Z TÉMATICKÉ SÍTĚ
SBoRnÍK VÝSTUPŮ
K tématům zaměstnávání osob s chronickým duševním onemocněním
Úvod O projektu SOUČASNÝ STAV PSYCHIATRICKÉ PÉČE V ČR
Ambulantní a lůžková péče - současný stav Komunitní péče – vývoj a současný stav Evropský kontext
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM
Benefity při získání práce pro jednotlivců Význam zaměstnání Přístup společnosti
VÝSTUPY Z PROJEKTU: PREZENTACE ZE SEMINÁŘŮ
Kontext projektu a reformy psychiatrické péče Psychiatrie ČR ve srovnání se zahraničím Realizace Strategie reformy psychiatrické péče, principy a cíle IPS: Individuální umístění a podpora, možnosti zavedení metody u nás Individuální umístění a podpora – IPS Klíčové principy modelu IPS Služba podporovaného zaměstnávání - PZ
ZKUŠENOSTI A INSPIRACE ZE ZAHRANIČÍ
Vývoj psychiatrické péče v Itálii Situace v USA, Finsku, Nizozemí a Anglii
BARIÉRY VSTUPU DUŠEVNĚ NEMOCNÝCH NA TRH PRÁCE V ČR
Překonávání bariér vstupu na trh práce u osob s dušením onemocněním Inspirace z Nizozemí
2
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE U NÁS
Brněnský projekt podpora zaměstnávání Komunitní služby v oblasti bydlení Chráněné bydlení Podpora samostatného bydlení Indikace vstupu do služby, Baobab, Bona,Eset, Fokus, Ondřejov Kontraindikace vstupu do služby, Baobab, Bona, Eset, Fokus, Ondřejov Kapacita služeb Co děláme všichni? (Spolupráce) Budoucnost v rámci reformy péče o duševně nemocné
Seznam členů tematické sítě (instituce)
3
Mezinárodní projekt Paralelní životy je spolufinancován z EU, ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
4
Úvod Pokračování dialogu mezi komunitou lidí s psychickým onemocněním, odbornou a laickou veřejností tvoří základní osu projektu PARALELNÍ ŽIVOTY. Projekt chce poukázat na fakt, že problém sociálního vyloučení této skupiny občanů je problémem nás všech. Zaměstnání je určující součást sociálního statutu. A právě jeho absence hraje významnou roli v péči o lidi s duševním onemocněním. Práce je sama o sobě terapie a zároveň je cestou ze sociálního vyloučení. Proto jsou informace na toto téma pro odborníky tak žádané. Mají zájem o sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe v této oblasti, ať už mezi sebou v České republice, tak i v rámci Evropy, kde i díky rozšířené komunitní péči mají více zkušeností se zaměstnáváním svých klientů. Cílem tohoto sborníku je představit vybrané zkušenosti, které se podařilo shromáždit realizátorům projektu. Jedná se soubor pracovních materiálů, prezentací ze seminářů. Představení těchto informací vyvolalo diskuzi v tematické síti projektu Paralelní životy, na jejímž základě vznikl návrh systémové péče o osoby s chronickým duševním onemocněním v ČR včetně metod jejich prosazení do praxe. Návrh je inspirován zahraničními zkušenostmi. Vzhledem k aktivní účasti Ministerstva zdravotnictví ČR v projektu je zde předpoklad, že osvědčené metody, které uspěly v zahraničí (Švédsko, UK, Itálie) budou brány v potaz i při reformě psychiatrické péče. Tým projektu Paralelní životy
5
O projektu Projekt „Paralelní životy“ se zasazuje o zavedení systémových změn, nezbytných pro zlepšení péče o osoby s duševním onemocněním v ČR. Součástí projektu je: • Vytvoření odborné platformy – tzv. tematické sítě. Ta zahrnuje neziskové organizace, státní správu, firmy i jednotlivce se zájmem přispět ke zkvalitnění péče o osoby s duševním onemocněním. • Realizace 21 workshopů po celé republice, v období od června 2013 do října 2014 celkem. • Realizace mediální kampaně zaměřené na destigmatizaci osob s duševním onemocněním. • Natočení filmového dokumentu, který porovnává péči o osoby s duševním onemocněním ve všech zúčastněných zemích (Itálie, Švédsko, Anglie a Česká republika). • Získání inspirace ze zahraničí (Itálie, Švédsko či Anglie) a adaptace osvědčených zahraničních postupů na podmínky v ČR Bližší informace o aktivitách projektu a termíny jednotlivých akcí naleznete na www.artmovement.cz Koordinátor projektu: Art Movement, o.s., www.artmovement.cz Koordinuje projekt, realizuje mediální kampaň, přenáší know-how ze zahraničí, natáčí filmový dokument na podporu destigmatizace lidí s duševním onemocněním.
6
Partneři v ČR: FOKUS - sdružení pro péči o duševně nemocné, o.s., www.fokus-cr.cz Řídí veškeré aktivity projektu po odborné stránce, zaštiťuje přenos know how ze zahraničí. SPIRALIS; www.spiralis.cz Koncipuje a organizuje workshopy a tematickou síť na podporu osob s duševním onemocněním. Zahraniční partneři: Centre for Mental Health, (Anglie), www.centreformentalhealth.org.uk International Mental Health Collaborating Network (Itálie), www.imhcn.org Nadace ACTIVA (Švédsko), www.s-activa.se
Projekt „Paralelní životy“ č.p.CZ.1.04/5. 1. 01/77.00289 je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
7
Současný stav psychiatrické péče v České republice Psychiatrická péče je nedílnou součástí zdravotní péče. Hlavními orgány, které tvoří strukturu zdravotnických institucí v České republice, jsou Ministerstvo zdravotnictví ČR, Všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení. Ministerstvo zdravotnictví České republiky je ústředním orgánem státní správy. V okruhu své působnosti plní funkce stanovené zákonem a jinými obecně závaznými předpisy. Zpracovává koncepce rozvoje zdravotnictví a je oprávněno podávat legislativní návrhy. Tvoří návrh státního rozpočtu pro kapitolu zdravotnictví. Vydává vyhlášky ministerstva zdravotnictví pro úpravu agendy, která je mu svěřena. Pro otázku financování zdravotnictví jsou obzvláště podstatné jeho zásahy do veřejného zdravotního pojištění, např. vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou vydalo, seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami nebo vyhláška č. 457/2000 Sb., upravující rámcové smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Ministerstvo zdravotnictví ke své činnosti čerpá prostředky ze státního rozpočtu. Psychiatrie je medicínský obor zahrnující psychiatrii dospělých, dětskou a dorostovou psychiatrii, gerontopsychiatrii, psychiatrickou adiktologii, psychiatrickou sexuologii a psychiatrickou rehabilitaci. Zabývá se prevencí, diagnostikou, léčbou, rehabilitací a výzkumem duševních poruch. Psychiatrie je úzce propojena s oborem klinické psychologie, společnou funkční specializací je psychoterapie. Cílem je poskytování kvalitní diferencované péče, dle potřeb jednotlivce i společnosti. Psychiatrická péče je realizovaná prostřednictvím systému vzájemně propojené sítě péče o duševně nemocné. Základními prvky této sítě jsou psychiatrické ambulance, klinicko-psychologické ambulance, lůžková zařízení a zařízení systému komu-
8
nitní péče, která jsou průnikem psychiatrie do oblasti sociálních služeb. Česká republika patří mezi menšinové země v Evropské unii, které nemají vládní program péče o duševní zdraví. Důsledkem je nesystematičnost při zřizování psychiatrických institucí, chybějící nebo nerovnoměrně rozmístěné ambulantní služby, zastaralá struktura lůžkové kapacity, nedostatek zařízení komunitní péče. Dostupnost psychiatrické péče je neuspokojivá, obor psychiatrie je v České republice dlouhodobě nedostatečně finančně zajištěn a jeho rozvoj je ve srovnání s většinou zemí Evropské unie zanedbán a opožděn. Podhodnocen je i ve srovnání s tuzemskými somatickými medicínskými obory. Mimo jiné i proto, že z principu věci psychiatrie nevykazuje množství drahých instrumentálních výkonů a diagnostická i léčebná vysoce specializovaná a psychicky náročná práce v psychiatrii je podceněná. Toto zanedbání oboru se projevuje ve všech jeho hlavních složkách – ambulantní, komunitní a lůžkové. Základními prvky stávajícího systému péče o duševně nemocné v ČR jsou psychiatrické ambulance a lůžková psychiatrická zařízení. Ve srovnání s mezinárodními doporučeními není rozvinutá péče v komunitě.
Ambulantní a lůžková péče - současný stav
V roce 2012 bylo dle UZIS registrováno 853 zařízení, ve kterých bylo evidováno 790 lékařů a 400 zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí. Celkem bylo v ambulancích v roce 2012 provedeno více než 2,8 miliónu vyšetření/ošetření. Od roku 2000 jejich počet vzrostl o téměř 38 %. Ve sledovaném roce bylo ošetřeno 600 000 pacientů a při porovnání s rokem 2000 dochází u dospělé populace k nárůstu počtu pacientů o téměř 60 %. Dle analýzy údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny a jejich extrapolací na všechny pojišťovny vyplynula reálná průměrná vytíženost ambulantních psychiatrů více než 170 % oproti základní ordinační době. Regulace ze
9
strany pojišťoven ani při této vytíženosti nedovolují strávit s pacientem v průměru víc než 2,6 hodiny ročně. Nedílnou součástí systému péče o duševně nemocné jsou psychologické ambulance. Celorepublikově v roce 2012 bylo 552 psychologických ambulancí se smlouvou s pojišťovnou, celkem bylo nasmlouváno 581,7 úvazků, což je průměr 1,05 na jednu ambulanci. Jedna ambulance průměrně ošetřila 240 pacientů (unicitních). Mnohem méně rozvinutá je síť ambulantních zařízení pedopsychiatrických, sexuologických a specializovaných k léčbě závislostí. Průměrný počet lůžek na jednu psychiatrickou nemocnici se blíží pěti stovkám, což generuje spádovou oblast s několika sty tisíci obyvatel. Mimo lůžkový fond v psychiatrických léčebnách (od 1. 7. 2013 se rozhodnutím porady vedení ministerstva zdravotnictví většina přejmenovala na psychiatrické nemocnice) existuje 30 psychiatrických oddělení v nemocnicích. Je však zřejmá nevyváženost v počtu lůžek koncentrovaných v 18 velkých psychiatrických institucích a na psychiatrických odděleních nemocnic – 8847 vs. 1260. Alarmující je trend v posledním desetiletí, kdy počet lůžek mimo psychiatrické ústavy klesl o cca 20 %. Za zmínku stojí rovněž fakt, že ze 188 nemocnic v ČR má svoje psychiatrické oddělení pouze 29, jedno oddělení existuje jako samostatné zdravotnické zařízení (Psychiatrické Centrum Praha, od roku 2015 Národní ústav duševního zdraví). O nízké penetraci psychiatrických oddělení do systému nemocnic svědčí i to, že ve všech nemocnicích (vyjma samostatných psychiatrických nemocnic) bylo v roce 2012 hospitalizováno 35 823 pacientů s psychiatrickou diagnózou, z toho na psychiatrických odděleních pouze 18 134.
