro zemědělství je zachována intenzivní zemědělská výroba, v ostatních oblastech dochází k extenzifikaci zemědělství, zaměřenou na lokální produkci potravin. Některé
48
oblasti (zejména tam, kde se projevuje klimatická změna a okrajové regiony EU) jsou opuštěné a vzniká problém s desertifikací. Zemědělství v oblastech s nedostatkem vody se potýká s problémy a vyžaduje transformaci na plodiny vyžadující malé množství vody. V severní polovině území EU se zvyšují nároky na závlahu v důsledku klimatických změn. To se projeví ve vodním hospodářství zejména výstavbou nových vodních zdrojů/nádrží. Zvýšené využívání fosilních paliv před rokem 2030 a omezení environmentálních politik zvýší emise skleníkových plynů. Diverzifikace energetických zdrojů v pozdějších obdobích a zpomalení ekonomiky vede ke zvýšení úrovně emisí skleníkových plynů v EU. Celosvětové emise skleníkových plynů stále rostou, a to zejména díky zemím s bohatými zásobami fosilních paliv. Některé aspekty změny klimatu jsou považovány za vážné a zvyšující bezpečnostní hrozby. EU proto nadále investuje do adaptačních opatření. Evropské zdroje jsou nadměrně využívány, ale dostatečně zajišťují základní potřeby. Pro zajištění vnitřní stability EU se evropské a národní vlády snaží plně pokrýt základní potřeby. Vzorce spotřeby se do jisté míry zlepšují, jak jednotlivci vidí potřebu šetření. Nové technologie zvyšují efektivitu využití dostupných zdrojů. Zvyšuje se zájem o udržitelnost fungování společnosti. Udržitelné fungování je vnímáno jako nezbytnost k přežití EU jako celku. Na konci období začíná veřejnost protestovat v důsledku dopadů kontrolních postupů, nedostatku občanských práv a stagnující ekonomiky. Síla a forma procesu se liší mezi zeměmi a mezi regiony. V regionech chudých na vodu a v méně rozvinutých oblastech mohou být projevy tohoto procesu intenzivnější. V reakci na tyto procesy se zvyšují investice do evropských produktů a technologií a snižují obchodní bariéry. Zvyšují se investice do oblastí, které nejsou spojeny s bezpečností EU. To zvyšuje ekonomickou sílu EU i vytváří vyšší sociální stabilitu. Odpor ke spolupráci začíná klesat. Otevírání se ostatních regionů vede ke zvyšujícímu se exportu z EU a návratu zahraničních investic. Se zvyšujícím se ekonomickým růstem se zvětšuje priorita sociálních a environmentálních otázek.
49
Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle scénářů aktualizované Státní energetické koncepce (MPO, 2014b) Tabulka 13. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle optimalizovaného scénáře 2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
Uhelné elektrárny
30 771,7
30 631,4
30 631,4
29 484,5
27 300,1
26 111,2
25 467,3
22 607,6
Jaderné elektrárny
31 495,1
31 495,1
31 495,1
35 998,7
40 502,3
41 177,9
41 853,4
38 700,9
Plynové elektrárny
5 174,0
5 190,7
5 207,3
5 223,9
5 240,5
5 257,1
5 301,2
5 345,3
Výroba z OZE
15 125,6
15 619,9
16 116,0
16 614,1
17 113,9
17 638,7
18 133,5
18 629,8
Ostatní paliva
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
84 012,7
84 383,3
84 896,1
88 767,5
91 603,1
91 631,2
92 201,7
86 729,9
2038
2039
2040
2041
2042
2043
2044
2045
Uhelné elektrárny
22 547,7
22 546,2
15 486,3
15 051,0
15 049,5
15 048,0
15 046,5
15 044,9
Jaderné elektrárny
43 204,5
43 204,5
43 204,5
43 204,5
43 204,5
43 204,5
43 204,5
43 204,5
Plynové elektrárny
5 389,4
5 433,4
8 231,6
8 241,6
8 251,6
8 261,6
8 271,6
8 281,6
Výroba z OZE
19 127,5
19 626,5
20 173,0
20 229,0
20 285,0
20 341,0
20 397,1
20 453,1
Ostatní paliva
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
91 715,3
92 256,9
88 541,7
88 172,4
88 236,9
88 301,4
88 365,9
88 430,4
CELKEM
CELKEM
Tabulka 14. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle bezpečného a soběstačného scénáře 2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
Uhelné elektrárny
31 032,6
30 892,3
30 892,3
29 745,5
