S TORZEM MZDY SE DLOUHO PŘEŽÍT NEDÁ

34 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 15. ŘÍJNA 2009, DATUM VYDÁNÍ: 23. ŘÍJNA 2009, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Usnesení Předsednictva a Rady OS KOVO z Kovák boxerským šampiónem

PŘÍLOHA – STR. I AŽ IV: z Daňová odpovědna z Vývoj inflace v září 2009

Já bych podepsal tu Lisabonskou smlouvu jedině, kdyby nás zase nechali užívat název „tuzemský rum“!

Na kurzarbeitu by vydělali všichni ČMKOS: PREZIDENT KLAUS POUŽÍVÁ STRAŠENÍ VEŘEJNOSTI Kurzarbeit – slovo v poslední době často skloňované, vynášené do nebe a také zatracované. Jde o podíl státu na vyplácení zaměstnanců, které by jinak ﬁrmy vzhledem k potížím způsobeným ekonomickou krizí musely propustit. V řadě evropských zemí, mimo jiné i u našich sousedů v Německu a Rakousku, tento systém funguje ke spokojenosti všech. U nás se však dává přednost nekonečným debatám o jeho užitečnosti, případně škodlivosti. A zatím zaměstnanci dál ztrácejí práci… Českomoravská konfederace odborových svazů za tímto účelem vypracovala konkrétní výpočty, z nichž vyplývá, že zavedením kurzarbeitu by vyhráli všichni: zaměstnanci, stát i zaměstnavatelé. S podrobnostmi seznámil novináře na tiskové konferenci 15. října v Praze předseda ČMKOS Milan Štěch a vedoucí právního oddělení konfederace JUDr. Vít Samek. Dle odborových propočtů by kurzarbeit vycházel jednoznačně v kladných číslech pro všechny zúčastněné. Pokud by stát přispíval například z 25 % na mzdu včetně příslušného sociálního a zdravotního pojistného zaměstnance, který si vydělá 23 600 Kč, stálo by to stát měsíčně 7906 Kč. Přitom náklady státu na onoho zaměstnance, pokud by ztratil práci, by činily 25 939 Kč. Úspora státu při zavedení kurzarbeitu by tak činila 18 033 Kč. Při 100 000 zachráněných pracovních místech tak stát v krizi získá za rok 16,7 miliardy Kč a sníží nezaměstnanost téměř o 2 procenta.

(Pokračování na str. 2)

„Víte, co těch 80 % mezd v reálu obnáší?“ ptali se zaměstnanci kroměřížského Magnetonu insolvenčního správce

S TORZEM MZDY SE DLOUHO PŘEŽÍT NEDÁ Zaměstnanci Magnetonu demonstrovali proti krácení svých příjmů Zaměstnanci akciové společnosti Magneton demonstrovali proti nevyplácení plné výše svých mezd. Mítink na podnikovém parkovišti v Kroměříži uspořádal 12. října Odborový svaz KOVO. Firma, vyrábějící především elektropříslušenství pro automobilový průmysl, se momentálně nachází v konkursu. „Průměrná mzda v Magnetonu se dlouhodobě pohybuje na posledních příčkách firem působících v rámci automobilového průmyslu,“ upozornil účastníky mítinku předseda tamních odborů Milan Čala. „Proto je zřejmé, že naši zaměstnanci neměli šanci vytvořit si dostatečnou rezervu pro situaci, která letos nastala. Hrubé mzdy se v polovině letošního roku propadly vůči loňskému prvnímu pololetí řádově o 15 až 20 procent. Čistý příjem se snížil dokonce asi o 40 procent. A hůř to nedopadlo jen proto, že mzdy za duben doplatil úřad práce. Všichni víme, že z takového příjmu se dá – a to z obtížemi – přežít jen krátkodobě. Letos opustilo naše řady 320 zaměstnanců. Přibližně polovina z nich dostala výpověď, byť byla řešena dohodou, a ta druhá polovina ukončila pracovní poměr z důvodu nevyplácení celé mzdy. Současný počet zaměstnanců je cca 325 lidí. Zdá se, že situace kolem zaměstnanosti i vývoje zakázek se začíná stabilizovat, a podle našeho názoru umožňuje dostat se do kladných čísel. Z tohoto důvodu žádáme, aby mzdy počínaje měsícem září byly vypláceny v plné výši,“ zdůraznil M. Čala.

Lidé jsou nejdražší článek v hodnotě firmy „Bohužel cash flow, které v podniku momentálně je, mi nedovoluje vyplatit plnou výši mezd. V případě, že bych vyplatil 100 % mezd, by mohlo dojít k tomu, že bychom z důvodu špatného cash flow museli zastavit výrobu,“ vysvětloval insolventní správce dr. ing. Petr Bernátek. „My máme ale názor: Co bylo předtím, před konkursem, to je pravda, že v této chvíli nejde vyplatit,“ upozornil místopředseda Odborového svazu KOVO Jaromír Endlicher. „Tato firma ale nyní jede, vyrábí - všechna čest panu správci, že tu firmu dál provozuje -, takže pokud vy odvádíte 100 % práce, tak byste za ni měli také dostat 100 % mzdy. A tito lidé, když odejdou, tak tady na Kroměřížsku práci nenajdou. Vymiňujeme si všechny možnosti, které nám insolvenční zákon dává, bojovat za to, na co mají tito zaměstnanci nárok, a aby to dostali co nejdříve. Vy chcete prodat tuto (Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 34 — 23. října 2009

USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA A RADY OS KOVO Z 6. – 8. 10. 2009 Předsednictvo OS KOVO se na svém druhém řádném zasedání po V. sjezdu OS KOVO sešlo 6. října 2009 v KC Aldis Hradec Králové. Toto zasedání předcházelo prvnímu jednání Rady OS KOVO, která se konala 7. a 8. října. Vzhledem k tomu, že téměř všechny materiály projednávané na předsednictvu byly následně projednávány Radou OS KOVO, bude informace o závěrech jednání pro tentokrát společná. Jako první je informace o z á v ě re c h j e d n á n í Předsednictva OS KOVO u bodů, které Rada OS KOVO neprojednávala. z Předsednictvo projednalo návrh na zrušení tří základních organizací OS KOVO, a to z důvodu poklesu počtu členů pod Jaromír Endlicher 5 členů (viz. § 16 odst.1 Stanov OS KOVO). Jedná se o ZO OS KOVO SVA Holýšov z KS OS KOVO Plzeňského a Karlovarského kraje, ZO OS KOVO KOVOX Jablonné nad Orlicí a Auto Motive Industrial Litomyšl z KS OS KOVO Pardubického kraje. z Dále předsednictvo projednalo a schválilo žádost ZO OS KOVO INFERNO České Budějovice o prodloužení platnosti výjimky o jiné výši členských příspěvků. Všechny ostatní projednávané materiály byly následně předloženy jednání Rady OS KOVO, a proto o nich budu informovat v rámci Rady OS KOVO. Následovalo zasedání Rady OS KOVO, která jednala ve dnech 7. – 8. října. Jako host byl na první části jednání přítomen zástupce ČMKOS JUDr. Vít Samek, vedoucí právního oddělení, který je současně pověřen zastupováním místopředsedy ČMKOS (za odešlou JUDr. Kubínkovou). z Po procedurálních otázkách Rada jako první bod projednala a schválila návrh Novely Jednacího řádu Rady Odborového svazu KOVO. Důvodem bylo promítnutí do tohoto dokumentu hlavně novely Stanov OS KOVO. V dalším jednání Rada vzala na vědomí Analýzu mezd na základě Výkazu o mzdách za 1. pololetí 2009. Ve zprávě bylo konstatováno, že došlo k poklesu počtu zaměstnanců. Vzhledem k problémům způsobeným finanční krizí došlo i k poklesu počtu odevzdaných výkazů a tím ke značnému snížení tzv. statistického vzorku v podnicích. z Dalším bodem, který bezprostředně navazuje na Analýzu mezd, je Hodnocení podnikových kolektivních smluv uzavřených na rok 2009. I zde se silně projevil dopad krize. Vyjednávání se protahovalo, případně odkládalo, a to až o několik měsíců. Toto mělo opět vliv na počet odevzdaných KS. Nárůst mezd byl vyměňován za zachování zaměstnanosti. Je potěšující, že jsou odborové organizace, kterým se podařilo přes všechny problémy dojednat navýšení náhrady mzdy za první dny tzv. pracovní neschopnosti, kdy náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel. Rada OS KOVO vzala hodnocení podnikových KS na vědomí. z Dalším bodem jednání, a vzhledem k finanční krizi bodem důležitým, byla Zpráva o hospodaření OS KOVO za první pololetí 2009. Na výsledek hospodaření mělo vliv několik tzv. sezónních vlivů, které sice způsobily za 1. pololetí ztrátu, ale do konce roku by měly být eliminovány. Jsou to například příspěvky na ČMKOS, IMF a EMF, které se platí jednorázově na začátku roku. Za pozitiva lze na druhou stranu považovat

2

například dobré výsledky v příjmech z pronájmů nemovitostí, ve finančních výnosech z portfolia u správy majetku. Situací ve vývoji hospodaření OS KOVO se výkonné vedení pravidelně měsíčně zabývá. Jedním z opatření je rozhodnutí, že každý výdaj nad 30 tisíc musí být předem projednán a schválen ve Výkonném vedení OS KOVO. Po projednání a presentaci některých údajů Rada OS KOVO vzala na vědomí předloženou zprávu a doplňující informace včetně stanoviska DaRK OS KOVO. z Následovala Informace o výplatě sociálních podpor v souvislosti s „bleskovými povodněmi“ v roce 2009. Rada OS KOVO byla podrobně informována o projednání žádostí a vyplacených sociálních podporách v souvislosti s bleskovými povodněmi v roce 2009. Rada OS KOVO vzala na vědomí přednesené informace. Vyslovila poděkování všem ZO OS KOVO a jednotlivcům, kteří přispěli na povodňové konto OS KOVO, případně zaslali sociální výpomoc přímo do postižených ZO OS KOVO. A konstatovala že byly vyčerpány všechny prostředky na tzv. „povodňovém kontu“, tvořeném dobrovolnými příspěvky od roku 1997 do 7. 10. 2009. Z tohoto důvodu se konto ruší. V následné diskusi se rada zabývala návrhem jak dál do budoucna. Po diskusi se účastníci jednání Rady OS KOVO shodli na faktu, že sociální podpory by měly i nadále pokračovat a nevztahovat je pouze na povodně, respektive záplavy, ale na živelné události. S tím souvisí i jiný způsob naplňování tohoto „konta“. Rada proto přijala usnesení o Zřízení účelového konta na pomoc členům OS KOVO při živelných pohromách, které je tvořeno: - z dobrovolného členského příspěvku ve výši nejméně 10,- Kč na člena platícího příspěvky dle § 12 odst. 2 Stanov OS KOVO, které uhradí jednotlivé ZO OS KOVO do 31. 3. 2010 - doplatkem ve výši 100 % částky, které uhradí ZO OS KOVO, ze zdrojů OS KOVO - zůstatkem na „povodňovém kontu OS KOVO“. Současně zde informujeme, že na Intranetu OS KOVO budou postupně zveřejňovány ty ZO OS KOVO, které zaslaly výše uvedený příspěvek na účelové konto na pomoc členům OS KOVO při živelných pohromách. O způsobu převodu částky, čísle účtu a dalších náležitostech budou základní organizace informovány dopisem, který OS KOVO zašle do všech organizací. Vzhledem k tomu, že konto bylo schváleno nyní a určitá pravidla hry musí být dána pro případ čerpání do zpracování nových pravidel, Rada OS KOVO schválila pravidla pro vyplácení podpory z „konta na pomoc členům OS KOVO při živelných pohromách“ shodně s pravidly „povodňového konta OS KOVO“. Současně uložila předložit na dalším zasedání Rady OS KOVO v březnu 2010 návrh na změnu pravidel pro výplatu sociálních podpor z nově zřízeného konta. z Rada v souladu s § 22 odst. 7.1 Stanov OS KOVO určila jako prvního zástupce předsedy OS KOVO kolegu Jiřího Marka. (Pokračování na str. 3)

Na kurzarbeitu… (Dokončení ze str. 1) Zaměstnavatelé přitom získají podporu v celkové výši 8,7 miliardy Kč. Předseda ČMKOS M. Štěch se rovněž na tiskové konferenci vyslovil proti praktikám, které mají charakter sociálního dumpingu a deformují i podnikatelské prostředí v České republice. Proto také ČMKOS požaduje, aby cizinci na českém trhu práce měli legální a srovnatelné postavení s českými zaměstnanci. Jen tak lze ochránit pracovní místa pro české zaměstnance, zabránit zneužívání sociálního dumpingu založeného na zneužívání práce cizinců, zajistit férové podmínky na trhu práce a podporovat spravedlivou hospodářskou soutěž. Z toho důvodu ČMKOS prosazuje urychlenou implementaci směrnice EU 2009/52/ES o sankcích (včetně trestních) pro zaměstnavatele nelegálně zaměstnávající cizí státní příslušníky. Momentálně se v českých podnicích nepropouští ještě víc především z toho důvodu, že zaměstnanci jsou ochotni pracovat za snížené mzdy. Na konci roku by mohlo být nezaměstnaných už 10 procent práceschopných obyvatel a ani příští rok se zlepšení nedá očekávat, nezaměstnanost se nejspíš vyšplhá až k 12 procentům. Předseda ČMKOS M. Štěch se také vyjádřil k podmínce prezidenta Václava Klause pro jeho podpis pod Lisabonskou smlouvu. „O důvodech pana prezidenta nejsme přesvědčeni a nedokážeme a ani nechceme to zdůvodňovat našim zahraničním partnerům. Prezident používá určité strašení veřejnosti. Za zcela nepřijatelné a velice nebezpečné považujeme, kdyby se na nás nevztahovala Listina základních práv EU. Naši občané by se tak stali v EU druhořadými, nemohli by se svých práv domáhat u soudního dvora v Lucemburku. Listina nám totiž garantuje naše občanské evropanství. Jejím nepřijetím bychom se určitým způsobem vraceli před rok 1989. Pan prezident si nemůže brát nás všechny jako rukojmí,“ zdůraznil M. Štěch. MARTIN BENEŠ