10
Komunitní péče – vývoj a současný stav
Pojem komunitní péče je často vnímán nejednotně. Koncepce oboru psychiatrie, revize z roku 2008, ji charakterizuje jako soubor služeb, programů a zařízení, jehož cílem je pomoci lidem s duševní poruchou žít co nejvíce v podmínkách běžného života tak, aby mohly být co nejvíce uspokojeny jejich zdravotní, psychologické a sociální potřeby. Mezi postupy komunitní péče patří kromě léčby i podpora sociálních rolí, zejména v oblasti práce, bydlení, sociálních kontaktů, podpora vztahů s rodinou, přáteli a dalšími lidmi. Cílovou skupinou komunitní péče jsou nejen osoby s duševní poruchou, ale i další členové komunity, kteří jsou podporováni tak, aby mohli těmto lidem poskytovat dopomoc. Komunitní péče v oblasti zdravotních služeb zahrnuje všechny typy péče, včetně péče lůžkové, určuje jim však pozměněnou roli. K rozvoji komunitních služeb došlo až koncem 80. let. Síť se však nepodařilo systémově podchytit a v zásadě je velmi podobná stavu z první poloviny 90. let. Souhrnně lze konstatovat, že v roce 2011 u nás existovalo 30 neziskových organizací poskytujících služby psychiatrické rehabilitace s 326 odbornými pracovníky, kteří měli v péči 3870 klientů. Chybí denní stacionáře, krizová centra, chráněná bydlení a další služby, které můžeme vnímat jako součást komunitní péče. V roce 2012 dle ÚZIS byla poskytnuta péče v krizových centrech a psychoterapeutických stacionářích cca 5000 pacientům. Vzhledem k nedostatku komplexních služeb v komunitě (v některých regionech praktické absenci) se dostáváme do situace, kdy je nízká lokální dostupnost lůžkové psychiatrické péče a ambulantní servis je ve své funkci výrazně omezen limitací plateb. Tím je podmíněna i dlouhá průměrná ošetřovací doba v psychiatrických nemocnicích, která v roce 2012 činila 83,8 dne. Podíl resortu práce a sociálních věcí na přímé péči o duševně nemocné není z dostupných dat jasně kvantifikovatelný. Převážně jde o klienty s dlouhodobě probíhající nemocí s funkčním postižením. V ústavních zařízeních sociální péče jsou osoby s duševním onemocněním umísťovány jak do domovů se zvlášt-
11
ním režimem (8 zařízení pro osoby s duševním onemocněním s celkovou kapacitou cca 900 lůžek, 8 zařízení pro osoby s chronickou závislostí na alkoholu či psychoaktivních látkách s kapacitou cca 350 lůžek), tak i v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Z dostupných statistik není možné určit, kolik osob z celkového počtu umístěných v těchto zařízeních jsou osoby, které budou vyžadovat speciální pomoc a podporu jako osoby s duševním onemocněním. Kvalifikovaným odhadem se jedná zhruba o 2000 osob. Charakter postižení, resp. typ potřebné podpory osob umístěných v zařízeních sociální péče či v psychiatrických léčebnách se od sebe častokrát mnoho neliší. Setrvávání některých klientů v psychiatrických nemocnicích je dáno nedostatkem kapacit specializované péče v ústavech se zvláštním režimem.
Evropský kontext
Většina rozvinutých zemí reflektovala jak ekonomickou, tak lidskoprávní realitu. Podpora duševního zdraví, prevence a terapie poruch duševního zdraví spolu s odpovídající péčí se pro Světovou zdravotnickou organizaci (World Health Organization, WHO) a její členské státy, Evropskou unii a Radu Evropy stávají prioritou, jak to dokládají rezoluce přijaté Světovým zdravottou, nickým shromážděním a Výkonnou radou WHO, Regionálním výborem WHO pro Evropu a Radou Evropské unie. Tyto rezoluce se obracejí na členské státy, aby podnikly kroky ke zmírnění zátěže spojené s poruchami duševního zdraví a ke zlepšení pocitu duševní pohody. V tomto směru zatím nejdůležitější mezinárodní iniciativou jsou závěry přijaté na Evropské konferenci 11 ministrů k otázkám duševního zdraví, pořádané Světovou zdravotnickou organizací v Helsinkách v lednu 2005. Ministři zdravotnictví členských států v Evropském regionu WHO se ve své Deklaraci duševního zdraví pro Evropu zavázali k realizaci Akčního plánu duševního zdraví pro Evropu v souladu s potřebami a zdroji každé
12
z jednotlivých členských zemí. Výzva je formulována tak, že v průběhu příštích pěti až deseti let (2010–2015) se mají připravit, realizovat a vyhodnotit politické koncepce a legislativa, jež pomohou začlenit duševně nemocné do společnosti s akcentem na jejich funkčnost. Priority určily následující kroky: • zdůrazňovat a podporovat povědomí důležitosti pocitu duševní pohody; • kolektivně řešit stigmatizaci, diskriminaci a nerovnost, podpořit jedince s psychickými problémy a jejich rodiny, aby se aktivně zapojili do tohoto procesu; • navrhnout a zavést komplexní, integrované a výkonné systémy duševního zdraví, zahrnující podporu, prevenci, léčbu a rehabilitaci, péči a rekonvalescenci; • řešit potřebu kvalifikovaných pracovních sil, efektivních ve všech těchto oblastech; • uznat zkušenosti a poznatky uživatelů služby a opatrovníků jako platformu pro plánování a rozvoj služeb. Politika a služby mají usilovat o dosažení sociálního zařazení a rovnosti, s komplexním pohledem na rovnováhu mezi potřebami a přínosy různých aktivit duševního zdraví, zaměřených jak na populaci jako celek, tak i na ohrožené skupiny a jedince s psychickými problémy. Služby se mají poskytovat v rámci širokého spektra komunitních zařízení, a ne výlučně v izolovaných a velkých institucích. Akční plán rovněž klade důraz na zajištění zastoupení uživatelů a opatrovníků ve výborech a skupinách, odpovědných za plánování následujících aktivit: • organizování uživatelů, kteří jsou zapojeni do přípravy svých vlastních aktivit, včetně zakládání a činnosti svépomocných skupin a školení v oblasti rekonvalescence; • zmocnění zranitelných a marginalizovaných jedinců a prosazování jejich zájmů;
13
• poskytování komunitních služeb s účastí uživatelů; • rozvíjení dovedností při péči a zvládání situace včetně zdatnosti rodin a opatrovníků a jejich aktivní účasti na programech péče; • v ypracování programů ke zlepšení rodičovství, vzdělávání a tolerance a k řešení poruch v souvislosti s užíváním alkoholu a jiných drog, násilí a zločinu; • rozvoj místních služeb, zaměřených na potřeby marginalizovaných skupin; • provozování linek pomoci a internetového poradenství pro jedince v krizových situacích, jedince, kteří se stávají oběťmi násilí nebo mají sebevražedné tendence; • v ytváření pracovních míst pro handicapované. Akční plán duševního zdraví pro Evropu poukazuje na to, že mnohé z aspektů politiky a služeb v oblasti duševního zdraví procházejí napříč celým evropským regionem procesem transformace. Dalším důležitým faktem je ratifikace Úmluvy Organizace spojených národů (OSN) o právech osob se zdravotním postižením v roce 2009, která ve svém článku 19 říká: Státy, které jsou smluvní stranou této Úmluvy, uznávají rovné právo všech osob se zdravotním postižením žít v rámci společenství, s možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními. Přijmou účinná a odpovídající opatření, aby osobám se zdravotním postižením umožnily plné užívání tohoto práva a jejich plné zapojení a začlenění do společnosti, mimo jiné tím, že zajistí, aby: • osoby se zdravotním postižením měly možnost si zvolit, na rovnoprávném základě s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít, a nebyly nuceny žít ve specifickém prostředí; • osoby se zdravotním postižením měly přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším podpůrným komunitním službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná pro nezá-
14
vislý způsob života a začlenění do společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci; • komunitní služby a zařízení určená široké veřejnosti byly přístupné, na rovnoprávném základě s ostatními, i osobám se zdravotním postižením a braly v úvahu jejich potřeby. Tato úmluva byla ratifikována Parlamentem i prezidentem ČR a vstoupila v platnost 28. 10. 2009 a 12. 2. 2010 se stala součástí právního řádu ČR. Recentním klíčovým mezinárodním dokumentem je The European Mental Health Action Plan 2013, který stanovil čtyři základní cíle: • každý má rovné právo realizovat svojí duševní pohodu v kterémkoli věku a toto právo je zajištěno zvláště těm, kteří jsou nejvíce zranitelní a ohrožení; • lidská práva lidí s duševními problémy jsou naplňována, ceněna, podporována a chráněna; • služby v oblasti duševního zdraví jsou dostupné, finančně dosažitelné a poskytované v komunitě; • lidé mají právo na respektující, bezpečnou a efektivní léčbu, o které mohou spolurozhodovat. Dokument přijala a ratifikovala WHO a slouží jako doporučení pro vytváření národních zdravotních politik.(28) V návaznosti na všechna uvedená fakta se rozhodlo ministerstvo zdravotnictví připravit strategický materiál, který má sloužit jako základní dokument k reformě psychiatrické péče. Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., vytvořil organizační strukturu, která od podzimu roku 2012 začala připravovat materiál Strategie reformy psychiatrické péče. Kromě interní motivace MZČR přistoupit k přípravě reformy psychiatrické péče byl ministr zdravotnictví vyzván Vládním výborem pro zdravotně postižené občany (VVZPO) k ustanovení Národní skupiny pro transformaci systému péče o osoby s duševním onemocněním a k zahájení práce na přípravě Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním, jehož cílem bude transformace
15
psychiatrické péče. Po více než roce práce ministr zdravotnictví MUDr. Martin Holcát, MBA, představil dne 8. 10. 2013 Strategii reformy psychiatrické péče (SRPP), která obsahovala základní ideová východiska a konsenzuální návrhy na změny v poskytování psychiatrické péče v nejbližším desetiletí. Základním referenčním rámcem změny je kvalita života osob s duševním onemocněním. Strategické cíle jsou následující: • zvýšit kvalitu psychiatrické péče systémovou změnou organizace jejího poskytování; • omezit stigmatizaci duševně nemocných a oboru psychiatrie obecně; • zvýšit spokojenost uživatelů s poskytovanou psychiatrickou péčí; • zvýšit efektivitu psychiatrické péče včasnou diagnostikou a identifikací skryté psychiatrické nemocnosti; • z výšit úspěšnost plnohodnotného začleňování duševně nemocných do společnosti (zejména zlepšením podmínek pro zaměstnanost, vzdělávání a bydlení aj.); • zlepšit provázanost zdravotních, sociálních a dalších návazných služeb; • humanizovat psychiatrickou péči.(15) Z uvedených cílů je zřejmé, že jde o komplexní změnu systému. Zásadním krokem je posunout celkové systémové nastavení z výrazně institucionálního modelu péče směrem k péči vyvážené, tak jak ji charakterizoval Thornicroft: • služby reflektují priority uživatelů a těch, kteří o ně pečují; • existuje vyvážený poměr mezi komunitními a nemocničními službami; • služby jsou poskytovány blízko bydliště; • existuje vyvážený poměr mezi stacionárními a mobilními službami; • intervence se zaměřují jak na symptomy, tak na disabilitu; • léčba specificky odpovídá na potřeby.