27 561,0
26 372,2
26 526,2
24 088,8
Jaderné elektrárny
37 079,6
41 583,2
46 086,8
50 590,4
50 590,4
50 590,4
50 590,4
50 590,4
Plynové elektrárny
5 174,0
5 190,7
5 207,3
5 223,9
5 240,5
5 257,1
5 301,2
5 345,3
Výroba z OZE
16 239,4
16 866,4
17 499,7
18 139,2
18 784,8
19 459,6
20 128,4
20 802,4
Ostatní paliva
1 622,1
1 622,1
1 622,1
1 622,1
1 622,1
1 622,1
1 622,1
1 622,1
CELKEM
91 147,7
96 154,6 101 308,2 105 321,0 103 798,8 103 301,4 104 168,2 102 449,0
2038
2039
2040
2041
2042
2043
2044
2045
Uhelné elektrárny
23 868,1
23 866,6
16 565,2
16 216,6
16 215,1
16 213,6
16 212,1
16 210,5
Jaderné elektrárny
50 590,4
50 590,4
50 590,4
50 590,4
50 590,4
50 590,4
50 590,4
50 590,4
Plynové elektrárny
5 389,4
5 433,4
8231,6
8241,6
8251,6
8261,6
8 271,6
8 281,6
Výroba z OZE
21 481,7
22 166,3
22 902,1
22 958,4
23 014,8
23 071,1
23 127,5
23 183,8
Ostatní paliva
1622,1
1622,1
1622,1
1622,1
1622,1
1622,1
1622,1
1622,1
102 951,6 103 678,7
99 911,3
99 629,1
99 693,9
99 758,8
99 823,6
99 888,4
CELKEM
50
Tabulka 15. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle dekarbonizačního scénáře 2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
Uhelné elektrárny
30 771,7
30 631,4
30 631,4
29 484,5
27 300,1
26 111,2
24 559,6
21 700,0
Jaderné elektrárny
32 576,0
28 747,9
24 919,9
23 268,6
29 273,4
29 273,4
29 273,4
29 273,4
Plynové elektrárny
5 174,0
5 190,7
5 207,3
5 223,9
5 240,5
5 257,1
5 331,2
5 405,3
Výroba z OZE
17 609,0
18 224,7
18 842,2
19 461,5
20 082,7
20 728,7
21 220,3
21 711,9
Ostatní paliva
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
87 577,0
84 240,9
8 1047,0
78 884,8
83 342,9
82 816,7
81 830,7
79 536,7
2038
2039
2040
2041
2042
2043
2044
2045
Uhelné elektrárny
21 640,0
21 638,5
14 216,0
14 214,5
14 212,9
14 211,4
14 209,9
14 208,4
Jaderné elektrárny
35 278,2
41 282,9
41 282,9
41 282,9
41 282,9
41 282,9
41 282,9
41 282,9
Plynové elektrárny
5 479,4
5 553,4
8 381,6
8 401,6
8 421,6
8 441,6
8 461,6
8 481,6
Výroba z OZE
22 203,5
22 695,1
22 188,9
23 367,2
23 501,8
23 636,5
23 771,3
22 665,5
Ostatní paliva
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
1 446,3
86 047,3
92 616,2
87 515,7
88 712,5
88 865,6
89 018,8
89 172,1
88 084,7
CELKEM
CELKEM
Tabulka 16. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle zeleného scénáře 2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
Uhelné elektrárny
30 771,7
30 631,4
30631,4
29 484,5
27 300,1
26 111,2
25 467,3
22 607,6
Jaderné elektrárny
16 182,9
16 182,9
16182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
Plynové elektrárny
5 174,0
5 190,7
5207,3
5 223,9
5 240,5
5 257,1
5 301,2
5 345,3
Výroba z OZE
17 656,2
18 305,8
18957,9
19 612,4
20 269,3
20 951,6
21 602,5
22 255,3
Ostatní paliva
1 243,5
1 243,5
1243,5
1 243,5
1 243,5
1 243,5
1 243,5
1 243,5
71 028,3
71 554,2
72222,9
71 747,2
70 236,2
69 746,3
69 797,4
67 634,6
2038
2039
2040
2041
2042
2043
2044
2045
Uhelné elektrárny
22 547,7
22 546,2
15486,3
15 051,0
15 049,5
15 048,0
15 046,5
15 044,9
Jaderné elektrárny
16 182,9
16 182,9
16182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
Plynové elektrárny
5 389,4
5 433,4
8231,6
8 241,6
8 251,6
8 261,6
8 271,6
8 281,6
Výroba z OZE
22 909,8
23 566,0
24269,9
24 406,0
24 541,5
24 676,5
24 810,9
24 944,7
Ostatní paliva
1 243,5
1 243,5
1243,5
1 243,5
1 243,5
1 243,5
1 243,5
1 243,5
68 273,2
68 972,0
65414,3
6 5125,0
65 269,0
65 412,4
65 555,3
65 697,7
CELKEM
CELKEM
51
Tabulka 17. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle konvenčního ekonomického scénáře 2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
Uhelné elektrárny
31 487,5
31 347,2
31 347,2
30 200,4
28 015,9
26 827,1
26 531,3
23 672,8
Jaderné elektrárny
32 576,0
32 576,0
32 576,0
32 576,0
32 576,0
32 576,0
32 576,0
32 576,0
Plynové elektrárny
5 174,0
5 190,7
5 207,3
5 223,9
5 240,5
5 257,1
5 301,2
5 345,3
Výroba z OZE
13 953,4
14 548,4
14 802,9
15 059,8
