SANKČNÍ POLITIKA Z POHLEDU PRAXE Výzkumný projekt „Teoretické a trestněpolitické aspekty reformy trestního práva v oblasti trestních sankcí“ GA ČR - P408/12/2209
18.listopad, Praha Jan Rozum IKSP
Expertní šetření S-SZ-PÚ S a SZ – okresní(obvodní) úroveň (86), 3 dotazníky první tři z abecedního seznamu – celkem rozesláno 258 PÚ - vedoucí středisek PMS (74) Návratnost dotazníků S …. 62% (160), průměrná délka praxe - 14,5 let SZ … 72,1% (186), průměrná délka praxe - 16,5 let PÚ … 60,1% (45)
Šetření bylo koncipováno jako anonymní - naprostá většina respondentů se ke svým názorům otevřeně hlásila
Expertní šetření S-SZ-PÚ Dotazníkové šetření (2013) zaměřeno do několika oblastí: • vybrané alternativní sankce - TDV, OPP, peněžitý trest, institut dohledu • dopad nového trestního zákoníku na praxi v oblasti ukládání trestů • spolupráce subjektů při ukládání a výkonu alternativ • problematika resocializace, na opatření ke snížení recidivy
Přehled o počtu osob odsouzených a o uložených trestech v letech 2005 – 2013 NEPO trest
PO trest
ROK
Počet všech odsouzených
2005
67 561
2006
69 445
2007
75 728
2008
75 761
2009
73 685
2010
70 651
2011
70 160
2012
71 471
2013
77 976
10 253 15,2 % 9 997 14,3 % 9 871 13 % 10 255 13,5 % 10 419 14,1 % 11 818 16,7 % 11 733 16,7 % 11 602 16,2 % 8 579 11%
37 302 55,2 % 41 864 60,3 % 43 548 57,5 % 42 157 55,6 % 40 488 54,9 % 44 403 62,8 % 45 783 65,3 % 45 675 63,9 % 57 465 73,4%
Obecně Peněžitý prospěšné trest práce 12 512 18,5 % 12 273 17,7 % 12 496 16,5 % 11 193 14,8 % 11 240 15,2 % 7 420 10,5 % 6 514 9,3% 8 094 11,3 % 6 746 8,6%
2 682 3,9 % 2 685 3,9 % 4 558 6% 5 307 7% 5 270 7,1 % 3 461 4,9 % 3 078 4,3 % 2 847 4% 2 491 3,2%
Domácí vězení -
114 0,2% 228 0,3% 398 0,6% 177 0,2%
Složení odsouzených ve VTOS podle délky uloženého trestu Rok od 3 do 6 měsíců
2006 418 1 785
2007 569 1 912
2008 482 1 301
2009 437 2 155
2010 351 1 881
2011 319 1 693
2012 258 1 391
2013 64 402
od 6 do 9 měsíců
1 320
1 130
1 248
1 797
1 673
1 621
1 523
564
od 9 měs. do 1 roku
2 539
2 358
1 707
2 985
3 149
3 309
3 142
953
od 1 do 2 roků
2 685
3 499
3 737
4 121
4 279
5 013
5 253 3 609
od 2 do 3 roků
1 586
1 984
2 633
2 354
2 480
2 737
2 863 2 710
od 3 do 5 roků
1 998
1 782
2 745
1 895
2 056
2 236
2 411 2 466
od 5 do 7 roků
1 144
1 004
1 433
1 090
1 057
1 093
1 123 1 140
od 7 do 10 roků
1 269
1 183
1 274
1 238
1 246
1 223
1 197 1 138
od 10 do 15 roků
1 086
984
1 191
1 034
1 014
998
944
901
317 32
210 32
316 33
218 38
226 37
259 40
280 44
308 46
16 179
16 647
18 100
19 374
19 449
20 541
20 429
14 301
do 3 měsíců
Nad 15 roků Doživotí Celkem
Hodnocení trestního kodexů Škála alternativních trestů Hodnocení celkové úrovně trestních kodexů Soudci a státní zástupci hodnotili shodně Zákon č.140/1961 Sb. …… 2,4 Zákon č.40/2009 Sb. …… 2,6 Probační úředníci Zákon č.140/1961 Sb. …… 3,02 Zákon č.40/2009 Sb. …… 2,18 Škála alternativních trestů je podle soudců i státních zástupců dostatečná (S 90,6%, SZ 91,6%)
