Sbory na ZŠ Václava Havla v Poděbradech a reflexe jejich působení

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy

Sbory na ZŠ Václava Havla v Poděbradech a reflexe jejich působení Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce: Anna Froňková

MgA. Mgr. Marek Valášek, Ph.D.

Hudební výchova – Sbormistrovství

Praha 2014

Autorský abstrakt Bakalářská práce „Sbory na ZŠ Václava Havla v Poděbradech a reflexe jejich působení“ se zabývá dětskými pěveckými sbory Základní školy Václava Havla v Poděbradech po dobu její existence. Práce hudebních těles na této škole byla vždy oceňována jak ze strany zpěváků, tak veřejnosti, proto zde již v 80. – 90. letech 20. století působil pěvecký sbor Campanella, který celou historii započal. Od roku 1992 pracuje na škole pěvecký sbor Kvítek, který díky velkému zájmu založil v roce 2004 přípravné oddělení Kvíteček. Jelikož zpívání ve sboru ovlivňuje spoustu osob, je součástí práce vyjádření současných členů sboru, jejich rodičů, zpěváků, kteří sborem prošli v minulých letech, učitelů a ředitele školy a také bývalého i současného starosty města. Cílem práce je zmapovat činnost všech sborů při škole a poukázat na sbor jako na těleso, které je součástí života nejen několika zpívajících dětí, ale i jejich rodin a celého města.

Abstract The dissertation ‘Choirs at Václav Havel Primary School in Poděbrady, and Reflections on their Influence‘ deals with children’s choirs at the Václav Havel Primary School in Poděbrady throughout the period of the school’s existence. The work of musical groups at the school has always been appreciated, both by the singers themselves, and by the general public, and that is why, in the 1980s and 1990s, the Campanella choir, who launched this whole history, was based here. The Kvítek choir has performed at the school since 1992 and because of great interest the Kvíteček nursery choir was founded in 2004. Since singing in the choir touches upon many people, the dissertation contains comments by today´s members, their parents, singers who went through the choir in the past, teachers, and the head of the school, as well as both a former and the present mayor of the town. The aim of the work is to chart the activities of all the choirs at the school and to show the choir as something that is part of the life of not only the few children involved, but also their families and the whole town.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Sbory na Základní škole Václava Havla v Poděbradech a reflexe jejich působení“ vypracovala samostatně s použitím citovaných informačních pramenů, které jsou uvedeny v této práci.

V Poděbradech …………………

Anna Froňková

Poděkování

Děkuji MgA. Mgr. Marku Valáškovi, Ph.D. za odborné vedení práce, za cenné rady a za vstřícnou a trpělivou pomoc. Děkuji řediteli ZŠ Václava Havla v Poděbradech Mgr. Vlastimilu Špinkovi a sbormistryni pěveckého sboru Kvítek Mgr. Věře Froňkové za umožnění psaní této bakalářské práce a za materiály k jejímu napsání.

Anna Froňková

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 8 1. Dětské pěvecké sbory .................................................................................................... 10 1.1. Historie dětských pěveckých sborů na našem území ................................................... 10 1.1.1. První dětské pěvecké sbory ....................................................................................... 11 1.2. Dětský pěvecký sbor a sbormistr .................................................................................. 12 1.2.1. Sbormistr ................................................................................................................... 13 1.2.1.1. Příprava sbormistra na zkoušku.............................................................................. 14 1.2.1.2. Vztahy ve sboru ...................................................................................................... 15 1.2.2. Práce se sborem ......................................................................................................... 16 1.2.2.1. Zkoušky sboru ........................................................................................................ 18 1.2.2.2. Rozezpívání ............................................................................................................ 19 1.2.2.3. Veřejná vystoupení ................................................................................................. 20 1.3. Historie základní školy a pěveckých sborů .................................................................. 22 1.3.1. Pěvecký sbor Campanella.......................................................................................... 22 1.3.2. Pěvecký sbor Kvítek .................................................................................................. 23 1.3.2.1. Kvítek pod vedením Mgr. Ivety Sixtové ................................................................ 23 1.3.2.2. Kvítek pod vedením Mgr. Věry Froňkové ............................................................. 24 1.3.2.3. Zkoušky pěveckého sboru Kvítek .......................................................................... 28 1.3.2.4. Rozezpívání pěveckého sboru Kvítek .................................................................... 29 1.3.2.5. Vztahy ve sboru, s rodiči, učiteli a ředitelem školy................................................ 30 1.3.3. Pěvecký sbor Kvíteček .............................................................................................. 31 2. Reflexe práce pěveckých sborů na ZŠ Václava Havla ............................................... 32 2.1. Předmět a cíl práce ....................................................................................................... 32 2.2. Popis výzkumu ............................................................................................................. 33 2.3. Pěvecký sbor Kvítek pohledem dětí ............................................................................. 33 2.4. Pěvecký sbor Kvítek pohledem rodičů ......................................................................... 39

2.5. Pěvecký sbor Kvítek pohledem bývalých zpěváků ...................................................... 45 2.6. Pěvecký sbor Kvítek pohledem učitelů ........................................................................ 49 2.7. Pěvecký sbory za ZŠ Václava Havla pohledem sbormistryň ....................................... 54 2.8. Pěvecký sbor Kvítek pohledem současného a bývalého starosty města ...................... 57 2.9. Pěvecký sbor Kvítek pohledem ředitele školy ............................................................. 58 2.10. Verifikace hypotéz a závěr výzkumu ......................................................................... 59 Závěr ................................................................................................................................... 61 Bibliografie ......................................................................................................................... 62 Seznam příloh .................................................................................................................... 63

Úvod Dětské sbory jsou součástí historie nejedné základní školy. Pokud mluvíme o sboru základní školy, jedná se o těleso, ve kterém se v pravidelném cyklu mění zpěváci. Práce sbormistra v takovém sboru je vždy složitá. Z malého, nevyzpívaného dítka vypracuje zkušeného zpěváka, který je na druhém stupni schopen zpívat náročné, vícehlasé skladby. V tomto okamžiku ale dítě opouští základní školu a práce sbormistra začíná od začátku. Právě tento cyklus vede sbormistra k nepřetržité činnosti u školního sboru. Vidí vývoj zpěváků, který postupuje nejen umělecky, ale také po stránce osobnostní a charakterové. Existence sboru na škole ovlivňuje nejvíce samotné zpěváky, dále jejich rodiče, učitele, ředitele školy a také vedení města a celkový život ve městě. Pěvecký sbor zároveň zviditelňuje tuto školu, poukazuje na její mimoškolní aktivity v umělecké oblasti. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na působení sborů na Základní škole Václava Havla v Poděbradech od jejího založení. Prvním impulzem k napsání této práce byla má dlouhodobá činnost v pěveckém sboru Kvítek. Ta se datuje již od školního roku 1997 / 1998, kdy jsem se stala členkou pěveckého tělesa jako žačka první třídy základní školy. Po nástupu na střední školu jsem začala pomáhat s vedením sboru, nejprve jako korepetitorka, nyní na pozici druhé sbormistryně. Ve své práci mapuji činnost všech hudebních těles na škole, nejvíce se však zaměřuji na dětský pěvecký sbor Kvítek. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Nejprve se v teoretické části zabývám historií dětských sborů na území českých zemí. Následuje část, která se zaměřuje na práci v pěveckém sboru (na práci sbormistra, zkoušky, rozezpívání a veřejná vystoupení). V následující velké kapitole se zabývám historií všech sborových těles, která působila na výše uvedené základní škole. Pěvecký sbor Campanella jako první zahájil tuto činnost. V další části se zabývám historií pěveckého sboru Kvítek. Rozdělila jsem ji podle důležitého milníku, a to změny ve vedení sboru. Zmiňuji se také o spolupráci s německým spolkem Elbkinderland, díky kterému se sbor zviditelnil i za hranicemi České republiky, hlavně v Německu. Postupuji k části práce, ve které mapuji průběh běžné zkoušky, víkendového soustředění, rozezpívání, práci na hlasové technice, vztahy ve sboru. Praktická část se zabývá pohledem na pěvecký sbor Kvítek. Zaměřuj se na současné i minulé zpěváky, kteří prošli tímto hudebním tělesem. Seznamuje s celkovým pohledem na sbor, například s tím, co se zpěvákům na práci a na sboru líbí, co je pro ně těžké, nadále

na rodiče těchto dětí, kteří poukazují na to, co jim přináší působení jejich dítěte v Kvítku. Zaznamenává, zda činnost sboru vnímají učitelé a ředitel základní školy a také současný i bývalý starosta města Poděbrady. Formou dotazníku jsem se seznámila s názorem výše uvedených, který je v praktické části zpracován. Cílem této části je zhodnotit, zda a jakým způsobem ovlivňuje činnost pěveckého sboru své okolí i veřejnost. Bakalářská práce by měla poskytnout pohled na činnost dětských pěveckých sborů na základní škole, zároveň sloužit řediteli školy jako doklad práce žáků a učitelů školy.

1. Dětské pěvecké sbory 1.1. Historie dětských pěveckých sborů na našem území Dětský sborový zpěv je historicky spojen se školním a chrámovým prostředím. Nebyly to ještě dětské sbory v dnešním chápání, ale skupiny dětí jednotlivých tříd, které připravovaly hudební vstupy pro liturgii. Zpěv však byl již zakotven ve školách latinských nebo v klášterech, záznamy jsou však jen útržkovité. Jedním z nejstarších je zmínka o Budči u Prahy z roku 895. Ve středověku se k výše uvedeným školám připojily i farní či katedrální. Sbory v těchto školách nadále sloužily hlavně k náboženským a liturgickým potřebám. Záznamy ukazují na spojení zpěvu ve školách a v chrámu či v kostele v 16. století, kdy se děti zúčastnily jako sborové uskupení při liturgii. Zpěv byl již ve vyučovacích plánech Jana Amose Komenského, a to jak v plánu mateřského, tak základního školství. Jako vyučovací předmět byl zaveden ve školách roku 1869. „Čeští kantoři uplatňovali ve svém hudebně pěveckém působení svébytně pokrokovým způsobem lidové písně a své písňové skladby povahy světské. Svědčí o tom Jana Jakuba Ryby (1765 – 1815) sborník písní s průvodem klavíru Dar pilné mládeži (vyšel u W. A. Ryby 1829), i Jana Nep. Jos. Filcíka (1785 – 1837) Navedení ke zpěvu (příloha jeho Mravného kalendáře, Praha 1832). Vyvrcholujícím dokladem jsou zejména Jos. Leop. Zvonaře (1824 – 65) Základy harmonie a zpěvu (1861) a Zpěvník pro dívčí školy (1864) i jeho Příruční knížka při vyučování zpěvu (1866), kde jsou lidové písně české už přímým intonačním materiálem.“1 Po roce 1869 práce kantorů zkvalitněla. Důvodem bylo jednak vyšší vzdělání učitelů a také zavedení zpěvu jako povinného předmětu. V dochovaných osnovách z roku 1874 nalézáme povinnost žáka ve 4. třídě národní školy zpívat podle not, ve vyšších ročnících zpěv vícehlasý. Od roku 1869 vycházely díky učitelům hudební výchovy první učebnice zpěvu, zpěvníky a v neposlední řadě také metodické příručky. Po roce 1918 zpěv na měšťanských a obecných školách upadal. Za první díla psaná výhradně pro umělecká uskupení - dětský sbor - jsou považovány skladby Josefa Bohuslava Foerstra. Jako úplně prvotní se uvádí „Pět sborů“ z roku 1922 a „Nové dětské sbory“ z roku 1924. Ovšem dětské sbory byly v tomto období při školách vedeny jen minimálně.

1

LÝSEK, F. Dětský sborový zpěv. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958. s 8

10

1.1.1. První dětské pěvecké sbory V roce 1920 založil František Bakule první pěvecký sbor při škole v Družci. Prvním impulzem byla družina, ve které čekaly děti na autobus či vlak. Později se z ní vyvinula aktivita spojená se zpěvem. Vzniklé hudební těleso neslo název po jeho zakladateli – Bakulovi zpěváčci. K největšímu pokroku došlo vznikem prvního školního dětského pěveckého sboru – Jistebničtí zpěváčci, jehož zakladatelem byl František Lýsek. Snažil se o povznesení dětského zpěvu na estetickou úroveň dospělého sborového tělesa. Navštěvovali jej žáci obecné i měšťanské školy v Jistebníku nad Odrou. Členy kroužku, sboru, se mohli stát všichni žáci, kteří o zpívání měli zájem, ať s hudebním nadáním, či bez něj. Jistebničtí zpěváčci vystupovali nejdříve v Jistebníku při různých příležitostech (svátcích, slavnostech,…), postupně se působnost sboru rozvíjela i mimo obec. Nejdříve sbor vyjížděl do okolních vesnic, ze kterých se sjížděli žáci do jistebnické školy, až začal vystupovat ve velkých městech jako Brno, Praha, Bratislava, a v roce 1937 dokonce i ve Vídni. Díky úspěchu tohoto sboru začal stoupat zájem o dětský sborový zpěv. Pořádaly se kurzy pro učitele, kteří chtěli vést sbory na své škole, skladatelé psali skladby i pro dětský pěvecký sbor. Jistebničtí zpěváčci pracovali až do roku 1938, kdy byla následkem okupace přerušena jeho činnost. Jistebničtí zpěváci se stali vzorem pro zakládání dětských pěveckých sborů. Prvním sborem, který byl založen mimo měšťanské či obecné školy, byl roku 1935 Dětský sbor pražské rozhlasové stanice vedený J. Kühnem, který řídil sbor do doby, než začal spolupracovat s dětským sborem při Českém pěveckém sboru. Hudební těleso při rozhlasu po něm převzal sbormistr B. Kulínský. Za okupace existovalo několik dalších dětských sborů na našem území. Jako příklad můžeme uvést Brožův dětský sbor z Ostravy, Karlínský dětský sbor, Brněnský dívčí sbor a dětské sbory, které působily v Mnichově Hradišti, Mladé Boleslavi či v Olešné u Rakovníka. K velkému rozkvětu zakládání dětských pěveckých sborů došlo po roce 1945. Byly pořádány přehlídky, festivaly i soutěže, kde se sbory potkávaly (například Soutěž tvořivosti 1949 v Ostravě či o rok déle v Brně). Byly zakládány sbory nejen při základních školách, ale také při středních školách, v hudebních kroužcích či sbory pionýrské.

11

1.2. Dětský pěvecký sbor a sbormistr Dětský pěvecký sbor je hudební těleso sestavené z děvčat a chlapců zajímajících se o zpěv a hudbu. Jeho hlavním cílem je sdružovat zpěváky a umožnit jim umělecký prožitek prostřednictvím vlastního zpěvu. „Sborový zpěv umožňuje dětem intenzivní rozvoj hudebních

schopností

i

dovedností,

umožňuje aktivní

poznávání

vyjadřovacích

a sdělovacích prostředků hudby, a tím i adekvátní vnímání a hodnocení hudby. Děti prostřednictvím nejpřirozenější hudební činnosti – zpěvem – pronikají do ústrojenství písní a skladeb, kolektivně je prožívají a postupně docházejí k citovému, estetickému i etickému zážitku.“2 Zpívání v pěveckém sboru podněcuje děti v cítění ke krásnu, napomáhá k utvrzení dobrých, někdy dokonce ke změně špatných charakterových vlastností a také podporuje navazování lidských vztahů. Pozitivně povzbuzuje duševní rozvoj, působí na únavu a stres ze školní docházky, protože se dítě u zpěvu uvolní. Dětské sbory se rozlišují podle velikosti, vyspělosti zpěváků, náročnosti repertoáru či podle organizace. Velikost sborového tělesa závisí na představě sbormistra, s jak velkým kolektivem chce pracovat, a také na počtu dětí, které se chtějí do sborového zpívání zapojit. Rozdělení sboru mimo jiné závisí i na vyspělosti a stáří zpěváků. Sbor, jehož členy jsou pouze mladší děti, nemůže zpívat náročné skladby. Maximem pro tyto sbory jsou dvojhlasé skladby. Umělecké uskupení, ve kterém se nacházejí i starší zpěváci, má oproti prvnímu uvedenému výhodu v tom, že se mladší zpěváci mohou opřít o zkušenosti starších. Ti jim pomáhají se zvládnutím melodie, čistotou intonace. Učí se díky tomu skladby rychleji a snáz. Literatura také rozlišuje pojem kroužek a sbor. V dnešní době spousta hudebních zájmových útvarů spadá pod DDM. Zde se děti spíše seznamují s hudbou obecně, nevyžadují se po nich hlubší znalosti. Hlavním úkolem těchto kroužků je nadchnout děti pro práci s hudbou. Zpívání v hudebním kroužku často slouží jako příprava dětí k přijetí do pěveckého sboru. Dětský sbor při základní škole navíc sdružuje pouze žáky, kteří ji navštěvují. Práce sboru by měla korespondovat se vzdělávacím plánem školy. Působení v takovém tělesu napomáhá dětem ke zlepšení mezitřídních vztahů, zapojuje je více do dění ve škole, zpěváci mají bližší vztah ke svým třídním učitelům (díky setkávání na kulturních akcích, 2

HARTMAN, J. – SKOPAL, J. Práce s dětským pěveckým sborem na prvním stupni základní školy. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. s 5 ISBN 978-80-7041-009-7.

