Samostatná Makedonie prošla od svého vzniku několika zkouškami: tahanicí s Řeckem

P

ozdravpámbů, Honzíku. Kde ses zase toulal… prej v Mexiku. Kterej fras tě tam zanesl?! Bať bať. Ten fras byla firma Author. Poskytla nám svoje kola. Taková příležitost se neodmítá. Velocipedy se chovaly fakt loajálně. Všechny náhradní díly i nářadí jsme vezli zbytečně. Ty tomu bicyglu nedáš pokoj … Baže. Neměli jsme v plánu žádné nesjízdné hory ani prales. Jedině tam

jsu ochoten chodit po nohách. Nerad bych se vzdával výhody cyklovandru, že totiž poznáme i kraj mezi turistickými atrakcemi. Ten nás vlastně zajímá víc, než ty tzv. pamětihodnosti. Přečtu ti jeden odstavec z Nesnídalovy knížky: „Jak rád bych projížděl Ameriku autem, abych mohl zastavit, kde chci a na jak dlouho chci, odbočit kam chci a zůstat, kde chci. Aspoň na chvíli – jen pár kroků se projít sám

MAKEDONIE

a nadýchnout se toho žhnoucího větru pouště…“ Bajo, být odkázán na veřejnou dopravu a autostop, to je zlej sen. Takovej nešťastník často pozná jen místa, kde je víc turistů než domorodců. Viděl jsem to na Islandu. Bus zastaví u café-baru na pláni, turisti se promptně vyhrnou ven … nesmí ztratit ani vteřinu. Bus jede za chvilku dál … cvakají foťákama jako diví. A já si říkám: prosím vás, co

Rozum mám odjakživa. Každopádně jsme byli tři. Partnerům to samozřejmě jede rychleji a já hrozně nerad zdržuju. Ale ono se většinou čekalo na toho třetího. On byl pomalej spíš mentálně než fyzicky. Ten další – vůdčí osobnost vandru – byl tolik bezkonfliktní, že zdržovač žil v domnění, že dráždí jen mne. Má další knížka bude psycho-cestopis.

Samostatná Makedonie prošla od svého vzniku několika zkouškami: tahanicí s Řeckem

JAK DO NÍ CESTOVAT? KUDY NEJLÉPE PRONIKNOUT Mezi námi a Makedonií existuje vízová povinnost, bohužel zastupitelský úřad sídlí ve Vídni – Walfischgasse 8/20, 1010 Wien, tel. 004315248756. Existuje několik druhů víz, základní (vstup–výstup) mě, v červnu 2002, přišlo na cca 25 Eur. Jistý návod poskytne Ministerstvo zahraničních věcí, nejlepší však je se svěřit do péče profesionálů. Zájmy Makedonské republiky u nás reprezentuje slečna Sofie Tanevská, tel. 604 209 288. Bez obtíží zajistí vízum a přidá obšírné množství informací, doporučení, zajímavostí. Určitá fakta lze vyzvědět z Lonely Planet a Au-

tem po Evropě, ale značná část již není aktuální. Nalézt vhodnou mapu je dosti obtížné, k dostání je automapa Makedonie společně s Jugoslávií – Freytag a Bernd (1:500 000), případně si okopírujte mapku z autoatlasu Evropy od téhož nakladatele. Ani u nových vydání NESPOLÉHEJTE na vyznačené autokempy. Mimo Ochridu, Prespanského jezera a Dojranu jsou prakticky všechny zrušeny!!! Poměrně vyhovující jsou starší mapy Jugoslávie. Kilometráž zůstává stejná, pouze u města Titov Veles škrtněte přídomek, ovšem mnohdy spatříte ještě staré směrovky. ➥ Pokračování na str. 8

ohledně jména a první státní vlajky, ekonomickou recesí v souvislosti s rozpadem trhů bývalé Jugoslávie, postupným omezováním cestování makedonských občanů uvalením vízové povinnosti ze strany mnoha evropských států… Na jaře roku 2001 extrémně naladěná část zdejší albánské komunity, povzbuzena svými kosovskými kolegy, vystupňovala svoji činnost a země stanula na prahu občanské války. Nynější, lokálně ještě stále vratké příměří, společně s postupným uvolňováním situace a návratem k míru, se může stát dobrou výzvou k návštěvě této země, dříve, než se na ni vrhnou cestovní kanceláře. Důvodů, proč by se tak mohlo stát, se naskýtá mnoho.

ww 6 475 0i3nok w. 6 e-m ail kli :v up ma @v up tex .cz .cz

23 8 96

ála ros epli tel. tějo ce • v

O MEXIKU S HONZOU VLASÁKEM

tady v tom fádním okolí fotíte? Oni holt přes efektní místa projedou bez zastavení, tak jsou rádi, že si můžou provětrat nervy a kamery aspoň tady, kolem toho café-baru. A když nejsi srab a dokážeš se pohybovat pomocí vlastních svalů, tudíž nepotřebuješ auto – je to ideální konstelace. Vím, že nikdy neplatíš za nocleh. Jak to dopadlo tentokrát? Mexičani jsou ohromně přátelští a vstřícní, takže jako obvykle. Často jsme prosili domorodce, aby nás nechali stanovat na zahradě či verandě. Nikdo nás neodmítl. Vždy jsme uspěli hned na první pokus. Vozím s sebou cigára, abych měl co nabídnout. Nějaké levnější. Ameriky žádný domorodec neocení. Ty zná. Zato exotickou Marsku rád ochutná. Jenže do Mexika jsem je valil zbytečně. Tam skoro nikdo nekouří. Mluvím o zapadlém venkově. Konečně’s dostal rozum a nejel sám…

36 :2 44 • Ol Brno Slo 09 om 2 1 ou • Mla v c d Pro ens 6 •J á 0 de ká ihla tel. jna R rep va u :+ 42 EDIS blik 13 a P ez : 3

Pro ková odejn á re pu a d pr Pra ejny odejn Brno blik a P , te a: ha S Bo • Př porti raha l.: 54 les íbr ,t s 3 i cen lav • am • mo: el.: 2 160 24 88 P tr T

tep eln ás tab ryc ili hlý odv ta těl av od níz chl pot ká adu uo hm dp otn oko i tepl ost e žky am DIS axi má T lní Po RIBU poc dn it v C oln Zn iková E Če ost ač i sk pr

Známý outdoorový humorista, dobrodruh a cyklotremp Honza Vlasák se nedávno vrátil z cyklistického putování po Mexiku. Vyslali jsme tedy za ním naši tetu Amálku, aby ho jako správného českého Honzu poblouznila buchtami a vyzpovídala, jaké to v tom Mexiku vlastně bylo.

Hodinová věž a ruina minaretu (Prilep).

➥ Pokračování na str. 3

...myslíme

ž e n y

KOLEKCE LAFUMA

vVíceobchodní síti HUDYsport. informací naleznete na našich internetových stránkách.

[

Dobrodruh Dobrodruh

n a

KOMPLETNÍ DÁMSKÁ OUTDOOROVÁ

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh 2

O MEXIKU S

www.hudy.cz

Na veškeré zboží poskytujeme od listopadu 2 roky záruku.

]