16
Winkler vyhodnocuje zahraniční zkušenosti s reformními aktivitami v evropských státech v několika bodech: mají stejný cíl, směřování, jehož podstatou je zkvalitnění péče a zlepšení kvality života a společenské integrace pacienta; probíhají postupně a různou rychlostí a jsou spoluurčeny historickou zkušeností, sociokulturním prostředím, ekonomickými možnostmi a výchozími podmínkami; nikdy nejde o jednorázový zásah, ale o dynamicky se vyvíjející proces. Právě poslední bod motivoval tvůrce SRPP k tomu, aby její součásti byly analytické projekty (SKVP – Standardní klasifikace vybudovaného prostředí a EKODUZ – Ekonomika duševního zdraví), které poskytnou nejenom další přesnější údaje o výchozím stavu systému péče, ale i nastaví metodiku měření naplňování zásadních ukazatelů efektivity reformního procesu. V celé Evropě se hlavní reformní kroky soustředí na skupinu pacientů, která se obvykle označuje Severe Mental Illneses (SMI), vážně duševně nemocní. Tato skupina je charakterizovaná diagnostickým vymezením (onemocnění psychózou nebo poruchou nálady, event. obsedantně kompulzívní poruchou nebo poruchou osobnosti), trvající minimálně dva roky, a GAF skóre pod 50 bodů (Global Assessment of Functioning). SRPP přirozeně počítá i s ostatními skupinami pacientů (v základě je možno mluvit o gerontopsychiatrické populaci a pacientech závislých na návykových látkách). Při tvorbě strategie byl zachován obecně inkluzívní přístup a materiál se připravoval s naprostou většinou stakeholdrů.
17
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM Benefity při získání práce pro jednotlivce
• zlepšení finanční situace • přirozené začlenění do společnosti – navázání sociálních kontaktů s kolegy, veřejností (zákazníky) • zvýšení sebevědomí, samostatnosti – zaměstnanci získají větší důvěru sami v sebe a své schopnosti • získání pracovních dovedností – u mnoha lidí propukne nemoc v mládí a nezískají tak žádné pracovní zkušenosti. V chráněném prostředí mají možnost tyto zkušenosti získat.
Význam zaměstnání
• upevnění vůle, • zvýšení motivace • dodržování režimu, časů, povinností • získání informací – zaměstnanci si mezi sebou povídají o nemoci, životní situaci, předávají si rady, zkušenosti, řeknou si na koho se obrátit, jak které situace řešit, vzájemně si pomohou Nutné provázání se sociálními službami, spolupráce s opatrovníky – často je třeba pomoci se zajištěním bydlení, oddlužením, vyřízením příspěvku na péči, atp. Celá řada lidí s duševním onemocněním se velmi dobře zdravotně kompenzuje díky strukturovanému pracovnímu prostředí. Práce působí psychoterapeuticky i socioterapeuticky, zvyšuje sebevědomí i sociální kompetence.
18
Mnoho našich zdravotně postižených zaměstnanců, díky práci, potřebují péči psychiatra pouze v omezené míře, nebývají po dlouhou dobu hospitalizováni, jsou soběstačnější jak psychicky, tak ekonomicky. Podle naší zkušenosti více než polovina uchazečů má zájem o zaměstnání zejména z důvodu, aby se zařadili do běžného života, vymanili se z izolace a navázali sociální kontakty. Finance u nich jsou až na druhém místě. Legislativa –podmínky pro financování CHPM, rozsah finanční podpory, tlak na tvorbu zisku.
Přístup společnosti
Zdravotní a sociální situace – • vliv medikace, relaps, • opatrovnictví, • posuzování schopnosti pracovat ze strany posudkových lékařů, • nedostatek finančních prostředků, • nedostatek pracovních zkušeností Propojení se sociálními službami, Doba podpory v chráněném prostředí omezená
Problematické oblasti
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením probíhá podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti. Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni. Od 1. 1. 2015 budou osoby zdravotně znevýhodněné posuzovány stejně jako OZP.
19
Legislativa
Zaměstnávání osob se zdravotním Zaměstnávání osob se zdravotním postižením probíhá podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni. Od 1. 1. 2015 budou osoby zdravotně znevýhodněné posuzovány stejně jako OZP. postižením probíhá podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni. Od 1. 1. 2015 budou osoby zdravotně znevýhodněné posuzovány stejně jako OZP. • Vazba chráněného pracovního místa (§ 75 zákona o zaměstnanosti) na příspěvek na podporu zaměstnávání OZP (§ 78) • Zaměstnavatel musí mít více než 50 % osob se zdrav. postižením z celkového počtu zaměstnanců. • Zaměstnavatel musí doložit bezdlužnosti vůči zdr. pojišťovnám, daňové správě a ČSSZ, trestní bezúhonnost a nesmí mít v předchozích 12 měsících správní delikt na úseku zaměstnanosti. • Příspěvek lze čerpat pouze na základě smlouvy o vymezení nebo zřízení CHPM. • Zřízení CHPM – příspěvek na pořízení vybavení do provozu, posuzuje se udržitelnost, zřízená místa se musí stále obsazovat po dobu 3 let. Po uplynutí období mohou místa zaniknout nebo se vymezí. Vymezení CHPM – bez příspěvku, vymezená místa musí být obsazená pouze v době vymezení. Vymezuje se na období 3 let. Poté nové vymezení nebo zánik míst.
20
Příspěvek za zaměstnávání OZP na CHPM se skládá z proplacení 75% mzd. nákladů do výše 8000 Kč/os/měsíc (dle § 78 odst. 2 ZoZ) a příspěvku na další náklady vzniklé se zaměstnáváním – provozní náklady do výše 2000 Kč měsíc (dle § 78 odst. 3 ZoZ). Příspěvek za provozní náklady lze čerpat po 12 měsících fungujícího provozu. Pokud např. chráněná dílna začala fungovat již dříve, lze v případě vymezování zahrnout i dobu před vymezením a příspěvek na provoz tak čerpat ihned. Žádost na příspěvek za zaměstnávání OZP na CHPM se podává souhrnně, zpětně za uplynulé čtvrtletí na krajské pobočce Úřadu práce (spadá-li u organizace zaměstnávání OZP do více krajů, podává se za každý kraj zvlášť). Nutnost dofinancovat 25 % mezd nutí zaměstnavatele ke komerční činnosti a tvorbu finančních výnosů. Z pohledu sociálních firem je zde vše v pořádku. Problém nastal u klasických chráněných dílen, které fungovaly před rokem 2012 a nebyly na získávání fin. prostředků z komerčního prostředí zaměřené. Dílny v této podobě proto po novelizaci zákoníku z velké části vymizely. Problematické je také zpětné proplácení příspěvku po 3 měsících, kdy je nezbytné, aby zaměstnavatel disponoval dostatečnou finanční rezervou. Snížený pracovní výkon v kombinaci s nezaučeným zaměstnancem znamená velkou míru podpory na pracovišti. Financování mezd zdravých zaměstnanců, kteří poskytují podporu na pracovišti, je nákladné.
21
Část mezd lze zafinancovat z provozního příspěvku od ÚP. Výše příspěvku je limitována a také závisí na počtu osob OZP. Př.: Aby příspěvek z ÚP pokryl celou mzdu jednoho zdravého zaměstnance ve výši 16 500 Kč hrubého, musí na pracovišti dělat podporu 11 osobám OZP. Výnosy z komerční činnosti často stačí pouze na pokrytí provozních nákladů a doplatků mezd. Mzdy pracovních asistentů je možné dofinancovat z ÚP, ale jsou zde i další mzdové náklady na management, účetnictví, na rozvoj pracoviště, obnovu vybavení, reklamu, apod. Tlak na zvyšování výnosů a výkon zaměstnanců způsobuje vytlačování osob z duševním onemocněním a nahrazováním je lidmi s jiným typem handicapu. Stigmatizace je založena na předpokladu odlišnosti populace psychiatrických pacientů od běžné populace. Samotné značkování může působit jako jeden z udržovacích faktorů nemoci. Může vést buď k nadhodnocení, nebo podhodnocení potíží a nepřiměřené léčbě.
Pohled společnosti
Stigmatizace je založena na předpokladu odlišnosti populace psychiatrických pacientů od běžné populace. Samotné značkování může působit jako jeden z udržovacích faktorů nemoci. Může vést buď k nadhodnocení, nebo podhodnocení potíží a nepřiměřené léčbě.
22
Důsledky stigmatizace: • nízká zaměstnanost lidí, kteří trpí závažnými psychickými poruchami • skrytá psychiatrická nemocnost Úkolem medikace je zmírňovat až potlačit halucinace, bludy a další projevy duševní nemoci. Léky sice dovedou nemoc zmírnit až úplně zakrýt, ale svým nemalým vlivem na psychiku zároveň mění osobnost. Nemoc také přináší problémy, které léky samy o sobě nevyřeší. Zdravotní a sociální situace Úkolem medikace je zmírňovat až potlačit halucinace, bludy a další projevy duševní nemoci. Léky sice dovedou nemoc zmírnit až úplně zakrýt, ale svým nemalým vlivem na psychiku zároveň mění osobnost. Nemoc také přináší problémy, které léky samy o sobě nevyřeší. Nežádoucí účinky medikace: • přílišné zklidnění, ospalost poruchy hybnosti, třes, křeče svalů • zpomalený průběh a zmenšení rozsahu pohybů • nízký krevní tlak se může projevit závratěmi, či omdléváním • vliv na tělesný metabolizmus, vyšší riziko cukrovky, a zvýšení tuků a cholesterolu • zhoršení zraku, poruchy vidění • zhoršení zdravotního stavu • pracovní neschopnost • hospitalizace Překážkou v nástupu do práce se může stát nesouhlas opatrovníka s uzavřením pracovní smlouvy – z důvodu obav, aby opatrovanému nebyl odebrán ID.
23
Podle § 65 občanského zákoníku - Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Pokud v posudku o invaliditě není uvedeno, že je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, není možné, aby se zaregistroval na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Zároveň není možné, aby s ním byla uzavřena pracovní smlouva. Je nutné zažádat o změnu v posudku – než je žádost vyřízena, prodlužuje se doba nástupu do zaměstnání. Špatná finanční situace zaměstnanců způsobuje, že nemají na poplatek za vstupní lékařskou prohlídku, na MHD (pozdní příchody), jídlo, kuřáci na cigarety (snížená výkonost, nesoustředěnost, nervozita). Zároveň bývá problém i s dodržováním osobní hygieny. Důsledky finančních problémů odezní po prvních měsících v zaměstnání. Zaměstnanci s duševním onemocněním se v pracovním výkonu liší. Každý má jiný průběh nemoci, jinou diagnózu. Užívají různou medikaci. Jako v běžné populaci, jsou zde rozdíly v intelektu, znalostech, schopnostech, talentu. Je nutné u každého zvážit vhodnou pracovní pozici.
Rozdílná kvalita pracovního výkonu
Úkolem medikace je zmírňovat až potlačit halucinace, bludy a další projevy duševní nemoci. Léky sice dovedou nemoc zmírnit až úplně zakrýt, ale svým nemalým vlivem na psychiku zároveň mění osobnost. Nemoc také přináší problémy, které léky samy o sobě nevyřeší.
24
Určitá skupina lidí nebude nikdy schopna dlouhodobějšího prac. výkonu, protože práci nevnímá jako způsob, kterým svoji finanční a sociální situaci může zlepšit (a zdravotní omezení zde hraje menší roli, než bychom si mysleli). Pro skupinu zájemců, kteří nemají pro získání práce dostatečné pracovní dovednosti je vhodné, aby nejprve prošli nácvikovým programem. Část uchazečů však nemá o nácvik zájem, protože očekávají okamžitý finanční příjem a nejsou schopni sebereflexe. Původní představa byla, že postupné získávání pracovních kompetencí, povede ke snížení rizika, že tito lidé nebudou pracovní tempo zvládat. V rámci nácviku bylo cílem trénovat dovednosti, připravovat zájemce na zátěž, postupně prodlužovat prac. dobu, zvyšovat výkon a tempo. Obsah činnosti neměl návaznost na pracovní náplň místa.