S TORZEM MZDY… (Dokončení ze str. 1)

firmu, a to co nejdráž,“ obrátil se J. Endlicher na insolventního správce, „važte si proto těchto lidí, protože bez nich to neprodáte draho, bez nich to prodáte za pár korun. Tak aby tu byla firma fungující, tak si jich važte a dejte jim ty prachy! Bez těchto lidí tato firma perspektivní nebude. Oni jsou to nejdražší zboží v této firmě. Takže berte v potaz tento nejdražší článek v hodnotě firmy,“ vyzval insolventního správce J. Endlicher.

Co to v reálu obnáší? „Víte, co těch 80 % našich mezd, které dostáváme, v reálu obnáší?“ zeptala se insolventního správce jedna zaměstnankyně. „Vím, že to není nic moc, že se to pohybuje mezi 8 až 10 tisíci korun čistého. Vím to,“ opáčil P. Bernátek. „Furt jenom slibují, je nezajímá, že máme děcka, úvěry, že jsme si museli vzít půjčky, abychom přežili,“ ozvala se další zaměstnankyně. „Po 20. říjnu si vyhrazujeme udělat jakékoliv kroky, třeba se obrátit až na soud, aby rozhodl on,“ upozornil na konci mítinku J. Endlicher. Text a snímek MARTIN BENEŠ Fotoreportáž autora viz str. 4


USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA A RADY…

(Dokončení ze str. 2)

z V dubnu příštího roku se bude konat V. sjezd ČMKOS. Rada OS KOVO proto schválila Stanovení klíče pro volbu delegátů OS KOVO na V. sjezd ČMKOS. Celkem se tohoto sjezdu za OS KOVO zúčastní 109 delegátů. Počty delegátů za jednotlivá KS OS KOVO zveřejníme v příštím čísle Kováku. Delegáti musí být stanoveni na konferencích jednotlivých KS OS KOVO tak, abychom jejich jmenovitý seznam mohli ČMKOS předat do 20. ledna 2010. Rada se podrobně zabývala i přípravou V. sjezdu ČMKOS, a to hlavně otázkou vedení ČMKOS. Vyslechla Informaci předsedy OS KOVO o aktuálním stavu přípravy voleb funkcionářů ČMKOS na V. sjezdu ČMKOS. S nelibostí účastníci konstatovali, že dosud není jasno, kdo bude v čele ČMKOS stát, že nejsou jasně vyprofilováni kandidáti na funkce ve vedení ČMKOS. z Rada OS KOVO se také zabývala akcemi Evropské a Mezinárodní federace kováků k rizikové zaměstnanosti. Den 7. října 2009 byl vyhlášen dnem za důstojnou práci. V této

souvislosti Rada OS KOVO přijala Prohlášení Odborového svazu KOVO k rizikové zaměstnanosti. Plné znění uvedeného prohlášení bylo již zveřejněno v Kováku č. 33. z Vzhledem k tomu, že konáním V. sjezdu OS KOVO skončil mandát Komise pro Stanovy OS KOVO, Rada OS KOVO v souladu s § 20 odst. 3) písm. l Stanov OS KOVO schválila Ustavení komise pro Stanovy OS KOVO. Složení komise je na jiném místě tohoto čísla Kováku. z Následoval první „balík“ návrhů novel vnitřních předpisů OS KOVO. Jako první se jednalo o Návrh novely Stávkového řádu OS KOVO. Hlavní filosofií novely je nejít nad rámec toho, co nám ukládá zákon. Nebýt na sebe zbytečně přísnější. O této nutnosti nás v několika případech přesvědčila i překotnost vývoje ve firmách, ve kterých dochází k problémům souvislosti s ukončováním výroby v souvislosti s jejím přesunem mimo Českou republiku. Rada OS KOVO předložený návrh po diskusi schválila. Novelizovaný návrh je již umístněn na Intranetu OS KOVO, o čemž byly ty ZO OS KOVO, které jsou zařazeny v systému hromadných SMS zpráv, již informovány.

Dalším novelizovaným předpisem, který Rada OS KOVO schválila, byl Vznik, zánik a likvidace organizačních jednotek Odborového svazu KOVO s právní subjektivitou. Postupně Rada OS KOVO projednala a schválila následující předpisy OS KOVO: Novela Řádu právní pomoci OS KOVO; Novela Předpisu č. 26/2006 OS KOVO Poskytování právní pomoci základním organizacím OS KOVO; Novela Předpisu č. 1/1997 Struktura vnitřních předpisů OS KOVO; Návrh novely Finančního řádu OS KOVO. U všech těchto předpisů se jednalo o sladění textu se zněním Stanov OS KOVO přijatých na V. sjezdu OS KOVO. Postupně budou ukládány na Intranet OS KOVO. z Ve Všeobecné diskusi Rada OS KOVO projednala a vzala na vědomí Vyhodnocení vzdělávání OS KOVO za 1. pololetí 2009; Zápis do rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; Výmaz z rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; Návrh na zrušení organizačních jednotek OS KOVO. Další zasedání Předsednictva se bude konat 23. listopadu před jednáním Sněmu ČMKOS. Další jednání Rady OS KOVO se bude konat ve dnech 9. – 10. 3. 2010 opět v Aldisu Hradec Králové. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

Složení komise pro Stanovy OS KOVO

KOVÁK BOXERSKÝM ŠAMPIÓNEM

Předseda komise:

Eddy Gutknecht: s odbory není člověk sám

Jaromír Endlicher, místopředseda OS KOVO

Členové komise: Mgr. Ladislav Pašek, vedoucí organizačněprovozního úseku OS KOVO JUDr. Jiří Podhajský, právní odbor OS KOVO Jan Kozel, zástupce KS Praha - ZO OS KOVO při a. s. Walter Praha Mgr. Jiří Hašek, zástupce KS Středočeského kraje - ZO OS KOVO ŠKODA AUTO, a. s., Mladá Boleslav Bc. Jiří Řihout, zástupce KS Jihočeského kraje - ZO OS KOVO při a. s. Jihostroj Velešín Jindřich Brabec, zástupce KS Plzeňského a Karlovarského kraje - ZO OS KOVO ETD Plzeň Vladimír Hošek, zástupce KS Královéhradeckého kraje - ZO OS KOVO AXL, a. s., Semily Karel Rosenberger, zástupce KS Pardubického kraje - ZO OS KOVO TMS Holice Luděk Jagoš, zástupce SMO (KS) Jihomoravského kraje - ZO OS KOVO Šroubárna Kyjov Karel Krajíček, zástupce SMO (KS) kraje Vysočina - ZO OS KOVO TRW-DAS, a. s., Dačice Jiří Hanák, zástupce SMO (KS) Olomouckého kraje 1. ZO OS KOVO Mohelnice Lubomír Mišun, zástupce SMO (KS) Moravskoslezského kraje - ZO OS KOVO Ocelové konstrukce Ostrava Komisi v tomto složení schválila Rada OS KOVO na svém zasedání 7. a 8. října 2009 v Hradci Králové.

