S vařečkou na cestách
Příloha
Dárky
Recepty labužníků 22/2011
Vydala redakce Euroveletrhy ve spolupráci s Agrární komorou ČR
Přeje krá s n se svými v é Vánoce ýrobky www.bohemilk.cz
n PUSINKOVÉ BANÁNKY
n ROHLÍČKY
500 g mletých vlašských nebo lískových ořechů, 200 g cukru, 5 bílků, 1 žloutek, 1 plechovka karamelizovaného kondenzovaného mléka CARAMELO Condé, 220 – 250 g másla, čokoládová poleva na ozdobení
600 g hladké mouky, 400 g másla, 200 g cukru, 200 g mletých ořechů, 5 lžic kakaa Na krém: 500 g másla, 2 tuby Dobré Condé s kakaem Na ozdobení: bílá čokoládová poleva
Z bílků ušleháme tuhý sníh, do něj opatrně vmícháme ořechy, cukr a žloutek. Směsí naplníme cukrářský sáček a na plech vyložený pečícím papírem nastříkáme banánky. Pečeme – lépe sušíme v troubě předehřáté na 130 – 150 °C asi 2 hodiny. Změklé máslo dáme do mísy. Nejvyšší rychlostí šleháme asi 15 minut, až je máslo hustě napěněné. Pak přidáme karamelizované kondenzované mléko a lehce vyšleháme do pěny. Ořechové banánky potřeme karamelovým krémem a ozdobíme rozehřátou čokoládovou polevou.
Na těsto utřeme změklé máslo s cukrem do pěny, přidáme prosátou mouku, oříšky a kakao. Vypracujeme těsto, zabalíme do fólie a necháme odležet v chladnu, nejlépe do druhého dne. Kousky těsta plníme formičky ve tvaru rohlíčku a v předehřáté troubě upečeme dorůžova. Vyklepneme a necháme na kuchyňské mřížce vychladnout. Na krém utřeme máslo s Condé dohladka. Vždy dva rohlíčky slepíme k sobě kakaovým krémem. Konce namočíme v rozpuštěné bílé čokoládě. Necháme zaschnout.
n MEDOVÉ ČTVEREČKY 500 g hladké mouky, 150 g cukru, 200 g másla, 2 lžíce medu, 2 lžíce mléka, 2 vejce, 1 prášek do pečiva Na směs: 120 g másla, 300 g nahrubo umletých vlašských ořechů, 200 g cukru, 2 lžíce medu Na krém: 1 plechovka Sladkého Condé, 250 g másla Na ozdobení: rum Vypracujeme těsto, rozválíme ho na dva
pláty a dáme je na dva plechy vyložené pečícím papírem. Máslo na směs rozpustíme a smícháme s ořechy, cukrem, medem a 2 lžícemi vody. Ořechovou směs opatrně rozetřeme na jeden plát těsta. Postupně pečeme ve vyhřáté troubě zvolna dorůžova. Oba pláty necháme vychladnout. Plechovku Sladkého Condé dáme vařit do vodní lázně na 2 hodiny. Po vychladnutí plechovku otevřeme, přidáme do našlehaného másla a vyšleháme do krému. Spodní plát potřeme rumem a poté máslovým krémem a přiklopíme plátem s ořechy. Nakonec potřeme rumem. Necháme odležet v lednici. Před podáváním nakrájíme na čtverečky.
Kam kráčí naše zem aneb: Co budeme Rozhovor s prezidentem Agrární komory ČR Ing. Janem Velebou Zemědělství současnosti je charakterizováno následujícími daty:
n Jak vypadají fakta o stavu zemědělské výroby u nás podle nejrozšířenějších komodit, eventuálně jak se změnil ve srovnání několika let?
Stav českého agropotravinářského sektoru není optimální nejenom z mých každodenních dojmů a poznatků z kontaktu s praxí, ale bohužel také řečí statistiky. Během let poklesly nejenom vlastní výkony resortu, zaměstnanost, stavy hospodářských zvířat, negativně se změnila výrobní rovnováha v neprospěch živočišné výroby, zúžila se struktura pěstovaných zemědělských plodin, mnohé pozemky jsou ladem, jinde podlehly tlaku a zájmům stavbařské lobby… Problémů je opravdu mnoho. Příčin je několik. Jestliže lze snad i pochopit atmosféru po roce 1989 a chápat ústup od podpory zemědělství jako určitou daň za masivní a stimulovanou výrobu minulým režimem, jsou kroky následujících vlád obrazem destrukce sektoru, který na to doplácí dodnes. Zásadní chybou byla nepromyšlená, či spíše zcela chybějící strategie z dob transformace a otevírání se okolnímu světu, trhům a dovozům. V této době byla také mimo jiné založena síla a dnešní pozice obchodních řetězců, které si bez větší regulace řeší byznys na úkor svých dodavatelů, tedy potravinářů a prvovýrobců. Náš následující vstup do EU přinesl dva základní efekty. Vyšší a jisté podpory a další, tentokrát již řízený pokles rozměru českého zemědělství, paradoxně právě ve jménu stimulace nevýrobních činností. EU nastavená Společná zemědělská politika preferuje výrobu ve starých členských zemích a nevýrobu a odbyt silných hráčů v nových zemích. Struktura pěstovaných plodin se změnila a to především na úkor krmných a speciálních plodin. Primární podíl tak dnes zabírají obiloviny a řepka, tedy ko-
Podíl z.p. na rozloze ČR 44,2 % Výměra zeměd. půdy 3,5 mil. ha Výměra orné půdy 2,5 mil. ha Trvalé travní porosty 0,9 mil. ha Počet zemědělských subjektů 22 864 Počet a výměra hospodářství FO 19.791 (1 mil. ha) Počet a výměra hospodářství PO 3.083 (2,5 mil. ha) Podíl zemědělství na HDP 1,76 % Podíl agrárního vývozu na vývozu celkem 4,2 % Pracující v zemědělství (přepočet) 108.000 Sklizeň obilovin, r. 2011 8,2 mil. t Sklizeň řepky, r. 2011 1,1 mil. t Produkce mléka 2,6 mld. l Produkce hovězího v živém 171 tis. t Produkce vepřového v živém 366 tis. t Produkce drůbežího v živém 251 tis. t
modity, které jde jednoduše ve velkém pěstovat a na trhu dobře zpeněžit. Jako negativní příklad úpadku lze uvést například len, který se z polí úplně vytratil, ale dobře na tom nejsou zřejmě k překvapení mnoha spotřebitelů například ani brambory.
n Jaká je situace v živočišné výrobě, ve
výrobě mléka, obilovin, cukrové řepy?.. Víme, že jste se osobně hodně pro rozvoj této výroby angažoval.
Pokles v oblasti živočišné výroby zakládá v našem prostředí problémy i v užití rostlinné produkce. Jestliže dříve fungoval osvědčený model a provázanost obou odvětví, je dnes celá soustava narušena. Nemáme odbyt na produkci z trvalých travních porostů, mnohde pěstujeme tzv. bioseno, na druhé straně jsou prázdné stáje. Nemáme vlastně co krmit a maso dovážíme z Německa, Holandska, či Dánska. Postupná ztráta živočišné výroby znamená i úbytek pracovníků a toho plynoucí sociální problémy venkova, jako je stárnutí populace, vylidňování obcí apod. Jestliže jsme například u dojnic schopni úbytek stavů kompenzovat užitkovostí, která v porovnání s EU dosahuje nejvyš-
ších příček, pak je jinde jenom náhrada dovozem, konkrétně například u vepřového masa. Zde jsem se propadli už pod hranici 100 tisíc kusů prasnic nezajišťujících dostatečný prostor pro reprodukci výkrmu a naše soběstačnost ve výrobě vepřového masa je zhruba jen 50procentní. Souvisejícím negativním rysem je fakt, že zemědělské podniky s intenzivní živočišnou výrobou jsou dnes v ekonomicky horším postavení a to nejenom díky špatnému ohodnocení produkce, větší nákladovosti, ale také díky tlakům na environmentální standardy. Při tomto pohledu tak lze bohužel zemědělství vnímat spíše jako boj. Boj o přirozenou úctu k oboru, který nás živí.
n Hodně se mluví o bioplynu. Je možné k tomu dát informaci pro neodborníky?
Jednou z optimálních cest k řešení problémů je využití zemědělské produkce jako zdrojů obnovitelné energie. Zde jsou tři základní směry – bioplynové stanice jako řízená produkce elektrické Stavy vybraných druhů hospodářských zvířat kategorie/rok Skot krávy Prasata prasnice Ovce Koně Drůbež
1935 3.105 1.852 2.310 279 40 402 x
1965 3.065 1.338 3.859 316 121 115 19.423
1989 3.481 1.247 4.686 312 399 27 32.480
2011 1.343 551 1.749 112 209 32 21.250
energie, výroba tepla z biomasy s rostoucím efektem pro alternativní ekonomické příjmy z hospodaření a samozřejmě pro obce a dále biopaliva pro dopravu. V současnosti je v naší republice v provozu cca 200 BPS. Vycházíme-li z porovnání s Německem a z přepočtu na velikost území, jsou optimální možnosti do roku 2020 na úrovni cca 1000 BPS s roční výrobou elektřiny a tepla 7,5 mil. MWh. Při přepočtu na hektary a využití produkce bychom mohli mít až 2000 BPS. Do
ědělská prvovýroba? v budoucnu jíst? budoucna chceme více podpořit kombinovanou výrobu elektrické energie a BPS spotřebovávající víceleté pícniny a také BPS menšího výkonu tepla. Nabízíme touto cestou reálnou možnost zapojení do energetické koncepce a bilance státu a efektivně využít zemědělskou půdu, která není potřeba pro potravinářskou produkci. Jedná se o 900 tis. ha půdy, což představuje 10,8 mld. Kč produkce a 20 tis. pracovních míst.
n AK ČR pracuje ve prospěch potravin
domácího původu, ať to jsou např. značky Regionální potravina, Klasa, Český výrobek, ale také farmářské trhy, biopotraviny atd. V této souvislosti by spotřebitele určitě zajímalo, jak se sleduje kvalita výrobků s těmito označeními.