Propojení zaměstnání se sociálními službami
Původní představa byla, že postupné získávání pracovních kompetencí, povede ke snížení rizika, že tito lidé nebudou pracovní tempo zvládat. V rámci nácviku bylo cílem trénovat dovednosti, připravovat zájemce na zátěž, postupně prodlužovat prac. dobu, zvyšovat výkon a tempo. Obsah činnosti neměl návaznost na pracovní náplň místa. Osvědčilo se vytvoření tréninkového programu na konkrétní pracovní místo. Již v rámci zácviku se připravuje na výkon konkrétní pracovní pozice s jasnou pracovní náplní, na kterou jsou zpracovaná kritéria pro přijetí do pracovního poměru.
25
Délka podpory na CHMP U osob s nižším typem invalidního důchodu přestává být dlouhodobé zaměstnání v chráněném prostředí motivační. V klidnějším prostředí hrozí riziko ustrnutí v rutině, postupně roste nechuť k vystoupení ze stínu jistoty a vykročení do běžného života. Doba zaměstnání v chráněném prostředí by neměla být neomezená. Je řada velmi schopných lidí, kteří jsou naprosto soběstační nebo potřebují podporu jen v začátcích a po nějaké době již fungují nerozeznatelně od zdravých zaměstnanců. Pro ně je velmi motivující získat pracovní pozici odpovídající jejich schopnostem a potenciálu. Zdroje: Psychosy.cz, Psychiatrie.cz, Psychiatrická společnost, Praško, Ján. Stigmatizace u psychogenních poruch, Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, Vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
26
VÝSTUPY Z PROJEKTU: PREZENTACE ZE SEMINÁŘŮ
27
KONTEXT PROJEKTU A REFORMY PSYCHIATRICKÉ PÉČE Prezentace ze závěrečné konfernece projektu, 13. 11. 2014, Praha Pavel Novák, Fokus,
[email protected]
„Typický“ příběh – zkušenost života s psychiatrickou diagnozou: 1. kontakt s psychiatrií na VŠ, hospitalizace v PL, poté několik dalších hospitalizací s DG schizofrenie, psychofarmakol. léčba - nedostuduje VŠ, ztráta kontaktů ID, opakující se hospitalizace, rozpadající se zázemí, chybějící partnerský vztah, žije s matkou, nepracuje, hospitalizace i několik měsíců • Úmrtí matky, umístění do ÚSP / DZR nebo úmrtí ve 40letech, často sebevraždou Psychiatrie ČR ve srovnání se zahraničím: • Objem financí – EXTRÉMNĚ NÍZKÝ • NEÚMĚRNÁ velikost institucí / škodlivost • MINIMÁLNÍ pokrytí komunitními službami • NEPŘEKONATELNÉ oddělení zdravotního a sociálního • VELMI NÍZKÁ míra zaměstnání lidí s SMI • VYSOKÉ stigma psychiatrických klientů • NESPOLUPRÁCE - Každý si jede na svém písečku Model stávající péče patří do 19., 20. století • Humanizace stávajících PL je neefektivní, nehospodárná • Stávající systém financování nevede ke změně • Nemluvme o psychiatrii, ale o péči o duševní zdraví - ta není jenom zdravotní, ale celostní, komplexní • Zcivilněme péči!
28
Realizace Strategie reformy psychiatrické péče, principy a cíle: • Přesun péče blíže k pacientovi • Respekt k právům pacientů a jejich individualitě • Posílení primární psychiatrické péče • Restrukturalizace lůžkové péče • Rozvoj komunitní péče • Regionální nastavení služeb • Destigmatizace pacientů a oboru Nezbytné je hlídat průběh Reformy • Kontrola využití grantů –Vynaložit na nové metody! –Spíše do metod než domů a zdí • Hodnocení pilotních projektů • Vyhodnocování strategie • multiresortní přesah • Příprava systémové změny – a její REALIZACE • Hlídat, aby se netuneloval obsah termínů (komunitní služby, vyvážená péče…) Nezbytné je hlídat efektivitu Reformy • Podpora již existujících proreformních programů • Podpora evidence based programů • Komunikace napříč resorty, segmenty – synergický efekt • Přenášení fungujících moderních modelů • Zapojení lidí se zkušeností (peer programy, ad.), jejich reflexe na Reformu Nezbytné je hlídat hodnotový rámec Reformy
29
Vzhledem k plnění stanovených cílů, záměrů NAPLŇOVAT LIDSKÁ PRÁVA Sociálně začleňovat Co využít při realizaci Reformy • Názory lidí s vlastní zkušeností • Zpřehlednění programů, které jdou směrem strategie, jejich výsledků • Deinstitucionalizace x humanizace (evropský trend) • Šířit informace, dobrou praxi spíše než obavy, paniky a negativní postoje • V zahraničí to funguje! (př.Terst) • na 260 tis.obyv. = 38 lůžek • 0 – Bezdomovci, forenzní příjmy • Vysoce významné snížení symptomů • Snížení rozpočtu na 3/4 Fundamentální hodnoty: • Pomoc člověku ne léčba nemoci • Respekt k uživateli jako k občanu s jeho právy • Udržování sociálních rolí a sítí • Recovery a soc.začlenění Jak pracovat s riziky? • Co udělat, aby lidé s duševním onemocněním: nezůstali na ulici jako bezdomovci? –Posílení kapacit bydlení –Podpora zaměstnávání nebyli negativně vnímáni společností? –Práce s komunitou –destigmatizační programy
30
IPS: individuální umístění a podpora, možnosti zavedení metody u nás
Prezentace ze závěrečné konfernece projektu, 13. 11. 2014, Praha Stráňková Vladimíra, Szczepaniková Kateřina, Fokus ČR V rámci projektu Paralelní životy pracovníci Fokusu navštívili zahraniční organizace, které podporují lidi s duševním onemocněním ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Ve všech těchto zemích je zaměstnávání lidí s duševním onemocněním na otevřeném trhu práce běžnou praxí – a to z ekonomických i sociálních důvodů. Lidé, kteří zde chtějí pracovat na otevřeném trhu práce a potřebují k tomu podporu, využívají některý z rehabilitačních programů – nejčastěji službu podporované zaměstnávání. metodou Individuální umístění a podpora (z anglického Individual Placement and Support - IPS). Individuální umístění a podpora – IPS Metoda IPS vychází z praxe založené na důkazech, má jasně popsané poslání, strukturu, a může tak být replikována třeba i mezinárodně. Vychází z přesvědčení, že i lidé s těžším duševním onemocněním mohou pracovat, pokud k tomu dostanou adekvátní podporu a pracovní místa jsou přizpůsobena jejich možnostem. Zmiňovaný způsob podpory je v zahraničí velmi úspěšný – studie ukazují, že přibližně 60 % lidí s duševním onemocněním, kteří se obrátí na poskytovatele služby IPS, získá placenou práci na otevřeném trhu.
31
Co je metoda IPS? IPS je varianta podporovaného zaměstnávání, která se rozšířila v letech 1996 - 2011. Propagátory této metody jsou Prof. Robert Drake v Anglii a Prof. Deborah R. Beckerová v USA. Základem přístupu je přesvědčení, že každý je schopen pracovat, pokud se podaří najít mu správný druh práce a pracovních podmínek a je mu poskytnuta správná podpora. Cílem není změnit klienta, ale najít místo, které odpovídá jeho individuálním dovednostem a zkušenostem. Metoda IPS vychází z praxe založené na důkazech (Evidence based practices), má jasně popsané poslání, strukturu, a může tak být replikována třeba i mezinárodně. Vychází z přesvědčení, že i lidé s těžším duševním onemocněním mohou pracovat, pokud k tomu dostanou adekvátní podporu a pracovní místa jsou přizpůsobena jejich možnostem. Zmiňovaný způsob podpory je v zahraničí velmi úspěšný – studie ukazují, že přibližně 60 % lidí s duševním onemocněním, kteří se obrátí na poskytovatele služby IPS, získá placenou práci na otevřeném trhu. IPS je varianta podporovaného zaměstnávání, která se rozšířila v letech 1996 - 2011. Propagátory této metody jsou Prof. Robert Drake v Anglii a Prof. Deborah R. Beckerová v USA. Základem přístupu je přesvědčení, že každý je schopen pracovat, pokud se podaří najít mu správný druh práce a pracovních podmínek a je mu poskytnuta správná podpora. • Cílem není změnit klienta, ale najít místo, které odpovídá jeho individuálním dovednostem a zkušenostem. • Pracuje se s každým duševně nemocným, který chce pracovat.
32
• Neprovádí se žádné zdlouhavé šetření připravenosti k práci. • Zájemci nejsou předem vylučováni, protože nejsou „připraveni“, kvůli zneužívání návykových látek nebo psychiatrickým příznakům. • Jsou respektovány individuální rozdíly týkající se požadavků klientů na práci, na druh a míru podpory a je respektováno rozhodnutí klienta, zda chce či nechce informovat zaměstnavatele nebo spolupracovníky o svém duševním onemocnění. Klíčové principy IPS modelu 1. Hlavním cílem je placená práce v běžných podmínkách 2. Každý klient, který o to stojí, je vhodným příjemcem IPS 3. Hledá se práce, která odpovídá požadavkům klienta 4. Práce se hledá rychle – ideálně do jednoho měsíce 5. Pracovní konzultant je členem multidisciplinárního týmu 6. Podpora (klienta i zaměstnavatele) je individuální a časově neomezená 7. Dávkové poradenství usnadňuje klientovi přechod od sociálních dávek k výdělku z práce Možnosti využití modelu IPS v České republice jsme v roce 2014 pilotně testovali: • ve čtyřech organizacích, které se dlouhodobě zabývají poskytováním služby podporovaného zaměstnávání lidem s duševním onemocněním - Fokus Tábor, Fokus Vysočina, Fokus Praha a Fokus Mladá Boleslav. Fokus Mladá Boleslav touto metodou pracuje už delší dobu pod vedením MUDr. Jana Stuchlíka. • Každá organizace začlenila do pilotáže 8 - 10 klientů • Testováno v roce 2014
33
Služba podporovaného zaměstnávání - PZ • Vznik v 70. letech 20.století v USA jako alternativa k tradičním službám poskytovaných mentálně postiženým, kteří chtěli nalézt práci. • V ČR vznikla první služba PZ v roce 1995 (Praha) Postupy používané v PZ: a) Vstupní pohovor se zájemcem o podporované zaměstnávání b) Posuzování míry podpory, pracovní diagnostika c) Nácvik dovedností potřebných k vyhledávání pracovního místa d) Vyjednávání se zaměstnavatelem e) Podpora na pracovišti – pracovní asistence f) Nepřímá podpora na pracovišti g) Ukončení poskytování služeb podporovaného zaměstnávání Srovnání „tradičního“ PZ a PZ metodou IPS • Časově omezená služba • Zkoumá připravenost na práci • Plánování procesu získání a udržení si zaměstnání • Nácvik práce, dovedností • Job klub • Pracovně-rehabilitační programy • Přímá podpora na pracovišti • Časově neomezená služba • Důležitost práce pro klienta je ukazatel připravenosti • Podmínkou je pouze motivace klienta pracovat • Práce podle přání klienta, CV • Do 30 dnů dochází ke kontaktování zaměstnavatele • Přímá podpora na pracovišti
34
V čem u nás splňujeme standardy metody IPS? V oblasti organizace služby: • Zpřístupnění služby všem zájemcům V oblasti poskytování služby: • Zveřejnění a vysvětlení klientových potíží zaměstnavateli • Soustavné pracovní hodnocení • Rychlost hledání práce na volném trhu • Individuální hledání práce • Soustavná individuální podpora Kroky do budoucna • Propojení služeb zaměstnávání se zdravotnickým týmem – vytvoření multidisciplinárních týmů • Hledání pracovních míst – zintenzivnění spolupráce se zaměstnavateli • Asertivní zapojování klienta, kontaktování multidisciplinárním týmem v terénu
35
ZKUŠENOSTI A INSPIRACE ZE ZAHRANIČÍ V rámci reformy psychiatrické péče byl PCP zpracován dokument komparace péče o duševně nemocné: Reforma systému psychiatrické péče:mezinárodní politika, zkušenost a doporučení, který je k dispozici na webových stránkách Sdružení Fokus: www.fokus-cr.cz V rámci realizace projektu byly sebrány informace k tématu psychiatrické péče v zahraničí jako příklady pro inspiraci u nás. Některé z nich zde nabízíme, ostatní jsou k dispozici jako projektový materiál na stránkách projektu.
