Sborník básní ze závislého recitačního festivalu
Čapkovo jaro 2007
Básně na zvolená slova: Čapek, Jaro, Štěně, Vlasta
Jaro na vsi Jaroslav Burian
Je jaro, teplo, nepadá už sníh, všichni metou cesty a vypnuli už vafky. Je jaro, pěkné pondělí a Miloš Kazda hledá plavky. Je jaro, je úterý jak víno a den se se dnem sejde. Je jaro, všechno v pohodě, jen ten internet zas nejde. Je jaro, na zahradě fůra práce a blíží se tlaková níže. Je jaro, už je středa, k víkendu je zase kousek blíže. Je jaro, dlouhý čtvrtek, pracovního týdne zbývá méně. Je jaro, žízeň vytrvale roste piva v pátek nestačí už štěně. Je jaro, všechno pučí, rok zrychluje svou cestu. Je jaro, pátek ráno a ve schránce mám Vlastu. Je jaro, víkend, sobota, všude prach pivo a zmatek. Je jaro, zase brigáda a zametá i Čapek. (když je focen) Je jaro, svátek, neděle, u nás venku to však bouří. Je jaro, ale žádný klid, jsou tady chalupáři.
Čapkovo jaro Marek Doležal
Pojďte blíže páni, dámy, poslechněte příběh dávný tento příběh to je zmatek, je o muži jménem Čapek Vezmeme to popořádku a začneme od začátku: Jednoho dne z jara řekl Čapek ženě „Vlasto, nebuď pořád sama“ Já jsem pořád v prdeli Ty se nudíš i v neděli Vlasta se jen usmála a hezky se zeptala : a cože to máš Lojzi v plánu? dones prachy a drž tlamu Vlasta do komory spěchá prasátko se strachy klepá Lojza pro kladívko utíká aby rozbil pašíka.. A tak rozbil prasátko štěně koupil za krátko Vlasta si teď hraje se psem pojmenovala ho Rexem A to je konec přátelé pijte a bavte se vesele
Zárubice Naďa Doležalová
Zárubice krásná vesnice Od jara až do podzimu má rozkvetlé ulice Hezky se nám tady žije udržujem tradice Na pošťáka co i Vlastu nosí Malé štěně kňučí,nebo štěká pes Na zahradách včely bzučí Podevsí je rybník a za humny les Lidé jsou zde pracovití Bydlí tu i lufťáci Vymýšlíme voloviny V hospůdce vždy po práci Scházíme se na brigádách na oslavách o pouti Vracíme se časně zrána,když vstávají kohouti Vyhlásiti soutěž básníků Nebývá tu ve zvyku To že právě dnes se koná Má prý Lojza Čapek na triku Přihlásit se každý může Děti,máma,taťka Vysoko je nastavená amatérská laťka Už se těším až odstartujem novou tradici A ze Zárubáků vstanou noví básníci
Čapkovo Jaro Michal Gross
Koupili jsme chalupu, Máme prdel v kalupu. V Zárubicích v pěkné díře, chlastá se tam v hojné míře. Říkáte mi Lojza Čapek, mám v tom v hlavě pěknej zmatek. Kola, tenis, hasiči, chybí jen skok o tyči. Jedno štěně vypijem, vlahou noc si užijem. Nápad máme na to tata, zašroubujeme i vrata. První jaro užijeme, bez Vlasty to přežijeme. Každý týden merendy, ty tam jsou klidné víkendy.
Chalupář Jiří Kafka
U Čapků ze zahrádky Vlasta vykukuje a jaro nedbá, stále tam je. Tu nový majitel šílený zlostí po úřadech běhá skoro Plyn si pustí. jen stěstí veliké, že v Zárubicích žije a každý pátek v hospodě se žije. problém tu vystane když časem zjistí, že v jedenáct hodin v hospodě, už trubky čistí. Piva je málo a starostí moc a tak ho napadne udělat Čapkovu noc. A trochu plynu prodá a štěně koupí Zárubští opilci u Čapků neprohloupí.
JARO Miloslav Kazda
Přišlo JARO, krásný čas Začly akce, začly zas Jedna akce střídá druhou, je to všechno v pohodě Nebýt dlouhé cesty domů, a to díky náhodě U pergoly číhá stín Nechoď chlapče domů k nim Kalíšek je nalitý Večer teprv rozpitý O dům dál pak další běs Jakpak já se vrátím dnes VLASTA kouká ze schránky ČAPEK leze ze branky Není to však starý pán To Plyn nám byl darován Zastav brachu kroky směle Právě jsem narazil ŠTENĚ Dáme si mok pěnivý Ať máme krok lenivý Přišlo JARO akcí čas Víkendy jsou v čudu zas Zkraje všechno paráda Ke konci jak balada Po cestě je někde hráz Už aby byl zase mráz.