Potraviny jsou od nepaměti přímým a logickým vyústěním práce zemědělců. Jen jsme na to v dnešní hektické době poněkud zapomněli a plné regály obchodů považujeme za samozřejmost, u níž vznik snad již ani neřešíme. Prostě tu jsou. I proto jsme dlouhodobě zaměřeni na spolupráci s ostatními partnery, jako je Ministerstvo zemědělství, Potravinářská komora ČR, zájmové svazy a společenstva či kontrolní orgány, na propagaci českých potravin. Uvedené směry, jejich podpora a propagace jsou cestou jak ukázat a připomenout bohatost, tradici a umění našich zemědělců a potravinářů. I proto jsme přivítali vlnu farmářských trhů a s mnoha organizátory spolupracujeme na jejich zajištění. I proto na krajské úrovni organizujeme soutěže o nejlepší regionální potraviny, v mnoha případech již s pěti i víceletou tradicí. I proto spolupracujeme se značkou Klasa. Je zřejmé, že potraviny těšící se některé z tohoto značení musí nabízet vedle nadstandardních vlastností také nadstandardní záruky bezpečnosti a bezrizikovosti. I proto jsou do systému hodnocení a kontrol zapojeny také úřady, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa ČR aj. Je výrazně pozitivním faktem, že se Če-
Země živitelka v Českých Budějovicích je největší přehlídkou našeho zemědělství a venkova
ská republika může dlouhodobě těšit vysoké úrovni výrobních parametrů a kontrolních mechanismů a směrem ke svým spotřebitelům tak nabízí jeden z nejlepších evropských servisů. Zde bych ještě rád upozornil na biopotraviny, které neodmyslitelně také patří k fenoménům dneška. EU podporuje tento šetrný způsob hospodaření v krajině v porovnání s konvenční produkcí dosti vysokými dotacemi. Naším problémem však je legální „zneužívání“ podpor na – řečeno obrazně – pěstování biotrávy… Tedy produkce, které je ve finální podobě pro výživu člověka nevyužitelná, avšak zcela s danými pravidly. Rozhodli jsme se tento trend a nešvar změnit a pozitivními příklady poukázat na možnosti a sortiment tuzemských ekologických zemědělců. V tomto směru musím také vyzdvihnout dlouhodobou spolupráci s řetězcem Billa, který má zájem na prodeji českých potravin a také biopotravin. Nejde jen o rétorická cvičení, ale o konkrétní činy a na základě obchodních partnerství Billy a českých producentů se o tom může ostatně každý zákazník přesvědčit při nákupu sám. Za sebe mohu s klidným svědomím říci, že řetězec Billa je férový hráč a ostatní se u něj mohou inspirovat.
n Můžete přiblížit program Agrární komory na propagaci spotřeby mléka a mléčných výrobků známý pod marketingovým názvem Bílé plus?
Účelem, obsahem a primárním sdělením projektu Bílé plus je podpora spotřeby mléka a mléčných výrobků v České republice jako zdravých a plnohodnotných potravin. Mléko a mléčné produkty jsou pro lidský organismus přínosné a jejich konzumace z hlediska dlouhodobého horizontu v ČR klesala, proto bylo třeba do této nepříznivé situace zasáhnout s očekávaným efektem růstu a významu nejen pro spotřebitele, ale i zpracovatele a samozřejmě pro chovatele skotu. Projekt Bílé plus je spolufinancován společnými prostředky z fondů Evropské unie, národních financí spravovaných Státním zemědělským a intervenčním
fondem a z vlastních prostředků Agrární komory ČR. Délka trvání projektu je 3 roky s tím, že první rok už máme vcelku úspěšně za sebou. Projekt Bílé plus je zaměřen na všechny bez rozdílu věku. Samozřejmě chceme začít podporovat spotřebu mléka a mléčných produktů již od nejmenších. Zde je mléko společně s mléčnými výrobky zdrojem látek nepostradatelných pro jejich správný vývoj. Projekt Bílé plus chce překonat takové mýty, že je mléko vhodné jen pro děti nebo že není vhodné ke konzumaci vůbec. Proto se budeme snažit s projektem Bílé plus zvýšit konzumaci mléka a mléčných výrobků i u dospělých a seniorů. Projekt má své webové stránky (www.bileplus.cz), kde si každý muže přečíst základní informace o mléce včetně zajímavostí a praktických informací – např. jaké produkty si vybrat, pokud trpím alergií na laktózu. Součástí projektu je spolupráce s odborníky, komunikace s novináři – různá tematická setkání, dodávání aktuálních a zajímavých informací souvisejících s mlékem a mléčnými produkty. V roce 2011 se také rozvinuly prezentační akce i zajímavé aktivity ve vybraných restauracích v podobě ochutnávek mléka při „mléčném gastrofestivalu“ s titulem Mléko na talíři. Závěrem bych chtěl poděkovat za milou a přínosnou spolupráci a rozhovor. Všem čtenářům přeji úspěšné zakončení roku 2011 nejlépe v kruhu své rodiny, milých přátel a samozřejmě ve společnosti českých potravin. Do roku 2012 pak přeji hodně pohody, zdraví a osobní i profesní spokojenosti.
Farma Ing. Matouška, Blahotice u Slaného
Dobrá vína a delikatesy z ČR a celého světa Dejte si do diáře
2 5 . – 27. 4 . 2 012 Je to již 14 let, co ve strahovské tělocvičně v Praze proběhl první ročník veletrhu Víno&Destiláty. Nikdo z nás, kdo stál na začátku, netušil, že se ze skromných začátků rozvine mezinárodní veletrh s účastí významných zahraničních společností, veletrh, který je největší v nových zemí EU. Setkávají se tady zástupci gastronomie a obchodu s vystavovateli, aby navázali a upevnili své obchodní vztahy. Kromě zástupců z gastronomie se veletrhu účastní z poloviny i milovníci vín, aby vína ochutnali, udělali si přehled a inspirovali se, co je na trhu nového. Vinařské společnosti či obchodníci s vínem tu totiž představují to nejlepší, co vyrobí, aby se udrželi v povědomí odborné i laické veřejnosti. Průběhem let se ukázalo, že výrobci destilátů jsou české veřejnosti dost známí, a že na rozdíl od vína se chuť jejich výrobků během let nemění. A protože svoji produkci výrazně neinovují, podíl vystavovatelů destilátů na veletrhu stále slábnul. Na druhou stranu vznikl požadavek od samotných návštěvníků veletrhu, abychom začali spojovat víno s jídlem. Tak vznikl úspěšný projekt „Koncertů vín a pochutin“, kde známé „televizní tváře“ vyhodnocovaly nejlepší spojení vína a jídla. To nakonec vyústilo ve změnu, kterou postupně realizujeme. Začali jsme na veletrh zvát výrobce pochutin vhodných k vínu a během posledních let se veletrhu účastní množství potravinářů i se zahraniční produkcí. Proto nás velmi potěšil fakt, že se letos oficiálně zúčastní ministr zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond, Agrární komora ČR, Regionální potravina atd. s propagací českých kvalitních potravin. Věříme, že tento započatý trend se rozvine v kvalitní veletrh vín i pochutin, a kterému proto měníme název na Víno&Delikatesy. Věříme, že tento veletrh přispěje k propagaci jak kvalitních vín, tak i kvalitních potravin. Není přece nutné být neinformován, a tak pít nekvalitní víno či jíst k němu nekvalitní potravinu. Toho máme přece okolo nás všude dost. Uvítáme na veletrhu všechny, kteří chtějí být informováni o novinkách a kteří chtějí ochutnat dobrá vína z celého světa. František Veselý, ředitel veletrhu Není špekáček jako špekáček, o tom se přesvědčili na výstavě mimo jiné ministr zemědělství ČR a prezident AK ČR
Výsledky soutěže o Zlatý pohár veletrhu Víno a delikatesy 2011 ZLATÝ POHÁR Champion + cena ministra Vinné sklepy Lechovice, spol. s r.o. ............................................ Frankovka ledové víno ZD Němčičky ....................................... Neuburské pozdní sběr Vinařství Kolařík ................................. Ryzlink vlašský pozdní sběr Víno Kyjov ........................................... Sauvignon výběr z bobulí Vinofol s.r.o. ........................................ Cabernet Sauvignon výběr z hroznů Vinařství Žůrek .................................... Neronet jakostní víno odrůdové DVERI-PAX ........................................... Sauvignon odrůda Sauvignon Blanc WEINGUT ............................................. Neustifter Sauvignon Blanc 2010 Chateau Haut Blanville ...................... Clos des Légendes ALISTA Exp. Inp. s.r.o. Prešov ........... Yatrus Syrah Kosík vinařství – MUDr. Pavel Kosík .............................. AVE Klaret VARTELY CZ s.r.o. ............................... Sekt Chardonnay Brut ŽLUVA-IMPOEXPO spol. s .r.o. .......... Flama D’Or Brut BMC Brno, s.r.o. .................................. DULCEMAR BMC Brno, s.r.o. .................................. BARBADILLO Sherry Cream
STŘÍBRNÝ POHÁR Veverka František ............................... muškát Ottonel pozdní sběr LIVI spol. s r.o. .................................... Tramín červený výběr z hroznů 2009 ZNOVÍN Znojmo, a.s. ........................... Tramín červený výběr z hroznů ZNOVÍN Znojmo, a.s. ........................... Rulandské modré Pinot noir výběr z hroznů PATRIA Kobylí a.s. .............................. Zweigeltrebe pozdní sběr BMC Brno, s.r.o. .................................. Viňa Vilano Verdejo WINZERHOF SAX ................................. Weissburgunder Auslese Rulanské bílé WINECOLOR s.r.o. ............................... Encroe Dalibor Salivar – VínoSD ................... San Toro Igt Dalibor Salivar – VínoSD ................... Nero D Avola IGT – Baglio Socani Kosík vinařství – MUDr. Pavel Kosík .............................. Modrý Portugal – Klaret Nové vinařství, a.s. ............................. Sekt Brut Frankovka jakostní šumivé víno. ZNOVÍN Znojmo, a.s. .......................... Znovín De Lux Demi Sec jakostní šumivé víno ZNOVÍN Znojmo, a.s. .......................... Ryzlink rýnský ledové víno SKOMA-Lux s.r.o. ................................ Kagor Vin Special de Desert
BRONZOVÝ POHÁR VÍNO – VÍN Morava, s.r.o. .................. Charme pozdní sběr Velkobílovická vína s.r.o. .................. Chardonnay výběr z hroznů Ludvík Maděřič ................................... Cabernet Moravia pozdní sběr PATRIA Kobylí a.s. .............................. Cabernet Moravia pozdní sběr Stabrix s.r.o. ........................................ Sauvignon Blanc Reverenz ŽLUVA-IMPOEXPO spol. s .r.o. .......... Ravanal Chardonnay Reserva SAW-South African Wine Emporium s.r.o. .................................. Gewurztraminer BMC Brno, s.r.o. .................................. Viňa Vilano Roble DOMAINE BASSAC .............................. Armonia Rouge WEINGUT Neustifter ........................... Rosé Cabernet Sauvignon 2010 Nové vinařství, a.s. ............................. Veltliner jakostní šumivé víno ZD Sedlec ............................................. Rulanské šedé výběr z hroznů Ing. Jan Stávek, PhD. ......................... Mistelle de Muscat Juveano likérové víno
6
Vánoční bramborový salát
Ingredience 1kg brambor uvařených ve slupce, 1 menší celer, 2 mrkve, 1 větší cibule, 6 vajec uvařených natvrdo, dle chuti sterilovaný hrášek a sterilované sladkokyselé okurky, 500ml Majolky, dle chuti plnotučnou hořčici, sůl, pepř Postup přípravy Omyté brambory uvaříme ve slupce a necháme vychladnout. V osolené vodě uvaříme kořenovou zeleninu (celer, mrkev, petržel). Vychladlé brambory oloupeme a spolu s kořenovou zeleninou a vejci nakrájíme na menší kousky, popřípadě protlačíme přes lis na salát. Do směsi přidáme okapaný hrášek, hořčici, okurky nakrájené na menší kousky, cibuli. Přidáme Majolku, osolíme a mírně opepříme. Hotový salát necháme do druhého dne v chladu uležet.
