Sborový zpravodaj
ČERVEN 2013 Čtení na pokračování.
Z hlubin soužení na výsluní naděje. Úvodem. Lidové rčení tvrdí, že výška a mohutnost stromu se pozná a docení až ve chvíli, kdy je strom poražen. Zřejmě to platí o některých lidech všeobecně, ale o lidech v Boží církvi obvzlášť. Když jsem s bratrem Alexandrem Viederem hovořil před devíti léty ve své kanceláři, netušil jsem, že spolu takhle sedíme naposledy. Seznámil jsem se s ním v padesátých letech a od té doby mne celou svou bytostí vždy znovu přitahoval. Patřil totiž mezi ty „tiché a zemi.“ Neokouzloval svým zjevem, ale povahou a živým společenstvím s Bohem. Předivo jeho života bylo protkáno dětinskou vírou, lemováno živou nadějí a to vše vloženo do rámce radosti ze spasení. Ani tyto hodnoty však z něj neutvořily dokonalého člověka. Mé řádky proto nejsou pokusem přiřadit další postavu do seznamu „světců“, ale bratrsky vyznat, čím mne Saša obohatil. Alex Vieder měl mimořádně pohnutý život. Narodil se v roce 1928 v Mukačově v ortodoxní židovské rodině. Již jako chlapec zažil totální odlisťující teror koncentračních táborů. Po osvobození v roce 1945 přišel na Náchodsko, kde poznal pravdu Písma svatého a přijal Pána Ježíše za svého Spasitele. V padesátých letech nastoupil základní vojenskou službu. Pro věrnost biblickým zásadám byl vždy znovu a znovu vězněm – souhrnně pět let. V roce 1959 se šťastně oženil. Po celou dobu- od propuštění z vojny a z vězení pracoval na železnici. Podlomenému zdraví měla posloužit operace, při které skončila jeho životní pouť dne 31. 8. 1989. Svým příkladem křesťana mne velice zaujal a obohatil. Inspirující myšlenkou Písma svatého pro mne zůstává: „Umřev, ještě mluví…“ Boží moc se v jeho životě projevila nejméně trojím výrazným způsobem: - Ve svrchovanosti Božího řešení tam, kde končila lidská naděje - V postupném rozvoji povahy tohoto muže skrze moc evangelia. - Ve vlivu každodenního hlubokého přátelství s Ježíšem, charakterizovaného zaslíbením: „ Kristus ve vás, ta naděje slávy…“ Jan Bárta
Vedení Vedení Čtení z Bible sobotní školy bohoslužby
Datum
Hudebník
Kázání
6.4.
Staš O.
Slavíček Vl.
Kopáčková K.
Staš T.
Deaková T.
13.4.
Byrtusová A.
Svrček Z.
Staš P.jr.
Exnerová M..
Ryznar O.
20.4.
Koudelková J.
Slavíček Vl.
Exner D. jr.
Koudelka A.
Staš P.
27.4.
Staš O.
Staš T.
Kopáček J.
Exner D.
Jahnatek F.
4.5.
Kopáčková P.
Svrček Z.
Sunkovská V.
Exnerová M.
Koudelka A
11.5.
Staš O.
Slavíček Vl.
Exnerová N.
Byrtus T.
Hovad J.
19.5.
Byrtusová A.
Slavíček Vl.
Hilovský R.
Staš T.
Škoda D..
25.5.
Odpolední program
HK v KV
1.6.
Staš O.
Svrček Z.
8.6.
Staš O..
15.6.
Vítková D.
Exner D.
Staš P.
Slavíček Vl.
Kopáčková K.
Koudelka A.
Kulhavý J.
Koudelková J.
Svrček Z.
Staš P. jr.
Byrtus T.
Staš T.
22.6.
Byrtusová A.
Byrtus T.
Exner D. jr.
Exnerová M.
Kubík J.
29.6.
Staš O.
Slavíček Vl.
Kopáček J.
Staš T.
Svrček L.
Karolína
PVP Agapé
VÍRA Pole byla vyprahlá a zem praskala nedostatkem vláhy. Zažloutlé a povadlé listí smutně viselo z větví. Trávu na loukách slunce úplně spálilo. Lidé napjatě zkoumali kobaltově modré nebe, zda se na něm neobjeví mráček. Každým dnem bylo vedro nesnesitelnější. Opravdový déšť spadl před několika měsíci. Farář svolal obyvatele vsi před kostel, aby všichni prosili za dar deště. V určenou hodinu bylo náměstíčko plné lidí. V očích měli úzkost, ale také naději, že konečně zaprší. Mnozí si nesli předměty, kterými chtěli projevit svou víru. Farář přejížděl pohledem po shromážděných věřících a obdivně sledoval to množství Biblí, křížků a růženců. Náhle se zastavil. Nemohl odtrhnout zrak od děvčátka, které způsobně sedělo v první řadě. Na klíně mělo složený červený deštník.
Víš na které věci se Bůh nebude ptát?
