Sbírka
Příroda & spol.
Pavel Řehák 1
Věnování:
2
Obsah sbírky 4. Mléčná dráha 5. Proxima Centaury 6. - 7. Sluneční soustava 8. Slunce 9. Venuše 10. Měsíc 11. Země 12. Kontinenty
13. Asie 14. Evropa 15. Česká republika 16. Pardubický kraj 17. Oblaka 18. Oceány 19. Poušť; Pláž 20. Pól; Pole
21. Les; Louka 22. Korálové útesy; Farma 23. - 24. Smetiště 25. Stromy; Hrady 26. Naše zahrada 27. Včelí úl 28. Mraveniště 29. Hadi; Motýli
38. Jabloň; Houby 39. Kostelní zvon; Čára na nebi
40. Růže; Kaktus 41. Váza na stole
Sbírka obsahuje 53 básní.
3
30. Opice; Prasata 31. Žralok 32. Mořský koník; S; Q; T 33. Západ; Východ Slunce 34. První sníh; Sněhulák 35. Pivo 36. Víno 37. Voda
Mléčná dráha Mléčná dráha není z krávy, Není ani pro krávy. S mlékem si snad nemůžeme, Připít ani na zdravý. Mléčná dráha, v té mi žijem, Je to naše galaxie. A ta toho mléka ani, Trochu nevypije. Je to dráha, My jdem po ní. Snad nás někam dovede. Neuzavírejme se však, lidi, jenom do sebe. Najdeme v ní spoustu věcí, Souhvězdí a planety, Všechny tyto věci najdem, Opředené samety.
4
Proxima Centauri Tato hvězda nejblíž nám je, Jen pár roků cesty. Ten čas, ten je trochu mimo, Ten je trochu z cesty. Proxima je mojí knihou, Cesta tam a zase zpátky. Je to sci-fi pro ty starší, Nepřipomíná pohádky. Proxima je krásné slunce, Blízké avšak daleko. Centauri je trochu z ruky, jen, aby, jako na oko.
5
Sluneční soustava Měla osm planet, teď jen sedm, Pluto teďka chybí. Možná je jich ještě více, Snad to nejsou chyby. Merkur, první planeta je, Je Sluníčku nejbližší, Tlukot jeho jádra ovšem, Skoro nikdo neslyší. Venuši teď přeskočíme A jdeme rovnou na Zemi. Kterou lidé stále ničí, Bordelem a sazemi. Mars je červená planeta, A je Zemi blízko. Před nejvyšší horou jeho, Člověk se cítí nízko.
6
Jupiter je plynný celý, A jadýrko malé. Je největší planetou A zůstane jí stále. Saturn a jeho prstenec, Tím se on rád chlubí. V pořadí všech těchto planet, Vychází jako sudý. Uran, jako hmota, Pohonná či do zbraní. Toto jméno občas lidi, Pobaví i poraní. Neptun, vládce moří A dál každé vody. Občas vám dokáže nandat, Spoustu slané sody.
7
Slunce Slunce dneska svítí dlouho, Bylo pěkně, slunečně. A tak jsem se po tom dešti, Aspoň dočkal – konečně. Slunce naše hvězda jasná, Na nebíčku září. A já musím vážně říci, Že se při tom lépe vaří. V soustavě je slunko středem A bude ještě chvíli. Tak nebojte se konce světa, Stačí mít jen píli.
8
Venuše Venuše, planeta krásy, To jsi ty má milá. Venuše jsi ty a též jsi ty, Studánková víla. Venuše, žena je pěkná, Nevidím v ní pásky. Venuše je hlavně symbol, Mé nekonečné lásky.
9
Měsíc Na obloze noční nesmí, Chybět nikdy Měsíc bílí. S jeho sílou příliv, odliv, Pravidelně sílí. Měsíc to je krása Země, Družice – je ozdoba. Takovou krásu tvoří Měsíc, Ta kulatá nádoba. Bude svítit pravidelně, A bude tu s námi. Podívejme se naň někdy, Až budeme sami.