Křenová pomazánka
100g Majolky, 50g strouhaného sýra, 3 lžíce strouhaného křenu, 1 nastrouhané jablko, špetka cukru, trochu citrónové šťávy, sůl. Všechny suroviny smíchejte a dochuťte solí.
www.boneco.cz
www.majolka.eu
I koření patří do zdravé výživy
Jsme česká společnost s více než sedmdesátiletou tradicí, specializovaná na výrobu koření, bylin a sušené zeleniny. Klademe zvýšený důraz na zásady racionální výživy. Zásobujeme trh více než 150 druhy koření a bylin a téměř 100 druhy směsí. V poslední době rozšiřujeme nabídku o některé speciální byliny a nové směsi. Naším přáním je, aby zákazník použitím koření nejen zvýraznil chuť a vůni připravovaných pokrmů, ale aby toto koření a bylinky přispěly především ke zdravé výživě.
Nabídka • koření, kořenící směsi, bylinky • sušená zelenina • přípravky k nakládání okurek a zeleniny • přípravky k výrobě perníku • doplňky racionální výživy Jsme držiteli certifikátu ISO 9001 : 2000 Naše výrobky najdete v prodejnách zdravé výživy po celé ČR i v klasických obchodech. Zájemcům o naše výrobky nabízíme také služby on-line virtuálního prodejního centra. Zde se po zaregistrování stanete naším váženým klientem a budete moci plně využívat veškerý komfort spojený s obchodováním prostřednictvím Internetu. n ZELENÉ FAZOLKY SE SÝREM 1 krabička zmražených fazolek, sůl, 40 g tuku, Rosovické koření, 80 g ementálu, lžíce strouhanky Zmrazené fazolky vložíme do vařící vody se solí a uvaříme je téměř do měkka. V kastrolu rozpustíme tuk, přidáme strouhanku, sůl, Rosovické koření, scezené a okapané fazolky, povrch posypeme strouhaným sýrem a zapečeme. Podáváme s vařenými brambory nebo s pečivem a salátem n ČOČKOVÝ POSTNÍ SALÁT 200 g čočky, 1 cibule, 1 až 2 stroužky česneku, lžička Rosovického koření, ocet, sůl, 3 lžíce oleje Předem namočenou čočku uvaříme do měkka, scedíme a ještě horkou okyselíme. Ochutíme Rosovickým kořením a na oleji prohřátým česnekem utřeným se solí. Promícháme s drobně pokrájenou cibulí, necháme vychladnout a proležet. Podáváme s vejci uvařenými natvrdo. n DRŠŤKOVÁ POLÉVKA V hrnci rozehřejeme lžíci másla, přidáme cca 2 lžičky papriky na jednu porci, zamícháme a hned přidáme vodu nebo vývar a předem uvařené dršťky. Podle chuti můžeme přikořenit česnekem a majoránkou.
n PIKANTNÍ RYBA 4 porce kapra, filé nebo jiné ryby, 2 polévkové lžíce rajského protlaku, 2 mrkve, 2 cibule, 2 lžičky Rosovického koření, 1 lžíce mouky, sůl, bobkový list, olej, cukr Rybu obalíme v mouce smíchané s Rosovickým kořením, rychle ji opečeme na oleji a vyjmeme. Na zbylém tuku zpěníme cibulku, přidáme rajský protlak, bobkový list a strouhanou vařenou mrkev. Směs osolíme a chuť zjemníme cukrem. Do takto podušené směsi přidáme rybu a vše prohřejeme. Podáváme s pečivem teplé i studené. n BAZALKOVÁ OMÁČKA 1 smetana na šlehání, 3 tavené sýry, 1 balení Nivy, bazalka, bílý pepř mletý Ve smetaně rozvaříme tavené sýry a kousky Nivy. Dochutíme bazalkou a pepřem. Podáváme s těstovinami. n ANÝZKY – CUKROVÍ 260 g hladké mouky, 140 g rostlinného tuku, 60 g moučkového cukru, jeden žloutek, celé vejce na potření, anýz na posypání
Těsto vypracujeme z mouky, cukru, tuku a žloutku, necháme je odpočinout a poté rozválíme. Tvořítkem z něj vykrájíme různé tvary a dáme je na plech vyložený pečícím papírem. Na plechu je potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme anýzem. Pečeme krátce, asi 10 minut, při středně rozpálené troubě. n ZÁZVORKY – CUKROVÍ 250 g polohrubé mouky, 250 g cukru, 2 vejce, 1 / 3 prášku do pečiva, 1 lžíce mletého zázvoru, 1 – 2 bílky, kousíčky kandovaného zázvoru Ze surovin vypracujeme těsto a necháme ho do druhého dne v potravinové folii odpočinout. Pak ho rozválíme a vykrajujeme tvary. Po přenesení na plech je potřeme bílkem a ozdobíme kouskem kandovaného zázvoru. Pečeme při 180 °C. n RYCHLÁ BÁBOVKA Z BÍLÉHO MÁKU 1 hrneček mléka, 2 hrnečky mouky, 1 hrneček mletého bílého máku, ½ hrnečku oleje, na špičku nože mleté vanilky, 1 vejce, kůra z jednoho citrónu, kypřící prášek Vše spojíme a pečeme asi 60 minut při 185 °C BENKOR s.r.o. Mělnická Vrutice 72 277 31 Velký Borek okres Mělník tel.: 315 624 231 315 628 312 724 133 559 e-mail:
[email protected] [email protected] www.benkor.cz
8
Vaříme luštěniny MENU ZLATÉ Cizrnový salát s kuřecím masem Recept pro 4 osoby Hmotnost porce: 300 g Suroviny na přípravu: 200 g cizrny MENU Zlaté, 5 g soli, 3 g pepře, 400 g rajčat, 200 g papriky trikolora, 120 g mrkve, 320 g ledového salátu, 400 g kuřecích prsou, 60 g cibule, 80 ml oleje Postup přípravy: Cizrnu den předem propláchneme a necháme odmočit ve studené vodě, aby nabobtnala. Vložíme ji do hrnce, zalijeme vodou a vaříme odkrytou na mírném ohni alespoň jednu hodinu doměkka. Cizrnu scedíme a zalijeme ji olivovým olejem a citronovou šťávou. Osolíme, opepříme a pořádně promícháme. Do vychladlé cizrny přidáme nakrájená rajčata a papriku, na nudličky nakrájenou mrkev, cibulku s natí, jemně nasekanou čerstvou petrželku a nakrájený ledový salát. Salát promícháme a případně dochutíme citronem. Kuřecí prsa orestujeme na rozpáleném oleji s jemně nasekanou cibulkou, která pokládáme na salát těsně před jeho servírováním. K salátu se výborně hodí česneková bageta.
Ochutnejte luštěniny se značkou MENU Zlaté!
Stará tadice říká, že luštěniny na novoročním stole Vám zaručí bohatství. Speciálně pak čočka prý zaručí dostatek peněz po celý následující rok. Luštěniny byly od starověku základem české kuchyně. Dnes se s nimi setkáváme jak v tradiční, tak v moderní kuchyni. Luštěniny jsou pro lidské tělo velmi důležitým zdrojem vitamínů (zejména z řady B), vlákniny a rostlinných bílkovin. Dále obsahují prvky jako hořčík, draslík, vápník železo či zinek. Sortiment luštěnin MENU Zlaté zahrnuje tyto produkty: čočka velkozrnná, fazole bílá, fazole barevná, fazole červená ledvina, hrách žlutý loupaný půlený, hrách zelený neloupaný, hrách zelený loupaný půlený. MENU Zlaté - pro Vás jen to nejlepší!
Jak se orientovat při výběru pečiva? nám radí b.c. Markéta Kopecká, poradce pro výživu společnosti NOPEK. U balených výrobků se můžeme řídit informacemi uvedenými na obalu. U nebalených výrobků jsou potřebné informace k nahlédnutí v prodejnách a u našich odběratelů.
Rozdělení pekařských výrobků: Pšeničným chlebem nebo pšeničným pečivem je pekařský výrobek obsahující nejméně 90% podíl mlýnských výrobků z pšenice z celkové hmotnosti mlýnských výrobků. Z našich pekařských výrobků doporučujeme: • Graham špička z nutričně významných surovin obsahuje: vysoký podíl pšeničné celozrnné mouky (až 38 % v hotovém výrobku), sezam, len. • Kornspitz – z nutričně významných surovin obsahuje: pšeničný, žitný, sójový šrot, pšeničné otruby. • Chléb, veka graham z nutričně významných surovin obsahuje: vysoký podíl celozrnné pšeničné mouky (38 % v hotovém výrobku). • Toustový chléb cereální z nutričně významných surovin obsahuje: pšeničné, ovesné, žitné vločky, len, sezam. Žitným chlebem nebo žitným pečivem je pekařský výrobek obsahující nejméně 90% podíl mlýnských výrobků ze žita z celkové hmotnosti mlýnských výrobků. Z našich pekařských výrobků doporučujeme: • Chléb Moskevský z nutričně významných surovin obsahuje: žitná mouka (26 %), žitná celozrnná mouka (21 %).
Pšenično-žitným chlebem nebo pečivem je pekařský výrobek, v jehož těstě musí být podíl pšeničných mlýnských výrobků nejméně 50 % a žitných více než 10 % z celkové hmotnosti mlýnských výrobků. Z našich pekařských výrobků doporučujeme: • Chléb se záparou světlý z nutričně významných surovin obsahuje: žitnou mouku, celé pšeničné zrno, slunečnici, len. • Chléb se záparou tmavý z nutričně významných surovin obsahuje: žitnou mouku, celé pšeničné zrno, slunečnici, len, pšeničná a žitná trhanka, ovesné vločky, pšeničné otruby.
Žitno-pšeničným chlebem nebo pečivem je pekařský výrobek, v jehož těstě musí být podíl žitných mlýnských výrobků nejméně 50 % a pšeničných více než 10 %. Z našich pekařských výrobků doporučujeme: • Chléb tmavý z nutričně významných surovin obsahuje: žitnou mouku (24 %), žitnou celozrnnou mouku (19 % v hotovém výrobku).