Bůh se Tě nezeptá - jakým automobilem jsi jezdil, ale kolik lidí si v něm svezl….. jak velký je Tvůj dům, ale kolik lidí jsi v něm pohostil …… do čeho jsi se oblékal, ale bude se ptát koho jsi oblékl …. kolik jsi vydělal peněz, ale jakým způsobem…. jaké názory jsi hlásal, ale zeptá se jak jsi pracoval. … kolik jsi měl přátel, ale zeptá se kolika z nich jsi byl přítelem. v jaké čtvrti jsi bydlel, ale zeptá se jak jsi vycházel se soused y na barvu Tvé kůže, ale zeptá se na barvu Tvého charakteru proč jsi tak dlouho váhal s přijetím víry, On Tě ve své milosti doprovodí do nebeského obydlí, místo do ohně zatracení.
Sbor Církve adventistů sedmého dne Nezvalova 377, 500 03 Hradec Králové
Pastor sboru:
Petr Staš tel: +420732543695. e-mail:
[email protected]
Vedoucí sboru:
Martina Exnerová tel: +420725397546, e-mail:
[email protected]
Vyhnání z ráje Píše se rok 1942. Válečná smršť se žene Evropou, šíří strach, bolest a žádá krev. Smrt kosí tisíce v zázemí i na frontách a do hromadných hrobů ukládá svou žeň. Země se chvěje detonacemi bomb. Existuje ještě někde místo klidu a pohody? Paprsky zapadajícího slunce pozlacují svým leskem malý domek na konci města. Zakrátko světlo slábne, slunce mizí za obzorem a také domek se noří do tmy. Zdá se, jakoby ztemnělé okolí odpovídalo situaci obyvatelů domku, nad kterými se stahují mračna nesnází. Poslední večerní pobožnost. Poslední večer v domově – do nedávna šťastném. Jak snadno může být kvetoucí ostrůvek smeten do moře lidské zloby… Otec rodiny bere do rukou vzácnou knihu a čte oddíl určený na tento den: „Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení..“ Pak pokračuje: „ Ale my pro tvůj hněv spějeme ke svému konci zděšeni tvým rozhořčením.. Nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno.“ Otec dočetl a přidal krátký výklad. „Tati proč v Bibli začíná den vždy večerem? To je tak smutné. Ráno je přece radostnější.“ Otázku položil mladší syn, sotva čtrnáctiletý. „Sašo, to je svatý řád Stvořitele. Král David sice říká, den po dni vynáší řeč, ale i noc po noci ukazuje umění.“ Hvězdnatá obloha nás učí pokoře – vidíme dílo Stvořitele .Navíc hvězdy po celá tisíciletí slouží k orientaci. Děti! Čekají nás těžké dny. Snad nás nenechají ani pohromadě… A kdyby .. Nezapomeňte! Jsou i bezhvězdné noci, kdy hvězdy sice září, ale pro nás jsou zastřené. Nenechte si zastřít nebo vzít důvěru v Hospodina, ať přijde cokoliv. On vedl naše Otce a on neopustí ani nás.“ Po těchto slovech následovala modlitba a pak šly děti spát. Záhy usnuly přemoženy smutkem z obávaného transportu do neznáma. Zato rodiče prožili bezesnou noc. V jejich představách se střídala naděje s depresí. Doléhaly i praktické otázky: co vzít s sebou, co zde nechat, je zařizeno vše potřebé atd. Matka přebírala dětské věci. Na Sašově kabátě je žlutá hvězda, skoro odtržená, Davidovská hvězda s označením JUDE. Kolik takových hvězd pokoření přišívala – a vždy je skrápěla slzami. Přes slzy se ovšem dají dělat jen velké stehy .. Do mysli se vtírá Jobův nářek: „Vydal mne Bůh silný nešlechetníkům a v ruce bezbožných uvedl mne.“ Alespoň nad ránem na chvíli zastřel milosrdný spánek chmury budoucích dnů. Sychravé ráno. Mrak nad krajinou se dere i dolinských očí a srdcí. Na seřadišti stojí otcové, matky, stařeny, starci i děti v jaru života. Otáčí své hlavy a jakoby vytrženi ze snění slyší poslední věty muže v uniformě: „Odcházíte na práci a té se nebojte. Vše potřebné je pro vás zajištěno.“ Slova zní nepřesvědčivě – skoro jako výsměch. „ Tak a teď rychle, rychle se seřadit a jdem..“ Útvar lidi se zavlní a směřuje k nákladním vagonům. „Čtyřicet do každého vozu, jasné ?“ Desítky rukou sáhnou po kufřících a nastupují do dlouhého nákladního vlaku.“ Los! Los! Rychleji“ Pak se dveře vagonů hřmotně zavřou a zavěsí zámky. Poslední nashledanou těm na útěchu venku i sobě. Pokračování příště!
Návštěva sboru Karlovy Vary - 25. 5. 2013
Sborový zpěv : Setkání mládeže : Modlitební setkání :
pátek 18,00 hod. středa 18,30 hod. pátek 17,30 hod.
5. června 2013
-
výbor sboru se sejde v 18,00 hod.
16. června 2013 sdružení
-
proběhne v Praze mimořádná konference Čs. Téma – věroučné body církve
22. června 2013
-
návštěva br. Jan Kubík – ředitel Advent Orionu
22. června 2013
-
Worship na Nezvalově ul. v 16,00 hod.
29. června 2013
-
br. L. Svrček pravděpodobně nebude Informace ohledně PVP dostanete včas
2. 6. 23. 6.
Světlana Černohorská Anna Horáková
Děti: 7. 6.
Davídek Exner