15 319,0
15 562,6
15 947,3
16 243,5
Ostatní paliva
1 377,9
1 377,9
1 377,9
1 377,9
1 377,9
1 425,9
1 425,9
1 425,9
84 568,9
85 040,2
85 311,3
84 437,9
82 529,2
81 648,6
81 781,7
79 263,4
2038
2039
2040
2041
2042
2043
2044
2045
Uhelné elektrárny
23 614,0
23 613,7
16 192,3
16 191,9
16 191,5
16 191,1
16 190,7
16 190,3
Jaderné elektrárny
38 580,8
44 585,6
44 585,6
44 585,6
44 585,6
44 585,6
44 585,6
44 585,6
Plynové elektrárny
53 89,4
5 433,4
8 231,6
8 241,6
8 251,6
8 261,6
8 271,6
8 281,6
Výroba z OZE
16 541,2
16 912,5
17 033,2
17 127,3
17 221,5
17 315,9
17 410,5
17 505,2
Ostatní paliva
1 425,9
1 473,9
1 473,9
1 473,9
1 473,9
1 473,9
1 473,9
1 473,9
85 551,3
92 019,0
87 516,6
87 620,3
87 724,1
87 828,1
87 932,3
88 036,6
CELKEM
CELKEM
Tabulka 18. Výroba elektrické energie pro období 2030–2045 podle plynového scénáře 2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
Uhelné elektrárny
30 771,7
30 631,4
30 631,4
29 484,5
27 300,1
26 111,2
25 467,3
22 607,6
Jaderné elektrárny
16 182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
16 182,9
Plynové elektrárny
16 274,9
17 443,9
19 427,9
21 877,5
21 998,8
22 120,1
22 241,4
24 672,7
Výroba z OZE
12 965,2
13 116,1
13 267,1
13 418,0
13 569,0
13 720,0
13 870,9
14 021,9
Ostatní paliva
1 265,1
1 265,1
1 265,1
1 265,1
1 265,1
1 265,1
1 265,1
1 265,1
77 459,7
78 639,4
80 774,3
82 228,1
80 315,9
79 399,3
79 027,6
78 750,2
CELKEM
2038
2039
2040
2041
2042
2043
2044
2045
Uhelné elektrárny
22547,7
22546,2
15486,3
15051,0
15049,5
15048,0
15046,5
15044,9
Jaderné elektrárny
16182,9
16182,9
16182,9
16182,9
16182,9
16182,9
16182,9
16182,9
Plynové elektrárny
26180,0
28765,3
31966,6
31966,6
31966,6
31966,6
31966,6
31966,6
Výroba z OZE
14172,8
14323,8
14474,7
14625,7
14776,7
14927,6
15078,6
15229,5
Ostatní paliva
1265,1
1265,1
1265,1
1265,1
1265,1
1265,1
1265,1
1265,1
80348,5
83083,3
79375,7
79091,3
79240,8
79390,2
79539,6
79689,1
CELKEM
52
Scénáře vývoje HDP Tabulka 19. Očekávané scénáře vývoje HDP v cenách roku 2010 Rok
Vysoký růst
Střední růst
Nízký růst
Rok
[mil. Kč]
Vysoký růst
Střední růst
Nízký růst
[mil. Kč]
2010
3 953 651
3 953 651
3 953 651
2030
5 803 830
5 002 865
4 201 901
2011
4 031 292
4 031 292
4 031 292
2031
5 920 710
5 057 084
4 193 459
2012
3 998 703
3 998 703
3 998 703
2032
6 035 547
5 118 811
4 202 075
2013
3 970 646
3 970 646
3 970 646
2033
6 149 946
5 180 093
4 210 241
2014
4 049 726
4 049 726
4 049 726
2034
6 258 936
5 244 835
4 230 733
2015
4 131 122
4 088 594
4 046 065
2035
6 355 736
5 299 560
4 243 384
2016
4 217 713
4 154 312
4 090 911
2036
6 444 132
5 357 596
4 271 060
2017
4 324 004
4 208 262
4 092 519
2037
6 522 145
5 410 917
4 299 690
2018
4 434 989
4 274 196
4 113 402
2038
6 583 906
5 457 987
4 332 068
2019
4 544 692
4 343 175
4 141 657
2039
6 627 187
5 495 881
4 364 575
2020
4 651 752
4 411 228
4 170 703
2040
6 653 298
5 524 770
4 396 243
2021
4 760 341
4 470 215
4 180 089
2041
6 679 511
5 546 632
4 413 754
2022
4 872 213
4 524 651
4 177 088
2042
6 705 828
5 568 584
4 431 339
2023
4 978 885
4 577 886
4 176 887
2043
6 732 249
5 590 624
4 448 999
2024
5 095 125
4 634 757
4 174 388
2044
6 758 774
5 612 753
4 466 733
2025
5 218 783
4 692 831
4 166 878
2045
6 785 403
5 635 491
4 485 579
2026
5 336 831
4 754 235
4 171 639
2046
6 812 138
5 657 799
4 503 459
2027
5 460 082
4 818 106
4 176 130
2047
6 838 977
5 680 719
4 522 461
2028
5 583 369
4 884 400
4 185 431
2048
6 865 923
5 703 205
4 540 488
2029
5 693 930
4 943 473
4 193 016
2049
6 892 974
5 726 310
4 559 646
2050
6 920 132
5 748 977
4 577 821
53
Výsledky simulací potřeb vody pro jednotlivé sektory
Simulace
Tabulka 20. Výsledky simulací potřeb vody pro jednotlivé sektory
1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9 9 10 10 11 11 12 12