Vícezrnným chlebem nebo pečivem je pekařský výrobek, do jehož těsta jsou přidány mlýnské výrobky z jiných obilovin než pšenice a žita, luštěniny nebo olejniny v celkovém množství nejméně 5 %. Z našich pekařských výrobků doporučujeme: • Chléb cereální „Chlebánek“ z nutričně významných surovin obsahuje: pšeničné, ovesné, žitné vločky, len, slunečnici. • Cereální rohlík malý a velký z nutričně významných surovin obsahuje: pšeničné, ovesné, žitné vločky, lněné semínko, slunečnici, sezam. • Slunečnicový chléb, Slunečnicová špička z nutričně významných surovin obsahuje: slunečnicová semínka (7 % v hotovém výrobku), pšeničné, ovesné, žitné vločky, len, sezam. • Dýňový chléb z nutričně významných surovin obsahuje: přírodní kvas, dýňová a lněná semínka. • Chléb dýňový kulatý z nutričně významných surovin obsahuje: dýňová semínka (9 %), slunečnici, len, pšeničné otruby. • Pohankový chléb z nutričně významných surovin obsahuje: pohanku (až 8 % v hotovém výrobku), prosné jáhly, sójové vločky, pšeničnou celozrnnou mouku. • Špaldové pečivo z nutričně významných surovin obsahuje: vysoký podíl špaldové celozrnné mouky (až 22 % ve výrobku), dýňové semínko, ovesné vločky, len. • Chléb Europa z nutričně významných surovin obsahuje: sójovou mouku, sójové vločky, žitnou, pšeničnou trhanku, pšeničné otruby, klíčky, slunečnice, sezam. • Chléb lámankový z nutričně významných surovin obsahuje: slunečnici, lupinovou mouku, len, lámanku,ovesné vločky, sezam, len. • Sójový rohlík z nutričně významných surovin obsahuje: sójovou drť, ovesné a pšeničné vločky, len. • Cereální houska z nutričně významných surovin obsahuje: pšeničné, žitné a ovesné vločky, len, slunečnici. • Rohlík selský z nutričně významných surovin obsahuje: sójovou drť, ovesné a pšeničné vločky, len, dýňová, slunečnicová semínka, sezam. Do této skupiny lze zařadit také zdravější formu jemného kynutého pečiva, což je cereální sladká večka s mandlemi, která obsahuje nutričně významné suroviny: pšeničné, ovesné, žitné vločky, lněné slunečnicové semínko a mandle.
Speciálním druhem chleba nebo pečiva je pekařský výrobek, který obsahuje kromě mlýnských výrobků ze pšenice a žita další složku, jako obiloviny, luštěniny nebo brambory v množství nejméně 10 % z celkové hmotnosti mlýnských výrobků. Z našich pekařských výrobků doporučujeme: • Chléb „Žitňák“ z nutričně významných surovin obsahuje: žitnou mouku, žitnou celozrnnou mouku (až 11 % v hotovém výrobku), ovesné vločky, len, slunečnici, žitnou trhanku, celá žitná zrna (až 8 % v hotovém výrobku). • Kostka tmavá s posypem z nutričně významných surovin obsahuje: slunečnicová, dýňová semínka, pšeničné klíčky, hrachové otruby.
Kde nakoupíte pečivo Nopek Prodejna NOPEK a. s. vedoucí pí. Paďourová nám. Přemysla Otakara 188/I 566 01 Vysoké Mýto Tel.: 465 421 332 Prodejna potravin NOPEK, a.s. vedoucí pí. Elisková Palackého náměstí 1 569 43 Jevíčko Tel.: 461 326 286 Prodejna Nopek, a.s. vedoucí pí. Nislerová ul. Svitavská 1501 571 01 Moravská Třebová Tel.: 461 315 654 Prodejna NOPEK, a.s. vedoucí pí. Mrvová T.G.Masaryka 18 571 01 Moravská Třebová Tel.: 461 311 412 Cukrárna NOPEK, a.s. vedoucí pí. Schusterová nám. Míru č. 22/104 568 02 Svitavy Tel.: 461 619 976 Prodejna NOPEK, a.s. vedoucí pí. Šnajderová 569 67 Osík u Litomyšle 243 Tel.: 461 613 594 Prodejna NOPEK, a.s. vedoucí pí. Ševčíková Pod Strážnicí 667 679 63 Velké Opatovice Tel.: 516 477 169 Výrobna NOPEK, a.s. vedoucí pí. Zezulová 17.Listopadu 689 566 01 Vysoké Mýto Tel.: 465 420 952 Prodejna NOPEK, a.s. vedoucí pí Jakubcová Litomyšlské Předměstí 724/IV 566 01 Vysoké Mýto Tel.: 465 467 663 Prodejna NOPEK, a.s. vedoucí pí. Truncová Hrušová 127 565 55 Hrušová Tel.: 465 467 343
Kromě vlastních prodejen nakoupíte naše výrobky v obchodních řetězcích a prodejnách potravin v celé oblasti Vysokého Mýta, Moravské Třebové a Svitav
I pekařské, cukrářské a perníkářské výrobky mohou být delikatesy
to je tradiční kvalita, výtečná chuť a vůně Denně čerstvé – doma, v práci, na výletech, na chalupě, pro rauty a párty, při každé příležitosti Novinka, kterou ocení především milovníci denně čerstvého chleba: mražené výrobky na dopečení – chléb Adam, Eva a dalších 10 druhů l l l l l
PEČIVO CUKROVÍ JEMNÉ PEČIVO TRVANLIVÉ PEČIVO VÝROBKY PRO SLAVNOSTNÍ PŘÍLEŽITOSTI
Mnohé z nich získaly ocenění značkou Klasa
Hlavním programem je výroba pekařských, cukrářských a perníkářských výrobků, při použití tradičních i průmyslových způsobů výroby. Dalšími aktivitami společnosti je obchod, včetně velkoobchodní činnosti, doprava a opravárenská činnost strojního zařízení pro pekárny a cukrárny. Více jak 500 zaměstnanců firmy usiluje o Vaši přízeň, především kvalitou a sortimentem výrobků v přijatelných cenách.
NOPEK, a.s., Náměstí Pod Kaštany 724 • 566 01 Vysoké Mýto telefon: 465 467 622 • e-mail:
[email protected], www.nopek.cz
HORKÉ MÁMENÍ 3 cl Amundsen Cranberry 1 cl Amundsen vodka hruškový džus jablečný džus
DOUBLE CRANBERRY 4 cl Amundsen Cranberry 4 cl brusinkový džus dolít tonikem
SEVERNÍ TOČNA 3 cl Amundsen vodka 3 cl Amundsen Cranberry 6 cl Kinley bitter lemon
pijsrozumem.cz
6x destilovaná Tě dostane.
A pak? Čas BRUSINKY nastane!
amundsen.cz
14
2011
Pohledy na české zemědělství Pohled první – na pole Dochází k dramatickým změnám ve struktuře osevních postupů, v procentním zastoupení pěstování hlavních plodin na orné půdě (tabulka). Jejich posun od doby transformace našeho zemědělství po současnost je víc než výmluvný. Zastoupení hlavních plodin na orné půdě (%)
Plodina/skupina plodin Obiloviny Pícniny Řepka Cukrovka Brambory Luskoviny
Rok 1993 50,5 30 5,2 3,4 3,3 3
Rok 2010 58,5 16,3 14,8 2,2 3,3 1,2
Podobný vývoj je u ploch ovoce, zeleniny a chmele. Důvodem jsou vstupní náklady, požadavky trhu a možnosti odbytu. Jaký z toho plyne závěr? Česká krajina se v mnoha regionech mění v monokultury obilí, řepky a kukuřice, mizí technické a speciální zúrodňující plodiny. Za deset let budou problémy s půdní úrodností. Od roku 1993 například zmizelo přes půl milionu hektarů pícnin. Pro jednoduchost ponechme stranou výrazné zaostávání intenzifikačních nákladů (například hnojení, ochrana, regulace pH, obměna osiv a sadby).
Pohled druhý – do stájí V tomto směru došlo k vývoji, který lze v některých případech označit za tragický. Za stejné hodnocené období klesly stavy hospodářských zvířat do roku 2010 pouze na 46 % u skotu, 41 % u prasat, na 57 % u ovcí a konečně u drůbeže „jen“ na 80 %. Ztratili jsme neuvěřitelně rychle potravinovou soběstačnost. V roce 2010 jsme dovezli například 40 % spotřeby vepřového masa (196 tisíc tun, polovinu z Německa), 15 % drůbežího masa a 14 % vajec. Naproti tomu jsme vyvezli 2,6 milionu tun obilí. Letos to už mohou být tři miliony tun. Jaký plyne z tohoto vývoje závěr? Je celkem jednoduchý – vyvážíme suroviny, dovážíme hotové potraviny, snižujeme zaměstnanost, přidaná hodnota se vytváří jinde než v České republice, a to je národohospodářsky špatně.
Pohled třetí – jak reagují zodpovědní? Nejdříve: kdo jsou ti zodpovědní? Každý stát má svoji agrární politiku, dobrou nebo špatnou. Zodpovědní jsou tedy politici, vláda a zejména ministři zemědělství. Co se za ta dlouhá léta snižování rozměru českého zemědělství u těchto lidí v pohledu na nás změnilo? Musíme konstatovat, že bohužel skoro nic. Současný stát se dlouhodobě nechová jako řádný hospodář. Jako smutné konstatování je nezbytné dodat, že toto neplatí jen pro agropotravinářský sektor.
Pohled čtvrtý – jak reaguje veřejnost? Věříme, že došlo ke kladnému posunu. V jednom z letošních pořadů Otázek Václava Moravce byly zveřejněny výsledky sociologického průzkumu, v němž přes tisíc respondentů dostalo otázku: Myslíte si, že problémy v českém zemědělství jsou především způsobeny: a) špatnou státní zemědělskou politikou b) špatnou zemědělskou politikou Evropské unie c) neschopností zemědělců přizpůsobit se současným podmínkám trhu? Pro neodborníka je výsledek překvapující. Plných 49 % respondentů reagovalo odpovědí a), 35 % za b) a jenom 9 % za c). Tedy jenom 9 % lidí si myslí, že za stav českého zemědělství mohou zemědělci sami. To je nebývalý posun a musím podotknout, že na tom máme svůj podíl. Jsou to výsledky letité, každodenní a trpělivé argumentace. Někdy pravda docela razantní. K tomu si připočtěte masivní rozvoj farmářských trhů vyvolaný zájmem spotřebitelů, zájem o regionální potraviny, a snad i rostoucí zájem o české potraviny jako celek. Jsme snad na dobré cestě….