36
Vývoj psychiatrické péče v Itálii
Mezinárodní škola, 22. – 27. 10. 2012, Terst Prezentace ze semináře projektu v Českých Budějovicích, 28. 5. 2014 - Ladislav Brynych, Fokus Tábor V roce 1978 byl v Itálii schválen zákon, který reformoval psychiatrickou péči. Nastartoval celostátní proces směřující k postupnému omezování hospitalizací v psychiatrických léčebnách a jejich nahrazení celou řadou komunitních služeb. Tyto nové služby dovolily lidem s duševním onemocněním žít své životy v běžném sociálním kontextu. Schválený zákon byl první svého druhu na světě a radikálně změnil péči a způsoby pomoci Terst, Itálie - 240 000 obyvatel. V Terstu proces transformace začal v roce 1971, kdy se stal ředitelem Oblastní psychiatrické léčebny Franco Basaglia. V té době měla léčebna 1182 pacientů, z nichž 90% bylo hospitalizováno nedobrovolně. Léčebna pokrývala populaci 310 000 obyvatel a pracovalo v ní 10 psychiatrů a 460 sester. Během následujících let byla léčebna postupně vyprázdněna a nahrazena 40 různými subjekty s rozdílnými rolemi a úkoly. Nástin dnešní situace: Zdroj: Roberto Mezzina, Ředitel oddělení duševního zdraví v Terstu. • 4 komunitní centra pro duševní zdraví (každé vybaveno 6-8 lůžky s nepřetržitým provozem); • 1 malá jednotka v obecní nemocnici s šesti krizovými lůžky; • Služby pro rehabilitaci a podporu v bydlení (12 skupinových domovů s max. kapacitou 60 lůžek, zajištěno personálem s různou mírou podpory; • 2 denní centra zahrnující tréninkové programy a workshopy;
37
• 13 akreditovaných sociálních družstev); • Rodinné a uživatelské spolky, kluby a domovy pro zotavení (recovery homes). Personál: 215 zaměstnanců (26 psychiatrů, 9 psychologů, 130 zdravotních sester, 10 sociálních pracovníků, 6 psychosociálně rehabilitačních pracovníků).
38
Rok 1971: 1 200 lůžek v psychiatrické léčebně Rok 2011: 90 lůžek různého typu v komunitě: 24 komunitních krizových lůžek dostupných 24 hod. v Centrech pro duševní zdraví (14 / 100.000 obyvatel) 6 akutních lůžek ve všeobecné nemocnici (3 / 100.000) 60 míst v chráněných bytech (group-homes)(23 / 100.000) Některé výsledky: V roce 2010 bylo pouze 16 osob pod nedobrovolnou léčbou (7 / 100.000 obyvatel), nejnižší průměr v Itálii(celostátní průměr: 30 / 100.000); 2 / 3 z nedobrovolných léčeb je dokončeno během 24 hodin; Otevřené dveře ve všech zařízeních včetně nemocnice; Žádní psychiatričtí pacienti nejsou bez domova; Sociální družstva zaměstnaly 400 znevýhodněných osob, z nichž 30% trpí psychózou; Každý rok se uplatní 240 praktikantů v sociálních družstvech a otevřených zaměstnáních z nichž 20-30 je později zaměstnáno; Žádný pacient v soudní nemocnici. Kolik to stojí: • 1971: Psychiatrická léčebna 5 bilionů Lir (dnešních: 28 milionů €) • 2011: Mental Health Department Network 18,0 milionů € 79 € na obyvatele • 94% výdajů je v komunitních službách, 6% zbývá na akutní lůžka v nemocnici
39
Oddělení akutní psychiatrické péče (Psychiatrická diagnostická a léčebná stanice) • 24 hodinový provoz, 6 lůžek, slouží vždy psychiatr a dvě sestry. Poskytuje první pomoc v psychiatrii, filtruje pacienty a odesílá je do Center pro duševní zdraví. • Asi 1/3 lidí, kteří centrum navštíví, vyřeší svůj problém během prvního kontaktu a jsou odesláni domů s doporučením návštěvy svého rodinného lékaře. Další třetina vykazuje jasnou potřebu psychiatrické asistence, ale je schopna sama nebo se členy rodiny navštívit místní centrum, kam byli odkázáni. Zbylá třetina vykazuje akutní psychiatrické potíže, snížené sociální fungování nebo vztahové potíže a je tedy po vstupní diagnóze a léčbě odeslána do místního Centra pro duševní zdraví. V těchto případech, pokud dojde ke kontaktu v noci, je člověku poskytnuto i ubytování přes noc a on je odkázán do centra až příští den. Nedobrovolná léčba může být řešena jak prostřednictvím centra pro duševní zdraví, tak na oddělení akutní péče. Komunitní centra pro duševní zdraví 4 Komunitní centra pro duševní zdraví, každé 6-8 lůžek, 24 hodinový provoz, 1 centrum pokrývá území pro cca 60 000 obyvatel. Tato centra poskytují zdravotní a sociální péči, psychosociální rehabilitaci a je-li potřeba tak léčbu akutních případů. Péče je poskytována jak v centru, tak i v přirozeném prostředí uživatelů (domácí docházková služba). Každé centrum zajišťuje skupinové bydlení v rámci komunity.
40
Ubytovací služby Ubytovací služby mají formu malých chráněných bytů. Celkem 60 lůžek ve 12„skupinových domovech“. Slouží těm, kteří potřebují dlouhodobější pomoc. Byty byly navrženy pro malé skupiny lidí a nabízí přátelské a civilní (nemedicínské) prostředí.Nachází se v běžné zástavbě, součástí služby jsou rehabilitační a sociálně integrační aktivity, workshopy a projekty napříč městem. Sociální družstva Pracovní příležitosti umožňují zajistit efektivní integraci do společnosti. Služby koordinují 13 přidružených sociálních družstev První vzniklo v roce 1973 jako protiklad k pracovní terapii. Pracovní místa v 30 oblastech, např. malý hotel, restaurace, bar, vazba knih, stavební skupina, stěhováci, krejčí, obchod s kabelkami, tesařství, obchod s nábytkem, dílny pro videoprodukci, komerční rádiová stanice, divadelní laboratoře, malířský ateliér, skleník, zelinářství, skupiny údržby, správce a jeho pomocníci, atd. Náměty k úvaze • Jak v našich podmínkách vytvořit komplexní služby, které dovolí lidem s duševním onemocněním žít své životy v běžném sociálním kontextu? • Jak efektivněji propojit zdravotní a sociální systém v péči o lidi s duševním onemocněním? • Středem služeb je člověk, člověk žijící v komunitě, služby jsou projektem pro člověka. • Je nutné změnit MYŠLENÍ – PRAXI – SYSTÉM a naopak. • OUT OF SIDE, OUT OF MIND.
41
SITUACE V USA, FINSKU, NIZOZEMÍ A ANGLII Prezentace ze semináře 19. 6. 2014, Jihlava Mgr. Pavel Říčan
• Systémy podpory jsou komplexní a přenositelné jen do určité míry – přesto mohou inspirovat • Konkrétní metody práce byly identifikovány jako EBP, těm je třeba věnovat prioritní pozornost Spojené státy • Nízká koordinace péče Caton (1981): jen 17% pacientů plní rok po propuštění rehabilitační plán • Systém předávání klientů ze služby do služby je riskantní a málokdy funkční • Osoby se závažným duševním onemocněním nečerpají služby, které jsou pro ně určeny – propadávají sítem služeb • Lůžková péče a krizové služby jsou velmi nákladné PACT – Psychiatric Assertive Community treatment • Leonard Stein a Mary Ann Testová, 70. léta 20. století, Madison, stát Wisconsin, USA • Individuální program pro klienta 24 hodin, 7 dnů v týdnu • Poskytování služeb + zapojování do vhodných služeb v regionu • Porovnání se standardní péčí: v prvním roce bylo rehospitalizováno 6% klientů PACTu proti 58% klientů v kontrolní skupině • Příběh psychiatra a psycholožky, kteří nebyli spokojeni s výsledky své práce – inspirovali se u sociální pracovnice Barbary • Zdravotníci z lůžkových zařízení mohou velmi dobře a úspěšně pracovat v komunitě
42
Proč o PACTu mluvit, když ten nápad je starý 43 let? • Situace nedostatečné koordinace je velmi podobná té naší • Na podobném principu fungují služby v Anglii, Irsku, Kanadě, Austrálii, Nizozemí. • Terénní multidisciplinární týmy mají potenciál účinně snižovat počet dnů hospitalizace a být koordinačním prvkem v systému Anglie 2012 Mental health trusts: 30% psychiatrické sestry, 20 % sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách 10%, http://www.ncbi.nlm. nih.gov/pubmed/22572713 Finsko • Odklon od farmakologie – „ano, ale.“ • Opatrnost v diagnostice, v pojmenovávání • Rychlá reakce služeb (do 24 hodin terénní výjezd) • Takzvané „meetings“ • Reflektující týmy Nizozemí • Často zmiňováno jako země, kde proběhl rozvoj paralelních komunitních služeb bez redukce lůžek – jedná se o zjednodušený pohled. • Výrazné inovace v psychiatrické rehabilitaci (u nás STORM) • FACT týmy – unikátní integrace Asertivní komunitní léčby (ACT) a intenzivního case managementu (ICM) • Masové rozšíření peer pracovníků ve službách
43
intenzivní podpora ACT
standardní podpora psychiatrické rehabilitace
FACT (Function of ACT) – jeden tým, dva režimy péče - aktuálně 150 týmů Minimalizuje se předávání mezi službami Čím se inspirovat • Odvaha a schopnost měnit systém (nejen přejmenovávat) • Chytře – má například význam rozlišovat mezi sociálními byty a chráněným bydlením • Na základě empirických dat – například ACT funguje, brokerský model se neosvědčil • Investovat do výzkumu • Nebát se inovací (multidisciplinární terénní týmy, sociální firmy, podporované zaměstnávání – IPS, odlehčovací pobyty, peer pracovníci v týmech aj.) • Orientace na recovery – rozšíření pohledu – zdravotní stav pouze jako jeden z aspektů onemocnění. Život s nemocí jako smysluplný projekt. Vést otevřené dialogy.