S N OW STO R M L a d y

TI M Lady

VA I L L a d y

TWE DD Lady

D OW N H I LL PA N T L a d y

T I P TO P Z I P L a d y

Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

polňačky, za níž se táhla ohrada, od západu chráněni rygolem od pláně – rejdiště toulavých psů a po ránu běžců-joggingáčů. Z buňky se vybatolili tři pobudové… Šmarjápano…! Chovali se přátelsky a seriózně. Krátce jsme poplkali a pak s omluvami – únava po dlouhé cestě a tak – zalezli do stanů. Nejotužilejší homeless zalehl na kanape před buňkou, že nás bude hlídat. Dělal to dobře. Ráno jsme se probudili živí i se vším majetkem. Teda, já bych se zbláznila strachem… Houby. V Mexiku je fakt bezpečno. Ani děcka nehážou kamením. V těchto teplých krajích jsou nebezpečné spíš bacily. Před těma neutečeš ani doma, natož tam. Proto je lepší se s nima skamarádit. Nepřehánět to s hygienou. Ostatně, většina kožních chorob pochází z přílišného mytí se. To ti řekne každý dermatolog. Nejhorší bestie tropů jsou améby – nositelé úplavice. S těma se nezesymbiózuješ. Nelze získat proti nim imunitu, tudíž neexistuje očkování, nedají se uvařit. Bojí se jich i domorodci. I oni pijou kupovanou vodu. Měli jsme dezinfekční tabletky, které améby ničí. Pocházejí (tabletky) ze Švýcarska. U nás nic takového neseženeš. Lékárníci, co vy na to?! Bedekry straší, že jíst u pouličních kiosků je hazard se zdravím. Houby. Tortilly s mletým masem, fazolemi, sýrem, kukuřicí… cpali jsme se, až se nám dělaly boule za ušima. S jídlem nejsou problémy. Jen voda – na tu je potřeba dát bacha. Kudy jste po Mexiku jezdili? Vzali jsme to na jih k Pacifiku, pak na východ – na Chiapas… tam je podle brožurek taky extrémně nebezpečno, ale i tohle jsme četli až po návratu, takže všechno bylo fajn. Cestou jsme si prohlíželi prehistorická indiánská města… mě tyhle věci začnou zajímat, až když je uvidím na vlastní oči. Takže teď jsu relativně dost fundovaný expert na dějiny Střední Ameriky. Občas jsme popojeli busem nebo stopem, tak jsme toho za měsíc stihli dost. Taky jsme si vylepšili výškový rekord. Mezi Popocatepetlem a Iztacihuatlem jsme vyjeli do 4120 metrů nad mořem. A počasí? Výběr byl široký. Od uprášeného sucha po lijáky každou noc v Lacandonském pralese. Od vyprahlého žáru 50° na slunci (stín se nevyskytoval) po –5° v těch 4120 metrech – v noci. Honzíku, nebude ti špatně? Tolik buchet naráz… Dyť budeš obézní… Zrovna jsem ti chtěl nadávat, že pečeš hrozně dobrý buchty, že z nich budu obézní. Povídej ještě o Mexiku, o něčem úžasným. Hodně na nás zapůsobily retardéry – takové ty prahy přes silnici – zpomalovače automobilů. Přejeli jsme jich tisíce. To jedeš třeba deštným pralesem při guatemalské hranici – na cestě potkáš spíš venkovana na horském kole s pytlem kukuřice na nosiči než auto – mezi stromy vidíš osamocenou chaloupku z palmového listí – a už je přes cestu retardér. Některé jsou tak výrazné, že auto drhne spodkem. V některých vsích nejsou domorodci líní budovat je z hlíny. A sušící se prádlo. Tam bys, teti, byla ve svým živlu. Tam se snad pořád pere. Prádlo visí, když to mírně přeženu, na všech kaktusech, stromech, plotech i ohradách – nejlépe z ostnatého drátu, protože to nepotřebuješ kolíčky. Joj, exotické je Mexiko! Zaznamenala teta Amálka

Dobrodruh

dilac a zboku Chevrolet, samé blikátko a cingrlátko jako vánoční stromeček. Klaksony vytrubují poslední hity… Předpisy se berou jako informace, nikoliv dogma. Šoféři jsou svéprávní a užívají vlastního mozku. Sami se rozhodnou, jestli je lepší čekat nebo jet na červenou. Pro ilustraci ti povím radu zkušeného: blikání levým blinkrem může znamenat buď, že vpředu je volno a můžeš předjíždět, nebo že on odbočuje vlevo. Každopádně jsem se tam na silnici cítil bezpečněji než tady na divokém východě. Kdo by mně chtěl oponovat, ať se podívá na statistiku nehod, při kterých jsou postižené děti. Čechoslováci jsou na prvním místě. Mexičani nejsou nervově labilní. Jezdí pomaleji, zkušeně a velkoryse. Odhadnou, co udělají ti druzí a totéž očekávají od vás. Na bezprizorních psech můžeš vidět evoluci v praxi. Už mají reflex, že auto je nebezpečný predátor a dobře se rozhlídnou, než vstoupí do vozovky. Jak jste se dožili rána v tom bahně velkoměsta? Vyčuchali jsme temný plácek s rypadlem a stavební buňkou vedle

Dobrodruh

Povídej pro změnu něco o Mexiku… Letěli jsme tam na dvě etapy. Vídeň –Madrid, Madrid–Mexiko. 12 let jsem neseděl v éru, takže to byl zážitek. Do Boeingu Jumbo nás nacpali 420. Jako sardinky do plechovky. Po 11 a čtvrt hodiny dlouhém letu přes Atlantik jsem vystupoval celej zchromlej a dřevěnej. Japonci prý natlačí do Jumba ještě o sto lidí víc. I když beru do úvahy, že Japončíci jsou menší, nedovedu si to představit. Ciudad de Mexiko je největší město na světě, ale když jseš uvnitř, nepřijde ti to. Prostě velké město jako třeba Brno nebo Londýn. Jen to dýl trvá, než se dobabráš na venkov. Přilítli jsme tam večer. V tropech máš celý rok den i noc zhruba stejně dlouhé. V šest už byla tma. Podle kompasu jsme zamířili na východ. – nejkratší cestou ven z města. Informace o hrozivé zločinnosti jsme si přečetli až doma po návratu, takže jsme byli v pohodě. Jen jsme zírali na ten bizarní provoz na ulicích – na hemžení starých amerických aut udržovaných a opravovaných tvůrčím způsobem, takže zepředu je to Dodge, zezadu Ca-

Dobrodruh

➥ Dokončení ze str. 1

Dobrodruh 3

HONZOU VLASÁKEM

Dobrodruh 4 Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

INZERCE

Jak vlastně vzniká

sníh? Čaje MILFORD, nepostradatelný nápoj do přírody

D

rtivá většina dobrodruhů, účastníků expedic, ale i turistů, milovníků přírody se shoduje v tom, že nápojem číslo jedna je čaj. Jak říká třeba známý horolezec Josef Rakoncaj, „čajem nic nezkazíš a nikdy se jej nepřepiješ, stejně jako se nepřejíš chleba“. Energetické nápoje a různé přísady do vody sice obsahují vitamíny, minerály, soli a bůhvíco ještě, ale nelze je pít pořád, za více jak týden je často nemůžete ani vidět. Čaj, zvláště teplý, povzbudí organismus a skvěle reguluje teplotu. Čaje MILFORD si získaly za poměrně krátkou dobu prodeje v republice širokou

klientelu, zvláště u mladé generace jsou velice oblíbené. Značka nabízí rozsáhlý sortiment zejména bylinkových a ovocných čajů ve velice příznivých cenových relacích.Čaje MILFORD jsou charakteristické vůní aromatického ovoce a bylin i originálními směsmi. Příprava čajů s rozmanitými, často neobvyklými chutěmi, je velice jednoduchá. Spotřebitelé oceňují nejen vysokou kvalitu čajů, velice pestrý sortiment, lákavou vůni, ale i efektní balení. Škála nabídky se neustále rozšiřuje. Novinkou letošního roku je mj. nový ovocný čaj v chuti třešeň a jahoda jogurt.

Distributor

PFANNER, spol. s r.o. U Silnice 949 161 00 Praha 6

Blíží se zimní sezóna, a tak možná nebude od věci připomenout, co to je a jak vzniká ta bílá hmota, která nám způsobuje řadu potíží i radostí. níh nám podává informace o poměrech v mracích, z nichž se sype. Sněhové vločky u nás většinou padají při teplotách kolem nuly, mezi –1 a +1 °C. Čím vyšší je teplota, tím jsou sněhové vločky větší, čím jsou teploty nižší v místech, kde se tvoří, tím jsou drobnější. Při nízkých teplotách (sněžení bylo zaznamenáno i při –40 °C) padají jen jednotlivé krystalky. Voda krystalizuje v šesterečné soustavě. Velikost sněhových vloček bývá v průměru kolem 1 cm, ale byly již pozorovány vločky o průměru 3, 4 i více centimetrů. Padají-li větší sněhové vločky, víme s určitostí, že v mraku nad námi jsou současně kapičky podchlazené vody a ledové krystalky. Přechlazená voda se vypařuje a její páry se srážejí právě ve sněhových krystalcích, jádrech budoucích vloček. Je třeba si uvědomit, že vlastně každý déš začíná jako sněžení. Ta nejvyšší oblaka, jemná vlákna cirů, načechrané drobné beránky a něžný opar změkčující sluneční jas, to vše jsou jen sněhové krystalky. Ony jsou také zodpovědny za duhová kola kolem Slunce a Měsíce a za jiné zvláštní jevy na obloze. Jakmile však sníh dopadne na zem, mění se ve sněhovou pokrývku, která může mít ty nejrůznější podoby, od lehkého poprašku až po mocné vrstvy vodnatého sněhu, který svou tíhou láme stromy a špatně se na něm jezdí na lyžích. Vlastnosti padajícího sněhu závisí na typu vloček. Působením slunečního záření a mrazu sníh taje a zase tuhne, původně načechraná sněhová vrstva uléhá, vytváří se na ní kůra, v dutinách se sráží jinovatka, ne-