Pohled pátý – jaký vývoj lze očekávat? Odpovědět na tuto otázku, která zajímá každého z nás, je složitá a takřka nemožná. Dovolte pár glos. Je faktem, že jsou momentálně dobré ceny hlavních komodit rostlinné výroby – obilí a řepky. Na straně druhé tuto produkci není jak zhodnotit. Chybí dlouhodobá podnikatelská koncepce, které nepřispívá ani nepříliš stabilní politická situace. Pokračují tlaky na další škrty v rozpočtu. Zcela určitě zasáhne celý sektor a společnost razantní zvýšení DPH potravin od nového roku. Toto neuvážené rozhodnutí přinese tlak na snížení farmářských cen všech komodit a zlepší podmínky pro dovozy potravin. Sečteno a podtrženo, musíme se připravit na velmi složité období, se kterým – chtě, nechtě – budeme se muset se ctí vypořádat. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR
Biopotraviny a ekologické zemědělství jedna z hlavních priorit AK ČR Agrární komora ČR podporuje všechny formy trvale udržitelného rozvoje zemědělství, tedy i ekologické zemědělství. Důkaz tvrzení je velmi snadný. Už dva roky má uzavřenou smlouvu s obchodním řetězcem Billa, jejíž plnění směřuje k nárůstu českých biopotravin v jeho obchodní síti. Nejsou to jen prázdná slova. Jde o projekt marketingové podpory a osvěty českých biopotravin. Na místě je otázka proč právě s řetězcem Billa… Jak uvádí prezident AK ČR: „Podle dlouhodobých poznatků jde o řetězec, který k českým dodavatelům chová přirozenou úctu, ctí vzájemné partnerství a upřednostňuje české výrobky ve své nabídce. To je důvod, proč komora vyhodnotila možnost spolupráce jako prospěšnou pro všechny strany. Tedy pro české zemědělce a zpracovatele, vlastního prodejce a samozřejmě pak pro spotřebitele.“ Díky společné kampani se daří z roku na rok pronikavě zvyšovat zastoupení českých biopotravin v supermarketech Billa. „Prosazujeme názor, že v té zemi, kde působíme, máme také zájem o co nejvíc místní produkce,“ říká Jaroslaw Szczypka, generální ředitel Billy. A prezident Agrární komory ČR Jan Veleba přiznává, že jej v poslední době velmi potěšilo zjištění, že biojogurty z Mlékárny Valašské Meziřící v celém řetězci Billa nahradily jogurty dovážené dříve z Rakouska. V současné době je v Bille sortiment biopotravin na úrovni více než 150 druhů a „zabydlují“ se zde další a další. Vzájemná spolupráce je podtržena na společných akcích, na osvětě, natáčení informačních pořadů o biozemědělcích, i na tematických tiskových konferencích, kde představuje AK ČR a Billa mnohé české dodavatele a jejich konkrétní nabídku. Připomenout lze například české chovatele ovcí, koz i skotu, ale také jelení zvěře, zpracovatele mléka a masa, ale také produktů a polotovarů z obilovin, luštěnin či ořechů, moštů i vína a to vše vyráběné a zpracované v režimu BIO. Tato produkce tak má dnes v nabídce společnosti Billa nezastupitelné místo a své stálé zákazníky. Z druhé strany vnímá tento krok Agrární komora ČR jako výrazně pozitivní změnu orientace od produkce tzv. biosena, jehož využití je více než sporné a v zasvěcených kruzích se mluví spíše u zneužívání štědrých dotací. To hlasitě kritizuje a uvádí příklady „biospekulantů“, kterým jde jen a jen o peníze, které nejsou vůči ostatní náročné zemědělské práci vydělané férovým způsobem. AK je překvapena tím, že v této záležitosti, která jistě není populární, spolu se Zemědělským svazem ČR osamoceni. Překvapuje, že organizace, u kterých by se dalo předpokládat, že by měly v zájmu věci iniciativně konat totéž, jsou nečinné. Apeluje k příklonu a efektivnímu využití konkrétních surovin na výrobu potravin s vysokou přidanou hodnotou. Tedy cesty, která je přínosem nejenom pro zemědělce, ale pro všechny české spotřebitele. „Věříme proto, že se nám tuto vizi podaří nejenom za spolupráce s řetězcem Billa naplnit a Česká republika se zařadí mezi země využívající své biobohatství v maximální možné míře. Potenciál na to máme.“ AKČR
Anketa k regionálním potravinám Pravidelně na webu Agrární komory ČR probíhají různé ankety. V tomto případě byli respondenti dotázáni, zda kupují regionální potraviny a případně, kde je kupují. Celkem hlasovalo 906 osob. Výsledky ankety zachycuje tabulka. Odpověď dotázaných
Procento z celkového počtu odpovědí
Vůbec nekupuji ............................................. 23,73 Kupuji přímo od farmáře ............................... 22,85 Kupuji na farmářských trzích ......................... 14,46 Kupuji v supermarketu .................................. 25,83 Kupuji jinde ................................................... 13,13
17
n FRANCOUZSKÝ LETNÍ SALÁT 1 chef menu salát (např. polníček či směs De Luxe), 1 čerstvý kozí sýr Naše Bio, 3 červené cibule, 1 stroužek česneku, 2 lžíce francouzské Dijon hořčice, 1 – 2 lžíce jablečného nebo vinného octa, BIO olivový olej ve spreji Salát vložíme do mísy. Cibuli oloupeme a nakrájíme na silnější měsíčky. Potřeme olejem a pomalu grilujeme, dokud není měkká a zlatavá. Necháme zchladnout a mezitím připravíme zálivku. Česnek se solí rozdrtíme. Dáme do mističky, přidáme 1 – 2 lžíce octa podle chuti, 2 lžíce hořčice a za stálého šlehání pomalu přiléváme olej. Zálivka bude mít konzistenci řídké majonézy. Salát přelijeme zálivkou a opatrně a rychle promícháme. Naaranžujeme na talíře, přidáme grilovanou cibuli a nadrobený kozí sýr. Podáváme s plátky opečené bagety.
n JABLKOVÉ KROUŽKY SE SKOŘICÍ 300 ml kefíru, 4 jablka BIO Golden Delicious, 150 – 200 g špaldové mouky Naše Bio, 1 – 2 BIO vejce Naše Bio, špetka soli, BIO slunečnicový olej na smažení Naše bio, skořice, cukr krystal Z kefíru, vajec, soli a špaldové mouky vypracujeme poměrně husté těstíčko. Jablka oloupeme, zbavíme jádřinců a nakrájíme na 1cm tlusté plátky. Plátky namáčíme v těstíčku a zprudka smažíme v oleji. Necháme okapat na papírových utěrkách, posypeme cukrem se skořicí a ještě horké podáváme.
n ŘECKÉ MASOVÉ KULIČKY 500 g BIO mletého hovězího masa, 1 vejce, 3 – 4 lžíce strouhanky, 2 stroužky česneku nasekané na jemno, oregano, sůl Česneková omáčka: 1 bílý jogurt Naše bio 3,6 %, 2 stroužky česneku utřené se solí V míse smícháme všechny přísady, podle potřeby přidáme strouhanku. Hmotu necháme odpočinout. Vlhkýma rukama děláme kuličky a smažíme v oleji, dokud nejsou ze všech stran opečené. Necháme okapat na papírových utěrkách. Na omáčku smícháme jogurt a česnek. Podáváme s novými bramborami a zeleninou, řeckým salátem nebo grilovaným lilkem. Jako alternativu můžeme studené kuličky se salátem, kroužky cibule a omáčkou vložit do arabského pita chlebu a vzít s sebou ven jako lehký oběd nebo svačinu.
y k r á D
Vánoční trhy na výstavištích
Dárky pod jednou střechou Výstaviště PRAHA – Holešovice Výstaviště PRAHA – Letňany Výstaviště BRNO Výstaviště Odeon PARDUBICE Výstaviště Flora OLOMOUC Výstaviště LITOMĚŘICE Výstaviště LYSÁ n. Labem
9. – 18. 12. 8. – 11. 12. 9. – 18. 12. 8. – 11. 12. 10. – 20. 12. 16. – 22. 12. 2. – 18. 12.
Dárky pro prarodiče… Přiznejme, že to někdy bývá problém, odvíjející se od toho, jak jsou naši prarodiče založeni. Jsou tací, kteří mají dojem, že už nic nepotřebují a vduchu si možná něco přeji, jen jakási zábrana je nutí, že se ke svému přání nepřiznají. A jsou i jiní, ti rádi cestují a mají rádi nové věci. Jenomže si mnohdy nevědí rady, co by to přesně mělo být. Na této dvoustraně najdete inspiraci na Ježíška. Jsou to zejména nabídky cestovních kanceláří, které se orientují především na seniorský věk a poskytují zajímavé slevy. Jejich akce určitě udělají radost.
| cítím se dobře
Aktivní a lázeňské pobyty
Pobyty pro seniory s polopenzí a programem
od Kč
Naučte vnuky lyžovat: 5x , instruktor
2 800,-
Senioři na běžkách: 5x , instruktor
3 200,-
Luhačovice, Poděbrady: 6x , procedury
3 900,-
Bělohrad, Libverda, Mariánky: 6x , procedury
5 500,-
Najdete také nabídku českého výrobce ložního povlečení, ručníků… – společnosti VEBA. Dárek od tohoto výrobce je skutečným klenotem. Přinese-li Ježíšek našim prarodičům například povlečení od Veby, vězte, že budete pochváleni. Bude oceněna kvalita (starší generace kvalitu oceňuje), váš nápad a výběr. Dárek z Veby je dárkem – babička by si možná sama od sebe takové povlečení nekoupila.
Nabídka
na sezónu 2011 – 2012
dále
pro seniory
pobytové zájezdy zájezdy poznávací lázně a wellness pobyty KYPR, ALNDALUSIE, MALORCA, ŘECKO a TURECKO
Výhodný zájezd pro čtenáře Dárky Oma+Opa (při objednávání uveďte název časopisu)
CHORVATSKO – MAKARSKÁ RIVIÉRA – ZAOSTROG KOMPLEX DALMACIA areál 5 metrů od moře a oblázkové pláže ČERVEN 2012 ubytování + polopenze + doprava 5 500 Kč/os./7 nocí Akce platí při objednání do 15. 2. 2012
Další informace na: www.kamza.cz Tel: 603 205 618
Tel / fax: 585203359
Tradiþní þeský výrobek
Trendy 2011
Veba design
Navštivte naše firemní prodejny! Široký výbčr luxusního damaškového ložního a stolního prádla, froté ruÿníkĥ, osušek a županĥ a dalšího sortimentu nejen pro Vaši domácnost... Ɠ BROUMOV, Pĝadlácká 89, T: 491 502 281 Ɠ HAVLÍþKĤV BROD NOVċ Horní ulice 2, T: 569 694 623 Ɠ HRADEC KRÁLOVÉ, Švehlova 443, T: 495 514 930 Ɠ OLOMOUC CITY, Pražská ul. 255/41, T: 585 750 290 Ɠ PRAHA 9 - Galerie Harfa NOVċ þeskomoravská 2420, T: 234 132 513 Ɠ PRAHA, Velehradská 1/88, T:222 725 424, africký butik
tile home tex
G TALO Ý KA LKOV ZÁSI M-ZIMA I PODZ
Nový zásilkový katalog
podzim-zima 2012 Nakupujte pohodlnč na katalogu Platnost 2012 2. do 29.