DemoEner- Údaje dle Scénář grafický Scénář getický HDP rozpětí scénář scénář hodnot Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- dolní rozvoj střední zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- dolní rozvoj střední zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- střední rozvoj střední zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- střední rozvoj střední zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- horní rozvoj střední zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- horní rozvoj střední zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- dolní rozvoj vysoká zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- dolní rozvoj vysoká zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- střední rozvoj vysoká zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- střední rozvoj vysoká zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- horní rozvoj vysoká zovaný Udržitelný ČSÚ – vysoký optimali- horní rozvoj vysoká zovaný Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimali- dolní zovaný rozvoj střední Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimali- dolní zovaný rozvoj střední Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimali- střední zovaný rozvoj střední Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimalizovaný střední rozvoj střední Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimalizovaný horní rozvoj střední Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimalizovaný horní rozvoj střední Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimalirozvoj zovaný dolní vysoká Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimalirozvoj zovaný dolní vysoká Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimalirozvoj zovaný střední vysoká Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimalizovaný střední rozvoj vysoká Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimalirozvoj zovaný horní vysoká Burcin Udržitelný et al. – vysoký optimalirozvoj zovaný horní vysoká
ČSÚ – 13 Udržitelný rozvoj střední vysoký bezpečný dolní
Odběry – Potřeba vody [tis. m3]
Sektor 2030
2035
2040
2045
2050
Veřejné vodovody 498 018 506 111 508 299 505 889 503 540 Energetika 376 188 367 995 313 246 310 144 310 144 Veřejné vodovody 556 447 566 033 568 800 566 298 563 865 Energetika 444 480 430 329 362 791 359 015 359 015 Veřejné vodovody 618 030 629 168 632 533 629 925 627 397 Energetika 520 617 499 509 417 513 412 976 412 976 Veřejné vodovody 507 148 518 613 524 172 525 082 526 053 Energetika 376 188 367 995 313 246 310 144 310 144 Veřejné vodovody 566 522 579 829 586 316 587 477 588 709 Energetika 444 480 430 329 362 791 359 015 359 015 Veřejné vodovody 629 106 644 333 651 788 653 208 654 709 Energetika 520 617 499 509 417 513 412 976 412 976 Veřejné vodovody 505 770 516 302 520 813 521 455 521 859 Energetika 376 188 367 995 313 246 310 144 310 144 Veřejné vodovody 565 001 577 278 582 609 583 474 584 080 Energetika 444 480 430 329 362 791 359 015 359 015 Veřejné vodovody 627 433 641 530 647 713 648 808 649 620 Energetika 520 617 499 509 417 513 412 976 412 976 Veřejné vodovody 515 745 529 762 537 543 540 441 543 280 Energetika 376 188 367 995 313 246 310 144 310 144 Veřejné vodovody 576 009 592 132 601 071 604 426 607 719 Energetika 444 480 430 329 362 791 359 015 359 015 Veřejné vodovody 639 535 657 859 668 009 671 841 675 607 Energetika 520 617 499 509 417 513 412 976 412 976 Veřejné vodovody 498 018 506 111 508 299 505 889 503 540
54
Simulace
Demo- Scénář Ener- Údaje dle Scénář grafický HDP getický rozpětí scénář scénář hodnot