44
PŘEKONÁNÍ BARIÉR VSTUPU NA TRH PRÁCE U OSOB S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM: INSPIRACE Z NIZOZEMÍ Prezentace ze semináře 6. 6. 2014, Brno Ing. Alena Vašků, Iskérka
Projekty spolupráce s Nizozemím • 20 let spolupráce s NL, řízení mezinárodních projektů, odborné stáže, metodická práce, poradenství a expertízy • Projekt „S uživateli sociálních služeb a nizozemskou expertízou k systémovým změnám“, Iskérka o. s. - problematika zaměstnávání osob se zkušenosti s duševní nemocí ve spolupráci s partnerskou organizací Stichting De Boei z Eindhovenu, realizace 2011 – 2013 • Cílem projektu je identifikovat typové problémy této cílové skupiny ve vztahu k pracovnímu uplatnění a s využitím česko-nizozemské expertízy, srovnávacích analýz a zkušeností uživatelů navrhnout konkrétní opatření k řešení těchto problémů v České republice Proč „s uživateli“ (klienty)? • uživatel je expert se schopnostmi a znalostí svého problému, stává se spoluřešitelem, odborníkem z praxe • v projektu pracuje 5členný tým expertních klientů (osoby s vlastní zkušeností s psychickou nemocí) • spolupráce na české straně: úřady práce, léčebna v Kroměříži, zaměstnavatelé, MPSV (zdravotní + sociální složka péče)
45
• spolupráce na nizozemské straně: partnerská organizace De Boei z Eindhovenu, regionální léčebna Eindhoven, ÚP a reintegrační agentury, NL experti, NL supervizor Dílčí produkty projektu • úvodní srovnávací studie (rámcové srovnání českého a NL systému poskytování sociálních služeb) • případové studie – narativní výzkum u klientů (s cílem zmapovat typové problémy osob s duševním onemocněním v ČR) • srovnávací analýza (zjistit, jak tyto problémy řeší v NL a navrhnout, jak je můžeme řešit v ČR) • manuály zaměstnanosti (CO zvládneme? JAK nás zaměstnáte? PROČ musíme změnit systém? KDE s námi ušetříte?) • mezinárodní stáže (zaměstnanost z pohledu klientů, zaměstnanost z pohledu firem) II. BARIÉRY VSTUPU DUŠEVNĚ NEMOCNÝCH NA TRH PRÁCE V ČR 1.Stigmatizace - ze strany společnosti - vnitřní (sebestigmatizace) 2.Cyklický charakter chronické duševní nemoci latentní hrozba zhoršení zdravotního stavu znemožňuje kontinuitu zaměstnání, vede k přetrhání sociálních a společenských vazeb a zhoršení ekonomické situace 3. Snížená pracovní kapacita a výkon 4. Ztráta sociálních a ekonomických jistot a možnosti samostatného bydlení 5. Nedostatečná nabídka sociálních služeb 6.Chybějící multidisciplinární přístup 7.Sociální izolace a nečinnost přispívá ke zhoršení zdravot. stavu společenská pasivita je pro systém dražší řešení!
46
dobrovolnická činnost
1 1 4
15
je dobrovolník rád by pracoval jako dobrovlník nechce být dobrovolník neuvedl
47
Zjištění narativního výzkumu - ukázka CÍL 1: SILNÉ STRÁNKY A PŘÍLEŽITOSTI KLIENTŮ a) osobnostní předpoklady a sebereflexe - posun hodnot s nemocí (empatie, tolerance, nové vlohy, sebepoznání) - kritická sebereflexe (ranní směny, zkrácený úvazek, místní dostupnost zaměstnání) b) návrhy klientů na vnější podporu - 19 resp. (90,5%): prostředník ve vztahu k zaměstnavateli (např. klíčový pracovník na ÚP nebo u zaměstnavatele) - pomoc spolupracovníků, podpora soc. pracovníka, psycholog u zaměstnavatele CÍL 1: SILNÉ STRÁNKY A PŘÍLEŽITOSTI KLIENTŮ c) z ájem pracovat za mzdu - 11 resp. (52,4%) pracuje na zkrácený pracovní úvazek - 7 resp. (33,3%) si práci hledá - 3 resp. (14,3%) nepracuje ani si práci nehledá d) ochota k dobrovolnické práci - 4 resp.(19%) pracují jako dobrovolníci - 15 resp. (71,4%) ochotno dobrovolnicky pracovat - zdůvodnění: sociální kontakt, zvýšení sebevědomí pocit důležitosti a užitečnosti CÍL 2: SLABÉ STRÁNKY A OMEZENÍ KLIENTŮ a) stigmatizace - 15 resp. (71,4%) vnitřní stigma (sebestigmatizace) - projevy: snížené sebevědomí, pocity studu a viny za nemoc, oba-
48
vy z přijetí okolí, strach ze samoty, utajování nemoci - 10 resp. (47,6%) vnější stigmatizace (společenská) - projevy: přehlížení, ztráta přátel, upozorňování na jinakost,stigmatizace rodinou (jednání jako „s nemocnými“), výčitky, urážení, na úřadech strohé jednání, u zaměstnavatel odmítnutí po sdělení diagnózy CÍL 2: SLABÉ STRÁNKY A OMEZENÍ KLIENTŮ b) vliv nemoci na zaměstnání - 12 resp. (51,7%) uvádí vliv nemoci na výkon zaměstnání pomalejší výkon, snížená odolnost vůči stresu, psychické a fyzické zátěži c) individuální pracovní omezení - 10 resp. (47,6%) neschopnost práce na noční směny - 8 resp. (38,1%) neschopnost práce na plný prac. úvazek - 2 resp. (9,5%) problém je dojíždění - negativní důsledky: problém získat práci, celoroční zaměstnání, Vliv nemoci na zaměstnávání 3
2 12
Objektivní potíže
4
Nemoc nemá vliv Vyhýbavá odpověď Neví, nebyl zaměstnán
49
CÍL 3: MOTIVACE K PRÁCI A VZDĚLÁVÁNÍ a) zájem o rozšíření kvalifikace - 18 resp. (85,7%) zájem o další vzdělávání - převládá zájem o kurzy/školení: 15 resp. (71,4%), nejčastěji: IT kurz 8 resp. (38,1%), angličtina 2 resp. (9,5%), kurz pracovník v sociálních službách 2 resp. (9,5%) - zájem o soustavné vzdělávání: 3 resp. (14,3%) - VŠ - zdůvodnění: obava z dlouhodobé zátěže CÍL 3: MOTIVACE K PRÁCI A VZDĚLÁVÁNÍ b) motivace k práci - výrazná motivace k práci i dobrovolnické činnosti - sociální kontakt a možnost seberealizace jsou významnější motivy než ekonomické důvody - korelace s ID a stupněm ID c) vliv zdravotní indikace - osoby bez nároku na ID existenčně nejohroženější - osoby s nárokem na 1. a 2. stupeň ID (pokles schopnosti výdělečné činnosti o 35 a 50% dle posudkového lékaře) - osoby s nárokem na 3. stupeň ID (pokles o 70%) III. INSPIRACE Z NIZOZEMSKA Výstupy ze stáží - pohled klientů Pracovní rehabilitace v léčebně GGzE Eindhoven • Pracovní programy v areálu léčebny – zajišťuje organizace sociální péče DeBoei, která si pronajímá prostory, zajišťuje zaměstnance (často bývalé klienty – peer pracovníky), kteří koordinují program pro pacienty
50
• Duševně nemocní pracují v těchto oblastech: -Infocentrum (recepce léčebny GGzE) -Obchodní centrum De Boei Plaza – prodej a výroba dárkových předmětů, aranžmá a prodej květin, secondhand, občerstvení, knihařská dílna, kadeřnictví -Kavárna / restaurace / klubovna -Klubovna, hřiště, koncerty -ZOO koutek, skleník -Truhlářská dílna -Opravna kol Přirozené prostředí, režim,spojení s komunitou, samofinancovatelnost programů (prodej výrobků/služeb Stichting De Boei Eindhoven - sociální služby a zaměstnávání duševně nemocných • De Boei založeno 1990 (23 leté zkušenosti), 1000 uživatelů a 105 zaměstnanců, z nichž 40 jsou (bývalí) uživatelé! • Metodiky a aktivizační programy spoluvytvářejí samotní uživatelé, empowerment, využití vlastních schopností, špičková kvalita služeb Stichting De Boei Eindhoven – aktivizační programy a sociální podnikání a) 5 aktivizačních center - rukodělné, vzdělávací, sportovní aj. aktivity b) 3 biofarmy - prostředkem rehabilitace je setkávání a fyzická činnost c) De Boei & deKunst - výtvarné umění a tvorba čtvrtletníku organizace, spojeno s prodejem vlastních výrobků d) KlussenBus – malířstí pokojů, stěhovací práce (provozují uživatelé) e) RunBus - přeprava osob (provozují uživatelé a dobrovolníci)
51
f) ICT - IT sítě, webmaster, poradenské centrum (provozují uživatelé) g) De Boei Contact – projekt pro navazování vztahů vyvinutý klienty h) centrum zapojení uživatelů - adaptace služeb potřebám klientů i) Maat - projekt pro oběti násilí a afektivního zanedbání v dětství j) Bed and Breakfast - vybudování a provoz penzionu Projekty De Boei: „Kunst“ (umění) a „Kontakt“ • Aktivizační projekty De Boei v centru Eindhovenu • Pro klienty z De Boei a GGzE • Budovu poskytla korporace sociálního bydlení Úspěch v práci z pohledu NL klienta • Proč chci pracovat: a) vlastní motivace – potřeba dělat „něco užitečného“ b) snaha být nezávislý na rodině, pocit samostatnosti c) možnost poznat a naučit se něco nového, získat nové role d) pro více než polovinu dotazovaných: mít vlastní finance • Co mi pomohlo k úspěchu v práci: a) podpora ze strany zaměstnavatele b) sounáležitost s kolektivem,neformální kontakty na pracovišti c) podpora sociálního pracovníka, kouče přímo u zaměstnavatele Relim (Landgraaf) – reintegrační progra v regionu Jižní Limburg • Pracovní rehabilitace a tréninkové zaměstnání • Klienti Relim – nejen osoby s duševním onemocněním,ale i s fyzickým a mentálním znevýhodněním, osoby bez přístřeší, drogově závislí (pracují společně) • Klienti pracují v 8 dílnách, různé pracovní činnosti: –kovodílna –stolárna
52
–úklidové práce –opravářská činnost –kompletace výrobků –restaurace / kantýna –administrativa –veřejná zeleň • 500 klientů, z toho 100 zaměstnáno a 400 prac. rehabilitace a tréninková práce Nadace „Fashion with a mission“, „Crazy on work“ • Fashion with mission (Móda s posláním) - šicí dílna zaměstnávající přistěhovalecké ženy, které mají problém získat práci (Maroko, Angola, Afganistán apod.) • - návrhy dodává mladý úspěšný návrhář Claes Iversen pod značkou „Ami-e-toi“ - šije se konfekce pro movitější klientelu • Crazy on work (Zblázněni do práce) - životní příběh Ronalda Oosterhofa, bývalého klienta s vlastní zkušeností s nemocí, který je nyní ředitelem organizace zaměstnávající osoby s duševním onemocněním Pracovní rehabilitace na Biofarmě (Eersel) • Biofarma Eersel: • vlastníci tři bratři - podnikatelé, spolupracují s DeBoei i městem • na farmě chovají 100 krav, vyrábějí mléčné výrobky, prodávají sýry • denně přiváží RUNBUS klienty DeBoei: - pomáhají vlastním tempem s prací na farmě - v yrábějí dárkové předměty určené k prodeji, ve společenské místnosti pracují na PC mají možnost občerstvení
53
Systémové výstupy - shrnutí a) odlišná filozofie zaměstnávání OZP (nikoli „zaměstnejte prosím handicapovaného“, ale: „mám schopnosti, které Vaše firma potřebuje“, tj. snaha o tržní přístup) b) komplexnost opatření - součástí reintegrace je práce, bydlení (sociální bydlení), sociální vztahy, trávení volného času c) multidisciplinární přístup - psychiatr, psycholog, soc. pracovník,peer pracovník, případový manažer, job seeker, job coach d) větší zacílení na zaměstnavatele a na obce (společenskou odpovědnost ukládá v NL i zákon o veřejných zakázkách!) e) další nástroje podpory (daňové úlevy při zaměstnání OZP, nově v NL povinné kvóty zaměstnávání OZP 5%, umístění OZP na zkušební dobu - po tuto dobu pracovník nedostává mzdu, ale je mu vyplácena podpora v nezaměstnanosti aj.)