12

učitelé vidí, co děti dokáží ve svém volném čase). Práce sbormistra s pěveckým sborem také propaguje uměleckou činnost školy, napomáhá ke zviditelnění hudební výchovy ať u ředitele, tak u všech učitelů i rodičů dětí. Založení pěveckého sboru nemusí být jen na popud učitele, který chce dětem poskytnout uměleckou zábavu a rozvíjet jejich hudební dovednosti nejen zpěvem, ale i poslechem hudby. Impulz k založení pěveckého sboru může vzejít od ředitele. Kromě umělecko-pedagogické motivace sleduje i reprezentaci školy na různých okresních či krajských přehlídkách, soutěžích či festivalech. Další podnět může vzejít od vedení města nebo dalších organizací, které by tímto získaly interpreta v kulturní oblasti na různé akce jimi pořádané. 1.2.1. Sbormistr „Sbormistr dětského sboru by především měl být dobrým člověkem. Ale slovo dobrý neznamená jen hodný. To jistě také, ale spíše spravedlivý, chápající, velkorysý. Musí se umět tvářit přísně, když by se nejraději rozesmál a usmívat se, když s ním právě cloumá zlost.“3 Je to osoba, která ovlivňuje zpívající děti a nepřímo i jejich rodiny. Sbormistr dětského pěveckého sboru je umělec, učitel, vychovatel a hlavně člověk, který naslouchá dětem, protože ty jsou díky zpěvu schopny vyjádřit své pocity. Člověk, který vede pěvecký sbor, musí být hudebně vzdělaný, musí umět vystupovat na veřejnosti a jednat s lidmi. Nejlepší přípravou pro sbormistra je jeho vlastní zkušenost v tomto oboru. Sbormistr, který sám prošel dětským sborem, ví, jak se děti cítí, co je pro ně obtížné a kde je naopak možno přidat. Umí napomenout za nedostatek či chybu tak, že pokárání bývá u zpěváků přijato bez strachu, protože vědí, že se snaží zdokonalit jejich práci. Sbormistr jako umělec musí mít stanovené cíle, ke kterým chce se svým sborem dojít. Musí umět vybrat takový repertoár, aby děti bavil, obohatil a zlepšil interpretační dovednosti. Vedoucí dětského sboru je také trochu herec. Způsob, kterým působí na děti na zkouškách a vystoupeních, je předáván z pódia do hlediště. K důležité práci sbormistra patří také vybírání dětí, které postoupí z přípravného sboru do sboru koncertního. Tato práce je velice náročná. „Sbormistr pouze ví úplně přesně tři věci: že spravedlivý být nemůže, protože pořadí záslužnosti sborových dětí na rozdíl od pořadí ve skoku vysokém prostě úplně přesně stanovit nelze. Že vždy udělá úplně všechno, co se udělat dá, aby se té spravedlnosti

3

HARTMAN, J. – SKOPAL, J. Práce s dětským pěveckým sborem na prvním stupni základní školy. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. s 21 ISBN 978-80-7041-009-7.

13

co nejvíce přiblížil, protože jinak by sám se sebou nevydržel. Že je to stejně na kočku, protože i tak tady zase budou ty smutné děti a žádná spravedlnost na tom nic nezmění.“4 Dalším z úkolů sbormistra, který řídí dětský sbor na základní škole, je neustálé nabírání nových členů. Žáci v tomto tělesu setrvávají do deváté třídy, poté přecházejí na střední školy. Počet a stáří členů se každý školní rok liší. Postup při hledání nových dětí je různý. Nejčastější způsob je vyvěšení informace o náboru na nástěnku sboru a ve všech třídách na škole, poté ovšem přijde na určený čas pouze několik dětí. Některé vůbec netuší, co to sborový zpěv je, nebo jsou nervózní ze sólového zpívání před ostatními při náborové zkoušce. Osvědčenou metodou je seznámení rodičů na první třídní schůzce s existencí tělesa na škole a vysvětlení, jak sbor pracuje. Efektivnějším způsobem pro získávání nových zpěváků ve sboru se ukazuje naučení nějaké líbivé písně v hodině hudební výchovy. Děti ve své třídě nepociťují stres z neznámého, zpívají s chutí. Učitel s danou písní pracuje, zapojuje žáky do doprovodu (například pomocí rytmických nástrojů), podněcuje žáky k hudbě, k uměleckému prožitku. Když se děti zvládnou naučit takovou skladbu v hodině a zalíbí se jim, velmi často přijdou na zkoušku sboru a chtějí začít zpívat. Pokud přijde dítě, které do sboru nikdy nechodilo, bývá krátce vyzkoušeno s cílem zjistit, do které hlasové skupiny patří a poté ho sbormistr zařadí na dané místo v kolektivu sboru. Ovšem ani toto není podmínkou. Pokud rádo zpívá i v hodině hudební výchovy, je učitel s jeho hlasem, intonací a rytmikou seznámen, nemusí probíhat přezkoušení, nový zpěvák je zařazen rovnou do sboru. Tento proces probíhá nejčastěji na začátku školního roku, kdy vedoucí zjistí na první zkoušce, kolik starých členů odešlo a začne vyvíjet iniciativu k náboru členů nových. 1.2.1.1. Příprava sbormistra na zkoušku Každá zkouška musí být dopředu připravena. Sbormistr by neměl tápat, neměla by vznikat prázdná místa. Dopředu by měl mít sestavena cvičení k rozezpívání a připravenou partituru nové skladby. Práce s partiturou před zkouškou by měla zahrnovat několik kroků. Jako první musí sbormistr zvážit, proč danou píseň zařazuje do repertoáru, následně se seznámit s informacemi o skladbě, o jejím autorovi tak, aby byl schopný dětem skladbu osvětlit. Nadále se musí obeznámit s textem. Musí vědět o všech slovech, která by dětem mohla dělat problémy a musí jim je umět správně vysvětlit. Je třeba znát náladu skladby, 4

MOTÝL, T. Zahrada: Povídání o skrytém zátiší sborových radostí. Štíty: Nakladatelství Pavel Ševčík – Veduta 2012. s 69 ISBN 978-80-86438-41-2.

14

aby byl schopný objasnit pocity, které daná skladba znázorňuje. Nejdůležitějším krokem je seznámení se samotnou partiturou, což zahrnuje určení frází skladby, s čímž souvisí i určení vhodných míst pro nádech. Dále si musí sbormistr rozmyslet dynamický plán skladby a její tempo. Musí určit místa intonačně, rytmicky a hlasově pro děti obtížná. Po dokonalém seznámení se s partiturou sestaví plán nácviku skladby, podle kterého ji děti naučí. K tomuto kroku slouží využití obtížné části skladby při rozezpívání, kdy úryvek využijeme na nějaký vokál. Během rozezpívání se děti s obtížným místem seznámí, v samotné skladbě jim nebude již dělat problémy tuto část zazpívat. Po nácviku písně může sbormistr intonační a imitační metodu. První využívá zpěv podle not. Nutno podotknout, že se dá použít ve sboru, kde jsou děti již zkušenější, vyznají se v notovém zápisu. Proto se využívá spíše nácviku písně pomocí imitace, kdy sbormistr jako první předehraje a zazpívá učenou část. Děti nejprve poslouchají, aby se seznámily s melodií. V dalších krocích již zpívají, nejdříve zkušenější, aby ti mladší měli možnost více si melodii naposlouchat. Jako poslední krok zpívají učenou část všichni. Po seznámení s melodií se pokračuje s dynamikou a agogikou. 1.2.1.2. Vztahy ve sboru Říká se, že sbormistr ovlivňuje děti, které chodí do sboru. Neovlivňuje ale pouze tyto děti, ale i jejich rodiče či dokonce celé rodiny. Děti začínají chodit do sboru z různých důvodů. Některé přihlásí rodiče, aniž by o tom dopředu dítě vědělo, jiné přijde samo, protože má zpěv a hudbu rádo, někdy je impulzem pro příchod do sboru kamarád, který sbor již navštěvuje. Sbormistr děti motivuje k pomoci druhým. Starší a zkušenější napomáhají mladším s učením melodie či slov. Mladší si tuto pomoc pamatují, takže když se z nich za několik let stanou ti zkušenější, pomáhají oni mladším. Sbormistr také učí děti, co to je kolektiv, co k němu patří. Vede děti k heslu: „Jeden za všechny, všichni za jednoho.“ Vztah mezi sbormistrem a sborem je přátelský. Sbormistr musí umět vyjádřit nespokojenost (ve frázování, dynamice, zpívání špatného textu…) při nácviku skladby. Pokud je sbormistr i dobrý vychovatel, vezmou si děti z jeho výtek ponaučení a pomůže jim ke zlepšení. Ve školním sboru se můžeme setkat s dítětem, které má ve škole kázeňské problémy, i to má nárok zpívat ve sboru. Častokrát můžeme u zpěváka vidět zlepšení v chování od doby, kdy sbor navštěvuje, protože se učí napomáhat druhým, kompromisu, zpívání ve sboru mu ukazuje i nové charakterové vlastnosti. Mezi dětmi ve sboru funguje i určitá zdravá 15

hierarchie. Mladší děti, které přijdou do sboru, jsou „upozorněny“ staršími, zkušenějšími, jak to ve sboru funguje. Nový zpěvák, který ostatní na zkoušce místo zpěvu ruší, rychle pochopí, že pokud nebude také zpívat, nenajde si kamarády, nikdo vedle něj nebude chtít zpívat. Významným stmelovacím prvkem ve sboru je pracovní soustředění. Vztah rodičů dětí ke sboru či sbormistrovi je jednou ze zvláštních kapitol. Někteří rodiče berou zpívání svého dítěte ve sboru jen jako zpívání si po škole, protože většina školních sborů nevyžaduje finanční zátěž. Rodiče tudíž nevidí takovou povinnost k tělesu jako k jinému, draze placenému, kroužku. Na druhé straně jsou rodiče, kteří si velice váží toho, že jejich dítě může ve sboru zpívat. Napomáhají při jakékoliv akci sboru, podporují své dítě a navštěvují veškerá vystoupení. Vztah rodičů ke sboru se může také změnit. Pokud rodič není zapojen do činnosti sboru, jeho dítě nenavštěvuje sbor dlouhou dobu, nemusí pro něj mít sbor takovou váhu. Ovšem po prvním vystoupení či pomoci při organizaci se tento vztah většinou změní a rodič je nápomocen i při dalších akcích sboru. 1.2.2. Práce se sborem Nejdůležitější při práci s dětským sborem je nadchnout děti, ale zároveň je neodradit přeceňováním jejich sil. Zpěv je pro ně přirozeným prostředkem pro relaxaci. Zpívat umí každé dítě. U některých je tato činnost rozvíjena od útlého dětství, v jiných rodinách je zpěv opomíjen. „Rozsah dětského hlasu závisí na věku a rozezpívanosti (tj. pěvecké aktivitě) dítěte i na jeho individuálních hlasových, tělesných a psychických dispozicích.“5 Pokud dítě nerozvíjí pěveckou dovednost, je jeho hlasový rozsah malý a využívá ke zpěvu převážně hrudní rejstřík, který je typický pro nižší hlasovou polohu, přibližně do tónu e1. Druhou polohou hlasu je hlavový rejstřík s charakteristickou vyšší hlasovou polohou. U nezkušených dětí můžeme sluchem rozeznat hranici mezi hrudním a hlavovým rejstříkem. Hrudní je plný, silný, barevný, oproti tomu hlavový rejstřík je měkký, slabší a často se projevuje dyšností. Nejvyrovnanějším a nejlepším rejstříkem je hlas smíšený, který využívá oba uvedené typy, není mezi nimi znát rozdíl. Tomuto typu zpívání se děti musí učit, není pro ně přirozený. Žák, který se rozhodne stát členem sboru a neměl pěvecké zkušenosti, mívá na začátku problémy s rozsahem, a tedy i se skladbami, protože využívá 5

TICHÁ, A. Učíme děti zpívat: hlasová výchova pomocí her pro děti od 5 do 11 let. 2. vyd. Praha: Portál, 2009. s 21 ISBN 978-80-7367-562-2.

16

jen hrudní rejstřík. Správným pravidelným zpíváním se rozsah zvětšuje, dítě začíná používat i hlavový rejstřík a již plně zvládá všechny skladby sboru. Doba, po kterou se zpěvák učí používat smíšený rejstřík, je u každého individuální. Dalším důležitým faktorem pro správné zpívání je ovládání dechové techniky. Správné pěvecké dýchání má tři fáze. První fází je hluboký nádech. Aby si děti uvědomily, kam dýchají, využívají svou ruku, kterou si položí na břicho a cítí její „zvedání“. Druhou fází je zadržení dechu, které se používá hlavně pro uklidnění a koncentraci. Poslední fází je pomalý, usměrněný výdech, samotný zpěv. Rozlišujeme několik druhů nádechů. Jejich používání závisí na okolnostech, za kterých se děti nadechují. Pokud jde o nádech před začátkem skladby, probíhá pomalu, hluboce, nosem i ústy. Rychlejší nádech ústy se využívá při pomlkách a nejrychlejší mezi jednotlivými frázemi skladby. Zde často dochází k chybné interpretaci poslední noty před nádechem. Ta bývá zkrácena, nezazpívána správně pěvecky. V případě potřeby používáme ve sboru tzv. střídavé dýchání. Nedochází k nadechnutí celého sboru najednou, ale každé dítě si přidechne dle vlastní potřeby. Interpretace frází a celých skladeb vyzní kantabilněji. Důležitým úkolem pro sbormistra je správně zařadit dítě do hlasové skupiny. Rozhodující je hlasová poloha, ve které je hlas zpěváka nejbarevnější a nejplnější. Pro dítě, které přijde do sboru nově, je zpěv v prvním hlase jednodušší (zpívá většinou hlavní melodii skladby). Avšak pokud je přirozená zpěvní poloha nižší, bylo by toto zařazení chybné. Je podstatné vysvětlit dětem, že i zpívání v druhém či třetím hlase je hodnotné, i tyto hlasy jsou potřebné. K práci se sborem také patří nácvik těžších, vícehlasých skladeb. Každý dětský pěvecký sbor začíná s jednohlasými skladbami. K těžším, dvojhlasým by měl přistoupit až po precizně zvládnutém jednohlasu, kdy žádné dítě pěvecky nevyčnívá, jednohlas je celistvý, intonačně jistý a rytmicky přesný. Zařazení těchto kompozic předchází příprava, nácvik. Děti se nejdříve musí naučit zpívat vrchní i spodní hlas s jistotou na cvičeních. Prvním krokem je naučit zpěváky analyzovat jednotlivé tóny v souzvuku zahrané na klavír jak melodicky, tak harmonicky. Pokud děti slyší rozdíl a zvládají zazpívat oba dva tóny, je první krok ke zpívání dvojhlasu za nimi. Následuje zpěv dvojhlasu v terciích. Jelikož je hlavní melodie jen posunuta o tercii níž či výš, nedělá dětem takový problém. Nejlépe se ho děti naučí na lidových písních, kde je tento typ dvojhlasu nejčastější. Náročnější dvojhlas, kdy má každý hlas svou samostatnou melodii, se naučí na přípravných cvičeních. 17

Například střídání v rytmizované recitaci, později tuto rytmizaci zpívají na melodii, kdy nastupují hlasy po sobě. Tato po sobě jdoucí rytmizace připravuje sbor také na zpívání kánonů. Všechny hlasy zpívají stejnou melodii. Druhý hlas jen začíná zpívat později než první. K nácviku dvojhlasu se také využívá quodlibet. Zde se využívají hlavně známé lidové písně, které mají stejné metrum i harmonický průběh. Například dvojice „Jede Kudrna“ a „Neviděli jste tu dvě panenky“. Pokud děti zvládají všechny tyto kroky, můžeme přistoupit k nácviku dvojhlasých skladeb, později i tříhlasých. Práci se sborem můžeme rozdělit do několika podkategorií: zkoušky, rozezpívání, veřejná vystoupení. 1.2.2.1. Zkoušky sboru Hodinová dotace pro zkoušku sboru se liší podle úrovně a poslání sboru. Přípravné sbory, které navštěvují mladší žáci, zkouší nejčastěji jedenkrát týdně 45 minut. Delší nácvik tyto zpěváky velmi často unavuje. Děti nejsou schopny se dlouho soustředit na danou činnost, efektivita upadá. Zkoušky by neměly probíhat mezi vyučováním. Děti se plně nesoustředí na zpěv a čas není naplno využit. Když se sbor schází v odpoledních hodinách po vyučování, dosahuje nejlepších výsledků. Žáci se plně koncentrují. Zkouška by měla probíhat v pracovně hudební výchovy či v učebně určené přímo pro sbor. V dnešní době, kdy mají děti spoustu různých kroužků, navštěvují základní umělecké školy, chodí na soukromá doučování, je důležité, aby zkoušky probíhaly každý školní rok ve stejný den i čas. Děti a hlavně jejich rodiče pak počítají s daným rozvrhem, nemají problém zařadit sbor do časového plánu po celý školní rok. Před vystoupením se přidávají do programu práce pěveckého sboru také delší zkoušky, soustředění. Buď se zůstává v místě bydliště, nebo se koná víkendový či dlouhodobější výjezd. Za největší přínos nejen pro zpěv se považuje soustředění, kdy děti společně vyjedou mimo místo působení. Zpěváci se krom soustředěného nácviku písní učí chování v kolektivu, které napomáhá k jeho stmelení. Nové se děti rychleji skamarádí se zpěváky, kteří působí ve sboru delší dobu. Pro některé z nich je výjezd mimo domov bez rodičů ojedinělý, tudíž napomáhá k osamostatnění dětí. Efektivní metodou jsou také dělené zkoušky. Sbormistr se v části hodiny věnuje pouze jedné skupině dětí, nejčastěji jsou rozděleny podle hlasové polohy nebo podle stáří. Během dělené zkoušky procvičuje pouze obtížnější části skladeb, které činí dětem potíže. Na závěr zkoušky je dobré opět skupiny sboru spojit a přezpívat nacvičený úsek dohromady.