S

bezpečně snižující soudržnost sněhových vrstev na svazích (vznik lavin). Nakonec se může sníh proměnit v zrnitý sníh – firn a posléze i v led. Zajímavým údajem je sněžná čára, nadmořská výška, kde se celý rok udrží sníh. U pólů je přímo na mořské hladině, v našich zeměpisných šířkách se pohybuje okolo 3000 m n. m., tedy nad vrcholy našich nejvyšších hor, a proto ani v Tatrách nejsou ledovce. V Alpách, které jsou o něco jižněji, ale jsou zase o něco výš, jsou trvale zasněžené vrcholky a ledovce. Na rovníku je sněžná čára ve výši kolem 5000 m n. m. Vzhledem k celosvětovému oteplování se sněhová čára zvedá. Postupné oteplování nejvíce zasáhne níže položená střediska s vyššími průměrnými teplotami, kde ani umělý sníh nepůjde vyrobit v dostatečném množství. V minulosti však docházelo i ke změnám klimatu, které posunovaly sněžnou čáru směrem dolů. V dobách ledových byl pokles sněžné čáry tak velký, že na našich horách ležel sníh pod hranicí 1000 m n. m., a proto byly ledovce nejen v Tatrách, ale i v Krkonoších, Jeseníkách a na Šumavě. Svědectvím, jsou nejen ledovcové kotle a údolí (trogy), ale také horská jezera – plesa. Výška sněhové pokrývky je na našem území proměnlivá, zejména v nížinách nenapadne za rok více než pár desítek centimetrů sněhu, a ten většinou brzo roztaje. V nížinách sněží jen 30 dní za rok a sněhová pokrývka se udrží kolem 40 dní, naproti tomu v Krkonoších sněží v průměru 100 dní a sníh tu leží 180–200 dní. Dle ABC a skinet.cz

Rajbas * O U T D O O R * Kotlík

Nejsem horolezec, jsem dobrodruh. Walter Bonnatti, přední světový horolezec 50. a 60. let 20. století.

a ryze amatérské soutěže videofilmů

OKEM DOBRODRUHA Blansko 20.–24. 11. 2002 STŘEDA 20. LISTOPADU
Klub ULITA, Hybešova 6 18:00 KAMČATKA – Kamila Hnyková o putování sopečnou pouští a severskou tajgou k aktivním vulkánům, za hnědými medvědy a stříbrnými lososy.

PÁTEK 22. LISTOPADU
Kino Blansko, Hybešova 6 výstava fotografií v předsálí kina: Jaroslav Ciler „V PEŘEJÍCH DRAKA“

Cesty za poznáním – výstava fotografií Jiřího Kolbaby

13:55 KARAKORAM – Libor Hnyk, přechod celého centrálního pohoří z Hunzy do Hushe 14:50 Na kole po MEXIKU – Honza Vlasák, populární cyklotremp, humorista a spisovatel tentokrát o cyklistice v zemi retardérů 15:45 SOVOU DO AFRIKY – Miloš Druckmüller, EXPEDICE 100 – první přelet středozemního moře v ultralehkém letadle (296 kg) z Brna do Luxoru a zpět 16:40 ŤAN-ŠAN – Honza Odehnal, treky v nekonečných dálkách divokých opuštěných hor i výstupy na sedmitisícové vrcholy

20:00 SOŇA BOŠTÍKOVÁ-VOMÁČKOVÁ, nejúspěšnější česká horolezkyně posledních let. Makalu (8463 m) byla tou první. od 21:00 COUNTRY ROCKOVÁ TANCOVAČKA do 02:00 hraje: CORRAL od 14:00 souběžně s hlavní scénou na sále S2 projekce videosnímků amatérské soutěže OKEM DOBRODRUHA Drobné změny programu nejsou vyloučeny !!! Ubytování ve vlastním spacáku zajištěno

Bližší info na tel. 723 091 241, mail: [email protected] a www.horizont.bk.cz

Mistrovství Evropy v běhu na 100 km (14. 9. 2002) Letošní závod proběhl na stejných tratích jako v loňském roce. Na závodníky čekal desetikilometrový okruh, který museli ultramaratónci proběhnout desetkrát. Na trati byly dvě hlavní občerstvovací stanice s velkým výběrem nápojů a potravin. Na dalších dvou místech byly osvěžovací stanice s vodou a houbičkami. Fanoušci opět povzbuzovali každého závodníka. Do holandského Winschotenu se sjelo 15 reprezentačních týmů a celkem přes 80 ultramaratónců. Zvítězil Francouz Pascal Fetizon (6:34:16 h), před ruskými běžci Denisem Žalybinem (6:36:19 h) a Olegem Charitonovem (6:41:16 h). Mezi ženami si doběhla pro zlato Ruska Elvira Kolpaková (7:24:52 h), druhá byla Italka Monica Casiraghiová (7:33:14 h) a třetí Angličanka Danielle Sandersenová (7:47:29 h). Na 100 km trať se postavila také pětice českých reprezentantů. Radek Brunner potvrdil svoje vedení v loňských tabulkách na 100 km v České republice a kvalitním osobním rekordem 7:36:41 h obsadil 23. místo. Radek běhá v poslední době stylem rychlejšího úvodu a potom se uvidí. Také tady zůstal věrný svému stylu a na 50 km měl vynikající čas 3:26 hodiny. Rostislav Šmondrk (s osobním rekordem 8:05 h) se téměř po deseti letech vrátil do reprezentace a umístil se celkově v Evropě na 41. místě, když zaběhl 9:02:49 h. V posledních letech běhal pouze maratóny, ale ultramaratón ho opět chytl

Dobrovolní archiváři starších čísel Dobrodruha

Josef Rakoncaj  Miroslav Jakeš Soňa Vomáčková  Stanislav Henych Zuzana Hofmannová  Josef Šimůnek Jiří Havel  Petr Ďoubalík Oldřich Štos  Petr „Špek“ Slanina Marek Ročejdl  Tomáš Rusek Robert Kazík GRAFIKA Soňa Žertová. KRESBY Petr Ďoubalík. SAZBA Pavel Amler.

ADRESA REDAKCE Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10, telefon: 603 554 943, fax/záznam.: 272 656 173, e-mail: [email protected]

PŘÍJEM INZERCE Tel.: 776 055 332, 603 554 943, 267 182 438, fax/zázn.: 272 656 173, e-mail: [email protected], nebo na adrese redakce. Vedoucí ing. Milan Manda, tel.: 776 055 332.

PŘEDPLATNÉ Přestože je časopis rozdáván zdarma, redakce poskytuje servis pro předplatitele. Ti platí pouze poštovné a distribuční náklady, které činí pro rok 2003 cca 10,– Kč na číslo. Předplatné lze zaslat složenkou typu C na adresu redakce. Přijímáme pouze předplatné na čísla, která dosud nevyšla. Starší čísla nejsou na skladě! Předplatné na rok 2003 činí 90,– Kč.

STARŠÍ ČÍSLA Starší čísla Dobrodruha (počínaje ročníkem 2002) lze shlédnout u dobrovolných archivářů, jejichž seznam je uveřejněn v každém čísle.

VYDAVATEL PhDr Miloš Kubánek, registrováno MK ČR pod č. 7598. Podávání novinových zásilek povoleno OZ Přeprava Praha, č.j. 726/97 ze dne 19. 2. 1997. ISSN - 1211 - 751x

Z HISTORIE DOBRODRUHA Časopis Dobrodruh vychází již šestým rokem. První čtyři roky byl dvouměsíčníkem. Za dobu své existence přinesl stovky článků o dobrodružných aktivitách v přírodě a cestování. Rozhovory mu poskytly četné osobnosti českého, slovenského i světového outdooru, z těch posledních jmenujme třeba Reinholda Messnera, Petera Habelera, Krzystofa Wielickeho, Vikiho Grošejla, Toma Posserta nebo Andrzeje Zawadu. Reinhold Messner, přední himálajský horolezec a outdoorový průkopník, muž, který jako první na světě vylezl na všech 14 osmitisícovek, projevil přání popřát čtenářům Dobrodruha.

EXPEDIÈNÍ AKCE A VÝSTUPY NA VRCHOLY TERMÍN 19. 1.–13. 18. 3.– 8. 18. 3.–2. cca 8. 5.– 6. 18. 7.–14.

NÁZEV ZÁJEZDU 2. 4. 4. 6. 8.

1. 9.– 22. 9. 7. 10.– 5. 11. 25. 7.– 3. 8. 1. 8.–10. 8.