www.veba-ht.cz
Peripetie českého zemědělství ve světle historie Historie je vždy zajímavá a bývá i poučná. Pokud jde o zemědělství, tak malý výlet do počátků dvacátého století nejenže neuškodí, ale určitě zaujme. Vraťme se proto zpátky před rok 1918, kdy byly vzorem hospodaření šlechtické statky. Důležitým mezníkem bylo zrušení poddanství a hlavně roboty v roce 1848 za náhradu. Tyto náhrady sloužily především k modernizaci šlechtických velkostatků zejména zaváděním moderních strojů, intenzifikovala se výroba omezením úhorů, rostly plochy průmyslových plodin a rozšiřoval se chov hospodářských zvířat. V malých hospodářstvích, která byla zatížena platbou za zrušení povinnosti roboty, tato modernizace nastoupila mnohem později. Jednalo se téměř o 15 % zemědělské půdy – tehdy bylo 82 % hospodářství o velikosti do pěti hektarů. Již tehdy vznikala odbytová, zásobovací a peněžní družstva. V meziválečném období od roku 1919 do roku 1938 se úvěrová a záložní, odbytová i zpracovatelská družstva stala postupně hybnou silou českého zemědělství. Družstva se seskupovala do svazů, které vytvořily celostátní sítě s vrcholovými orgány. Peníze z tisíců místních družstev a svazů pak umožnily investovat do podniků zahraničního obchodu, potravinářských a zpracovatelských průmyslových podniků, ale i do zbrojního průmyslu, chemické a hutní výroby a podobně. Díky soustředění kapitálu a jeho diverzifikaci se v této době stalo zemědělství jedním z nejmocnějších odvětví. Ve válečném období od roku 1939 – do roku 1945 byla německými okupanty družstva likvidována a jejich majetek byl zabavován. Byly zřízeny tržní svazy podle oborové příslušnosti, přes které Němci kontrolovali výrobu i obchod pro zásobování armády. Každý rolník měl stanovenou povinnou dodávku státu a mohl si ponechat jen nejnutnější. V poválečném období od roku 1945 do roku 1948 se rozmáhalo zemědělské družstevnictví. Prakticky vždy však šlo o družstevnictví mimo výrobní družstva až na 28 s výměrou 41 500 ha. Vznikly na rozparcelovaných statcích v pozemkové reformě i sloučením rolnických hospodářství jako předobraz budoucích Jednotných zemědělských družstev (JZD). Období socialistického hospodaření 1949 – 1989 Postupně byla rušena a znárodňována odbytová, výrobní, obchodní, strojní, finanční a jiná družstva. Jejich úlohu převzaly státní podniky. Začala násilná kolektivizace. Na zemědělské půdě zejména vystěhovaných Němců v pohraničních oblastech vznikaly státní statky. Rolníci se sdružovali do Jednotných zemědělských družstev. Nebyla přitom v mnoha případech dodržována zásada dobrovolnosti… Bohužel docházelo k vystěhováním rodin, věznění a dalším perzekucím. Byla zakládána družstva čtyř typů od společného využívání potahů a strojů až po společnou rostlinnou a živočišnou výrobu. Ve všech typech byl zemědělec stále majitelem půdy, i když za její užívání nebyla vyplácena náhrada a nemohl s ní volně nakládat. Období konsolidace JZD probíhalo zhruba do roku 1960. Prvá JZD se potýkala s neskonalými potížemi, zejména s nedostatkem znalostí k řízení větších celků, nedostatkem mechanizace a finančních prostředků vůbec. Prostřednictvím nízkých státních výkupních cen byly ze zemědělství odčerpávány prostředky pro budování průmyslu. Období slučování JZD od začátku šedesátých let si vyžádalo využití moderní techniky a průmyslové technologie i v živočišné výrobě. Jestliže v roce 1949 existovalo 29 zemědělských výrobních družstev s průměrnou výměrou 251 ha, v roce 1959 to bylo 12 560 s průměrnou výměrou 382 ha zemědělské půdy. Od té doby počet JZD slučováním rychle ubýval a prudce rostla jejich průměrná výměra. Zhruba za deset let klesl počet družstev téměř na polovinu, ale průměrná výměra se skoro ztrojnásobila. Za dalších deset let v roce 1989 bylo již jen 1660 JZD s průměrnou výměrou témě 2600 ha. Průměrná výměra tedy za dvacet let narostla téměř sedmkrát. Další sdružování v 70. a 80. letech V sedmdesátých letech dále rostla koncentrace především vytvářením kooperačních sdružení a kooperačních odvodů o výměře 15 – 30 tisíc hektarů. To umožňovalo podnikovou specializaci, uplatnění nejmodernějších technologií i v živočišné výrobě. Zakládaly se také nové společné specializované agrochemické podniky, společné podniky pro zemědělskou výstavbu. Velmi se v družstvech rozšířila přidružená výroba v nezemědělských oborech. Vytvářely se i velké celky státních statků o výměře desítek tisíc hektarů. Některé z nich se stávaly agrokombináty s vlastními speci-
alizovanými závody služeb, laboratořemi, výpočetními středisky, soustředěnou investiční výstavbou na špičkové úrovni. Zemědělství se v osmdesátých letech stalo výkladní skříní tehdejší Československé socialistické republiky (a jedním z propagačních pilířů režimu) – saldo zahraničního agrárního obchodu bylo výrazně plusové. To všechno bylo možné díky vysokým státním podporám, cíleným dotacím na rozvoj zemědělské velkovýroby, dotacím spotřebitelských cen potravin i odlehčenou daňovou kvótou ve srovnání s jinými odvětvími národního hospodářství. Na 100 Kč nákupu v maloobchodě přispíval stát konečným spotřebitelům více než 40 Kč prostřednictvím zemědělských dotací. Většina JZD dosahovala příznivých ekonomických výsledků. Státní statky nikdy ekonomické úrovně družstev nedosáhly. Zrušení dotací spotřebitelských cen V období od roku 1990 byly ve dvou, rychle po sobě jdoucích krocích zrušeny dotace spotřebitelských cen potravin, na minimum se snížily dotace do zemědělství, byla zrušena pro zemědělství výhodná daňová kvóta. Byl liberalizován zahraniční obchod, takže až padesátiprocentní dotace při exportu byly nahrazeny nízkými celními sazbami při dovozu. Evropská unie, která s Českou republikou sousedila, měla až 2,5krát vyšší cla. Dělo se tak ve slepé víře, že neviditelná ruka trhu vše srovná. Vydávaly se restituce, respektive navracel se majetek původním majitelům, který byl po roce 1948 znárodněn. Nebyl však vrácen zestátněný majetek zemědělským družstvům obchodním, zásobovacím mlékařským, strojním a dalším. Ten byl privatizován stejně jako další průmyslové podniky a státní statky. Postupně se privatizovala i státní zemědělská půda. U JZD probíhala takzvaná transformace. Majetek družstev se rozdělil na transformační podíly jednotlivých členů. Každý se pak mohl rozhodnout, zda bude individuálně hospodařit a majetek mu bude vydán, nebo ze svého transformačního podílu část vloží do transformovaného družstva vlastníků jako členský podíl a zbytek mu družstvo vyplatí. Třetí možnost byla, že nebude členem nového družstva a získá celý transformační podíl k volnému použití. Protože však ceny pro vypořádání transformačních podílů byly stanoveny v účetních hodnotách a reálné tržní ceny byly až desetinásobně nižší, nebyla řada družstev schopna se s restituenty vyrovnat. Docházelo k soudním sporům, které se vlečou dodnes. Mnoho kapitálu tak odplynulo vydáním již nezemědělcům mimo odvětví. Družstva jsou dosud dlouhodobě podkapitalizována a nově vzniklé subjekty měly v důsledku nevydání celých transformačních podílů těžké začátky. Družstevní hospodaření se stává stále minoritnější. V současnosti existuje jen 569 družstev s výměrou 828 tisíc hektarů. To je 24 % celkové zemědělské půdy státu. Budování nevýrobních odbytových či zásobovacích organizací probíhá pomalu. Rychleji vstupuje do zemědělství průmyslový kapitál i zahraniční investoři. Reprodukce odvětví Téměř celé transformační období bylo zemědělství jako odvětví ztrátové a jeho rozměr měřený hrubou zemědělskou produkcí se neustále zmenšoval a zúžená reprodukce pokračuje i po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Vyšší evropské dotace hradí ztrátu odvětví a část nákladů, takže se dosahuje minimálního zisku, který nestačí ani k prosté reprodukci. Navíc na otevřeném evropském trhu dostávají naši sousedé ve starých členských zemích zhruba dvojnásobné podpory, a to dále podlamuje konkurenceschopnost českého zemědělství. Strukturální nerovnováha Současná podoba je ve znamení ústupu od produkčního zemědělství k většímu důrazu na ochranu přírody a životního prostředí vůbec. To vede k výrazné strukturální nerovnováze v hospodářské soustavě českého zemědělství. Extenzifikační tendence dále zhoršují pozici odvětví zemědělství. Teprve v poslední době, po dvaceti letech, se začínají hledat, a to již v kontextu omezení evropskou společnou zemědělskou politikou, cesty k zastavení umělého zmenšování rozměru českého zemědělství a zastavení extenzifikačních tendencí.
Poznatky z historického vývoje. • Za prakticky stoleté období se vystřídalo několik rozvojových a několik útlumových období českého zemědělství. • Rozhodující pro prosperitu zemědělství je podnikatelské prostředí, které akceptuje zejména dlouhodobý výrobní cyklus zemědělské výroby, kapitálovou náročnost, její biologický charakter a další specifické rysy. • Z dosavadního vývoje vyplývá, že ani násilná kolektivizace, ani překotná privatizace a transformace družstev samy o sobě nevedou k prosperitě odvětví. • Jestliže to politicko-společenské poměry dovolují, může se stát zemědělský kapitál rovnocenným kapitálu průmyslovému i finančnímu. Stalo se tak v druhé polovině meziválečného období ČR a částečně i v období socialistického hospodaření, zejména v osmdesátých letech. • Odčerpání kapitálu ze zemědělství vede k jeho zaostávání a nekonkurenceschopnosti. Stalo se tak v počátcích socializace v padesátých letech i při transformaci v letech devadesátých. • Při propadu zemědělské produkce trvá dlouho její obnovení na původní úroveň. Po druhé světové válce trval návrat na předválečnou úroveň v České republice 25 let. • Státní statky, tedy subjekty přímo řízené státem, nikdy nedosáhly ekonomické úrovně družstev pracujících ve volnějším režimu. Ing. Jan Záhorka
20
KDYŽ SE UVAŘÍ, CO UVAŘIT SE MÁ K dobrému jídlu skutečné pivo z Benešova
JAK SE VAŘÍ SKUTEČNÉ PIVO 1) SLADOVNICKÝ JEČMEN čištění, třídění dle odrůd a skladování
2) MÁČENÍ 72 hodin se vzdušnými přestávkami, obsah vody v zrnech se zvyšuje z cca 14 % na 45 %
9) CHMELOVAR sladina se v kotli „okoření“ chmelem (100–200 g/hl), vaří 2 hodiny, chmel se přidává 3x, vzniká horká mladina
10) CHLAZENÍ horká mladina zchlazena deskovým chladičem na zákvasnou teplotu 6 °C
3) KLÍČENÍ
11) HLAVNÍ KVAŠENÍ
ječmen se vymáčí na humna, každých 12 hodin se převrací, zrno klíčí 4–5 dnů
do mladiny se přidají kvasnice a v otevřených spilkách probíhá spodní kvašení při 11 °C 6–10 dnů, vzniká alkohol a uvolňuje se oxid uhličitý
4) HVOZDĚNÍ sušení sladu při teplotách 30–83 °C 2x 24 hodin, obsah vody klesá na 4 %, slad dostává barvu a vůni
12) ZRÁNÍ VE SKLEPÍCH mladé pivo se v tancích při teplotě 2–3 °C dokvašuje 30–90 dnů, pivo se tak nasytí oxidem uhličitým a dotváří se pěnivost
5) ODKLIČOVÁNÍ SLADU slad se zbaví kořínků a poté se uskladní na půdách, kde se nechá dozrát
6) ŠROTOVÁNÍ
13) KŘEMELINOVÁ FILTRACE odfiltrování zbývajících kvasinek a ostatních nežádoucích látek
slad se rozemele na sladovou drť, zrna zůstávají ve velkých kusech
7) VYSTÍRÁNÍ A RMUTOVÁNÍ míchání sladu s vodou při teplotě do 37 °C, upravuje se pH, štěpení škrobů na zkvasitelné cukry, dvourmutový způsob: 1. rmut 63 a 72 °C, vaření, 2. rmut 72–75 °C
14) MIKROFILTRACE
Štrůdl z piva Z ČEHO: 1/2 kg hladké mouky, 1 vejce, 1 ztužený tuk, 1/4 l piva JAK NA TO: Tuk nastrouháme, přidáme ostatní suroviny, zaděláme těsto, necháme v lednici chvíli ztuhnout, vyválíme a uděláme klasický štrůdl.