18

Samotná zkouška by měla být rozdělena do několika částí. Začíná rozezpíváním, které tvoří přibližně jednu šestinu času zkoušky. Po rozezpívání následuje nácvik nových písní. Zařazení této činnosti v první polovině sboru je důležité z hlediska soustředěnosti dětí. Nácvik nových písní v druhé polovině zkoušky není tak efektivní, děti se méně soustředí, mohou být unavenější. Při nácviku nové skladby by se mělo postupovat po částech a po hlasech. Danou problematiku několikrát opakovat jak za doprovodu, tak bez něho. Opakování při doprovodu klavíru zpěváky utvrzuje ve vedení melodie, naopak následný nácvik bez doprovodu rozvíjí intonační cítění dětí. Po nácviku nových skladeb by měla následovat přestávka a posléze organizační záležitosti. Na odreagování, odpočinutí by měla zkouška pokračovat hudební částí, kdy se děti seznamují s novými rytmy, které následně rozvíjí pomocí hudebních her. „U delších (dvouhodinových) zkoušek je vhodné přibližně v polovině zkoušky zařadit „hlasovou“ přestávku. Ta může mít také různý průběh. Většinou bývá vyplněna různými pokyny k další činnosti, hodnocení proběhlých koncertů a dalších akcí, sledováním docházky a podobně. Někdy je vhodné zařadit i určité protažení těla malou procházkou atd. Děti by rozhodně neměly na zkoušce dvě hodiny pouze sedět, to by bylo velmi nezdravé! Proto během zkoušky zařazujeme i zpěv vestoje.“6 Po tomto odpočinku následuje opět plně soustředěná činnost, kdy se již nenacvičují nové písně, ale opakují se nacvičené skladby z minulé hodiny. V závěrečné části zkoušky následuje opakování nově naučené skladby. V posledních dvou částech je velice důležité, aby se skladby jen nepřezpívávaly. Je potřeba zastavovat při každé nepřesnosti, upozorňovat na chyby, navrhnout lepší řešení a vysvětlit, proč je potřeba místo zpívat jinak. Pro práci ve zkoušce je důležité i posazení sboru. I při zkoušení by měly děti sedět tak, jak stojí při vystoupeních. Tedy v půlkruhu ve více řadách. Zpěváci s podobnou barvou hlasu by měli sedět vedle sebe, scelí se tím i barva celého sboru. Toto ale není v praxi úplně stoprocentní. Mezi zkušenější a lepší zpěváky je někdy lepší posadit děti, které si nejsou tak jisty. Zpěv mezi zkušenějšími jim pomáhá. 1.2.2.2. Rozezpívání Rozezpívání je jednou z nejdůležitějších částí zkoušky sboru. Na úvod se zařazuje rozdýchání, kterému předchází správný postoj. Ten si děti ujasňují pomocí motivačních a uvolňovacích her a cviků. Rozdýchávání napomáhá k uvědomění toho, kam všude se děti 6

SOUČEK, V. – PÁLKOVÁ, S. Podpora ZUŠ: Sborový zpěv. Praha: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, 2014. s 5

19

mohou nadechnout, dále k nácviku pravidelného a plynulého nádechu a výdechu, také působí jako relaxace a zklidnění na začátku zkoušky. U dětského sboru je důležité, aby sbormistr připravil takové podmínky, aby děti používaly to, co se naučí při rozezpívání i při dalším zpívání. Zdlouhavé vysvětlování, co mají děti dělat, většinou nepřináší očekávaný úspěch. Po rozdýchání následují cvičení na rezonanci. Základní chybou nezkušených sbormistrů při rozezpívání bývá tvoření brumenda. Děti velmi často místo rozezvučení a rezonance „hučí“, drží zuby křečovitě u sebe a vytváří silový a dechový tlak, což jim naopak ubližuje. Po rozdýchání pokračujeme uvolněním hlasu, ke kterému využijeme legatové cvičení na jednom či dvou tónech ve střední poloze hlasu, aby se hlasivky na začátku nenamáhaly. Jednoduchost cvičení umožňuje soustředit se na správné uvolnění. Dále pokračujeme procvičováním tvoření tónu, staccata, výslovnosti a artikulace, intonace. V posledních cvičeních využíváme rozložené akordy či stupnice. Na úplný závěr rozezpívání je dobré zařadit nějakou lidovou píseň, na které si děti procvičí vše z předchozích cvičení. Rozezpívání sbormistr připravuje dlouhodobě dopředu podle toho, jak se vyvíjejí a rozvíjejí hlasy dětí ve sboru. Některá cvičení bývají součástí všech rozezpívání. V každém rozezpívání by mělo být zařazeno cvičení, které je nové, pro děti neznámé, tím nedojde k poklesu soustředěnosti. Rozezpívání musí být zařazeno před každým zpěvem nejen na pravidelných zkouškách, ale také před všemi vystoupeními „Neprocvičený zpěvní aparát, jako všechny málo namáhané svaly, ve své výkonnosti postupně ochabuje. Proto je třeba podněcovat zájem dětí o zpěv, nejen příkladným hlasovým projevem, ale i hledáním nových forem práce, jež by malé zpěváky zaujaly a motivovaly k objevování a vědomému využívání hlasových dispozic, kterými je příroda vybavila – bohužel ne vždy stejnou měrou.“7 Díky pravidelnému a správnému zpívání se může rozsah a kvalita dětského hlasu zlepšit, proto i děti, které přijdou do sboru z nehudební rodiny a nikdy nezpívaly, se můžou stát dobrými zpěváky. 1.2.2.3. Veřejná vystoupení Veřejné vystoupení je logickým vyústěním zkoušek a prezentací výsledků práce dětí i sbormistra. I pro přípravný sbor, který je tvořený z malých zpěváků, kteří se teprve seznamují s hlasovou technikou, je důležité, aby své naučené skladby předvedl. Je třeba, 7

TICHÁ, A. Hlasová výchova v dětském sboru prostřednictvím her a motivací. Praha: Národní informační poradenské středisko pro kulturu 2004. s 7 ISBN 80-7068-186-1.

20

aby se zpěváci naučili pracovat nejen se svým hlasem, ale také s trémou a chováním při vystoupeních. Každé veřejné vystoupení sboru je výsledkem dlouhodobého nácviku písní. Veřejné produkce pro spolužáky, učitele, rodiče, veřejnost a různé organizace jsou dobrou zpětnou vazbou pro sbor. Reakce posluchačů napomáhá k tomu, aby se sbormistr i zpívající děti učili z chyb, zdokonalovali svůj projev a zjistili, zda svou práci odvedli dobře. Vystoupení by měla být časově rozvržena ve školním roce tak, aby byl sbor na vystoupení plně připraven. Předvedení programu, ve kterém si děti nejsou zcela jisty, by degradoval dlouhodobou práci sboru a odradil by děti od dalšího vystupování. Podle typu vystoupení je třeba přihlédnout k sestavení programu. Sbormistr sestaví jiný program na soutěž, jiný na vlastní koncert sboru, jiný pro výukový pořad pro spolužáky. Uspořádání skladeb na vlastní koncert by mělo mít několik zásad. Je třeba dbát na pestrost, na správné seřazení skladeb, aby vystoupení gradovalo směrem k závěru. Skladby by měly být seřazeny podle náročnosti zpívajících dětí, aby vybrané písně a skladby zněly přirozeně. Je proto logické uvést na začátku koncertu skladby rozsahem nenáročné, které zpěváci zvládají bez problémů. Tyto skladby vystupující utvrdí v jejich snažení, uvolní napětí a pomohou se lépe soustředit na další, těžší skladby. Při všech veřejných produkcích je důležitý i nástup sboru na pódium. Ne každé dítě si uvědomuje, že již toto patří k vystoupení a musí se soustředit. Některé sbory vstupují na jeviště chaoticky, děti nemají své místo. Tento nástup značí nepřipravenost sboru na vystoupení. Sbor by se měl před začátkem produkce seřadit a teprve poté nastoupit a začít zpívat. Rozestavění dětských sborů je různé. Rozhoduje u nich hlasové rozložení a hlavně stáří dětí. Děti stojí v půlkruhu, těsně vedle sebe, jsou nasměrovány na sbormistra, avšak stojí tak, aby měl každý zpěvák dost místa na pohyb. Sbor nastupuje do řad podle velikosti dětí tak, aby všechny děti dobře viděly na sbormistra. Toto postavení je výhodou, i když se vystupuje bez praktikáblů. Rozestoupení sboru podle hlasů závisí na počtu vícehlasu. Většinou stojí první hlas vlevo od sbormistra a druhý vpravo. Je možné i postavení, kdy stojí druhý hlas v zadních řadách. Takové rozestavění nacházíme hlavně u sborů, ve kterých druhé hlasy zpívají starší zpěváci. Sbor vždy stojí v půlkruhu, aby na sebe všichni zpěváci viděli, a aby se dobře slyšeli. Pro posluchače by bylo samozřejmě lepší, kdyby sbor stál rovně, zpěv by se nesl přímo k nim, avšak sbormistr musí najít pro stání sboru kompromis, který bude vyhovovat jak zpěvákům, tak posluchačům. 21

„Při sestavování repertoáru je ovšem nutno mít stále na mysli, že nacvičované a prováděné skladby mají poskytnout radost především dětem, nikoliv jen jejich vedoucím.“8 S tímto souvisí výběr repertoáru podle zájmu dětí. Někteří sbormistři vybírají skladby jejich mládí, které oni sami rádi zpívali. Dnes je velice důležité vybrat repertoár, který děti nadchne, mají chuť ho zpívat. Tímto se samozřejmě nevylučuje zařazení starších skladeb. Sbormistr jen musí vybírat skladby podle mentality a věku dětí. 1.3. Historie základní školy a pěveckých sborů Základní škola Václava Havla v Poděbradech byla založena roku 1979 pod názvem Základní škola Na Valech v Poděbradech. Ke slavnostnímu otevření dne 31. srpna 1979 napsal první ředitel této školy PhDr. Alois Neumann: „Přál bych si, aby všichni učitelé a vychovatelé, kteří budou na škole působit, vždy usilovali jen o to, aby ze žáků vyrůstali zdraví, pracovití a vzdělaní lidé, aby práce pedagogů byla vždy hodnocena jako tvorba nového lidství!“9 Od školního roku 1987 / 1988 byly otevírány třídy s rozšířenou hudební výchovou. V tomto roce to byly dvě první třídy. Výuku zajišťovali učitelé základní školy a pro rozšíření hudební výchovy byli požádáni o spolupráci i učitelé tehdejší lidové školy umění. Žáci z těchto tříd vystupovali při akcích školy (vánoční vystoupení v kostele, v domově důchodců,…) a zúčastňovali se hudebních soutěží. Například byl vytvořen pěvecký sbor ze třídy IV. B, který se zúčastnil okresní přehlídky školních pěveckých sborů v roce 1997 a získal 1. místo v kategorii II.A. Hudební třídy se otevíraly každý rok až do školního roku 1998 / 1999, kdy byly zrušeny. Na základní škole působil v letech 1983 – 1994 pěvecký sbor Campanella, od roku 1992 zde působí pěvecký sbor Kvítek a od roku 2004 i přípravné oddělení Kvíteček. Měsíc po úmrtí Václava Havla, 18. ledna 2012, byla škola slavnostně přejmenována na Základní školu Václava Havla v Poděbradech. Akce se účastnil i sbor Kvítek, který ji hudebně doprovodil. 1.3.1. Pěvecký sbor Campanella V roce 1983 byl na základní škole založen první pěvecký sbor. Těleso bylo vedeno paní učitelkou Evou Bažantovou. Zpívali v něm hlavně žáci druhého stupně. Tato skupina dětí nenesla žádný jednoznačný název, pouze Pěvecký sbor při základní škole. Příčinnou vzniku byla snaha obohatit pravidelné akce školy, schůze bývalých zaměstnanců či akce

8 9

STAŠEK, Č. ABC začínajícího sbormistra. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon 1981. s 7 Kronika ZŠ Václava Havla v Poděbradech

22

pořádané městem. Po odchodu paní učitelky Bažantové do důchodu převzala sbor ve školním roce 1991 / 1992 Mgr. Květa Rerychová (později Málková), která ho nazvala Campanella. Tento sbor navštěvovalo 50 žáků druhého stupně, především osmých a devátých tříd. V dalších letech byli zpěváky žáci druhého stupně, kteří navštěvovali hudební třídy, kde pěvecký sbor patřil do jejich učebního plánu. Sbor se zúčastnil hned v prvním roce své činnosti okresního kola festivalu „Písně přátelství“, kde obdržel stříbrné pásmo. Ve školním roce 1984 / 1985 se zúčastnil festivalu pěveckých sborů Svátek písní v Olomouci. V roce 1985 byl vyhlášen nejaktivnějším sborem na okrese Nymburk. Ve školním roce 1989 se zúčastnil pěvecké soutěže, kde získal 1. a 2. místo, které obhájil i v roce následujícím. V roce 1992 vystupovala Campanella spolu se vzniklým sborem Kvítek na vánočním vystoupení pro veřejnost, oba sbory spolu nacvičily pásmo koled a adventních písní. V roce 1993 vystoupil sbor v České televizi v pořadu „Vidím se, slyším se“. Posledním vystoupením byl koncert pořádaný v rámci setkání sborů v roce 1994, který probíhal v Poděbradech. Zúčastnily se ho kromě Campanelly i sbory z České Lípy a Hradce Králové. Jelikož vedoucí sboru následující školní rok odešla ze základní školy a začala pracovat v místní základní umělecké škole, přešel sbor pod správu právě této instituce, protože členové sboru pokračovali ve zpěvu na středních školách. Kvůli nedostatku zpěváků na ZUŠ se zájmem zpívat ve sboru se pěvecký sbor v následujícím školním roce rozpadl. Repertoár sboru byl pestrý, od lidových písní přes umělé, klasická díla až po skladby současných skladatelů pro dětské sbory, například písně dua Suchý – Šlitr. Sbor většinou zpíval a capella. V případě potřeby doprovázela zpěváky na klavír učitelka základní školy Mgr. Jitka Burianová. 1.3.2. Pěvecký sbor Kvítek Činnost a historie pěveckého sboru Kvítek se rozděluje na dvě části. Sbor byl založen v roce 1992. Vedoucí sboru se stala Mgr. Iveta Sixtová. Od roku 1998 vede Kvítek Mgr. Věra Froňková. Sbor dnes působí jako hlavní těleso při Základní škole Václava Havla v Poděbradech. 1.3.2.1. Kvítek pod vedením Mgr. Ivety Sixtové Sbor Kvítek byl složen z dětí, které navštěvovaly hudební třídy. I tito žáci ale museli projít talentovou zkouškou, podle které byli přijati do sboru. Stejnou prověrku podstoupili 23

již předškoláci v mateřských školách, aby mohli od září nastoupit do Kvítku. Sbor navštěvovalo přibližně 40 - 50 žáků z prvního stupně. V roce 1993 získal první ocenění v krajské soutěži školních dětských pěveckých sborů pro Prahu a střední Čechy - stříbrné pásmo. V letech 1994 až 1997 získal sbor každý rok zlaté pásmo v krajské soutěži školních dětských pěveckých sborů. V roce 1997 byl vybrán na VII. celostátní přehlídku v Uničově. „S radostí Vám oznamujeme, že dětský pěvecký sbor Kvítek z Vaší školy, vedený paní Ivetou Sixtovou, byl vybrán jako vítěz regionálního kola, aby reprezentoval region Praha a střední Čechy na VII. celostátní přehlídce školních dětských pěveckých souborů v Uničově ve dnech 6. – 8. června 1997.“ 10 Sbor se scházel jednou týdně. Repertoár tvořily hlavně úpravy lidových písní pro dětský sbor, dvouhlasé či trojhlasé, dále skladby českých skladatelů pro dětské pěvecké sbory a dětské písně. Kvítek připravoval každý školní rok vánoční a jarní koncert a různá vystoupení pro místní organizace (viz příloha č. 1). 1.3.2.2. Kvítek pod vedením Mgr. Věry Froňkové Ve školním roce 1998 / 1999 převzala sbor, po odchodu Mgr. Ivety Sixtové ze školy, Mgr. Věra Froňková, společně s Mgr. Lenkou Meisnerovou (nyní Mončekovou, která se sboru věnovala do roku 2002). Pokračovaly v práci po své předchůdkyni, avšak práce se sborem byla odlišná. Chodili do něj i žáci s minimálními hudebními zkušenostmi, ale s chutí zpívat. Sbor se nadále účastnil okresních a krajských soutěží až do roku 2010, kdy byla okresní přehlídka na okrese Nymburk zrušena. V prosinci 1999 vystupoval na oslavách 20. výročí založení školy. Ve stejném měsíci se zúčastnil veřejné nahrávky pro Český rozhlas na Sázavě společně s Wabi Daňkem. Na jaře 2000 si Kvítek zazpíval několik písní s Jaroslavem Uhlířem na jeho koncertu v poděbradském lázeňském Kongresovém centru. V září 2001 se zúčastnil kulturního festivalu Jičín – město pohádky, kde spolupracoval s jazzovou zpěvačkou Janou Koubkovou na hudební dílně, a dále v rámci tohoto festivalu vystoupil s vlastním programem na náměstí. Na tomto festivalu vystupoval už jen s vlastním programem i v následujících dvou letech (viz příloha č. 2). V roce 2002 postoupil z okresního kola školních dětských pěveckých sborů na krajskou přehlídku školních dětských pěveckých sborů v Kladně, kde získal zlaté pásmo. Ve stejném roce se sbor poprvé zúčastnil přehlídky amatérských pěveckých aktivit Jílovské zpívání (viz příloha č. 3). Tato nesoutěžní přehlídka se konala od roku 1996. 10