Aconcagua Venezuela Nepál – Trekking pod Everest Aljaška – Mount McKinley Pamír – Pik Lenina Peru: – Cordillera Blanca Cor. Huayhuash Nepál – a) trekking pod Everest b) kolem Annapurny c) kolem Dhaulágiri Mont Blanc Gran Paradiso a Mont Blanc Bli ší informace:

Dále nabízíme cyklo a horskou turistiku po Evropì

Totéž učinila i další velká persona světového horolezectví, Peter Habeler. Lezec, který mj. spolu s Messnerem jako první na světě vylezl na Mount Everest bez použití kyslíku.

Dobrodruh

zhledem k tomu, že časopis Dobrodruh je ve většině ze 415 distribučních míst již několik dní po vydání rozebrán, oslovili jsme distributory, zda by nezakládali jedno číslo Dobrodruha ve svých obchodech či cestovních kancelářích do archivu. Ten by byl k nahlédnutí pro jejich návštěvníky a zákazníky. Zde je seznam míst, která se nám dosud na tuto výzvu přihlásila. Na těchto adresách můžete starší čísla Dobrodruha dostat k nahlédnutí na přečtení. Tento seznam najdete v každém čísle časopisu:
CK Poznání, Krakovská 18, 100 00 Praha 1
Klub českých turistů, Jaromírova 9, 120 00 Praha 2
Katmar bike centrum, Pod Baštami 6, 160 00 Praha 6
Horolezecká škola Český ráj, Rybní důl 754, 294 01 Bakov n. Jizerou
Knihkupectví Hana Marečková, Masarykova 45, 380 01 Dačice
CK Poznání, tř. 17. listopadu 229, 530 00 Pardubice
VIKING, Velké náměstí 366, 561 65 Králíky
CK Poznání, Nám. Svobody 17 (Dům Pánů z Lipé), 600 00 Brno
CK Kudrna, Bašty 2, 602 00 Brno
Český klub cestovatelů, Belcrediho 18, 628 00 Brno
Vybavení do přírody, Komenského tř. 49, 750 00 Přerov
Obchodní akademie T. Bati, nám. TGM 3669, 761 57 Zlín
CK Praděd, Valová 2, 789 01 Zábřeh Distributoři, kteří mají zájem být v tomto seznamu uvedeni a archivovat jedno číslo Dobrodruha pro své klienty, nám to mohou kdykoliv oznámit krátkou zprávou na telefonní číslo 603 554 943, nebo e-mailem na adresu [email protected], či případně zafaxovat na číslo 272 656 173.

a chystá se i do budoucna posílit naše úzké řady ultramaratónců. Třetí z našich doběhl Jan Šourek (OR – 8:57 h), který zdolal 100 km za 10:26:34 h a doběhl na 43. místě. Honza se trápil s bolavou achilovkou, která ho zlobí již od letošního června a zatím nezabírá žádná mast, spray, klid, ani laserová terapie. Nyní se chystá vyzkoušet termoplastické vložky do bot, které před časem odstranily podobné problémy Radkovi Brunnerovi. Čtvrtým z našich, který dokončil náročnou trať (vzdalo přes 30 borců) byl Roman Psůtka z Domažlic, který si vytvořil osobní rekord výkonem 10:41:07 h a doběhl 44. Jediným Čechem, který nedokončil závod byl Jiří Krejčí (OR – 7:41 h), letošní suverénní vítěz Ultramaratón Penco cupu, který před týdnem startoval na Mistrovství Evropy v běhu na 24 hodin a doběhl jako nejlepší z našich 27. (196 km). Jirka se statečně postavil na start, ale únava ze zmiňovaného závodu mu umožnila doběhnout pouze na 40. km. Náš tým obsadil 9. místo v Evropě, a konečně prolomil Winschotenskou smůlu (ve třech minulých ročnících náš tým nedokončil závod). Zvítězili suverénní Rusové, před Francií a Itálií. I v ženách putuje zlato do Ruska, Itálie doběhla stříbrná a bronzové jsou Francouzky. JAN ŠOUREK

Miloš Kubánek

Dobrodruh

V

13:00 MÁRA HOLEČEK, špičkový lezec a jeho „Prásky v Kyrgyzstánu“. Festivalová pecka hned na začátek!!!

19:10 IVALOJOKI – Zdeněk Rybníkář, extrémní romantika pro neextrémisty aneb bez lidí, bez civilizace, uprostřed panenské přírody Laponska na řece 350 km za polárním kruhem. „Živili jsme se převážně rybami, pili vodu z řeky a měli čas vnímat to ticho a krásu kolem…“

ŠÉFREDAKTOR REDAKČNÍ RADA

Dobrodruh

Čas (otevírací doba): Po–Pá: 11–13 hod. a 15–18 hod. v So Ne pouze 14–17 hod. Vstupné: 20 Kč Informace: 606 711 712

besedy s cestovateli a osobnostmi outdooru slovem provází JIRKA DRAŽIL:

18:30 Vyhlášení výsledků soutěže OKEM DOBRODRUHA a projekce oceněných filmů

Dobrodruh

1. 11. – 1. 12. 2002 Pardubice, Česká galerie, Cestovní dům, třída 17. listopadu 229, centrum města, poblíž obchodního domu Tesco. Cesty za poznáním je název rozsáhlé fotovýstavy brněnského cestovatele Jiřího Kolbaby. Kolekce barevných zvětšenin nás zavede do mnoha desítek zemí všech šesti kontinentů planety. Autor se specializuje na záběry přírody a lidských tváří. Divácky nejvyhledávanější jsou zejména snímky antarktických ledovců, vulkánů ve Střední Americe, pouští na Arabském poloostrově, domorodců na Šalomounových ostrovech, na Fidži, v Austrálii, Namibii, Botswaně či Etiopii. Novinkou je kolekce panoramatických snímků přírody. Jiří Kolbaba navštívil téměř 100 zemí světa. Fotografuje, publikuje a pořádá komponované pořady v celém Česku. Výstava Cesty za poznáním je známa nejen u nás, ale i v zahraničí. Naposledy ji viděli v Lichtenštejnsku v budově Hospodářské komise EU. Autor připravil pro návštěvníky slosovatelné kupony o fotocestu, letenky, průvodce a další skvělé dárky. Vernisáž výstavy je 31. 10. 2002 v 17 hod. za účastí autora, médií a významných osobností veřejného života.

SOBOTA 23. LISTOPADU
hospoda U Jana, Komenského ul. 9:00 LIMONÁDOVÝ GRENA BĚH do vrchu se zátěží (5kg soudek limonády


Městský klub ZEUS, Hybešova ul. výstava fotografií „SSSR OBJEKTIVEM“ – fotodokument z cest po zemích bývalých svazových republik v létech 1998 –2002 autorů: Jaroslav Ciler, Jan Odehnal, Jan Romportl, Jiří Jakovenko a Karel Matějka

17:35 NOVÁ GUINEA – Alena Žákovská, Milan Daněk, EXPEDICE ASMAT 2002, přes drsné hory Jayawijaya, deštným pralesem, labyrintem řek a bažin k jižnímu pobřeží ostrova, teritoria kmene Asmat – potomků obávaných kanibalů a lovců lebek

Dobrodruh

Z programu Klubu českých cestovatelů


Městský klub ZEUS, Hybešova ul. Černohorská pivnice a Papubar – občerstvovna a prostor pro volnou zábavu 20:00 ŠNEK A SPOL. – koncert jazzfolkového objevu sezóny 21:30 Rajbas PRAGULKA – po loňském úspěchu drsné procházky temnotou blanenské kanalizace opět noční závod (zase trochu jinak).

GRENA) na trati Blansko – Hořice (start intervalově od 9:30)

Vychází vždy první týden v měsíci, s výjimkou ledna, července a srpna. Je k dostání zdarma ve 415 outdoorových, cyklistických, vodáckých, jachtařských, potapěčských a sportovních obchodech, centrech umělých horolezeckých stěn, v dobrodružně zaměřených cestovních kancelářích a mapových centrech a knihkupectvích v ČR i na Slovensku. Jejich adresář je uveden v každém čísle. Distribuce zdarma rovněž na vybraných sportovních veletrzích a festivalech.

Dobrodruh

ČTVRTEK 21. LISTOPADU
Klub ULITA, Hybešova 6 18:00 V ÍRÁNSKÝCH HORÁCH – Jiří Sladký o rozmanitých etnikách severozápadního Íránu, doplněno autentickými hudebními nahrávkami a íránskou hudbou.