Juniorský vicemistr světa do 18 let, seniorský mistr Německa v letech 2003 a 2005 – to jsou záviděníhodné úspěchy dnes 27letého Eduarda Gutknechta, jinak též člena Odborového svazu pracovníků ve strojírenství (IG Metall), který se ve 13 letech přistěhoval s rodiči z Kazachstánu do Spolkové republiky. „Když jsme se usadili v Sassenburku u Gifhornu, uměl jsem jen rusky a německy ani slovo,“ vzpomíná Eddy v kováckém časopisu Metall na nesnadné začátky v nové vlasti. Přes zřejmé jazykové i jiné překážky se mladý Kazach dokázal asimilovat a vyučil se nakonec v automobilce Volkswagen i v oboru mechanik.

Eddy Gutknecht při tréninku

V tu dobu však již propadl boxerskému sportu, v němž se dokázal tvrdým tréninkem a pevnou vůlí vypracovat až na samou špici. Již v 16 letech se zúčastnil svého prvního evropského mistrovství v boxu, v 18 se již stal světovým juniorským vicemistrem, v roce 2003 poprvé mistrem Německa, což zopakoval i o dva roky později.

Jeho zaměstnavatel Volkswagen ve Wolfsburku ho nakonec uvolnil, aby se mohl v roce 2006 stát profesionálním boxerem. Eddy tráví většinu času v tréninkovém středisku Universum v Hamburku a vídá svou manželku Julii a ročního synka Noela jen o víkendech. Podle jeho názoru je sport tou správnou cestou, kterou by se měli vydat i jiní mladí, především přistěhovalci. „Sám jsem pozoroval, jak například mladí Turci v mém klubu BC Gifhorn, pocházející z chudých přistěhovaleckých rodin, se právě sportem zachránili od ulice a nepropadli drogám a alkoholu, jako mnozí jiní,“ zdůraznil. Eddy by se rád věnoval boxu ještě pár let, ale i on chápe, že jednou bude muset v ringu skončit. Proto se již dnes připravuje na normální pracovní život a rozšiřuje své technické vzdělání. Jeho příští pracoviště by mělo být zřejmě opět ve Wolfsburku. Do IG Metall vstoupil Eddy před deseti lety ještě jako učeň ve Volkswagenu. A zůstal členem odborového svazu i poté, co přešel k profesionálnímu boxu. „Až se znovu vrátím do práce, chci mít někoho, s nímž bych se mohl radit o případných problémech. Jako odborář není člověk sám. A každý občas potřebuje pomoc v životě – i když je třeba silným rohovníkem,“ dodává kovácký boxer. JAN HÁLA

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotograﬁe a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


FOTOREPORTÁŽ Z MÍTINKU V MAGNETONU KROMĚŘÍŽ

„Važte si těchto lidí,“ vyzval místopředseda OS KOVO J. Endlicher insolvenčního správce

„Furt jenom slibují,“ stěžovali si zaměstnanci Magnetonu

„Obrátíme se třeba i na soud,“ jsou rozhodnuti odboráři

„Žádáme, aby mzdy byly vypláceny v plné výši,“ zdůraznil předseda ZO OS KOVO M. Čala

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Kapka lásky stačí k tomu, aby ten odporný mok ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský spisovatel, kritik a žurnalista Léon Bloy (1846 1917). V mládí byl pod vlivem Babeufova učení, později konvertoval ke katolicismu. Většinu svého literárního díla zaplnil apokalyptickými vizemi o zničení světa a civilizace a polemikami proti svým protivníkům. Jeho nejznámějšími díly jsou romány Zoufalec, Chudá žena, dále spisy Můj deník a Obviňuji se... (jk) Vyluštění z Kováku č. 33/2009 (výrok O. Henryho): Člověk… se může poučit od kohokoliv.

4

KOVÁK číslo 34 — 23. října 2009/příloha

Daňová odpovědna

Změna lhůt pro placení daní JINDRA PLESNÍKOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

„V naší účtárně jsem slyšela, že je nová změna v placení daní. Můžete mi sdělit, jaká?“ Takové dotazy se poslední dobou objevují, proto přináším na dané téma následující informaci. Novelou zákona č. 285/2009 Sb., což je zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, byl novelizován i zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. To znamená, že dne 1. listopadu 2009 vstoupí v platnost právě i novela zákona o správě daní a poplatků, která nově upravuje „den platby“. Doposud se za den platby považoval den, kdy platba odešla z účtu posky-

tovatele platebních služeb (tzn. pošta, banka…). Od listopadu letošního roku však tímto dnem bude den, kdy platbu obdrží poskytovatel platebních služeb (banka), který vede finančnímu úřadu účet. Znamená to tedy, že pro řádné zaplacení daní je třeba počítat i s časem, který budou peněžní ústavy potřebovat na převedení příslušné částky. U platby v hotovosti na pokladně finančního úřadu se nic nemění a dnem platby zůstává den převzetí hotovosti.

Zdravotnické okénko

Je možná změna zdravotní pojišťovny bez mého vědomí? PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