Kronika ZŠ Václava Havla v Poděbradech: Dopis od Artamy

24

Na začátku každého ročníku zazněly Jílovské fanfáry Jana Hanuše, který je čestným občanem města. Mimo svého repertoáru provedly všechny sbory společné skladby „V Jílovém“ Vadima Petrova a „Rozpočítadlo“ Zdeňka Lukáše, který je také čestným občanem města. Obě tyto kompozice vznikly právě pro tento festival. Vadim Petrov se několika ročníků osobně účastnil a řídil provedení své skladby. Na tuto přehlídku se sbor ještě třikrát vrátil. V roce 2003 sbor opět postoupil do krajského kola školních dětských pěveckých sborů v Mnichově Hradišti, kde opět získal zlaté pásmo (viz příloha č. 4). V roce 2004 započala spolupráce s německým spolkem Elbkinderland – Země dětí na Labi, se kterým sbor úspěšně spolupracuje dodnes (viz příloha č. 5). První vystoupení v České republice se uskutečnilo v červnu 2004 v Mělníku. Toto německé sdružení založil zpěvák Rolf Zuckowski a jeho předseda Günter Jacobsen v roce 2003 při povodních, aby výtěžkem z benefičních koncertů pomohli lidem postiženým záplavami. Postupně se přidávaly sbory z Německa i z České republiky. Kvítek je dodnes jediným plně spolupracujícím sborem z České republiky. „Cílem sdružení je podpora uměleckých a kulturních projektů, obzvláště hudební podpora dětí a mládeže podél řeky Labe. Sdružení podporuje, koordinuje a organizuje hudební setkání dětí a mládeže v regionu. Snahou je podpořit aktivní zapojení dětí žijících podél řeky Labe do hudebních a uměleckých projektů tak, aby jim byla umožněna vzájemná spolupráce a pocit vzájemné pospolitosti díky odbourávání regionálních a kulturních bariér a hranic mezi jednotlivými státy.“11 Náplní činnosti tohoto spolku není jen připravovat pěvecká vystoupení, ale také vytvářet přátelství, přiblížit kultury obou zemí a odstranit jazykové bariéry dětí zpívajících ve sborech. Již v srpnu stejného roku byl Kvítek pozván do Hamburku a nedalekého Brunsbüttlu na další akci tohoto spolku. Vystoupil na koncertu Rolfa Zuckowského v hamburské Color Line Areně a následující den se účastnil místní slavnostní nedělní mše pro děti a jejich rodiny. V roce 2005 vyjel sbor na soustředění na Slovensko do Staré Ľubovni, kde po týdenním zkoušení uspořádal koncert. V prosinci téhož roku vystoupil společně s Rolfem

Zuckowskim

a

drážďanským

dětským

sborem

Dözschener

Spatzen

v drážďanském kostele Kreuzkurche. Za české zpěváky vystoupila Dáda Patrasová, která uvedla své písně samostatně i s Kvítkem. Na tomto vánočním koncertu zazněla nejen 11

Stanovy sdružení Elbkinderland

25

vystoupení sborů zvlášť, ale také nacvičené společné písně, kde se prolínal český a německý jazyk. V červnu 2006 Kvítek vystoupil v Poděbradech společně s folklórním souborem Hradišťan a Jiřím Pavlicou (viz příloha č. 6). V rámci víkendové akce Poděbradské léto vystoupil na Svatojánské pouti spolu s dalšími dětskými sbory z Poděbrad. V červenci 2007 vyjel do holandského města Nieuw Vennep. S místní školou spolupracoval na projektu „Na kole“. Závěrem této spolupráce bylo společné vystoupení se sborem v místní škole. V roce 2008 sbor spolupořádal velký koncert v rámci sdružení Elbkinderland. Vystoupilo zde 230 dětí z osmi dětských a mládežnických pěveckých sborů a folklórních souborů z České republiky a Německa, opět Rolf Zuckowski a český zpěvák Petr Skoumal. V prosinci stejného roku sbor vystoupil se zpěvačkou Idou Kelarovou a jejím rómským pěveckým sborem Apsora, jehož členy jsou zpěváci z celého světa (viz příloha č. 7). V roce 2010 se sbor účastnil turné pořádaného spolkem Elbkinderland. Samotné akci předcházelo nahrávání CD s Magdou Reifovou, Rolfem Zuckowskim a drážďanským sborem Dözschener Spatzen. Sbor vystoupil v pořadu České televize Hřiště 7, kde zval na jeden koncert z turné, který se konal v Poděbradech. Následovalo živé vysílání s výše uvedenými v německé televizi ZDF v pořadu Fernsehgarten, který se věnoval mimo jiné programu ke Dni matek. V polovině května se konal koncert v Poděbradech za účasti obou zpěváků a dalších českých i německých sborů. Po koncertu v Poděbradech sbor odjel do severního Německa, kde vystupoval v Hetlingenu, Brunsbüttelu a Balje. V srpnu pokračoval dalším koncertem v německém městě Mühlberg, kde svou účast na turné zakončil. V červnu 2012 sbor zpíval v německém městečku Elster, opět v rámci spolupráce dětských pěveckých sborů sdružení Elbkinderland. V prosinci vystupoval na vánočních trzích v Drážďanech na náměstí Altmarkt, na které byl pozván jako jediný zahraniční host. Kvítek vyhrál ocenění nymburský Otík v kategorii hudebních skupin a uskupení na okrese Nymburk za rok 2012. Od starosty města Poděbrady, PhDr. Ladislava Langra, obdržel záslužný list za reprezentaci našeho města v zahraničí. V červnu 2013 pořádal sbor velký koncert k 10. výročí spolku Elbkinderland. Z německé strany se koncertu zúčastnil již tradičně zpěvák Rolf Zuckowski, německé sbory z Hamburku, které v České republice ještě nevystupovaly, folklórní soubor Jarošáček z Mělníka, sbory Kvíteček a Kvítek. Z České republiky přijal pozvání ke spolupráci zpěvák a muzikant Ondřej Ruml. V září vyjel Kvítek na pokračování těchto oslav do německého Hetlingenu, kde se konaly dva velké koncerty plné zpěvu a tance dětí z Poděbrad, Mělníku, Hamburku, Balje 26

a Hetlingenu. Rok 2013 zakončil pěvecký sbor Kvítek úspěšnými vánočními koncerty se známými českými populárními zpěváky. Nejprve spolupracoval opět s Ondřejem Rumlem, za doprovodu vokálního seskupení Dobrý večer Quintet, dále s Petrem Kotvaldem a se členy České filharmonie, se kterými nastudoval pásmo vánočních písní (viz příloha č. 8). Sbor po celou dobu svého působení vystupuje, kromě výše zmíněného, pro poděbradské seniory, návštěvníky lázní, u rozsvícení vánočního stromu na náměstí v Poděbradech, pořádá vánoční či novoroční koncerty, jarní koncerty, výchovné koncerty pro žáky základní školy, červnové závěrečné koncerty shrnující celoroční činnost sboru. Velice oblíbené jsou celoškolní projekty postavené na spolupráci pěveckého sboru a učitelů společně s žáky všech tříd základní školy (viz příloha č. 10). V dubnu 2001 byl uveřejněn program „Velikonoce v Polabí“. Tento komponovaný pořad byl zaměřený na lidové zvyky v období od masopustu až po Velikonoční pondělí. Celé vystoupení bylo rozděleno do několika dějových linií, ve kterých se objevovaly lidové písně, říkadla, zvyky a scénky připravené k jednotlivým obdobím. První část byla zaměřena na vynášení zimy, kdy děti za říkadel (jako Smrt chodí po vsi, Nesu, nesu smrtku a dalších) ukazovaly, jak se dříve lidé loučili se zimou a vítali jaro. Právě vítání se věnovala další část. Byly zde uváděny jarní písně společně s jarními hrami dětí (například Zlatá brána). Následoval program k pašijovému týdnu, který byl rozdělený na jednotlivé dny. Z celého týdne byl kladen největší důraz na Bílou sobotu, Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Druhým komponovaným pořadem byly „Bílé Vánoce“, které Kvítek připravil společně se žáky základní školy v prosinci 2007 a 2012. Tento program byl sestavený z lidových pranostik, zvyků, koled, adventních a vánočních písní. Celý koncert byl rozdělen na devět vstupů, kdy každý znamenal jednu pranostiku či zvyk, který předvedli žáci jednoho ročníku. Zde můžeme uvést jako příklad výrobu slaměných ozdob, zvyky spojené s vlašskými ořechy, jablky, vánočkou, dále s hvězdou betlémskou či samotné narození Ježíška. Sbor spojoval jednotlivé úseky zpěvem několika písní, aby na sebe program plynule navazoval. Velkou celoškolní akcí spojenou s pěveckým sborem jsou již každoroční vánoční trhy - Vánoční Vala. Návštěvníci jarmarku z řad rodičů a příznivců školy si mohou nejen zakoupit výrobky vytvořené žáky školy, ale také poslechnout vystoupení pěveckých sborů Kvítek a Kvíteček plné vánočních koled a písní. 27

Kvítek velmi často vystupuje na akcích města. Například zpíval pro kulturní informační centrum Poděbrady, pro osamělé občany v rámci centra sociálních služeb, regionální kolo ankety Zlatý Ámos, vystoupení v rámci programu Aby ze světa nevymizela radost, slavnostní otevření cyklostezky v Poděbradech, zahájení lázeňské sezóny, spolupráce na vánočním představení s divadelním spolkem Jiří v Poděbradech, nazpívání poděbradské znělky pro místní dioráma a městský rozhlas, rozsvěcení vánočního stromu v Poděbradech, vystoupení na imatrikulaci zahraničních studentů Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy, pobočky v Poděbradech, zpívání na oslavách Dne Poděbrad. V letošním školním roce 2013/2014 byl na škole založen hudební kroužek, který slouží pro ty děti sboru, které jsou žáky prvního stupně, chtějí rozvíjet svou hudebnost a lépe se tak připravit na spolupráci se staršími zpěváky sboru. V tuto dobu se seznamují s hudební teorií, hrají hudební hry, nacvičují písně za doprovodu rytmických či orffových nástrojů, seznamují se se zajímavostmi hudby. 1.3.2.3. Zkoušky pěveckého sboru Kvítek Pěvecký sbor Kvítek se schází jednou týdně 90 minut. V historii sboru se den zkoušek měnil. Poslední roky se ustálil na pátek od 13 do 15 hodin. Jelikož žáci druhého stupně končí výuku v půl druhé, je první půl hodina věnována zpěvákům, kteří navštěvují 1. stupeň základní školy. Nácvik probíhá v pracovně hudební výchovy. Před zahájením každé zkoušky děti připraví židle do čtyř řad v půlkruhu. Mají pocit uvolněnosti, vzájemně jsou si blíže, než když sedí každý ve své lavici při vyučování. V úvodu probíhá rozezpívání, které bývá zakončené lidovou písní. Tato část zkoušky je využívána hlavně k naučení nových či těžších částí skladeb z repertoáru sboru. Ze skladeb se zpívají pouze ty části, které dělají mladším zpěvákům problémy, procvičují se několikrát za sebou, děti zpívají po skupinkách, aby si co nejvíce osvojily procvičovaný úsek. Po příchodu starších zpěváků probíhá organizační část zkoušky, kde se děti seznamují s plánem na delší dobu. Děti jsou nejdříve obeznámeny s plánem hodiny, s následujícími vystoupeními či s plánovaným soustředěním a dalšími organizačními záležitostmi (například sborové oblečení a obuv). Pro menší děti následuje přestávka. V tento čas dochází k rozezpívání starších zpěváků, kteří jsou již hlasově vyspělejší, cvičení jsou tedy i na vyšší úrovni než u mladších dětí. Po pauze následuje část nácvik skladeb, které si mladší zpěváci již osvojili. Přezpívávají a pilují se dvojhlasy či společná těžší místa. Po této části zkoušky 28

přichází na řadu zpívání písní již naučených z minulých zkoušek. Samozřejmě i v této práci se nejedná o pouhé přezpívání skladeb, ale díky naučeným notám je možno věnovat se hlasové kultuře a dynamické práci s danými písněmi. V závěru probíhá opakování naučených skladeb a na úplný konec zkoušky se zpívají oblíbené písně z repertoáru sboru, aby děti odcházely ze zkoušky s pocitem dobré práce. Každé jaro a podzim plánují vedoucí sboru pěvecké soustředění, které se koná buď v budově školy, nebo sbor vyjíždí na víkend mimo město. Jelikož mají děti kromě sboru spoustu mimoškolních aktivit, probíhá soustředění o víkendu. Pokud se koná ve škole, funguje formou příměstského tábora. Děti se ráno sejdou ve škole, navečer se vracejí domů a následující den se opět přijdou do školy. Víkendový výjezd probíhá většinou jednou za školní rok. Je efektivnější než zkoušení ve škole. Děti jsou více soustředěné na práci, nemusí nikam odcházet. Na soustředění se většinou odjíždí v pátek odpoledne, tedy už navečer probíhá první zkouška. Po večeři následují hudební hry na stmelení kolektivu, procvičení rytmu, intonace. Tento program připravují vedoucí sboru spolu s doprovodným kolektivem. Druhý den dopoledne probíhá opět zkouška, kdy se zpívají rozsahově jednodušší skladby, protože dopoledne se dětem hůře zpívá. Po obědě následuje procházka po okolí, aby děti věděly, kde se nacházejí a načerpaly sílu. Odpoledne následuje opět zkoušení skladeb, kdy se procvičují náročnější pasáže. Sobotní večerní program připravují pro mladší děti nejstarší zpěváci sboru. V neděli se celý procvičovaný program přezpívá, aby se prověřilo, kolik si děti zapamatovaly z učeného repertoáru a kde jsou případné chyby k dalšímu procvičení. Po odpoledním posledním zpívání se navrací z víkendového soustředění domů. Děti odjíždějí po náročném víkendu spokojeny, plny dojmů, skamaráděny a hlavně jsou připraveny k vystoupení. 1.3.2.4. Rozezpívání pěveckého sboru Kvítek Rozezpívání probíhá na začátku každé zkoušky. Jako první se zařazuje cvičení na protáhnutí a rozdýchání. Každé dítě se zavřenýma očima představuje strom, který se podle větru, ten vytváří děti foukáním, pohybuje korunou stromu, tedy rukama dětí. Dále následují cvičení na uvolnění artikulačního aparátu a na elasticitu rtů, jako „ježdění na motorce“ (znějící 'r' drženo dlouhým výdechem, což evokuje zvuk motorky), hra na hrdličku (dítě se při vyslovování slova cukrů zastaví na r, které opět opakuje), představa napodobení kačera (rty dítěte jsou lehce u sebe, vyfukuje vzduch skrz rty, vzniká chvění rtů) a cvičení na uvolnění dolní čelisti (například žvýkání žvýkačky, hra na žábu). 29