18:00 LEDOVÉ KRÁLOVSTVÍ, Česká speleologická společnost ZO 6–04 Rudice, a další starší filmové dokumenty z Rudického propadání uvede Roman Šebela. 18:55 EXPEDICE NANDÁ DEVÍ – East (7434 m), Josef Uherka uvádí videozáznam z nejhorší expedice, kterou zažil (indický Himálaj 1995). 20:00 BARAKA, ODYSEA ZEMĚ, režie Ron Fricke, 96 min. USA 1992 Obrazový epos, natočený během 14 měsíců na 169 místech šesti kontinentů. Od civilizace k divočině, přes mrazivou tundru a spálenou pouš k nebezpečným pralesům a neznámým kulturám. Mistrovský vír, který strhne každou generaci diváků.

NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ ČESKÝ OUTDOOROVÝ ČASOPIS

Dobrodruh 5

Program cestovatelsko-outdoorového festivalu

Dobrodruh 7

Outdoorový tip:

J

Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

ako mohutná hradba stovek štítů, gigantických ledovců, hlubokých temných údolí, ale i prosluněných luk a strání. Tak se prezentuje nejmohutnější horský uzel Západních Alp – Walliské Alpy (italsky Penninské Alpy) na švýcarsko-italském pomezí. Právě zde je koncentrace vrcholů přesahujících magickou hranici 4000 m v Alpách největší. Právě zde najdeme pravidelný jehlan Matterhornu a hřeben mnohovrcholového masívu Monte Rosy, kterému patří v Evropě druhá nejvyšší příčka. A což teprve zapomenutá údolí Aniviers či Hérens, nad nimiž ční k nebesům „himálajsky“ vyhlížející obři Dent Blanche a Grand Combin. Ale Walliské Alpy, to nejsou jen náročné výstupy do modravých výšek. To jsou také stovky kilometrů značených trekových tras, po nichž může poutník obejít dokola celý tento velehorský svět. Zatímco přes všechny jižní rozsochy hlavního hřebene pohoří přechází poměrně precizně vyznačená dálková cesta Alta Via 1 (Grassoney–St. Jean–Courmayer), severní strana na území Švýcarska takovou trasu zatím postrádá. Ovšem při troše fantazie si docela snadno takový trek sestavíme z mnoha na sebe navazujících horských chodníků. A tak na své pouti můžeme spatřit ty nejúžasnější scenérie divoké horské přírody. Pokud jsme opravdu dobří „šlapači“ a počasí nám mimořádně přeje, stačí nám na absolvování jižní, italské části přechodu, 8–10 dní (celkem 120 km s 9000 m převýšením). Nejvyššího bodu dosahuje trasa v sedle Malatra (2928 m), můžeme si však aktuálně odskočit na některou z mnoha vysokých hor (Testa Grigia, Punta Tsan), které se nám postaví do cesty, včetně několika snadnějších „čtyřek“ (Breithorn, Castor, Monte Rosa apod.). Třebaže konec každé etapy je v některé z údolních obcí, můžeme si s klidným svědomím postavit stan vysoko v horách. Pak teprve dostává trek tu správnou dobrodružnou příchuť. Nádherných míst je celá řada, hory zároveň netrpí nedostatkem vody. Na straně švýcarské je situace poněkud obtížnější. Hůře schůdný terén a množství velmi vysokých vrcholků v bočních severních rozsochách neumožňuje absolvovat cestu tak, jak je tomu na straně italské. Více jak kde jinde jsme nuceni sestoupit do podhorských vesnic nebo vyšplhat do vysoko položených sedel, která nezřídka překračují výšku 3500 m. Bez speciálního nádobíčka na přechody ledovců se neobejdeme. Cestou pak můžeme vystoupit na několik mnohdy docela vysokých vrcholů. Mezi ty snadnější patří třítisícovky Ulrichshorn nebo Bella Tolla. Do království sněhu a ledu nás zavede výstup na vrchol Bishornu, který patří mezi poměrně snadné čtyřtisícovky. Ve všech údolích najdeme malé pohostinné kempy za cenu víceméně symbolickou. Přestože Švýcaři nejsou příliš nakloněni volnému táboření, v horách se tento způsob noclehu toleruje, a to také v blízkosti hlavně výše položených chat. Podstatně více se turista může dovědět z řady turistických průvodců „Evropské hory českýma očima“ nakl. MIRAGO Ostrava, která přináší ucelené informace ze všech oblastí Alp a Karpat. Na již více jak 1400 stranách (doposud vyšlo 8 svazků) nalezne milovník hor tipy na výstupy na bezmála 500 vrcholů, přehled nejvýznamnějších dálkových tras. Nechybí praktické informace zabývající se ubytováním, možnosti stravování, dopravou apod. Samozřejmostí jsou odkazy na internetové adresy, výběr dostupných map a mnoho dalších zajímavostí. – do –

Dobrodruh

TREKKING VE WALLISKÝCH ALPÁCH

nožky v suchu a teple

2002/2003 SAPPORO GTX

Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

JAK DO NÍ CESTOVAT? ➥ Dokončení ze str. 1 Avšak pozor! Tito se tu stále drží v poměrně velké úctě, nebo on první dal Makedoncům republiku, často se s jeho portréty setkáte v soukromých bytech, méně již na veřejných místech (autobusové nádraží v Bitole). S vízem v pase se do Makedonie dá dopravit letecky (z Prahy, s přestupem v Budapešti), vlakem – přes Bělehrad, ale nejvýhodněji pořídíte cestu některou z autobusových linek Praha–Sofia, provozovanou bulharskými firmami

Durres…), někdy však z více stanoviš (Skopje). U vnitrostátních nelze hovořit o jednotné ceně, nebo tu si určují jednotliví provozovatelé – pohybuje se v rozmezí 0,8–1,5 Kč/km, při koupi v centrální pokladně navýšená o provizi 5 Kč. Důležité je zjistit, kterou trasou vámi vybraný spoj jede, může se stát, že se povezete nejdelší. Na černo cestovat nelze, nebo na každém nádraží obdrží steward přesný počet centrálně prodaných lístků. Běžně si s ním domluvíte

Zimní polobotky ATC. Svršek v kombinaci hydrofobní semiš/Cordura. Plastová očka a háčky

ZIMNÍ MODELY LOWA ATC - ALL TERRAIN COLLECTION PRO ZIMU 2002 - 2003 Dokonalá ochrana proti chladu i vlhkosti! Nepromokavá prodyšná podšívka Gore-Tex. Klima kontrol systém aktivní ventilace. Očka a háčky pro pohodlnější šněrování. Podešev ATC 2000 s torzním stabilizátorem, tepelnou izolací Thinsulate, PUR tlumící mezivrstvou a gumovým běhounem s protiskluzným vzorkem. Velikosti 3,5 - 13. DVOULETÁ ZÁRUKA!

Pláže Prespanského jezera potěší milovníky klidu.

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh

Dobrodruh 8

zimníATC

MAKEDONIE

Zimní ATC v kotníkovém střihu (jako Renegade GTX, zde navíc Thinsulate v podešvi). Svršek v kombinaci hydrofobní nubuk/Cordura. Kovová očka a háčky.

CRESTA GTX

KA ZÁRUO KY R DVA

Oficiální zástupce LOWA pro ČR: PROSPORT PRAHA s.r.o., Hodonínská 365, 141 00 Praha 4, tel.: 241 483 338 fax: 241 481 339 e-mail: [email protected] web: www.prosport.cz PRODEJNY nabízející obuv LOWA: BEROUN KOLA ŠÍRER V Plzeňské bráně 1 BRNO HUDY Veveří 13 a Orlí 20, SUN SPORT Lidická 17 ČESKÉ BUDĚJOVICE HUDY Hroznova 28 FRENŠTÁT NAMASTE Dolní 491 FRÝDEK-MÍSTEK HUDY Nám. Svobody 43 HAVÍŘOV HUDY Hlavní 47/378 HRADEC KRÁLOVÉ HUDY Chelčického 967 HŘENSKO HUDY Hřensko 131 JABLONEC N. N. HUDY Podhorská 22 JIČÍN DOBI Husova 103, HUDY Husova 59 JIHLAVA HUDY Znojemská 8 KARLOVY VARY HUDY Západní 9 KLATOVY HANNAH Kpt. Jaroše 51 KOLÍN SPORTSERVIS Kmochova 406 LIBEREC HUDY 5. května 11 MLADÁ BOLESLAV HUDY Železná 119 OLOMOUC HORTEZ SPORT 8. května 11, HUDY Ostružnická 19 OSTRAVA HUDY Na Hradbách 6 PÍSEK SPORT - VOLNÝ ČAS Nádražní 527 a Havlíčkovo nám. 89 PLZEŇ HANNAH Bezručova 9 a Slovanská 100, HUDY Nám. Republiky 5, KÖNIG SURF Těšínská 14 PRAHA 1 HUDY SPORT Havlíčkova 11 a Na Perštýně 14 PRAHA 2 HUDY Slezská 8 PRAHA 3 WARMPEACE Slavíkova 5 PRAHA 4 HOFFI SURF SHOP Žluté lázně, SPORT CENTRUM VÍŠEK Křesomyslova 19 PRAHA 5 HUDY Lidická 43/66, ZPM SPORT Archeologická 2256 PRAHA 6 HUDY Dejvická 48 PRAHA 7 HUDY Strossmayerovo nám. 10 PRAHA 8 NAMCHE OUTDOOR Heydukova 6 PRAHA 9 SPORT HARFA Českomoravská 41 PRAHA 10 ABC SPORT Moskevská 74, HERVIS SPORT Štěrboholy - Europark, KM SPORT Voroněžská 20 TÁBOR SPORT BLAŽEK Husova 909 TEPLICE HUDY Krupská 10/15 ÚSTÍ NAD LABEM HUDY Bílinská 3 ZÁBŘEH DENALI SPORT ČSA 9 ZLÍN HUDY Vodní 453 ZNOJMO TOP SPORT Horní Česká 48

