SAVE FOOD 2. Obarvená voda s moukou a škrobem 3. Produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila, více bylo i mléka 4

NEWTON MEDIA MONITORING Přehled zpráv 27.4.2016 - 4.5.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz FESTIVAL REGIONÁLNÍCH POTRAVIN PLZEŇSKÉHO KRAJE TENTOKRÁT S 1 POPULÁRNÍMI ŠÉFKUCHAŘI SAJLEREM A SLANINOU Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Potravinářství 2.5.2016 masa - TOP Agris

BEVERAGE & GASTRO SAVE FOOD 2.5.2016

BEVERAGE & GASTRO str. 30 Gastro

2 Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Kateřina Kolářová

Blesk Obarvená voda s moukou a škrobem 29.4.2016

Blesk str. 21 Test Blesku


Barbora Kabátová

blesk.cz Produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila, více bylo i mléka 2.5.2016

blesk.cz str. 0


byznys.ihned.cz Produkce masa i mléka v Česku meziročně stoupla. Ceny však zamířily dolů 5 Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 2.5.2016 masa - TOP ČTK, lhp

ČRo Radiožurnál Rozhovor s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka 2.5.2016 Radiožurnálu


ČT 24 Potraviny z USA na evropské půdě 2.5.2016

ČT 24 str. 6 22:00 Události, komentáře


denik.cz Vimperská masna chce obnovit jatka a prodávat vlastní maso

8

1.5.2016

denik.cz str. 0 Ekonomika

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

epravo.cz Senát schválil výraznější varování před škodlivostí kouření 27.4.2016

epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter


Haló noviny Zmrazování potravin 30.4.2016

Haló noviny str. 13 Hobby


iHNed.cz České potraviny z Polska už neprojdou. Označení původu se zpřísní, seznamy u vchodu 11 končí Český svaz zpracovatelů 27.4.2016 iHNed.cz str. 0 masa - TOP Petr Kučera

opavsky.denik.cz Armáda spásy ocení konec plýtvání 28.4.2016

opavsky.denik.cz str. 0 Moje Opavsko


parlamentnilisty.cz Ministr Jurečka: Jestli na té krabičce má být velbloud nebo obrázek plic, tak to spotřebiteli 13 může být jedno Český svaz zpracovatelů 27.4.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům masa - TOP PV Český statistický úřad: Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále 14 klesá Český svaz zpracovatelů parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy 2.5.2016 masa - TOP PV

Právo Co všechno obsahují salámy gothaje 28.4.2016

Právo str. 17 Test


(red)

Řízení školy Středoškoláci navrhují koncepční přístup k podpoře zdravého stravování na školách 16 Český svaz zpracovatelů Řízení školy str. 7 Příloha 3 - Aktuálně 2.5.2016 masa - TOP Lenka Štěpánová

vitalia.cz Nemoc, kterou vymysleli pacienti, mění naše jídelníčky

17

28.4.2016

vitalia.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP

Petr Havel Nové značení masa – co se mění? Chytáky zůstanou 29.4.2016

vitalia.cz str. 0


Petr Havel

Zemědělec Asijský řetězec chyboval 2.5.2016

Zemědělec str. 11 Publicistika


(opr)

Zemědělec (newsletter) Tuzemská produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila 2.5.2016

Zemědělec (newsletter) str. 0


Oldřich Přibík

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 100+1 zahraniční zajímavost 5 nejodolnějších potravin 100+1 zahraniční zajímavost str. 52 Gastronomie 4.5.2016 nestárnoucí jídlo

21 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Vilém Koubek

5plus2 „Lidé nejvíc chtějí klobásy a zabijačku“ 29.4.2016

5plus2 str. 2 Uherskohradišťsko


PETR SKÁCEL

ac24.cz USA skutečně vyhrožují EU v rámci TTIP, potvrzují důvěrné dokumenty zveřejněné 23 německými médii Český svaz zpracovatelů ac24.cz str. 0 Ze světa 2.5.2016 masa - Ostatní AC24

agris.cz O šmejdech na trhu se zemědělskou půdou 27.4.2016

agris.cz str. 0 Zemědělství


ASZ Ministr zemědělství Marian Jurečka: Chystáme nové podpory do živočišné výroby 25 Český svaz zpracovatelů 28.4.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní MZe ČR VYŠLA NOVÁ PUBLIKACE O PASTEVNÍM VÝKRMU SKOTU 28.4.2016



Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství Informace z mimořádného jednání představenstva AK ČR, které se konalo 28. dubna 2016 27 v Praze Český svaz zpracovatelů 29.4.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství masa - Ostatní AK ČR SVS vrátila zpět do Polska zásilku masa kvůli nedostatkům ve značení a dokladech 28 Český svaz zpracovatelů 29.4.2016 agris.cz str. 0 Potravinářství masa - Ostatní SVS ČR Welfare pro masný skot snad už od roku 2017 29.4.2016



ČSCHMS Souhrn událostí uplynulých dní – 29.4. – 1.5. 2016 2.5.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris Statistici zveřejní výsledky českého zemědělství za první kvartál 2.5.2016



ceskenoviny.cz V Praze jednali ministři zemědělství Visegrádské skupiny. Žádají další podporu pro 32 producenty mléka a vepřového masa Český svaz zpracovatelů agris.cz str. 0 Zemědělství 2.5.2016 masa - Ostatní MZe ČR Ministr Jurečka 3.5.2016



MZe ČR Ministr zemědělství Jurečka zahájil pracovní návštěvu Číny 3.5.2016



MZe ČR Souhrn událostí uplynulého dne – 2.5. 2016 3.5.2016

agris.cz str. 0 Souhrny


Agris

aktualne.cz Úřady odhalily nelegální chov drůbeže. Rizikové maso se prodávalo na trzích v Praze 36 Český svaz zpracovatelů 30.4.2016 aktualne.cz str. 0 Nakupování masa - Ostatní ČTK

blesk.cz Poctivá gulášovka? Ne, jen obarvená voda s moukou a škrobem!

37

29.4.2016

blesk.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

Nakrmí USA Evropu masem s hormony? V dohodě TTIP chtějí změnit pravidla 38 Český svaz zpracovatelů blesk.cz str. 0 2.5.2016 masa - Ostatní

blog.ihned.cz Černobyl - takhle bylo zasaženo Norsko 28.4.2016

blog.ihned.cz str. 0


Yngvar Brenna

businessinfo.cz Chovatelský byznys v Česku vzkvétá 30.4.2016

businessinfo.cz str. 0 Oborové informace


BusinessInfo.cz VIETNAM: Zahraniční kapitál proudí do sektoru bezpečných potravin 2.5.2016

businessinfo.cz str. 0 Vietnam


byznys.ihned.cz Ministři zemědělství chtějí od unie další záchranný balík pro chovatele. Česko požaduje 42 300 milionů Český svaz zpracovatelů 29.4.2016 byznys.ihned.cz str. 0 masa - Ostatní kad, ČTK Nenapadlo by mě před lety, že dnes budeme sledovat pořady o vaření, říká viceprezident 43 Nestlé Český svaz zpracovatelů byznys.ihned.cz str. 0 1.5.2016 masa - Ostatní Michal Šenk

ct24.cz České zemědělství v roce 2030: Více koz, ovoce i zeleniny a méně řepky 44 Český svaz zpracovatelů ct24.cz str. 0 Ekonomika 2.5.2016 masa - Ostatní fialaa Greenpeace varuje před TTIP, podle vyjednávačů se ale lidé nemusí bát 45 Český svaz zpracovatelů ct24.cz str. 0 Ekonomika 2.5.2016 masa - Ostatní fialaa

czso.cz Newsletter - 17/2016 29.4.2016

ČRo - cb.cz

czso.cz str. 0


Jehněčí pečeně od protinožců a dušené jehněčí 3.5.2016

ČRo - cb.cz str. 0 carovani


Petr Stupka

ČRo - hradec.cz Vybíjení českých prasat. Vepři v ohrožení. Známe důvody 29.4.2016

ČRo - hradec.cz str. 0 zpravy


Jiří Fremuth

ČRo - strednicechy.cz Kateřina Cajthamlová prozradila, která éčka nám nejvíce škodí 29.4.2016

ČRo - strednicechy.cz str. 0 hubnetezdrave


Kateřina Cajthamlová, redakce

ČRo - wave.cz V Dánsku se možná bude platit daň z červeného masa – země tak chce bojovat s 50 klimatickými změnami Český svaz zpracovatelů 28.4.2016 ČRo - wave.cz str. 0 wavenews masa - Ostatní Mariana Kopecká

ČRo Plzeň Rady spotřebitelům 27.4.2016

ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme


ČRo Radiožurnál Nízké ceny vepřového likvidují české chovy 2.5.2016

ČRo Radiožurnál str. 5 07:00 Zprávy


ČT 1 Vláda sice schválila náhrady škod zemědělcům za loňské sucho 27.4.2016

ČT 1 str. 3 18:00 Události v regionech - Praha

Jednání ministrů zemědělství V4 29.4.2016

ČT 1 str. 4 12:00 Zprávy ve 12

53 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 54 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

ČT 24 Ministři zemědělství V4 29.4.2016

ČT 24 str. 5 09:30 Studio ČT24 - Zprávy

Život ve stínu Černobylu 1.5.2016

ČT 24 str. 12 21:05 Horizont


Čína poptává potraviny z Evropy 3.5.2016



dama.cz 3 ČISTIČKY TĚLA: Ledviny. Játra. Slezina. Jak se o ně statat? 2.5.2016

dama.cz str. 0 Zdraví


Markéta Ostřížková

denik.cz Veterináři vrátili sedm tun masa do Polska, nemělo řádné doklady 28.4.2016


Hygienici varují před nákazami z nedostatečné úpravy jídla 29.4.2016

denik.cz str. 0 Z domova

Ministři osmi zemí chtějí od EU další peníze pro chovatele 29.4.2016


59 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 60 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 61 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

denikreferendum.cz Potřebujeme utopie pro svět práce 1.5.2016

denikreferendum.cz str. 0 Svět


Redakce DR

Dotyk Dotační úlety: kuřata na antidepresivech 29.4.2016

Dotyk str. 0 Fokus


Táňa Králová

Dotyk BYZNYS Sankce se staly „hnojivem“ ruského zemědělství 2.5.2016

Dotyk BYZNYS str. 0 Ruská ekonomika


František Novák

E15 Začíná euroamerický souboj o dovoz potravin 2.5.2016

E15 str. 6 Trhy & světová ekonomika


Jan Stuchlík Krátce 3.5.2016

E15 str. 4 Byznys /čtk/


Afrika testuje odolné české stračeny 4.5.2016

E15 str. 7 Byznys


Tomáš Stingl

e15.cz Co je v TTIP? Podívejte se na uniklé návrhy zveřejněné Greenpeace 2.5.2016

e15.cz str. 0 Zahraniční ekonomika

Začíná euroamerický souboj o dovoz potravin, tlak na uvolnění roste 2.5.2016



České stračeny zachraňují východ Afriky. Chovatel: Vydrží tvrdší prostředí 70 Český svaz zpracovatelů e15.cz str. 0 Zemědělství 3.5.2016 masa - Ostatní

ekolist.cz Dánská Rada pro etiku navrhuje daň z hovězího masa - kvůli snížení emisí skleníkových 71 plynů Český svaz zpracovatelů ekolist.cz str. 0 Zpravodajství 3.5.2016 masa - Ostatní Radomír Dohnal

Ekonom Kuba na rozcestí: Šance pro české firmy 28.4.2016

Ekonom str. 50 Český exportér


Marcela Honsová

ekonomika.iDNES.cz Soud udeřil na zákon o tržní síle. Rekordní pokuta pro Kaufland neplatí 73 Český svaz zpracovatelů 27.4.2016 ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika masa - Ostatní iDNES.cz, Filip Horáček, ČTK

Esprit SlovinSký unikát 4.5.2016

Esprit str. 90 Na doporučení


Petra Pospěchová

euro.e15.cz Černá ovce Amazonu. Rozvoz potravin pokulhává 27.4.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys


Pavel Michl Ruští potravinářští magnáti díky sankcím větří zisky 28.4.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys Pavel Michl


Stará vlna s novým obsahem. Retro značky se vrací 29.4.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys


Petr Weikert

euroskop.cz Osm zemí chce po EU záchranný balíček pro chovatele 2.5.2016

euroskop.cz str. 0 Ekonomika


Euroskop, čtk

Evropské noviny Francie řeší práva a ochranu zvířat 29.4.2016

Evropské noviny str. 4 Publicistika


Ilona Mádrová

finance.cz Produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila, více bylo i mléka 2.5.2016

finance.cz str. 0


Financninoviny.cz

genusplus.cz KRAJ: Zájemci hlaste produkty do soutěže Výrobek roku 2016 2.5.2016

genusplus.cz str. 0 Zpravodajství


LK/Blanka Daníčková NETRECEPT: Plněný baklažán co dům dal 2.5.2016

genusplus.cz str. 0 Zblízka


Pekla Darka, text Mad

Haló noviny Přednost by měla mít domácí produkce potravin 28.4.2016

Haló noviny str. 5 Názory, polemika


Pavel KOVÁČIK EU by měla zachránit chovy 30.4.2016

Haló noviny str. 2 Z domova


(ste) Vyvážíme živá zvířata, dovážíme maso 3.5.2016

Haló noviny str. 6 z ekonomiky


Havlíčkobrodský deník Anketa: Myslíte při nákupech na zdravé stravování? Řídíte se radami odborníků? 86 Český svaz zpracovatelů Havlíčkobrodský deník str. 2 Téma 3.5.2016 masa - Ostatní (rep)

Hradecký deník

Středy doktora Středy: Umělá sladidla nejsou žádný zázrak 4.5.2016

Hradecký deník str. 4 Východní Čechy


(zr)

chrudimskenoviny.cz Přednáška Margit Slimákové: Děti a zdravá strava 2.5.2016

chrudimskenoviny.cz str. 0 Kultura


chytrazena.cz Nebojte se ryb v konzervách 30.4.2016

chytrazena.cz str. 0


i-noviny.cz Farmářské trhy běží naplno! 27.4.2016

i-noviny.cz str. 0


iHNed.cz Řepky v české krajině ubude. Nahradí ji ovocné sady nebo zelenina, rozhodla vláda v nové 91 vizi zemědělství Český svaz zpracovatelů iHNed.cz str. 0 2.5.2016 masa - Ostatní ČTK, heg Maso sobů ve Švédsku obsahuje radioaktivní cesium. I třicet let po Černobylu 92 Český svaz zpracovatelů iHNed.cz str. 0 3.5.2016 masa - Ostatní Anna Jordanová

Instinkt Normy, vážení a podpultovky 28.4.2016

Instinkt str. 62


iprosperita.cz Požadavky mimořádného představenstva na řešení hluboké krize v živočišné výrobě 94 Český svaz zpracovatelů 28.4.2016 iprosperita.cz str. 0 Lobby info masa - Ostatní Editor

Jablonecký deník Nejlepší tvaroh v kraji vyrábí v sýrárně na kolečkách 2.5.2016

Jablonecký deník str. 2 Jablonecko - Od sousedů


GABRIELA VOLNÁ GARBOVÁ

jicinsky.denik.cz Středy doktora Středy: Bezlepková dieta

96

27.4.2016

jicinsky.denik.cz str. 0 Z regionu


jihlavsky.denik.cz Selský rok Jana Veleby - duben 28.4.2016

jihlavsky.denik.cz str. 0 Z regionu


KOKTEJL Když se řekne MELAKA 27.4.2016

KOKTEJL str. 86


liberec.iDNES.cz Vepřovka oceněného řezníka z Raspenavy se dostala až do Grónska 29.4.2016

liberec.iDNES.cz str. 0 Liberec / Liberec - zprávy


MF DNES, Jan Mikulička

libereckadrbna.cz Lidé na regionální výrobky slyší, shodují se výrobci. Prodej takových potravin stále roste 100 Český svaz zpracovatelů 29.4.2016 libereckadrbna.cz str. 0 masa - Ostatní

Magazín Víkend DNES Nasypeme vám 30.4.2016

Magazín Víkend DNES str. 30 Happy end


LUKÁŠ HRON

maminka.cz V těhotenství dbejte na výživu. Jezte dvakrát zdravěji 27.4.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video


Marketing & Media VIRÁL TÝDNE 2.5.2016

Marketing & Media str. 2


MARKETING SALES MEDIA Kaufland nebude platit 22 milionů 2.5.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 4 News


Mladá fronta DNES Vepřovka oceněného řezníka se dostala až do Grónska

105

30.4.2016

Mladá fronta DNES str. 19 Kraj Liberecký


Jan Mikulička

nova.cz VĚDOMÉ TÝRÁNÍ? Ekologicky nepřijatelný palmový olej má i jiné, nečekané použití 106 Český svaz zpracovatelů 30.4.2016 nova.cz str. 0 Prásk.tv/Novinky masa - Ostatní bin

novinky.cz V grilování patří Češi ke světové špičce 3.5.2016

novinky.cz str. 0 Domácí


Stáňa Seďová

Olomoucký deník Na čerstvém hovězím si nepochutnáte. Maso napřed musí vyzrát 28.4.2016

Olomoucký deník str. 11 Zábava


(mad) Ryby na talíř má dostat ministerská kampaň. Rybářům z Hané se nápad líbí 109 Český svaz zpracovatelů Olomoucký deník str. 1 Titulní strana 4.5.2016 masa - Ostatní DANIELA TAUBEROVÁ ONDŘEJ ZUNTYCH

olomoucky.denik.cz Skvělé steaky, paštiky, klobásky... Soutěžte o dobroty z farmy Mitrovsky 110 Český svaz zpracovatelů 27.4.2016 olomoucky.denik.cz str. 0 Moje Olomoucko masa - Ostatní

parlamentnilisty.cz Nad odpornou Merkelovou si každý jednou odplivne. Turecko je jako Hitlerovo Německo, 111 zlobí se Martin Koller a ukazuje na nové ohrožení svobody Český svaz zpracovatelů 27.4.2016 parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory masa - Ostatní Martin Huml Ministr Jurečka: Chystáme nové podpory do živočišné výroby 30.4.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům


PV Jiří Weigl: Potraviny na charitu 2.5.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice


PV Unikly zásadní dokumenty. Velmi nepříjemné pro EU a USA 2.5.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor


pro Ministr Jurečka: Produkce českého zemědělství roste, pro zvýšení výkupních cen děláme 115 maximum

3.5.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům


PV

Plzeňský deník Západní sankce pomáhají ruskému zemědělství 4.5.2016

Plzeňský deník str. 11 Svět


K. POLKO, F. NOVÁK

podnikatel.cz 2 výjimky u *EET. Politici se předhánějí s navrhováním novely zákona 28.4.2016

podnikatel.cz str. 0


Michael Hovorka

Právo Kommersant: Polovina výdajů ruských rodin jde na potraviny 28.4.2016

Právo str. 16 Ze zahraničí


(sw) Soud zrušil miliónovou pokutu Kauflandu 28.4.2016

Právo str. 19 Trhy & ekonomika


(ČTK, sp)

Prima Kontroloři nevpustili do Česka polský kamion s masem 28.4.2016

Prima str. 9 18:55 Zprávy FTV Prima

Jednání 8 ministrů zemědělství Evropské unie 29.4.2016



Prima vychytávky SÓLO PRO OŘÍŠKY 27.4.2016

Prima vychytávky str. 38 kulinární tipy


protiproud.cz BioRusko: Nová velmoc ve zdravých potravinách dráždí západní výrobce 123 Český svaz zpracovatelů 29.4.2016 protiproud.cz str. 0 Politika masa - Ostatní Erika Magdalena Peprná

Radio Praha Zprávy Radia Praha - 29.4.2016 29.4.2016

Radio Praha str. 0 Josef Kubeczka


Řízení školy Metodická pomoc k zajištění kvalitního školního stravování 2.5.2016

Řízení školy str. 2 Příloha 2 - Informace MŠMT


RNDr. Jitka Krmíčková, PaedDr. Miroslava Salavcová, Mgr. et

tn.cz Zemědělci bojují o přežití. Co bude s cenami masa, mléka a cukru? 29.4.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default


trendybydleni.cz Grilovat lze i mimo letní sezónu 30.4.2016

trendybydleni.cz str. 0 Hobby a zahrada


TV Nova Jednání evropských ministrů zemědělství v Praze 29.4.2016

TV Nova str. 3 12:00 Polední Televizní noviny

Jednání evropských ministrů zemědělství v Praze 29.4.2016

TV Nova str. 3 17:00 Odpolední Televizní noviny

Země Visegrádu za záchranu zemědělství 29.4.2016

TV Nova str. 16 19:30 Televizní noviny

128 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 129 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 130 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

tyden.cz Mýty a fakta o palmovém oleji očima praktiků 2.5.2016

tyden.cz str. 0 Zdraví


- vop -, - red -

Týdeník Květy Obchod s Čínou má také negativa 28.4.2016

Týdeník Květy str. 11

Téma týdne POMOC! JÍDLO! 28.4.2016



*

Valašský deník Dobrá zpráva pro všechny 29.4.2016

Valašský deník str. 1 Titulní strana


(red)

vitalia.cz Vědci: Vegetariánský svět by byl zdravější, bohatší a chladnější 1.5.2016

vitalia.cz str. 0


Milada Kadeřábková Alena Malíková: KPZ není běžný bedýnkový systém 2.5.2016

vitalia.cz str. 0


Kateřina Čepelíková

Zdraví Vitamin, kter odhalila kuřata 29.4.2016

Zdraví str. 74 záhadné vitaminy


Anežka Kollmannová,

Zemědělec Ministr uvedl strategii 2.5.2016

Zemědělec str. 1 Titulní strana


Zuzana Fialová Na trzích bez evidence 2.5.2016

Zemědělec str. 2 Zpravodajství


Oldřich Přibík Nenahlášené zásilky 2.5.2016



(fia) Nové podpory pro živočišnou výrobu 2.5.2016



Zuzana Fialová Premiér besedoval na Zlínsku 2.5.2016



(red) Nízké platby ohrožují hospodaření 2.5.2016



Zuzana Fialová Milovníci sýrů obcházejí zákaz jejich dovozu 2.5.2016



(fia, čtk) Polsko má zákon o půdě 2.5.2016

Zemědělec str. 13 Zájmové organizace


Jan Doležal Nabídka pro farmáře 2.5.2016

Zemědělec str. 26 Techagro


Martin Jedlička

zena-in.cz Grilovací sezóna začíná! Inspirujte se grilovacím a piknikovým vybavením i zahradním 147 nábytkem Český svaz zpracovatelů 27.4.2016 zena-in.cz str. 0 Dům a byt masa - Ostatní Komerční článek Úžasné předkrmy z marinovaného pstruha 29.4.2016

zena-in.cz str. 0 Předkrmy


elly

Zlínský deník Anketa 3.5.2016

Zlínský deník str. 2 Zlínský kraj/Téma


zpravy.iDNES.cz USA hrozí sankcemi, pokud EU nepřistoupí na volný obchod, tvrdí Greenpeace 150 Český svaz zpracovatelů zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční 2.5.2016 masa - Ostatní iDNES.cz, ČTK

zpravy.rozhlas.cz Soud zrušil mnohamilionovou pokutu od antimonopolního úřadu pro Kaufland 151 Český svaz zpracovatelů 27.4.2016 zpravy.rozhlas.cz str. 0 domaciekonomika masa - Ostatní ČRo, ČTK

Plné znění zpráv 27.4.2016 - 4.5.2016 Český svaz zpracovatelů masa - TOP agris.cz FESTIVAL REGIONÁLNÍCH POTRAVIN PLZEŇSKÉHO KRAJE TENTOKRÁT S POPULÁRNÍMI ŠÉFKUCHAŘI SAJLEREM A SLANINOU 2.5.2016

agris.cz str. 0 Potravinářství Agris Český svaz zpracovatelů masa - TOP

zpět V pátek 29. dubna 2016 ožilo nádvoří Plzeňského Prazdroje již 6. ročníkem Festivalu Regionálních potravin Plzeňského kraje, který tradičně nabízí představení lokálních produktů od místních výrobců a pěstitelů. V roli moderátorů i kuchařů se představili šéfkuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina.

V pátek 29. dubna 2016 ožilo nádvoří Plzeňského Prazdroje již 6. ročníkem Festivalu Regionálních potravin Plzeňského kraje, který tradičně nabízí představení lokálních produktů od místních výrobců a pěstitelů. V roli moderátorů i kuchařů se představili šéfkuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina. Nechyběl ani doprovodný program pro malé i velké návštěvníky. Stejně jako při minulých ročnících bylo i letos součástí festivalu vyhlášení letošních vítězů soutěže Regionální potravina. Tu pořádá Ministerstvo zemědělství ČR a Státní zemědělský a intervenční fond a v Plzeňském kraji je její organizací pověřena Krajská agrární komora Plzeň, Místní akční skupina Pošumaví, z. s. a Úhlava, o.p.s., za podpory Plzeňského kraje. Návštěvníci se tak na festivalu, který finančně podporuje i společnost NET4GAS, dozvěděli, jaké potraviny se od letošního roku a ještě další 3 následující léta budou pyšnit titulem Regionální potravina Plzeňského kraje. Cílem soutěže i samotného festivalu je upozornit spotřebitele na lokální produkty a ukázat, že v našem kraji existují špičkoví výrobci, u nichž se vyplatí nakupovat. Vítězové soutěže regionálních potravin samozřejmě představili ve stáncích na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj své produkty. Návštěvníci mohli nejen ochutnat místní pochutiny, ale mohli si i zakoupit řadu regionálních výrobků. Svoje lokální produkty představili v Plzni také zástupci regionů, kteří společně s Plzeňským krajem tvoří tzv. Evropský region Dunaj – Vltava. Jeho součástí jsou Jihočeský kraj, kraj Vysočina, Horní Falc, okres Altötting, ležící v Dolním Bavorsku, Horní Rakousko a dolnorakouské oblasti Mostviertel a Waldviertel. Evropský region se nachází na území o rozloze 65 tisíc km2 a žije zde 6 milionů obyvatel. Připraven byl také bohatý doprovodný program, o který se v dopoledních hodinách postaral Dětský soubor písní a tanců Jiskřička, odpoledne potom Michal Tučný revival Plzeň. Na své si přišly také děti. Čekala na ně bylinková zahrádka, dojení krávy nebo řada dalších aktivit se zemědělskou tematikou. Chybět nemohlo také vaření přímo z regionálních potravin. Jak je využít, aby vznikl chutný pokrm, návštěvníkům předvedli právě šéfkuchaři Filip Sajler a Ondřej Slanina. Návštěvníci akce se mohli také zúčastnit soutěže o atraktivní ceny, jako je škola čepování nebo koš s Regionálními potravinami. Regionální potravina 2016 O značku Regionální potravina, která je zárukou místního regionálního původu, se letos ucházelo 79 produktů od 27 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení mělo 23 výrobků z kategorie Masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas. Odborná komise soutěže Regionální potravina nakonec vyhodnotila a značkou ocenila 9 výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Plzeňského kraje. Odborná komise je 8členná, tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Plzeňského kraje, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR ve dvou kolech. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství určeným na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získá právo zdarma užívat značku Regionální potravina po dobu čtyř let na obalu svého výrobku. V současné době značku nosí zhruba 500 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy. Podrobné informace o soutěži můžete najít na webových stránkách http://www.regionalnipotravina.cz.

URL| http://www.agris.cz/clanek/192105

BEVERAGE & GASTRO

SAVE FOOD 2.5.2016

BEVERAGE & GASTRO str. 30 Gastro Kateřina Kolářová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Celá jedna třetina všech potravin na světě se buď znehodnotí, nebo vyhodí v průběhu svého zpracování. K plýtvání dochází na všech článcích potravinového řetězce, tedy u zemědělců, zpracovatelů, subdodavatelů, obchodníků a v neposlední řadě i přímo u spotřebitelů. S vyhozeným jídlem se navíc plýtvá energií, půdou, vodou a lidskou prací, které za produkcí potravin stojí. Z globálního pohledu se jedná zhruba o stejný objem, jaký by dostačoval k pokrytí celosvětových potravinových potřeb hladovějících. V koši zcela zbytečně končí často i jídlo čerstvé a nezkažené, a proto roste také počet iniciativ a hnutí, které se na to snaží upozornit a nabízet aspoň dílčí řešení. Save Food je iniciativa zaměřená na snížení ztrát potravin a redukci odpadu. Tato iniciativa vznikla z podnětu FAO (Food and Agriculture Organisation of the United Nations). Připojila se k ní řada institucí, korporací i soukromých firem. Francouzský parlament dokonce začátkem letošního února schválil zákon proti potravinovým ztrátám. Kvalifikované odhady říkají, že například ztráty v potravinách z cereálií dosahují až 30 %, což představuje například 763 miliard balení těstovin. U mléčných výrobků se ztráty šplhají k 20 %. Kořenová zelenina a ovoce jsou na tom ještě podstatně hůře, ztráty v těchto komoditách dosahují až 45 %, v severní Africe i přes 50 %. PROČ BALIT? Obaly, ať už jsou vyrobeny z papíru, plastu nebo skla, tvoří vždy jen zlomek celkové ceny distribuovaného produktu. U běžného rychloobrátkového zboží lze uvažovat o jednotkách procent z celkové ceny zboží. V současnosti jsou obaly zvláště v Evropě i kvůli mediálnímu tlaku často vnímány negativně, ale existuje i další možný úhel pohledu na ně. Narodili jsme se do civilizačního prostředí, ve kterém je dostatek zboží, zejména dostatek potravin. Nebylo ale tomu tak vždy. Dostatek potravin nebyl v Evropě samozřejmostí pro všechny vrstvy obyvatel ještě v období mezi světovými válkami. Ruku v ruce se zvyšující se produktivitou zemědělské výroby rostly požadavky na uchování a distribuci produktů. Nutnou podmínkou bylo (a je) zejména zpracované, finální potraviny (mezi které patří i nápoje) vhodně zabalit, aby co nejdéle vydržely ve stavu způsobilém ke konzumaci. Kvalifikované odhady říkají, že do oblasti potravin směřuje kolem 70 % balicí techniky. Severoitalské údolí mezi městy Bologna a Milán je obilnicí Itálie a také se nazývá Packaging Valley, neboť produkce potravin zákonitě generuje obaly. V této oblasti tak sídlí více než 300 obalových firem. Proč tedy lidé balí? Aby přežili. Někde zimu, jinde období dešťů. Rozhodně nebalí kvůli životnímu prostředí. POZOR NA ZELENÉ PROROKY Je rozumné podívat se realitě do očí: základním požadavkem je vždy co nejlepší obal za co nejnižší cenu. Je pravdou, že hmotnost plastových kelímků, potravinářských plechovek, PET lahví, ale i lahví skleněných v poslední dekádě značně poklesla. Nikoli však a priori proto, že se tím dosáhne menší zátěže pro životní prostředí, jak nám s úspěchem namlouvají zelení, ale jednoduše proto, že je to lacinější. Holt výsledek působení oné zatracované ruky trhu, jejímž vedlejším produktem je i ochrana životního prostředí, regulacím navzdory. OKURKA HADOVKA Při důkladné analýze životního cyklu produktu zjistíme zajímavou korelaci mezi vhodným obalovým řešením a životností potravin. Správnou cestou tedy není snižování množství produkce obalových materiálů, ale spíše přesnější specifikace, následně vhodná volba a typ. Použít co nejmenší množství obalových prostředků, ale za předpokladu, že je splněna jejich primární funkce - ochrana produktu. Dobrým kompromisem je obal, který slouží k prodloužení životnosti potravin a předchází již zmiňovaným ztrátám. Můžeme to jednoduše ukázat na konkrétním případu. Mnoho diskuzí se vede ohledně ochranné

smršťovací fólie na okurce hadovce, mnohdy vnímané jako zbytečnost. Je to ale opravdu tak bezúčelný obal? VÍCE SE SNAŽÍME POUŽÍVAT MÉNĚ MATERIÁLU O obalech panují obecně velké předsudky. Téměř každý chce dělat pro životní prostředí to nejlepší, ale někdy ta zdánlivě nejlepší volba tak úplně nej není. Samozřejmě existuje mnoho krajních případů - většinou se jedná o dárková balení -, které mají obaly předimenzované, nebo známé kauzy nadměrných obalů. Boj na policích retailů je neúprosný a každý chce být vidět. Přesto pro to neexistuje žádná omluva. Hlavní je, aby obal plnil své základní funkce: nesl informace a chránil. Ale konstruktér, případně vývojář by měl mít vždy na paměti i ekologickou stránku věci a měl by upřednostnit menší množství a vhodnější materiály. A ZASE TA OKURKA Kilometry plastů použité v procesu balení okurek by se mohly zdát zbytečné a jsou předmětem dobře míněných antibalicích kampaní (pokud jablko nebo brambora může být bez fólie, proč ne okurky?). Výzkumy ale prokázaly, že těchto 1,5 gramu obalu udržuje svěžest okurky po 14 dnů oproti standardním třem dnům. Delší životnost znamená méně časté dodávky se všemi jejich náklady na energii, a především méně odpadu. Celosvětově je zelenina a ovoce v plýtvání na prvním místě. Skoro polovina veškeré této produkce v Evropě se vyhodí nebo je znehodnocena. Příklad okurky je podstatný, protože ukazuje, jak spotřebitelé obaly vnímají. A ruku na srdce, vy si dokážete představit Jimiho Hendrixe s tonikem a se zvadlou okurkou? Některé materiály, například sklo, procházejí kauzami týkajícími se životního prostředí snáze, přestože proces jejich výroby jednoznačně ekologický není. A pak tu jsou plasty, které se za celou dobu své existence ještě nikdy neoctly na správné straně barikády. PRO ÚPLNOST JEŠTĚ IGELITKA Existuje pár obalů, které jsou synonymem pro ničení životního prostředí. Například plastová taška, přestože její bavlněné nebo choulostivější papírové kolegyně rozhodně nejsou pro naši planetu vhodnější alternativou. Možná na první pohled. Poslední studie ukazují, že látkové tašky by musely být použity znova asi 130x, aby svou ekologičností byly alternativou k igelitce na jedno použití. Pokud plastové jednorázovky použijeme 3krát, představte si, že bavlněnou tašku musíte k dosažení stejné uhlíkové stopy vyvenčit 393krát. NÁPOJOVÉ PLECHOVKY Naprostá většina nápojových plechovek je dnes vyrobena z hliníku. Už to nejsou ty těžké granáty z 30. let, ale i ony zůstávají symbolem pro přemíru odpadů. Technologie však pokročily a velká část obalů, které dnes používáme, je mnohem zelenější, než by se mohlo zdát. BIOHAZARD? Bioplasty jsou možná takovým světlem na konci tunelu. Znamenají naději. Ale před bioplasty a jejich velkou úlohou, kterou kdo ví jestli vůbec budou moci někdy naplnit, tedy uzdravení plasty zamořené planety, je ještě dlouhá cesta, pokud mají být skutečně zeleným řešením. MÉNĚ JE VÍCE I v oblasti obalů je vývoj nevyhnutelný a obalový svět zažívá mnoho vylepšení. Je to zejména proto, že zde platí pravidlo, že méně může být více. V současné době je trendem minimalismus, tedy pokud možno elegantní, naprosto funkční a přitom eco-friendly obal. K zamezení plýtvání může přispět i kreativní přístup, možnost nového využití obalu a celkově variabilita balení. Napomoci snížit plýtvání potravinami by mohly také přístupné statistiky o množství vyhozených potravin ve vztahu k vhodným a méně vhodným obalům na jednotlivých úrovních. Lidé totiž mají často pocit, že jdou svému okolí příkladem a neplýtvají potravinami, ale nemají potřebné srovnání.

Foto autor| FOTO archiv SYBA

Blesk Obarvená voda s moukou a škrobem 29.4.2016

Blesk str. 21 Test Blesku Barbora Kabátová Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Poctivá »gulášovka«? Ani omylem! Test gulášových polévek A tohle v ní plave... PRAHA - Kupujete si obarvenou vodu s moukou, škrobem a éčky? Nebo v sušené směsi najdete i maso a zeleninu? To zajímalo Potravinového Sherlocka při testu jedněch z nejoblíbenějších polévek - gulášovek. Co vlastně tvoří sáček polévky, která na obalu často láká hustou konzistencí a kousky masa? Zajímalo nás, jestli polévky po uvaření obsahují i nějaké pevné podíly v podobě masa a zeleniny, nebo zda to je jen zahuštěná a ochucená voda. K našemu překvapení byly hmotnosti pevných podílů dost rozdílné. Na snímcích jsou pevné podíly po uvaření celého balení polévky. Hmotnost zachycených pevných částí v polévce určila laboratoř Eurofi ns, a to cezením uvařené polévky přes síto s 2milimetrovými oky. V tabulce je pak celková hmotnost přepočítaná na jednu porci polévky (250 ml) a škála to byla široká - od 1,5 gramu do 47,7 gramu! A jak dopadly polévky jinak? Gulášovka bez masa V tradiční gulášovce má své místo hovězí maso. Je jasné, že v pytlíkové polévce, tedy v sušené směsi, tolik masa jako v poctivé domácí nenajdete, ale aspoň nějaké by podle názvu obsahovat měla. Z námi testovaných polévek obsahovalo hovězí maso pět výrobků. Jedna polévka měla ve složení vepřové a zbylé jen slaninu, špek nebo hovězí extrakt, což je podobné hustšímu vývaru. Čtěte složení Bylo by fajn porovnávat množství masa v jednotlivých polévkách. Jenže to dost dobře nejde, protože někteří uvádějí maso v normálním stavu a jiní v sušeném. Jak se tedy při nákupu orientovat? Sledovat, na jakém místě v sestupném pořadí složení je maso vypsané, a pročítat závorky. Pokud narazíte například na složku masové kousky ochucené 10 %, v hranaté závorce se dozvíte, z čeho se ony kousky skládají. Masa jako takového tam totiž může být mnohem méně než uvedených 10 %. Škrobová voda? Většina polévek měla na prvním místě ve složení mouku a škrob, což znamená, že jich instantní směsi obsahují nejvíce. Dvě polévky - Vitana Gulášová polévka a Vitana Grunt polévka Gulášová v pastě - měly ve složení na prvním místě palmový a řepkový olej, což ukazují i výsledky laboratoře, která jim naměřila celkový podíl tuku okolo 14 gramů. Zbylých osm polévek mělo v přepočtu na porci od necelého gramu do 3 gramů celkového tuku. To, že jsou mastnější než ostatní, se také odráží v chuti, protože tuk je jejím nositelem. A odpovídá to i vyšší energetické hodnotě, což ale nemusí být na škodu, pokud chcete vydatnější polévku, která vás má zasytit. Zase ta sůl

Sůl a její nadměrný příjem jsou v poslední době dost ožehavá témata. V České republice se totiž konzumuje až trojnásobné množství, než je doporučená denní dávka (5 g, což odpovídá jedné lžičce soli). A proč je nadměrný příjem soli tak nebezpečný? Zvyšuje krevní tlak, může způsobovat rakovinu žaludku a souvisí i s obezitou, protože sůl výrazně zvyšuje chuť k jídlu. Soli jsme našli v polévkách celkem dost, od 1,72 gramu v porci do 3,50 rci gramu. Konzumací jedné porce té nejslanější polévky sníte víc než polovinu doporučené denní dávky. Strašák jménem glutamát Syndrom čínské restaurace a zdraví škodlivé éčko. Tahle spojení provází glutamát sodný, který se ve složení potravin často skrývá pod kódem E621. Nic ale není černobílé a ani s glutamátem to není tak horké. Co je glutamát sodný? Glutamát sodný je bílá krystalická látka bez vůně, která je charakteristická masovou chutí. Pro tuhle pátou základní chuť (vedle slanosti, sladkosti, kyselosti a hořkosti) se vžil název »umami«, což v japonštině znamená pochoutka. Přirozená kyselina Glutamát sodný se používá v hotových pokrmech, jako jsou například omáčky, směsi koření, konzervované masné výrobky nebo instantní polévky. Jedná se o sůl aminokyseliny glutamové, která je nejčastěji zastoupena ve většině bílkovin - například v mase, zelenině, sýru či kravském mléce. Dokonce ji obsahuje i lidské tělo. V čem je fígl? Proč se glutamát začal přidávat? Při zrání sýrů, fermentacích salámů, ale i dlouhým vařením či pečením apod. dochází k postupnému rozkladu bílkoviny a uvolňování volných aminokyselin, které právě vytvářejí onu typickou chuť takto zpracovaných výrobků. Proto se začal glutamát vyrábět jako syntetická přídatná látka. Přidáváním glutamátu výrobci dosáhnou podobného efektu, aniž by muselo dojít k těmto procesům, nebo dokážou účinek znásobit. A samozřejmě je možné přidávat glutamátu víc, než kolik by ho vzniklo přirozeně. Bacha na alternativy K přidávanému glutamátu jsou i různé alternativy, a to v podobě bílkovinných hydrolyzátů nebo kvasničních extraktů, které často najdete ve složení hotových pokrmů. Ty ale nejsou považované za přídatné látky, protože nejsou vyráběny synteticky, ani nemají E-kód. S přídavkem éčka nebo bez něj Některé polévky měly na obale uvedeno, že jsou »bez přidaného glutamátu« (Knorr a všechny polévky značky Vitana), a ve složení měly bílkovinné hydrolyzáty či kvasniční extrakty, které jsou zdrojem kyseliny glutamové. Tvrzení je ale legální, protože za přidaný glutamát se považuje zmíněná syntetická látka - glutamát sodný, který je ze zdravotního hlediska škodlivější, protože se jeho přidáním zvyšuje koncentrace sodíku v potravině, a toho je ve výživě většiny lidí více, než je žádoucí. Přirozený, nebo přidaný volné kyseliny glutamové bez ohledu ns zjišťovala i celkový obsah na její původ - tedy zda pochází z přidaného glutamátu sodného, či z bílkovin. Rozpětí se pohybovalo od 1602 mg/kg do 69 185 mg/kg. Nízké obsahy signalizovaly přirozený obsah kyseliny, zatímco vysoké odpovídaly přidanému glutamátu sodnému. Semaforová stupnice Zelená barva označuje gulášovky, které se obešly bez látek zvýrazňujících chuť a vůni, bez zahušťovadel a barviv, mají nízké hodnoty kyseliny glutamové, nejvíce pevného podílu po uvaření, nejvyšší obsah bílkovin a nejnižší obsah soli. Oranžová upozorňuje na polévky, které obsahují látky zvýrazňující chuť a vůni, mají vysoké hodnoty kyseliny glutamové, nejméně pevného podílu po uvaření, nejmenší obsah bílkovin a

nejvyšší podíl soli. Červeně by byly vyznačené hodnoty, které nejsou v souladu s legislativou nebo nesouhlasí s deklarací výrobce. 1 Nejchutnější a celkově nejlepší polévka. Sice je na rozdíl od ostatních pytlíkových balená ve vaničce ve formě pasty, způsob přípravy je podobný jako u ostatních - pasta z vaničky se přidává do vroucí vody a vaří se. Výrobce si nepomáhá glutamátem, ani jinou další látkou zvýrazňující chuť a vůni. Má třetí nejvyšší podíl pevných částí po uvaření. Jako jedna z mála nemá na prvním místě mouku, ale tuk, který dělá polévku vydatnější a chutnější. Výrobce používá nejen palmový, ale i řepkový olej. 1 V téhle polévce se dočkáte pořádné porce zeleniny masa. Pevný podíl po uvaření byl totiž nejvyšší a na jednu porci vychází skoro 50 g. Výrobce si nepomáhá látkami zvýrazňujícími chuť ani vůni. Používá hovězí maso. Jako barvivo přidává jen paprikový extrakt. Polévka obsahuje nejvyšší obsah bílkovin. Chutí je na tom polévka mnohem hůř, laičtí spotřebitelé ji označili jako negulášovou. 2 Neobsahuje glutamát, ani další látky zvýrazňující chuť a vůni, čemuž odpovídá i nízký obsah kyseliny glutamové. Kromě palmového tuku používá výrobce i nutričně výhodnější řepkový olej. Jako jedna z mála polévek nemá na prvním místě ve složení mouku nebo škrob, ale tuk, který dělá polévku vydatnější a chutnější. JAK ČÍST TEST? 1) První tabulka poskytuje informace o názvu a výrobci gulášové polévky. Je zde uvedena cena za balení, a to v době, kdy jsme výrobky nakupovali. Tato cena je také přepočítaná na cenu za jednu porci polévky, tedy 250 ml. 2) Ve druhé tabulce jsou údaje uvedené na etiketách polévek. 3) Ve třetí tabulce se dočtete výsledky, které nám předala laboratoř Eurofi ns. Potravinový Sherlock zeleně vyznačil nejlepší výsledky, oranžově pak ty, které jsou v porovnání s ostatními nejhorší. 4) Další tabulka přináší známky laických senzorických hodnotitelů. 5) V páté tabulce se dočtete známky a verdikt Potravinového Sherlocka. 6) V poslední tabulce je celková známka, která představuje průměr ze známek udělených spotřebiteli a Potravinovým Sherlockem. Laičtí senzoričtí posuzovatelé a Potravinový Sherlock oznámkovali jednotlivé gulášovky jako ve škole, a to podle škály od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Protokol testu Blesk nechal otestovat celkem 10 druhů dehydratovaných gulášových polévek, které jsou v obchodech běžně k dostání a jejichž obsah se rozpouští ve studené nebo vroucí vodě a vaří se zhruba 10 minut. Laboratoř Eurofi ns měřila celkovou hmotnost pevného podílu po uvaření, obsah bílkovin, tuku, soli a energetickou hodnotu. Také zjišťovala množství kyseliny glutamové. Senzorické vlastnosti gulášových polévek posuzovalo dvanáct laických hodnotitelů v rámci slepého senzorického testu, který organizovalo Senzorické centrum Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) v Praze. Potravinový Sherlock porovnával laboratorní výsledky s deklaracemi výrobců na obalech. Také kvalitativně hodnotil jednotlivé polévky mezi sebou, a to i z hlediska jejich složení. 2

To je záhada. Jediná polévka, kde výrobce neuvádí jako barvivo ani paprikový extrakt, ani karamel. Na druhou stranu ovšem ve složení najdeme složku karamelový sirup... Výrobce také do polévky nepřidává maso v žádné formě, jen slaninu, která pro gulášovku úplně tradiční není. Polévku ale ničím nezahušťuje a přidává nejméně soli. 2 Výrobce k výrobě používá maso, i když vepřové, které pro gulášovku tak tradiční není. Na druhou stranu si pomáhá látkami zvýrazňujícími chuť a vůni, ale oproti jiným to s nimi zas tak nepřehání (podle obsahu kyseliny glutamové). Také tyto látky uvádí ve složení v sestupném pořadí až deváté. Kromě palmového tuku přidává i tuk z uzené vepřové slaniny. 2 Podle složení sice výrobce nepoužívá glutamát sodný, ale obsah kyseliny glutamové má vysoký stejně jako jiní výrobci, kteří glutamát používají. A stejně jako výrobci, kteří mají nízké hodnoty kyseliny, přidává alternativu ke glutamátu - v tomto případě kvasnicový extrakt. Zřejmě ho přidává víc než ostatní a tím si pomáhá k lepší chuti. Polévka neobsahuje zahušťovadlo. Kromě palmového tuku obsahuje i řepkový olej, ale podle analýzy je nejméně tučná. 3 Ke kýžené chuti a vůni si výrobce pomáhá látkami zvýrazňujícími chuť a vůni, mezi nimiž je i glutamát sodný. Obsah kyseliny glutamové je třetí nejvyšší. V polévce moc masa a zeleniny nenajdete. Slaná je až až. Chutí ale patřila k průměru. 3 Gulášovka bez lepku, ale také bez masa. Masovou chuť dohání výrobce přidáním hovězího extraktu a škvařené vepřové slaniny. Nepomáhá si ale glutamátem sodným, ani jinou látkou zvýrazňující chuť a vůni. Polévka je slaná poměrně dost a laickým hodnotitelům připomínala spíš než gulášovku rajskou polévku. Není divu, když je ve složení rajčatový protlak. Na druhou stranu má jako jediná polévka na prvním místě ve složení brambory. 3 Jediná polévka, která nemá na obale uvedený počet porcí. Výrobce se neobejde bez glutamátu sodného, polévka má druhé nejvyšší množství kyseliny glutamové. Je dost slaná a ve složení maso nenajdete. Neobsahuje zahušťovadlo. Tuk ale používá částečně ztužený - tenhle termín signalizuje, že může obsahovat škodlivé transmastné kyseliny. Naštěstí je obsah celkového tuku jeden z nejnižších, takže ani obsah transmastných kyselin nebude nijak velký. 4 Zeleninu a maso abyste v téhle polévce hledali lupou. Měla nejméně pevného podílu po uvaření. Maso ve složení nehledejte vůbec, kýženou masovou chuť dohání výrobce glutamátem sodným. Obsah kyseliny glutamové je nejvyšší. Je také nejslanější. Senzoricky byla jednou z nejhorších polévek, ale podle laických hodnotitelů měla paradoxně nejlepší gulášovou příchuť. Foto popis| Foto autor| Foto: archiv

blesk.cz Produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila, více bylo i mléka 2.5.2016

blesk.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Produkce masa v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 0,6 procenta na 109.577 tun. Nákup mléka byl vyšší o 4,1 procenta na 625 milionů litrů. Kromě cen jatečného skotu, které se meziročně téměř nezměnily, ale ceny klesly, u mléka se propadla zhruba o šestinu. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Růst produkce ČSÚ zaznamenal u hovězího a drůbežího masa, výroba vepřového stále klesá. Výroba hovězího masa činila 17.933 tun, meziročně o 8,1 procenta více. Výroba drůbežího se zvýšila o 8,3 procenta na 37.427 tun a produkce vepřového klesla o 6,2 procenta na 54.146 tun. Ceny většinou meziročně klesly, jen u jatečného skotu vzrostly o 0,4 procenta. Cena mléka byla meziročně nižší o 15,9 procenta, zemědělci ho prodávali průměrně za 7,30 Kč/litr. Za stejnou cenu ho prodávali i v předcházejícím čtvrtletí. Průměrná cena jatečných býků činila 46,91 koruny za kilogram u živého zvířete a 85,38 Kč v jatečné hmotnosti. Prasata prodávali zemědělci za 26,45 Kč/kg v živé hmotnosti a za 34,39 Kč/kg v jatečné. Průměrná cena jatečných kuřat v první třídě jakosti činila 23,52 koruny za kilogram v živé hmotnosti. Bilance zahraničního obchodu byla pro české zemědělství kladná v obchodě se živými zvířaty i na trhu s mlékem. Záporná byla u masa. Podle ČSÚ výrazně stoupl dovoz živého skotu, přesto zůstal téměř desetkrát nižší než vývoz. "Meziroční srovnání potvrdilo nový jev v dovozu živého skotu, který začal v průběhu roku 2015 nárůst dovozu mladého skotu při současném zvýšení jeho vývozu," uvedl ČSÚ. Zahraniční obchod s masem vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů masa. Meziročně se schodek se prohloubil u vepřového a drůbežího. Celkové stavy chovů v Česku činily podle ČSÚ ke konci loňského roku 1,366 milionu skotu, meziročně o půl procenta méně. Z toho bylo 566.300 krav. Počet dojných krav klesl o 0,9 procenta, počet masných se zvýšil o 1,8 procenta. Prasat ubylo o 3,2 procenta na 1,555 milionu kusů. Stavy drůbeže zůstaly přibližně na stejné úrovni 21,305 milionů, přestože počet nosnic na přelomu roků 2015 a 2016 výrazněji klesl, uvedl ČSÚ. URL| http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live...ti-mirne-zvysila-vice-bylo-i-mleka.html

byznys.ihned.cz Produkce masa i mléka v Česku meziročně stoupla. Ceny však zamířily dolů 2.5.2016

byznys.ihned.cz str. 0 ČTK, lhp Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět V prvním čtvrtletí letošního roku meziročně stoupla produkce masa o 0,6 procenta na 109 577 tun. Vyšší byl i nákup mléka. Český statistický úřad růst zaznamenal u masa hovězího a drůbežího. Naopak výroba vepřového masa stále klesá. Produkce masa v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 0,6 procenta na 109 577 tun. Nákup mléka byl vyšší o 4,1 procenta, 625 milionů litrů. Kromě cen jatečného skotu, které se meziročně téměř nezměnily, ale ceny klesly, u mléka se propadly zhruba o šestinu. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Růst produkce ČSÚ zaznamenal u hovězího a drůbežího masa, výroba vepřového stále klesá. Výroba hovězího masa činila 17 933 tun, meziročně o 8,1 procenta více. Výroba drůbežího se zvýšila o 8,3 procenta na 37 427 tun a produkce vepřového klesla o 6,2 procenta na 54 146 tun.

Hrozí konec českého vepřového. Zaplatí za to každý, varují chovatelé - čtěte ZDE Ceny většinou meziročně klesly, jen u jatečného skotu vzrostly o 0,4 procenta. Cena mléka byla meziročně nižší o 15,9 procenta, zemědělci ho prodávali průměrně za 7,30 koruny/litr. Za stejnou cenu ho prodávali i v předcházejícím čtvrtletí. "Teď už jsme určitě pod sedmi korunami," řekl k tomu předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Chovatelé podle něj převádí dojné krávy na masné kvůli poklesu cen. V budoucnu by se tak mohla produkce hovězího ještě zvyšovat. Podle agrárního analytika Petra Havla je růst produkce hovězího dobrou zprávou. "Hovězí se všeobecně považuje za nejkvalitnější maso. Pokud budeme mít více kvalitnějšího masa z masného skotu, je to dobrá zpráva pro spotřebitele a samozřejmě i pro naši krajinu. Když se pase na loukách a v podhorských oblastech, je to něco, co zlepšuje i stav naší krajiny a schopnost zadržovat vodu," uvedl. Je však třeba upravit systém dotací, aby byli chovatelé motivováni k venkovním chovům, dodal. Byznys s vepřovým masem je v krizi kvůli levnému dovozu. Chystají se další dotace - čtěte ZDE Průměrná cena jatečných býků činila 46,91 koruny za kilogram u živého zvířete a 85,38 koruny v jatečné hmotnosti. Prasata prodávali zemědělci za 26,45 Kč/kg v živé hmotnosti a za 34,39 Kč/kg v jatečné. Průměrná cena jatečných kuřat v první třídě jakosti činila 23,52 koruny za kilogram v živé hmotnosti. Důvodem poklesu počtu prasat je podle Pýchy to, že se chovatelům jejich chov nevyplácí. Trh je nasycený, někteří farmáři mají problém i s odbytem za 24 korun za kilogram, upozornil. Podle prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana se vývoj nejeví dramaticky, podniky ale problémy mají. "Zemědělské podniky mají provozní těžkosti, počínaje nemožností prodat například prasata, stále se snižující cena mléka, která je na úrovni kolem šesti korun, či opoždění výplat podpor i kompenzací za sucho 2015, které se čeká až v červenci," řekl Tomana. Agrární komora v minulém týdnu vyzvala ministerstvo zemědělství, aby bojovalo u EK za finanční podporu pro chovatele krav a prasat. Přeje si alespoň dvojnásobek toho, co loni. Tehdy EU dala ČR 300 milionů korun, tu samou sumu chovatelům přidalo ministerstvo. Letos ale bude podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) problém i se získáním stejného obnosu jako loni. Podle Havla by neměly být záchranné dotace plošné, ale podmíněné například zvyšováním přidané hodnoty. V Česku mohou vzniknout velká společná jatka. Vlastnit je budou potravináři i zemědělci - čtěte ZDE Bilance zahraničního obchodu byla pro české zemědělství kladná v obchodě s živými zvířaty i na trhu s mlékem. Záporná byla u masa. Podle ČSÚ výrazně stoupl dovoz živého skotu, přesto zůstal téměř desetkrát nižší než vývoz. "Meziroční srovnání potvrdilo nový jev v dovozu živého skotu, který začal v průběhu roku 2015 – nárůst dovozu mladého skotu při současném zvýšení jeho vývozu," uvedl ČSÚ. Zahraniční obchod s masem vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů masa. Meziročně se schodek prohloubil u vepřového a drůbežího. Celkové stavy chovů v Česku činily podle ČSÚ ke konci loňského roku 1,366 milionu kusů skotu, meziročně o půl procenta méně. Z toho bylo 566 300 krav. Počet dojných krav klesl o 0,9 procenta, počet masných se zvýšil o 1,8 procenta. Prasat ubylo o 3,2 procenta na 1,555 milionu kusů. Stavy drůbeže zůstaly přibližně na stejné úrovni 21,305 milionu, přestože počet nosnic na přelomu let 2015 a 2016 výrazněji klesl, uvedl ČSÚ.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65274060-pro...zirocne-stoupla-ceny-vsak-zamirily-dolu

ČRo Radiožurnál Rozhovor s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou 2.5.2016

ČRo Radiožurnál str. 1 17:06 Dvacítka Radiožurnálu Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Otevře se českým pivovarům cesta do čínských obchodních řetězců? Pro které další potravinářské komodity je možné najít nová odbytiště v Číně? Podpoří ministerstvo zemědělství ovocnáře, které postihla aktuální vlna mrazů? A skutečně hrozí, že Evropská unie ustoupí na nátlak Spojených států ze svých standardů ochrany spotřebitele, jak varují zástupci Greenpeace? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Zdravím do přenosového vozu Českého rozhlasu. Dobrý den. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dobré odpoledne. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------My tento rozhovor předtáčíme v jistém předstihu, protože v době vysílání vy už budete na cestě do Číny. Tam jedete se zástupci pivovarů, potravinářů i chovatelů zvířat. Jaké dohody tam chcete uzavřít? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já tam jedu v čele podnikatelské mise, budeme mít vlastní jednání v Pekingu a mí kolegové a já budeme potom na velkém veletrhu SIAL China v Šanghaji a část delegace ještě směřuje do provincie Hunan na konkrétní jednání také s představiteli obchodních řetězců a obchodníky. Ta jednání tam budou v těch oborech, které jste naznačila a budeme tam také podepisovat memorandum o spolupráci. Věřím, že tam naši obchodníci dokáží nasbírat kontakty, které potom pro ..., přetaví v konkrétní obchody. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------To mi řekněte, jak se z toho memoranda o spolupráci potom opravdu realizují ty konkrétní obchodní smlouvy mezi dvěma subjekty, protože to memorandum jaksi je pouhým příslibem, pokud se úplně nepletu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To memorandum samozřejmě není konkrétní kontrakt na konkrétní obchod, ale musím říct, že především na východ od České republiky je velice důležité mít politickou dohodu a samozřejmě v případě Číny je to důležité také i proto, protože Čína má velice přísná veterinární a tyto sanitární opatření a tady, pokud nebude úzká spolupráce ministerstev a úzká spolupráce dozorových orgánů, tak je potom velice obtížné pro ty privátní firmy dokázat tyto překážky překonat a na ten trh se dostat. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Čili to memorandum zajišťuje především jakési politické krytí, pokud to správně, tomu rozumím, nebo politickou podporu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ --------------------

Nejenom tu politickou, ale, řekněme i tu spolupráci právě například těch dozorových orgánů a vlastně já bych řekl, že to memorandum otvírá a pomáhá otvírat ty dveře pro ty firmy, které potom mohou jít v tom druhém sledu a s těmi konkrétními partnery dokázat ten obchod dojednat tak, aby to zboží se na ten trh vlastně vůbec dokázalo dostat. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Kdybyste měl tedy odhadnout v případě uzavřeného memoranda, kolik takových obchodních smluv potom dojde k završení? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To v tento okamžik opravdu nelze odhadovat. To bych si tady netroufl odhadovat, ale já věřím tomu, že jelikož tam s námi cestují desítky podnikatelů, prakticky skoro 40 podnikatelů s námi cestuje do Číny, takže se podaří ta konkrétní, nebo ty konkrétní obchodní kontrakty zrealizovat. Navíc jsme v situaci, kdy některé firmy už tam své zboží vyváží, především je to právě otázka pivovarů, tak ty už některé jsou na čínském trhu a jsou tam úspěšné. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A tam tedy vidíte také reálné možnosti zvednout ten vývoz do Číny? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Ano, tam vidíme velký potenciál, protože Česká republika a Čína, tyto dvě země mají jedno prvenství. To znamená, že v Číně je dneska největší spotřeba piva, která obrovským způsobem roste, vzhledem k té demografické, tomu demografickému potenciálu a Česká republika je největší spotřebitel piva na hlavu, ale opravdu tam, když to vezmu vážně, tak ten potenciál je obrovský, protože tam ta spotřeba piva roste nejen v desítkách ..., ne v jednotkách, ale v desítkách procent meziročně. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A kromě piva tedy vidíte potenciál vývozní zvýšit ještě kde? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Pro mě, kromě piva to vidím v oblasti genetického materiálu, v oblasti technologií a výživě zvířat, protože tady Česká republika je jednou ze zemí, která je opravdu na špici celého světového žebříčku, pokud jde o živočišnou výrobu. Byť se nám to nezdá na první pohled, ale opravdu tady jsme opravdu velice dobří. Ale samozřejmě potom také v oblasti potravin, především u těch produktů, kde s ohledem na logistiku to ta trvanlivost umožňuje. To znamená, některé typy mléčných výrobků od sušeného mléka, přes trvanlivé výrobky a to stejné platí i pro masné výrobky. A musím říct, že pro obě dvě tyto kategorie je z čínské strany avizován zájem. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------To utužování vzájemných česko-čínských obchodních vztahů vzbuzuje vášně jak u veřejnosti, tak u politiků a při nedávné návštěvě čínského prezidenta v Praze se například předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nezúčastnil setkání s čínským prezidentem s tím, že má jiný program a akcentoval otázku dodržování lidských práv v Číně. Vy tedy jedete nyní dojednávat obchodní vztahy, zastřešovat je tedy nějakým způsobem politicky. Jak důležitá je pro vás otázka lidských práv? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Ta otázka je samozřejmě důležité a musím říct, že nikdo se nás jako ministrů KDU-ČSL se tady těch oficiálních jednáních při návštěvě čínského prezidenta v Praze neúčastnil, nicméně tato mise je plánovaná docela dlouho a hlavně ta mise tam je ve spojení právě s tím veletrhem v Šanghaji a

české ministerstvo zemědělství se na tomto veletrhu prezentovalo v minulosti opakovaně a právě i z těch dřívějších účastí tam vznikly ty konkrétní, řekněme, kontrakty, právě třeba v oblasti sektoru piva. Nicméně já tam nebudu mít jednání na politické úrovni, já tam budu mít nebo řekněme, na té nejvyšší politické úrovni, ale ta jednání budou spíše, opravdu o té diskusi těch bariér, které se týkají veterinárních, těchto sanitárních opatření, a potom případně konkrétních, konkrétních jednání s případnými odběrateli. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Čili otázka lidských práv na přetřes pravděpodobně na této úrovni nepřijde? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Nepředpokládám to. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ministr zemědělství Marián Jurečka z KDU-ČSL. Ovocnáře a vinaře zaskočila vlna mrazů nedávná, která poškodila ovocné sady v celé střední Evropě. Máte, pane ministře, už konkrétní představu o škodách českých ovocnářů? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tak ty konkrétní škody vlastně dneska nemůžou říct ani představitelé Ovocnářské unie. Já jsem mluvil v pátek i dnes s jejím předsedou Martinem Ludvíkem. Oni ty škody stále sčítají. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Mluví o tom, že se možná přiblíží, promiňte, roku 2011, tedy kdy to byly opravdu velké rozsáhlé škody. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Teď to chci říct, že, že ty odhady, které teď například mají za jižní Moravu, jsou opravdu, opravdu velice negativní. Například v oblasti peckovin se mluví až o 80 % poškození, v oblasti jádrovin jsou ty odhady okolo 50 % s tím, že Čechy by na tom měly být o něco lépe, protože tady jsou, přeci jenom ten nástup květu byl o něco pozdější, o pár dnů. Takže uvidíme. Asi tento týden budeme, budeme vědět víc a budeme vědět přesnější čísla. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Máme tady, jak předpokládáte, letos očekávat dražší víno, meruňky nebo třešně, nebo se to cen pro spotřebitele nedotkne? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že v tomto případě už se to cen spotřebitelů dotkne a obecně se dá říct, že asi bude nedostatek některých druhů ovoce, protože tyto mrazy nejsou jenom problémem České republiky, ale je to velký problém, já jsem tady v pátek měl šest resortních kolegů u oblasti Visegrádské čtyřky, Bulharska, Rumunska, Slovinska, Rakouska, a především tady tyto státy, jako je Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, ale vím, že Itálie, ty problémy tam jsou velice silné a tam dokonce napadl i sníh, tam jsou poškozené i přímo ty konstrukce těch sadů. Takže ten výpadek bude, bude velký. Ten výpadek je víceméně v oblasti střední a jižní, jihovýchodní Evropy docela velký. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Počítáte s tím, že byste poškozeným ovocnářům nahradili škody? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/

-------------------Tady já ve tento okamžik bych nechtěl říkat, co stát přesně udělá, dokud nebudeme mít zanalyzovány ty škody a dokud si nesedneme právě s vedením zástupců pěstitelů ovoce v České republice, abychom si to prodiskutovali a řekli si: "Ano, jsou to tak velké škody, že tady musí přijít pomoci stát, nebo jsou to takové škody, které zvládnou zemědělci v rámci určitého podnikatelského rizika. Takže ještě uvidíme. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Na základě těch tedy odhadů a těch aktuálních diskusí, které jste měl třeba právě s předsedou Ovocnářské unie, zatím nemůžete odhadnout, jestli skutečně budou potřeba nějaké mimořádné kompenzační platby? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já se přiznám, že teď bych opravdu nechtěl, nechtěl tady tyto přísliby dávat. Počkal bych si opravdu, až si sedneme, až budeme mít čísla na papíře, protože samozřejmě ti pěstitelé nepěstují většinou jenom jeden druh, ale pěstují více druhů. Takže je otázka, jak to riziko dokáží diverzifikovat a ty škody na ně mohou, mohou dopadnout. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si tedy, že pakliže přišli o většinu úrody, může to být na jejich vrub právě tím, že nedokázali jaksi to správně diverzifikovat? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dívejte, já jsem sám ze zemědělství a jsem zemědělec, pořád se za něj považuju, považuji a v zemědělství všichni víme, že je tady vysoká míra rizika s ohledem na počasí, ale jsou tady okolnosti, kdy prostě potom ten stát tam musí přijít a musí říct jako: Jsme připraveni pomoci, protože vnímáme to, že to je opravdu specifikum tohoto oboru. Žádný jiný obor není tak výrazně závislý na počasí a na jeho průběhu. Takže já bych tady odmítal říkat, že ta vina leží jenom na tom zemědělci, protože jsou tady zemědělci, kteří například se snaží diverzifikovat, teprve to větší portfolio těch jednotlivých druhů realizují. Ty výsadby jsou nové. Takže dnes jednoznačně říct: "Je to vaše chyba," to prostě není možné. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Když mluvíte o té vysoké míře rizika, tak navíc si ještě navíc ovocnáři a pěstitelé stěžují, že nemají finance na technické vybavení, které by jim třeba pomohlo úrodu proti mrazu chránit a navíc je pojišťovny nepojistí. Jak se tedy mají chránit? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tady je to samozřejmě komplikované. My se snažíme v rámci investic pomoci dofinancovat pěstitelům i tato opatření a tyto investice zrealizovat. Je to trošku běh na dlouhý, na delší trať. To nedokážete udělat z roku na rok. My jsme v loňském roce výrazně investovali v rámci prvního kola programu rozvoje venkova, ale samozřejmě zatím je to v administraci, zatím ty konkrétní investice nebyly zrealizovány, jak se říká, v praxi nebo v terénu. Takže ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Čili třeba příští mráz už by mohly zafungovat? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tady věřím tomu, že někteří z nich si požádali o to, aby měli opatření, jakým způsobem těmto, těmto mrazům čelit, byť i a technická opatření mají své limity. Tady nedokážete vyřešit nějaký silnější mráz, který trvá ještě několik nocí po sobě, ale vrátím se k tomu ještě, jak jste říkala, že

pojišťovny nechtějí pojišťovat, my tady chceme a připravujeme, i když nám to trvá trošičku déle, než bychom si představovali, protože se nám tady komplikují jednání s Evropskou komisí, ale chceme tady jako ministerstvo a stát mít takzvaný fond těžko pojistitelných rizik, který by právě byl plněn finančními prostředky ze státního rozpočtu a zčásti od samotných pěstitelů, od samotných zemědělců a tento fond by právě tato, tato rizika, ta těžko pojistitelná rizika v budoucnu řešila. S ním by se, z tohoto fondu by se tato rizika kompenzovala. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Jen jednou větou, kdy myslíte, že by se ho mohli dočkat zemědělci? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já se přiznám, že já jsem byl optimistický v tom, že by tento fond mohl fungovat už na konci prvního čtvrtletí tohoto roku, ale ta jednání u Evropské komise se nám tak zkomplikovala, že teď nejsem schopen říct nějaký časový rámec, protože poslední ..., tam je jedna důležitá podmínka, že vlastně se vyhodnocuje posledních 5 let a z těch posledních 5 let se odečítá nejhorší a nejlepší rok pro to, aby se mohlo říct: Může se kompenzovat z tohoto fondu. Jenomže bohužel za posledních 5 let máme 3 tak specifické roky, že tato podmínka se jeví jako de facto podmínkou, která celý ten princip, ten mechanismus znefunkčňuje a my teď jednáme s Evropskou komisí, zdali by se tento mechanismus nemohl změnit a to jsou jednání, která já neumím ohraničit časově. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Říká host Dvaceti minut Radiožurnálu, ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Greenpeace dnes zveřejnil tajná data, asi 250 stran záznamů vyjednávání mezi Evropskou komisí a Spojených státech o tom takzvaném TTIPu, o dohodě o volném obchodu a v hnutí Greenpeace tvrdí, že ta dohoda poškodí spotřebitele, protože Spojené státy údajně tlačí na EU, aby zrušila některé normy v oblasti ochrany životního prostředí. Jakou naději dáváte dohodě TTIP? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------No, já jsem byl loni v Americe ve Washingtonu a tam jsem mluvil, měl jsem jednání s hlavním vyjednavačem Evropské unie, i s hlavním vyjednavačkou Spojených států Amerických o TTIPu a já se přiznám, z mého pohledu minimálně v oblasti zemědělství a potravinářství jsou ta jednání ani ne v polovině. A je vůbec otázka, jaký bude ten kompromisní výsledek těch jednání, protože já si nedokáži představit, že by jakýkoli ministr zemědělství, jakéhokoli členského státu Evropské unie přistoupil na to, že se sníží parametry, které dneska mají nastaveny zemědělci i potravináři a budou se, řekněme, rozvolňovat tyto přísné parametry proto, abychom vyšli vstříc požadavkům Spojených států amerických. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ty sporné body, promiňte, že vám do toho vstupuji, ale to se uvádí testy na zvířatech, které jsou v Evropě zakázané, nebo že Evropská unie chrání své spotřebitele před geneticky modifikovanými potravinami či masem s růstovými hormony? Tak to si myslíte, že opravdu nelze prolomit? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To si myslím, že nelze prolomit a vlastně TTIP má jednu výhodu i nevýhodu v tom, že aby byla ta smlouva schválena, musí proběhnout notifikace i každý jednotlivý členský stát a jeho parlament musí vyslovit souhlas s touto smlouvou a já se obávám, že pokud by se ukázalo, že to není výhodné pro Evropskou unii a potažmo pro ty jednotlivé členské státy, tak nikdy takováto smlouva nebude ratifikován. Takže já tvrdím, že pokud se tady ... ta dohoda nebude taková, že my nebudeme muset slevovat ze svých nároků a požadavků, které dnes máme velice vysoko, ty standardy postaveny, tak tady ta smlouva nebude nikdy v platnosti. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka --------------------

Když mluvíte o té výhodnosti či nevýhodnosti, minulý týden zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu studii, podle které by tato transatlantická smlouva TTIP mohla Česku přinést více pracovních míst nebo vyšší mzdy a ročně dokonce necelé procento HDP navíc, souhlasíte s těmito závěry a zkrátka podle vás je TTIP přínosem pro Českou republiku? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Znovu říkám, neznáme konečnou podobu té smlouvy, takže říkat, jestli to bude přínosem, nebo ne, je předčasné ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Ale máme tady tuto studii /nesrozumitelné/ ... Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já osobně, když budu mluvit za ministerstvo zemědělství a za náš resort, já si dokáži představit, že naše zemědělství a potravinářství je v lepší situaci a je schopno být, co se týče kvality a konkurenceschopnosti produktů, které bychom mohli na americký trh vyvážet, v lepší pozici. Ale nesmí to ohrozit to, že se tady sníží právě ty parametry a vyjde se vstříc tomu, že tady budou nižší nároky na například segment potravinářského průmyslu a to znamená, zmaří se ty investice a ta vysoká hodnota, kterou dneska naši potravináři dávají tím, jak ty výrobky jsou kvalitní a jak vysoké nároky klademe na celý ten proces výroby. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A jste přesvědčen o tom, že je Evropa schopna si uchránit standardy kvality potravin a zároveň uzavřít s Amerikou TTIP? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že to možné je, ale samozřejmě v tom případě budou muset američtí vyjednavači slevit ze svých požadavků a americké zemědělství a potravinářství bude muset zavést mnoho opatření, která nebudou pro, pro jejich podnikatele jednoduchá a myslím si, že budou mít možná i neúplně pozitivní dopad na jejich konkurenceschopnost ve světových trzích. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Teď je otázka samozřejmě, proč by do toho americká strana šla, protože ta vyjednávání jsou údajně velmi tvrdá, o čemž má právě svědčit i ten dokument nebo ty dokumenty, které teď hnutí Greenpeace zveřejnilo. Spojené státy údajně vyhrožují třeba zablokováním exportních úlev na automobilový průmysl. Tak to jsou velmi silné argumenty. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------No, ona je otázka, co nakonec v té smlouvě všechno bude. Jestli tam bude třeba pokrytá celá oblast zemědělství nebo potravinářství, nebo jestli nakonec vyjednavači třeba za rok a půl, za dva nedojdou do situace, že řeknou: "Nejsme schopni se dohodnout, proto oblast potravinářství vůbec v rámci TTIP nebude řešena a bude řešena jiná část, ta zbývající." Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Pokud by tedy to třeba dopadlo tímto způsobem, nebo by transatlantická dohoda spadla úplně pod stůl, neocitne se potom Evropská unie z toho globálního hlediska v nevýhodné pozici? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já si to úplně nemyslím, protože Evropská unie je opravdu největší exportér potravin na světě. Máme ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Dobře, ale když třeba, promiňte, pane ministře, ale asijští podnikatelé už se Spojenými státy tuto vzájemnou dohodu mají. Nemůže se to potom změnit, právě tato pozice EU? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Nepředpokládám to, protože přece jenom ten zvuk a ta kvalita evropské produkce ve světě je pořád jiná, než je to vnímání kvality například těch asijských producentů a z hlediska budoucího výhledu, i když se podíváme na klimatické změny, Evropa bude patřit, a především střední a východní Evropa bude patřit k těm nejlepším regionům pro zemědělství a potravinářství z hlediska budoucích klimatických změn, takže já si myslím, že naše pozice, ta strategická je velice dobrá. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Myslí si host Dvaceti minut Radiožurnálu, ministr zemědělství Marian Juračka z KDU-ČSL. Vláda má ještě dnes na svém jednání probrat vizi zemědělského sektoru do roku 2030. Tu jste představil před více než měsícem a počítáte v ní se snížením výměru pro pěstování řepky, naopak zvýšením plochy pro pěstování ovoce a zeleniny a také chcete více podpořit chovy hospodářských zvířat. Jak konkrétně? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Konkrétně v několika oblastech. Tou jednou oblastí je využití evropských dotačních prostředků v rámci společné zemědělské politiky, kde máme velký podíl finančních prostředků právě na ty investice, na to, aby zemědělci dokázali své technologie obnovit, aby byli více konkurenceschopní. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A budou, promiňte, pane ministře, dostatečné? Protože podle předsedy Asociace soukromého zemědělství České republiky, pana Stehlíka, je naprosto iluzorní, že by se do budoucna navyšovaly počty velkých hospodářských zvířat, protože prý nelze počítat s tím, že by chovatelé stavěli nové objekty pro dobytek. Ptám se právě na dostatečnost těch investic. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tak já vycházím i z nějaké zkušenosti za poslední tři roky a všechny stavy hospodářských zvířat, kromě prasat, nám za poslední tři roky rostou. Především chovatelé například masného skotu ty stavy rozšiřují, takže já tady v tomhle případě nenajdu shodu s panem předsedou Asociace soukromého zemědělství. Já se potkávám se spoustou chovatelů a zemědělců v terénu, kteří i přes tuto těžkou situaci, která dnes je, především v oblasti producentů vepřového masa a mléka, mají chuť investovat a mají chuť rozšiřovat své kapacity a stavy svých zvířat, která, které na farmách chovají. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Podle té vaší strategie by do roku 2030 mělo být české zemědělství soběstačné. Proč by vlastně mělo být soběstačné? Proč třeba část nedovážet z Polska, z Německa, pakliže je to levnější? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tak my tedy nepočítáme, že bychom úplně ve 100 % všech komodit byli soběstační. Některé komodity na takovou úroveň nedosáhnou. Ale já se tady na to dívám optikou normálně zdravého selského rozumu. Jestliže máme v České republice příhodné podmínky pro to, abychom tady některé komodity a potraviny vyráběli a máme ty znalosti, máme, jak se říká, know-how, tak potom to dělejme, a potom využívejme plně potenciál domácího trhu, kde ty výrobky bychom mohli odbytovat a samozřejmě i potenciál exportních příležitostí, například v komoditách, kde jsme tradičně dobří. Za celý sektor výroby piva, produkce těch složek, které pro pivo potřebujeme, to

znamená, ječmenný slad, chmel, tak tady prostě máme obrovský exportní potenciál, tady ve světě každý ví, že prostě z České republiky je to ta nejvyšší kvalita, kterou si může koupit. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A na tom domácím trhu, promiňte, pane ministře, jak chcete přesvědčit českého zákazníka, který by tedy měl potom potenciálně na pultech více zboží s tou českou nálepkou, aby si koupil právě to? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já myslím, že ten základ musí být v tom, že ho přesvědčíme kvalitou a cenou, a potom musíme ho přesvědčit také tím příběhem. To znamená, aby český zákazník pochopil, že když si kupuje tu dobrou kvalitu a cenu, tak také si kupuje to, že tady podporuje někoho, kdo tady podniká, kdo tady vytváří přidanou hodnotu, zaměstnává tady lidi, platí daně, a to znamená, je motorem i této české společnosti, české ekonomiky. Takže já, když půjdu a nakoupím od svého souseda nebo člověka, který podniká v mém regionu, v mé obci, tak vlastně nepřímo podporuji také i sám sebe. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Tomu rozumím. Jen se ptám, kolik vlastně českých spotřebitelů takto uvažuje a kolik lidí opravdu explicitně na tu cenu? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Musím říct, že se to mění. V minulosti se uváděly údaje, že až 90 % spotřebitelů se rozhoduje jen podle ceny. My jsme si nechávali dělat průzkum na podzim minulého roku a tady se ukázalo, že pouze 50 % spotřebitelů se orientuje čistě podle ceny a už 25 % spotřebitelů se orientuje podle právě kvality a podle původu výrobků. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------A řekněte, kvalita, nakolik právě čeští zemědělci, čeští producenti jsou schopní konkurovat kvalitě zahraničních výrobků? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já si myslím, že jsou. Dneska opravdu, když si zákazník půjde koupit výrobek s označením "bio" nebo výrobek s označením "regionální potravina", tak to jsou výrobky se špičkovou kvalitou a já bych to ilustroval na jednom krásném příkladu. Když si vezmete, čeští producenti vína, Vinařství Valihrach, obsadili druhé místo v celosvětovém měření vín ve Francii. Takže i ten český výrobce umí nabídnout opravdu špičkovou kvalitu a mnohdy ještě za lepší cenu, než některá, některé produkty, které bychom si kupovali ze zahraničí. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Vypovídá ten jeden zástupce za kvalitu celého sektoru? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Tak samozřejmě jedna vlaštovka jaro nedělá, ale já jsem přesvědčen o tom, že čeští potravináři výrazně rychle zlepšují svoji kvalitu, investují do svých technologií a že i ta, i ten běžný spotřebitel, nejenom ve městě, ale i na venkově, může vidět ten, tu zvyšující se kvalitu a má prostor prostě dneska si koupit opravdu vysoce kvalitní zboží. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Je přesvědčen ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuji vám za to, na shledanou.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Děkuji, krásné odpoledne. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová. Podívejte se i na náš web Radiožurnál.cz.

ČT 24 Potraviny z USA na evropské půdě 2.5.2016

ČT 24 str. 6 22:00 Události, komentáře

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Z vyjednávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy o volném obchodu uniklo skoro 250 stran tajných dokumentů. Podle aktivistů, kteří je získali, i německých médií, která potvrdila jejich pravost, mají svědčit o nevýhodné pozici Evropské unie. Washington ji prý tlačí k tomu, aby se vzdala přísných kontrolních mechanismů. Evropská komise to ale odmítá. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka -------------------Tři roky se o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, TTIP, jedná. Tři roky je provázejí protesty. Teď aktivisté promítli svůj důkaz na německý parlament. 248 stránek z rukou vyjednavačů. Washington podle nich hrozí blokováním dovozu evropských aut, pokud mu starý kontinent neotevře svůj zemědělský a potravinový trh. Stefan KRUG, politický mluvčí, Greenpeace Německo -------------------Mnoho věcí by se odehrálo přesně takhle, pokud by byla dohoda TTIP přijata, nebo i hůř. Vidíme velké riziko v ochraně práv spotřebitelů a přírodního prostředí. Je to horší, než jsme mysleli. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka -------------------Podle aktivistů je v sázce zdraví. V Americe se potraviny prodávají, dokud někdo neprokáže jejich závadnost. Evropa uplatňuje opak. Nejdřív test bezpečnosti, až pak na trh. Amerických 170 druhů geneticky modifikovaných plodin a hormonálně upravovaná masa by tento systém nevpustil, a to chce Washington změnit. Brusel ale odmítá, že jde o hotovou věc. Ignacio Garcia BERCERO, šéf unijního vyjednávacího týmu -------------------Ten text spojuje návrhy Spojených států a Evropské unie do jednoho dokumentu. Není to tedy dokument, který by jakkoliv odrážel výsledek vyjednávání. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka -------------------Smlouva TTIP má posílit export z obou stran Atlantiku a přinést kolem sta miliard eur ročně každé z nich. Mluví se o podpisu ještě letos před střídáním v Bílém domě. Schválit ji ale budou muset vlády všech 28 unijních zemí a europarlament. Vad na kráse má zatím víc. Třeba tlak na zavedení komerčních arbitrážních soudí. U nich může firma či korporace, třeba americká, žalovat cizí vládu. Obavy z žalob by tak mohly ovlivnit, jaké zákony která země přijme. Aktivisté od vyjednavačů žádají jednání, které nezávislost Evropy neohrozí a které bude stejně transparentní jako jejich čítárna uniklých dokumentů u Braniborské brány. Milada McGrathová, Česká televize.

Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Jaroslav Faltýnek, předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny. Dobrý večer. Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Dobrý večer. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Miroslav Toman, prezident Agrární komory a prezident Potravinářské komory, dobrý večer. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Dobrý večer. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Pánové, vítám vás oba v Událostech, komentářích. Začneme u toho jídla. Zaplaví evropský trh americké potraviny bez kontroly? Když se uzavře TTIP, tak. Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já předpokládám, že určitě ne. A my jsme spíš dneska zaplaveni přebytky ze staré patnáctky díky embargu v Rusku, a to nám jako českým zemědělcům dělá velký problém. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Dobře, bavme se o té budoucnosti, která souvisí s touto, s touto dohodou. Ta výhrada je naprosto jasná. Jsou jiná pravidla pro ochranu ve Spojených státech amerických, jiná pravidla jsou v Evropské unii. Přijedou sem potraviny, které přísná evropská pravidla splňovat nebudou. Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já předpokládám, že tato situace nenastane. Já jsem byl minulý týden se zemědělským výborem v Maďarsku, kde řeší úplně stejný problém. A shodli jsme se s maďarskými kolegy jak na té úrovni zemědělců, tak ministerstva zemědělství, že postupujeme společně v rámci V4. Koneckonců pan prezident Toman to může potvrdit. Takže já předpokládám, že bude platit v Evropské unii ta naše legislativa, kterou jsme si nastavili poměrně přísně. Naši zpracovatelé se jí podřídili. Investovali stovky milionů, miliardy korun. A naši spotřebitelé se nemusí bát. My vyrábíme naprosto kvalitní potraviny, podstatně kvalitnější než v Americe a GMO prosté. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Nepřijedou nebezpečné potraviny? Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Tak já si myslím, že celá ta smlouva TTIP je zahalena velkým tajemstvím. Podle mě to tady nikdo z nás nečetl, jak tady sedíme, vycházíme z těch informací... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Tak právě že unikají částečné informace. A ty teď říkají tohle to. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Třeba z těch analýz, které má ministerstvo průmyslu a obchodu, podle té analýzy to vychází do

slabého plusu pro Českou republiku. Nicméně co se týká oblasti zemědělství, já se obávám, že to bude mít velmi negativní dopad na české zemědělství a potravinářství, protože beru paralelu cenové nebo respektive celní sazebníky při vyjednávání WTO, kdy zemědělství zůstalo jako úplně poslední kapitola. Je také potřeba říci, že české zemědělství nebo evropské zemědělství je zaměřeno úplně jinak, kde je kladen důraz na welfare, na údržbu krajiny, na jiné standarty, prostě jsme úplně někde jinde, prostředí je také jiné. A když to porovnám s tou Amerikou, tisícihlavá stáda v ohradě, přijedou pojízdná jatka, bez ohledu na životní prostředí, na další věci, lepší klimatické podmínky a tak dále. Samozřejmě jsou tam i ty bariéry pro evropské zemědělce. Například ovoce a zelenina se může přijímat pouze v jednom přístavu ve Filadelfii. Pro americké ovoce a zelenina jsou přístavy v celé Evropy. To znamená, i tyto přístupy jsou trošku složité. Nicméně já věřím tomu, že se to vyvine nějak pozitivně. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Čili vy to vlastně rozdělujete na dvě věci, jedna je byznys a druhá je ta bezpečnost, čili bezpečnostních se nebojíte. Není to tak, že v Americe by bylo lidem jedno, co tam jedí, že by tam nebyla nějaká ochrana. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Ne, ne. Já si myslím, že ty standardy jsou úplně jiné, standardy jsou úplně jiné ve Spojených státech a jiné jsou v Evropské unii. To znamená, nemůžeme říct, že... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------A ty evropské jsou přísnější, tak... Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Jsou, jsou podstatně, jsou podstatně přísnější. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Tak proč by sem mělo jezdit méně chráněné, laicky řečeno, jídlo? Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------A to je, to je to, co já se ptám, jestli budou platit americké standardy v Evropě, anebo evropské standardy na americké zboží. Já věřím, že ty naše standardy včetně ochrany známek nepůjdou dolů, a naši občané budou zabezpečováni bezpečnými potraviny od nás, doufám. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------No, to z toho nevypadá zatím, tedy z toho, co se o tom píše. Takže z toho Evropa, Evropská unie neustoupí? Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já předpokládám, že ne, už jsem tady řekl zcela jasně... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Odpůrci říkají, že korporace si to možná prosadí, že to je zájem velkých korporací, aby tohle neplatilo. Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já tomu osobně nevěřím. Pravidla pro výrobu potravin jsou v Evropské unii podstatně přísnější. Naším cílem je chránit spotřebitele.

Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------No, ano, to víme. A cílem je té dohody, podle kritiků cílem té dohody je zrušit nebo ne zrušit, ale minimálně omezit platnost těchto přísných pravidel. Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já si myslím, že to se nemůže Spojeným státům podařit tady tato iniciativa a aktivita. A konkrétně třeba u GMO, tak tam se o tom můžeme potom odborně pobavit. Evropa je de facto prostá, může se tady pěstovat pouze jeden druh kukuřice. A to je všechno. Některé státy jsou úplně prosté, jako třeba Maďarsko. Takže toto je věc k nějaké debatě. Ale já si myslím, že Evropa v žádném případě nepřistoupí na tyto požadavky. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Uvidíme, ukáže budoucnost. Teď ta byznysová věc. Vy se prostě bavíte, že v Americe se to vyrábí levněji a evropští zemědělci, kteří jsou drazí vůči Americe, budou mít smůlu? Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Takhle jednoduše se to nedá říct. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Zjednoduší, uznávám, ale aby byla jasná ta otázka. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Evropští zemědělci musí být dražší, protože se starají o krajinu, welfare zvířat, vyšší standardy a tak dále a tak dále. To znamená, to jsou všechno vícenáklady, které v té Americe nemají, a proto velmi obtížně konkurují. A to toho, čeho se bojíme, a proto se ptám, jestli standardy pro evropské výrobce potravin budou platit pro americké. V případě, že pro ně budou platit úplně stejné, tak se toho nebojím. Ale je to velká otázka, je tam velký otazník, protože zase myslím si, že to zemědělství je natolik specifické, že by mělo být vyjmuto bez toho vyjednávání a že by tam měly být nechány některé záchranné brzdy, abychom se mohli bránit před dovozem právě těchto levných potravin. Nebavím se teďka jenom o kvalitě, ale i těch, které jsou vyráběny v jiném konkurenčním prostředí, za jiných podmínek klimatických, ekonomický a tak dále. Prostě evropské zemědělství je postaveno úplně jinak než americké. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Tohle Evropa také ubrání? Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Určitě ano. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Ano, to je, to je podstata té otázky, prostě nebylo by to nakonec pro zákazníka výhodnější, když tedy přijmeme, že bezpečnost bude zajištěna, a říkám, to ukáže budoucnost. No, tak to bude levnější pro zákazníka? Nevydělá na tom spotřebitel? Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já si myslím, že zákazník je také občanem té které země. Když budeme u nás v Čechách, tak je to také občan České republiky, který tady žije. A měl by dát přednost potravinám vyráběným tady, protože to zaměstnává další lidi, vytváří to nějakou přidanou hodnotu. A také se ti zemědělci starají

o tu krajinu. Takže já si myslím, že nejenom stará patnáctka, ale i nové země už si uvědomují, že je potřeba podpořit tuzemské výrobce potravin, protože ti zaměstnávají vlastně na venkově naše spoluobčany. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Přetaví se to do té dohody? Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já předpokládám, že Evropská unie bude v tomto naprosto jednotná. Já znám názor V4, což jsou vlastně nové země, ale ta stará patnáctka, ta drží taky pohromadě. A jak říkám, protože zemědělství v Evropě je hlavně údržba krajiny a výroba zdravých a bezpečných potravin, což v Americe není úplně tak pravda. Takže já si myslím, že my si svůj evropský prostor a soběstačnost... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Počkejte, v Americe vyrábí nebezpečně... Tam lidem nevadí, co jedí? Tam klidně jedí něco, co není bezpečné? Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Já jsem diskutoval minulé úterý se svým kolegou, předsedou zemědělského výboru maďarského parlamentu o otázce GMO, protože Maďarsko je tedy vyloženě jako prosté nebo nechce, bude se bránit všemi prostředky. A právě to srovnával s Amerikou, kde vlastně už se říká, už by bylo možno označovat potraviny GMO free, vlastně že tam de facto žádné nejsou, jo, všecko jsou vlastně de facto zmodifikované kukuřice, geneticky upravené sóji, což pro Evropu je v tuto chvilku nepřijatelná záležitost. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Říkal jste předpokládám, ukáže budoucnost. Mluvil jste o České republice. Pojďme tedy ještě v rychlosti k českému zemědělství. Méně řepky, více zvířat, více zeleniny, více ovoce, tak má vypadat české zemědělství v roce 2030 podle vládního záměru, podle strategického materiálu, který vláda dnes probírala. To je dobrá podoba? Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Určitě ano. Znovu bych řekl, že je potřeba vrátit do půdy organickou hmotu. Organická hmota se vytváří tím, že se chovají zvířata, která produkují chlévskou mrvu, kejdu a tak dále, která by se měla vracet zpátky do půdy, to má obrovský vliv i na zadržení vody v krajině, což je dneska obrovské téma, které vlastně všichni řešíme. Takže pokud bude na venkově živočišná výroba, tak bude i organická hmota do půdy a hlavně bude i zaměstnanost, protože živočišná výroba a ty plodiny, které jste jmenoval, jako je ovoce, zelenina, brambory, vážou lidskou práci, čili bude i zaměstnanost pro ty lidi na venkově, a to je naše priorita. My pro to děláme už v současné době maximum. Bohužel proti tomu jde krize na trhu s mlékem a vepřovým masem v celé Evropě, která je právě způsobena mimo jiné tím, že vlastně jsou tady ruské sankce, kde vlastně Evropa zejména ta stará patnáctka odbývala do Ruska své přebytky, dneska bohužel tyto přebytky pod cenou končí v České republice. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Právě že i výroba klesá, jsou tady přebytky, a přesto by se českému zemědělství měly rozšiřovat chovy, zelenina, plochy pro zeleninu až trojnásobně, pokud si dobře pamatuju ta čísla. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Tak já jsem...

Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------V této době, kdy jsou přebytky. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Jasně. No, já si myslím, že je velmi dobře, že Česká republika vůbec nějakou strategii má. To je potřeba říct jako číslo jedna. Číslo dva je, tam už zvedám obočím a mám velký otazník. Ten problém je s odbytem. Problém s odbytem ale z jakého důvodu si musíme říct. První je, co tady říkal pan předseda, ruská krize, ruské embargo. Já si myslím, že je načase to ruské embargo zrušit, je potřeba pro to udělat cokoliv. Shodujeme se na tom jako celá V4. Myslím si, že francouzský parlament přijal toto doporučení, kolegové z Německa také. Takže by se o tom mělo začít mluvit. Třetí věc je, v současné době se ruší kvóty na mléko, příští rok se budou rušit kvóty na cukr. A proč je tady přebytek? Protože vlastně ty staré země evropské patnáctky vozily to všechno do Ruska, a to zboží končí tady za dumpingové nebo predátorské ceny, pojďme tomu říkat jakkoliv. A je to otázka také obchodních řetězců, které preferují vlastně zboží ze svých domácích zemí na úkor těch českých. Já si myslím... Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------A vy to neumíte vyvézt jinam? Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Jestliže nemám domácí trh, jestliže nejsem schopen obchodovat tady na vnitřním trhu, tak mám trošku zkomplikovanou pozici, a vyvést se to dá, ale ven, kdy vyvozí vlastně úplně všichni, všichni hledají tyto odbytiště. A na těch zahraničních trzích je stejný nátlak, tlak, jako je v České republice. Takže já si myslím, že ty problémy jsou. A jenom se obávám, že strategie je výborná, ale obávám se, jestli ministerstvo zemědělství to dokáže rozpracovat do těch detailů, dokáže to dotáhnout do konce, protože u toho mám některé pochybnosti. Daniel TAKÁČ, moderátor -------------------Tak to uvidíme, jestli se to panu ministrovi povede. Pánové, teď vám oběma děkuju, že jste přišli. Na shledanou. Jaroslav FALTÝNEK, předseda zemědělského výboru, PS, předseda poslaneckého klubu /ANO/ -------------------Děkujeme. Na shledanou. Miroslav TOMAN, prezident, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR -------------------Děkuji, na shledanou.

denik.cz Vimperská masna chce obnovit jatka a prodávat vlastní maso 1.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Vimperk (Prachaticko) - Vimperská masna chce obnovit porážku vepřového a hovězího dobytka a prodávat vlastní maso. Hodlá se více zaměřit na výrobu výběrových uzenin. Maso i uzeniny by opět chtěla prodávat také ve vlastních prodejnách. Měl by se také navýšit počet zaměstnanců. Do roka chceme zdvojnásobit výrobu, řekl ředitel masny Jaromír Kloud, který je ve Vimperku od února.