Lojza Ondřej Kazda
Dokud tady nebydlel byl tu klid tos neviděl Teď už tu však přebývá samuraje umývá Jeho žena četla ráda Vlastu tu od kamaráda. Pokaždé když štěně koupí sranda s prčou se tu snoubí A když se moc zmrskáme Kozla potom zpíváme. Jaro už je zase tady Lojza má rád velký vnady Pokaždé je okukuje. Pak si ale vzpomene. Žena a do prdele!!! Lojza Čapek to je borec vyběhl by celej kopec. Kopec je už za ním vyhrožuje spaním Po obídku chrupinká jak potvůrka malinká I když je už velkej kluk pořád děla velkej hluk V hospodě je ho vždy plno když má v sobě ňáký pivo. Pak jde domů namotaný když je pivem posilněný.
Jarní starosti Markéta Kazdová
Vlasta Čapek známý dost pošleme ho pro pomoc. Pomoc on nám neodmítne dostane nás z velké krize. Krize je to veliká tlak nám totiž utíká. Utíká nám z kompresoru pěna přitom padá dolů. Štěně máme v ohrožení pomoc přitom nikde není. Na jaře má každý dosti se zahrádkou svý starosti. Proto Čapek odmítnul tlak nám přitom odlítnul. Štěnátko se zkazilo do záchodu vylilo. Škoda je to velká dost vodka je tu pro radost. Radost se nám vrátila vodka všechny zklátila.
V lese Markéta Kazdová
Na palouku u lesa, Vlasta Čapek zatleská. V dáli ptáček zapíská, zdraví asi Cipíska. Cipísek ten bydlí v lese, chvojím asi přikryje se. O štěnátku on má sen, ráno spolu půjdou ven. Budou běhat v trávě v mechu, budou si hrát beze spěchu. Jarní on je totiž čas, mlďata se rodí zas. Koloušek se choulí v křoví, u maminky on si hoví. Hoví si tam v teploučku, nechoď za ním můj kloučku. Nebude si s tebou hrát, nebude tvůj kamarád. S maminkou se mají rádi, jsou nejlepší kamarádi
Čapkovo jaro I. Luboš Křivánek
Koupil jsem si štěně natřel jsem mu boudu hnědě. Až to štěně vypiju boudu asi prodám. Peněz bude dosti do obchodu skočím s radostí. Koupím flašku pro Vlastu uděláme mejdan. Venku krásně slunce hřeje. Jaro tu je flašku rádi vypijeme. Odpoledne jsem rychle napek zítra dětem na snídani. Neboť se večer ožeru stejně jako Čapek.
Čapkovo jaro Mirka Lapešová
Poslouchejte lidé dobří, jaká zpráva se v Zárubicích šíří Máme nové sousedy, má to své výhody. Není Čapek jako Čapek tenhle na nás nekřičí Na dvůr postaví štěně A dobrou náladu rozvíří Jaro se k nám kvapem blíží Nic nenechá náhodě Čapkovi si čtou svoji Vlastu v klídečku a pohodě Čapek ještě neví co ho čeká Třeba taková Zárubická schovka Nejlepší skrýš je u souseda na střeše on se Čapek-Lojza z toho šoku vykřeše Však on si snámy zahraje taky potom si dáme nějaký panáky Soused má taky malou úchylku, když chce něco vyhodit veze to prvně k Lapíkům Minule přivezl na káře brusku sám „Až budu něco chtít něco nabrousit, stavím se k vám“! A tak si tak žijem sem tam šampus popijem souseda si nevybereš, to je fakt ale v tomhle případě je to myslím dobrý tah Tak ať se vám hezky žije v Zárubicích To vám přeji chalupáři Lapíci.
ČAPKOVO JARO Neznámý autor
Je tu jaro, všechno pučí kolem kvítku včela bzučí. Je tu jaro, slunce svítí loutku barví žluté kvítí. Slunce svítí, tráva raší Vlasta chodí obcí naší. Vlasta kouká na rybník pak usedne na patník. Zahlédne tam štěně v mlázi které žena doprovází. Krásná žena, krásný kvítek to je jaro, řekl Čapek.