V televizi byla reportáž o tom, že některým lidem byla bez jejich vědomí změněna zdravotní pojišťovna. Mně se naštěstí zatím nic takového nestalo. Kdyby náhodou k tomu došlo, jak se mám zachovat? Především se však ptám, zda mi mohou změnit zdravotní pojišťovnu bez mého vědomí? K. B., Chrudim Pravidla změny zdravotní pojišťovny upravuje ustanovení § 11 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Pojištěnec může změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Žádost o přechod k jiné zdravotní pojišťovně může pojištěnec podat kdykoliv, přestup se však uskuteční v daných termínech (například: žádost podá v lednu, přechod proběhne k 1. 4.). Ve lhůtě kratší může pojištěnec změnit pojišťovnu, a to v případě, že nad zdravotní pojišťovnou je zavedena nucená správa a následně vstupuje do likvidace, tento problém se především týká resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven (dále jen oborová pojišťovna). Ke změně pojišťovny může pak dojít vždy k 1. dni následujícího kalendářního měsíce, kdy se o nucené správě nebo likvidaci pojištěnec dověděl. O těchto případech rozhoduje ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s ministerstvem financí, pokud pojišťovna má nerovnováhu v hospodaření (zejména jde o její platební způsobilost) nebo nemá naplněn rezervní fond, anebo nedodržuje zákony či předpisy a schválený pojistný plán. O této skutečnosti je veřejnost informována nejpozději následující pracovní den po zavedení uvedených skutečností prostřednictvím sdělovacích prostředků. V tomto případě má pojištěnec dostatečný čas přestoupit k jiné pojišťovně, pokud tak neučiní, bude po likvidaci převeden automaticky do Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (dále jen VZP). Nucená správa může být také vyhlášena nad VZP, avšak k likvidaci nemůže dojít, neboť v případě platební neschopnosti zaručuje dle zákona uhrazení nákladů poskytnuté péče po vyčerpání rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci. O této rozhoduje vláda na návrh ministra zdravotnictví po dohodě s ministrem financí. Zdravotní pojišťovna může také zaniknout bez likvidace, týká se to jen oborové pojišťovny. Zaniknout může dvěma způsoby stanovenými zákonem, a to sloučením s VZP a splynutím nebo sloučením s jinou oborovou pojišťovnou. Zde neplatí výjimka pro zkrácení doby pro přechod k jiné zdravotní pojišťovně. Po určeném datu zániku přechází majetek i portfolio pojištěnců na VZP nebo novou oborovou pojišťovnu. V daném případě má pojištěnec opět

dostatek času na přechod k jiné pojišťovně. Novorozenec je automaticky registrován u té zdravotní pojišťovny, kde je přihlášena matka v den jeho narození. Změnu pojišťovny může provést jen jeho zákonný zástupce až po přidělení rodného čísla (oba stejnou). Změnu pojišťovny za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům provádí jejich zákonný zástupce (oba stejnou). Pokud pojištěnec změní zdravotní pojišťovnu, tak z tohoto aktu mu vyplývají také povinnosti určené zákonem. Ze zákona je mu uložena oznamovací povinnost, a to do 8 dnů nahlásit novou zdravotní pojišťovnu zaměstnavateli, aby ten mohl odesílat finanční prostředky za pojištění na správnou adresu a i on pak následně splnil ohlašovací povinnost stanovenou zákonem a do 8 dnů vrátil zdravotní průkaz předcházející pojišťovně. O změně by měl také uvědomit svého registrujícího lékaře (praktický lékař), aby v prvopočátku změny neměl lékař problémy při zasílání pohledávek vůči pojišťovně za zdravotní péči. Při změně zdravotní pojišťovny musí pojištěnec na zvolené pojišťovně vyplnit registrační formulář. Některé pojišťovny umožňují vyplnění registračního formuláře na svých webových stránkách, ale to se týká jen pojištěnců v pracovním poměru (zaměstnanců). Ostatní musí osobně na pojišťovnu a též doložit příslušné dokumenty: platný občanský průkaz, podnikatelé kopii živnostenského listu a doklad o výši záloh na pojistné, studenti potvrzení o studiu, důchodci potvrzení o přiznání důchodu, nezaměstnaní potvrzení z úřadu práce a rodiče rodný list dítěte. Z uvedeného vyplývá, že nikdo svévolně vám nesmí změnit zdravotní pojišťovnu. O změně rozhoduje sám pojištěnec. K automatické změně dochází jen v zákonem určených případech (likvidace a zánik pojišťovny), ale tyto jsou vždy známy s předstihem a pojištěnec má možnost pojišťovnu změnit samostatně. Pokud vám bude doručeno vyrozumění o změně pojišťovny a vy o tom nic nevíte, tak v takovém případě tuto skutečnost nahlaste okamžitě své zdravotní pojišťovně. Závěrem bych chtěl podotknout, že pokud chcete změnit zdravotní pojišťovnu, tak si nejdříve zjistěte, zda váš praktický lékař (registrující lékař) má s touto pojišťovnou smlouvu. Tím předejdete možným problémům, které mohou nastat, tj. že budete muset hledat nového lékaře nebo budete muset za zdravotní péči platit hotově a pak ji vyúčtovávat své pojišťovně.

I


EKONOMICKÁ KRIZE – POHLED ODBORŮ Analýza dosavadního vývoje, prognóza roku 2010, návrhy opatření (Pokračování z minulého čísla) Pro úvahy o možném vývoji českého průmyslu ve druhé polovině letošního roku je rozhodujícím údajem především vývoj průmyslových zakázek. Z něho vyplývá, že sice dochází k mírnému zlepšení indexu, ale pokles zakázek je stále velmi výrazný – v průměru za pololetí se pohybuje kolem 25 % oproti minulému roku. Zlepšení indexu v závěru každého čtvrtletí je patrně nutno přisuzovat výkyvu spojenému s koncem čtvrtletí (pravděpodobně doplnění zásob). (Je nutno také dodat, že údaje o vývoji průmyslových zakázek jsou sledovány na základě podnikové konjunkturální statistiky a vyjadřují hodnotu objednaných výrobků a prací. Nejde tedy o natolik pevná data, jako je tomu při sledování výroby. Skutečnost se proto může od těchto dat významně lišit i směrem dolů. Jak totiž uvádějí představitelé podnikatelské sféry, nejsou často ochotni z důvodů obezřetnosti ani sdělovat, jak velký propad zakázek ve skutečnosti v jejich firmách nastává.) Vývoj zakázek v období 2003 - 2009 (tříměsíční klouzavý průměr, IPP zpracovatelský průmysl) 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0

Zakázky celkem

70,0

zpracovatelský průmysl

- ze zahraničí

II I .0 3 VI .03 IX .03 XI I.0 3 II I .0 4 VI .04 IX .04 XI I.0 4 II I .0 5 VI .05 IX .05 XI I.0 5 II I .0 6 VI .06 IX .06 XI I.0 6 II I .0 7 VI .07 IX .07 XI I.0 7 II I .0 8 VI .08 IX .08 XI I.0 8 II I .0 9 VI .09