" „Vimperk je branou Šumavy, kde je spousta restaurací, penzionů, hotelů, pro nás potenciálních zákazníků," plánuje Kloud odbyt masa, kvůli kterému chce především naplno spustit zdejší linku na porážku vepřového i hovězího dobytka. I když byla tři roky mimo provoz, je podle Klouda pravidelně udržovaná a plně funkční. Ředitel také zvažuje, že na území jižních a západních Čech otevře síť podnikových prodejen. Předchozí majitel zavřel prodejnu přímo v areálu firmy a prodal funkční obchod ve Vimperku. „Hned jsme otevřeli prodejnu přímo v masně, která teď prosperuje," uvedl Kloud, který byl až do minulého roku předsedou Českého svazu zpracovatelů masa. Současný objem výroby nechce Kloud zveřejňovat, do roka se ale chce dostat na jeho dvojnásobek. Podnik, který funguje od roku 1963, v posledních letech stagnoval a omezoval produkci. „Vimperská masna nebyla v dobré finančním stavu. Chceme se zaměřit na obchod a do roka chceme fabriku postavit na nohy," uvedl Kloud. „Nemáme ambice se porovnávat s největšími výrobci u nás, kteří každý rok produkují tisíce tun uzenin," uvedl. Zaměřit se chce na trvanlivé salámy, klobásy a fermentované uzeniny. „Tím bychom zákazníka mohli zaujmout. Navíc je na to je firma perfektně technicky připravená. Předchozí majitel jen špatně využíval zdejší kapacity," řekl. Firma chce také rozvíjet výrobu kvalitních párků a plísňových salámů. Ve Vimperské masně dříve pracovalo až 250 zaměstnanců, ještě v roce 2008 zaměstnávala 160 lidí. Dnes je tu 70 lidí, což je asi o pět více, než v únoru. „Přibírali jsme lidi do obchodního oddělení, tu fungovalo v hodně minimalizovaném stavu. Určitě budeme nabírat další zaměstnance," uvedl Kloud. Masna bude přibírat lidi především do dělnických profesí."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/vimpersk...a-a-prodavat-vlastni-maso-20160501.html

epravo.cz Senát schválil výraznější varování před škodlivostí kouření 27.4.2016

epravo.cz str. 0 Zpravodajství, newsletter

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Varování před škodlivostí kouření bude na krabičkách cigaret ještě letos výraznější. Obchodním řetězcům bude hrozit až desetimilionová pokuta, pokud vyřazené nezávadné potraviny nepředají k rozdělení mezi sociálně potřebné. Změny přinese novela o potravinách, kterou dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Senátorům ODS a Starostů vadilo, že velcí obchodníci budou muset předávat nevyužité potraviny pouze do potravinových bank a nebudou je moci dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Podle některých kritiků jde o formu nuceného vyvlastnění bez náhrady. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil, ročně je podle něj v Česku vyhozeno až 80 kilogramů potravin na občana. Senátorům ODS a Starostů vadilo, že velcí obchodníci budou muset předávat nevyužité potraviny pouze do potravinových bank a nebudou je moci dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad. Podle některých kritiků jde o formu nuceného vyvlastnění bez náhrady.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil, ročně je podle něj v Česku vyhozeno až 80 kilogramů potravin na občana. Za kvalitu přerozdělovaných potravin bude podle ministra odpovídat jejich konečný distributor. Má dostávat potraviny s deformovaným obalem nebo nezkažené jídlo s prošlou dobou trvanlivosti. Novelu je třeba kvůli hrozbě unijních sankcí přijmout do 20. května. Doprodej cigaret v dosavadních baleních by měl být možný ještě následující tři měsíce. Postupně by se tak na krabičkách českých cigaret měla kromě psaného objevit i obrazová varování před škodlivostí kouření, a to v podobě schválené Evropským parlamentem. Připraveno je 42 variant ve třech souborech, každý z nich by se měl užívat rok. Varování budou muset zabírat minimálně 65 procent obalu. Budou muset být i na elektronických cigaretách. Ceny cigaret by se podle českých výrobců neměly kvůli změně podoby krabiček zvýšit. Vládní novela ale počítá s tím, že změna bude znamenat pro výrobce jednorázové náklady 200 až 300 milionů korun. Zavedení důraznějšího varování před škodlivostí kouření by mělo podle Jurečky snížit počet kuřáků v Česku o dvě až tři procenta. Spotřeba cigaret v Česku v uplynulých letech podle ČSÚ postupně klesala, předloni to bylo 1950 cigaret na obyvatele. Novela má také zakázat vysílání reklamy týkající se potravinových doplňků na podporu sexuální výkonnosti v době mezi 06:00 a 22:00. Zatím toto omezení platí pro reklamu na erotické služby a výrobky. V případě potravin má novela zakázat jejich označování logy, vlajkou, mapou či nápisy odkazujícími na Českou republiku, pokud nebude potravina vyrobena v Česku a z českých surovin. U potravin, které se skládají z více složek, bude muset být obsah českých částí minimálně 75procentní. Novela má také sjednotit způsob informování o původu nebalených potravin u ovoce, zeleniny, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Zdroj: ČTK - 27.4.2016

URL| http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/sen...ni-pred-skodlivosti-koureni-101298.html

Haló noviny Zmrazování potravin 30.4.2016

Haló noviny str. 13 Hobby

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět TRIKY V KUCHYNI Optimální teplota pro mražení potravin je -18 °C. Tak praví odborníci. Zmrazit lze leccos - maso, ryby, pečivo, ovoce, hotová jídla. U mléčných produktů záleží na obsahu tuku. Smetana a máslo se

dají zmrazit bez problémů. U zeleniny platí: pokud ji před zmrazením blanšírujete (tj. krátce předvaříte), udrží v sobě více vitaminů. Ano, i tyto zdánlivé maličkosti (nejen je) nutno mít na mysli, když se rozhodnete zmrazit potraviny. A také třeba vědět co do mrazničky nepatří. Určitě se vyhněte potravinám s vysokým podílem vody, k nimž patří například hlávkový salát, jablka a hrušky, rajská jablka. Do mrazničky nedávejte ani omáčky a saláty obsahující vejce či majonézu. Jogurt, celer, ředkvičky, česnek, cibule, syrové brambory, křen v celku (strouhaný křen však ano), banány, syrové mleté maso, slaninu (není k tomu důvod!), sýry atd. také nezamrazujte. A co vejce? Ne, ne a ne!!! Vařená nebo smažená vejce získají konzistenci pryže. Syrová vejce se srazí. Pokud musíte (opravdu musíte?) vejce mrazit, pak před tím oddělte bílky a žloutky a přidejte do nich trochu soli či cukru, samozřejmě bílky a žloutky mrazte zvlášť. Zmrazovat bychom měli (a to zásadně) jen potraviny čerstvé. Pokrmy v mrazničce označte štítkem s datem a druhem potravin. Na balení potravin používejte alobal, mikrotenové sáčky, fólii nebo plastové misky. Nikdy nepoužívejte kovové, porcelánové, keramické a skleněné nádoby. Mraznička je velice dobrý pomocník, pokud uvaříme více, než je potřeba. Skoro všechny potraviny nebo pokrmy tak do ní můžete uložit. Pozor! Nikdy znovu nezmrazujte, to, co již jednou rozmrzlo! To platí obecně, především pak u masa a ryb. Při opětovném zamrazování se maso fakticky stává nepoživatelným. Potraviny určené ke zmrazení by měly být čerstvé, předvařené či uvařené, ty pak zmrazte co nejrychleji! Do mrazničky vkládejte zcela vychladlé potraviny, důležité je, aby obsahovaly co nejméně vzduchu. Mrazit můžete tepelně upravenou zeleninu a maso, tučné maso (ale jen krátce, maximálně několik dní), těstoviny, rýži, knedlíky, bramborovou kaši (ale proč, když čerstvá je nejlepší), pečivo, chléb, moučníky, také ovoce, ovocné šťávy i dřeň atd. Chcete-li, aby si určité druhy ovoce (jahody, meruňky, maliny, ostružiny, třešně, višně…) zachovaly po rozmrazení svůj původní tvar, rozložte plody na tác nebo podložku tak, aby se jednotlivé kusy nedotýkaly. Zmrzlé je pak sesypte do mikrotenového sáčku a pečlivě ho uzavřete. Jemně nasekané zelené bylinky (pažitku, nať petržele…) můžete dát do krabiček nebo je promíchat s vodou a nalít do formy na výrobu ledových kostek. Po zmrazení kostky sesypte do mikrotenového sáčku. Při vaření pak stačí do polévky či omáčky jen vhodit jednu či více kostek. Chléb musí být úplně čerstvý. Doma ho nakrájejte (na plátky či čtvrtky) nebo celý zabalte do alobalu či mikroténového sáčku a vložte do mrazničky. Zmrazený vydrží až měsíc, pokud je z bílé mouky, dva měsíce jeli z tmavé mouky. Rozmrazovat ho nechte při pokojové teplotě. Zmražený toastový chléb můžete rovnou rozpéct v topinkovači. Pečivo (jen čerstvé) zabalte do mikrotenového sáčku. V mrazničce ho nechte maximálně dva týdny. Rozmrazujte při pokojové teplotě nebo na jemně vodou postříkaném plechu v troubě asi 10 minut rozpečte. Moučníky doma připravené z kynutého, listového, tvarohového, piškotového či lineckého těsta se nebojte zmrazit. Kynuté pečivo (vánočky, bochánky, koláče nebo buchty), zabalte ještě teplé do alobalu 13 a po vychladnutí zmražte. Mrazit můžete i nudlové těsto. POZOR! Nikdy moučníky před mrazením necukrujte! Nikdy nemražte pečivo slepené marmeládou! Moučníky nechte v mrazáku maximálně dva měsíce! Obecně platí, že hotové i čerstvé potraviny by v mrazáku neměly být déle než dva až tři měsíce. Byť třeba čerstvé maso »zvládne« v mrazáku i několik měsíců. Pár poznámek: Mražená zelenina by měla přijít do hrnce či kastrolu vždy zmražená. Možná vás překvapí, že bude uvařená nejméně o třetinu času rychleji než zelenina čerstvá. Ovoce nechte rozmrzat při pokojové teplotě. Ryby a maso zásadně rozmrazujte pozvolna - přikryté v ledničce. Vodu, která se při rozmrazování zpět do masa »nevtáhla« vždy vylijte! Je to jen voda, žádná šťáva, o niž by bylo škoda přijít. Očištěné čerstvé syrové ryby osušte a po dvou až třech hodinách zmrazování je protáhněte studenou vodou, znovu osušte, zabalte do fólie a uložte v mrazničce. Pak budou opravdu jako čerstvé i po rozmrazení. A ještě… Nepropadejte zoufalství, když vypadne elektrický proud. V naplněném mrazáku vydrží potraviny ještě nejméně dva, a není-li zrovna letní parno, tak i čtyři dny. Samozřejmě, jen tehdy -

pokud ho nebudete Foto popis|

iHNed.cz České potraviny z Polska už neprojdou. Označení původu se zpřísní, seznamy u vchodu končí 27.4.2016 iHNed.cz str. 0 Petr Kučera Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Jednotná pravidla pro označování "českých potravin" má přinést novela z dílny ministerstva zemědělství, kterou schválili senátoři. Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné a některé firmy toho zneužívají, říká ministr Marian Jurečka. Současně skončí povinnost obchodních řetězců zveřejňovat u vchodu seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Potraviny, které byly v Česku třeba jenom zabaleny, už nebudou moci být označeny vlajkou, logem nebo nápisem vzbuzujícími dojem, že jsou českého původu. Zpřísnění pravidel schválili senátoři. Jednotná definice má začít platit ještě během letošního roku – tři měsíce po zveřejnění novely ve Sbírce zákonů. "Dosavadní označování českých potravin je velmi nepřehledné až chaotické. Některé firmy toho zneužívají,“ říká ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL), který změnu prosazoval. Označování původu je sice u většiny potravin dobrovolným údajem, přesto by pro něj měla platit srozumitelnější pravidla. Konec vyhazování jídla. Obchody budou muset neprodané potraviny nabídnout charitě - čtěte ZDE Současně skončí povinnost obchodních řetězců zveřejňovat u vchodu seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Kritici upozorňovali, že tento seznam běžným spotřebitelům v praxi nepomáhá. Rozhodující je pro něj totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Co je opravdu české Mléko, víno a nezpracované potraviny, jako je maso, ovoce či zelenina, budou moci výrobci označit jako "české" jen tehdy, když jsou nejen vyrobeny v České republice, ale současně stoprocentně pocházejí z českých surovin. U zpracovaných potravin tvořených více složkami postačí, když z tuzemska pochází 75 procent použitých složek – má jít hlavně o případy, kdy se některé suroviny v Česku ani nevyskytují. Pouze v těchto případech může být zboží prodáváno se slovy nebo logem "česká potravina". Ministerstvo samo připravilo i podobu loga s českou vlajkou, vlastnímu řešení dalo nakonec přednost před návrhy z veřejné soutěže. Zákon myslí i na varianty typu "potravina z Česka" nebo "česká kvalita", přestože dopředu nemůže vyjmenovat všechny. Kdo nesplní podmínky, neměl by používat ani "jinou informaci – zejména slovní, obrazovou nebo grafickou –, naznačující, že země původu potraviny je Česká republika". Češi prý chtějí kvalitní potraviny, ale pak koupí to nejlevnější. Brusel zasahovat nebude, říká Miko - čtěte ZDE

Jestli v konkrétním případě půjde o obcházení zákona, by nejprve hodnotila Státní zemědělská a potravinářská inspekce – obecně hrozí pokuta až 10 milionů korun. Případný spor by pak musel vyřešit soud. Zřejmě nejznámějším příkladem jsou nápisy Česká kvalita v řetězci Penny Market, označující i zahraniční výrobky. Na začátku roku 2012 řetězec ani přes opakované výtky inspektorů neodstranil visačky s českou vlajkou u zahraničních výrobků. Od státu za to pak dostal pokutu ve výši 600 tisíc korun za klamání spotřebitelů. Penny Market se tehdy bránil tím, že potraviny jsou vyrobené podle tradičních českých receptur, inspekcí napadená označení však později stáhl. Na konci loňského roku ale kontrola ve dvou prodejnách znovu našla chybné označení, mimo jiné u bramborových chipsů z Polska. Novela myslí i na potraviny, které vyššího podílu českých surovin dosáhnout nemohou – typicky čokoládové výrobky. Pro ně počítá s dobrovolným označením Vyrobeno v České republice (nebo variantami s podobným významem), pokud v tuzemsku proběhla alespoň výroba. "Toto rozdílné označení může spotřebitele mást, málokterý bude studovat zákonné definice a snažit se mezi nimi najít rozdíl. Navrhujeme pouze jednu variantu, buď Česká potravina, nebo Vyrobeno v České republice," říká ale za podnikatele sdružené v Hospodářské komoře její právní expertka Markéta Schormová. Seznamy u vchodu skončí Senátem schválená novela ruší také povinnost, aby obchodní řetězce u vchodu zveřejňovaly seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách. Tuto povinnost předtím prosadilo ministerstvo zemědělství nad rámec unijních předpisů. Měla spotřebitelům pomoci získat přehled o dodavatelích jednotlivých obchodů a lépe se rozhodnout, kde nakoupí. Povinnost platí od loňského ledna a vztahuje se na řetězce s ročními tržbami přesahujícími pět miliard korun. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Kritici této povinnosti upozorňovali, že běžným spotřebitelům v praxi nepomůže. Rozhodující je totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Pokud například polské maso zabalí firma sídlící v Česku a ta jej do řetězce dodá pod svým jménem, počítá se taková potravina jako česká. A to paradoxně i tehdy, pokud na obalu samotného výrobku je země původu uvedena "správně". Podle očekávání proto v seznamech s výrazným náskokem vede Česká republika. "Tabulka reálně nezobrazuje původ sortimentu, jak bylo původně zamýšleno, ale jen podíl firem se sídlem v daném státě. Tato informace je pro zákazníky zcela nepotřebná, a zrušení je proto namístě," upozorňovala například mluvčí společnosti Lidl Jitka Vrbová. Povinnost byla součástí širší novely, která sice vznikala ještě před nástupem současné vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, definitivně ji pak ale schvalovala už nynější sněmovna a podpořilo ji ministerstvo v čele s Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Ten ale už na začátku loňského roku uznal, že povinnost je zbytečná, a slíbil její brzké zrušení. "Tak, jak je pravidlo nyní definováno, je naprosto nesmyslné. Nesplnilo cíl, který se od toho očekával," uvedl.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-65267800-ces...uvodu-se-zprisni-seznamy-u-vchodu-konci

opavsky.denik.cz

Armáda spásy ocení konec plýtvání 28.4.2016

opavsky.denik.cz str. 0 Moje Opavsko

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Na půdě Senátu se bude projednávat novela zákona o potravinách, která bude mít dopad na charity na Opavsku. "Když před pár týdny oslovila Armáda spásy v Opavě nejbližší potravinovou banku dostalo se ji zamítavé odpovědi. Potraviny prostě nejsou. Tento stav však není nijak výjimečný. Situace by se však měla změnit díky novele zákona o potravinách. Ta nařizuje všem prodejnám potravin nad 400 metrů čtverečních neprodané jídlo před zničením nebo odvozem na skládku nabídnout charitě. Konkrétně by se jednalo o výrobky se zdeformovanými obaly či končící trvanlivostí. „Pokud by takový zákon opravdu prošel, tak bychom to velice ocenili. Nejvíce potravin se nám daří získávat pomocí sbírek a máme také dobrý vztah s Globusem," uvedl ředitel opavské Armády Spásy Gerhard Karhan, podle kterého je největší zájem o trvanlivé produkty, jako je například rýže. Darovaných potravin výrazně přibylo Charitám nejen na Opavsku významně pomohlo, když od minulého roku nemusely obchodní řetězce odvádět patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Do té doby totiž platila paradoxní situace, kdy se obchodům více vyplatilo zboží na vlastní náklady likvidovat, než jej nabízet charitám. „Iniciativu Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí jsme v roce 2014 přivítali. Díky tomuto metodickému pokynu se rozšířil okruh dárců i z řad ostatních společností. Jsme rádi, že Česká republika již nepatří mezi země, kde je likvidace potravin výhodnější než jejich darování," uvedla mluvčí obchodního řetězce Globus Pavla Hobíková, podle které řetězec zatím žádné konkrétní kroky vzhledem k možné legislativní úpravě neprovedl. Vývoj situace však sleduje. Přijetí projednávané novely by nejen podle zákonodárců, ale také zástupců obchodních řetězců přineslo nutnost rozšířit kapacity potravinových bank. Ty ročně pracují se zhruba 820 tunami potravin. Na rozšíření skladů má být ze státního rozpočtu vyčleněna třicetimilionová dotace Ministerstva zemědělství. „Momentálně je ale situace taková, že sklady jsou prázdné. Z Ostravy žádnou pomoc nyní očekávat nemůžeme," dodává Gerhard Karhan, který spoléhá na pomoc při potravinových sbírkách. Na těch se každoročně podílí také Charita Opava. Podle některých odhadů vyhodí řetězce za rok zhruba deset tisíc tun potravin. Toto číslo se však zmenšuje. Potraviny jsou určeny ke spotřebě „Objem potravin, které jsme nuceni likvidovat, je minimální. Jde o krajní řešení. Pokud se u některého zboží blíží datum expirace, uchylujeme se prvotně k jeho zlevnění. Potraviny jsou určeny ke spotřebě, proto se maximálně snažíme zabránit jejich plýtvání. Pokud se zboží nevyprodá, kontaktujeme primárně zástupce potravinových bank," prozradila Pavla Hobíková. V opavském Globusu se tématem darování potravin zabývá jeden zaměstnanec, který je podle slov řetězce v kontaktu se zástupci potravinových bank. „Pravidelně darujeme zdravotně nezávadné potraviny s krátkou dobou trvanlivosti. Nejčastěji se jedná o mléčné výrobky, jako jsou jogurty, sýry a mléko. Dále darujeme balené uzeniny, knedlíky, pomazánky, chlazenou drůbež, ovoce a zeleninu, pečivo, cukrovinky, dětskou výživu a nealkoholické nápoje," dodala na závěr Hobíková. Snahu omezit plýtvání podporuje také Tesco, které spolupracuje s potravinovými bankami už od roku 2013. Obchody, které by od roku 2018 nerespektovaly zákon a potraviny charitám neposkytovaly by mohly dostat pokutu až ve výši deseti milionů korun. Petr Večeřa"

URL| http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/charita-potraviny28042016.html

parlamentnilisty.cz Ministr Jurečka: Jestli na té krabičce má být velbloud nebo obrázek plic, tak to spotřebiteli může být jedno parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - TOP

27.4.2016

zpět Projev na 23. schůzi Senátu dne 27. 4. 2016 Děkuji. Já musím říct, abych zcela jasně odlišil, tak ta část, která se týká tabáku a tabákových výrobků, je celá část povinné transpozice evropské směrnice, tak jsem to říkal i v tom úvodním slově. Mohu mít k této části já osobně spoustu výhrad, mí kolegové, mí předchůdci se v rámci projednávání této tabákové směrnice na půdě Evropské komise, Evropského parlamentu některé věci snažili upravit jinak. Nicméně toto je výsledný kompromis, který prostě transponujeme do naší legislativy. K těm připomínkám, které tady směřují na ten obal té krabičky cigarety, tak já musím říct, že samozřejmě, mohli bychom vést principiálně filozofickou debatu, jestli bychom neměli dávat podobné obrázky na alkohol, nebo na tvrdý alkohol, nebo i na jiné druhy návykových látek. Znovu říkám, toto je věc, kterou tady vyjednávali mí předchůdci, mohou na to mít různý názor. Nicméně jednu konkrétní odpověď na to mám. Ve státech, kde se tato grafická, obrazová sdělení zavedla, byl prokazatelný pokles kuřáků o 2 - 3 %. To je prokázáno statisticky, můžete si to i případně vygooglovat, některé studie jsou veřejně dostupné na internetu. A já osobně říkám, kdyby to jednoho jediného mladého člověka mělo odradit od kouření, pak si myslím, že to není nic proti ničemu. Jestli ta krabička má vypadat a má tam být velbloud, nebo tam má být obrázek plic, tak si myslím, že mně to v zásadě jako spotřebiteli může být jedno. A pokud mě to odradí od kouření, pak si myslím, že to aspoň nějaký malý pozitivní efekt má. Otázka nepřiměřenosti sankce. Když si ten zákon pozorně přečtete, tak ten zákon tam má nejvyšší sankci ve výši 50 milionů korun. V případě opravdu potravin se ty sankce dostávají do vysokých částek. Nicméně vždy se přihlíží k velikosti toho dotčeného subjektu, se kterým je vedeno správní řízení. Vždy se přihlíží k tomu problému toho deliktu, který tam byl zjištěn. K té obecné filozofii, jestli máme takto nařizovat předávání potravin pro využití na humanitární a sociální účely, víte, já doporučuji, běžte se po dnešním jednání Senátu večer projít do vašich měst, kde máte obchodní řetězce. Podívejte se, co v těch kontejnerech je. Samozřejmě dneska je pro ten obchodní řetězec nejjednodušší varianta, v okamžiku, kdy tam má tyto potraviny, neřešit nic dál, ale tyto potraviny vyhodit za ten obchodní řetězec, do přistavených kontejnerů, a má vyřešeno. Já si myslím, že jestliže jsme v ČR v situaci, kdy je tady zhruba 80 kilogramů potravin na jednoho člověka, na jednoho obyvatele ČR, které se ročně vyhodí a proplýtvají, tak bychom se měli zamyslet nad tím, že ten systém by asi potřeboval určitou úpravu. My jsme udělali v této věci několik kroků, už to tady zaznělo, vstoupili jsme v jednání právě s potravinovými bankami, nebo s Potravinovou bankou ČR, s nevládními organizacemi, které poskytují sociální služby, které se zabývají distribucí potravin. Na základě komunikace s nimi, více než před 2 lety, jsme začali dělat několik kroků. Jedním z nich je výsledek právě úpravy výkladů ministerstva financí ve vztahu k finančním úřadům, pro to, jakým způsobem právě odbřemenit tu nelogičnost, která tam byla na začátku. To znamená, jestliže tehdy ten řetězec chtěl darovat potravinu, musel zaplatit DPH za nákupní cenu. Takže proto je tady ten výklad, který aspoň umožnil např. za symbolických 50 haléřů darovat třeba jednu tunu nějaké zbylé potraviny, kterou je možné podle potravinového práva takto nabídnout. Samozřejmě, je tam nějaké minimální DPH, ale prostě, já nejsem ministr financí, já nejsem schopen změnit přímo tento zákon. Ale alespoň v rámci mezích zákona, který tady je, metodickým výkladem změnit tuto praxi. Už to byl výrazný posun. Nicméně stále došlo jenom k mírnému navýšení toku potravin ve vztahu k potravinovým bankám.

Takže já věřím tomu, že toto přispěje k tomu, aby řetězce, kterým ty potraviny zbudou, nebudou v nějaké složité situaci, která by je nějakým způsobem dramaticky svazovala. Ony budou mít jenom dohodu s poskytovatelem, buď s tím, který bude uveden v nižší zákonné normě, příp. s českou potravinovou bankou, a předají jí potraviny na rampě toho podniku - a ten se už o to postará v rámci své logistické sítě. Tady si myslím, že, když jsem o tom mluvil i s některými obchodními řetězci, které už tuto praxi aplikují teď, tak říkaly: My s tím nemáme problém. Vy jste jenom vzali to, co je v některých západních zemích jednoznačně obvyklé. My tuto praxi, kterou děláme dosud, budeme i po účinnosti této části zákona naplňovat dál. Nemáme s tím problém. Problém je v tom, že to dělá poměrně malá část řetězců a malá část těch prodejen. Je to různé podle jednotlivých lokalit ČR. Takže my tady jednoznačně nastavujeme ten distribuční tok. A pokud tady máte, milí kolegové, obavy o zoologické zahrady, tak já musím říct, že pokud potravinová banka neuplatní tuto potravinu pro ty humanitární a sociální účely ve vztahu k lidem, bez problémů může tyto zbývající potraviny předat např. i zoologickým zahradám. Je tady spousta prodejen pod 400 m2 a i zemědělských podniků i potravinářských, které případně mohou tyto potraviny, nebo odpady při výrobě předat zoologickým zahradám. Zoologické zahrady mohou uplatnit ještě daleko nižší parametry na to, co mohou krmit zvířatům, než je právě definice bezpečné potraviny. Takže tolik asi k těm zoologickým zahradám. Já si nemyslím, že to je princip nuceného vyvlastnění, já si myslím, že to je nastavení určitého řetězce produktu, který má jinou hodnotu, než jste tady mluvili o obrazovkách nebo o elektrospotřebičích. Myslím si, že potravina a lidská výživa - nemůžeme srovnávat s kratochvílí člověka, který se dívá po večerech na televizi. To myslím, že je trošku jiná situace. Je to jiná hodnota, nebo aspoň já jako člověk k ní mám jiný vztah, k televizoru, a jiný principiální vztah k potravině. Takže proto tento vyšší zájem, který byl promítnut do tohoto zákona. My se snažíme ten problém řešit komplexně i v tom, že i právě česká potravinová banka, příp. jiné nevládní organizace od nás mohou čerpat v letošním roce finanční prostředky na vytváření a financování logistické distribuční sítě pro využití potravin pro tyto účely. Tyto věci se tady dlouhé roky řešily. Padlo tady několik konkrétních otázek, jak jsme vytyčili hranici 400 m2. My jsme se touto plochou inspirovali v některých státech evropské patnáctky, kde s touto plochou oni operují. Je to nějaká hranice mezi tím malým a středním podnikem a tím velkým, kdy my u těch malých a středních nedáváme tu povinnost, ale dáváme tam to doporučení, to v tom zákoně je také obsaženo. Proč je tam jen určitý výčet organizací? Protože my samozřejmě chceme mít definované organizace, kterým umožníme, aby v tomto řetězci byly a tyto potraviny distribuovaly i pro práci našich dozorových orgánů. Protože pokud máte výrobce potravin, pokud máte prodejce, tak ten u našich dozorových orgánů musí být registrován. Zatímco nevládní organizace, která poskytuje sociální služby, u našich dozorových orgánů k registraci povinnost nemá. Takže proto, abychom byli schopni kontrolovat i ten tok potravin v této distribuční síti, proto je tam ta povinnost, že my budeme dávat ten výčet. Oni si u nás mohou požádat a my je potom do toho výčtu zařadíme. Potom definice, co je to potravinářský podnik. Přiznám se, to se pokusím vám zodpovědět ještě v závěru, to jsem ještě nedokázal vykomunikovat se svými kolegy. Otázka toho malého množství, to jsem tady vysvětloval, v návaznosti na komunikaci s ministerstvem financí a jejich výkladů teď zákona o dani z přidané hodnoty, a to, jakým způsobem jsme se snažili alespoň v rámci komunikace s nimi vyjít vstříc vůči těmto organizacím. Takže myslím, že jsem asi zodpověděl většinu těchto otázek, pokud ne, ještě některé zkusím zjistit a rád je zodpovím v debatě. Já jsem chtěl vystoupit teď, aby případní kolegové, kteří jsou

přihlášení, nemuseli případně klást některé otázky. Chtěl jsem vyjasnit teď, v tento okamžik. Takže asi tolik, děkuji za pozornost.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1410&clanek=432989

Český statistický úřad: Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy PV Český svaz zpracovatelů masa - TOP

2.5.2016

zpět V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 109 577 tun masa. To je meziročně o 0,6 % více. I když se nejvíce vyrobilo vepřového (54 146 tun), jeho výroba nadále klesá. Ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se snížila o 6,2 %. V prvním čtvrtletí 2016 bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun (+8,1 %), vepřového 54 146 tun (−6,2 %) a drůbežího 37 427 tun (+8,3 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se meziročně téměř nezměnily (+0,4 %), klesly ceny jatečných prasat (−7,4 %) a kuřat (−2,0 %). Nákup mléka se meziročně zvýšil na 624 792 tis. litrů (+4,1 %), jeho cena se propadla o 15,9 %; zemědělci prodávali mléko průměrně za 7,30 Kč/litr. Porážky a výroba masa V prvním čtvrtletí 2016 bylo poraženo 60,4 tis. ks skotu (meziročně +7,1 %), z toho 24,4 tis. býků (+4,9 %), 27,6 tis. krav (+11,4 %) a 5,9 tis. jalovic (+2,8 %). Porážky méně významných kategorií mladého skotu a telat - poklesly za současného zvýšení jejich vývozu. Celková produkce hovězího a telecího masa činila 17 933 tun (+8,1 %). Počet poražených prasat pokračoval v dlouhodobém poklesu (na 581,8 tis. ks; meziročně −7,6 %). V důsledku vyšší průměrné porážkové hmotnosti se výroba vepřového masa snížila o 6,2 % na 54 146 tun. Výroba drůbežího masa dosáhla 37 427 tun a byla v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 8,3 % vyšší. Stavy skotu, prasat a drůbeže Podle posledního statistického šetření k 31. prosinci 2015 bylo v České republice chováno 1 366,3 tis. ks skotu (meziročně −0,5 %), z toho bylo 566,3 tis. krav (0,0 %). Zatímco počet dojených krav klesl o 0,9 %, počet masných se zvýšil o 1,8 %. Snížily se stavy mladého skotu do 1 roku (na 403,5 tis. ks, −2,2 %) a stavy býků ve výkrmu (na 101,6 tis. ks, −4,9 %), kdežto stavy jalovic pro obměnu stáda mírně stouply (na 200,1 tis. ks, +1,7 %). Stavy prasat se ke stejnému datu meziročně snížily na 1 555,4 tis. ks (−3,2 %), stavy prasnic na 95,8 tis. ks (−2,3 %). K obdobnému poklesu došlo také v kategorii prasat ve výkrmu (na 619,4 tis. ks; −3,3 %). Stavy drůbeže zůstaly přibližně na stejné úrovni (21 304,5 tis. ks; +0,8 %), přestože počet nosnic na přelomu roků 2015 a 2016 výrazněji klesl (3 845,9 tis. ks; −10,1 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily u býků (+0,3

%), krav (+0,7 %) a telat (+17,9 %), snížily se u jalovic (−0,8 %). Průměrná cena jatečných býků byla 46,91 Kč za kg v živém nebo 85,38 Kč za kg jatečné hmotnosti. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat poklesly o 7,4 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 26,45 Kč/kg živé hmotnosti nebo 34,39 Kč/kg jatečné hmotnosti. Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat I. třídy jakosti mírně klesly (−2,0 %). Jejich průměrná cena byla 23,52 Kč za kg v živém. Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) s živými zvířaty v hmotnostních jednotkách za období od prosince 2015 do února 2016 byla bilance kladná (u skotu 19 619 tun, u prasat 6 273 tun a u drůbeže 8 572 tun). Výrazně stoupl dovoz živého skotu (na 5,4 tis. ks), přesto zůstal téměř desetkrát nižší než vývoz (60,0 tis. ks). Meziroční srovnání potvrdilo nový jev v dovozu živého skotu, který začal v průběhu roku 2015 - nárůst dovozu mladého skotu při současném zvýšení jeho vývozu. Celkově bylo vyvezeno 39,3 tis. ks (meziročně +30,1 %) určených k dalšímu chovu a 20,6 tis. ks (+9,3 %) k porážce, což představuje 13 252 tun jatečných zvířat a odpovídá měsíční produkci masa v ČR. Živý skot se dovážel hlavně z Francie, Belgie, Rakouska a Slovenska, vyvážel se především do Rakouska, Turecka a Německa. V dovozu živých prasat převládala kategorie do 50 kg. V průměrné hmotnosti 26,8 kg jich bylo dovezeno 59,9 tis. ks (meziročně −22,0 %). Vyvážela se především prasata v kategorii nad 50 kg. Celkově bylo vyvezeno 66,5 tis. jatečných prasat (−15,9 %) v průměrné hmotnosti 119,3 kg. Živá prasata se dovážela většinou z Německa a Dánska, vyvážela se nejvíce na Slovensko, do Německa a Maďarska. Zahraniční obchod s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Ve sledovaném období bylo dovezeno 2,9 mil. jednodenních kuřat (meziročně −20,3 %), především z Německa, a vyvezeno 22,9 mil. ks (−9,0 %), hlavně na Slovensko. Jatečných kuřat se vyvezlo 4 336 tun (+8,1 %), do Německa a na Slovensko. Dovoz byl přibližně 10krát nižší než vývoz. Zahraniční obchod1) s masem vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů (−3 573 tun u hovězího, −55 068 tun u vepřového a −20 653 tun u drůbežího). Schodek se meziročně prohloubil u vepřového a drůbežího. Dovoz hovězího masa se nepatrně zvýšil na 5 991 tun (meziročně +1,0 %) a vývoz na 2 418 tun (+14,3 %). Hovězí maso se dováželo nejvíce z Polska, dále z Nizozemska a Rakouska, převládalo maso vykostěné. Vyváželo se hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska, stejným dílem ve čtvrtích a vykostěné. Vepřového masa se dovezlo 62 927 tun (meziročně +3,4 %), z toho polovina děleného, vykostěného masa. Vyvezlo se pouze 7 859 tun (−18,1 %), z toho nejvíce děleného, vykostěného, ale i v jatečných půlkách. Dovezené maso pocházelo hlavně z Německa, Španělska a Polska, vývozy směřovaly většinou na Slovensko. Dovoz drůbežího masa se zvýšil na 28 933 tun (meziročně +5,5 %), vývoz na 8 280 tun (+19,7 %). Drůbeží maso pocházelo většinou z Polska, méně z Maďarska, výrazně poklesl dovoz z Brazílie; vyváželo se na Slovensko. Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka V prvním čtvrtletí mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 624 792 tis. litrů mléka, tj. o 4,1 % více než ve stejném období 2015. Ceny zemědělských výrobců mléka v prvním čtvrtletí byly o 15,9 % nižší než ve stejném období

loni. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 7,30 Kč za litr, stejně jako v předcházejícím čtvrtletí. Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky V zahraničním obchodě1) s mlékem a mléčnými výrobky výrazně převyšoval vývoz nad dovozem a meziročně vzrostl přebytek obchodu na 183 640 tun. Dovoz zůstal na stejné úrovni (66 479 tun; −0,1 %), kdežto vývoz se mírně zvýšil na 250 119 tun (+1,3 %). Dovoz se snížil u zakysaných mléčných výrobků (−3,2 %), zvýšil se u mléka a smetany (+4,9 %), u sýrů a tvarohu (+8,1 %) a u másla (+15,4 %). Vývoz všech uvedených komodit byl vyšší, mléka a smetany o 0,4 %, sýrů a tvarohu o 7,2 %, zakysaných mléčných výrobků o 12,0 % a másla dokonce o 38,8 %. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie. ______________________ 1) Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem 8 mil. Kč. Poznámky: Publikované údaje (s výjimkou zahraničního obchodu) jsou definitivní. Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: mailto:[email protected] Kontaktní osoba: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: mailto:[email protected] Zdroj dat: Porážky hospodářských zvířat (ČSÚ), Výsledky chovu skotu (ČSÚ), Výsledky chovu prasat (ČSÚ), Výsledky chovu drůbeže (ČSÚ), Indexy cen zemědělských výrobců (ČSÚ), databáze zahraničního obchodu (ČSÚ), nákup mléka a nákup drůbeže (MZe) Termín ukončení sběru dat: 8. 4. 2016 Termín ukončení zpracování: 27. 4. 2016 Termín zveřejnění další RI: 1. 8. 2016


Právo Co všechno obsahují salámy gothaje Právo str. 17 Test (red) Český svaz zpracovatelů masa - TOP 28.4.2016

zpět Voda, fosfáty, kosti, umělá červená barva z broučků, chemické zvýrazňovače chuti a vůně a málo masa. To vše zjistily velké nezávislé testy v některých u nás prodávaných gothajích, které se stále těší u mnoha lidí oblibě. Do nezávislé laboratoře Státního veterinárního ústavu poslal pořad internetové televize Stream A DOST! společně s deníkem Právo a serverem Novinky.cz 10 druhů gothajů. Zjišťoval se skutečný

obsah masa, zda v nich není separát - tedy rozemleté zbytky kostí, šlach a chrupavek -, drůbeží maso, které není uvedeno na obale, a gothaje by ho neměly obsahovat, kolik obsahují dusitanů a dusičnanů, fosfátů - ty umožňují výrobcům napumpovat do masných výrobků víc vody, a přesto drží pohromadě. A také jak chutnají a voní, tedy senzorické testy. Naprostá většina testovaných gothajů by ani náhodou nesplnila normu ze 70. let. Podle ní a STREAM. muselo být v gothajském salámu 63 procent masa -29 procent hovězího zadního, 29 procent libového vepřového, 5 procent tučného vepřového - plus 35 procent sádla na špek. Dnes stačí pouhých 40 procent jakéhokoliv vepřového nebo hovězího masa. Omezena je pouze tučnost gothaje na maximálně 40 procent. Proto jsou některé tak levné. V gothaji nesmí být pouze strojně oddělené maso a drůbeží separát. Jinak ale cokoliv. Málo masa a koktejl látek V jednom salámu není ani 50 procent masa, tedy více než polovina této šišky, je z něčeho jiného než z masa. Gothajský salám vyrobený Beskydskými uzeninami Chodura ve FrýdkuMístku má 46,3 %. Nutno přiznat, že na obale výrobce píše, že ho tam je ještě méně - povinných 40 procent. Kromě vepřového masa, sádla a kůže je hned na čtvrtém místě uvedená voda. Obsahuje i nejvíce fosfátů ze všech testovaných - 2121 miligramů na kilo. Fosfáty se přitom nesmí přidávat kvůli znečišťování vod do pracích prášků a přípravků do myček na nádobí. V jídle a pití ale klidně být mohou. A kromě vody, soli a kořenicí směsi je pak v tomto gothaji směs antioxidantů a šidítek, abychom si mysleli, že je to maso. Zvýrazňovač chuti a vůně glutaman sodný a kromě paprikového extraktu samozřejmě i košenila - červená barvička z chemicky vyluhovaných broučků. Jak ona, tak glutaman nepatří mezi látky pro naše zdraví prospěšné. Drůbeží bílkovina a kostní úlomky Pět gothajů obsahuje do necelých 60 procent masa, tedy o něco málo více než polovinu. Některé jsou také uměle dobarvovány, dochucovány, obsahují kromě koktejlu látek i potřebné fosfáty. Ale ve třech z nich ještě navíc nezávislé testy objevily drůbeží bílkovinu. Drůbeží maso nebo zbytky z něj přitom na obale ani jeden výrobce nepřiznává. S drůbežím masem současná vyhláška v gothajích nepočítá, protože hovoří jen o hovězím a vepřovém. Přímo pak zakazuje drůbeží separát. Drůbeží bílkovinu nezávislé testy objevily v gothajském salámu z Kosteleckých uzenin, v Gothajském salámu Zeman maso-uzeniny, Plzeň, a v Gothajíku, Řezníkův talíř z Masokombinátu Plzeň. Tady to ale výrobce vyřešil mazaně. Salám nenazval gothajem, ale gothajíkem, a tak se na něj vyhláška pro gothaje nevztahuje. Gothajík má obsah vody deklarovaný hned na druhém místě mezi vepřovým a hovězím masem. No a barvičku masa mu dodá - košenila. Tuto barvu E 120, dva zvýrazňovače chuti a třetí nejvyšší obsah fosfátů obsahuje i gothaj od Zemana. Ještě dva gothaje s lehce nadpolovičním obsahem masa stojí za zmínku. Oba obsahují vysoké množství kostních úlomků. Ty jsou přitom jednou z indicií, že by masný výrobek mohl obsahovat strojně oddělené maso - takzvaný separát. Podezření na něj existuje při zjištění jednoho a půl a více kostních úlomků na centimetr čtvereční. Gothaj privátní značky Tesco vyrobený v MP Krásno jich obsahuje na centimetr čtvereční dva -je v něm třetí nejnižší obsah masa, jen 51 procent, hodně fosfátů, dva zvýrazňovače chuti a vůně a košenila. A v Gothaji Schneider z Masokombinátu Plzeň obarveném košenilou bylo zjištěno dokonce pět kostních úlomků na centimetr čtvereční. Je přitom úplně nejdražší z celého testu. Nejvíce masa Tři gothaje mají mezi testovanými nejvíce masa. Nad 60 procent. Jeden dokonce přes 80 procent, tedy více než tři čtvrtiny. Necelých 62 procent masa obsahuje gothaj z Masokombinátu Polička. Citlivé testy v něm nezjistily žádné úlomky kostí. Bohužel ale i on je dobarven košenilou, obsahuje zvýrazňovač chuti a vůně glutaman, nejvíce dusitanů a dusičnanů a druhé nejvyšší množství fosfátů.

Druhý nejvyšší obsah masa má Gothajský salám Ponnath, řezničtí mistři ze Sušice. Přes 63 procent. Je v něm málo fosfátů, ani ne 500 miligramů na kilogram, žádná barviva, zvýrazňovače chuti a vůně. A také vyhrál senzorické hodnocení. Bohužel nám ale výrobce na obale tvrdí, že masa je v něm ještě více, než ve skutečnosti obsahuje. Smůlu má i gothaj, který by jinak byl úplně absolutním vítězem. Gothajský salám Steinhauser Tišnov - original quality, tradiční receptura z roku 1977, prodávaný v Lidlu. Obsahuje více než 83 procent masa - na prvních třech místech ve složení je vepřové maso, sádlo a hovězí maso, vůbec žádné fosfáty na zadržování vody a žádné zbytečné přídavné látky jako umělá barviva a zvýraz ňovače chuti. Vítězem testu ale být nemůže, protože se umístil na posledním místě v senzorice. Působil okorale, málo čerstvě, měl starou vůni a chuť. I tak ale platí, že jeho složení je s rozdílem několika tříd nejkvalitnější ze všech testovaných gothajů. Propadl gothaje, které buď obsahují méně masa, než nám výrobci tvrdí na obalech, nebo naopak obsahují na obalech zatajenou drůbeží bílkovinu. Jde o tyto gothajské salámy: Ponnath řezničtí mistři Sušice, Gothajský salám Kosteleckých uzenin Kostelec, Gothajík Řezníkův talíř Masokombinátu Plzeň a Gothajský salám Zeman masouzeniny, Plzeň. *** GOTHAJSKÝ SALÁM 0,400 kg Výrobce/prodávající - Kostelecké uzeniny, a. s., Kostelec ZAKOUPENO V ČR - Billa Minimální trvanlivost - 16. 3. 2016 Cena za 1 kus - 26,90 Kč Cena za 1 kg - 67,30 Kč Obsah masa deklarovaný 50 (g/100 g) Obsah masa skutečný 53,53 (g/100 g) Drůbeží bílkovina PROKÁZÁNA L Kostní úlomky 1,33 (ks/1 cm2) Vápník 136 (mg/kg) Fosfáty 1365 L (mg/kg) Tuk 27,61 (g/100 g) Dusičnany + dusitany 78 (mg/kg) ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 L-glutaman sodný L Senzorika 2. Gothajík Řezníkův talíř 400 g Výrobce/ prodávající - Masokombinát Plzeň, s. r. o., Plzeň ZAKOUPENO V ČR - Penny Minimální trvanlivost - 05. 03. 16 Cena za 1 kus - 22,90 Kč Cena za 1 kg - 57,30 Kč Obsah masa deklarovaný 40 (g/100 g) Obsah masa skutečný 53,50 (g/100 g) Drůbeží bílkovina PROKÁZÁNA L Kostní úlomky 0,58 (ks/ 1 cm2) Vápník 111 (mg/kg) Fosfáty 907 (mg/kg) Tuk 29,81 (g/100 g) Dusičnany + dusitany 47,30 (mg/kg) BARVIVA E 120 Košenila L Senzorika 5. Gothajský salám 400 g Výrobce/ prodávající - ZEMAN maso-uzeniny, a. s., Plzeň ZAKOUPENO V ČR - Globus Minimální trvanlivost - 04. 03. 2016/A Cena za 1 kus - 24,90 Kč Cena za 1 kg - 62,30 Kč Obsah masa deklarovaný 45 (g/100 g) Obsah masa skutečný 58,09 (g/100 g) Drůbeží bílkovina PROKÁZÁNA L Kostní úlomky 0,67 (ks/ 1 cm2) Vápník 122 (mg/kg) Fosfáty 1695 L (mg/kg) Tuk 23,28 (g/100 g) Dusičnany + dusitany 56,70 (mg/kg) ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 Lglutaman sodný L E 635 Disodné ribonukleotidy L BARVIVA E 120 Košenila L Senzorika 3 GOTHAJSKÝ SALÁM BESKYDSKÉ UZENINY Chodura 400 g Výrobce/ prodávající - Beskydské uzeniny, a. s., FrýdekMístek ZAKOUPENO V ČR - MAKRO Minimální trvanlivost - 03. 03. 2016 Cena za 1 kus - 21,74 Kč Cena za 1 kg - 54,30 Kč Obsah masa deklarovaný 40 (g/100 g) Obsah masa skutečný 46,33 (g/100 g Drůbeží bílkovina NEPROKÁZÁNA Kostní úlomky 1,08 (ks/ 1 cm2) Vápník 117 (mg/kg) Fosfáty 2121 L (mg/kg) Tuk 22,70 (g/100 g) Dusičnany + dusitany 51 (mg/kg) ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 L-glutaman sodný L BARVIVA E 120 Košenila L Paprikový extrakt Senzorika 4. GOTHAJ 0,400 kg Výrobce/ prodávající - Masokombinát Polička, a. s., Polička ZAKOUPENO V ČR - Ahold Czech republic Minimální trvanlivost - 25. 02. 2016 Cena za 1 kus - 26,90 Kč Cena za 1 kg - 67,30 Kč Obsah masa deklarovaný 60 (g/100 g) (po započítání sádla) Obsah masa skutečný 61,74 (g/100 g) Drůbeží bílkovina NEPROKÁZÁNA Kostní úlomky 0 (9786] (ks/ 1 cm2) Vápník 82 (mg/kg) Fosfáty 2110 (mg/kg) Tuk 32,90 (g/100 g) Dusičnany + dusitany 104 L (mg/kg) ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 L-glutaman sodný L BARVIVA E 120 Košenila L Senzorika 7. Gothaj Tesco 400 g Výrobce/ prodávající - MP Krásno, a. s., Krásno nad Bečvou, Valašské Meziříčí/Tesco Stores ČR, a. s., Praha 10 ZAKOUPENO V ČR - Tesco Minimální trvanlivost - 24. 3. 16 Cena za 1 kus - 35,90 Kč Cena za 1 kg - 89,80 Kč Obsah masa deklarovaný 40 (g/100 g) Obsah masa skutečný 51,06 (g/100 g) Drůbeží bílkovina NEPROKÁZÁNA Kostní úlomky 2 L (ks/ 1

cm2) Vápník 84 (mg/kg) Fosfáty 1427 L (mg/kg) Tuk 27,46 (g/100 g) Dusičnany + dusitany 67,90 (mg/kg) ZVÝRAZŇOVAČE CHUTI A VŮNĚ E 621 L-glutaman sodný L E 635 Disodné ribonukleotidy L BARVIVA E 120 Košenila L Senzorika 6. PONNATH ŘEZNIČTÍ MISTŘI 1,874 kg Výrobce/ prodávající - Ponnath ŘEZNIČTÍ MISTŘI, s. r. o., Sušice ZAKOUPENO V ČR - Řeznictví a Uzenářství, Jaroslav Kubín Jakub, Praha 10 Minimální trvanlivost - 03. 03. 2016 Cena za 1 kus - 178 Kč Cena za 1 kg - 95 Kč Obsah masa deklarovaný 70 (g/100 g) Obsah masa skutečný 63,30 L (g/100 g) Drůbeží bílkovina NEPROKÁZÁNA Kostní úlomky 0,67 (ks/ 1 cm2) Vápník 72 (mg/kg) Fosfáty 497 (mg/kg) Tuk 30,02 (g/100 g) Dusičnany + dusitany 59,90 (mg/kg) Senzorika 1. Gothajský salám Tradiční receptura ČSN z roku 1977, original quality 100 g Výrobce /prodávající Steinhauser, s. r. o., Tišnov ZAKOUPENO V ČR - Lidl Minimální trvanlivost - 06. 03. 2016 Cena za 1 kus - 12,90 Kč Cena za 1 kg - 129 Kč Obsah masa deklarovaný 80 (g/100 g) Obsah masa skutečný 83,28 (9786] (g/100 g) Drůbeží bílkovina NEPROKÁZÁNA Kostní úlomky 0,58 (ks/ 1 cm2) Vápník 75 (mg/kg) Fosfáty < 100 (9786] (mg/kg) Tuk 36,94 (g/100 g) Dusičnany + dusitany 60,90 (mg/kg) Senzorika 9. Gothaj MĚKKÝ SALÁM Schneider 100 g Výrobce/ prodávající - Masokombinát Plzeň, s. r. o., Plzeň ZAKOUPENO V ČR - Potraviny Esso market Minimální trvanlivost - 13. 03. 2016 Cena za 1 kus - 15,90 Kč Cena za 1 kg - 159 Kč Obsah masa deklarovaný 40 (g/100 g) Obsah masa skutečný 58,62 (g/100 g) Drůbeží bílkovina NEPROKÁZÁNA Kostní úlomky 5,17 L (ks/ 1 cm2) Vápník 125 (mg/kg) Fosfáty 692 (mg/kg) Tuk 28,13 (g/100 g) Dusičnany + dusitany 53,80 (mg/kg) BARVIVA E 120 Košenila L Senzorika 8. Foto autor| Foto Stream.cz

Řízení školy Středoškoláci navrhují koncepční přístup k podpoře zdravého stravování na školách Řízení školy str. 7 Příloha 3 - Aktuálně Lenka Štěpánová Český svaz zpracovatelů masa - TOP

2.5.2016

zpět Stravování na školách se stalo ožehavým tématem primárně s příchodem vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z května minulého roku. Ministerstvo se snaží reagovat na vzrůstající procento dětí s nadváhou a řešit tak problém, který je spojen s nezdravou životosprávou. Nadcházející školní rok má vstoupit v platnost vyhláška, na jejímž základě dojde na všech základních a středních školách k zákazu prodeje nezdravých potravin. Středoškoláci se ovšem proti jejímu znění ohrazují a tvrdí, že navrhovaný postup ministerstva je nekoncepční a že reálný pozitivní dopad na správnou životosprávu žáků bude minimální, až nulový. Omezení se týká například potravin, jako jsou bagety, džusy, ovocné jogurty, ale i káva nebo žvýkačky. Vyhláška, která stanovuje požadavky na potraviny a nápoje, je natolik přísná, že by pro bufety a automaty byla likvidační. Změny se však vztahují pouze na prodej a propagaci určitých potravin v automatech a bufetech, zatímco školní jídelny, které jsou dlouhodobě kritizovány, zůstávají beze změn. Nařízení ministerstva mělo být původně platné již od začátku školního roku 2015/2016, termín se následně posunul na začátek kalendářního roku 2016. Vzhledem k neúspěchu s původním zněním dokumentu vydalo ministerstvo pouze doporučení pro ředitele a s vydáním vyhlášky čeká. Nyní čelí kritice ze strany žáků sdružených v České středoškolské unii, podle nichž vyhláška přinese více problémů než užitku. V současném Česku trpí nadváhou každé čtvrté dítě a obezitou každé sedmé, což značí rapidní nárůst v posledních dvaceti letech. Nejmarkantnějším problémem jsou zdravotní rizika, která se s

nadváhou pojí, nemluvě pak o sociálním vyčlenění dětí s problémy s nadváhou. Životospráva dítěte je do značné míry odrazem genetiky a životosprávy rodin. (1; 2) Často je ale bohužel opomíjen fakt, že ve škole stráví dítě minimálně třetinu dne, a jeho stravování ve formě oběda a často i snídaně či svačiny je tak plně v rukách školy, jmenovitě pak bufetů, automatů a školní jídelny. Stravování a tolikrát zmiňovanou zdravou životosprávu si ale představuje každý jinak, a výsledkem je proto kompromis, který vznikl mezi několika stranami. První z nich jsou rodiče, kteří často nemají zájem o úpravu jídelníčku dítěte tak, aby vyhovoval jeho potřebám ke správnému vývoji, nebo mají naopak zkreslené představy o správném životním stylu. Jinak si představuje stravování stát, který požadavky na jídla ve školách může zákonně upravovat a zároveň obědy v jídelnách finančně dotuje. Jinak se ale musejí zachovat jídelny a provozovatelé automatů či bufetů, kteří jsou nuceni vyjít vstříc státu i strávníkům, a to vše aniž by zkrachovali a v případě jídelen aniž by porušovali nastavené nutriční hodnoty, překročili finanční hranici, za kterou je možné jídlo připravit, a zároveň uspokojili žáky, kteří se v jídelnách denně stravují. Výsledkem je paradoxně častá absence možnosti se ve škole zdravě stravovat a malá možnost volby mezi jednotlivými typy jídel. Středoškoláci z České středoškolské unie si uvědomují problém, kterému české školy čelí, a vytyčili si proto priority, o kterých chtějí v zájmu zlepšení stavu stravování na školách s ministryní jednat: Zákazem ministerstvo nic nevyřeší, doporučujeme finančně zvýhodnit zdravé potraviny - vidíme zde pozitivní cestu k řešení. Problém také je, že zdravé svačiny bývají často dražší než ty nezdravé, což nás mnohdy odrazuje od jejich koupě. Vyhláška ministerstva v současném znění zakazuje přibližně 80 % potravin, které se v automatech a bufetech prodávají. Bufetářky na volné noze i společnosti, které provozují automaty, tvrdí, že vydání takového zákazu by pro ně bylo likvidační. Přestože je původní záměr ministerstva správný, ve finále by bohužel zákaz prodeje potravin označených jako „obezitogenní“ znamenal pouze omezení možnosti koupit si jakoukoliv svačinu ve škole. Výzkum Daniela R. Tabera z University of Illinois a Institutu pro výzkum a politiku zdraví z roku 2011 na vzorku 7000 studentů z praxe dokazuje, že zákonná regulace či přímý zákaz prodeje vybraných potravin na školách nesnížil celkovou konzumaci těchto potravin. Efekt zákazu byl téměř nulový, a to proto, že žáci si nezdravé potraviny nadále kupovali mimo školu, kde zákonná regulace neplatí. A ačkoliv plošný zákaz prodeje nezdravých potravin přinesl alespoň minimální výsledky, studie uvádí, že nezbytnou součástí nástroje pro zlepšení celkové životosprávy studentů na školách je poskytnutí možnosti koupit si zdravou alternativu k jídlu, které dosud student konzumoval. (3) Výzkum několika dalších agentur (US Department of Agriculture, Agriculture Research Service (USDA-ARS) Children’s Nutrition Research Center, Department of Pediatrics, Baylor College of Medicine, Houston) v americkém státě Texas pak dokazuje, že i přes zákaz prodeje sladkých potravin a nápojů na školách zůstávaly v mnoha zařízeních protizákonně automaty, které tyto potraviny nabízely. Větším problémem se ovšem staly bufety, které nadále nabízely nezdravé potraviny, a studenti tak své stravovací návyky nezměnili. Po třech letech od zavedení tohoto opatření zaznamenaly agentury v tomto ohledu zlepšení, ale zároveň nárůst množství nezdravých potravin, které si studenti nosili z domova. (4) Zástupci České středoškolské unie doplňují: Možností finančních zvýhodnění zdravých potravin oproti těm nezdravým se jeví několik. Jednou z cest je snížení sazby DPH u zdravých potravin či čerpání peněz z eurofondů. Konkrétní řešení ale chceme nalézt společně s ministerstvem. Výsledkem by jednoduše měla být situace, v níž nebudou nezdravé potraviny levnější než ty zdravé. Studie Simone A. Frenchové z Division of Epidemiology na univerzitě v Minnesotě z roku 2015 zkoumá změnu odběru různých druhů potravin zákazníkem v závislosti na snižování ceny. V prvním případě se zabývá zvýšením nákupu nezdravých potravin, jako jsou například chipsy nebo sladkosti, přičemž po 50% slevě dochází ke čtyřnásobnému zvýšení jejich odběru. V případě snížení cen u zdravých potravin, jako je čerstvé ovoce nebo baby karotky, je výsledné zvýšení odběru vypozorováno v menší míře, ale i tak dochází k dvojnásobnému zvětšení zájmu o tyto potraviny. (5) Dalším klíčovým faktorem, který hraje roli v životosprávě studentů a je při změnách ve stravování mladistvých ministerstvem opomíjen, jsou školní jídelny. Přitom školní jídelny obsluhují mnohem více strávníků než samotné automaty a bufety, aktuální statistiky hovoří až o 90 % žáků škol. Školní jídelny se řídí spotřebním košem nastavujícím požadavky na potraviny, podle kterých musejí vařit. Obsah spotřebního koše je ale značně nevyhovující. Zatímco plánovaná vyhláška o automatech a bufetech by měla zakázat prodej džusů nebo müsli tyčinek, v jídelnách se stále vaří smažené karbanátky. Zákazníků ubývá z důvodu nespokojenosti s kvalitou a pestrostí jídel a stravovací zařízení nemají žádné prostředky tento trend zmírnit, jelikož jsou omezena pravidly, která jim neumožňují udělat vhodnou změnu.

Dobrým příkladem správného vedení dětí a studentů ke zdravé životosprávě je stravovací politika Estonska, které spojuje vzdělávání v oblasti stravování s koncepční úpravou spotřebních košů a stravování dětí dotuje. Spotřební koše neobsahují pouze okleštěné požadavky na potraviny, ale také požadavky na nutriční hodnoty. Konkrétně dále rozděluje tabulky nutričních hodnot na ty, které se týkají obědů, a ty, které platí pro neobědová jídla - snídaně a svačiny. Zároveň ale odděluje nutriční hodnoty a typy jídel, například zelenina musí být servírována denně, ovoce třikrát do týdne a omáčky by neměly být nabízeny víckrát než jednou za měsíc. Estonsko nereguluje striktním zákonným zákazem prodej sladkostí na školách, ale nařizuje poskytnutí zdravých alternativ, podporuje školní jídelny, aby vařily zdravě, a vede studenty ke zdravé životosprávě formou povinného vzdělávání v oblasti výživy. (6) Shrnutí „Chceme, aby se stravování na školách změnilo, a podporujeme ministerstvo v pozitivních krocích, které tento trend posílí. Vyhrazujeme se ovšem proti nekoncepčnímu řešení, jehož možný neúspěch je podložen mnoha studiemi. Stravování a zdravá životospráva jsou klíčové faktory ke zdravému vývoji jedince a jejich nedodržování může člověku způsobit rozsáhlé zdravotní komplikace. Narůstající množství dětí s nadváhou a obezitou je značně znepokojivé a je třeba do tohoto trendu včas zasáhnout,“ shrnují aktuální problematiku středoškoláci. Žáci z České středoškolské unie napsali ministryni otevřený dopis (stredoskolskaunie.cz/dopis), v němž popisují své požadavky a doporučení. Pod dopis momentálně sbírají podpisy, se kterými jí ho předají s cílem navázat dialog, zapojit středoškoláky do rozhodovacích procesů o tématech, která se jich bezprostředně týkají, a přinést tak přidanou hodnotu názoru z perspektivy každodenního účastníka českého vzdělávacího systému. ZDROJE 1. Catepillar Research. [Online] Dostupné z: http://issuu.com/sdetmiprotiobezite/docs/caterpillar_re duce?modeZwindow&pageNumberZ1. 2. Žij zdravě. [Online] Dostupné z: http://www.zijzdrave.cz/kila-navic/obezita-u-deti/. 3. JAMA Pediatrics. [Online] Dostupné z: http://archpedi.jamanetwork.com/article.aspx?articleidZ 1107716. 4. Improvements in Middle School Student Dietary Intake After Implementation of the Texas Public School Nutrition Policy. [Online] Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/ pmc/articles/PMC2156068/. 5. Pricing Effects on Food Choices. [Online] Dostupné z: http://jn.nutrition.org/content/133/3/841S.short. 6. School food policy country factsheets. [Online] Dostupné z: https://ec.europa.eu/jrc/sites/default...hoolfoodpolicy-factsheet-estonia_en.pdf. Foto popis| O autorovi| Lenka Štěpánová, místopředsedkyně České středoškolské unie

vitalia.cz Nemoc, kterou vymysleli pacienti, mění naše jídelníčky 28.4.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Nezapamatovatelný a ošklivě znějící název „neceliakální glutenová senzitivita“ patří k onemocnění, které není ani celiakií, ani alergií na lepek. Přesto má pravděpodobně s konzumací potravin obsahující lepek něco společného. Jak totiž uvedla na odborném semináři České společnosti potravinářské doktorka Iva Hoffmanová

z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy z fakultní nemocnice Královské Vinohrady, celá řada pacientů poté, co ze svých jídelníčků vyřadila potraviny s lepkem, konstatovala výrazné zlepšení zdravotního stavu. A to takových pacientů, kteří nedrží (protože nemusí) bezlepkovou dietu a oficiálně netrpí alergií na lepek. Podle Ivy Hoffmanové je ovšem název nemoci nepřesný, povědomí lékařů o ní nevelké a dosavadní poznatky o chorobě je třeba brát s určitou rezervou. Nemoc také může být reakcí pacientů na stále četnější veřejně prezentované údaje o riziku lepku, které si spojují se svými zdravotními potížemi, takže alespoň u části z nich může jít o placebo efekt. Je to tak v zásadě nemoc, kterou neodhalili lékaři, ale veřejnost. Po vyřazení lepku se zlepšil zdravotní stav I přes nedostatek potřebného množství údajů jsou ale některé stávající poznatky varující nebo alespoň hodné pozornosti. Škála zdravotních potíží, které se zmírnily, nebo dokonce zcela zmizely po „vylistování“ potravin s lepkem z jídelníčků dotčených pacientů, je velmi široká, od nadýmání přes bolesti břicha, zácpy nebo naopak průjmů, ale i bolestí hlavy, kloubů nebo ekzémů. Po vyřazení lepku z potravy se podle Hoffmanové dokonce zlepšil stav některých autistických pacientů. V praxi lze přitom podle lékařů neceliakální glutenovou senzitivitu (NGS) přirovnat ke střevnímu zánětu nízkého stupně, který lze ale velmi obtížně diagnostikovat. Z reakcí organismu je nicméně zřejmé, že nemocní konzumují něco, co aktivuje jejich vrozený imunitní systém, což je následně příčinou zdravotních obtíží. Podle dosavadních poznatků nemocí netrpí děti, ale zejména starší osoby (nejvíce kolem pětapadesáti let věku), a to zejména ženy. Oproti celiakii, kterou trpí půl až dvě procenta populace, a alergii na lepek (maximálně půl procenta populace) vychází zatím podíl populace zasažené NGS až na šest procent. To by bylo při potvrzení takových dat trojnásobně větší množství lidí, než kteří by měli jako prevenci celiakie držet bezlepkovou dietu. Bezlepková dieta Ta naštěstí není takovým asketismem, jak se řada lidí domnívá. Okruh příslušných potravin je i podle doktorky Hoffmanové poměrně široký, byť ne všechny jsou na našem trhu k dostání a zejména – oproti standardním potravinám jsou poměrně drahé. Navíc i „bezlepkové“ potraviny mohou tuto látku obsahovat – podle legislativních pravidel lze potravinu označit za „přirozeně bezlepkovou“ při obsahu lepku maximálně 20 mg/kg, (pokud neobsahuje lepkovou obilnou složku), a za „bezlepkovou“ při obsahu maximálně 100 mg/kg. Lepek je obsažen v pšenici, žitu, ječmeni, tritikale a ovsu. Osoby trpící celiakií ale musí ze svých jídelníčků vyloučit nejen obiloviny a potraviny z nich vyrobené (pečivo, strouhanku, cukrářské výrobky, těstoviny, knedlíky, vločky, kroupy, krupky, lámanku, krupici či rostlinné maso seitan), ale i potraviny obsahující takzvaný skrytý lepek. Sem spadají různé polévky, omáčky, kečupy, majonézy, hořčice, sójové omáčky, různá ochucovadla, uzeniny, konzervy, paštiky, výrobky z mletého masa, sójové a ostatní rostlinné náhražky masa, kypřící prášky, pudingy, cukrovinky a zmrzliny. Pro bezlepkovou dietu je naprosto nevhodná i pšenice špalda a všechny druhy piva. Jako náhradu za potraviny obsahující lepek je naopak možno používat brambory, rýži, kukuřici, luštěniny, sóju, pohanku, jáhly nebo amarant. Sporný oves Jedním z mýtů v této souvislosti je často prezentovaná možnost konzumovat potraviny vyrobené z ovsa. Jak ale doktorka Hoffmanová uvedla, celá řada studií zatím potvrzuje, že to není pravda. „U více než padesáti procent pacientů se při vyšetření prokázaly imunologické reakce,“ konstatovala lékařka. Některé odrůdy ovsa a výrobky z něj lze nicméně konzumovat s nižším nebo žádným rizikem, jde ale o takzvaný netoxický ječmen, který se u nás nepěstuje. Alergeny v jídle Odhalte své postupy, vyzývají lékaři výrobce potravin

Tak či tak je NGS zřejmě nová civilizační nemoc, která může být příčinou celé řady zdravotních problémů a která může mít značný vliv na změnu jídelníčků mnoha lidí. Lékaři přitom volají především po intenzivnější spolupráci s výrobci potravin k tomu, aby jim potravináři blíže odhalili své technologické a výrobní postupy tak, aby byly nalezeny účinné metody prevence NGS. K tomu je ale také třeba nemoc správně diagnostikovat, v současné době se proto pracuje na podobě standardizovaného testu pro pacienty. Bez spolupráce lékařů a potravinářů to ale zas tak snadno nepůjde.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/nemoc-kte...ymysleli-pacienti-meni-nase-jidelnicky/

Nové značení masa – co se mění? Chytáky zůstanou 29.4.2016 vitalia.cz str. 0 Petr Havel Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Nová vyhláška zpřesní označování masa a masných výrobků. Měla by omezit šizení spotřebitele. Víte ale, jak velký je rozdíl třeba mezi „telecími párky“ a „párky s telecím masem“? Od poloviny letošních letních prázdnin, konkrétně od 1. srpna 2016, začne platit nová vyhláška (prováděcí vyhláška č. 69/2016 Sb., k zákonu o potravinách), která zlepší informovanost z hlediska označování masa a masných výrobků a sníží rizika klamání spotřebitele. Současně ale také částečně znevýhodní naše producenty masa a masných výrobků oproti zahraniční evropské konkurenci. Co se mění v označování masa Vyhláška přinese řadu zpřesnění označování masa a masných výrobků na obalech. Kromě toho by mělo být největším přínosem pro spotřebitele opatření, které stanovuje maximálně možnou přípustnou odchylku od deklarované váhy výrobku u dvaceti výrobků najednou. Tím by se mělo zamezit případům, kdy je váhová odchylka (pochopitelně směrem dolů) daná úmyslně nižším nastavením plnicích přístrojů, neboť u jednoho výrobku může jít o náhodu, u více ale už ne, a platí proto, že čím větší hmotnost, tím nižší váhová odchylka může být. Dalším důležitým opatřením je samostatnost kategorií „masný polotovar“ a „masný výrobek“, především proto, že pro každou z kategorií jsou evropskou legislativou stanovené rozdílné limity pro maximální obsah přídatných látek. Do současné doby byl v naší legislativě masný polotovar podskupinou masných výrobků, což umožňovalo na straně jedné použít vyšší obsah aditiv tam, kde to není podle EU možné, na straně druhé ale výrobci nemohli použít v nezbytně nutném podílu ingredience, které vhodné a povolené jsou. TIP: Rozdíl mezi mletým masem a polotovarem je pro spotřebitele nepochopitelný. Stejně jako přídavky vody a řady dalších látek. O kvalitě mletého s šéfem svazu zpracovatelů masa: Jan Katina: Balené mleté je většinou polotovar Evropštější než Evropa: v čem tkví problém značení hovězího masa V uvedeném případě dojde novou vyhláškou ke sjednocení tuzemské a evropské legislativy. Zato v případě povinnosti označovat u hovězího masa kategorii zvířat, z nichž pochází výsekové maso (kráva, býk, jalovice, volek), jde tato povinnost nad rámec povinností vyžadovaných EU. Opatření, které má na první pohled zlepšit informovanost spotřebitele, se ale naopak může stát prostředkem jeho klamání. A také znevýhodnit naše producenty hovězího masa. Vzhledem k tomu, že v jiných zemích EU taková povinnost není, může kdokoli koupit v zahraničí levnější maso

z krav, a přizná-li, že jde o zahraniční produkt, může se takové maso nepodléhající tuzemské kategorizaci tvářit jako dražší maso z býků, protože EU kategorizaci nevyžaduje. Naopak kategorizace částí masa (kýta, plec, krkovice atd..), která dosud vycházela z již zrušených ČSN, se nově vtělila do příslušné přílohy vyhlášky, čímž se tyto pojmy fakticky legitimizovaly. Důležité je také, že vyhláška připouští i volbu regionálních názvosloví podle způsobu použití masa, což je ryze praktické, neboť některé části těl hospodářských zvířat se v různých regionech nazývají jinak, a kromě toho není dosud toto názvosloví sjednoceno v rámci EU. Galerie: Průvodce hovězím masem Průvodce hovězím masem Další novinky v označování masa a masných výrobků dle prováděcí vyhlášky č. 69/2016 Sb., k zákonu o potravinách Zvěřina: Vyhláška jinak stanovuje také povinnost označovat živočišný druh u zvěřiny a rozlišení, zda-li jde o maso z volně žijící zvěře nebo zvěře z farmových chovů. Mražené výrobky: Celá škála informačních povinností se pak týká mražených výrobků – například povinnosti označit jako rozmrazené takové nebalené maso, které bylo zmrazeno a následně rozmrazeno, zakázáno je také zmrazování a opakované tepelné ošetření u chlazených masných výrobků. U drůbežích výrobků se pak zavádí povinnost uvádět minimální množství drůbežího masa. Vepřová šunka: Na žádost Českého svazu zpracovatelů masa zůstala zachována povinnost vyrábět šunky pouze z vepřové kýty, i když ve hře byla i možnost výroby šunky z jiných partií vepřového masa. Kolik telecího musí mít telecí párek? Přes další škálu informačních povinností je ale z pohledu spotřebitele nejjednodušší vycházet z podmínek názvosloví masných výrobků. Ty stanovují, že živočišný druh (například „telecí“) lze uvádět v názvu výrobku jen tehdy, pokud takový výrobek obsahuje více než padesát procent masa z onoho živočišného druhu. Pokud se tedy výrobek nazývá například „telecí párky“, musí obsahovat více než padesát procent telecího masa. Pokud se ale bude nazývat „párky s telecím masem“, může obsahovat třeba jen pět procent telecího masa, což ale musí výrobce uvést mezi údaji o složení výrobku. Jenže – ne každý je ochoten se takovými údaji, i přes již platnou povinnost o minimální velikosti písma, prokousávat. Když ale člověk zná zásady názvosloví, pomůže mu to často více a na první pohled. Což platí i pro celou řadu dalších potravin, i těch základních, jako je například chleba.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/nove-znaceni-masa-co-se-meni-chytaky-zustanou/

Zemědělec Asijský řetězec chyboval 2.5.2016

Zemědělec str. 11 Publicistika (opr)

Český svaz zpracovatelů masa - TOP zpět Úřední veterinární lékaři Státní veterinární správy (SVS) v průběhu března a dubna opakovaně kontrolovali řetězec rychlého občerstvení „LI-WU original restaurant“, nabízející asijskou kuchyni. Během kontrol provedených v restauraci v Českých Budějovicích a ve výrobně v Praze bylo zjištěno několik závažných porušení veterinární legislativy, mj. skladování masa s prošlým datem použitelnosti a nedostatky ve značení masa a výrobků z něj. Uvedl to tiskový mluvčí SVS Petr Pejchal. Provozovna v pražské tržnici SAPA, která zásobuje masovými polotovary kromě budějovické pobočky i další tři restaurace, není navíc schválená ani registrovaná u SVS. Byla proto nařízena likvidace celkem více než 400 kilogramů masa a masných polotovarů. Ve správním řízení budou uděleny oběma provozům pokuty. Případ odstartoval 8. března tohoto roku kontrolou restaurace v českobudějovickém nákupním centru IGY. Úřední veterinární lékaři zde zkontrolovali větší množství zmražených živočišných produktů, zejména masné polotovary z kuřecího masa. Dalším šetřením se zjistilo, že maso dodávané z pražské centrály v chlazeném stavu bylo v provozovně zmrazováno a podle potřeby poté postupně používáno k přípravě pokrmů v restauraci. Část skladovaného masa měla prošlé datum použitelnosti. Byla proto nařízena likvidace 37 kg masa. Dodací listy k uvedenému masu byly navíc pouze ve vietnamštině. Nedostatečné bylo také značení masa, kde chyběl údaj o tom, kdy bylo maso zmrazeno. Při další kontrole provedené o měsíc později bylo zjištěno jisté zlepšení ve značení zmrazených potravin. V dokladech předložených ke kontrole sice již byly údaje o dodavateli a odběrateli v češtině, seznam zboží však stále pouze ve vietnamštině, což není dostačující. Navíc se ukázalo, že pražská výrobna, která restauraci masnými produkty zásobuje, není schválená ani registrovaná u SVS. Veterinární lékaři proto pozastavili uvádění na trh dalších 177,5 kilogramu masa a masných produktů dodaných z uvedené provozovny. Maso bylo následně předáno k neškodné likvidaci do asanačního podniku. O pokutě pro restauraci rozhodne správní řízení. Kontrole následně neušla ani výrobna v tržnici SAPA. Na místě zde bylo zajištěno 200 kg rozpracovaných polotovarů. Také v tomto případě nařídila SVS provozovateli živočišné produkty neškodně zlikvidovat. Za porušení veterinárního zákona (provozování činnosti bez předchozího schválení) mu bude udělena pokuta.

Zemědělec (newsletter) Tuzemská produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila Zemědělec (newsletter) str. 0 Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - TOP

2.5.2016

zpět Produkce masa v České republice v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 0,6 procenta na 109 577 tun. Nákup mléka byl vyšší o 4,1 procenta na 625 milionů litrů. Kromě cen jatečného skotu, které se meziročně téměř nezměnily, ale ceny klesly, u mléka se propadla zhruba o šestinu. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Růst produkce ČSÚ zaznamenal u hovězího a drůbežího masa, výroba vepřového stále klesá. Výroba hovězího masa činila 17 933 tun, meziročně o 8,1 procenta více. Výroba drůbežího se zvýšila o 8,3 procenta na 37 427 tun a produkce vepřového klesla o 6,2 procenta na 54 146 tun. Ceny většinou meziročně klesly, jen u jatečného skotu vzrostly o 0,4 procenta. Cena mléka byla meziročně nižší o 15,9 procenta, zemědělci ho prodávali průměrně za 7,30 Kč/litr. Za stejnou cenu ho prodávali i v předcházejícím čtvrtletí. "Teď už jsme určitě pod sedmi korunami," řekl k tomu předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Chovatelé podle něj převádí dojné krávy na masné kvůli poklesu cen. V budoucnu by se tak mohla produkce hovězího ještě zvyšovat. Průměrná cena jatečných býků činila 46,91 koruny za kilogram u živého zvířete a 85,38 Kč v

jatečné hmotnosti. Prasata prodávali zemědělci za 26,45 Kč/kg v živé hmotnosti a za 34,39 Kč/kg v jatečné. Průměrná cena jatečných kuřat v první třídě jakosti činila 23,52 koruny za kilogram v živé hmotnosti. Důvodem poklesu počtu prasat je podle Pýchy to, že se chovatelům jejich chov nevyplácí. Trh je nasycený, někteří farmáři mají problém i s odbytem za 24 Kč/kg, upozornil. Agrární komora v minulém týdnu vyzvala ministerstvo zemědělství, aby bojovalo u EK za finanční podporu pro chovatele krav a prasat. Přeje si alespoň dvojnásobek, co loni. Tehdy EU dala ČR 300 milionů korun, tu samou sumu chovatelům přidalo ministerstvo. Letos ale bude podle ministra zemědělství Mariana Jurečky problém i se získáním stejného obnosu, co loni. Podle Havla by neměly být záchranné dotace plošné, ale podmíněné například zvyšováním přidané hodnoty.* URL| http://zemedelec.cz/tuzemska-produkce-masa-se-v-1-ctvrtleti-mirne-zvysila/

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 100+1 zahraniční zajímavost 5 nejodolnějších potravin 4.5.2016

100+1 zahraniční zajímavost str. 52 Gastronomie - nestárnoucí jídlo Vilém Koubek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Prošlé jídlo nám může přivodit nevolnost i otravu, a tak není divu, že jako první obvykle v obchodě kontrolujeme datum spotřeby. Následující pětice poživatin by vás však svou čerstvostí překvapila i po desítkách, stovkách, či dokonce tisících letch let 1.Mamuti a koně Poživatina: koňská kostní dřeň Stáří: 50000 let Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následni je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil svačinu z kuliček kostní dřeni, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně. 2. Zabiják bakterií Poživatina: med Stáří: 5 500 let K nejodolnějším poživatinám patří překvapivě med. Díky vysoké koncentraci cukru totiž odolává bakteriím: Během tzv. osmózy z nich vysává vodu a ničí jejich membrány. Jedinečné složení "tekutého zlata" nepodporuje ani rozmnožování kvasinek, tudíž se med zkrátka nekazí. Nejstarší a stále poživatelný vzorek objevili archeologové v gruzínské hrobce západně od Tbilisi vznikl zřejmě poed 5 500 let. 3. Nedobytný sklep Poživatina: víno Stáří: přes 330 let V roce 1999 objevili pracovníci v Liverpoolu během výkopových prací zasypaný sklep a v něm dvě zachovalé láhve vína. Ujalo se jich Museum of London, jehož zaměstnanci určili datum vzniku nálezu v rozmezí let 1670 a 1680. Zároveň zjistili, že je tekutina stále pitelná, tudíž následovala ochutnávka. Injekční stříkačkou nasáli vědci malý vzorek, který je poté překvapil chutí: Popsali ji jako svěží, čerstvou a živoucí.

4. Nesmrtelný dezert Poživatina: biskupský chlebíček Stáří: 125 let Poněkud překvapivý vytrvalec mezi pokrmy vděčí za svou nezdolnost škrobu obsaženému v mouce: Po upečení a vychladnutí výrobku na sebe totiž naváže vlhkost a zformuje se do krystalků. Pokud tedy necháme biskupský chlebíček v suchu, ztvrdne a podle některých vědců zůstane poživatelný navěky. Důkazem se stal výtvor Fidelie Batesové, která dezert upekla roku 1878 — a následně zemřela. Její rodina se proto rozhodla chlebíček zakonzervovat na památku. V roce 2003 poslal vzpomínku na Fidelii její prapravnuk do televizní show, kde proběhla ochutnávka — bez újmy na zdraví. 5. Tučná hádka Poživatina: sádlo Stáří: 64 let Žádný bunkr či protiatomový kryt se neobejde bez konzervovaných potravin, na jejichž trvanlivost se lze spolehnout i po desítkách let. Svou zásobárnu si roku 1948 budoval také potravinový odborník Hans Feldmeier, a mimo jiné do ní umístil plechovku sádla jako upomínku na americkou pomoc poválečnému Německu. O 64 let později se ocitl uprostřed sporu o trvanlivosti i konzervovaných potravin, neměl však žádné pádné f argumenty. Rozhodl se tedy dózu s vepřovým tukem otevřít a obsah sníst. Sádlo bylo stále poživatelné, a Hans tak v debatě zvítězil. Foto popis| O konzumaci mamutího masa nemáme důkazy. Coleman Williams však údajně jedl 50 tisíc let starou koňskou kostní dřeň Foto popis| Sladká poživatina odolává bakteriím i zhoubným útokům kvasinek Foto popis| Podle Hanse nevonělo sádlo po 64 letech úplně skvěle, stále se však dalo pozřít Foto popis| Nízký obsah cukru zařadil víno do kategorie suchých, hrozny podle vyššího množství glycerolu vyrostly v teplých krajích Foto popis| Dezert se ochutnával v pořadu Tonight Show a role degustátora se ujala hvězda Jay Leno Foto autor| FOTO Shutterstock, Wikipedie, Profimedia

5plus2 „Lidé nejvíc chtějí klobásy a zabijačku“ 5plus2 str. 2 Uherskohradišťsko PETR SKÁCEL Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2016

zpět V soutěži Regionální potravina uspěl slovácký recept na paštiku. UHERSKÉ HRADIŠTĚ / Vyučil se kuchařem a v gastronomii se pohybuje už jedenáct let, mimo jiné vaří v jedné uherskohradišťské restauraci. Teď se ale Michalu Cahelovi podařil parádní kousek: jeho zabijačková paštika uspěla v soutěži Regionální potravina Zlínského kraje. Ta oceňuje jídla, která jsou zaručeně místního regionálního původu. „Je to recept starý čtyři generace, který jsme upravili podle novodobých kritérií a lehce změnili přidávané koření,“ líčí Cahel, podle nějž recept dodal jeho společník z firmy Libor Němec. Patřil jeho praprarodičům. „Jde o generačně vyzkoušené jídlo. Kuchaři v dnešní době rádi berou inspiraci ze starých receptů. Je to logické, když se něco před sto lety dělalo poctivě a dobře, bude to lidem chutnat i nyní,“ popsal Cahel. Viděl jsem díru na trhu

Do soutěže se zapojili poprvé, podnikat totiž začali teprve v září 2015. Už na podzim získali pro svoje klobásy ochrannou známku Tradiční výrobek Slovácka a teď uspěli v Regionální potravině. „Hrozně moc si toho ceníme, vždyť soutěžilo dohromady 141 produktů,“ připomněl Cahel, podle nějž je každá taková reklama a propagace pro firmu důležitá. „A hlavně zákazníci díky tomu vědí, že děláme poctivé a nešizené potraviny,“ dodal. Cahel a Němec mají masnu v Jalubí, svoje výrobky prodávají i ve Slovácké tržnici. „Viděl jsem díru na trhu v tom, že lidé by rádi kupovali dobré a domácí klobásy. Proto jsem se dal na podnikání. Už jako malý kluk jsem pomáhal při zabijačkách, mám k tomu vztah. Klobásy u nás děláme ručně, žádné stroje nepoužíváme. Každý kousek je ruční prací,“ vysvětlil Cahel. Prodávají i na farmářských trzích a podobných akcích. „Největší zájem je určitě o klobásy a jídlo ze zabijačky. Dodáváme i do obchodů, jako je Sklizeno nebo Náš grunt. Cena našich výrobků je sice trochu vyšší, ale to je dáno tím, že máme maso z výhradně českých chovů,“ dodal třicetiletý Hradišťák. Foto popis| Michal Cahel uspěl se zabijačkovou paštikou v soutěži Regionální potravina Zlínského kraje, recept přinesl jeho kolega Libor Němec. Foto autor| FOTO / ARCHIV Regionální mutace| 5plus2 - Uherskohradišťsko

ac24.cz USA skutečně vyhrožují EU v rámci TTIP, potvrzují důvěrné dokumenty zveřejněné německými médii ac24.cz str. 0 Ze světa AC24 Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět USA tlačí na EU v rámci rozhovorů o takzvaném Transatlantickém investičním a obchodním partnerství (TTIP) daleko více, než se dříve myslelo, píší německé noviny Süddeutsche Zeitung s odkazem na tajné dokumenty dodané organizací Greenpeace. (ilustrace Greenpeace) Washington konkrétně vyhrožuje tím, že omezí import automobilů ze zemí EU v případě, že EU odmítne kupovat více americké zemědělské produkce. Současně s tím USA vyjádřily nespokojenost s politikou Evropského spotřebitelského centra, které vystupuje proti rozšiřování po Evropě geneticky modifikovaných potravin a masa s hormony. EU zakazuje podobné potraviny dokonce při minimálním riziku. USA — pouze, pokud již někdo byl poškozen jejich užíváním, upřesňují německé noviny. „Důkladné studium dokumentů ukázalo, že téměř veškeré obavy spojené s plány USA v rámci TTIP ve vztahu k trhu s potravinami jsou oprávněné," komentuje situaci Klaus Müller, předseda Federace spotřebitelských organizací Německa. Dokumenty také osvětlily rozdílné názory stran ohledně právní spolupráce a zákonodárné regulace. USA chtějí vážně omezit vliv evropských zákonodárců na to, co se týče přijímání ekonomických rozhodnutí. Z pohledu expertů to může přinést vážné škody ekologické situaci v EU. Süddeutsche Zeitung dávají takový příklad: v EU je při výrobě kosmetiky zakázáno použití 1382 různých chemických látek, v USA pouze 11. „To, co se veřejnosti podařilo zjistit z těchto tajných rozhovorů do té doby, vypadalo jako skandál. My nyní víme, že se to brzy může stát realitou," komentuje situaci Jürgen Knirsch, obchodní expert

Greenpeace. Süddeutsche Zeitung říkají, že díky těmto dokumentům se veřejnost může poprvé za tři roky dozvědět, jak probíhaly rozhovory o obchodní spolupráci mezi USA a EU. Do té doby mohla veřejnost pouze odhadovat. Zdroj: sputniknews.com var sklikData = { elm: "sklikReklama_61620", zoneId: "61620", w: 468, h: 282 };

URL| http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/792...ne-dokumenty-zverejnene-nemeckymi-medii

agris.cz O šmejdech na trhu se zemědělskou půdou agris.cz str. 0 Zemědělství ASZ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 27.4.2016

zpět Český rozhlas Plus odvysílal minulý týden ve svém pravidelném pořadu „Zaostřeno“ díl týkající se tzv. šmejdů na trhu se zemědělskou půdou. „I makléři a další „obchodníci“ začali používat jejich praktiky. Často využívají složitých životních situací nebo neznalosti a odkupují od lidí půdu pod její reálnou tržní cenou,“ zaznělo v upoutávce na tento pořad. Český rozhlas Plus odvysílal minulý týden ve svém pravidelném pořadu „Zaostřeno“ díl týkající se tzv. šmejdů na trhu se zemědělskou půdou. „I makléři a další „obchodníci“ začali používat jejich praktiky. Často využívají složitých životních situací nebo neznalosti a odkupují od lidí půdu pod její reálnou tržní cenou,“ zaznělo v upoutávce na tento pořad. Na jeho silnou nevyváženost a účelovou zabarvenost se znaky porušení požadavku na nezávislost nás upozornil soukromý zemědělec, člen Svazu vlastníků půdy Jan Pešout. Rozhlasový pořad si můžete poslechnout níže, stejně tak si přečíst připomínky pana Pešouta a následnou reakci autorky pořadu. http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3610287 Vážená paní Berková, včera jsem vyslechl reportáž vaší kolegyně paní Valáškové k tématu zemědělské půdy. Jako člen Svazu vlastníků půdy, ale také jako vlastník a hospodařící subjekt bych si dovolil ohradit se proti konstrukci pořadu, neboť ho vnímám jako silně nevyvážený, účelově zabarvený a se znaky porušení požadavku na nezávislost Českého rozhlasu. Posluchač snadno může nabýt dojmu, že jediný, kdo to s vlastníkem myslí dobře, je subjekt „Agrární komora“, který byl v rámci pořadu prezentován opakovaně jako kontaktní místo, kam by se měl obracet vlastník, který byl osloven „šmejdy“, „spekulanty“ či který se stal obětí „podvodu“ či „machinace“. Zároveň byl v pořadu jako arbitr postupu pro vlastníky prezentován jeden z představitelů a.s. Astur, která jako nástupce bolševických družstev, vzniklých v padesátých letech, nese svůj díl odpovědnosti za současný stav venkova, poznamenaných vlastnických vztahů a lidského neštěstí, které z toho dodnes vzchází. Dovolte mi doplnit, co dle mého názoru v reportáži chybělo. Paní redaktorka ze spektra oslovených zcela vynechala vlastníka, a to jak toho, co prodal - či toho, který neprodal. Jeden z oslovených vlastníků, který vyhazuje dopisy z jiného okresu a shodou

okolností sídlí ve společné obci, pan Zdeněk Čáp, patrně také člen představenstva spol. Astur, jeden z účastníků transformace této společnosti a současně vedoucí živočišné výroby tamtéž (zdroje Google), není dle mého typickým představitelem skupiny „málem podvedených“, která by měla být chráněna návrhem zákonné úpravy a která byla v pořadu - zcela účelově - medializována. Stejně tak byla vynechána další část spektra zemědělské veřejnosti, tj. skupiny podnikatelů sdružených v Asociaci soukromého zemědělství, Svazu marginálních oblastí, Společnosti mladých agrárníků a dalších. Chyběl postoj Svazu vlastníků půdy. Chybělo stanovisko Asociace realitních kanceláří atd. Vzhledem k tomu, že řada úkonů byla v reportáži označena slovníkem, který spadá do trestního práva, očekával bych od media veřejné služby to, že se bude snažit o maximální objektivitu, nikoliv o bulvarizaci trhu s půdou. Chápu, že pořad má k dispozici 20 minut, nicméně téma se týká 2,5 mil. vlastníků půdy a tolik posluchačů stojí za vyváženost namísto spekulací. Pokud by si paní redaktorka dala práci s hlubším studiem procesu převodů zemědělské půdy, pak se snadno dobere toho, že první vlna masivních výkupů již proběhla, a to v době, kdy se uvolnily úvěry pro nákup zemědělské půdy a kdy hospodařící subjekty všech kategorií nakoupily významné rozlohy. V řadách těchto „spravedlivých“ jsou subjekty podobné oslovené a.s.. Nákupy proběhly a probíhají často v úřední ceně (tj. cena stanovená pro účely platby daně z nemovitosti). Tyto subjekty podvazují i dnes vlastníky často smlouvami s obtížně podatelnou výpovědí, na doby přesahující desetiletý cyklus atd.. Navrhovaným zákonem požadované předkupní právo je motivováno často tvrdým požadavkem na zákonnou úpravu něčeho, čeho jde již dnes dosáhnout s využitím NOZ. Bohužel vlastníci nejsou s tímto svolní a v těchto vykonstruovaných kauzách je pak na zákonnou úpravu pohlíženo jako na jejich spásu. Je pravda, že výkupy probíhají, ale to obvykle tak, že ceny, které jsou v přímých nabídkách, míří na násobky úředních cen a Agrární komora to dobře ví. Za „podvod“ pak byla v pořadu prezentována současná praxe, kterou mimo jiné i členové Agrární komory ve velkém provádějí na řadě vlastníků. Pokud nahlédnete do stanov zmíněných a.s., dýchne na vás obdobný příběh při převodu či odkupu jejich akcií, výplatách dividend a podobně. Návrh zákona, jak byl ve zkratce prezentován, vnímáme jako protiústavní zásah do vlastnických práv. Žádám vás o vyjádření a o to, aby bylv budoucnu věnován prostor tomu, aby bylo možné řadu tvrzení uvedených v pořadu uvést do vyváženého poměru a bylo věnováno více času ověření údajů a výběru oslovených. S pozdravem Jan Pešout ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vážený pane Pešoute, děkuji za Vaše připomínky k pořadu. Na úvod je nutné říci, že pořad neměl ambici vyřešit otázku, jestli by byl návrh zákona Agrární komory České republiky o předkupním právu zemědělců schopný vyřešit problémy s machinacemi na trhu se zemědělskou půdou. A už vůbec návrh zákona nehodnotí. Ani nepopisuje všechny machinace nebo různé odkupy a prodeje půdy, které se na trhu odehrávají. Neřeší ani to z jakého přesného důvodu vznikají a jaké okolnosti to dovolují. Souhlasím s tím, že se toho na trhu odehrává určitě více. Cílem pořadu bylo poukázat na problém, se kterým jsem se setkala v praxi. Tedy na to, že jsem byla seznámena s konkrétními případy starších lidí, kteří přišli o peníze, protože prodali svou půdu pod úřední a hluboko pod tržní cenou na základě toho, že odpověděli na nabídku odkupu půdy, kterou dostali poštou. A k prodeji u nich došlo i proto, že jsou sami ve velmi složitých životních situacích. Proto právě vysvětlení tohoto konkrétního problému dostalo nejvíc

prostoru. Z příspěvku nevyplývá, že jedinou možností, na koho se obracet je Agrární komora. A to z více důvodů. Už v první části ředitel společnosti Astur Straškov říká, že důležité je zkonzultovat zamýšlený prodej půdy vždy s někým dalším. („Vy jste udělali obrovskou chybu, že jste nás neoslovili nebo že jste neoslovili někoho jiného, kdo vám to vyjádření mohl dát“) Jan Doležal z Úřadu Agrární komory České republiky říká, že lidé se mohou obrátit buď na okresní Agrární komory a uvádí, že dalším samozřejmým řešením je obrátit se na místního zemědělce, který v obci hospodaří. A ten může být samozřejmě i členem například Svazu vlastníků půdy České republiky nebo jiných skupin podnikatelů. Miroslav Novák v reportáži vystupuje proto, že je konkrétním člověkem, na kterého se podvedené ženy obrátily. To je fakt a my s těmito případy pracovali. Vlastníky jsem z pořadu nevynechala. Ale bohužel nebyli ochotni mluvit na mikrofon. Jedna rodina je v tak vážné situaci, že by nebylo etické, abych je opakovaně nutila se vyjádřit. A v druhém případě jsem s podvedenou paní vedla několik dlouhých telefonických hovorů, ve kterých mně povolila pracovat s její kupní smlouvou, ale od vyjádření na mikrofon nakonec také upustila, protože má strach. Vzhledem k tomu, že Miroslav Novák byl člověk, který s nimi jejich prodej řešil a bavil se s nimi o tom – použila jsem jeho tlumočené vyjádření, aby popsal jejich konkrétní slova a situaci. Zdeněk Čáp vystupuje v reportáži právě jako člověk, který půdu neprodal. Nezmiňuje, na koho by se lidé měli obracet. A ano, i když pracuje pro Astur Straškov, jako další lidé z obce a okolí, tak to žádným způsobem nezavádí jeho výpověď jako majitele půdy, která je jeho vlastní a ne společnosti. Agrární komoru jsem oslovila jako organizaci,která byla zřízena zákonem č. 301/1992 Sb. ve znění zákona č. 121/1993 Sb. a ve znění zákona č. 223/1994 Sb., sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Uvědomuji si, že spektrum zemědělské veřejnosti je opravdu široké, ale oslovila jsem největší organizaci v České republice, která má podle zákona starosti hájit zájmy lidí hospodařících na půdě. Nedomnívám se, že by informace, které v reportáži tlumočí Jan Doležal, měly spekulativní charakter. Tlumočí, jaké zkušenosti má Agrární komora s obchodníky, kteří se snaží získat půdu pod úřední a tržní cenou. A logicky zmiňuje i to, jak by tedy chtěla situaci řešit. Samozřejmě, že vždy by se k danému tématu mohli vyjádřit i další instituce. Asociace realitních kanceláří České republiky o problému ví, ale stejně není schopná přesně říct, za jakých podmínek makléři jednají a kteří vlastně to jsou. V tuhle chvíli ti obchodníci s praktikami takzvaných šmejdů žádným způsobem zákon neporušují, pokud je smlouva řádně uzavřená. Proto jsem se snažila kontaktovat realitního makléře z konkrétní smlouvy a zároveň jsem oslovila další autory dopisů s poptávkou prodeje, které jsem měla k dispozici. Budu se opakovat v tom, že tématem reportáže nebyly převody zemědělské půdy v minulosti. Ani to, za jakých podmínek odkupují půdu zemědělské společnosti dnes. Ale to, že existují lidé, kteří se účelně snaží vydělat na seniorech. Cílem bylo upozornit ty, kterým možná doma leží dopisy s nabídkou na odkup půdy a přemýšlejí, jak s nimi naložit. Jan Doležal z Agrární komory v příspěvku zmiňuje, že návrh je zatím otevřený k diskuzi. Tedy i všem dalším spolkům sdružujících vlastníky půdy a majitelům půdy. Na návrhu se stále pracuje a není ve finální podobě, proto Jan Doležal doplňuje, že diskuze bude určitě ještě dlouhá, protože někteří majitelé mohou návrh zákona v současné podobě vnímat jako omezování svých práv. Nechybí vyjádření Ministerstva zemědělství, které uvádí, že návrh nepovažuje za šťastný a připomenutí toho, že ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU – ČSL k němu zaujímá negativní stanovisko. Není věnován další prostor tomu, co na návrh říkají další subjekty, protože to nebylo tématem pořadu. Je jisté, že tématu návrhu zákona a tomu, jak na něj reagují majitelé půdy i zákonodárci se budeme muset dál věnovat. Možná v některém z dalších Zaostřeno, protože je to opravdu složité téma, které nelze vtěsnat do pořadu, který se snaží upozornit na jiný problém. Lucie Valášková, autorka pořadu -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jakkoliv lze souhlasit s tím, že některé metody oslovení a tlaku na vlastníky mohou být nevybíravé, takto pojaté (neúplné a překroucené) sdělení nejde nevnímat jako manipulaci veřejného mínění, které si vlastníky bere jako rukojmí a snaží se o legislativní „nápravu“ směřující nejen k omezení vlastnických práv, ale také k dalšímu posilování současného stavu na poli nájmů zemědělské půdy. Právě podmínky smluv či politiku zahrnování pozemků do honiteb vnímá ASZ jako základ toho, jak bylo právo vlastníků pošlapáno a jak se děje i nadále. Přesto by neměli být slušní zájemci o půdu házeni do jednoho pytle a odesláním dopisu zařazeni do skupiny spekulantů a vlastník by měl být instruován veřejným médiem maximálně k tomu, aby nabídku zvážil či uschoval pro budoucí diskusi s uživatelem nebo porovnání více nabídek. Výše uvedený díl pořadu bohužel nelze hodnotit jinak než jako podsouvání pseudoargumentů veřejnosti a prosazování lobbistického zákona. S tím se však asociace nehodlá smířit a i nadále bude hájit práva vlastníků půdy a sedláků. Hlavní kancelář ASZ


Ministr zemědělství Marian Jurečka: Chystáme nové podpory do živočišné výroby agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 28.4.2016

zpět Nové podpory z národních zdrojů učených chovatelům skotu, prasat a drůbeže připravuje i letos Ministerstvo zemědělství. Mléčný sektor a sektor chovu prasat čelí nejtěžší krizi od vstupu České republiky do EU. MZe se rozhodlo využít maximum možností pro podporu živočišné výroby. Tisková zpráva – Nové podpory z národních zdrojů učených chovatelům skotu, prasat a drůbeže připravuje i letos Ministerstvo zemědělství. Mléčný sektor a sektor chovu prasat čelí nejtěžší krizi od vstupu České republiky do EU. MZe se rozhodlo využít maximum možností pro podporu živočišné výroby. Zveřejňujeme plánovaný harmonogram zavádění těchto podpor. „V minulých týdnech byly chovatelům dojnic a prasnic vyplaceny mimořádné kompenzační platby s rozpočtem 604 milionů korun a nyní spouštíme nové národní podpory na kvalitu u mléka a zlepšení životních podmínek dojnic za 850 milionů korun, u nichž musejí zájemci o podporu podat nejpozději do 29. dubna takzvanou předžádost. Povinnost podat předžádost je dána pravidly EU, ale nezavazuje k podání vlastní žádosti o dotaci,“ řekl ministr Marian Jurečka. Ministerstvo zemědělství již zahájilo nové dotační programy pod označením 19. Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ, který je určený pro producenty a zpracovatele mléka, a 20. A. Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic, určený pro chovatele k zajištění nadstandardní pohody zvířat. Chovatelé a zpracovatelé musí nyní hlavně zaregistrovat svůj zájem o tyto podpory v podobě podání předběžných žádostí do 29. 4. 2016. Od 13. do 28. června pak bude možnost podávat žádosti o podporu na kompenzaci dopadů sucha na úrodu v roce 2015, která se díky vazbě na chovy skotu u krmných plodin (kukuřice a trvalé travní porosty) týká také živočišné výroby. Dotační program 20. by se měl brzy dočkat rozšíření a vedle stávající pohody dojnic podpořit nadstandardní podmínky i pro tzv. „masný“ skot, prasata a drůbež. Podpory pohody drůbeže jsou již odeslány ke schválení Evropské komisi a lze očekávat jejich schválení v příštích měsících, následně bude zváženo zavedení do praxe ještě letos. V případě prasat a tzv. „masného skotu“ jsou podpory ve fázi příprav podkladů a kalkulací sazeb podpor, která probíhá ve spolupráci s

Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a chovatelskými spolky, které musí předcházet dalšímu schvalování. Harmonogram zavádění nových podpor živočišné výrobě dle kategorií hospodářských zvířat je následující: Dojnice Stav schvalování Spuštění podpory Popis podstaty podpory dotační tituly pohody a kvality zavedeny – dotační tituly 19.A a 20.A. Zavedeno v roce 2016, podpory budou vypláceny v prosinci. Podpora zamezení tepelnému stresu, ošetřování paznehtů, ošetřování stájového prostředí antimikrobiálními prostředky – snížení negativních vlivů vnějšího prostředí na organismus a pohodu zvířat, zjišťování původců mastitidy – zkrátí dobu léčení zánětů a zefektivní použití antibiotik. Drůbež Stav schvalování Spuštění podpory Popis podstaty podpory dotace pohody schválena MZe, nyní schvaluje EK, V návaznosti na schválení EK, předpoklad zavedení v roce 2016 či 2017. Podpora snížení projevů stresové zátěže a zlepšení stájového mikroklimatu drůbeže - snížení negativních vlivů vnějšího prostředí na organismus a pohodu zvířat, eliminace působení amoniaku na životní prostředí; ošetření prostředí prostředky proti parazitům a nežádoucímu hmyzu – podpora zlepšení životního prostředí drůbeže; manipulace s drůbeží s využitím mechanizačních technologií – podpora šetrného zacházení s drůbeží; podpora šetrného ošetření zobáků jednodenních mláďat drůbeže -preventivní ošetření mláďat drůbeže infračerveným zářením za účelem zamezení mrzačení drůbeže při následném chovu; úprava relativní vlhkosti vzduchu v halách pro drůbež – podpora zlepšení podmínek ustájení drůbeže v halách; Masný skot Stav schvalování Spuštění podpory Popis podstaty podpory příprava dotace pohody na MZe s ÚZEI a chovatelskými spolky předpoklad zavedení v roce 2017 ošetření prostředí prostředky proti parazitům a nežádoucímu hmyzu – podpora zlepšení životního prostředí masného skotu, ošetřování paznehtů, zajištění ohřevu napájecí vody, sekční provoz zimoviště – zajištění managementu stáda, o dalších opatřeních se dále diskutuje s nevládními organizacemi

Prasata Stav schvalování Spuštění podpory Popis podstaty podpory příprava dotace pohody na MZe s ÚZEI a chovatelskými spolky předpoklad zavedení v roce 2017 Podpora snížení projevů stresové zátěže prasat -snížení negativních vlivů vnějšího prostředí na organismus a pohodu zvířat, zlepšení stájového mikroklimatu prasat - eliminace působení amoniaku na životní prostředí; ošetření prostředí prostředky proti parazitům a nežádoucímu hmyzu – podpora zlepšení životního prostředí drůbeže; ošetřování stájového prostředí antimikrobiálními prostředky – snížení negativních vlivů vnějšího prostředí na organismus a pohodu zvířat, podpora šetrných metod kastrace prasat – zlepšení životních podmínek prasat; podpora zvětšení nezaroštované plochy kotců prasat - zlepšení životních podmínek prasat zvětšením nezaroštované plochy kotců; podpora zvýšené péče o prasnice a selata na porodnách - zajištění nadstandardní pohody prasnic a selat na porodnách zajištěním stálé přítomnosti kvalifikovaného ošetřovatele po dobu 24 hodin Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství


VYŠLA NOVÁ PUBLIKACE O PASTEVNÍM VÝKRMU SKOTU 28.4.2016 agris.cz str. 0 Zemědělství Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nová příručka „Pastevní výkrm skotu. Produkce kvalitního hovězího masa na základě objemného krmiva“ nabízí zajímavou alternativu pro horské a podhorské ekologické podniky hospodařící převážně na trvalých travních porostech. Publikaci vydal Bioinstitit o.p.s. ve spolupráci se švýcarským výzkumným ústavem FiBL. Nová příručka „Pastevní výkrm skotu. Produkce kvalitního hovězího masa na základě objemného krmiva“ nabízí zajímavou alternativu pro horské a podhorské ekologické podniky hospodařící převážně na trvalých travních porostech. Publikaci vydal Bioinstitit o.p.s. ve spolupráci se švýcarským výzkumným ústavem FiBL. Intenzivní formy výkrmu vyžadují velké množství jadrného krmiva. Ekologické podniky hospodařící převážně na trvalých travních porostech však náklady na nákup jádra v biokvalitě mohou jen stěží promítnout do prodejní ceny. Pokud produkují maso v pastevním výkrmu, mohou v porovnání s jinými produkčními systémy dosáhnout významných úspor práce a peněz. Příručka popisuje pastevní systém výkrmu, obsahuje praktické rady a postupy při výběru kříženců, managementu vedení stáda, pastvy, posouzení jateční zralosti a další praktické zkušenosti švýcarských chovatelů. Koncept postavený na odchovu kříženců z matek s mléčnou produkcí či kombinovanou užitkovostí a masných býků a na výkrmu jalovic a volků přináší pro horské a podhorské farmy řadu výhod. Zajímavostí je také odbyt finální produkce do obchodních řetězců pod jednotnou značkou Bio Weide Beef, která ve Švýcarsku představuje úspěšný marketingový

program prodeje prémiového masa. V České republice obdobný koncept zatím chybí. Na rozdíl od tradičního intenzivního výkrmu býčků v České republice jsou ve švýcarském modelu vykrmovány pouze jalovice a volci. Maso z těchto zvířat splňuje vyšší gastronomické standardy, které ocení zejména spotřebitelé se zájmem o prémiové potraviny a odběratelé z kvalitních gastronomických provozů. Dnešní spotřebitelé si maso vybírají podle toho, zda cena odpovídá kvalitě. Aby bylo možné prodávat maso z ekologické produkce za vyšší cenu, musí poskytovat zvýšenou ekologickou, etickou, ale také senzorickou a dietetickou hodnotu – což jsou požadavky, které maso z pastevního výkrmu splňuje. Pastevní výkrm tak může být alternativou k běžnému výkrmu býků, telat i k produkci mléka v odlehlých oblastech. Prezentovaný systém nepřináší novou konkurenci, nýbrž hodnotným způsobem doplňuje stávající nabídku biomasa a navíc odlehčuje trhu s telecím masem a mladým dobytkem. Příručka je k dispozici v el. verzi ke stažení na http://www.bioinstitut.cz/cz/publikace/pastevnivykrm-skotu nebo lze objednat výtisk e-mailem: mailto:[email protected]. Publikace je zdarma, účtováno je jen poštovné a balné. Pastevní výkrm skotu. Produkce kvalitního hovězího masa na základě objemného krmiva. Vydal Bioinstitut o.p.s. (2015) podle německého originálu Bioweidemast vydaného v roce 2010 Výzkumným ústavem pro ekologické zemědělství FiBL ve Švýcarsku (http://www.fibl.org) Zpracovala: Kateřina Čapounová, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství mob: 602 522 335, mail: mailto:[email protected]


Informace z mimořádného jednání představenstva AK ČR, které se konalo 28. dubna 2016 v Praze agris.cz str. 0 Zemědělství AK ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.4.2016

zpět Jednání představenstva Agrární komory bylo svoláno s ohledem na potřebu prodiskutovat dlouhodobě kritickou situaci na komoditních trzích a navrhnout soubor opatření k řešení tohoto stavu na národní i evropské úrovni se souběžným důrazem na urychlení rozpracovaných titulů, a to v přímé návaznosti na Usnesení XXIV. sněmu AK ČR přijaté 2. dubna 2016. Jednání představenstva Agrární komory bylo svoláno s ohledem na potřebu prodiskutovat dlouhodobě kritickou situaci na komoditních trzích a navrhnout soubor opatření k řešení tohoto stavu na národní i evropské úrovni se souběžným důrazem na urychlení rozpracovaných titulů, a to v přímé návaznosti na Usnesení XXIV. sněmu AK ČR přijaté dne 2. dubna 2016 v Brně. Jednání se proto na pozvání účastnil Jiří Šír, náměstek komoditní sekce Ministerstva zemědělství, který představil aktuální formy i nové programy pomoci mířících do sektoru a Miloš Jirovský, ředitel Sekce regionálních odborů Státního zemědělského a intervenčního fondu, jehož vystoupení bylo zaměřeno na informace k administraci a výplatě podpor. Bylo konstatováno, že odbyt a ceny prakticky všech komodit dále trvale propadají či minimálně stagnují a přináší tak jednotlivým zemědělcům stále hlubší provozní a ekonomické problémy, především u podniků zaměřených na živočišné a speciální komodity. O to větší je pak tento problém u podniků, které se věnují intenzivní produkci. Tyto propady však v přepočtu na jednotku produkce nedokáže kompenzovat ani vzrůstající objem programů a financí z národního rozpočtu. Současně působící faktory, od prohlubování dopadu ruského embarga, přes ukončení režimu

mléčných kvót a související nadvýrobu mléka v některých členských zemích EU, po tlak obchodních řetězců v nerovné vertikále výroby, zpracování a odbytu komodit a potravin i stimulovaná nadvýroba silných agrárních zemí stojí za zvyšováním dovozů do České republiky, což se vedle mléka a mléčných výrobků týká také dalších živočišných komodit, jako je drůbeží maso, vejce a především vepřové maso. Dovozy jsou přitom realizovány za ceny pod tuzemskými výrobními náklady, což způsobuje, že například o jatečná prasata ani není zájem. Zásadním předpokladem k řešení tohoto stavu tedy je odčerpání přebytků z evropského trhu, které dusí především středo a východoevropské regiony a co nejrychlejší návrat k obnovení přirozených funkcí trhu, a tedy vyrovnání nabídky a poptávky, momentálně za pomoci všech dostupných nástrojů. EU musí jednat v rámci solidarity a v zájmu všech svých zemědělců a nikoliv pouze spoléhat na to, že se situace časem vyřeší sama, a tedy spíše ve prospěch silnějších hráčů. Z právě uvedených důvodů velká část chovatelů silně uvažuje o omezení chovů hospodářských zvířat, což by vedle snížení objemů produkce mohlo mít závažné důsledky nejenom na hospodaření s půdou, ale i na zaměstnanost na venkově, a tedy i zásadní sociální rozměr. Omezení chovů by navíc mohlo mít dopad na poptávku po krmivech a ovlivňovat negativně ceny rostlinných komodit. Pro doplnění lze uvést, že více než 88 % dojnic je chováno v podnicích s velikostí nad 500 hektarů. Další, ale zatím blíže neupřesněné škody s největší pravděpodobností přinesou stávající mrazy, v současné době poškozující například ovocné stromy, zeleninu, vinice, cukrovku, ale i porosty vojtěšky a jetele. Souhrn jednotlivých požadavků k řešení krize je přílohou této informace. V dalším kroku se na téma hledání východisek z agrární krize připravuje pracovní setkání zemědělců s premiérem, ministrem zemědělství, předsedou Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a předsedou Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu, které zaštítí Milan Štěch, předseda Senátu. Představenstvo AK ČR dále projednalo a jednohlasně schválilo jmenovitou kandidátku předsednictva Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR s tím, že tříleté funkční období nového předsednictva začíná dne 26. června 2016. Prezident Toman v rámci jednání také představil nově zpracovaný projekt Agrární komory pod názvem „Zrozeno v EU“. Ten je zaměřený na propagaci evropského rozměru zemědělství a jeho kvalitní a bezpečné produkce nejenom v podmínkách České republiky. Cílem je zvýšit u veřejnosti povědomí o široké působnosti zemědělské prvovýroby, jejích specifikách, přínosech a výhodách, péči o krajinu, půdu, vodní zdroje, či řešení klimatických výzev, apod. v propojení na venkov jako celek. Představenstvo jednohlasně podpořilo podání projektu k žádosti o spolufinancování ze strany EU. Představenstvo dále schválilo jmenovité obsazení Komoditní rady pro biomasu s předsedou Ing. Oldřichem Václavkem a také členy nově ustanovené Sekce pro vědu, výzkum a inovace působící pod Školskou komisí Agrární komory ČR. Sekci bude předsedat Ing. Jiří Horák. Viceprezidentem Beladou byl představen návrh ministerstva zemědělství ke stanovení preferenčních kritérií pro operaci 4.1.1 Investice do zemědělských podniků, pro 3. kolo Programu rozvoje venkova s předpokládaným objemem přes 2 miliardy korun. Materiál reflektuje návrhy a zkušenosti z předchozího kola a připomínky v rámci komory lze podávat do 6. května 2016. Představenstvo Agrární komory se také přiklonilo k požadavku směřujícího na ministerstvo financí k vyjasnění prokázání parametrů aktivního zemědělce v oblasti změn formuláře a daňového přiznání tak, aby do něj bylo nově zaneseno jednoznačné prokázání příjmů ze zemědělské činnosti. Díky tomu by následně šlo jednoduše odfiltrovat hospodařící zemědělce a zpřísnit nastavení parametrů k čerpání podpor v jejich prospěch. Informace o zahájení činnosti a záměrech nové Ekonomické komise a v jejím rámci působícím expertním týmupodal předseda komise Zbyněk Kobliha. Projednáno bylo také prohlášení Agrární komory k odmítnutí novely mysliveckého zákona, která v předložené podobě nerespektuje stávající podmínky výkonu myslivosti v krajině, včetně požadavků dalších věcných úprav. Stručně byly představeny také změny k vlastnímu návrhu zákona k prodeji zemědělské půdy. Příští řádné jednání představenstva se připravuje na 8. června 2016 v Praze.V Praze dne 28.

dubna 2016 zapsal Ing. Jiří Felčárek


SVS vrátila zpět do Polska zásilku masa kvůli nedostatkům ve značení a dokladech agris.cz str. 0 Potravinářství SVS ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2016

zpět Státní veterinární správa (SVS) na základě kontroly dovozu provedené spolu s Celní správou České republiky v noci z 25. na 26. dubna na hraničním přechodě v Harrachově vrátila zpět do země původu zásilku bezmála sedmi tun drůbežího a hovězího masa z Polska určeného celkem čtyřem českým odběratelům. Státní veterinární správa (SVS) na základě kontroly dovozu provedené spolu s Celní správou České republiky v noci z 25. na 26. dubna na hraničním přechodě v Harrachově vrátila zpět do země původu zásilku bezmála sedmi tun drůbežího a hovězího masa z Polska určeného celkem čtyřem českým odběratelům. Důvodem byly nedostatky ve značení masa a v průvodních dokladech. Během akce bylo zkontrolováno i druhé vozidlo vezoucí 3,8 tuny vepřového, drůbežího a hovězího masa pro dva tuzemské subjekty. Zásilky a dokumenty byly v tomto případě v pořádku. Bylo však zjištěno, že příchod zboží nebyl dopředu nahlášen tak, jak ukládá dovozci platná legislativa. SVS případ dále došetřuje. SVS od začátku roku zjistila závady u 6,5 procent z více než 1550 kontrol zaměřených na potraviny živočišného původu ze zahraničí, provedených v místě určení zásilky. Tři čtvrtiny závad se týkaly případů, v nichž dovozce nenahlásil příchod zásilky tak, jak mu ukládá legislativa. Zjištěny byly ale i závažnější prohřešky, jako je klamání spotřebitele či přítomnost patogenního mikroorganismu. Mgr. Petr Pejchaltiskový mluvčí SVS


Welfare pro masný skot snad už od roku 2017 agris.cz str. 0 Zemědělství ČSCHMS Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.4.2016

zpět Ministerstvo zemědělství ve své včerejší tiskové zprávě poprvé oficálně avizovalo, že připravuje nové dotační podpory pro sektor živočišné výroby (zpráva MZe ZDE). V případě masného skotu se jedná o dotační programy na tzv. dobré životní podmínky zvířat neboli welfare. Ministerstvo zemědělství ve své včerejší tiskové zprávě poprvé oficálně avizovalo, že připravuje nové dotační podpory pro sektor živočišné výroby (zpráva MZe ZDE). V případě masného skotu se jedná o dotační programy na tzv. dobré životní podmínky zvířat neboli welfare. Takto aktivita vzešla

z požadavků našeho svazu, kdy pan ministr na osobní schůzce uvedl, že právě oblast welfare je z jeho pohledu jedinou možností, jak v současné době směřovat do odvětví chovu masného skotu další finanční prostředky. Na základě toho jsme na sklonku loňského roku vypracovali návrh několika opatření, která by podle našeho názoru mohla danému typu dotace vyhovovat a která legislativně odpovídají pravidlům pro tento typ podpor. Na lednové schůze za účasti MZe, všech nevládních organizací a některých odborných svazů byla většina z těchto námětů podpořena, doplněna či mírně modifikována. Aktuální stav návrhů opatření pro masný skot, která se podle níže uvedeného schématu dále zpracovávají a připravují, je následující:ošetření prostředí prostředky proti parazitům a nežádoucímu hmyzu – podpora zlepšení životního prostředí masného skotu, ošetřování paznehtů, zajištění ohřevu napájecí vody, sekční provoz zimoviště – zajištění managementu stáda. O dalších tématech se stále ještě diskutuje a není jasné, zda budou či nebudou do těchto podpor zahrnuta. Pokud vše půjde podle plánů, předpoklad ministerstva je, že by welfare podpora masného skotu mohla fungovat již od příštího roku.Celá problematika welfare dotací je legislativně dosti "sešněrována", manévrovací prostor je výrazně omezený, a proto zdaleka ne všechna opatření, která by z chovatelského pohledu byla smysluplná, je možné do welfare plateb zařadit. Pro lepší orientaci, jak celý proces přípravy a schvalování podobného typu podpor funguje, uvedu několik řádků. Předně je nutné dodržet, že se jedná o takové opatření, které lze "napasovat" na jeden z typů operací vyjmenovaných v tzv. Agri pokynech, kterými se schvalování řídí (Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020). Dále, navržená opatření musí jít jednak nad rámec standardů definovaných v platné legislativě, ale i běžné praxe v daném státě. Jinými slovy, pokud se nějaké operace již rutinně v praxi provádí, nelze je zahrnout do podporovaných aktivit, neboť nejde již o plošné zlepšení úrovně podmínek chovaných zvířat. Současně se nesmí jednat o investiční opatření či operace související s vyšší potřebou lidských zdrojů nebo úkony zlepšující výhradně zdraví zvířat. A aby to nebylo tak jednoduché, je nutné doložit různými studiemi a vědeckými pracemi, že dané opatření má skutečný a prokazatelný pozitivní vliv na zlepšení pohody chovaných zvířat. Pokud jsou všechna výše uvedená kritéria splněna, přichází na řadu přesné zkalkulování finanční újmy, která s realizací opatření souvisí, a která je pak předmětem dotace. Teprve poté může započít negociační proces s Evropskou komisí, který trvá v průměru tři až šest měsíců, někdy i dále. Z výše uvedeného je tedy patrné, že výsledek rozhodně není zaručen a z velké části záleží nejenom na kvalitě připravených materiálů, ale také na umu úředníků vyjednávajících s příslušnými unijními pracovníky. Rozdíl oproti podporám welfare, které již běží pro dojený skot je v tom, že tyto nové tituly jsou připravovány v rámci národních zásad, nikoliv PRV. Z hlediska vyjednávání s EU by to mohla být určitá výhoda, neboť když jde o národní zdroje, Unie není zpravidla tak přísná, avšak z pohledu naplnění opatření finančními zdroji je to zase spíše nevýhoda (zatímco zdroje PRV jsou jasně dané, v případě národních dotací se jedná o každoroční schvalování rozpočtu a naplňování jednotlivých kapitol dle finančních možností resortu).