10
Země Naše planeta úžasná sama, Flora, fauna a tak dále, Je krásnější nežli svatba, Ve vyzdobeném sále. Její zeleň voní krásně A díky tomu dýcháme. Po kytkách a jejich pilu, Také občas kýcháme, I když štěstím vzdycháme. Ta planeta naše je Zem, A my si jí ničíme. My lidé, my sami sebe, Potom ale viníme.
11
Kontinenty Naše Zem má kontinenty, Pangea se jmenovaly. A to bylo ještě v dobách, Kdy ji sopky ztvárňovaly A lidé ještě neputovali. Afrika je chudá velmi Na drahokamy bohatá. Ale to se přetvařuje, Aby byla okatá. Na pólech je zase zima, Polární tam záře jest. Přetrvat však podmínky tam, To chce pevnou tvrdou pěst. V Amerikách žije každý, Bohatí i chudáci. Z těch chudých, to jsou často lidé, Kteří přišli o práci. V Austrálii klokani jsou, Prý to ostrov vězňů je. Nebo spíš byl, tak alespoň, To učitel cituje.
12
Asie V Tibetu tam Dalajláma, Radši utekl v azyl. Než aby se před komunisty, Na kolenou plazil. Čína velkou velmoc sdílí, Podmínky jsou ale tvrdé. Mají svého komunistu Ne císaře, či krále. Část Ruska, Sibiř také skrývá, Ten kontinent Asijský. A té vládě nemluvím snad, O tom, co je Korejský.
13
Evropa Na Evropě leží státy A ČR je ve středu. A Evropská unie Nás žene pěkně kupředu. Evropa je ve všech pásmech, Je v ní vedro, zima, sníh. Snad už abych z této chlouby, Snad abych radši ztich. V tomto kontinentě začali, Obě války světa. Je to dávno, ty nezažila, Ani moje teta. Na kontinentě spoustu ras, Národů a barev kůže. A člověk může býti šťasten, To jediné on může.
14
Česká republika ČR to je naše vlast, A však malá trochu je. Snad zdravotnictví jediné, Způsobuje nepokoje. V Česku je vše normální, Nemáme mrakodrapy. Avšak z našich pohádek, Čarodějky tasí drápy. Jsou to Čechy, Morava a Slezsko. A já to tedy přijímám, Ať je to takhle tedy všecko.
15
Pardubický kraj Pardubický kraj S centrem Pardubice. Velkou pardubickou, hokejem, A najdete tam více. Pardubický kraj, Část Orlických hor schovává. A tak se nám lidem, Krásného dojmu dostává.
Naše vesnice Taková malá je naše ves, V ní nezaštěkal by ni pes. Má jednu menší školičku A v létě u konzumu stoličku. Je v ní lom a také kostel, Občas i ustlaná postel. Najdete v ní bytovky A u babiček bábovky.
16
Oblaka Vzdušné město v oblacích se vznáší, A občasné závany větru snáší. Vzdušné město, zpěvných ptáků byt, Tam i havran, ač nemůže, chce být. Vzdušné město, v oblacích pluje, I když vše kolem něho duje. Vznáší se v nějaké sféře, Pod sebou má stromy, kytky, keře. Město vzdušné, město ve vzduchu, Město odpočinku, město bez hluku.
17
Oceány Tajemné a plné touhy, po mořském dně se procházet. A v jejich vlnách naši naději, stále a znova nacházet. Oceánů není mnoho a o to jsou krásnější. Jsou však velké a hladina, jejich je potom světlejší. Hlubiny jsou tajemné a také často neznámé. Pro lidi, bude velký objev, až je jednou poznáme. Oceány budoucnost jsou, ne létání do vesmíru. Ať bude se dít, co se bude, nechť jsou lidi jen ve smíru.
18
Poušť Poušť je pustá, tajemná, Hodná k zamyšlení. Na poušti však nic jiného, K vidění ani není.
Pláž Proč se pořád ptáš, Kde člověk najde pláž? Je jasné, že jen u moře Najdeš jí a snadno. Na pláži se člověk valí A špeky opaluje, Když ho slunce paprsky Pěkně pomaluje. Pláž je plná racků Na ní slunečníky. A za to Slunce hlavně, Je dobré občas říci díky.