60,0

Tento vývoj pak má dopady i na úvahy o vývoji průmyslové výroby ve druhé polovině letošního roku. Dá se očekávat, že pokles průmyslové výroby se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku zmírní. Půjde v podstatě o „optické“ zlepšení, vyvolané nižší základnou minulého roku. Připomeňme, že již ve druhém pololetí minulého roku došlo k poklesu průmyslové produkce v průměru o více než 5 %. Pokud srovnáme pokles produkce v prvním pololetí 2009 s prvním pololetím 2007 (a tedy vyloučíme již projevy krize v minulém roce), pak je průmyslová produkce v letošním roce zhruba o 20 % nižší než v prvním pololetí 2007. Pokud by i nadále ve druhém pololetí 2009 měla být výroba zhruba o 20 % nižší než v roce 2007, pak by se indexy průmyslové produkce musely pohybovat kolem úrovně 85. Musely by tedy být lepší než v prvním pololetí – a to zhruba o deset bodů. Tento schematický odhad slouží především k tomu, aby ukázal, že i přes očekávané zlepšení ukazatelů výroby v průmyslu nedojde fakticky ještě k podstatnému zlepšení situace v českém průmyslu. I za této situace bude o pětinu nižší výroba oproti roku 2007. Z toho pak vyplývají další souvislosti. V prvé řadě je nutno letos očekávat pokles průmyslové výroby na úrovni minimálně 15 % oproti roku 2008. Z toho potom také vyplývá i možný rozsah krizových jevů. Jestliže až dosud řada firem vyčkávala, zda se situace na trhu nezmění, a byla ochotna pracovat v prvním pololetí se ztrátami v očekávání zlepšení situace, pak další pokračování dosavadních tendencí je donutí přehodnotit dosavadní postup. Očekáváme proto, že po skončení letního období dojde k dalšímu kolu restrukturalizace firem s ohledem na vývoj situace na trhu a tedy k redukci kapacit a k další vlně snižování zaměstnanosti. O tom, že takový postup bude zvolen, je dostatek signálů z jednotlivých firem, a proto předpokládáme, že půjde o obecný jev vyvolaný zhoršujícími se ekonomickými výsledky. Právě na tyto výsledky je nakonec vázáno i financování firem, jejich úvěrování bankami atd., a nelze proto očekávat, že by bylo možné podobné kroky dále odkládat. Již v závěru prvního pololetí byla navíc patrná tendence omezování,

II

resp. plného zastavování výrob v některých nově vybudovaných provozech, které zde vznikly na základě investičních pobídek (známý je případ průmyslové zóny Stříbro nebo Hranice na Moravě). Naplňují se tak obavy, že firmy, které sem přišly na základě investičních pobídek a rozvinuly zde zpravidla kvalifikačně nenáročné výroby – náročné pouze na jednoduchou práci, tedy v podstatě montovny – budou po vyčerpání výhod, které jim byly poskytnuty, mít snahu odejít do dalších zemí ve východní Evropě. Tam, kde je ještě lacinější práce než v ČR a kde mohou čerpat další pobídky. Tento proces byl pravděpodobně probíhající krizí urychlen a dá se očekávat, že bude pokračovat. Může proto dojít k výrazným dopadům do zaměstnanosti v některých regionech. Na pozadí tohoto vymísťování výroby směrem na východ se však rozvíjí i opačná tendence. Byly zaregistrovány případy, kdy zahraniční majitelé ukončili výrobu v českých firmách s tím, že rozhodující výrobní linky, resp. stroje byly odvezeny do mateřských zemí těchto firem, a sice do západní Evropy. Dochází tedy k tomu, že tyto zpravidla menší specializované firmy se stahují do svých mateřských zemí, kde se snaží udržet zaměstnanost tím, že ji podporují technologií dovezenou z českých filiálek. A to i přesto, že jejich náklady práce budou oproti českým podmínkám několikrát vyšší. Pokračování stejné či podobné výroby v opuštěných prostorách v ČR je tak již do značné míry znemožněno. Je otázka, zda tyto areály bude možné navrátit výrobním účelům a jakým způsobem, resp. z jakých zdrojů to bude financováno, případně jak bude financována jejich sanace. Vývojové tendence v průmyslu tak zřetelně odsouvají do vzdálenější budoucnosti úvahy o možném oživení výroby. Jestliže na počátku roku bylo ještě možné se setkat s úvahami o oživení výroby do konce letošního roku, a dokonce s názory, že průmyslová výroba jako celek v letošním roce bude stagnovat, při nejhorším poklesne o 1–2 %, pak současné výsledky naznačují, že pokles výroby bude dlouhodobý. Dojde tedy k tomu, že objem průmyslové výroby se může delší dobu sice zvyšovat, ale předkrizové úrovně může v nepříznivých podmínkách dosáhnout až za tři či čtyři roky. V každém případě bude struktura průmyslové výroby jiná než před krizí. Některé firmy tuto krizi nepřežijí, nebo jen ve velmi omezeném rozsahu. Právě tento proces přizpůsobování rozsahu výroby reálné poptávce, očekávané v nejbližším roce či dvou, se v současné době začíná rozvíjet. Přitom je nutné počítat i s tím, že přizpůsobování kapacit očekávané poptávce může vést k dalšímu poklesu výroby, neboť potřebná redukce kapacit musí vycházet z úvahy o rentabilitě, a pokud – schematicky řečeno – dnes daná firma pracuje s poklesem výroby o 20 % (v očekávání zlepšení tržní situace), a to ji vede ke ztrátě, pak se k ziskovosti může vrátit, jestliže sníží výrobu ještě ve větším rozsahu, neboť si uvolní některé kapacity apod. Pokles ve všech odvětvích ekonomiky se přenáší do poklesu celkové zaměstnanosti a do nárůstu nezaměstnanosti. Podle metodiky Mezinárodní organizace práce bylo na konci prvního pololetí evidováno 334 tis. nezaměstnaných, oproti stejnému období minulého roku jejich počet vzrostl o více než 110 tis. Míra nezaměstnanosti dosáhla 6,4 %. (Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato definice se liší od obvykle používané definice nezaměstnanosti podle evidence úřadů práce.) Podle zpravidla používané české evidence nezaměstnaných bylo na úřadech práce zaregistrováno nezaměstnaných více – 463 tis. – a také míra nezaměstnanosti byla vyšší – 8%. Nezávisle na sobě se však obě tato měření shodují v tom, že v průběhu prvního pololetí došlo ke skokovému nárůstu nezaměstnanosti – nejvyššímu za posledních deset let – a že tento vývoj bude pokračovat, neboť výrazně ubývá nových pracovních míst (počet uchazečů na nové pracovní místo v některých regionech přesahuje 50).