Trest domácího vězení Zavedení TDV Všechny tři skupiny respondentů hodnotí zavedení TDV pozitivně Největší podporu u probačních úředníků 98%, přínos v zakotvení TVD shodně uvedlo 58% soudců a státní zástupci Komentáře respondentů TDV málo využíván - chybí systém elektronického monitoringu – účinný nástroj kontroly a důležitý předpoklad řádného výkonu TDV TDV hodnocen obecně jako přísný trest, pozitiva – nejsou zpřetrhány sociální vazby, možnost udržení zaměstnání Nedostatek vhodných pachatelů (často bez bydliště), kterým lze trest uložit. Nikdy nebude ukládán v rozsahu předpokládaném Msp
Trest domácího vězení Hodnocení právní úpravy TDV Soudci
Státní zástupci
Nepůsobí v praxi problémy
32,5%
31,4%
Způsobuje v praxi problémy
45%
34%
Neví/nemá jednoznačný názor
22,5%
34,6%
45% soudců a 34% státních zástupců - právní úprava TDV působí v praxi problémy Předmětem kritiky - právní úprava přeměny TDV v trest odnětí svobody dle 61 TrZ
Trest domácího vězení Efektivita TDV bez elektronického monitoringu 63% soudců a 74% státních zástupců nevěří v efektivní výkon TDV bez elektronického monitoringu 59% probačních úředníků naopak věří v efektivní výkon TDV i bez elektronického monitoringu
Trest domácího vězení Komentáře respondentů k výkonu TDV Nejčastější komentáře všech skupin respondentů: jednoznačně k problematice elektronického monitoringu - absence, urychlené zavedení, zvýšení četnosti TDV, efektivní kontrola Probační úředníci upozorňovali na časové nároky spojené s kontrolou výkonu trestu - ubírá prostor pro jiné činnosti Část komentářů probačních úředníků se kriticky vztahovala k práci soudů a spolupráci s PMS: • soudy ukládají TDV v některých případech nevhodně, a to bez předchozího šetření PMS • soud nereaguje dostatečně rázně na zprávy o tom, že odsouzený podmínky výkonu trestu porušuje
Trest OPP Hodnocení právní úpravy OPP Při porovnání právní úpravy s předchozí se názory soudců a státních zástupců rozcházely 41% soudců považuje současnou úpravu za horší 29% soudců považuje současnou úpravu za lepší 41% státních zástupců považuje současnou úpravu za lepší 19% státních zástupců považuje současnou úpravu za horší
Trest OPP Hodnocení právní úpravy OPP z hlediska úpravy podmínek výkonu Komparace s dřívější úpravou nevyzněla jednoznačně ani u probačních úředníků 38% probačních úředníků hodnotilo lépe novou úpravu 26% probačních úředníků hodnotilo lépe předcházející úpravu
Trest OPP Obligatorní vyžádání zprávy probačního úředníka 56% soudců a 49% státních zástupců vnímá zavedení povinnosti vyžádat zprávu jako změnu k horšímu 28% soudců a 24% státních zástupců vnímá zavedení povinnosti vyžádat zprávu jako změnu k lepšímu 98% probačních úředníků vnímá zavedení povinnosti vyžádat zprávu jako změnu k lepšímu
Trest OPP Komentáře S a SZ k problematice zpráv probačního úředníka
• podle většiny S a SZ povinné vyžádání zprávy probačního úředníka představuje procesní úkon, který prodlužuje trestní řízení • podstatně menší část respondentů spatřuje ve zprávě probačního úředníka prostředek napomáhající lepší individualizaci trestu OPP, která přispívá k jeho zdárnému výkonu
Trest OPP Komentáře PÚ k problematice zpráv • šance na lepší vykonatelnost trestu OPP • probační úředník dokáže rozpoznat klienty, u nichž je odhodlání k vykonání trestu obecně prospěšných prací natolik slabé, že jeho uložení nelze považovat za vhodné • pomoc soudu při individualizaci trestu • zpráva umožňuje zhodnotit i zdravotní způsobilost pachatele k výkonu trestu OPP