54
PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE v České republice
55
Služby zaměstnávání v komunitních službách v Praze a okolí Prezentace ze Semináře v Praze, 12. 9. 2014
JAKÉ MOŽNOSTI PODPORY MŮŽE VYUŽÍT ČLOVĚK, KTERÝ… …stojí o práci, ale potřebuje se na ni nejprve připravit nebo se chce vrátit do studia, ale potřebuje znovu získat denní režim a ověřit psychickou zátěž • Pracovní terapie a volnočasové aktivity • Tréninkové resocializačn pracoviště • Sociálně terapeutické dílny • Chráněné dílny …chce a může rovnou pracovat • Přechodné zaměstnávání • Chráněné místo …chce získat informace a načerpat zkušenosti ohledně zaměstnávání • JOB SETKÁNÍ • Podporované zaměstnávání • Sociální firmy
56
Chráněné dílny
1
1
Kostelec nad Čer. lesy
3
Řevnice u Prahy
Praha 11
1
Sedlec u Prahy
Praha 8
Sociálně terapeutické dílny
Praha 7
1
Praha 6
2
Praha 4 2
Praha 2 Tréninkové resocializační pracoviště
1
1
Přechodné zaměstnávání
1
1
Podporované zaměstnávání
1
1
Sociální firma
1
1
Job setkání
1
1
1
Bona
Eset – Help
Fokus Praha
x
Trénikové pracoviště Sociálně terapeutické dílny
x
Chráněné dílny
x
Greendoors
Náruč
x
x
x
Přechodové zaměstnávání
x
Podporované zaměstnávání
x
x x
x
x
Sociální firma
x x
Job setkávání
57
Modré dveře
Služby zaměstnávání Je proces, při kterém je akcentováno: • zotavení • udržení a rozšíření pracovního potenciálu. V tomto procesu se kombinují: • individuální metody (orientace v práci, trénink v zaměstnání, zprostředkování zaměstnání a koučování v zaměstnání) • se strategiemi orientovanými na prostředí (vytvoření nebo ovlivnění budoucí pracovní situace). VSTUP DO SLUŽEB Každá služba má definovaná kritéria příjmu a odmítnutí: • okruh diagnóz (doporučení od ošetřujícího psychiatra) • věk nad 18 let • stabilizovaný zdravotní stav • Motivace pracovat / pracovat na změně Před přijetím nebo na začátku spolupráce probíhá mapování (šetření potřeb) • na základě potřeb (zakázek) je nabízena odpovídající služba Průběh poskytování služby • klíčový pracovník • individuální plánování • téma nemoci, práce s krizí (protikrizové plánování) • spolupráce s okolím (rodina, odborníci, blízcí…) • vyhodnocování spolupráce
58
BRNĚNSKÝ PROJEKT PODPORA ZAMĚSTNÁVÁNÍ
Prezentace ze semináře v Brně, 6. 6. 2014 Sdružení Práh, Mgr. Edita Kremláčková Možnost získat zaměstnání u partnerské firmy v běžném pracovním prostředí Cíle: - Nastartování nové pracovní kariéry - Zlepšení psychického zdraví - Zvýšení kvality života Nabídka pro zájemce a klienty Individuální forma spolupráce: Aktuálně 31klientů/tek Poskytování pracovně-právního poradenství Bilanční diagnostika (externí psycholog) Pomoc a podpora při vyhledávání vhodného zaměstnavatele Pomoc a podpora při pracovní sebeprezentaci klienta (životopis, pohovor) Pomoc a podpora při jednání o přijetí do zaměstnání Pomoc a podpora při zapracování na pracovišti klienta Pomoc při komunikaci s nadřízenými a spolupracovníky na pracovišti klienta Dlouhodobá a průběžná podpora klientovi při výkonu pracovní činnosti Podpora při odchodu nebo změně zaměstnání Průběžné vzájemné informování a projednávání konzultantky se zaměstnavatelem
59
Spolupráce s rodinou, blízkými osobami a ambulantním lékařem (případně také dalšími odborníky) klienta Podpora a pomoc při zvládání duševního onemocnění Pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů klienta SKUPINOVÁ FORMA: • Motivační setkání (2 setkání - 54 zájemců) • Exkurze do firem (2 exkurze - 12 zájemců) • Podpůrná skupina (2 cykly - 12 klientů) Zvýhodněné podmínky u partnerských firem Možnost zkráceného úvazku (2-30 hod./týdně) Možnost volby pracovní doby Poskytnutí volna dle potřeby (lékař, horší psychický stav) Tolerance pomalejšího pracovního tempa Tolerance případné horší kvality práce Využívání podpory konzultantky/asistentky, zejména v prvním období zaměstnání V současné době 17 klientů u 10 partnerských firem PARTNERSKÉ FIRMY Kontaktovali jsme cca 90 firem-organizací,z toho dlouhodobější spolupráce s 12 (zatím): AGORA DMT, a.s. AGRO Brno – Tuřany, a.s. AmRest s.r.o. Kancelář veřejného ochránce práv Kavárna QUIDO – Anna Bodnárová Zelinková Liga vozíčkářů (projekt)
Občanské sdružení Anabell (projekt) Občanské sdružení Vaňkovka OLMAN SERVICE s.r.o. (projekt) ROYAL SEAL, s.r.o. (projekt) Tax Consulting Brno, spol. s r.o. (projekt) VHS Brno, a.s.
60
KOMUNITNÍ SLUŽBY V OBLASTI BYDLENÍ
Prezentace ze semináře v Praze, 12. 9. 2014 Magdaléna Štochlová, Aleš Lang Komunitní služby Podpora samostatného bydlení (nezávislého, pobytový rhb program) terénní služba, v domácnosti klientů, duševní onemocnění, podpora cca 2x týdně, 120,– Kč/hod. Chráněné bydlení (skup.,individ.) pobytová služba, nácvik soc. dovedností, 120,– Kč/hod., duševní onemocnění, podpora 24 hod. NE Domy na půl cesty pobytová služba, mladí do 30 let, po výkonu trestu, ústavní výchově, ochranné léčbě, 120,– Kč/den včetně ubytování Vstupní byt viz PSB CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ • skupinové, individuální • dlouhodobý pobyt, skupina 10- 15 lidí • smlouva na 1 rok s možností prodloužení • zaměřené na nácvik základních soc. dovedností (sebeobsluha, nakupování, vaření, finance, komunikace, volný čas) • asistence terapeutického týmu -individuální přístup • cílem je maximální rozvinutí zdrojů a možností každého klienta (zůstávající/průchozí) • Ne nonstop!!! • „Zůstávající, průchozí“ • Odpovědnost • Bez zdravotníků • DD
61
Podpora samostatného bydlení • Zákon-byty klientů/ skutečnost-NNO • „Zůstávající, průchozí“ (nedostatek následných služeb) • Pracovník dochází (samostatnost klienta!!!) • Bez zdravotníků • DD Indikace vstupu do služby, Baobab, Bona,Eset, Fokus, Ondřejov • Psychotické onemocnění (Eset, Baobab, Bona bipolární por.) • Stabilizovaný stav, souhlas PA • 18 let a výše (64, 65, 55) • Motivace, ochota spolupracovat • PLB – pav. č. 4 (není podmínkou) • Pravidelný finanční příjem (slevy) • Trvalé bydliště v Praze (Fokus stř.Čechy) • Zdravotní pojištění (Eset) • Žádná/krátká zkušenost se sam. bydlením (Baobab) • Pouze muži (Ondřejov) Kontraindikace vstupu do služby, Baobab, Bona, Eset, Fokus, Ondřejov • Azyl • Aktuální užívání náv. látek • Jiná dg. (Fokus lehké/střední mentální postiž.) • Tělesné postižení – bariéry (Bona 1 pokoj CHB) • Odmítání spolupráce s PA • Zásadní odmítání medikace (Fokus) • Naprostá nesoběstačnost, konfliktní chování (Eset)
62
• Návrat do služby ano - podmínky Kapacita služeb Baobab 15 osob Bona CHB 56 osob PSB 46 osob Eset 6 osob Fokus Sedlec 10 osob Fokus Mělník 7 osob Fokus Praha 17 osob Ondřejov 2 muži Celkem 159 míst
Fokus Praha Chráněná bydlení Programy zaměstnávání Aktivizační služby
Bona, o.p.s. Podpora bydlení Programy zaměstnávání
Baobab Podpora bydlení Podpora vzdělávání Aktivizační služby
DPS „Ondřejov“ Chráněný byt
Green doors Tréninkové kavárny Aktivizační služby
Vida Uživatelské poradenství
63
Eset – Help Programy zaměstnávání Chráněné byty Aktivizační služby
Co děláme všichni? (Spolupráce) • Snaha o max. využití zdrojů klienta/uživatele/ pacienta • Šetření sociální situace • Nácviky (telefon, složenky, vaření, cestování, nákupy…) • Rehabilitační/individuální/ošetřovatelské plány • Spolupráce s ošetřujícím lékařem, opatrovníkem, rodinou, ostatními poskytovateli • Předcházení relapsu (krizové plány, častější podpora) • Psychoedukace • Psychická podpora Budoucnost v rámci reformy péče o duševně nemocné • Služby v bydlení a zaměstnávání budou regionalizovány (budou navázány na jednotlivá CDZ, spádová oblast 100 až 150 tis.obyv.) • Musí být realizováno stávajícími NNO, zkušenost, praxe, knowhow, vyloučení nově vzniklých org. • Předpoklad pro tento rozvoj: • Vyčlenění finančních zdrojů m.j. v souvislosti s redukcí části lůžek PN, vznik aktivní politiky rozvoje služeb pro DN na úrovni kraje ve spolupráci MPSV, příp. ESF • Rozumná bytová politika zaměřená na podporu osob s DN • Aktivní politika MPSV, MHMP zaměstnanosti zdravotně postižených se zaměřením na podporu zaměstnavatelů
64
Seznam členů tematické sítě (instituce)
65
Anabell,o.s Muzeum čokolády a marcipánu Tábor AD MáTa Advojka Aktiva ARX Invest a.s Asociace krajů Baobab Baobab Kladno Bona, o.p.s. Caritas Centrum Mělník CSP Zlín, o.p.s. Česká prům. zdravotní pojišťovna Česká správa sociálního zabezpečení Český Krumlov Česká pošta Dejvické psychoterapeutické centrum DCHB - Oblastní charita Znojmo Diakonie ČCE - středisko Brno Domino, Městská charita České Budějovice Domov na Jarošce Domov Jeřabina Domov Libníč Centrum sociálních služeb Empatie Domov Pístina Dotyk Dotyk II Dps „Ondrejov“ - krizové oddělení