I když vývoj nezaměstnanosti je velmi rychlý, přesto je její nárůst pomalejší, než by odpovídalo celkovému poklesu výroby zejména v průmyslu. Je to částečně dáno tím, že v první fázi byla v podnicích rušena pracovní místa tzv. agenturních zaměstnanců a také zahraničních pracovníků, kteří v evidenci nejsou, protože se vrátili domů. Nyní lze očekávat, že při restrukturalizaci firem dojde k propouštění již kmenových zaměstnanců a tedy ke zrychlení růstu nezaměstnanosti, který se zvýší také proto, že po skončení letního období se zmenší brigádnická zaměstnanost. Kromě toho koncem léta narostou i počty absolventů škol, kteří budou hledat zaměstnání. Lze očekávat, že se ve zvýšené míře nezaměstnanost bude týkat také absolventů vysokých škol. Za pravděpodobné pokládáme, že se to bude týkat zejména všech absolventů humanitních směrů studia, protože nemalá část těchto studijních oborů je při umísťování absolventů v praxi závislá na rozpočtových organizacích. Domníváme se proto, že právě nadcházející roky ukážou, nakolik byla opodstatněná orientace veřejného a soukromého vysokého školství na rozvinutí humanitních oborů na úkor přírodovědných a technických oborů. Daleko větším problémem je téměř absence některých technických středních škol či učebních oborů technického zaměření. (Připomeňme, že v průměru posledních let počet absolventů veřejných VŠ přesahuje 50 tis. osob a k tomu je nutno připočítat ještě dalších více než 6 tis. absolventů soukromých vysokých škol, které připravují v podstatě pouze absolventy humanitních oborů.) b) Možnosti ekonomického růstu v příštím období Jak probíhá krize, objevuje se řada úvah o budoucím vývoji české ekonomiky a o tom, jak rychle se ekonomice podaří krizi překonat. Přitom je – do značné míry – typické, že v hodnocení možností budoucího ekonomického růstu, se kterým se lze setkat v nejrůznějších prognózách, se nezřídka odráží postoj autorů k probíhající krizi. Bylo by možné říci, že ti autoři, kteří dlouho nástup krize odmítali a zastávali většinou názor, že tato celosvětová krize se spíše české ekonomice vyhne, nebo se jí dotkne jen minimálně, většinou předpokládají, že se česká ekonomika z krize velmi rychle zotaví a vrátí se na trajektorii rychlého ekonomického růstu. Tato tendence byla patrná již na počátku letošní roku, kdy byly v některých odvětvích zřetelné projevy krize. Tehdy také nemalá část odborné veřejnosti byla názoru, že krize by mohla skončit někdy v průběhu letních měsíců a v podzimních měsících již bude zřetelný obrat k růstu. Proto také se snaží každou – i velmi malou – změnu trendu poklesu vydávat za příznak toho, že krize již odezněla a nyní začne etapa růstu. Je jisté, že původní poměrně rychlý pokles růstových veličin musí být – dříve, či později – vystřídán zmírněním trendu poklesu. Nelze však zapomínat, že takové zmírnění se dostavuje „automaticky“ tak, jak se postupně dostáváme k období již nižšího růstu, tedy poměřujeme veličiny k již nižšímu základu.

Na rozdíl od těchto představ o přechodném a krátkodobém charakteru krize se domníváme, že současná krize má jiný charakter. Ve svých úvahách vycházíme z toho, že současná krize je krizí systémovou, krizí z nadvýroby, vyprovokovanou finančními spekulacemi a dlouhodobou nerovnováhou světové, zejména americké ekonomiky. Podle našeho názoru jde o krizi vyvolanou neoliberálními koncepcemi ovlivňování vývoje ekonomik, které v posledních třiceti letech ovládly ekonomické myšlení a také ekonomickou teorii. Mezi její příčiny řadíme v minulosti prováděné deregulace finančního sektoru, odtržení vývoje finančních nástrojů a parametrů od vývoje reálné ekonomiky, ztrátu kontroly nad vývojem finančních a monetárních veličin a přirozeně i s tím související a ničím nekontrolovaný vzestup spekulací na kapitálových a surovinových trzích. Bylo by také vhodné nezapomínat na některé charakteristiky, např. trhu se surovinami, kam se v závěrečné fázi před vyvrcholením krize přenesla pozornost spekulantů. V roce 2008 se běžně prodával barel ropy za 100 a více dolarů, stejně tak byly velmi vysoké ceny navazujících energetických surovin, železné rudy atd. Přitom v současnosti se stále udržuje relativně vysoká cena ropy – kolem 70 dolarů, což je možné jen proto, že dolar výrazně devalvoval oproti situaci před lety. Nabízí se otázka, jak se návrat světové ekonomiky k ekonomickému růstu projeví právě na růstu těchto cen. Nakonec se můžeme i ptát, zda vůbec bude schopna světová ekonomika trvale zvyšovat svoji spotřebu základních surovin, jako tomu bylo v období před krizí, a zda součástí „řešení“ – přirozeně nikoli hned a v nejbližším roce – nebudou také jiné surovinové toky mezi hlavními ekonomickými seskupeními než dosud. Některé nově se rozvíjející země budou asi požadovat větší podíl na světové spotřebě surovin. Jsme proto názoru, že současná krize začne odeznívat teprve tehdy, až budou odstraněny její příčiny, a to zejména na mezinárodních trzích kapitálu a ve světové ekonomice. Zde podle našeho názoru zatím nenastaly potřebné změny. Přitom pokrok v prvé řadě závisí na dohodě hlavních aktérů světových finančních trhů. Tam sice zatím zaznívají mnohé deklarace, ale konkrétní kroky nejsou prováděny. I ty změny, ke kterým se některé státy odhodlávají, budou vyžadovat delší čas, než se jejich pozitivní účinky projeví. Kromě toho se domníváme, že některé konkrétní kroky jednotlivých velkých zemí mohou mít v budoucnu jen těžko předvídatelné důsledky. Zde by bylo možné uvést zejména narůstající rozpočtové deficity některých zemí – zejména USA – které se netají tím, že touto formou dochází k emisi peněz, které nejsou ničím kryty. (Připomeňme, že nedávno byly zveřejněny plány americké administrativy zvýšit státní dluh o 9000 mld. dolarů v letech 2010 – 2019. Každým rokem tedy zvyšují svůj deficit o 1000 mld., což je sotva představitelné číslo. Zda se jim podaří tento růst dluhu zastavit, je otázka.) (Pokračování příště)

REZOLUCE IMF Č. 6 - REZOLUCE PŘEDLOŽENÁ FLM (FIM-CISL, FIOM-CGIL, UILM-UIL) Existuje pouze jedna rasa: lidská rasa Výskyt xenofobie a rasismu nebezpečně zhoršují dopady krize, zvyšují sociální rozpad a ničí solidaritu. V tomto kontextu jsou nezbytně nutné imigrační politiky založené na solidaritě, akceptaci a integraci, které respektují lidské bytosti. Je nutné oponovat legislativním opatřením založeným na represivní, otevřeně rasistické logice. Obzvláště negativním příkladem je rozhodnutí italské vlády přijmout pod hlavičkou „bezpečnosti“ nová imigrační opatření, která jsou velmi hrubá a tvrdá. Obsahují: * vytvoření trestného činu „utajení“ * prodloužení detenčních lhůt v identifikačních a vyhošťovacích centrech na 180 dní; * podstatně vyšší náklady za proceduru povolení k pobytu; * trest až tří let vězení pro každého, kdo pronajme bydlení imigrantům bez povolení k pobytu.

Zejména zavedením trestného činu utajení je ženám migrantkám bez povolení k pobytu de facto zabráněno v uznání vlastních dětí, čímž se anuluje právní a morální báze právního řádu. Konečně nynější praxe vracet zpět lodi, které se přiblíží středomořskému pobřeží evropských zemí, představuje kromě porušování zákonů moře a humanitárních zákonů také ohrožení životů tisíců migrantů. Mužům a ženám prchajícím ze svých zemí kvůli válkám a diktátorským režimům je takto odpíráno právo na azyl. Vysoká komisařka OSN pro uprchlíky sama vyjádřila silný odpor a kongres IMF tento názor sdílí. IMF odsuzuje veškerou represivní a rasistickou politiku a zavazuje se podporovat práva a svobody migrantů, ve spolupráci se všemi členskými organizacemi bude podporovat solidární akce na pracovišti a bude bojovat za potvrzení univerzality občanských práv. Pro toto je regularizace pracovníků migrantů zásadní. Silné odborové akce musejí využít kolektivní vyjednávání na podporu integrace, rovných příležitostí a respektování různých kultur a podporovat kampaně proti xenofobii, jež je namířená proti ženám i mužům.