Následuje hlasové cvičení zvané „Juliána“, kdy děti vydávají na slabiku „ju“ středně silný tón vysoký podle pokynů sbormistra. Tyto tóny jsou kolísavé, děti se dostávají od hlubších tónů přes střední polohu k vysokým a zase zpět. U prvního hlasového cvičení se využívá zpěvu velkých a malých sekund okolo prvního stupně, tóniky, legato ve střední poloze hlasu (slabiky jo, ja, no, ny, …). Cvičení transponujeme výš a níž, ovšem ne do krajních poloh hlasu. Stejné slabiky jako v prvním cvičení jsou využívány i u dalšího. Zpívají se stupnicové postupy od 1. stupně k 5. a zpět, opět legato. Následuje cvičení na aktivaci mluvního aparátu, při kterém se postupuje od pátého stupně k prvnímu, kdy se na každém stupni střídají slova (například milujeme – malujeme, ritardando – ritenuto, milovávala – malovávala a další). Dalším cvičením motivujeme dítě k uvědomění si práce s bránicí – staccato skoky 1. – 3. – 5. – 3. – 1. stupeň na slabiky bom, hop, či ha. Závěrečná cvičení se zpívají na tónech rozloženého akordu či stupnice. Například zpívání legata s postupem po durovém kvintakordu s přidaným 6. stupněm na slabiky sí – já, kdy slabika já přichází na 6. stupeň a setrvává až k 1. stupni. Na úplný závěr se zařazuje lehčí a známá lidová píseň, například Prší, prší či Holka modrooká. Nejprve se píseň zazpívá normálně, poté se střídají samohlásky, které se používají v celé písni. Každá změna samohlásky je doplněna modulací o půl tónu výš. 1.3.2.5. Vztahy ve sboru, s rodiči, učiteli a ředitelem školy Jak již bylo uvedeno v bodu 1.2.1.2., vztah mezi dětmi a sbormistrem je velmi úzký. Působí-li pěvecký sbor při základní škole, kterou dítě navštěvuje, je tento vztah ještě pevnější, děti se se sbormistryní potkávají každý den. S tímto souvisí vztah nejen mezi dětmi ve sboru, ale také mezi zpěváky a jejich spolužáky ve třídě a také s učiteli na škole. Pokud se momentálně zaměříme na děti na prvním stupni základní školy, zjistíme, že důležitým faktorem toho, jak se děti cítí, je fakt, zda třídní učitelka podporuje jeho činnost ve školním sboru. Mezi samotnými spolužáky ve třídě je působení ve sboru většinou hodnoceno pozitivně, děti zvou své spolužáky na vystoupení sboru, jsou jimi podporováni. To samé se bohužel nedá říci o žácích druhého stupně. Často se ve sboru setkáme s odlivem dětí, které přejdou na druhý stupeň. Samozřejmě se toto nevztahuje na všechny žáky druhého stupně ani na všechny učitele. Občas dochází k situacím, kdy jsou děti, které chodí do sboru, ostatními podceňovány, zpívání ve sboru berou jako něco méněcenného. Někteří učitelé zpívání ve sboru zlehčují, děti jsou méně podporovány. Souvisí to s vystupováním sboru v době vyučování či s výjezdy do zahraničí. Tyto veřejné 30

produkce jsou ale ze strany vedení školy podporovány, děti jsou za ně ředitelem školy chváleny a z této strany podporu cítí. Vztah sbormistra a rodičů dětí je velice diskutabilní. Někteří rodiče se s vedením sboru skoro nesetkají, podporují své dítě, ale do života sboru se moc nezapojují. Naopak jsou rodiče, kteří svou pomoc nabízejí a jsou velice rádi, pokud mohou být zapojeni do dění sboru. Napomáhají při soustředění, při akcích sboru, byť jen jako doprovod. 1.3.3. Pěvecký sbor Kvíteček Jelikož zájem dětí o zpívání ve sboru rostl, byl ve školním roce 2004 / 2005 založen pěvecký sbor Kvíteček, jako přípravné oddělení pěveckého sboru Kvítek. Děti se zde seznamují s hudbou, učí se, jak správně dýchat, zpívat. Repertoár je zaměřen hlavně na písně, které jsou dětem blízké. Jsou vybírány lidové písně, dětské písně, písně o zvířátkách, písničky z dětských filmů a pohádek, tematické k ročním obdobím. Sbor navštěvuje přibližně 44 žáčků od první do čtvrté třídy. Pěvecký sbor Kvíteček zkouší jedenkrát týdně ve středu od 13 do 14 hodin. Tento čas je pro malé děti výhodou. Nemusejí se do školy vracet, většina z nich by byla v době sboru ve školní družině. Zkouška probíhá úvodním rozezpíváním, které sbormistryně zakončuje lidovou písničkou, ve které se mění samohlásky. Dále následuje nacvičování nových písniček, kdy se děti tyto skladbičky učí v originálním znění. V polovině zkoušky mají děti krátkou přestávku, po které následují organizační záležitosti a další zpívání. Na závěr zkoušky si děti zazpívají nějakou oblíbenou písničku ze staršího repertoáru sboru. Nejtěžší prací sbormistryně u této přípravky je naučení textu. Napomáhá dětem s učením různými přirovnáními, ukazováním, počítáním, které si děti snáze osvojí, a tudíž si text zapamatují. Během čtvrté třídy zpěváci přecházejí do sboru Kvítek. Sbor nejprve fungoval jako přípravka, posléze se začal zapojovat do aktivit Kvítku, doprovázel ho na některá vystoupení. Například se účastnil jednoho festivalu Jílovské zpívání či koncertu k 10. výročí spolku Elbkinderland. Spolu se sborem Kvítek vystupuje každý rok na vánočním či zimním koncertě a na koncertě na konci školního roku. Tato přípravka vystupuje i samostatně. Například v adventní době u rozsvícení vánočních stromů v okolí Poděbrad, pro místní Český červený kříž a pro rodiče. V pěveckém sboru Kvíteček se vystřídaly sbormistryně Bc. Jana Kučerová, Iveta Soběslavová a již 4. rokem vede sbor Mgr. Martina Radoňová.

31

2. Reflexe práce pěveckých sborů na ZŠ Václava Havla 2.1. Předmět a cíl práce Pěvecké sbory působí na Základní škole Václava Havla v Poděbradech již 31 let. Za tuto dobu jimi prošlo několik set dětí, vystoupení se zúčastnilo na tisíce lidí, včetně rodičů, rodinných příslušníků dětí, ale také učitelů a ředitelů základní školy. Za tuto dobu se také změnila práce v dětském pěveckém sboru, změnil se náhled dětí na zpěv. V minulosti bylo nabízeno méně volnočasových aktivit. Při školách existovalo jen několik kroužků. Jeden výtvarný, jeden umělecký, hudební a jeden sportovní. Dnes si děti mohou vybrat z aktivit u různých organizací. S tím samozřejmě souvisí i pohled rodičů na sbor. V dnešní komerční době je pro rodiče většinou důležitější ta aktivita dítěte, za kterou zaplatí více peněz. Výzkum se zabývá pohledem dnešních i dřívějších zpěváků na sbor, a také jejich rodičů. S působením ve sboru souvisí i náročnost studovaných skladeb a vztahy mezi zpěváky, sbormistrem i veřejností. Nadále se výzkum zajímá o to, jak náročné je působení ve školním tělese pro samotné děti. Další oblastí výzkumu je pohled učitelů, vedení školy a města na působení sborů při Základní škole Václava Havla v Poděbradech. Cílem výzkumu je ozřejmit několik bodů. Prvním bodem je objasnit, zda sbor vybírají dětem rodiče, či zda je to jejich přání, které je rodiči podporováno. Důležitým bodem je také osvětlit, zda působení v tělesu nějakým způsobem ovlivňuje dítě, které ho navštěvuje, nebo jeho rodinu a také, zda ovlivnilo děti, které ve sboru působily dříve. Další bod výzkumu spočívá v objasnění, zda rodiče navštěvují vystoupení, a tudíž se podílejí na vývoji svého dítěte ve sboru, zda napomáhají při akcích sboru, ať již na výzvu či prosbu ze strany vedení nebo z osobní iniciativy. Posledním bodem je poukázat na to, zda se mění děti, které do sboru chodí v současnosti a ty, které sbor navštěvovaly před několika lety v souvislosti s posunem doby směrem k technice či výběrem z některé nabídky kroužků. Vzhledem k výzkumné části bakalářské práce byly stanoveny tyto hypotézy: •

Dítě, které chce zpívat ve sboru, si ho vybere samo.

•

Rodiče se podílí na akcích pěveckého sboru.

•

Působení v dětském pěveckém sboru zpěváka neovlivňuje.

32

2.2. Popis výzkumu Výzkum bakalářské práce probíhal na Základní škole Václava Havla v Poděbradech. Podíleli se na něm děti, které v současné době navštěvují pěvecký sbor Kvítek, či jeho přípravku Kvíteček, jejich rodiče, zpěváci, kteří prošli v minulých letech některým ze sborů na základní škole, učitelé, ředitel školy a také současný a jeden bývalý starosta města. Celý výzkum byl zaměřen hlavně na děti, které navštěvují sbor dnes. Výzkum k bakalářské práci probíhal dvěma empirickými metodami - dotazníkem a rozhovorem. Dotazník byl založen na otázkách či tvrzeních, ke kterým se měl dotazovaný vyjádřit. V dotazníku se nacházejí pouze otevřené otázky, na respondentovi je žádán jeho vlastní názor k danému tématu. Vyplnění dotazníku bylo anonymní. Druhou použitou metodou byl rozhovor. Toto interview probíhalo s ředitelem školy. 2.3. Pěvecký sbor Kvítek pohledem dětí Dětský pěvecký sbor Kvítek navštěvuje v současnosti 46 dětí z 3. – 8. tříd. Zpěváci v dotazníku odpovídali na otázky, jak dlouho navštěvují sbor, co je přimělo do sboru chodit, co se jim na sboru líbí či nelíbí, zda se věnují hudbě i jiným způsobem, než zpíváním ve sboru, zda jim nevadí, že mají méně volného času než jejich spolužáci a kamarádi a co jim sbor dává. Všechny dotazníky se vrátily vyplněny (viz příloha č. 10).

33

Otázka číslo 1: Jak dlouho navštěvuješ pěvecký sbor Kvítek? Odpovědi na tuto otázku jsou zpracovány do dvou grafů. První popisuje, jak dlouho chodí děti do sboru. Druhý graf znázorňuje, od které třídy navštěvují zpěváci sbor Kvítek. Graf č. 1:

počet dětí

Doba působení ve sboru 16 14 12 10 8 6 4 2 0

14 12 8 5

4 2

1 1 rok

2 roky 3 roky 4 roky

5 let

0

6 let

7 let

8 let

Z grafu vyplývá, že nejvíce, tj. 14 dětí, navštěvuje sbor druhým rokem, dále 12 čtvrtým rokem. Nejdéle navštěvují sbor 2 zpěváci, a to 8 let. Podle výsledků zpívá dítě ve sboru průměrně tři a půl roku. Graf č. 2:

Působení ve sboru 20

18

počet dětí

15 10 6

7

7 5

5 1

1

1

0 od 1. od 2. od 3. od 4. od 5.

od 6. od 7. od 8.

Tento graf znázorňuje, od které třídy navštěvují zpěváci Kvítek. Nejčastěji chodí do sboru od první třídy. Z nynější sestavy sboru je to 18 dětí. Je nutné dodat, že první 2 roky zpívají v přípravném oddělení, Kvítečku. Teprve od třetí třídy mohou být členy Kvítku. Nejvíce nových členů přichází do sboru na prvním stupni. Na druhém je to

34

podstatně méně dětí. Výkyv v šestém ročníku tvoří noví žáci základní školy, kteří přicházejí z jiných pětiletých základních škol. Otázka číslo 2: Vybral/a sis sbor sám/a nebo to bylo přání rodičů? Graf č. 3:

Výběr sboru jako mimoškolní aktivity 3

1

dítě rodiče společně

41

Na tuto otázku odpovídala většina žáků jednoslovně. Někteří připojili, proč si sbor vybrali. Z grafu vyplývá, že Kvítek si vybrala většina žáků sama. Jen 3 děti byly přihlášeny rodiči a pouze jedno přišlo do sboru po dohodě s rodiči. Jedno z dotazovaných dětí odpovědělo, že nejdřív chodilo do Kvítečku a rozhodlo se pokračovat dále, chtělo také vystupovat v Německu. Důvodem dalších byl kamarád, který do tělesa již chodil, byl spokojený, a tudíž nabídl zpívání i ostatním. Najdeme zde i názor dítěte, které bylo přihlášeno rodiči. „Do sboru jsem nejdřív nechtěla, ale pak mě to začalo moc bavit,“ uvedla dívka. Otázka číslo 3: Nevadí ti, že v době, když si tví kamarádi užívají volného času, jsi na zkoušce, soustředění nebo vystoupení? Ze všech dotazovaných pouze dvěma zpěvákům vadilo, že nemají tolik volného času. Zbytek ale tuto aktivitu vítá. Většina z nich má ve sboru kamarády, zpívání je baví, neberou tedy zkoušku jako povinnost, ale jako zábavu. „Nevadí mi to, protože mě to baví a mám nové zážitky,“ odpověděla zpěvačka ze 7. třídy. Dívka ze 4. třídy uvedla: „Ne, zpívám ráda a zpívám si i ve volném čase:“

35

Otázka číslo 4: Věnuješ se nějakým jiným způsobem hudbě? Graf č. 4:

Věnuješ se hudbě mimo sbor? 35

Počet dětí

30

29

25 17

20 15 10 5 0 ano

ne

Graf ukazuje, že se hudbě mimo sbor věnuje více než polovina dětí. V dotazníku uvedly, že chodí do základní umělecké školy nebo na hudební kroužky na sólový zpěv či hru na nějaký nástroj, nejvíce na klavír, kytaru, housle, zobcovou a příčnou flétnu. Otázka číslo 5: Jak vnímáš, že reprezentuješ nejen školu a město, ale také kraj a Českou republiku? Odpovědi na tuto otázku byly různé. Nejvíce odpovědí souviselo s pocitem důležitosti. Děti odpovídaly, že se musí více soustředit, mají větší trému, cítí za tuto reprezentaci zodpovědnost. Jiné děti uvedly, že to nevnímají, či o tom nepřemýšlejí. „Já to ani moc nevnímám. Možná vnímám jenom to, že reprezentuji školu a Poděbrady, jinak to moc nevnímám.“ Uvedla jedna z dívek. Více zpěváků spojuje tuto otázku s koncerty se známými osobnostmi, které díky tomu poznali a chtěli předvést, že jsou dobří. Dívka ze 7. ročníku uvedla: „Mám z toho dobrý pocit, že lidem můžeme ukázat, co umíme.“

36

Otázka číslo 6: Co se ti nelíbí na sboru? Graf č. 5:

Co se dětem nelíbí na sboru 4

9 nic něco se nelíbí nevím 33

Ze všech dětí 33 dotazovaných odpovědělo, že se jim na sboru vše líbí. Jen 4 nevědí, co by na tuto otázku odpověděly a 9 má nějaké výhrady. Uvádíme zde všechny problémy, které si děti se sborem spojují. Některá témata jsou spojována se spoluprací Kvítku a německého spolku a jeho členů. Jednomu z dotazovaných se nelíbí, že on se musí učit německá slova, zatím co němečtí zpěváci se slova českých písniček neučí. Další odpovědi již souvisí přímo se zkouškou sboru. Několika dětem se nelíbí, kde sbor zkouší, jak jsou zkoušky dlouhé a zároveň pokud se nějaká skladba procvičuje často. Tento rok došlo ke změně místa zkoušek z třídy na prvním stupni do pracovny hudební výchovy na stupni druhém. „Když v písni zpívá někdo falešně, tak se občas zkouší po jednom. Podle mě to zpívám dobře, ale když na mě přijde řada, tak znervózním a nevyzpívám to.“ uvedlo jedno z dětí. Současně ale dodává, že tuto situaci chápe. Otázka číslo 7: Co se ti naopak na sboru líbí? Odpovědi všech zpěváků byly velice obsáhlé. Nejvíce se jim líbí, že se na sboru seznamují s novými spolužáky, ze kterých se stanou časem kamarádi. Důležitý je pro ně pocit soudržnosti. Chválí výběr repertoáru, který je podle nich pestrý, zábavný. S tím souvisí i odpověď jedné z dívek: „Je tam sranda. Jsou tam hodné paní učitelky. Když se mi něco nevede, můžu to zkusit znovu.“ Následně chválí vystoupení, výjezdy na soustředění či na koncerty do zahraničí, cítí se v tomto kolektivu dobře. „Při zpívání mám pocit radosti a štěstí!“ uvedla další členka Kvítku.