ČSÚ – 13 Udržitelný rozvoj střední ČSÚ – 14 Udržitelný rozvoj střední ČSÚ – 14 Udržitelný rozvoj střední ČSÚ – 15 Udržitelný rozvoj střední ČSÚ – 15 Udržitelný rozvoj střední ČSÚ – 16 Udržitelný rozvoj vysoká ČSÚ – 16 Udržitelný rozvoj vysoká ČSÚ – 17 Udržitelný rozvoj vysoká ČSÚ – 17 Udržitelný rozvoj vysoká ČSÚ – 18 Udržitelný rozvoj vysoká ČSÚ – 18 Udržitelný rozvoj vysoká Burcin 19 Udržitelný et al. – rozvoj střední Burcin et al. – 19 Udržitelný rozvoj střední Burcin et al. – 20 Udržitelný rozvoj střední Burcin et al. – 20 Udržitelný rozvoj střední Burcin et al. – 21 Udržitelný rozvoj střední Burcin 21 Udržitelný et al. – rozvoj střední Burcin 22 Udržitelný et al. – rozvoj vysoká Burcin 22 Udržitelný et al. – rozvoj vysoká Burcin et al. – 23 Udržitelný rozvoj vysoká Burcin et al. – 23 Udržitelný rozvoj vysoká Burcin 24 Udržitelný et al. – rozvoj vysoká Burcin Udržitelný et al. – 24 rozvoj vysoká Politická 25 rozhodnutí Politická 25 rozhodnutí Politická 26 rozhodnutí
vysoký bezpečný dolní
Odběry – Potřeba vody [tis. m3]
Sektor 2030
2035
2040
2045
2050
Energetika 394 451 397 359 343 214 340 800 340 800
Veřejné 556 447 566 033 568 800 566 298 563 865 vysoký bezpečný střední vodovody vysoký bezpečný střední Energetika 464 310 462 026 396 098 393 158 393 158 vysoký bezpečný horní
Veřejné vodovody 618 030 629 168 632 533 629 925 627 397
vysoký bezpečný horní
Energetika 542 071 533 596 454 393 450 861 450 861
vysoký bezpečný dolní
Veřejné vodovody 507 148 518 613 524 172 525 082 526 053
vysoký bezpečný dolní
Energetika 394 451 397 359 343 214 340 800 340 800
Veřejné 566 522 579 829 586 316 587 477 588 709 vysoký bezpečný střední vodovody vysoký bezpečný střední Energetika 464 310 462 026 396 098 393 158 393 158 vysoký bezpečný horní
Veřejné vodovody 629 106 644 333 651 788 653 208 654 709
vysoký bezpečný horní
Energetika 542 071 533 596 454 393 450 861 450 861
vysoký bezpečný dolní
Veřejné vodovody 505 770 516 302 520 813 521 455 521 859
vysoký bezpečný dolní
Energetika 394 451 397 359 343 214 340 800 340 800
Veřejné 565 001 577 278 582 609 583 474 584 080 vysoký bezpečný střední vodovody vysoký bezpečný střední Energetika 464 310 462 026 396 098 393 158 393 158 vysoký bezpečný horní
Veřejné vodovody 627 433 641 530 647 713 648 808 649 620
vysoký bezpečný horní
Energetika 542 071 533 596 454 393 450 861 450 861
vysoký bezpečný dolní
Veřejné vodovody 515 745 529 762 537 543 540 441 543 280
vysoký bezpečný dolní
Energetika 394 451 397 359 343 214 340 800 340 800
Veřejné 576 009 592 132 601 071 604 426 607 719 vysoký bezpečný střední vodovody vysoký bezpečný střední Energetika 464 310 462 026 396 098 393 158 393 158 vysoký bezpečný horní
Veřejné vodovody 639 535 657 859 668 009 671 841 675 607
vysoký bezpečný horní
Energetika 542 071 533 596 454 393 450 861 450 861
ČSÚ – dekarboVeřejné střední nízký nizační dolní vodovody 405 393 403 412 405 241 404 353 403 564 ČSÚ – dekarbostřední nízký nizační dolní Energetika 334 287 293 917 264 242 264 884 264 884 ČSÚ – dekarboVeřejné střední nízký nizační dtřední vodovody 455 365 453 102 455 079 454 023 453 077
55
Simulace
Demo- Scénář Ener- Údaje dle Scénář grafický HDP getický rozpětí scénář scénář hodnot
Politická 26 rozhodnutí Politická 27 rozhodnutí Politická 27 rozhodnutí Politická 28 rozhodnutí Politická 28 rozhodnutí Politická 29 rozhodnutí Politická 29 rozhodnutí Politická 30 rozhodnutí Politická 30 rozhodnutí Politická 31 rozhodnutí Politická 31 rozhodnutí Politická 32 rozhodnutí Politická 32 rozhodnutí Politická 33 rozhodnutí Politická 33 rozhodnutí Politická 34 rozhodnutí Politická 34 rozhodnutí Politická 35 rozhodnutí Politická 35 rozhodnutí Politická 36 rozhodnutí Politická 36 rozhodnutí Politická 37 rozhodnutí Politická 37 rozhodnutí Politická 38 rozhodnutí Politická 38 rozhodnutí Politická 39 rozhodnutí Politická 39 rozhodnutí
ČSÚ – střední ČSÚ – střední ČSÚ – střední ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední ČSÚ – střední ČSÚ – střední ČSÚ – střední ČSÚ – střední ČSÚ – střední ČSÚ – střední
Odběry – Potřeba vody [tis. m3]
Sektor 2030
2035
2040
2045
2050
nízký dekarbonizační dtřední nízký dekarbonizační horní nízký dekarbonizační horní nízký dekarbonizační dolní nízký dekarbonizační dolní nízký dekarbonizační střední nízký dekarbonizační střední nízký dekarbonizační horní nízký dekarbonizační horní