19
Pól Stejný jako poušť, Je toto zimní prostředí. Pusto prázdný, občas, ale… A to i lidé vědí, Jsou na póle medvědi.
Pole Na poli si křeček křekčí, chce mít plné tváře a před ním se oči lesknout, má před sebou lháře. Lže mu přímo do očí, a zmizla mu hlava. Teď si pěkně odpočine, měl před sebou hada. Teď ho pěkně tráví, tráví ve svém těle a je šťastný, napapaný, usmívá se směle.
20
Les V lese sova houká Ale přitom tiše. A vlkovi již dlouhou dobu, Kručí strašně v břiše. Liška svoje stopy radši, Za sebou pěkně zametá. Tomu říkám les, Co nechala vyrůst planeta.
Louka Louka jen k ponížení neslouží, Když příkladem někdo nevidí louži… Louka skrývá různý hmyz A ty šmejde, okamžitě zmiz. To jsem říkal pavouku, Ať nechodí běhat na louku. Louka celá zelené trávy, Podporuje dýchán a zdraví. Na louce roste travička, A sen už padá na víčka, Když usíná v ní maličká.
21
Korálové útesy Korálové útesy jsou ozdobou naší planety. A potvrdí to i zářící padající komety. Koráli dělají domov, Pro mnoho pěkných ryb. A může živý být, I nenápadný vryp. Sasanky a mořští ježci, S koníky a žraloky. S rybičkami a želvami, Ale také s rejnoky.
Farma Prase zeptalo se prase, O se děje v okolí? A to prase s rozumem svým Potichoučku odpoví. Kůň ve stáji také mlčí, Nikomu není do mluvy A klisna stále do dnes čeká Na vysněné námluvy. Celá farma tichá je A zůstane to asi tak, Bude ticho nadále, Tam nezazpívá ani pták.
22
Smetiště Tak jsem našel na smetišti žvýkačku, Její cena vyčíslena na kačku. Zvedl jsem jí a dal si jí do pusy, Páni, dámy, to vám byly humusy.
Kromě žvejky na smetišti, Našel jsem já krysy A ty měli obličejík Ale zcela krysí. Koukali mi do očí A pak na mě mrkli. Vzdálili se ode mne potom, Jakoby se scvrkly. Já za nimi jsem stále běžel A ony stále zdrhaly. Jakoby něco asi našly A to velmi hledali. Jejich cíl byl vzdálen asi, Když pořád rovně běželi. Já už stářím ztrácel vlasy A trochu mně svěděly. Co čekáte vy na smetišti? S krysami tam roky žiju A když přivezou mi zboží Najdu petku a z ní piju. Někdy najdu zkyslé mléko To mi dělá skvěle, Když si vezmu jak to potom Ve mně hrozně mele. Celý život na smetišti A ty krysy běžely. Potom moje nohy náhle
23
Pod rychlostí zemřely. Byl jsem starý, nemoci měl A teď tam na smetišti ležím. Se mnou tam jsou červy, krysy A já se cítím svěží. Tak tam ležím do dnes Jestli jsem pořád na místě. Pršelo a sněžilo A foukalo zajisté. Krysy jsou už tři a po mně S radostí teď běhají A já jsem mrtvý z toho. Když už běhat přestají´? Ležím s rozkousaným trikem A není žádným trikem, Že tam ležím s radostí, Že neležím tam se zlostí.
24
Stromy Vypraví jedna písnička, O stromech na naší planetě. Vypraví asi takhle lidi, Stromy, jež jsou v sametě. Na stejné zemi co my, Žijí tu s námi stromy. Mlčky na nás koukají Zatímco jim listy padají. Stromy jsou dárci kyslíku Kyslík je dárce života. Stromy byly, jsou a budou, Není to žádná novota.
Hrady Podívej se kolem sebe, Na všechny strany světové, Kolik hradů je tu s námi, No, není to bláhové? Rytíři a občas duchové, Obývají tyto hrady. Jen v ČR jich jsou tisíce A pochodují mezi sady. Přes sady a silnice, Mají velké snahy, Přeběhnout k dalšímu místu, Kde je čekají hrady.