Souhrn událostí uplynulých dní – 29.4. – 1.5. 2016 2.5.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět AB InBev navrhl prodat část aktivit majitele Plzeňského Prazdroje. Welfare pro masný skot snad už od roku 2017. SVS vrátila zpět do Polska zásilku masa kvůli nedostatkům ve značení a dokladech. Obrat trhu farmářských prodejen a biopotravin byl loni 3 mld. Kč. AB InBev navrhl prodat část aktivit majitele Plzeňského Prazdroje Největší světový výrobce piva Anheuser-Busch InBev navrhl prodat veškerá aktiva konkurenčního

pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, aby získal souhlas Evropské unie s jeho převzetím. Oznámil to AB InBev, z jehož sdělení citovala agentura Reuters. SABMiller je majitel Plzeňského Prazdroje. Welfare pro masný skot snad už od roku 2017 Ministerstvo zemědělství ve své včerejší tiskové zprávě poprvé oficálně avizovalo, že připravuje nové dotační podpory pro sektor živočišné výroby. V případě masného skotu se jedná o dotační programy na tzv. dobré životní podmínky zvířat neboli welfare. SVS vrátila zpět do Polska zásilku masa kvůli nedostatkům ve značení a dokladech Státní veterinární správa (SVS) na základě kontroly dovozu provedené spolu s Celní správou České republiky v noci z 25. na 26. dubna na hraničním přechodě v Harrachově vrátila zpět do země původu zásilku bezmála sedmi tun drůbežího a hovězího masa z Polska určeného celkem čtyřem českým odběratelům. Obrat trhu farmářských prodejen a biopotravin byl loni 3 mld. Kč Obrat trhu farmářských prodejen, včetně biopotravin, v Česku loni stoupl na tři miliardy korun, stále však jde o jedno procento celkových útrat Čechů za potraviny. Vyplývá to z dnešních údajů společnosti Sklizeno. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


Statistici zveřejní výsledky českého zemědělství za první kvartál agris.cz str. 0 Zemědělství ceskenoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní výsledky českého zemědělství za 1. čtvrtletí. V posledních třech měsících loňského roku meziročně vzrostla produkce hovězího masa a mléka. Naproti tomu u drůbežího masa zaznamenali statistici stagnaci a u vepřového pokles. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní výsledky českého zemědělství za 1. čtvrtletí. V posledních třech měsících loňského roku meziročně vzrostla produkce hovězího masa a mléka. Naproti tomu u drůbežího masa zaznamenali statistici stagnaci a u vepřového pokles. V posledním kvartálu roku 2015 vyprodukovali zemědělci v Česku celkem 113.570 tun masa. Výroba hovězího a telecího se meziročně zvýšila o osm procent na celkových 18.631 tun. Více než pětiprocentní pokles naopak postihl produkci vepřového. Produkce drůbežího přesáhla od loňského září do prosince hranici 38 tisíc tun, a byla tedy zhruba stejně vysoká jako o rok dříve. Mlékárny v posledním čtvrtletí roku 2015 nakoupily od tuzemských producentů přes 594 milionů litrů mléka, meziročně o 3,1 procenta více. Ceny výrobců mléka se ale ve sledovaném období propadly bezmála o pětinu. Za celý rok 2015 statistici zaznamenali meziroční nárůst produkce hovězího masa o 4,2 procenta a drůbežího masa o 1,3 procenta. U vepřového loni výroba meziročně klesla o 3,5 procenta. Množství nadojeného mléka bylo oproti roku 2014 vyšší. Autor: ČTK


V Praze jednali ministři zemědělství Visegrádské skupiny. Žádají další podporu pro producenty mléka a vepřového masa agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět Aktuální situace na trhu s mlékem a vepřovým masem, dvojí kvalita potravin v zemích Evropské unie a negativní dopady na rybolov způsobené kormorány. Nad těmito tématy debatovali dnes v Černínském paláci v Praze zástupci resortu zemědělství zemí Visegrádské čtyřky spolu s představiteli Bulharska, Rumunska, Slovinska a Rakouska. Aktuální situace na trhu s mlékem a vepřovým masem, dvojí kvalita potravin v zemích Evropské unie a negativní dopady na rybolov způsobené kormorány. Nad těmito tématy debatovali dnes v Černínském paláci v Praze zástupci resortu zemědělství zemí Visegrádské čtyřky spolu s představiteli Bulharska, Rumunska, Slovinska a Rakouska. Zástupci Visegrádské skupiny a dalších čtyř zemí považují za kritickou především situaci na komoditních trzích. V odvětvích mléka a vepřového masa dochází k dlouhodobému tlaku na snižování ceny. „Řada našich zemědělců se pohybuje pod výrobními náklady a někteří dokonce zvažují ukončení živočišné výroby. I proto žádáme pro producenty v tomto sektoru další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši, jako v loňském roce,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zástupci resortu zemědělství jednali rovněž o dlouhodobém poklesu cen v sektoru cukru nebo dvojí kvalitě potravin na společném trhu EU. Z testů totiž vyplynulo, že nadnárodní společnosti na trh umisťují výrobky ve stejných obalech a pod stejnou obchodní značkou, ovšem v rozdílné kvalitě či množství. „V důsledku může jít o klamání části spotřebitelů, když v určitých zemích lze pod stejnou značkou koupit pouze výrobky s nižší kvalitou, navíc často za vyšší cenu. V případech, kdy jsou pro určitý okruh zákazníků nahrazovány hodnotnější suroviny méně hodnotnými, případně je obsažen rozdílný poměr použitých složek, hovoříme možná již o falšování potravin. Rád bych proto inicioval otevření této problematiky na Radě EU,“ uvedl ministr Jurečka. Třetím velkým tématem jednání zemí V 4+4 byly možnosti snížení negativních dopadů způsobených kormorány na produkci rybolovu. Populace kormoránů totiž v posledních letech mnohonásobně narostla a decimuje povrchové vody. „Jde o celoevropský problém, o kterém je třeba diskutovat na nejvyšší úrovni. Je nutné zavést taková regulační opatření, která umožní dlouhodobě udržovat stavy kormoránů v únosných mezích,“ řekl ministr Jurečka. V závěru jednání podepsali zástupci všech osmi zúčastněných zemí společné prohlášení, které ministr Jurečka představí na zasedání Rady EU. Požadují v něm například spuštění další dočasné cílené podpory pro producenty v živočišném sektoru nebo zvýšení referenčních prahů a úpravu intervenčních cen u některých mléčných produktů. Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství


Ministr Jurečka agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.5.2016

zpět Strategii jsme vypracovali i proto, aby měli zemědělci jistotu, že jim stát při jejich správném směřování v případě nepříjemností pomůže Vláda dnes schválila Strategii resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030. Jejím cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a trvalé udržitelnosti českého zemědělství, potravinářství, rybářství, lesnictví a vodního hospodářství, dosažení přiměřené potravinové soběstačnosti v základních komoditách, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení kvality života na venkově. Tisková zpráva – Vláda dnes schválila Strategii resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030. Jejím cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a trvalé udržitelnosti českého zemědělství, potravinářství, rybářství, lesnictví a vodního hospodářství, dosažení přiměřené potravinové soběstačnosti v základních komoditách, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení kvality života na venkově. Česká republika má být v roce 2030 přiměřeně potravinově soběstačná v základních komoditách, které lze v tuzemsku produkovat. „Měly by se zvyšovat plochy takzvaných citlivých komodit, jako jsou třeba ovocné sady, ale také počty zvířat. Oproti roku 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, klesly na polovinu především stavy prasat. Ve výrobě vepřového masa nejsme dlouhodobě soběstační, loni došlo opět k poklesu míry soběstačnosti, a to o 1,2 procenta na 56,3 procenta, což je hluboko pod úrovní průměru Unie. Naším cílem je dosáhnout v roce 2030 míry soběstačnosti 80 procent. Strategii jsme vypracovali mimo jiné proto, aby měli zemědělci jistotu, že jim stát při jejich správném směřování v případě nepříjemností pomůže,“řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Strategie je koncipována jako otevřený živý dokument a základní podklad pro strategické procesy v rámci resortu MZe i jako podklad pro spolupráci mezi resorty. „V pravidelném intervalu se budeme zabývat plněním cílů, které jsme si dali,“ dodal ministr Jurečka. Do roku 2030 by se měla podle Strategie zvýšit výměra ovocných sadů z nynějších 14 500 na 23 000 hektarů. Výměra plochy, na které se pěstuje zelenina, by měla vzrůst ze současných 10 500 až na 30 000 hektarů. Naopak má mírně klesnout výměra obilovin (o 100 000 hektarů) a olejnin (o více než 60 000 hektarů), a to především řepky olejné, která tvoří více než 80 procent ploch olejnin. Počty prasnic, koz, ovcí, krav, kuřat na výkrm a nosnic chce resort zvýšit. Strategie navazuje na dokument Strategie pro růst - české zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013 a na strategie lesního hospodářství, vodního hospodářství a dalších oblastí. Zároveň tento dokument reaguje na probíhající změny v oblasti klimatických podmínek a bezprostřední i dlouhodobé strategické úkoly, které v souvislosti s tím vyplývají z realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. „Snahy o trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů přitom nejsou zbytečnou ztrátou, ale investicí, která přinese inovativnější produkci a další poskytované služby s příznivějším nebo dokonce pozitivním dopadem na životní prostředí. Zároveň přispěje k vytvoření dalších pracovních příležitostí a růstu kvality života na venkově,“ uvedl ministr Marian Jurečka. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství


Ministr zemědělství Jurečka zahájil pracovní návštěvu Číny agris.cz str. 0 Zemědělství MZe ČR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.5.2016

zpět Prohlídkou ekologické farmy Chunbo dnes ministr zemědělství Marian Jurečka s podnikatelskou misí zahájil pracovní cestu do Číny. Kromě účasti na mezinárodním potravinářském veletrhu SIAL China 2016, který začne 5. května v Šanghaji, má dnes na programu zahájení Českých dnů v Pekingu. Na nich se setkají zástupci českých firem s čínskými distributory. Tisková zpráva – Prohlídkou ekologické farmy Chunbo dnes ministr zemědělství Marian Jurečka s podnikatelskou misí zahájil pracovní cestu do Číny. Kromě účasti na mezinárodním potravinářském veletrhu SIAL China 2016, který začne 5. května v Šanghaji, má dnes na programu zahájení Českých dnů v Pekingu. Na nich se setkají zástupci českých firem s čínskými distributory. České dny, které jsou společnou akcí českého velvyslanectví a Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, navazují na úspěšný projekt z loňska v Šanghaji. Letos se tato akce zaměří především na prezentaci českých potravin, turisticky atraktivních míst České republiky a českých firem v oblasti služeb. Českých potravin se budou týkat Food festival, Beer Festival v Tchien-ťinu a představení našich potravinářských výrobků v provincii Hebei. Zájem o zintenzivnění obchodních vztahů mezi ČR a Čínou dokládá i fakt, že ministra Jurečku na cestě do Číny doprovází řada podnikatelů reprezentující společnosti z oblasti zemědělství a potravinářství a představitelé finančních institucí poskytujících exportní financování se státní podporou. „O tom, že česká vláda pokládá rozvoj vzájemných ekonomických vztahů s Čínou za důležitý, svědčí frekvence návštěv, ať už na politické nebo obchodní úrovni, a počet uzavřených dohod. V oblasti zemědělství a potravinářství tomu chceme napomoci i my, a proto jsme v Číně zřídili pozici zemědělského diplomata, kterým je Vladimír Randáček. Jeho úkolem je především zajišťování styku s úřady, které mají na starost zemědělství a kontrolu. Zároveň bude firmám, které chtějí navázat obchodní, výrobní či jinou spolupráci, usnadňovat vzájemné kontakty,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zítra bude ministr Jurečka jednat na čínském ministerstvu zemědělství a setká se i s ministrem Ústřední správy pro kontrolu kvality, inspekci a karanténu ČLR Zhi Shupingem. V Pekingu i v Šanghaji se zúčastní podnikatelských fór, ve čtvrtek i mezinárodního potravinářského veletrhu SIAL China 2016, kde má MZe stánek. „Vzájemný obchod zemědělskými a potravinářskými produkty mezi oběma zeměmi každoročně roste. Dlouhodobě jej však zatěžuje velký deficit v neprospěch České republiky. Poměrně oblíbené je české pivo a čínští podnikatelé se začínají orientovat na výrobu tohoto typického českého nápoje za použití českých surovin. Svědčí o tom skutečnost, že jednou z nejrychleji rostoucích položek našeho vývozu se stává český chmel. Navázat můžeme i na naše výrobky, které dříve patřily k důležitým vývozním položkám. Mám na mysli především mléčné výrobky, jako jsou sušené mléko a smetana a sušená syrovátka,“ uvedl ministr Jurečka. Veletrhu SIAL China se MZe zúčastní popáté. V jeho stánku se představí 12 českých zemědělských a potravinářských firem, a to na ploše 168 m2. Jsou mezi nimi například největší výrobci konzervovaných potravin a čokoládových výrobků, exportéři sušeného mléka, výrobci

nápojů a zdravé výživy, výrobci moravského vína, producenti piva a minerálních vod. Markéta Ježková tisková mluvčí Ministerstva zemědělství


Souhrn událostí uplynulého dne – 2.5. 2016 3.5.2016

agris.cz str. 0 Souhrny Agris Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kontrola prokázala kvalitu medů tuzemských včelařů. Ovoce a zelenina z projektu pro školáky nebude omezená územím ČR. Stát vymyslel dotace na „lepší" mléko, které však lepší nebude. Produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila, více bylo i mléka. Kontrola prokázala kvalitu medů tuzemských včelařů V návaznosti na problémy s jakostí a bezpečností medů některých českých výrobců v nedávném období uskutečnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) cílenou screeningovou kontrolní akci, během které odebrala vzorky medů tuzemských výrobců napříč tržní sítí, tedy v obchodních řetězcích i u menších prodejců. Ovoce a zelenina z projektu pro školáky nebude omezená územím ČR Vláda na svém pondělním jednání probere nové podmínky programu Ovoce a zelenina do škol, na které přispívá stát a Evropská unie. Ministerstvo zemědělství nakonec upustilo od povinnosti, aby 40 procent potravin bylo českého původu. Novela vládního nařízení by měla určit jednu porci ovoce nebo zeleniny. Stát vymyslel dotace na „lepší" mléko, které však lepší nebude Ministerstvo zemědělství utratí 400 milionů za novou značku „Q CZ". Trh s mlékem se utápí v nadprodukci a ceny jsou nízké. Ministerstvo zemědělství vedené lidovcem Marianem Jurečkou proto spolu s agrární lobby vymyslelo nový způsob, jak pomoci chovatelům krav a mlékárnám. Daňové poplatníky to bude stát 850 milionů korun. Produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila, více bylo i mléka Produkce masa v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 0,6 procenta na 109.577 tun. Nákup mléka byl vyšší o 4,1 procenta na 625 milionů litrů. Kromě cen jatečného skotu, které se meziročně téměř nezměnily, ale ceny klesly, u mléka se propadla zhruba o šestinu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete zde.


aktualne.cz

Úřady odhalily nelegální chov drůbeže. Rizikové maso se prodávalo na trzích v Praze aktualne.cz str. 0 Nakupování ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2016

zpět Farma porcovala kuřata v nehygienických podmínkách a maso špatně skladovala. Mohlo tak být kontaminované Praha - Veterináři odhalili neregistrovaný chov drůbeže

Praha - Veterináři odhalili neregistrovaný chov drůbeže na Jičínsku. Provozovatel navíc nedodržoval hygienické předpisy. Nyní mu hrozí pokuta až 300 000 korun, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Firma podle něj dodávala zboží na pražské farmářské trhy, jméno společnosti však nesdělil. "Při kontrole porážky bylo zjištěno, že její prostory nejsou udržovány v čistotě a opracovaná drůbež byla v těsném kontaktu s živou drůbeží, čímž hrozilo riziko kontaminace masa," řekl mluvčí. Veterináři také zjistili, že zaměstnanec na porážce prováděl všechny úkony od práce s živými zvířaty až po finální dočišťování masa v jednom oděvu, což není přípustné. "Část opracované drůbeže nebyla navíc uložena v chladicím boxu, ale v chodbě za porážecí místností uložená při teplotě prostředí," dodal mluvčí.

Firma podle něj dodává do Prahy zboží i od jiných producentů, kteří registrovaní jsou. Jde o maso, ale také vejce či máslo. Část sortimentu ale doplňuje z vlastního neregistrovaného chovu. Společnost veterináři znají, v roce 2013 provozovala chov v okrese Rychnov nad Kněžnou. Tehdy za chybějící registraci, ale také za nevyhovující hygienické podmínky při porážce a nevhodné zacházení s živočišnými produkty dostala pokutu 50 000 korun. Pracovníci například zahrabávali odpady z porážky do hnojiště. "V letošním roce firma přesunula chov z Rychnovska do obce Hrobičany na Jičínsku," dodal mluvčí, podle kterého nyní společnost chová přibližně 550 kusů brojlerů kura domácího, kachen a hus na maso. SVS kontroluje více než 5000 podniků, které zpracovávají produkty živočišného původu, a dalších 5000 maloobchodů. Od loňského roku kontrolují také restaurace a jídelny. Za chyby ve veterinární hygieně uložili loni veterináři pokuty za 22,5 milionu korun. Celkové loňské pokuty od SVS činily 25,6 milionu korun. URL| http://zpravy.aktualne.cz/finance/naku...oda/r~6771a9b20ebb11e68afb002590604f2e/

blesk.cz Poctivá gulášovka? Ne, jen obarvená voda s moukou a škrobem! 29.4.2016

blesk.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kupujete si obarvenou vodu s moukou, škrobem a éčky? Nebo v sušené směsi najdete i maso a zeleninu? To zajímalo Potravinového Sherlocka při testu jedněch z nejoblíbenějších polévek – gulášovek. Co vlastně tvoří sáček polévky, která na obalu často láká hustou konzistencí a kousky masa? Zajímalo nás, jestli polévky po uvaření obsahují i nějaké pevné podíly v podobě masa a zeleniny, nebo zda to je jen zahuštěná a ochucená voda.K našemu překvapení byly hmotnosti pevných podílů dost rozdílné. Na snímcích jsou pevné podíly po uvaření celého balení polévky. Hmotnost zachycených pevných částí v polévce určila laboratoř Eurofins, a to cezením uvařené polévky přes síto s 2milimetrovými oky. V tabulce je pak celková hmotnost přepočítaná na jednu porci polévky (250 ml) a škála to byla široká – od 1,5 gramu do 47,7 gramu! A jak dopadly polévky jinak? Gulášovka bez masa V tradiční gulášovce má své místo hovězí maso. Je jasné, že v pytlíkové polévce, tedy v sušené směsi, tolik masa jako v poctivé domácí nenajdete, ale aspoň nějaké by podle názvu obsahovat měla. Z námi testovaných polévek obsahovalo hovězí maso pět výrobků. Jedna polévka měla ve složení vepřové a zbylé jen slaninu, špek nebo hovězí extrakt, což je podobné hustšímu vývaru. Čtěte složení Bylo by fajn porovnávat množství masa v jednotlivých polévkách. Jenže to dost dobře nejde, protože někteří uvádějí maso v normálním stavu a jiní v sušeném. Jak se tedy při nákupu orientovat? Sledovat, na jakém místě v sestupném pořadí složení je maso vypsané, a pročítat závorky. Pokud narazíte například na složku masové kousky ochucené 10 %, v hranaté závorce se dozvíte, z čeho se ony kousky skládají. Masa jako takového tam totiž může být mnohem méně než uvedených 10 %. Vysočina v roce 1977 a dnes: Kde je více masa a méně tuku? Fotografie (6) Škrobová voda? Většina polévek měla na prvním místě ve složení mouku a škrob, což znamená, že jich instantní směsi obsahují nejvíce. Dvě polévky – Vitana Gulášová polévka a Vitana Grunt polévka Gulášová v pastě – měly ve složení na prvním místě palmový a řepkový olej, což ukazují i výsledky laboratoře, která jim naměřila celkový podíl tuku okolo 14 gramů. Zbylých osm polévek mělo v přepočtu na porci od necelého gramu do 3 gramů celkového tuku. To, že jsou mastnější než ostatní, se také odráží v chuti, protože tuk je jejím nositelem. A odpovídá to i vyšší energetické hodnotě, což ale nemusí být na škodu, pokud chcete vydatnější polévku, která vás má zasytit. Zase ta sůl Sůl a její nadměrný příjem jsou v poslední době dost ožehavá témata. V České republice se totiž konzumuje až trojnásobné množství, než je doporučená denní dávka (5 g, což odpovídá jedné lžičce soli). A proč je nadměrný příjem soli tak nebezpečný? Zvyšuje krevní tlak, může způsobovat rakovinu žaludku a souvisí i s obezitou, protože sůl výrazně zvyšuje chuť k jídlu. Soli jsme našli v polévkách celkem dost, od 1,72 gramu v porci do 3,50 gramu. Konzumací jedné porce té nejslanější polévky sníte víc než polovinu doporučené denní dávky. Strašák jménem glutamát Syndrom čínské restaurace a zdraví škodlivé éčko. Tahle spojení provází glutamát sodný, který se ve složení potravin často skrývá pod kódem E621. Nic ale není černobílé a ani s glutamátem to není tak horké. Co je glutamát sodný? Glutamát sodný je bílá krystalická látka bez vůně, která je charakteristická masovou chutí. Pro tuhle pátou základní chuť (vedle slanosti, sladkosti, kyselosti a hořkosti) se vžil název »umami«, což v japonštině znamená pochoutka. Glutamát sodný se používá v hotových pokrmech, jako jsou například omáčky, směsi koření,

konzervované masné výrobky nebo instantní polévky. Jedná se o sůl aminokyseliny glutamové, která je nejčastěji zastoupena ve většině bílkovin – například v mase, zelenině, sýru či kravském mléce. Dokonce ji obsahuje i lidské tělo. V čem je fígl? Proč se glutamát začal přidávat? Při zrání sýrů, fermentacích salámů, ale i dlouhým vařením či pečením apod. dochází k postupnému rozkladu bílkoviny a uvolňování volných aminokyselin, které právě vytvářejí onu typickou chuť takto zpracovaných výrobků. Proto se začal glutamát vyrábět jako syntetická přídatná látka. Přidáváním glutamátu výrobci dosáhnou podobného efektu, aniž by muselo dojít k těmto procesům, nebo dokážou účinek znásobit. A samozřejmě je možné přidávat glutamátu víc, než kolik by ho vzniklo přirozeně. K přidávanému glutamátu jsou i různé alternativy, a to v podobě bílkovinných hydrolyzátů nebo kvasničních extraktů, které často najdete ve složení hotových pokrmů. Ty ale nejsou považované za přídatné látky, protože nejsou vyráběny synteticky, ani nemají E-kód. S přídavkem éčka nebo bez něj Některé polévky měly na obale uvedeno, že jsou »bez přidaného glutamátu«(Knorr a všechny polévky značky Vitana), a ve složení měly bílkovinné hydrolyzáty či kvasniční extrakty, které jsou zdrojem kyseliny glutamové. Tvrzení je ale legální, protože za přidaný glutamát se považuje zmíněná syntetická látka – glutamát sodný, který je ze zdravotního hlediska škodlivější, protože se jeho přidáním zvyšuje koncentrace sodíku v potravině, a toho je ve výživě většiny lidí více, než je žádoucí. Laboratoř Eurofins zjišťovala i celkový obsah volné kyseliny glutamové bez ohledu na její původ – tedy zda pochází z přidaného glutamátu sodného, či z bílkovin. Rozpětí se pohybovalo od 1602 mg/kg do 69 185 mg/kg. Nízké obsahy signalizovaly přirozený obsah kyseliny, zatímco vysoké odpovídaly přidanému glutamátu sodnému. Fotogalerie 6 fotografií Kupujete si obarvenou vodu s moukou, škrobem a éčky? Autor: Daniel Černovský URL| http://www.blesk.cz/clanek/testy-blesk...n-obarvena-voda-s-moukou-a-skrobem.html

Nakrmí USA Evropu masem s hormony? V dohodě TTIP chtějí změnit pravidla 2.5.2016

blesk.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zatímco nyní je prodej geneticky modofikovaných potravin v Evropě regulován, po schválení dohody mezi EU a USA by se pravidla mohla uvolnit. Je to jeden z požadavků Spojených států, které vznesly během jednání o dohodě TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství). Dokumenty, které o tom informují, zveřejnila nizozemská pobočka organizace Greenpeace. Hnutí Greenpeace varuje, že chystaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy poškodí evropské spotřebitele a bude mít i negativní dopad na životní prostředí. „Bohužel zveřejněný text potvrzuje obavy milionů obyvatel EU, že TTIP oslabí jejich práva, ať už na ochranu životního prostředí a zdraví nebo práva spotřebitelská či zaměstnanecká. Zároveň posiluje práva a moc korporací na úkor veřejného zájmu,“ uvedl Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace. Ze zveřejněných dokumentů, které již předem analyzovali němečtí novináři, podle médií vyplývá, že USA staví Evropskou unii pod tlak. Washington například hrozí, že zablokuje exportní úlevy pro evropský automobilový průmysl. Chce tak přimět EU k většímu odběru amerických zemědělských produktů. USA prý rovněž napadají evropské principy ochrany spotřebitelů, které nyní obyvatele EU chrání před geneticky modifikovanými potravinami či masem s růstovými hormony. Geneticky modifikované potraviny povinně na talíři, rozhodli europoslanci Komentáře (14) Fotografie (7)

Dokumenty vůbec poprvé odhalují, jaký postoj USA mají. Dosud totiž zveřejňovala své postoje jen evropská strana, americká je zachovávala v tajnosti. Vyjednávači uklidňují: Není to výsledná dohoda Podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Ignacia Garcii Bercera i eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové dokumenty odrážejí vyjednávací postoje obou stran, ne však výsledek jednání. Oba shodně tvrdí, že žádná obchodní dohoda nesníží úroveň ochrany zákazníků, bezpečnosti potravin či ochrany prostředí. „ Obchodní dohody nezmění ani naše zákony o geneticky modifikovaných potravinách. Jakákoli obchodní dohoda EU může regulaci změnit jen tak, že ji posílí,“ uvedla eurokomisařka Malmströmová. Úsměv od ucha k uchu: Merkelová se shodla s Obamou ohledně obchodu i … Komentáře (26) Fotografie (10) „Vždy jsme jasně deklarovali, že nepřipustíme žádné změny v evropských pravidlech, která se týkají geneticky pozměněných organismů,"dodal vyjednávač Bercero. A také úřad německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriele, který se na vyjednávání podílí, v pondělí uvedl, že pravidla pro prodej geneticky upravených potravin se nezmění. Sdělil zároveň, že takovéto potraviny budou muset být nadále jasně označeny a že ochranné a zdravotní standardy pro lidi, zvířata i prostředí nebudou TTIP nijak zpochybněny. Fotogalerie 6 fotografií Nizozemská pobočka Greenpeace získala dokumenty, které ukazují, že USA chce v dohodě TTIP zmírnit pravidla pro prodej geneticky modifikovaných potravin. Autor: Profimedia URL| http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet...dohode-ttip-chteji-zmenit-pravidla.html

blog.ihned.cz Černobyl - takhle bylo zasaženo Norsko 28.4.2016 blog.ihned.cz str. 0 Yngvar Brenna Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 30 let od neštěstí je kontaminace po havárii v Černobylu stále hlavním zdrojem radioaktivního znečištění v norské přírodě. I v Norsku trvalo, než se začaly o neštěstí podávat zprávy. Ovšem lidé byli více méně připraveni na to, že budou zprávy, jestli se k nám nějaké dostanou, zkresleny a v lepším případě poněkud zlehčeny. Zpočátku byly kusé, jelikož toho nebylo moc, z čehož mohla norská tisková kancelář čerpat. Sovětské úřady neuvolnily zprávy o pohromě dříve, než byly ve Švédsku zaznamenány zvýšené hodnoty záření v blízkosti švédské jaderné elektrárny Forsmark. Nastalo podezření na únik radioaktivity zrovna z tohoto zařízení. Pak provedla Norská geologická služba rozsáhlé mapování spadu na norském území, jelikož se ukázalo, že hodnoty, které zaznamenal norský Státní úřad pro jadernou bezpečnost, byly mylné. Státní komise zjistila závažné selhání připravenosti státních orgánů na takové a podobné situace. Uvádí to norské encyklopédium Store norske leksikon. Norské úřady tedy byly na neštěstí naprosto nepřipravené. To mělo za následek nekonzistentní a zavádějící informace a vypuknutí krize důvěry ve vztahu mezi úřady a veřejností. Není třeba se obávat, uvedlo ministerstvo sociálních věcí, zatímco v Černobylu stále zuřil oheň. Norové byli vyděšení a rodiče zakazovali dětem si hrát venku tehdy, když pršelo. Uvádí to norský deník Vårt land. Byť se Norsko nachází od Černobylo daleko, bylo Norsko tou ze zemí kromě bývalého Sovětského svazu, kam se po neštěstí dostalo nejvíce radiaktivního odpadu. Vítr hnal a rozptyloval radioaktivní spad směrem na Norsko. V Norsku napadlo ve dnech následujících po neštěstí hodně srážek,

přičemž se radioaktivní částice ve vzduchu jakoby přilepily ke kapkám deště a dopadly na zem, a tak byly tyto oblasti nejvíce postiženy zamořením, jak se lze dočíst v několika norských listech. Nejhorší je radioaktivní cesium, nuklid 137Cs. Radioaktivní isotopy byly vstřebávány trávou a rostlinami jako lišejníky a mechy a tak se dostávaly do potravinového řetězce. Avšak od r. 1986 se hladina 137Cs v zemi na nejvíce zamořených středonorských horských pastvinách, snížila o cca. 40 %. Zato v obdělávané půdě jsou radioaktivní látky díky orbě a hnojení méně dostupné pro houby a rostliny. Uvádí to webové stránky univerzity v Oslu. V období 1986 až 2014 stálo černobylské neštěstí Norsko odhadem přes 680 milion korun, a to zejména kvůli ztrátám za nevyužitelné maso a mléko hospodářských zvířat, a to zejména ovcí a ochočených sobů. Jen v r. 1986 muselo být kvůli příliš vysoké radioaktivitě vyřazeno maso z 100000 ovcí a veškeré sobí maso vyrobeno jižně od pohoří Saltfjellet v jižní části severního Norska. V mase sobích mláďat bylo měřeno až 40000 becquerelů na 1 kilogram, v skopovém mase až 10000 becquerelů na 1 kilogram. Norské úřady ustanovaly jako nejvyšší příjatelná hladina radioaktivity jen 600 becquerelů na 1 kilogram masa. Pak byla hospodářská zvířata, a to jsou v některých oblastech dodnes, před porážkou svážena z horských pastvin do farem, kde jsou několik týdnů krmena neradioaktivním krmivem, aby se snižovala radioaktivita. Cesium se totíž neukládá v organismu, nýbrž je vyloučen během relativně krátké doby, je-li příjem omezen či zastaven. Přemísťování ovcí je jednodušší než stěhování sobů do oblastí bez radioaktivity. Sobi se navíc těžko bez jiných opatření přizpůsobují novým krmivům. Tak píše norský deník TrønderAvisa. Pro ně vyvinuli vědci krmivo, skládající se z tukových látek s příměsí sraženinou zvanou berlínská modř, jež je k cesiu velice citlivá. Cesium ve vysoké koncentraci v krvi pak vstřebá do střev, spojí se s berlínskou modří a vyprovodí se z těla ven. O zdravotním riziku v následku černobylské pohromy panují nejednotné názory a neštěstí se údajně neprojevuje v statistikách výskytu rakoviny. Norové, jež jako ještě nenarozené plody v lůnech svých matek byli vystavováni černobylskému záření, získali nižšího skóre na IQ testech než jiné osoby. I nižší hladiny záření mohlo mít osudný dopad pro rozvoj mozku v nejcitlivější fázi těhotenství. Nálezy jsou ale sporné, míní se v časopise Scandinavian Journal of Psychology prostřednictvím deníku Aftenposten. Nicméně se varuje před tím, že riziko může být zvýšené u osob, jež se hodně stravovaly/stravují zvěřinou, sladkovodními rybami, bobulemi a houbami. Zejména houby přijímají daleko více radioaktivity než zelený porost. V letech, kdy vyroste více hub než obvykle se zvýší radioaktivita v zvířatech, jež se na nich pasou. A tak si můžete čas od času v místních listech dočíst, že po několika letech, kdy klesl počet ovcí, které byly krmeny neradioaktivním krmivem, jejich počet opět stoupl. Loni byl u ovcí rekordně nízká radioaktivita a tak bylo chovatelům vypláceno nejnižší odškodné od vypuknutí katastrofy. Ono odškodné jde právě na krmení neradioaktivním krmivem. A tak stálo monitorování hladin radioaktivity více než celková částka, která byla vyplácena na odškodněních. Takhle se to píše v listu Haugesunds Avis. Norští chovatelé ovcí a sobů budou muset ještě minimálně dvě či tři desetiletí žít s následky Černobylu a přijímat příslušná opatření. Tvrdí to Astrid Lilandová, vedoucí sekce norský Státního úřadu pro jadernou bezpečnost prostřednictvím zmíněného deníku Vårt land. Pravidelně jsou kontrolována nejen zvířata, jež chovají, nýbrž i samotní chovatelé. A stále obsahují ryby jistých jezer tolik radioaktivity, že jsou nepoživatelné. Až za 150 až 200 let poklesne hladina radioaktivity v dotčených oblastech na úroveň před Černobylem. Sobí maso tvoří významnou část jídelníčku především u těch z příslušníků místní etnické skupiny Sámů, kterým se mimochodem také říká Laponci, kteří se živí chovem sobů. Takových je ale v posledních desetiletech stále méně, jelikož dlouho není dostatek potravy (toho málo, jež existuje, je v určitých lokalitách nadměrně využíváno s následky v podobě puštošení lišejníky, mechy a trávou krytých ploch), a tak přecházeli na jiná povolání, která zastává většinové obyvatelstvo. Zato skopové maso tvoří podstatnou složku pokrmů širokých vrstev obyvatelstva, a to nejen jehněčí,

nýbrž i maso z dospělných jedinců. Právě Laponci vyšší hladinu cesia v těle než jakákoliv jiná etnická skupina ve světě. Museli mimo jiné drasticky snižovat spotřebu sobího masa a připravovat pokrmy jinak než v minulosti. Psychosociální následky měřeny nebyly. Hlásí to norská televize TV2. Na rozdíl od Švédska či Finska nemá Norsko samotné žádné jaderné elektrárny, jen dvě zkušební zařízení, a tváří se k jádru velice skepticky, považuje jej za zahrávání si s ohněm. Nikdy to nebylo tématem politických diskusí, natož voleb, zda Norsko bude či nebude mít jaderné elektrárny. Spíše Norsku vadilo a vadí údajné nebezpečí neštěstí jaderných elektráren v cizině a nebezpečného ukládání odpadů z nich, a to obzvlášť zařízení Sellafield ve Velké Británii nebo ruských elektráren a také záření z vyřazených ruských jaderných ponorek rezavějících u břehů poloostrova Kola. Právě Černobyl byl spouštěčem debat o povotovosti/připravenosti státních orgánů a opatřeních, která by se mohla přijmout pro lepší budoucí povotovost/připravenost, systémech hlášení atd. Zřízeny byly stanice na měření hladiny radioaktivity. Jako zdroje energie Norsko velice sází na velmi sporné krocení velkého počtu vodních toků, včetně vodopádů, k nimž mají mnozí hluboký vztah a také čím dále více větrných elektráren, které se stávají dominantami krajiny široko daleko. Norsko se v r. 2014 podle listu Aftenposten zavázalo pomáhat Ukrajině se zabezpečováním čtyř jaderných elektráren zařízením a výměnou zkušeností za účelem snižování rizika neštěstí a v zabraňování nekalým činům.

URL| http://brenna.blog.ihned.cz/c1-65269700-cernobyl-takhle-bylo-zasazeno-norsko

businessinfo.cz Chovatelský byznys v Česku vzkvétá businessinfo.cz str. 0 Oborové informace BusinessInfo.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2016

zpět Švábi, cvrčci, leguáni a rybičky se v Česku mění na miliardy korun

V sobotním dopoledni vypadá jedna z hal areálu pražského výstaviště trochu jako asijský trh. Prodejci zvedají nad hlavu živé hady, vystavují krabičky s chameleony, mloky, želvami a brouky všech barev i velikostí. Zájem příchozích je obrovský, mezi řadami stolů není k hnutí. Někteří dokonce zaplatili dražší vstupné, aby se na veletrh mohli dostat dřív. Na jedné straně to působí jako poněkud bizarní zábava. Ve skutečnosti ale jde o byznys, který má v Česku podle odhadů objem v řádu několika miliard korun. Z garážmistra profíkem Na veletrhu s názvem Živá exotika je mezi příchozími slyšet angličtina, němčina i maďarština. Každý, kdo v tomhle oboru něco znamená, přijel prodat, co mu v akváriu vyrostlo. Mezi návštěvníky dominují muži, v jejich tetování vedou hadi a pavouci. Vlastimil Švingr z Martiněvsi na Roudnicku v oboru podniká už dvacet let. Jeho společnost Acheta vloni dosáhla osmimilionového obratu a pravidelně obsluhuje kolem tří tisíc zákazníků po celém Česku. Osm milionů se nemusí na první pohled zdát jako závratná suma, při prodejní ceně sarančete za tři koruny už je to ale slušný objem.

Jako většina velkých chovatelů začínal Vlastimil Švingr na půdě. „Kamarád odjel na brigádu do Švýcarska. Myslel, že půjde ke koním, ale skončil u cvrčků. Když se vrátil, říkal, že tenhle byznys tady nikdo nedělá a měli bychom s tím začít,“ ohlíží se dvacet let zpátky. A sázka vyšla. Acheta dnes patří mezi čtyři největší firmy s „živým krmivem“ v zemi. I když podnikání se neobešlo bez potíží. Po několika prvních letech uhynul prakticky celý chov. „Důvodem byly infekce a zamoření. To se stává velmi často. Vypořádali jsme se s tím, ale za pár let to přišlo znovu,“ říká Vlastimil Švingr. Chov už neobnovil, propustil zaměstnance a nyní nakupuje cvrčky, šváby, mouchy a další hmyz ze specializované továrny z Německa. Jak říká, na cenu, za kterou hmyz pořizuje, by se v domácím chovu nikdy stejně nedostal. Je to dáno objemem. Brouků jde z německé Bugs International za den tolik, kolik se vyrobí v Česku za rok. A problémy s kvalitou svého zboží nemusí podnikatel řešit. „Hmyz vydrží dva týdny. Obchody, které kupují od malých tuzemských chovatelů, musejí zboží prodat za tři čtyři dny. Jinak uhyne a je neprodejné. Ti, kteří zkusili přejít ke konkurenci, se ke mně zase vracejí,“ popisuje. Hmyzí produkce Achety není určena pro ty, kteří ji chtějí mít dlouhodobě doma. Slouží jako krmivo pro agamy, ptáky či drápkaté opice. Zboží si ale odebírají i pražské restaurace, které pořádají „hmyzí týdny“, televizní kuchaři nebo armáda při pořádání kurzu přežití pro vojáky. Německý hmyz má totiž tu výhodu, že není nadopován antibiotiky, jimiž drobní chovatelé musejí řešit nemoci a úhyny. O zhroucení svého byznysu nemá Vlastimil Švingr obavy. „Do budoucna to vidím dobře. Vždycky tady budou chovatelé plazů, naši zákazníci. Konkurencí jsou nám drobní producenti, kterým říkám pracovně garážmistři. Ze své zkušenosti ale vím, že žádný nemůže dlouhodobě vydržet,“ říká chovatel.

Havěť za všechny peníze. Vypadá to jako bizarní zábava, ve skutečnosti ale jde o byznys, ve kterém se točí miliardy. Akvarijní velmoc Pokud Česko v něčem prorazilo do světové špičky, je to v chovu akvarijních ryb. Česká republika patří dokonce mezi tři největší vývozce akvarijních ryb na světě. Tak alespoň hovoří přehled mezinárodní organizace Ornamental Fish International. Konkurenci tuzemským profesionálům dělá jen Malajsie a Singapur. Tuzemští chovatelé podle údajů Českého statistického úřadu ročně exportují akvarijní ryby za zhruba 400 milionů korun v objemu 240 tun, jejich skutečný export ale odborníci odhadují na dvě miliardy až čtyři miliardy korun. Prodej do států EU se dá totiž jen těžko spočítat. „Říká se, že polovina trhu akvarijních rybek v Německu pochází z Česka,“ doplňuje profesor Petr Dvořák, prezident Unie akvaristů České republiky. Dopátrat se v akvarijním byznysu přesných čísel je téměř nemožné. Trh je podle Petra Dvořáka nestálý, firmy se slučují, zanikají a o jednotlivých chovatelích nemá přesný přehled ani unie, která zastřešuje jejich spolky. Jisté je jen to, že Česko je velmocí. „Tradice chovatelství jako takového je tady už z dob Rakouska-Uherska,“ popisuje Petr Dvořák.

Českým akvarijním rybám se obchodně daří zejména proto, že mají dobrou kvalitu i cenu. Podobně jako u hmyzu Vlastimila Švingra to znamená, že nehynou. „Dovozy z Asie mají někdy stejnou, někdy trochu nižší cenu. S kvalitou našich rybek je to ale nesrovnatelné. Všichni to vědí, a proto se nám daří,“ říká Petr Dvořák. V západní Evropě prý zase chovatelé produkují jen malé množství a chov berou spíše jako hobby než obživu. Chovem akvarijních rybek se dá v Česku uživit. Podle prezidenta unie je dokonce patrný trend stěhování chovatelů z měst na venkov. Důvod je prostý, snižují své náklady. Ve vesnicích jsou studny s vlastní vodou, blízko rybníky a krmení. Tajemství výdrže českých akvarijních rybek je mimochodem v tom, že dostávají živé krmivo, a ne granule. Česká neonka Jako do každého podnikání se i sem promítá ekonomika. Tak například zlevnění nafty si chovatelé velmi chválí. Ti, co žijí blízko hranic, totiž rovnou zásobují německé či rakouské zverimexy. Ostatní spoléhají na služby překupníků, existují ale i profesionální rybí líhně. České akvarijní ryby tak kromě Německa putují do Nizozemska, Belgie či Francie. A vývozu profesionálních podniků pomohlo i oslabení koruny. „Drobným chovatelům sice mohlo zdražit krmivo, pokud ho dovážejí, celkově to má ale pozitivní efekt,“ říká prezident Petr Dvořák. Marže jsou v oboru velmi různorodé, v průměru si velkoobchody přirazí třicet procent, když přijde rybka do maloobchodu, její cena se oproti velkoobchodu zdvojnásobí. Dostat podrobnější informace z asi dvacítky významných tuzemských chovatelských firem není lehké. Jejich svět je němý stejně jako jejich zboží. Ani výsledky svého hospodaření aktuálně nezveřejňují v obchodním rejstříku. Mezi hráče patří například společnosti Petra-Aqua a Aquarimex, které týdeník Euro oslovil. Šéfové firem ale nechtěli mluvit. Z poslední dostupné účetní závěrky firmy Petra-Aqua z roku 2012 nicméně vyplývá, že rostoucí tržby se pohybovaly kolem 80 a 90 milionů při hrubém zisku zhruba půl milionu. Poslední dostupná účetní uzávěrka Aquarimexu je dokonce stará deset let -– tržby kolem 25 milionů a zisk rostoucí z jednoho na téměř dva miliony. Jediné, co český vývoz rybek ohrožuje, je v poslední době nástup Izraele. Země byznys dotuje. „Na nedávné mezinárodní konferenci se mě kolegové z Německa ptali, kdeže jsou naše české rybky. Prý se u nich prodává hodně zboží z Izraele. Já jim řekl, že pokud je chtějí, mohou přijet,“ říká s nadsázkou Petr Dvořák. I přes příznivé ekonomické klima se ale podle prezidenta akvaristické unie trh s rybkami výrazně nezvedá. Spíše je to tak, že chovatelé přestali krachovat. A jak roste vrstva bohatých, zvyšuje se ve světě i zájem o mořské rybky. V jejich produkci vede Asie. V tuzemsku není tradice, ale začíná se budovat. Zatím jde spíše o chovy ne pro okrasu, ale pro konzumaci v restauracích. Jeden takový vyrostl přednedávnem v bývalé úpravně vody v Brně. Projekt vyšel na deset milionů, spolkl sto tun mořské soli a podle svého autora Tomáše Zezuly je ekonomicky soběstačný. Zatímco ryby dovezené z moře putují do domácností i restaurací, vědci z Masarykovy univerzity, kteří se na projektu také podílejí, studují například mikroby ve vodě. Blízkost akvarijních rybek a ryb určených ke konzumaci je srovnatelná i ekonomicky. Z čísel Českého statistického úřadu, která jsou ale podle chovatelů podhodnocená, lze vyčíst, že akvarijní rybky jsou skoro stejně velký byznys jako chov českých kaprů, kam ale putují tučné dotace. Podle údajů ČSÚ se z České republiky v roce 2008 vyvezlo 240 tun akvarijních ryb v hodnotě 406,4 milionu korun, což bylo jen o devět milionů korun méně, než kolik obnášel export živých kaprů. V předchozích letech byla hodnota vývozu akvarijních ryb ve srovnání s kapry dokonce i o několik desítek milionů korun vyšší. Česko se podle všeho na špičce chovu akvarijních rybek udrží.

Stejně tak Češi stále budou nadšenými chovateli chameleonů nebo hadů. Jediná země z bývalého východního bloku, která svůj někdejší vynikající status opustila, bylo východní Německo. Nebylo to ale kvůli výši ekonomických vstupů, Němci prostě začali mít jiné starosti. Alespoň teď mají čeští chovatelé komu své neonky a skaláry prodávat. Převzato z časopisu Euro, Autor: Petr Weikert URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/c...elsky-byznys-v-cesku-vzkveta-77347.html

VIETNAM: Zahraniční kapitál proudí do sektoru bezpečných potravin 2.5.2016

businessinfo.cz str. 0 Vietnam

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Země: Vietnam Datum zveřejnění: 29.04.2016 S tím, jak se nebezpečných pouličních domácích potravin obává stále více vietnamských spotřebitelů, považují mnozí zahraniční investoři sektor bezpečných potravin za dobrou investiční příležitost. Nedávno se 13 kanadských vývozců vepřového přijelo seznámit s těmito příležitostmi přímo do Vietnamu. Vietnam má více, než 93 milionů lidí, kteří se zvyšujícími se příjmy mají i vyšší nároky na kvalitu a bezpečnost potravin. "Kanadský vývoz vepřového masa do Vietnamu se v roce 2015 působivě zvýšil o 230 %. Ukazuje to na velký potenciál trhu pro kanadské vepřové maso a je důkazem důvěry vietnamských spotřebitelů v kvalitu a bezpečnost těchto výrobků" řekl kanadský velvyslanec ve Vietnamu David Devine. David Lennarz, Viceprezident Registraar Corp. (USA), působící v oblasti poradenství a podpory podniků, aby jejich výrobky byly v souladu s předpisy US Food and Drug Administration (USFDA) řekl, že hodně amerických podniků má v úmyslu investovat do potravinářského průmyslu ve Vietnamu prostřednictvím projektů, produkujících zdravotně nezávadné potraviny. "Mnoho Američanů pravděpodobně, přesune svou výrobu z Číny - kde výrobní a mzdové náklady výrazně narůstají - na jižní trhy včetně Vietnamu, tedy tam, kde v oblasti výroby potravin existuje velký potenciál“. Registraar Corp. působí ve Vietnamu od roku 2005. Tato firma spolupracuje s asi 400 vietnamskými podniky na výrobě vysoce kvalitních potravinářských produktů pro uplatnění na místním trhu a pro vývoz do USA. Podle některých zdrojů, ačkoli se jí nepodařilo koupit 14% podíl ve společnosti Vissan, plánuje další velká firma na zpracování potravin ve Vietnamu - CJ Group (Korea) investovat dalších 500 mil. USD do vietnamského potravinářského průmyslu. Dodatečné investice by zvýšily celkový kapitál CJ na 900 mil. USD s jejich cílem je udělat z Vietnamu do roku 2020 druhého největšího příjemce investic této společnosti (po Číně). V současné době má CJ Vina Agri, dceřiná společnost CJ, ve Vietnamu čtyři továrny na výrobu zvířecího krmiva a jednu chovnou farmu. Nguyen Vu Loc - CEO exportní potravinářské firmy Mien Tay ve městě Can Tho - řekl, že

„zatímco Vietnam je zaplaven jídlem špatné kvality, mnozí zahraniční investoři se chytili příležitosti investovat ve Vietnamu do čistých potravinových řetězců“. Zdroj: VietnamNet Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vietnamu.

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/v...ni-kapital-proudi-do-sektoru-77484.html

byznys.ihned.cz Ministři zemědělství chtějí od unie další záchranný balík pro chovatele. Česko požaduje 300 milionů 29.4.2016

byznys.ihned.cz str. 0 kad, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Chovatelé prasat a krav potřebují další finanční pomoc, shodli se na tom ministři zemědělství osmi států. Češi chtějí minimálně stejnou podporu jako loni, kdy získali přes 300 milionů korun. Agrární komora chce po českém ministrovi zemědělství, aby pro tuzemské farmáře prosadil víc peněz. Ministři zemědělství osmi zemí požadují po Evropské unii další záchranný balíček pro chovatele krav a prasat. Po pátečním jednání to na tiskové konferenci uvedli ministři osmi států. Vedle zemí tzv. visegrádské čtyřky podporu požadují Rakousko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko. Češi chtějí minimálně stejnou podporu jako loni, kdy získali přes 300 milionů korun. Stejnou částku pro chovatele prasat a krav přidalo loni české ministerstvo zemědělství. Agrární komora ČR ale chce, aby český ministr zemědělství Marian Jurečka prosadil pro zemědělce větší podporu. "Vzhledem k tomu, že ztráta v letošním roce je minimálně dvojnásobná, požadujeme minimálně dvojnásobnou částku," uvedla komora. V Česku mohou vzniknout velká společná jatka. Vlastnit je budou potravináři i zemědělci - čtěte ZDE Podle Jurečky nebude však jednoduché sehnat ani stejný obnos jako loni. I on však připouští, že podpora vzhledem k propadu trhu není adekvátní. Podle slovenské ministryně Gabriely Matečné je situace v sektoru tak kritická, že třetina zemědělských podniků zvažuje zavření. Čeští mlékaři na mléčné krizi prodělali podle ministerstva zemědělství stamiliony. To se jim poslední rok snaží ztráty kompenzovat. Loni například vybraným zemědělcům zvedlo příspěvky na jednu krávu o několik set korun na současných asi tři a půl tisíce.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65272260-min...ro-chovatele-cesko-pozaduje-300-milionu

Nenapadlo by mě před lety, že dnes budeme sledovat pořady o vaření, říká viceprezident Nestlé 1.5.2016

byznys.ihned.cz str. 0 Michal Šenk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Nestlé připravuje ve svých jednotlivých lokálních pobočkách strategii na další tři roky. Největší potravinářská firma světa řeší silný švýcarský frank nebo propad ekonomik v Brazílii, Rusku nebo v Číně. Ve sportu budeme hodně opatrní, kam příště jako sponzor půjdeme, říká viceprezident skupiny Patrice Bula v reakci na nedávný dopingový skandál ruských atletů. Největší potravinářská firma světa, ze Švýcarska řízený globálně působící koncern Nestlé, může mít řadu starostí. Od obecně nízké popularity velkých korporací po rozdílnou ekonomickou kondici jednotlivých zemí, kde se jeho značky prodávají. Zisk Nestlé klesl o 37 procent. Může za to kurz franku a nudle Maggi stažené z indických obchodů čtěte ZDE Na některá témata kolem firmy, která letos slaví 150 let od svého vzniku, poskytl Hospodářským novinám rozhovor viceprezident skupiny Nestlé Patrice Bula. Minulý týden navštívil českou pobočku firmy, která v tuzemsku řídí čokoládovnu Orion v Olomouci nebo továrnu na bonbóny Sfinx v Holešově. HN: V jaké době pro potravinářství a Nestlé právě žijeme? V mnoha důležitých regionech, včetně Evropy a Česka, je cítit opětovný růst poptávky po kvalitních produktech, více prémiových. To, co jsme prvně viděli například u kávy, se rozšiřuje do dalších segmentů. Dalším silným trendem je zájem lidí o lokální produkty. O speciální potraviny vhodné pro určitý typ nutričních režimů. Z hlediska marketingu vidíme, že lidé mají rádi opravdovost, emoci často spojenou s historií dané věci, tradicí, možná trochou nostalgie. Proto ostatně můžete na trhu vidět tolik takzvaných vintage balení. HN: Je něco charakteristického pro český trh? Pracoval jsem pro Nestlé v tomto regionu už v roce 1994. Pochopili jsme, že Češi mají rádi své lokální značky. Proto jsme akvírovali místní značky a výrobce, spíš než jsme sem přinášeli naše globální produkty. Neznám moc trhů, kde by lokální výrobce nápojů, námi velmi obdivovaná značka Kofola, dokázal soupeřit s globálními giganty Coca-Colou a Pepsi. My tu máme silné značky Sfinx a Orion. Je řada jiných trhů, kde lokální značky nemají takovou sílu, snažíme se tam víc pracovat s těmi globálními. A pokud se ptáte na nějaká dílčí specifika, například víme, že pro Čechy je důležité mít kávu s takzvanou cremou, tedy jemnou pěnou na povrchu, to nevidíme nikde jinde na světě. HN: Myslíte si, že emoce lidí vůči Nestlé, ať už pozitivní či negativní, a vůči vašim značkám tady jsou nějakým způsobem jiné než před těmi dvaceti lety? Investice do místní výroby, moderní marketing a další kroky, které dovedly například Orion na západní úroveň, myslím Češi ocenili. Stejně jako mají lidé dnes hodně rádi automobilku Škoda. HN: Loňský rok mohl být pro celou skupinu Nestlé řízenou ze Švýcarska obtížným mimo jiné proto, že výrazně a téměř bezprecedentně posílil švýcarský frank. Jak na to musela skupina reagovat? Víte, jsme na trhu právě tento rok 150 let. A za tu dobu je v našem DNA jedna důležitá věc. Nikdy nesmíte na situace zvenčí přehnaně reagovat. Změna kurzu franku vůči jiným měnám je jen takové matematické cvičení. U našich spotřebitelů nebo v jádru našeho byznysu to žádná změna nebyla. Češi jsou výjimeční vztahem k lokálním značkám, říká viceprezident Nestlé - čtěte ZDE

Z logiky věci by se asi nabízelo zdražit naše výrobky. Ale naše spotřebitele po celém světě nějaký frank vůbec nezajímá. A ani to, co mateřskému koncernu posílá naše česká pobočka, nemá přece najednou nižší cenu. Samozřejmě jsme se koukali na nákladovou stránku našeho byznysu, ale žádné dramatické změny jsme v reakci na posílení franku neprováděli. HN: Další možný problém a ohrožení vašeho byznysu – embargo na import některých druhů potravin ze zemí Evropské unie do Ruska. Co toto pro vás znamená? V Rusku máme naši výrobu, podporujeme naše tamní lokální značky. Dvě třetiny našeho obratu v Rusku jsou vyrobeny tam. Co nás spíše ovlivnilo, je oslabení rublu, protože některé suroviny – např. kávové a kakaové boby – nakupujeme v dolarech a do Ruska dovážíme. Ale to je běžná obchodní situace. Stejně jsme museli pracovat s devalvací realu v Brazílii, ekonomickým zpomalením Číny. Naštěstí jsme lehký propad v zemích BRICS mohli kompenzovat růsty v Evropě, Latinské Americe či Spojených státech. HN: Které regiony jsou pro vás výhledově zajímavé? Koukáme se úplně všude, i tam, kde třeba ekonomiky zažívají pokles, ale některé segmenty spotřeby se procyklicky nechovají. Afrika je pro nás velkou příležitostí. Je to miliarda lidí, nová Čína. A pak země jako Thajsko, Kambodža, Laos, Vietnam, Írán. HN: Minimálně v Evropě a ve Spojených státech, na trzích, kde jak říkáte, se vám aktuálně daří, obecně roste zájem o to, co lidé jí. Je to pro Nestlé hrozba, nebo příležitost? Máte pravdu. Především takzvaní milleniálové se velmi starají do posledního detailu o to, co jedí. A my jim musíme vycházet vstříc, jak jen to jde. Být otevření v tom, odkud naše produkty jsou. Jakým způsobem byly zpracovány. V dnešní digitální době by nebylo moudré něco tajit. Snažíme se také víc diferencovat naše výrobky. Hodně se zabýváme oblastí wellness, třeba co se týká bezlepkové stravy. HNBYZNYS NA FACEBOOKU Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku. Někteří lidé říkají, že se při této stravě cítí lépe, třeba jako Djokovič. Pak chce hodně lidí být jako Djokovič, že? Víme, že to lidé chtějí. Ale jdeme dál. Pouze se nevezeme s trendy doby. Máme speciální divizi Nestlé Health Science, jejíž výrobky stojí na pomezí potravin a léků a využívají léčivých účinků výživy. Samozřejmě to vše stojí nemalé peníze. Jen loni jsme do vývoje a vylepšení receptur investovali 1,6 miliardy švýcarských franků. HN: Nestlé už tedy nemusí být nutně synonymem instantního jídla. Určitě ne. Vylepšujeme receptury všech našich výrobků tak, aby se skládaly z ingrediencí, které lidé znají a mohou najít třeba doma v kuchyni. Říkáme tomu "Clean label". Ve Spojených státech jsme například nedávno kompletně změnili naši řadu mražených potravin. Víc než tři stovky produktů jsme vyčistili, vylepšili, použili výhradně čerstvé suroviny. HN: Jak pro nebo proti vašemu byznysu jde trend takzvaného superjídla? De facto jednoho komplexního produktu, který jíte a už nemusíte jíst nic jiného. Výživové hodnoty získáváte jen tímto způsobem. Je to určitá nika trhu a také o ní víme. Může sem spadat třeba mléčný nápoj pro děti, který obsahuje všechny potřebné výživové prvky. Z našich výzkumů totiž vyplývá, že až 40 procent dětí po celém světě jde ráno do školy bez snídaně. Nebo může jít o výživové řešení pro lidi, kteří jsou nemocní, léčí se s rakovinou, ztratili apetit a potřebují v co nejmenším množství jídla přijmout kompletní výživu. HN: Tento trend, který rozebíráme, snaha lidí víc než kdy dřív dbát o složení a kvalitu potravin a to,

co jedí. Je to něco, co podle vás dlouhodobě přetrvá? Myslím si, že ano. Já bych si samozřejmě před patnácti lety neuměl představit, že koukám v televizi na pořady o vaření a jídle. Všechny ty soutěže masterchefů. Mé děti, když jim bylo patnáct nebo osmnáct, je hltaly. Dnes si samy vaří, já si nevařil. Je jiná doba. Myslím si ale, že přetrvá. HN: V Nestlé máte na starosti mimo jiné globální marketing. Nabízí se tedy například spojení s kuchaři? Třeba jako jejich dodavatel? Ano, máme speciální divizi Nestlé Professional, která je dodavatelem právě pro kulinářské profesionály. Také s nimi spolupracujeme na různých akcích, ať již ve Spojených státech, ve Francii nebo i v České republice, kde sponzorujeme různé soutěže Asociace kuchařů a cukrářů. HN: A přirozeně se také snažíte být vidět u sportu, ve spojení s velkými světovými sportovními akcemi, sportovními celebritami. Není to v dnešní době, kdy každý drobný prohřešek je velkým mediálním skandálem a firmy pak poškozuje, velký risk? Jsme sponzor Tour de France, tenisového Roland Garros, jachtařského America Cupu. Myslím, že jistější je spojovat se s akcemi než s konkrétními osobnostmi. V řádu několika měsíců tímto směrem oznámíme další velké partnerství. Ale jistě víte, že i my jsme se nedávno spálili. Odstoupili jsme od sponzoringu Mezinárodní atletické federace, kvůli podezřením a některým usvědčením z dopingu mezi ruskými atlety a problémům, které ten stín v celém sportu způsoboval. České potraviny z Polska už neprojdou. Označení původu se zpřísní, seznamy u vchodu končí čtěte ZDE Byl to pro nás šok, zklamání. Není to teď ani do budoucna tak, že bychom zanevřeli na sporty, ale budeme hodně opatrní, kam a jak příště jako sponzor půjdeme. Přemýšlíme o tom, myslím, víc než dřív. Dál to rozvíjet nebudu. Jistě taky víte, že ambasadorem naší značky Nespresso je George Clooney. Ano. U něj jsme si v porovnání se sportovci ohledně možného rizika poškození značky jistější. HN: Zmínil jste v průběhu rozhovoru výročí 150 let od založení firmy. Jaké budou oslavy? Nebude tak silná globální kampaň jako originální kampaně v jednotlivých zemích. Ve Švýcarsku v domovském Vevey v létě otevřeme místo se jménem Nest. Půjde o rekonstrukci první továrny, kde začal s výrobou Henri Nestlé. Bude to takový alternativní prostor zaměřený na historii, jídlo a výživu. Dalším místem, kde hodně lidí pozná, že máme toto krásné výročí, bude veveyské Alimentarium, což je spíše muzeum historie jídla.

URL| http://byznys.ihned.cz/c1-65270700-nen...rady-o-vareni-rika-viceprezident-nestle

ct24.cz České zemědělství v roce 2030: Více koz, ovoce i zeleniny a méně řepky 2.5.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Méně prostoru pro pěstování řepky a více místa pro zeleninu nebo ovoce. Počítá s tím vize zemědělského sektoru do roku 2030, kterou schválila vláda. Mělo by také dojít k navýšení počtu hospodářských zvířat a k větší ochraně půdy. Výměra ovocných sadů by se měla zvýšit do roku 2030 ze současných 14 500 hektarů na 23 tisíc

hektarů. Resort zemědělství chce například více podporovat závlahové systémy. Výměra plochy, na které zemědělci pěstují zeleninu, by pak měla vzrůst z nynějších 10 500 hektarů skoro trojnásobně. Opačný vývoj čeká podle vize do roku 2030 obiloviny a olejniny. Obiloviny mají přijít o 100 tisíc hektarů a olejniny o více než 60 tisíc hektarů. „Snížení se týká především řepky olejné, která tvoří více než 80 procent ploch olejnin,“ píše ministerstvo v materiálu. Ubývání žluti z polí chce dosáhnout přeřazením podpor více ve prospěch živočišné výroby. Podle strategie by mělo být v ochranném režimu proti erozi až 60 procent české zemědělské půdy. V současnosti je chráněno necelých 11 procent půdy. Plocha v režimu ochrany se bude zvyšovat přibližně o deset procent každé čtyři roky, vysvětlil dříve vedoucí ministerského oddělení ochrany půdy Jiří Chocholouš. „Strategii jsme vypracovali mimo jiné proto, aby měli zemědělci jistotu, že jim stát při jejich správném směřování v případě nepříjemností pomůže,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).Strategie neopomíjí ani chovatele Cílem je rovněž zvýšit počty prasnic, koz, ovcí, krav, kuřat na výkrm i nosnic. Větší podpora pro chovatele by se podle Jurečky měla ukázat jak v evropském programu rozvoje venkova, tak v národních dotacích. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka by se mohly zvýšit počty zvířat, u jejichž chovů není potřeba stavět nové budovy. Tedy například u koz či u volně paseného dobytka. Je podle něj ale „naprosto iluzorní“, že by se do budoucna navyšovaly počty velkých hospodářských zvířat jako například dojnic. „Ať nikdo nepředpokládá, že někdo nové objekty postaví, pokud nepůjde o rekonstrukci budov, které již dnes slouží k výrobě jako takové,“ řekl Stehlík. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku

Zdroj: isifa/LN Autor: Mikuláš Chlad V loňském roce produkce masa podle dat Českého statistického úřadu meziročně klesla o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od zemědělců ale přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů. Hlavním důvodem poklesu produkce masa je podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala snižující se výkupní cena prasat. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesly o 12 procent. Cena padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. V letošním prvním čtvrtletí však produkce masa v Česku meziročně vzrostla a vyšší byl i nákup mléka.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...-vice-koz-ovoce-i-zeleniny-a-mene-repky

Greenpeace varuje před TTIP, podle vyjednávačů se ale lidé nemusí bát 2.5.2016

ct24.cz str. 0 Ekonomika fialaa

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hnutí Greenpeace varuje, že chystaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy TTIP poškodí evropské spotřebitele, například kvůli geneticky modifikovaným potravinám z USA. Zveřejnilo kvůli tomu tajné dokumenty z vyjednávání. Šéf unijního vyjednávacího týmu Ignacio Garcia Bercero ale prohlásil, že se v připravované dohodě nehodlá evropská strana vzdát svých pravidel a dokumenty nepředstavují konečné verze dohody, nýbrž představy obou vyjednávacích stran. USA staví Evropskou unii pod tlak, vyplývá podle médií ze zveřejněných dokumentů k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP). Washington například hrozí, že zablokuje exportní úlevy pro evropský automobilový průmysl. Chce totiž přimět EU k většímu odběru amerických zemědělských produktů. USA prý rovněž napadají evropské principy ochrany spotřebitelů, které nyní obyvatele EU chrání před geneticky modifikovanými potravinami či masem s růstovými hormony, napsal list Süddeutsche Zeitung na svých internetových stránkách. Fakta Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) O TTIP diskutují zástupci Evropské komise s americkou stranou od roku 2014. Smlouva by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Některé země EU ale mají proti dohodě námitky a bojuje proti ní i řada aktivistů a jiných skupin. Podle nich TTIP omezí demokratická práva Evropanů, zatímco koncerny budou mít ještě větší vliv na vznik zákonů. Kritizován je také způsob vyjednávání, který je podle mnohých značně netransparentní. Zatímco EU své návrhy zveřejňuje, USA zachovávají své postoje v tajnosti. Zveřejněné texty ale přinášejí i podrobný náhled na americkou vyjednávací taktiku a postoje. „Děláme to proto, abychom vyprovokovali diskusi a přinesli transparentnost do skandálně netransparentního jednání. Je to opravdu neuvěřitelné. Výsledky těchto jednání se dotknou skoro miliardy lidí v Evropě a Spojených státech, a to ve všech oblastech života.“ Stefan Krug politické oddělení Greenpeace „Bohužel zveřejněný text potvrzuje obavy milionů obyvatel EU, že TTIP oslabí jejich práva, ať už na ochranu životního prostředí a zdraví, nebo práva spotřebitelská či zaměstnanecká. Zároveň posiluje práva a moc korporací na úkor veřejného zájmu. Pochybné vyjednávání o smlouvě by mělo být okamžitě zastaveno a v budoucnu by dalším jednáním měla předcházet veřejná debata,“ uvedl Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace.Evropští vyjednávači: Dohoda nesníží ochranu spotřebitelů Podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Ignacia Garcia Bercera se Evropská unie nehodlá vzdát svých pravidel pro geneticky modifikované potraviny. Stejné prohlášení učinila i eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. „Žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň naší ochrany zákazníků, bezpečnosti potravin či ochrany prostředí. Obchodní dohody nezmění ani naše zákony o geneticky modifikovaných potravinách,“ uvedla eurokomisařka. „Jakákoli obchodní dohoda EU může regulaci změnit jen tak, že ji posílí,“ dodala. Zvětšit obrázek Zmenšit obrázek Zvětšit obrázek na celou obrazovku Eurokomisařka Cecilia Malmströmová Zdroj: ČTK/ABACA

Autor: AA V Americe se potraviny například prodávají, dokud někdo neprokáže jejich závadnost. Evropa uplatňuje opačný přístup. Nejdříve proběhne test bezpečnosti, až pak může výrobek na trh. Amerických 170 druhů geneticky modifikovaných plodin a hormonálně upravovaná masa by tento systém nevpustil. Bercero i Malmströmová shodně zdůraznili, že dosud utajované dokumenty k jednáním o dohodě, které nyní hnutí Greenpeace zveřejnilo, jsou takzvané konsolidované texty, a ne konečné verze dohody. „Je to text, který obsahuje představy obou vyjednávacích partnerů. V žádném případě text neodráží výsledek rozhovorů,“ uvedl Bercero. Malmströmová řekla, že zmíněné konsolidované texty udávají jen vyjednávací pozici a nic jiného. Úřad německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela také prohlásil, že pravidla pro prodej geneticky upravených potravin se nezmění. Tyto potraviny podle úřadu budou muset být nadále jasně označeny a ochranné a zdravotní standardy pro lidi, zvířata i prostředí nebudou TTIP nijak zpochybněny. Místopředseda Evropského parlamentu Alexander Graf Lambsdorff pak podle agentury DPA kritizoval senzační tón zpráv, které o uniklých dokumentech informovaly. Celou záležitost vnímá jako dělání z komára velblouda. přehrát

video TTIP: Evropa nedovolí snížení kvality potravin, soudí Toman i Faltýnek

Vyjednavač za USA Michael Froman označil interpretaci uniklých dokumentů za zavádějící až chybnou. „Těšíme se na věcnou diskusi o tom, čeho chceme pomocí TTIP dosáhnout a čeho ne,“ dodal. USA podle něj od počátku jednání považovaly za svůj prvořadý cíl dosažení hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. Důležité jsou prý ale i „transatlantické hodnoty“.Uzavřít dohodu do konce roku Německá kancléřka Angela Merkelová podle DPA i nadále požaduje rychlé uzavření dohody TTIP. Bavorský premiér a předseda vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer podle listu Süddeutsche Zeitung prohlásil, že budoucnost plánované dohody TTIP zcela závisí na transparentnosti a ochraně spotřebitelů. „Dokud u TTIP nebude transparentnost, nedám k ní jako předseda strany souhlas,“ řekl Seehofer, jehož CSU tvoří s křesťanskodemokratickou CDU kancléřky Angely Merkelové stranickou unii. „Záleží mi na zachování vysokých spotřebitelských standardů,“ dodal. „V současnosti tuto dohodu podporuje jenom pětina Němců podle aktuálních průzkumů veřejného mínění.“ Václav Černohorský zpravodaj ČT Vyjednávači v Evropě a ve Washingtonu usilují o dokončení klíčových částí dohody TTIP do konce tohoto roku. Konečná verze dohody má mít asi 30 kapitol a řadu dodatků.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekono...odle-vyjednavacu-se-ale-lide-nemusi-bat

czso.cz Newsletter - 17/2016 29.4.2016

czso.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 29. dubna 2016 Vážení příznivci statistických údajů, přinášíme Vám výběr z aktuálních a připravovaných výstupů Českého statistického úřadu včetně aktualit z Eurostatu a dalších organizací. Vydali jsme: 25. 4. Indexy cen průmyslových výrobců - březen 2016 Meziměsíčně zůstaly ceny průmyslových výrobců v úhrnu beze změny. Klesly ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku o 1,1 %, z toho ceny zpracovaného masa a výrobků z masa o 1,3 % a mléčných výrobků o 1,8 %. Po devíti měsících poklesů výrazněji vzrostly ceny v oddílu koksu a rafinovaných ropných produktů. Zvýšily se ceny základních farmaceutických výrobků o 0,6 %. Ceny v oddílu elektrických zařízení a v oddílu nábytku a ostatních výrobků zpracovatelského průmyslu byly vyšší shodně o 0,1 %. 25. 4. Sezónně očištěná salda indikátorů důvěry - duben 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 25. 4. Indexy cen zemědělských výrobců - březen 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 25. 4. Indexy cen tržních služeb v produkční sféře - březen 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 25. 4. Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - podrobné členění - březen 2016 Spotřebitelské ceny klesly v březnu proti únoru o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnil zejména pokles cen v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 0,3 %, což je o 0,2 procentního bodu méně než v únoru. 25. 4. Konjunkturální průzkum - duben 2016 Celková důvěra v domácí ekonomiku se v dubnu mírně snížila. Souhrnný indikátor důvěry vyjádřený v bazickém indexu, se oproti březnu snížil o 1,1 bodu na hodnotu 95,6. Indikátor důvěry podnikatelů se meziměsíčně snížil o 1,3 bodu na hodnotu 93,8. Indikátor důvěry spotřebitelů se meziměsíčně mírně snížil o 0,5 bodu na hodnotu 104,3. 25. 4. Indexy cen vývozu a dovozu v České republice - únor 2016 Vývozní ceny klesly v únoru o 0,6 %, dovozní ceny se snížily o 1,1 %. Směnné relace klesly na hodnotu 100,5 %. 29. 4. Postavení českého trhu práce v rámci EU - 4. čtvrtletí 2015 Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí roku 2015 míra zaměstnanosti 20-64letých meziročně zvýšila. V České republice byla zaměstnanost u mužů v tomto věku v rámci Unie vůbec nejvyšší. 29. 4. Ekonomické výsledky v odvětví finančního zprostředkování - 4. čtvrtletí 2015 Odvětví finančního zprostředkování (CZ-NACE 64–66) vykázalo v období 1. – 4. čtvrtletí roku 2015 nárůst průměrného počtu zaměstnanců ve fyzických osobách o 0,4 %. Průměrná mzda fyzických osob se meziročně zvýšila o 0,6 % (na 48 183 Kč). 29. 4. Šetření průměrných cen vybraných výrobků - pohonné hmoty a topné oleje - 17. kalendářní týden 2016 Pravidelná aktualizace časových řad. 29. 4. Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity - březen 2016 Míra zaměstnanosti (podíl zaměstnaných ve skupině 15–64letých) očištěná od sezónních vlivů v březnu 2016 dosáhla 71,6 % a oproti březnu 2015 se zvýšila o 1,8 procentního bodu. 29. 4. Příjmy a výdaje sektoru vládních institucí - 4. čtvrtletí 2015 Čtvrtletní údaje o nefinančních transakcích jednotek, které jsou zatříděny do sektoru vládních institucí. 29. 4. Dluh sektoru vládních institucí - 4. čtvrtletí 2015 Čtvrtletní konsolidovaný vládní dluh vychází ze čtvrtletních dat za sektor vládních institucí. 29. 4. Finanční účty sektoru vládních institucí - 4. čtvrtletí 2015 Čtvrtletní údaje z rozvahy a finančního účtu institucí zatříděných do sektoru vládních institucí.

29. 4. Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016 Bilance počtu obyvatel ČR za všechny obce za rok 2015. 29. 4. Věkové složení obyvatelstva - 2015 Složení obyvatelstva České republiky k 1. 1., k 1. 7. a 31. 12. 2015 podle pohlaví a rodinného stavu. 29. 4. Hlavní agregáty sektoru vládních institucí - časová řada 1995–2015 Hlavní agregáty představují údaje o nefinančních transakcích jednotek zatříděných v sektoru vládních institucí v rozdělení podle jeho sub-sektorů. 29. 4. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - roční průměry - rok 2015 Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–64 let se v březnu 2016 meziročně zvýšila o 1,8 p. b. a dosáhla 71,6 %. Míra nezaměstnanosti 15–64letých se meziročně snížila o 1,6 p. b. na 4,1 %. Připravujeme: 2. 5. Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží - březen 2016 2. 5. Zemědělství - 1. čtvrtletí 2016 2. 5. Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2015 5. 5. Indexy cen v lesnictví (surové dříví) - 1. čtvrtletí 2016 6. 5. Šetření průměrných cen vybraných výrobků - pohonné hmoty a topné oleje - 18. kalendářní týden 2016 6. 5. Maloobchod - březen 2016 6. 5. Porážky hospodářských zvířat - březen 2016 6. 5. Čtvrtletní analýza VŠPS na aktuální téma - 1. čtvrtletí 2016 6. 5. Časová řada základních ukazatelů VŠPS - 1. čtvrtletí 2016 6. 5. Indexy tržeb v maloobchodě - březen 2016 6. 5. Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - 1. čtvrtletí 2016 Informace ze světa: 24. 4. WHO: Světový týden očkování. Očkování ročně zabrání až 3 mil. úmrtí 26. 4. Statistics Netherlands : Obliba aut s hybridním pohonem vzrůstá 27. 4. Eurostat : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním se stále zvyšuje Pokud si přejete každý týden v pátek dopoledne dostávat newsletter přímo do své e-mailové schránky, napište nám prosím na mailto:[email protected]. Eva Kačerová oddělení PR ČSÚ tel.: 274 054 220 e-mail: mailto:[email protected] Nenašli jste, co jste hledali? Informace o veškerých publikačních výstupech Českého statistického úřadu naleznete v katalogu produktů. Vyhledávat zde můžete nejen podle termínu zveřejnění, ale i podle tematických skupin a typu výstupů. Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: https://www.czso.cz/. Český statistický úřad / Na padesátém 81 / 100 82 Praha 10 URL| https://www.czso.cz/csu/czso/newsletter-172016

ČRo - cb.cz Jehněčí pečeně od protinožců a dušené jehněčí ČRo - cb.cz str. 0 carovani Petr Stupka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.5.2016

zpět Jehněčí maso jedí Češi velmi málo, ale je to škoda. Řada studií totiž svědčí o tom, že toto maso je snadno stravitelné a vysoce kvalitní. Na jihu Evropy se jehněčí a telecí maso přednostně podává dětem a seniorům. To vychází z hlubokých tradic a poznání, jak dietní a dobré toto maso je. Poslechněte si celý pořadJehněčí pečeně od protinožcůOčištěnou a vykostěnou jehněčí plec protkněte snítkami rozmarýnu a plátky česneku, osolte a zprudka ji opečte v rozpáleném oleji ze všech stran. Potom ji vložte na základ opečené kořenové zeleniny spolu s cibulí a

česnekem.Podlijte odvařeným výpekem z pečených jehněčích kostí, přidejte máslo a vše přikryté velmi zvolna pečte při 110 stupních.Měkké maso vyjměte, zabalte do alobalu, aby neosychalo, a výpek spolu se zeleninou vysmahněte na tuk. Poté přidejte trochu vývaru nebo vypečené šťávy a vše rozmixujte se solidním kouskem syrového másla. Vzniklou šťávu pak nalijte na předehřátý talíř, přidejte plátky masa a přivoňte snítkou bylinek.http://www.rozhlas.cz/varimesrozhlasem/portal/Na pečení se hodí jehněčí kýta, plec a hřbet. Ostatní maso můžete připravit jako dušené.Francouzské dušené jehněčíStejnoměrné kousky jehněčího masa zprudka opečte na rozpáleném oleji spolu s cibulí. Když se vše opéká, přidejte jemně nastrouhaný celer a nahrubo pokrájený česnek. Opět vše osmahněte a poté podlijte vývarem z jehněčích kostí a odřezků a trochou bílého vína.Duste velmi zvolna pod poklicí. Jehněčí maso je velmi jemné, a tak nepotřebuje dlouhou přípravu. Když je téměř měkké přidejte kousky řapíkatého celeru, nudličky mrkve, popřípadě i kedlubny a vše pak dotáhněte tak, že zelenina zůstane pevná a uvnitř křupavá.Vydušeninu zjemněte smetanou, případně zahustěte odvařením a vše nakonec doplňte posekanou čerstvou majoránkou. Podává se s bílými fazolemi a chlebem.Irské dušené – Irish StewZpravidla se takto připravuje skopové nebo jehněčí maso, ale stejným způsobem je možné upravovat i drůbež, hovězí maso a další.Na pánvi nejprve rozpečte kvalitní slaninu, tu odložte stranou a na vypečeném tuku pak opečte maso nakrájené na plátky nebo kousky. Opečené maso taktéž dejte stranou a výpek zalijte trochou vody a vše důkladně odvařte.Pak do kastrolu či pekáče naskládejte vrstvu cibule, na ní položte plátky brambor, nasypte trochu pórku a plátky mrkve, případně i celeru. Vše trochu osolte a pak poklaďte rozpečenou slaninou. Na ní naskládejte maso, opět osolte, okořeňte trochou tymiánu a několika zlomky bobkového listu a dejte další vrstvu slaniny, pak kořenové zeleniny, pórku, cibule a brambor.Vše nakonec trochu osolte a zalijte výpekem, navrch dejte pár plátků másla. Vložte do trouby a zvolna vše přikryté duste asi dvě hodiny. Pak už jen pokrm neste na stůl - příloha i maso v jednom hrnci, to je typicky irské.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1609471

ČRo - hradec.cz Vybíjení českých prasat. Vepři v ohrožení. Známe důvody ČRo - hradec.cz str. 0 zpravy Jiří Fremuth Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2016

zpět Desítky českých chovatelů prasat uvažují o zrušení chovů. Důvodem jsou nízké ceny vepřového. Za prodělek chovatelů může přebytek produkce v Evropské unii, na které se také podepisuje uzavření ruského trhu. Více než polovina vepřového se k nám dnes dováží. Čeští farmáři by chtěli, aby stát důsledně chránil český trh - dovážené maso je podle nich často nekvalitní. Vybíjení českých prasat. Klikni!„Současné ceny jsou pro nás katastrofální. Uvažujeme vůbec o zrušení tohoto chovu. Protože s každým prasetem odevzdáváme 1 200 korun čistého. A to je pro takovou malou firmu jako je ta naše, neúnosné," jednatel společnosti Agro Jaroměř Jaroslav Vojtěch vysvětluje, že firma z Královéhradecka prodělala jen za první čtvrtletí roku tři čtvrtě milionu korun.České farmáře trápí nízké výkupní ceny vepřového, obávají se rušení chovůO případném zrušení chovu se rozhodne do měsíce - o práci by přišli 4 lidé - mezi nimi i Jaroslava Bitnarová: „Je to smutné. Ale když to všude v okolí ruší, tak se nedá nic dělat, no."Na kilu vepřového tratí 7 - 8 korun nedaleké ZEPO Bohuslavice.Prasata tam chtějí v budoucnu chovat už jen pro vlastní masnou výrobu, říká ředitel podniku Tomáš Kunc: „Ceny českého vepřového masa jsou pro zákazníky v uvozovkách drahé. Protože se tam nekouká v žádném případě na kvalitu. Kouká se jen kolik čeho dostanu za stovku. A to nás tedy drtí."Podle ředitele svazu chovatelů prasat Jana Stibala klesla výkupní cena za rok a půl o 30 procent: „Mnoho našich členů mne informovalo o tom, že zvažují ukončení chovu. V části podniků už uzavírání probíhá. A řekl bych, že ještě větší část chovatelů se momentálně rozhoduje."Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka říká, že

situace českých chovatelů prasat je nejhorší za posledních 25 let: „V loňském roce jsme chovatele prasat podpořili částkou 787 milionů korun. A s touto částkou počítáme i pro letošní rok. A hledáme ještě další zdroje."Úřady by podle farmářů měly přísněji kontrolovat dovážené maso.Například hrozí dovoz masa, které se kvůli přebytku zamrazilo z dotací na začátku roku.Prasat v Česku stále ubývá, jejich chov je pro zemědělce nevýhodnýPřemnožená divoká prasata trápí celou republikuDivočáci jsou přemnoženi a způsobují škody. Myslivci si ale s nimi neví moc rady


ČRo - strednicechy.cz Kateřina Cajthamlová prozradila, která éčka nám nejvíce škodí ČRo - strednicechy.cz str. 0 hubnetezdrave Kateřina Cajthamlová, redakce Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2016

zpět Mnozí spotřebitelé se pídí po takzvaných éčkách v potravinách a mají pocit, že všechny látky označené kódem začínajícím E musí být škodlivé. Najdeme mezi nimi i běžné nebo zdraví prospěšné přísady jako jsou kyselina octová nebo vitamín C čili kyselina askorbová. Těch opravdu nebezpečných je málo. A právě na ně se tentokrát zaměřila populární doktorka. Poslechněte si celý rozhovorProč výrobci používají pro přídatné látky neboli aditiva třímístné číselné kódy začínající písmenem E? Uspoří jim místo na obalu, jsou pro producenty přehlednější a především se jedná o mezinárodní označení.Těch opravdu nebezpečných éček je ale relativně málo. Patří mezi ně barvivo Amarant E123, které je například v USA dokonce zakázané, nebo látky E320 a E321, které jsou velmi nebezpečné pro osoby s vyšším cholesterolem.E123 AmarantBarvivo, které má obarvit a ochutit potraviny. V USA a dalších zemích je zakázané, u nás se používat může.E104 Chinolínová žluťNepřirozeně žluté barvivo, které najdeme například v limonádách, gumových medvídcích, žvýkačkách nebo mléčných výrobcích. Vyvolává kopřivku a u citlivých jedinců zhoršuje dětskou hyperaktivitu. V kombinaci s cukrem škodí dětem.Pusťte se do jarního hubnutí s 10 radami Kateřiny CajthamlovéE210 Kyselina benzoováNejstarší a nejužívanější chemický konzervant, používaný v kosmetickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Zabraňuje množení mikroorganismů v kyselých potravinách a je tedy obsažena například v kompotech, nakládaných okurkách a zelenině, nápojích, v sušeném ovoci, v pekařských výrobcích z chemicky vykynutého těsta, kečupech, omáčkách. U citlivých lidí vyvolává alergické reakce, nadýmání, u astmatiků může vést k záchvatům, je nebezpečná pro hyperaktivní děti.E249 Dusitan draselnýObjevuje se jako konzervant a stabilizátor v uzených masných výrobcích (včetně šunky), kterým dodává charakteristickou chuť a vůni a zamezuje rozvoji bakterií. Může být karcinogenní, zamezuje červenému krevnímu barvivu – hemoglobinu – přenášet kyslík. Nejvíce škodí malým dětem (čím menší dítě, tím více mu škodí). Pokud možno, vyhýbejte se mu.E338 Kyselina fosforečnáRegulátor kyselosti a antioxidant, její 85% vodný roztok je nejsilnější okyselující látkou používanou v potravinářství. Zlepšuje účinek antioxidantů v tucích, což je vlastně pozitivní vlastnost. Zlepšuje stravitelnost jídla - proto se často kombinuje tučné fastfoodové jídlo s kolovými nápoji, ve kterých se nejčastěji vyskytuje. V malém množství je bezpečná, pro organismus představuje zdroj fosforu, jehož dostatek pomáhá zubům a kostem. Vysoké množství ale způsobuje vylučování vápníku z těla, což může mít za následek odvápnění zubů. Bezpečné množství je jedna sklenka kolového nápoje denně.E420 SorbitolUmělé sladidlo a zvlhčující látka se používá od 70. let 20. století. Sorbitol není vhodný pro děti do 10 let. Způsobuje průjmy, podráždění žaludku, bolesti břicha, nadýmání, ve větších dávkách prudké průjmy a obtěžující plynatost.E554 Křemičitan sodnohlinitýProtispékavá látka, která se používá v kakau, sušené zelenině nebo strouhaném sýru. Hlinité ionty obsažené v E554 jsou spojovány s Alzheimerovou chorobou. Potraviny s touto látkou bychom neměli konzumovat dlouhodobě, lidé, kteří mají Alzheimerovu chorobu v rodině, by se jí měli zcela vyhýbat.Poslechněte si celý rozhovor s doktorkou Kateřinou CajthamlovouKateřina

Cajthamlová: Bez vitamínů nelze žítPotraviny versus lupénka, alergie a histaminová intolerance


ČRo - wave.cz V Dánsku se možná bude platit daň z červeného masa – země tak chce bojovat s klimatickými změnami ČRo - wave.cz str. 0 wavenews Mariana Kopecká Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.4.2016

zpět O negativních dopadech chovu hospodářských zvířat na životní prostředí se v poslední době mluví víc a víc – Organizace spojených národů dokonce uvedla, že 14,5 procenta emise skleníkových plynů pochází právě z tohoto odvětví, což je víc, než kolik mají na svědomí zplodiny z automobilů. K revolučnímu kroku se proto zřejmě schyluje v Dánsku, kde se boji se znečištěním ovzduší věnuje odborná vládní komise – právě ta teď zvažuje zavedení speciální daně z červeného masa, která by měla jeho produkci omezit. Hovězí dobytek totiž představuje 65 procent z celkové produkce masa a vedle velkého množství oxidu uhličitého a metanu, které zvířata vyprodukují, „stojí“ půl kilogramu hovězího taky asi dva tisíce litrů vody. S návrhem na zavedení daně ale nesouhlasí dánská rada pro zemědělství a výživu, podle které by změna s celosvětovou produkcí emisí příliš nenadělala. Daň z veškerého masa včetně ryb přitom loni zvažovalo i sousední Švédsko – ušetřit by se totiž podle tamní expertní skupiny mohla značná část zemědělské plochy, která by se mohla využívat při výrobě biopaliv nebo hnojiv.


ČRo Plzeň Rady spotřebitelům 27.4.2016

ČRo Plzeň str. 1 08:25 Poradíme

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------27. duben roku 2016 má za sebou 8 hodin a 24 minut a jelikož je poslední středa v měsíci, tak určitě víte, že hostem naší tradiční poradny je západočeské sdružení obrany spotřebitelů, tedy jmenovitě doktor Václav Havlík, kterého u nás vítám. Dobrý den. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Dobrý den. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Milí posluchači. Můžete se ptát. Odborník u mikrofonu je vám k dispozici. Volejte nám na linku 221 554 222, zopakuji 221 554 222, nebo svůj dotaz zformulujte do SMSky. Budeme rádi, když se vám to vejde do 160 znaků a tu zprávu pošlete na číslo 605 558 888. I toto číslo zopakuji 605 558 888.

Pane Havlíku, již v předstihu jsme od posluchačů dostali dotaz, jestli lze vrátit zboží ve čtrnáctidenní lhůtě i při zakoupení v kamenné prodejně? Jak je tomu? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Tak v zásadě to nejde jako takové. Samozřejmě jde všecko, když se dohodnou obě dvě strany. V kamenném obchodě můžete klasicky reklamovat, tak jak říká zákon, žádat výměnu zboží, vrácení peněz, výměnu za jiný výrobek a tak dále. Ovšem pouze v tom případě, když byste se dohodli s prodávajícím, lze žádat i odstoupení od kupní smlouvy. To je velice choulostivé. Spíš když něco kupuju, tak se zeptám, jestli to mohu vrátit do těch 14 dnů. Je zajímavé, že některé jednotkové domy obchodní to mají. Už tam mají ceduli vepředu, že vám do osmi dnů vrátí peníze a tak dále. To je celkem, pak je to jasné. Když nabídli, vy akceptujete, dostanete své peníze zpátky. Když to tam není, tak platí to, co jsem říkal, dohoda obou stran, anebo bohužel. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Říkám si, jak vlastně posluchač na ten dotaz přišel. Patrně vycházel z nákupu přes internet. Tam je to jak? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Přesně. Tak pouze o internetových nebo dálkových, telefonických, jakkoliv to sjednáte jinak než prostřednictvím vlastní osoby, tak v tom případě tady ta šance do těch 14 dnů je. A tady je to výhodné, protože tady je dokonce i bez udání důvodu. Výrobek se vám nelíbí, tak ho prostě. Ale nechá se to i krásně zneužít, takže i ten prodávající může mít určitou škodu. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Tak k tomu se můžeme vrátit za chvíli. Teď ale dejme přednost posluchačce, která nás kontaktujte po telefonu, ať příliš dlouho nečeká. Zdravíme vás, dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den. Pane doktore, mám velkou prosbu. Po smrti manžela jsem si koupila novou postel, která nejspodnější, byla nabídnutá jako lepší zboží, stála přes 2 tisíce euro. Druhý den, když jsem na posteli spala, zjistila jsem, že potah nejspodnější matrace není barevně shodný s matrací prostřední. Montáž se prováděla den před večer. Udělala jsem reklamaci, která nebyla uznaná, protože jsem na posteli spala, takže z hygienických důvodů. Proto jsem se rozhodla, že nechám u čalouníka potáhnout obě dvě matrace, aby byly barvy shodné. Avšak při svlékání matrace jsem zjistila, že matrace pod potahem je na ležící ploše špinavá i ze všech boků. Dokonce tam je flek na ležící ploše od nějakýho lepidla nebo co, já nevím. Proto jsem provedla reklamaci, která mi byla opět zamítnutá, že pokud jsem neudělala reklamaci hned, nemůže být, nemůže být reklamace uznaná. Mám nějakou šanci se bránit? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, samozřejmě. V tomto případě je to úplně klasický případ, kdy prodávající za každou cenu chce prodat a nechce vrátit peníze nebo vyměnit zboží, které je viditelně špatné. Samozřejmě že máte. V současné době lze tedy, protože o tom jsme chtěli dneska hovořit v pořadu taky, takzvané dohodovací řízení, což je tedy novinka, to znamená, že spotřebitel se může obrátit na Českou obchodní inspekci v tomto případě, která má speciální pracovníky, kteří by měli zprostředkovat dohodu mezi vámi tedy a mezi tím prodávajícím. To znamená, že nejdřív sepíšou ten váš nárok, co máte a tak dále, pak se domluví s tím prodávajícím a nakonec udělají závazné stanovisko, které by teda mělo být akceptováno oběma stranami. Čili tady u vás to vidím ve váš prospěch úplně skoro jasně. Ovšem upozorňuji, že i když ani toto nevyjde, zase zbývá jenom soud, a to znamená posoudit soudním znalcem opotřebení té matrace, zdali mohla být nová, nebo nemohla být nová. Čili pro vás by bylo nejideálnější buď tedy to udělat tím způsobem, že tedy si seženete soudního znalce v oboru molitanu nebo já nevím těch umělých hmot, kteří jsou uvedeni na tom internetu, pokud jsou tam tedy samozřejmě. A když tam nebudou, tak se pak jedině spojit s Českou obchodní

inspekcí, pokud je to z Plzně, tak je to Jiráskovo náměstí 33 v Plzni Na Slovanech, a domluvit se s nimi s odborníky, kteří jsou tam a sedí na tom dohodovacím řízení. posluchačka -------------------A chtěla jsem se ještě zeptat. Odkdy běží reklamační řízení, když jsem dala, udělala reklamaci 13. dubna, ale matrace je ještě u mě doma, to už běží ta reklamace, pokud byl sestaven reklamační protokol? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Takhle, lhůta, ano, podle reklamačního protokolu běží lhůta následujícím dnem, kdy sepíšete zápis o reklamaci. Ovšem má na to ten obchodník 30 dnů. Jelikož vám do těch 30 dnů zamítl tu vaši reklamaci, pokud to tak bylo, tak nastává druhá verze, znova reklamovat a další reklamace a tak dále. Lhůta běží vždy následující den od toho, kdy se to sepíše na ten reklamační protokol. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Tolik naše reakce, mějte se moc hezky, zdravíme vás, na shledanou. posluchačka -------------------Děkuju, na shledanou. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Pane Havlíku, jak často končí řešení sporu s prodejcem až u soudního znalce, případně jak často klientům právě toto řešení nabízíte? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, tak my to nabízíme dost pravidelně. Hlavně ty soudní znalce, protože de facto přes to vlak nejede. Pakliže soudní znalec vydá znalecký nález v můj prospěch, čili že já mám pravdu, výrobek je takový a takový a neodpovídá tomu, čemu by měl, tak potom zaprvé tedy prodávající má povinnost, a to se vyhrává obvykle, zaplatit ten soudní znalecký posudek, který já jsem si zaplatil ze svého a dal jsem to k té následující reklamaci. Pak je to úplně jasný. Měl bych vyhrát reklamaci a dostat zpátky tyhle peníze. V případě, že ne, tak se nechá obrátit potom na žalobu na soudu určovací a tam je to taky zajímavé, protože soud bez soudního znalce neudělá nic. A když tady máte znalecký posudek, tak už jste na velice slušné úrovni a mohu říct, že ti naši posluchači, kteří na nás dali a dali se do soudních sporů, tak to z 98 % vyhráli a úplně bez problému. Dokonce k tomu soudu ani nemuseli několikrát, vydal se příkaz soudní a bylo hotovo. Prostě byly důkazy tak jasné, že soudce nemohl říct nic jiného, než že prodávající je povinen a teď je tam, co tam má dělat. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------To možná před písničkou ještě jedna poznámka. Máme soudní znalce na veškeré druhy spotřebního zboží? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, máme jich hromadu. Ono totiž to já ani sám nevím, kolik takových odborníků je. Ale je to, je to na http://www.justice.cz a tam jsou soudní znalci podle jednotlivých oborů, jednotlivých krajů a jména a telefonní čísla. Chvilku to dá zabíračku. Ale když se v tom tak trošku hrabete, jsou to zajímaví znalci opravdu někteří. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Ptejte se společně s námi doktora Václava Havlíka ze Západočeského sdružení obrany

spotřebitelů. Je vám k dispozici pevná linka 221 554 222, pokud se nerozhodnete spíše pro SMSku zaslanou na číslo 605 558 888. Hned po písničce Václava Neckáře pokračujeme. / Písnička / Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Doktor Václav Havlík ze Západočeského sdružení obrany spotřebitelů reaguje na vaše podněty. Voláte nám na linku 221 554 222, posíláte SMSky na číslo 605 558 888. Další telefonát je v režii posluchačky, kterou zdravíme. Dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den, Purkartová. Já bych se chtěla pana doktora zeptat. Já jsem před více už nějakej rok to je, co jsem si koupila jako poslední pár bot a měla, dali mně slevu, že to stálo půlku ty boty, protože byly jako poslední. A teďko jsem si znovu kupovala boty a taky byly poslední a byla tam sleva sto korun. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli je to prostě jak kdo, anebo jestli je nějakej nárok na tu půlku. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, je to, jak jste říkala vy, jak kdo a jak kdy, protože sleva je dokonce jenom, jenom záležitostí prodávajícího, zda-li ji dá, nebo nedá. Čili dali vám prve 50, bylo to vynikající, dali vám teďko jenom 10, vzala jste to, to se nenechá nic dělat. Cenu nabízí a vy akceptujete. posluchačka -------------------Dobře, dobře. Tak děkuju pěkně. Na shledanou. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Mějte se moc hezky, zdravíme vás, na shledanou. Pane Havlíku, během písničky jsme přijali podnět od posluchače, který nechtěl dlouho setrvat v telefonickém spojení, takže dotaz jsem si poznamenal. Jde o to, kdy vám přepravní služba přiveze nábytek. Jak rychle jako zákazníci máme zboží zkontrolovat, když už vidíme toho přepravce, že už potřebuje jet dál. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, tak uvědomte si jednu věc, že přepravce není součást reklamačního řízení vašeho. Čili klidně převezmete zboží, klidně si to doma rozbalte, zkontrolujte, a případnou reklamaci stejně musíte uplatnit u prodávajícího. Prodávající má s přepravcem s tím auťákem dohodu o přepravě. To je úplně o něčem jiným. V případě, že bude zjištěná škoda, to si musí vyřídit oni dva, vy to uplatníte tam, kde jste to koupil. Záleží, co to bude za poškození. Když to bude poškození mechanické, tak je to úplně jasné, když to nebude mechanické, bude to něco jinýho, tak stejně to musíte uplatnit u toho, kde jsou koupil. Čili vybalte, v klidu prohlídněte. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------No, ale jak často se pak prodejci ozývají s tím, měli jste si to zkontrolovat okamžitě při převzetí. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Ne, ne, ne, není pravdou, není pravdou. Pravda je něco úplně jinýho. Doprava je třetí článek kupní smlouvy, která je tam jako dopravce jako takový. Samozřejmě tohle by mohlo platit maximálně, když si kupujete něco v kamenných obchodech, a teď dávejte pozor. Zkuste si zajít do velkýho obchodního domu, kupte si televizi, no, a většinou se podíváte na ty, které jsou tam vystavené, pak dostanete krabici a odjedete. Proč jste si to nepřevzali? Já si to tedy osobně nechám vybalit a přepravit. Samozřejmě jsou tam docela kyselé obličeje těch zaměstnanců. Ale mám jistotu, že to, co jsem si koupil, je v pořádku. Avšak v tomto případě, jak se ptáte vy, na tom vůbec nezáleží.

Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Další téma v SMSce. "Jak lze uplatnit reklamaci obkladů a dlažby, které jsou nadměrně choulostivé na oděr? Potřebuji nějakého znalce?" A přišla od stejného posluchače ještě doplňující zpráva. "Ta dlažba a obklady jsou již v nové koupelně a hrozně se odírají. To mám nárokovat i celou opravu?" JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, samozřejmě. V případě, že bude v právu, že bude na vaší straně, to se samozřejmě bude muset prošetřovat, co jste objednával za dlažbu, jestli byla vysoko oděrová, nebyla vysoko oděrová a tak dále, co jste si přivezl. Samozřejmě můžete reklamovat, budete muset reklamovat, pokud chcete uspět. A když byste to náhodou vyhrál, tak samozřejmě vám zaplatí všechno i tu novou práci. To jako je dáno. Ale bude to běh na skutečně velice dlouhou trať a zajímal by mě potom výsledek. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------"Našla by se síla, která donutí výrobce potravin psát informace většími písmeny?" Další SMSka. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Ta síla se našla, přátelé. Ta síla se našla dokonce i v zákoně. Tak a teď jsme u toho, máme to v zákoně a co s tím uděláme. Musíme pustit k tomu ty dozorové orgány, dokonce i spotřebitel dotlačit ty výrobce, aby to skutečně dělali. Ale zákon to říká. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Než přijdou další posluchačské dotazy, vrátím se k tomu, co jsme otevřeli v úvodu dnešního pořadu. Jak můžeme prodejci způsobit škodu, když mu ve čtrnáctidenní lhůtě vrátíme zboží nakoupené přes internet? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, podívejte se. To se kdysi rozmáhalo, teď se to snad už tak dělat nebude. Je to totiž výhoda toho kupujícího, protože on si koupí, třeba řekněme, já nevím, fotoaparát, koupíte si ho, vemete si ho na dovolenou, všecko si tam vyfotíte, uděláte, neuděláte, přijedete zpátky a do těch 14 dnů to vrátíte. Aparát je použitý samozřejmě, bez udání důvodu můžete vrátit. Horší to bylo v jednom případě s raftem, kdy si skupina lidí koupila raft, samozřejmě sjela s ním určitou řeku, po 14 dnech ho vrátila a byly tam určitý oděrky a poškození. Samozřejmě ten kupující, prodávající už má ztrátu. Dopadlo to samozřejmě dobře, protože on měl zase nárok na náhradu toho, tý škody, která mu tam vznikla, nějakým způsobem se domluvili. Ale je to skutečně věc, která je oboustranná, taková, je to zajímavé, no. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Paní Marie z Klatov píše. "Můžete se vyjádřit k reklamám k televizi? Některé mi připomínají šmejdy. Třeba nože." JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Nemohu. Od toho máme Radu pro televizní vysílání České republiky, která o tom rozhoduje, a je jediná kompetentní se k tomu vyjádřit. A já s vámi souhlasím, já to sleduju taky. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------"Dobrý den. Je oprávněn prodávající požadovat zálohu na objednané zboží dle vzorku v plné výši včetně DPH? Jedná se o koberec. Děkuji za odpověď. Jan, Radnicko." JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů

-------------------Zálohu ano, požadovat ji může, pakliže se dohodnete, pakliže chce sto procent, tak bych to od něho vůbec nebral. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Teď vás poprosím ještě o podrobnosti k té novince, která se vyskytla v oblasti řešení spotřebitelských sporů mimosoudní cestou. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Ano. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------To se bavíme o České obchodní inspekci. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Ano, no, tak v tom případě tady to je skutečně jako novinka, je to velice zajímavé. Nevíme zatím nikdo, jak to bude dopadat, co to dopadne, je to úplně teplé, ještě horké. I pracovníci jsou teprve čerstvě instruováni, jakým způsobem mají postupovat samozřejmě. Čili pakliže by se to povedlo, bylo by to úžasné. Ale stejně je tam časová prodleva, protože musí se kontaktovat obě dvě, ten rozhodce nebo ten dohodce musí dohadovat obě dvě strany. Takže určitou dobu to trvá a pak se taky nakonec může stát, že ten, kdo je tam jako prodávající, řekne, já s váma jednat nebudu, a tím to končí. A opět by to mělo, samozřejmě dozorový orgán napíše zprávu, jak by to mělo podle zákona vypadat, předá ji stěžovateli a ten ji může uplatnit jako, jako přílohu k soudní žalobě. Víc nic. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Posluchačka s dotazem. Dobrý den. posluchač -------------------Dobrý den. Změna, posluchač. Zdravím... Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Předali jste si sluchátko. Bezvadný tady to je. posluchač -------------------Já bych měl dva dotazy. První se týká obuv, je to něco málo přes rok, co jsem ji koupil a začala se odlepovat podrážka. Jak se postupuje teďko v tom novém zákoně s tou reklamací, jestli vůbec jakoby mohu reklamovat? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, tak můžete to reklamovat. Šest měsíců ta obuv musí vydržet, tak jak vypadá. Po šesti měsících se to může stát, že určitým způsobem, opotřebením takzvaným, se ta závada může pochopitelně vyskytnout. Čili tam potom, samozřejmě si koupíte boty a budete je reklamovat poslední den před koncem záruční lhůty, budou rozpadlé, nemůžete chtít nové, protože ta opotřebovanost tam je, zákon s tím počítá. Čili prvních šest měsíců by vám to měli vyměnit za nové, když to bude, anebo opravou, pakliže se s nima na tom dohodnete. Ale jakože byste to měl mít jako nárok na to, ze zákona samozřejmě na tohle to není. posluchač --------------------

Rozumím. A jestli mohu teda druhý dotaz. Zakoupil jsem si od svýho mobilního operátora telefon, kterej se mi rozbil, dal jsem ho do reklamace a po 30 dnech, co se mi jakoby nikdo neozval, jsem šel na prodejnu a oni mi řekli, že už tam telefon leží 14 dnů, a tím pádem nebyla teda uznaná reklamace a řekli mi, že jsem prostě se o to měl zajímat, že nemají žádnou povinnost mě jakoby informovat o tom, že už ta reklamace je vyřízena. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, kdysi to bývalo povinnost, že museli oznámit, že výrobek je hotový. Dnes se mohou, mohou oznámit. Ale pravda je ta, že na tomto jsou zainteresovány obě dvě strany jak prodávající, tak kupující. A proto mi všude u nás vždycky radíme, jděte si tam ten poslední den, nechte si potvrdit, že tam to zboží není, pak jste vyhrál, jinak ne. posluchač -------------------Rozumím. Tak jo, děkuju vám. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Mějte se moc hezky, zdravíme vás, na shledanou. Za chvilku pokračujeme. Na lince 221 554 222, kam nám můžete zavolat. Stejně tak na čísle 605 558 888, kam přicházejí krátké textové zprávy. Stále je tu s námi doktor Václav Havlík ze Západočeského sdružení obrany spotřebitelů. / Písnička / Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------8 hodin 46 minut, pokračuje Dobré ráno Českého rozhlasu Plzeň. Stále posloucháte pravidelnou spotřebitelskou poradnu, je to s námi doktor Václav Havlík ze Západočeského sdružení obrany spotřebitelů. Posluchačku zdravíme na Domažlicko. Dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den. Já jsem se pana doktora chtěla zeptat. My máme televizi, máme ji tři roky a máme prodlouženou záruční lhůtu. A teď se nám teda rozbila a odvezli jsme ji zpátky jako do obchodu a tam nám řekli, že už jako s nima už to nemá nic společnýho, že to musíme poslat až do Brna. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Ano, prodloužená záruční lhůta je velice dobrý chyták na občany, aby si zaplatili něco navíc. Ovšem nejdřív než to zaplatí, tak by se měli podívat, co si vlastně platí, protože ta záruční lhůta nad časomíru úsek dvou let je totiž dělaná dost, dost chytře, to znamená, že se vám nevztahuje na celý výrobek, ale třeba jenom na něco. Nebude se vám vztahovat na lak, na odřeninu a takovýhle věci, na program určitě taky ne, který máte v pračce nebo ve ždímačce taky ne. Čili ta a skutečně ji uzavíráte. Sice prostřednictvím tohoto obchodu, ale s někým jiným. Vy jste to sice uzavřeli v obchodě, ale ta smlouva je od někoho jiného a ten obchod ji pouze zprostředkoval. Tudíž skutečně teď je to na té pojišťovně, s kterou jste to uzavřeli, a pokud má sídlo v Brně, tak se budete muset domluvit s nima, bohužel. posluchačka -------------------Ano, děkuju, na shledanou. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Prosím. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor --------------------

Mějte se hezky, na shledanou. Zdravíme vás. Myslím, že je na čase zopakovat způsoby, kterak je možné nás kontaktovat. Pevná linka 221 554 222, SMS lze posílat na číslo 605 558 888. A jak se dívám, přichází další příspěvek. "Dobrý den, jak je to se zbožím, které má cedulku, že je v akci, a u pokladny je účtovaná cena bez akce. Týká se to hlavně potraviny." JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------A, no, tak tohle jsou velice časté dotazy, které u nás máme. Z 98 % jsou pravdivé. Ale stává se to tím, že když se zboží přeceňuje obvykle, tak se nepřekóduje v počítači a ta pokladní chudák ta dostane, ta prostě bere kód, kterej dostala a ta cena je tam uvedena. Je to špatně samozřejmě. Vy jakmile to zjistíte, tak v každé velké prodejně máte informační středisko, kam to položíte, ukážete, co jste měli, co jste měli dostat, dostanete peníze zpátky nebo to zboží vrátíte a peníze vám vrátí. Dneska je to v těch velkých jednotkových domech velice jednoduché. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Posluchačka s dotazem. Dobrý den. posluchačka -------------------Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat pana doktora Havlíka. Prosím vás, moje dcera si nechala vyměnit dioptrických, u dioptrických brýlí skla. Dělali ji na blízko i na dálku. Na blízko měla hotové během týdne, na dálku už na to čeká téměř měsíc. Po 14 dnech se ptala, jak to, že ty brýle ještě nejsou. Odpověděli jí tady v Tachově, že čekají na šroubek. A pak volala do Mariánských Lázní k paní majitelce, po 14 dnech, pak po třech týdnech. A paní majitelka jí řekla, že na ni nemá čas. Tak, a co teď. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, tak pakliže je tady objednávka, nemáte určenej termín, tak je to, co teď. To znamená, teď je takový určitý spor. Máte-li v objednávce napsáno, do kdy budou brýle hotovy, máte dvě možnosti, odstoupit od smlouvy, pakliže jste nedávali zálohu, nechat si vrátit zálohu a nechat si to udělat, vzít si ten poukaz a nechat si to udělat někde jinde, protože pokud nebyl obchod uzavřen jako takový, tak se s tím, tak jako reklama taková není. U vás lze pouze odstoupit od smlouvy. posluchačka -------------------Jenže, pane doktore, oni jí ty brýle porušili, jak čekají na /nesrozumitelné/ šroubku, tak jí porušili něco nějakou součástku z toho... JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Ale vy už jste to, vy už jste to, vy už jste převzali ty brýle? posluchačka -------------------Ne, ne, ne, ne. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, a jak můžete vědět, že to je porušený? posluchačka -------------------No, protože jí to v Tachově řekli, že se jim tam, že se jim tam něco porouchalo a že čekají na šroubek a že zkrátka musí počkat. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů --------------------

No, počkat na ten šroubek samozřejmě musí, pokud ta objednávka nebyla konkrétní a jestli něco porušili, se pozná, až se výrobek převezme. Dřív to asi nepůjde. A když by to byla skutečně porucha taková, že by brýle přestaly sloužit, čili neviděla by na ně, špatně udělaný dioptrie, tak je ani nepřevezme a bude chtít jiné, tam je to jednoduché. To nemusí převzít ten výrobek, ale musí... posluchačka -------------------Dobře. Co teď, co teď má dělat, aby ty brýle byly a aby je dostala zpátky? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, proto říkám dvě varianty, buď na to počká, nebo zruší, zruší tu smlouvu a nechá si udělat u jinýho optika jiné. Vždyť to přeci není žádný problém. posluchačka -------------------No, problém to je, protože jí brýle z Mariánek nevezou a nevezou. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Ale vy jste mě nepochopila. Objednávka pořád... posluchačka -------------------Pochopila, pochopila, že aby tam přišla, vzala si to, buď jí to udělají, nebo jí to přivezou zpátky, zruší smlouvu. To je mně jasný. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Jo, počkejte. Vy už jste ty brýle převzali a pak teprve jste je poslali... posluchačka -------------------Ne, ne, ne, ne, nepřevzali. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Takže vy jste je vůbec neměli ty brýle v ruce. posluchačka -------------------Ne. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Tak. Závěr je, závěr je takový, jít tam a dvě varianty. Počkám a dám termín, anebo zruším objednávku jako takovou, vyzvednu si veškeré doklady a jdu jinam. posluchačka -------------------Dobře, dobře. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Tolik naše reakce. posluchačka -------------------Ano, děkuji.

Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Mějte se moc hezky. Zdravíme vás, na shledanou. Pojďme se věnovat dalším podnětům. I těm, které přicházejí po SMS. "Když nám přivezou objednané uhlí, jak mohu zjistit, že je to kvalita, kterou jsme objednali? Děkuji." JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------To můžete zjistit, na to jsou speciální laboratoře. Jsou tedy pochopitelně, pokud je to někde uhlí, tak jsou v Sokolově, kde taky jinde než tam, kde se to těží. A lze se s nimi domluvit a nechat si tam vzorek, aby si přišli odebrat. Je to ale dost náročné a dost drahé. Ještě vám to doplním. Kdyby tam byl mour, tak samozřejmě nejdřív musíte složit, složit to uhlí, ten mour necháte, necháte na hromadě, když je to velká hromada a reklamujete a pakliže se nevejdou do procent, které může to uhlí mít mouru, tak jsou povinni vám dát finanční náhradu. To je celý. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Posluchače vítáme. Dobrý den. posluchač -------------------Dobrý den, pane doktore. Ruml u telefon. Já jsem se chtěl zeptat. Koupil jsem si brusle na hokej, mám je půl roku přesně včera. Brusle, bota úplně změkla, prasknul mi nůž na tom, včera jsem se spojil telefonicky už jako s prodejcem, protože tam nebyl k zastižení, a říkal mi, že jako nůž určitě reklamovat nepůjde prasklej, a tak jsem se chtěl zeptat, jestli je možnost jako, jestli je to taková vada, jakože to nejde. Ale přijde mi, že po půl roce jakoby se to rozprdlo na takový... JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, to vám, to vám přišlo dobře. Já vám říkám, že do půl roku vám to musí vzít zpátky vyměnit. Jestli je to po půl roce, začnete dohady, jestli tam byla, jaká tam byla ocel a tak dále, a jsme u soudního znalce. Nepřekročili jste šest měsíců, máte tedy nárok, aby vám dali buď nový výrobek, anebo peníze zpátky, když to budete reklamovat. Ale telefonicky nedějete nic. Musíte si sepsat reklamační protokol. posluchač -------------------No, protože já jsem tam byl na prodejně a oni tam nebyli, tak jsem volal telefonicky, dneska tam půjdu osobně, ale teď vás poslouchám, tak jsem se chtěl zeptat na nějakou radu, jak postupovat. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Jděte, jděte osobně, když to nepřekročilo půl roku, skutečně podle zákona občanského nového máte nárok na všecko, čili výrobek musí být bezvadný a tím to končí. Má-li vadu, můžete vrátit buď jiný, anebo peníze. posluchač -------------------No, je to půl roku asi o jeden den, bylo to 26. 10. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, když si, jo, jo. Jestli jste to reklamoval aspoň telefonicky před tím a uznaj vám ten telefon, tak jste těch půl roku dodržel. Pakliže vám ho jako neuznají, tak to bude o něco horší. A oni tam nebyli proč? Nebyl tam pracovník na vyřizování reklamací, anebo tam bylo zavřeno? posluchač --------------------

Nebyl tam pracovník. Byla zavřená prodejna. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, tak to je tak, to je v pořádku. To jste vyhrál vy, protože prodávající je povinen ze zákona po celou provozní dobu mít pracovníka, který zodpovídá plně za přijetí a vyřizování reklamací. V tom případě, když by to takhle došlo do nějakýho sporu, obrátíte se s důvěrou na Českou obchodní inspekci, Jiráskovo náměstí 33 v Plzni za zanedbání lhůty a povinnosti ze zákona a pomůžou vám v tom aspoň tím, že tu reklamaci oni přijmou. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Tak, zdravíme vás, mějte se hezky, na shledanou. posluchač -------------------No, já děkuju moc, na shledanou. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Paní Kapicová z Chebu píše. "Dobrý den. Koupila jsem dětské kolo, které bylo v prodejně vystavené. A dostala jsem ke kolu pouze účtenku. Je to správný postup? Žádný návod ani krabici, která patří ke kolu. Děkuji." JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Takže, pakliže kolo nebylo sestavené, anebo je nutno ho sestavit, tak musí mít návod, a dokonce v českém jazyce. Ne-li samozřejmě nemusí mít. Jestliže jste dostala jenom účtenku, ta bohatě stačí. Záruční list se vydává pouze na žádost kupujícího. To znamená, že buď tam půjdete ještě jednou, necháte si ho vystavit, jsou povinni vám ho dát. Ale když ne, nic se neděje, protože ta účtenka vám zakládá veškerá práva k jakékoliv reklamaci. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------A když kolo bylo sestaveno, tak návod opravdu není potřeba? JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------Když kolo bylo sestaveno, tak návod skutečně potřeba jako takový není. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------"V kamenné prodejně v Plzni chtějí nejdříve zboží zaplatit a teprve potom ho předvedou. Mají na to právo? Bez zaplacení ho neukážou. Jitka." JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů -------------------No, je to věc dohody. Ze zákona právo žádné nemají. Samozřejmě je to takovej nešvar, kterej obchodníci dělají. Ale tak v tom případě bych se otočil, vzal si peníze zpátky a šel někam jinam, úplně klidně. Vladimír ŠŤOVÍČEK, moderátor -------------------Jak jsme slyšeli, někdy se dlouho čeká na šroubek, my budeme měsíc čekat zase na účast Václava Havlíka ze Západočeského sdružení obrany spotřebitelů v naší pravidelné poradně. Tak se těšíme a za to dnešní setkání děkujeme. Na shledanou. JUDr. Václav HAVLÍK, předseda Západočeského sdružení obrany spotřebitelů

-------------------Na shledanou.

ČRo Radiožurnál Nízké ceny vepřového likvidují české chovy 2.5.2016

ČRo Radiožurnál str. 5 07:00 Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jana GULDA, moderátorka -------------------Nízké ceny vepřového likvidují české chovy. Kvůli přebytku vepřového na evropském trhu tak čeští farmáři zvažují omezení, anebo rušení chovů. Za maso dostanou na jatkách teď zhruba o 30 % méně než před rokem a půl, proto končí desítky firem, říká ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal. Jan STIBAL, ředitel Svazu chovatelů prasat -------------------Mnoho našich členů mě informovalo o tom, že zvažují ukončení chovu. V části podniků už uzavírání probíhá a řekl bych ještě větší část chovatelů se momentálně rozhoduje a čeká.

ČT 1 Vláda sice schválila náhrady škod zemědělcům za loňské sucho 27.4.2016

ČT 1 str. 3 18:00 Události v regionech - Praha

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Vláda sice schválila náhrady škod zemědělcům za loňské sucho, žádosti o dotace ale mohou družstva podávat až od června. Řadě z nich ale už teď docházejí peníze i krmivo. Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor -------------------V Dobříči na severu Plzeňska se museli zbavit čtyřiceti býků. A všechny zásoby z předloňska už hovězí dobytek spotřeboval. Teď ho musí dokrmovat čerstvou úrodou. Miroslav HANZLÍČEK, předseda Zemědělského družstva Dobříč -------------------Je to ozimé žito, které jsme několik let už nepěstovali ani jsme nekrmili zelené krmení. Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor -------------------Loňské sucho zničilo zhruba polovinu úrody kukuřice. Vláda slíbila zemědělcům jako náhradu 600 milionů korun. Jenže o dotace se bude teprve žádat. A ne všechny podniky je dostanou. Jiří ŠÍR, náměstek ministra zemědělství --------------------

Pokud podnik tu škodu měl menší než 30 %, má se za to, že jí může zvládnout jinými prostředky. Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor -------------------Ztráty se ale budou porovnávat s průměrnou úrodou za posledních pět let. Družstvo ve Štichovicích už teď ví, že na dotace zřejmě nedosáhne. Loni tady museli krmivo pro hovězí dobytek dovážet. A podobně jsou na tom desítky dalších družstev. Za náhradní krmivo zaplatilo štichovické družstvo víc než půl milionu korun. A ani letošní úroda se zatím nejeví příznivě. Václav BULÍN, předseda Zemědělského družstva Štichovice -------------------Je v posledních dnech poměrně velká zima, takže ty porosty všechny zarazily, máme obavu, že krmeního bude opět málo. Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor -------------------Dovážené krmivo navíc nefunguje jako plnohodnotná náhrada. František PEŠÍK, zootechnik -------------------Nemůže toho denně sežrat víc než třeba šest kilo. Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor -------------------Celkové škody za loňská sucha vyčíslilo ministerstvo zemědělství na tři miliardy korun. Zdeněk Mlnařík, Česká televize, západní Čechy. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Živě už je s námi i ministr zemědělství Marian Jurečka. Pane ministře, dobrý večer, vítám vás ve vysílání. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý podvečer. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Jak zaznělo v reportáži, celkové škody ztráty zemědělců jsou vyčíslené na tři miliardy korun. Vaše ministerstvo jim jako kompenzaci nabízí 600 milionů, necelou čtvrtinu, ale co je podstatné, na rozdíl třeba od zemědělců v Polsku, ti čeští žádné peníze ještě nedostali a jsou v problémech. Proč jste pro kompenzace nevyčlenili víc a proč nejednáte rychleji? Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Já bych se chtěl ohradit, protože zemědělci právě v těchto dnech dostali, byla dokončena výplata zhruba 604 milionů korun, které byly částečně z evropských zdrojů a částečně ze zdrojů našeho ministerstva. Právě jako kompenzace za loňské nízké výkupní ceny sektoru mléka a vepřového masa v souvislosti s ruským embargem a právě jako kompenzace za loňské sucho. To byla první dílčí část toho balíčku, který byl z Evropské unie a z našeho rozpočtu. A teď řekněme, opravdu ta část, která se týká jenom našeho národního financování, a tady to trvalo tak dlouho proto, protože jsme do konce roku monitorovali a sčítali škody od jednotlivých svazů a bohužel potom dva měsíce se vedla diskuse na vládě o tom, jakou výši vláda schválí. To už jsem já příliš nemohl ovlivnit a teď budeme přijímat skutečně žádosti. A to, co říkáte o tom Polsku, tak Polsko vyplatí kompenzace v takzvaném režimu podpory de minimis, to znamená 15 tisíc euro, které každý členský stát může vyplatit zemědělcům za období tří let po sobě jdoucích. Oni dali na tento účel. My tyto prostředky vyplácíme v jiném typu podpory, takže zemědělci o těchto 15 tisíc euro, pokud budou chtít, nepřijdou. Takže z našeho pohledu naše rozhodnutí ano, trvá o něco déle, ale z dlouhodobého hlediska pro zemědělce je daleko lepší.

Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Tak. Nicméně ne všechny, ne všechny zemědělské podniky na dotace dosáhnou. Váš náměstek v té reportáži, kterou jsme viděli říkal, že ty, které mají škodu menší než 30 %, mají ztráty zvládnout jiným způsobem. Tak, to mě zajímá, jakým jiným způsobem. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To říká i evropská legislativa, která takto platí pro všech 28 států Evropské unie, protože přecejenom každý, kdo podniká v zemědělství, musí počítat s určitými výkyvy počasí a proto se říká, že až na těch 30 % v tomto případě přijde stát, který bude moci nabídnout tu pomocnou ruku. Tady zemědělci samozřejmě také musí pracovat s tím, že v minulých letech měli zisky a většinou si vytváří určité rezervy fondy a v těchto okamžicích mají možnost, řekněme, si pomoci z těch let předchozích, které byly lepší. Ale prostě chci říct, že my i kdybychom toto chtěli změnit na úrovni členského státu, nemůžeme. Ten limit 30 % je dán jednotně pro celou Evropskou unii. Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------Pane ministře, děkujeme. Hezký večer. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Hezký večer.

Jednání ministrů zemědělství V4 29.4.2016

ČT 1 str. 4 12:00 Zprávy ve 12

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor -------------------V Praze jednají ministři zemědělství států visegrádské čtyřky společně s kolegy z balkánských zemí a Rakouska. Společně řeší rozdílnou kvalitu potravin v Evropě, anebo třeba tlak na snižování cen vepřového masa a mléka. A schůzku na ministerstvu zahraničí sleduje kolegyně Petra Tuháčková. Petro, prosím, co by mělo být výsledkem jednání? Petra TUHÁČKOVÁ, redaktorka -------------------Dobré poledne, tak především by se teď tito zástupci těch zmiňovaných zemí měli sjednotit v tom postoji v řešení těch zmiňovaných problémů, protože už v polovině příštího měsíce, tedy přesně 17. května se uskuteční jednání Evropské rady, na které by měl právě Marian Jurečka, jakožto český ministr zemědělství, tedy zástupce země, která teď V4 předsedá, prezentovat ten společný postoj v řešení těchto problémů. Všechny země se potýkají se snižujícím se, snižujícími se ceny za, cenami za vepřové maso nebo snižujícími se cenami mléka a třeba v České republice se cena za litr pohybuje teprve pod 7 korunami za 1 litr, přestože ty náklady jsou o zhruba o korunu a 50 vyšší. Ministerstvo zemědělství zhruba před měsícem oznámilo, že připravuje nové dotační programy, které by tedy českým zemědělcům měly pomoct. Další problém, to jsou kormoráni a rybolov. Kormoráni v Evropě denně zkonzumují přes 1000 tun ryb v hodnotě víc než třech milionů euro. I v České republice jsou přemnožení, i tady způsobují milionové škody každý rok. No, a další problém, tak to je právě ta dvojí kvalita potravin na evropském trhu. Velmi často se stává, že nadnárodní společnosti dávají do stejných obalů pod stejnou značkou rozdílné potraviny, rozdílné množství, takže i o tom se dnes na tomto jednání mluví. Koná se právě od devíti hodin ráno tady na ministerstvu zahraničních věcí a už okolo půl druhé bychom měli znát ty konkrétní výsledky.

ČT 24 Ministři zemědělství V4 29.4.2016

ČT 24 str. 5 09:30 Studio ČT24 - Zprávy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Jana MAREČKOVÁ, moderátorka -------------------O výkupních cenách mléka a vepřového masa budou jednat ministři zemědělství zemí Visegrádské 4 a dalších 4 států. Dohodnou společný postup, kterým chtějí prosadit, aby Evropská komise zopakovala loňský pomocný balíček, který zemědělcům unie vyplatila začátkem letošního roku. Řešit budou ale například i škody, které páchají kormoráni na rybolovu. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------To poslední téma je otázka dvojí kvality potravin, to znamená ten problém, kdy především v zemích bývalého východního bloku jsou globální značky se stejnou etiketou, se stejným logotypem prodávány v jiné kvalitě, v jiném složení než například v Německu.

Život ve stínu Černobylu 1.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Ohrožení z někdejší černobylské elektrárny se místním lidem vrací jako bumerang, celková radiace se sice po 30 letech snížila, vláda ale zrušila potravinovou pomoc nejbližším obydleným oblastem. A místní musejí často spoléhat na to, co sami vypěstují nebo nasbírají, tedy velké plody s velkým rizikem. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka -------------------Viktoria ví, co riskuje, když svým 4 dětem nalévá mléko od kravek, které chová a nakládá na talíř domácí kapustu. Nemá ale na vybranou. Viktoria VETROVOVÁ, obyvatelka Zalyšan -------------------O tom nebezpečí víme, ale co máme dělat? Jinak tady nepřežijeme. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka -------------------Viktoriina rodina žije jako mnoho dalších mezi 2 katastrofami. Dodnes trvajícími důsledky černobylské jaderné havárie a hlubokou krizí ukrajinské ekonomiky. Bogdan, 8 let, Viktoriin syn -------------------Vyšetřili mě a řekli, že mám problém se štítnou žlázou. Sestra říkala, že musíme na léčbu do

Kyjeva, ale táta říkal, že pojedeme až někdy jindy. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka -------------------Černobyl je od Zalyšan vzdálený 53 kilometrů, odsud z takzvané čtvrté zóny se lidé před 30 lety stěhovat nemuseli. Děti dostávaly zdarma školní obědy z bezpečných, dovážených potravin, to ale vláda vloni škrtla, jí se, co vyroste doma nebo se bere v lese. Jít nakupovat potraviny je luxus. Olesja PETROVOVÁ, 9 let, Zalyšany -------------------Měla jsem hlad pět dní. Když maminka dostane peníze, dá je sestře, ať nakoupí. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka -------------------Školní obědy stály vládu 50 milionů dolarů ročně, zemi ale vyčerpala válka na průmyslovém východě, anexe Krymu a korupce. Kyjev škrtl už v roce 2012 monitorování radiace v půdě a potravinách. Kritice se brání. Když peníze chybí, jde o priority. Vitalij PETRUK, ředitel agentury pro řízení zakázané zóny -------------------Co je lepší? Dát všechny peníze deseti lidem, kteří mají nemoc z ozáření a zachránit je? Nebo to rozdrobit mezi několik set lidí a dát každému pět korun? Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka -------------------Jurij Bandaževskij důsledky dlouhodobé nízké radiační zátěže sleduje a není optimista. Jurij BANDAŽEVSKIJ, dětský lékař -------------------Trpí radiací, kromě toho mají hlad a v důsledku hladu radioaktivní zátěž ještě zvyšují tím, že jedí i potraviny s radioaktivním obsahem. Milada MCGRATHOVÁ, redaktorka -------------------Kromě rakoviny štítné žlázy zjistily studie souvislost i s kardiovaskulárními problémy. V ohrožených zónách mají srdečně cévní nedostatečnost víc než tři čtvrtiny dětí. Milada McGrathová, Česká televize.

Čína poptává potraviny z Evropy 3.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, moderátorka -------------------Arsenová rýže podávaná s karbanátky z myší smaženými na oleji recyklovaném z odpadu. Není divu, že Číňany tohle menu moc neláká. Skandály s kvalitou a závadností potravin nahrávají dovozcům včetně těch z Česka. I když je jídlo z Evropy několikanásobně dražším luxusem, je o něj zájem. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Jogurty vyrobené v Číně podle českého receptu. David Vichra je začal dělat, protože na místním trhu nenašel nic, co by se podobalo těm z domova. Dnes vyrábí ve velkém.

David VICHRA, zakladatel firmy BeYogurt -------------------Používáme tady místní mléko, máme pod kontrolou jakékoliv hygienické záležitosti a certifikace. Bakterie, které injektujeme do mléka, jsou evropského původu. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Pro čínské jazýčky jsou kyselé, přesto je o ně zájem jako o všechno přírodní. Úspěchy slaví minerálky, například po Zaječické hořké je poptávka vyšší než může uspokojit. Ťiang PIN, zástupkyně generálního ředitele, Beijing Saqi Hengefeng -------------------Čínská voda neobsahuje skoro žádné minerály, zatímco česká jich má bezpočet. Díky tomu má dobré účinky na zdraví. Čistá střeva a detoxikuje. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Okruh klientů mají i dortíky Marlenka, dají se koupit na internetu. Otevření této kavárny byla náhoda. Majitelka dort objednala k narozeninám a zamilovala si ho. Wang LU, manažerka, So Just Café -------------------Ocenili jsme dobrý vkus, zdraví, tradiční chuť a životní styl, takže začátek naší spolupráce s Marlenkou byl velmi rychlý. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------České dny v Číně představují potraviny možným odběratelům. Vývozců je málo, obchod komplikuje složitá byrokracie a hygienické předpisy. Česko by rádo uspělo s mlékem a masem. Bedřich KOPECKÝ, velvyslanec ČR v Číně -------------------Pokud jde o maso, tak ze zemí Evropské unie mají povolení pouze Němci na vepřové a Maďaři na hovězí a to bychom chtěli zlomit. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Poptávka stoupá úměrně aférám na domácím trhu. Průzkum ve 20 čínských městech ukázal, že s kvalitou jídla je nespokojených 80 % lidí. V podstatě všechny druhy potravin potkal nějaký skandál, takže Číňané mají k domácím produktům silnou nedůvěru. Obavy vzbuzují všechny fáze výroby od pěstování ovoce a zeleniny, chovu dobytka až po zpracování. Čínský spotřebitel je zvyklý na ledacos. V posledních letech se objevilo třeba krysí maso vydávané za jehněčí, zelí ve formaldehydu, rýže kontaminovaná arsenem či karbanátky z myší. To vše osmahnuté v recyklovaném oleji sesbíraném z odpadu. Barbora Šámalová, Česká televize, Peking.

dama.cz 3 ČISTIČKY TĚLA: Ledviny. Játra. Slezina. Jak se o ně statat? 2.5.2016 dama.cz str. 0 Zdraví Markéta Ostřížková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Filtrovat krev, roztřídit, co je tělu potřebné a čeho je třeba se zbavit, neúnavně a den za dnem ? to umějí naše ledviny, játra i slezina. Proto bychom se k těmto orgánům měli chovat šetrněji.

**LEDVINY ** Začněme ledvinami. Tento párový orgán o velikosti pouhé lidské pěsti filtruje a očišťuje krev, jež ledvinami stále proudí, a to v množství 1,2 litru za minutu. Hlavní díl práce přitom odvádějí ledvinná klubíčka, glomeruly, které zadržují v krvi bílkovinu a propouštějí vodu, minerály a odpadové produkty látkové výměny. Fungují jako filtry: dovnitř vchází krev, ven vychází moč. Mnoho lidí se ke svým ledvinám chová mírně řečeno macešsky, což dokládá i statistika ? chronickými problémy s ledvinami trpí každý desátý obyvatel naší planety. Například v souvislosti s civilizačními nemocemi bývají nejvíce skloňovány srdeční infarkt či mozková mrtvice, nesmíme ale zapomínat také na poškození cév a tím i ledvin, jejichž funkce jsou na bohatém cévním zásobení zcela závislé. Když se totiž drobné cévky v ledvinách začnou zužovat a krev do ledvin nemůže proudit, snižuje se filtrace krve. Tím je vlastně ledvina, hlavní čistička tělesných odpadů, postupně vyřazena z provozu a zplodiny metabolismu se začnou v těle hromadit. Dochází tak k postupnému snižování funkce ledvin. //?V Česku žije odhadem 1 milion lidí s onemocněním ledvin a přibližně 10 tisíc lidí, kteří potřebují náhradu funkce ledvin. Z nich asi 1/3 má transplantovanou ledvinu a 2/3 podstupují dialýzu,?// uvádí primář hemodialyzačního střediska NephroCare v Praze-Krči MUDr. Petr Táborský. [[ArticleBox**27647]] **Dlouhodobá rovnováha ** I letos v březnu si opět připomeneme Světový den ledvin. Jakou ?oslavu? bychom mohli při té příležitosti připravit těm svým?// ?Z čistě odborného hlediska žádná jarní či jiná, nárazová očista není možná. Příroda má obecně ze všeho nejraději dlouhodobě vyrovnané hodnoty, rovnovážný stav s minimálními výkyvy. Toho lze dosáhnout pouze pravidelností, dodržováním rozumné diety a dostatečného příjmu tekutin,?// říká primář Táborský. Funkční kapacita našich orgánů se podle jeho slov vyvinula v závislosti na potřebách našich předků. ?//Pračlověk měl maso, jen když něco ulovil, mléčné výrobky neznal vůbec. Sůl byla opravdu nad zlato a její spotřeba ve srovnání s dneškem minimální. Dnes je maso volně dostupné v chladicích boxech supermarketů a většina hotových potravin je přesolená. Jestliže dnes mají ledviny vyloučit odpadní látky vzniklé z 200 gramů bílkovin každý den a k tomu ještě 20 gramů kuchyňské soli, je to, jako bychom nějaký stroj nutili trvale pracovat na 150 procent plánovaného výkonu a pak se divili, že začíná vynechávat,?// vysvětluje lékař. Dalším zlozvykem je nedostatečný příjem tekutin:// ?To je, jako bychom ten stroj ještě navíc zapomínali namazat,? //dodává specialista. **Méně soli i bílkovin ** //?Ledvinám nejvíc pomůže, budeme-li udržovat denní příjem bílkovin v gramech v závislosti na hodnotě naší tělesné hmotnosti v kilogramech; vážím-li 70 kilogramů, neměl bych jíst více než 70 gramů bílkovin za den. Příjem soli by neměl překročit 8 gramů za den. Tady je třeba si říci, že toto není žádná léčebná dieta, ale pouze doporučení týkající se zdravé výživy, tedy jak by se měl zdravý člověk stravovat, aby mu ledviny vydržely co nejdéle funkční. Když k tomu přidáme udržení ideální tělesné hmotnosti a příjem tekutin kolem 2,5 litru každý den, je to asi vše, co naše ledviny potřebují,? //říká primář Táborský. Celý problém je podle jeho slov v kvantitě, nikoli v kvalitě. //?Většina lidí by ráda slyšela, že mají vynechat třeba brambory nebo uzené maso a tím je všechno vyřešené. V tom to ale není. Jíst můžeme principiálně všechno, ale ve většině případů v podstatně menším množství, než jsme zvyklí. Problémem může být odhad množství. Většina lidí řekne: ?Já si nic na talíři nepřisoluji, tak co mám dělat?? Problém soli však není v přisolování hotového pokrmu (tím přijímáme sotva 15 % z veškeré soli), ale konzumace velkého množství průmyslově zpracovaných (= přesolených) potravin. V dietě jde vlastně o jeden jediný krok ? snížíme-li množství bílkovin na polovinu, snížíme na polovinu i příjem soli. Nejvíce jsou solené právě bílkovinné potraviny, mléčné a masové výrobky, sýry, salámy, paštiky, saláty a tak dále.

Spousta soli je i v různých dochucovadlech, instantních směsích, omáčkách či kořeních,?// vyjmenovává lékař. **Spíte málo? Vaše ledviny mohou trpět! ** Podle studie, kterou nedávno provedli vědci z bostonské Brigham and Women?s Hospital, může nedostatek spánku rapidně urychlit poškození ledvin. Tým pod vedením doktora Ciarana McMullana shromáždil údaje od více než 4200 žen. Po dobu 11 let byly sledovány jejich spánkové zvyky a nejméně dvakrát za tuto dobu jim byly měřeny funkce ledvin. Ženy, které v průběhu trvání studie spaly pět a méně hodin, měly o 65 % vyšší riziko poškození ledvin oproti ženám, jež v noci naspaly sedm a více hodin. // ?Výsledky výzkumu nás velmi znepokojily, neboť doba spánku se v posledních dvaceti letech všeobecně velmi snížila, v průměru na 6,5 hodiny,?// říká dr. McMullan. Vědci zatím nepotvrdili, zda delší doba spánku zaručuje lepší zdraví ledvin a zvrátí proces jejich poškození; pro potvrzení jsou potřeba další sledování a výzkumy. [[ArticleBox**27550]] **JÁTRA ** Největším orgánem nacházejícím se v dutině břišní jsou játra. Jsou centrálním orgánem látkové výměny a oplývají úžasnou schopností regenerace. Jsou klíčová pro konečnou fázi trávení potravy a její látkové a energetické přeměny. V játrech probíhá syntéza důležitých bílkovin a faktorů srážení krve, vznikají zde hormony důležité pro vodní a minerální hospodářství. Játra jsou velice důležitým detoxikačním orgánem. Jejich základními jednotkami jsou buňky zvané hepatocyty. Ty, zjednodušeně řečeno, přeměňují jeden typ molekul na jiný, čímž regulují energetickou rovnováhu. Mimo jiné udržují hladinu glukózy na vyrovnané linii ? ?zaměstnávají? desítky enzymů, které se alternativně ?zapínají? či ?vypínají? v závislosti na stoupající a klesající hladině glukózy v krvi. V játrech se také rozkládá velké množství mastných kyselin, jež jsou ve formě acetoacetátu vyplaveny do krve, odkud přecházejí do tkání. ** Pozor na záněty ** ?Mezi nejčastější onemocnění jater patří virové záněty (hepatitidy). Zánět je akutní (hepatitida typu A) nebo, v případě hepatitidy typu B či C, přechází do chronicity ? virus se v jaterních buňkách množí a tyto buňky jsou imunitním systémem ničeny. Není-li příčina chronického poškození jater včas odhalena a léčena, rozvíjí se cirhóza. Méně často lze onemocnět autoimunitně podmíněnou cirhózou jater. Dochází k ní tehdy, když jsou jaterní buňky rozeznávány jako cizí a jsou ničeny imunitními buňkami,? říká MUDr. Jiřina Hobstová, CSc., z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Zejména ženy středního věku podle jejích slov mohou trpět primární biliární cirhózou ? poruchou, při které dochází k postižení žlučovodů a porušenému odtoku žluči z jater. Je-li léčba zahájena pozdě, nic už postup nemoci nezastaví a po několika letech je nutná transplantace jater. Častou příčinou chronického zánětu jater vedoucího k jejich omezené funkci či k pozdější úplné nefunkčnosti je dlouhodobá pravidelná konzumace alkoholu. **SLEZINA ** Slezina byla dlouho považována za záhadný orgán. Dávní lékaři se domnívali, že je domovem emocí, ale že pro nás není až tak důležitá. Teprve s rozmachem vyšetřovacích metod ve 20. století mohly být odkryty všechny její funkce. Slezina má přibližně stejnou velikost jako ledviny, na povrchu je fialová a má tvar kávového zrna. Pod mikroskopem uvidíte ve slezině trámčitou síť cév, která je místy přerušená klubíčky lymfatické

tkáně. Vnitřek tvoří červená a bílá houbovitá dřeň. Hlavní funkcí sleziny je třídění zdravých a poškozených červených krvinek. Ty poškozené se zachytí v červené dřeni a zanikají. Pro lidský plod je slezina orgánem krvetvorby. Bílá dřeň se ve spolupráci s bílými krvinkami podílí na tvorbě protilátek, a tak hraje významnou roli v obranyschopnosti organismu. // ?Slezina může být akutně poškozená v důsledku úrazu, dlouhodobě pak vlivem stresu a nezodpovědného životního stylu. Vlivem stresových hormonů probíhají v buňkách sleziny biochemické změny, které se projevují sníženou imunitou. Slezině nedělá dobře příliš velké množství jídla, nepravidelná strava ani konzumace mléčných výrobků. Je-li funkce sleziny oslabená, dostavují se po čase trávicí potíže, alergie, snížená odolnost,? //objasňuje přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM v Praze prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. Poranění sleziny bývá provázeno závažným krvácením. Při ?otravě krve? se slezina aktivuje, několikanásobně zvětší svou velikost a ztrácí strukturu ? mění se v septickou slezinu. ?Slezina se rovněž zvětšuje při městnání krve a některých poruchách krvetvorby, například u leukemie či Hodgkinova syndromu, nebo při jaterní cirhóze,? vysvětluje profesor Špičák. Zvětšená slezina o sobě může dát vědět v podobě poruch trávení, bolestí, nadýmání, zácpy či velké únavy. [[ArticleBox**27579]] **Pravidelnost prospívá i slezině ** Slezinu je sice možné v případě potíží nebo po úrazu operativně odstranit, pro naše zdraví je však samozřejmě mnohem výhodnější, nemusí-li k tomu dojít. Jak můžeme zdraví naší sleziny ? a tím i celého organismu ? posílit? Důležitý je zdravý životní styl, pravidelná životospráva a žádné velké excesy. Slezině neprospívá příliš velké množství výrobků z bílé mouky ani příliš častá konzumace mléka. Prospívají jí naopak luštěniny (především fazole), dočervena zbarvené plody (jahody, maliny, třešně, meruňky), vhodná je vařená mrkev, dýně či kukuřice. Výborná je tmavá rýže, pohanka nebo amarant, vítané jsou mořské plody. Očistnou funkci plní rovněž koření (kopr, rozmarýn, šalvěj). ---Aniž bychom to zaznamenali, můžeme přijít o celých 90 % funkce ledvin. Pocítíme-li pak problémy, bývá opravdu pozdě. Glomeruly v postižených ledvinách už stačily změnit svou podobu ? proměnily značnou část své tkáně na vazivo a tím snížily schopnost filtrace na minimum. **Co ještě můžete pro zdraví ledvin udělat?** * Nechte se včas vyšetřit Nejjednodušší je zajít k praktickému lékaři, eventuálně přímo do laboratoře. Moč se vyšetřuje na přítomnost bílkovin a krev na přítomnost kreatininu. Užívejte méně léků proti bolesti Analgetika jsou pro ledviny doslova časovanou bombou. Než je užijete, dobře si rozmyslete, zda neexistuje jiná cesta, jež nás zbaví bolesti. * Přestaňte kouřit Kouření sice poškozuje hlavně dýchací cesty, stejnou měrou se však podílí rovněž na destrukci cévního systému. Jelikož cévy zásobují také ledviny, porucha se projeví i zde. * Žádné drogy Dlouhodobé požívání alkoholu a jiných drog pomalu, ale jistě vede k destrukci ledvin. * Pozor na převodnění * I příjem příliš velkého množství vody může být komplikací. Poškozené ledviny nemusejí přijatou vodu správně vyloučit, což se pak může projevit otoky či dušností. Dochází ke snížení hladiny

sodíku, objevují se bolesti hlavy, vyšší krevní tlak a nevolnost či zvracení. Ideální množství vody je 2,5 litru denně. Pouze při velkých ztrátách (extrémní vedra) se doporučuje více. * Dejte slovo bylinkám //?Mezi základní byliny, které jsou běžně užívány pro své očistné účinky, patří například pýr, lopuch, mochyně, štětka planá, kopřiva, pampeliška či řebříček. Důležitou roli hrají při cílené očistě organismu tinktury z pupenů rostlin, takzvaná gemmoterapeutika. Nejvíce využívané jsou tinktury z břízy, jasanu a buku,?// uvádí Mgr. Jarmila Podhorná, která se účinky bylin dlouhodobě zabývá. * Nezapomeňte na petržel. Kořen i nať působí močopudně ? pomáhá tak vyhnat z těla toxiny. * Dejte si lymfodrenáž Je to dobrá cesta vedoucí k pročištění organismu. Zlepšený tok lymfy je provázen častějším močením, neboť přebytečné toxiny musí z těla někudy ven. Lymfodrenáž je vhodná pro zcela zdravé jedince. Současný životní styl a nedostatek pohybu způsobuje, že máme v játrech zakonzervováno velké množství škodlivin. To znesnadňuje tok krve přivádějící jaterními tepnami kyslík, a především brání proudění krve v portální žíle, která ze střevního traktu přináší výživné látky. Důsledkem toho část krve, která neprojde portální žílou, proudí oklikou a dochází ke zvětšení sleziny, městnání v žilním systému slinivky břišní nebo městnání v žaludečních žilách střevního traktu. To vede k mnoha dalším potížím. V játrech, která nemohou regenerovat a my jim nedáme tuto možnost úpravou stravy, pohybem či detoxikační kúrou, klesá obsah žlučových kyselin a vylučuje se více cholesterolu a tuků. Tvoří se emulze, která postupně tvrdne a cholesterol v ní krystalizuje. Dále se játra tlakem vzniklých tvrdých a kašovitých komponentů roztahují a silně tlačí na okolní tkáně a orgány, jež tím trpí a narušují jejich činnost. (Zdroj: http://www.virovahepatitida.cz/aktualne/-1283) **Co můžete udělat sami pro zdraví, detoxikaci a podporu funkce svých jater? Vydejte se na velký nákup a nezapomeňte přitom na: ** Pro zachování základních funkcí, jež zajištují játra, postačí pouhá pětina jaterní tkáně. Umění znovuobnovení se pak naplno uplatní například v okamžiku, kdy velká část jater chybí. Orgán je za určitých podmínek dokonce schopen dorůst do původní velikosti. Tyto výjimečné vlastnosti představují velkou výhodu při transplantaci. odborná spolupráce: prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., Klinika hepatogastroenterologie IKEM MUDr. Petr Táborský, hemodialyzační středisko NephroCare, Praha-Krč MUDr. Jiřina Hobstová, CSc., infekční stanice Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze [[ArticleBox**27654]] Článek vyšel [[https://www.facebook.com/Mojezdravi?fref=tsv časopise Moje Zdraví]] URL| http://www.dama.cz/zdravi/3-cisticky-t...-jatra-slezina-jak-se-o-ne-statat-27559

denik.cz Veterináři vrátili sedm tun masa do Polska, nemělo řádné doklady 28.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Veterináři vrátili do Polska kvůli špatnému značení zásilku sedmi tun drůbežího a hovězího masa. Letos našli chyby u 6,5 procenta z 1550 kontrol. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy Petr Pejchal. " Maso mělo zamířit k čtyřem českým odběratelům. "Důvodem vrácení byly nedostatky ve značení

masa a v průvodních dokladech," sdělil mluvčí. Veterináři s celníky zkontrolovali na hraničním přechodu v Harrachově i další vozidlo, ve kterém bylo 3,8 tuny vepřového, drůbežího a hovězího masa. To mělo doklady v pořádku. "Bylo však zjištěno, že příchod zboží nebyl dopředu nahlášen tak, jak ukládá dovozci platná legislativa," dodal Pejchal, podle kterého se veterináři případem budou dále zabývat. Od začátku roku zjistili veterináři závady u 6,5 procenta z více než 1550 kontrol zaměřených na dovezené potraviny živočišného původu. Tři čtvrtiny závad se týkaly případů, v nichž dovozce nenahlásil příchod zásilky tak, jak mu ukládá legislativa. Příjemci dovezených potravin živočišného původu je musí veterinářům den předem nahlašovat. V některých případech provozovatel klamal spotřebitele, nebo v jídle byly nalezeny patogenní organismy. Například zpracovatel drůbeže z Žumberku v Pardubickém kraji klamavě označoval kuřecí maso za české, přitom je dovážel z Polska. Další maso dovážel z Nizozemska, což veterinářům nenahlásil, i když měl. SVS kontroluje více než 5000 podniků, které zpracovávají produkty živočišného původu, a dalších 5000 maloobchodů. Od loňského roku kontrolují také restaurace a jídelny. Za chyby ve veterinární hygieně uložili loni veterináři pokuty za 22,5 milionu korun. Celkové loňské pokuty od SVS dosáhly 25,6 milionu korun."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/veterina...lska-nemelo-radne-doklady-20160428.html

Hygienici varují před nákazami z nedostatečné úpravy jídla 29.4.2016

denik.cz str. 0 Z domova

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Brno - Jihomoravští hygienici s příchodem tepla nabádají, aby lidé více dbali na zpracování potravin při grilování. Při nedostatečné tepelné úpravě masa, ale i při neomytí zeleniny nebo neuchování mléčných a mražených výrobků v chladu se lidé konzumací vystavují zdravotním problémům. Hrozí jim průjem, teplota, zvracení, ale i dehrydratace, řekla dnes novinářům ředitelka odboru hygieny a výživy jihomoravské hygienické stanice Jana Laštovičková. V některých případech může nastat i smrt. " Ročně hygienici zaznamenají od lékařů tisíce případů průjmových onemocnění, především v letních měsících. „Je však nutné říct, že jsou to pouze případy od lékařů. Většina lidí k nim ale ani nejde," doplnil ředitel jihomoravských hygieniků Jan Mareček. Hygienici upozorňují, že je potřeba být obezřetný především při grilování, které je v létě oblíbenou činností. Mareček zdůraznil, že je potřeba maso opéct nejen na povrchu, jak to někdy lidé dělají, ale především musí být hotové uvnitř. Pozor je potřeba dát i při konzumaci vajec, syrových produktů, ale také u zeleniny nebo bylinek, kde je potřeba důkladné umytí. Hygiena nedoporučuje ani požití lahůdkářských a masných výrobků, salámů, paštik, cukrářských věcí, salátů a dalších, pokud si lidé nejsou jistí, že byly v dostatečném chladu. „Dalším významným faktorem je konzumace hub. Nikdo by neměl jíst houby, které nepozná," zdůraznila Laštovičková. Při požití špatných potravin lidem hrozí průjmy s teplotami, dehydratace a další problémy. „Ohroženou skupinou jsou děti a senioři. Jsou citliví na úbytek vody v těle. Může docházet k

selhávání ledvin a jater a také k úmrtí," dodala Laštovičková s tím, že především starší lidé pijí málo tekutin."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/hygienici...nedostatecne-upravy-jidla-20160429.html

Ministři osmi zemí chtějí od EU další peníze pro chovatele 29.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha - Ministři zemědělství Polska, Slovenska, Maďarska, Česka a dalších čtyř zemí požadují po Evropské unii další záchranný balíček pro chovatele krav a prasat. Po dnešním jednání to na tiskové konferenci uvedli ministři jednotlivých států. Vedle zemí visegrádské čtyřky podporu požadují Rakousko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko. " Češi chtějí minimálně stejnou podporu jako loni, kdy získali přes 300 milionů korun. Tutéž částku pro chovatele prasat a krav přidalo loni české ministerstvo zemědělství. "Řada našich zemědělců se pohybuje pod výrobními náklady a někteří dokonce zvažují ukončení živočišné výroby. I proto žádáme pro producenty v tomto sektoru další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši jako v loňském roce," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDUČSL). Agrární komora ČR ale chce, aby český ministr prosadil pro zemědělce větší podporu. "Vzhledem k tomu, že ztráta v letošním roce je minimálně dvojnásobná, požadujeme minimálně dvojnásobnou částku," uvedla komora. Podle Jurečky nebude však jednoduché sehnat ani stejný obnos jako loni. I on však připouští, že podpora vzhledem k propadu trhu není adekvátní. Podle slovenské ministryně Gabriely Matečné je situace v sektoru tak kritická, že třetina zemědělských podniků zvažuje zavření. Ministři vedle přímé podpory požadují zvýšení cen u evropských intervenčních nákupů mléčných produktů. Chov prasat Problémy na trhu s vepřovým masem zasáhly v ČR už i velké producenty. "Vzhledem k dlouhodobé ekonomické nestabilitě bylo rozhodnuto o zastavení části investic a o postupném uzavření provozů, které vyžadují dlouhodobé investice. Dojde ke snížení o 1000 kusů prasnic. Pokud se situace nezmění, nevylučujeme další zavírání chovů," řekl dnes mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Komora mimo jiné požaduje urychlené schválení dotací pro producenty kvalitního masa, ale také zřízení marketingového fondu, který ministerstvo dlouhodobě slibuje. Přeje si také, aby poslanci schválili zavedení tzv. zelené nafty pro živočišnou výrobu. V Evropě je nadprodukce mléka, jedním z důvodů je kromě zrušení výrobních kvót embargo na dovoz potravin do Ruska. Kvůli Rusku a velkému objemu dovozu je problém i s odbytem vepřového. Ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal koncem března na tiskové konferenci řekl, že tuzemští chovatelé prasat chtějí podat podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který by měl podle nich řešit dumpingové ceny vepřového masa z dovozu. Česká potravinová soběstačnost u vepřového totiž stále klesá a nyní je na 50 procentech.

Podle Stibala výkupní cena kilogramu živého prasete spadla meziročně o čtyři koruny na 25,39 Kč/kg. O podobnou částku klesla i o rok dříve a podle svazu jsou ceny proti roku 2014 o 28 procent nižší. Chovatelé budou chtít, aby úřad uznal, že do ČR zejména Němci dováží za dumpingové ceny, kterým nemohou čeští zemědělci konkurovat. "Víme, že to bude obtížná a složitá cesta," řekl Stibal. Chovatelé podle něho řeší zavírání chovů a ke konci roku by produkce vepřového mohla klesnout až o pětinu. Loni klesla o 3,5 procenta."

URL| http://www.denik.cz/ekonomika/ministri...alsi-penize-pro-chovatele-20160429.html

denikreferendum.cz Potřebujeme utopie pro svět práce denikreferendum.cz str. 0 Svět Redakce DR Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

1.5.2016

zpět Na svátek práce zveřejňujeme překlad rozhovoru s německým psychologem práce Theo Wehnerem. Jak bude společnost reagovat na automatizaci práce a masivní mizení pracovních míst? Má smysl uvažovat o nepodmíněném příjmu? Digitalizace práce nabízí šanci změnit od základů naše přemýšlení o tom, jak žijeme a pracujeme, říká psycholog práce Theo Wehner působící na vysoké technické škole Eidgenössische Technische Hochschule v Curychu. Přimlouvá se za oddělení zaměstnání a příjmu k zajištění existence, ale také za postupné uskutečňování změn tak, aby nepřetížily kapacity lidí se na ně adaptovat. Jedna studie došla nedávno k závěru, že ve Švýcarsku může být až 48 procent všech povolání automatizováno. Je to realistické? Představa automatizované fabriky bez lidí kolovala už v době, když jsem sám studoval a doteď se nepotvrdila. Tato studie Oxfordské univerzity se v roce 2013 zaměřila na to, která povolání by se mohla v důsledku technologického pokroku dostat pod tlak, a tak vzniklo toto číslo. Podle mého názoru je ale zaprvé obtížné simulovat takový budoucí vývoj bez toho, abychom věděli, jak budou v budoucnu různé procesy a fenomény provázané. Potom také tato studie nezohlednila, jaká nová pole působnosti vzniknou. Vycházíte tedy z toho, že zmizelá pracovní místa budou kompenzována novými, jako tomu bylo doposud vždy? Zčásti určitě, ale možná se nebude jednat jen o kompenzaci – lze dosáhnout víc, záleží na našich cílech. Stoprocentní zaměstnanost nebyla přece dosažena nikdy – je to tedy vůbec rozumný cíl? Nepřejeme si místo toho radši lidi, kteří budou zaměstnáni smysluplně, ne na základě tlaků společnosti konzumu a produkce, ale v souladu s jejich skutečnými potřebami? Zdá se mi, že dnes to tak není. Jsme svědky neexistujícího propojení potřeb a nabídky. Přístroje, především ty, které jsme si obzvlášť oblíbili, jsou od začátku konstruovány tak, že je třeba je již po krátké době vyměnit, abychom udrželi při životě výrobní mašinérii. Naše společnost masivně produkuje, konzumuje a ničí. Opravdu to tak chceme? Technologické změny, které se blíží, jsou tedy šancí k tomu změnit kurz? Přesně tak. Pokud chceme budoucnost utvářet, nemůžeme prostě udělat mocninu z přítomnosti, ale musíme zpochybňovat zdánlivé danosti, odvážit se skočit a dát prostor i utopickému myšlení. Jinak dojde k tomu, co známe z předešlých vizí budoucnosti: chybné prognózy ohledně vymírání lesů, představy o fabrikách bez lidí a podobně. Potřebujeme zcela změnit kurs, ne ho jen zkorigovat. V důsledku je na nás rozhodnout se, jakou budoucnost chceme a jakou ne. A podle

toho jednat. Některá zaměstnání zmizí a nebude jich málo. Otázkou je, zda to jsou zaměstnání, po kterých se nám bude stýskat. Ohrožená jsou především taková, u kterých bylo potěšení z práce většinou velmi omezené. Můj otec měl obchod s potravinami, a tak jsem sám jako dítě stál čas od času za kasou. Přitom jsem se toho docela dost naučil. Musel jsem počítat peníze. Docházelo k jiné interakci se zákazníky než při balení cukru nebo brambor. S existencí čárových kódů a scannerů je práce pokladní dnes už skoro automatizovaná – i úsměv a rozloučení – za takové situace je jen důsledné udělat ten poslední krok. Ale co budou dělat lidé, kteří jsou na takováto zaměstnání odkázaní? Tím se musíme na každý pád zabývat. Je ale možné, že ve starých branžích vzniknou nová pracovní místa díky tomu, že změníme naše priority. Na seznamu údajně mizejících povolání je například také řezník, protože masokombináty mohou být ještě více zautomatizovány. Současně se objevuje stále více skandálů spojených s produkcí masa a výrobou potravin obecně. A pro stále více nevegetariánů je důležité, že zvíře, které se chystají sníst, žilo dobrý život a bylo usmrceno co možná nejhumánnějším způsobem. To by přece mohlo vyvolat pohyb opačným směrem – pryč od masových výkrmen a masokombinátů směrem k pracovním místům pro lidi, kteří by produkovali kvalitní steaky a uzeniny ruční prací. Všichni by mohli pracovat méně, ale zato blíže svým hodnotovým představám a potřebám. Zmizí především rutinní práce? Bude existovat už jen kreativní, naplňující práce? Nic proti rutině, čas od času taky člověku dělá dobře. Ale nikoli osm hodin a pět dní v týdnu. Určitě existuje šance, že se pracovní místa stanou celostnějšími a více naplňujícími, že půjde častěji o práci, při které se člověk něco naučí, bude moci něco předat, při které bude mít přehled o procesech produkce od začátku do konce. Minimálně bychom o to měli usilovat. Po jakých kompetencích a schopnostech bude v budoucnu ještě poptávka, a po kterých už ne? Zjednodušeně řešeno budou v relativním bezpečí ta místa, která vyžadují rozhodnutí v nejistých, komplexních situacích, v jejichž důsledku je potřeba nést odpovědnost. To umí jen člověk. Lékař, soudkyně nebo sociální pracovník jednají vždy v nejistotě. Ty profese, ve kterých se dělají rozhodnutí s prostorem pro zvážení specifických okolností a kde existuje více než jedno dobré rozhodnutí, budou existovat i v budoucnu. Ale i do nich vnese digitalizace pokrok tím, bude možné rozhodovací proces podpořit využitím zpracovaných dat. V takových pozicích ale přeci nemůžou pracovat všichni. Co se stane s regulérně zaměstnanými? Dnes se již nerozhoduje jenom na úrovni vedení, nějaká rozhodnutí činí i řidič jeřábu, pečovatel nebo vyučující. Cílem by ale také mělo být učinit výdělečnou práci méně důležitou. Místo toho ní bychom se měli zabývat věcmi, které nás opravdu zajímají a na něž dnes nezbývá mnoho času. Mnoho lidí přijdou domů z práce, a všechno, k čemu ještě zbývá energie, je posadit se s chipsy a pivem před televizi s jejími 78 kanály. Současně zakrňuje jejich fantazie, jazyk, sociální inteligence. A to zřejmě není to, co opravdu chceme. V průzkumu Bertelsmannstiftung sdělilo 80 procent lidí, že si přejí jiný hospodářský systém a ne jen další technologickou revoluci. Neměli bychom tedy přemýšlet o tom, čím smysluplným se chceme zabývat, a teprve potom diskutovat o tom, jak by za takových okolností mohlo fungovat zajištění existence? Práce a zajištění existence dnes většinou patří k sobě. Takové spojení ale není dáno od Boha, lze ho stejně tak dobře rozdělit. Je to společenské rozhodnutí. Musíme se ptát, jak s potenciálem racionalizace zacházet, abychom dali hodnotné a smysluplné zaměstnání většímu množství lidí, než umožňují současné poměry.

Digitalizace práce nabízí šanci změnit od základů naše přemýšlení o tom, jak žijeme a pracujeme, říká psycholog práce Theo Wehner působící na vysoké technické škole Eidgenössische Technische Hochschule v Curychu. Foto scheer-innovation-review.de Zajištění existence je ale stále rozhodující. Bude existovat dostatek výdělečných pracovních míst? Těch určitě bude existovat mnoho, ale dost možná bude méně takových, ve kterých lze zůstat celý život. Možná bude třeba třikrát, čtyřikrát přesedlat, stále se dovzdělávat, naučit se vyrovnat se s nejistotou. A možná se také výdělečná práce bude dát zvládnout za tři, čtyři hodiny denně. Pokud bude taková práce – na rozdíl od současnosti – k tomu ještě spravedlivě zaplacená, stačilo by množství výdělečné práce pro velké množství lidí. Dá se ale očekávat, že si výdělečnou prací bude schopno zajistit svoji existenci menší množství lidí než nyní. Co bude dělat ten zbytek? A jak má ještě fungovat hospodářství, když bude existovat jen málo konzumentů schopných něco si koupit? Již dnes existují konzumenti, kteří nemají příjem z výdělečné práce. Podle Spolkového statistického úřadu je ve Švýcarsku již dlouho vykonáváno více hodiny neplacených činnosti, než je odpracováno hodin práce placené – ať už se jedná o práci v domácnosti, péči v rámci rodiny nebo dobrovolnictví a angažovanost ve spolcích. V důsledku na to ale ještě dobré odpovědi nemáme. O to důležitější je přemýšlet také o scénářích, které mohou z dnešní perspektivy znít utopicky. Domnívám se, že zůstaneme společností založenou na směně. Již dnes však existují společenství, která směňují naturálie nebo pracovní úkony a již ne jenom práci za peníze. To se v budoucnu může rozšiřovat. Kdybychom více sdíleli, nemuseli bychom tolik věcí produkovat, každý by byl od každého něco: producent, pracovník, podnikatel, partner i konzument. Není ale většina lidí se současným stavem spokojená? Práci zvládají a dostávají za ni peníze, s pomocí kterých si mohou dovolit pohodlný život, včetně chipsů a piva večer u televize. Víc možná ani nechtějí. Na tom něco je. Otázka ale zní následovně: Chtějí to jako lidé od přírody, nebo to chtějí jen za stávajících společenských podmínek, do kterých byli socializováni? Vždycky to jsou podmínky, které člověka nechají zakrnět. Mnoho povolání dnes nenabízí žádnou možnost něco utvářet. Zároveň se množí případy psychického vyčerpání. Kromě toho: Kdo se výdělečné práci věnuje jen několik hodin denně, ten nepřijde domů večer vyčerpaný tak, že se chce už jen nechat pasivně bavit televizí. Přijde domů třeba v poledne. A nejpozději po pár dnech si všimne, že není moc naplňující zbytek dnes strávit na internetu nebo chozením po obchodech, týden za týdnem, rok za rokem. Protože by to bylo příliš nudné? Přesně. A dlouhá chvíle je fantastickým pramenem inspirace. Jen si vzpomeňte na pubertu nebo propršenou dovolenou. Věřím, že méně práce může vzbudit kreativitu i u lidí, u kterých bychom si to dnes nepomysleli. Oproti tomu je dlouhá chvíle frustrující pouze v naší aktuální kultuře „eventů“ a nevede k novým břehům. Již nyní ale mají lidé s nízkou kvalifikací ve Švýcarsku problém vůbec najít práci. Nezhorší se to jenom? Záleží na tom, jak s automatizací naložíme. Někteří hovoří v této souvislosti o „digitálním humanismu“, proměně světa práce, která z lidí sejme břímě, právě proto že se ve společnosti nebude všechno točit kolem peněz za práci, ale kolem smysluplné činnosti. Přesto vyhlídky na mizející pracovní místa většině lidí ze všeho nejvíc nahánějí strach. Změny jsou vždy výzvou. A mnoho lidí je skeptických i proto, že z jejich zkušenosti změny v jejich podnicích jejich situaci zlepšení zhoršily. O to důležitější je nyní zacházet se společenskými

změnami opatrně. Rozhodující je ošetřit je tak, aby nepřetížily kapacity lidí se na ně adaptovat. Na rozdíl od mechanizace a automatizace bude totiž nástup průmyslu 4.0 velmi rychlý. Sociální systémy jsou ale nepružné a reagují místo akceptování nové situace přetížením kapacit a odporem. Fantazie, která může kapacity přetížit, je nepodmíněný základní příjem, o kterém budeme v červnu rozhodovat v referendu. Vyřešil by finanční problémy lidí, kteří v budoucnu nebudou schopni zajistit svoji existenci prostřednictvím výdělečné práce? Mnoho ekonomů a dokonce i iniciátoři zmíněného referenda skutečně argumentují, že nepodmíněný základní příjem potřeba už proto, že v důsledku digitalizace zmizí miliony pracovních míst. Je nás kvazi potřeba už jen jako konzumentů a ti jak je známo potřebují peníze. Odkud pochází, se zdá být jedno. Cílem by ale také mělo být učinit výdělečnou práci méně důležitou. Místo toho ní bychom se měli zabývat věcmi, které nás opravdu zajímají a na něž dnes nezbývá mnoho času. Foto fitforworkscotland.scot Mohlo by to fungovat i z finančního a společenského hlediska? Finanční stránka fungovat může, ale jedná se o sociální inovaci. Přemýšlení o ní by se nemělo točit jen kolem otázky financovatelnosti. U společenských otázek je nutné experimentovat, zapojit kreativitu mnoha lidí a jistě počítat také s nutnými pozdějšími úpravami. Existují země, které tuto ideu vyzkoušely nebo zkouší právě teď (Kanada, Irán, Namibie, Finsko) a výsledky jsou slibné. Nepodmíněný základní příjem lidem nezměrně odlehčuje a vede k více investicím do vzdělání, k odpovědnosti a kreativitě. Takže byste pro něho v červnu hlasoval? Jsem Němec, ale kdybych směl, hlasoval bych pro. I kdyby byl návrh byl přijat – s čímž opravdu nepočítám –, nebude okamžitě implementován. Jde především o to vyslat signál. I po referendu bude o tomto tématu třeba dál diskutovat. Vysoká účast a silný souhlas by k tomu mohly vést. V každém případě do sebe nepodmíněný základní příjem a průmysl 4.0 ve smyslu „digitálního humanismu“ zapadají. V obou případech jde o utopie a my utopie potřebujeme – obavy bychom měli mít z jiných věcí. Z jakých? Z prognóz. Především z takových, které vychází z předpokladu, že je možné s pomocí propočtů předpovědět budoucnost. Vývoj nových technologií a jejich využití jsou sociální procesy, které se předem určit nedají. Pohybují se v širokém koridoru utváření a dají se zvrátit. Nové technologie často ke své pravé zralosti a využití dospějí až díky opakovaným pokusům, chybám a poruchám. Jak je Švýcarsko na takové změny připravené? Ne příliš dobře. Poslední referenda týkající se reforem světa práce byla všechna neúspěšná, většinou proto, že si lidé dělali starosti, aby neuškodili podnikům nebo svému pracovnímu místu. Je politováníhodné, jak hluboko se ekonomické myšlení v hlavách lidí uhnízdilo. Jako kdyby bylo vědou, která ve své důležitosti převyšuje všechny ostatní. Ekonomické modely jsou přitom většinou zcela vzdáleny realitě. Je důležité najít ve světě práce odvahu k něčemu novému. Průmysl 4.0 nabízí šanci změnit od základů přemýšlení o našem hospodářském a společenském uspořádání. Dává jednotlivcům a malým skupinám možnosti, které se zdály ještě do nedávna nepředstavitelné. Politika ani společnost se na to ale nezdají být připravené. Spíš sedí v zákopech a snaží se zachovat stávající. Jak je to možné změnit? Skrze vzdělávání, zážitky a polemiky. Mnoho lidí tyto myšlenky odmítá, protože si osvojili určité předsudky, vyhýbají se realitě nebo se cítí zahlceni. Z toho je potřeba vycházet. Nepřijde nám nakonec vhod demografický vývoj, tedy snižování počtu obyvatel Evropy, vzhledem ke snižování počtu pracovních míst?

Na první pohled se to tak může zdát. Ale možná zase budeme chtít víc dětí, když budeme muset méně pracovat. Dnes jsou děti často vnímány jako zátěž, časová a finanční. Navzdory předpovězeným změnám v důsledku průmyslu 4.0 očekávají podniky do budoucna ještě větší nedostatek kvalifikovaných pracovníků, než na který si stěžují už dnes. Jak to je možné, když se počítá spíše s méně pracovními místy pro více lidí? Podniky mají problémy odhadnout, co budou za pět let skutečně potřebovat. Takže prostě promítají aktuální situaci do budoucnosti a naříkají preventivně. Nikdo ale přesně neví, jaké odborné kompetence budou potřeba v roce 2021, není tedy třeba brát preventivní nářky podniků příliš vážně. Důležité je, aby vzdělávací systém a podniky samotné zůstaly flexibilní, aby mohly rychle reagovat, až bude jasné, jaké znalosti budou zapotřebí. U dosavadních průmyslových revolucí vždy narostlo celospolečenské bohatství, nakonec z nich těžila většina lidí. Co musíme udělat, aby tomu tak bylo i nyní? Peněžní bohatství i zajištění na stáří a v případě nemoci opravdu dosud vždy vzrostlo. Méně jednoznačné je, zda to platí také pro spravedlnost, generování životního smyslu či osobní štěstí. Došlo také k mnoha sociálním nepokojům a zhoršení situace v tomto ohledu. Ochrana velkorodiny zmizela, došlo k silné desolidarizaci, konkurence a individualismus dominují. Osobní realizace vede k vykořisťování sebe sama. Průmysl 4.0 nebude mít jen technické následky, ale také sociální. A bude výzvou sladit maximálně rychlé technické systémy s maximálně pomalými systémy sociálními. Pokud se to však podaří, pak se z dřívějších ztroskotaných projektů humanizace pracovního života možná přece jen může stát „digitální humanismus“, ve který doufáme. K tomu jsou třeba fantazie a kreativita – a na ně neexistuje žádná aplikace. Jste spíše rád, že už se přicházejícího světa práce nebudete muset účastnit? Nebo toho trochu litujete? Přijde mi to spíš škoda, protože si myslím, že se otevře mnoho nových, napínavých možností, obzvlášť v oblasti psychologie práce. Přeložila KATEŘINA SMEJKALOVÁ. Rozhovor vyšel v tištěném vydání Migros-Magazin 18. dubna 2016. Migros-Magazin je týdeník švýcarského konglomerátu prodejních družstev Migros.

URL| http://denikreferendum.cz/clanek/22872-potrebujeme-utopie-pro-svet-prace

Dotyk Dotační úlety: kuřata na antidepresivech 29.4.2016 Dotyk str. 0 Fokus Táňa Králová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Dotační úlety: kuřata na antidepresivech Největší zemědělec Andrej Babiš sedí ve vládě jako vicepremiér a drží v rukou státní kasu. Z ní rozdává stále více miliard na mnohdy obskurní agrární dotace. Nově třeba na nadstandardně kvalitní mléko, které přitom kvalitou nijak nevyniká. Nebo na likvidaci much v kravínech. A chystají se dotované léky pro slípky a kuřata, stresované zrychleným životem v obřích halách.

Lidé, kteří bydlí poblíž lužních lesů, bojují během léta s nesnesitelnou invazí komárů. Nakupují repelenty a sítě do oken, pochopitelně za své. Krávy jsou na tom líp. Aby je neotravovala hejna much, dostanou zemědělci na jejich likvidaci státní dotace. Tak dobře je na tom pod správou Andreje Babiše státní rozpočet, aby do zemědělství mohl přilévat další stamiliony – tentokrát na lepší pohodu zvířat, tzv. welfare. Jde přitom o naprosto běžné věci, které většina zemědělců už dávno dělá i bez dotací. Ovšem v resortu, kde dominuje Babišův Agrofert, přijde vhod jakýkoliv argument pro napumpování větších dotací. Z roku 2014 na rok 2015, pro který už státní rozpočet sestavovalo ministerstvo financí pod vedením majitele Agrofertu, stouply národní podpory mířící do zemědělství a lesnictví téměř o miliardu korun (viz Za Babiše je líp). Bajka o nejlepším mléku Letošní novotou jsou dotace pro chovatele dojnic a pro mlékárny. Trh s mlékem se utápí v nadprodukci a ceny jsou zrovna dole. Proto mají daňoví poplatníci letos přispět 850 miliony korun podnikatelům, kterým se kvůli mléčné krizi tenčí zisky. Ministerstvo zemědělství vedené lidovcem Marianem Jurečkou spolu s agrární lobby vymyslelo, jak se vlk za státní dotace nažere a koza zůstane celá. Za babiše je líp Jak za ministra financí Andreje Babiše stoupla veřejná podpora zemědělství a lesnictví z českého rozpočtu kolem 30 mld. Kč 5,3 mld. Kč 4,4 mld. Kč 2014 (státní rozpočet připravený Rusnokovou vládou) 2015 (státní rozpočet připravený Sobotkovou vládou) ročně posílá do českého zemědělství EU Když nadstandard je průměr Šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček jistě dobře ví, jaké je české mléko. „Jeho kvalita je dlouhodobě velmi dobrá. Zhruba 96,5 procenta českého mléka je zařazováno do nejvyšších tříd jakosti Q a 1. třídy,“ zhodnotil před rokem v odborném časopise Náš chov. Kvalitu ilustroval pomocí dvou parametrů. Jednak na celkovém počtu mikroorganismů, což určuje důležitou mikrobiologickou hodnotu syrového mléka. „Dnes je na průměru 35 tisíc zárodků v jednom mililitru. Ale řada prvovýrobců dosahuje kvality daleko vyšší. Běžné jsou průměry i pod 10 tisíc zárodků,“ vyčíslil Kopáček. Pro nadstandard Q CZ, zaváděný pro obhájení dotací, ovšem postačí hodnota 35 tisíc a méně. Druhým parametrem je počet somatických buněk, který souvisí se zdravotním stavem mléčné žlázy. Při zánětech počet prudce stoupá. Uvádí se, že v mléce ze zdravého vemene by mělo být do 200 tisíc somatických buněk na mililitr. „Průměr je okolo 240 tisíc,“ uvedl šéf mlékárenského svazu. A nový nadstandard Q CZ? Původně mělo stačit 250 tisíc somatických buněk a méně. Po zásahu Bruselu, který novou dotaci jako veřejnou podporu musel schválit, se parametr snížil na maximálně 220 tisíc. Ani požadovaný obsah bílkovin není žádný nadstandard. V březnu nakoupily tuzemské mlékárny podle ministerské statistiky mléko s průměrným obsahem bílkovin 3,46 procenta. Pro mléko Q CZ postačí 3,22 procenta. Čtyři stovky milionů je stát připraven nalít do „nadstandardního“ mléka označeného Q CZ. Takový produkt je podle Jurečky mimořádně kvalitní a má větší šanci uspět na trhu. „S jeho výrobou jsou spojené vyšší náklady, a proto chceme producenty a zpracovatele mléka motivovat a rozdělit mezi ně až 400 milionů korun,“ vysvětloval ministr. Jenže někdo nám tu – jak se říká – hnojí mozek. Mléko Q CZ, které by měli zákazníci hledat v

obchodech pod tímto kódem, bude nejspíš dražší, a stejně tak jogurty, sýry či tvarohy vyrobené z „mimořádně kvalitního“ mléka. Ve skutečnosti přitom nebude nijak výjimečné. Parametry pro certifikované mléko Q CZ jsou nastaveny tak, že nejde o nadstandard, ale více méně o standard (viz Když nadstandard je průměr). Bez byrokracie není dotací Celé divadlo kolem „nejlepšího“ mléka doprovází i nezbytná úřednická mašinerie. Zemědělci a mlékárny, které budou chtít novou dotaci, musí získat příslušný certifikát. R O L U J Kvůli tomu vznikl na olomouckém pracovišti Státního veterinárního ústavu speciální COP (Certifikační orgán pro produkty). Jak připomíná Jan Bardoň, ředitel veterinárního ústavu v Olomouci, COP musel projít velmi náročným procesem akreditace u Českého institutu pro akreditaci. „Personálně byl ústav posílen o tři pracovníky a praxe ukáže, bude-li to stačit,“ podotýká ředitel. Letošní rozpočet ústavu stoupl o 1,2 milionu korun, aby pokryl náklady na COP. Jeho provoz by pak měli uhradit žadatelé o certifikaci. Každý má ročně zaplatit 7700 korun. Ty jim ale stát zase vrátí v dotaci. „Budeme zpracovávat tisíce údajů měsíčně. COP bude muset evidovat, sledovat a vyhodnocovat výsledky laboratorních analýz šesti parametrů mléka u každého žadatele. To znamená dva výsledky rozborů měsíčně a srovnávat se stanovenými limity,“ popisuje agendu Jan Bardoň. O certifikát se v posledních dnech hlásí kolem padesáti zemědělců denně. „Oficiální žádost zatím podalo 360 farmářů a čtyři mlékárny,“ upřesnil poslední dubnové úterý šéf olomouckého veterinárního ústavu. Očekává, že do projektu se zapojí až tisícovka farmářů. „Zájem je i ze strany mlékáren, ale je kolem toho komplikovaná administrativa,“ dodává šéf mlékárenského svazu Kopáček. V režimu jakosti, jak se úředně novému projektu říká, ale musí na výrobu syrového mléka Q CZ navazovat i jeho zpracování v mlékárnách. Aby se pak certifikované nesmíchalo s necertifikovaným. Do změti potravinářských značek, ve kterých se běžný spotřebitel už tak těžko vyzná, přibude další – logo Q CZ. Výrobcům, kteří se do projektu zapojí, by to mohlo přinést až korunu navíc za litr mléka. Krávy v pohodě Kolik je státní příspěvek na lepší životní podmínky dojnic „Jde spíš o nadstandardní platbu za mléko než o vyšší kvalitu. Jinde jsou systémy kvality především na soukromé bázi a členové si pak vše hlídají. Nebudou si jen tak vymýšlet, jako když to organizuje stát,“ porovnává agrární ekonom Tomáš Doucha. Například v Německu jde obvykle o soukromé iniciativy a lepší kvalitu zaplatí spotřebitel. Krávy v pohodě Státní dotace na nadstandardní mléko je provázaná s podporou na lepší pohodu dojnic. Ani tady nejde o žádný nadstandard. Chovatelům stát zaplatí hubení much v kravínech, které by likvidovali tak jako tak (viz Krávy v pohodě). Dojnice, které se volně pohybují na pastvě, nemají na extra dotace nárok. Ty si asi pohody užijí až dost. Opravdové krávy, co dojí mléko a venku spásají trávu, jsou přitom v Česku pomalu úkaz. Vidět jsou hlavně v reklamách. Krávy, které můžeme spatřit na pastvinách, nejsou na mléko, ale na maso. Až 660 Kč na dojnici na klimatizaci pro snížení tepelného stresu během léta. Až 269 Kč na dojnici ve stájích, kde jsou místo slámy gumové matrace, na snížení škodlivých patogenních mikroorganismů.

Až 146 Kč na dojnici na diagnostiku zánětů vemene. Lepší životní podmínky zvířat řeší a dotuje také Evropská unie. Přes tzv. welfare se snaží přilepšit zemědělcům i jiné státy, nejen Česko. Ekonomové přitom poukazují, že efekt je těžko měřitelný. Ne vždy je welfare spojen s dotacemi. Na důstojnější zacházení se zvířaty naléhají organizace na jejich ochranu. V zahraničí se tohoto tlaku, srozumitelného lidem, chopily i obchodní řetězce, pro které je to součást marketingu (viz Jak welfare řeší jinde). Kuřata dál ve stresu Čeští ministerští úředníci to napsali bez obalu. Vymyslet dotace jakoby na lepší pohodu drůbeže, ve skutečnosti jde o to nasypat peníze producentům vajec a výkrmcům kuřat. „Šetrnějšího“ zacházení se drůbež ve velkochovech měla dočkat od začátku letošního roku. Už od ledna měli zemědělci s dotacemi dopovat opeřence léky proti stresu, „odsmraďovat“ haly, likvidovat parazity a obtížný hmyz, mláďatům upalovat zobáky laserem, vykrmené brojlery před transportem na jatka odchytávat pomocí speciálních strojů. Takový byl plán Jurečkova ministerstva. Pro větší „luxus“ drůbeže počítalo na letošek s půl miliardou korun (týdeník Dotyk psal o chystané novince v čísle 46/2015 – Dotace na ptákoviny). Ani po čtyřech měsících nový program neběží. Ne, že by si to ministerstvo rozmyslelo, čeká se na souhlas Evropské komise. V Bruselu se ale prý nic nezadrhlo. jak welfare řeší jinde Lepší péče o hospodářská zvířata je téma také v sousedním Německu a Rakousku. Na rozdíl od Česka se zaměřují třeba na citlivější zacházení se zvířaty před porážkou na jatkách. Německo M inistři zemědělství jednotlivých německých spolkových zemí se v polovině dubna 2016 domluvili, že od příštího roku budou podporovat lepší péči o zvířata v rámci projektu Program pro výzkum a inovace blaha pro zvířata (Tierwohl) a zvýšení podpory ekologického zemědělství obecně. V současnosti funguje systém tak, že největší nákupní řetězce vykupují například kilo vepřového masa o dva eurocenty dráž, pokud jsou prasata porážena v souladu s welfare, tedy že nejsou neúměrně stresována. Podobné to je u drůbežího masa. Vyšší cenu takto certifikovaného masa zaplatí koncový zákazník. R O L U J Rakousko V Rakousku se na konci roku 2015 řešil skandál s podmínkami porážení prasat (tzv. SchweineLeaks). Zvířata jsou údajně zbytečně vystavována utrpení před porážkou. Kritizuje se také používání CO2 k usmrcení zvířat, elektrošoky a mlácení zvířat těsně před porážkou. Například řetězec Hofer (dceřiná firma německého Aldi Süd) v reakci na skandál uvedl, že v rámci jeho pilotního projektu pro Horní Rakousko zvířata jedou na porážku maximálně 30 minut a mají o pětinu více místa při chovu, než požaduje zákon. Také nejsou krmena ničím z geneticky modifikovaných plodin. Úřad na ochranu zvířat, který v Rakousku spadá pod ministerstvo zdravotnictví (v Česku pod ministerstvo zemědělství), tvrdí, že zákony se neporušují ani používáním CO2, protože tuto metodu legislativa EU umožňuje. Změny by se musely učinit na celounijní úrovni. „Rakousko nemůže samo tyto zákony měnit,“ uvedl rakouský úřad na ochranu zvířat. František Novák Youtube „Takzvaná notifikace začala 20. ledna a běžně trvá několik měsíců,“ uvádí náměstek pro komodity Jiří Šír, vyslaný letos na Jurečkovo ministerstvo hnutím ANO. Jak připomíná, je běžné, že mezi Bruselem a Prahou probíhá výměna otázek a odpovědí. „V současné době není důvod předjímat,

že by se návrh zásadně korigoval,“ dodává Šír. O to však usiluje svaz ekologických zemědělců Pro-Bio. „Když se řekne welfare, těžko si pod tím někdo představí dezinfekci v hale. Spotřebitelé mají enormní zájem o vajíčka a maso z drůbeže chované extenzivně,“ říká manažerka svazu Kateřina Urbánková. Snaží se zvrátit, aby chystaná podpora směřovala do intenzivních velkochovů, ale dostala ji drůbež venku. Velkodrůbežářské lobby má však mnohem silnější hlas. Na závěr kontrolní otázka: Kdo je v Česku největší chovatel drůbeže? (Správnou odpověď najdete na webu Agrofertu.)

Dotyk BYZNYS Sankce se staly „hnojivem“ ruského zemědělství Dotyk BYZNYS str. 0 Ruská ekonomika František Novák Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

2.5.2016

zpět Ekonomické sankce Západu měly Rusko poškodit. Na jedné straně se sice v ekonomice projevily, ale větší negativní dopad má propad cen ropy. Sankce však v některých oblastech Rusku pomohly, největší prospěch mají tamní zemědělské firmy. Jako příklad slouží firma Rusagro. Plánuje úpis akcií na londýnské burze, aby mohla ještě více expandovat na ruském trhu. Protiruské sankce, které mají Putinův režim potrestat za obsazení ukrajinského Krymu a podporu separatistů na východě Ukrajiny, nepřinesly jen poražené, ale i své vítěze. Paradoxně nepřímo pomáhají ruským oligarchům, kteří vydělávají peníze na zvýšené poptávce po ruských potravinách. 1 Pozornost ruských miliardářů se přesouvá od nízkých cen ropy a plynu k zemědělskému a zpracovatelskému průmyslu. Příkladem „vzorného“ využití situace na trhu je firma Rusagro. Její globální depozitní certifikáty (GDR) mají za poslední rok více než dvojnásobnou hodnotu. Firma má velkolepé expanzivní plány na výstavbu skleníků v centrálním a východním Rusku a výstavbu nových prasečích farem, napsala agentura Bloomberg. A ukazuje to také na nový trend v ruské ekonomice. Pozornost tamních miliardářů se přesouvá od nízkých cen ropy a plynu k zemědělskému a zpracovatelskému průmyslu. Jak Vladimir Jevtušenko (v roce 2013 projevil mimochodem i zájem o českou Telefónicu, v Rusku ovládá telekomunikační firmu MTS, pozn. red.), tak blízký Putinův přítel Gennadij Timčenko investují do farem, které mají produkovat rajčata nebo jablka. * Velká ruská expanze Skupina Rusagro Group, kterou ovládá další miliardář – Vadim Moškovič, hodlá získat další finance pro rozvoj firmy na ruském trhu úpisem akcií ve výši 250 milionů dolarů. Firma těží z díry na trhu vzniklé uvalením odvetných opatření Ruska pro dovoz potravin z EU, USA, Kanady a Austrálie. Navíc pád rublu vůči dolaru prodražuje dovoz potravin ze zámoří do největší země světa, takže zvýšení zemědělské produkce přímo v Rusku dává ekonomický smysl. Už v srpnu 2014 si Moškovič pochvaloval uvalení embarga na dovoz potravin ze Západu, respektive zavedení protiruských odvetných sankcí. „Očekáváme fenomenální výsledky ve všech oblastech podnikání,“ prohlásil tehdy. „Firma chce agresivně investovat a růst,“ vysvětlil současné plány ruského konglomerátu Svjatoslav Arsenov, který spravuje investiční fond UralSib Asset Management v Moskvě. „Oslabení rublu činí zemědělský sektor velmi atraktivní z perspektivy generování dalších zisků,“ tvrdí. * Zemědělská velmoc Z Ruska by se měla stát potravinově soběstačná velmoc, vyhlásil již loni sebevědomě prezident Vladimir Putin. A potvrdil to i nedávno, kdy server gazeta.ru citoval jeho slova: „Toto embargo jsme

zavedli proto, abychom pomohli našemu zemědělství. A to se i stalo – zemědělství vzrostlo,“ dodal. 1 Oslabení rublu činí zemědělský sektor velmi atraktivní z perspektivy generování dalších zisků. Čísla hovoří jasnou řečí. V roce 2013 bylo Rusko devátým největším dovozcem potravin na světě, ale do konce roku 2015 snížilo nákupy potravin o 40 procent na 26,5 miliardy dolarů, uvádí ruská vláda. Putin chce rozlehlé zemi zajistit potravinovou bezpečnost, a vítá proto investice do ruského zemědělství. Premiér Dmitrij Medveděv v únoru prohlásil, že Rusko je sice soběstačné v produkci některých druhů masa, ovšem má nedostatek mléka a mléčných výrobků. Také produkce zeleniny a ovoce není dostatečná pro uspokojení domácí poptávky. Slíbil v tomto sektoru státní podporu. * Světový producent pšenice Zemědělský sektor v „zemi, kde zítra kdysi znamenalo včera“ loni rostl o tři procenta, i když se celkově HDP snížilo o 3,7 procenta. Import zeleniny do Ruska činil loni 1,7 miliardy dolarů. Z ruské federace se má v tomto roce stát největší exportér pšenice na světě, informoval server rt.com provládní televize Russia Today. Rusko by mělo přeskočit tradiční vývozce Kanadu a USA. Podle deníku Wall Street Journal (WSJ) Rusko letos vyveze 23,5 milionu tun pšenice, což je o tři procenta více než loni. Naopak export USA i Kanady se propadne – na 21,8 milionu tun, resp. na 20,5 mil. tun. Ruská pšenice totiž dobývá trhy v Egyptě, Nigérii, ale i v Mexiku, kde dříve dominovala pšenice z Ameriky. Pomáhá jí právě oslabený rubl. Podle ruského ministra zemědělství Alexandra Tkačeva se zemědělství stane po energetickém průmyslu největším exportním tahounem země. Loni export ropy činil 90 miliard dolarů, plynu 40 miliard, zbraní 15 miliard dolarů. Vývoz zemědělských komodit dosáhl objemu 15 miliard dolarů a letos by měl dále růst, uvedl Tkačev v ruských médiích. * Zajímavá investice Investice do firem jako je Rusagro doporučuje analytik banky Bank of America Merrill Lynch Vladimir Oskovskij. S tím, že se jedná o možnost investovat do společností, které fakticky nahrazují import potravin do Ruska. 1 Z Ruska se má v tomto roce stát největší exportér pšenice na světě. Rusagro úpisem akcií na londýnské burze ukazuje, že je jednou z mála firem ekonomiky „ruského medvěda“, o kterou je mezi investory zájem. Naopak těžařský byznys – firma Eurasia Drilling Co. musela svůj úpis akcií zrušit kvůli nezájmu kupců. Stejně dopadl i výrobce uhličitanu draselného Uralkali PJSC. ??

E15 Začíná euroamerický souboj o dovoz potravin E15 str. 6 Trhy & světová ekonomika Jan Stuchlík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

2.5.2016

zpět Tlak USA na uvolnění dovozu potravin do EU v rámci jednání o smlouvě TTIP roste. Evropa chce naopak ochranu domácího trhu posílit. Zapomeňte na arbitráže mezi nadnárodními korporacemi a státy. Ráz jednání o podobě transatlantické obchodní a investiční dohody (TTIP) začínají určovat mnohem přízemnější témata. Třeba italský sýr Asiago. Po třináctém vyjednávacím kole, které skončilo v pátek v New Yorku, je zjevné, že bitva o dovoz potravin a zemědělských produktů z USA do Evropy bude tuhá. „Už dříve jsme se dohodli na zrušení cel u 97 procent produktů. V příštích měsících se budeme bavit o zrušení zbývajících cel,“ prohlásil americký vyjednávač Dan Mullaney. Ta zbývající tři procenta se týkají právě obchodu se zemědělskými výrobky a potravinami. „O těch jsme

nediskutovali, protože patří k nejcitlivějším,“ uvedl evropský vyjednávač Ignacio Garcia Bercero. Američané ale Evropu tlačí k uvolnění dovozu amerických potravin do Evropy. Více než čtvrtina amerických senátorů požaduje, aby si vyjednávači vymohli zrušení cel na všechny zemědělské produkty. Zákonodárci vedení šéfem senátního zemědělského výboru Patem Robertsem upozorňují na deficit 12 miliard dolarů, který USA vykazují v obchodě s EU u potravin. Jen u sýrů deficit dosahuje jedné miliardy dolarů. Nejde přitom jen o cla. Evropa chce své producenty chránit i tím, že do smlouvy prosadí ochranu geografických označení. Třeba jména sýru Asiago, původem z italské oblasti Veneto. „Vyrábíme sýr Asiago už hodně dlouho. Je to běžný název,“ prohlásil na setkání s vyjednávači John Wilson, viceprezident amerického sdružení producentů mléčných výrobků. „Svůj Asiago pod tímto jménem rozhodně do Evropy dovážet nebudete. To je absolutně vyloučené,“ opáčil evropský zemědělský vyjednávač John Clarke. Potraviny jsou jen jedním z témat, kde jednání drhnou. EU není spokojená s tím, jak chtějí USA otevřít svůj trh veřejných zakázek pro evropské firmy. Američané si zase stěžují, že jim unie nabízí horší podmínky pro obchod se službami, než vyjednala třeba s Kanadou. Jenže sami zatím nehodlají umožnit evropským dopravcům vozit zboží mezi americkými přístavy, což je od roku 1920 vyhrazeno jen americkým dopravcům. Po třináctém kole si obě strany vyměnily návrhy už téměř ve všech vyjednávacích kapitolách. Rozšiřuje se také počet kapitol, kde už obě strany daly dohromady společný text, o němž se bude dál jednat. Další kolo se odehraje v červenci. Po něm by měly zůstat nevyřešené jen nejkontroverznější politické otázky. Pořád platí, že obě strany chtějí dohodu uzavřít do konce roku. Foto popis| ANI NÁHODOU. Nevoli evropského vyjednávače vzbudila představa amerického sýru Asiaga v EU. Foto autor| Foto profimedia.cz

Krátce 3.5.2016

E15 str. 4 Byznys /čtk/ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hračkářské firmy zvýšily výrobu České firmy loni zvýšily produkci hraček o desetinu. Vyrobily hračky za 2,65 miliardy korun, většinu pro export. Vývoz se zvýšil o 100 milionů na 1,9 miliardy. V tuzemsku se prodaly hračky celkem za 6,6 miliardy korun, meziročně o osm procent více. Populární jsou retro hračky typu Igráčka. Z novinek byl velký zájem o drony. Produkce masa vzrostla Produkce masa v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,6 procenta na 109,6 tuny. Vyrobeno bylo více hovězího a drůbežího masa, u vepřového produkce klesla. Nákup mléka byl vyšší o 4,1 procenta a činil 625 milionů litrů. Kromě cen jatečného skotu, které se meziročně téměř nezměnily, ceny klesly, u mléka zhruba o šestinu. Banky poskytly více úvěrů Bankovní úvěry dosáhly ke konci března 2,835 bilionu korun, což byl meziroční nárůst o 6,9 procenta. Objem úvěrů čerpaných domácnostmi byl koncem čtvrtletí 1,244 bilionu korun, tedy o 8,2 procenta více než před rokem.

Afrika testuje odolné české stračeny 4.5.2016 E15 str. 7 Byznys Tomáš Stingl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět n Tuzemský hospodářský univerzál se prosazuje na úkor plemene holštýn. Český strakatý skot by mohl být šancí pro východní Afriku, která trpí nedostatkem potravin. „Stračena“ je totiž odolnější než nejrozšířenější plemeno holštýn. Chovatelské družstvo Impuls proto pracuje na šíření českých krav v Zambii a nabídlo je také Tanzanii. Při dubnové misi českých byznysmenů do těchto zemí to sdělil ředitel družstva Michal Basovník. „Český strakatý skot je univerzální plemeno, které je vhodné i do drsnějšího prostředí. Při nedostatku krmiva sníží produkci mléka, ale přežije. Významnou předností je navíc produkce velmi kvalitního masa,“ uvedl Basovník. Podle něj zatím v Africe nelogicky převažuje choulostivé plemeno holštýn, které je geneticky upraveno pro maximální dojivost. Mléko dojí i v případě, že nemá dost krmiva. „Výsledkem jsou zubožená zvířata neschopná další reprodukce. Byli jsme svědky toho, jak dopadne špičková genetika v podobě nejvýkonnějších plemen v nevyhovujících podmínkách,“ uvedl Basovník. Situaci přirovnává k tomu, jako byste si koupili na špatnou silnici sportovní vůz, jehož rychlost stejně nevyužijete. Češi místo toho nabídli odolný „teréňák“. Družstvo Impuls od roku 2011 realizovalo dva projekty umělé inseminace skotu v Zambii. Při dubnové misi oslovili nově i tanzanské zemědělce. „Podařilo se nám navázat kontakt s mléčnou farmou s chovem jednoho tisíce krav a s výhledem na dva tisíce dojících krav. Manažer farmy sám projevil zájem o plemeno fleckvieh (české strakaté).“ Při misi, kterou vedl ministr zemědělství Marian Jurečka, našli zástupci asi dvacítky českých firem šance i v energetice a strojírenství. „Místní partneři ve východní Africe kladně vnímají fakt, že Česká republika nemá žádné geopolitické ambice,“ připomněla Tereza Černá z odboru zahraničněobchodní spolupráce ministerstva zemědělství. V Zambii i Tanzanii se v současnosti přetahují o dominanci Čína, Jihoafrická republika a Indie. Více v příloze Český export Foto popis| Teréňák. Manažer tanzanské farmy sám projevil zájem o české strakaté plemeno. Foto autor| Foto profimedia.cz

e15.cz Co je v TTIP? Podívejte se na uniklé návrhy zveřejněné Greenpeace 2.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Hnutí Greenpeace varuje, že chystaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy poškodí evropské spotřebitele a bude mít i negativní dopad na životní prostředí. Hnutí proto dnes na internetu zveřejnilo tajné dokumenty z vyjednávání, aby si utajovaná data mohl kdokoli projít. Bavorský premiér a předseda vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer podle listu Süddeutsche Zeitung prohlásil, že budoucnost plánované dohody s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) zcele závisí na transparentnosti a ochraně spotřebitelů. „Dokud u TTIP nebude transparentnost, nedám k ní jako předseda strany souhlas,“ řekl Seehofer,

jehož CSU tvoří křesťanskodemokratickou CDU kancléřky Angely Merkelové stranickou unii. „Záleží mi na zachování vysokých spotřebitelských standardů,“ dodal. Německá kancléřka Angela Merkelová podle svého mluvčího Steffena Seiberta nadále považuje uzavření obchodní dohody za velmi důležitý krok. Mluvčí dodal, že stejný názor zastává i zbytek vlády. Z dnes zveřejněných dokumentů, které již předem analyzovali němečtí novináři, podle médií vyplývá, že USA staví Evropskou unii pod tlak. Washington například hrozí, že zablokuje exportní úlevy pro evropský automobilový průmysl. Chce tak přimět EU k většímu odběru amerických zemědělských produktů. Napadání ochrany spotřebitelů USA prý rovněž napadají evropské principy ochrany spotřebitelů, které nyní obyvatele EU chrání před geneticky modifikovanými potravinami či masem s růstovými hormony, napsal list Süddeutsche Zeitung na svých internetových stránkách. Kritizován je také způsob vyjednávání, který je podle mnohých značně netransparentní. Zatímco EU své návrhy zveřejňuje, USA zachovávají své postoje v tajnosti. Zveřejněné texty ale přinášejí i podrobný náhled na americkou vyjednávací taktiku a postoje. Přečtěte si: USA podle dokumentů vyvíjejí na EU velký tlak kvůli obchodní dohodě TTIP „Bohužel zveřejněný text potvrzuje obavy miliónů obyvatel EU, že TTIP oslabí jejich práva, ať už na ochranu životního prostředí a zdraví nebo práva spotřebitelská či zaměstnanecká. Zároveň posiluje práva a moc korporací na úkor veřejného zájmu. Pochybné vyjednávání o smlouvě by mělo být okamžitě zastaveno a v budoucnu by dalším jednáním měla předcházet veřejná debata,“ uvedl Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace. Součástí asi 250 stránek zveřejněných dokumentů je i dubnový návrh části závěrečného textu, který byl vypracován před newyorským kolem vyjednávání. To se konalo na konci dubna. Konečná verze dohody má mít asi 30 kapitol a řadu dodatků. Dělání z komára velblouda Místopředseda Evropského parlamentu Alexander Graf Lambsdorff kritizoval senzační tón zpráv, které o uniklých dokumentech informovaly. Celou záležitost vnímá jako dělání z komára velblouda. Deník Süddeutsche Zeitung podle Lambsdorffa nepsal o TTIP objektivně a své titulky navíc spojil s takovými částmi textu, které pak v celkovém kontextu hovoří o úplně něčem jiném. Zmínil například varování před geneticky modifikovanými plodinami, o kterých ale v textu není ani slovo. Na to ale Süddeutsche Zeitung upozornil s tím, že se používá termín moderní zemědělské postupy, jejichž součástí je zřejmě i genetická manipulace. Úřad německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriele, který se na vyjednávání podílí, dnes uvedl, že pravidla pro prodej geneticky upravených potravin se nezmění. Sdělil také, že takovéto potraviny budou muset být nadále jasně označeny a že ochranné a zdravotní standardy pro lidi, zvířata i prostředí nebudou TTIP nijak zpochybněny.¨ Vyjednávač odmítá, že by EU dohodou s USA poškodila spotřebitele Evropská unie se v připravované dohodě o volném obchodu se Spojenými státy nehodlá vzdát svých pravidel pro geneticky modifikované potraviny. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil šéf unijního vyjednávacího týmu Ignacio Garcia Bercero, který tak reagoval na kritiku hnutí Greenpeace. „Vždy jsme jasně deklarovali, že nepřipustíme žádné změny v evropských pravidlech, která se týkají geneticky pozměněných organismů,“ řekl Bercero o chystané dohodě s názvem

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Řekl také, že USA chápou, že v otázce bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí nejsou možné žádné omezené standardy. Čtěte také: USA podle dokumentů vyvíjejí na EU velký tlak kvůli obchodní dohodě TTIP Začíná euroamerický souboj o dovoz potravin, tlak na uvolnění roste

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonom...le-navrhy-zverejnene-greenpeace-1292217

Začíná euroamerický souboj o dovoz potravin, tlak na uvolnění roste 2.5.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Zapomeňte na arbitráže mezi nadnárodními korporacemi a státy. Ráz jednání o podobě transatlantické obchodní a investiční dohody (TTIP) začínají určovat mnohem přízemnější témata. Třeba italský sýr Asiago. Po třináctém vyjednávacím kole, které skončilo v pátek v New Yorku, je zjevné, že bitva o dovoz potravin a zemědělských produktů z USA do Evropy bude tuhá. „Už dříve jsme se dohodli na zrušení cel u 97 procent produktů. V příštích měsících se budeme bavit o zrušení zbývajících cel,“ prohlásil americký vyjednávač Dan Mullaney. Ta zbývající tři procenta se týkají právě obchodu se zemědělskými výrobky a potravinami. „O těch jsme nediskutovali, protože patří k nejcitlivějším,“ uvedl evropský vyjednávač Ignacio Garcia Bercero. Američané ale Evropu tlačí k uvolnění dovozu amerických potravin do Evropy. Více než čtvrtina amerických senátorů požaduje, aby si vyjednávači vymohli zrušení cel na všechny zemědělské produkty. Zákonodárci vedení šéfem senátního zemědělského výboru Patem Robertsem upozorňují na deficit 12 miliard dolarů, který USA vykazují v obchodě s EU u potravin. Jen u sýrů deficit dosahuje jedné miliardy dolarů. Nejde přitom jen o cla. Evropa chce své producenty chránit i tím, že do smlouvy prosadí ochranu geografických označení. Třeba jména sýru Asiago, původem z italské oblasti Veneto. Běžný název „Vyrábíme sýr Asiago už hodně dlouho. Je to běžný název,“ prohlásil na setkání s vyjednávači John Wilson, viceprezident amerického sdružení producentů mléčných výrobků. „Svůj Asiago pod tímto jménem rozhodně do Evropy dovážet nebudete. To je absolutně vyloučené,“ opáčil evropský zemědělský vyjednávač John Clarke. Potraviny jsou jen jedním z témat, kde jednání drhnou. EU není spokojená s tím, jak chtějí USA otevřít svůj trh veřejných zakázek pro evropské firmy. Američané si zase stěžují, že jim unie nabízí horší podmínky pro obchod se službami, než vyjednala třeba s Kanadou. Jenže sami zatím nehodlají umožnit evropským dopravcům vozit zboží mezi americkými přístavy, což je od roku 1920 vyhrazeno jen americkým dopravcům. Po třináctém kole si obě strany vyměnily návrhy už téměř ve všech vyjednávacích kapitolách. Rozšiřuje se také počet kapitol, kde už obě strany daly dohromady společný text, o němž se bude dál jednat. Další kolo se odehraje v červenci. Po něm by měly zůstat nevyřešené jen nejkontroverznější politické otázky. Pořád platí, že obě strany chtějí dohodu uzavřít do konce roku. Čtěte také:

USA podle dokumentů vyvíjejí na EU velký tlak kvůli obchodní dohodě TTIP TTIP prospěje nám, Unii uškodí, tvrdí americké ministerstvo zemědělství

URL| http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonom...potravin-tlak-na-uvolneni-roste-1292134

České stračeny zachraňují východ Afriky. Chovatel: Vydrží tvrdší prostředí 3.5.2016

e15.cz str. 0 Zemědělství

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Český strakatý skot by mohl být šancí pro východní Afriku, která trpí nedostatkem potravin. „Stračena“ je totiž odolnější než nejrozšířenější plemeno holštýn. Chovatelské družstvo Impuls proto pracuje na šíření český krav v Zambii a nabídlo je také Tanzanii. Při dubnové misi českých byznysmenů do těchto zemí to sdělil ředitel družstva Michal Basovník. „Český strakatý skot je univerzální plemeno, které je vhodné i do tvrdšího prostředí. Při nedostatku krmiva sníží produkci mléka, ale přežije. Významnou předností je navíc produkce velmi kvalitního masa,“ uvedl Basovník. Místní partneři ve východní Africe kladně vnímají fakt, že Česká republika nemá žádné geopolitické ambice Podle něj zatím v Africe nelogicky převažuje háklivé plemeno holštýn, které je geneticky upraveno pro maximální dojivost. Mléko dojí i v případě, že nemá dost krmiva. „Výsledkem jsou zubožená zvířata neschopná další reprodukce. Byli jsme svědky toho, jak dopadne špičková genetika v podobě nejvýkonnějších plemen v nevyhovujících podmínkách,“ uvedl Basovník. Ten přirovnává situaci k tomu, jako byste si koupili na špatnou silnici sportovní vůz, jehož rychlost stejně nevyužijete. Češi místo toho nabídli odolný „teréňák“. Družstvo Impuls už od roku 2011 realizovalo dva projekty umělé inseminace skotu v Zambii. Při dubnové misi oslovili nově i tanzanské zemědělce. „Podařilo se nám navázat kontakt s mléčnou farmou s chovem jednoho tisíce krav a s výhledem na dva tisíce dojících krav. Manažer farmy sám projevil zájem o plemeno fleckvieh (české strakaté).“ Při misi, kterou vedl ministr zemědělství Marian Jurečka, našli zástupci asi dvacítky českých firem šance i v energetice a strojírenství. „Místní partneři ve východní Africe kladně vnímají fakt, že Česká republika nemá žádné geopolitické ambice,“ připomněla Tereza Černá z odboru zahraničně obchodní spolupráce ministerstva zemědělství. Zambie i Tanzanie totiž patří k zemím, kde se v současnosti přetahují o dominanci Čína, Jihoafrická republika a Indie. Více 4. května v příloze deníku E15 Český export Také čtěte: Produkce masa v Česku mírně klesla, naopak výkup mléka vzrostl Novozélandské krávy hodně dojí, čeští zemědělci chtějí větší kompenzace

URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstv...hovatel-vydrzi-tvrdsi-prostredi-1292590

ekolist.cz Dánská Rada pro etiku navrhuje daň z hovězího masa - kvůli snížení emisí skleníkových plynů ekolist.cz str. 0 Zpravodajství Radomír Dohnal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.5.2016

zpět Rada pro etiku (Det Etiske R?d) opakovaně navrhuje zařazení daně z červeného masa jako účinný prostředek pro boj s klimatickými změnami. Rada se odvolává na dat OSN, podle kterých má chov hovězího dobytka významné emise skleníkových plynů. Návrh se ale potkal s odmítnutím ze strany dánského ministerstva zemědělství. Dánsko již několikrát sehrálo v Evropě roli průkopníka moderních trendů udržitelnosti, ať už v případě veřejných ledniček pro nespotřebované potraviny, charitativních projektů nebo obchodů razících politiku nulových odpadů. I proto je "daň z masa" ostře sledovaným a diskutovaným tématem v ostatních zemích Evropské unie, protože co projde v Kodani, má často úspěch i jinde. Jak píše žurnál Local, podnět na zavedení daně vzešel od Rady pro etiku, která je už od roku 1988 nezávislým poradním sborem dánské vlády. Tato organizace soudí, že snížení spotřeby červeného masa (především tedy hovězího), motivované vyšším zdaněním jeho prodejní ceny, se odrazí v nižší spotřebě masa a vypustí se méně skleníkových plynů. -----------------------------------------------var sklikData = { elm: "sklikReklama_35509", zoneId: 35509, w: 600, h: 190 }; -----------------------------------------------Jak ale souvisí prodej hovězích steaků s klimatickými změnami a udržitelností? Rada se odvolává na data OSN z roku 2006, podle kterých je chov hospodářských zvířat odpovědný za osmnáct procent globálních emisí skleníkových plynů - což je víc, než kolik má na svědomí doprava. Samotný chov hovězího dobytka pak má na svědomí 10 procent světových emisí skleníkových plynů. A dále že na produkci jednoho kilogramu hovězího masa připadá v hrubém součtu spotřeba až 43 000 litrů vody. Ve světle těchto tvrzení pak po vládě požaduje zavedení opatření, která by důsledky této neudržitelné konzumace mírnila. Celkem 14 ze 17 členů Rady pro etiku by tento návrh podpořilo, protože: „Jen samotné vědomí ceny dopadů produkce hovězího masa u konzumentů nestačí k tomu, aby je motivovalo k akci." Postoj dánské vlády, která si vzala šest měsíců na zvážení tohoto návrhu, zůstává ale poněkud chladným a stále považuje daň z červeného masa za "poněkud přehnaný krok". Dokonce i liberálové ze strany Venstre, která nyní tvoří v parlamentu většinu (včetně dánského premiéra) nehodlají zmíněný návrh podpořit. Tiskový mluvčí politické strany Venstre Thomas Danielsen se nechal slyšet, že: „Takové opatření by sice mohlo pomoci Dánsku, ale sotva pak zbytku světa." S nemenšími pochybami se pak k tématu vyjádřila i dánská Rada pro zemědělství a výživu. Její mluvčí Niels Peter N&*248;rring tvrdí, že vytvořit optimální systém zdanění prodeje hovězího masa by bylo komplikované, nehledě na to, že dopady takového opatření by minimální. Rada pro etiku nicméně dále trvá na tom, že zavedení daně by mohlo potenciálně snížit dánské emise skleníkových plynů souvisejících s produkcí potravin o 20 až 35 %. Podle předsedy Rady pro etiku Mickeyho Gjerrise představuje navržená daň efektivní odpověď k ohrožení potravních zdrojů klimatickými změnami a rovněž významným příspěvkem ke zvýšení povědomí veřejnosti o klimatických změnách. „Lidé musí být v boji proti klimatickým změnám sjednoceni, a to vyžaduje, aby společnost vyslala jasný signál prostřednictvím navrhované daňové regulace." URL| http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr...-kvuli-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu

Ekonom Kuba na rozcestí: Šance pro české firmy Ekonom str. 50 Český exportér Marcela Honsová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.4.2016

zpět Jakkoli se navenek zdá, že se největší ostrovní stát Karibiku otevírá světu, stále zůstává státem s řízenou ekonomikou. Kuba je nedotčený trh se spoustou možností. Zemí s takovými příležitostmi, navíc bezpečných a příjemných, je na zeměkouli málo. To tvrdí Ladislav Starka, majoritní vlastník firmy Simplex CZ, která se zabývá exportem surovin, hotového zboží a technologií pro potravinářský a pivovarnický průmysl na trhy Latinské Ameriky, především na Kubu. I přes veškeré hospodářské embargo Kuby dovoz potravinářských produktů do této země dobře fungoval. Ostrov je totiž až z 80 procent závislý na dovozu potravin. A Simplex CZ toho jako jedna z mála českých společností dokázal využít. Přes 15 let na Kubu dováží sušené mléko, sýry, máslo, ale i pivovarnický slad a podobně. V Havaně má firma vlastní kancelář, ve které zaměstnává sedm Kubánců, a ti řídí byznys přímo na místě. Starka létá na Kubu maximálně čtyřikrát do roka. „Kdo chce na Kubě uspět, nesmí se bát zariskovat, zainvestovat peníze, být tam nějakou dobu přítomný, a jakmile zrealizujete první kontrakt a stanete se pro Kubánce solidním partnerem, pak už návazné kontrakty jdou relativně samy,“ míní Starka s tím, že konkurence je na Kubě každý den silnější. „Kuba je totiž nyní v kurzu, je in.“ Stejného názoru je i vedoucí českého velvyslanectví v Havaně Jaroslav Zajíc, podle něhož se země začala otvírat, navázala styky s USA a připoutala na sebe celosvětovou pozornost. Velký potenciál země si samozřejmě uvědomují i české firmy a podle Zajíce mají přes značnou konkurenci šanci. Mohou totiž navázat na historické zkušenosti Kubánců s kvalitou českých výrobků. „Kubánská vláda má zájem diverzifikovat svoje obchodní partnery, a proto nastal vhodný čas využít naší dobré pověsti v tradičních oborech. Ne všechny země, které začínají s Kubou obchodovat, mají tuto devízu historické důvěry a obliby. Není to ovšem automatická záležitost a je na ní třeba trpělivě pracovat,“ uvádí Zajíc. Konkurencí českých exportérů jsou především firmy ze španělsky hovořících zemí, které mají ke Kubáncům kromě jazyka blíž i kulturou a zvyklostmi. Z evropských zemí je to hlavně Španělsko, které má na Kubě nejsilnější pozici, tvoří 45 procent zahraničních investic na ostrově, dále je to Venezuela, Čína, a pokud dojde k odstranění amerického embarga, největším konkurentem pro obchodování s Kubou se stanou USA. Na kubánském velvyslanectví v současné době pozoruje Jaroslav Zajíc zvýšený zájem českých firem, které se dotazují na možnosti vstupu na kubánský trh, na konkrétní obchody z odvětví energetiky, spotřebního zboží a potravin, ale i na šanci koupit nemovitost. „Firmy si ne vždy uvědomí, že Kuba je stále státem s řízenou ekonomikou, nikoliv ekonomikou tržní, na kterou jsme zvyklí z většiny zemí,“ upozorňuje šéf českého zastupitelského úřadu v Havaně. Před vstupem na kubánský trh je třeba počítat se značnou administrativou. Než dojde na jednání přímo s firmami, tak tomu musí předcházet registrace a jednání s obchodní komorou, s podniky zahraničního obchodu, na což je třeba připravit mnoho dokumentů ve španělštině. A klíčové je financování projektů. Podle Zajíce požaduje Kuba dlouhou splatnost, u běžných kontraktů 360 dnů, u větších 720. Za posledních 10 let pojistil EGAP na Kubu vývozy v hodnotě skoro čtyř miliard korun. Jan Procházka, generální ředitel státní úvěrové pojišťovny, tvrdí, že mají za 24 let práce bohaté zkušenosti s touto zemí, i když už se tam nerealizují velké investiční celky jako za dob socialismu. A právě platební morálka se prý pohybuje ve vlnách, jednou nejsou problémy s placením a jindy zase naopak velké. „Nyní jsme na konci neplatící vlny, protože se nám na konci května s největší pravděpodobností povede mít doplaceny veškeré závazky, které vůči nám Kuba měla, některé už od roku 2007. Vypadá to dobře, startujeme zase dobrou část té vlny,“ říká Procházka. Podle něj se bude pozice českých exportérů zlepšovat. „Stále je poptávka po potravinářských komoditách, energetika má zase mnoho rozjetých procesů. Na Kubě se diskutuje o dodávkách do elektráren společně se Slováky a Rusy.