Předplatné 2003 I když je časopis Dobrodruh rozdáván zdarma, pro zájemce o jeho pravidelné doručování domů samozřejmě opět zajišujeme předplatitelský servis. Předplatitelé platí pouze doručovací a poštovní náklady, které v tomto roce budou činit cca 10,– Kč na jedno číslo. Při devíti číslech ročně (každý měsíc s výjimkou ledna, července a srpna) pak celoroční předplatné činí 90,– Kč. Tuto částku nám poukažte složenkou typu C na adresu: Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10, a to, pokud chcete předplatit již první číslo, do 5. ledna 2003. Protože se nám množí žádosti o starší čísla Dobrodruha, nejlépe kompletní ročníky, upozorňujeme opět, že žádná starší čísla již nemáme a ani nebudeme mít. Celý náklad Dobrodruha je vždy beze zbytku rozebrán. Předplatné proto přijímáme vždy na čísla, která mají ještě do konce roku vyjít. Čísla, která již vyšla, vám nejsme schopni z výše uvedených důvodů dodat. Proto nám, prosíme, v průběhu roku neposílejte vyšší částky, než které na takto vypočtené předplatné vycházejí.

(např. společnost Katev Grup, Mylnerovka 10, Praha 10, tel. 233 334 670, 602 312 954), zpáteční lístek Brno–Sofia–Brno: 2000 Kč + 2x6 Eur za turistickou propustku Srbskem. Jezdí denně, v 9 h. z Prahy a v Sofii vás vyvrhne na nepřehledném parkovišti mezi hotelem Princess a hlavním nádražím, lemovaném budkami různých provozovatelů, kiosky, stánky s občerstvením a absolutním zmatkem. No, a když do Sofie dorazíte před sedmou, tak máte co dělat, nebo vytoužený autobus do Skopje odjíždí za necelou hodinku (7.30–7.45), druhý pak ve 14 hodin – časy ostatních sdělí v informacích. Jízdenka stojí 11 Eur, s řidičem se bez problému dohodnete i na jiném místě výstupu. Pohraniční odbavení trvá poměrně dlouho, min. 1 hod., prohlídka vašich zavazadel je více než pravděpodobná. Ze Sofie vede do pohraničního Gjuševa i železnice, avšak busem cestujete rychleji.

V MAKEDONII S vysokou dávkou nadsázky je možné konstatovat, že celý výlet lze uskutečnit bez zásob a peněz, pouze s igelitkou plnou dárků. Makedonci jsou totiž nesmírně pohostinní, srdeční a jak sami rádi zdůrazňují – podotýkám, že právem, mírní lidé. Místním platidlem je makedonský denár (1 Eur = 61 MKD, 1 Kč = 2 MKD), s přihlédnutím k silné koruně jsou pro nás zdejší ceny velmi příznivé. Železniční sí není nijak hustá, navíc s dlouhými intervaly mezi jednotlivými spoji. Za přibližně 30 Kč/50 km (2. třída „patnički bilet“), se budete rozvalovat v sedadlech vysloužilých, kdysi velmi komfortních vozů. O poznání akčnějšími se stanete prostřednictvím autobusů. Na většině nádraží jsou k dispozici informace, lokální linky zpravidla dražší a o víkendu s menší četností, meziměstské časté, z větších měst (Skopje, Gostivar…) vyráží během týdne roztodivná směsice linek mezinárodních (Istanbul, Wien, Mnichov, Bělehrad, Sarajevo,

je), ceny pohonných hmot jsou srovnatelné s našimi. Stopování je nespolehlivé, snad s výjimkou několika rušných úseků (Prilep–Bitola, okolí Skopje), nicméně rozšířené. Není nutné panikařit, když vám zastaví taxík, může vykouzlit velmi přijatelnou nabídku, často stejnou, jako autobus. Ve městech jsou taxíky dražší, ceny smluvní, a tak vždy cenu DOMLUVIT PŘEDEM. Taxíků používejte tehdy, když znáte konkrétní cíl a přibližnou vzdálenost, nenechte se odradit první sumou a smlouvejte. Pokud byste chtěli, aby vám taxikář např. sehnal levné ubytování, může se vaše žádost změnit v dvouhodinovou okružní jízdu. Poměr mezi slušným a vychytralým taxíkářem činí 80 : 20. Jídlo je v Makedonii balzámem pro váš žaludek i peněženku, pokud se obejdete bez restaurací, které lze nahradit posezením před obchody. Zdejší kuchyně do sebe vstřebala různé vlivy, vyžívá se v pro nás nezvyklých kombinacích a uchvátí množstvím zeleniny. Ač ortodoxní zastánci zdravé výživy na bázi naklíčeného obilí a mléka bez tuku zřejmě budou v rozpacích, domnívám se, že zdejší strava je zdravá svým důrazem na množství vitamínů, energie (mléčné výrobky, velká koncentrace oleje) a důležitých látek (ryby, luštěniny). Nyní k cenám: 1 kg bílého chleba – 15 Kč, sendvič – 20 až 40 Kč, 1 kg sýra – od 70 Kč (měkký balkánský sýr „sirenje“), po 140 Kč za tučný kaškaval. Ceny ovo-

Na mnoha místech zůstala zachována tradiční zástavba (Kruševo). výstup mimo zastávku. Při opačném postupu se na přijíždějící autobus mává. Je vidět, že autobusová doprava je na Balkáně daleko flexibilnější než u nás, kdy vám otrávený řidič, s poloprázdným vozem, nezastaví ani na určené zastávce. Zavazadla se z 90 % přepravují gratis. Odměnou za cestu autobusem vám bude pohled z příkrých srázů, když obstarožní stroj bude s maximálním chvěním zdolávat několikakilometrová stoupání do horských průsmyků závratnou rychlostí 30 km/h. Bohužel – a platí to i pro železnici, kromě Skopje jsem se nesetkal s úschovnou, takže pokud se nedomluvíte s pokladní, není problém se zeptat v některém z okolních stánků – atmosféra tu panuje nenucená – ochranka na nádražích laškuje se slečnami, jinde dozorčí před obědem popíjí povinný panák mastiky a miluje Karla Gotta. Při cestách automobilem počítejte s placenými úseky některých dálnic (Kumanovo–Skopje, Gostivar–Tetovo–Skop-

ce a zeleniny se mění v průběhu sezóny. Pivo chlazené – obchod 15 Kč, restaurace min. 30 Kč. Domácí kořalka – tržiště 70 Kč/1 l, kvalitní víno od 30 Kč/1 l v obchodě, restaurant min. 70 Kč/1 l, arašídy solené – tržiště 50 Kč/1 kg, čokoláda od 12 Kč, cigarety West 25 Kč. Večeře v restauraci začíná na 100 Kč. A kde, mimo častých pozvání spojených s vypitím dvaceti káv a vykouřením padesáti cigaret (sledujte přípravu a výsledek porovnejte s „českým turkem“), složit hlavu? Volné stanování může nésti drobná úskalí (viz dále), ideálním se jeví sehnat si v atraktivních oblastech, nebo menších městech ubytování v soukromí (100–150 Kč za noc), nejlépe dotazem v obchodě, horší variantou může být hotel – min. 500 Kč, v pozůstalých kempech obnáší stanování 90–120 Kč, případně si najměte karavan – 150 Kč. Čestnou výjimku tvoří Skopje, kde kromě přeplněného hostelu (500 Kč) a předražených hotelů (min. 750 Kč), s různými cenami pro cizince, není absolutně nic. Záchranou se může

Dobrodruh 9

Foto: M. Kubánek

stát místní albánská noclehárna pro trhovce – Šar, na Bit Pazaru, o které panují různé fámy, od 1. 7. 2002 by měla být znovuotevřena chata na jezeře Matka.