25
Naše zahrada Naše zahrada, Zahrada ticha. Jak v písničce se zpívá, Ta zahrada je moje pýcha. Najdete v ní tulipány A šípkové růže. To potěší hlavně ženu A ne jenom muže. V zahradě ticha, Tajemství se skrývá V takových to zahradách To obvykle i bývá.
26
Včelí úl Začíná to asi takhle, vajíčka královna naklade. A každá nová včela, ta je, tím novým skvělým pokladem. První výlet z úlu jejich, a hned první květina. Pyl si nese zpátky domů s ním se pěkně usíná. Pokračuje nadál v práci, vyrábí medovinu. To že kytkám bere pyl, to příroda ji nikdy, nedávala za vinu. Trubaři či trubáci, já teď teď nevím přesně. Ty na úlu pomáhají a starají se děsně. A královna umírá a život pokračuje. To, že začne někde jinde, opylení naznačuje.
27
Mraveniště Jedna a dva, dva a čtyři, pochodují mravenci a nejsou to páni, dámy, vůbec žádní znavenci. Každý úkol svůj má v tomto, malým domku lesním, a než práce dokoná se. Tak já pranic nesmím. Povídá ti toto jeden dělník, který se na jehličí namaká. Když se nehne, tak kusadly jej, svými pěkně ucvaká. Mravenci si budují, pod nohama nové město. A tím lidem dokazují, tím ukazují svoje gesto.
28
Had Had, krom mého přítele, jenž přezdívku má tuto. Tak k hadům já necítím, žádné velké pouto. Pro mě nejsou kladem ni záporem. Jsou to jenom hadi, a ty my opravdu lidi, hadi mi nevadí. Had se plazí, svléká kůži, to života koloběh. A plazícího hada, někde v cizině bych nedoběh.
Motýli Motýl potkal housenku, Která si nesla řasenku. Byla od ní obarvená A též byla beze jmena. Motýl ji dál sledoval, V tom si velmi liboval. Vylezla na stonek a pustila řasenku, Není to podivné na housenku? Upadla jí hlavička A motýl zatím kladl vajíčka. Upadla nožička Poté zase ručička A z ní se za den shukla, Nehýbající se kukla.
29
Opice Naštvala mě opice, Ukradla my klíče. A teď se na mě chechtá, U hasičské tyče. Já hasič, pěkně hbitý, Říkal jsem ji i ty! Ona se mi směje dodnes, Naštěstí mi druhý hasič, Ty klíče brzy přines.
Prasata Prasata jsou kromě lidí, Také pravá prasata. Nestydí se vůbec za to, Že jsou celá nahatá. Mají svoje bahno rádi A jen tak se ho nevzdají. O tom, co v něm dělají však, Se vám snad sny nezdají. Prasátko se na ohni, Peče pěkně na rožni.
30
Žralok
31
Mořský koník Malý mořský koníček, Plave si teď vodou A potkal koně dalšího, Okolností shodou. Jak se máš? Co děláš právě? Po pozdravu následovalo. A tak žvanili půl hoďky, Co se jim za léta stalo. Čas plyne jako voda V které plavou koníci, Museli za chvíli plavat Po podmořské silnici-.
S Vypadá jako had A pěkně na mě syčí. Ticho, které jsem já hledal, Po dlouhé době to „S“ ničí.
T Mně brání pokračovat, V cestě moji zřejmé. V končící uličce temné, Mě snad někdo sejme.
Q Je rybník s vyústěním, Voda z něho odtéká. Z něho teče čistá voda, Jako dar, voda odvěká.
32
Západ Slunce Nejkrásnější západ Slunce, u moře prý bývá. Nejpěknější západ je, když se Slunce stmívá. Proč jezdit kvůli němu k moři, když představy se nám pak boří. I v Orlických horách pěkný, západ Slunce bývá. Z Velké Deštné na západ se dívat, to je pěkné. Ale s východem v další básni, to snad s někým sekne.
Východ Slunce Velké deštné, brzo ráno, to je krása republiky. Pomaličku si na to tvořím, fakt nepatrně návyky. Kvůli tomu východu, začátku dne nového. Přivstanu si vždycky rád a na Slunce se podívám. S lidmi anebo sám.