Přece jen některé země jsou vládními představiteli pozitivněji vnímány než my, “ uvádí šéf EGAP. Také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý upozorňuje, že Kuba nemá aktuálně žádnou likviditu, má stále problém s konvertibilitou měny a u současných vládních struktur nemá Česko kvůli ideologii nejlepší jméno. Takže proč by měli čeští exportéři o kubánský trh usilovat? „Protože je to teritorium, kam se historicky vyváželo mezi roky 1960 a 1990 či které bude v rámci transformace potřebovat mohutné investiční vlny,“ odpovídá Dlouhý. Na Kubě pobýval před 49 roky jako náctiletý kluk, pak tam byl v roce 1996 a loni s podnikatelskou misí. Může tedy srovnávat a tvrdí, že se země opravdu otevírá světu. „Rozhodně je to z povrchního pohledu někde jinde než před těmi 25 roky a není to ten přídělový systém jako v roce 1967, kdy jsem tam přijel poprvé. Na druhé straně z hlediska výkonnosti kubánské ekonomiky si myslím, že ještě Kuba projde mnoha těžkými transformačními obdobími,“ míní šéf české hospodářské komory. On sám nevylučuje ani to, že se Kuba stane standardní karibskou ekonomikou se všemi neduhy. „Jakkoli bratři Castrové dostali Kubu do složité situace, jedno jim nelze upřít. Na rozdíl od ostatních zemí Karibiku mají poměrně dobře vzdělanou populaci,“ dodává Dlouhý. 720 dnů Až tak dlouhou dobu splatnosti požaduje Kuba u některých rozsáhlejších kontraktů. Nastal vhodný čas využít naší dobré pověsti v tradičních oborech v náš prospěch. Graf Česko-kubánský obchod (mil. Kč) Foto popis| Česko má pro obchod s Kubou výhodu historické důvěry a obliby. Firmy si ale musí dát pozor na tamní platební morálku. Foto autor| Foto: Reuters

ekonomika.iDNES.cz Soud udeřil na zákon o tržní síle. Rekordní pokuta pro Kaufland neplatí ekonomika.iDNES.cz str. 0 Domácí ekonomika iDNES.cz, Filip Horáček, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

27.4.2016

zpět Kritici zákona o tržní síle - přezdívaného „bič na řetězce“ - mohou jásat. Brněnský soud zrušil rekordní pokutu 22 milionů pro Kaufland a dal za pravdu hlasům, které upozorňovaly, že je zákon vágní. Případ se vrací k antimonopolnímu úřadu. Je to největší rána, jakou zákon o významné tržní síle dosud schytal. Nepřišla navíc od právníků či advokátů, sporný zákon, resp. praktický příklad jeho široké interpretace kritizoval Krajský soud v Brně. Ten zrušil rekordní pokutu pro Kaufland za 22 milionů a vrátil případ antimonopolnímu úřadu. Kaufland v roce 2013 pokutu dostal kvůli sjednávání faktur s delší splatností než 30 dnů a také kvůli dodatečným poplatkům, z nichž některé snižovaly platby za odebrané zboží v případech, kdy řetězec platil rychleji. Mluvčí soudu Simona Tesařová potvrdila, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při stanovení pokuty postupoval chybně, a případ se mu proto vrací. Vyjádření Kauflandu iDNES.cz zjišťuje. Jde vůbec o první rozhodnutí ÚOHS v této oblasti, které přezkoumal soud. V minulosti totiž panovaly nejasnosti jak zákon, který měl být bičem na řetězce, vykládat. Kritici upozorňovali, že zákon umožňuje různý výklad a soud nyní v odůvodnění argumentuje podobným způsobem. „Legislativně technická úroveň zákona o významné tržní síle vykazuje velké slabiny a nedostatky a ve svém důsledku umožňuje vícero výkladů pojmu významné tržní síly,“ uvedl soud v rozhodnutí. Soud žádá měkčí výklad

ÚOHS použil absolutní výklad, uvedl soud. V případě pochybností, které vyplývají z nejasného zákona, je ale podle něj nutné zvolit výklad mírnější. Nově tedy úřad musí posoudit vztahy Kauflandu k jednotlivým dodavatelům a nebude moci konstatovat, že byl zákon porušen plošně. Soud ví, že tento způsob posouzení případu bude náročnější. „Nicméně náročnost spočívající v analýze každého jednotlivého odběratelsko-dodavatelského vztahu nemůže být důvodem k odmítnutí této výkladově mírnější, šetrnější varianty vůči žalobci (Kauflandu),“ uvedl soud. ÚOHS původně Kauflandu dal pokutu 13 milionů korun, po odvolání firmy ji ale zvedl na více než 22 milionů korun. Firma podle ÚOHS porušila zákon, když sjednávala s nadpoloviční většinou svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů platební lhůty delší než 30 dní a platby takto i realizovala. Obchodní řetězec dál sjednával s 95 procenty svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů pro případ postoupení pohledávky třetím osobám povinnost hradit vedle nákladů spojených se zpracováním této agendy ještě poplatek ve čtyřprocentní výši pohledávky. „Současně Kaufland pro případ úhrady faktur dodavatelům před lhůtou splatnosti účtoval takzvané dodatečné skonto ve výši půl procenta z předčasně uhrazené faktury za každý započatý týden, o který byla faktura dříve uhrazena,“ uvedl už dříve místopředseda ÚOHS Hynek Brom. Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010, jeho novela prošla loni Sněmovnou ( více čtěte zde ). Odborníci ho od počátku kritizovali. Zabývala se jím i Evropská komise, řízení s Českem ale nezahájila. Potravinářská komora v minulosti uváděla, že řetězce díky zákonu začaly dodržovat třicetidenní lhůty splatnosti.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/soud-smetl-r...ika.aspx?c=A160427_103245_ekonomika_fih

Esprit SlovinSký unikát Esprit str. 90 Na doporučení Petra Pospěchová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 4.5.2016

zpět Delikatesy ze země mezi Alpami a mořem nabízí tým pod značkou Foodadventure v dejvické restauraci Nenasyta a na pražských farmářských trzích. Kraški pršut, který je jejich pýchou, si prý kupují i zákazníci, kteří se jinak považují za vegetariány. Tenhle malý podnik na rozhraní Dejvic a Bubenče je ve střední Evropě unikátem. „Slovinských restaurací je na světě málo. Praha to vlastně jen kopíruje. Podívejte, kolik chorvatských nebo srbských podniků tu je – a my jsme jediný slovinský. Není to tak, že by Slovinci nepodnikali v gastronomii, ale mají jiné restaurace nebo je jako slovinské neoznačují,“ vysvětluje šéfkuchař a spolumajitel restaurace Nenasyta Primož Škerjanc. „Vlastně víme jenom o jedné další v Londýně a pak o jedné ve Spojených státech.“ Pan Škerjanc se u sporáku střídá s kolegou Iztokem Grčarem, který má elegantní knírek a s šátečkem ležérně uvázaným kolem krku připomíná spíš plážového šviháka než šéfkuchaře. Třetí tváří Nenasyty je žena Primože Škerjance, Marjeta Kosec. Zatímco její muž se soustředí na vaření, ona pečuje o stánky na farmářských trzích, které jejich gastronomickou epopej odstartovaly. Dobrodružství s farmáři „Můj muž se chtěl vrátit od marketingu, kterému se věnoval už mnoho let, zpět k vaření. Snilo malé

restauraci, kde bude mít čas být v kontaktu s hosty a přitom vařit. Na začátku jsme dělali degustační večery pro známé, v srpnu 2012 jsme do Prahy začali vozit slovinské delikatesy a v prosinci téhož roku už jsme otvírali Nenasytu,“ směje se Marjeta Kosec, jak překotný začátek podnikání byl. Prodejní i restaurační byznys dvojice zaštiťuje značkou Foodadventure. „Odkazuje to na první měsíce, kdy jsme ve Slovinsku hledali dobré farmáře a přesvědčovali je, že my máme prodávat jejich zboží. Bylo to skutečné dobrodružství. Dnes už máme síť dodavatelů docela zavedenou, ale pořád se snažíme objevovat další – hlavně v podhorských oblastech,“ vysvětluje čerstvá maminka, které všichni kolem říkají Meti. Mezi největší chlouby slovinského sortimentu patří kraški pršut, vysoce ceněná ručně dělaná sušená šunka. „Vyrábí se v krasu, u hranic s Itálií, a z druhé strany hranice se na něj stojí fronty, protože v Itálii převažuje velkovýroba. Vzniká z masa dobytka, který stráví většinu roku venku, potom pršut venku i zraje a je ošetřen pouze solí a pepřem,“ přibližuje Primož Škerjanc pozadí lahodné chuti této na tenké plátky nakrájené šunky. Dva roky zrání jsou znát nejen na chuti, ale i ceně pršutu. „Smrskne se během sušení o čtyřicet procent a ruční práce má taky svou cenu. Ale lidé většinou chápou, že za tohle musejí dát víc. Mám i pár zákazníků, kteří normálně nejedí maso, ale tenhle pršut kupují,“ říká Meti Kosec. „Ne u všeho se nám podařilo prorazit. Třeba med ze Slovinska, který je skvělý, ale drahý, se tu nechytil. Med v Česku obecně stojí nečekaně málo.“ Nepasterovaný Karel Velkému zájmu Pražanů se těší i další masné výrobky, které si v Nenasytovi můžete nechat naservírovat na degustačním prkénku. Třeba vepřový salám čepleški želodec, který zraje ve vypreparovaném žaludku, anebo salám, do nějž se přidává červené víno a různé sušené krkovičky a kotlety. Další variantou, jak se v rámci předkrmu rychle prochutnat Slovinskem, je sýrové prkénko. Řada mléčných výrobků je nepasterizovaná, a má tak intenzivnější chuť. Nejvíc se kupuje zralý kravský sýr Karel z farmy Podpečan. „Když se vyprodá, znamená to spoustu dočasně zklamaných zákazníků, než ho stihneme doplnit. Jsou v něm cítit bylinky, které dobytek spásl – teď na jaře je to bylinkové aroma hodně výrazné. Je neskutečně oblíbený,“ uvádí spolumajitelka Nenasyty. Jedním ze základních kamenů menu je čerstvá zelenina. „Vozíme ji v zimě z pobřeží, dozrává tam, i když je v Česku sníh. Od jara už bereme i od českých farmářů, ale speciality si necháváme posílat z jihu. Třeba v tuhle část roku divoký chřest, který je chutný i zdravý – čistí játra.“ Na menu v těchto týdnech najdete také artyčoky, aromatický medvědí česnek, čekanku či polníček. V salátech nesmí chybět ani další slovinská specialita: dýňový olej, který se tradičně lisuje v regionu hraničícím se Štýrskem. „Olej se dělá v Rakousku i u nás. Jen mi přijde, že ten slovinský má jinou chuť – dýňová semínka připomíná víc,“ zamýšlí se Primož Škerjanc. Slovinská zabijačka Mezi hlavními jídly na stálém menu Nenasyty dominují různé variace těstovin a ryb, mnoho pokrmů je ovoněno bílými istrijskými lanýži. Třeba čerstvé noky polité máslem nasáknutým chutí téhle aromatické houby jsou skutečně lahodné. „Lidé od nás čekají hlavně lehčí jídla, tohle jim Středomoří asociuje. Ze zemitějších surovin používáme třeba hříbky. Slovinci jsou stejně vášnivými houbaři jako Češi a na naší nabídce je to rozhodně vidět,“ přibližuje šéfkuchař, co jsou jeho oblíbené ingredience. Houby na těstovinách klidně kombinuje s krevetami, výsledku říká „těstoviny z hor a moře“. Tradiční slovinská kuchyně je přitom docela vydatná: mezi typická jídla patří pohanka s houbami, v zimě se připravují jídla z jednoho hrnce. Třeba hustá polévka Jota z nakládané řepy, fazolí, brambor a klobásky. Nebo hutný dezert prekmurska gibanica, tedy vrstvený koláč z jablek, ořechů, tvarohu a máku, který je součástí všech slavnostních tabulí ve Slovinsku. „Naše domovina je takovým mixem Rakouska-Uherska, Itálie a Balkánu. Potkávají se tam plody moře, čevapi, ale i vnitrozemské recepty. Pro mě je symbolem slovinského vaření polévka, v níž stojí lžíce, ale v Česku se od nás čeká spíš ryba pečená v troubě. Což samozřejmě rádi splníme,“ shrnuje Meti Kosec. Nabídka čerstvých ryb dovážených z Chorvatska je impozantní, vybírat většinou můžete z ryby sv. Petra, zubatce, ropušnice, štítníka, ale taky pražmy nebo mořského vlka. Na svoje si přijdou i milovníci masa: šéfkuchař připravuje klobásky a jelita, jaká se dělají na zabijačce, samozřejmostí

je hovězí v biokvalitě a taky jehněčí maso. „Novinkou, kterou jsme zavedli na trzích, jsou hot dogy v bagetě. Přidáváme do nich kajmak, kyselé zelí, ajvar... Má to velký úspěch,“ láká Meti Kosec na novinku. Kulinární symbióza Trhy jsou tím, co umožňuje provoz restaurace Nenasyta. „Bylo by těžké uživit podnik o pár stolech, ale tím, že tu máme zároveň výrobnu jídla pro trhy a taky cateringové zakázky, je Nenasyta přirozenou součástí celého soukolí. Vše je ve vzájemné symbióze,“ popisuje koncept Primož Škerjanc. Úspěch na českém trhu majitele Foodadventure nadchnul natolik, že plánovali i expanzi do Berlína. Tu ale dočasně zastavilo narození Rafaela. V pátrání po dalších zajímavých farmářích je však přírůstek do rodiny nezastaví. Někdy nacházejí perly i ve vlastní rodině. „Mouku na těstoviny vozíme ze mlýna, který patří mému strýci,“ říká Meti Kosec. Slovinský duch je ve Foodadventure všudypřítomný nejen v ingrediencích, ale i personálně. Většina zaměstnanců na trzích jsou buď krajané majitelů, nebo Chorvati a Srbové, výjimkou jsou dva čeští prodejci. „A hlavně jsme všude přítomní my dva. Máme věci rádi pod kontrolou, jinak to nejde, když chceme ručit za kvalitu. Když jedeme na prázdniny, restaurace se prostě zavře,“ vysvětluje šéfkuchař. *** Marjeta Kosec Mladá žena, které přátelé neřeknou jinak než Meti, se se svým mužem přistěhovala do Prahy před pěti lety. Pochází ze slovinského pobřeží a profesí je psycholožka; dlouho pracovala v mateřské škole. Dnes má kromě všech aktivit spojených s gastronomickým byznysem na starosti také nedávno narozeného synka Rafaela. Tahle okatá a věčně rozesmátá světlovláska ale bez práce dlouho nevydrží, už pár týdnů po porodu jste ji mohli potkat na pražské náplavce u stánku se slovinskými delikatesami. „Zatím se to učím sladit, věnuji se trochu víc administrativě a nejsem tolik na trzích,“ shrnuje začleňování malého Rafaela do rušného rodinného byznysu. Primož Škerjanc Primož (na snímku vpravo, vlevo je další kuchař Iztok Grčar) se narodil v podalpské části Slovinska a vychodil zde kuchařskou školu. Z šéfkuchařského rondonu se časem vysvlékl, přešel domarketingové branže a právě nové marketingové angažmá ho před časem přivedlo do Prahy. O tom, že se vrátí ke sporáku, ale ramenatý Primož snil už při příchodu do Česka. Sen o otevření malé restaurace si splnil na sklonku roku 2012. Zatímco jeho žena se stará hlavně o trhy, on se věnuje restauraci – často jej potkáte přímo za sporákem. Foto popis| K oblíbeným pochoutkám hostů Nenasyty patří například velmi jednoduchý předkrm – chobotnicové carpaccio. Foto popis| Plněné těstoviny si v bistru můžete dát na mnoho způsobů – například s tomatovou omáčkou a mořskými plody. Foto autor| Foto: Petr Kozlík

euro.e15.cz Černá ovce Amazonu. Rozvoz potravin pokulhává 27.4.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys Pavel Michl Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Internetový prodejce Amazon úspěšně expanduje v posledních letech do řady oborů od oblečení po technologie. Rozvoz potravin, který firma zahájila v domovském Seattlu v roce 2007, se ovšem ke zdařilým byznys plánům zatím řadit nemůže. AmazonFresh, jak se program oficiálně nazývá, lze po devíti letech provozu v mnoha ohledech označit za zklamání. Společnost ho nejprve v Seattlu testovala sedm let, než ho v roce 2013 rozšířila i do dalších měst v USA. Zatím tedy pouze do Kalifornie, New Yorku a Philadelphie. Minulý rok zamířil AmazonFresh také do Londýna. Očekávala se přitom mnohem výraznější expanze. Některé hlasy dokonce AmazonFresh označovaly za zabijáka tradičního prodeje potravin. Přesto dnes má Amazon podíl na prodeji potravin v USA jen 0,8 procent a je na trhu až na dvacáté pozici, daleko za vedoucím Wal-Martem s 17procentním podílem. Tvrdá konkurence Příčin neúspěchu, které uvádí server businessinsider.com, je několik. Amazon sliboval nízké ceny potravin, stejně jako tomu je u jeho knih a elektroniky. Ty ovšem dosud nepřišly. Potraviny jsou zbožím podléhajícím rychlé zkáze a vyžadující zvláštní zacházení, což možnost snižovat ceny ztěžuje. Navíc Amazon čelí mnoha konkurentům, loni se do byznysu vrhl také Google. Mnozí z nich dokážou rozvážet potraviny ve velkých městech levněji. V roce 2014 AmazonFresh zavedl placené roční členství za 299 dolarů (přes 7 tisíc korun) umožňující bezplatné doručení u objednávek nad 50 dolarů. Nabízí k tomu sice tříměsíční zkušební dobu zdarma a přístup k dalším službám, ale zákazníky vysoká cena spíše odrazuje. Například kalifornský Instacart si ročně účtuje 149 dolarů za rozvoz zdarma u objednávek přesahujících 35 dolarů. Google Express stojí ročně 95 dolarů, ale ke každé objednávce si fakturuje tři dolary namísto pěti. Wal-Mart jde jinou cestou Překážkou pro Amazon je také geografie. Rozvoz potravin dává větší smysl hlavně v hustě osídlených oblastech, které však již Amazon z velké části obsadil. Rozšíření do méně zalidněných lokalit bude náročnější. Jednička trhu Wal-Mart rozjíždí odlišný podnikatelský plán než Amazon. Otevírá kiosky pro vyzvedávání objednaných potravin na parkovištích a tvrdí, že dosáhne do vzdálenosti pěti mil od domovů 70 procent Američanů. V současnosti jeho výdajové kiosky jsou zhruba na 200 místech v téměř třiceti městech. A stále jich přibývá. Čtěte dále: Konkurence pro Netflix. Amazon láká na tvůrce Top Gearu a nižší cenu Konec dělby práce? Applu nebo Tesle specializace nevyhovuje Nejvěrohodnější značkou světa je Disney, Apple pátý

URL| http://www.euro.cz/byznys/cerna-ovce-amazonu-rozvoz-potravin-pokulhava-1287884

Ruští potravinářští magnáti díky sankcím větří zisky 28.4.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys Pavel Michl

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Miliardáři a podnikatelé v ruském agrárním sektoru, mnozí z nich Putinovi přátelé, bohatnou díky snaze Kremlu o potravinovou soběstačnost tamní ekonomiky. Tu spustil nedostatek potravin způsobený obchodními sankcemi a slabým rublem. Zemědělské a potravinářské firmy již odstartovaly vlnu investic po celém Rusku. Největší potravinový konglomerát Rosagro podnikatele Vadima Moškoviča rozjíždí ambiciózní plány výstavby nových farem na chov prasat na východě země a skleníkových komplexů ve středním Rusku. Vedle toho provádí akvizice malých podniků. „Společnost hodlá agresivně investovat a bude růst,“ řekl agentuře Bloomberg finanční analytik Svyatoslav Arsenov. „Oslabení rublu udělalo sektor velice atraktivním z pohledu vydělávání peněz.“ Gennadij Timčenko, sankcionovaný oligarcha a blízký přítel Vladimira Putina, zase koupil podíl v producentu jablek v jižním Rusku. Udělal tak krátce poté, co Kreml embargem omezil dovoz jablek s Polska a dalších zemí. Soběstačnost do roku 2020 Ještě v roce 2013 bylo Rusko devátým největším dovozcem potravin na světě. Loni ovšem jejich dovoz propadl o 40 procent. Země je soběstačná, co se týče některých druhů masa, ovšem nikoli u mléčných výrobků, ovoce či zeleniny, jak počátkem roku uvedl premiér Dmitrij Medvěděv. Vladimir Putin se nechal před ruským parlamentem minulý rok slyšet, že země by měla být potravinově soběstačná v roce 2020. Rostoucí produkce je znát už i na turbulentně se měnícím se vývozu. Loni vývoz potravin vzrostl podle ministerstva zemědělství přibližně o třetinu. Produkci některých potravin, které vláda zakázala dovážet, podporuje subvencemi. Kromě zemědělců to samozřejmě vítají také jejich akcionáři. Hodnota akcií Rosagra se na londýnské burze od loňského léta zdvojnásobila. Děje se to v přímém kontrastu s ruskými energetickými a ropnými firmami, jejichž akcie klesají a někteří z nich, jako ropný těžař Eurasia Drilling, své akcie z londýnské burzy stáhly. Rosagro naopak, aby získal prostředky na své investice, plánuje emitovat nové akcie v hodnotě 250 milionů dolarů (6 miliard korun). Vývoj akcií Rosagra Podívejte se: Radek David: Lepší potraviny než v Česku mají i na Ukrajině

URL| http://www.euro.cz/byznys/rusti-potrav...agnati-diky-sankcim-vetri-zisky-1288562

Stará vlna s novým obsahem. Retro značky se vrací 29.4.2016

euro.e15.cz str. 0 Byznys Petr Weikert Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Do obchodů se vrací staré zboží za nové peníze. Novinky hlásí Botas, Čezeta, Favorit i Snaha. Továrna firmy Botas ve Skutči na Pardubicku byla koncem roku 2012 na velmi nakloněné rovině. Její ztráty šly do desítek milionů korun a její spolumajitel František Nestával stál před zlomovým rozhodnutím.

Vyhodil kompletní management společnosti a se spolumajitelkou začal firmu řídit sám. V těžkých dobách pomohl Botasu přežít výrazný trend posledních let – láska Čechů k retru. V Botasce nad propastí „Můj táta řídil hotely a restaurace a říkal, že jakmile jdeš domů, začnou se dít věci,“ ohlíží se tři roky zpátky Nestával. Časy, kdy ve Skutči šili pro světové značky jako Salomon, Adidas, CCM nebo Jofa, byly tehdy už pryč a firma si nedokázala s novým prostředím poradit. „Museli jsme následně dělat tvrdá opatření. Bylo to těsně před bodem, než to mohlo celé špatně dopadnout,“ popisuje spolumajitel firmy. Botanu, později Botas, mimochodem vede od roku 1995. Naštěstí se v těžké době začala slibně rozjíždět retro edice Botas 66. Ne že by sama o sobě mohla firmu spasit, ale v nejistotě kolem se dalo alespoň o něco opřít. Pan Botas. František Nestával je spolumajitelem firmy Botas od roku 1995. Předtím pracoval v podniku Pragoexport, který produkty Botasu od počátku osmdesátých let vyvážel za hranice Československa. Nápad nevznikl uvnitř firmy. Někdy v roce 2006 se zrodil v hlavách nadšených studentů uměleckoprůmyslové školy Jana Klose a Jakuba Korouše. Napadlo je vydat upravenou edici modelu Botas Classic uvedeného na český trh v roce 1966. „Musím se přiznat, že jsem tomu projektu zprvu vůbec nevěřil. V byznysu bot dělám dlouho a designérů bylo za tu dobu hodně, včetně italských. Většinou to byly vyhozené peníze,“ vzpomíná František Nestával. Postupem času si ale oba studenti získali jeho přízeň a dnes jsou z nich obchodní partneři. Botas 66 má dva pražské obchody, které jsou v jejich režii, stejně jako vymýšlení edičních novinek. Retro styl na české zákazníky zabírá. Jak František Nestával říká, stačilo změnit barvu tkaničky, dát do dírky červený cvoček a prodej modelu vyletěl o třicet procent nahoru. Obuv si díky šikovné marketingové komunikaci získala komunitu obdivovatelů. Podle marketingového specialisty Roberta Němce se v tomto případě povedla značce zajímavá věc, že sklízí úspěch u zákazníků, kteří často ani původní botasky neznají. „Mladší zákazníci mají touhu se odlišit. Řeknou si: všichni se oblékají moderně, já to zkusím postaru. Tohle velmi dobře zabírá, pokud to firma umí uchopit,“ vysvětluje Němec. Koncept Botas 66 také obsazuje místa v předních světových designérských soutěžích. Proto se boty z edice neprodávají v obyčejných obchodech s obuví, ale právě jen ve speciálech. 60 000 párů bot prodá ročně Botas ze Skutče na Pardubicku. 10 000 eur bude stát nový model elektrického skútru Čezeta. 500 000 původního balení Granka poslala do obchodů firma Nestlé. Za dva měsíce měla vyprodáno. Firma to zkoušela i u běžných prodejců, ale retro značce tenhle přístup škodil – málo se lišila a také obchodní marže musely být nízko. Hipsterská móda ze Skutče se pomalu stěhuje i za hranice. Botas je ke koupi v prodejně v německém Lipsku, připravuje ve spolupráci se zahraničním partnerem otevření prodejny v Chicagu a chystá expanzi v Jižní Koreji. Společně s běžnými produkty Botasu, mezi které patří hlavně sportovní obuv včetně bruslí, se začalo firmě dařit. Z předloňského minusu 1,3 milionu se vloni konečně vyhoupla nad nulu. Botas teď prodává 60 tisíc párů bot ročně, z toho 55 procent v Česku. Snaha, Favorit a ti druzí

Ze starých českých značek ohlásila znovuzrození na letošní rok Snaha. Podnik s tradicí z roku 1945 už dvacet let nepřišel s novou řadou bot. Nyní má ale nachystáno dvanáct modelů. Do budoucna se chce také spojit s malými značkami a designéry a nabídnout jim spolupráci. Vloni se kvůli tomu firma přestěhovala do nových prostor a i díky dotacím si pořídila nové technologie. První výraznější spoluprací bylo spojení sil Snahy s autorkami projektu Local Icons, díky němuž vznikla nová linie dámských sandálů v autorském designu. Návrat na výsluní hlásí i další značka – Favorit. Firma nyní představuje novou kolekci silničních závodních kol s názvem F1. Právě nyní se lehký model o váze jen 8,8 kilogramu začíná vyrábět. Efjednička má tři řady – sport, speciál a superspeciál, kterých půjde na trh jen asi padesátka za rok. Edice navazuje, jako správné retro, na kola z padesátých až osmdesátých let. Efjednička z Rokycan. Slovák Richard Galovič ve městě vzkřísil tradiční kola Favorit. A stejně jako retro Botasu nevzniká v Číně, ale zásadně v Česku, také favority putují na trh z továrny v Rokycanech, kde má výroba tradici od roku 1922. V dubnu Favorit otevírá svůj concept store v Bratislavě. Ten pražský podle návrhu architekta Martina Laha se zákazníkům představil letos v únoru. A s ním i model Cronos, který má řemen místo řetězu a je určen pro pohyb ve městě. A stejně jako za botaskami, také za favoritem stojí designéři. Za novinkou Cronos Petr Novague. A za retro značkou Favorit je Slovák Richard Galovič. Koupil ji v roce 2011 za několik milionů korun (přesnou částku nezveřejnil), když skončily soudní spory o ni. Retro Prase I další český retro návrat přináší kombinaci designu, moderních technologií a trochu bláznivého nápadu. I on míří na generaci třicátníků a čtyřicátníků, kteří si vydělali peníze a cítí nostalgii po kdysi běžných a někdy vysmívaných součástech svého dětství. Jde o skútr Čezeta přezdívaný Prase. Místo benzinového dvoutaktu jej ale bude pohánět elektromotor. Letos chce firma Čezeta Motors dodat na trh 100 skútrů, v roce 2017 již 500 kusů a za pět let plánuje prodávat kolem tisíce strojů. Pomocí elektromotoru může skútr dosáhnout rychlosti 100 kilometrů za hodinu s dojezdem až 100 kilometrů. „Dobíjení trvá přibližně 4,5 hodiny, aktuálně však pracujeme na rychlejším systému nabíjení, díky kterému bude baterie plně nabita za 30 minut,“ uvedl britský konstruktér skútru i samotné baterie Neil Smith. Ten stojí též majetkově za Čezetou Motors. Sázka na Prase. Ručně vyráběný stroj vychází z designu původních modelů, které vyjížděly z ČZ ve Strakonicích. Ručně vyráběný stroj pod označením 506 vychází z designu původních modelů 501 a 502, které vyjížděly z ČZ ve Strakonicích. Nově bude vznikat v Mirošovicích u Prahy. Elektromotor je z Číny, elektronika ovšem podle Smithe z Evropy. Čezeta 506 bude vybavená novými technologiemi, například možností propojení skútru s počítačem prostřednictvím USB, GPS vyhledáváním či využitím mobilní aplikace. Jen cena není moc retro. V základu půjde o zhruba deset tisíc eur. S hašlerkou v puse Oblast, kde se retro v posledních měsících prosazuje nejvíce, jsou potraviny. Od února třeba poslala společnost Nestlé do obchodů retro Granko. Šlo o půl milionu balení s holčičkou Veronikou, která se na krabici objevila poprvé v roce 1979. Firma Nestlé měla od začátku v retro Granko důvěru. Spojila edici s podporou PR a reklamními spoty. Přestože srovnání s klasickým balením bude k dispozici až na konci dubna, už teď se ví, že se po něm zaprášilo. „V současné době ještě mohou být v některých prodejnách zbylé kusy,“ uvedla mluvčí Nestlé Andrea Brožová. Firma také vyrobila omezené množství bonbonů Bon Pari, Hašlerky a čokolády Kofila v původním

obalu. Zejména o hašlerky byl prý enormní zájem. Zboží Nestlé vyrobila pro týdenní akci Lidlu, který se už poněkolikáté zaměřil na retro výrobky. „Akce se připravovala několik měsíců. Výrobky jsme vybírali jednak po dle atraktivity a také podle toho, zda bude možné produkty v požadovaném množství a obalu vyrobit,“ říká mluvčí obchodníka Zuzana Holá. Výrobců, jako je Nestlé, se na akci podílelo kolem čtyřiceti. Lidl eviduje jejich rostoucí zájem. Trhák. O hašlerky v původním obalu byl enormní zájem. Oproti předchozím retro týdnům také přibývá zboží, které nabízejí. Ve srovnání s loňskými čtyřiceti to bylo nyní šedesát. Celkem měl řetězec už tři retro týdny. Čísla prodejnosti jednotlivých výrobků v porovnání s klasickými nechce zveřejnit, nicméně svůj první loňský týden označuje za „senzaci“. „Vzhledem k tomu, že i tentokrát byl týden velmi úspěšný, další pokračování nevylučujeme,“ říká Zuzana Holá. Největší zájem byl prý o mléko v sáčku, lančmít, dezert Metro, Vaječný šampon, Termix či Turecký med. Ne všechny výrobky ale měly původní složení. Výrobci ho dali jen těm, u nichž to ještě bylo technologicky možné nebo to dovolovala současná přísnější legislativa. Touhu Čechů po starých časech a s tím spojený velký zájem může dokumentovat i to, že reklamy na retro edice znějí z reproduktorů i dalších supermarketů, například Albertu. „Z marketingového hlediska je to tah, který funguje. Lidé mají selektivní paměť, zapomínají časem to špatné, éru výrobků mají spojenu s mládím. Tím, že se jim vrátí, můžou i oni zažít příjemný pocit návratu. Dojde pak ke spojení emoce s výrobkem a výsledkem je nákup,“ popisuje marketingový specialista Němec. Výrobci jiných potravin kouzlo retra objevili už dávno. Příkladem může být úspěch nanuku Míša nebo znovuzrození nápoje Kofola. Za rodinnou firmou stojí dnes Jannis Samaras, syn vloni zesnulého Kostase Samarase, který původní značku vzkřísil. Dnes má firma miliardové tržby a několik výrobních závodů i mimo Českou republiku. Kromě Čechů a Slováků ji znají také Poláci či Maďaři. Retro není jen český fenomén. Například Lidl se inspiroval úspěchem svých kolegů v Maďarsku, kteří si nápad vyzkoušeli ještě před nimi. Nostalgie zkrátka přináší zisky všude.

URL| http://www.euro.cz/light/stara-vlna-s-...m-obsahem-retro-znacky-se-vraci-1288669

euroskop.cz Osm zemí chce po EU záchranný balíček pro chovatele 2.5.2016

euroskop.cz str. 0 Ekonomika Euroskop, čtk Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Ministři zemědělství Polska, Slovenska, Maďarska, Česka a dalších čtyř zemí požadují po Evropské unii další záchranný balíček pro chovatele krav a prasat, po jednání to na tiskové konferenci uvedli ministři jednotlivých států. Vedle zemí visegrádské čtyřky podporu požadují Rakousko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko. Češi chtějí minimálně stejnou podporu jako loni, kdy získali přes 300 milionů korun. Tutéž částku pro chovatele prasat a krav přidalo loni české ministerstvo zemědělství. "Řada našich zemědělců se pohybuje pod výrobními náklady a někteří dokonce zvažují ukončení

živočišné výroby. I proto žádáme pro producenty v tomto sektoru další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši jako v loňském roce," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Agrární komora ČR požaduje větší podporu Agrární komora ČR ale chce, aby český ministr prosadil pro zemědělce větší podporu. "Vzhledem k tomu, že ztráta v letošním roce je minimálně dvojnásobná, požadujeme minimálně dvojnásobnou částku," uvedla komora. Podle Jurečky nebude však jednoduché sehnat ani stejný obnos jako loni. I on však připouští, že podpora vzhledem k propadu trhu není adekvátní. Komora mimo jiné požaduje urychlené schválení dotací pro producenty kvalitního masa, ale také zřízení marketingového fondu, který ministerstvo dlouhodobě slibuje. Přeje si také, aby poslanci schválili zavedení tzv. zelené nafty pro živočišnou výrobu. Ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal řekl, že tuzemští chovatelé prasat chtějí podat podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který by měl podle nich řešit dumpingové ceny vepřového masa z dovozu. Problémy s nadprodukcí mléka Ministři Visegrádské čtyřky, Rakouska, Slovinska, Bulharska a Rumunska vedle přímé podpory požadují zvýšení cen u evropských intervenčních nákupů mléčných produktů. V Evropě je nadprodukce mléka, jedním z důvodů je kromě zrušení výrobních kvót embargo na dovoz potravin do Ruska. Kvůli Rusku a velkému objemu dovozu je problém i s odbytem vepřového.

URL| https://www.euroskop.cz/8958/27313/cla...-po-eu-zachranny-balicek-pro-chovatele/

Evropské noviny Francie řeší práva a ochranu zvířat Evropské noviny str. 4 Publicistika Ilona Mádrová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2016

zpět Ve Francii by se problematika ochrany zvířat mohla přirovnat ke žhavému uhlíku, který koluje z jedné dlaně do druhé. Od loňského roku vášnivé diskuse o právech zvířat a jejich ochraně nabobtnaly do nevídaných rozměrů a dnes v zemi představují jednu z priorit. Co ale všechno muselo předcházet, aby se „trnem v patě“ začala vláda seriózně zabývat? Na začátku roku se provalil případ laboratoře Biotral v Rennes, provádějící klinické testy pro mezinárodní farmaceutické laboratoře. V rámci testování nového léku proti potlačení bolesti a úzkostem angažovala 84 dobrovolníky, přičemž přišla o život jedna osoba a dalších pět muselo být hospitalizováno. Tím došlo na varování tří nejvýznanějších organizací na ochranu zvířat v zemi, La Spa, Fondation Brigitte Bardot a 30 Millions d'amis, které vedou boj proti experimentům na zvířatech. Klinické testy s pozitivním výsledkem na zvířatech nemusí mít stejný účinek na lidech. Poslední kapkou byly odhalené případy nerespektování zákona v jatečních závodech v Ales, Vigan a Mauléon-Licharre (Pyrénées-Atlantique). Nadace na ochranu zvířat bojující proti týrání a neetickému zacházení L214 zveřejnila realitu jatek, informovala na internetu, sociálních sítích a kontaktovala média. Snímky o brutalitě a krutostech obletěly celou Francii a lidé jsou doteď šokováni. Jatka v Mauléon-Licharre jsou nositelem červeného labelu bio kvality a s roční produkcí 3

000 tun masa zásobují 460 klientů v zemi, včetně nejprestižnějších restaurací v Paříži vedených světově proslulými gastronomickými šéfy jako Alain Ducasse. Zákon z dubna 1997 nařizuje před porážkou zvíře omráčit, což se bohužel ukázalo za zřídka dodržované. V období Velikonoc porážky připomínají práci na běžícím páse, když během dvou týdnů k uspokojení poptávky usmrtí 15 tisíc jehňat. Podle šokujících důkazů organizací a nadací na ochranu zvířat dochází k porážce mláďat mladších 45 dní a ještě neodstavených. Snímky a záznamy ukazují nelegání porážky zvířat při plném vědomí, brutálně zápasící o přežití, zavěšené a rozkrájené zaživa. KROKY VLÁDY Francouzská vláda v čele s ministerstvem zemědělství byla vyzvána organizacemi a nadacemi k rychlému a efektivnímu jednání a vytvoření politiky angažující se v boji proti týrání zvířat. Vyzvala k povinné instalaci kamerových zařízení, vyškolení zaměstnanců jatek a spuštění okamžitých inspekcí všech jatečních podniků ve Francii. Tyto případy nejen že umožnily informovat širokou veřejnost o tom, co a za jakých podmínek lidé mají na talíři, ale spustily lavinu stížností na další jatka a chovatelství, kde nedochází k respektování důstojných podnímek zvířat a etickému zacházení. Ministr zemědělství Stéphane Le Foll rozjel hloubkové kontroly všech jatek do jednoho měsíce, v případě nerespektování zákona nařídil okamžité ukončení činnosti a soudní stíhání. Zaručil ruku v ruce s profesionály a organizacemi na ochranu zvířat zavést ambiciózní strategii na vylepšení podmínek a blaha chovných i domácích zvířat, zvířat k vědeckým účelům a v oblasti zábavy. Na Národním zasedání orientace zdravotní politiky a vegetariánství CNOPSAV vymezill strategické osy pro akční období 2016 – 2020. Teprve v loňském roce občanský zákoník zmodernizoval právní statut zvířete, uznal je za živé citlivé bytosti vnímající bolest a tím došlo k jejich vyjmutí z kategorie movitých věcí a nábytku. Reforma pomohla k všeobecnému uvědomění statutu zvířete a figuruje v zemi jako výhra intenzivních bojů a nekonečných jednání s vládou. Aktuálně tíživou problematikou zůstávají zemědělské chovy a všeobecná nerovnost mezi zvířaty. Některé druhy jsou chráněné a hýčkané, některé chovány pro smrt. Připomeňme situaci v chovech a podmínkách zvířat, etické a hygienické podmínky jatek, dopad na ekologii, kvalitu masa a rostoucí ceny, zvyšující oblibu pro vegetariánství a veganství. Podtrženo a sečteno, informovanost uvědomělých Francouzů vyústila v delikátní otázku: Kde je pravidlo pro rozdělení zvířat do kategorií a kdo o nich rozhoduje? Zlomek odpovědi bychom našli v dávné minulosti. Člověk se vyvinul z lovce-sběrače na zemědělcechovatele. Chov dobytka a ochočování zvířat začalo v roce 8500 před n. l. na Blízkém východě, chov prasat v Číně a slepic v jihovýchodní Asii. Mezi hlavní důvody antropologé považují usazování člověka, primární motivaci nebo chápání božstva, tj. převzetí moci od Boha a dominace zvířatům. O existenci nerovnosti mezi druhy zvířat se v zemi čím dál častěji debatuje a vydavatelství chrlí jednu publikaci za druhou. Psi a kočky „patří“ do domácích zvířat, ale dochovalé spisy z 18. století dokazuj, že Gálové konzumovali psí maso. Ve Francii do první poloviny 19. století existovala psí řeznictví a v sousedním Německu bylo poslední řeznictví uzavřeno teprve v roce 1940. V Asii, především v Indonésii, Filipínách, Vietnamu, Laosu, Kambodži, Mexiku a na některých místech v Africe, dochází k pojídání masa ze psů a koček. Celkem v Asii roční konzumace dosahuje 800 tisíc psů. V některých kantonech v Číně dodnes trvají kontroverzní tradice spojené s vírou a tradiční čínskou medicínou. Město Yulin například každoročně organizuje festival, při němž během pár dnů čeká na smrt v otřesných podmínkách 10 tisíc psů a 4 tisíce koček. Letos v lednu vstoupila v platnost reforma ministerstva zemědělství k vylepšení bezpečnosti zvířat, zajištění ochrany a zdraví v chovatelstvích, transparence původu a celkového stavu zvířete. Paralelně právní úprava zabrání opustit zvíře, nelegálnímu obchodu, přepravě a intenzivnímu množení. Aby mohlo být zvíře prodáno, osoba musí mít statut chovatele, být deklarována od prvního vrhu a vybavena číslem SIREN (IČO), které musí povinně uvádět u inzerátů. V případě nedodržení podmínek hrozí pokuta ve výši 7 500 eur. Povinná je rovněž identifikace psů a koček patnáctimístným číslem. EXPANZE DOMÁCÍCH MAZLÍČKŮ Obliba domácích mazlíčků je ve Francii v plné expanzi a představuje nový lukrativní trh s částkou 4 miliardy eur. Země se s počtem 63 milionů zvířat řadí na druhou pozici hned za Anglii. V každé druhé domácnosti bychom tudíž našli zvířecího společníka. Proč? Moderní technologie sice zjednodušují každodenní život, ale degradují mezilidské vztahy a lidé se izolují do vlastního světa.

Přestávají spolu mluvit, všímat si ostatních, vedou vztahy přes displej a dříve či později pociťují osamělost. Oblibu pro domácí mazlíčky můžeme vypozorovat i v dějinách franouzského dvora. Tak třeba Jindřich III. miloval procházky s košíkem plným pejsků a ročně utrácel stovky tisíc za jejich luxus a komfort. Ludvíka XV. doprovázela na každém kroku oblíbená smečka psů, dokonce i na hodinu pokrmu. Psům stanovil vlastní etiketu, protokol a přídělil služebnictvo. Měl slabost pro milou fenku Filou plemene King Charles španěl, kterou zdobil nejkrásnějšími obojky se vzácnými kameny a měla nejhezčí polštářky (portréty ke zhlédnutí na zámcích Versailles, Compiegne, Fontainebleau, Vendeuvre). O kardinálu Richelieu, ministru Ludvíka XIII. se vědělo, že neměl nikoho rád, až na 14 koček, které s ním sdílely život. V královském paláci nechal sousední místnost své pracovny přeměnit na kočičí pokoj. Byly jeho vášní a aby bylo postaráno o jejich blaho, platil dvě chůvy na plný úvazek a po své smrti zanechal pro roztomilé šelmičky tučnou penzi. Samotářský Alexandre Dumas uznával zvířecí společnost a trávil čas nedaleko Paříže v luxusním zámku Monte Christo u Port Marly. Obsazenstvem evokoval Noemovu archu, který popisuje v díle Histoire de mes betes z roku 1867. Dnes patří na stupnici nejoblíbenějších zvířat Francouzů rybičky s rekordním počtem 35 milionů. Koček bychom napočítali 12 milionů a psů 7 milionů. Zvířecí mánie vyústila v trendový obor s novými a originálními nápady - široký výběr krmiva včetně bio kvality, doplňky, chovatelské potřeby a produkty, zvířecí psychologové a specializovaní veterináři, salony a expozice zvířat, hotely a penziony, chůvy na hlídání a pojištění zvířat. Podle výsledků ankety TNS Sofres-FAACO na výlohy zdravotní péče zvířecích společníků padne ročně 495 milionů eur. Za posledních 10 let vzrostly tarify veterinářů o 72 % a paradoxně pouze 4 % zvířat je pojištěno (ve Švédsku 85 %, v Anglii 40 %). Přitom běžná konzultace přijde na 30-50 eur, sterilizace 100-180 eur, laboratorní vyšetření 60-90 eur, rentgenové vyšetření, terapie nebo chururgický zákrok 800 – 1 500 eur. *** O ochraně zvířat ve Francii jsme si povídali s tiskovou zástupkyní organizace La Spa Muriel Chrisostome a Nicolasem Dumasem. * Můžete nám představit vaši organizaci? La Spa – Společnost na ochranu zvířat (La Société Protectrice des Animaux) byla vytvořena v roce 1845 Etiennem Parisetem a dalšími intelektuály původně na ochranu týraných koní. Victor Hugo byl zastáncem ochrany zvířat, představil návrh zákona na jejich ochranu a Guy de Maupassant vytvořil v roce 1881 první útulek pro zatoulaná, opuštěná a týraná zvířata. My v jejich šlépějích pokračujeme. Jsme první a tudíž nejstarší organizací na ochranu zvířat v zemi, nestátního charakteru a prohlášenou zákonem v roce 1860 za veřejně prospěšnou. Vybudovali jsme po celé Francii 62 útulků a našim cílem je zachraňovat a starat se o zvířata v nouzi, zatoulaná, opuštěná a týraná. Naše existence závisí na dobrovolných darech a finanční pomoci veřejnosti, bez příspěvků státu. Roční výdaje la Spa dosahují 50 milionů eur. * Co obsahuje konkrétně váš akční plán? Denně bojujeme s případy opuštěných a zatoulaných zvířat, eutanázií, týráním a nedodržováním zákonů, experimenty na zvířatech, corridou a nelegálním obchodováním, pašováním zvířat, intenzivními chovy a nedůstojnými podmínkami. Vlastníme 12 veterinárních středisek, středisko zaměřené na odhalení případů pašování a jiného nelegálního zneužívání zvířat, organizovaných sítí a množíren. Máme 600 zaměstnanců, 3 000 dobrovolníků, z toho tisíc agentů denně v terénu připravených zachránit opuštěná nemocná zvířata a odhalit případy týrání. * Podle výsledků ankety patří Francouzi po Británii mezi největší milovníky zvířat v Evropě. V čem je tedy problém? V lidech a nedostatečném uvědomění odpovědnosti v okamžiku pořízení zvířete. Patříme sice k národu s největším počtem domácích mazlíčků, ale zároveň jsme evropským lídrem s nejvyšším počtem opuštěných zvířat. Za rok je zanecháno napospas 100 tisíc psů a koček a počet rapidně roste v letních měsících. Zvíře majitele omrzí, zjistí, že na něj nemá čas a překáží. Období od 1. června do 31. července patří mezi nejkrizovější v roce. Vloni bylo v tomto období přijato 999 psů a 1 624 koček, což je o 17,9 % více než v roce 2014 a o 25 % více než v roce 2013. Celoročně proto

informujeme o smutném „francouzském“ fenoménu a aktivně spolupracujeme s veterináři, školami, médii. * Jak tedy postupujete k záchraně zvířat? Ve Francii je zakázáno zbavit se zvířete nebo ho nechat volně se potulovat. V takovém případě je odchyceno do speciálních center a pokud o něj majitel neprojeví zájem do 8 pracovních dnů, je považováno za opuštěné. Může být přenecháno nadaci nebo organizaci poskytující adopci zvířat. Nebo přichází euthanázie, v praxi poměrně běžná... Pokud odhalíme případy týraných zvířat, samozřejmě se snažíme je okamžitě odebrat a vysvbobodit, ale starostové, státní orgány a soud s námi příliš nespolupracují. Majitelé zvířat zodpovědni za jejich zubožený stav si přehazují vlastnictví na celé příbuzenstvo a starostové nám brání v odebrání zvířat. Je frustrující vědět o trpících zvířatech, kterým chcete pomoct a musíte počkat na povolení státu. Často se vracíme na stejné místo a někdy dostaneme povolení třeba až rok od odhalení případů týrání. * Adopce je tedy efektivním řešením. Jak vypadá celý proces? Ano, adopce je jediným řešením, jelikož dává šanci zvířatům na nový lepší život a zároveň uvolní místo v útulku pro další zvířata v nouzi. Zajistíme zdravotní péči, stravu a zařazujeme do rekreace. Naši zaměstnanci a dobrovolníci jsou školeni speciálním přístupem k navrácení důvěry v člověka. Zvířata jsou často vyplašená, bojácná, ale překvapivě rychle zapomenou na prožitý teror a poměrně rychle se stanou družnými a oddanými společníky. Našim cílem je, aby se zvíře cítilo v bezpečí a bylo schopné adopce. Ročně přijmeme 45 tisíc zvířat, z toho 38 tisíc je adoptováno do 53 dní od přijetí. Jsme zastánci tzv. Zodpovědné adopce, proto ověřujeme budoucího majitele adoptovaného zvířete, zda je zájem skutečný a plemeno zvířete vyhovuje životnímu stylu žadatele. Například aktivní plemeno, které potřebuje spoustu pohybu, nesvěříme osobě velmi pohodlné nebo pracovně zaměstnaným žadatelům. Snažíme se vybírat pro zvířata nejlepší profil majitelů a nechceme. * Aktuálně vedete boj proti experimentům na zvířatech. Jak byste shrnuli situaci ve vaší zemi? Ve Francii je zakázáno testování kosmetických prostředků na zvířatech. Celkem 2 miliony zvířat byly použity k farmaceutickým výzkumům a klinickým testům toxicity. Většinou se jedná o hlodavce, ptáky, zřídka o psy a kočky. Našim cílem je, aby laboratoře našly alternativní řešení k testování produktů. Výsledky na zvířatech nezaručí stejný efekt na lidský organismus. Současně spolupracujeme s dalšími organizacemi, které se snaží zastavit testování francouzské kosmetiky na zvířatech v zahraničí. O naše značky je například v Číně velký zájem, bohužel tam ale nerespektují naše zákony a provádí experimenty našich výrobků na zvířatech. Poměrně časté je i padělání našich výrobků, které přijdou levněji a tím pohřbívají naše značky. Nadace na ochranu zvířat Fondaton Brigitte Bardot platí ve Francii i v zahraničí za velmi uznávanou a úspěšnou. Exkluzivně jsme se setkali s mluvčím nadace Christophem Marie. * Můžete nám představit vaši nadaci a program? Celý příběh začal z vlastní iniciativy Madame Bardotové, která vedla osobní boj proti týrání zvířat ve světě. K vybudování nadace prodala veškerý osobní majetek a nemovitosti v Paříži a na jihu Francie. Vytvořila několik útulků v zemi, farmu v Eure, kde žije 600 koček, 400 psů a další domácí zvířata, ale také další struktury pro týrané koně a osly. Naší misí je zachránit všechna zvířata, nabídnout lepší život a podmínky, vylepšit zákony ve Francii, hlavně v hromadných zemdělských chovech, přepravě a na jatkách. Aktivně bojujeme proti tradičním rituálům se zvířaty a corridě, laboratorním pokusům, eutanázii, nelegálnímu pašování zvířat, množírnám, opuštění a krádežím zvířat... * Nadaci proslavil zákaz lovu tuleňů a uvalení embarga na jejich produkty. Připomenete nám další vítězství? Brigitte Bardotová odjakživa osobně docházela do nadace, nikdy se nebála fyzické práce v útulcích a vyjednávání s nepřístupnými úředníky. Boj proti masakru tuleňů byl jejím prvním bojem. Evropská

komise nás přijala k předložení a obhájení textu zákona a po zdlouhavých jednáních byl nakonec v roce 2009 přijat. Dalším vítězstvím je vysvobození týraných medvědů v Bulharsku, které místní cikáni využívali ke svým účelům. Místní úřady stály proti nám, z vlastních zdrojů jsme vytvořili rozsáhlý park a nakonec se nám podařilo odebrat ubohá zvířata do bezpečí. Spolupracujeme s partnery v Asii, konkrétně v Thajsku, Vietnamu a Koreji, kde je porušován zákaz konzumace psů a koček a kvete tady nelegální pašeráctví a brutální rituály. Financovali jsme tvorbu útulku pro 600 psů a založili veterinární střediska. Aktuálně vedeme akce proti masakrování slonů v Gabonu. V rámci Francie se nám podařilo vytvořit speciální jednotku proti organizovaným a ozbrojeným pytlákům, kteří odřezávají kly pro nelegální obchodování. Jsme soukromou organizací závislou na finančních darech a odkazech veřejnosti, státem prohlášenou za veřejně prospěšnou. Spolupracujeme s vládou a jsme členem Evropské koalice na ochranu zvířat. Foto popis| Pejsek z útulku určený k adopci v útulku v Torrelleis. Foto autor| foto: La SPA

finance.cz Produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila, více bylo i mléka 2.5.2016 finance.cz str. 0 Financninoviny.cz Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Praha 2. května (ČTK) - Produkce masa v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 0,6 procenta na 109.577 tun. Nákup mléka byl vyšší o 4,1 procenta na 625 milionů litrů. Kromě cen jatečného skotu, které se meziročně téměř nezměnily, ale ceny klesly, u mléka se propadla zhruba o šestinu. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Růst produkce ČSÚ zaznamenal u hovězího a drůbežího masa, výroba vepřového stále klesá. Výroba hovězího masa činila 17.933 tun, meziročně o 8,1 procenta více. Výroba drůbežího se zvýšila o 8,3 procenta na 37.427 tun a produkce vepřového klesla o 6,2 procenta na 54.146 tun. Ceny většinou meziročně klesly, jen u jatečného vzrostly o 0,4 procenta. U zemědělských výrobců jatečných prasat se snížily o 7,4 procenta a u kuřat o dvě procenta. Cena mléka byla nižší o 15,9 procenta, zemědělci ho prodávali průměrně za 7,30 Kč/litr.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/465961/

genusplus.cz KRAJ: Zájemci hlaste produkty do soutěže Výrobek roku 2016 genusplus.cz str. 0 Zpravodajství LK/Blanka Daníčková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

2.5.2016

zpět Liberecký kraj vyhlašuje výzvu k podávání přihlášek do 13. ročníku soutěže o udělení ocenění „Výrobek Libereckého kraje z odvětví potravinářství – zemědělství roku 2016“. Uzávěrka pro podání přihlášek je 30. května 2016. „O soutěž je tradičně velký zájem a každoročně se hlásí noví výrobci a objevují se i nové výrobky. O roku 2004, kdy soutěž vznikla, o titul soutěžilo již 445 výrobků. Cenu Výrobek roku jich získalo

106 a titul Nejlepší výrobek roku jich obdrželo od hodnotící komise celkem dvanáct,“ uvedl náměstek hejtmana Josef Jadrný, pověřený řízením resortu životního prostředí a zemědělství. V minulém roce se nejlepším výrobkem staly Bio sterilované patizony Jana Vericha. Do soutěže se může přihlásit fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba se sídlem podnikání na území Libereckého kraje. Své výrobky může přihlásit i uchazeč, který má sídlo mimo kraj, avšak vyrábí ve výrobně na území Libereckého kraje. Do soutěže může přihlásit neomezený počet výrobků v jedné kategorii, ale nelze přihlásit výrobek, který již v minulosti ocenění získal. Pro přihlášení do soutěže je nutné vyplnit a odeslat: Přihlášku – identifikační údaje, čestná prohlášení a technickou dokumentaci k výrobku. V případě přihlašování více výrobků od jednoho výrobce stačí odevzdat přihlášku a čestná prohlášení pouze jednou. Technickou dokumentaci je nutné vyplnit ke každému výrobku zvlášť. Výrobky lze podle aktualizovaných zásad přihlásit do těchto hodnocených kategorií: Masné výrobky (masné výrobky tepelně opracované, včetně uzených mas a masné výrobky trvanlivé, včetně tepelně neopracovaných masných výrobků, konzerv a polokonzerv) Mléko a mléčné výrobky (sýry, tvarohy, mléko, mléčné výrobky, máslo apod.) Pekařské výrobky (chléb, běžné pečivo, jemné pečivo, trvanlivé pečivo) Cukrářské výrobky (cukrářské výrobky včetně cukrovinek) Alkoholické nápoje (piva, lihoviny, vína a ostatní alkoholické nápoje) Nealkoholické nápoje (šťávy, nektary, ochucené nealkoholické nápoje, minerální vody apod.) Ovoce a zelenina (ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě) Biopotraviny Ostatní (med, lahůdkářské výrobky, registrované doplňky stravy, např. medicinální sirupy, potraviny pro osoby s nesnášenlivostí lepku apod.) Za účast v soutěži se neplatí žádný registrační poplatek. Zásady pro udělení ocenění a další informace včetně přihlášky a povinných příloh žádosti naleznetepod odkazem Výrobek roku - Informace k soutěži: http://www.vyrobek-roku-lk.cz/informace-k-soutezi/

Přihlašovatel bude písemně vyzván k dodání vzorku přihlášeného výrobku pro hodnotící komisi. Hodnocení přihlášených výrobků proběhne 30. června 2016 v restauraci Krajského úřadu. Nejlepší výrobky budou slavnostně vyhlášeny na 14. krajských dožínkových slavnostech, které proběhnou 3. září 2016 v Mimoni. Písemné přihlášky zasílejte na adresu: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 v zalepené obálce s označením „Výrobek roku 2016“. Bližší informace poskytne: Ing. Lenka Rychtaříková, tel.: 485 226 612, e-mail: mailto:[email protected]

URL| http://www.genusplus.cz/zpravodajstvi/...e-produkty-do-souteze-vyrobek-roku-2016

NETRECEPT: Plněný baklažán co dům dal 2.5.2016 genusplus.cz str. 0 Zblízka Pekla Darka, text Mad Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Určitě to znáte, po nákupu zjistíte, že vám chybí cosi, co jste ještě včera určitě zahlédli v lednici. Nebo dostanete chuť na něco a k výrobě máte téměř vše až na pár maličkostí. Anebo je prostě žádoucí zpracovat potraviny, kterým dochází záruka. Inu, nastal čas improvizace. Tady by šlo rovněž upravit rčení "Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos" na "Doslovné lpění na recepturách je pro blbce, inteligent uvaří z toho, co má po ruce". Ostatně, tak se vaří například ta slavná indiánská kamenná polévka, na kterou vám stačí pár očištěných šutrů, oheň a kotlík vody. Jen pro lepší chuť je dobré ji osolit, přihodit kuřecí skelet, není to nutné, ale pár nakrájených brambor by se také šiklo... jé, vy máte mrkev a celer a nevíte co s ním? Tak je do toho šoupneme, ať to má barvu... Plněná brambora, kterou jsme v našem NETreceptáři již probrali, nebo cuketa, kterou jsme již rovněž nadívali, jsou ideální korpusy pro takovéto experimenty. Do třetice přidáme baklažán, jinak řečeno lilek. Následující recept berte jako inspirativní včetně množství ingrediencí, které je dobré přizpůsobit vydlabanému prostoru, jenž máte k dispozici. K tomu co lze do lilkové kánoe naložit jen malá poznámka. Dávejte pozor, abyste rýži nepřevařili. Lépe se hodí pevnější typy, třeba parboiled nebo arborio. Kupříkladu jasmínová rýže není pro tento účel to pravé. Tak proberte ledničku a spíž a jdeme smažit a zapékat! Na dvě velké porce můžete například potřebovat: 1 lilek, asi 100 g rýže , polovinu plechovky černých oliv (asi 60 g až 80 g), asi 60 až 80 g šunky (nebo anglické slaniny či jiné uzeniny), cibuli, 2 stroužky česneku, polovinu balení rajského protlaku, tři polévkové lžíce zakysané smetany, čerstvé oregáno, plátkový sýr na konečné ozdobení, olivový olej a sůl. Ovšem to je jen idea, fantazii se meze nekladou! Dáme vařit rýži, aby byla hotová just in time. Lilek podélně rozřízneme, vydlabeme, jako bychom vyráběli indiánské kánoe, a vydlabaný materiál nasekáme nadrobno. Na oleji osmahneme na drobné kousky nakrájenou cibuli, ke které po chvilce přidáme na plátky pokrájený česnek, a když to začne zlátnout, přihodíme nasekaný vnitřek lilku... ...na plátky pokrájenou šunku (máte-li šunku vcelku, bylo by ideální z ní vyrobit malé kostičky), hrubě, ale esteticky nadělené olivy, rajský protlak a nasekané oregáno. Směs chvíli povaříme. Pak přidáme rýži, která by měla být hotová al dente. Odstavíme, vmícháme do směsi asi 3

vrchovaté lžíce kysané smetany, a máte-li roupy užít si něčeho jarního, je ten správný okamžik rozjasnit směs třeba na kolečka nakrájenou jarní cibulkou nebo mladým pórkem. Naše lilkové kánoe vložíme do pekáčku a naplníme je připravenou směsí. Pak je podlijeme vodou, nikoli abychom vyzkoušeli jejich plavební schopnosti, ale aby během pečení nevysychaly. Některé recepty lilek podlévají zeleninovým vývarem. Domníváme se, že je to trochu rozmařilost. V troubě rozehřáté na 180oC pečeme asi 20 minut, občas se podíváme, jestli kánoe neleží na suchu a případně dolijeme trochou vřelé vody. Dílo vyndáme ven, ozdobíme plátkovým sýrem a šoupneme to ještě na pár minut do trouby, aby se sýr pěkně roztekl. Některé recepty jako sýr doporučují mozarelu. V tom případě se mozarela vkládá přímo během plnění mezi rýžovou směs a tato poslední fáze dopečení pak logicky odpadá. Ihned podáváme se suchým bílým vínem nebo s lehkým vinho verde. Z nealkoholických nápojů je ideální minerálka nebo voda s větvičkou máty a plátkem citrónu. Dobrou chuť! Další dobroty z našeho NETreceptáře: HOVĚZÍ, TELECÍ a VEPŘOVÉ Středomořská roláda Hovězí pečeně inspirovaná kantonem Ticino Řízky po toskánsku Křenové závitky Hovězí s mrkví ve víně, ve finále přikryté bramborami máčenými v parmazánu Řecký guláš Stifado, řecká klasika pro český víkend Panenka s bramborami zapečenými se smetanou a Roquefortem Koleno jako ovar i jako pečeně Pečená krkovička špikovaná česnekem s marinovanou řepou Kalio ajam, inspirace ze Sumatry Panenka s liškovou omáčkou Tajemství nadívané panenky si dává na čas Musaka po bulharsku SKOPOVÉ a JEHNĚČÍ Amírstánský beránek Špenátové kari z jehněte Jehněčí řízečky v čtyřobalu Jehněčí pečeně KRÁLÍCI Králík na švestkách Králíček na smetaně po našem Králík obležený vilnými olivami ZVĚŘINA Zvěřinové ragú s perníkovými knedlíky Co dělat, ulovíme-li srnu RYBY Filé z trouby pro kuchařské trouby Kapr na víně po provensálsku Kapří hranolky Candát po vídeňsku Štika po toskánsku Baked potato with tuna pro britský večírek Tuňák na kreolský způsob

LOSOSI Losos s brokolicí v manželství po italsku Lososí filety v pomerančové marinádě Losos se šafránovou omáčkou Losos obložený grilovanou zeleninou - Štědrovečerní večeře pro velkou rodinu Losos v court bouillon s omáčkou a žampiony MOŘSKÉ POTVORY Salát alá krab Rybí polévka Dvě lehké sexy chuťovky a jedno opáčko Krevety s italskými těstovinami Kam s chobotnicí? Do chorvatského salátu! OPEŘENCI Kachní prsa s portským vínem a šalotkou Kachna s jablky a calvadosem Cailles roties, pečené křepelky Bažant marinovaný ve víně a bylinkách Kachna pečená po francouzsku Husí stehna na čočce Kachní prsíčka s hlívovou omáčkou a rýží basmati KUŘATA Kuře po toskánsku Citrónové kuře Kuřecí paličky s fetou a oregánem Opilé kuře ozdobené schinkenspeckem Rukolové pesto na kuřecím masíčku Kuře vycpané bylinkami Již dost bylo grilovaných kuřat, dejte si ho po marseillsku! Řízky po toskánsku BEZMASÁ JÍDLA Tempeh, soba nudle, para ořechy a brokolice Fenyklový výlet do veganského světa Baklažán a´la Jean Tuřínové placičky s jogurtovým dipem Chřestové rizoto na víně Pórkový koláč Hrušky zapékané s roquefortem Bageta se zapékaným roquefortem Inženýrské bramboráky Brokolicové placky pro stůl všední i sváteční Bramborové vafle Houbová směs na topinky Kapustu znali již staří Egypťané, a co vy? Chřest pod peřinou v jedlé postýlce Špenát s nivou a slaninou Houbové karbanátky tety Ljuby Lilek alias baklažán alias patison Květák zapečený s vejci, sýrem a dobrou náladou Chřestění šparglovými pazoušky na tři způsoby SALÁTY Jednoduchý fazolový salát Čekankový salát s hruškami a s nivou Salát z medvědího česneku Devítivrstvý salát pro tabuli geologického večírku

Salát s červenou řepou a mrkví POLÉVKY Dršťková pro vegetariány i pro masožravce Hrášková polévka Hutná polévka s fazolemi a masem Polévka z dýně Hokaido Ostrůvek čočky v mrkvovém moři říznutém zázvorem TĚSTOVINY A RIZOTA Liškové rizoto po italsku Žampionové rizoto Těstoviny s chřestem, hráškem a rajčátky Cannelloni plněné špenátem a mletým hovězím Špenátové rizoto s krevetami Hříbkové lasagne inspirované Farou Chřestové rizoto na víně OSTATNÍ Guláš z hlívy ústřičné Thajské červené curry s kuřetem a krevetami Čekankové puky zapékané se šunkou a sýrem Jarní "hlavička" s medvědím česnekem Taková normální grilovačka se šamankou Mrkev po anglicku podle Achilla Gregora Jazyk v manželské (neboli polské) omáčce Plněná cuketa Žampióny portobello Vejce podle Cyrana z Bergeracu Madam niva v negližé a kožichu, rychlovka pro labužníky Jak pejsek s kočičkou pekli pizzu Kovbojské brambory s klobásou Mušle babičky Danici Nakládáme utopence Thajské červené curry s masem dle vaší volby PŘÍLOHY Batáty nejsou brambory, ale připravují se podobně Lišky se slaninou DORTY Pistáciový dort s mascarpone Marcipánový dort Energetická bomba pro vyhládlé táborníky Science show ve vaší kuchyni Maruščin pohádkový dort ze čtyř druhů mléka Engadinský dort s celými ořechy DALŠÍ SLADKOSTI Panettone Hruškový koláč kořeněný calvadosem Jablkový koláč na francouzský způsob Cr?pe Suzette Flambované broskve na grilu Nepečený malinový koláč s bílou čokoládou a créme fraiche Jahodové pokušení Mazanec a 2x jidáše Vanilkové ovocné řezy Citronový koláč

Bavorské louhované želvičky Vánoční perníková chaloupka Medvědí tlapy z lískových a vlašských ořechů Což takhle dát si kiwi řezy Nevíte, čím překvapit? Uspořádejte vaflovou párty! Plněné listové čtverečky paní Evy NÁPOJE Horká čokoláda na dva způsoby Zázvorový svařák a zázvorový čaj NETRECEPT SPECIÁL Výprava za Roquefortem Vinný speciál Brazilská inspirace Pao de queijo Prostý výlet do nóbl světa čokolády Domácí pomocníci - pár tipů na nákup

URL| http://www.genusplus.cz/zblizka/netrecept-plneny-baklazan-co-dum-dal

Haló noviny Přednost by měla mít domácí produkce potravin Haló noviny str. 5 Názory, polemika Pavel KOVÁČIK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.4.2016

zpět Doba jde rychle kupředu a setkáváme se i s věcmi, které jsou překvapující a nepříliš radostné. Naše zemědělství prožívá nelehkou dobu. Informace, které si můžeme přečíst, že neustále klesají výkupní ceny například mléka či masa, jsou špatnou zprávou pro ty, kteří se touto produkcí zabývají. U chovatelů prasat ve velké míře hrozí zrušení chovů, které se jen stěží dají znovu vybudovat. Přitom dovážíme maso ze zahraničí a mnohdy ani nevíme odkud. A v dobré víře, že nakupujeme český produkt, mu dáme přednost. Samozřejmě, že rozhoduje také cena. Přesto bych se přimlouval za to, abychom nakupovali naše domácí moravské, slezské a české potraviny. Kdysi jsme byli v této produkci téměř samostatní a dnes převažují zahraniční dovozy, což je pro naše potravináře, zemědělce, chovatele a pěstitele velmi špatné. Koneckonců jsme se v nedávné době mohli přesvědčit, co s námi udělal dovozový med. Mám za to, že ten, kdo nabízí potraviny, které vyprodukuje v naší zemi, je má vždy na vyšší úrovni kvality a kdyby náhodou ne, dá se lehce vyhledat. Kdežto zahraniční dovozce je je v naší zemi neustále pro nás vždy velkým tajemstvím. Navíc ti, kdo se výrobou potravin zabývají, umožňují lidem pracovní příležitosti, kterých nedostatek. *** Ti, kdo se výrobou potravin zabývají, umožňují lidem pracovní příležitosti, kterých je v naší zemi neustále nedostatek. Foto popis| O autorovi| je v naší zemi neustále Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM

EU by měla zachránit chovy Haló noviny str. 2 Z domova (ste) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2016

zpět Ministři zemědělství zemí visegrádské čtyřky a Rakouska, Slovinska, Bulharska a Rumunska požadují po Evropské unii další záchranný balíček pro chovatele krav a prasat. Jednání ministrů zemědělství osmi zemí se uskutečnilo včera v Praze. »Řada našich zemědělců se pohybuje pod výrobními náklady a někteří dokonce zvažují ukončení živočišné výroby. I proto žádáme pro producenty v tomto sektoru další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši, jako v loňském roce,« řekl po jednání český ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Češi loni z EU na záchranu chovů získali přes 300 milionů korun. Agrární komora ČR ale chce, aby český ministr prosadil pro zemědělce větší podporu. »Vzhledem k tomu, že ztráta v letošním roce je minimálně dvojnásobná, požadujeme minimálně dvojnásobnou částku,« uvedla komora. Podle Jurečky nebude však jednoduché sehnat ani stejný obnos jako loni. Podle slovenské ministryně Gabriely Matečné je situace v sektoru tak kritická, že třetina zemědělských podniků zvažuje zavření. V Evropě je nadprodukce mléka, jedním z důvodů je embargo na vývoz potravin do Ruska. Ze stejného důvodu je problém i s odbytem vepřového.

Vyvážíme živá zvířata, dovážíme maso 3.5.2016

Haló noviny str. 6 z ekonomiky

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Výroba masa v prvním čtvrtletí letošního roku podle včera zveřejněných údajů Českého statistického úřadu u nás vzrostla meziročně o 0,6 procenta na 109 577 tun. Nákup mléka se zvýšil o 4,1 % na 624,792 milionu litrů. Hovězího masa se vyrobilo 17 933 tun (meziročně o 8,1 % více), vepřového 54 146 tun (o 6,2 % méně) a drůbežího 37 427 tun (nárůst o 8,3 %). Chov prasat jde dál ke dnu Podle posledního statistického šetření k 31. prosinci 2015 bylo v ČR chováno 1 366,3 tis. ks skotu (meziročně o 0,5 % méně). Stavy prasat se ke stejnému datu meziročně snížily o 3,2 % na 1 555,4 tis. ks a stavy drůbeže zůstaly přibližně na stejné úrovni (21 304,5 tis. ks; o 0,8 % více). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se zvýšily u býků o 0,3 %, krav o 0,7 % a telat o 17,9 % a snížily se u jalovic (o 0,8 %). Průměrná cena jatečných býků činila 46,91 Kč za kg v živém nebo 85,38 Kč za kg jatečné hmotnosti. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat poklesly o 7,4 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 26,45 Kč/kg živé hmotnosti nebo 34,39 Kč/kg jatečné hmotnosti. Ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat I. třídy jakosti klesly o dvě procenta na 23,52 Kč za kg v živém. Zahraniční obchod ve vyjetých kolejích Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu s živými zvířaty v hmotnostních jednotkách za období od prosince 2015 do února 2016 byla bilance kladná (u skotu 19 619 tun, u prasat 6273 tun a u drůbeže 8572 tun).

Živý skot se dovážel hlavně z Francie, Belgie, Rakouska a Slovenska, vyvážel se především do Rakouska, Turecka a Německa. Živá prasata se dovážela většinou z Německa a Dánska, vyvážela se nejvíce na Slovensko, do Německa a Maďarska. V obchodu s živou drůběží byly hlavními partnery Německo a Slovensko. Zahraniční obchod s masem, kde je i vyšší přidaná hodnota, vykázal zápornou bilanci u všech tří druhů (-3 573 tun u hovězího, -55 068 tun u vepřového a -20 653 tun u drůbežího). Schodek se meziročně prohloubil u vepřového a drůbežího. Hovězí se dováželo nejvíce z Polska, dále z Nizozemska a Rakouska. Vyváželo se hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska. Vepřové jsme nakupovali hlavně z Německa, Španělska a Polska, vývozy směřovaly většinou na Slovensko. Drůbeží pocházelo většinou z Polska, méně z Maďarska, výrazně poklesl dovoz z Brazílie; vyváželo se na Slovensko. Bilance u mléka v přebytku Ceny zemědělských výrobců mléka byly v 1. čtvrtletí meziročně o 15,9 % nižší než ve stejném období loni. Výrobci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 7,30 Kč za litr. V zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky výrazně převyšoval vývoz nad dovozem a meziročně vzrostl přebytek obchodu na 183 640 tun. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie. Foto autor| ILUSTRAČNÍ FOTO – Josef ŠENFELD

Havlíčkobrodský deník Anketa: Myslíte při nákupech na zdravé stravování? Řídíte se radami odborníků? Havlíčkobrodský deník str. 2 Téma (rep) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.5.2016

zpět Martina Vondráková 40 let, mateřská dovolená, Bohdalov Nakupujeme většinou běžné potraviny v běžných obchodech. O jejich složení se ale zajímám, kromě takzvaných „éček“ sleduji hlavně množství cukru a soli. Doma jíme pestře, nikdo z rodiny není jednostranně zaměřený a všichni, včetně dětí, máme rádi i ovoce a zeleninu. Když mám možnost, ráda tyto sezonní produkty kupuji na farmářských trzích. Lenka Vlasáková 34 let, úřednice, Havlíčkův Brod Spíše ne. Zastávám názor, že člověk by měl jíst všechno. Samozřejmě se snažím vyhýbat nezdravým potravinám, jako jsou například smažené brambůrky a přeslazené limonády. V menší míře však nemohou uškodit. Na obalech potravin čtu především datum spotřeby. Složení jen ve výjimečných případech. Jan Kolář 20 let, nezaměstnaný, Čížkov Radami odborníků se příliš neřídím, snažím žít zdravě po svém. Pravidelně cvičím a nepiji alkohol. Většinou si vystačím s běžně dostupnými produkty, ale když je chuť a více peněz, rád si dám i něco z bio produkce. Nevýhodou těchto potravin je snad jen jejich cena. Složení na obalech psaná malými písmeny vzhledem k předchozím zkušenostem raději čtu. Zdenka Pražanová 68 let, důchodkyně, Třebíč Ne, neřídím se tím. V rodině se totiž snažíme jíst zdravě tak nějak sami od sebe.

Myslím, že nějaké extra rady nepotřebujeme a máme vlastní a dobré návyky. Snažíme se přijímat vyváženou stravu, jíst ovoce a zeleninu, zkrátka hodně pestrou. Rostislav Jonáš 28 let, grafik, Jihlava Složení jídla sleduji, ale s mírou. Snažím se pravidelně cvičit a držet se ve formě, ale že by to byla nějaká mantra a každý výrobek bych pečlivě studoval, to zase ne. Rád si dám i jídlo, o kterém stoprocentně vím, že není zdravé, jednou za čas. Důležité je jíst pravidelně a aby byla strava pestrá. Foto popis| Region| Vysočina Publikováno| Havlíčkobrodský deník; Téma; 02 Publikováno| Jihlavský deník; Téma; 02 Publikováno| Třebíčský deník; Téma; 02 Publikováno| Žďárský deník; Téma; 02 Publikováno| Pelhřimovský deník; Téma; 02 ID| e6e998b0-5113-4b8a-a7d9-894628590c87

Hradecký deník Středy doktora Středy: Umělá sladidla nejsou žádný zázrak Hradecký deník str. 4 Východní Čechy (zr) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

4.5.2016

zpět Seriál Deníku Východní Čechy – Nejen ženy, ale také muži chtějí vypadat štíhle. K tomu neodmyslitelně patří správná životospráva a zdravý životní styl. Každý si ale čas od času potřebuje osladit život nějakým zákuskem nebo čokoládou, zkrátka cukrem. Ten však obsahuje spoustu kalorií, a tak se mnohem častěji než dříve v různých potravinách objevují náhražky cukru, nejčastěji pak umělá sladidla. Mluvíme-li o umělých náhradních sladidlech, myslíme tím uměle vytvořené látky, které mají větší sladivost než cukr, ale zároveň neobsahují žádné, respektive skoro žádné kalorie. Většina umělých sladidel byla vytvořena náhodně či vznikla jako meziprodukt nebo vedlejší produkt při výrobě jiných látek. Umělá sladidla jsou k dostání ve formě tablet, prášku či tekutiny. Hlavními konzumenty těchto látek byli v posledních letech převážně diabetici. Dnes již tomu tak není a lidé hledají v této alternativě prostředek na hubnutí. V dietami posedlé společnosti se umělá sladidla objevují téměř ve všech polotovarech i jiných potravinách. Jejich použití snižuje náklady výrobců těchto potravin a dávají jim možnost označit produkty za nízkokalorické či light. A na to lidé slyší. Stále častěji se v novinách, televizích či časopisech dovídáme o tom, že umělá sladidla nejsou pro lidský organismus to nejlepší. Obsahují mnoho chemických látek, které nejsou našemu tělu vlastní. Ani vědci dosud neobjevili, jak si tělo dokáže s těmito uměle vytvořenými látkami poradit. Je však více než zjevné, že v boji proti obezitě nejsou žádným zázračným přípravkem. Kdyby tomu tak bylo, nechodilo by po naší planetě tolik lidí s nadváhou. Umělá sladidla mají dvě velké výhody. První z nich je, že neobsahují téměř žádné kalorie, a tak nenavyšují náš denní energetický příjem tolik, jako to dělá cukr, med či jiná přírodní sladidla. Druhou výhodou je to, že nepřispívají k tvorbě zubního kazu. Nedodávají výživu zubním bakteriím, a ty se proto nemnoží. ASPARTAM, SACHARIN, CYKLAMÁT Na obalech potravin se stále dokola opakují umělá sladidla, kterými jsou aspartam, sacharin a cyklamát. Nejoblíbenějším umělým sladidlem je pak sukralóza. Tu jedinou je možné tepelně upravovat. Ostatní sladidla se při tepelné úpravě rozpadají na jejich jednotlivé složky, které jsou pro

lidský organismus toxické. Sukralóza je vyráběna z přírodního cukru a je až šestsetkrát sladší. Maximální denní doporučené množství je 5 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Jedním z nejméně oblíbených je cyklamát. Ten je dokonce ve Spojených státech a v Norsku zakázaný. Podle některých studií může mít karcinogenní účinky. V Evropské unii však nebyly vědecky prokázány, a proto se cyklamát smí používat. Umělá sladidla nemají žádnou výživovou hodnotu, a pokud člověk netrpí cukrovkou, není žádný důvod je konzumovat. Chcete-li sladit méně nebo se pouze vyhnout cukru, můžete zkusit některou z přírodních náhražek, jako je stévie. V rámci výuky zdravé životosprávy na střední škole Euroinstitut se žáci během příprav dietních a zdravých pokrmů učí používat přírodní náhražky cukru, o kterých bude příští pokračování naší rubriky. Foto popis| Region| Východní Čechy Publikováno| Hradecký deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Krkonošský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Chrudimský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Jičínský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Náchodský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Svitavský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Orlický deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Rychnovský deník; Východní Čechy; 04 Publikováno| Pardubický deník; Východní Čechy; 04 ID| d3180035-c555-4e79-b0ab-9e7f4151b951

chrudimskenoviny.cz Přednáška Margit Slimákové: Děti a zdravá strava 2.5.2016

chrudimskenoviny.cz str. 0 Kultura

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Vsoučasnosti nejvlivnější expertka voblasti zdravého životního stylu, zdravé výživy a přístupu ke zdravotní péči Margit Slimáková, vrámci své přednášky, seznámí publikum smoderními dietologickými poznatky a upozorní na to, že stravování a pohyb úzce souvisí nejen se zdravím, ale i schováním a školním prospěchem. Přednáška se uskuteční ve čtvrtek, 5. května od 17.30 v sále chrudimského gymnázia. Vsoučasnosti nejvlivnější expertka voblasti zdravého životního stylu, zdravé výživy a přístupu ke zdravotní péči Margit Slimáková, vrámci své přednášky, seznámí publikum smoderními dietologickými poznatky a upozorní na to, že stravování a pohyb úzce souvisí nejen se zdravím, ale i schováním a školním prospěchem. Přednáška se uskuteční ve čtvrtek, 5. května od 17.30 v sále chrudimského gymnázia. Dozvíme se, jak výživa ovlivňuje zdravotní stav dětí, jejich chování a výsledky ve škole, jak naučit děti zdravě jíst a co prosazuje program Skutečně zdravá škola, do kterého se zapojilo již 133 škol vrámci České republiky. Program si klade za cíl změnit nastavení spotřebního koše, který jídelnám například přísně nařizuje denní příjem mléka, ale už vůbec neřeší, jestli se dětem strava vylepšuje glutamátem sodným nebo umělými sladidly. Podle nastavené kontroly je možné poznat, že děti dostávají maso, ale to, že může mít podobu nekvalitních uzenin, už nikdo neřeší. U ryb také rozeznáme jen jejich množství, ale konkrétní realizace může klidně být jen smažený pangasius. V takto nastaveném systému jednoznačně převládá kontrola kvantity nad kvalitou.

Hlavní myšlenkou je, aby naše děti jedly jídlo, které je zdravé a které jim chutná, a aby věděly, odkud jídlo pochází a jak vzniká. Znalosti, které během výuky děti získávají o jídle, stejně tak jako jídlo, které školy nabízejí na svačiny a obědy pomohou vytvořit kulturu zdravého stravování. Příkladem je omezení prodeje nezdravých potravin ve školách. Margit Slimáková prosazuje zákaz nebo alespoň přísnou regulaci prodeje nezdravých nápojů a potravin v prostorách základních škol. Automaty a bufety s přeslazenými nápoji, brambůrky a čokoládovými tyčinkami děti pro učení nepotřebují. Zdůvodu rostoucí obezity u dětí je vhodné i méně přislazování a více ovoce. Vjídelnách by se mělo používat minimum polotovarů a zaměřit se na přípravu pokrmů zčerstvých a lokálních surovin. Změna může přijít pozvolna, stačí se inspirovat a začít. Široká i odborná veřejnost bude mít samozřejmě možnost diskutovat a ptát se, jak konkrétně lze tyto poznatky použít vkaždodenní praxi vrodině, ve školní jídelně a ve škole jako takové. Je znát, že společností toto téma rozhodně rezonuje. Spotřebitelé jsou čím dál náročnější a téma zdravého stravování je opravdu velmi aktuální. Nabídka zdravých jídel a potravin v Chrudimi začíná být skutečně pestrá díky zdravým jídelnám, které jsou ve městě dokonce dvě, ale také díky velkému počtu prodejen zdravých výživ, které nemají o zákazníky nouzi. Proto je opravdu velmi důležité, aby se změnila i situace ve školách a školkách, kde se stravuje přes 80% dětí. Proto Vás srdečně zveme na přednášku a besedu, která bude zpestřena občerstvením a ochutnávkou zdravých svačin nejen pro děti. Připraveno bude sladké i slané pečivo, které Vám představílokální pekárny zaměřené na zdravou výživu. Ochutnat můžete také pomazánky, dezerty a další zdravé potraviny. ZDRAVÁ VÝŽIVA PRO DĚTI A RODIČE Čtvrtek 5.5.2016 od 17,30 sál gymnázia Chrudim Předprodej vstupenek: obchod MLSNÝ PECIVÁL, Resselovo náměstí 135 Chrudim Akci pořádá:Jana Švecová Obchod MLSNÝ PECIVÁL, Chrudim Olga Chlápková Lektorka Skutečně zdravé školy

URL| http://chrudimskenoviny.cz/kategorie/k...ska-margit-slimakove-deti-zdrava-strava

chytrazena.cz Nebojte se ryb v konzervách 30.4.2016

chytrazena.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 30. 04. 2016 / Péče o tělo Výživoví poradci se shodují, že pro optimální příjem Omega 3 mastných kyselin byste do jídelníčku měli alespoň dvakrát týdně zařadit rybu. Pokud se léčíte se srdcem, ideální poměr je dokonce třikrát týdně. Zeměpisná poloha Česka ale nedovoluje, abychom konzumovali čerstvé mořské ryby. Ty jsou přitom významným zdrojem nejen zmiňovaných Omega 3 mastných kyselin (konkrétně nejdůležitějších kyselin EPA + DHA), navíc i jódu, vápníku, fosforu nebo vitamínů A, B a D. Jednoduché a cenově dostupné řešení tak představují rybí konzervy. O nich nicméně panuje řada mýtů… Konzervované ryby obsahují kdovíjaké maso Mezi nejčastější mýty kolující o konzervovaných rybách patří obava, že uvnitř nenajdete rybu deklarovanou na obalu. Největší nedůvěřivost v tomto ohledu vyvolávají zejména tuňáci. Převládá o nich totiž představa, že ty opravdu kvalitní se draží jen na burzách za astronomické částky. Pokud

tedy konzerva s tuňákem nevysosá vaši peněženku, nemůže v ní logicky být kvalitní tuňák, ale jen jeho náhražka. Jak je to doopravdy? Konzervu nelze nazvat slovem „tuňák“ a dovnitř přitom dát jinou než tuňákovitou rybu. To upravuje evropská legislativa. Tuňáků existuje široká škála. Pokud hovoříte o extrémně drahých tuňácích, jde o tuňáka obecného, který se loví na prut a používá k výrobě suši, především v Japonsku. Při výrobě tuňákových konzerv jsou zpracovávány menší druhy tuňáků lovené většinou sítěmi. Jejich cena je zcela někde jinde. Konzervované ryby nejsou tak zdravé jako ryby čerstvé Kvalitní a šetrně zpracované konzervované rybí maso je na tom z hlediska nutričních hodnot podobně jako rybí maso čerstvé. Nemusíte mít tedy strach, že si konzervovanou rybou nepomůžete, nebo dokonce kvůli přítomnosti konzervačních látek ještě uškodíte. Dnes už se na trhu běžně vyskytují produkty bez jakýchkoliv konzervantů, tedy jen s přísadou oleje, omáček či zeleniny. Pozor byste si měli dát pouze na ryby v oleji, a to z hlediska jejich energetického obsahu. Výhodnější než olejové jsou ryby ve vlastní šťávě. Konzervované ryby nejsou vhodné pro dietu Jak už bylo řečeno výše, konzervované rybí maso odpovídá svými nutričními hodnotami čerstvému rybímu masu. Jistě, všechny ryby obsahují tuky, ale jsou to zdraví prospěšné Omega 3 mastné kyseliny. Snažíte-li se zhubnout, takový tuňák ve vlastní šťávě bude dobrým parťákem. Dejte si ho k zeleninovému salátu – vyvolá ve vás pocit sytosti a zároveň tělu doplní potřebné látky. Obecně byste při dietě měli sáhnout po konzervách ve vlastní šťávě, ne těch v oleji nebo tomatové omáčce. Opatrně také se zauzenými variantami. Každopádně rybí maso je snadno stravitelné, takže ideální součást redukčního jídelníčku. A konzervované navíc vždy po ruce. Jen ho nesmíte nevhodnou úpravou přesunout do kategorie kalorických jídel. Konzervované ryby by vás pravděpodobně nenapadlo smažit, vyvarujte se ale jejich přimíchání do majonézových pomazánek nebo k hutným teplým omáčkám. Konzumací konzervovaných ryb přispěji k vymírání jednotlivých druhů Ne, pokud si budete všímat symbolů uvedených na konzervách. Uvědomělý spotřebitel ví, které z nich odkazují na ekologicky zodpovědné rybolovy. Bílá rybka na modrém podkladu, to je certifikát MSC neboli Marine Stewardship Council. Udílí jej celosvětová organizace stejného jména a vztahuje se na více druhů ryb, mořských plodů a živočichů. Certifikát MSC v podstatě zaručuje původ ryby z udržitelného rybolovu. Udržitelný rybolov vystihuje několik zásad, mimo jiné chytání jen takového množství, aby rybí populace zůstala na zdravé úrovni, případně mohla být v daném místě znovu obnovena. Rybáři se o svoji oblast starají, používají šetrné způsoby lovu, které na rozdíl od obřích kruhových sítí eliminují riziko nechtěných úlovků. Zdroj: BALTAXIA URL| http://www.chytrazena.cz/zdravi/pece-o.../nebojte-se-ryb-v-konzervach-34951.html

i-noviny.cz Farmářské trhy běží naplno! 27.4.2016

i-noviny.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět 27.4.2016 09:19/ Libor Uhlík Zprávička Verze pro tisk Největší výběr sadby zeleniny, bylinek, květin letniček i trvalek v regionu, vše za super ceny naleznete tento čtvrtek opět na Škroupově náměstí!

Na stáncích pěstitelů a zahradníků pánů Olivy, Nováka, Hájka, Maňáka, Hozáka, Váni a nově též pana Krejzy z Trávčic můžete nakoupit ve velkém výběru a s odbornou radou opravdu veškerý sortiment jarní sadby všeho druhu, ale i okrasné či ovocné keře, první letošní zeleninu, kvalitní loňská jablka, řezané květiny, medvědí česnek, macešky a mnoho dalšího. Trh dále nabídne u vybraných výrobků ochutnávky zdarma - například u uzenářů Mareše a Hlinky, u kozích i kravských sýrů z bio farmy Merboltice. Trh dále nabídne čerstvé výrobky z kravského mléka, vybrané druhy hovězího i vepřového masa v kvalitě bio, vybrané druhy vepřového masa za super ceny, čerstvé pečivo od celozrnného až po výborné koláčky, vynikající uzenářské výrobky s vysokým obsahem masa bez náhražek, kvalitní český med, koření jedno i vícedruhové, přírodní zeleninové a ovocné šťávy, ručně zdobené medové perníčky i medovinu, kvalitní praženou zrnkovou i mletou kávu mnoha druhů, regionální řemeslné výrobky Vobchůdku paní Josefky, šperky na míru a mnoho dalšího. Jaro začíná na Škroupáku, přijďte se na nás podívat a dobře nakoupit. Další zprávičky URL| http://www.i-noviny.cz/zpravicky/farmarske-trhy-bezi-naplno

iHNed.cz Řepky v české krajině ubude. Nahradí ji ovocné sady nebo zelenina, rozhodla vláda v nové vizi zemědělství 2.5.2016

iHNed.cz str. 0 ČTK, heg Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Podle schválené vize zemědělského sektoru by se měla do roku 2030 snížit výměra řepky olejné. Mezi dalšími změnami je větší podpora chovatelů, závlahových systémů i ztrojnásobení plochy pro zeleninu. Naopak omezení produkce pocítí kromě řepky olejné i obiloviny. Vláda v pondělí schválila vizi zemědělského sektoru do roku 2030. Informoval o tom ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Měla by se snížit výměra řepky o desítky tisíc hektarů, zvýšit počty hospodářských zvířat a plocha pěstované zeleniny a více chránit půda. "Strategii jsme vypracovali mimo jiné proto, aby měli zemědělci jistotu, že jim stát při jejich správném směřování v případě nepříjemností pomůže," uvedl Jurečka. Výměra ovocných sadů by se měla podle materiálu zvýšit do roku 2030 ze současných 14 500 hektarů na 23 000 hektarů. Resort chce například více podporovat závlahové systémy. HNDomácí na Twitteru Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru. Výměra plochy, na které zemědělci pěstují zeleninu, by měla vzrůst z nynějších 10 500 až na 30 000 hektarů. Naopak by měla mírně klesnout výměra obilovin a olejnin. U obilovin o 100 000 hektarů, u olejnin o více než 60 000 hektarů. "Snížení se týká především řepky olejné, která tvoří více než 80 procent ploch olejnin," píše resort v materiálu. Ubývání žluti z polí chce dosáhnout přeřazením podpor více ve prospěch živočišné výroby. Resort chce také zvýšit počty prasnic, koz, ovcí, krav, kuřat na výkrm i nosnic. Větší podpora pro chovatele by se podle Jurečky měla ukázat jak v evropském programu rozvoje venkova, tak v národních dotacích. Podle strategie by do roku 2030 mělo být v ochranném režimu proti erozi až 60 procent české zemědělské půdy. V současnosti je chráněno necelých 11 procent půdy. Plocha v režimu ochrany

se bude zvyšovat přibližně o deset procent každé čtyři roky, vysvětlil dříve vedoucí ministerského oddělení ochrany půdy Jiří Chocholouš. Ministři zemědělství chtějí od unie další záchranný balík pro chovatele. Česko požaduje 300 milionů - čtěte ZDE Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka by se mohly zvýšit počty zvířat, u jejichž chovů není potřeba stavět nové budovy. Tedy například koz či volně paseného dobytka. Je podle něj ale "naprosto iluzorní", že by se do budoucna navyšovaly počty velkých hospodářských zvířat jako například dojnic. "Ať nikdo nepředpokládá, že někdo nové objekty postaví, pokud nepůjde o rekonstrukci budov, které již dnes slouží k výrobě jako takové," řekl Stehlík. Plochy obhospodařované v ekologickém zemědělství by se měly do roku 2030 rozrůst o šest procentních bodů na 18 procent. Austrálie zablokovala prodej rančů větších než Česko. Čínští investoři za ně nabízeli 6,7 miliardy korun - čtěte ZDE V loňském roce produkce masa podle dat Českého statistického úřadu meziročně klesla o 0,8 procenta na 447 651 tun. Klesla výroba vepřového, skopového, kozího a koňského masa. Mléka vykoupeného od zemědělců ale přibylo o 3,6 procenta na více než 2,43 miliardy litrů. Hlavním důvodem poklesu produkce masa je podle ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala snižující se výkupní cena prasat. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat loni klesly o 12 procent. Cena padá hlavně kvůli přebytkům na trhu, které přineslo ruské embargo na dovoz potravin. V letošním 1. čtvrtletí však produkce masa v Česku meziročně vzrostla o 0,6 procenta na 109 577 tun. Nákup mléka vzrostl o 4,1 procenta na 625 milionů litrů.

URL| http://domaci.ihned.cz/c1-65274550-rep...-rozhodla-vlada-v-nove-vizi-zemedelstvi

Maso sobů ve Švédsku obsahuje radioaktivní cesium. I třicet let po Černobylu 3.5.2016 iHNed.cz str. 0 Anna Jordanová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Třicet let po černobylské havárii sobí maso ve Švédsku obsahuje stopy radioaktivního cesia. Jejich maso je většinou poživatelné, producenti však musí dodržovat přísná pravidla kontroly potravin. Zvýšené hodnoty radioaktivních prvků zůstávají ve fauně specifických regionů. U běžného stravování nebezpečí nehrozí. V mase sobů a losů ve Švédsku jsou stále patrné zvýšené stopy radioaktivních prvků v důsledku úniku radiace z černobylské jaderné elektrárny před třiceti lety. Radioaktivní mrak tehdy postihl ze severoevropských zemí hlavně Švédsko a Finsko. Švédové dokonce jako první ze západních zemí změřili zvýšenou hladinu radiace. Jedná se převážně o radioaktivní cesium, které se do masa zvěře dostává z potravy – travin a lišejníků. Přetrvávající radioaktivitu vykazují i některé ryby a houby.

Podle švédské potravinářské inspekce otrava nebo nemoci v tomto ohledu nehrozí, přísné kontroly však budou platit ještě dlouho. Preventivní kontroly přetrvávají Většinu sobů ve Švédsku chovají Laponci hluboko na severu země. Během posledních dvou let asi jen dvě z padesáti tisíc zvířat nebylo možné konzumovat kvůli příliš vysoké radioaktivitě. Švédové zatím neplánují omezit preventivní kontroly veškerého sobího masa. "Laponci musí dodržovat speciální opatření – jako používání vhodných krmiv a odhánění zvířat z více kontaminovaných oblastí," řekl P&*229;l Andersson ze státního centra pro výzkum radiace (Str&*229;lsäkerhetsmyndigheten) agentuře TT. Černobyl i třicet let po katastrofě stále zabíjí. Dopady tu budou další půl století, říká radiobiolog čtěte ZDE Stopy radioaktivního cesia se objevují rovněž v mase volně žijících losů. U těch se navíc v posledních letech téměř drží na stabilní úrovni. "Úroveň cesia opravdu klesá velmi pomalu, oproti předchozím rokům. Záleží však na losu od losa – pokud se chce konzument přesvědčit, kolik cesia je v nějakém losovi, musí ho dát individuálně vyšetřit," řekl Andersson. Pozor na ryby u Gävle Podle zdravotních expertů je obecně stravování ve Švédsku velmi bezpečné. Jen procento z celkové roční dávky radiace, které jsou průměrní Švédové vystaveni, je možné připsat černobylské havárii. "Pokud budete například sbírat houby nebo borůvky nebo bydlet v tehdy postižených oblastech, nehrozí žádné riziko," potvrdila Kettil Svenssonová, toxikoložka ze švédské potravní inspekce (Livsmedelsverket) švédské mutaci portálu Local. Dodala, že je pro člověka rizikové jíst potraviny s obsahem radioaktivních látek nad 1500 becquerelů (fyzikální jednotka intenzity záření) na kilogram častěji než jednou týdně - což je ovšem při běžném stravování značně nepravděpodobné. Pozor je však stále třeba si dávat u ryb z malých jezer v oblasti kolem města Gävle na východě země. Úroveň cesia v jejich mase je stále riziková. Gävle patří k regionům, které ve Švédsku radioaktivní znečištění před třiceti lety zasáhlo nejvíce – brzy po katastrofě začalo silně pršet a s vodou se do země dostalo nejvíce radioaktivních látek. Zvýšené známky přítomnosti radioaktivních prvků vydávají rovněž některé druhy plísní a hub – většinou však nejedlých.