Trest OPP Komentáře respondentů k právní úpravě OPP Nejvíce kritických připomínek (bez komentáře k 314e TŘ): • prodloužení doby na vykonání uloženého trestu OPP z jednoho roku na dva roky – všechny tři skupiny respondentů (odsouzení jsou méně motivováni k výkonu trestu, tendence trest odkládat, složitěji se vyjednávají podmínky s poskytovateli) • možnost přeměny trestu OPP v trest TDV či peněžitý trest – S,SZ a část PÚ (nevýchovné nahrazování jedné alternativy za druhou, ztráta motivace trest OPP vykonat)
Trest OPP Komentáře respondentů k právní úpravě OPP Pozitivní hodnocení S a SZ: nová právní úprava přeměny - jedna hodina jeden den
Trest OPP Největší překážky v oblasti výkonu OPP podle probačních úředníků • přístup odsouzených a obtíže s umístitelností odsouzených nespolehlivost, pasivita, nízká motivace a neochota trest vykonat, nízká pracovní morálka (někdy i včetně chybějících pracovních návyků a smyslu pro řád); špatný postoj k dodržování stanovených povinností; klienti páchají majetkovou trestnou činnost přímo na pracovišti; tendence klientů podvádět, a to prostřednictvím „náhradníků“ • kritiku postoje klientů k výkonu trestu někteří respondenti spojovali s výše diskutovanou změnou v délce lhůty, případně s možností, že nevykonané práce nejsou automaticky přeměněny na trest odnětí svobody, ale i na jiné (alternativní tresty)
Trest OPP Největší překážky v oblasti výkonu OPP podle probačních úředníků • spolupráce se soudy – větší efektivitě výkonu trestu obecně prospěšných prací by přispělo, pokud by soudy rychleji či pružněji reagovaly na návrhy na přeměnu trestu u odsouzených, kteří stanované podmínky neplní • Respondenti nevolají po legislativní změně, ale pouze po zdokonalení stávající praxe!!!
Peněžitý trest Hodnocení právní úpravy peněžitého trestu 60% soudců a 47% státních zástupců považuje současnou úpravu za horší Nespokojenost respondenti vyjadřovali: • s právní úpravou přeměny nevykonaného peněžitého trestu dle 69 odst. 2 a 3 TrZ • ukládání peněžitého trestu v denních sazbách dle ustanovení 68 TrZ, které je podle respondentů nepřehledné a nepraktické • za významnou komplikaci označila velká část soudců také obligatorní vymáhání nezaplaceného peněžitého trestu (dle ustanovení 343 TŘ) před tím, než je možno přikročit k jeho přeměně v jiný trest
Práce s pachateli trestné činnosti Co vede podle expertů k úspěšné resocializaci odsouzených? • motivace žít v souladu se zákony • vlastní aktivita a zájem řešit problémy, s nimiž se ve své životní situaci potýká • při snaze omezovat kriminalitu či recidivu pachatelů nemůžeme spoléhat pouze na trestní politiku, neboť trestná činnost je podmíněna řadou sociálních, ekonomických i jiných faktorů
Práce s pachateli trestné činnosti Respondenti doporučovali zaměřit se více na oblast postpenitenciární péče: • velký význam přikládají pracovnímu zařazení odsouzených, a to jak v průběhu výkonu trestu odnětí svobody, tak po propuštění • navrhována byla opatření typu domů na půli cesty (podpora bydlení) či vhodných resocializačních programů
www.kriminologie.cz
Děkuji za pozornost
[email protected]