33
První sníh Děti pěkně ve škole, Učili se věci, Ale začalo chumelit A neslyšeli pak ty „keci“. První sníh napadl A unavené trávy, Snad po roztání Vrátí se jí zdravý. Sněhové vločky studené, Které právě padají So pozornost žáků školy, Určitě žádají.
Sněhulák Týpek, co tři koule má, uhlí a mrkev místo nosu. V tomto roční období neshledáte ano vosu. Hrnec na hlavě, proutěné ručičky rukavice na ně, aby nezábli mu prstíčky. Šálu kolem krku, aby nebyla mu zima. Sněhulák je postavený, to je ale prima.
34
Pivo
35
Víno
36
Voda
37
Jabloň Hádej, hádej, hádači, Jaké ovoce jabloň dává. Po květech, které na ní jsou, Nám sklizeň poté dává? Žlutá, červená jablka, Která mají šťávu, A ve stáncích se prodávají Tomu lidí, obrovskému davu.
Houby Houby sají radiaci A nedávají živiny. Často nás i zasahují Škodlivými spodiny. Teďka nechci strašit, Jen něco málo naznačit. To by k tomu těch pár veršů, Mohlo zcela postačit. Houby ještě v každé době, Když jsou teda nad zemí. Pěstujte je třeba doma, Ať máte ňáké zázemí.
38
Kostelní zvon Bim, bam, ding, dang, Zvoní velký zvon, Který visí na kostele A v něm zvoní mladý „don“. Když po dvanácté končí zvolna, Nastupuje po něm horna, Ale to jsem někde jinde, Mělo by to takto být? Kostelní zvon udává nám. V kolik máme obědvat A tak nám dává vědět, Kdy jít nejpozději spát.
Čára na nebi Tak přemýšlím co na nebi Dělá krásné čáry. Nejsou v tom však nějaké máry. Letadla je dělají, Když přes státy někam spěchají A tak mi myšlenky nedají, A mozku se zeptají, Hlavně teda potají, Že ty čáry roztají? Asi ne, tak reptají. Myšlenky tak střádají, Jak se dobře nemají, Když letadla létají.
39
Růže Růže červená svojí vůní omamnou, Krásně všechny zdraví sní, Když ulehneme ke spaní A jsme té vůni oddaní. Růže červená mi na okénku, Kvete každým rokem. Nelze si jí nevšimnouti, Ať jdete jakýmkoli krokem. Růže červená je červená, To byste nepoznali, Protože mi jí nějací… …červíci rozežrali.
Kaktus Kaktus rozkvetl, bude slavnost, Budem se mít dobře. Pozveme lišku, sysla, křečka, A možná i tebe bobře. Kaktus chlupatý, Kaktus bez paty. Kaktus můj milý, Kaktus bez síly. Kaktus veliký, Kaktus nemá malíky. Kaktus na poušti, Kaktus nás teď opouští.
40
Škola Ve škole se musíme Anebo měli bychom učit. Nejde přece učitelům… …o to nás jen mučit. Angličtina, Němčina A Čeština jsou jazyky, Když nebaví vás toto, Máte možnost krom matiky, Naučit se fyziky. Nebo zkuste výtvarku, Hlavně na to nekašlete. Nebo dobře poznáte, Jak špatně dopadnete.
Váza na stole Na stolku v šeru stojí váza A něco ve svém hrdle skrývá. Najdeme v ní květy, Jak to u váz u vás bývá. Květy, se slunkem se budí, Jsou žluté a plné vůně To aroma vyléčí toho, Kdo v tuto chvíli stůně. Váza zdobená, má svoje kouzlo, Co zdobí ten náš stolek. Pod ní chybí už jen mísa A na ní dobrý vdolek.
41
42
Básnická sbírka P. Řeháka
Příroda & spol. Psáno od 1. 4 – 25.4 2011 (S pauzami) Jsem moc rád, že mě příroda a její okolí inspirovalo někdy k smyslným a někdy i k nesmyslným básním. V této sbírce jich je padesát tři.
Napsal a ilustroval Pavel Řehák. Ilustrované obrázky jsou kreslené v malování a následně v programu Microsoft Word 2010 upraveno.
43
44