Turecká éra zanechala po sobě množství památek (Gevgelija).

HORY

Na existenci unikátního Ochridského jezera je založen makedonský turistický

Dlouholetá kultivace člověkem se přirozeně vyřádila množstvím památek. Stará antická města (Heracleia, Stobi…) s hmotnými fragmenty z časů vlády makedonského panovníka Filipa II., římskými divadly i lázněmi, barevnými mozaikami raně křesanských staveb a paláců zámožných rodin i ruinami byzantských chrámů, stále ještě nevydala všechny své poklady a jejich střežené areály rozrývají motyky archeologů. Přítomnost žáků Cyrila a Metoděje vtiskla korunu neopakovatelné, urbanisticky – ekologické tváři regionu ochridského jezera se stejnojmenným městem, které později obohatili Turci o ladné minarety, stejně, jako i další makedonská města (Bitola, Resen, Skopje…). Po celé zemi leží roztroušeny desítky klášterů s původními freskami a ikonami, nad Prilepem se v pustých skalách tyčí ruiny hradu spojeného se jménem kralevice Marka. Pestrý konglomerát vlivů se stal příčinou genia loci starých makedonských měst Kratova, Kruševa i Velesu, neméně působivá jsou venkovská stavení se změtí chlévů, stodol a stájí, zamyšlení mohou vyvolat současné „pevnosti“, leckdy na hranici kýče, v regionech s albánskou menšinou, obehnané betonovými zdmi. Vstupné do muzejí není drahé – max. 70 Kč. Nesty te se za svou vlast a bu te náležitě hrdí, že jste z Čech, takřka každý ➥ Pokračování na str. 10

Dobrodruh

JEZERA

STOPY ČLOVĚKA

Dobrodruh

Ač nepatří v Evropě k nejvyšším (Titov vrv 2702 m), mohou býti zařazeny k nejhezčím. Některé byly vyhlášeny národními parky (Pelister, Galičica, Bistra – Mavrovo). K dobře dostupným patří Pelister, vybavený několika chatami. Populární je masív Kožuv (východisko Mušov Grob a Michajlovo). Příjemnou turistiku nabízí Buševa planina s nejvýše položeným městem Kruševem (1250 m), doporučována mi byla Osogovska planina v severní části země, případně Jakupica (chata Karadžica), nebo okolí Skopje – přehrada Matka a tur. komplex pod vrcholem Kitka. Ve větších městech existují kluby VHT, které pořádají různé výšlapy, centrální kalendář není k dispozici, informace uveřejňovány v denním tisku a na plakátech na nádražích. V některých místech (Pelister, Matka) je slušné turistické značení, mapy však k sehnání nejsou. Planinarstvo (VHT) je tu považováno za sice lehce trhlý, nicméně obdivovaný koníček, a pokud se svým batohem budete zdůrazňovat, že jste „planinar“, leckteré dveře se před vámi otevřou. POZOR – údaje na rozcestích jsou koncipovány pro velmi zdatné turisty, pobyt v horách nelze podceňovat. A když se necítíte na závratné výšky zaměřte se v mapě na slovo klisura, nebo značí soutěsku a projděte se mezi sevřenými stěnami, je jich tu více, než požehnaně.

ruch. Svou hloubkou 285 metrů předčí řadu alpských, z valné části jej napájí vydatné podzemní prameny. Propojení se sousedním Prespanským jezerem je obestřeno řadou tajemství, nad kterými si lámou hlavu vědecké kapacity. Průzračné je do hloubky 20 metrů. Několik úseků poskytuje dokonalé koupání, noční život odpovídá přímořským letoviskům. Milovníci klidu nech se přemístí na Prespu. Poněkud stranou zájmu leží Dojranské jezero, mělké, nepříliš vhodné ke koupání, avšak s neuvěřitelnými zásobami ryb, tudíž rybáři neváhejte a navštivte tento ráj. A v hlubokých karech pod hřebenem Pelisteru se lesknou tzv. „pelisterské oči“, dvě vysokohorská plesa. Mnoho řek se může stát kvalitními terény pro vodáky, krátký a hojně využívaný úsek jsem shlédl pod jezerem Matka.

Dobrodruh

či bot, hudebníci, aj., menší děti občas žebrají. A když někde na zaprášeném plácku spatříte shluk stanů, tak jste narazili na jejich kočovné bratry. Není však exotičtějšího pocitu, když na titěrném prostranství v labyrintu uliček turecko-romské čtvrti, ne širších, než pro dvě postavy, pod hvězdnou klenbou balkánské noci, splývá v bujarém tanci dobrá stovka svátečně oblečených lidí všech věkových kategoriíí, jak snědých, tak bílých, za podmanivého doprovodu živé muziky. Početná je i srbská menšina, slovanští, tj. makedonští muslimové (přev. z okolí Strugy) se nazývají Torbeši. Makedonci a Vlachové vyznávají pravoslaví. Z turistického hlediska lze Makedonii rozdělit do tří, vzájemně se prolínajících oblastí.

Dobrodruh

ETNOGRAFIE, JAZYK Přestože u nás vyšel česko-makedonský slovník, sehnat ho lze pouze obtížně. Každopádně je potřebné, pro více než nejnutnější komunikaci, znát základy dvou nejbližších jazyků – srbochorvatského (resp. srbsky, chorvatsky, či bosensky), který běžně ovládá populace starší třiceti let, nebo bulharského, poměrně častá je znalost němčiny, méně již angličtiny a ruštiny. S orientací mít problémy nebudete, směrovky a názvy sídel jsou psány jak v cyrilici, tak latince, totéž v menší míře platí i pro obchody. Makedonie patří k multietnickým zemím, všem zmíněným menšinám jsou zajištěna veškerá lidská práva, dostává se jim vzdělání v rodném jazyku, včetně pořadů ve veřejnoprávní televizi. Nejvýraznější, albánská menšina, se sama sobě dostatečně postarala o publicitu. Starší Albánce poznáte podle charakteristické bílé pokrývky hlavy – kečetu, připomínající hrníček bez ucha, spousta albánských žen ani v úmorném vedru neodkládá „předpisové“, ke kotníkům dlouhé pláště a muslimský šátek, některé upoutají zajímavými kroji. Pokud v uličkách Kruševa uslyšíte řeč připomínající rumunštinu, tak jste se právě setkali s příslušníky tzv. Arumunů, neboli Vlachů, starobylého nárůdku, roztroušeného nejen po Makedonii, ale i Řecku, Albánii, Srbsku a ostatních státech Balkánu, kdysi kočovného, jehož doménou, kromě pastvy a zpracování živočišných produktů, byl také obchod. Centrum Velesu zdobí červené plakáty s půlměsícem a hvězdou, zvoucí na míting Demokratické strany Turků – jiné důležité komunity. Setkáme se s nimi prakticky v každém větším městě, poměrně hustější osídlení najdeme ve východní Makedonii – Strumici. Jsou velmi vstřícní, občas smíšeni s muslimskými Romy, s nimiž ti chudší sdílejí společné čtvrti. Nepatří k sociálně nejsilnějším, leckdy se živí jako čisti-

Dobrodruh

PODNEBÍ A PŘÍRODA Do Makedonie za žádnou cenu nejezděte v červenci a srpnu, jestliže nechcete býti upečeni více než čtyřicetistupňovým žárem, výjimkou může být pobyt v nadm. výši min. 1500 m, ale i tam se musíte nějak dopravit. V zimě naopak mohou zaskočit silné mrazy (až –20 °C). Ačkoli jsou tu skvělé podmínky pro lyžování, od nenáročných louček – Kruševo, po strmé sjezdovky – Mavrovo + Pelister, s příznivými cenami vleků, z důvodu vzdálenosti se zimní dovolená stává velice sporadickou. V Makedonii převládá kontinentální podnebí, pouze na JV země, za Demirkapijskou soutěskou, která tvoří hráz příznivým vlivům Egejského moře, se setkáme se středomořským. Několik tisíciletí trvající osídlení, spojené s intenzívní lidskou činností a drsnými přírodními podmínkami, podnítilo vznik v Evropě unikátní krajiny, svým charakterem blízké polopoušti, s jakou se je možné setkat v centrální Makedonii, mezi Demir Kapijí a Velesem. Vzhledem k těžbě dřeva na otop a nadměrné pastvě jsou nižší horské polohy převážně odlesněny, přirozené lesy se zachovaly pouze v horách, a to jak listnaté (Galičica, Bistra…), tak jehličnaté (Pelister). Velmi příjemné klima skýtá okolí Ochridského a Prespanského jezera.