Jarní……. Hana Pavlová
Cítíte to ve vzduchu? Je tu jaro, ej chu chu ….. Kdekdo má teď hodně práce. Doma, v lese, na zahrádce. Ale Vlasty se to netýká. S choutkami se potýká. Ještě včera klidně spala, měla chlapy na háku. A teď neví, co by dala. mít tak Čapka v baráku… Všechno řekla naší Zdeně. Prosila ji o radu, jakou zvolit návnadu. Nebuď hloupá a kup štěně. Dáme si pár piveček. Sama zjistíš krutou pravdu. Je to pěknej dáreček!
Lojzovo jaro Miroslav Stejskal
Sto roků v Brně žil, slyšel jsem, sto roků hledal prý chatu. Za sto let v hledání urputném, našel ji u Čapků, kde, tu! Chalupu má tady jako víno, sám však nejraděj pije pívo. Chválu naň pějme dnes a denně, vždyť na dvůr vykutálel nám všem štěně. Ať je jaro, léto či čas podzimní, Lojza Čapek hostitel je věru solidní. Má i sklony k humoru, ve schránce marně vyhlíží Svět motorů. Je čas skončit, takže basta, v básni málem chyběla mi Vlasta.
Z toho láska nebude !!! Andrea Strohmerová
Přišlo jaro, slunce svítí, v zahrádkách je plno kvítí. Chudák Vlasta smutná je, že jí Čapek nechce. Neplač a nežaluj, to není hezké, to přece nedělá, děvčátko české. A ten náš Čapek, měl hodně jablek. Každá den jich prodal koš, dostal za ně jenom groš. A ten chudák bez peněz, do hospody nelez. Jinak by ho vykopli, nebo jenom nakopli !! Aspoň že máš štěně, který sním vleze do postele. I když žena by byla lepší Stou by se dali dělat věci.
KOZEL A ŠTĚNĚ František Texl
Jeden pán co kozla měl, pořídil si k němu štěně, na jaro téměř zapomněl, a se zvířaty hrál si denně. A že jaro to je hukot, plno zpěvu, namlouvání, slavíků je slyšet tlukot a tokání zní ze všech strání. Pán často s kozlem dováděl, což byla jeho činnost častá, však všeho nechal, odcházel, to vždy, když přišla nová Vlasta. Do ní byl jako zblázněný, vše četl, vším byl zaujat, pak zapomněl i na ženy a ženy, ty on míval rád. Když do Vlasty se začetl, tak ztrácel všechnu pozornost, kozlík mu vrátky utekl a štěně s sebou vzalo kost. Kde, že je štěně ptáte se ? Do útulku se podíváme. Však kozel někde pase se, a my si o něm zazpíváme. Málem bych, ale zapomněl Na jaře mívám v hlavě zmatek, že jsem vám ještě říci chtěl, ten pán měl totiž, jméno Čapek.
Chvalozpěv na naši malou ves Lída Texlová
V Zárubicích se furt něco děje. Bourá se , staví, sportuje, o pouti se tancuje. Žije zde mnoho šikovných lidí, to se jen tak někde nevidí.
Bydlí s nimi Kiminka. Má ráda svého páninka, podobá se jeho ženě. Je překrásná psí slečinka, již dávno to není štěně.
Aj na Silvestra se koluje. Zpívá , pije se a hoduje. Baletí se s klobouky i bez, to by koukal Vlasta Harapes.
Anebo nejmladší rodina z našich lufťáků, rodina Grossova, Plynova anebo od Čapků, jak každý z Vás chcete. Nezarmoutí nikoho, ani tebe, ani tebe. Rádi jsme ji přijali mezi sebe.
Ať je jaro nebo zima, u nás vždy je velká psina, při požárním útoku, či píchání balonků. Téměř vždycky zaboduje, starosta, když propichuje. My ho máme všichni rádi, vždyť jsme jeho kamarádi. Nejvíce nás zaskočí, když Jihlava útočí. Oheň než by uhasili, v kádi se nám utopili. První prázdninový týden je tu živo každý den. V pondělí se hrají kuličky, cvrnkají děti i babičky. Rybník máme krásný a veliký. V létě ožívá prapodivnými plavidly: policajt, trosečník či zvěřinec, je to jeden obrovský blázinec. Ani vodník v rybníce nechybí, nejeden návštěvník nám ho závidí. A tam za vodu do rákosí i víly občas zabrousí. Na koni v klobouku vyhrály i „Foto roku“. A co naši chalupáři? Třeba Lapi se svou ženou Mirkou, báječnou čupr holkou. Při každé akci září, Ať je leden nebo září.
Vesničko naše milovaná, i když nejsi středisková, budeme Ti zpívati, neustále zvelebovati.