Energetika 471 707 414 177 358 954 359 916 359 916
nízký dekarbonizační dolní
Veřejné vodovody 402 818 399 137 398 881 398 054 396 894
nízký dekarbonizační dolní
Energetika 334 287 293 917 264 242 264 884 264 884
Energetika 399 075 350 624 309 132 309 924 309 924 Veřejné vodovody 508 391 505 824 507 940 506 695 505 573 Energetika 471 707 414 177 358 954 359 916 359 916 Veřejné vodovody 411 969 412 416 416 673 418 176 419 779 Energetika 334 287 293 917 264 242 264 884 264 884 Veřejné vodovody 462 791 463 271 467 989 469 634 471 390 Energetika 399 075 350 624 309 132 309 924 309 924 Veřejné vodovody 516 728 517 239 522 434 524 221 526 130
Veřejné nízký dekarbonizační střední vodovody 452 456 448 274 447 895 446 909 445 545 nízký dekarbonizační střední Energetika 399 075 350 624 309 132 309 924 309 924 nízký dekarbonizační horní
Veřejné vodovody 505 126 500 403 499 876 498 710 497 117
nízký dekarbonizační horní
Energetika 471 707 414 177 358 954 359 916 359 916
nízký dekarbonizační dolní
Veřejné vodovody 410 976 410 752 414 254 415 564 416 758
nízký dekarbonizační dolní
Energetika 334 287 293 917 264 242 264 884 264 884
Veřejné nízký dekarbonizační střední vodovody 461 670 461 391 465 257 466 684 467 978 nízký dekarbonizační střední Energetika 399 075 350 624 309 132 309 924 309 924 nízký dekarbonizační horní
Veřejné vodovody 515 469 515 129 519 367 520 909 522 300
nízký dekarbonizační horní
Energetika 471 707 414 177 358 954 359 916 359 916
nízký
zelený
dolní
Veřejné vodovody 405 393 403 412 405 241 404 353 403 564
nízký
zelený
dolní
Energetika 291 665 259 882 206 761 204 044 204 044
nízký
zelený
Veřejné 461 670 461 391 465 257 466 684 467 978 střední vodovody
nízký
zelený
střední Energetika 353 174 313 971 248 448 245 095 245 095
nízký
zelený
horní
Veřejné vodovody 508 391 505 824 507 940 506 695 505 573
nízký
zelený
horní
Energetika 422 528 374 905 295 310 291 238 291 238
56
Simulace
Demo- Scénář Ener- Údaje dle Scénář grafický HDP getický rozpětí scénář scénář hodnot
Politická 40 rozhodnutí Politická 40 rozhodnutí Politická 41 rozhodnutí Politická 41 rozhodnutí Politická 42 rozhodnutí Politická 42 rozhodnutí Politická 43 rozhodnutí Politická 43 rozhodnutí Politická 44 rozhodnutí Politická 44 rozhodnutí Politická 45 rozhodnutí Politická 45 rozhodnutí Politická 46 rozhodnutí Politická 46 rozhodnutí Politická 47 rozhodnutí Politická 47 rozhodnutí Politická 48 rozhodnutí Politická 48 rozhodnutí 49 Ekonomický rozvoj Ekonomic49 ký rozvoj 50 Ekonomický rozvoj Ekonomic50 ký rozvoj 51 Ekonomický rozvoj 51 Ekonomický rozvoj Ekonomic52 ký rozvoj 52 Ekonomický rozvoj
ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká ČSÚ – vysoká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední ČSÚ – nízká ČSÚ – nízká ČSÚ – nízká ČSÚ – nízká ČSÚ – nízká ČSÚ – nízká ČSÚ – střední ČSÚ – střední
Odběry – Potřeba vody [tis. m3]
Sektor 2030
2035
2040
2045
2050
nízký
zelený
dolní
Veřejné vodovody 411 969 412 416 416 673 418 176 419 779
nízký
zelený
dolní
Energetika 291 665 259 882 206 761 204 044 204 044
nízký
zelený
Veřejné 462 791 463 271 467 989 469 634 471 390 střední vodovody
nízký
zelený
střední Energetika 353 174 313 971 248 448 245 095 245 095
nízký
zelený
horní
Veřejné vodovody 516 728 517 239 522 434 524 221 526 130
nízký
zelený
horní
Energetika 422 528 374 905 295 310 291 238 291 238
nízký
zelený
olní
Veřejné vodovody 402 818 399 137 398 881 398 054 396 894
nízký
zelený
dolní
Energetika 291 665 259 882 206 761 204 044 204 044
nízký
zelený
Veřejné 452 456 448 274 447 895 446 909 445 545 střední vodovody
nízký
zelený
střední Energetika 353 174 313 971 248 448 245 095 245 095
nízký
zelený
horní
Veřejné vodovody 505 126 500 403 499 876 498 710 497 117
nízký
zelený
horní