Dobrodruh

Komunikace v pohraničních horách s Bulharskem.

Dobrodruh 10 SKOPJE

V turistických informacích obdržíte prospekt s projevem starosty, dozvíte se adresy kempů, případně jiného ubytování a nakonec zjistíte, že vše je úplně jinak. Levná městská doprava (7,50 Kč, platí se uvnitř, s příjemnými řidiči) má drobná úskalí v podobě absence seznamů linek vyvěšených na zastávkách, což prověří orientační schopnosti. Tajuplná zákoutí Bit Pazaru přecházejí na svém sev. okraji v nespoutanou tržnici, která svým sortimentem předčí nejeden hypermarket a koloritem se plně vyrovná svým orientálním družkám.

RADY Ačkoli Ministerstvo zahraničních věcí příliš nedoporučuje individuální cesty do Makedonie, prakticky dvou třetin země se nedávný konflikt nijak nedotknul. Přesto však nelze prozatím zamýšlet ná-

vštěvu albánských osad v obtížně přístupných oblastech od Tetova po Debar, nebo se tu stále vyskytují ozbrojení separatisté. To samé platí i pro okolí Skopje, zvláš v nočních hodinách. Na druhou stranu jsem se setkal s řadou ochotných, velmi vstřícných a kosmopolitně naladěných Albánců, zejména studentů, rozdíl v mentalitě mezi městy a izolovanými sídly je asi dosti markantní. Vždy se ři te příkazy policie, příp. spec. jednotek – jsou velmi korektní a zároveň nekompromisní. Časté jsou případy řešení rodových, či podnikatelských sporů zbraněmi. Pouliční kriminalita setrvává na poměrně nízké úrovni, přesto bych nevystavoval na obdiv svoje „bohatství“. (Na druhou stranu, VARUJI před jakýmkoliv pokusem, by recesisticky míněným, brát si volně ložené peníze u četných kapliček a „svatých“ pramenů, či si uzmout svíčky bez zaplacení symbolického poplatku!) Rizikovější může být skopské autobusové nádraží. Přes těžkou ekonomickou situaci je počet žebráků a bezdomovců, oproti našim městům, nesrovnatelně nižší.

Prakticky všude narazíte na smečky toulavých psů, dobře vržený kámen je usměrní, ve vsích nutno připočítat volně pobíhající psy domácí. Pozor! Nikomu nepřeji zažít pocit, když se na vás vyřítí čtveřice řádně naštvaných šarplaninců. Kasr může být řešením, pokud máte jistotu, že v blízkosti není majitel, jinak řvěte z plných plic. Ani o zmije, včetně zmije růžkaté, není nouze, tudíž pobyt v terénu je třeba této skutečnosti přizpůsobit a pohybovat se hlavně v denních hodinách. Také při politicky laděných debatách nejprve dlouze naslouchejte, než se pokusíte vyslovit nějaký názor. Ve všech větších sídlech jsou v ulicích fontánky s pitnou vodou, veřejné toalety tureckého stylu nevybočují z balkánského standartu.

095. Telefonovat za poplatek je možné z pošt a většiny kiosků – tady se zeptejte na cenu, automaty jsou hlavně na karty. Ověřené tipy k ubytování: Pelister – vysokohorská chata Kopanki 100 Kč/noc, Kruševo – privát Flora Odžaklieska 048/477670 – 125 Kč, Ochrid – privát Vojne Bimbiloski, mobil dcera 070/702479 – 150 Kč, Stari Dojran – karavany Partizan 150 Kč, Prespanské

jezero – Oteševo, kemping Evropa – 120 Kč Předvolba Makedonie: 00389, volačka Skopje / 0 / 2 Rybářská asociace, ul. Kočo Racin, 02/23353, Skopje, Vodácká asociace, Sport centrum „Rabotnički“, 02/225234 Telefonní čísla: policie 92, hasiči 93, ambulance 94 Text a foto Jakub Hloušek

ADRESY, DOPORUČENÁ LITERATURA ČR nemá v Makedonii zastupitelský úřad, v případě problému kontaktujte ambasády v Bělehradě, nebo Sofii, slovenský konzulát Skopje – ul. Skopska crvena opština, bez čísla, tel.: 02/137

KLONDIKE GTX MID. Lehká a pohodlná ATC obuv do každého počasí v kotníkovém střihu. Svršek z hydrofobního semiše v kombinaci s Cordurou, podšívka GORE-TEX®.

ATC. Obuv třídy ALL TERRAIN COLLECTION pro celoroční použití, pro pohyb ve sněhu i expo-

novaném terénu. Systém aktivní ventilace LOWA CLIMATE-CONTROL, u top modelů navíc GORETEX®ová podšívka (GTX). U nových modelů multikomponentní podešev VIBRAM® VIALTA s PUR tlumící mezivrstvou, integrovaným torzním stabilizátorem a vylepšenou protiskluzností. V dámských velikostech i speciální dámský střih LADY. Velikosti 3,5 - 13.

SAPPORO GTX. Osvědčená luxusní ATC obuv do každého počasí v polobotkovém střihu. Svršek z hydrofobního semiše v kombinaci s Cordurou, GORE-TEX®.

ruce nyní K dvouletérvzáis zdarma! i 2 roky se y něco navíc! LOWA - vžd

Fisher Towers, Utah. Foto Chroust 2003

➥ Dokončení ze str. 9 Makedonec se k vám bude chovat jako k nejbližším bratrům pod sluncem.

Makedonská města často šplhají do příkrých svahů (Veles).

S Olgou Charvátovou o sjezdařském lyžařském vybavení

Dvoutisícová Galičica mezi Ochridským a Prespanským jezerem.

Příště:

Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh Dobrodruh

MAKEDONIE

Oficiální zástupce LOWA pro ČR: PROSPORT PRAHA s.r.o., Hodonínská 365, 141 00 Praha 4 telefon: 241 483 338, fax: 241 481 339, e-mail: [email protected], web: www.prosport.cz PRODEJNY nabízející obuv LOWA : BEROUN KOLA ŠÍRER V Plzeňské bráně 1 BRNO HUDY Veveří 13 a Orlí 20, SUN SPORT Lidická 17 ČESKÉ BUDĚJOVICE HUDY Hroznova 28 FRENŠTÁT NAMASTE Dolní 491 FRÝDEK-MÍSTEK HUDY Nám. Svobody 43 HAVÍŘOV HUDY Hlavní 47/378 HRADEC KRÁLOVÉ HUDY Šafaříkova 581 B HŘENSKO HUDY Hřensko 131 JABLONEC N. N. HUDY Podhorská 22 JIČÍN DOBI Husova 103, HUDY Husova 59 JIHLAVA HUDY Znojemská 8 KARLOVY VARY HUDY Západní 9 KLATOVY HANNAH Kpt. Jaroše 51 KOLÍN SPORTSERVIS Kmochova 406 LIBEREC HUDY 5. května 11 MLADÁ BOLESLAV HUDY Železná 119 OLOMOUC HORTEZ SPORT 8. května 11, HUDY Ostružnická 19 OSTRAVA HUDY Na Hradbách 6 PÍSEK SPORT - VOLNÝ ČAS Nádražní 527 a Havlíčkovo nám. 89 PLZEŇ HANNAH Bezručova 9 a Slovanská 100, HUDY Náměstí Republiky 5, KÖNIG SURF Těšínská 14 PRAHA 1 HUDY SPORT Havlíčkova 11 a Na Perštýně 14 PRAHA 2 HUDY Slezská 8 PRAHA 3 WARMPEACE Slavíkova 5 PRAHA 4 HOFFI SURF SHOP Žluté lázně, SPORT CENTRUM VÍŠEK Křesomyslova 19 PRAHA 5 HUDY Lidická 43/66, ZPM SPORT Archeologická 2256 PRAHA 6 HUDY Dejvická 48 PRAHA 7 HUDY Strossmayerovo náměstí 10 PRAHA 8 NAMCHE OUTDOOR Heydukova 6 PRAHA 9 SPORT HARFA Českomoravská 41 PRAHA 10 ABC SPORT Moskevská 74, HERVIS SPORT Europark - Štěrboholy, KM SPORT Voroněžská 20 PŘÍBRAM AJV SPORT-OUTDOOR Osvobození 306 TÁBOR SPORT BLAŽEK Husova 909 TEPLICE HUDY Krupská 10/15 ÚSTÍ NAD LABEM HUDY Bílinská 3 ZÁBŘEH DENALI SPORT ČSA 9 ZLÍN HUDY Vodní 453 ZNOJMO TOP SPORT Horní Česká 48