37

Otázka číslo 8: Co je pro tebe ve sboru nejtěžší? Tato otázka skýtala velké množství různých odpovědí. Nejvíce se zpěváci shodli na tom, že je pro ně nejtěžší naučit se nové písně, jak melodii, tak hlavně slova, protože těch je vždy hodně. Se slovy souvisí i další zátěž, a to písně v cizím jazyce. Zde mají děti problém, pokud cizí jazyk neovládají. Sbormistryně se jim snaží pomoci s výslovností, překládá jim text, aby věděly, o čem zpívají. I přes tuto pomoc obava ze slov v jiném jazyku přetrvává. Co se týká pěveckého rozsahu písní, je tento problém u každého zpěváka individuální. Některý má problém s tóny vyššími, jiný s nižšími. Bohužel ani při rozdělení do dvojhlasu se tito zpěváci nevyhnou některým polohám písní, které jim nevyhovují. Další obtíží je pro děti tréma při vystoupeních. Ta často souvisí se zpíváním sóla. Poslední těžší překážkou ve sboru je pro některé zpěváky dvojhlas. Tento problém se týká hlavně nových dětí, které přišly do sboru z Kvítečku nebo úplně nově. Nejsou na zpívání dvojhlasu zvyklé, tudíž se tomu musí učit. Otázka číslo 9: Co ti sbor dává? Graf č. 6:

Co ti sbor dává? 12 10 8 6 4 2 0

11

11 8 6 2

2

5

3

2

2

•

dobré umění

•

nemusím se doma nudit

•

naděje

•

znalost jazyka

•

velkou paměť K této otázce se děti vyjadřovaly ve více odpovědích. Můžeme zde vyčíst, že nejvíce

dětí odchází ze sboru s většími zkušenosti, s radostí ze zpívání, která je spojena s dobrou náladou a písničkami, které se na sboru učí. Vidíme zde i větší orientaci v hudbě samotné, což značí prohlubování znalostí v této oblasti. Následně je tato otázka spojována se zážitky, novými kamarády, životní inspirací. 38

Otázka č. 10: Myslíš, že někdy v životě využiješ to, co ses naučil/a ve sboru? Graf č. 7:

Využiješ někdy, co ses naučil ve sboru? 2%

7%

2%

určitě ano možná nevím ne

89%

Graf číslo 7 znázorňuje, kolik procent dětí si myslí, že využije v budoucím životě to, co se naučily ve sboru. Celých 89% se domnívá, že tuto zkušenost určitě někdy využijí. Jedna dívka k této otázce odpověděla: „Ano. Učíme se toho dost a určitě to někdy využiji.“ Pouze 2% dotazovaných, což odpovídá jednomu dítěti, si myslí, že v budoucnu nevyužije to, co se nyní učí ve sboru. 2.4. Pěvecký sbor Kvítek pohledem rodičů V současné době navštěvuje pěvecký sbor Kvítek a Kvíteček 90 dětí. Dotazníky byly rozeslány mezi rodiče dětí obou sborů a mezi rodiče zpěváků minulých (viz příloha č. 11) Otázka číslo 1: Navštěvuje či navštěvovalo vaše dítě pěvecký sbor Kvítek? Díky této otázce jsme zjistili, kolik rodičů odevzdalo dotazník. Otázka směřovala k rodičům i těch členů sboru, kteří navštěvovali Kvítek v minulosti. Bohužel od nich se nevrátil ani jeden dotazník. Z toho vyplývá, že zpět se dostalo 47 archů, kde 44 bylo rodičů dětí z Kvítku a 3 rodičů dětí z Kvítečku.

39

Otázka číslo 2: Vybralo si vaše dítě sbor samo, co ho k tomu motivovalo, nebo to byla zprvu vaše volba? Graf č. 8:

Výběr sboru jako mimoškolní aktivity 6

dítě

6

rodič 27

společně nabídka učitele

8

Z grafu můžeme vyčíst, že více než polovina rodičů uvedla, že si jejich dítě vybralo sbor samo, u 8 rozhodl rodič. Společně s dětmi rozhodlo 6 rodičů a na nabídku učitele reagovalo 6 rodičů. Toto se týká převážně dětí z Kvítečku, kdy paní učitelka na začátku první třídy nabízí sborové zpívání. Zajímavé je porovnání s grafem číslo 3, který znázorňuje stejnou problematikou, tentokrát ale z pohledu dítěte. Z tohoto grafu zjišťujeme, že děti většinou uváděly volbu sboru jako svou. Oproti grafu rodičů je to o 12 dětí více. Stejné rozdíly vidíme i u rozhodnutí rodičů a jejich společného rozhodnutí. Z dotazníků můžeme uvést několik odpovědí. „Dítě samo o sobě do sboru chodit nechtělo, ale nemělo na vybranou – byla to naše volba.“ Dítě tohoto rodiče navštěvuje sbor již čtvrtým rokem. Matka jedné zpěvačky uvedla: „Ano, chtěla zkusit nějaký hudební kroužek. Uvítali jsme působení sboru přímo na základní škole.“ Další rodič uvedl: „Ač bych to do něho neřekla, vybral si zpěv sám.“

40

Otázka číslo 3: Navštěvujete pravidelně koncerty sboru? Graf č. 9:

Navštěvujete pravidelně koncerty sboru? 4%

ano nepravidelně

96%

Z grafu vidíme, kolik rodičů navštěvuje pravidelně koncerty sboru. Z těchto 96% uvedla spousta dotazujících, že se vystoupení účastní pravidelně s celou rodinou. Zbylé 4% rodičů uvedlo, že se pokouší vidět všechny koncerty, ale bohužel díky svému zaměstnání musí některé vynechat. Jeden rodič k tomuto bodu uvedl o svém synovi: „Navštěvuje a moc rád, dokonce zvládl vánoční koncert i s horečkou, prostě tam musel být.“ Tento chlapec se zúčastnil vánočního koncertu alespoň jako divák, když byl indisponovaný nemocí. Otázka číslo 4: Jaký je váš názor na vedení sboru? Odpovědi na otázku číslo 4 byly velice rozsáhlé. Rodiče ve většině uvedli, že jsou s vedením sboru spokojeni. Nejlépe se tato otázka posuzuje přímo podle odpovědí rodičů. Dovolujeme si zde uvést několik příkladů: Sbormistryně vedou děti k hudbě poměrně atraktivním způsobem i výběr repertoáru a s použitím hudebních nástrojů, dokáží skloubit projevy malých i velkých dětí, připravit je i na náročné vystoupení. Zvolily „laskavě – přísný“ způsob, ale děti oceňují, jak se jim paní učitelky věnují. Osobně oceňuji, kolik času s nimi stráví. Velmi obětavé vedení, které děti zaujme a motivuje. Ze všech je cítit, že je práce baví a naplňuje. Vedení přísné, děti ale tak dosahují pěkných výsledků, tím je to motivuje a baví.

41

Velmi profesionální vedení. Oceňuji i aktivity, které se netýkají jenom zpívání – například různé hry, které stmelují kolektiv. Plno vystoupení, společných akcí, které jsou vždy perfektně zajištěné, vedení sboru a informovanost rodičů bezvadné. Otázka číslo 5: Spolupracoval/a jste někdy se sborem při pořádání nějaké akce sboru? Graf č. 10:

Spolupráce při pořádání akcí sboru

45%

ano ne

55%

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 45% rodičů pomohlo při akci pořádané pěveckým sborem Kvítek. Těchto 45% pomohlo při organizaci vystoupení, koncertu v rámci sdružení Elbkinderland minulý rok, ale také zahrnuje pomoc při výjezdu na soustředění či do zahraničí, kde rodiče zajišťovali svačiny dětí. Jedna z maminek uvedla: „Ano, spíše jsem něco dodávala a sháněla, co bylo v mých silách.“ Většina, 55% uvedla, že s ničím nepomohla. Část z těchto rodičů uvedla, že jim to nedovoluje jejich pracovní vytížení. „Bohužel z časových důvodů se nemohu podílet na pořádání různých akcí, což mě mrzí,“ uvedl další rodič. Otázka číslo 6: Byl/a jste někdy požádána o pomoc někým z vedení sboru? Otázka číslo 7: Pokud ano, co to pro vás znamenalo? Tyto dvě otázky uvádíme společně, protože spolu přímo souvisí. Rodiče odpovídali na bod číslo 7 jen tehdy, pokud byli požádáni o pomoc, tudíž všichni na tuto otázku neodpověděli.

42

Graf č. 11:

Byl/a jste požádán/a o pomoc?

49%

51%

ano ne

V porovnání s grafem číslo 10, si můžeme všimnout drobné změny ve výsledcích. Ze všech rodičů bylo požádáno o pomoc 49% dotazovaných, avšak na pořádání nějaké akce spolupracovalo podle předchozího grafu 45% rodičů. Z tohoto vyplývá, že rodiče jsou oslovováni k pomoci, avšak ne všichni mohou pomoci. Několik rodičů uvedlo, že nebyli požádáni osobně, pouze prostřednictvím informace pro všechny rodiče. K otázce číslo 7 opět uvádíme několik odpovědí, co to pro rodiče znamenalo: Možnost sdílet s dětmi společné zážitky z koncertů a soustředění a pomoci při organizaci. Smysluplnou pomoc – chápu, že sbormistryně nemůže sama zastat veškerou činnost vyplývající z aktivit sboru. Příjemné zapojení se do aktivit skvěle fungující skupiny lidí! Otázka číslo 8: Jak vnímáte to, že vaše dítě reprezentuje nejen školu a město ale také kraj a Českou republiku? Většina dotazovaných v tomto bodě uvedla, že je na své děti pyšná, vnímají to pozitivně, mají z úspěchů dětí radost. Zároveň několik dodává, že sborový zpěv bylo přání jejich dítěte, baví ho. Důležitější je pro některé rodiče pocit jejich zpěváka, jak tento fakt vnímá. Jedna z dotazovaných uvedla: „Asi hrdě. Pro mě osobně totiž reprezentace jako taková není moc důležitá, ale mám velkou radost z radosti a nadšení dětí (i dospělých) sboru a samozřejmě úspěchy povzbuzují.“ Další napsala: „Spíš vnímám to, že děti mají koníčka, který jim naplní život, ovlivní jim vkus, volný čas, třeba i budoucí směřování. Obdivuji, že něco dokáží a spolupracují.“ 43

Otázka číslo 9: Co se vám líbí či nelíbí na práci sboru? Odpovědi, které se týkají této otázky, jsou velice obsáhlé. Shrneme zde tedy nejčastěji vyskytlá fakta, další si dovolíme odcitovat. Rodiče nejvíce chválí kolektiv, ve kterém se jejich dítě vyskytuje, nadále výběr repertoáru, pořádání koncertů jak v místě bydliště, tak mimo okres. Nadále poukazují na vystoupení se známými zpěváky, díky kterým získají děti nové zkušenosti. Líbí se jim nadšení, které je vidět ze zpěváků při vystoupení. Je vidět, že po založení sdružení odpadly například finanční starosti a chválím na stránkách školy dostačující informace. Škoda jen, že škola nemá prostory pro vystoupení. K této odpovědi je nutné dodat, že v listopadu 2012 založil Kvítek spolu s rodiči dětí spolek, díky kterému je lépe podporován i ze strany města. Vždy mají hezky připravený program, děti spolupracují a všechny zpívají s láskou. Určitě nenajdu nic, co by se mi na jejich práci nelíbilo. Zatím jsme v Kvítku krátce, je brzy hodnotit. Doposud vše velmi pozitivní, viz zmiňované nadšení pro „věc“ pramenící z vedení sboru, které to přenáší samozřejmě i na děti. Otázka číslo 10: ovlivnil pěvecký sbor nějakým způsobem váš život? Graf č. 12:

Ovlivnil sbor váš život? 20 16

15 11

10 7 5 3

5

3

3

dítě má více kamarádů

méně času

3

0 ano

ne

nevyplněno

zpívá celá rodina

navštěvujeme víc vystoupení

nadšení k hudbě

Graf vyhodnocující odpovědi na otázku číslo 11 znázorňuje, jakým způsobem ovlivnilo rodinu zpívání jejich dítěte ve sboru. Rodiče uváděli více než jednu možnost. Nejvíce jich uvedlo, že díky sboru navštěvují více vystoupení a různé koncerty, obohacují 44

tím svůj kulturní život. Druhou nejčetnější odpovědí bylo, že sbor osobní život rodin vůbec neovlivňuje. Z odpovědí můžeme vydedukovat, že zpívá více celá rodina. „Vždy jsme rádi zpívali. Nyní zpíváme ještě víc a naučili jsme se i nové písničky.“ Uvedla jedna z oslovených maminek. Toto se nejvíce objevuje u rodičů, kteří mají mladšího zpěváka, napomáhají mu s učením slov skladeb. S tím souvisí názor dalšího respondenta: „S malým dítětem musíme cvičit texty písní, více zpíváme v domácnosti.“ Tři rodiče uvedli, že díky koncertům a vystoupením mají méně času, musí své aktivity přizpůsobovat akcím sboru. „Ano, zvláště nyní, v předvánočním času, si náš program uzpůsobujeme dle vystoupení a programu sboru.“ 2.5. Pěvecký sbor Kvítek pohledem bývalých zpěváků Kvítkem prošlo v minulosti mnoho dětí. Dotazníky byly rozeslány i mezi zpěváky, kteří navštěvovali sbor Campanella, bohužel se vrátily jen od bývalých zpěváků Kvítku. Celkem jich z 25 oslovených respondentů odpovědělo 15. Otázka číslo 1: Jak dlouho a který sbor jsi navštěvoval/a? Graf č. 13:

Jak dlouho jsi navštěvoval/a Kvítek? 6 5 5 4 4 3 3 2 1

1

3 roky

4 roky

1

1

1 0 5 let

6 let

7 let

8 let

9 let

Všichni dotazovaní odpověděli, že navštěvovali pěvecký sbor Kvítek. Graf znázorňuje, jak dlouho byli členy tohoto tělesa. Ze získaného vzorku můžeme vidět, že zpívali ve sboru delší dobu, průměrně 7 let. Pět respondentů navštěvovalo sbor po celou školní docházku, tedy 9 let. Část uvedla, že začal chodit na Kvítek až v 5. třídě, kdy přešla z jiné základní školy.

45

Otázka číslo 2: Vybral/a sis sbor sám/a (a co tě k tomu motivovalo) nebo to bylo přání rodičů? Graf č. 14:

Vybral/a sis sbor sám/a? 1 2 ano, sám/a rodič nepamatuji si

12

Graf vyhodnocuje odpovědi na výše uvedenou otázku. Jeden z dotazovaných si již nevzpomíná, čí byl první impulz k navštěvování sboru. Nejvíce, 12 dotazovaných, si sbor vybralo samo, 2 se přihlásili do sboru po domluvě s rodiči. K otázce, co je k tomu motivovalo, si dovolujeme uvést několik citací: Nevzpomínám si, ale pravděpodobně to byl můj nápad na základě toho, že moje třídní paní učitelka ten sbor vedla a její dcera, jež je mojí kamarádkou, v něm zpívala, asi jsem tam chtěla díky ní. Paní učitelka naši třídu k hudbě prostě vedla, zpívání mě bavilo. Ano, vybrala jsem si sbor sama. Možná mi to také umožnili rodiče, kteří věděli, že mám talent. Od malička zpívám a i se tomu věnuji. Sama. Do sboru mě dovedla má nejlepší kamarádka, která tam chodila od 1. třídy. Byla jsem strašně ráda, že můžu dělat to, co mě baví. Měla jsem ale i motivaci v rodičích, kteří se hudbě také věnují. Otázka číslo 3: Věnuješ se nějakým způsobem hudbě i dnes? Tři dotazovaní odpověděli, že se hudbě dnes již nevěnují. Další se hudbě věnují jen okrajově. Například dřívější zpívání v hudební skupině, spojení hudby a tance, hraní na kytaru, občasná spolupráce s Kvítkem i v současnosti. Jedna z bývalých členek studuje zpěv na Mezinárodní konzervatoři v Praze, další dotazované pokračují se sborovým zpěvem i na gymnáziu, které teď studují, jiný z respondentů hraje ve vlastní kapele. 46

Otázka číslo 4: Jak vnímáš, že jsi reprezentoval/a nejen školu a město, ale také kraj a Českou republiku? Pouze jedna respondentka uvedla, že to nikdy nevnímala. Nereprezentovala jako jedinec, tudíž to pro ni nemělo takový význam. Ostatní na tuto dobu vzpomínají velice pozitivně. Uvádějí, že díky reprezentaci získali zkušenosti, vzpomínky, byli na sbor, sebe i své kamarády hrdí. Jedna z dotazovaných uvedla, že se díky zahraničním výjezdům do Německa začala učit německý jazyk. Vzpomínají také na krajské kolo soutěže školních pěveckých sborů, kde získal Kvítek zlaté pásmo. „Když jsem byla mladší, tak jsem to moc nevnímala. Ale teď si uvědomuji, jaká to byla pocta, a že se takovým příležitostem jiným sborům moc nedostane.“ Otázka číslo 5: Co se ti na sboru nelíbilo? K tomuto bodu uvedlo 9 bývalých zpěváků, že není nic, co by se jim na sboru nelíbilo. Někteří měli výhrady k oblečení sboru. V dobu, kdy chodili do sboru, se úbor skládal z bílé halenky a červené, modré či bílé sukýnky pro dívky a černých společenských kalhot pro chlapce. Jako problém se jednomu z respondentů zdála některá pravidla, ovšem v dotazníku nebyla tato problematika specifikována. Objevoval se i problém s pomalým nácvikem písní, což bylo závislé na velkém počtu mladších zpěváků. S tím souvisí i pocit přehnané starostlivosti o tyto starší ze strany vedoucích. Zároveň ale respondentka uznává nutnost zodpovědnosti za všechny děti ve sboru. Otázka číslo 6: Co se ti naopak na sboru líbilo? Všichni dotazovaní uvádějí jako první přátelství. Sbor byl pro ně místo, kde měli umělecké vyžití a zároveň trávili čas se svými spolužáky, kamarády. Líbila se jim vystoupení sboru. Jedna bývalá zpěvačka uvedla, že měla vždy dobrý pocit, pokud mohla vystupovat pro obyvatele Poděbrad, kteří bydlí sami, tedy většinou pro Český červený kříž či podobnou organizaci. „Líbila se mi aktivita a nadšení malých dětí. V dnešní době se moc nevidí, že by se nějaké dítě věnovalo něčemu takovému,“ uvedla jedna z dívek. Bývalý zpěvák sboru uvedl: „To je úplně opačná odpověď než v předchozí otázce. Jedním slovem všechno. Mohl jsem dělat to, co mě baví, poznal jsem spoustu nových kamarádů, líbily se mi výjezdy do zahraničí, vystoupení, soustředění, nahrávání CD, spolupráce se známými osobnostmi a v neposlední řadě obrovské nadšení paní učitelky Froňkové pro sbor, díky kterému jsme se dostali mimo jiné do zahraničí, televize (české i německé) a měli jsme (a sbor stále má) spoustu koncertů.“ 47