Epoche Eset Eset - Help Fokus České Budějovice Fokus Liberec Fokus Mladá Boleslav Fokus Opava Fokus Písek Fokus Praha Fokus Tábor Fokus Vysočina Greendoors, o.s. Generální ředitelskí ÚP Iskérka Jihomoravský kraj JIVATEX, s.r.o. JMK - odbor zdravotnictví Jůnův statek Klinika ESET Klub v 9 Oblastní charita Žďár nad Sázavou Kolumbus Kraj Vysočina Krajský úřad Kraje Vysočina vedoucí sociálních služeb Krajský úřad Plzeňsého kraje Krajský úřad Ústeckého kraje Kulturní Kompas Ledovec, o.s. Libuška
66
Liga vozíčkářů Linka bezpečí Lomikámen, o.s. Lotos Madlenka, o.p.s. Mafra a.s. - MF Dnes Magistrát hlavního města Prahy MDE Město České Budějovice Město Havlíčkův Brod Město Třeboň Městská charita České Budějovice Městský úřad Havlíčkův Brod Městský úřad Jindřichův Hradec Městský úřad Pelhřimov Městský úřad Třebíč Městský úřad Český Krumlov MPSV ČR Ministerstvo zdravotnictví ČR Mosty Městský úřad Český Krumlov Městský úřad Rokycany Městský úřad Žďár nad Sázavou Nová trojka Amicus Brno Oblastní charita Třebíč Oblastní charita Znojmo Odborná praktická škola Odbor zdravotní péče Regionální pobočky VZP ČR
Okresní správa sociálního zabezpečení Tábor Magistrát města Brna Ozvěna Paprsek naděje, Oblastní charita Třebíč Péče o duševní zdraví, o.s. PROTECT CZ s.r.o. Psychiatrická klinika Brno Psychiatrická klinika FN Plzeň Psychiatrická léčebna Bohnice Psychiatrická léčebna Černovice Psychiatrická léčebna Lnáře Pl Petrohrad Psychiatrická léčebna U Honzíčka Písek Psychiatrická nemocnice Dobřany Psychiatrická nemocnice PK Plzeň Poradenské centrum Lehovec Projektová kancelář MZ ČR Psi - zástupce zaměstnavatelů Psychiatrická nemocnice Dobřany Psychiatrická nemocnice Havl.Brod Psychiatrické centrum Přerov Psychiatrická léčebna Jihlava Rodinné centrum Totem SČN Sdružení Práh Siemens Sociální služby města Orlová
67
Sociální služby města Havl. Brod Sociální služby města České Budějovice SPC Fénix Kyjov Spiralis Strategická projektová kancelář (Ministerstvo zdravotnictví ČR) Sympathea, o.p.s. Triakonie ČCE Plzeň Úřad městské části Praha 2 Úřad městské části Praha 8 Úřad městské části Praha 10 Úřad městské části Praha 11 Úřad městské části Praha 12 Úřad městské části Praha 13 Úřad práce ČR, Brno Úřad práce ČR, České Budějovice Úřad práce ČR, Jihlava Úřad práce ČR, Žďár nad Sázavou Ústav sociální péče pro dospělé Věž ÚV ČR - VVZPO Ústřední vojenská nemocnice Vor Jihlava, o.s. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR VZP ČR Záchranná stanice Pavlov ZŠ a MŠ Habry ZK-Brno ZPMV (Pojišťovna Ministerstva vnitra ČR)
68
JMENNÝ Seznam členů TEMATICKÉ SÍTĚ
69
Adamec Aleš Adámek Evžen Adámková Zdena Alexová Markéta Ambrož Alois Rázgová Andrea Andrýsová Iveta Baginová Jana Bajer Václav Balcarová Ivana Balíková Anna Balková Miluše Bárta Ladislav Bárta Michal Bartošek Jan Bastlová Olga Belfín Petr Benediktová Hana Benešová Veronika Beran Jiří Bergmanová Růžena Bílek Miroslav Bílková Jiřina Bína Jiří Biondi Zuzana Bláhovec Jiří Blažková Marie Blechová Petra Blešová Martina Bohuňovská Jana Brázdová Pavla Brücková Alena
Brůha Jan Brynych Ladislav Březinová Jitka Buba Jan Bubela Miroslava Buchta Václav Burýšková Ivana Cacková Marie Crhová Kateřina Cuhra Miroslav Čadeni Kristína Čapková Irma Čechová Jitka, Černá Magdalena Černá Iva Červinka Martin Češková Eva Čupera Jan Čuřín Ivan Chludilová Alena Chrášťanský Pavel Chytrová Miroslava Cimlová Ludmila Daňová Eva Davidová Jar. Devorová Světlana Dittrichová Ivana Dlouhý Martin Dohnalová Helena Dohnalová Lenka Dohnalová Václav Dománková Lenka
70
Doudová Marie Drbal Josef Drhovský Václav Drlíková Jana Drlíková Zdeňka Duškov Ivan Dvořáková Alena Dvořáková Andrea Dytrichová Eva Edererová Petra Eismanová Jana Ejem Jakub Elšíková Klára Exler Jindřich Faboková Pavla Faltýnová Martina Fantová Stanislava Fau Radka Ferdová Jaroslava Fialová Lucie Fialová Renata Fógelová Lada Fojtíček Martin Franzová Drahomíra Friedlová Zuzana Fröstlová Gabriela Frühaufová Petra Gažo Vladimír Grillová Dagmar Grossmann Petr Hájková Petra Hanibalová Hana
Harvánek Radek Hašková Aneta Havlová Miluše Havránek Vlastimil Henlin Ladislav Henzlová Lucie Hermann Tomáš Hladovec Jiří Hlatká Kateřina Hlinka Oldřich Hobzová Zdeňka Holanová Marta Holasová Libuše Hollý Martin Honz Zdeněk Honzíková Petra Honzíková Věra Horák Leoš Horáková Bedřiška Horáková Jana Hošťálková Miroslava Hrušková Marie? Hubal Ivan Hubal Valentýna Hüblová Martina Hudlička Petr Husčková Stanislava Hutchinson Jan Hynčík David Jahnová Alena Jaklová Tereza Jakubová Klára
71
Jana Mařincová Jaroslava Skučková Jaroš Jan Jasčeg Vladimír Javorská Dana Jenisová Terezie Jirouská Jana Jones Jaroslava Jurigová Jana Kadlecová Jaroslava Kadlecová Růžičková Kadounová Lucie Kafková Natálie Kánská Kristina Kantorová Eva Karmelitová Pavla Kasanová Radka Kasík Tomáš Kašíková Pavla Kašpar Michal Kašpárek Tomáš Kašparová Blanka Kašparová Vendula Kateřina Hronová Kaucký Daniel Keller Jaroslav Klára Trubačová Klečková Simona Kliment Jaroslav Klinecký Tomáš Kocianová Jitka Komrsová Jitka
Kopecká Ivana Kořínek Jiří Kosorinová Adriana Kosová Kateřina Košatková Eva Koubková Hana Koutská Tereza Kovandová Helena Kovář Radim Kovaříková Eva Kovářová Helena Kozáková Marie Kozojedová Andrea Krákora Jaroslav Králík Jan Králová Magdaléna Krčál Petr Krejčů Lukáš Kremláčková Edita Krenkelová Krista Křížková Květa Kučerová Božena Kuchařová Markéta Kufrová Magdalena Kumhera Petr Kuric Peter Kuviková Zdeňka Květová Světlana Laaksonen Olga Lacina Ctibor Lacinová Barbora Lang Aleš
72
Lars Richard Lédl Jiří Lettlová Barbora Levá Dominika Losiková Františka Loukota Ivan Macák Libor Mácha Jan Machek Petr Marek Palma Mařincová Jana Masáková Blanka Máslová Veronika Mašek Jaromír Matalová Kateřina Matoušková Marketa Mičicová Barbora Mičolová Dana Mikolaj Michal Mikolášková Petra Miroslava Humlová Krištofová Marie Moravcová Jarka Moravec Petr Muchl Vladimír Munclingerová Lucie Mužík Jan Nalosova Katerina Náprstková Martina Navrátilová Hana Neduhová Lenka Nejedlá Kateřina
Němcová Olga Nová Klára Novák Jiří Novák Marek Novák Pavel Novotná Šárka Novotný Jaroslav Novotný Lukáš Nový Jiří Nykodým Petr Nývltová Martina Ohnisková Pavla Ovečková Radka Papežová Simona Pastucha Miroslav Paulíková Magdaléna Pavel Čáslava Pavlíková Ivana Pechová Ingrid Pecová Simona Pekárková Jana Pěkný Radek Pešková Klára Mach Petr Petr Tomáš Petrovová Naďa Petřeková Miroslava Petřík Martin Pfeiffer Jan Pilná Ivana Podhola Petr Podlipný Jiří
73
Pohanková Jitka Pohořelský Jiří Poletínová Leona Poljaková Jana Postupová Jaroslava Procházková Alena Prokopová Prosková Zora Prousková Pavlína Provazník Pavel Prylová Dagmara Přibylová Martina Ptáčková Ivana Pukanová Slavomíra Pumpr Petr Radimský Marek Radosa Louis Rašíková Pavla Rathouská Zdeňka Rázková Daniela Rohlena Jan Rumlová Jitka Rusková Vronika Rybová Lucie Říčan Pavel Říčanová Věra Sčensná Monika Severa Petr Simonová Anna Skála Ondřej Sládková Jana Soběslavský Jan
Sochorová Gábina Staňková Jitka Staňková Vlad. Stojanová Jitka Straková Jolana Straňková Vladimíra Stráská Ivana Strossová Ivana Stříbrná Lenka Stuchlík Jan Studenovský Petr Suchomelová Marie Sultanová Eva Sumcolová Petra Svoboda Josef Svobodová Lenka Szczepaniková K. Šemelová Pavla Šeredová Jiřina Šimková Martina Šimková Romana Šimonová Anna Škaroupka Zdeněk Šlapal Marek Šmejkalová Jindřiška Špůrková Alena Štochlová M. Štolfová Lenka Šupa Jiří Šupa Tahavský Tomáš Tesaříková Petra Tichá Tereza
74
Topolovský Marek Trajerová Jaroslava Trávníčková Hana Tuček Jan Tuček Martin Tylich Tomáš Týlová Hana Upka Petr Ustohal Libor Uxová Markéta Vágnorová Irena Vachková Lenka Váchová Petra Valenčíková Petra Vališová Lenka Valková Barbora Valová Veronika Vaňková Zajičková Vaňo Viliam Váňová Pavlíková Vašků Alena Vávra Zdeněk Vávrová Daniela Vejběrová Lucie Vejvar Pavel Veleman Pavel Venclík Milan Venclíková Simona Veselá Jana Veškrnová Blanka Vildungova Jana Vildungová Jana
Vitovská Jitka Vladimír Beran Vlčková Zuzana Vlková ing. Elena Vojslovský Volavková Erika Volf Jiří Voštová Marie Votavová Radka Vraná Jaroslava Vrbová Denisa Vrbová Květoslava Weberová Alena Westberg Helena Wienerová Katarína Wilfertová Tatiana Zajíčková Agáta Zatrochová Zuzana Zauf Miloš Zeman Marek Zemanová Jana Zemanová Markéta Zezulková Kateřina Zikmundová Jitka Zobavová Markéta Zonášová Radka Zrzavecká Irena Žahour Pavel Žák Ondřej Žďárská Dagmar Želivská Lenka Žídková Hana
75
poznámky
77
78
79
Rok vydání 2014 Vydáno v rámci projektu Paralelní životy Hlavním organizátorem projektu Paralelní životy je Art Movement.
Brožuru můžete získat v PDF formátu na těchto webových stránkách: www.artmovement.cz