Energetika 422 528 374 905 295 310 291 238 291 238
nízký
zelený
dolní
Veřejné vodovody 410 976 410 752 414 254 415 564 416 758
nízký
zelený
dolní
Energetika 291 665 259 882 206 761 204 044 204 044
nízký
zelený
Veřejné 461 670 461 391 465 257 466 684 467 978 střední vodovody
nízký
zelený
střední Energetika 353 174 313 971 248 448 245 095 245 095
nízký
zelený
horní
Veřejné vodovody 515 469 515 129 519 367 520 909 522 300
nízký
zelený
horní
Energetika 422 528 374 905 295 310 291 238 291 238
dolní vysoký konvenční dolní vysoký konvenční střední vysoký konvenční vysoký konvenčstřední ní horní vysoký konvenční vysoký konvenčhorní ní vysoký konvenčdolní ní vysoký konvenčdolní ní
Veřejné vodovody 536 875 547 386 549 263 544 816 540 459 Energetika 588 948 526 804 456 431 457 083 457 083 Veřejné vodovody 601 553 613 036 614 954 609 852 604 848 Energetika 710 020 633 369 540 521 541 326 541 326 Veřejné vodovody 670 723 683 196 685 125 679 300 673 583 Energetika 844 042 751 268 633 239 634 213 634 213 Veřejné vodovody 546 611 560 800 566 356 565 568 564 869 Energetika 588 948 526 804 456 431 457 083 457 083
57
Simulace
Demo- Scénář Ener- Údaje dle Scénář grafický HDP getický rozpětí scénář scénář hodnot
Odběry – Potřeba vody [tis. m3]
Sektor 2030
2035
2040
2045
2050
ČSÚ – konvenč- střední Veřejné 612 532 628 164 634 230 633 253 632 375 53 Ekonomicní vodovody ký rozvoj střední vysoký ČSÚ – konvenč- střední Energetika 710 020 633 369 540 521 541 326 541 326 53 Ekonomický rozvoj střední vysoký ní ČSÚ – konvenč- horní 54 Ekonomický rozvoj střední vysoký ní
Veřejné vodovody 683 044 700 172 706 757 705 561 704 475
ČSÚ – 54 Ekonomický rozvoj střední Burcin 55 Ekonomicet al. – ký rozvoj nízká Burcin et al. – 55 Ekonomický rozvoj nízká Burcin 56 Ekonomical. – ký rozvoj et nízká Burcin 56 Ekonomical. – ký rozvoj et nízká Burcin 57 Ekonomical. – ký rozvoj et nízká Burcin al. – 57 Ekonomický rozvoj et nízká
vysoký konvenčhorní ní
Energetika 844 042 751 268 633 239 634 213 634 213
vysoký konvenčdolní ní
Veřejné vodovody 543 170 555 087 557 856 557 151 555 956
vysoký konvenčdolní ní
Energetika 588 948 526 804 456 431 457 083 457 083
ČSÚ – 58 Ekonomický rozvoj nízká ČSÚ – 58 Ekonomický rozvoj nízká ČSÚ – 59 Ekonomický rozvoj nízká ČSÚ – 59 Ekonomický rozvoj nízká ČSÚ – 60 Ekonomický rozvoj nízká ČSÚ – 60 Ekonomický rozvoj nízká ČSÚ – 61 Ekonomický rozvoj střední ČSÚ – 61 Ekonomický rozvoj střední ČSÚ – 62 Ekonomický rozvoj střední ČSÚ – 62 Ekonomický rozvoj střední ČSÚ – 63 Ekonomický rozvoj střední ČSÚ – 63 Ekonomický rozvoj střední Burcin 64 Ekonomical. – ký rozvoj et nízká Burcin 64 Ekonomical. – ký rozvoj et nízká Burcin 65 Ekonomical. – ký rozvoj et nízká Burcin 65 Ekonomicet al. – ký rozvoj nízká Burcin 66 Ekonomical. – ký rozvoj et nízká
Veřejné 608 651 621 721 624 644 623 761 622 324 vysoký konvenčstřední vodovody ní vysoký konvenčstřední Energetika 710 020 633 369 540 521 541 326 541 326 ní horní vysoký konvenční
Veřejné vodovody 678 689 692 942 696 000 694 910 693 195
horní vysoký konvenční
Energetika 844 042 751 268 633 239 634 213 634 213
vysoký plynový
dolní
Veřejné vodovody 536 875 547 386 549 263 544 816 540 459
vysoký plynový
dolní
Energetika 684 040 700 125 689 557 683 565 683 565
Veřejné 601 553 613 036 614 954 609 852 604 848 vysoký plynový střední vodovody vysoký plynový střední Energetika 835 564 855 404 842 369 834 978 834 978 vysoký plynový
horní
Veřejné vodovody 670 723 683 196 685 125 679 300 673 583
vysoký plynový
horní
Energetika 1 003 707 1 027 720 1 011 944 1 002 997 1 002 997
vysoký plynový
dolní
Veřejné vodovody 546 611 560 800 566 356 565 568 564 869
vysoký plynový
dolní
Energetika 684 040 700 125 689 557 683 565 683 565
Veřejné 612 532 628 164 634 230 633 253 632 375 vysoký plynový střední vodovody vysoký plynový střední Energetika 835 564 855 404 842 369 834 978 834 978 vysoký plynový