URL| http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slov...ktivni-cesium-i-tricet-let-po-cernobylu

Instinkt Normy, vážení a podpultovky 28.4.2016

Instinkt str. 62

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

VZPOMÍNKY NA SOCIALISTICKÉ POHOSTINSTVÍ Když se řekne gastronomie za socialismu, vybaví si většina pamětníků unifi kované závodní jídelny, ulepené tácy a omáčku UHO. Dostat v práci stravenku a jít do restaurace byl luxus, jehož absence byla „vyvážena“ neochvějnou jistotou, že se jídelníček točí pořád dokola. Říkali jsme tomu princip kolotoče. Každý čtvrtek bylo bezmasé jídlo, takže buď žemlovka, nebo rýžový nákyp, buchtičky se šodó, anebo bramborové šišky. Zbytek se točil pořád dokola: tak dvakrát týdně byla hnědá omáčka s bramborem, knedlíkem, kolínky, výjimečně s rýží a k tomu neidentifi kovatelný kus masa. Časté byly šunkofl eky, něco s hrachovou kaší, boloňské těstoviny – ty nechutnaly špatně, pokud jste nepátrali po tom, z čeho sestávají. Nebo prostě „čína“ – osmahnuté maso s pórkem, cibulí, česnekem, případně paprikami… podle toho, co bylo,“ vypráví Helena, která za socialismu pracovala v pražském závodě telekomunikací, a dodává: „Vařili tam snad pro patnáct set lidí a podle toho to taky vypadalo. Občas byl jako zákusek ‚chudý rytíř‘ – dvě veky namočené v mléce, spojené marmeládou, osmažené a obalené v cukru. Taková žemlovka narychlo.“ UHO, kompot a REMA plátky Fronta u zmíněného okénka, umakartové stoly, někdy pokryté příznačným vikslajvantem, zohýbané hliníkové příbory, židle s koženkovým polstrováním a všudypřítomný zápach uniformního jídla a pyrosiřičitanu draselného, který sloužil ke konzervaci brambor. Porce masa byly malé a jasně vedlo vepřové, na druhém místě hovězí, často utopené v takzvané univerzální hnědé omáčce z cibulového základu, hnědé jíšky a vývaru buď hovězího, nebo v horším případě takzvaně kohoutího – rozumějte z kohoutku. Případně se naopak stejný plátek masa otočil třeba třikrát za týden. Jednou s hnědou, podruhé s rajskou a potřetí třeba s koprovou omáčkou. „Nezapomenutelné byly kompoty – všechny měly stejnou barvu a druh ovoce jste odlišili až zblízka,“ vzpomíná Helena. „A pak takové to slisované maso.“ Pamětnice naráží na REMA plátky neboli rekonstituované maso, které proniklo do závodních jídelen v sedmdesátých letech. Nešlo o žádné semleté odřezky, ale naopak maso zbavené chrupavek, šlach a povázek, nalístkované na tenké plátky a vakuově slisované. Chuť byla jiná, ale šlo o to lepší, na co jste v jídelně mohli narazit. Smyslem tohoto výdobytku socialismu bylo vytvořit homogenní, stejně velké a kvalitní porce pro všechny. S touto úpravou se koneckonců setkáme dodnes, třeba v podobě kuřecích nugetek v rychlém občerstvení, a ani nám to nepřijde. Za socialismu bylo REMA ale snadným prostředkem, jak splnit normy. Státem řízené Normy, vzorové receptury jídel pro stravování, byly závazné v závodních jídelnách i restauracích. Jejich malé plus v podobě dodržování alespoň určité kvality bylo mnohonásobně zastíněno nevýhodami. Kuchaři byli „svázáni“ a nabídka jídel v restauracích byla všude takřka stejná. „Hovězí plátek, vepřový plátek, tři čtyři druhy omáček, brambory, knedlíky, kolínka a zase brambory. Samozřejmě vepřo knedlo, guláš, smažený řízek. Minimum zeleniny – maximálně dušená mrkev, hrášek, kysané zelí. Žádná veselá barva, žádné ryby – leda smažený kapr,“ vypočítává Miroslav Tesárek, který za socialismu působil jako kuchař hned v několika pražských hospodách. Restaurace obcházely inspekce, které dodržování norem kontrolovaly – když byla porce masa trochu menší, už byl problém. Stejně jako když byla o něco větší nebo obsahovala ingredienci navíc… Kuchaři tak de facto neměli možnost experimentovat. „Každý den se musela dávat porce uvařeného jídla stranou do lednice jako vzorek, kdyby přišla inspekce. Naštěstí ale dorazila jen jednou, když na chatu přijel pionýrský tábor,“ vzpomíná Alena, která v době normalizace provozovala horskou boudu s restaurací. „Knihu norem jsme měli samozřejmě položenou v kuchyni na polici, ale vařili jsme podle sebe a hostům o to víc chutnalo. Jenom když manžel pak dělal účetnictví a výkazy, opisoval z norem množství surovin,“ dodává. Klasikou socialistického pohostinství bylo přirozeně i šizení. Paradoxně často nucené a „řízené“ státem. Stávalo se, že když byl nějaké ingredience nedostatek, dostaly restaurace nařízení vařit bez ní. „Třeba v době ‚cibulového výpadku‘ se několik týdnů vařila jídla bez cibule,“ vzpomíná Miroslav Tesárek. Šidilo se z nedostatku, ale i se záměrem ulehčit si práci nebo ušetřit.

Když jste si v restauraci objednali vermut, ve většině případů jste dostali silně vychlazenou tuzemskou Tesavelu s trochou citronu. Se smetanovou omáčkou se podávala hlavně roštěná, na pravou svíčkovou jste museli do několika málo vyhlášených restaurací, a to minimálně se čtvrtinou měsíčního platu v peněžence. Třeba v oblíbené čínské restauraci ve Vodičkově ulici v Praze stála večeře pro dva kolem osmi set korun. Podniky pro cizince a vyvolené Za otevřením první čínské restaurace U Koruny stál roku 1958 umělec Adolf Hoffmeister, který byl toho času velvyslancem ve Francii. Díky vládním konexím v ní vařili kuchaři, vyslaní z Čínské lidové republiky samotným Mao Ce-Tungem. Podnik navštěvovala tehdejší smetánka od politických papalášů po ikony popkultury a kultury, jako byli Karel Gott, Helena Vondráčková nebo třeba Jan Werich. Dnes tuto původní restauraci najdeme v obci Hostivice, ale třeba kung-pao podle původní receptury si tady můžeme dát stále. Podniků, které házely normy za hlavu, bylo ale víc. Třeba restaurace pražských botelů Racek, Albatros a Admirál, Moskva v ulici Na Příkopě, Zlatá husa v hotelu Ambassador a další podniky sítě tzv. interhotelů, které stavěly na tom, že je navštěvovali především cizinci: restaurace a bary pražských hotelů Alcron, Esplanade, Intercontinental, Jalta, Palace nebo Parkhotel se normami rozhodně neřídily, stejně jako interhotely v Brně, Karlových Varech, Bratislavě nebo Vysokých Tatrách. Byly to jedny z mála podniků, kde jste si beze strachu mohli dát třeba rybu, v Parkhotelu zase fungoval Asijský koutek se specialitami východní kuchyně. Drinky z rukou mistru barmanu i pančované náhražky Zatímco v běžných restauracích často fungoval dvojitý jídelní lístek (s rozdílnými cenami pro Čechy a pro cizince), v interhotelech se šidilo rafi novaněji. Většinou se zde neokrádali zákazníci, ale podnik, tedy stát – barmani kupovali svoje lahve alkoholu a takzvaně je „prohazovali“ za ty erární. Sem tam se okradl nějaký ten cizinec, hlavně západní Němec. Jejich oblíbené telecí řízky se klidně udělaly z vepřového a většinou nikdo nic nepoznal. V baru v pražské Lucerně se zase Němcům po páté lahvi šampaňského prý servírovala lahev se silně podchlazenou Vineou… K dostání zde byl i zahraniční alkohol, především rumy ze spřátelené Kuby. (Pro představu – panák kubánského rumu v baru Havana Club hotelu Olympik vás přišel na pět korun.) Míchaly se i koktejly, a to pod rukama zkušených barmanů s praxí ze světových výstav v Bruselu, Montrealu nebo Ósace. Ale třeba mojito bylo vzácné kvůli nedostatku máty. Kromě silně nedostatkové tequily byly ale k dispozici všechny základy koktejlů: vedle rumu tedy whisky, gin, koňak a samozřejmě vodka. V „obyčejných barech“, na rozdíl od interhotelů, se jelo takřka jen na vlně náhražek. Calvados se třeba „vyráběl“ z jablečného moštu a brandy, smíchaných v poměru 1 : 1, hořké Campari se nahrazovalo Fernetem. Coca-Cola domácími limonádami nevalné chuti (více v boxu). Nedostatková byla ale třeba i Becherovka, která putovala především na vývoz. Znal ji celý svět – i proto na výstavě Expo v Montrealu tolik zabodoval český koktejl beton. Coca-Cola made in Czechoslovakia Nedostatková (a nedostupná) Coca-Cola byla v koktejlech často nahrazována domácími napodobeninami. Třeba Arocolou, která měla ale nevalnou chuť i podle dobového tisku. Byla totiž nedostatečně sycena kysličníkem kysličvých uhličitým. Sodovkárny sice o problému věděly, nemohly s ním ale nic dělat, protože kysličník uhličitý byl nedostatkovým zbožím a podniky s ním musely šetřit. Navíc se Arocola často prodávala nevychlazená a to způsobovalo, že chutnala „po lékárně“. Coca Cola byla díky zahraniční klientele téměř s jistotou k dispozici jen v interhotelech, ostatní bary ji získaly jen s notnou dávkou štěstí a často nejen toho. Třeba deset beden CocaColy mohl cizinci nepodporovaný bar získat jen tehdy, vzalli k ní dvě palety přebytkových znojemských okurek… Na lepší časy se zablýsklo až v roce 1970, kdy se v podniku Fruta v Modřicích u Brna začala vyrábět licencovaná CocaCola z koncentrátu, dovezeného z Itálie. Dostala se tak i do širší sítě pohostinství, třeba i do zotavoven ROH. Chipsy z n. p. Zelenina První várka brambůrků sjela z výrobního pásu zemědělského družstva Zeus v Choustníku u Tábora v roce 1981. Geniální, Západem inspirovaný nápad Františka Jaroše, zaměstnance národního podniku Zelenina, byl reakcí na úkol shora: lépe využít potenciál jihočeských bramborových polí. První Prvze várka odrůdy brambor, vhodných na výrobu chipsů,

byla dovezena ilegálně ze zahraničí. Červenožluté sáčky s nápisem Bohemia Chips mizely z pultů prodejen Ovoce–zelenina rychleji, než je tam pracovnice v silonových zástěrách stačily vyrovnávat. Brambůrky se tak rychle staly podpultovým zbožím a k dispozici byly v podstatě jen před Vánocemi nebo ve vybraných barech. P íru ka Cizinec v hotelu a restauraci Publikace Františka Daška s podtitulem Soubor zkušeností získaných při obsluze zahraničních hostů shrnuje nároky, zvyky a zvláštnosti příslušníků jednotlivých národností z celého světa ve stravování, pití i ubytování. Autor zmiňuje také rysy mezinárodní kuchyně podle druhů pokrmů, informuje o nabídce a servisu nápojů a přetiskuje ukázky světových jídelních lístků. V době socialismu kniha sloužila jako příručka barmanům, číšníkům a dalším zaměstnancům v pohostinství a hotelnictví. Foto popis| HOTOVKY NA TÁCU. Díky neustále se opakujícímu jídelníčku si mohl zkušenější zaměstnanec snadno spočítat, co na talíři přistane zítra i pozítří. Foto popis| CHLEBÍČKY. Prvorepublikový vynález za socialismu poněkud zdegeneroval – humra a rostbíf nahradil vlašák a levné salámy. Foto popis| CHUŤOVKY Z AUTOMATŮ. Šunková rolka, salámové jednohubky na plastové šavličce či chlebíčky se salátem byly základem každé sešlosti.

iprosperita.cz Požadavky mimořádného představenstva na řešení hluboké krize v živočišné výrobě 28.4.2016

iprosperita.cz str. 0 Lobby info Editor Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Dne 28. dubna se uskutečnilo mimořádné jednání představenstva Agrární komory České republiky, které se mezi hlavními body soustředilo na pokračující krizi v živočišné výrobě. Ta je způsobena několika současně působícími faktory, od prohlubování dopadu ruského embarga na dovoz zemědělských a potravinářských produktů, přes ukončení režimu mléčných kvót a související nadvýrobu mléka v některých členských zemích EU a světa, po tlak obchodních řetězců v nerovné vertikále výroby, zpracování a odbytu komodit a potravin. Nadvýroba silných agrárních zemí stojí za zvyšováním dovozů do České republiky a vedle mléka se týká také dalších živočišných komodit, jako je drůbeží maso a vejce, ale především vepřového masa, které se do Ruské federace nesmí dovážet z údajných veterinárně-sanitárních důvodů už od ledna 2014. Velká část chovatelů tak v současné době velice silně uvažuje o omezení chovů hospodářských zvířat, což by vedle produkce mohlo mít závažné důsledky na zaměstnanost na venkově a tak i zásadní sociální rozměr. Přes produkci organické hmoty ale také i na půdní úrodnost a schopnost půdy zadržovat vodu v krajině. Omezení chovů by navíc mohlo mít dopad na poptávku po krmivech a ovlivňovat tak negativně ceny rostlinných komodit. Pro doplnění lze uvést, že více než 88 % dojnic je chováno v podnicích s velikostí nad 500 hektarů. Černý scénář vypadá tak, že místo výroby potravin, poskytování pracovních míst a zajištění přidané hodnoty bude české nevýrobní zemědělství a půda sloužit pouze jako prostředek k pobírání dotace na plochu bez jakéhokoli dalšího benefitu pro společnost. Proto představenstvo Agrární komory vypracovalo soubor požadavků, jejichž naplnění je pro řešení současné hluboké krize v zemědělství nezbytné. Pro řešení krize v živočišné výrobě Agrární komora požaduje: 1)Zahájení jednání, která povedou k zrušení embarga pro vývoz zemědělských a potravinářských produktů do Ruské federace. 2)Další mimořádný balíček od EU na řešení krizemléce a mase, který by měl být vyplacen ve stejném formátu jako balíček z října 2015. Vzhledem k tomu, že ztráta v letošním roce je minimálně dvojnásobná, požadujeme minimálně dvojnásobnou částku.

3)Dořešení problematiky vyplácení dotací na sucho. Žádáme po příjmu žádostí, který skončí 28. června 2016, účast na projednání rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé typy podniků a citlivých komodit. 4)Urychlené schválení nových národních dotačních programů na dobré životní podmínky zvířat (pasená zvířata, výkrm býků, odchov telat, snižování emisí čpavku) tak, aby byla zahájena notifikacerámci EU. 5)Co nejrychlejší schválení a notifikaci nových dotačních titulů na welfare a kvalitu masa pro sektor drůbeže a prasat. 6)Svolání jednání ministrů zemědělství, financí a vnitra na témata „zavedení systémových kontrol proti dovozu nekvalitních a nelegálních potravin“ apřihlédnutím na dodržování zákona o hospodářské soutěži proti nepřiměřeně nízkým cenám „dodržování platné legislativy zákona o cenách“ v souvislosti s obchodní politikou některých obchodních řetězců. 7)Navýšení procenta podílu obálky na tzv. citlivé komoditypřímých plateb ze současných 15 % na 25%. Tím bychom umožnili navýšení plateb nejen pro chov skotu, ale pro rostlinné komodity (chmel, cukrová řepa, ovoce, zelenina, brambory). 8)Schválení novely zákona o spotřební dani na úrovni Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, která zavádí tzv. „zelenou naftu“ do živočišné výroby tak, aby byl dodržen původní závazek platnosti a zpětné výplaty od 1. 1. 2016. 9)Zavedení úhrady za poskytování informací státu od Českomoravské společnosti chovatelů ve prospěch chovatelů. 10) Zavedení faremních systémů u plateb LFA od roku 2018, kde bude zohledněna větší újma podnikům s vyšším zatížením velkými dobytčími jednotkami. 11) Zveřejnění závazného harmonogramu všech plateb SZIF pro konec roku 2016 a začátek roku 2017 tak, aby bylo možné optimální naplánování finančního toku v letošním krizovém roce. 12) Zpracování porovnání podpor do mléka a masa z I. a II. Pilíře Společné zemědělské politiky, z národních a regionálních dotací v ČR a Polsku, Rakousku, Německu, Nizozemí, Dánsku a Francii. 13) Urychlené zřízení marketingového fondu při SZIF přednostně pro živočišné komodity, nebo posílit marketingové aktivity v této oblasti. Vedle toho Agrární komora ČR připravuje setkání zástupců chovatelů, výrobců krmiv, mlékáren a ministerstva zemědělství k řešení situace v produkci a zpracování mléka, s cílem navrhnout systémové řešení mléčné krize, včetně projednání některých opatření mléčného balíčku a také výše uvedených požadavků.

URL| http://www.iprosperita.cz/lobby-info/7...reseni-hluboke-krize-v-zivocisne-vyrobe

Jablonecký deník Nejlepší tvaroh v kraji vyrábí v sýrárně na kolečkách 2.5.2016

Jablonecký deník str. 2 Jablonecko - Od sousedů GABRIELA VOLNÁ GARBOVÁ Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Liberecký kraj a agrární rada vyhlásily nositele značky Regionální potravina. Liberecký kraj – Liberecký kraj už zná své nejlepší řezníky, pivovarníky, pekaře či mlékaře. Minulý týden se porota rozhodla, komu udělí značku Regionální potravina, která by měla zaručit kvalitu i dobrou chuť zakoupeného výrobku. SÝRY V MARINGOTCE

Jedním z letošních vítězů jsou také manželé Rosenbaumovi, kteří uspěli se svým bio tvarohem vyrobeným z ovčího mléka. Ovce z Farmy Lukava se pasou v jednou z nejvzdálenějších cípů Liberecka – v Dětřichovci u Jindřichovic pod Smrkem. „Jsme asi jediná sýrárna na kolečkách ve střední Evropě,“ popsala trochu s nadsázkou Jana Rosenbaumová jejich domácí mlékárenskou výrobnu, kterou si zařídili v maringotce. METODA POKUS OMYL Autorkou většiny receptů, tedy i vítězného bio tvarohu je sama farmářka. „Nemám v tomto oboru žádné vzdělání. Byla jsem na školeních a pak hlavně metoda pokus omyl,“ líčí své sýrařské začátky před lety. Podle ní si nakonec sami zákazníci určí, jaké sýry se budou vyrábět. Farma Lukava zpracovává pouze ovčí mléko. „Vyrábíme řadu produktů, které prodáváme buď ze dvora nebo na trzích,“ vysvětlila farmářka. Na sýry či tvarohy s etiketou Farma Lukava však mohou zákazníci narazit i v několika prodejnách v Liberci a okolí. „Těch prodejniček není moc, ale od letoška si slibujeme velký posun, chceme totiž rozjet sýrové bedýnky,“ upozorňuje Jana Rosenbaumová. SÝRY V BEDÝNCE Sýrové bedýnky by měly být jakousi obdobou stále populárnějších zeleninových bedýnek. „Budeme je dodávat jednou za týden nebo za čtrnáct dní a produkty v nich se budou obměňovat. Jen některé zůstanou stejné, například oceněný bio tvaroh,“ popsala farmářka, jak si zajistit přísun kvalitních potravin přímo do domu. Komu se nechce čekat, může se na Farmu Lukava vypravit rovnou. „Jen je lepší zavolat, abychom byli doma,“ upozorňuje farmářka. Malou, rodinnou farmu obhospodařují pouze manželé Rosenbaumovi a pro pouhé dva páry rukou je tady práce až nad hlavu. „Přes sezónu musíme denně podojit téměř padesát ovcí,“ upozornila farmářka s tím, že do práce už se musí zapojovat i děti. Farma se specializuje na chov ovce východofríské, která se využívá pouze na mléko. Vlna sice použitelná je, ale spíše než na svetr se s ní vycpávají například polštáře. *** OCENĚNÍ VÝROBCI Soutěž vyhlašuje Ministerstvo zemědělství. Letos udělena cena v devíti kategoriích. Vítězové: Debrecínka řeznictví a uzenářství Karla Kloučka, Foldovo Jelení klobása, Bio ovčí tvaroh od Jany Rosenbaumové, Filounské bio podmáslí kysané, celozrnný koláč se sezónním ovocem z Koláčkovy pekárny, Mikulův mrak, Cimrmanův světlý ležák z Příchovic, Český česnek z Podkrkonoší a Ovocný sorbet leda ostružina od Davida Stárka. Foto popis| NA FARMĚ LUKAVA denně podojí téměř padesát ovcí. O statek se starají sami manželé Rosenbaumovi, kteří i vyrábí sýry a tvarohy. Foto autor| Foto: Farma Lukava Region| Severní Čechy

jicinsky.denik.cz Středy doktora Středy: Bezlepková dieta 27.4.2016

jicinsky.denik.cz str. 0 Z regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět

Východní Čechy - Lidí špatně snášejících lepek v posledních letech velmi přibylo. Intolerance na tuto látku se projevuje několika různými obtížemi od nadýmání přes bolesti břicha, průjem, až po zvracení a nevolnosti. "Jedinou vhodnou a úspěšnou léčbou je bezlepková dieta. Ta nejenom, že pomáhá proti zdravotním potížím, ale zároveň je to také výborný pomocník při hubnutí. Lepek neboli gluten je bílkovina obsažená v obilných zrnech. Z obilných zrn se melou různé druhy mouky. Vlastnosti každé mouky jsou udávány množstvím lepku, které obsahují. Čím více lepku v mouce, tím lépe po přidání vody propojuje jednotlivé složky těsta. Chléb upečený z takovéto mouky pojme hodně vzduchu a vytvoří krásnou kůrku. Nejvíce lepku obsahuje pšenice, žito a ječmen, ale také jejich příbuzní, jakými je například špalda, dvouzrnka, jednozrnka či kamut. Při bezlepkové dietě je nutné se vyhýbat také všem potravinám, které obsahují lepek skrytě. Jedná se hlavně o polévky, omáčky, kečupy, majonézy, dresinky a jiná dochucovadla. Nevhodné jsou také uzeniny, konzervy, paštiky, výrobky z mletého masa, ale i sojová a jiná rostlinná masa. Celiaci, jak se lidem s intolerancí na lepek říká, by se měli vyhýbat také pudinkům, cukrovinkám či zmrzlině. Mohlo by se zdát, že většina potravin obsahuje lepek, ale není tomu tak. Po vyloučení glutenu v jídelníčku stále zůstane mnoho surovin, ze kterých lze připravit chutná jídla. Bez lepku je například rýže, kukuřice, jáhly, pohanka, brambory nebo luštěniny. Bez omezení se také může konzumovat mléko a mléčné výrobky jako sýry, podmáslí, jogurty, tvaroh a smetana. Bez následků je také příjem masa, ryb, vajec a ořechů. Při bezlepkové dietě je stejně jako při zdravé životosprávě doporučována čerstvá zelenina a ovoce. Mnoho lidí nemůže přijímat lepek ze zdravotních důvodů, protože jim způsobuje komplikace a obtíže. Posledních pár let však narůstá počet těch, kteří přijali bezlepkovou dietu jako svou každodenní stravu, aniž by pro to měli nějaký zdravotní důvod. S pomocí této stravy se totiž výborně hubne hlavně v oblasti břicha. Lepek je ukládán v tucích zejména v této oblasti. Pokud redukujete váhu, hubnutí v těchto partiích bývá nejobtížnější. Při bezlepkovém stravování je krásně vytvarujete. Základem většiny potravin, po kterých se přibírá na hmotnosti, je mouka – všechny druhy slaného pečiva, těstoviny, koláče, sušenky, a dokonce i některé uzeniny. Když je kvůli lepku přestane člověk jíst, přijme tak denně méně kalorií, což se po čase projeví poklesem tělesné hmotnosti. Střední škola Euroinstitut vzdělává své žáky také v oblasti zdravé životosprávy. Právě bezlepková dieta je jednou z oblíbených forem zdravého a vyváženého stravování. Může sloužit jako způsob dočasného jarního odlehčení jídelníčku."

URL| http://jicinsky.denik.cz/z-regionu/str...edy-bezlepkova-dieta-20160427-c4lr.html

jihlavsky.denik.cz Selský rok Jana Veleby - duben 28.4.2016

jihlavsky.denik.cz str. 0 Z regionu

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Havlíčkobrodsko - Čas letí jak o závod, a tak tak jsem až nyní stihl slíbený článek k měsíci dubnu, který vám milí čtenáři předkládám. "Letošní duben je docela příznivý a moc se na něj hodí lidová pranostika „když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí". Znamená to, že občas prší a je vláha, že je pár dní teplo a všechno roste a zelená se. Teplé dny prostřídají chladné a také noci jsou chladné. A to zase souvisí s další lidovou pranostikou, která se týká následujícího měsíce „studený máj, stodoly ráj", která ale tak trochu při zřetelném posunu počasí (nejsou skoro žádné zimy) platí už i pro duben. Když se tedy teď podíváme po krajině, tak je to vskutku hezký pohled, v přírodě je počata velmi slibná úroda a po zvlněných polích Vysočiny tak typické dlouhé brázdy zasázených brambor.

Duben ale nejsou jenom pole, louky a zahrádky, duben je i měsícem nového života, měsícem chovatelů. Rád si vzpomínám, jak to dříve bývalo v tento čas u nás doma. Jako první maminka pořídila kuřátka. Už tehdy se líhly v umělých líhních a odtud je vozila ve vystlané papírové krabici a doma dávala do připravené dřevěné bedny, která byla vystlaná plátnem, shora přikrytá a dovnitř spuštěná žárovka, která celý prostor vyhřívala. To bylo pípání a štěbetání a zpočátku to i vonělo. Jak ale dny přibývaly, tak vůně pomalu ustupovala a přecházela v nelibý závan ze slepičino trusu. Což to asi nikoho nepřekvapí, ale on ten odchov probíhal, považte, v kuchyni! To si dnes lze už jen těžko představit, ale tak to věru dříve na vesnici chodilo. No a po kuřátkách šly kachňátka a housátka. Ta se nekupovala, ty musela husa vysedět na vejcích, ale už si nepamatuji, jak dlouho to trvalo. Zato si ale dobře pamatuji ten krásný idylický, leč pravdivý obraz, když husa vyvedla svá žlutá klubíčka na pastvu. A jak je bránila, to se nedalo k nim ani přiblížit. Zvlášť, když s nimi byl houser, ten se dovedl postavit člověku. A proč na to vzpomínám? Víte, teď už známe drůbeží maso jenom ze supermarketů, kde prodávají kuřecí brojlery (neplést s Jakešovými bojlery), které jsou vykrmeny tuším za pouhých 40 dnů. Ta maminčina kuřata, která žila volně na dvoře a mohla chodit ven na trávník, tak ta dorostla do jateční váhy odhaduji za 60 až 70 dnů, ale to šťavnaté, křehké a dobroučké masíčko, to se nedá srovnat. Podobně to bylo s kachnami a husami, ale ty byly náročnější, potřebovaly vodu, tedy rybník. Vzpomínám si, jak kolikrát bylo složité je večer z rybníka vyhnat a dohnat domů. Dost často jsme museli sundat kalhoty a jít si do rybníka pro ně. Měsíc duben má pro mě ale ještě jedno zvláštní kouzlo, které představuje velkou tradici. Je to poslední večer v měsíci, kdy se pálí čarodějnice. Tento zvyk mám rád a vždy se těším na ten den, kdy se celá široká rodina sjede a sejde a ve 20 hodin zapalujeme vatru, kterou stavím celý den. Ta letošní bude už dvacátá šestá, kterou budu připravovat. Samozřejmě k tomu patří špekáčky a točené pivo. To je v pohodě, piv je velký výběr a mají výbornou kvalitu, ale se špekáčky to je horší, tam je potřeba mít svého řezníka, protože ty některé ze supermarketů, ty se mohou klidně jíst i na Velký pátek aniž člověk spáchá hřích. Tam skoro žádné maso není. Tož už se na ten večer a noc těším, už také proto, že ráno, které následuje, zahajuje nejkrásnější čas v roce, máj, lásky čas, ale o tom příště. Jan Veleba"

URL| http://jihlavsky.denik.cz/z-regionu/se...ok-jana-veleby-duben-20160427-3r3l.html

KOKTEJL Když se řekne MELAKA 27.4.2016

KOKTEJL str. 86

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět UNESCO zařadilo roku 2008 část Melaky na Seznam světového kulturního dědictví. Zaslouženě. Zdejší architektura s výraznými čínskými prvky, psychedeličtí rikšové i klid největšího čínského hřbitova mimo území Číny mě donutili zůstat tu déle, než jsem plánoval. Nejzajímavější částí Melaky je staré město s čínskou čtvrtí. Najdete ho snadno, leží na pravém břehu řeky Sungai. Na jejím dně se skrývají portugalské a holandské mince, což využívají místní „rýžovači peněz". Proplavují bahno a hledají historické artefakty, které následovně dál prodávají turistům a antikvářům. Ptejte se na Holandské náměstí (Dutch Square), a jste v podstatě na místě. Prohlédnete si holandskou červenou radnici z roku 1670, přejdete most a jste tam. Restaurace Hard Rock Cafe sice moc historicky nevypadá, ale boční uličky vás už nenechají na pochybách. Pozornost strhnou zejména honosné domy bohatých čínských obchodníků, přezdívaných Baba. Zbohatli na řece zboží, tekoucí z melackého přístavu do vnitrozemí i do světa. Velká, shora otevřená atria domů zajišťují přísun čerstvého vzduchu i slunečního světla. Pokud bylo příliš horko, dala se zastínit. Totéž platilo i pro období monzunových lijáků. V atriích se dařilo pestré škále rostlin

včetně epifytických kapradin a orchidejí, občas v nich byly i bazénky se zlatými kapry. Vysoké stropy místností podtrhovaly vzdušnost a pocit volností, interiér potěšil duši intarzovaným nábytkem ze vzácných dřev i uměleckými díly. Ačkoli jsou domy soukromé, mnohé z nich si můžete prohlédnout i zevnitř. Některé totiž slouží jako hotely, jiné jako muzea. JAK SE DĚLÁ NANUK Hlavní třída v melacké čínské čtvrti se navečer mění v naprosto neprůjezdnou, a občas i neprůchodnou skrumáž těl. Dav lidí sunoucí se vpřed rychlostí zhruba dva kilometry za hodinu se tísní u stánků s nejrůznějšími dobrotami. Od kokosového „mléka" smíchaného s ledovou tříští, přes párečky a grilované kuřecí párátky až po minišpízy, obsahující sotva čtyři sousta masa. Na náměstíčku stojí pódium a na něm se střídají zpěváci z lidu. Neumím malajsky, ale troufám si říct, že v naší Superstar by zářili jako členové Hvězdné pěchoty. Ale veřejné karaoke je podle množství posluchačů poměrně oblíbené. Přes den je průchodnost ulice výrazně lepší. Bezruká dívka se štětcem připevněným ke zbytku paže maluje kaligrafické čínské znaky a zároveň prodává kýčovité magnetky na ledničku, zatímco hned vedle stojí prodavač nad nerezovou nádobou s ledovou tříští. Je přikrytá poklopem s kulatými otvory, do nichž přesně pasují malé válečky. Nikdy jsem nic podobného neviděl. Ale stačí chvíli pozorovat dění okolo a je jasno. Jedná se o pouliční výrobnu nanuků. Do válečků chladících se v tříšti se nalije roztok podle přání zákazníka. Tu s příchutí vanilky, tam hnědý s příchutí coca coly a tam zase mangový. Jakmile roztok začne mrazem houstnout, je potřeba zarazit špejli a za několik málo minut je dobrota hotová. Zbývá poslední úkon - ponořit kovový váleček se zmrzlou směsí do teplé vody aby okraje „čerstvého" nanuku povolily. Jeden si dám," požádám ve chvíli, kdy mi dojde, oč jde. „Jaký?" „Třeba colu." Zaplatím jeden a půl rinngitu, což je zhruba devět korun, a jsem majitelem nanuku, který strašně rychle taje a hrozí odpadnutím od špejle. U nanukáře se byznys točí, jeho vozík stojí strategicky zaparkovaný u křížení ulic. Vtipné je, že za sebou má obchod s kávou kopi luwak, vyráběnou ze semen, jež prošly trávicím traktem malých cibetek - šelmiček vzdáleně připomínajících křížence mezi kočkou a jezevcem. Jejich trus je pak „kávovým" bohatstvím. Levná a po čertech drahá pochutina na jednom místě. BUKIT CHINA Hřbitovy bývají v mnoha městech zelenou oázou. Platí to i o místě zvaném Bukit China (Čínský kopec), největším čínském hřbitově mimo oblast samotné Cíny. Uprostřed Melaky leží 25 hektarů zeleně a 12 000 hrobů. První nebožtíci tady spočinuli na sklonku dynastie Ming, datace hrobů se totiž táhne až do roku 1622. Kapitán Li Wei King, reprezentující malackou čínskou komunitu, určil roku 1685 kopec San Bao oficiálně jako místo posledního odpočinku. Mělo to svou logiku, v té době se už se na Čínském kopci několik desítek let pohřbívalo. „Dej si pozor, jsou tam hadi," varoval mě okolo běžící stařík, jehož fyzičku mu můžu závidět. Po rozsáhlém hřbitově běžel už bůhvíkolikátý okruh. Po jeho varování jsem se díval pod nohy pečlivěji, ale nespatřil jsem ani šupinu. Některé z hrobů se pomalu propadají pod zem, obrůstají je lišejníky a evidentně už není nikdo, kdo by se o ně staral. Jiné svítí novotou a betonem, dokazujícím, že hřbitov stále slouží svému účelu. MODRÁ RÝŽE Sytě modrá barva je pro rýži sice poněkud netypická, ale základní gurmánske cestovatelovo pravidlo praví: Ochutnej, co můžeš a jez tam, kde se stravují místní a tvoří se fronty. Domácí díky zkušenosti vědí, kde vaří chutně, a stojí jim za to si chvíli počkat. Ačkoli se většina Malajců hlásí k islámu, v restauraci Poh Pia Lwee si můžete pochutnat na vepřovém s neobvykle modrou rýží. Barva je dána bobovitou popínavkou klitorií ternatskou (Clitoria ternatea). Nasbírané květy se suší, aby se následovně vařily spolu s rýží. „Kolik toho denně prodáte?" ptám se nad druhou porcí dobroty. „Děláme 200 porcí a prodá se všechno," zní odpověd spolumajitelky. Jedná se totiž o rodinný podnik, majitelé jsou čínský manželský pár, ale ekonomiku a dokonce i facebookové stránky jim vede jejich syn. Směs vepřového a hovězího masa spolu s Mou i modrou rýží balí do bambusových listů. „Bambusové Ušty jídlo zdražují, kupujeme ho a není zrovna levné," přiznávají svorně. Ovšem díky přírodnímu obalu nepotřebují igelitové pytlíky, jednotlivé porce se dobře

převážejí a dají se v páře ohřát. Chuť je výrazně masitá a musím přiznat, že po „kuřecích" dnech mi vepřové dělá radost. ČÍNSKÝ MĚSÍČNÍK V dubnu roku 1785 se ve Velké Británii narodil chlapeček, jenž dostal jméno William Milne. Jako protestantský misionář byl vyslán do Cíny a následovně se jako reverend „uchytil" v Melace. Tam 2. června 1822 zemřel a jeho tělo pohltily plameny pohřebního ohně. Zanechal tady ale po sobě řadu stop, včetně prvních čínských novin. Název prvního pravidelně vycházejícího periodika nebyl nijak nápaditý - Čínský měsíčník. První číslo vyšlo 5. srpna 1815 a za podpory pánů Liang Fa a Cai Gao se o něj zasloužil právě reverend Milné. Měsíčníku šlo nejen o rozšiřování textů náboženských gospelů, ale i o šíření novinek z vědy a postřehy z jiných zemích. První čísla byla tištěna na papíru z mladých bambusových lístků a měla 88 stran. DISKOTÉKA NA KOLE Každé město má svou turistickou atrakci. V Melace, zejména po setmění, nelze přehlédnout místní rikši. V Indii patří rikšové k jedněm z nejchudších pracantů. Opírají se do pedálů v jakémkoli počasí a jejich oblečení jasně naznačuje nízký sociální status. V Melace je tomu jinak. Bohatě vyzdobené rikši se prohánějí hlavně po setmění, aby vyniklo jejich osvětlení. Neslouží jako levný taxík, ale jako atrakce. Muzika z reproduktorů umístěných u sedadla pro cestující proráží vzduch a zabraňuje smysluplné konverzaci. Jede-li skupina rikš pohromadě, což se často stává ve chvíli, kdy si je najme parta mladíků nebo skupina turistů, už zdálky na sebe upozorní složitou kakofonií navzájem se prolínajídch skladeb. K image patří svítící či ostře blikající žárovičky. Cílem je bezesporu strhnout pozornost, ale ve hře je i vnitřní soutěž mezi jednotlivými „vozy". Svézt se můžete na Batmanovi, Spidermanovi, Kačeru Donaldovi a dalších postavičkách. „Kolik toho denně ujedete?" ptám se rikši, jenž se představil jako Asai. „Když je sezóna, tak ujedu 10-12 km denně." ,A když není?" „No, my máme sezónu vlastně pořád. Ted aktuálně jsou u nás celostátní prázdniny pro děti, takže vozíme Malajce, jindy jsou svátky v Číně a jindy zase v Evropě a USA, takže nějaké zásadní dlouhodobé výkyvy nemáme," odpovídá rikša, jehož kolo okupují postavičky Tygra a medvídka Pú. Ve srovnám s indickými kolegy vypadají tihle odpočatě, trička jsou vypraná a ladí s výzdobou jejich „vozu". Melaka je v malajském měřítku něco jako Český Krumlov v tom českém. Domy bohatých čínských obchodníků slouží jako muzea, večer se hlavní ulice rozsvítí světly restaurací a koncentrace prodávaných suvenýrů vysoce přesahuje průměr naprosté většiny malajských měst. Klid muslimské mešity stojící hned vedle taoistického chrámu měl daleko k náboženské nevraživosti, tak populární v současné Evropě či Blízkém východě. Zdržel jsem se v Melace déle, než jsem původně plánoval, a přesto mi zůstalo obrovské množství věcí skryto. O důvod víc se do Melaky ještě někdy vrátit. *** Sytě modrá barva je pro rýži netypická, ale cestovatelovo pravidlo říká ochutnej, co můžeš OTROK nebo OBJEVITEL? Enrique da Melaka, JINDŘICH Z MELAKY nebo také černý Jindřich pocházel ze Sumatry, v roce 1509 umkt přepadení Melaky spolu S MOŘEPLAVCEM MAGALHÄESEM, stal se jeho otrokem a sluhou, později také tlumočníkem a průvodcem. DOPROVÁZEL HO NA VŠECH EXPEDICÍCH včetně plavby kolem světa, která pro Magalháese začala 10. srpna 1519 vyplutím ze Sevilly a skončila 27. dubna 1521 zabitím na Filipínách. Jindřich se poté ZAPOJIL DO VZPOURY proti nástupci slovutného mořeplavce, jenž mu nechtěl dát svobodu, která mu byla slíbena. Zde stopy po Jindřichovi končí, pokud by se mu podařilo do Melaky vrátit, NENÍ VYLOUČENO, ŽE BY PŮVODNĚ MALAJSKÝ OTROK BYL PRVNÍM MUŽEM, JENŽ OBEPLUL ZEMĚKOULI. S jistotou víme, že do Španělska se vrátila jedna loď s osmnácti muži na palubě pod velením kapitána del Cana. Plavba kolem světa jim trvala 3 roky a 29 dní. Bohatě vyzdobené rikši se prohánějí hlavně po setmění, aby vyniklo jejich osvětlení Foto popis| Jeden ze zdobných domů bohatého čínského obchodníka na ulici Heeren. Foto popis| Nadpoloviční většina obyvatel (61,3%) jsou muslimové. Tomu odpovídá i policejní

uniforma. U žen musejí být vlasy zahalené. Foto popis| Obojživelné vozidlo se vrací do garáže poté, co si „odsloužilo" a obsloužilo svou denní dávku turistů. Foto popis| Modrá rýže bylo jedním z mých velmi oblíbených jídel v malé rodinné restauraci Poh Pia Lwee. Foto popis| Páteční korzování a nakupování činí hlavní tepnu starého města, Jonker street, v podstatě neprůchodnou. Foto popis| Je libo nanuk s příchutí coly? Stačí si jen pár minut počkat. Foto popis| Kostel sv. Pavla z roku 1521. Dnes se u něj setkávají křesťané a umělci.

liberec.iDNES.cz Vepřovka oceněného řezníka z Raspenavy se dostala až do Grónska 29.4.2016

liberec.iDNES.cz str. 0 Liberec / Liberec - zprávy MF DNES, Jan Mikulička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Celý život se věnuje řeznictví a jeho výrobky sklízejí ocenění. Debrecínka Karla Kloučka, který má řeznictví v Raspenavě, se může nyní nově pyšnit titulem Regionální potravina. Zařadila se tak po bok Kloučkova vepřového masa ve vlastní šťávě, které obdrželo totéž ocenění už před pár lety. „Řídím se heslem co by nechutnalo mě, nedělal bych ani pro jiné,“ okomentoval to řezník. Letos mu bude padesát let. „Od malička mě bavily zabijačky,“ říká s úsměvem. Po vyučení a vojně pracoval dvacet let na libereckých jatkách, než je zbourali. „Působil jsem na porážce, ve výrobě, a nakonec jsem byl mistrem. Taky jsem pracoval rok v Německu, což byla docela slušná škola života,“ líčí. Když zanikla jatka, Klouček se osamostatnil. „To bylo v roce 2004. Jsem z Hejnic a podařilo se mi sehnat prostory v raspenavském obchodním domě. Ten byl ve strašném stavu, dlouhá léta zavřený, co se dalo roztřískat, tak tam bylo roztřískané. Vybudovali jsme tam výrobnu i prodejnu a nyní prodáváme zboží tam, v Hejnicích a jednu malou prodejničku máme v Liberci,“ vypráví uzenář. Z jeho nabídky jdou hodně na odbyt jitrnice a tlačenka, přes léto klobásy, dobře se prodávají vepřovky. „Úspěšná jsou i hotová jídla, ty nám tvoří šedesát procent produkce. Vyrábíme svíčkovou, španělské ptáčky, celkem asi dvacet čtyři druhů jídel a plníme je do sklenic,“ řekl Klouček. V supermarketech jeho výrobky nenajdete Zákazníci ve velkých supermarketech na jeho výrobky nenarazí. „Mám radši malé krámky, protože my platíme všechno hned a ostatní nám taky platí všechno hned. Máme minimum fakturování. Akorát asi výhledově budeme dodávat do Makra, protože v něm mají nějaký program pro regionální producenty. Makro je z velkých řetězců slušnější, když řeknou, že zaplatí do třiceti dnů, tak to tak je. Některé jiné řetězce mají čas třeba tři měsíce, a to by mě položilo,“ podotkl. O uzeninách se často říká, že jsou nezdravé. Jak to vnímá sám jejich výrobce? „Všechno se prostě musí jíst s mírou. Televizní kuchař Pohlreich na to má dobrou odpověď: nezdravá není potravina, ale její množství,“ odpovídá. Kloučkovy výrobky už procestovaly řadu zemí. „Lidi mi volají nebo píšou, kam všude si věci od nás s sebou vzali. V Americe na letišti vepřovku vyhodili do koše, ale do Kanady se dostala. Byla taky v Grónsku a podívala se do arabských zemí. Nedávno mi volal nějaký řidič ze Španělska, že má s sebou naši svíčkovou a že je jak od maminky. To potěší,“ uzavřel Klouček.

URL| http://liberec.idnes.cz/oceneni-region...aspx?c=A160429_152907_liberec-zpravy_tm

libereckadrbna.cz Lidé na regionální výrobky slyší, shodují se výrobci. Prodej takových potravin stále roste 29.4.2016

libereckadrbna.cz str. 0

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Ocenění Regionální potravina Libereckého kraje pomáhá propagovat malé místní firmy i jejich produkty. Lidé na podobné značky slyší, jsou pro ně garancí místní produkce, shodují se výrobci. Třeba prodej loni oceněného tříkilového pecnu z turnovské pekárny Jiřího Mikuly vzrostl meziročně odhadem o 40 procent. Zákazníci se o něm díky ocenění nejen dozvěděli, na prezentačních akcích měli možnost ho i ochutnat a prodej šel díky tomu nahoru, řekl Mikula u příležitosti představení letos oceněných produktů. Soutěž Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství. Do letošního sedmého ročníku bylo v kraji přihlášeno rekordních 93 produktů od 27 výrobců. Soutěží se v devíti kategoriích. Ocenění získalo devět výrobků - Debrecínka z Řeznictví a uzenářství Karla Kloučka, Jelení klobása společnosti Folda, Bio ovčí tvaroh tučný Jany Rosenbaumové, Filounské Bio podmáslí kysané z farmy Martina Šourka nebo celozrnný koláč se sezonním ovocem z Koláčkovy pekárny. Označení získal také Český česnek z Podkrkonoší Jana Hradeckého, ovocný ostružinový sorbet od Davida Stárka a Světoběžník JC Cimrmanův světlý ležák z Pivovaru Příchovice. Regionální potravinou je nově také Mikulův Mrak což je variace na klasický žloutkový věneček nebo větrník z odpalovaného těsta. "Není to tradiční recept, vymyslel to můj šéf cukrárny. Je to zákusek z odpalovaného těsta, které se nastříká na plech a vznikne jedna vrstva. Z toho se nařežou korpusy, které se spojí místními povidly a šlehačkou. Dva korpusy se dají na sebe, zasype se to moučkovým cukrem. Je to docela dobré a vypadá to i zajímavě," popsal výrobu novinky Mikula. Že sladký mrak lidem chutná, bylo vidět i při dnešní ochutnávce. Turnovská pekárna Jiřího Mikuly je Firmou roku 2015 Libereckého kraje. Už přes dvacet let sází na tradiční receptury a ruční výrobu. Z malého podniku se čtyřmi pekaři je dnes firma s více než stovkou zaměstnanců. Výhodou je podle Mikuly především nezávislost na obchodních řetězcích. Firma má několik desítek vlastních pekáren a také cukráren, a letos přidala i vlastní pražírnu kávy. Pečivo z Turnova mohou lidé koupit nejen přímo v Turnově nebo v Českém ráji, vlastní prodejny má i v Jablonci nad Nisou, Železném Brodě nebo Mnichově Hradišti. URL| http://www.libereckadrbna.cz/zpravy/sp...odej-takovych-potravin-stale-roste.html

Magazín Víkend DNES Nasypeme vám Magazín Víkend DNES str. 30 Happy end LUKÁŠ HRON Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2016

zpět Možná se vám doma po nákupech hromadí igelitové pytlíky a další plastový odpad. Možná vás to štve. Přitom stačí málo: koupit si jen to, co chcete. BEZ OBALU.

Kolem roku 2050 bude v oceánech víc plastových odpadků než ryb. Až 95 % ze všech sáčků, pytlíků a igelitek přitom doslouží hned po prvním použití. Petr Hanzel tahle čísla před pár roky možná ani neznal, úplně mu ale stačilo všimnout si přeplněného kuchyňského koše po každé večeři. A protože se v plastech doma netopil jen on, ale i jeho kamarádi, rozhodli se s tím něco dělat. Řešení bylo vlastně jednoduché. Nepořizovat si s každým novým nákupem i další obal. Přijít do obchodu tak trochu jako za časů F. L. Věka – se svým látkovým váčkem, skleněnou dózičkou nebo papírovým pytlíkem a do toho si zboží nechat nasypat. Start v sušárně Ještě v polovině minulého století byly české hospodyně na takový způsob sousedsky vlídného nakupování zvyklé. Pak ale přišla komunistická totalita s komisními ženami za pultem a následně věk nezřízeného plýtvání v chrámech konzumu, jak Hanzel přezdívá porevolučním hypermarketům. A na zvyky našich prababiček se zapomnělo. Vracejí se snad až teď, zatím aspoň v jedné menší prodejně na pražských Vinohradech. Hanzel s kamarády začínali se svým šetrným podnikáním pár let nazpátek v jedné sušárně, brzy se však rozhodli přejít od komunitní nadšenecké snahy k systémovější cestě. Okukovali zavedenější kolegy v Anglii nebo v Itálii a zjišťovali, co je pro takový projekt důležité. Jak se přesvědčují zákazníci i dodavatelé, aby se novinky nebáli. Proč je dobré vsadit na lokální potraviny, nejlépe v biokvalitě. Se svým nápadem nejdřív uspěli v mezinárodní soutěži Social Impact Award, oceňující společensky prospěšné podnikání. Před rokem pak v rámci neziskové organizace otevřeli ve dvoře kousek od cinkajících tramvají testovací provozovnu, o které původně věděla jen místní alternativně smýšlející komunita. Dnes už si do krámu nazvaného výstižně Bezobalu najdou cestu i zákazníci zdaleka. „Lidi naštěstí otevírají oči. Víc se zajímají, odkud potraviny jsou, jaká je jejich kvalita. Zda jsou zdravé. A uvědomují si, že náš způsob má výhody,“ tvrdí Hanzel. „Jedna věc je, že potraviny od nás po sobě zanechávají menší ekologickou stopu. Jde ale i o to, že v ceně potravin v jednorázových baleních bývají započítány i miliardové výdaje na marketing nebo PR – to všechno běžně platí nakupující. U nás nic takového neúčtujeme.“ Uživíme se Rozjezdu jeho společnosti samozřejmě pomohlo, že Vinohrady obchodům pro náročnějšího spotřebitele přejí. Pořádají se tu farmářské trhy, uchytil se podnik se stáčeným olejem nebo vitariánská cukrárna (jde o přijímání tepelně neupravených potravin, nejčastěji rostlinného původu). Fungující komunita nově ocenila i police s moukou, rýží, luštěninami, semeny nebo sušeným ovocem. Nejen že taková červená čočka ve vystavené skleněné dóze dobře vypadá. Také je čerstvá, bez škodlivých obalových toxinů, déle vydrží. A navíc jde o ten dobrý pocit: jednorázové obaly tvoří spolu s jídlem, které nestačíme spotřebovat, až 90 % komunálního odpadu. Zákazníci bezobalového obchodu si proti tomu mohou vybrat přesně takové množství potravin, které potřebují. Systém je výhodný i pro dodavatele – menší zemědělci nemusí platit balicí linky, navíc obejdou marketingové pasti nutící je dělat všechno možné, jen aby se dostali na regál supermarketu. „I proto jsme dospěli do fáze, že se nám už sami hlásí,“ říká Hanzel hrdě. „Už víme, že to celé opravdu má smysl. Obchod si na sebe vydělá.“ Boj s normami Jeho zařazení do rubriky Happy end je přesto malinko sporné, protože o nějakém konci nemůže být řeč. Pokračuje zápolení s přísnými hygienickými normami, které na podobný druh podnikání nebyly nastaveny. Prodejna by se také měla časem přestěhovat do průčelí hlavní ulice, rozšířit sortiment o přírodní drogerii a zvířecí krmivo. Zástupci neziskovky by chtěli se svým know-how pomoci podobně smýšlejícím lidem v regionech, aby bezobalových obchodů vzniklo víc. I proto na 7. června pozvali na pražskou konferenci o zero waste svůj velký vzor, Američanku Beu Johnsonovou. „Ona je pro lidi vyznávající naše hodnoty něco jako mesiáš. Ví se o ní, že se svou čtyřčlennou rodinou vyprodukuje ročně jen jednu zavařovačku odpadu,“ popisuje Hanzel.

Třeba si i ona přijde něco na Vinohrady koupit. Se skleněnou nádobkou, s látkovým váčkem. S papírovým pytlíkem. Nebo s povlakem na polštář, jako jedna paní, která si v něm před časem odnesla domů špaldové pukance. Foto popis| Vinohradský obchod, do kterého si můžete přijít pro zboží bez obalu. Foto autor| Foto: Michaela Heřmanová, Lucie Valerová O autorovi| LUKÁŠ HRON, mailto:[email protected]

maminka.cz V těhotenství dbejte na výživu. Jezte dvakrát zdravěji 27.4.2016

maminka.cz str. 0 Audio, Video

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Otěhotněla jste a říkáte si, že teď se konečně můžete pořádně rozšoupnout, co se jídla týče? Omyl. Čím více kilogramů naberete, tím déle a taky hůře se vám pak budou shazovat. Jíst samozřejmě musíte, ale ne za dva. To by bylo fajn, devět měsíců se ládovat čokoládou, sušenkami, smaženými brambůrky, omáčkami a knedlíky, které jste si až dosud zakazovala. Jestli vám můžu skromně poradit, nedělejte to. Zarazte svoje chutě a touhy hned na začátku, protože byste se pak mohla pořádně divit. Když jsem totiž byla těhotná poprvé, udělala jsem totéž. Dovolila jsem si jíst za dva, a tak není divu, že jsem už ve 28. týdnu vážila o patnáct kilogramů více než před těhotenstvím. Ze svých krásných 60 kilogramů jsem se dostala na 75 a pak jsem je horko těžko shazovala (a nikdy neshodila úplně). Do druhého těhotenství jsem vstupovala s obavami a taky předsevzetím, že teď se budu fakt hlídat a že budu jíst jen to, co je zdravé a prospěšné nejen pro miminko v bříšku, ale taky pro mě. Díky tomu jsem už tolik nepřibrala a shazování poporodních kilogramů bylo snazší. Třetí těhotenství přišlo ve vyšším věku a s ním i těhotenská cukrovka, takže mě čekala dieta pro cukrovkáře. I přesto, že jsem ji opravdu poctivě držela, zdálo se, že každý týden mám o kilo víc. A tak jsem rodila skoro devadesátikilogramová, jelikož čistý nárůst hmotnosti v těhotenství činil přesně 30 kg. Strava pro cukrovkářky Věra Boháčová, nutriční terapeutka, Výživa dětí a projekt Společně Co by měla jíst těhotná žena, která má těhotenskou cukrovku? A co těhotná vegetariánka? Při těhotenské cukrovce je nutné dodržovat režim určený diabetologem, základy jsou shodné se zásadami zdravého jídelníčku pro těhotné ženy. V případě vegetariánky by bylo ideální, kdyby ze svých zásad alespoň lehce slevila. Absence masa může znamenat nedostatek vitaminu B12, a zejména tolik důležitého železa. Případně vše konzultovat s odborníkem, zda a jak je možné důležité látky nezbytné pro dobré zdraví její i jejího dítěte do organismu dodat. Pokud jste tedy právě teď těhotná, snažte se upravit stravovací návyky a vybírejte potraviny v souladu s těhotenstvím. Energii potřebujete! Těhotenství klade na organismus ženy nové nároky. Miminko, které ve vás roste, musí dostat

veškerý materiál a energii pro svůj růst a vývoj právě od vás. Pro vývoj plodu a zdraví matky je nejdůležitější pestrá, dobře vyvážená strava, kaloricky podobná stravě zdravé ženy za normálních podmínek, ovšem s dostatečným množstvím bílkovin, vitaminů, minerálů a tekutin. Rozhodně nepodceňujte přípravu, i když jste až dosud zdravou výživu ignorovala a považovala za něco úplně zbytečného, v těhotenství byste měla svůj postoj přehodnotit. Nikdy jindy ve vašem životě totiž vaše tělo tolik nepotřebuje vyvážené složení potravin jako právě teď. [ArticleBox Podvýživa v jiném stavu. Co jíst, aby vám nehrozila? : 38786] Podle American Pregnancy Association byste měla v prvním trimestru zvýšit svůj příjem kalorií denně o sto kalorií, ve druhém a třetím přibližně o tři sta kalorií. Co to konkrétně znamená? Že si například večer můžete dopřát jednu ovocnou přesnídávku a jogurt navíc, ale rozhodně ne svíčkovou s pěti knedlíky. Pokud jde o energii, vhodné množství souvisí i s potřebou energie na běžné životní aktivity a taky s hmotností před otěhotněním. Celkově je podle odborníků optimální přibrat za celé těhotenství deset až dvanáct kilogramů, ovšem i to je individuální. Mám kamarádku, která byla vždycky jako lunt, pak otěhotněla s dvojčaty a měla těhotenskou cukrovku. Těsně před porodem vypadala jako oteklý míč vážící skoro metrák, ale měsíc po porodu už vážila zase jako před těhotenstvím. Jednoduše řečeno, pokud přiberete dvacet kilogramů, ještě to nemusí znamenat, že jste zlobivá těhulka, která neposlouchala rady svého lékaře, a cpala se od rána do večera. Pestrý a zdravý jídelníček „V prvních třech měsících jsem trpěla celodenní nevolností, pořád se mi chtělo zvracet, nesnášela jsem pachy a jediné, co jsem byla schopná pozřít, byly topinky s česnekem. Podotýkám, že právě ty jsem předtím doslova nesnášela,“ vypráví pětatřicetiletá Erika z Prahy. „I když jsem věděla, co bych měla jíst, prostě jsem to vždycky vyzvracela,“ dodává. Ano, budoucí maminky moc dobře vědí, co by měly jíst a že těhotenská strava by měla být pravidelná a co nejpestřejší, aby obsahovala všechny potřebné látky důležité pro matku i miminko. Příklad jídelníčku na jeden den Snídaně cereální kaše nebo celozrnné cereálie s nízkotučným mlékem či jogurtem 1–2 plátky celozrnného chleba s lučinou a zeleninou 1 sklenice džusu nebo kousek ovoce ovocný jogurt, chléb, máslo, mléko piškoty, žervé, celozrnný toast tvaroh s pažitkou, celozrnný rohlík, mléko Svačina celozrnné pečivo nízkotučná pomazánka ovoce nebo zelenina šlehaný tvaroh a celozrnný chléb Oběd těstovinový salát s kuřetem čerstvé ovoce rybí filet s rajčaty a kukuřicí lečo z paprik a rajčat salát z červené řepy s celerem

hovězí na zelenině a brambory pečený kapr na másle, bramborová kaše Svačina celozrnné suchary se sýrem nebo jogurt s müsli a ovocem čerstvé ovoce, pečivo 150 g bílého jogurtu nebo tvarohu Večeře pečená či dušená ryba, 1 pečená či vařená brambora zeleninový salát/zelenina (dušená či vařená v páře) ovocný salát a 1 žervé „Jíst je lepší po menších dávkách a častěji. Přednost se dává kvalitním a libovým druhům masa, dvakrát týdně je vhodné jíst ryby, zejména mořské (pro dostatečný příjem jodu). Z tuků preferovat kvalitní rostlinné (rostlinné tuky a oleje obsahující vyšší podíl nenasycených mastných kyselin), které by měly tvořit zhruba dvě třetiny všech přijatých tuků. Uzeninám je lepší se vyhnout, ale když už je těhotná do jídelníčku zařadí, vybírat by měla kvalitnější šunku či výrobky s vysokým obsahem masa a nízkým obsahem soli,“ radí nutriční terapeutka Věra Boháčová, členka týmu odborníků Poradenského centra Výživa dětí a projektu Společně, zaměřeného na těhotné a kojící ženy. Kromě toho je také důležitý příjem mléka a mléčných výrobků, které zajišťují jednak přísun bílkovin, a jednak vápníku. „Každodenní součástí stravy by měly být ovoce a zelenina, nejlépe v každé denní porci jídla. Jednotlivé druhy a barvy by se měly také střídat. Nejlepším zdrojem sacharidů je pak celozrnné pečivo, brambory, rýže a těstoviny,“ dodává nutriční terapeutka. [ArticleBox Co si dáme dobrého aneb jídelníček na devět měsíců : 42414] Nezbytný je také pitný režim.Jako budoucí maminka byste měla vypít dostatečné množství tekutin. A co je dobré mít ještě na paměti, abyste nepřibrala víc, než je zdrávo? „Ke správné životosprávě patří samozřejmě i pohyb, kterého se ani v těhotenství nemusíte zříkat, jen je potřeba ho přizpůsobit. Poradit vám může gynekolog nebo odborník v každém lepším sportovním centru,“ doporučuje Věra Boháčová. Co raději nejíst a co vůbec ne Podobně dlouhý jako výčet vhodných potravin je i seznam toho, čemu byste se v těhotenství měla při svém stravování vyhnout. Nebudeme hovořit o kouření, alkoholu a přehnaném množství kofeinu (jedno kafe denně vás samozřejmě nezabije, stejně tak ani jedno malé černé pivo týdně). Jíst byste například neměla jídlo z konzerv. Podle výzkumu provedeného v roce 2010 pro National Workgroup for Safe Markets obsahovalo více než 90 % testovaných konzerv bisfenol A. Ten je dáván do souvislosti s řadou zdravotních obtíží a může ovlivnit také vývoj plodu. Na konzervy raději zapomeňte a vařte si z čerstvých potravin. Pokud jde o ryby, ty jsou sice důležité, ale zase to s nimi nepřehánějte, stačí dvě porce týdně. Některé ryby mohou být problematické kvůli vysokému obsahu rtuti, jako například žralok, tuňák nebo makrela. Stejně tak jsou „nebezpečné“ nepasterizované potraviny. Pasterizace totiž ničí některé choroboplodné zárodky, například listerie (ty mohou přivodit potrat nebo předčasný porod). Sledujte proto etikety na potravinách a raději si připlaťte, než abyste kupovala něco méně kvalitního, nebo dokonce prošlého.

„Ze stravy byste měla vyloučit také výrazně pikantní a kořeněná jídla, nápoje s obsahem chininu a nedostatečně tepelně upravené potraviny, jako je tatarák či suši,“ říká odbornice. Proč potřebujete v těhotenství železo? Pokud jste těhotná, dbejte na přísun železa. Jeho nedostatek je totiž spojen s celkovým neprospíváním plodu. Po porodu může dojít u matky k anemii a celkové únavě. V těhotenství je zvýšená potřeba železa dána nároky plodu a zmnožením červených krvinek. Železo se nejsnáze vstřebává z potravin, které zároveň obsahují i vitamin C a živočišné proteiny. Proto jsou vhodnými zdroji libové maso či vaječný žloutek. Vstřebávání železa je blokováno pitím kávy a černého čaje, tak to v těhotenství s jejich konzumací nepřehánějte. Pijte je jen v omezeném množství a až zhruba hodinu poté, co se najíte, aby došlo k lepšímu vstřebání železa. Mýty kolem těhotenského jídelníčku Ještě nedávno se říkalo, aby těhotné nejedly potraviny, které mohou vyvolat alergii. Jenže dnes je to naopak. Podle studie uveřejněné ve Food Research International ženy, které jedly v těhotenství například arašídy, snižují významně riziko, že se u jejich dítěte v pozdější době rozvine alergie na tento druh ořechů. A jaké další mýty kolem výživy v graviditě jsou překonané? Pálivá jídla nejsou vhodná. To platí až pro poslední třetinu těhotenství, kdy mohou ostře kořeněná jídla způsobovat průjem. Při kojení zase můžou způsobit změnu chuti mléka a dítě může prs odmítat. Listeriózou můžete onemocnět jen z plísňových sýrů. Není to pravda, listerióza se přenáší i ze špatně umyté zeleniny a lahůdkových či nepasterizovaných potravin. Nejezte krevety a další mořské plody. Dříve se argumentovalo tím, že se jejich konzumací zvyšuje riziko vzniku alergie u dítěte, ale nic takového se dosud neprokázalo. Musíte vypít minimálně litr mléka denně, abyste měla dostatek vápníku. Nesmysl, samozřejmě že potřebujete vápník, ale mléko není jediným zdrojem vápníku. Najdete ho i v jiných mléčných výrobcích. Měla byste užívat multivitaminové preparáty, které pokryjí zvýšenou potřebu vitaminů. Řada lékařů ale tvrdí, že to nutné není. Pokud je strava pestrá, obsahuje dostatek ovoce, zeleniny, masa, ryb, luštěnin, celozrnného pečiva a mléčných výrobků, pak by to mělo stačit.

URL| http://www.maminka.cz/clanek/v-tehoten...dbejte-na-vyzivu-jezte-dvakrat-zdraveji

Marketing & Media VIRÁL TÝDNE 2.5.2016

Marketing & Media str. 2

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Lajky, sdílení a hashtagy jako zdroj potravin Walmart se rozhodl podpořit potravinovou banku s využitím sociálních sítí. Americký obchodní řetězec Walmart chtěl upozornit na sociální situaci rodin, které si nemohou dovolit pravidelné teplé jídlo, protože na něj nemají peníze. Dovedlo ho k tomu zjištění, že podle statistik hladoví každý sedmý Američan. Takoví lidé pak spoléhají na potravinové banky sdružené v alianci Feeding America. Walmart se tedy spojil s největšími výrobci potravin (mj. Campbell, Kellogg’s, Kraft Heinz nebo Pepsi) a společně s nimi spustil na konci března měsíční kampaň „Fight Hunger, Spark Change“. Kromě určitého podílu z ceny každého prodaného výrobku zapojených výrobců se rozhodl přispět i originální on-line formou. Vyzval své fanoušky, aby sdíleli a lajkovali

informace o projektu a používali hashtag #FightHunger. Za každou jednu takovou akci se na konto přičetlo 90 centů, což stačí na 10 jídel pro potřebné. Foto popis| Cílem bylo do 25. dubna dosáhnout daru ve výši tří milionů dolarů. Polovinu dal Walmart předem, druhou generovali uživatelé aktivitou na sítích. Aktivitu představilo video se školáky balícími potraviny pro chudé. Na Facebooku a YouTube dosáhlo patnácti milionů zobrazení.

MARKETING SALES MEDIA Kaufland nebude platit 22 milionů 2.5.2016

MARKETING SALES MEDIA str. 4 News

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Krajský soud v Brně zrušil zatím největší pokutu za zneužití zákona o významné tržní síle. Týká se Kaufl andu, který měl podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z roku 2013 zaplatit 22‚13 milionu korun. Případ se vrací na antimonopolní úřad. Podle soudu ÚOHS při posouzení významné tržní síly Kauflandu postupoval chybně. Úřad podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Případ má svůj význam i díky tomu, že jde o první rozhodnutí ÚOHS v této oblasti, které přezkoumal soud. V minulosti totiž panovaly ohledně výkladu tohoto zákona nejasnosti. Podle soudu použil ÚOHS absolutní výklad. V případě pochybností, které vyplývají z nejasného zákona, je ale podle něj nutné zvolit výklad mírnější. Nově tedy úřad musí posoudit vztahy Kaufl andu k jednotlivým dodavatelům a nebude moci konstatovat, že byl zákon porušen plošně. ÚOHS původně Kauflandu uložil pokutu 13 milionů korun, po odvolání firmy ji ale zvedl na více než 22 milionů korun. Firma údajně porušila zákon, když sjednávala s nadpoloviční většinou svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů platební lhůty delší než 30 dní a platby takto i realizovala. Obchodní řetězec dál sjednával s 95 procenty svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů pro případ postoupení pohledávky třetím osobám povinnost hradit vedle nákladů spojených se zpracováním této agendy ještě poplatek ve čtyřprocentní výši pohledávky. Zároveň Kaufland pro případ úhrady faktur dodavatelům před lhůtou splatnosti účtoval takzvané dodatečné skonto ve výši 0‚5 procenta z předčasně uhrazené faktury za každý započatý týden, o který byla faktura dříve uhrazena. Michael Šperl, vedoucí oblasti mediálního marketingu a tiskový mluvčí Kauflandu, pro MSM uvedl: „V současné době máme k dispozici pouze zkrácenou verzi rozhodnutí, která neobsahuje odůvodnění. Bylo by předčasné se jakkoli k věci vyjádřit. Vyčkáme si na písemné odůvodnění sudku a následně zvážíme, jak dál.“ Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010. Potravinářská komora v minulosti uváděla, že řetězce díky zákonu začaly dodržovat třicetidenní lhůty splatnosti. Za porušení zákona o významné tržní síle dostal pokutu přes 7 milionů korun i Globus. Foto autor| FOTO KAUFLAND

Mladá fronta DNES Vepřovka oceněného řezníka se dostala až do Grónska Mladá fronta DNES str. 19 Kraj Liberecký Jan Mikulička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2016

zpět Debrecínka z řeznictví v Raspenavě obdržela ocenění Regionální potravina LIBERECKÝ KRAJ Celý život se věnuje řeznictví a jeho výrobky sklízejí ocenění. Debrecínka Karla Kloučka, který má řeznictví v Raspenavě, se může nyní nově pyšnit titulem Regionální potravina. Zařadila se tak po bok Kloučkova vepřového masa ve vlastní šťávě, které obdrželo totéž ocenění už před pár lety. „Řídím se heslem co by nechutnalo mně, nedělal bych ani pro jiné,“ okomentoval to řezník. Letos mu bude padesát let. „Od malička mě bavily zabijačky,“ říká s úsměvem. Po vyučení a vojně pracoval dvacet let na libereckých jatkách, než je zbourali. „Působil jsem na porážce, ve výrobě, a nakonec jsem byl mistrem. Taky jsem pracoval rok v Německu, což byla docela slušná škola života.“ Když zanikla jatka, Klouček se osamostatnil. „To bylo v roce 2004. Jsem z Hejnic a podařilo se mi sehnat prostory v raspenavském obchodním domě. Ten byl ve strašném stavu, dlouhá léta zavřený, co se dalo roztřískat, tak tam bylo roztřískané. Vybudovali jsme tam výrobnu i prodejnu a nyní prodáváme zboží tam, v Hejnicích a jednu malou prodejničku máme v Liberci,“ vypráví uzenář. Z jeho nabídky jdou hodně na odbyt jitrnice a tlačenka, přes léto klobásy, dobře se prodávají vepřovky. „Úspěšná jsou i hotová jídla, ty nám tvoří šedesát procent produkce. Vyrábíme svíčkovou, španělské ptáčky, celkem asi dvacet čtyři druhů jídel a plníme je do sklenic,“ řekl Klouček. Na jeho výrobky ve velkých supermarketech nenarazíte. „Mám radši malé krámky, protože my platíme všechno hned a ostatní nám taky platí všechno hned. Máme minimum fakturování. Akorát asi výhledově budeme dodávat do Makra, protože v něm mají nějaký program pro regionální producenty. Makro je z velkých řetězců slušnější, když řeknou, že zaplatí do třiceti dnů, tak to tak je. Některé jiné řetězce mají čas třeba tři měsíce, a to by mě položilo,“ podotkl. O uzeninách se často říká, že jsou nezdravé. Jak to vnímá sám jejich výrobce? „Všechno se prostě musí jíst s mírou. Televizní kuchař Pohlreich na to má dobrou odpověď: nezdravá není potravina, ale její množství.“ Kloučkovy výrobky už procestovaly řadu zemí. „Lidi mi volají nebo píšou, kam všude si věci od nás s sebou vzali. V Americe na letišti vepřovku vyhodili do koše, ale do Kanady se dostala. Byla taky v Grónsku a podívala se do arabských zemí. Nedávno mi volal nějaký řidič ze Španělska, že má s sebou naši svíčkovou a že je jak od maminky. To potěší,“ uzavřel Klouček. Foto popis| Úspěšný řezník Karel Klouček se věnuje řeznictví celý život, pracoval dvacet let na libereckých jatkách, potom se osamostatnil. Jeho výrobky získaly titul Regionální potravina. Foto autor| Foto: Ota Bartovský, MAFRA O autorovi| redaktor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

nova.cz VĚDOMÉ TÝRÁNÍ? Ekologicky nepřijatelný palmový olej má i jiné, nečekané použití nova.cz str. 0 Prásk.tv/Novinky bin Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2016

zpět Věděli jste, že palmový olej je jednou z nejdůležitějších složek v potravě krav, jejichž mléko a maso pravidelně konzumujeme? Jak moc vážné důsledky to může mít na naše zdraví?

Palmový olej je společností velmi diskutované téma.V posledním desetiletí se rozšířil jako mor v

širokém spektru potravin. Kromě toho ho můžeme nalézt i v různých kosmetických produktech. Vyrábí se z plodů palmy olejné, jejíž pěstování má i katastrofální ekologické důsledky v podobě vypalování deštných lesů. Každý ale spíše řeší jeho škodlivost z hlediska zdraví, zvláště pak potraviny, do kterých ho výrobci "cpou" ve velkém. Napadlo však někoho, že palmový olej může být základní potravinou zemědělských zvířat? Docent Jiří Brát, poradce v oboru technologie výroby potravin to potvrzuje. "Část krmiva krav tvoří palmový olej. Zemědělci jím ale nekrmí krávy bezdůvodně. Látky obsažené v palmovém oleji stimulují produkci mléčného tuku, což znamená, že krávy pak zase produkují více mléka." Následně ale uklidňuje: "Nemusíte se však bát, že by se to jakkoliv projevilo na kvalitě masa nebo mléka. Krávy mají tak dobrý trávicí systém, že veškerý tuk jejich tělo vstřebá, a pro lidi je to stejné, jako kdyby kráva s palmovým tukem vůbec do styku nepřišla." Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2016/1862521.jpg?d41d URL| http://prask.nova.cz/ext/novinky/vedom...ym-olejem-proc-to-zemedelci-delaji.html

novinky.cz V grilování patří Češi ke světové špičce novinky.cz str. 0 Domácí Stáňa Seďová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 3.5.2016

zpět Grilovací sezóna odstartovala. S šestadevadesáti procenty obyvatel, kteří někdy v životě grilovali, patří Češi k světové špičce. Více než desetkrát ročně griluje každý čtvrtý Čech. Celých 96 procent populace v České republice grilování už někdy zažilo a z toho 98 procent respondentů potvrdilo, že grilují několikrát do roka. Vyplývá to ze spotřebitelského průzkumu značky Velkopopovický kozel. V exkluzivním průzkumu společnost Tesco zase zjistila, že Češi utratí za nákup na gril 100 korun na osobu. Setkání s přáteli a rodinou „Grilovačky jsou u Čechů velmi oblíbenou formou setkávání se s přáteli nebo s rodinou. Na grilu nejčastěji připravují maso, 97 procent z nich, 74 procent dělá klobásky a uzeniny, 68 procent nezapomíná na zeleninu, 55 procent volí ryby,“ řekl Právu mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček. Mezi produkty, které se v grilovacích speciálech objevují nejčastěji, je krkovice, grilovací klobásky či špekáčkyPetr Miklík, Kupi.czNejoblíbenějšími druhy masa na grilování jsou vepřové (45 %) a kuřecí (44 %). Hovězí maso pak griluje jen 7 procent Čechů. Ale právě podíl hovězího masa narůstá. „Souvisí to i se zdravým životním stylem, kdy se stále častěji upřednostňují čisté nemarinované hovězí steaky,“ uvedla Blanka Buchelová, nákupčí masa společnosti Tesco. „Oblíbenost grilování si uvědomují také prodejci, kteří obohacují své klasické akční letáky o maso, zeleninu a doplňky vhodné pro grilování. Mezi produkty, které se v grilovacích speciálech objevují nejčastěji, je krkovice, grilovací klobásky či špekáčky, nechybí však ani lilek či cuketa,“ uvedl Petr Miklík z Kupi.cz. Kdo by se chtěl však uchlácholit, že ugriluje-li si hovězí či sýry nebo zeleninu, zdravě pojí, vyvede ho výživový poradce rychle z omylu. „Grilování jednoznačně nelze považovat za zdravý způsob úpravy jídla. A to kvůli vysoké teplotě, přepalování a obsahu tuku. Maso nakládáme v oleji a je také

většinou tučnější, krkovička je přece jen na grilu chutnější. Pak samozřejmě ty majonézové omáčky a dipy. Na grilu většinou všechno přepalujeme, takže pak konzumujeme i takto vzniklé karcinogenní látky,“ varuje nutriční specialistka Kateřina Šimková. Ani špekáčky s vysokým obsahem masa podle Šimkové nemůže žádný výživový terapeut doporučit, ale nějaké zdravější varianty grilování přece jen existují. Pozor na barvu! „Je jasné, že u nás grilování k létu patří, ale když už, tak prosím dejme si pozor na barvu. Ať nic není spálené. Ani zelenina, která jinak může být na grilu fajn. Nicméně je-li grilováno maso, doporučila bych k tomu salát ze studené zeleniny. Pokud jde o sýry určené na gril, například hermelín, to je v pořádku. Jen musí konzument počítat s tím, že tyto sýry mají vyšší obsah tuku. Takže nic pro ty, kteří hubnou,“ radí nutriční specialistka. Na co si Češi při nákupu surovin na grilování dávají prokazatelně pozor, je maso nakládané. Podle průzkumu, který pro Tesco připravila společnost Dunnhumby, si jen devět procent zákazníků kupuje už naložené maso připravené na gril. Dokonce 65 procent lidí si připravuje samo i koření na grilování, 23 procent využívá už namíchané grilovací směsi.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/402306-v-...ovani-patri-cesi-ke-svetove-spicce.html

Olomoucký deník Na čerstvém hovězím si nepochutnáte. Maso napřed musí vyzrát Olomoucký deník str. 11 Zábava (mad) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.4.2016

zpět MITROVSKY ANGUS: Pro řadu potravin platí, že čím rychlejší je cesta z místa původu k zákazníkovi, tím lépe. Čím čerstvější, tím lepší a zdravější. U masa – a hovězího zvlášť – je to však přesně naopak. Každý šéfkuchař vám potvrdí, že aby maso (nejen) na steaky bylo co nejlepší, musí nejprve zkřehnout. Vyzrát. U hovězího si zkrátka na kvalitu musíte počkat. Na rozdíl třeba od mrkve. CO JE TO ZRÁNÍ A JAK DLOUHO MUSÍ MASO ZRÁT? Hovězí maso je obecně velmi zdravé, a pokud je správně zpracované a připravené, je výborné. Proces zrání masa je složitý, vyžaduje přesnou teplotu, vlhkost, dobu a způsob opracování masa. Svou roli hraje i plemeno, věk, způsob chovu a krmení zvířete. V případě MITROVSKY ANGUS se jedná o plemeno Aberdeen Angus, celoročně chované na otevřených pastvinách, které už více než 11 let nepoznalo chemii. Zrání samotné je soubor biochemických procesů, které po porážce probíhají ve svalové tkáni zvířat. Ztuhlá svalovina se uvolňuje, odbourává se kyselina mléčná, zvyšuje se pH. Probíhají mikrobiální procesy a štěpí se kolagen, základní stavební hmota pojivových tkání. Roste koncentrace peptidů a aminokyselin, které dodávají hovězímu jeho typickou chuť a aroma. Délka zrání závisí na mnoha okolnostech a zejména na teplotě prostředí. U hovězího masa může probíhat i mnoho týdnů, hovězí maso z Mitrova obvykle zraje dva týdny. Zrání je žádoucí také u vepřového masa, které by mělo zrát pět až sedm dní. Jak chutná dobře vyzrálé hovězí můžete vyzkoušet i vy – navštivte prodejnu MITROVSKY ANGUS v přízemí Galerie Šantovka v Olomouci.

*** Vítěz 1. kola V minulém týdnu jsme se vás zeptali, kolik se letos zatím narodilo telat na farmách Mitrovsky. Správnou odpovědí byl počet 432. Této hodnotě se svým tipem 187 telat nejvíce přiblížila Lucie Šolcová z Těšetic-Ratají na Olomoucku. Nyní se může těšit na dobroty od společ -nosti Mit -rovsky Angus v hodnotě 1000 Kč. Gratulujeme! Soutěž o dobroty Mitrovsky Regionální Deník ve spolupráci s Mitrovsky Angus má pro své čtenáře šanci, jak vylepšit jídelníček o prvotřídní hovězí maso. Každý čtvrtek budeme soutěžit o dárkové koše v hodnotě tisíc korun. Steaky, paštikami a klobásami oceníme každý týden jednoho vítěze. Podmínkou výhry je osobní převzetí koše v prodejně Mitrovsky Angus v Galerii Šantovka v Olomouci. Soutěžní otázka č. 2: Kolik plemenných býků byste napočítali ve stádech Mitrovsky Angus? Své tipy posílejte e-mailem na adresu: mailto:[email protected] do úterý 3. května do 17 hodin. Vítěze vyhlásíme ve čtvrtečním tištěném vydání Deníku 5. května. Vyhrává tip, který bude nejpřesnější. V případě shodných vítězných tipů vyhrává ten, který dorazí dříve. Soutěž se řídí obecnými pravidly, která najdete na webu Deníku. Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Olomoucký deník; Zábava; 11 Publikováno| Prostějovský deník; Zábava; 11 Publikováno| Šumperský a jesenický deník; Zábava; 11 Publikováno| Přerovský a hranický deník; Zábava; 11 ID| d978fbab-7d24-4d1a-88cc-c01a3bbfb501

Ryby na talíř má dostat ministerská kampaň. Rybářům z Hané se nápad líbí 4.5.2016 Olomoucký deník str. 1 Titulní strana DANIELA TAUBEROVÁ ONDŘEJ ZUNTYCH Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Olomoucký kraj – Mají spoustu kostí a příprava masa není úplně jednoduchá a ne každému chutná. Od častějšího nákupu čerstvých sladkovodních ryb odrazuje hospodyňky kde co. Češi jsou v konzumaci rybího masa v porovnání s jinými evropskými zeměmi dost pozadu. Změnit to chce ministerstvo zemědělství, které odstartovalo kampaň na podporu konzumace ryb, s níž chce jezdit po republice. Největší středomoravští producenti ryb to vítají. Kromě Vánoc totiž prodej není nic moc. „Spotřeba sladkovodních ryb v České republice jde nahoru. Vidíme to zejména na Vánoce,“ hodnotí situaci Jiří Zahradníček z Rybářství Tovačov. „Celoročně je to horší, i když musím říct, že v posledních letech pozorujeme zlepšení. Těší nás, že přibývá těch, kteří preferují čerstvou rybu a není jim zatěžko přijet přímo na sádky. Nejenže zde nakoupí živé ryby, ale my jim kapry, pstruhy a další druhy hned zpracujeme,“ popsal. Právě zpracování čerstvé živé ryby je podle Zahradníčka to, co některé hospodyňky odrazuje od častějšího zařazení rybího pokrmu na rodinný jídelníček. Pokračování na straně 3 Ryby na talíř má dostat kampaň Dokončení ze strany 1 Podle Jiřího Zahradníčka z Rybářství Tovačov lidé nevědí, jak odstranit šupiny nebo jak rybu vykuchat.

„Zákazníkům ukazujeme, že to není tak složité. Chceme je podpořit v tom, aby rybí maso jedli častěji,“ uvedl. Těší jej, že státní kampaň není jen o propagaci zdravého masa, ale že také radí, jak čerstvé ryby upravovat. „Tuto zdravou surovinu je možné připravovat na bezpočet způsobů. Většina lidí však začíná a končí smaženým kaprem, což je škoda,“ míní Jiří Zahradníček. S rozšířenou nabídkou sladkovodních ryb a také s recepty na tradičního kapra se lidé setkali v uplynulých dnech v některých supermarketech v Olomouckém kraji. Odstartovaly projekty ministerstva zemědělství Týden s kaprem a Ryba na talíř. První se zaměřil především na kapra, který tvoří devadesát procent veškeré produkce českých ryb. Druhý představí ryby v kuchyni, a to na farmářských trzích, rybářských slavnostech, výlovech a akcích Poznej svého farmáře. Kuchaři na nich v mobilních stáncích připraví sladkovodní ryby a nabídnou ochutnávky. Na přelomu listopadu a prosince vše vyvrcholí několika velkými samostatnými slavnostmi. „Propagační kampaň jsme pojali úsporně a efektivně,“ vyjádřil se v rozhovoru pro Olomoucký deník ministr zemědělství Marian Jurečka. Na kampaň půjde letos sedm milionů. „V rámci propagace počítáme s nákupem auta, které objede Českou republiku,“ konstatoval. Spotřeba rybího masa je v Česku velice malá a z 80 procent se soustředí na vánoční období. Ministerstvo chce spolupracovat s maloobchodní sférou. „Ta je naprosto zásadní,“ míní ministr Marian Jurečka. *** „V rámci propagace počítáme s nákupem auta, které objede Českou republiku.“ Marian Jurečka, ministr zemědělství Region| Střední Morava

olomoucky.denik.cz Skvělé steaky, paštiky, klobásky... Soutěžte o dobroty z farmy Mitrovsky 27.4.2016

olomoucky.denik.cz str. 0 Moje Olomoucko

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Regionální Deník ve spolupráci s Mitrovsky Angus má pro své čtenáře šanci, jak vylepšit jídelníček o prvotřídní hovězí maso. "Každý čtvrtek soutěžíme o dárkové koše v hodnotě tisíc korun. Steaky, paštikami a klobásami oceníme každý týden jednoho vítěze. Otázku na druhý soutěžní týden najdete už ve čtvrtečním tištěném vydání vašeho Deníku 28. dubna. Podmínkou výhry je osobní převzetí koše v prodejně Mitrovsky Angus v Galerii Šantovka v Olomouci. Koš pro výherce do firmy Mitrovský Angus Biohovězí z pastvin a bez chemie Jak si udělat doma steak a nemít z něj tvrdou podrážku? Základem je chutné, vyzrálé maso, které teď nabízí nově otevřený obchod Mitrovsky Angus v olomoucké Galerii Šantovka. Maso a masné výrobky jsou z vlastního volně paseného chovu Aberdeen Angus, maso je vyzrálé a rozbourané v ekologickém provozu bez jakékoliv chemie. Obchod s balíčky masa a voňavými uzeninami zákazníci najdou v nejnižším patře nákupního centra. Mitrovsky Angus tam svůj vůbec první obchod mimo domovskou Vysočinu otevřel před několika dny. „V Olomouci nabízíme vyzrálé hovězí bio maso, jak steaky, tak maso pro běžné kuchyňské zpracování, ale také klobásky, sušené maso nebo paštiky. Vše v biokvalitě," představuje

sortiment Aleš Hatlák, ředitel skupiny Mitrovsky Angus."

URL| http://olomoucky.denik.cz/zpravy_regio...dobroty-z-farmy-mitrovsky-20160420.html

parlamentnilisty.cz Nad odpornou Merkelovou si každý jednou odplivne. Turecko je jako Hitlerovo Německo, zlobí se Martin Koller a ukazuje na nové ohrožení svobody 27.4.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Rozhovory Martin Huml Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA Politika USA vůči Evropě je dlouhodobě zaměřena na „snahu po vytvoření bezprávné kolonie, kde nejlépe se mají ti, co nepracují, o morálce poučují pornoherci a křesťané podlézají muslimům,“ uvádí analytik Martin Koller v reakci na nedávnou návštěvu Baracka Obamy v Británii a Německu. Nevidí zmírňování uprchlické krize a za alarmující považuje hrozbu zavedení geneticky modifikovaných potravin. Jak lze pohlížet či hodnotit Angelu Merkelovou ve vztahu k Turecku, máme-li na mysli především její návštěvu této země? Můžete našim čtenářům připomenout nějaká fakta, jak si Turecko vede v souvislosti se závazkem zadržet migrační vlnu do Evropy? Návštěva Merkelové v Turecku nepřinesla vůbec nic pozitivního pro Evropany. Zapšklá postarší ženština nevalné odborné i morální úrovně třesoucí se na jedné straně mezi strachem a arogancí a na druhé mezi rostoucími obavami z prozrazení své minulosti a nemenšími obavami z vlastních občanů. Dovedu si představit, že dostane za velkého jásotu médií nějakou Nobelovu cenu za multikulturalismus zaplacenou ze Saúdské Arábie. Po údajně nejmocnější ženě světa jednou nezůstane nic, nanejvýš si při vyslovení jejího jména většina Němců i Evropanů odplivne. Muslimové se zasmějí nad hloupou nevěřící a poděkují Alláhovi, že jí zatemnil mozek. Bude to skvělý argument proti rovnoprávnosti žen a jejich schopnostem řídit národy. Ostatně, když člověk vidí Merkelovou, Mogheriniovou a ty zženštilé ubožáky v EU, tak by dal pomalu imámům za pravdu. Počet ilegálů přesunujících se z Turecka do Evropy přes Balkán údajně poklesl, ale celkové hodnocení odpovídá předpovědím pesimistů. Pouze se vytvářejí nové cesty, aktuálně přes Itálii. V Libyi čeká údajně na nalodění dalších 800 000 ilegálů z celé Afriky. Jakmile vyplují, italské námořnictvo je nadšeně nakládá a vozí do Itálie. Tam rychle stoupá kriminalita, stejně jako v dalších zemích postižených islámskou invazí vyvolanou Tureckem, Saúdskou Arábií a politiky z EU, především Merkelovou. Zároveň pokračuje islámská invaze přes Balkán. Sice v omezené míře, ale doplní ji dobrovolné přijímání legalizovaných ilegálů z Turecka, které si Evropa sama platí. Zároveň nelze vyloučit ani zesílení invaze přes Ukrajinu, na niž se dohoda nevztahuje. Výsledný efekt bude srovnatelný s minulým rokem. Evropská islámská média nám budou vykládat o skvělých výsledcích dohody s Tureckem, ale realita bude jiná. Když se podíváme do historie, nelze přehlédnout, že stupňované drzé požadavky Turecka podporujícího islámský terorismus velmi připomínají chování nacistického Německa ve třicátých letech a speciálně sudetoněmecké strany u nás. A demokraté a humanisté tehdy trapně ustupovali s plnými kalhotami stejně jako v současnosti. Strach z agresora stál následně Evropu přes 20 milionů mrtvých. Další miliony Číňanů, Korejců a dalších Asiatů zemřely proto, že evropští a američtí zbabělci nechtěli včas reagovat na obdobnou agresivitu Japonska. Celkově zahynulo přes

26 milionů lidí po celém světě. Kdyby se tehdejší zbabělci postavili zlu rozhodně a včas, bylo by mrtvých pár tisíc. Miliardy z EU včetně stamilionů z naší republiky posílané Turecku za to, že poslalo do Evropy islámskou invazi, sníží turecké a saúdské náklady na její pokračování a napomohou ji udržet déle. To povede k další politické, bezpečnostní i hospodářské destabilizaci Evropy jako prostředku k posílení americké pozice při prosazování koloniální smlouvy TTIP. Merkelová a další poskoci amerických zájmů z EU hrají v Turecku komedii a domlouvají způsoby, jak zabránit zastavení islámské invaze. Jak řeší evropské špičky to, aby získaly souhlas občanů se svou politikou, či zmírnily jejich nesouhlas? Zaklínají se, alespoň tedy v médiích, společnými evropskými hodnotami tolerance a pomoci bližnímu... K přesměrování rostoucího nesouhlasu Evropanů se bude vymýšlet ohrožení Ruskem, Čínou a možná i Marťany. Zároveň bude narůstat snaha o zastrašování a kriminalizování každé samostatné myšlenky, která by odporovala evropské totalitě, a rozbíjení vlasteneckých stran. Situace došla tak daleko, že řada občanů se v naší polistopadové svobodě, pravdě a lásce bojí jít na setkání s reprezentanty vlasteneckých stran, natož se účastnit demonstrací. Jenže hodit správný lístek do urny se bát nemusí! To zase bude překvapení. Je evidentní, že členství naší republiky v EU je pro převážnou většinu občanů stále méně přínosné. Pokud budou v Evropě vládnout socialistické a islámsko-křesťanské figurky (jako Merkelová) prosazující americkou smlouvu TTIP, totalitářskou Lisabonskou smlouvu a islamizační program EuroMed, snažící se v neposlední řadě rehabilitovat německý, ukrajinský i další nacismus či antisemitismus a volající po vyvolání války s Ruskem a Čínou, bude nejlepší z EU pomalu a jistě odejít. Nezdá se vám taková Evropa poněkud úchylná, ba přímo perverzní? Ne-li přímo celý svět reprezentovaný pokryteckými a arogantními politickými veličinami typu krvavé Madly, hanbaté Makrely a nekuřné Billary. Na všech těchto nádherách je viditelný nápadný rozpor. Všechny jsou nadšené feministky a zároveň mají velmi kladný vztah k islámu, který zrovna neplane láskou k takovým ženám. Merkelová má tureckou tajemnici, nadšenou islamistku, která dokonce vozí její rozkazy ubohým poskokům z ČSSD; Clintonová poradkyni, opět nadšenou islamistku a Albrightová se předvedla jako opora muslimů při genocidě Srbů v Bosně a Kosovu i při vytvoření narkomafiánského a teroristického islámského pašalíku v Kosovu. Není to vše náhodou cesta k vybudování říše zla, hlouposti, chudoby, strachu a ponížení pro občanskou většinu v zemích Evropy? Každý se bude muset rozhodnout, zda se mu líbí takové evropské hodnoty reprezentované nejen Merkelovou v Turecku. Americký prezident zavítal na návštěvu do Evropy. Co přinesl Obama za poselství pro EU, případně jakou pomoc nabídl Evropanům? Americký demokratický prezident se už ani nestydí zakrývat americký vztah k EU. Jeho návštěva připomíná koloniálního protektora chválícího či peskujícího ponížené domorodé náčelníky plazící se u jeho nohou či ohýbající u jeho zadku. Jedná se mu o prosazení čtyř hlavních amerických programů ke kolonizaci Evropy, konkrétně její islamizaci, zvýšení energetické závislosti na zdrojích z USA a islámských zemí, prosazení smlouvy TTIP a geneticky modifikovaných potravin a válku proti Rusku a Číně, přesněji vytvoření společenské podpory k takové preventivní válce. Velkou jedničku od něj dostala služka Merkelová, která prý převzala skutečné politické a morální vedení. Když slyším o morálce, musím si vzpomenout na počátek devadesátých let. To jsme také poslouchali celé dny kecy o morálce, pravdě a lásce od mediálně vyrobených věrozvěstů amerických zájmů. Výsledkem je morální rozklad celé společnosti, vládnoucí amorálnost, lež a nenávist.

Důležitým úkolem Obamy je podpora koloniální smlouvy TTIP, která má na úkor občanů Evropy zachránit kolabující americké hospodářství. Udržovat po celém světě stovky základen, vyzbrojovat obrovskou útočnou armádu, která od poloviny devatenáctého století nebojovala při obraně vlasti, podporovat ponížené politické sluhy a ziskuchtivé neziskovky v zahraničí, vést neúspěšné války a zároveň ničit vlastní hospodářství všemožnou politickou korektností, to něco stojí. V Německu se vůči tomuto gangstersky utajovanému podvodu opakovaně demonstrovalo a jednalo se už o statisíce lidí, kteří TTIP prokoukli. To ale o pomoci nehovoříme. Můžete vysvětlit, v čem vidíte nebezpečí? Bez ohledu na všemožné lži a výmluvy se u TTIP jedná především o geneticky modifikované potraviny, hlavně obiloviny americké nadnárodní korporace Monsanto. Ta je schopna zničit i ty zbytky národních zemědělství v Evropě. Proto Monsanto koupila velké plochy kvalitní orné půdy od ukrajinského režimu oligarchů. Ilustrativní je, že pěstování geneticky upravených obilnin je povoleno v Evropě pouze v nejubožejších koloniích, Česku a Rumunsku, údajně dosud pouze experimentálně. Zároveň u nás dochází k další likvidaci zemědělské výroby a ničení zemědělské půdy, abychom museli dovážet více potravin. A kteráže partaj dlouhodobě řídí Ministerstvo zemědělství a je odpovědná za tento stav? Cílem Monsanta je samozřejmě především ovládnutí trhu s osivy v zemích EU s pomocí národních oligarchů. Tím se podaří zlikvidovat domácí konkurenci, navýšit zisky a zároveň vytvořit totální potravinovou závislost na USA. Pokud jim vyjdou jejich plány, pak se bez Monsanta totiž nezaseje a nastane hlad v zemích, které se nebudou chtít stát poslušnými koloniemi USA! Ohrožení smlouvou TTIP a produkty GMO není o nic méně nebezpečné než islamizace, postupují ruku v ruce! Výmluvy, že geneticky modifikované obiloviny a další zemědělské produkty z Monsanta nejsou zdravotně závadné, jsou dost chatrné, i když na tuto kampaň se dávají miliony dolarů. Ani tvrzení, že v USA se tímto svinstvem živí miliony obyvatel a nevadí jim to, není zrovna pravdivé. Především proto, že Američané dosáhli takového stupně zhlouplosti, že jsou schopni se živit vlastními lejny, pokud jim to doporučí nějaký komediant v televizi, a ještě si dají na auto nápis: “každý den jednu šišku“. Kromě toho osobně pochybuji, že Obama, jeho sponzoři a zbohatlické panstvo v USA se živí geneticky modifikovanými svinstvy. Ta jsou určena jen pro přemnoženou voličskou lůzu neboli bahno, jak říkají přátelé z ČSSD a pravděpodobně nejen z ČSSD. Geneticky modifikované potraviny nejsou jen nějaká legrácka typu čokolády Milka s větším podílem kakaa pro Němce a nižším pro Čechy, ale jde skutečně o svobodu a o život! V USA, nedostižném vzoru našich demokratů, se již 40 milionů lidí živí z potravinových poukázek. A samozřejmě nakupují to nejlevnější, tedy genetická svinstva. U nás vidíme stejný trend. Kvalitní potraviny jsou stále dražší, potravinová soběstačnost zmizela téměř v nenávratnu. Přibývá obyvatel, kteří si nemohou dovolit kvalitní potraviny. Především se jedná o důchodce, kterých stále přibývá a pro samozvané elity je potřebné se jich zbavit, aby neužírali ze státního rozpočtu. Musí přece zůstat dost peněž na přípravu války, neziskovky plné nepoužitelných nemakačenků, záplavu herců neschopných se uživit, rozkrádané stavební projekty a především na islamizaci. Kromě vyhladovění a umrznutí cestou žebráckých platů a důchodů, z nichž se nedá přežít, se jedná rovněž o chemickou válku proti Evropanům pomocí geneticky modifikovaných svinstev a jiných produktů. K růstu cen potravin samozřejmě přispívá růst cen dalších produktů. Neustálé navyšování cen pitné vody, další připravovaný růst cen elektřiny pro podporu solární zlodějny, růst daní z nemovitostí. Na potraviny zůstane méně peněz a občanská většina bude muset sahat po levnějších produktech, tedy především geneticky modifikovaném svinstvu. Protože u většiny lidí nezpůsobují GMO zdravotní problémy rychle, budeme poslouchat dobře zaplacené řeči o jejich neškodnosti v ČT i jinde. Docela mne zamrazilo, když jsem si přečetl, že čeští zemědělci udržují nízké výrobní náklady na

mléko tím, že krmí krávy geneticky modifikovanou sójou dováženou ze zahraničí. Takže se u nás nesmí pěstovat GMO, ale stejně nám ho servírují v mléce. Proč se u nás vytvořila situace, kdy nesmyslné pěstování řepky pod záminkou ekologie se dotuje, ale zdravá píce pro dobytek nikoli? Došel jsem k názoru, že musím omezit konzumaci mléčných výrobků a zkoumat, odkud pocházejí. Mimochodem stopu GMO v mléce lze laboratorně zjistit. Proto bych od vlasteneckých poslanců čekal návrh změn v zákonech, který by donutil výrobce potravin pod likvidačními finančními sankcemi označovat výrazným způsobem nejen prvotní produkty, ale rovněž výrobky, k jejichž výrobě je používáno GMO v prvotních produktech. A to by mělo platit i pro dovezené produkty ze zahraničí, především americké hovězí. Nedávno jsem slyšel řeči o tom, že kdosi přešel na zdravou stravu a místo vepřového kupuje hovězí. Jenže odkud? A při tom označování žádné výmluvy na EU, jak bývá oblíbeným zvykem! Jde o naše zdraví a životy. Jenže podlomené zdraví je výhodné pro farmaceutický průmysl vyrábějící předražené léky. V Londýně Obama samozřejmě prosazoval zachování celé kolonie Evropa. Kdyby se mu EU rozpadla na jednotlivé vlastenecky orientované státy, sen o její kolonizaci by se rozplynul. Konec islamizace, TTIP, GMO i války proti Rusku a Číně. Navíc by odpadly všemožné výmluvy domácích politiků na směrnice a zájmy EU při vymýšlení různých zlodějen. V Británii, stejně jako i jinde se pro podporu společné kolonie EU řízené z Bruselu používá především strašení o hospodářském propadu a následném propadu životní úrovně. Na Slovensku už vypočítali, že odchod z EU by znamenal doslova zanedbatelné hospodářské problémy. U nás je situace podobná. Jen potřebujeme politiky, kteří budou hájit nikoli americké, bruselské a svoje partajní či soukromé zájmy, ale zájmy občanské většiny v souladu se svým poslaneckým slibem! Otázkou je, proč porušení poslaneckého slibu není trestný čin a takový politik nemusí zmizet z parlamentu či senátu? Zde je třeba jednoznačně prosazovat referendum jako hlavní prostředek demokracie a přímého podílu občanské většiny na vládě své země! Návrh změn referenda se objeví v tomto týdnu. Původní návrh ČSSD je totiž takový, že referendum je prakticky nemožné. Co jiného můžeme čekat od partaje, jejíž reprezentace prosazuje islamizaci a zadluží se díky vlastní hlouposti a aroganci ve výši tří stovek milionů. Velkým tématem je výsledek prezidentských voleb v sousedním Rakousku, které asi dopadly jinak, než by si mnozí představovali. I proto slyšíme nejrůznější odezvu... Hodnocení nedělního prvního kola prezidentských voleb bychom mohli zahájit zásadní otázkou. Je populismus škodlivý? Jednoznačného vítěze Norberta Hofera, reprezentanta Svobodné strany Rakouska už česká média označila za populistu, což je jejich slušnější nepřátelské označení pro vlastence. Pokud by české nálepkování kdekoho podle měřítek či požadavků Bruselu a Washingtonu mělo být vyvážené, museli by kandidáta rakouských Zelených Van der Bellena, který je uváděn jako finanční expert, urážlivě označit či onálepkovat jako cizáckého bankstera. A to pomíjím obvyklou neslučitelnost světa velkých financí s oficiálně proklamovanými zájmy Zelených. Jejich proislámskou realitu plnou chtivosti a podivné podnikání kolem různých Klinik a v neziskovkách vidíme i u nás. Pokud česká a evropská média někoho označují za populistu, jedná se pravděpodobně o vlastence, který se nenechal uplatit, zastrašit nebo ukřičet. Voleb se v Rakousku zúčastnilo 68 % voličů, přičemž podle sčítání 90 % z nich dostal Hofer 35,4% hlasů, Van der Bellen 21,3 %. Lidovci a socialisti trapně propadli. Pravděpodobně se spojí se Zelenými, aby zabránili vítězství vlasteneckého kandidáta, stejně, jako se to stalo ve Francii. Důvodem vítězství byla, bez ohledu na všemožné okřávání a vyrábění všemožných důvodů, islamizace. Ta doléhá na Rakušany velmi silně a už mají islámské agresivity plné zuby. Proto zabralo heslo “Tvoje země Tě potřebuje teď,“ které použili Svobodní. Je to evidentně vlastenecké, nikoli populistické heslo. Označovat vlastence za populistu může jen ten, kdo je proti národu, tedy ten, kdo je obvykle v cizích službách. Ostatně populismus prosazuje názor občanské většiny, takže je plně v souladu s demokracií. Ve volbách se rovněž řídíme počtem hlasů. Vítězí ta strana, která jich dostane nejvíc. Takže proč by měla být podpora občanské většiny něco nesprávného, ať se nazývá jakkoli. Problém je v tom, že evropští politici, samozvaní demokrati a elitáři se na základě prolhaných kampaní naplněných sliby, jež nehodlali splnit, nechávali opakovaně volit k tučným korytům, a poté

na zájmy občanské většiny kašlali. To vidíme i z hlediska naší současné vlády, a nejen současné. Pokud někdo začne volat po plnění poslaneckého slibu a volebních slibů, dostane se mu v českých i jiných médiích hanlivé nálepky extremista, populista, nacista, komunista a podobně.


Ministr Jurečka: Chystáme nové podpory do živočišné výroby parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

30.4.2016

zpět Nové podpory z národních zdrojů učených chovatelům skotu, prasat a drůbeže připravuje i letos Ministerstvo zemědělství.

Mléčný sektor a sektor chovu prasat čelí nejtěžší krizi od vstupu České republiky do EU. MZe se rozhodlo využít maximum možností pro podporu živočišné výroby. Zveřejňujeme plánovaný harmonogram zavádění těchto podpor.

“V minulých týdnech byly chovatelům dojnic a prasnic vyplaceny mimořádné kompenzační platby s rozpočtem 604 milionů korun a nyní spouštíme nové národní podpory na kvalitu u mléka a zlepšení životních podmínek dojnic za 850 milionů korun, u nichž musejí zájemci o podporu podat nejpozději do 29. dubna takzvanou předžádost. Povinnost podat předžádost je dána pravidly EU, ale nezavazuje k podání vlastní žádosti o dotaci,“ řekl ministr Marian Jurečka.

Ministerstvo zemědělství již zahájilo nové dotační programy pod označením 19. Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ, který je určený pro producenty a zpracovatele mléka, a 20. A. Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic, určený pro chovatele k zajištění nadstandardní pohody zvířat. Chovatelé a zpracovatelé musí nyní hlavně zaregistrovat svůj zájem o tyto podpory v podobě podání předběžných žádostí do 29. 4. 2016. Od 13. do 28. června pak bude možnost podávat žádosti o podporu na kompenzaci dopadů sucha na úrodu v roce 2015, která se díky vazbě na chovy skotu u krmných plodin (kukuřice a trvalé travní porosty) týká také živočišné výroby.

Dotační program 20. by se měl brzy dočkat rozšíření a vedle stávající pohody dojnic podpořit nadstandardní podmínky i pro tzv. “masný“ skot, prasata a drůbež. Podpory pohody drůbeže jsou již odeslány ke schválení Evropské komisi a lze očekávat jejich schválení v příštích měsících, následně bude zváženo zavedení do praxe ještě letos. V případě prasat a tzv. “masného skotu“ jsou podpory ve fázi příprav podkladů a kalkulací sazeb podpor, která probíhá ve spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a chovatelskými spolky, které musí předcházet dalšímu schvalování.

Harmonogram zavádění nových podpor živočišné výrobě dle kategorií hospodářských zvířat ZDE.


Jiří Weigl: Potraviny na charitu parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

2.5.2016

zpět Parlamentem prošla novela zákona o potravinách, která mimo jiné ukládá pod finanční sankcí velkým obchodům povinnost odevzdávat potraviny s prošlou dobou trvanlivosti do potravinové banky. Ta je bude distribuovat neziskovým organizacím, které je údajně budou rozdělovat chudým lidem, bezdomovcům, dětským domovům atd. Důvodem přijetí zákona je prý snaha zamezit údajnému plýtvání potravinami. Jde o další příklad nesmyslného páchání “dobra“ a další hloupé regulace. Jsou-li potraviny s prošlou dobou trvanlivosti bez problémů poživatelné, znamená to, že je něco špatného s definicí trvanlivosti, a ta by měla být změněna či by měly být redefinovány další předpisy, které nutí prodejce výrobky předčasně likvidovat. Zákon namísto toho zavádí v naší zemi dvojí lid - jednak ty normální, bohaté, které stát svými předpisy jako spotřebitele - třeba i proti jejich vůli - chrání před jakoukoliv potenciální újmou. A pak jsou tu ti podlidé, chudáci, na něž se tato ochrana nevztahuje. Jim však náš ohleduplný sociální stát zákonem zařídí pravidelný přísun odpadků, aby neumřeli hlady. A ještě k tomu vymyslí další pěkný byznys pro privilegované neziskovky, protože v šedé zóně vytvořené povolením spotřebovávat prošlé potraviny se nepochybně bude dát leccos zašmelit. A navíc: uvažuje vůbec někdo o ceně “prošlých“ potravin ve srovnání s náklady celé chystané rozdělovací mašinérie? Zavádění solidarity ze zákona a odpadky pro chudé je proto třeba rozhodně odmítnout.


Unikly zásadní dokumenty. Velmi nepříjemné pro EU a USA 2.5.2016

parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor pro Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Podle Greenpeace se snaží Američané při jednáních o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) přesvědčit své evropské partnery, aby se vzdali svých standardů v oblastech ochrany životního prostředí a zdraví.