Moravský pivní guláš Z ČEHO: 500 g hovězí kližky, olej, cibule, mletá paprika, rajský protlak, 2 brambory, 1/2 l tmavého piva, feferonka, kmín, sůl JAK NA TO: Na oleji zpěníme nakrájenou cibuli, přidáme papriku a lehce osmahneme. Na tento základ vložíme na kostky nakrájené maso, osolíme, posypeme kmínem a orestujeme. Zalijeme polovičkou piva, přidáme rajský protlak a dusíme. Když je maso poloměkké, přidáme nastrouhané brambory a feferonku. Podlijeme zbytkem piva a dusíme až je maso měkké a šťáva zhoustlá. Je-li třeba, podléváme vodou.
studená pasterace
Ostré buřty na pivě 15) STÁČENÍ PIVA pivo se stáčí do KEG sudů a lahví
8) SCEZOVÁNÍ oddělení kapalného podílu – sladiny od pevného podílu – sladového mláta
www.pivovarferdinand.cz
Skutečné pivo − recept sládka Lebedy Z ČEHO: sladový ječmen, chmel, pivní kvasnice, voda JAK NA TO: Ječmen namočíme, na humnech vyklíčit necháme, usušíme, klíčků zbavíme, odpočinout dáme, rozemeleme, s vodou smícháme, škroby na cukry štěpíme, 2 x rmutujeme, přes mláto sladinu scedíme, v kotli vodu přilejeme, chmelem 3 x okořeníme, dvě hodiny vaříme, potom mladinu zchladíme, kvasnice přidáme, ve spilce spodně kvasíme, alkohol vznikat necháme, kysličník uvolňujeme, ve sklepě mladé pivo patřičnou dobu dokvašujeme, přes filtraci proženeme, do sklenice čepujeme a s chutí se napijeme.
Pivovar FERDINAND je významným výrobcem piva s mnohaletou tradicí, kdy první zmínky o pivovaru jsou známy již od roku 1595. V roce 1897 koupil pivovar arcikníže František Ferdinand dˇEste a vybudoval úplně nový pivovar, který neměl v tehdejších zemích RakouskaUherska obdoby. Tvář pivovaru, kterou tehdy vytvořil, zůstala až do dnešních dnů stejná.
Z ČEHO: 1 kg buřtů, feferonky dle chuti (cca 1/4 feferonky na 1 buřt), 1/2 l tmavého piva, 1 velký kečup, sůl a pepř JAK NA TO: Rozpůlené buřty naklademe do pekáče a posypeme nasekanými feferonkami. Smícháme kečup, pivo, sůl a pepř a vzniklou omáčku nalijeme na buřty. Dáme péct do trouby, dokud se buřty krásně neopečou a kečup s pivem neudělá báječný ostrý sosík.
Hovězí steak v pivní marinádě Z ČEHO: 4 steaky každý cca 200 gramů, 2 stroužky česneku, 1 dcl 12% piva, 2 lžíce hnědého cukru, 2 lžíce worcesteru, 2 lžičky drceného pepře, 1 lžíce olivového oleje JAK NA TO: Steaky opláchneme pod studenou vodou a osušíme. Česnek utřeme nebo prolisujeme. Pivo, cukr, worcester a olej mícháme tak dlouho, dokud se cukr nerozpustí. Potom přidáme nadrcený pepř, utřený česnek a promícháme. Marinádu nalijeme do hlubokého talíře, dáme do ní maso a necháme minimálně hodinu proležet (déle je lépe a stojí za to je také během marinování otočit). Marinádu necháme okapat a steaky krátce grilujeme.
Stejný je i způsob vaření piva, jehož technologický postup se za posledních více jak 100 let nezměnil. Jedná se o klasickou technologii s otevřeným spodním kvašením a dokvašováním v ležáckých sklepích. Vaření piva vychází zásadně z principu použití nejkvalitnějších surovin, tedy výhradně ječného sladu vlastní výroby a chmele ze Žatecké oblasti, protože
jenom takový přístup zajišťuje unikátní chuťové a senzorické vlastnosti benešovského piva. Vaříme pivo poctivé a věnujeme mu dostatek pozornosti, času a péče, kdy nadále pokračujeme v šíření slávy „českého piva” a dovednosti benešovských sládků.
www.pivovarferdinand.cz
HVĚZDY SVIJANSKÉHO NEBE • Svijanská Desítka, světlé výčepní pivo • Svijanský Máz, světlý 11% ležák • Svijanský fanda, řezaný 11% nefiltrovaný ležák • Svijanský Kníže, speciální 13% světlé pivo • Svijanská Kněžna, speciální 13% tmavé pivo • Svijanský Rytíř, světlý 12% ležák s výraznou hořkostí • Baron, speciální 15% světlé pivo • Svijanský Vozka, nealkoholické pivo • Kvasničák, speciální světlé pivo • Svijany Fitness, lehké pivo • Weizenbier, světlé pšeničné svrchně kvašené 12% pivo
Značka Pivovaru Svijany, a.s.
Klasika mezi českými pivy „Pivo je sice alkoholický nápoj, ale při rozumných dávkách je jeho konzumace prospěšná lidskému zdraví. Někdy napomáhá léčit i různé choroby,“ říká František Horák, bývalý ředitel pivovaru a dnes člen představenstva a.s.
To znamená, že svijanské pivo není pasterované. Díky tomu, že se nezahřívá na vysokou teplotu a zraje naopak při nízkých teplotách, uchovává si všechny živiny, vůni i barvu. A takové pivo, to je opravdu lék.
Všechny druhy piv vyráběné ve svijanském pivovaru, ať se jedná o výčepní piva, ležáky nebo speciály, jsou vyráběny shodným technologickým postupem vyznačujícím se zejména dekokčním způsobem vaření, dvoufázovým kvašením a dlouhodobým zráním při nízkých teplotách.
„Děláme vše pro to, aby naše pivo lidem chutnalo a abychom zachovali tradiční výrobní postupy, což s sebou nese nemalé nároky na investice. Rozšiřujeme proto výrobní i skladovací kapacity, vybudovali jsme novou spilku, ležácké sklepy a čističku odpadních vod,“ říká ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Svijanské pivo si udržuje vysoký standard kvality. Svědčí o tom řada ocenění, která v průběhu posledních několika let pivovar se svými pivy nasbíral na odborných i laických degustačních soutěžích. Ze zdejšího pivovaru pochází také Miss Zlatého moku 2009 Petra Bubáková (na fotografii) a sládek roku 2005 Petr Menšík. V roce 2011 byl za svůj přínos oboru oceněn také bývalý ředitel a obrovský patriot pan František Horák uvedením do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.
Při troše štěstí vám profesionální výklad podá Miss zlatého moku 2009 Petra Bubáková.
O oblibě svijanského piva svědčí také stovky hospůdek a restaurací po celé České republice, jejichž počet se stále zvyšuje.
Prohlídky pivovaru s ochutnávkou piva přímo z tanku Přijďte se podívat, jak vzniká tradiční české pivo v pivovaru ležícím v malebném prostředí na okraji Českého ráje. Exkurze je potřeba předem objednat, minimální počet osob je 10. Cena: dospělí 70 Kč, studenti a senioři 50 Kč. Objednávky na:
[email protected] nebo +420 739 589 437, +420 481 770 721 Cena vstupného: Dospělí 70 Kč, studenti a senioři nad 65 let 50 Kč minimální cena exkurze 700 Kč
PIVOVAR SVIJANY, a.s. Svijany 25, 463 46 Příšovice Expedice piva 481 770 770 Sekretariát: 481 770 700 Obchodní oddělení. 481 770 717 Účtárna: 481 770 728 e-mail:
[email protected] www.pivovarsvijany.cz www.facebook.com/svijany
22
Recepty vaříme s pivem pro vás vybírá Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany, a.s. n PIVOVARSKÝ SALÁT
n POLÉVKA ŽEJDLÍKOVÁ
4 porce: 100 g vuřtů, 150 g pivního sýra, 100 g nakládané cibulky, 1 lžíce oleje, 1 lžička hořčice, 1 lžíce ostrého kečupu, drcený pepř, sůl
4 porce: 0,48 l žejdlíku světlého piva, 1 / l smetany, 4 vaječné žloutky, 8 1 – 2 lžíce másla, 1 – 2 lžíce cukru (písek), 2 rohlíky, bílý pepř, sůl
Do mísy vlijeme olej, přidáme hořčici, kečup, drcený pepř, sůl a dobře promícháme. Poté přidáme na poloviční plátky nakrájené vuřty, pivní sýr a na klínky nakrájené cibulky. Zlehka zamícháme. K salátu podáváme slaný rohlík nebo dalamánek.