horní
Veřejné vodovody 683 044 700 172 706 757 705 561 704 475
vysoký plynový
horní
Energetika 1 003 707 1 027 720 1 011 944 1 002 997 1 002 997
vysoký plynový
dolní
Veřejné vodovody 543 170 555 087 557 856 557 151 555 956
vysoký plynový
dolní
Energetika 684 040 700 125 689 557 683 565 683 565
Veřejné 608 651 621 721 624 644 623 761 622 324 vysoký plynový střední vodovody vysoký plynový střední Energetika 835 564 855 404 842 369 834 978 834 978 vysoký plynový
horní
Veřejné vodovody 678 689 692 942 696 000 694 910 693 195
58
Simulace
Odběry – Potřeba vody [tis. m3] Demo- Scénář Ener- Údaje dle Scénář grafický HDP getický rozpětí Sektor scénář scénář hodnot 2030 2035 2040 2045 2050 Burcin 66 Ekonomical. – vysoký plynový horní Energetika 1 003 707 1 027 720 1 011 944 1 002 997 1 002 997 ký rozvoj et nízká
67
Bezpečnost
ČSÚ – střední střední bezpečný dolní
Veřejné vodovody 487 457 490 951 492 502 490 210 487 994
67
Bezpečnost
ČSÚ – střední střední bezpečný dolní
Energetika 534 077 512 053 428 761 425 048 425 048
68
Bezpečnost
ČSÚ – Veřejné střední střední bezpečný střední vodovody 524 306 528 234 530 039 527 662 525 367
68
Bezpečnost
ČSÚ – střední střední bezpečný střední Energetika 645 340 611 980 508 741 504 138 504 138
69
Bezpečnost
ČSÚ – střední střední bezpečný horní
Veřejné vodovody 562 737 567 114 569 182 566 714 564 335
69
Bezpečnost
ČSÚ – střední střední bezpečný horní
Energetika 768 578 722 368 596 922 591 329 591 329
70
Bezpečnost
ČSÚ – vysoká střední bezpečný dolní
Veřejné vodovody 496 293 503 048 507 861 508 783 509 779
70
Bezpečnost
ČSÚ – vysoká střední bezpečný dolní
Energetika 534 077 512 053 428 761 425 048 425 048
71
Bezpečnost
ČSÚ – Veřejné vysoká střední bezpečný střední vodovody 533 750 541 165 546 457 547 514 548 654
71
Bezpečnost
ČSÚ – vysoká střední bezpečný střední Energetika 645 340 611 980 508 741 504 138 504 138
72
Bezpečnost
ČSÚ – vysoká střední bezpečný horní
Veřejné vodovody 572 816 580 916 586 705 587 902 589 189
72
Bezpečnost
střední bezpečný horní
Energetika 768 578 722 368 596 922 591 329 591 329
73
Bezpečnost
střední bezpečný dolní
Veřejné vodovody 483 998 485 207 483 956 481 748 479 032
73
Bezpečnost
střední bezpečný dolní
Energetika 534 077 512 053 428 761 425 048 425 048
74
Bezpečnost
74
Bezpečnost
75
Bezpečnost
75
Bezpečnost
76
Bezpečnost
76
Bezpečnost
77
Bezpečnost
77
Bezpečnost
78
Bezpečnost
78
Bezpečnost
ČSÚ – vysoká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – nízká Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední Burcin et al. – střední
Veřejné 513 844 513 818 511 670 505 361 499 134 střední bezpečný střední vodovody střední bezpečný střední Energetika 645 340 611 980 508 741 504 138 504 138 střední bezpečný horní
Veřejné vodovody 558 789 560 561 559 432 557 059 554 112
střední bezpečný horní
Energetika 768 578 722 368 596 922 591 329 591 329
střední bezpečný dolní
Veřejné vodovody 494 958 500 812 504 611 505 272 505 720
střední bezpečný dolní
Energetika 534 077 512 053 428 761 425 048 425 048
Veřejné 532 324 538 775 542 983 543 762 544 315 střední bezpečný střední vodovody střední bezpečný střední Energetika 645 340 611 980 508 741 504 138 504 138 střední bezpečný horní
Veřejné vodovody 571 294 578 364 582 997 583 898 584 558
střední bezpečný horní
Energetika 768 578 722 368 596 922 591 329 591 329
59
Vydal Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., v roce 2015 Ředitel: Mgr. Mark Rieder
Scénáře potřeb vody pro období 2030–50 Sektory veřejných vodovodů a energetiky Případová studie Ing. Libor Ansorge, Ing. Jiří Dlabal, doc. Ing. Martin Hanel, Ph.D., Ing. Jiří Kučera, Ing. Lubomír Petružela, CSc., Ing. Martin Zeman
Vydání první – Počet stran 60 – AA 3,7 – Náklad 30 výtisků Návrh obálky Abalon, s. r. o., grafické zpracování PAPAVER, Tisk VAMB ISBN 978-80-87402-45-0 (brož.) ISBN 978-80-87402-46-7 (on-line, pdf )