Jak vyplývá z uniklých dokumentů z jednání, další pokračování brzdí značně rozdílné postoje Američanů a Evropanů v mnoha oblastech. Jednou z nich je právě ochrana životního prostředí. Prezident Obama při své nedávné návštěvě Evropy sice hovořil o brzkém dosažení řešení, jak ovšem vyplývá z uniklých dokumentů, realita vypadá odlišně. “V oblasti kosmetiky panují rozdílné postoje především kvůli zákazu testování látek na zvířatech,“ píše se v dokumentu. Obě strany se také neshodnou na mnoha otázkách v oblasti strojírenství. Jak ovšem uvádí britský levicový deník The Guardian, výše zmíněné poznámky nebyly zmíněny ve zprávě, kterou předložila z proběhlých jednání Evropská komise europoslancům. “Uniklé dokumenty nám dávají jedinečný pohled na rozsah požadavků Američanů vztahujících se k porušování standardů EU pro životní prostředí a ochranu zdraví. Postoje EU považujeme za velmi špatné a postoje Američanů na doslova hrozné,“ cituje deník šéfa Greenpeace pro EU Jorga Risse. Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE. Podle Guardianu požadují americké firmy informace o plánovaných předpisech a regulacích v předstihu, aby tak mohly vstupovat do procesu jejich schvalování. Americké firmy by tak mohly ovlivňovat vznik právních předpisů EU. “To by v praxi znamenalo, že jakémukoli nařízení by předcházel vyčerpávající proces posouzení jejich dopadů,“ argumentuje Riss, s jehož názorem souhlasí také Jan Freidinger z Greenpeace ČR, který stejně jako Riss varuje před nárůstem vlivu nadnárodních korporací. “Zveřejněný text potvrzuje obavy milionů obyvatel EU, že TTIP oslabí jejich práva, ať už na ochranu životního prostředí a zdraví, nebo práva spotřebitelská či zaměstnanecká. Zároveň posiluje práva a moc korporací na úkor veřejného zájmu. Greenpeace proto vyzývá politiky, odborníky, akademiky, novináře a další zainteresované lidi, aby si dokumenty přečetli a angažovali se v procesu přípravy plnohodnotné smlouvy, která neohrozí evropské spotřebitelské a ekologické standardy,“ uvádí Freidinger. Kritici z řad ochránců životního prostředí se rovněž obávají, že by se mohly do Evropy po případném podepsání smlouvy TTIP ve větší míře dostat geneticky upravené potraviny. “Američané tlačí na to, aby se na dovážené potraviny kladly méně přísná měřítka. V praxi by tak bylo umožněné ze Spojených států do Evropy dovážet potraviny nesoucí stopy genetických úprav. Aktuálně něco takového není možné a Evropská unie dovoz geneticky upravovaných potravin ze zámoří neumožňuje,“ uvádí britský deník. Evropská unie zatím v průběhu jednání na požadavky americké strany sice nepřistoupila, ale jak ukazují uniklé dokumenty, vyjednavači EU se zatím nezmohli ani na žádné konkrétní protinávrhy. “Evropská komise nicméně přislíbila, že bude dál hájit ekologická opatření a zákony, aby byly garantovány v oblasti ochrany životního prostředí i pro budoucnost ty nejvyšší možné standardy,“ konstatuje britský deník. Proti TTIP minulý víkend při návštěvě prezidenta Obamy protestovaly v Hannoveru desítky tisíc lidí. Aktuální průzkumy navíc ukazují, že smlouvu nepodporuje ani pětina Američanů a Němců.


Ministr Jurečka: Produkce českého zemědělství roste, pro zvýšení výkupních cen děláme maximum parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům PV Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

3.5.2016

zpět

Čeští zemědělci vyprodukovali za první čtvrtletí letošního roku téměř 110 tisíc tun masa, což je o 0,6 procenta více než ve stejném období loňského roku. O více než čtyři procenta vzrostl i nákup mléka od tuzemských producentů, a to na celkových 625 milionů litrů. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Zatímco produkce hovězího a drůbežího masa rostla o 8,1 procenta, resp. o 8,3 procenta, výroba vepřového klesla o 6,2 procenta. Výroba mléka pak vzrostla o 4,1 procenta. “I přes těžkou situaci v zemědělství je tento trend velice pozitivní. Snažíme se dělat maximum pro to, aby se situace stabilizovala a začala se zlepšovat, především pokud jde o výkupní ceny,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Výkupní ceny totiž meziročně většinou klesly, pouze u jatečného skotu rostly o 0,4 procenta. Průměrná cena jatečných býků byla v prvním kvartálu letošního roku 46,91 Kč za kilogram u živého zvířete a 85,38 Kč v jatečné hmotnosti. Výkupní cena vepřového klesla o 7,4 procenta, prasata tak prodávali zemědělci za 26,45 Kč/kg v živé hmotnosti a za 34,39 Kč/kg v jatečné. Cena jatečných kuřat v první třídě jakosti činila 23,52 Kč/kg v živé hmotnosti. Nejvíce pokles cen poznamenal producenty mléka, kterým se výkupní cena propadla o 15,9 procenta na průměrných 7,30 Kč za litr. “Právě o klesajících výkupních cenách vepřového masa a kravského mléka jsem minulý týden jednal se svými kolegy v rámci zasedání rozšířené Visegrádské skupiny. Ve společném prohlášení požadujeme pro producenty v těchto sektorech další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši, jako v loňském roce,“ uvedl ministr Jurečka. Pozitivní je pro české zemědělství bilance zahraničního obchodu v obchodě se živými zvířaty i na trhu s mlékem. U masa byla záporná bilance u vepřového, hovězího i drůbežího. Třeba dovoz hovězího masa však vzrostl jen o 1 procento, zatímco vývoz rostl o 14,3 procenta. Vývoz drůbežího masa pak byl v meziročním srovnání dokonce o pětinu vyšší.


Plzeňský deník Západní sankce pomáhají ruskému zemědělství 4.5.2016 Plzeňský deník str. 11 Svět K. POLKO, F. NOVÁK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Protiruské sankce, které mají Putinův režim potrestat za obsazení Krymu, pomáhají oligarchům, kteří vydělávají na zvýšené poptávce po ruských potravinách. Když si otevřete menu jedné luxusní moskevské restaurace, zjistíte, že na něm jsou i „zakázané sýry“. Jsou na seznamu západních potravin, které se do Ruska nesmí dovážet kvůli embargu prezidenta Vladimira Putina. Na západní potraviny je uvalil v reakci na západní protiruské sankce. Přesto si vybrané sýrové lahůdky můžete dopřát. Ruští labužníci neváhali a vymysleli, jak milované sýry do Ruska dostat. „Zrovna včera jsem mluvil s výrobci sýra v Jižním Tyrolsku,“ říká právník Suren Matevosjan, který založil společnost, jež od ruských zákazníků přijímá objednávky na sýr po internetu a nákup jim posílá poštou. „Když poprvé slyšeli 'Rusko', řekli: „Cože?Rusko? Ale tam je zákaz!“ Pak jsem jim vysvětlil systém a bylo poznat, jak se jim rozzářily oči. Říkali: „No tak to ano, hned vám pošlu svůj návrh,“ popisuje. Matevosjanův postup je legální, protože nakupujete v internetovém obchodě v Německu, mimo ruskou jurisdikci. A proč všechny ty potíže kvůli italským či holandským sýrům? Jak říká Taťána, manažerka z Moskvy, ruské sýry chutnají jako „modelovací hmota“. Matevosjan dodává, že mezi

jeho zákazníky jsou vládní úředníci i bankéři. Protiruské sankce mají kromě vzniku kuriózního „černého trhu“ s kvalitními sýry ještě jeden, poměrně nečekaný, důsledek. RUSKO CHCE BÝT POTRAVINOVÁ VELMOC Ekonomické sankce Západu měly Rusku uškodit. Na jednu stranu se v ekonomice projevily, ale větší dopad má stejně propad ceny ropy. Sankce dokonce v některých oblastech Rusku pomohly, těží z nich hlavně zemědělské firmy a profitují i oligarchové. Majitel firmy Sistema Vladimir Jevtušenkov (v roce 2013 projevil zájem o českou Telefónicu) i Putinův přítel Gennadij Timčenko investují do farem, které mají produkovat rajčata nebo jablka, a rozšiřují svá jmění. Pád rublu vůči dolaru navíc prodražuje dovoz potravin ze zámoří do největší země světa, takže zvýšení zemědělské produkce v Rusku dává smysl. Ruský prezident Vladimir Putin také již loni vyhlásil, že z Ruska se má stát zemědělská velmoc. A zatím se mu to celkem daří. Více čtěte v aktuálním vydání týdeníku Dotyk Byznys. PŠENIČNÁ VELMOC. Rusové vyhlásili, že se v tomto roce stanou největším vývozcem pšenice na světě. VÝVOZ PŠENICE V ROCE 2016 (miliony tun) Rusko 23,5 USA 21,8 Kanada 20,5 Zdroj: dotyk Podniky volají po zrušení sankcí Po zrušení protiruských sankcí volají české firmy, které přicházejí o miliardy na tržbách. Pro jejich zrušení je i prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman. Moskva by oplátkou uvolnila svůj trh zemědělcům z EU. Vyjádřil také obavy, že obchodní dohoda mezi EU a USA, známá jako TTIP, přinese na český trh podřadné a potenciálně nebezpečné potraviny. Foto popis| Region| Západní Čechy Publikováno| Plzeňský deník; Svět; 11 Publikováno| Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Svět; 11 Publikováno| Domažlický deník; Svět; 11 Publikováno| Chebský deník; Svět; 11 Publikováno| Karlovarský deník; Svět; 11 Publikováno| Klatovský deník; Svět; 11 Publikováno| Rokycanský deník; Svět; 11 Publikováno| Sokolovský deník; Svět; 11 Publikováno| Tachovský deník; Svět; 11 ID| 3fb945f0-c2b4-466a-9426-b8e0bd45366f

podnikatel.cz

2 výjimky u *EET. Politici se předhánějí s navrhováním novely zákona 28.4.2016 podnikatel.cz str. 0 Michael Hovorka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Výjimku pro živnostníky s příjmy do jednoho milionu a pro farmářské trhy. Do schvalovacího kolečka dorazí hned dva návrhy novely zákona o evidence tržeb. Zákon o evidenci tržeb možná dozná změn. Hned dva politici přicházejí s novelou zákona o evidenci tržeb. Celkem by se mělo jednat o dvě výjimky. První by platila pro živnostníky s příjmy do jednoho milionu korun, druhá by se vztahovala na prodejce na farmářských trzích. Psali jsme: Jurečka chce výjimku z *EET, evidence by se neměla týkat farmářských trhů Chceme výjimku pro farmářské trhy, říká ministerstvo zemědělství Změnu v oblasti elektronické evidence tržeb již dříve ohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ta by z povinnosti vést elektronickou evidenci tržeb (EET) vyjmula farmářské trhy. Už nyní zákon obsahuje tržby, které jsou z evidence vyloučené. Jde například o tržby bank, pojišťoven nebo třeba z provozování veřejných toalet. Vláda navíc může stanovit nařízením, že některé tržby budou z evidence dočasně vyloučeny. Autor: http://www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed Ilustrační obrázek Ministerstvo zemědělství tak vyslyšelo Asociaci farmářských tržišť, která sdružuje pořadatele farmářských trhů v České republice. Podle asociace totiž elektronická evidence tržeb omezí nabídku tradičních českých potravin na farmářských trzích. Čtěte také: *EET farmářské trhy nezničí, tvrdí ministerstvo. Náklady si prý odečtou z daní Jedním z hlavních důvodů jsou vysoké náklady na pořízení technologie k EET. Náklady jsou pro mnohé z nich vyšší než je samotný zisk. Pro drtivou většinu malých pěstitelů a nejmenších výrobců potravin představují farmářské trhy jediné odbytové místo, kde mohou prodat svou produkci nebo sezónní přebytky, a své zboží nabízejí třeba jen několik týdnů nebo měsíců v roce, vysvětlil již dříve předseda Asociace farmářských trhů Jiří Sedláček ze spolku Archetyp a provozovatel farmářských trhů Jiřák a Náplavka. Psali jsme: Náklady na *EET? Pro vesnické potraviny nejméně 20 tisíc korun, tvrdí asociace Výjimka také pro živnostníky s příjmy do 1 milionu, navrhuje opoziční TOP 09 Druhý návrh na novelu zákona o evidence tržeb pak vychází z pera opozičního poslance Miroslava Kalouska, respektive ze strany TOP 09. Podle ní by EET neměli podléhat živnostníci, kteří nemají příjmy vyšší než jeden milion korun a nejsou plátci DPH. Podle TOP 09 nebude mít tento návrh dopad na veřejné rozpočty. Naopak se díky tomu zamezí uzavírání provozoven a drobní podnikatelé nebudou nuceni ukončit provoz. Pro ně je podle Miroslava Kalouska EET likvidační. Aby jednotlivé návrhy prošly Parlamentem, musí najít podporu i v širším politickém spektru, především pak ve vládní koalici a u ministra financí Andreje Babiše. Ten se k návrhům zatím nevyjádřil.

URL| http://www.podnikatel.cz/clanky/2-vyji...predhaneji-s-navrhovanim-novely-zakona/

Právo Kommersant: Polovina výdajů ruských rodin jde na potraviny Právo str. 16 Ze zahraničí (sw) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 28.4.2016

zpět Rostoucí bída donutila Rusy, aby se vzdali výrobků, které pro ně nejsou prvořadě nezbytné -v průměru více než polovinu svých příjmů totiž utratí za potraviny. Tuto statistiku zveřejnil list Kommersant s tím, že podobná situace nastala naposledy za krize 2008-09. V únoru 2016 Rusové za potraviny (ovšem včetně alkoholu a tabákových výrobků) utratili 50,1 procenta svých příjmů. Podobný údaj (49,6 procenta) byl přitom zaznamenán naposledy v květnu 2009, citoval list Ústav sociálních analýz a prognostiky. „Teď zaznamenáváme tendenci růstu podílu výdajů obyvatelstva za potraviny, což logicky odráží fakt snižujících se příjmů... a růstu bídy. Je známo, že čím chudší je domácí hospodářství, tím větší část rozpočtu spolknou potraviny,“ uvádí výzkum. Reálné příjmy obyvatel se podle ústavu v porovnání s týmž obdobím loni snížily o 6,9 a reálná mzda o 2,9 procenta. Pokles životní úrovně stihl polovinu obyvatelstva. Šetřit tak musely začít nejen nízkopříjmové skupiny, ale i střední vrstvy. Loni hůř V prvním čtvrtletí 2016 rostly ceny potravin „jen“ o 6,9 procenta oproti ostatnímu zboží (9,7 procenta) a službám (8,5 procenta). Loni touž dobou ale byla situace opačná Potraviny tehdy zdražily o 22,4 procenta.

Soud zrušil miliónovou pokutu Kauflandu Právo str. 19 Trhy & ekonomika (ČTK, sp) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

28.4.2016

zpět Krajský soud v Brně zrušil zatím největší pokutu za zneužití zákona o významné tržní síle. Týká se Kauflandu, který měl podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z roku 2013 zaplatit 22,13 miliónu korun. Případ se vrací zpátky na antimonopolní úřad, informovala mluvčí soudu Simona Tesařová. Podle soudu ÚOHS při posouzení významné tržní síly Kauflandu postupoval chybně. Úřad podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Případ je důležitý také tím, že jde o první rozhodnutí ÚOHS v této oblasti, které přezkoumal soud. V minulosti totiž panovaly nejasnosti jak zákon, který někdy bývá označován jako „bič na řetězce“, vykládat. Soud: ÚOHS použil absolutní výklad „Legislativně-technická úroveň zákona o významné tržní síle vykazuje velké slabiny a nedostatky a ve svém důsledku umožňuje vícero výkladů pojmu významné tržní síly,“ uvedl nyní soud ve svém rozhodnutí. ÚOHS použil absolutní výklad, uvedl soud. V případě pochybností, které vyplývají z nejasného zákona, je ale podle něj nutné zvolit výklad mírnější. Antimonopolní úřad nyní musí znovu posoudit vztahy Kauflandu k jednotlivým dodavatelům a nebude moci konstatovat, že „zákon byl porušen plošně“. Soud ví, že tento způsob posouzení případu bude náročnější. „Nicméně náročnost spočívající v

analýze každého jednotlivého odběratelsko-dodavatelského vztahu nemůže být důvodem k odmítnutí této výkladově mírnější, šetrnější varianty vůči žalovanému (Kauflandu),“ uvedl v odůvodnění verdiktu soud. Podle Jitky Linhartové z advokátní kanceláře Schoenherr je rozhodnutí soudu dosti zásadní. „ÚOHS bude muset nově prokazovat porušení zákona v jednotlivých vztazích s konkrétními firmami a podle toho počítat i případnou sankci. Bude to určitě náročnější,“ uvedla specialistka na soutěžní právo Linhartová. Rafaj: Úřad podá kasační stížnost Předseda ÚOHS Petr Rafaj včera ČTK řekl, že jeho úřad podá proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. „Jsme přesvědčeni, že aplikace zákona o významné tržní síle využívající absolutního konceptu tržní síly byla v rozhodnutí uplatněna v souladu s účelem zákona,“ uvedl Rafaj. Úřad podle něj vítá, že je aktuálním rozsudkem k dispozici první soudní výklad týkající se zmíněného zákona. „Je také škoda, že se soud nezabýval i dalšími potenciálně ambivalentními ustanoveními zákona,“ dodal Rafaj. ÚOHS původně Kauflandu dal pokutu 13 miliónů korun, po odvolání firmy ji ale zvedl na více než 22 miliónů. Firma podle ÚOHS porušila zákon, když sjednávala s nadpoloviční většinou svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů platební lhůty delší než 30 dní a platby takto i realizovala. Řetězec dále sjednával s 95 procenty svých dodavatelů těchto produktů pro případ postoupení pohledávky třetím osobám povinnost hradit vedle nákladů spojených se zpracováním této agendy ještě poplatek ve výši čtyř procent z pohledávky. „Současně Kaufland pro případ úhrady faktur dodavatelům před lhůtou splatnosti účtoval takzvané dodatečné skonto ve výši 0,5 procenta z předčasně uhrazené faktury za každý započatý týden, o který byla faktura dříve uhrazena,“ uvedl už dříve místopředseda ÚOHS Hynek Brom. Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010. Obchodníci ho od počátku ostře kritizují. Zabývala se jím i Evropská komise, ale řízení s Českem nezahájila. Potravinářská komora ČR v minulosti uváděla, že až díky tomuto zákonu řetězce začaly dodržovat třicetidenní lhůty splatnosti. Letos zákonodárci schválili novelu tohoto zákona, která měla za cíl jej zjednodušit a některá jeho nejasná ustanovení zpřesnit. Obchodníci ji považují za diskriminační. Argumentovali i tím, že kvůli hrozbě nemalých postihů budou řetězce potraviny raději nakupovat v zahraničí a že to povede ke zvýšení cen potravin v obchodech. Jsme přesvědčeni, že aplikace zákona o významné tržní síle byla v rozhodnutí uplatněna v souladu s jeho účelem Petr Rafaj, předseda ÚOHS Foto autor| Ilustrační foto Profimedia.cz

Prima Kontroloři nevpustili do Česka polský kamion s masem 28.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Gabriela KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka -------------------A pozor, je tady další nebezpečný dovoz potravin. Státní veterinární správa zastavila na přechodu v Harrachově kamion s kuřecím a hovězím masem. 7 tun nákladu pochází z Polska a veterináři ho vrátili zpátky s tím, že maso nebylo správně označeno. Podrobnosti má pro nás kolega Daniel Janoch. Dobrý večer. Daniel JANOCH, redaktor, Praha --------------------

Dobrý večer. Přesný původ masa, to bylo to, co chybělo na etiketách 7 tun kuřecího a hovězího masa z Polska. Pokud by se dostalo k nám do prodeje, tak by to znamenalo, že na talíři bychom měli maso bez přesného původu a to může být nebezpečné, zvlášť v případě polského masa. To už mělo v minulosti problémy, naposledy před 3 týdny, kdy v Holešově se objevilo kuřecí maso s nepovoleným množstvím polyfosfátů. Celou zemí také otřásl skandál kdy se v polském kuřecím mase objevila bakterie salmonely. Proto veterináři striktně trvají na tom, že musí být maso označení zemí zpracování a zemí původu. To v tomto případě dodržené nebylo a proto veterináři kamion poslali zpátky a to i přesto, že nenašli v mase žádné zdravotní riziko. Můžeme si tak snad v klidu zakousnout do večeře. Já vám přeji hezký večer a dobrou chuť.

Jednání 8 ministrů zemědělství Evropské unie 29.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Gabriela KRATOCHVÍLOVÁ, moderátorka -------------------Dvojí kvalita potravin. Problém, se kterým se potýkají i na Slovensku a v Maďarsku. Právě v těchto zemích se podobně jako u nás stává, že stejný produkt má jiné složení. V Praze se dnes dokonce kvůli tomu sešli ministři za zemědělství 8 zemí Evropské unie. Roman ŠEBRLE, moderátor -------------------Jednání ministrů sledoval Zbyněk Zykmund. Zbyňku, jak chtějí ministři s dvojí kvalitou potravin bojovat? Zbyněk ZYKMUND, redaktor, ministerstvo zemědělství, Praha -------------------Hezký večer od ministerstva zemědělství. Tak tou zbraní je společný postup na evropské úrovni. Testy v několika zemích totiž ukázaly, že nadnárodní výrobci dodávají do jednotlivých zemí výrobky ve stejném obalu, ale často s úplně jiným složením. Jsou v nich i často mnohem méně kvalitní suroviny. Zatímco třeba zástupce rakouského ministerstva zemědělství si na něco takového nestěžoval, tak slovenská ministryně zemědělství ano. Tady jsou reakce po tom dnešním jednání. Gabriela MATEČNÁ, slovenská ministryně zemědělství -------------------Samozřejmě ty rozdíly jsme našli, našli jsme je v nealkoholických nápojích, našli jsme je v zelenině, našli jsme je v kávě. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Dohodli jsme se na vytvoření společné pracovní skupiny, která by připravila komplexní materiál, který bychom chtěli potom přednést jak eurokomisařům, tak případně i na úroveň Evropského parlamentu. Zbyněk ZYKMUND, redaktor, ministerstvo zemědělství, Praha -------------------Ministři zemědělství dnes řešili také kritickou situaci chovatelů prasat a krav, protože dramaticky klesají ceny mléka, ceny vepřového masa. Státy požadují kompenzace, požadují od Evropské unie další záchranný balíček. Konkrétně Česká republika chce víc než 300 milionů korun. To je od nás vše, hezký večer.

Prima vychytávky SÓLO PRO OŘÍŠKY 27.4.2016

Prima vychytávky str. 38 kulinární tipy

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kdo by to byl řekl, že v tak malém jadýrku se skrývá tolik lahodné chuti a zdraví prospěšných látek. 1) LÍSKOVÉ – BOJUJÍ PROTI ÚNAVĚ Jsou oblíbené ve sladké kuchyni – na ozdobu moučníků, do krémů, zmrzlin, cereálií. Hodí se i pod maso a do masových nádivek. Chcete si vyrobit vlastní griliáš? Roztavte cukr na karamel a vmíchejte nasekaná jádra oříšků. Hmotu pak vylijte na pečicí dr papír potřený olejem a po zatvrdnutí pap opatrně rozbijte na kousky paličkou. opatrn Už naši dávní předkové jim přisuzovali výživné, léčivé a dokonce věštecké vlastnosti. Lískové oříšky jsou bohaté na tuky prospívající srdci a také jsou jedním z nejbohatších přírodních zdrojů vitaminu E, který chrání buňky před předčasným stárnutím. Prospívají při vyčerpání organismu a zlepšují paměť. čerpání 2) PARA – JSOU PREVENCÍ PŘED RAKOVINOU Jsou semeny plodu tropického stromu juvie ztepilé. Přidávají se do kuskusu, müsli, sladkostí. U nás se konzumují hlavně vyloupané kostí. jako pochoutka. Vyrábí se z nich i kvalitní olej do kosmetických přípravků – zpomaluje stárnutí pokožky a zabraňuje vzniku lupů. Para ořechy jsou nejbohatším zdrojem stopového prvku selenu. Ten funguje jako vynikající antioxidant pomáhající chránit buňky. Studie prokázaly, že u lidí, kteří užívají doporučenou denní dávku selenu, se významně snižuje riziko vzniku některých druhů rakoviny (např. močového měchýře a prostaty). Pouhé dva ořechy poskytnou více než denní potřebu. 3) VLAŠSKÉ – POSILUJÍ SRDCE Patří k nejstarším potravinám na světě. Archeologické nálezy dokládají jejich existenci již v době před 8000 lety před naším letopočtem! Jsou plodem ořešáku královského a dávají se hlavně do sladkostí, ať už se jedná o náplně do buchet či dortů, nebo jako součást mnoha druhů cukroví. Skvěle se doplňují i s masem. Z nezralých zelených plodů se vyrábí likér ořechovka. Díky „vlašákům” dostáváme do těla vlákninu, minerály a tzv. zdravé tuky. Přispívají k udržení pružnosti tepen. Redukují tlak, účinně snižují cholesterol a zabraňují různým srdečním nemocem. Patří k výborným zdrojům vitaminů řady B, díky čemuž přispívají k dobrému fungování mozku a také k produkci červených krvinek. Jako prevence postačí sníst pět ořechů denně. 4) PISTÁCIE – SNIŽUJÍ KREVNÍ TLAK Botanický název tohoto zeleného oříšku je řečík pistáciový. Pistácie známe především jako praženou a solenou pochoutku. Pro výrobu zmrzlin i moučníků (např. řecké baklavy) se používají čerstvá nesolená jádra. Pár hrstí pistácií ve skořápce obsahuje víc draslíku než banány. Díky tomu upravují krevní tlak. Z dalších látek významných pro náš organismus nechybí železo a měď, které se dobře vstřebávají spolu s vitaminem C, takže je dobré jíst pistácie v kombinaci s ovocem. Jsou vhodné při redukčních dietách, protože zasytí již v malém množství. 5) KEŠU – ZLEPŠUJÍ ZRAK Jedná se o semena stromu ledvinovníku západního. Hojně se využívají v asijské kuchyni. Zkuste je třeba přimíchat do cereálií, ozdobit jimi cukrovinky, přidat do salátu nebo promíchat s rýží. U nás se

prodávají tzv. natural, solené, ale třeba i v jogurtové polevě. Kešu oříšky mají dvakrát více železa než hovězí maso. Železo pomáhá rozvádět kyslík v těle a jeho nedostatek může vést k extrémní únavě a špatné koncentraci. Vysoký obsah hořčíku zase uvolňuje svaly při velkém zatížení. Kešu oříšky mají léčebný účinek také na oči – zlepšují ostrost zraku. Snižují hladinu cholesterolu v krvi. Jejich konzumace prospívá lidem, které trápí lupénka a ekzémy. 6) KOKOSOVÉ – PEČUJÍ O PLEŤ Z plodů se získává kokosová voda a kopra (usušená bílá dužina). Z té se posléze lisuje olej, získává mléko nebo se strouhá a následně prodává jako kokosová moučka. Bez ní by se neobešly mnohé sladkosti. Kokos působí příznivě na pokožku, zubní sklovinu, nehty a vlasy. Jeho konzumace pomáhá i při odvápnění kostí či bolesti pohybového systému způsobené přetěžováním nebo zvýšeným svalovým napětím (zejména při bolesti zad). Olej v bio kvalitě je perfektní k ošetření pokožky celého těla, zejména tehdy, pokud ji máte suchou. Ale můžete ho bez obav využít i v kuchyni, třeba na smažení palačinek, kterým propůjčí úžasnou chuť. 7) ARAŠÍDY – POMÁHAJÍ PŘI HUBNUTÍ Arašídy neboli buráky jsou plody podzemnice olejné. Věděli jste, že ve skutečnosti se nejedná o ořechy, ale o luštěninu? Konzumují se hlavně pražené a solené, ale také v čokoládě nebo v podobě pomazánky – arašídového másla. Čerstvé a nesolené se často vyskytují ve směsích s jinými druhy oříšků a rozinek, mají velmi příjemnou, delikátní chuť. Arašídy dobře doplňují asijská jídla, třeba oblíbenou „čínu”. Tuky, bílkoviny a vláknina v arašídech pomáhá udržet pocit sytosti na delší dobu, takže nebudete mít chuť dávat si ještě nějakou svačinku. Burské oříšky mají příznivý vliv při cukrovce, obezitě i rakovině. Udržují zdravý nervový systém a podporují růst svalové hmoty. 8) PEKANOVÉ – CHRÁNÍ NERVOVÝ SYSTÉM Konzumují se syrové, často se přidávají do sladkých pokrmů, dortů a zkaramelizované pekanové ořechy najdete i jako příměs luxusních smetanových zmrzlin. Jsou mezi patnácti potravinami, které obsahují nejvíce antioxidantů. Jedna hrst pekanových ořechů denně podle vědců zřejmě hraje důležitou roli v ochraně nervového systému a v boji proti závažným chorobám (Parkinsonově, Alzheimerově). Pouhých pět pekanových ořechů obsahuje asi šestinu doporučené denní dávky zinku, který je zásadní pro fungování bílých krvinek. 9) MANDLE – ZPEVŇUJÍ KOSTI Mezi nejlepší druhy sladkých mandlí patří mandle z Valencie, Malagy a Sicílie. Nesolené, se slupkou nebo bez, jsou součástí mnoha oblíbených moučníků. Obohatí ale i masové nádivky. K pivu a vínu se zase báječně hodí pražené mandle, solené nebo třeba tzv. uzené, avšak ty už zdraví tolik neprospívají. Mandle se můžou pochlubit vysokým obsahem hořčíku, který hraje významnou roli při regulaci hladiny cukru v krvi. Jsou obzvlášť vhodné pro diabetiky. Zpevňují kosti i svaly, pomáhají překonat únavu a deprese. Díky vysokému obsahu vlákniny podporují zdravé trávení a funkci střev. Mandlový olej pak hraje významnou roli v péči o pokožku. 10) MAKADAMOVÉ – HOJÍ POPÁLENINY Chuťově velmi jemné ořechy jsou kvůli vysoké poptávce a obtížnému pěstování a především zpracování nejdražšími ořechy na světovém trhu. Seženete je většinou bez skořápky (ta je totiž velmi tvrdá a obtížně se z ní ořech loupe), a to buď v přírodním syrovém stavu, nebo jako pražené a solené či bez soli. Přidávají se např. do dražších müsli směsí, v nichž báječně vynikne jejich jemná křupavost a lahodná máslová příchuť. Makadámie jsou přímo balzámem pro mozek, zlepšují paměť a soustředěnost. Vysoce kvalitní makadamiový olej se hojně využívá v kosmetickém průmyslu – pomáhá zpomalit proces stárnutí pokožky, vyhlazuje ji, zpevňuje a vyživuje. Obsažená kyselina palmitová hydratuje a napomáhá

obnovit hlavně poničenou a popálenou pokožku. Makadamové oříšky navíc neobsahují cholesterol a přispívají k odbourávání tuků usazených v těle. RADY A TIPY, RA KTERÉ SE MOHOU HODIT KT • Ořechy obsahují vysoké množství olejů, a proto mohou při špatném skladování žluknout. Vyhovuje jim temné suché místo a nižší teplota. Vyloupaná jádra uložená do sáčků nebo plastových krabiček vydrží v mrazáku i několik měsíců. Další možností je – dát je do zavařovacích sklenic a bez vody zavíčkovat. Ty vložte do hrnce a sterilizujte stejně jako kompoty. Nechte je vychladnout a uložte do spíže. Tam by vám takto měly vydržet až tři roky. • Můžete je také konzervovat tím, že je naložíte do medu. Tím získáte výbornou a hodnotnou pochoutku. • Pro některé lidi mohou být ořechy hůře stravitelné. Tomu byste měli předejít, pokud ořechy opravdu dobře rozkoušete. • Chcete takřka bez námahy vyloupat ořechy „kameňáky”, a přitom nepoškodit jejich jádra? Vložte je ve skořápkách do hrnce a zalijte studenou vodou. Uveďte do varu a vařte přibližně 5 minut. Potom ořechy sceďte a nechte pod pokličkou v páře až do vychladnutí. Vlažné je snadno vyloupete. • Každý, kdo utrhl nezralý vlašský ořech a pokusil se rozloupnout zelenou slupku, velmi rychle zjistil, že má hnědé prsty. Této jejich vlastnosti můžete využít v péči o vlasy. Ty získají krásnou hnědou barvu a navíc obohatíte kůži na hlavě (a tím pádem i vlasové cibulky) slušnou dávkou křemíku, vitaminu B, draslíku, selenu, vápníku a betakarotenu. Jednou z metod je odvar ze slupek. Nasekejte je na kousky, zalijte vodou a na mírném plameni vařte 1,5–2 hodiny. Připravíte tak velmi tmavou tekutinu, kterou používejte po umytí hlavy na poslední opláchnutí vlasů. Při dalším mytí většina barvy zmizí. Foto autor| Foto: Fotolia, iStock photo

protiproud.cz BioRusko: Nová velmoc ve zdravých potravinách dráždí západní výrobce 29.4.2016 protiproud.cz str. 0 Politika Erika Magdalena Peprná Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Obrat nastartoval Putin. Sankce Rusku paradoxně pomohly. TTIP má přivést jedovaté a geneticky změněné potraviny na naše stoly. Pesticidy ohrožují i plodnost si všímá jedné nenápadné bitvy ve stále intenzívnější studené válce Západu proti Rusku, kterou ve skutečnosti vedou potravinářské lobby USA i EU proti našemu zdraví a životům Vypukne válka? Obava, která v posledních měsících a letech napohled nečekaně zaměstnává většinu dlouhodobě ukolébávané veřejnosti nejen v naší zemi. Jenže: ve válce už dávno jsme. A ne jen jedné. Nevybuchují v ní sice zatím bomby, ulicemi nejezdí tanky - to se zatím děje jen poměrně nedaleko od nás. Propaganda však už dlouho vede válku o naše vědomí a rozhodování. A mnoho lidí netuší, že již dlouho jsme uprostřed “tiché studené války”, kterou potravinářský průmysl vede proti našemu zdraví. A není vlastně žádným překvapením, že fronty probíhají v podobných souřadnicích jako bojové linie té viditelné studené války. Bojiště Země Významným bojištěm je proto Evropa. Na jedné straně fronty jsou nadnárodní koncerny a armády tak či onak na jejich výplatních páskách, na druhé občané - spotřebitelé - povětšinou netušící, že se vlastně vůbec něco nebezpečného děje. Mám teď na mysli pesticidy, jejichž zbytky konzumujeme poslední dobou téměř v každé potravině, a GMO, geneticky ovlivněné potraviny - nebezpečné “hračky”, často upravené právě na míru lepšímu používání pesticidů. Kdo by si byl před pár lety pomyslel, že i zahradničení může být ve skutečnosti podvratná činnost? "Nepřátelské" Rusko má přitom paradoxní štěstí: vzhledem ke stále ještě (proti Západu) relativní chudobě a obrovské rozloze zemědělské půdy, na které “sedí”, se dost možná brzy stane hlavním

světovým producentem, vyvážejícím čisté potraviny, nezasažené různými GMO a jinými “libůstkami”. A sankce, uvalené v rámci “nové studené války”, mu stejně paradoxně v tomto ohledu (a vlastně i v dalších) spíše prospěly, než ublížily. ČR zato takové štěstí nemá: naše politické elity se chvějí s těmi ovládajícími Evropskou unií mezi dvěma extrémy - diktátem amerického "spojence" a poměrně silným hlasem lidu spotřebitelského, který glyfosáty a další jemnůstky jaksi stále více odmítá. Totéž ovšem nelze říci o zemědělcích. Čtěte ZDE: Zakáže Evropská unie zahrádkaření? Ve hře je zákon, který dramaticky ztíží možnost pěstování plodin soukromými farmáři. Ještě je možné podepsat protestní petici! Čtěte ZDE: Pesticidy v našich luzích a hájích: Agrovlk se nažral a EU-koza je celá Jsou ovoce a zelenina ještě zdravé? Květináč s řeřichou jako zbraň Vyspělý český chemický průmysl... v našem jídle Za totality, se tradoval vtip: “Proč máme u nás víc blondýn na sto tisíc žen, než v Maďarsku? No protože máme vyspělejší chemický průmysl.” Blondýny stranou - faktem je, že čím západněji člověk směřuje, tím více chemie kolem sebe v půdě i zemědělských produktech (těch rostlinných i živočišných) nachází. Amerika je v tomto smyslu skutečným “rájem” - pro producenty hnojiv, postřiků a pro agrobyznys obecně. V “zemi svobody”, která si v lepších časech tolik zakládala na svobodě tisku, platí už nějakou řádku let takzvaný “ag-gag”, tedy náhubkový zákon, týkající se velkých podnikatelů v zemědělství. Novinářům není dovoleno ani vidět, ani fotografovat jejich výrobní linky. Především se toto "ochranné opatření" nejsvobodnější země světa ovšem týká masného průmyslu. Důvod? Jak poznamenal jeden americký komentátor: “Kdyby Američané věděli, co jedí, stali by se v okamžiku vegetariány.” Agroprůmysl si dokonce minulý rok prosadil zrušení oznamovací povinnosti na prodávaných baleních masa. Důvodem, podle zasvěcených, je to, aby mohl dovážet levné a nekvalitní maso především ze zemí třetího světa. "Hmota" se samozřejmě posléze upraví a "navoní" tak, aby byla v podobě masa k jídlu... Ale nejde zdaleka jen o maso. Parafrázovat známý komentář můžeme tak, že kdyby Američané věděli, co jedí, přešli by pravděpodobně na "pránickou výživu" - nebo se masově odstěhovali východním směrem. Podobně je na tom totiž “Impérium” i s GMO potravinami: Amerika je přímo zemí zaslíbenou, v níž se extrakty z geneticky upravené kukuřice a sóji nacházejí téměř v každém jídle, prodávaném bez nálepky “organic” nebo “home grown”. Čtěte ZDE: Podvod zvaný TTIP: Pokus potají přijmout zničující pakt s USA vrcholí. Za záchranu dolaru máme položit na stůl své zbývající peníze a obětovat zdraví. Je za tím i Andrej Babiš? Čtěte ZDE: Andrej Babiš pěstuje „superřepku“, zatímco krysy tiše umírají na rakovinu. Vládne nám „firemní hnutí“ MonsANtO? Už i Princ „Bilderberg“ Charles „opatrně nesouhlasí“ Evropská polovičatost Evropská unie, tradičně posedlá různými regulacemi a zákazy (především v oblasti zemědělství), stojí tak někde na půli cesty. Rozhodně se neodvažuje vzepřít “Hodnému Strýčku Samovi” - to bylo zřejmé loni na jaře, kdy se odhalil skandál z roku 2013: Evropská komise tehdy měla zveřejnit nová kritéria přístupu na trh, která by z užívání v EU vyřadila jedenatřicet různých pesticidů, podezřelých z negativních vlivů na lidské zdraví, v tomto případě především štítnou žlázu. Nestalo se. Americká delegace, vyjednávající obchodní megadohodu TTIP, se o to už postarala. Na druhou stranu ovšem v Unii mají velké slovo různé “nazelenalé” lobby. A tak se “snaží” například nedávno zakázaly dva pesticidy, Amitrone a Isoproturon, které se od 30. září nebudou smět na území EU používat. Jde o první zákaz látek, jejichž používání může narušit činnost štítné žlázy. Oba pesticidy samozřejmě nejsou “slavné” jen tím - mimo jiné zasahují i oblast reprodukčního zdraví (mohou způsobovat neplodnost) a patří mezi rakovinotvorné. A že nejsou jen “akademickou hříčkou”, dokazují čísla: například v roce 2014 se isoproturonu, který kromě lidských štítných žláz likviduje také vodní orgnaismy, “nasprejovalo” v českých a moravských zemích 94

tun… Organická májová revoluce Paradoxní ruský zázrak v tomto spojení ještě více překvapí. Bývalá obilnice Evropy se totiž už od 70. let 20. století, za generálního tajemníka Brežněva, zvolna měnila v dovozce americké pšenice. V devadesátých letech, za časů prezidenta Jelcina, byla absurdní proměna dokonána: Rusko se stalo hlavním odbytištěm nebezpečného “průmyslového jídla” ze Západu. Přišlo tak o jednu z největších konkurenčních výhod, které mělo. I za těžkého socialismu totiž lékaři, kteří jezdili do ruských nemocnic na stáže, konstatovali pro ně nepochopitelnou věc: "chudá" ruská populace byla lépe živená, než česká. V Rusku se totiž stále pěstovala (a jedla) tradiční, docela zdravá jídla. Jenže pak se párkrát neurodilo a bylo vymalováno. Petrodolary putovaly do Spojených států, které rády v rámci “velké obilné loupeže” (jak byla celá akce později nazvána) vyvážely silně dotované obilí na (tehdy ještě) sovětský trh. A že se po převratu během běsnění pro vše “západní” nic nezměnilo, je asi jasné. Přesto jedno zůstalo: relativní nepromořenost trhu i půdy chemikáliemi. Jak konstatuje William Engdahl ve výborné analýze, nazvané “V Rusku zuří organická revoluce”, za totality mělo totiž to “štěstí”, že co vyrobil chemický průmysl, putovalo při relativní chudobě země pouze jako surovina do průmyslu chemického, nikoli do půdy - a tedy jídla. Od okamžiku nástupu Západem dnes nenáviděného prezidenta Putina, započal dramatický obrat. Engdahl popisuje, že Putin dokázal přesměrovat Rusko během o něco více než desetiletí i v této oblasti (k velké nelibosti západních korporací) až na druhý konec pomyslného spektra. “I před vypuknutím krize s americkými sankcemi, tedy v letech 2011-13 Rusko exportovalo průměrně 23 milionů metrických tun (mmt) obilnin ročně. Rusko, Ukrajina a Kazachstán společně zajišťovaly 19% světového přeshraničního obchodu s obilím a 21% vývozu pšenice, čímž sesadily z trůnu bývalého největšího exportéra, USA.” Reálně tak “hrozí”, že se Rusko stane “velmocí organických potravin”. Čtěte ZDE: Německý sedlák, který radí Putinovi: Rusko očima úspěšného cizince. Lepší je starat se o krávy než o dělení světa. Západní média o šéfovi Kremlu neříkají pravdu. Řešení Ukrajiny? Federace Čtěte ZDE: Významný analytik: Přestaňme snít. Bez Ruska Evropa energeticky zkolabuje. Amerika straší Evropany. Sama žije z ruského uranu už od dob Sovětského svazu Válka na zahradě Sankce nový ruský trend paradoxně ještě podpořily: namísto toho, aby zemi potopily, popostrčily v podobě "protisankcí" domácí zemědělskou a potravinářskou produkci. Při loňském projevu ke Státní dumě se prezident Putin vyjádřil, že jeho cílem je naprostá soběstačnost země v potravinové oblasti do roku 2020. To by ovšem samozřejmě byla další ťafka do tváře “Impéria”, jehož dominance kromě jiného závisí i na globálním systému obchodních smluv. Kdo si myslí, že podobná ujednání jsou jen abstraktním cárem papíru, který neovlivňuje životy “obyčejných lidí”, může se na celou záležitost podívat z trochu jiného pohledu: totiž z hlediska toho, co si denně dáváme do úst. Skandál z roku 2013 dává jasně najevo, jak tragicky je “megasmlouva” TTIP provázaná se zájmy všemocného chemického průmyslu. A proč za ni nedávno v Německu prezident Obama tak naléhavě loboval. Poslední kosmetické "regulace" Evropské komise jsou výjimečně docela příznivé - ale skutečná bitva zuří dál a EU se ji rozhodně vyhrát nechystá. Můžeme ve válce tak velkých zájmů vůbec něco dělat? Ano. Jako u všeho i zde platí, že můžeme začít alespoň malými “drobnostmi”. Třeba nehnojit doma na zahrádce chemií a nelikvidovat plevel jedovatými glyfosáty. Kdo by si byl před pár lety pomyslel, že i zahradničení může být ve skutečnosti podvratná činnost?

URL| http://protiproud.parlamentnilisty.cz/...stoly-pesticidy-ohrozuji-i-plodnost.htm

Radio Praha Zprávy Radia Praha - 29.4.2016 29.4.2016 Radio Praha str. 0 Josef Kubeczka Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět ČR připravuje žádost o podporu z globalizačního fondu kvůli OKD Česko připravuje žádost Evropské komisi o podporu z globalizačního fondu pro řešení zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po pátečním jednání s eurokomisařkou pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenovou. Jakou částku bude ČR požadovat, neřekl, uvedl ale, že žádost musí být připravena se společností OKD. Marianne Thyssenová vyjádřila přesvědčení, že globalizační fond je určen přesně pro takové případy. "Ta žádost musí být připravena ve spolupráci se společností OKD, to znamená, čekají ještě ministerstvo práce a sociálních věcí jednání, která se budou odehrávat v příštích týdnech, tak aby se upřesnily všechny vstupní parametry a všechna data," poznamenal premiér. Česko chce, aby příspěvek šel na aktivní politiku zaměstnanosti. Premiér Sobotka: Vláda nebude řešit dluhy OKD, chce pomoci zaměstnancům Vláda se nechystá řešit dluhy černouhelné společnosti OKD. Soustředit se bude na pomoc zaměstnancům. Kabinet má ale zájem na tom, aby se část těžby udržela. Po jednání tripartity to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V pátek končí termín, do něhož vedení firmy požaduje uzavření dohody se státem na restrukturalizaci, jinak prý zváží insolvenci a ukončení hornické činnosti. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) při jednání tripartity řekl, že nevylučuje možnost dalšího jednání státu s černouhelnou firmou OKD, a to o odchodu vlastníků a manažerů. Variantu, že by se stát stal spolumajitelem společnosti, si neumí představit. Postup vlády podpořili odboráři i zaměstnavatelé, podle nich se ministři nemají nechat vydírat. Ministři osmi zemí chtějí od EU další peníze pro chovatele Ministři zemědělství Polska, Slovenska, Maďarska, Česka a dalších čtyř zemí požadují po Evropské unii další záchranný balíček pro chovatele krav a prasat. Po pátečním jednání to na tiskové konferenci uvedli ministři jednotlivých států. Vedle zemí tzv. visegrádské čtyřky podporu požadují Rakousko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko. Češi chtějí minimálně stejnou podporu jako loni, kdy získali přes 300 milionů korun. Tutéž částku pro chovatele prasat a krav přidalo loni české ministerstvo zemědělství. "Řada našich zemědělců se pohybuje pod výrobními náklady a někteří dokonce zvažují ukončení živočišné výroby. I proto žádáme pro producenty v tomto sektoru další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši, jako v loňském roce," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Agrární komora ČR ale chce, aby český ministr prosadil pro zemědělce větší podporu. "Vzhledem k tomu, že ztráta v letošním roce je minimálně dvojnásobná, požadujeme minimálně dvojnásobnou částku," uvedla komora. Česko bude mít do několika měsíců velvyslance na Kubě Česká republika do několika měsíců výrazně povýší vztahy s Kubou a v zemi bude mít po letech velvyslance. Na tiskové konferenci k ekonomické diplomacii to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle něhož je věc na spadnutí. Vztahy obou zemí byly léta napjaté, i proto, že Praha tvrdě kritizovala porušování lidských práv na Kubě. V poslední době se ale uvolňují. Vzájemné diplomatické zastoupení je nyní na úrovni chargé d ´affaires. Česko patřilo po revoluci v roce 1989 k netvrdším kritikům komunistického režimu na Kubě, což v roce 1993 vedlo ke snížení

českého zastoupení na Kubě na úroveň chargé d'affaires. Praha také výrazně podporovala sankce dočasně uvalené na Kubu v roce 2003 po zákrocích tamních úřadů proti disidentům. Čeští policisté odletěli kvůli migrační krizi na řecký Lesbos Čeští policisté odletěli z vojenského letiště v pražských Kbelích na řecký ostrov Lesbos, který je dlouhodobě zasažen migrační krizí. Na měsíční misi vyrazilo 29 policistů. Na řeckém ostrově se zapojí do programu evropské pohraniční agentury Frontex. Měli by pomáhat při vracení a převozu migrantů do Turecka, řekl před odletem policejní prezident Tomáš Tuhý. Podle něj policisté odjíždějí na misi do Řecka po vzájemné dohodě obou států. "Česká republika dlouhodobě usiluje o to, aby byla podporou států, které řeší na jižní hranici vnějšího schengenského prostoru problém s migrační krizí," řekl Tomáš Tuhý. Ministr Chovanec popřel tvrzení, že přes ČR vede nová trasa uprchlíků Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se ohradil proti tvrzení německého tisku, že přes Českou republiku vede nová trasa pro pašeráky uprchlíků. Informace podle něj nejsou pravdivé. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě. List Passauer Neue Presse napsal, že po uzavření balkánské stezky se zvýšil počet běženců pašovaných do Bavorska přes ČR. "Ihned jsem požádal policii o prověření těchto informací. Odpověď od policie je jasná. Tyto informace nejsou v žádném případě pravdivé. Nechápu, proč se v německém tisku objevují takové dezinformace, které se dle mého názoru blíží šíření poplašné zprávy," vzkázal ministr Chovanec. Dodal, že není žádný důvod k tomu, aby kdokoliv zneklidňoval veřejnost podobnými zprávami. Ministerstvo zrekapitulovalo, že za poslední dva měsíce zachytila německá policie na svém území čtyři auta převážející nelegální migranty, česká policie pak zajistila další dva vozy, které mířily k německým hranicím. "Záchyty běženců jsou stále v zásadě minimální a nic nenasvědčuje tomu, že by trasa pašeráků vedla přes Českou republiku," zdůraznil úřad. Krúpova skupina chce v případě odkupu dluhu ČSSD čekat i roky Skupina Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy bude v případě odkupu pohledávky téměř 338 milionů korun, kterou má bývalý advokát Zdeněk Altner vůči ČSSD, jednat seriózně a je ochotna čekat na úhradu několik let. Uvedla to v tiskové zprávě. Strana má na základě rozsudku platit za právní služby v případu Lidového domu. Zdeněk Altner podle svého právního zástupce Václava Veselého o prodeji nemá zájem jednat, ale nechce dopředu odmítat nabídku, když nezná její obsah. Arca Capital je minoritním akcionářem společnosti New World Resources (NWR), majitele OKD. Ředitel neziskové organizace Trasparency International David Ondráčka považuje možný prodej pohledávky Pavolu Krúpovi za riziko. "ČSSD, držená pod krkem nějakým obchodníkem s pohledávkami, je děsivá představa pro demokracii. Vládnou ve vládě, krajích i městech, nesmí to nechat zajít až tam a vyřešit to," uvedl na dotaz ČTK. Dluhy českých domácností v březnu opět stouply, dluží 1,34 bil.Kč Dluhy českých domácností navázaly na únorový růst a v březnu opět stouply. Ke konci března dlužily bankám 1,339 bilionu korun, což bylo proti únoru o téměř čtyři miliardy korun víc. Meziročně jsou úvěry vyšší o 93 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka. Proti únoru vzrostla i zadluženost podniků. Firmy na konci března dlužily bankám zhruba 1,144 bilionu korun, proti únoru to bylo o 27,8 miliardy korun více. Před rokem podniky bankám dlužily 1,045 bilionu korun. ČSÚ: Míra nezaměstnanosti v březnu klesla na dvacetileté minimum Míra nezaměstnanosti v Česku klesla v březnu na dvacetileté minimum 4,1 procenta. Naposledy byla nižší v roce 1996. Informoval o tom Český statistický úřad. Podíl zaměstnaných je naopak na maximu 71,6 procenta. Statistici používají pro výpočet nezaměstnanosti jinou metodiku než Úřad práce ČR. Podle Úřadu práce březnová nezaměstnanost klesla na 6,1 procenta a počet lidí bez práce byl nejnižší od roku 2008. Nezaměstnanost podle statistických dat klesla meziročně o 1,6 procentního bodu. Nižší nebyla ani v předkrizovém roce 2008, kdy se pohybovala v rozpětí od 4,3 do 4,7 procenta. Analytik společnosti Deloitte David Marek k tomu na twitteru poznamenal, že

absolutní minimum 3,6 procenta z února 1996 je na dohled. Konvoj osvobození si v Praze připomněl konec druhé světové války Konvoj s desítkami historických vozidel americké armády v Praze připomněl osvobození Československa na konci druhé světové války. Fanoušci vojenské historie v dobových uniformách a s autentickými vozy projeli centrem Prahy. Před americkou ambasádou na Malé Straně se s nimi sešel americký velvyslanec Andrew Schapiro. Organizátor Mirko Trubka ČTK řekl, že jde již o 11. ročník Konvoje svobody. "Je nás tady zhruba 40 vozidel. Jde o vzpomínkovou akci příjezdu americké armády do západních Čech, které byly až po demarkační linii osvobozeny spojeneckou armádou," poznamenal. Podle organizátorů je konvoj nejen poctou všem vojákům americké armády, kteří se na osvobození podíleli, ale i "splněním přání" amerického generála George Pattona osvobodit Prahu. "Jaltská konference a rozkazy generálního štábu rozhodly jinak," poznamenali organizátoři s odkazem na spojeneckou dohodu, na jejímž základě osvobození Československa připadlo sovětské Rudé armádě. Americké jednotky se musely zastavit na demarkační linii u Rokycan, i když je povstalci v Praze žádali o pomoc. Extremisté v ČR se dál věnují hlavně migraci a kritice vlády Hlavními tématy tuzemských extremistických uskupení v prvním čtvrtletí letošního roku zůstala nadále migrace, kritika a odmítání EU. Terčem kritiky se stala část politické reprezentace, zejména někteří představitelé vlády nebo média. Velké bezpečnostní riziko lze spatřovat v tendencích vytváření protiislámských či protiimigračních domobran. Subjekty, které tento postup prosazují, cíleně vyvolávají pocity ohrožení ze strany muslimské komunity a migrantů. Zatím však jde spíše o virtuální projekty. Informuje o tom aktuální zpráva o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra. Extremisté v prvních třech měsících letošního roku uspořádali 73 akcí, z toho 33 patřilo levicovým subjektů, 32 pravicovým subjektům a osm protiislámským a protiimigračním uskupením. Policie Adama B. Bartoše obvinila z trestných činů proti lidskosti Pražská policie obvinila předsedu krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše ze tří trestných činů proti lidskosti. Podle policie se jich dopustil obsahem knih a dalších písemností, které vydával, a ve svých projevech. V těch údajně úmyslně podněcoval k nenávistí vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům. Na webových stránkách policie to uvedl její pražský mluvčí Tomáš Hulan. Adama B. Bartoše policie zadržela ve čtvrtek dopoledne, noc strávil v cele předběžného zadržení, v pátek v poledne byl propuštěn. V případě odsouzení mu hrozí až tři roky vězení. Podle Tomáše Hulana se dopustil trestných činů hanobení národa a podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Dopustil se také popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Při jednotných přijímačkách na SŠ měli žáci horší výsledky než loni Při jednotných přijímacích testech na střední školy měli žáci nižší průměrný výsledek než loni. Bylo to způsobeno hlavně nastavením testů, upozornil na tiskové konferenci Jiří Zíka, ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Tato instituce pilotní ověřování testů organizuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozřazovací testy s účelem sestavit pořadí žáků, nejsou absolutní hodnoty tak podstatné jako například u maturit. Druhý ročník pilotního ověřování byl generálkou na příští rok, kdy se jednotné přijímačky z matematiky a češtiny uskuteční plošně. Počítá s tím novela školského zákona, kterou nedávno schválil Senát. Mrazy zničily velkou část úrody ovoce, meruňky možná nebudou Vlna mrazů, která od neděle postupně zasáhla celou Českou republiku, zničila ovocnářům velkou část úrody. Pomrzlé jsou hlavně sady peckovin, české meruňky možná vůbec nebudou. U hlavního ovocného druhu jabloní se rozsah poškození teprve ukáže. Mrazy nezasáhly jen Česko, ale poškodily ovocné sady v celé střední Evropě. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Nevyloučil, že by se rozsah škod z mrazů mohl blížit roku 2011, kdy květnové mrazy částečně nebo úplně poničily zhruba 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb v Česku. Sklizeň ovoce tehdy byla nejnižší za posledních 50 let. Mrazy ve velkém ničily úrodu i v roce 2012, a to hlavně na Moravě. Mrazy zasáhly vedle meruněk hlavně třešně, broskve a švestky.

Nejvíce byla zasažena Morava, kde bylo kvetení nejdále. Předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný hovoří o ztrátách úrody mezi 50 a 100 procenty, postižené je všechno ovoce. Sady jsou podle něj navíc postižené plošně, protože nešlo o přízemní mrazíky, ale regulérní mrazy. IKEM provedl do března 134 transplantací, meziročně o 20 víc Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedl za tři měsíce letošního roku 134 transplantací, meziročně za stejné období o 20 víc. Pomohly k tomu nové platby zdravotních pojišťoven, jež podle úhradové vyhlášky od letoška hradí 10.000 za každého pacienta, který dostane nový orgán. IKEM je podle ředitele Aleše Hermana na hranici své kapacity. Vystaví dva nové pavilony pro akutní příjem a pro pacienty před a po transplantaci celkem za 750 milionů korun. Jde o strategickou investici schválenou vládou. ČSSZ: V Česku na konci března žilo 603 stoletých a starších lidí V Česku na konci prvního čtvrtletí žilo 603 stoletých a starších lidí - 521 žen a 82 mužů. Nejstarší obyvatelka republiky má v dokladech rok narození 1907 a žije v Jihomoravském kraji. Nejstarší muž se narodil v roce 1909 a je z Libereckého kraje. ČTK o tom informovala mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová. V prosinci 2011 žilo v Česku 559 osob starších sto let. V lednu 2013 úřad vyplácel 1103 důchodů stoletým. Počet stoletých lidí v Česku v posledních letech klesá. Důvodem může být to, že se tohoto vysokého věku nyní dožívají slabé ročníky, které přišly na svět za první světové války. Tehdy narozených dětí výrazně ubylo. Zatímco před rokem 1910 se podle údajů Českého statistického úřadu v českých zemích rodilo přes 300.000 dětí ročně, ve válečných letech to nebyla ani polovina. "Mezi dříve narozenými důchodci dlouhodobě převažují ženy. Nejvíce všech sto a víceletých občanů - tedy 113 - žije v současné době v Praze, v Jihomoravském kraji jich je 88 a 55 důchodců nad sto let pobývá v kraji Středočeském," upřesnila mluvčí. Nejnavštěvovanějším místem Prahy je Pražský hrad, druhá je zoo Nejnavštěvovanějším místem v Praze byl v roce 2015 Pražský hrad, kam zavítalo 1,876 milionu platících lidí, což je o asi 77.000 více než v roce 2014. Na druhém místě byla trojská zoo a na třetím Staroměstská radnice. Vyplývá to z přehledu návštěvnosti, který vede Prague City Tourism (PCT) a který má ČTK k dispozici. Nejnavštěvovanější sportovní akcí bylo MS v hokeji a z výstav zašlo nejvíce lidí na Večerníček slaví 50 let. Prahu loni navštívilo celkem 6,57 milionu turistů. Na Hradě se oproti předloňsku zvýšil počet nejen platících návštěvníků, ale i těch, kteří Hradem pouze prošli - loni jich bylo 7,4 milionu, což je skoro 1,5 milionu více než v roce 2014. Na druhém místě se, stejně jako předloni umístila zoologická zahrada v Troji, kam zavítalo 1,318 milionu lidí, což je zhruba stejně jako předloni. Staroměstská radnice si polepšila a udržela si prvenství mezi pražskými věžemi - vystoupalo na ni 797.000 lidí. Na druhou nejnavštěvovanější, Petřínskou rozhlednu, to bylo 585.254 návštěvníků. Třetí místo mezi věžemi zaujala Staroměstská mostecká věž. České loutkářství má naději na zápis do UNESCO Fenomén českého a slovenského loutkářství má naději, že bude zapsán do reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Rozhodovat se o tom bude na podzim, řekl ČTK odborný pracovník pro loutkářství Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) Michal Drtina. V současné době u nás podle něj působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských kolektivů. "Loutkářství je unikátní i rozšířením v době národního obrození, kdy loutky byly prakticky v každé rodině. Kočovní loutkáři kdysi znamenali první kontakt lidových vrstev s divadelní kulturou. Na tradici je přitom cenné vedle vlastního herectví i výtvarná, scenáristická a hudební složka," řekl Michal Drtina. Ještě v polovině minulého století, kdy nevysílala televize, tu existovalo kolem 3000 souborů. Typické jsou i některé loutky, například Škrhola, Kašpárek či Spejbl s Hurvínkem, který právě slaví devadesátiny. Kromě 12 zápisů na seznamu hmotného dědictví má ČR zapsány v UNESCO jako položky nehmotné kultury masopustní průvody a masky z Hlinecka, sokolnictví, slovácký verbuňk a Jízdu králů. Zapisují se tradice, jimž hrozí úpadek či zánik, považované za součást kulturního dědictví. Kandidující státy se musí zavázat, že je budou zhodnocovat a

podporovat jejich přenášení z generace na generaci. Um jabloneckých řemeslníků a sklářů se spojil v unikátní minci V unikátní stříbrné minci s broušenými křišťály se spojilo umění řemeslníků jablonecké České mincovny a sklářů Preciosy. Příprava společného projektu trvala tři čtvrtě roku, pod společnou značkou Crystal Coin vznikly tři mince s motivem motýla, květiny a labutě, které symbolizují dárek pro štěstí, k narozeninám a z lásky. Nebudou ale zřejmě jediné, vzniknout by měla celá kolekce, řekl při prezentaci novinky ČTK obchodní ředitel České mincovny Aleš Brix. Česká mincovna je výhradním dodavatelem tuzemských oběžných i pamětních mincí pro Českou národní banku, obchoduje s investičními slitky, razí i pamětní medaile. "Propojení křišťálu a mince není ve světě mincovnictví až tak neobvyklé, všichni výrobci však používají drobné konfekční kameny. Aby někdo vytvořil celý plastický motiv za použití velkých speciálních kamenů, to jsme ještě neviděli. Troufám si říci, že jsme v tom s Preciosou jediní na světě," řekl Aleš Brix. Investoři si budou moci stříbrnou minci v nominální hodnotě pěti novozélandských dolarů koupit za 4950 korun. Mince s použitím velkých broušených kamenů dostaly úplně nový rozměr, přestaly být jen plochým objektem. Čestným hostem festivalu Svět knihy budou severské země Čestným hostem 22. ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha 2016 budou severské země. Na akci ve dnech 12. až 15. května v Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti představí knižní produkci z Dánska, Finska, Norska, Švédska a Islandu. Celkem se do programu zapojí 17 severských spisovatelů, informovala ředitelka festivalu Dana Kalinová. Severskou literaturu budou nabízet v originálním stánku s kartonovou stěnou navrženou studentkami Českého vysokého učení technického Markétou Rádkovou a Monikou Fišerovou. "Stánek čestného hosta letošního Světa knihy bude unikátní. Celý bude vytvořen z několika set kartonových krabic sestavených do velké stěny, která protne celý prostor střední haly Průmyslového paláce," řekl ČTK Michal Švec ze Skandinávského domu. Největšími hvězdami budou Katja Kettuová z Finska, jejíž román Porodní bába se stal v Česku bestsellerem, a norský spisovatel Jostein Gaarder, autor románu pro mládež o dějinách filozofie Sofiin svět. Dále Prahu navštíví dva držitelé Ceny Severské rady za literaturu Dán Kim Leine a islandský autor píšící pod pseudonymem Sjón. Více informací se nachází na http://www.readnordic.cz http://www.readnordic.cz . Muzeum Tatry vystavuje vojenské automobily a speciální techniku V Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici na Novojičínsku si návštěvníci mohou nově prohlédnout výstavu A nejen Tatrovky… Vojenské automobily a jiná speciální technika z Kopřivnice 1900 1945. Představuje na panelech historii vojenské techniky a automobilů od kočárů až po vozidla z druhé světové války a nabízí ke zhlédnutí unikátní exponáty. ČTK to řekla kurátorka muzea Michaela Bortlová. "Asi nejstarší exponát je výrobek kočárovky, sanitní vozítka na kolečkách na převoz nemocných a raněných ještě z doby před první světovou válkou," řekla kurátorka. Zastoupení mají i automobily, štábní či terénní vozy, motory. Unikátem je jeden z mála dochovaných podvozků vozu TL 4, který byl v Kopřivnici spolu s vozem TL 2 v období první světové války prvním sériově vyráběným nákladním autem. "K výstavě byly také zapůjčeny modely vybraných typů v měřítku 1:35," řekla Michaela Bortlová. Výstava bude v muzeu k vidění až do prosince. Andrea Hlaváčková vyhrála s Ruskou Gasparjanovou v Praze čtyřhru Tenistka Andrea Hlaváčková vybojovala v Praze šestnáctý deblový triumf v kariéře na okruhu WTA. Na antuce ve Stromovce v páru s Ruskou Margaritou Gasparjanovou porazily ve finále čtyřhry Maríi Irigoyenovou z Argentiny a Polku Paulu Kaniaovou 6:4 a 6:2. Lucie Šafářová vyřadila v semifinále turnaje WTA v Praze Karolínu Plíškovou Lucie Šafářová si zahraje o titul na tenisovém turnaji WTA v Praze. Turnajová dvojka, která před startem na J&T Banka Open nevyhrála letos ve dvouhře žádný zápas, zdolala v semifinále na antuce ve Stromovce obhájkyni titulu Karolínu Plíškovou 6:4 a 7:6. V sobotním finále se Šafářová

utká s Australankou Samanthou Stosurovou. Ta postoupila bez boje poté, co nejvýše nasazenou Rusku Světlanu Kuzněcovovou nepustilo na kurt zranění. Daniel Přibyl odchází ze Sparty do Calgary, uzavřel dvouletou smlouvu Hokejový útočník Daniel Přibyl odchází z pražské Sparty do zámoří, kde podepsal v NHL jako volný hráč dvouletou nováčkovskou smlouvu s Calgary. Uvedl to server kanadské televizní stanice TSN. O plánovaném uzavření kontraktu Flames s druhým nejproduktivnějším hráčem základní části extraligy už informovala zámořská média před necelými dvěma týdny. Třiadvacetiletý Daniel Přibyl, jenž se v průběhu play off zranil, byl podle komentátora TSN Boba McKenzieho už svěřen do péče lékařů Flames. Operaci předního zkříženého vazu v pravém koleni odletěl řešit do Calgary. To po něm sáhlo jako po volném hráči. Český pohár horských kol ozdobí účast hvězdného silničáře Petera Sagana Úřadující mistr světa ze silničního závodu s hromadným startem Peter Sagan bude obrovským lákadlem pro cyklistické fanoušky v sobotním závodě Českého poháru horských kol v Teplicích. Šestadvacetiletá spurtérská hvězda si chce otestovat své schopnosti v terénu před olympiádou v Riu de Janeiro. Peter Sagan se do terénu vrací po delší době, ale má s ním zkušenosti. Mezi juniory se stal na horském kole mistrem světa i Evropy a ve stejné kategorii má také stříbro z MS v cyklokrosu. Ačkoliv to sám oficiálně nepotvrdil, mohl by kromě startu na silnici pod pěti kruhy usilovat i o místo v závodě cross country, v němž bude zlato z Londýna obhajovat Jaroslav Kulhavý. Krátce o počasí v Česku: Jasno až polojasno, ojediněle přeháňky. Teploty 12 až 16 stupňů Celsia.

Řízení školy Metodická pomoc k zajištění kvalitního školního stravování 2.5.2016 Řízení školy str. 2 Příloha 2 - Informace MŠMT RNDr. Jitka Krmíčková, PaedDr. Miroslava Salavcová, Mgr. et Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Škola a školské zařízení jsou instituce, jejichž posláním je vzdělávat děti, žáky a studenty v tom, co je „správné a žádoucí“, a zároveň jsou zodpovědné za formování správných zdravotních návyků a zdraví prospěšného životního stylu mladé generace. Tento proces probíhá především v dětství a v dospívání a předurčuje zdravotní rizika v dospělosti. V rámci školního stravování dochází k formování důležitých vzorců chování, které se týkají nejenom výživových zvyklostí a chuťových preferencí, ale také celkového životního stylu, který si pak strávníci odnášejí do života. Vydáním Metodické pomoci k zajištění kvalitního školního stravování informuje MŠMT školy a školská zařízení o aspektech, které mají dopad na kvalitu činnosti zařízení školního stravování, a tím: * je motivuje ke zkvalitňování poskytovaných stravovacích služeb; * je informuje o jednotných ukazatelích, které je nutno pro splnění standardní služby dodržet; * deklaruje propojení školní stravovací služby se zdravým životním stylem definovaným v rámcových vzdělávacích programech a akreditovaných programech pro VOŠ; * propojuje školní stravovací služby se závěry pokusného ověřování MŠMT „Pohyb a výživa“; * identifikuje správnou výživu v rámci školního stravování jako nezbytnou součást denního režimu a významnou komponentu zdravého životního stylu dětí a mládeže; * upozorňuje, že kontrola nutričních hodnot stravy v rámci školního stravování je významným protektivním faktorem v prevenci nadváhy a obezity u dětí a mládeže. Metodická pomoc k zajištění kvalitního školního stravování je vydána v návaznosti na § 29 odst. 1,

§ 119 a § 122 odst. 2 až 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), ve znění pozdějších předpisů, a na vyhlášku č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o školním stravování“). Metodická pomoc se týká oblastí, které mají dopad na kvalitu činnosti zařízení školního stravování (dále jen „ZŠS“): 1. komunikace a přenos informací směrem ke strávníkům a jejich zákonným zástupcům; 2. otevřenost veřejnosti a rozvíjení spolupráce se vzdělávací institucí a sociálními partnery; 3. vedení dokumentace o poskytovaných službách; 4. personální obsazení a vedení; 5. prostředí ZŠS; 6. jídelní lístek; 7. kvalita připravovaných pokrmů; 8. sledování a podílení se na šíření dobré praxe, průběžné hodnocení kvality poskytovaných služeb; 9. rozšíření služeb; 10.efektivnost. Čl. 1 Komunikace se strávníky a zákonnými zástupci a přenos informací směrem ke strávníkům a jejich zákonným zástupcům (1) Přenos informací směrem ke strávníkům a jejich zákonným zástupcům se uskutečňuje především prostřednictvím vnitřního řádu, nástěnky a webových stránek. (2) Vnitřní řád vydává ZŠS v souladu s § 30 odst. 1 a 3 školského zákona a v souladu s § 2 odst. 3, 4 a 5 vyhlášky o školním stravování. (3) Školský zákon stanovuje, že vnitřní řád je zveřejněn na přístupném místě ve školském zařízení, prokazatelným způsobem jsou s ním seznámeni zaměstnanci, strávníci školského zařízení a o jeho vydání a obsahu jsou informováni zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků. (4) Školský zákon stanovuje, že vnitřní řád upravuje: a) podrobnosti k výkonu práv a povinností strávníků a jejich zákonných zástupců: - stanovení vnitřních pravidel pro podávání a vyřizování stížností na kvalitu nebo způsob poskytování školního stravování (dále jen „ŠS“), - podávání informací strávníkům a jejich zákonným zástupcům o možnosti obrátit se v případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti či podnětu na nadřízený nebo kontrolní orgán poskytovatele s podnětem na prošetření postupu při vyřizování stížnosti, - stanovení pravidel chování v ZŠS a postup v případě porušení těchto pravidel; b) provoz a vnitřní režim - vyhláška o školním stravování stanovuje, že vnitřní řád zejména obsahuje: - finanční normativ na nákup potravin, - podmínky přihlašování a odhlašování strávníků a jídel, - organizaci výdeje jídel, - způsob hrazení úplaty za ŠS; c) podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví strávníků a jejich ochrany před rizikovým chováním a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí: - vyhláška o školním stravování stanovuje, že způsob zabezpečení dohledu nad nezletilými strávníky je obsažen v ujednání o zajištění ŠS mezi právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení a provozovatelem stravovacích služeb, - informace pro strávníky, jak se chovat v případě úrazu či nevolnosti, - nastavení obecných řešení při nouzových a havarijních situacích, které mohou nastat v souvislosti s poskytováním ŠS (např. přerušení dodávky energií, havárie vody apod.); d) podmínky zacházení s majetkem ZŠS ze strany strávníků - informace pro strávníky, jakým způsobem budou řešeny škody na majetku ZŠS. Vnitřní řád ZŠS je dokument, který informuje strávníky o jejich právech a povinnostech, upřesňuje organizaci poskytování stravovací služby a informuje, jakým způsobem bude postupováno při porušení pravidel a při mimořádných událostech. Proto je nutné, aby byl průběžně aktualizován. Čl. 2 Otevřenost veřejnosti a spolupráce se vzdělávací institucí a dalšími partnery (1) Nezbytným prostředkem k dosažení vysoké kvality je srozumitelná a otevřená komunikace a aktivní spolupráce s veřejností, vzdělávací institucí, která je poskytovatelem vzdělávání příslušných

strávníků, a dalšími aktéry (např. zřizovatelem školy, praktickými lékaři pro děti a dorost, odbornými spolupracovníky). (2) ZŠS může využívat dotazníkového šetření jako otevřeného procesu zjišťování potřeb strávníků a veřejnosti a hledání nejlepších řešení v oblasti ŠS. Je však nezbytné, aby veškeré činnosti a aktivity zaměřené na zapojení veřejnosti byly logicky provázané s ostatními činnostmi ZŠS. V rámci spolupráce se školou je možné zapojení ZŠS do činností školy, které se zabývají např. těmito tématy: - školní projekty s tematikou výživy, - propagace zdravého životního stylu, - zařazení témat o výživě do činnosti školní družiny, - využití témat ke zdravému životnímu stylu ve školách v přírodě, - zajištění nepovinných předmětů a kroužků s tematikou zdravého životního stylu, - zabezpečení písemných dostupných informací, u nichž jsou z povahy věci nutné operativní úpravy a nejsou součástí vnitřního řádu (např. jídelní lístek), - nastavení pravidel pro zlepšování v oblasti aktivit školy k implementaci zdravého životního stylu ve výchově a vzdělávání, včetně školního stravování a doplňkového prodeje, - využívání podnětů strávníků a jejich zákonných zástupců pro rozvoj a zvyšování kvality školního stravování, - využití závěrů Pokusného ověřování účinnosti programu zaměřeného na změny v pohybovém a výživovém režimu žáků základních škol (Pohyb a výživa -http://pav.rvp.cz/). Čl. 3 Vedení dokumentace o poskytovaných službách ZŠS podle povahy své činnosti vede dokumentaci dle § 28 školského zákona. Školský zákon § 28 odst. 1 stanovuje, že ZŠS podle povahy své činnosti vedou dokumentaci: 1. doklady o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a náležitosti žádosti o zápis do rejstříku, tak, jak je stanoveno v § 147 školského zákona; 2. evidenci strávníků („školní matrika“) stanovuje § 28 odst. 3 školského zákona: a) jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu; b) datum zahájení a ukončení školské služby; c) údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na poskytování ŠS; d) údaje o tom, zda je strávník zdravotně postižen, včetně údaje o jeho postižení, nebo zdravotně znevýhodněn, popřípadě údaj o tom, zda je strávník sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento údaj zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem či studentem poskytnut; e) označení školy, v níž se strávník vzdělává; f) jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu, adresu pro doručování písemností a telefonické spojení; 3. školní řád nebo vnitřní řád; 4. knihu úrazů a záznamy o úrazech strávníků, popřípadě lékařské posudky; 5. protokoly a záznamy o provedených kontrolách; 6. personální a mzdovou dokumentaci; 7. hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů). Pokud je ZŠS součástí školy, bod 1), 2), 6) vede dokumentaci škola. Knihu úrazů a záznamy o úrazech doporučujeme mít i ve školní jídelně, jako prevenci uvědomění si rizik. Školní jídelna vede evidenci strávníků s daty jejich narození (aby mohla prokázat zařazení strávníků do věkových skupin), údaje o jeho zdravotní způsobilosti, pokud tyto mají dopad na poskytování stravovací služby a pokud je strávník žákem či studentem jiné než kmenové školy, tak také označení školy, v níž se strávník vzdělává. Pro potřeby ZŠS se jako dostačující jeví vedení data narození, evidence státního občanství není pro potřeby poskytování stravovací služby zásadně potřebná. Upozorňujeme na novelu školského zákona, v rámci které dojde k novelizaci § 28 odst. 3 písm. d). Novelizované znění: „údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16 odst. 9, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školským zařízením v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení“. Čl. 4 Personální obsazení a vedení

ZŠS má písemně stanovenou strukturu, počet a popisy pracovních míst a kvalifikační požadavky; organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené počtu a potřebám osob, kterým je poskytováno ŠS, náročnosti a specifikům poskytovaných služeb (např. více výdejních míst, problematické zásobování ZŠS, velikost prostor pro úklid, sanitace potravinářských prostor atd.) a je definován způsob podpory jejich odborného rozvoje. Počet a struktura pracovních míst je stanovena podle konkrétních podmínek stravovacího zařízení tak, aby bylo plně zabezpečeno plnění hlavního úkolu, které je stanoveno zřizovací listinou (stravování dětí, žáků a studentů a závodní stravování vlastních zaměstnanců). Při stanovování počtu pracovníků je nutno brát ohled např. na počet výdejních míst, velikost provozu, zásobování, rozsah činnosti, počet chodů na výběr (za standardní nabídku, která i zároveň nejlépe vyhovuje požadavkům na nutriční vyváženost, se v terénu ukazuje nabídka dvou chodů podobného charakteru). Pokud ZŠS provozuje doplňkovou činnost, personální obsazení je řešeno v rámci výše uvedené činnosti. Je podporován odborný rozvoj zaměstnanců. Čl. 5 Prostředí ZŠS ZŠS splňuje materiální, stavebně-technické a hygienické podmínky, které odpovídají cílové skupině, které je ŠS poskytováno, a kapacitě ZŠS stanovené v rejstříku škol a školských zařízeních a poskytuje ŠS v takovém prostředí, které je důstojné a odpovídá okruhu osob, kterým je poskytováno. Prostředí, ve kterém se strávníci dobře cítí a to jak po stránce prostorové, estetické a po stránce materiálního vybavení, tak i po stránce sociálně komunikativní. Odpolední pauza neslouží jenom k zasycení strávníků, ale také ke komunikaci při společném stolování, což patří mezi významné výchovné aspekty školního stravování. Čl. 6 Jídelní lístek (1) Pestrost stravy je definována jako frekvence zastoupení jednotlivých potravinových skupin zkonzumovaných během určitého časového období. Je velmi důležitá pro udržení optimálního příjmu všech makroživin i mikroživin. Pestrost by se měla projevit ve všech úrovních podávané stravy, tedy především s ohledem na výběr potravin v rámci jednotlivých potravinových skupin. (2) Výživové normy a spotřební koš. Spotřební koš stanovuje 10 kategorií potravin a dávky, které musí být každý měsíc splněny. Měsíční průměr má přípustnou toleranci +25 % s výjimkou tuků a cukru, u kterých je norma horní hranicí, kterou je možné snížit. Hranici tolerance může překročit zelenina, ovoce a luštěniny. K objektivnosti údajů vykazovaných prostřednictvím spotřebního koše je nutné dodržet další pravidla spočívající ve správném zadávání základních informací. Viz článek „Vybrané aspekty kvality školního stravování“ ve Speciálu pro školní jídelny č. 2/2015. Čl. 7 Kvalita připravovaných pokrmů (1) Použité suroviny. Při přípravě pokrmů ve školních jídelnách je žádoucí preferovat čerstvé potraviny pokud možno z lokálních zdrojů s využitím sezónního ovoce a zeleniny. Při skladování a zpracování potravin dodržovat právní předpisy vztahující se k ochraně veřejného zdraví, včetně naplňování systému analýz rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP). (2) Uplatněné technologické postupy. Při přípravě pokrmů je důležité zvolit vhodné technologické postupy s využitím moderních technologií, a to s ohledem na eliminaci epidemiologického rizika a zachování výživové a smyslové hodnoty potravin a rovněž se zřetelem na vyloučení nežádoucích vlivů technologických postupů. Viz článek „Vybrané aspekty kvality školního stravování“ ve Speciálu pro školní jídelny č. 2/2015. Čl. 8 Sledování a podílení se na šíření dobré praxe, průběžné hodnocení kvality poskytovaných služeb (1) ZŠS průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytování ŠS v souladu s definovaným cílem a rozsahem poskytovaného ŠS, zjišťuje spokojenost osob se způsobem poskytování ŠS a využívá stížností na kvalitu nebo způsob poskytování ŠS jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality

ŠS (Příloha č. 1 Ukazatele kvality školního stravování). (2) Při nutričním hodnocení jídelníčku a kvality ŠS je třeba sledovat: a) správné zastoupení makroživin a mikroživin, tedy energetickou a biologickou hodnotu stravy; b) receptury: - pestrost zařazovaných potravin a odpovídající výběr surovin s ohledem na jejich složení, - zařazování regionálních receptur, surovin, - používání polotovarů, tak aby polotovary vysokého stupně zpracování byly využívány jen ve výjimečných případech, - technologické postupy, - přizpůsobení ročnímu období (na úrovni vstupních surovin i receptur), - adaptaci receptur a technologických postupů pro potřeby dietního stravování; c) pokrmy: - nutriční vyváženost (vyvážené zastoupení živin - bílkovin, tuků a sacharidů), - vzhled, - chuťové sladění, - správné zpracování dietních pokrmů (v souladu s nastaveným systémem dietního stravování), - nápoj - pro dosažení žádoucích hodnot vitamínu C jsou do jídelníčku zařazovány nápoje s přídavkem vitamínu C, - sytost a stravitelnost: * správná kombinace jednotlivých pokrmů (polévka s hlavním chodem), * dodržení velikostí porcí; d) využití moderního vybavení kuchyně s ohledem na zdravotní nezávadnost a bezpečnost potravin; e) finanční náročnost připravovaných pokrmů musí být v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky o školním stravování; f) vstřícnost vůči potřebám strávníků s dietním omezením. Viz článek „Vybrané aspekty kvality školního stravování“ ve Speciálu pro školní jídelny č. 2/2015. Čl. 9 Rozšíření služeb ZŠS má v případě možnosti a vhodných podmínek nastavený systém pro poskytování dietní stravy (Metodické doporučení k provádění některých činností souvisejících s realizací dietního stravování v zařízeních školního stravování), a pokud mu to podmínky dovolují, spolupracuje při základní škole se školou na přípravě svačin a zajištění pitného režimu. Vyhláška o školním stravování povoluje školským stravovacím zařízením se rozhodnout, zda jim jejich personální a materiální zabezpečení umožňuje připravovat dietní stravu ve vlastním zařízení pro strávníky, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotnických služeb, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, vyžaduje stravovat se s omezeními podle dietního režimu. Za dietní stravování dle vyhlášky zodpovídá provozovatel školského stravovacího zařízení. Ve školských stravovacích zařízeních, která nemají potřebné personální a materiální podmínky k zajištění dietního stravování, umožňuje tato vyhláška odebírat dietní stravu od odborně způsobilého dodavatele. Systémové řešení umožňuje zavést dietní stravování do stávajícího režimu školního stravování dětí bez nutnosti zavádění několika dalších speciálních jídelních režimů pro dietní stravu. Byl zvolen proto, aby nedocházelo k neúměrnému zatížení pracovníků školních jídelen. Toto řešení je výsledkem kvalifikované analýzy na úrovni technického a personálního vybavení provozoven školního stravování, analýzy potřeby zavedení dietního stravování do školního stravování ve vazbě na dispenzarizaci chronicky nemocných dětí a vyhodnocení reálných možností výroby dietních pokrmů školní stravovací službou. Propracovaný systém školního stravování má nejen sytící, preventivní, ale i výchovný potenciál k zajištění adekvátní výživy naší mladé generace. Uvedený systém často narušuje nekoordinované prostředí doplňkového prodeje potravin a nápojů ve školních automatech a bufetech. Zde nabízené potraviny a nápoje svým obsahem nepříznivě ovlivňují energetickou a nutriční vyváženost potřeb výživy dětského organismu, což může aktivovat rozvoj dětské nadváhy, obezity i řady dalších metabolických onemocnění v dospělosti. Je proto vhodné snažit se o stanovení nutriční nabídky nejen pro školní jídelny, ale pokud je to možné, zapojovat školní jídelny do přípravy svačin nebo přípravy sortimentu bufetů. Čl. 10 Efektivnost

ZŠS při pořizování surovin, služeb a při nakládání se surovinami a provozními prostředky dodržuje zásady efektivnosti. Je nutno dbát na materiální a finanční efektivnost tak, aby nedocházelo ke zbytečnému plýtvání. Při nákupu surovin, služeb a provozních prostředků je nutno se zabývat jak kvalitou, tak také cenou. Příloha č. 1 UKAZATELE kvality školního stravování 1. Poskytování informací zájemcům ZŠS má zpracován „Vnitřní řád zařízení školního stravování“ srozumitelnou formou okruhu osob, kterým je ŠS určeno. Informace, u nichž jsou z povahy věci nutné operativní úpravy a nejsou součástí vnitřního řádu (např. jídelní lístek), jsou zpracovány písemně a jsou dostupné osobám, jimž je ŠS určeno. 2. Stížnosti a podněty na kvalitu nebo způsob poskytování školního stravování 2.1 ZŠS má písemně zpracována vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností na kvalitu nebo způsob poskytování ŠS, a to ve formě srozumitelné osobám, kterým je poskytováno ŠS, nebo jejich zákonným zástupcům; a dodržuje je. Stížnosti eviduje, prošetřuje a vyřizuje písemně v přiměřené lhůtě. 2.2 ZŠS informuje osoby, kterým je poskytováno ŠS, nebo jejich zákonné zástupce o možnosti a formě podání podnětů na kvalitu nebo způsob poskytování ŠS. Podněty se zabývá a využívá je pro rozvoj a zvyšování kvality ŠS. 2.3 ZŠS zjišťuje spokojenost osob se způsobem poskytování ŠS. 2.4 ZŠS informuje osoby, kterým je poskytováno ŠS, nebo jejich zákonné zástupce o možnosti obrátit se v případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti či podnětu na nadřízený nebo kontrolní orgán poskytovatele s podnětem na prošetření postupu při vyřizování stížnosti. 3. Personální zajištění školního stravování 3.1 ZŠS má písemně stanovenu strukturu, počet a popisy pracovních míst, kvalifikační požadavky; organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené počtu a potřebám osob, kterým je poskytováno ŠS a rovněž náročnosti a specifikům poskytovaných služeb (např. více výdejních míst, problematické zásobování ZŠS, velikost prostor pro úklid, sanitace potravinářských prostor atd.). 3.2 ZŠS má definován způsob podpory odborného rozvoje zaměstnanců. 4. Prostředí a podmínky 4.1 ZŠS splňuje materiální, stavebně-technické a hygienické podmínky, které odpovídají cílové skupině, které je ŠS poskytováno, a kapacitě ZŠS stanovené v rejstříku škol a školských zařízeních. 4.2 ZŠS poskytuje ŠS v takovém prostředí, které je důstojné a odpovídá okruhu osob, kterým je poskytováno. 5. Ukazatele kvality poskytované stravy 5.1 ZŠS dodržuje výživové normy stanovené v Příloze č. 1 vyhlášky o školním stravování. 5.2 ZŠS dodržuje zásady pestrosti a nutriční vyváženosti podávané stravy. 5.3 ZŠS přizpůsobuje sestavování jídelníčku ročnímu období a používá co nejvíce čerstvých surovin a regionálních potravin. 5.4 ZŠS používá polotovary vysokého stupně zpracování jen ve výjimečných případech. 5.5 ZŠS využívá všech možností svého technologického vybavení. 5.6 ZŠS má písemně vypracovány receptury a technologické postupy pro poskytované druhy ŠS a dodržuje je. 6. Rozšíření služeb 6.1 ZŠS má v případě možnosti a vhodných podmínek nastavený systém pro poskytování dietní stravy (Metodické doporučení k provádění některých činností souvisejících s realizací dietního stravování v zařízeních školního stravování). 6.2 ZŠS při základní škole spolupracuje se školou na přípravě svačin a zajištění pitného režimu. 7. Dodržování principů efektivnosti ZŠS při pořizování surovin, služeb a při nakládání se surovinami a provozními prostředky dodržuje zásady efektivnosti. Foto popis| O autorovi| RNDr. Jitka Krmíčková, MŠMT PaedDr. Miroslava Salavcová, MŠMT Mgr. et Mgr. Jaroslava Vatalová, MŠMT

tn.cz Zemědělci bojují o přežití. Co bude s cenami masa, mléka a cukru? 29.4.2016

tn.cz str. 0 TN.CZ/default

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Co bude s cenami vepřového masa, mléka a cukru? Dramaticky u nich padají ceny, což ohrožuje zemědělce. I kvůli tomu se dnes v Praze sešli ministři zemědělství osmi evropských zemí. Čeští zemědělci bojují o přežití z důvodu snížení cen produktů. Podle nich nejsou Češi zaměřeni na domácí nabídku a raději kupují produkty ze zahraničí - především z důvodu levnějších cen. Na úkor domácí produkce je tak mnohonásobně převažující dovoz vepřového masa, mléka i cukru. Za nízkou výkupní cenou zemědělských produktů stojí zavření ruského trhu se zákazem vývozu a zrušení mléčných kvót. To je jedno z hlavních témat, která budou řešit ministři zemědělství Visegrádské čtyřky a také Rakouska, Slovinska, Rumunska a Bulharska. Osm evropských politiků bude řešit také dvojí kvalitu potravin. Často se stává, že stejný produkt má jiné složení v různých státech. Výrobci však tvrdí, že každý národ má jiné chutě. Podle průzkumu Státní zemědělské a potravinářské inspekce různé složení a kvalita drtivé většině Čechů vadí. Třetina dotazovaných to dokonce považuje za nehoráznou manipulaci. Přes padesát procent Čechů si navíc myslí, že firmy na českém trhu jenom šetří na drahých surovinách. Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Apr2012/974180.jpg?d41d

URL| http://tn.nova.cz/clanek/cesti-zemedel...ziti-z-duvodu-snizeni-cen-produktu.html

trendybydleni.cz Grilovat lze i mimo letní sezónu 30.4.2016

trendybydleni.cz str. 0 Hobby a zahrada

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Také jste si mysleli, že grilovačka jako kulinářská a společenská událost je jen výsadou letní sezóny? Máme pro vás dobrou zprávu. Není. S využitím vhodných pomocníků si můžete oblíbené pokrmy s minimální námahou připravit kdykoliv a kdekoliv. Zajímá vás, jaké mýty o grilování kolují? Mýtus č 1: grilování škodí tělu a linii

Příprava masa či zeleniny na rozžhavených grilovacích deskách prošla mnoha inovacemi, při kterých se myslelo i na zdraví a štíhlou linii. Stačí si jen vhodně vybrat. Moderní elektrické grily jsou vybaveny senzory teploty, aby co nejefektivněji nakládali s teplem podle typu grilovaného pokrmu. Bát se není třeba ani přibírání na váze, moderní grily

dokáží přebytečný tuk odvést mimo připravovaného jídla. Při výběru je však důležité „prozkoumat“ i povrchovou úpravu grilovacích desek – v případě použití nepřilnavých materiálů bude potřeba užívání oleje minimální. Mýtus č 2: grilovat se dá jen v létě

Elektrické grily bodují i z dalších důvodů – hlavně prostorových. Na rozdíl od klasického grilu na uhlí či plyn, které vyžadují otevřený prostor a dobré počasí, elektrický nabízí univerzálnější využití. Nemluvě o ekologičnosti a skladnosti. S elektrickým kontaktním grilem můžete klidně grilovat ve své panelákové kuchyni i v lednu, přičemž bez problémů zastoupí i tradičních pomocníky, jako jsou pánev, elektrická trouba či mikrovlnka. To vše s minimálním nepořádkem. Mýtus č 3: gril je jen na maso a zeleninu

Nejen maso, ryby a zelenina patří na gril. Výborně chutnají i sýry a grilované ovoce. Na elektrickém kontaktním grilu zvládnete i sladké dezerty, včetně palačinek a lívanců na víkendové snídaně s rodinou, či rychlé zapékané bagety a sendviče pro nečekanou návštěvu. Top recept na gril

Grilované rolky z vepřové panenky plněné sýrem, anglickou slaninou a čerstvou bazalkou nebo čerstvou majoránkou

• vepřová panenka 800 g • plátkovaná anglická slanina 8 plátků • sýr le gruyére nebo kvalitní ementál 8 plátků • čerstvá bazalka dle chuti • sůl, čerstvý mletý pepř • špejle

Vepřovou panenku rozkrojíme na roládu a mírně přes potravinářskou fólii rozklepeme. Maso osolíme, opepříme, nyní položíme angl. slaninu, sýr a čerstvé lístky bazalky a zabalíme do tvaru rolády. Nakrájíme na asi 2 cm silné plátky, které napíchneme na špejli, potřeme panenským olivovým olejem a na rozpáleném grilu cca 180°C grilujeme. Čas je závislý na stupni propečení. Podává se s křupavou bagetou nebo grilovanou zeleninou. URL| http://trendybydleni.cz/hobby-a-zahrada/grilovat-lze-i-mimo-letni-sezonu.html

TV Nova Jednání evropských ministrů zemědělství v Praze 29.4.2016

TV Nova str. 3 12:00 Polední Televizní noviny


zpět moderátorka -------------------V Praze se dnes sejdou ministři zemědělství z osmi evropských zemí. Budou jednat například o situaci na trhu vepřového masa, mléka a cukru. Právě u těchto komodit dramaticky padá cena a ničí tak zemědělce. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------Za nízkou výkupní cenou zemědělských produktů stojí zavření ruského trhu, kam se nesmí vyvážet a třeba také zrušení mléčných kvót. Pro lidi to znamená nízké ceny, zemědělci ale bojují o přežití. To je jedno z hlavních témat, která budou řešit ministři zemědělství Visegrádské čtyřky a také Rakouska, Slovinska, Rumunska a Bulharska. V Česku je ještě další problém. Mnohonásobně tady převažuje dovoz vepřového masa i cukru na úkor domácí produkce. Podle zemědělců Češi nejsou zaměřeni na domácí produkty a raději koupí ty ze zahraničí, které bývají i levnější. Osm evropských politiků bude řešit také dvojí kvalitu potravin. Často se stává, že stejný produkt má jiné složení v různých státech. Výrobci tvrdí, že každý národ má jiné chutě. Podle průzkumu Státní zemědělské a potravinářské inspekce ale různé složení a různá kvalita drtivé většině Čechů vadí a třetina to dokonce považuje za nehoráznou manipulaci. Přes padesát procent Čechů si navíc myslí, že firmy na českém trhu šetří na drahých surovinách.

Jednání evropských ministrů zemědělství v Praze 29.4.2016

TV Nova str. 3 17:00 Odpolední Televizní noviny Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Martin POUVA, moderátor -------------------Záchranný balíček pro zemědělce z evropského rozpočtu žádají zástupci 8 evropských zemí. A dohodli se na tom v Praze na setkání Visegrádské čtyřky a dalších států. Situace v zemědělství je podle nich kritický a je nutné co nejdříve a co nejúčinněji zasáhnout. Nejhůř je na tom trh s mlékem a vepřovým masem. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------Zemědělci v Evropě bojují o přežití. Extrémně nízká výkupní cena některých produktů ohrožuje jejich provoz. Může za to zavření ruského trhu, kam se nesmí vyvážet společně se zrušením mléčných kvót. To tlačí zemědělce k tomu, že musí prodávat za cenu, která je nižší než výrobní náklady. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------V sektoru vepřového masa je to vůbec největší krize, jakou všichni pamatujeme, kdy mnohdy už to není ani diskuse o tom, za jakou cenu zemědělec dokáže odbytovat svoji produkci, ale zda vůbec. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------Ministři zemědělství Visegrádské čtyřky společně s ministry ze Slovinska, Bulharska a zástupci z Rumunska a Rakouska dnes debatovali, jak krizi v zemědělství řešit. Na závěr sepsali deklaraci, pomocí které chtějí přimět Evropskou komisi k tomu, aby se problém začal řešit na evropské úrovni. Ministři také mluvili o dvojí kvalitě potravin. I tady se shodli, že je nutná jednotná evropská legislativa, aby lidé měli jistotu, že produkt koupený v jejich zemi je stejný jako v sousedním, státu. V Česku je to velký problém. Výrobci sice tvrdí, že složení upravují podle chutí národa, ale jak

ukazuje průzkum Státní zemědělské a potravinářské inspekce různé složení a různá kvalita drtivé většině Čechů vadí.

Země Visegrádu za záchranu zemědělství 29.4.2016

TV Nova str. 16 19:30 Televizní noviny

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Martin POUVA, moderátor -------------------Zemědělci v Evropě bojují o přežití a je nutné urychleně zasáhnout. Na tom se dnes v Praze shodli zástupci Visegrádské čtyřky a dalších států. Žádají proto záchranný balíček z evropského rozpočtu. Nejhůř je na tom podle nich trh s mlékem a vepřovým masem, kde dramaticky padají ceny. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------Produkují jídlo, sami ale skoro nemají na chleba. Tak špatná je situace zemědělců. Často musí prodávat za cenu, která je nižší než výrobní náklady. Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ -------------------Mnohdy už to není ani diskuse o tom, za jakou cenu zemědělec dokáže zodbytovat svoji produkci, ale zda vůbec. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------Za extrémně nízkou výkupní cenou některých produktů stojí nemožnost vyvážet na ruský trh. Ten se vůči Evropě zavřel poté, co Evropská unie uvalila na Rusko sankce. I proto chtějí zástupci Visegrádské čtyřky a dalších zemí evropské peníze. Ministři podepsali tady v Černínském paláci společnou deklaraci na podporu zemědělců. Chtějí ji prosadit v Evropské komisi. Také volají po zjednodušení možnosti pomocného zásahu Evropské unie. Kritická je situace hlavně na trzích s vepřovým masem, mlékem, s cukrem a s ovocem. Krysztof JURGIEL, polský ministr zemědělství -------------------Všechno nás zavazuje k tomu, abychom přijímali taková řešení, že tyto trhy budou stabilní. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------V Česku je ještě další problém. Miroslav TOMAN, ředitel Potravinářské a agrární komory -------------------České zemědělství a potravinářství je pod velkým tlakem dovozu komodit. Valí se sem levná produkce ze silných zemí. Ta naše soběstačnost je pod padesáti procenty. Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------Ministři zemědělství Visegrádské čtyřky společně s ministry ze Slovinska, Bulharska a zástupci z Rumunska a Rakouska se shodli také na tom, že není možné, aby stejný produkt měl jiné složení v různých státech. Gabriela MATEČNÁ, slovenská ministryně zemědělství -------------------Je potřeba společná pravidla a legislativní pravidla na to, abychom řešili tuto dvojí kvalitu potravin.

Eliška ZVOLÁNKOVÁ, redaktorka -------------------Všech osm států teď bude bojovat, aby deklaraci prosadily. V takovém počtu by mohly mít šanci uspět. Eliška Zvolánková, televize Nova.

tyden.cz Mýty a fakta o palmovém oleji očima praktiků tyden.cz str. 0 Zdraví - vop -, - red Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět Palmový olej – donedávna neznámý pojem, nyní strašák mnoha domácností, jimž není lhostejná budoucnost planety. Tu zcela nepopiratelně ničí vypalování pralesů kvůli větší ploše pro palmu olejnou. Palmový olej však nosí v hlavě i ti, kteří řeší zdravý životní styl. Palmový olej - donedávna neznámý pojem, nyní strašák mnoha domácností, jimž není lhostejná budoucnost planety. Tu zcela nepopiratelně ničí vypalování pralesů kvůli větší ploše pro palmu olejnou. Palmový olej však nosí v hlavě i ti, kteří řeší zdravý životní styl. Po nařízení EU výrobcům potravin, že musejí na etiketách uvádět i druh oleje, který při výrobě použili, se totiž ukázalo, jak moc je palmový olej v jídle zastoupen. A na reálný dopad konzumace palmového oleje se nyní chodí ptát svých praktických lékařů. Mýty a fakta o palmovém oleji proberou praktičtí lékaři již tento víkend při Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. "Pacienti chodí do ordinace s dotazy, zda jim neublíží konzumace palmového oleje, který je obsažen v mnoha potravinách, kosmetice apod. Jsou denně vystaveni mediální masáži o jeho kontroverzních účincích někdy v kladném a někdy i v záporném slova smyslu a chtějí vědět, co přesně v jejich těle způsobí. Proto vítáme aktivitu odborníka, který se výživou dlouhodobě zabývá, že nás vtáhne do problematiky hlouběji a my pak budeme moci lépe poradit našim pacientům," říká člen organizačního výboru konference a místopředseda výboru SVL MUDr. Igor Karen. Odborníkem, který působení palmového oleje na lidský organismus osvětlí, bude místopředseda odborné skupiny pro tuky, detergenty a kosmetickou chemii České společnosti chemické Jiří Brát. "V poslední době se kolem palmového oleje strhla téměř hysterie, diskutuje se o něm denně, veřejnost vnímá palmový olej pouze jako nezdravý. To však není jednoznačné," říká doc. Brát. Palmový olej má podle něj unikátní vlastnosti, díky kterým v celé řadě potravin, jako jsou například margaríny či dehydrované výrobky, dociluji výrobci požadované textury. Obsahuje vyšší podíl nasycených mastných kyselin, kterých česká populace spotřebuje příliš, a měla by je ve stravě omezovat. "Ale vliv palmového oleje na některé rizikové faktory je s živočišnými tuky srovnatelný. V porovnání s máslem vychází palmový olej dokonce o něco lépe. Použití palmového oleje v potravinách je naopak jednou z možnosti, jak vyřadit z výrobního řetězce používání nezdravých částečně ztužených tuků. Výrobky s palmovým olejem mohou dokonce snižovat hladinu cholesterolu, např. pokud je palmový olej použit v produktu ve směsi s jinými druhy olejů," uvádí doc Brát. Hladinu cholesterolu ovlivňuje celkové složení mastných kyselin ve stravě a záleží i na tom, jaký tuk v ní nahradí. "Pokud palmový olej nahradí ve stravě slunečnicový olej s vysokým obsahem polynenasycených mastných kyselin, bude mít hladina cholesterolu tendenci se zvyšovat. Na druhou stranu pokud se palmový olej konzumuje místo tuku s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin (například mléčného tuku), hladina cholesterolu může i klesat," říká Brát. Stejně jako u ostatních tuků, i tady záleží podle doc. Bráta na tom, jaké množství palmového oleje v dané potravině zkonzumujeme. Z hlediska kardiovaskulárních onemocnění je ovšem rizikovější tuk mléčný, obsažený například v másle, tuk kokosový, hovězí či skopový lůj, které se běžně v

potravinách vyskytují. Palmový tuk je podle odborníka zdravější než tuky s trans mastnými kyselinami z řepky nebo slunečnice a obsahuje skutečně řadu prospěšných látek jako přírodní vitamin E, antioxidant, vitamin A, beta-karoten, koenzym Q10 a vitaminy D a K.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/myt...lmovem-oleji-ocima-praktiku_381689.html

Týdeník Květy Obchod s Čínou má také negativa 28.4.2016


Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Snaha vyvázat se alespoň částečně z rozvíjejících se obchodních vztahů se státy EU ve prospěch obchodu s Čínou je některými představiteli naší země prezentována jako perspektivní ekonomická strategie pro budoucnost. Realitou, konkrétně v potravinářství, však může být spíše opak. Ekonomická expanze Číny je v posledních letech celosvětovým fenoménem a zdá se tak být na první pohled logické vytěžit z této skutečnosti také něco pro nás. Ne každý si ale plně uvědomuje, co je motorem zmiňované expanze a jaká z ní vyplývají rizika. Především pak pro obory, v nichž je základním předpokladem konkurenceschopnosti vyrábět za co nejnižší ceny, protože na příslušném trhu působí stovky, tisíce, ba desetitisíce podniků a firem dodávajících na trh podobné nebo skoro identické produkty. Jedním z takových oborů je zcela nepochybně oblast zemědělství a potravinářství. Právě tam konkuruje Čína především nízkými cenami, což je dáno jednak mnohem levnější pracovní silou, částečně také vhodnějšími klimatickými podmínkami a zejména neexistencí celé škály předpisů a regulací, které musí dodržovat zemědělci a potravináři v EU. Tato administrativa sice evropskou potravinářskou produkci zdražuje, avšak zároveň také zaručuje určitou kvalitu a bezpečnost prodávaných potravin. Při dodržování všech evropských předpisů ale nelze Číně naopak cenově konkurovat. Výsledkem musí být - alespoň v zemědělství a potravinářství - jediné: čínský dovoz do ČR částečně nahradí domácí produkci a část našich zemědělců a potravinářů bude mít ekonomické problémy. Nebyl by to první výsledek expanze čínské produkce na evropský trh - díky dovozům levného čínského zboží se v předchozích letech prakticky rozpadl celý evropský textilní průmysl. Obdobné riziko hrozí i v případě potravin - jen s tím rozdílem, že nedodržení zejména technologických norem při výrobě potravin v Číně může mít kromě části našich podnikatelů také plošný dopad na celou populaci z pohledu kvality oné „strategicky výhodné“ čínské produkce. E-mail autora: mailto:[email protected] Foto popis| O autorovi| a životního prostředí oblastí zemědělství, potravinářství agrární analytik zabývající se PETR HAVEL

Téma týdne POMOC! JÍDLO! Týdeník Květy str. 12 * Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 28.4.2016

zpět

V životě člověka hraje bezpochybně dominantní úlohu. Je jeho základní podmínkou. Ale i rozkoší. Pokušitelem. Nepřítelem. A existují tisíce odborníků, kteří vám řeknou, jak toho nepřítele zaručeně porazit. Jenže o to v životě nejde, i když mnozí z nás si to už neuvědomují. V momentálních záchvatech posedlosti „zdravou výživou“ odvažujeme na gramy, děsí nás lepek, noční můry vyvolává mléko, bojíme se masa a nezkrotná láska k čokoládě dramaticky zvyšuje spotřebu antidepresiv… Jasně. Možná by konzumace půl tabulky čokolády denně mohla být mnohem účinnější než všechna antidepresiva světa. Jenže to by vzápětí po konzumaci nesměla následovat ledová sprcha výčitek a pocitů totálního selhání. Lítáme v začarovaném žroucím kruhu. - Jíme nezdravě. A tloustneme. Čím dál víc. Ale zároveň proti tomu bojujeme. Nezdravě. Čím dál víc. * DOŠLO I NA OVOCE Říká se, že na každého odborníka, který vám doporučí výčet potravin pro vás dobrých, připadá odborník jiný, který označí tytéž potraviny jako pro vás škodlivé. Samozřejmě. Všichni tak nějak tušíme, že správná strava pomáhá udržet rozumnou váhu, vyhnout se určitým zdravotním problémům, dokáže mít značně pozitivní vliv na naši náladu a celkový pocit pohody. Typická strava současného vyspělého světa však překypuje fastfoody, balenými pokrmy, polotovary, konzervami, rozmrazeným pečivem, sladkostmi, limonádami… Už i kojenci baští přesnídávky s minimální trvanlivostí končící za dva roky… Víme, že to je špatně. Ale co je tedy dobře? Ani ovoce a zelenina už nevycházejí z hodnocení zasvěcených vítězně: „Ukažte mi, jakou potravinu dnes máme čistě přírodní. Žádnou. Jen jablka se stříkají 16krát, než přijdou na trh,“ konstatuje například alergoložka MUDr. Marie Špičáková. Za pravdu jí bohužel dává i výzkum nedávno provedený mezinárodní ekologickou organizací Environmental Working Group. Zjišťovala, jak moc jsou dnes ovoce a zelenina kontaminovány chemií. I podle ní dopadla ze všeho nejhůře jablka. Nicméně pesticidy objevila v celých 65 % zkoumaných druhů. Právě tyto látky, které jsou určené k hubení rostlinných a živočišných škůdců, bývají spojované s toxickým vlivem na nervovou soustavu člověka, nevratným poškozením mozku, rizikem vzniku karcinomů (zejména leukémií u dětí) či Parkinsonovou chorobou. „O pesticidech se dlouho říkalo, jak jsou neškodné, dokud se nezjistilo, že nejsou,“ prohlásila zástupkyně organizace Sonya Lunderová. Jednoho napadne, které z potravin, dnes doporučované jako ty opravdu „zdravé“, budou za čas hodnocené podobnými slovy. * NE MÁLO TUKŮ. NE MOC TUKŮ. Jedno je jisté. Žádná potravina v rozumné míře nás nezabije. To, co opravdu škodí, je množství. Jak říká MUDr. Vladimíra Strnadelová, odbornice na celostní medicínu, současná generace se dostala stravou někam úplně jinam. „Neodpovídá konstrukci našeho organismu. Neodpovídá charakteru našeho trávení - jako když do auta lijete špatný benzin. Tím pádem vzniká spousta přebytků, střevo je poškozované, zatěžované nadbytkem masa, které v něm zahnívá. Nadbytkem cukrů, které ve střevě kvasí. Přestali jsme jíst obilí jako takové, ale nahradili ho vymílanou pečenou moukou. Ta se v žaludku nerozloží, ale škrob propašuje lepek do střeva a tam ho zalepuje či poškozuje…“ Jako dobrá se neukázala ani mnohá řešení pomocí nejrůznějších diet, včetně klasické „nízkotučné“. Nedávné britské výzkumy prokázaly, že lidé, snažící se nízkotučnou dietou zmírnit riziko srdečních chorob, rakoviny či cukrovky, si spíš pohoršili. Přišlo se na to, že ti, kdo se snažili mít příjem kalorií pod zvýšenou kontrolou, produkovali vyšší hladinu stresového hormonu kortizonu, v důsledku čehož si dietáři naopak ještě více zadělali na zdravotní problémy a k tomu navíc paradoxně přibrali na váze. Na druhé straně jiný britský výzkum hovoří o tom, že lidé konzumující stravu bohatou na živočišné bílkoviny, jsou vystaveni stejnému riziku rakoviny jako ti, kteří vykouří 20 cigaret denně. Situací se začala zabývat už i Světová zdravotnická organizace, která připustila, že dosavadní studie prokazovaly souvislost mezi rakovinou a spotřebou červeného masa, ale dnes už jsou k dispozici výzkumy, kde hlavními „viníky“ jsou živočišné bílkoviny jako takové. * OSLAĎME SI ŽIVOT

Jídlo je ošidné. Poměrně rychlé a levné řešení, jakým lze poskytnout okamžité uspokojení. Možná to je ten důvod, proč vědci zjistili souvislost mezi zanedbáváním sebe sama, nízkým sebevědomím a přejídáním. Jisté je jedno: Jídlo tvoří jen část našeho životního stylu. Pokud ho chceme změnit, není řešením dramaticky změnit jídelníček, vyškrtat z něho všechny dosavadní položky a nahradit je semínky chia a mladým ječmenem. Stejným podílem jako jídlo se do stavu našeho organismu promítá pohyb, odpočinek a psychika. A té přisuzují dnes už kapacity i klasické medicíny vliv nejzásadnější. Co z toho vychází? Jezme vše, co nám chutná. Ale v rozumné míře. Nenechme se vykolejit tím, že jablka jsou plná pesticidů, chléb plný lepku a dobrý jogurt plný tuku. Dopřejme si sezonní potraviny, které v sobě ještě mají maximum chuti, vitaminů i minerálů. Dopřejme si kvalitní olej a vydatně si jím pokapejme salát. Oslaďme si čas od času život nešizeným domácím čokoládovým dortem, který by svými kaloriemi umlátil i pečenou husu s bůčkem dohromady. Hezky to vyjádřila PhDr. Iva Málková, předsedkyně organizace STOB a naše přední odbornice na zdravou výživu: „Nedívejte se na sebe jako na tlustou, nebo hubenou, na jídlo jenom jako na dobré, nebo špatné, dietní, nebo nedietní, dovolené, nebo nedovolené. Neříkejte si už nikdy více, neboť tyto myšlenky nedávají prostor pro chyby. Nemyslete černobíle v kategoriích všechno, nebo nic. I když nejste nejlepší, nemusíte být nejhorší, i když nejste nejkrásnější, nejste nejošklivější, a když máte pár kilo navíc, nejste tlouštíkem. Pokud zvládnete sféru myšlení, jste na nejlepší cestě si váhové úbytky udržet.“ *** Kdy jste měli českého králíka? Odpovídá nutriční specialistka Bc. Kamila Novotná * * Trojlístkem nejzákladnějších živin jsou pro člověka sacharidy, tuky a bílkoviny. Mění se však nějak v průběhu věků skladba a podoba těchto složek - myslím v souvislosti s vývojem životního stylu člověka (vařená strava aj.)? Samozřejmě, že se náš jídelníček v průběhu věků mění. Naši pravěcí předchůdci se živili převážně bobulemi, kořínky, občas ulovili mamuta. Podstatný byl fakt, že co si neulovili nebo nenašli, to neměli. V průběhu let však lidé přišli na to, že vařené maso je lépe stravitelné než syrové. Se zemědělstvím poté přichází i pastevectví, a tím pádem zkvalitnění stravy a jistá pravidelnost v jídle. Bohužel přicházely i hladomory a války - díky čemuž se ovšem „chytrý organismus“ naučil žít i s velmi nízkým příjmem živin. V minulých časech se lidé snažili neplýtvat a drželi pravidelné půsty. Museli vystačit s tím, co přes léto vypěstovali, museli si dělat zásoby, počítat a přemýšlet o tom, co jim bude stačit. Považuji proto dodnes za přirozené například jíst v létě čerstvé jahody a švestky, a v zimě si naopak na zahřátí dát vydatnou kaši z vloček se sušenými křížalami. Časy se mění a dnešní populace dokonce se stravou experimentuje - i proto, že se jídlo dá bez větší fyzické námahy jednoduše koupit nebo dokonce objednat donášku až domů. Nehovoříme jen o obezitě a přejídání, ale i o jejich protipólu: mentální anorexii. * * Téměř každý rok jsme svědky bombastické propagace nějaké exotické poživatiny (viz semínka chia atd.). Opravdu mají tyto doplňky na naše zdraví objektivně měřitelný vliv? Studie a výzkumy například na význam omega-3 mastných kyselin ve stravě existují, stejně tak na borůvky a antioxidanty, a mohla bych výčet dál rozšiřovat. Co se týká chia semínek, tak jsou dnes mnoha lidmi užívána pro jejich schopnost vázat tekutinu, a tudíž tvořit zajímavé pokrmy, ale taky pro obsah železa, hořčíku a vlákniny. Jde o tzv. superpotravinu. Popularita zmíněného semínka roste až v posledním čase, a to i přesto, že ho znali už staří Aztékové. Řekla bych, že každoroční boom rozličných (exotických) potravin u nás je umožňován i proto, že poptávka po nových potravinách je dost velká. Lidé kupují zelené řasy, chia semínka nebo ananas, který k nám musel doputovat nespočet kilometrů, a vůbec si neuvědomují, že mnohé podobné potraviny najdou i v Česku. Chodíme do restaurace na maso z Argentiny a o Vánocích si do ovocné mísy loupeme třeba ovoce líčí. Ale kdy jste naposledy měli českého králíka nebo dobré české vlašské ořechy? * * Pokud jde o řečené doplňky - nevstupuje zde do hry spíš placebo efekt? Takže vlastně jsou prospěšné, i když -s nadsázkou řečeno -nemají téměř žádnou hodnotu?