Otázka číslo 7: Co pro tebe bylo na sboru nejtěžší? Polovina bývalých zpěváků uvádí, že pokud dítě zpívání ve sboru těší, nemusí najít nic, co by nezvládlo či bylo obtížné. „Donutit se přestat hrát, když paní učitelka hovoří,“ uvedl jeden student střední školy, který působil ve sboru mimo jiné jako hráč na kytaru. Někteří uvádějí jako nejtěžší učení nových skladeb. Především se toto téma týkalo textů písní jak českých, tak hlavně skladeb společných pro koncerty českých a německých sborů, tudíž slova německá. Otázka číslo 8: Změnil/a bys něco na sboru (repertoár, vystoupení, zkoušky, …)? Třináct respondentů uvedlo, že by nic na působení sboru neměnilo. Jedna z dotazovaných uvedla, že by změnila repertoár, ale bohužel dále již tuto myšlenku nerozvinula. Bývalá zpěvačka, která je nyní studentkou gymnázia a pokračuje ve zpěvu na této škole, uvedla: „Vzhledem k tomu, že do sboru chodí děti od 6 (Kvíteček) nebo od 9 (Kvítek) let, bych repertoár neměnila. Pro děti je prospěšnější zpívat písničky, které se jim líbí.“ Další odpověď se týkala sboru, zodpovědnosti. „Přístup některých dětí a jejich rodičů je laxní. Bohužel s tím vedení sboru nemůže nic udělat.“ Otázka číslo 9: Dal ti sbor něco do života? Otázka byla zodpovězena, až na jeden případ kladně. Jedna bývalá zpěvačka se domnívá, že jí působení ve sboru nic nepřineslo. Ostatní odpovídají, že jim dal sbor spoustu kamarádů, zážitků a zkušeností. Následuje několik odpovědí. Určitě, miluji hudbu a tanec, ráda si zpívám. Mohu říci, že svému synovi zpívám neustále, zpívám mu před spaním ukolébavku. Zatím se nemůže přidat, budou mu teprve 2 roky, ale věřím, že i on bude milovat hudbu a zpěv. Ráda bych ho k tomu vedla. Toho bylo moc. Jak už jsem řekla. Byla jsem moc ráda za nové kamarády, za zkušenosti jezdit do Německa, moc se mi líbila soustředění jak už ve škole, nebo například v Nymburce a tak dále. Strávila jsem ve sboru 9 let a jsem za to neskutečně ráda. Určitě, bojovat, i když se zrovna nedaří, udržovat si dobrou náladu a být připravený na jakékoli podmínky.

48

Otázka číslo 10: Na co z této doby vzpomínáš? Odpovědi na otázku číslo 10 se často shodovaly s reakcemi na bod 9. Dovolujeme si zde tedy zařadit několik citací z dotazníků: Celkově prostě na sbor. To znamená zkoušky, vystoupení, soustředění, výlety a především na nasupenou paní učitelku na druhém stupni a její nadšení pro tento sbor. Nejraději vzpomínám na soustředění a výjezdy do Německa. Nejvíce si pamatuji na focení u pramene Labe v Krkonoších, a jak jsme všichni byli promoklí. Vzpomínám na výjezdy do zahraničí. I když je to cca 8 let, vzpomínám si na vystoupení, kdy se jelo do Německa do Drážďan. Jela jsem poprvé se sborem na nějaký výjezd do zahraničí. Na vystoupení jsem stála na kraji sboru a vedle mě se postavila Dáda Patrasová. Byl to úžasný zážitek pro dítě, které nikdy v životě nevidělo známou osobnost. A ještě k tomu osobnost, kterou vidí každý den v televizi v pořadu Kouzelná školka. Taky si vzpomínám, jak jsem ve 3. třídě seděl na „přijímačkách“ do sboru, kde každý měl zazpívat nějakou písničku, kterou si připravil. Já jsem si pečlivě natrénoval písničku Datel od Svěráka a Uhlíře. Když ale většina lidí zpívala lidovky a já měl děsnou trému, vystřihnul jsem tam taky nějakou lidovou. 2.6. Pěvecký sbor Kvítek pohledem učitelů Na základní škole Václava Havla působí v současné době 19 učitelů na prvním stupni a 18 učitelů na druhém stupni. Všem těmto pracovníkům školy byl zaslán dotazník o působení pěveckého sboru na škole. Návratnost byla bohužel velmi malá, odpovědělo jen 10 učitelů, z toho 3 z druhého a 7 z prvního stupně. Data tudíž mají menší výpovědní hodnotu.

49

Otázka číslo 1: Jaký je váš vztah ke sboru Kvítek? Graf č. 15:

Jaký je váš vztah ke Kvítku? 10%

10%

10%

nevím kladný zajímám se o Kvítek pozitivní 70%

Z grafu číslo 15 vyplývá, že 70% má ke sboru kladný vztah. Pouze jeden z respondentů neví. Vysvětlil, že se spíše zajímá o přípravné oddělení, Kvíteček. Učitelka druhého stupně navíc uvedla: „Jsem ráda, že někteří žáci tento sbor navštěvují, neboť má kladný vliv na chování těchto dětí a také Kvítek reprezentuje naši školu nejen u nás, ale též i v zahraničí.“ Otázka číslo 2: Víte, kolik dětí navštěvuje tento školní rok pěvecký sbor Kvítek a jeho přípravku Kvíteček? Graf č. 16:

Počet dětí ve sborech počet dětí

100

85

80

65

65

60 35

40

40

40 30

50 45

30

30 20

20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

učitel celkem

Kvítek

Kvíteček

Jak můžeme vidět z grafu číslo 16, 8 učitelů bylo schopno udat nějaká data k počtu dětí. Dva uvedli, že vůbec nevědí, kolik dětí navštěvuje oba sbory. Pod číslem 4 najdeme učitele, který věděl přibližný počet dětí v Kvítečku, avšak neuvedl počet dětí v Kvítku. 50

Pouze 2 učitelé byli schopni správně odpovědět na tuto otázku. Samozřejmě počty nejsou přesné, avšak počet se blíží nejvíce realitě. V grafu je to učitel číslo 1 a 7. Otázka číslo 3: Myslíte si, že působení ve sboru ovlivňuje nějakým způsobem chování žáků? V této otázce se učitelé zamýšleli nad svými žáky. Dva uvedli, že sbor nijak chování neovlivňuje, nezaznamenali změnu. Zbylí pedagogové se domnívají, že činnost ve sboru děti ovlivňuje ať pozitivně, tak negativně. Většinou uvádějí, že děti jsou zodpovědnější, ukázněnější, snaživější, mají lepší výsledky ve výuce. Nadále se domnívají, že zpívání ve sboru vede k utužování vztahů mezi žáky jednotlivých stupňů a tím se učí vzájemnému respektu a vzájemné pomoci. Jedna z dotazovaných uvedla: „Určitě: Kladně – umí se koncentrovat, podat výkon, smysl pro zodpovědnost. Záporně – setkávám se s určitou nadřazeností u některých dětí, je to i tím, že jsou občas dáváni tam, kde by to mohli dělat i jiní žáci (myslím akce školy a miniakce).“ Tento pedagog poukazuje na akce školy, při kterých jsou k organizaci pozváni žáci školy. Většinou jsou ale vybrány děti, které zároveň chodí do sboru. Uvádíme i další odpověď: „Mají větší smysl pro kolektivní činnosti a o něco více než ostatní si uvědomují svou zodpovědnost za společný úspěch.“ Otázka číslo 4: Pomáhal/a jste někdy při nějaké akci sboru? Graf č. 17:

Pomáhal/a jste při nějaké akci sboru?

3 ano ne

7

Graf číslo 17 poukazuje na to, že více než polovina dotazovaných pomáhá při organizování a pořádání nějakého koncertu či podobné akce sboru. Uvedli například pomoc při rozsvěcení vánočního stromku v Pískové Lhotě přípravnému sboru Kvíteček,

51

dále při setkání Dětí na Labi minulý rok, při výjezdech do zahraničí jako doprovodný pedagog či překladatel. Otázka číslo 5: Co se vám líbí nebo nelíbí na činnosti sboru? Většina z dotazovaných spojuje tuto otázku s reprezentací školy. Jsou rádi, že zviditelňují školu nejen v místě působení, ale i mimo Poděbrady. Nadále uvádí jako pozitivum koncerty sboru, které rádi navštěvují (například vánoční koncerty). Někteří o činnosti sboru nepřemýšlejí, nezabývají se jím. Jedna paní učitelka uvedla: „Líbí se mi spolupráce, soudružnost, kamarádská atmosféra mezi dětmi a jejich sbormistryněmi.“ Otázka číslo 6: Podporujete nějakým způsobem žáky, kteří chodí do sboru? Pokud ano, jak? Jako zhodnocení této otázky si dovolujeme zařadit odpovědi učitelů, kteří dotazník vyplnili. 2 odpověděli, že činnost sboru ve své třídě neřeší. Jedna z dotazovaných uvedla, že ve své třídě žádné dítě, které zpívá ve sboru, nemá. Upozorňuji spolužáky na vystoupení Kvítečku, chválím je za pěkná vystoupení. Vycházím žákům vstříc, aby stihli včasný nástup na zkoušky sboru. Poskytuji žákům pomoc a dostatek času při doplnění látky zameškané v důsledku výjezdů sboru. Mluvím s nimi před celou třídou o realizované akci. Vyprávějí všem svoje zážitky, dojmy. I ostatní by měli vědět, že hudba obohacuje. Chválím je, že se věnují zpěvu, zajímám se o jejich výsledky. Pokud potřebují uvolnit z vyučování, vždy jim vyjdu vstříc, nemám s tím problém. Pokud vím, že mají akci například letošní koncerty nebo soustředění, tak je nezatěžuji doděláváním učební látky – je to také dané tím, že děvčata, která ke mně chodí do třídy, jsou šikovná a většinou si stihnou látku dodělat před nebo spíš po akci (dám jim na to čas). Otázka číslo 7: Vnímáte mezi žáky posměšky směrem ke členům sboru? Všichni dotazovaní uvedli, že na své škole nesetkali s posměšky mezi žáky. Jedna z respondentek odpověděla, že ve své třídě se s tímto nikdy nesetkala. Ale jednou byla v minulých letech svědkem posměchu vůči sboristům. Tento úkaz byl ale ojedinělý.

52

Otázka číslo 8: Myslíte si, že někteří žáci oceňují činnost sboru? Uveďte příklad. Odpovědi k této otázce byly různé. Někteří respondenti uvedli, že žáci ve svých třídách sbor neřeší. Naopak v jiných se učí o hodinách hudební výchovy písně ze sboru, protože se líbí i ostatním dětem ze třídy. Nadále popisují, jak zpěváci z jejich tříd s nadšením líčí svým spolužákům zážitky z koncertů, ze zahraničních výjezdů či z vystoupení se známými osobnostmi. „Jsou to hlavně členové sboru, kteří vědí, co je tvrdá práce a pak následná odměna ve formě aplausu a pochvaly od sbormistryně a posluchačů.“ Otázka číslo 9: Navštívil/a jste nějakou akci sboru? Graf č. 18:

Navštívil/a jste někdy akci sboru? 0

ne ano

10

Tento graf znázorňuje, že všichni dotazovaní navštívili nějakou akci sboru. Někteří navštěvují koncerty přípravného oddělení Kvítečku. Většina odpověděla, že se snaží navštěvovat akce sboru ve škole i mimo ni pravidelně. Otázka číslo 10: Jak vnímáte fakt, že žáci reprezentují nejen školu a město, ale také kraj a Českou republiku? Odpověď na tuto otázku byla jednoznačná u všech respondentů. Vnímají reprezentaci dětí velmi pozitivně. Žáky podporují a jsou pyšní, že tímto způsobem propagují celou školu. Zároveň uvádějí, že je to velká příležitost pro samotné zpěváky. Podívají se do jiných měst a zemí a ukáží, co umí. Zároveň jedna z dotazovaných popisuje dobrou organizaci při práci se sborem, díky které je možné vyjíždět na různé akce mimo okres Nymburk.

53

2.7. Pěvecký sbory za ZŠ Václava Havla pohledem sbormistryň Pěveckými sbory na této základní škole prošlo několik sbomistryň. Dotazník vyplnily, kromě jedné, všechny vedoucí za historii sboru. Tyto dotazníky byly z části zpracovány již v teoretické části, kde byly využity jako zdroj informací k jednotlivým sborům. Uvádíme proto jen některé otázky. Otázka číslo 1: Ve kterých letech jste vedla pěvecký sbor na škole a jaký to byl sbor? K tomuto bodu se vyjádřily všechny respondentky rozmezím let a názvem sboru, které vedly. Za všechny odpovědi uvádíme citace zakladatelky sboru Campanella a také sboru Kvítek. Uvádějí, co je k tomuto založení vedlo: Založila jsem ho a vedla v letech, kdy jsem ve škole učila. Učit jsem tam začala ve školním roce 1991/92. V té době tam byly třídy s rozšířenou hudební výchovou, které měly ve svém plánu kromě většího počtu hodin hudební výchovy i práci v pěveckém sboru. Uvedla Mgr. Málková V době mého působení na ZŠ V. Havla byly třídy s rozšířenou výukou HV, takže ve třídách se učily 3h HV týdně, děti byly hudebně nadané a tehdejší p. ředitel Čech toto velmi podporoval. Velmi často jsme s kolegyněmi dělaly ukázkové hodiny, a protože jsem v takových třídách, např. v 5. třídě běžně zpívala trojhlasy a capella, napadlo mne založit si sbor a věnovat se tomu ještě trochu více. Napsala Mgr. Sixtová Otázka číslo 2: Jak staré děti do sboru chodily a kolik jich bylo? Graf č. 19:

Průměrný počet dětí ve školním roce v různých obdobích sboru 60 50 40

55 46

45

40

30 20

30

30

10

15

0 1991 - 1994 1992 - 1997 1998 - 2010 2004 - 2008 2008 - 2010 od r. 2010 Campanella

Kvítek

54

Kvíteček

Graf číslo 19 ukazuje, jak se vyvíjel počet dětí ve sborech na základní škole. Můžeme vidět, že do sboru Campanella chodilo přibližně 55 dětí. Tito zpěváci byli žáky hudebních tříd 2. stupně. V letech 1992 – 1997 navštěvovalo sbor Kvítek 45 dětí převážně z hudebních tříd 1. stupně. Od roku 1998 do současnosti se počet zpěváků v Kvítku zvyšuje. Po roce 1998 to bylo 30 zpěváků z 1. až 9. třídy, dnes je to 46 dětí ze 4. – 8. tříd. I od založení přípravného oddělení Kvíteček se počet malých zpěváčků stále zvyšuje. Při jeho založení jich bylo 15, později 30, dnes je jich okolo 40 z 1. – 4. třídy. Odpovědi na otázky číslo 3 (Jaký repertoár jste zpívali. Měla jste spolupracovníka či korepetitora?) a 4 (Jaké měl sbor za Vašeho vedení úspěchy?) byly použity v teoretické části této bakalářské práce na str. 23 – 29 a 32, tudíž je tu nebudeme znovu uvádět. Otázka číslo 5: Měla jste či máte podporu vedení školy při práci se sborem? Graf č. 20:

Měla jste či máte podporu od vedení školy? 1 ano ne 5

Celkem 5 sbormistryň uvedlo, že byly vedením školy podporovány. Jedna respondentka uvedla, že podpora po odchodu bývalého ředitele školy upadla, přístup se změnil, což vedlo ke zrušení hudebních tříd, přestože fungovaly velmi dobře. Další vedoucí popisuje: „Podpora vedení školy je. Můžeme uskutečnit všechny projekty, které si vymyslíme a se sborem realizujeme.“ Otázka číslo 6: Jak se dívali či dívají na činnost a akce sboru kolegové ve škole? Odpovědi na tuto otázku byly velmi rozpačité. Jedna z respondentek uvedla, že je její činnost jednoznačně podpořena, kolegyně či kolegové jsou jí nápomocni při vystoupeních sboru. Spíše se většina přiklání k názoru, že někteří sbor podporovali, jiným to bylo jedno, ale našli se i tací kolegové, kteří práci sborů odmítali či jimi dokonce pohrdali. Shodují 55

se ale na tom, že práci sboru nejvíce ocení ti pedagogové, kteří mají nějaký vztah k hudbě, či napomáhají při organizaci akcí sboru. Otázka číslo 7: Vnímala jste či vnímáte podporu i vedení města? Situaci v době založení pěveckého sboru Campanella popisuje tehdejší vedoucí takto: „To v té době nebylo výrazně aktuální, zpravidla jsem si vše zařizovala sama a s ohledem na postoj vedení školy.“ Současná vedoucí Kvítku poznamenala: „Vnímáme finanční podporu, hlavně v posledních letech. Jinak když je potřeba někde zazpívat, obrací se nejvíce na nás. Obdrželi jsme od starosty města ocenění pro sbor za kulturní činnost.“ Otázka číslo 8: Spolupracovali či spolupracují s vámi i rodiče dětí, jakým způsobem? Spolupráce

s rodiči

se

postupně

zvětšovala.