Do kastrolu vlijeme necelý půl litr světlého piva, přidáme sůl, mletý pepř a zlehka zavaříme. Poté přidáme smetanu s rozmíchanými žloutky, a cukrem. Mírně zahřejeme a odstavíme. Na másle osmahneme na plátky nakrájené rohlíky, které vložíme do talířů a přelijeme připravenou polévkou.
nek. Poté pod pokličkou v troubě dusíme ve vlastní šťávě asi 15 minut. Potom dáme strouhaný chléb a zalijeme pivem a dusíme doměkka. Šťávu necedíme. Jednotlivé porce ozdobíme na proužky nakrájenou cibulí, klobásou a strouhaným křenem. Podáváme s chlebem, pečivem nebo s knedlíky a také jsou vhodné bramborové placky.
n DUŠENÁ HOVĚZÍ PEČENĚ 4 porce: 400 – 600 g zadního hovězího masa (špička, ořech, šál), 80 g prorostlé slaniny, 4 – 5 dl světlého piva, 30 g másla, 4 lžíce strouhaného tmavého chleba, 2 středně velké cibule, rozmarýn, tymián, bazalka, hřebíček, pepř, bobkový list, sůl Maso protáhneme (prošpikujeme) slaninou, osolíme, okořeníme a necháme přes noc marinovat. Potom na másle a zůstatku slaniny osmahneme dorůžova nakrájenou cibuli. Přidáme marinované maso, zlehka podlijeme trochou piva a pod pokličkou v troubě zvolna dusíme. Když je maso téměř měkké, přidáme strouhaný chléb, dolijeme zbytek piva a provaříme. Šťávu náležitě propasírujeme. K pokrmu doporučujeme bramborové nebo chlupaté knedlíky.
n PLNĚNÁ VEPŘOVÁ PANENKA n PLNĚNÁ VEJCE PIVNÍ
POMAZÁNKOU 4 porce: 4 vejce, 160 g pivní pomazánky, ředkvička, feferonka
Vejce uvaříme natvrdo, oloupeme, zchladíme. Poté ke podélně rozpůlíme. Zaoblenou část bílku seřízneme. Obě půlky položíme na talířek a naplníme pivní pomazánkou. Doplníme řezy ředkviček a feferonkou.
n PIVNÍ POLÉVKA M. D. RETTIGOVÉ 4 porce: asi 1 l 10% světlého piva, 1 lžíce smetany, 4 vaječné žloutky, 1 lžíce másla, tmavý chléb, cukr nebo dobrý ocet, bílý pepř, muškátový květ, sůl Pivo přivedeme do varu, přichutíme solí, bílým pepřem a mletým muškátovým květem. Poté vmícháme směs žloutku, smetany, rozpuštěného másla a krátce prohřejeme. Podle přání osladíme nebo přikyselíme. Do jednotlivých talířů vložíme na nudličky nakrájený chléb a zalijeme zahoustlou polévkou.
23
n RYCHTÁŘSKÝ MĚŠEC 4 porce: 4 plátky à 100 – 120 g hovězího masa, 1 párek, 3 dl světlého piva, 2 lžíce strouhaného chleba, 2 lžíce másla, 1 středně velká cibule, 1 menší karotka, 1 sterilovaná okurka, pepř, sůl Plátky hovězího (zadního) masa vyklepáme co nejtenčeji, osolíme, opepříme a naplníme plátky (kolečky) karotky, sterilované okurky, párku. Poté maso s náplní vytvarujeme na měšce a vložíme je do kastrolu s nakrájenou dozlatova osmaženou cibulí. Dále mírně osmahneme a zalijeme směsí strouhaného chleba s pivem. Zvolna pod pokličkou dusíme doměkka. K pokrmu podáváme malé bramboráčky nebo placky s vařených brambor.
n KLIŽKOVÝ GULÁŠ 4 porce: 400 – 600 g hovězí kližky, 80 g paprikové klobásy, 3 – 4 dl světlého piva, 2 lžíce oleje, 1 lžíce rajského protlaku, 4 lžíce strouhaného chleba, 2 velké cibule, 2 – 3 stroužky česneku, 40 g křenu, paprika, drcený kmín, sůl V kastrole na oleji osmahneme najemno nakrájenou jednu cibuli, ke které přidáme nakrájenou hovězí kližku. Osolíme, okořeníme, přidáme rajský protlak a třený čes-
4 porce: 400 g vepřové panenky, 10 g žemle, 3 dl 10 % světlého piva, 100 g hub (žampiony), 2 lžíce másla, hladká mouka, 2 vejce, 1 malé cibule, bílý pepř, sůl Panenku překrojíme, naklepáme, osolíme, opepříme a naplníme směsí nakrájené žemle, hub a vajec. Poté zarolujeme, upevníme, vložíme do pekáčku, přidáme máslo a zapečeme. Podlijeme mírně pivem a zvolna dále pečeme. Výpek vysmahneme, zaprášíme moukou, zalijeme pivem a provaříme.
n PIVOVARSKÁ POCHOUTKA 4 porce: 400 g mletého masa (hovězí a vepřové), 2 dl světlého piva, 2 vejce, 1 rohlík (žemle), hořčice, olej na smažení, kečup, křen, zázvor, drcený pepř, dobromysl (oregáno), sůl Do mísy vložíme mleté maso, přidáme vejce, rozmočený rohlík v pivě, sůl, koření a důkladně vymícháme na polohusté těstíčko. Poté je vložíme do lívanečníku s olejem a usmažíme dozlatova. Na talíř klademe usmažené placičky a doplníme hořčicí, kečupem a křenem. Vhodnou přílohou jsou dalamánky nebo tmavý chléb.
Autor citátu: Brillat-Savarin Jean-Anthelme, francouzský právník, ekonom a slovutný gastronom.
R
PODNIK ZAHRANIČNÍH 1.DÍL TAJENKY O OBCHODU
KŠANDY
CHEMICKÁ ZNAČKA TECHNICIA
OCHUTNÁNÍ
R
VYRÁŽKA NA RTU
ZELENINOVÁ JÍDLA
NEJVYŠŠÍ KARTY
DESKOVÁ JAPONSKÁ HRA
R
MUŽSKÉ JMÉNO
DOMÁCKY JOSEF
PLATIDLO CHILE
OSLOVOVATI 3. OS. MN. Č.
STAV KLIDU A ŠTĚSTÍ
STAROŘECKÁ POHŘEBNÍ OBĚŤ
SKVRNY NA KŮŽI
JAK (slovensky)
R
3.DÍL TAJENKY
ROSTLINNÉ VLÁKNO
ŠPORTOVÝ KLUB ANDĚLA (POLSKY)
ZAKULACENĚ ZÁTOKA
CITOSLOVCE POBÍZENÍ TAŽNÝCH ZVÍŘAT
CITOSLOVCE ÚLEKU
MÍSTO TOHO
2.DÍL TAJENKY
NE (rusky)
OERSTED (ZKRATKA)
R
SARMATI
VRCHNÍ OVČÁK
JITŘENKA
OHRADY
ZNAČKA AUTA
DĚTSKÁ STAVEBNICE
NEJLEPŠÍ (anglicky)
OSTROV INDONÉSIE
DOPRAVNÍ prostředky
ČÁST OBLIČEJE
ŽEBRÁK V MARIÁŠI
ČÁST MOLEKULY
ZÁSADA SODNÁ
LÉČIVÁ ROSTLINA
ŽENSKÉ JMÉNO
NEVELCÍ
VYFOUKLÉ VEJCE
PRACOVNÍ STŮL
UHERSKÝ PANOVNÍK
ŽENSKÉ JMÉNO
VYSLANCI
MORAVSKÁ OBLAST
CITOSLVOCE VRÁNY
BRATR ÁBELA
AFRICKÝ STÁT
OSNOVAT
KOCOUŘI
EVROPAN (slovensky)
ÚZEMÍ
BOD V DŽUDU
OBYVATEL JAPONSKA
BARVA NA VAJÍČKA
KOLO
BOHYNĚ LOVU
Představený KLÁŠTERA
OSTROV VANUATU
SPZ PRAHY
MOJE
R
SÍDLO V TOGU
OBYVATEL HOR
ROSOL
BIOGRAFY (slovensky)
SVĚTELNÝ KRUH
SERŽ
JIKRA (slovensky)
ZÁMOTEK HOUSENKY
UKRAJINSKÝ TANEC
OKAMŽITĚ
NÁMĚT
CITOSLOVCE PODIVENÍ
SADY
KRAJINA
TVÁRNICE PRO STUDNĚ
SIBIŘSKÁ ŘEKA
OTEC
DŮKLADNĚJI NALÉVAT
NĚMECKÁ KARETNÍ HRA
DOMÁCKY TEREZA
KOST (ANATOM.)
VNITŘEK
OZDOBNÁ NÁDOBA
CESTA VLNĚNÁ TKANINA ČESKÝ HEREC
NÁSTROJE K DLABÁNÍ
OBCHODNÍ DŮM
KONTRAST
VÁPENCOVÁ POHOŘÍ
ŽENSKÉ JMÉNO
PŘEDLOŽKA
PŘEPRAVKA
R
VLAS SUKNA
AUSTRALSKÉ ÚZEMÍ
SŮL DO KOUPELE
HRABAVÝ PTÁK
LUSKOVINA
DÉŠŤ
KONÍČEK
Krkavcovitý PTÁK
VRHAT
PODŘADNÉ ZBOŽÍ
OPĚT
SLAST
JEŘÁB POPELAVÝ
ELEMENT CHŮZE
INDIÁNSKÁ ZBRAŇ
ŽOK
NÁDHERA
ZBABĚLEC
KOŇSKÁ SÍLA
ROUŠKA
RYBA BEZOSTNÁ
ŠVIH
INKOUST (ANGLICKY)
PEŘEJE
OSUDY
SPOJE
NERV
TEXTILNÍ VLÁKNO
SOLMIZAČNÍ SLABIKA PRVNÍ ČLOVĚK
R
JIHOAMER. OBYDLÍ
AGILNĚ
ČÁST ROSTLINY
PUKLINA
AFRICKÝ VELETOK
SPORTOVNÍ ZKRATKA
DUSÍKATÉ HNOJIVO
TRETKA
JEN
NEBO
ŠKOLSKÝ ÚŘAD
DOVEDNOST
DRUHÝ SYN JUDŮV
SYSTÉMY VĚDOMOSTÍ
PODVOD
MATKA
MUŽSKÉ JMÉNO
RYCHLÉ BĚHY
POMŮCKA: AORE; ISO; KHRA; KITOL; MALOKA; PAPUA; POIL
Tajenku zašlete e-mailem do 31. 12. 2011 na adresu
[email protected]. Vylosovaný výherce získá nákupní poukázku v hodnotě 500 Kč do obchodní sítě Tesco. • Výherci z minulého vydání: Jarmila Zelená, Bzenec; Jitka Mašková, Praha 4; Klára Stachová, Benešov. • Autor křížovky: Mgr. Miroslav Svoboda
S vařečkou na cestách
21/2011. Vydala redakce Euroveletrhy ve spolupráci s Agrární komorou ČR Redakce: V Závětří 4, 170 00 Praha 7, tel.: 266 791 550-1, fax: 266 791 550, e-mail:
[email protected] • MK ČR E 18234 • ISSN 1802-436X
www.euroveletrhy.cz www.euroexpo.cz
24