Myslím, že u některých potravin může jít skutečně jen o pocit, že jím zdravěji, a tudíž je mi i lépe. Ale na věc se dá dívat i z druhé strany. Dříve by u nás lidé s celiakií měli možnost využívat především mouku kukuřičnou a pohankovou. Postupem času se ale díky cizokrajným plodinám můžeme v jejich jídelníčcích setkat i s amarantem a quinoou. * * Vždy jsem byl zastáncem zdravého rozumu: měli bychom jíst hlavně to, co stovky generací našich předků. Je to ale ještě dnes správný postoj, vezmeme-li v potaz vyčerpání půdy, hydroponické pěstování zeleniny apod.? V poslední době se začínám setkávat hojně s paleolitickou dietou. Je to dieta pramenící z jídla doby kamenné. To znamená vyřadit průmyslově zpracované produkty (jogurty, luštěniny aj.). Určitě to mnoho lidí dělá nejen pro dobrý pocit, že jsou blíže našim předkům, ale i z hlediska ekologického. Zamořujeme chemií půdu čím dál víc, dovážíme nezralé ovoce, které pak musí dozrát v plynném prostředí. Netvrdím, že je třeba dodržovat paleolitickou dietu, ale rozhodně bychom neměli upřednostňovat kvantitu nad kvalitou. Doporučuji nad stravou a jídelníčkem přemýšlet a podporovat více české pěstitele a chovatele. 21 nejdůležitějších potravin Látky v nich obsažené zaručují správné fungování našeho organismu. Jsou bohaté na antioxidanty, vlákninu, zdravé tuky, bílkoviny, a naopak chudé na různé chemikálie či prázdné kalorie. 1. JABLKA -vedle vysokého obsahu vitaminů mají schopnost regulovat chod mnohých tělesných orgánů, posilují imunitní systém, krevní oběh, srdce, cévy a stabilizují hladinu cukru v krvi. 2. FAZOLE -dodávají vlákninu, kyselinu listovou, železo, hořčík, zinek a zdravou dávku rostlinných bílkovin. Pravidelná konzumace snižuje hladinu cholesterolu v krvi a snižuje riziko vzniku rakoviny prsu u žen po menopauze. 3. BORŮVKY -obsahují silný antioxidant, který pomáhá redukovat tuk na břichu a chrání mozek. Sušené borůvky se již odedávna používají pro děti jako lék na průjmy. 4. BROKOLICE -ochraňuje před volnými radikály a toxickými látkami. Obsahuje dostatek kyseliny listové, vitaminu C a K a antioxidant sulforafan, který je účinný v boji s rakovinou. Dokáže redukovat vysoké hodnoty estrogenu v těle a tím zabrání ukládání tuku. 5. LOSOS -i když se řadí mezi tučné ryby, odborníci na zdravou výživu ho doporučují kvůli vysokému obsahu omega-3 a omega-6 mastných kyselin (prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění). Zdroj bílkovin, vápníku a vitaminu D. 6. DRŮBEŽ -pomáhá při regeneraci svalových vláken, podporuje růst svalů. Obsahuje niacin nutný pro uvolňování energie z potravy. Jeho nedostatek se projevuje nespavostí, nechutenstvím a dalšími symptomy. 7. KLÍČKOVÝ CHLÉB -je vyrobený z naklíčené pšenice a z obilných plev, proto obsahuje víc bílkovin a má nižší glykemický index než kterýkoli jiný chléb. 8. VEJCE -obsahují vitaminy A, B12, D a selen. Bílkovina ve vejci dokáže redukovat krevní tlak a chrání před kardiovaskulárními nemocemi. 9. HOVĚZÍ MASO -doporučuje se pro velké množství kvalitních bílkovin, kreatin (látka podporující sílu a svalový růst), karnitin (spalovač tuků a prostředek pro regeneraci), vitaminy skupiny B, atd. 10. QUINOA -tradiční jihoamerická plodina obsahuje esenciální aminokyseliny, železo a hořčík. Díky vysokému procentu vlákniny je lehce stravitelná. 11. KREVETY -vysoký obsah bílkovin, zdroj selenu. V menším množství obsahují vitamin D, vitaminy skupiny B, především B12, který zajišťuje správnou funkci mozku, dále např. jód, vápník a zinek. 12. SYROVÁTKOVÁ BÍLKOVINA -nápoj je vhodnou součástí redukčního režimu. Při nízké energetické hodnotě poskytuje důležité živiny v dostatečně vysokém množství, pomáhá stimulovat krevní oběh.

13. ČERVENÁ PAPRIKA -obsahuje více než polovinu doporučené denní dávky betakarotenu pro dospělého muže, poskytuje i karotenoidy, jako lykopen, který má silné antioxidační účinky. 14. TVAROH -obsahuje kasein zásobující svaly aminokyselinami. Další předností je vysoký obsah vápníku. 15. BRAMBORY - vláknina, která je v nich hojně zastoupena, podporuje správnou funkci trávicí soustavy a pomáhá vytvořit pocit plnosti. Obsahují také vitaminy - např. C a skupiny B. „Přestali jsme jíst obilí jako takové, ale nahradili ho vymílanou pečenou moukou. Ta se v žaludku nerozloží, ale škrob propašuje lepek do střeva a tam ho zalepuje či poškozuje.“ MUDr. Vladimíra Strnadelová 16. OVESNÉ VLOČKY -mají vysoký obsah bílkovin, nenasycených mastných kyselin, vitaminů B1, B6 a E, železa, vápníku, fosforu a lecitinu. Regulují cholesterol a glukózu v krvi. 17. TMAVÁ ČOKOLÁDA - díky vysokému obsahu polyfenolů redukuje riziko vzniku srdečních onemocnění. Vybíráme si (přiměřeně) čokoládu s obsahem nejméně 60 % kakaa (má méně cukru). 18. ŠPENÁT -naše nejcennější listová zelenina. Má vysoký obsah karotenoidů, které jsou tělem syntetizovány ve vitamin A. Dále vitaminy skupiny B a C, draslík, hořčík, sodík, vápník, železo. 19. ŘECKÝ JOGURT -odstraňuje se z něj tekutá syrovátka, laktóza a cukr, díky čemuž obsahuje až dvojnásobné množství proteinů. Je také plný zdravých probiotických kultur, bílkovin a kalcia. 20. EXTRA PANENSKÝ OLIVOVÝ OLEJ - obsahuje např. vysoké množství mononenasycených tuků, je nabitý antioxidanty. Vhodný je hlavně na studenou kuchyni. 21. VLAŠSKÉ OŘECHY -až 70 % plodu tvoří zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny. Redukují hladinu cholesterolu, jsou bohatým zdrojem vitaminu E, B1, B6, kyseliny listové, hořčíku a zinku. Na co ještě bychom neměli zapomínat: 22. ČISTÁ VODA 23. JAHODY -vysoký antioxidační účinek. 24. MANDLE -obrana před rozvojem nemocí srdce a cév. 25. TŘEŠNĚ -vhodné pro nemocnou štítnou žlázu. 26. OSTRUŽINY A MALINY -vhodné k prevenci zánětů. 27. POMERANČE -mnoho vitaminů A, B a C. 28. RAJČATA prevence aterosklerózy a nádorů. 29. PISTÁCIE -mnoho minerálů a zdravých tuků. 30. AVOKÁDO -mnoho vitaminů a minerálních látek. 31. MOŘSKÉ ŘASY -vysoký obsah minerálních látek a vlákniny, dále bílkovin a různých vitaminů. 32. BRUSINKY -snižují pravděpodobnost onemocnění srdce a oběhového systému, léčí záněty močových cest. 33. HNĚDÁ RÝŽE -je výživnější než bílá, má nižší glykemický index. 34. ČERNÝ ČAJ -vhodný pro diabetiky (snižuje hladinu glukózy v krvi). 35. KÁVA -obsahuje antioxidanty. 36. ZÁZVOR -působí protizánětlivě a posiluje imunitní systém. 37. TUŇÁK -prospěšné účinky na srdce, mozek, oči, vhodný proti chronickým zánětům. 38. BÍLÝ ČAJ -prevence kardiovaskulárních chorob a rakoviny. 39. ZELENÝ ČAJ -napomáhá spalování tuků. 40. KURKUMA -antibakteriální a protivirové účinky. 41. ČOČKA -prospěšná pro střeva, podílí se na redukci tuků. 42. ČERVENÉ VÍNO -prevence kardiovaskulárních onemocnění. 43. HOUBY ŠITAKE -antioxidant L-ergothionin chrání před volnými radikály. 44. ARTYČOKY zelenina pomáhající při diabetu, čistí játra. 45. SÓJOVÉ BOBY -steroly (fytoestrogeny) snižují vedlejší projevy přechodu a stárnutí. 46. SLUNEČNICOVÉ KLÍČKY -vysoký obsah hořčíku vyvažuje hladinu vápníku v těle a napomáhá tak k regulaci nervové činnosti. 47. KAPUSTA -příznivá při potížích se žaludkem, játry apod. 48. ČERVENÁ ŘEPA -podporuje imunitu, prevence rakoviny. 49. RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA -díky thiaminu podporuje mentální svěžest, soustředění, odolnost vůči stresu. 50. SEMÍNKA CHIA -snižují hladinu krevního cukru, napomáhají prodlužovat proces přeměny zkonzumovaných cukrů na glukózu. Foto popis| Posedlost zdravou výživou nás v krajním případě může dovést až na psychiatrii... Foto popis| „Ukažte mi, jakou potravinu dnes máme čistě přírodní. Žádnou,“ upozorňuje MUDr. Marie Špičáková Foto popis| Z vaření by si nikdo neměl dělat těžkou hlavu. Jíst bychom měli vše, co nám chutná, ale

v rozumné míře O autorovi| * SHUTTERSTOCK a archiv Snímky JUDITA BEDNÁŘOVÁ, DAVID KALCŮ a IVO BARTÍK

Valašský deník Dobrá zpráva pro všechny Valašský deník str. 1 Titulní strana (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2016

zpět Máme pro Vás vstupenky na prohlídku Muzea řeznictví ve Valašském Meziříčí. Muzeum řeznictví Valašské Meziříčí je kulturním a společenským centrem, které upevňuje dobré jméno řeznického řemesla a povědomí o výjimečných kvalitách uzenářských a masných produktů u nás na Valašsku. Ochutnat zde můžete uzenářské speciality z Krásna, partnera muzea, nebo pivní speciál Řeznický lev, který jen pro muzeum vaří v minipivovaru Paličák v Palačově. Vstupenku získáte, když uhodnete název piva, který se v muzeu čepuje. Stačí zavolat na telefonní číslo: 725 541 452. Předplatitelé Valašského deníku to mají tentokrát ještě jednodušší. Vstupenky si mohou objednat ve věrnostním programu ABO Bonus. Region| Střední Morava

vitalia.cz Vědci: Vegetariánský svět by byl zdravější, bohatší a chladnější 1.5.2016 vitalia.cz str. 0 Milada Kadeřábková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Kdybychom jedli méně masa a více ovoce a zeleniny, svět by si do roku 2050 mohl ušetřit několik milionů úmrtí ročně. A nejenom to. Došlo by k podstatnému snížení škodlivých emisí oteplujících naši planetu a ročně bychom ušetřili biliony dolarů za náklady na zdravotní péči a poškozené životní prostředí, tvrdí vědci. Nová studie publikovaná Národní akademií věd USA je první, která odhaduje pozitivní vliv globálního stravování založeného převážně na surovinách rostlinného původu na celosvětové zdraví lidstva a kvalitnější životní prostředí. Nevyvážená strava je jedním z největších zdravotních břemen na světě a náš potravinářský systém produkuje více než čtvrtinu skleníkových plynů, tvrdí Marco Springmann, hlavní autor oxfordského programu Budoucnost jídla. „To, co jíme, ovlivňuje nejen naše zdraví, ale i globální prostředí,“ říká. Šetrné veganství Vědci z oxfordské univerzity vytvořili modely efektů čtyř typů stravování:

strava běžného typu strava, která se řídí globálními směrnicemi zahrnujícími minimální množství zeleniny a ovoce a omezení červeného masa, cukrů a celkového počtu kalorií vegetariánská strava veganská strava Výsledky výzkumů ukázaly, že osvojení globálně doporučované životosprávy by vedlo ke snížení počtu úmrtí o 5,1 milionů za rok, zatímco ve veganském světě, který nekonzumuje živočišnou stravu včetně mléka a vajec, by zemřelo o 8, 1 milionu lidí méně. Co se změn klimatu týká, dodržování stravovacích doporučení by snížilo emise potravinářského průmyslu o 29 %, přijetí vegetariánství o 63 % a veganství o celých 70 %. Studie dále uvádí, že změny ve stravování by mohly ušetřit od 700 do 1000 miliard dolarů ročně za zdravotní péči a ztracené pracovní dny, zatímco ekonomický benefit ze snížení skleníkových plynů by mohl být až 570 miliard za rok. Regionální rozdíly Vědci zjistili, že tři čtvrtiny benefitů by se týkaly rozvojových zemí, zatímco největší změny ve stravování by měly podstoupit státy rozvinuté, vzhledem k vyšším podílům konzumace masa a velkému rozšíření obezity. Studie se zaměřila na regionální rozdíly, které mohou být použity k identifikaci nejvhodnějších opatření týkajících se produkce a konzumace potravin, říká Marco Springmann. Například nižší konzumace červeného masa by měla největší efekt ve Východní Asii, v Západní a Latinské Americe, zatímco navýšení příjmu ovoce a zeleniny by mělo nejpříznivější vliv na snížení úmrtnosti v Jižní Asii a Subsaharské Africe. Nižší příjem kalorií, vedoucí ke snížení obezity, by hrál klíčovou roli ve zlepšení zdraví ve Východním Středomoří, Latinské Americe a státech Západu, uvádí studie. Co by to znamenalo Ale nebude to jednoduché. Dosažení stravování, které vyhovuje mezinárodním doporučením, by vyžadovalo pětadvacetiprocentní nárůst v globálním příjmu zeleniny a ovoce a snížení příjmu červeného masa o padesát šest procent. Studie uvádí, že celkově by lidé měli přijímat o patnáct procent kalorií méně, než v současnosti. „Nečekáme, že se z každého stane vegan. Ale změny negativních dopadů potravinářského průmyslu na životní prostředí budou pravděpodobně vyžadovat víc, než jen posun v technologiích. Osvojení zdravější a environmentálně udržitelné stravy může být krokem správným směrem,“ domnívá se Marco Springmann. Zdroje: Dailymail.co.uk, Reuters.com

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/vedci-veg...-by-byl-zdravejsi-bohatsi-a-chladnejsi/

Alena Malíková: KPZ není běžný bedýnkový systém

2.5.2016 vitalia.cz str. 0 Kateřina Čepelíková Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět Chcete kvalitní potraviny, chcete nakupovat bez prostředníků – supermarketů, které cenu často neúměrně navyšují? Staňte se odběratelem kápézetek, nebo založte vlastní. Alena Malíková vám poradí, jak na to. Pracovat v zemědělství, chovat krávy nebo pěstovat obilí je stále řehole. I když často zemědělce podporuje stát či Evropská unie dotacemi, nestačí to. Stále je tu prostředník, který si na výsledném výrobku nasadí i osmdesátiprocetní marži bez významného přičinění a kvalitně vyrobený výrobek se stává hůře prodejným. Cestou, jak podpořit svého sedláka, jsou kápézetky – KPZ, propracovaný bedýnkový systém, o kterém jsme si povídali s Alenou Malíkovou. Kdy a proč PRO-BIO spustilo bedýnkový systém? Komunitou podporované zemědělství (KPZ) není běžný bedýnkový systém zprostředkování místních potravin; ani příliš nemáme rádi slovo bedýnkování; KPZ je přímý vztah mezi konkrétním sedlákem a společenstvím lidí, podílníky, kteří sdílejí rizika a přínosy hospodaření. Tento způsob navazování vztahů v naší republice začal šířit Jan Valeška (PRO-BIO Liga; http://www.biospotrebitel.cz) již před rokem 2010. A to po vzoru ze zahraničí, ať už jsou to francouzské AMAPy, britské CSA a podobné vzory v Německu a dalších zemích. Jedná se o nejspravedlivější ohodnocení práce těch, kteří hospodaří, včetně dalších kvalit tohoto propojení, jako je zmíněné sdílení rizik i přínosů, navrácení lidí (podílníků) k půdě – k tomu, aby si opět začali uvědomovat, odkud se bere jídlo; to, že není jednoduché vypěstovat mrkev, vychovat zvířata, vyrobit sýr atd., a souvisí s tím i kvalita života, životního prostředí. Fungovalo zde už něco podobného – i od jiných firem? Ne. Co je to vlastně KPZ? Komunitou podporované zemědělství je šance pro spotřebitele a zemědělce, jak se společně vymanit ze závislosti na složitém a neprůhledném agro-potravinářském komplexu, který ve skutečnosti ohrožuje jejich zájmy – máme stále menší možnost ovlivnit, co a v jaké kvalitě budeme nakupovat, a také za jakou cenu. Ve vzájemně prospěšném, oboustranně odpovědném závazku si spotřebitelé zajistí lokální potraviny a drobní zemědělci zase důstojné živobytí a respekt. KPZ je systém založený na vzájemném vztahu mezi spotřebiteli a producenty potravin, kteří společně sdílejí bohatství úrody i riziko neúrody. Mohou se do systému zapojit i „nebio“ producenti? Ano, producenti nemusí mít certifikát „bio“, ale nesmí při svém hospodaření používat průmyslová hnojiva a chemické pesticidy. Nejlepší je, pokud hospodaří podle principů ekologického nebo biodynamického zemědělství, ale certifikát mít nemusí; vztah je založen na důvěře, osobních vztazích. Kde všude bedýnkový systém a KPZ funguje? Najdete nás po celé republice, podívejte se na naši mapu (http://www.kpzinfo.cz), kde uvidíte všechny, kteří jsou do KPZ zapojeni. Inspirovali jste se v zahraničí? Jak takové systémy podpory zemědělců vlastně fungují za hranicemi?

Ano, inspirovali jsme se v zahraničí. Ve Francii funguje Systém AMAP, který sdružuje několik tisíc zemědělců a set tisíc spotřebitelů, kteří si ve vzájemně výhodném partnerství zajišťují potraviny a dobré živobytí. Ve Velké Británii zase mají stovky tzv. CSA (Community Supported Agriculture), které obvykle fungují na družstevním principu a občanské angažovanosti. Německá síť SoLaWi sdružuje několik desítek hospodářství, která fungují na základě solidarity a ekologického a biodynamického zemědělství. Inspiraci jsme ale čerpali i v Belgii, Itálii či v USA. Kolik je v KPZ celkově producentů a kolik odběratelů? V České republice je ke třiceti KPZ. Kolik spotřebitelů? Asi tisíc pět set, ale to je velmi hrubý odhad. Kdo z producentů se do systému může zapojit? Kdokoli, kdo bude mít chuť a odvahu do tohoto vztahu, bude hospodařit podle principů ekologického (biodynamického) zemědělství a bude otevřený skupině podílníků – diskusím ohledně množství a druhů pěstované zeleniny či ohledně způsobu hospodaření; umožní návštěvy na svém hospodářství atd. A jak se mohu k odběru přihlásit já jako zákazník? Podle místa bydliště se můžete pokusit najít „svého“ sedláka na mapě, o níž jsem mluvila, a můžete se přidat ke stávající KPZ, anebo si najít „svého“ sedláka v okolí bydliště a začít s ním jednat o vytvoření nové KPZ. S tím vám ostatně můžeme pomoci, stačí nám napsat. Co to pro mě znamená? Platit teď na sezónu nadcházející, podepsat smlouvu, jezdit týden co týden na statek…? Znamená to – najít svoji komunitu, sedláka a skupinu podílníků, kteří se domluví na spolupráci (smlouva může být písemná i jen ústní – to je případ Šelongových z Pustějova). Domluví se na obsahu složení a termínech dodávek nejčastěji zeleniny, na termínech placení – buď se bude platit za úrodu na celou sezónu dopředu, případně se bude splácet po částech. Je možné domluvit se na pravidelné nebo nepravidelné práci na hospodářství (například v době zvýšené potřeby ruční práce na poli – plevele, mandelinka…), na tvoření podílů pro ostatní (naplňování bedýnek nebo tašek) atd. Co v bedýnkách dostanu – je to směs výrobků od různých producentů (v Praze obvyklé) nebo bedýnka například jen mléčných výrobků? KPZ je založeno na spolupráci mezi konkrétním sedlákem a skupinou „jeho“ podílníků. Není možné, aby podílníci dostávali potraviny od někoho, koho neznají. Princip je právě v osobních vztazích. Je možné, že pěstitel zeleniny může současně chovat hospodářská zvířata a součástí podílu může být např. kozí sýr. Jsou ceny v bedýnkách nějak zvýhodněné oproti nárazovému nákupu ze dvora? To nevím, protože ceny za podíly si tvoří každé společenství samo, toto je dotaz na konkrétní sedláky a jejich komunity. Ing. Alena Malíková Je správcem regionálního centra Moravská Brána, poskytuje informační a poradenský servis zaměřený zejména na vztahy ekologického zemědělství a ochrany přírody. V současné době pracuje jako vedoucí Informačního centra v Novém Jičíně a pro Bioinstitut o.p.s. v Olomouci.

URL| http://www.vitalia.cz/clanky/alena-malikova-kpz-neni-bezny-bedynkovy-system/

Zdraví Vitamin, kter odhalila kuřata Zdraví str. 74 záhadné vitaminy Anežka Kollmannová, Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

29.4.2016

zpět NIKDO HO NEZNÁ, ALE VŠICHNI HO POTŘEBUJÍ, KDO JE TO? POKUD NEZNÁTE ODPOVĚĎ, PAK VÁM ROZLUŠTĚNÍ TÉTO HÁDANKY NABÍDNEME V NÁSLEDUJÍCÍCH ŘÁDCÍCH. Nikoho nepřekvapuje, že existují vitaminy A, B, C, D nebo E. Většinou také víme, k čemu slouží a proč je nutné, aby jich náš organismus měl dostatek. Ale upřímně řečeno, kolik z nás kdy slyšelo o vitaminu K a o tom, k čemu je užitečný? Tak zvané káčko zřejmě patří k nejméně známým, spíše ke zcela neznámým vitaminům, a tím pádem málokdo tuší, k čemu slouží a kde by ho měl hledat. ODNESLA TO KUŘATA Dánský biochemik Henrik Dam odhalil vitamin K v roce 1930 úplnou náhodou, jak už tomu u mnoha objevů bývá. Na pokusných kuřatech zkoumal funkci cholesterolu, a za tím účelem nebohá ptáčata krmil několik týdnů zcela netučnou stravou. Ta začala trpět masivním podkožním krvácením, které se nedalo zastavit ani podáváním čistého cholesterolu. Ovšem pozitivním výsledkem pokusů bylo to, že Dam následně z tuků izoloval látku, kterou nazval vitaminem K. Na výsledky zkoumání dánského vědce navázal Američan Edward A. Doisy, kterému se podařilo odhalit chemickou strukturu této látky. A nakonec oba společně byli za výsledky svých bádání v roce 1943 odměněni Nobelovou cenou za medicínu – kuřata byla obětována na oltář vědy. Dam i Doisy věděli, že vitamin K se vyskytuje ve dvou formách, které označovali jako K1 a K2, ale mezi vědci dlouho panovalo přesvědčení, že se jedná pouze o jinou variantu téže látky. Trvalo poměrně dlouho, až do roku 1975, než byla odhalena nezastupitelná role vitaminu K2 v prevenci osteoporózy, protože je naprosto nezbytný pro pevnost kostí, zubů a také pro zdravé srdce a cévy. Vitamin K1 je zase důležitý pro srážlivost krve. BAKTERIE NA TO NESTAČÍ Dnes už víme, tedy hlavně odborníci to vědí, že vitamin K obsahuje hned celou skupinu látek, které se rozpouštějí v tucích. K1 zvaný fylochinon je v zelené listové zelenině, například v kapustě, hlávkovém salátu, brokolici, ve špenátu, v řasách a petrželi, ale také v rostlinných olejích; jeho hlavní funkcí je aktivovat v organismu proteiny, které ovlivňují srážení krve. Vitamin K2 se vyskytuje ve dvou formách: menatetrenon najdeme především v potravinách živočišného původu, to znamená v mase, vaječných žloutcích, másle nebo v některých druzích sýrů. Menachinon vytvářejí bakterie v lidském těle a obsahují ho také některé, především fermentované potraviny. Poměrně dlouho odborníci soudili, že bakterie v těle jsou schopné dodat až padesát procent vitaminu K potřebného pro organismus. Poslední výzkumy ale ukazují, že bakterie na to nestačí a tohoto vitaminu vyprodukují mnohem méně, takže velká část populace je ohrožena jeho nedostatkem. Navíc naše strava není na vitamin K2 zdaleka tak bohatá, jako bývala ta, kterou konzumovali naši předci. Co s tím? FERMENTUJTE! PRO CHUŤ I PRO ZDRAVÍ Snad každá země má své specifické kvašené, tedy fermentované potraviny – zelím nebo okurkami počínaje a kefírem, mléčným nápojem původem z kavkazských hor, zdaleka nekonče. K exotičtějším, ale zároveň ve světě stále oblíbenějším a vyhledávanějším pokrmům patří korejská zeleninová směs kimči, jejímž základem je čínské zelí. Japonská kuchyně se rozhodně neobejde bez fermentované vyzrálé pasty miso, která se dělá ze sójových bobů, soli a určitého druhu obilí a je až neuvěřitelně zdravá. Ovšem fermentací mohou procházet i čaje, vína, piva, mošty, obilné klíčky, chléb, a dokonce i maso a ryby. Tento přírodní proces jídlo nejen konzervuje, ale také

zlepšuje jeho stravitelnost, a především obsahuje řadu důležitých živin a enzymů. A pochopitelně i vitaminů, mezi nimiž nechybí ani K2. SNADNO A RYCHLE Připravit si fermentované potraviny není vůbec složité. Potřebujeme k tomu jen struhadlo, ostrý nůž, prkénko, širokou mísu na promíchání a vhodnou nádobu, například větší sklenici od okurek, kam zeleninu napěchujeme, pokud nemáme přímo hrnec zvaný kvašák. Pak už stačí jen krájet, strouhat, prosypávat kvalitní, nejlépe mořskou solí a případně dalším kořením podle vlastní chuti. Pokud zelenina nepustí dostatek šťávy, je nutné přidat převařenou vychladlou vodu a při pokojové teplotě nechat vše kvasit podle druhu zeleniny zhruba týden. Na internetu nebo v kuchařce po babičce je receptů a návodů na to, jak správně a co všechno fermentovat, víc než dost. KOSTI POSÍLÍ, CÉVY PROČISTÍ To, že pro zdravé a silné kosti a zuby je nutný vápník v kombinaci s vitaminem D3, je všeobecně známé. Jejich dostatek funguje také jako prevence osteoporózy. Je pravda, že vápník a vitamin D3 zvyšují hustotu kostí, ale zároveň je pravda, že vápník se může ve vyšší míře ukládat i do cév, čímž se zvyšuje riziko infarktu a jiných kardiovaskulárních onemocnění. Dobrým pomocníkem v boji proti těmto nežádoucím účinkům je právě vitamin K2, přesněji řečeno enzym, jehož je součástí, který aktivuje proteiny řídící pohyb vápníku v těle. Nejdůležitější z nich je osteokalcin, po kolagenu druhá nejhojněji zastoupená bílkovina v kostech. Zatímco kolagen vytváří jakousi kostru, do níž se může vápník uložit, role osteokalcinu je mnohem aktivnější – přivádí vápník přímo do kostí a zubů. Další bílkovinou, kterou vitamin K2 aktivuje, je matrix gla-protein, který má za úkol odvádět vápník z měkkých tkání, především z tepen a žil. Vitamin K2 tedy zvyšuje pevnost kostí, ale zároveň čistí cévy od vápenatých usazenin, a snižuje tak riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. JSOU OŠKLIVÉ A BOLÍ Ano, řeč je o křečových žilách, které trápí ženy i muže, a nejen tím, že jsou na pohled nevzhledné, ale také bolí. Jedním z důvodů, proč vznikají, je ztráta pružnosti cévní stěny povrchových žil, k níž dochází právě z důvodu ukládání vápníku. Ještě nebezpečnější než křečové žíly, které se dají celkem úspěšně odstranit operativně, jsou zánětlivé procesy probíhající v hlubokém žilním systému. Vidět nejsou, ale záněty často vedou k tvorbě sraženin, které se mohou uvolnit a způsobit život ohrožující embolii. Prevence je nejúčinnější a nejlepší řešení. Dostatek vitaminu K2 – v případě žilních problémů ideálně v kombinaci se zvýšeným příjmem rostlinných flavonoidů, které se hojně vyskytují v bobulovém ovoci – by proto měl být samozřejmostí, aby žíly a cévy měly co nejmenší šanci vápenatět. VÝZKUM BĚŽÍ DÁL Kladný vliv vitaminu K, především K2, na řešení řady zdravotních problémů je už doložený. Vědci pochopitelně pokračují v odhalování dalších účinků, například na revmatoidní artritidu. Mechanismus vzniku této autoimunitní choroby stále není přesně známý, ale nedostatek vitaminu K2 je s velkou pravděpodobností jedna z možných příčin onemocnění. Destrukce kostí a kloubů při artritidě je způsobena činností kostních buněk zvaných osteoklasty, jejichž aktivitu dokáže eliminovat vitamin K2 podávaný společně s klasickými léky, které pacienti při této nemoci užívají. Odborníci také zkoumají vliv vitaminu K na diabetes. Jedna ze studií například prokázala, že osteokalcin, bílkovina aktivovaná právě vitaminem K2, dokáže zvýšit produkci inzulinu a citlivost tkání na tento hormon na buněčné úrovni. Dnes se také ví, že nedostatek vitaminu K snižuje schopnost slinivky břišní produkovat inzulin. Vědci se také zabývají vlivem vitaminu K na Alzheimerovu chorobu, která trápí stále více lidí na celém světě. Teprve v roce 1975 byla odhalena nezastupitelná role vitaminu K2 v prevenci osteoporózy a kardio -vaskulárních onemocnění. Připravit si fermentované potraviny není vůbec složité. Potřebujeme k tomu jen struhadlo, ostrý nůž, prkénko, širokou mísu na promíchání a vhodnou nádobu, například větší sklenici od okurek, kam zeleninu napěchujeme, pokud nemáme přímo hrnec zvaný kvašák.

Pak už stačí jen krájet, strouhat, prosypávat kvalitní, nejlépe mořskou solí a případně dalším kořením podle vlastní chuti. CO SI PAMATOVAT Celkový příjem potravin, které obsahují vitamin K2, je naprosto nedostačující. Vliv na tuto skutečnost má určitě i trend posledních let, který velí jíst nízkotučné, případně zcela netučné potraviny, ale vitamin K se rozpouští právě v tucích, a teprve tak se může vstřebávat do organismu. Ovšem v nízkotučných produktech a masných výrobcích z čisté svaloviny ho nenajdete. Nejlepší je zvolit zlatou střední cestu. Pokud nechcete konzumovat pouze potraviny živočišného původu, například vaječné žloutky, vepřové, hovězí a kuřecí maso nejlépe z volného chovu, aby zvířata měla možnost spásat zelenou potravu, nebo vnitřnosti – nejvíce vitaminu K2 obsahují játra – a zrající a tvrdé sýry, doplňte jídelníček fermentovanými potravinami. A také potravinovými doplňky – vitamin K2, někdy v kombinaci s vitaminem D3, se prodává buď v tabletách, v sáčcích nebo v tekuté formě. Existují také vitaminy K3–07, což jsou syntetické formy vitaminu K. Nejznámější z nich je trojka (menadion), který sice má pozitivní například protirakovinné účinky, ale zároveň vykazuje značnou toxicitu, a proto je jeho používání v lidské výživě zakázané. Nedostatkem vitaminu K2 je ohroIena velká část populace, protoIe na‰e strava na nuj není zdaleka tak bohatá, jako b˘vala ta, kterou konzumovali na‰i pfiedkové! Foto autor| foto: Shutterstock a archiv redakce

Zemědělec Ministr uvedl strategii Zemědělec str. 1 Titulní strana Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

2.5.2016

zpět Podpořit ve větší míře chovy hospodářských zvířat, zvýšit plochu pěstované zeleniny na trojnásobek, snížit výměru řepky o desítky tisíc hektarů a zaměřit se na zpracování tuzemských produktů chce ministerstvo zemědělství ve Strategii resortu s výhledem do roku 2030, kterou před několika dny ministr Marian Jurečka představil novinářům. Vláda by měla podle něj materiál projednat na začátku května. Ministerstvo by se mělo následně plněním cílů, které si ve svých plánech vytyčí, zaobírat každých šest měsíců. Jurečka přiblížil, že strategie vznikla proto, aby zemědělská veřejnost věděla, co se od ní očekává, a mohla podle toho tvořit své plány. Zároveň by se resort přesvědčil, že politika je správně nastavena. „Neměli jsme ambici vytvořit něco zcela nového. Materiál navazuje na strategii pro růst, na strategii v oblasti lesnictví, potravinářství a podobně,“ vysvětlil ministr a upřesnil, že by mělo dojít k také k nárůstu ploch ovoce, brambor, nebo chmelu. „Počítáme i s rozvojem školkařství, produkce okrasných rostlin a podobně, sektorů, které byly před rokem 1990 proexportní,“ poznamenal s tím, že by mělo dojít k větší diverzifikaci zemědělství a i díky ochranným opatřením ve vztahu k půdě. Do roku 2030 by mělo být v ochranném protierozním režimu až 60 procent české zemědělské půdy. V současnosti je chráněno necelých jedenáct procent půdy. Plocha v režimu ochrany se bude podle vedoucího oddělení ochrany půdy ministerstva Jiřího Chocholouše zvyšovat přibližně o deset procent každé čtyři roky. Plochy obhospodařované v ekologickém zemědělství by se měly do roku 2030 rozrůst o šest procentních bodů na 18 procent. (Pokračování na str. 3) Ministr uvedl ... (Dokončení ze str.1) Výměra ovocných sadů by se měla podle strategie zvýšit do roku 2030 ze současných 14 500 hektarů na 23 000 hektarů. Resort chce například více podporovat závlahové systémy. Jejich rozloha by měla už do roku 2020 vzrůst o 10 000 hektarů ze současných 25 000 hektarů. Zelenina by se měla pěstovat až na 30 000 hektarech. Naopak by měla klesnout výměra obilnin, a to o sto tisíc hektarů, a olejnin o více než 60 000 ha. „Snížení se týká především řepky olejky, která tvoří

více než 80 procent ploch olejnin,“ uvádí se v materiálu. Resort chce také zvýšit počty prasnic, koz, ovcí, krav, kuřat na výkrm i nosnic. Větší podpora pro chovatele by se podle Jurečky měla ukázat jak v evropském programu rozvoje venkova, tak v národních dotacích. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka by se mohly zvýšit počty zvířat, u jejichž chovů není potřeba stavět nové budovy. Tedy například u koz či u volně paseného dobytka. Je podle něj ale „naprosto iluzorní“, že by se do budoucna navyšovaly počty velkých hospodářských zvířat jako například dojnic. „Ať nikdo nepředpokládá, že někdo nové objekty postaví, pokud nepůjde o rekonstrukci budov, které již dnes slouží k výrobě jako takové,“ řekl Stehlík. Ministr uvedl, že v případě potravinové soběstačnosti bude Česká republika u některých komodit nad sto procenty, u jiných pod tímto číslem. „Například u vepřového masa nejsme tak ambiciózní, že za příštích 15 let budeme na sto procentech,“ poznamenal Jurečka. Ministerstvo zemědělství chce do roku 2030 také snížit vývoz surového dříví z České republiky na polovinu. Tuzemské zpracovatele chce zároveň motivovat stálou cenou odebíraného dřeva. Podle Jurečky Lesy ČR, Vojenské lesy a statky ČR a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR již uzavřely dohodu, podle které budou podporovat navyšování zpracovatelských kapacit v tuzemsku. V současné době se z ČR vyveze 6,9 milionu metrů krychlových surového dříví ročně. V roce 2020 by toto množství mělo podle plánů ministerstva klesnout na 5,5 milionu metrů krychlových. Pokles by pak měl dále pokračovat až na méně než polovinu současných vývozů. Foto popis| Ministr zemědělství Marian Jurečka (vlevo) představil strategii s výhledem do roku 2030. Na snímku je i tisková mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková a vedoucí oddělení analýz a strategie Josef Čech Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Na trzích bez evidence Zemědělec str. 2 Zpravodajství Oldřich Přibík Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

2.5.2016

zpět Ministerstvo zemědělství připravuje novelu zákona o elektronické evidenci tržeb (EET), díky které by se tato chystaná povinnost nevztahovala na farmářské trhy. Jejich organizátoři se totiž na rozdíl od ministerstva financí domnívají, že by prodej na trzích zkomplikovala. Řekl to minulý týden ministr zemědělství Marian Jurečka. Většina nevládních agrárních organizací tento návrh zatím opatrně přivítala. „Připravujeme návrh novely zákona o EET, kde by právě bylo pamatováno na vyjmutí farmářských trhů, tedy prodejů od farmářů na těchto tržištích, které by nespadaly pod EET,“ uvedl Jurečka. Pracovníci MZe už na novele pracují a její příprava podle ministra nebude složitá. „Spíše to pak musíme projednat na koaliční radě. Počítám, že to bude během měsíce. Musíme se dohodnout, jestli to spustíme řádnou vládní legislativou nebo to bude poslanecký návrh,“ dodal. KDU-ČSL podle Jurečky chtěla výjimku pro farmářské trhy dohodnout už při schvalování zákona o EET. „Byli jsme tehdy koaličními partnery požádáni, abychom respektovali původní dohodu z vlády a už do toho ve sněmovně nebo v Senátu nevstupovali. Musím říct, že v Senátu byla velká ambice to změnit a přímo pro farmářské trhy vyjednat výjimku. Nakonec tehdy byla učiněna gentlemanská dohoda, ať zákon necháme projít a připravíme novelu,“ uvedl Jurečka. „Snahu vyjmout novelou zákona farmářské trhy z EET na jednu stranu vítáme. Výrazně ulehčí způsob a zejména rychlost i další náklady prodeje hlavně menším zemědělcům, zpracovatelům a dalším výrobcům. Na druhou stranu bude výjimka trnem v oku těm, kteří výjimku ze zákona nepožívají. Celkově však výjimku z EET hodnotím kladně, protože stěžejní pro nás, tedy nejen pro pořadatele trhů, ale i pro vedení Asociace farmářských tržišť ČR, je podpora malých, často rodinných farem, menších zpracovatelů a nových gastronomických konceptů,“ uvedl pro náš týdeník předseda asociace Jiří Sedláček. Novelu přivítala i Agrární komora ČR, která uvedla, že k praktické realizaci požadavků vyplývajících ze zákona o EET pro drobné podnikatele v zemědělství a malé živnostníky se již v průběhu tvorby systému stavěla spíše odmítavě a požadavek na tuto výjimku také vznesla. Pro

drobné zemědělce, kteří provozují prodej ze dvora nebo prodávají své zboží na trzích, jde podle komory o zbytečnou překážku, která může zbrzdit či utlumit zájem o tyto aktivity, a novým to navíc zkomplikuje vstup do podnikání kvůli nutnosti investovat do technického vybavení. „Nesouhlasíme s argumentací ministerstva financí, že v ČR nepředstavuje maloobchodní prodej zemědělských výrobků tradiční odvětví, protože za několik posledních let si tato forma již získala své zákazníky a nezastupitelné místo na trhu, přičemž systém EET by ji zcela zbytečně omezoval,“ uvedla komora. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR by bylo rozumné počkat na první zkušenosti s fungováním EET a teprve poté na ně reagovat. „Obecně jsme se jakožto zaměstnavatelské svazy sdružené v Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů shodli, že je třeba aby existovalo co nejméně výjimek. Tedy aby prodejci na farmářských trzích EET podléhali. Pokud by však první zkušenosti ukázaly, že by fungování EET bylo problematické a že by to mohlo farmářské trhy ohrozit, jsme připraveni snahu o výjimku podpořit,“ uvedl Pýcha. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík je jednoznačně proti EET. „Pokud chtěl ministr pomoci venkovu, měl EET odmítnout v té podobě, jak jej vláda přijala,“ řekl k navrhované novele. Mluvčí ministerstva financí Kateřina Vaidišová v polovině dubna řekla, že farmáři prodávající vlastní produkci budou tržby evidovat nejdříve od února 2018 a mohou si vybrat, zda k tomu použijí pokladny, tablety či mobilní telefony. Zaevidování tržby podle ní nezabere víc času než platba kartou a prodejcům kromě pořízení internetu nevzniknou další měsíční náklady navíc. První firmy, hotely a restaurace začnou praktikovat EET od prosince. Od března 2017 přibudou maloobchodní a velkoobchodní firmy a později budou evidovány veškeré tržby.

Nenahlášené zásilky Zemědělec str. 5 Publicistika (fia) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět Státní veterinární správa (SVS) letos dosud zjistila závady u devíti procent z více než 1300 kontrol zaměřených na potraviny živočišného původu ze zahraničí, provedených v místě určení zásilky. Tři čtvrtiny závad se týkaly případů, v nichž dovozce nenahlásil příchod zásilky tak, jak mu ukládá legislativa. Zjištěny byly ale i závažnější prohřešky, jako je klamání spotřebitele či přítomnost patogenního mikroorganismu. Informoval o tom mluvčí SVS Petr Pejchal. Úřední veterinární lékaři nařídili likvidaci jedné tuny masa a do odstranění nedostatků je v současné době pozastaveno zhruba 45 tun živočišných výrobků. Celkové navržené pokuty se pohybují v řádu stovek tisíc korun. Kromě kontrol v místě určení probíhají také kontroly, při nichž jsou kontrolovány dopravní prostředky přepravující živočišné produkty. Prozatím bylo letos provedeno 18 takových kontrol. Závada byla zjištěna ve 27 procentech případů. Kromě jednoho, v němž se jednalo o závadu v označování potravin, šlo ve všech ostatních případech o nesplnění informační povinnosti. SVS upozornila, že navzdory zkrácení lhůty pro nahlášení ze 48 hodin na 24 hodin předem, k němuž došlo od 1. srpna 2015, nahlašovací povinnost stále platí. V rámci dozoru v oblasti veterinární hygieny řešila SVS v dosavadním průběhu roku také několik vážných porušení předpisů. Jednalo se například o přítomnost nepovolených polyfosfátů v kuřecím mase z Polska či přeznačování drůbežího masa z téže země za české. Ve spolupráci s Policií ČR řešili úřední veterinární lékaři také opakovaný prodej masa neznámého původu v pražské tržnici SAPA či prodej desítek tun náhražky vydávané za sýr, navíc neznámého původu. Kontroly v místě určení i mimořádné akce jsou důležitou, nicméně z celkového hlediska kontrol pouze malou částí dozoru SVS v oblasti potravin živočišného původu. SVS dozoruje například více než 5 000 podniků, které zpracovávají produkty živočišného původu nebo s nimi manipulují, dalších 5000 maloobchodů a v roce 2015 k těmto provozům přibyly i provozovny stravovacích služeb, kterých SVS ke konci roku zkontrolovala téměř 8000. V dozorovaných podnicích je, podle vyhodnocení míry nebezpečí a rizik, naplánován určitý počet kontrol. V loňském roce jich bylo provedeno přes 26 000. Dalších téměř 21 000 kontrol bylo mimořádných. Plánovaných akcí, při kterých byla zjištěna závada, bylo více než 800 (meziročně více než dvojnásobné množství). U mimořádných a neplánovaných akcí byly závady zjištěny v

takřka 1900 případech, což bylo zhruba o 400 více než v roce 2014. Oproti předchozímu roku tak počet nevyhovujících zjištění stoupl, u plánovaných kontrol z 1,2 procenta na tři procenta a u neplánovaných kontrol ze 4,8 procenta na devět procent. „Příčinou je z velké části to, že v roce 2015 byla snížena frekvence kontrol u podniků, které dlouhodobě vykazovaly příznivé výsledky,“ vysvětlil Pejchal s tím, že za pochybení v oblasti veterinární hygieny uložila loni SVS celkové pokuty ve výši 22,5 milionu korun.

Nové podpory pro živočišnou výrobu Zemědělec str. 5 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět Nové podpory z národních zdrojů určených chovatelům skotu, prasat a drůbeže připravuje letos ministerstvo zemědělství. Mléčný sektor a sektor chovu prasat čelí nejtěžší krizi od vstupu České republiky do EU. Ministerstvo se proto rozhodlo využít maximum možností pro podporu živočišné výroby. Informovalo o tom tiskové oddělení ministerstva zemědělství. „V minulých týdnech byly chovatelům dojnic a prasnic vyplaceny mimořádné kompenzační platby s rozpočtem 604 milionů korun a nyní spouštíme nové národní podpory na kvalitu u mléka a zlepšení životních podmínek dojnic za 850 milionů korun, u nichž museli zájemci o podporu podat nejpozději do 29. dubna takzvanou předžádost. Povinnost podat předžádost je dána pravidly EU, ale nezavazuje k podání vlastní žádosti o dotaci,“ řekl ministr Marian Jurečka. Ministerstvo zemědělství již zahájilo nové dotační programy pod označením 19 Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ, který je určený pro producenty a zpracovatele mléka, a 20. A Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic, určený pro chovatele k zajištění nadstandardní pohody zvířat. Chovatelé a zpracovatelé musí nyní hlavně zaregistrovat svůj zájem o tyto podpory v podobě podání předběžných žádostí do 29. dubna. Předpokládá se, že podpory budou vypláceny v prosinci. Od 13. do 28. června pak bude možnost podávat žádosti o podporu na kompenzaci dopadů sucha na úrodu v roce 2015, která se díky vazbě na chovy skotu u krmných plodin (kukuřice a trvalé travní porosty) týká také živočišné výroby. Dotační program 20 by se měl brzy dočkat rozšíření a vedle stávající pohody dojnic podpořit nadstandardní podmínky i pro takzvaný masný skot, prasata a drůbež. Podpory welfare (pohody) drůbeže jsou již odeslány ke schválení Evropské komisi a lze očekávat jejich schválení v příštích měsících, následně bude zváženo zavedení do praxe ještě letos. Její podstatou by bylo snížení projevů stresové zátěže a zlepšení stájového mikroklimatu drůbeže, a to snížení negativních vlivů vnějšího prostředí na organismus a pohodu zvířat, eliminace působení amoniaku na životní prostředí, ošetření prostředí prostředky proti parazitům a nežádoucímu hmyzu, manipulace s drůbeží s využitím mechanizačních technologií, podpora šetrného ošetření zobáků jednodenních mláďat drůbeže – preventivní ošetření mláďat drůbeže infračerveným zářením za účelem zamezení mrzačení drůbeže při následném chovu, nebo úprava relativní vlhkosti vzduchu v halách pro drůbež. V případě prasat a takzvaného masného skotu jsou podpory ve fázi příprav podkladů a kalkulací sazeb podpor, která probíhá ve spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a chovatelskými spolky, které musí předcházet dalšímu schvalování. Tyto podpory by mohly být podle předpokladu zavedeny v roce 2017. Podstatou podpory na welfare masného skotu by bylo ošetření prostředí prostředky proti parazitům a nežádoucímu hmyzu – podpora zlepšení životního prostředí masného skotu, ošetřování paznehtů, zajištění ohřevu napájecí vody či sekční provoz zimoviště – zajištění managementu stáda. O dalších opatřeních se dále diskutuje s nevládními organizacemi. U prasat by šlo o podporu snížení projevů stresové zátěže prasat – snížení negativních vlivů vnějšího prostředí na organismus a pohodu zvířat, zlepšení stájového mikroklimatu prasat – eliminace působení amoniaku na životní prostředí, ošetření prostředí prostředky proti parazitům a nežádoucímu hmyzu, podpora šetrných metod kastrace prasat – zlepšení životních podmínek prasat; podpora zvětšení nezaroštované plochy

kotců, zajištění nadstandardní pohody prasnic a selat na porodnách zajištěním stálé přítomnosti kvalifikovaného ošetřovatele po dobu 24 hodin.

Premiér besedoval na Zlínsku Zemědělec str. 5 Publicistika (red) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět V rámci návštěvy předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky minulý týden ve Zlínském kraji se uskutečnila beseda se zástupci zemědělců organizovaných v Agrární komoře Zlínského kraje. Informoval o tom bývalý náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla. Zemědělci besedovali s premiérem o těch tématech, která je hodně tíží. Jde zejména o velmi nízké výkupní ceny vepřového masa a mléka. Přitom právě výroba mléka generuje daleko nejvíce pracovních příležitostí ve venkovském prostoru. Premiér zemědělce ubezpečil, že vláda si je vědoma toho, že musí zemědělství jako celek dotačně podporovat a ani v příštím roce nemá v úmyslu dotační politiku měnit. Navíc zmínil i některé novinky jako třeba podporu tzv. zelené nafty i pro živočišnou výrobu. Vláda ČR podle premiéra vnímá důležitost oboru a nemyslí si, že by zemědělci měli být pouze údržbáři krajiny a potraviny se dovezou. Vláda vnímá zemědělce jako plnohodnotnou a nezastupitelnou skupinu podnikatelů v České republice, uvedl Sobotka. Foto popis| Premiér Bohuslav Sobotka a emeritní náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla při setkání se zemědělci Foto autor| Foto AK

Nízké platby ohrožují hospodaření Zemědělec str. 6 Publicistika Zuzana Fialová Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět Otázka nastavení podpor v rámci znevýhodněných oblastí LFA byla dalším tématem diskuse v TV Zemědělec. Tentokrát pozvání přijali předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav a předseda Českého svazu chovatelů masného skotu a zároveň místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Miroslav Vráblík. Na připomínky obou zástupců nevládních organizací reagoval i náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku Evropské unie Pavel Sekáč. Jak hodnotíte podpory pro oblasti LFA v novém programovém období? Boleslav: Došlo k poklesu celkové obálky LFA stejně jako ke snížení druhého pilíře v Programu rozvoje venkova (PRV), což se pak podařilo následným zvýšením kofinancování napravit. Nicméně obálka zůstává nižší než v předchozím období. Větší problém je ale v tom, že podle nařízení legislativy EU musíme podpory LFA rozprostřít na celou zemědělskou půdu, která se nachází v LFA oblastech, nikoliv pouze na travní porosty. Tento proces už začal a bude pokračovat i po roce 2018, kdy dojde k podpoře travních porostů i orné půdy i v největší oblasti LFA – v kategorii „o“. Na tu dobu se musíme připravit, protože víme, že Česká republika má velice pestré geografické a klimatické podmínky a LFA oblasti nejsou jednolité, co se týká obhospodařování půdy. To chceme ošetřit jemným doladěním, kdy by měly být z podpor vyloučeny oblasti, kde bylo znevýhodnění překonáno, to znamená překompenzované oblasti na úrovni katastrů. Další je pak tvorba takzvaných faremních systémů, které by měly respektovat úroveň a způsob hospodaření v těchto oblastech.

Vráblík: Snížením plateb byly nejdramatičtěji postiženy horské oblasti. Původně byly dotované jen travní plochy, teď se platby rozšířily i na ornou půdu. Je velkou škodou, že se nebraly v úvahu připomínky, které jsme vznášeli již při tvorbě tohoto systému. Teď tomu budou asi tři roky, kdy jsme vypracovali jakýsi model a upozorňovali jsme, že k této situaci může dojít. Nyní se snažíme, aby k tomu nedošlo ani v oblastech „o“ . * Ohrožuje tedy nové nastavení plateb hospodaření zemědělců ve znevýhodněných oblastech? Boleslav: Samozřejmě ohrožuje. Pokud se podaří objektivně spravedlivě nastavit faremní systémy, udrží se hospodaření ve všech oblastech i v těch nejhorších ve vyšších polohách. Pokud se to nepodaří, zemědělci budou zvažovat co dál, protože každý se musí chovat jako podnikatel. Pokud půjde cestou snižování nákladů, mohlo by to vést ke snižování živočišné výroby. Pravděpodobně by došlo k dramatickému posunu v oblasti jejich důchodové situace a mohly by vzniknout požadavky na další podpory a podobně. Za zásadní považujeme objektivní vybalancování faremních systémů bez jakýchkoliv lobbistických a jiných vlivů. * Jak to vidí chovatelé masného skotu? Vráblík: Prvotní analýzy z roku 2015 ukazují, že horské oblasti byly postiženy úbytkem peněz na úrovni 30 a více procent, což je poměrně dramatický pokles. Tuto skutečnost ovlivňuje nejen snížená sazba v méně výhodných oblastech, ale i takzvaná degresivita, kdy některé firmy přišly o 30, 35, 36 procent plateb. Já jsem optimista a domnívám se, že nedojde k opouštění zemědělské půdy v těchto oblastech ani k dramatickému snižování stavů, ale určitě to bude mít vliv na farmáře v podobě jejich rozvoje, investic, možnosti nákupu strojů. Takže se budou muset v období do roku 2020 připravit v souvislosti s nedostatkem prostředků na omezenou možnost růstu a rozvoje. To by mohlo mít velmi silné dopady do financování farem v těchto oblastech. * Považujete deklarovanou podporu živočišné výroby za dostatečnou? Vráblík: Připomenu, že v LFA oblastech se chová přibližně 88 procent masného a asi 56 procent mléčného skotu. Je vidět, že tyto oblasti jsou obsazeny skotem, živočišnou výrobou, a podporou těchto oblastí podporujeme i skot. Z pohledu chovatelů masného skotu je podpora pouze deklarovaná, žádné velké finanční prostředky tam nejsou. Byla slibovaná nějaká částka na masná telata. Chybou ve výpočtu nebo špatným odhadem zvířat se stalo, že místo zhruba 5500 až 5600 korun na masné tele se tato částka dostala na 4000 korun. Teď se snažíme při modelování roku 2018 v LFA oblastech typu „o“ udělat jakési třídění na farmy, které mají travní porosty, farmy, jež mají dobytek a ty, které splňují tato obě kritéria, aby byly co nejvíce podpořeny. * Jaký názor na to má Svaz marginálních oblastí? Boleslav: Chtěl bych připomenout, že už v období vyjednávání PRV jsme viděli, že ministerstvo zemědělství navrhuje obálku 600 milionů korun na takzvanou citlivou komoditu masný skot s tím, že strop bude 120 tisíc telat, což by představovalo 5000 korun na jedno tele. Ale v té době jsme už věděli, že telat je daleko více a sazba nebude v takové výši, v jaké byla slíbena. Ještě se k tomu připojuje fakt, že obálka je uzavřená. To znamená, že čím více telat, tím méně peněz bude na jedno tele. Další věcí je, že v současné době se komodita masný skot, prodej zástavu a telat nachází poměrně v dobré situaci. Často jsme kritizováni za to, že prodáváme do zahraničí. V České republice bychom ale nenašli odbyt. Probíhá jakýsi boom této komodity jen proto, že se otevřely východní trhy, Turecko. To, co je nyní, nemusí ale být za dva roky. Podstatné ale je, že pro farmáře hospodařící na travních porostech s malým podílem orné půdy v oblastech LFA je masný skot hlavní a často jedinou komoditou. Tito farmáři nemají žádný manévrovací prostor pro náhradu tržeb této komodity z jiné, jako je tomu třeba v podnicích s velkým podílem orné půdy. Proto také navrhujeme čtyři faremní systémy na trvalých travních porostech, s živočišnou výrobou a bez živočišné, a na orné půdě bez živočišné a s živočišnou produkcí. Podniky s živočišnou výrobou by přitom měly mít daleko vyšší podpory, než kdyby hospodařily bez živočišné produkce. Výzkumy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a další výzkumy dokazují, že ten, kdo má živočišnou výrobu, má v současné době vyšší náklady a nižší zisk.

* Mohl byste to ještě doplnit? Vráblík: Na rozdíl od toho, kdy jsem byl kritický kvůli tomu, že ministerstvo nepřijalo naše prognózy a naše modelové výpočty nebralo příliš vážně, je situace jiná. Náměstek ministra Pavel Sekáč vytvořil pracovní skupinu, kde svolává nevládní organizace a probírá tuto problematiku úplně od základu za přítomnosti pracovníků ÚZEI, takže jsme u tvorby nového systému od začátku. Cítím tam ale jedno nebezpečí. Pokud nebude dost peněz, můžeme vymyslet sebelepší systém a stejně to nedopadne pro sedláky dobře. To znamená, na jedné straně bude třeba udělat systém, propracovat ho, aby byl životaschopný a aspoň trochu spravedlivý. Na druhé straně bude nezbytný dostatek prostředků. Je třeba si uvědomit, že rozšíření oblastí „o“ bude představovat téměř 800 tisíc hektarů. To jsou obrovské plochy, které budou znamenat při příslušných sazbách obrovské prostředky, a bez finančního naplnění ani sebelepší systém nebude ve finále úspěšný. Řekl bych, že ministerstvo v tomto případě zvolilo od začátku cestu komunikace. Kdyby se to takhle řešilo od začátku, dnes jsme nemuseli být tam, kde jsme. * Jak vlastně vypadá nastavení podpor LFA v současné době? Sekáč: Obálka pro LFA oblasti, vezmeme-li pouze tento dotační titul, klesla proti předchozímu období 2007 až 2013 zhruba o 20 procent. To se muselo projevit i na celkových vyplácených podporách jak do oblastí horských, tak ostatních i specifických. Je pravdou, že ministr zemědělství Marian Jurečka se po nástupu do funkce snažil o dorovnání a navýšení obálky Programu rozvoje venkova, což se následně pozitivně promítne i pro oblasti LFA, kdy dojde k nárůstu této obálky zhruba o dalších 12 procent. To znamená, že propad mezi předchozím a nynějším obdobím bude zhruba jen šest procent. Na druhou stranu došlo ke změně metodiky výpočtu plateb pro LFA oblasti, a to se projevuje v některých platbách negativně. V současné době jsme kritizováni za to, že se ve svých platbách propadly horské oblasti, už i z důvodu, že způsobilost pro platby se rozšířila v horských a specifických oblastech i na ornou půdu. V ostatních LFA se nám podařilo do roku 2018 zachovat režim plateb jen na travní porost a způsobilost zatížení dobytčí jednotkou 0,3. Po tomto roce se připravuje změna celého režimu. Na druhou stranu je třeba brát dotace jako celý komplex. Kolikrát se zemědělci snaží srovnávat jen jednu platbu. My tu ale máme platbu LFA, pak jsou agroenvironmentální platby, přímé platby a k tomu je ještě článek 52, citlivé komodity. U těchto plateb, když srovnáme období mezi sebou, došlo k nárůstu. U některých zemědělců tak dochází i k nárůstu finančních prostředků, ale u některých došlo k poklesu plateb zhruba 20 až 25 procent, i kvůli degresivitě, u jiných došlo k stagnaci plateb. Ani u některých chovatelů nemusí být nastavení finančních prostředků optimální. * Domníváte se, že to ohrozí jejich hospodaření? Sekáč: Vezmeme-li čistě masný dobytek, je potřeba brát zřetel na situaci na trhu. Jsou tací zemědělci, kteří prodávají zástav za 80 korun. Když to srovnám s obdobím 2007 až 2013, kdy se kolikrát cena pohybovala mezi 50 až 60 korunami za kilogram. Tento nárůst je třeba také započítat do ekonomiky farem. Zatím se trend případného poklesu stavů zvířat nepotvrzuje, protože meziročně došlo k nárůstu masných telat. Nyní jsme někde kolem 220 tisíc krav masného typu. Zatím se to drží. Zmínil jste se, že k určité změně by mohlo dojít v roce 2018. Mohl byste to konkretizovat? Sekáč: Rok 2018 je něco jako pololetí. Je rokem, kdy dojde k přehodnocení LFA. K této problematice jsou přes pracovní skupiny svolávána fóra, kde se připravují modelové studie. V celém nastavení by se mohlo pozitivně projevit navýšení finanční obálky kofinancování PRV z prvotních 15 na 35 procent. To pro oblasti LFA znamená v reálných číslech zhruba 100 tisíc eur. Po přepočtu tak došlo k přiblížení se původní obálce v letech 2007 až 2013. Pokud se nám podaří nastavit faremní systémy, kdy budeme zohledňovat živočišnou výrobu, kterou zohledňujeme již nyní, domnívám se, že bychom mohli naplnit očekávání. To znamená, aby LFA oblasti, které jsou typické chovem dobytka, se držely toho, že na travním porostu se má pást hospodářské zvíře. To je cíl, který bychom rádi naplnili celkovým nastavením podpor i faremními systémy po roce 2018. Foto popis| Předseda Českého svazu chovatelů masného skotu Ing. Miroslav Vráblík (vlevo) a předseda Svazu marginálních oblastí Ing. Milan Boleslav Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Foto popis| Náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku Evropské unie Pavel Sekáč Foto autor| Foto Zuzana Fialová

Milovníci sýrů obcházejí zákaz jejich dovozu Zemědělec str. 7 Publicistika (fia, čtk) Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět Kaleidoskop Jeden ruský podnikatel našel způsob, jak dodávat italský parmazán, nizozemskou goudu a britský čedar milovníkům sýra v Rusku a vyhnout se zákazu dovozu evropských potravin. Ten Kreml zavedl jako odpověď na sankce, které západní země uvalily na Rusko za jeho postup v ukrajinské krizi. Právník Suren Matevosjan založil společnost, která od ruských zákazníků přijímá objednávky na sýr po internetu a nákup jim posílá poštou. Matevosjanův postup je legální, protože nakupujete v internetovém obchodě v Německu, mimo ruskou jurisdikci, a jednotlivci mohou dovézt do země až pět kilogramů potravin, aniž by porušili zákaz dovozu. „Zrovna včera jsem mluvil s výrobci sýra v jižním Tyrolsku,“ říká Matevosjan. „Když poprvé slyšeli Rusko, řekli: Cože? Rusko? Ale tam je zákaz!' Pak jsem jim vysvětlil systém a bylo poznat, jak se jim rozzářily oči. Říkali: „No tak to ano, hned vám pošlu svůj návrh.“ Ruská vláda zakázala velkoobchodní dovoz čerstvých produktů z Evropské unie v roce 2014 jako odplatu za západní sankce. Prezident Vladimir Putin vylíčil embargo na evropské potraviny jako věc národní hrdosti a demonstraci toho, že domácí producenti mohou uspokojit potřeby ruských spotřebitelů i bez dovozu ze zahraničí. Ve skutečnosti je dopad embarga slabší, protože existují možnosti, jak je obejít. Alespoň pro zákazníky, kteří nemají hluboko do kapsy. Například luxusní moskevská restaurace sídlící v přízemí budovy, kde je i jedna vládní agentura, má na svém jídelníčku položku nazvanou zakázané sýry. Na dotaz, co to je, číšník říká, že to jsou sýry, které jsou na seznamu zakázaných. Supermarket na stejné ulici má zase parmskou šunku z Itálie a paštiku z husích jater z Francie, i s etiketami, na kterých je uvedena země původu. Ceny jsou však mimo možnosti průměrného obyvatele Ruska. Embargo je zkrátka tak děravé, že jeden vyšší úředník, jehož úkolem je mimo jiné pomoci při jeho prosazování, na neoficiálním setkání s novináři zavtipkoval, že zakázané produkty jsou k dispozici v drahých moskevských restauracích. Obejít zákaz lze i tak, že zboží se přebalí v sousední zemi, aby se zamaskoval jeho původ. Nákladní auta, která projíždějí Ruskem, mohou tajně část nákladu vyložit, případně mohou být dovážené potraviny vedeny jako něco jiného, upozorňuje agentura Reuters. Jak říká Taťána, jedna šestatřicetiletá manažerka mezinárodní společnosti v Moskvě, ruské sýry chutnají jako „modelovací hmota“. Proto dává přednost sýrům ze zahraničí. „Já je kupuji, protože chutnají jako sýr, ne jako tuk. Většina ruských sýrů, které jsem vyzkoušela, zrovna jako sýr nechutná,“ říká. Matevosjan žije v německém Hamburku a jeho hlavní činností je dovoz profesionálního hudebního vybavení do Ruska. Loni v prosinci však objevil novou příležitost k podnikání, když ruská vláda vyjasnila, že Rusové si mohou pro osobní potřebu objednat omezené množství sýra a dalších zakázaných produktů v zahraničním internetovém obchodě. A jeho nápad k podnikání se ukázal jako úspěšný. Před zákazem byla zhruba polovina sýrů prodaných v Rusku z dovozu a většina tohoto dovozu je ze zemí, které jsou nyní na sankčním seznamu. Matevosjan říká, že jeho obchod, který prodává sýry vyrobené na malých farmách v Německu, Francii, Itálii, Británii a Nizozemsku, byl původně zaměřen na konzumenty ze střední třídy a očekával průměrnou výši nákupu za 40 eur (1100 Kč). Lidé ale při nákupu na jeho stránkách Chillcheese.ru utrácejí v průměru 80 až 100 eur a osmadvacetiletý Matevosjan dodává, že mezi jeho zákazníky jsou vládní úředníci, bankéři i vysocí manažeři. V současnosti má obchod v průměru pět objednávek denně a z každého prodaného kilogramu má zisk deset až 15 eur. Aby vyhověl zákonu, odmítá obchod objednávky od restaurací a najal si detektivní kancelář, aby bylo jisté, že na jeho stránkách tajně nenakupují firmy. Matevosjan

si je jist, že jeho podnikání nebude záviset jen na tom, zda sankce zůstanou v platnosti, protože mezi jeho zákazníky jsou lidé, kteří by si nikdy nekoupili třeba ruský camembert. „Zrušení sankcí by otevřelo dveře expanzi. Bude to pro nás signál, že bychom měli proniknout na tento trh, otevřít obchody. V určitou chvíli se na to začneme připravovat,“ dodává.

Polsko má zákon o půdě Zemědělec str. 13 Zájmové organizace Jan Doležal Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

2.5.2016

zpět Nový pozemkový zákon, který vstoupil v účinnost letos 30. dubna, téměř znemožňuje cizincům nakupovat v Polsku zemědělskou půdu. Omezení však platí také pro tamní občany. Tento zákon o nabývání vlastnictví zemědělské půdy vzbudil v sousedním Polsku smíšené ohlasy. Na jedné straně si od zákona místní zemědělci slibují zastavení růstu cen zemědělských pozemků a ochranu před spekulativním kapitálem, na straně druhé zákon rozpoutal společenskou debatu a začínají se jím zabývat některé orgány dozorující nad dodržováním práv, včetně Evropské komise. Zákon vstoupil v platnost 30. dubna tohoto roku a schválen byl právě proto, aby byl ztížen přístup cizinců k nákupu polské zemědělské půdy. Když Polsko 1. května 2004 vstupovalo do Evropské unie, začala zároveň platit šestnáctiletá výjimka na nákup zemědělské půdy cizími státními příslušníky. (Poznámka: V ČR moratorium na nákup půdy cizinci platilo do roku 2012.) Tehdejší polská vláda pod vedením Lezska Millera se obávala přívalu zahraničního kapitálu, především ze sousedního Německa, jehož zemědělci a nejen oni viděli v nákupu polské zemědělské půdy dobrou investiční příležitost. Podobná obava však přetrvává do dnešních dní. „Zemědělská půda je národní bohatství, měli by ji obhospodařovat Poláci, polští zemědělci a polské rodiny,“ řekl Krysztof Jurgiel, polský ministr zemědělství v nedávném rozhovoru, který poskytl Polskému rozhlasu. Problémem pro Varšavu byl při přípravě legislativy fakt, že pravidla Evropské unie explicitně zakazují diskriminaci na základě státní příslušnosti. Z tohoto důvodů musela být do zákona vepsána velmi přísná omezení, která v konečném důsledku ztěžují nákup půdy nejen cizincům, ale také většině Poláků. Zákon se netýká státních a náboženských institucí Nový zákon uvaluje moratorium na veškerý prodej státní půdy Polským pozemkovým úřadem v příštích pěti letech a navíc zavádí velmi restriktivní omezení týkající se prodeje půdy nestátní. Od 30. dubna budou moci zemědělské pozemky nakupovat pouze osoby s odpovídající oborovou kvalifikací, které zároveň v dané lokalitě žijí nejméně deset let, a zavážou se k tomu, že dalších deset let od koupě pozemku budou na tomto pozemku zemědělsky hospodařit. Maximální velikost hospodářství zákon omezuje na 300 hektarů. Nad tento limit není možné další pozemky nakupovat. Polský pozemkový úřad bude nad prodeji dozorovat a může v případě nejasností zasáhnout a půdu koupit za cenu, kterou sám určí. Jediní vlastníci, kterých se nový zákon netýká, jsou státní a náboženské instituce. Polská pravicová vláda se rozhodla církve a především v Polsku velmi vlivnou církev římskokatolickou tímto způsobem kompenzovat za ztráty, které utrpěla během 45 let komunistické vlády. Cena půdy se od vstupu do unie zvýšila šestinásobně Současná polská vláda upozorňuje na to, že nějaká forma regulace vlastnických vztahů a především jejich nabývání k zemědělským pozemkům existuje v mnoha dalších evropských zemích. „Cílem zákona je zachovat stávající strukturu polského zemědělství, ve kterém v současné době převládají především menší hospodářství, řekl Piotr Stefaniuk, analytik think-tanku Polityka Insight. Navzdory výjimce, kterou si Polsko při vstupu do Evropské unie vyjednalo, se zemědělská půda v posledních letech ukazuje jako solidní investice, která přitahuje nejen zemědělce, ale také spekulanty. Průměrná cena za jeden hektar se podle polského statistického úřadu vyšplhala z 6634

zlotých (při dnešním kurzu asi 41 000 Kč) v roce 2004 na dnešních téměř 40 000 zlotých (248 000 Kč) za hektar. Zákon nebude snadné obcházet Ačkoli cizinci na základě výše zmíněné výjimky nemohli kupovat polskou zemědělskou půdu, bylo možné nechat si vystavit zvláštní povolení od ministerstva vnitra, které ho také poměrně často vydávalo. Cizinci mohli půdu také nakupovat prostřednictvím místních partnerů anebo založením právnické osoby se sídlem na území Polské republiky. Podle oslovených právníků nový zákon podobnými způsoby obcházet nelze. Zákon vadí větším podnikům, menší ho podporují Polsko se za posledních deset let stalo jedním z největších výrobců potravin v Evropské unii. V roce 2015 Poláci vyprodukovali potraviny v hodnotě 26,3 miliardy eur (710 miliard korun), což představuje 7,7% nárůst oproti roku 2014 a 500% nárůst oproti roku 2004. Souběžně s tím se některé společnosti a úspěšní lokální zemědělci postupem času proměnili ve velké podniky, kterým v novém zákonu zakotvené omezení nákupu pozemků pro podniky obhospodařující více než 300 hektarů vadí. Na druhou stranu, zatímco část polských zemědělců v posledních letech zbohatla, většina farem je stále relativně malá a chudá. Průměrná velikost zemědělského podniku v Polsku se pohybuje kolem 10,5 ha. (Poznámka: v České republice je to 89 ha.) Hlavně u menších zemědělců má proto nový zákon podporu. Podle některých pozorovatelů ale zákon v některých ohledech zachází až příliš daleko. Adam Bodnar, polský veřejný ochránce práv, se již dříve vyjádřil k jednomu z prvních návrhů zákona s tím, že podle něj přiznává příliš mnoho pravomocí Polskému pozemkovému fondu. „Návrh zákona předpokládá využití institutu, který se v mnohém podobá vyvlastnění,“ řekl Bodnar listu Dziennik Gazeta Prawna s tím, že tento institut by neměl být státem zneužíván, a také že využití zákona jako obrany proti spekulacím podle něj není optimálním způsobem řešení problému. Proti zákonu protestovaly také hlavní polské parlamentní opoziční strany a Helsinská nadace pro lidská práva, podle které zákon „dost možná porušuje ústavu“. Připravuje se ústavní žaloba Bodnar a opozice připravují žalobu k Polskému ústavnímu tribunálu. Nejvyšší polský ústavní soud však v současné době zužuje konflikt s vládou, která odmítá uznávat jeho rozsudky. Na nový polský zákon o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům si plánuje posvítit také Brusel. „ Musíme vyhodnotit, zda je zákon v rozporu s komunitárním právem a v případě nutnosti budeme kontaktovat polské úřady,“ řekl k zákonu mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Evropská komise už také prověřuje podobnou legislativu v oblasti pozemkového práva v Bulharsku, Maďarsku, Litvě a na Slovensku, protože podle vyjádření Evropské komise tyto zákony „nepřiměřeným způsobem omezují volný pohyb kapitálu nebo jsou diskriminační vůči občanům Evropské unie“. Existují také obavy, že s nabytím účinnosti zákona dojde v Polsku k propadu cen zemědělských pozemků, což by mohlo pro některé zemědělce, kteří půdou ručí za své úvěry, představovat problém. Zásadní změna hodnoty zemědělských pozemků by mohla donutit banky k tomu, aby požadovaly dřívější splacení úvěrů nebo jinou formu ručení. Politická otázka Zákon má také politický rozměr. Několik desetiletí byla nejsilnější politickou stranou na venkově PSL (Polská lidová strana) také známá jako Rolnická strana. Toto neideologické uskupení mělo jako hlavní cíl svého programu zajištění pracovních příležitostí na venkově. Strana byla součástí předchozí vládnoucí koalice, ale po volebním vítězství strany Právo a Spravedlnost (PiS) se ocitla v opozici. PiS dlouhodobě s PSL soupeří o hlasy venkovského obyvatelstva, přičemž nový zákon uděluje poměrně velké pravomoci úředníkům, které do funkce jmenuje právě PiS. Tím se pravděpodobně pozice PiS na venkově v příštích letech upevní. Omezení velkých podniků a podpora menších zemědělců má však ještě jeden rozměr. „Je to útok na Polskou lidovou stranu,“ říká Stefaniuk. „Strana Právo a Spravedlnost počítá s tím, že Polskou lidovou stranu podporují majitelé velkých zemědělských podniků, které nový zákon poškodí, čímž dojde i k oslabení strany Právo a Spravedlnost.“

Pohled Agrární komory ČR Pokud odhlédneme od polské vnitropolitické debaty a prozatímní vyčkávací pozice Evropské komise, faktem zůstává, že ze zemí visegrádské čtyřky zůstává Česká republika posledním státem, kde podobný zákon dosud nezačal platit. Přitom to rozhodně není tím, že by snad tuzemský trh s půdou byl v něčem výjimečný. Stejně jako v dalších zemích „Visegrádu“ i zde existují kapitálově silné skupiny ze zahraničí a neméně odhodlané subjekty domácí provenience s propracovaným systémem vyhledávání a klamání vlastníků, které některá média dokonce v připodobnění podvodných prodavačů hrnců, dek a vysavačů nazývají „šmejdy“. Cena zemědělských pozemků v České republice za posledních deset let stejně jako v Polsku několikanásobně vzrostla, výjimkou už dnes není prodejní cena překračující pět set tisíc za hektar zemědělské půdy a nájmy sahající k deseti tisícům korun ročně. Podobně jako v Polsku, na Slovensku i v Maďarsku se i v České republice dá v souvislosti s přijetím podobného zákona očekávat poměrně živá společenská debata, která může vyústit v žalobu k Ústavnímu soudu. Podle názoru Agrární komory ČR, který potvrdil také na začátku dubna její sněm, však není v současné situaci možné nečinně přihlížet a hledat výmluvy. Stejně by se k problému měli postavit také zákonodárci a moc výkonná, ať už se bude jednat o labutí píseň současné vládní garnitury nebo jeden z prvních kroků vlády, která vyjde z voleb v roce 2017. Skutečně není na co čekat. Zákon by přitom podle Agrární komory ČR měl obsahovat pouze dva jednoduché principy, povinnost majitele informovat o záměru prodeje pozemku a předkupní právo pro současného uživatele. Ten se potom rozhodne, zda je pro něj nabídka dostatečně lukrativní, nebo ne. V opačném případě může pozemek prodat tomu, koho uzná za vhodného. V žádném případě se nejedná o jakoukoli formu vyvlastnění ani jiné omezování vlastnických práv. Již schválené zákony v Maďarsku, Polsku a na Slovensku, ale také legislativa platná v dalších členských zemí EU-15 je v mnoha ohledech daleko restriktivnější. (Zdroj: Jan Cienski, Politico.eu) O autorovi| Jan Doležal, Agrární komora ČR

Nabídka pro farmáře Zemědělec str. 26 Techagro Martin Jedlička Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 2.5.2016

zpět Kompletním sortimentem pro farmáře zahrnujícím ohradníkové a pastevní systémy, dále vybavení stájí, solné a minerální lizy, ale i krmení pro drobná hospodářská zvířata a domácí mazlíčky, pracovní pomůcky a kompletní program pro faremní zpracování mléka a masa se v pavilonu G2 prezentovala firma Ketris, s. r. o. „Na veletrhu Techagro představujeme svůj sortiment již po osmé. V letošním roce jsme využili větší expoziční plochu pro prezentaci novinek v našem sortimentu, z nichž největší jsou stájové boxy, které nám příhodně vytvořily zázemí našeho stánku a budily nemalou pozornost návštěvníků,“ uvedla reprezentantka firmy z oddělení marketingu Mgr. Dagmar Plzáková. Podle firemních propozic lze upravit délku, šířku i výšku uvedených boxů podle požadavků zákazníka. Jejich stěny lze kombinovat se žlabovými zábranami v různých provedeních, nebo mohou být plné, vyplněné dřevem. „Našimi zákazníky vyhledávaným sortimentem jsou také pastéry, odstředivky a máselnice, což je vybavení pro faremní zpracování mléka. Hned za nimi se drží sortiment pro faremní zpracování masa, jako jsou plničky, vakuovačky, pily a podobně. S nadcházející sezónou byl velký zájem také o elektrické ohradníky značky Corral,“ navázala Mgr. Plzáková. Prezentovaný pasterizační a sýrařský kotel je vyroben z nerezové oceli a jeho povrchová úprava umožňuje snadné čištění. Vodu v zásobníku lze po uvedení přístroje do provozu ohřát digitálním indikátorem teploty. Ze 4 °C na maximálních 85 °C se voda rovnoměrně ohřeje přibližně během jedné hodiny. Nastavenou teplotu udržuje automatická kontrola vody tak dlouho, dokud se ručně

nevypne. Pro chlazení se pak používá voda z vodovodního řadu. Zatímco program pro faremní zpracování mléka slouží k faremní pasterizaci mléka, výrobě sýrů a másla nebo zakysaných výrobků, obdobná nabídka pro faremní zpracování masa umožňuje různou úpravu masa až po jeho finalizaci do výrobků. O nabízené masové mlýnky, hnětače, nářezové stroje, plničku klobás, vakuové baličky a další potřeby včetně jatečního omračovacího přístroje s příslušenstvím a kompletní sady řeznických nožů byl zájem po celou dobu konání brněnských veletrhů. I z toho se dá usuzovat, že současný trend směřuje k prodeji produkce ze dvora. „Výstavu využíváme nejen jako místo pro setkání s novými zákazníky, ale hlavně k setkávání se zákazníky stávajícími. Je to ideální příležitost pro zhodnocení dosavadní spolupráce, ale také k návrhům jejího prohloubení. Jsme rádi, že i v této době můžeme vyhovět přáním zákazníků za příznivou cenu. Z tohoto pohledu považujeme brněnský veletrh za velmi úspěšnou prezentační akci,“ konstatovala na závěr marketingová mluvčí společnosti sídlící v jihomoravské metropoli. Foto popis| Firma Ketris, s. r. o., patří k tradičním vystavovatelům dubnových brněnských veletrhů Foto autor| Foto Martin Jedlička

zena-in.cz Grilovací sezóna začíná! Inspirujte se grilovacím a piknikovým vybavením i zahradním nábytkem zena-in.cz str. 0 Dům a byt Komerční článek Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 27.4.2016

zpět Konečně se přiblížila netrpělivě očekávaná grilovací sezóna! Mistři v grilování i příležitostní nadšenci si budou moci díky novinkám v nabídce Tchibo vychutnat každý letní okamžik u venkovního grilu. Stylový zahradní nábytek navíc zajistí perfektní atmosféru, v níž se každý bude cítit příjemně. Zahájení prodeje 25. dubna 2016 v síti obchodů Tchibo a prodejních místech Tchibo v obchodních řetězcích, v e-shopu http://www.tchibo.cz pro držitele TchiboCard již v úterý 19. dubna. Konečně se přiblížila netrpělivě očekávaná grilovací sezóna! Mistři v grilování i příležitostní nadšenci si budou moci díky novinkám v nabídce Tchibo vychutnat každý letní okamžik u venkovního grilu. Stylový zahradní nábytek navíc zajistí perfektní atmosféru, v níž se každý bude cítit příjemně. Zahájení prodeje 25. dubna 2016 v síti obchodů Tchibo a prodejních místech Tchibo v obchodních řetězcích, v e-shopu http://www.tchibo.cz pro držitele TchiboCard již v úterý 19. dubna. Gril na uhlí Ideální pro více hostů díky velké grilovací ploše. Má dva grilovací rošty z ušlechtilé oceli s nastavitelnou výškou a dvě dřevěné odkládací plochy, například na ugrilované potraviny. Gril je z oceli povrchově upravené práškovou barvou. Jeho rozměry jsou 122 x 100 x 53 cm, grilovací plocha je 75 x 51,5 cm. Předběžná cena 3.790 Kč. Formička na hamburgery Formičky lze používat z obou stran a získat tak dvě různé velikosti hamburgerů. Jsou z kvalitní ušlechtilé oceli 18/10, snadno se čistí i díky tomu, že je možné je úplně rozložit. Lze je mýt v myčce. Předběžná cena 189 Kč. Udicí prkénko, 2 ks Ideální k aromatizování ryb i jiného masa. Grilované potraviny získají jemné uzené aroma a zůstanou šťavnaté. Díky nepřímému žáru je příprava pokrmů velmi šetrná. Prkénka jsou z

bukového dřeva certifikovaného podle standardu FSC®. Jsou vhodná pro plynové grily, grily na uhlí a grily typu smoker. Rozměry každého prkénka jsou 14 x 30 cm a lze je používat opakovaně. Předběžná cena za sadu 279 Kč. Dvojité grilovací špízy, 4 ks S praktickými posuvnými destičkami k sesouvání ugrilovaných kousků. Kov je z ušlechtilé nerezové oceli, úchyty jsou ze dřeva. Délka špízu je 29,5 cm. Předběžná cena 229 Kč. Pánvičky na gril, 2 ks Dvě pánvičky a čtyři praktické stěrky. Mají kvalitní smaltový povrch, který snižuje připékání a ulpívání potravin. Snadno se čistí. Předběžná cena za sadu 349Kč. Zahradní stůl s chladicím prostorem Chladicí prostor lze využít prakticky i dekoračně. Dvě ocelové vaničky jsou zavěšeny v otvorech stolu a lze je naplnit ledem pro chlazení nápojů i potravin a nebo je osázet květinami či bylinkami. Otvor je možné úplně zavřít dřevěným krytem a získat klasický stůl. Stůl je z vysoce kvalitního akátového dřeva FSC® 100%, jeho rozměry jsou 170 x 75 x 90 cm. Rozměry každé chladicí vaničky jsou 40 x 15 x 22 cm. Předběžná cena 10.490 Kč. Houpací křeslo Pro příjemné venkovní lenošení. Křeslo je z vysoce kvalitního akátového dřeva FSC® 100%, je odolné proti UV záření a povětrnostním vlivům. Jeho rozměry s područkami jsou 70 x 93,5 x 97 cm, hloubka sedu je 56,5 cm. Předběžná cena 4.390 Kč. Multifunkční sada lounge nábytku Dvě křesla a dva taburety. Taburety lze úsporně složit pod židle, čímž šetří místo a navíc taburet uvnitř nabízí úložný prostor. Nábytek je z vysoce kvalitního pletiva z polyratanu, je odolný proti UV záření a povětrnostním vlivům. Rozměry křesla jsou 58 x 74 x 73 cm, rozměry taburetu jsou 49 x 30,5 x 62 cm. Součástí sady jsou sedáky na křesla i taburety a dva polštáře. Veškeré potahy lze prát v pračce. Předběžná cena 4dílné sady 17.990Kč. Zahradní stolek Stolek využijete i jako bistro stolek. Má integrovaný prostor pro chlazení nápojů. Je z plastového pletiva. Jeho rozměry jsou 50 x 57 cm a lze zvýšit až na 82,5 cm. Předběžná cena 2.490 Kč. URL| http://zena-in.cz/clanek/grilovaci-sez...-zahradnim-nabytkem/kategorie/dum-a-byt

Úžasné předkrmy z marinovaného pstruha zena-in.cz str. 0 Předkrmy elly Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní 29.4.2016

zpět Recepty, který jsem připravila do soutěže o nejlepší předkrm, jsme si doma všichni zamilovali. Potěšíme dnes všechny milovníky rybích jídel. Protože hlavní surovinou v obou receptech je marinovaný pstruh lososovitý. K němu trochu kopru, šalotky, zajímavé lívance a palačinky. Téměř letní pohoda je tady! Recepty, který jsem připravila do soutěže o nejlepší předkrm, jsme si doma všichni zamilovali. Potěšíme dnes všechny milovníky rybích jídel. Protože hlavní surovinou v obou receptech je

marinovaný pstruh lososovitý. K němu trochu kopru, šalotky, zajímavé lívance a palačinky. Téměř letní pohoda je tady! Zase to byla taková rodinná souhra. Dumala jsem, co připravím k Aperolu. Podmínkou soutěže totiž bylo použití vybraných drinků. Vymyslel to manžel. „Máš v lednici pstruha lososovitého, vždyť ten úžasně barevně ladí!“. Pravda!!! Od té chvíle už mi hlavou běžely možné varianty, které bych mohla přichystat. Nakonec byly předkrmy dva. Oba rybí. Každý maličko jiný, ale přesto spolu ladící. Základ bylo jemné maso pstruha lososovitého. Při jeho přípravě jsem se nechala inspirovat pokrmem z rybího masa – ceviche (seviče). Mám ráda rybí maso na všechny způsoby a nejvíce mi chutná minimálně tepelně upravené. Ceviche je na kousky nakrájené rybí maso, pořádně zalité citronovou nebo limetovou šťávou. Ta způsobí v rybím mase proces podobný tepelnému zpracování, takže je maso lépe poživatelné. V tomto případě určitě používejte co nejvíce čerstvé rybí maso. PSTRUH LOSOSOVITÝ V CITRONOVÉ ŠŤÁVĚ 500 g filetů pstruha lososovitého – nejčerstvějšího 2 citrony sůl a červený pepř 2 šalotky 2 stroužky česneku hrst nasekaného kopru Filety ze pstruha omyjte a osušte. Zbavte případných kostí. Připravte si je do misky. Zalijte filety vymačkanou šťávou ze dvou citronů. Osolte a opepřete. Posypejte nadrobno nasekaným česnekem a na tenké plátky nakrájenou šalotkou. Nahoru zasypejte koprem a ještě můžete přikrýt kolečky citronu. Zakryjte potravinářskou fólií a dejte na tři hodiny do chladničky. Poté z filetů odkrajujte tenké plátky, bez kůže. Plátky ryby jsou připraveny. Co dál? Část jich použijeme na bramborové lívance, část na koprové palačinky. BRAMBOROVÉ LÍVANCE 500 g brambor 100 g másla 100 – 150 g polohrubé mouky sůl Brambory oloupejte, nakrájejte na kousky a vařte v osolené vodě dvacet minut doměkka. Slijte vodu a vraťte je do hrnce. Přidejte máslo a rozmačkejte na kaši. Podle potřeby můžete dochutit solí. Na pomoučeném vále vyválejte těsto na plát silný asi 1 cm. Vykrajujte kolečka, třeba skleničkou. V pánvi si rozpalte vyšší vrstvu oleje. Do ní přeneste kolečka a smažte z obou stran dozlatova. Z pánve lívance přeneste na připravenou kuchyňskou utěrku, která odsaje přebytečný tuk. Lívance nechejte vychladnout. SLANÉ PALAČINKY S KOPREM 2 vejce

450 ml polotučného mléka 200 g hladké mouky 1/2 lžičky soli 1/2 hrnku nasekaného čerstvého kopru Vejce rozšlehejte metličkou. Přidejte mléko a smíchejte. Do mouky přimíchejte sůl a tuto sypkou směs vsypejte po částech do tekuté směsi. Za pomoci metličky nebo vařečky vymíchejte hladké těsto. Přidejte nadrobno nasekaný kopr. Smažte tenké palačinky, na kvalitní teflonové pánvi. Na tu není potřeba použít žádný tuk. Pokud budete kousek tuku potřebovat, doporučuji smažit na přepuštěném másle – ghí. DOKONČENÍ OBOU ÚŽASNÝCH PŘEDKRMŮ 450 g husté kysané smetany podle chuti sůl a pepř Ochuťte si kysanou smetanu. Můžete do ní přidat klidně i trochu nasekaného kopru. Na talíř si připravte bramborové lívance. Na každý dejte kopeček kysané smetany, plátek marinované ryby a ozdobte snítkou kopru. Koprové palačinky namažte ochucenou kysanou smetanou, zaskládejte marinovanou rybou. Palačinku zaviňte a nakrájejte z ní plátky. Opět můžete ozdobit koprem. Dobrou chuť a krásné pohodové chvíle se sklenkou něčeho dobrého Elly. Chcete si připravit další výborné chuťovky? Rozpečený kozí sýr na toastu Lososový tatarák Dvě rychlé chuťovky z listového těsta Zdroj fotografií: Alena Kolaříková

URL| http://zena-in.cz/clanek/uzasne-predkr...ho-pstruha/kategorie/polevky-a-predkrmy

Zlínský deník Anketa 3.5.2016

Zlínský deník str. 2 Zlínský kraj/Téma

Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní zpět * Jíte jídlo z rychlého občerstvení? Adam Mendl 35 let, zahradník, Zlín Čas od času si dám kebab, ale nejraději jím domácí stravu. Přiznám se, že se snažím vyhýbat se vepřovému masu, které je podle mě nekvalitní. Většinou jím hovězí maso, ryby a také si dám

jehněčí. Výborné jsou ústřice a kvalitní, syrový losos. To je ale samozřejmě poněkud dražší záležitost. Marie Pavelková 83 let, důchodkyně, Mysločovice Vůbec nejím v rychlých občerstveních. Jím jenom domácí jídla. Ráda mám například rajskou omáčku s hovězím masem a domácím knedlíkem. Včera jsem si třeba uvařila uzené maso. Ale klasické rychlovky ráda vážně nemám. David Klanduch 38 let, prodejce, Zlín Jím jenom to, co mi dovolí moje žena a ta mě do fastfoodu nepustí. Hamburgery mi jednoduše zakázala. Ale ona vaří skvěle, takže jsem rád. Umí uvařit absolutně všechno. Moje matka je profesionální kuchařka a přesto manželku stále chválí, jak dobře vaří. Kateřina Dadoková 20 let, studentka, Hať Do fastfoodů moc nechodím, jenom výjimečně si dám nějaký hamburger nebo něco podobného. Nejraději mám naopak domácí kuchyni. Třeba klasické kuře s rýží. Žádný speciální stravovací režim nedodržuji. Michal Hájek 49 let, strojař podnikatel, Zlín Do rychlých občerstvení nechodím, jen opravdu výjimečně. Nejraději si dám maso, sýr, mám rád třeba nivu. Ale chutná mi všechno. Když je jídlo dobře uvařené, tak je chutné. A úplně nejraději si vařím sám. Sobě totiž uvařím nejlíp! Marie Malátová 33 let, office manager, Těšánky Co se jídla týče, nemám ve zvyku ho nějak dramaticky dělit na zdravé a nezdravé, jím většinou prostě a jednoduše to, na co mám právě chuť. Takže se určitě dá říct, že i jídlo z nejrůznějších rychlých občerstvení občas do mého jídelníčku taky zabloudí. Foto popis| Region| Střední Morava Publikováno| Zlínský deník; Zlínský kraj/Téma; 02 Publikováno| Valašský deník; Zlínský kraj/Téma; 02 Publikováno| Slovácký deník; Zlínský kraj/Téma; 02 Publikováno| Kroměřížský deník; Zlínský kraj/Téma; 02 ID| 9d39fbcf-7f9a-4d88-973c-edc026ef7e1f

zpravy.iDNES.cz USA hrozí sankcemi, pokud EU nepřistoupí na volný obchod, tvrdí Greenpeace zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

2.5.2016

zpět

Hnutí Greenpeace varuje, že chystaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy - známá pod zkratkou TTIP - poškodí evropské spotřebitele a bude mít i negativní dopad na životní prostředí. Hnutí proto na internetu zveřejnilo tajné dokumenty z vyjednávání, aby si utajovaná data mohl kdokoli projít. Obavy se v pondělí snažili hasit jak evropští, tak američtí vyjednavači smlouvy. Bavorský premiér a předseda vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer podle listu Süddeutsche Zeitung prohlásil, že budoucnost plánované dohody s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) zcela závisí na transparentnosti a ochraně spotřebitelů. „Dokud u TTIP nebude transparentnost, nedám k ní jako předseda strany souhlas,“ řekl Seehofer, jehož CSU tvoří křesťanskodemokratickou CDU kancléřky Angely Merkelové stranickou unii. „Záleží mi na zachování vysokých spotřebitelských standardů,“ dodal. Ze zveřejněných dokumentů označovaných jako TTIP Leaks , které již předem analyzovali němečtí novináři, podle médií vyplývá, že USA staví Evropskou unii pod tlak ( všechny dokumenty si můžete stáhnout zde ). Washington například hrozí, že zablokuje exportní úlevy pro evropský automobilový průmysl. Chce tak přimět EU k většímu odběru amerických zemědělských produktů. USA prý rovněž napadají evropské principy ochrany spotřebitelů, které nyní obyvatele EU chrání před geneticky modifikovanými potravinami či masem s růstovými hormony, napsal list Süddeutsche Zeitung na svých internetových stránkách. Netransparentní postoje USA Kritizován je také způsob vyjednávání, který je podle mnohých značně netransparentní. Zatímco EU své návrhy zveřejňuje, USA zachovávají své postoje v tajnosti. Zveřejněné texty ale přinášejí i podrobný náhled na americkou vyjednávací taktiku a postoje. „Bohužel zveřejněný text potvrzuje obavy milionů obyvatel EU, že TTIP oslabí jejich práva, ať už na ochranu životního prostředí a zdraví nebo práva spotřebitelská či zaměstnanecká. Zároveň posiluje práva a moc korporací na úkor veřejného zájmu. Pochybné vyjednávání o smlouvě by mělo být okamžitě zastaveno a v budoucnu by dalším jednáním měla předcházet veřejná debata,“ uvedl Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace. Podle hlavního vyjednavače USA Fromana je interpretace uniklých dokumentů „v nejlepším případě zavádějící, v nejhorším ale zkrátka chybná“. „Těšíme se na věcnou diskuzi o tom, čeho chceme pomocí TTIP dosáhnout a čeho ne,“ dodal. USA podle něj od počátku jednání považovaly za svůj prvořadý cíl dosažení hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. Důležité jsou prý ale i „transatlantické hodnoty“. TTIP silné standardy ochrany spotřebitele, zdraví a životního prostředí „zachová a nebude je podkopávat“, dodal Froman. Součástí asi 250 stránek zveřejněných dokumentů je i dubnový návrh části závěrečného textu, který byl vypracován před newyorským kolem vyjednávání. To se konalo na konci dubna. Konečná verze dohody má mít asi 30 kapitol a řadu dodatků. Jedná se o konsolidované texty, připomínají zástupci EU Šéf unijního vyjednávacího týmu Ignacio Garcia Bercero a eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová shodně uvedli, že dosud utajované dokumenty k jednáním o dohodě, které hnutí Greenpeace zveřejnilo, jsou takzvané konsolidované texty a ne konečné verze dohody. „Je to text, který obsahuje představy obou vyjednávacích partnerů. V žádném případě text neodráží výsledek rozhovorů,“ uvedl Bercero. Malmströmová řekla, že zmíněné konsolidované texty udávají jen vyjednávací pozici a nic jiného. Evropská unie se podle nich nehodlá vzdát svých pravidel pro geneticky modifikované potraviny, jak stojí ve zveřejněných dokumentech. „Vždy jsme jasně deklarovali, že nepřipustíme žádné změny v evropských pravidlech, která se týkají geneticky pozměněných organismů,“ řekl Bercero o chystané dohodě s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Řekl také, že USA chápou, že v otázce bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí nejsou možné žádné omezené standardy.

Prohlášení ve stejném duchu vydala také Malmströmová. „Žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň naší ochrany zákazníků, bezpečnosti potravin či ochrany prostředí. Obchodní dohody nezmění ani naše zákony o geneticky modifikovaných potravinách,“ uvedla eurokomisařka. „Jakákoli obchodní dohoda EU může regulaci změnit jen tak, že ji posílí,“ dodala.

URL| http://zpravy.idnes.cz/greenpeace-doho...ni.aspx?c=A160502_123209_zahranicni_ert

zpravy.rozhlas.cz Soud zrušil mnohamilionovou pokutu od antimonopolního úřadu pro Kaufland 27.4.2016

zpravy.rozhlas.cz str. 0 domaciekonomika ČRo, ČTK Český svaz zpracovatelů masa - Ostatní

zpět Krajský soud v Brně zrušil zatím největší pokutu za zneužití zákona o významné tržní síle. Týká se Kauflandu, který měl podle rozhodnutí antimonopolního úřadu z roku 2013 zaplatit 22 milionů korun. Podle soudu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při posouzení významné tržní síly Kauflandu postupoval chybně. Případ se teď vrací na antimonopolní úřad. Jeho předseda Petr Rafaj řekl, že rozhodnutí soudu respektují:Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010. Odborníci ho od počátku kritizovali. Zabývala se jím i Evropská komise, řízení s Českem ale nezahájila. Potravinářská komora v minulosti uváděla, že řetězce díky zákonu začaly dodržovat třicetidenní lhůty splatnosti. (Zdroj: ČTK)„Budeme nadále uplatňovat zákon o významné tržní síle a uvidíme, jak se k dalším krokům postaví Nejvyšší správní soud při posouzení této problematiky.“Případ je výjimečný tím, že je to vůbec první rozhodnutí antimonopolního úřadu v oblasti zákona o významné tržní síle, které přezkoumal soud.Úřad proto vítá, že i dnešní rozhodnutí soudu je návodem, jak při uplatňování zákona o významné tržní síle postupovat.„Je to první soudní rozhodnutí. Tím se srovnávají právní názory našeho úřadu a soudů, jak budou rozhodovat. A tím se vyjasňují další kroky, budeme nám jasno, jakým způsobem máme postupovat,“ řekl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj. Za porušení zákona v jednání s dodavateli má Kaufland zaplatit 22 milionůSankce za chyby obchodníků rostou. SZPI loni rozdala pokuty za 105 milionůGlobus dostal pokutu přes 7 milionů za porušení zákona o významné tržní síleÚOHS zrušil tendry ministerstev financí a zemědělství na telekomunikační služby


© 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz | [email protected]

SAVE FOOD 2. Obarvená voda s moukou a škrobem 3. Produkce masa se v 1. čtvrtletí mírně zvýšila, více bylo i mléka 4

Recommend Documents