III


ČINNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ V OBLASTI BOZP (II.) Mgr. MIROSLAV KOSINA, expert ČMKOS, Centrum BOZP a životního prostředí

2. Kontroly státního zdravotního dozoru V rámci plánovaných kontrol státního zdravotního dozoru byly zjištěny níže uvedené skutečnosti. Kontroly plnění nařízených opatření V roce 2008 bylo provedeno celkem 846 opakovaných kontrol plnění nařízených opatření, nejvíce kontrol bylo provedeno v Libereckém a Středočeském kraji. Kontroly byly zaměřeny na plnění rozhodnutí vydaných orgány ochrany veřejného zdraví a na kontrolu odstranění nedostatků uvedených v protokolech o kontrolních zjištěních. Většina uložených opatření souvisela se zjištěnými nedostatky v pracovním prostředí - například nedostatečné větrání pracovišť, nevyhovující mikroklimatické podmínky, nesplněné ergonomické požadavky na pracovních místech, nedostatečné plnění povinností při zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, nezajištění závodní preventivní péče a nevyhovující stav sanitárních zařízení. Při následných kontrolách bylo ve většině případů zjištěno, že nedostatky byly ve stanovených krátkých termínech odstraněny.

Kontroly k předání a projednání výsledků měření Pod tuto položku je zahrnuto celkem 783 opakovaných kontrol k předání a projednání výsledků měření provedených ve státním zdravotním dozoru. Jednalo se převážně o výsledky měření prašnosti, chemických látek, hluku, vibrací přenášených na ruce a lokální svalové zátěže, což je v souladu s výskytem rizikových faktorů při práci. Se zaměstnavateli se projednávaly především výsledky měření, kterými bylo prokázáno překročení stanovených hygienických limitů, a ze strany zaměstnavatelů bylo nezbytné přijmout opatření ke snížení rizika.

Kontroly na základě podnětů V roce 2008 bylo provedeno 390 kontrol na základě podnětů zaměstnanců. Většina podnětů se týkala malých a středních subjektů (do 250 zaměstnanců). Z celkového počtu podaných podnětů ke kontrole byla cca polovina oprávněných. V některých případech se jednalo o podněty ke kontrole v dosud nezkolaudovaných provozovnách. V těchto případech byla kontrolní zjištění předána místně příslušným stavebním úřadům k dalšímu řízení. Hlavní příčiny podnětů ke kontrole zůstávají obdobné jako v předchozích letech. Častým důvodem podnětů ke kontrole byly nevyhovující mikroklimatické podmínky na pracovišti (nedostatečné větrání, vytápění) a související pracovní podmínky, jako například nevyhovující sanitární zařízení pro zaměstnance (nezajištění WC a šaten pro zaměstnance, nevyhovující stav zařízení). Vedle podnětů týkajících se pracovních podmínek byly často řešeny i podněty obyvatel v okolí závodů a provozoven. Jednalo se zejména o hluk šířící se z provozoven do okolní obytné zástavby. Tyto podněty byly řešeny ve spolupráci s odborem hygieny obecné a komunální.

Kontroly z důvodů ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání V roce 2008 bylo na základě žádostí oddělení klinik nemocí z povolání podle vyhlášky č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění pozdějších předpisů, provedeno celkem 1737 šetření. Počet těchto kontrol je vyšší než počet hlášených nemocí z povolání, neboť ne vždy je šetření z důvodů ověření podmínek vzniku onemocnění uzavřeno se závěrem, že posuzovaná osoba pracovala za podmínek, kdy nemoc z povolání vzniká. Rovněž je v některých případech nutné provést u jednoho podezření více šetření, přibývá opakovaných šetření vzhledem k dodatečným námitkám šetřené osoby, odvolání či požadavkům na doplnění šetření. Nejvíce těchto šetření, cca 20 % z celkového počtu, bylo v roce 2008 provedeno v Moravskoslezském kraji. Nejčastěji se ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání týkalo onemocnění z jednostranné dlouhodobé nadměrné zátěže pohybového ústrojí, onemocnění z vibrací, kožních onemocnění, alergických onemocnění dýchacích cest a profesionálních infekčních onemocnění. Komplikovaná byla některá šetření při podezření na onemocnění způsobené jednostrannou dlouhodobou nadměrnou zátěží. Jedná se například o onemocnění ve stavebnictví u zaměstnanců s nepravidelnou expozicí rizikovým faktorům, vykonávajících různé pracovní činnosti. Rovněž obtížná byla šetření, která musela být, vzhledem k fluktuaci postižených během období rozhodného pro vznik nemoci z povolání, prováděna u různých zaměstnavatelů. Ze strany Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bylo v roce 2008 šetřeno celkem 49 podezření na nemoc z povolání v důsledku profesionální expozice ionizujícímu záření. U pracovníků uranových dolů se jednalo o 35 případů rakoviny plic, 9 případů rakoviny kůže a tři případy rakoviny jiných orgánů. V šesti případech rakoviny plic a čtyřech případech rakoviny kůže byla pravděpodobnost příčinné souvislosti mezi onemocněním a prací v podzemí uranových dolů hodnocena jako převažující, v ostatních případech nebyla prokázána souvislost mezi onemocněním a prací v riziku ionizujícího záření. U pracovníků jiných profesí se jednalo o hodnocení dvou případů onemocnění pracovníků radiodiagnostických pracovišť - jeden případ rakoviny hrtanu a jeden případ rakoviny štítné žlázy. Souvislost mezi prací v riziku ionizujícího záření a onemocněním nebyla prokázána.

Kontroly na žádost subjektu Kontrol na žádost subjektu bylo v roce 2008 provedeno celkem 865. Tyto kontroly souvisely s požadavky zaměstnavatelů na provedení státního zdravotního dozoru se zaměřením na plnění požadavků na ochranu zdraví při práci před uvedením nové provozovny do trvalého provozu nebo před uvažovanou změnou užívání stavby. (Pokračování příště)

VÝVOJ INFLACE V ZÁŘÍ 2009 Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností celkem dosáhla v září 2009 proti stejnému období minulého roku hodnotu 100,0 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za po-

IV

sledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 2,1 %. Bleskový odhad meziročního růstu HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) pro eurozónu za září 2009 je -0,3 %, jak uvedl Eurostat.

S TORZEM MZDY SE DLOUHO PŘEŽÍT NEDÁ

Recommend Documents