Vedoucí

sboru

Campanella

a zakladatelka Kvítku uvedly, že spolupráci s rodiči moc nevnímaly, nepamatují si na ni. Zařizovaly všechny akce samy, o pomoc rodiče nežádaly. Následující období Kvítku a Kvítečku je již na spolupráci s rodiči zaměřena více. Pomáhají materiálně, finančně a hlavně osobně. Nejvíce však sbor podporují od založení spolku Pěvecký sbor Kvítek. K tomuto tématu dodala současná vedoucí Kvítku: „12. 11. 2012 bylo založeno občanské sdružení sboru, kde je předsedkyně matka dvou zpěváků a spolupráce některých rodičů ve spolku je vynikající.“ Otázka číslo 9: Myslíte si, že vaše činnost se sborem děti ovlivnila? Všechny sbormistryně doufají, že jejich činnost ve sboru děti pozitivně ovlivnila. Nadále zde uvádíme citace z dotazníků: Určitě. Dost jich zpívalo ve sboru ještě na gymnáziu, a např. bývalá sólistka sboru Jana Boháčková studovala operní zpěv a zpívá v divadle. S některými z nich mám možnost i dnes hovořit a vzpomínat. Období práce ve sboru hodnotí kladně, mají hezké vzpomínky na výjezdy do jiných měst a na setkání s dětmi podobného zaměření. Stejně jako rádi vzpomínají na vystoupení, na která přišli jejich blízcí… Snad, nevím,… ale doufám, že je několik dětí, které sborové zpívání „chytilo za srdce“ právě v době seznamování se s tímto způsobem aktivního společného muzicírování. I kdyby bylo jen jedno, stálo to za to.

56

Hlasový rozvoj dětí je určitě nejvíce ovlivněn. Kromě hlasového rozvoje, někteří zpěváci pokračují se zpěvem i po opuštění školy v rámci svého studia nebo jen pro radost, také se hodně ovlivňuje chování. Jejich chování je kultivovanější, děti si vzájemně pomáhají, kolektiv se stmeluje, starší zpěváci pomáhají i s vedením sboru, s rozhodováním při výběru repertoáru, při akcích a koncertech. Při zkouškách, akcích, vystoupeních, výjezdech, soustředěních sboru se děti chovají daleko lépe, než při ostatních školních akcích. Otázka číslo 10: Na co nejraději vzpomínáte z této doby? Odpovědi se nejvíce soustředí na zkoušky sboru, vystoupení, soustředění, společné výjezdy ať po republice tak do zahraničí. „Na trému před důležitým vystoupením a euforii po vyhlášení výsledků, na soustředění, kde jsme si užili spoustu legrace,…Dodnes se za mnou tyto děti (dnes už někteří dospělci) vracejí a to je pro mne na této práci to nejhezčí,“ uvedla jedna z vedoucích. Další nejraději vzpomíná na hřejivý pocit, který má vždy, když děti zpívají s radostí a prožitkem své písně. „Vždy je krásný prožitek nějakého úspěchu s dětmi a všechny nás nabíjí a motivuje k další činnosti.“ 2.8. Pěvecký sbor Kvítek pohledem současného a bývalého starosty města Za dobu působení pěveckého sobu Kvítek se na radnici města Poděbrady vystřídali 3 starostové. V následující kapitole shrneme a porovnáme odpovědi jednoho z bývalých starostů a starosty současného. Otázka číslo 1: Je existence sboru nějakým přínosem pro město? Oba dotazovaní uvedli, že je Kvítek bezesporu přínosem pro město. Současný starosta dodal, že každá aktivita, kulturní nebo sportovní je obohacením života města. Druhý z respondentů uvedl: „Přínosem je bezesporu, jako každá aktivita, která obohacuje děti a zapojuje do podpory sboru i jejich rodiče. To je jedna rovina. Tu druhou vidím v setkávání veřejnosti při vystoupeních malých umělců a reprezentaci města mimo jeho území. Zapomenout nesmím ani na fakt, jaký vliv má spolupráce v určitém zájmovém uskupení na výchovu dětí, jejich vazby a současná i budoucí přátelství.“

57

Otázka číslo 2: Podporujete či podporoval jste, nějakým způsobem činnost sboru? Pokud ano, jak? Dotazovaní uvedli, že sbor podporují účastí na koncertech, žádají Kvítek o vystoupení na akcích pořádané městem. Také sbor podporovali před cestami mimo město a soustředěními, naturálně i finančně formou dotací. Otázka číslo 3: Navštívil jste nějakou akci sboru? Jaký jste měl z toho pocit? Oba uvedli, že akce sboru navštěvují opakovaně. Současný starosta se se sborem dokonce potkal na jedné akci, kde spolu v minulosti vystoupili. Pocit z vystoupení měli oba vždy dobrý. Otázka číslo 4: Jak vnímáte fakt, že sbor reprezentuje nejen město, ale také kraj a Českou republiku? Bývalý starosta uvedl: „Každému hudebnímu tělesu se nepodaří reprezentace na této úrovni. Svědčí to podle mého soudu o kvalitách sboru a správném, profesionálním vedení. Není v Poděbradech mnoho uskupení, která snesou srovnání na mezinárodní úrovni.“ Současný starosta uvedl, že toto vnímá velmi pozitivně. Otázka číslo 5: Myslíte si, že se může sbor ještě více zapojit do akcí města? Pokud ano, jakým způsobem? Současný starosta uvedl, že se na sbor obrací v případě potřeby s důvěrou. Druhý dotazovaný dodal, že by sbor mohl využít kontaktů města v oblasti partnerských měst v České republice i zahraničí. Jednalo by se zároveň o mezinárodní reprezentaci města. 2.9. Pěvecký sbor Kvítek pohledem ředitele školy Řediteli školy Mgr. Vlastimilu Špinkovi bylo položeno deset otázek. Postupně zde uvedeme odpovědi na všechny dotazy. První otázka se týkala porovnání počtu dětí, které navštěvují sbory dnes a kolik jich bylo přibližně před deseti lety. Pan ředitel odpověděl, že počty zná, díky hodnocení žáků při vysvědčení. Celkový počet žáků, kteří navštěvují sbor, neustále roste, v současné době je to cca 14% žáků školy. Druhá otázka směřovala k zamyšlení, zda působení ve sboru nějakým způsobem ovlivňuje chování žáků. K této otázce dodal, že průzkum na toto téma neprobíhal, avšak

58

v minulém roce neměl žádný z členů sboru výchovné opatření. „Paušalizovat se nedá, ale nabývám přesvědčení, že aktivní umění obecně kultivuje chování. Toto se ukazuje i u nás ve škole,“ podotkl. Třetí otázka zněla: Je existence sboru přínosem pro školu? Ředitel školy uvedl, že působení ve sboru nejen kultivuje osobnost, ale také slouží jako prevence zneužívání návykových látek, posiluje sociální roli (spolupracují děti napříč věkovými kategoriemi), působí na osamostatnění žáků, výjezdy do zahraničí posilují výuku cizího jazyka. Samozřejmostí je prezentace školy na veřejnosti. Čtvrtá otázka zkoumala pohled na učitelský sbor, zda má Kvítek a Kvíteček dostatečnou podporu. Zde odpověděl, že automaticky ne, musí si ji zasloužit svou prací, aktivitami, výstupy. Domnívá se, že za poslední roky se situace o dost vylepšila. Pátá otázka se zaměřila se způsob podpory činnosti sboru. V rámci možností je sbor podporován i finančně, díky prostředkům z doplňkové činnosti školy. Nadále jsou na pedagogických radách pouštěny ukázky z jednotlivých vystoupení. Na šestou otázku, která se týkala posměšků mezi žáky ke členům sboru, odpověděl, že tento faktor nepociťuje, na své škole je nezaznamenal. S tímto tématem souvisí i otázka sedmá, zda žáci ve škole oceňují činnost sboru. Zde podotkl, že to žáci nedávají najevo. Maximálně řeknou o svých spolužácích, že jsou dobří, šikovní. Otázka číslo osm směřovala k návštěvám akcí sboru. Pan ředitel vystoupení sboru navštěvuje, přetrvává u něj pozitivní pocit, někdy dokonce příjemně překvapující. V deváté otázce jsme se zajímali o to, zda ředitel školy ví, kolik času věnují sbormistryně sborům mimo pravidelné zkoušky. „Neumím si to představit, ale určitě více než 2 hodiny týdně.“ Desátá otázka směřovala k reprezentaci školy, města, kraje a také České republiky. Ředitel školy poznamenal, že toto vnímá velice pozitivně, dochází tím k naplnění internacionalizace školy, tedy k naplnění evropského rozměru ve vzdělávání. 2.10. Verifikace hypotéz a závěr výzkumu Předmětem výzkumné části této práce bylo prozkoumat, jaký mají vztah k pěveckému sboru zpěváci současní, minulí, jejich rodiče, učitelé, ředitel školy a starosta. 59

Realizace výzkumu u všech výše uvedených objasnila, zda byly stanovené hypotézy pravdivé či nepravdivé. Přestože byl výzkumný vzorek malý, dovolujeme si učinit závěry v oblasti školních dětských pěveckých sborů. Při samotné analýze výsledků docházíme k objasnění vztahu zpěvák - sbor a rodič – sbor. Z výzkumu je patrné, že výběr sboru jako mimoškolní aktivity závisí nejvíce na samotném dítěti. Toto bylo potvrzeno z obou stran. I samotní rodiče nejvíce uvedli, že jejich potomek navštěvuje sbor z vlastního popudu, i když řada z nich se přiklání také k výběru vlastnímu či společnému. Vztah mezi rodičem a sborem se projevil jako průměrný. Nemůžeme zde potvrdit, že se všichni rodiče podílejí na akcích pěveckého tělesa, avšak můžeme naopak konstatovat spolupráci přibližné poloviny z dotazovaných. Pomoc s organizací od rodičů je úzce spojena s osobní žádostí sbormistrů. Několik rodičů potvrdilo, že při takovéto prosbě rádi pomohou, avšak nepovažují za ni oslovení všech rodičů plošně. Z výzkumu dále vyplývá, že působení ve sboru děti ovlivňuje. Kultivuje jejich hudební cítění, učí je zodpovědnosti, respektu k druhým. Z odpovědí respondentů vyplývá, že zpívání ve sboru působí i na rodiny těchto dětí. Účastní se koncertů, rodiče pomáhají při organizaci akcí sboru a učí se se svými dětmi písničky a skladby. Tímto jsme došli k závěru, že třetí pracovní hypotéza byla vyvrácena.

60

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na sbory při Základní škole Václava Havla v Poděbradech po dobu její existence. Snažila jsem se zaznamenat všechny důležité okamžiky, které tato hudební tělesa zažila. V teoretické části byly popsány pojmy, které souvisí s dětským sborem. První kapitola se zabývala historií dětských pěveckých sboru na území českých zemí. Následující část analyzovala práci pěveckého sboru – rozezpívání, průběh zkoušky, veřejné vystoupení. Dále se zaměřila na práci sbormistra, se kterou souvisela příprava partitury. Následující podkapitola se zabývala vztahem sbormistra a sboru. Následovala velká kapitola o sborech na základní škole Václava Havla. Prvně se v této části zmiňoval pěvecký sbor Campanella, nadále Kvítek, ve kterém se za jeho historii vystřídaly dvě sbormistryně, a jako poslední o přípravné oddělení, Kvíteček. U činnosti pěveckého sboru Kvítek byla práce zaměřena na průběh jeho zkoušky, rozezpívání a také vztahy mezi dětmi a sbormistryní. V praktické části bylo formou empirických výzkumných metod – dotazníku a rozhovoru – zjišťováno, jaký vztah mají ke sboru současní i minulí zpěváci, jejich rodiče, učitelé a ředitel základní školy, jeden z bývalých starostů města a také současný starosta Poděbrad. Z výsledků výzkumné části můžeme usuzovat, že si děti vybírají pěvecký sbor z vlastního rozhodnutí a mají tuto činnosti rádi. Zároveň si uvědomují umělecký a kulturní prožitek spojený s touto činností. Rodiče těchto zpěváků jsou na ně pyšní, ve zpívání je podporují. Stejnou oporu projevují i učitelé a ředitel školy. Ze strany vedení města je na Kvítek nahlíženo pozitivně, sbor je žádán o spolupráci při akcích města. Dětské sbory při Základní škole Václava Havla se staly součástí kulturního života v Poděbradech. Ze všech sboru se nejvíce do činnosti školy a města zapojil pěvecký sbor Kvítek, který si ve svém přípravném oddělení vychovává nové zpěváky. Díky práci sbormistryň, podpoře ředitele školy, města, rodičů a v neposlední řadě úspěšné činnosti sboru věřím, že zpívání na této základní škole bude pokračovat i v letech budoucích.

61

Bibliografie LÝSEK, F. Dětský sborový zpěv. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958. 173 s. HARTMAN, J. – SKOPAL, J. Práce s dětským pěveckým sborem na prvním stupni základní školy. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 142 s. ISBN 978-80-7041-0097. MOTÝL, T. Zahrada: Povídání o skrytém zátiší sborových radostí. Štíty: Nakladatelství Pavel Ševčík – Veduta, 2012. 172 s. ISBN 978-80-86438-41-2. SOUČEK, V. – PÁLKOVÁ, S. Podpora ZUŠ: Sborový zpěv. Praha: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, 2014. 14 s. TICHÁ, A. Hlasová výchova v dětském sboru prostřednictvím her a motivací. Praha: Národní informační poradenské středisko pro kulturu 2004. 95 s. ISBN 80-7068-186-1. TICHÁ, A. Učíme děti zpívat: hlasová výchova pomocí her pro děti od 5 do 11 let. 2. vyd. Praha: Portál, 2009. 148 s. ISBN 978-80-7367-562-2. STAŠEK, Č. ABC začínajícího sbormistra. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1981. 141 s. POMAHAČ, J. Dětský pěvecký sbor. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1960. 81 s. LÝSEK, F. Život s dětským zpěvem. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 196 s. ISBN 80-244-0859-7. Kronika ZŠ Václav Havla Kronika pěveckého sboru Kvítek Stanovy sdružení Elbkinderland

62

Seznam příloh 1. Vánoční koncert pěveckého sboru Kvítek v prosinci 1997 2. Festival Jičín město pohádek 3. Festival Jílovské zpívání 2003, 2005 4. 13. celostátní přehlídka školních dětských pěveckých sborů – Krajské kolo Mnichovo Hradiště 5. Spolupráce se sdružením Elbkinderland 6. Vystoupení se souborem Hradišťan 7. Vystoupení s Idou Kelarovou 8. Vystoupení s Ondřejem Rumlem a vánoční vystoupení s Petrem Kotvaldem 9. Celoškolní programy (Velikonoce v Polabí a Bílé Vánoce) 10. Náhled vyplněných dotazníků - děti 11. Náhled vyplněných dotazníků - rodiče

63

Příloha č. 1

Vánoční koncert v kostele Povýšení svatého Kříže 1997

Příloha č. 2

Festival Jičín město pohádky 2001

Příloha č. 3

Festival Jílovské zpívání 2002

Festival Jílovské zpívání 2005 Příloha č. 4

13. celostátní přehlídka školních pěveckých sborů – Krajské kolo Mnichovo Hradiště 2003

Příloha č. 5

První koncert sdružení Elbkinderland v ČR v roce 2004 - Mělník

Koncert v Color Line Areně v Hamburku 2004

Vánoční koncert v Drážďanech v Kreuzkirche 2005

Koncert sdružení Elbkinderland 2008 Poděbrady

Koncert v rámci turné v roce 2010 – Poděbrady

Natáčení s Rolfem Zuckowskim a Magdalenou Reifovou v německé ZDF 2010

Koncert v rámci turné - Hetlingen 2010

Koncert v Elsteru v roce 2012

Oslava 10. výročí sdružení Elbkinderland – Poděbrady 2013

Pokračování oslav k 10. výročí - Hetlingen 2013

Příloha č. 6

Vystoupení se souborem Hradišťan v roce 2006 Příloha č. 7

Koncert s Idou Kelarovou v roce 2008

Příloha č. 8

Vánoční koncert s Ondřejem Rumlem v roce 2013

Koncert s Petrem Kotvaldem v roce 2013

Příloha č. 9

Velikonoce v Polabí v roce 2001

Celoškolní projekt Bílé Vánoce v roce 2007

Bílé Vánoce v roce 2012

Příloha č. 10

Příloha č. 11