ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta
Státní závěrečná zkouška obor Hospodářská a kulturní studia navazující magisterské studium
• důležité termíny pro závěr studia • soubor otázek k SZZ
2012/2013
Obsah :
Str.
1. Důležité termíny pro závěr studia
2
2. Rámcový postup při SZZ
3
3. Výňatek ze Studijního a zkušebního řádu ČZU v Praze
3
4. Okruhy otázek k SZZ
5
1
Důležité termíny pro závěr studia Přihláška ke státní zkoušce: do 31. 3. 2013 Student provede kontrolu správnosti údajů v přihlášce k SZZ a u vybraných oborů zadá volitelný komplexní předmět (koridor) – http://badis.czu.cz . Bez této kontroly nemohou být vytištěny podklady k SZZ a výstupní dokumenty ze studia.
Odevzdání diplomové práce: do 31. 3. 2013
Student odevzdává práci na příslušnou katedru v pevné vazbě ve 2 výtiscích (1 originál + 1 kopie) v českém jazyce, u oborů EMN, EADAN a INFOAN v jazyce anglickém. Zároveň s prací se odevzdají 4 ks tezí (max. 3 str. textu a vybrané bibliografické citace). Dále student odevzdá prostřednictvím IS BADIS elektronickou verzi práce a tezí ve formátu *.pdf, případně další přílohy (software, mapy). Počet příloh je omezen na 5 položek. Elektronická verze bude obsahovat kompletní text práce. Maximální velikost jednotlivých souborů je 10 MB. Při odevzdávání elektronické verze vyplní do systému souhrn a klíčová slova (v češtině i angličtině). Proces odevzdání práce se ukončí tlačítkem „ODEVZDAT PRÁCI“, poté již není možné soubory editovat. Podrobnější pokyny naleznou studenti v aplikaci IS BADIS. Elektronickou verzi práce musí student nahrát ještě před odevzdáním práce tištěné. Student zodpovídá za obsahovou shodu obou verzí práce. Pokud bude při následné kontrole prací odhaleno podvodné jednání (včetně plagiátorství), bude se studentem zahájeno disciplinární řízení s možností vyloučení ze studia. Pro odevzdání tištěné verze se student řídí pokyny a úředními hodinami příslušné katedry.
Ukončení studia 2. ročníku: do 10. 5. 2013
• index se odevzdá na studijní oddělení spolu s přehledem známek (hroch.czu.cz – „Tisk pro studijní oddělení“), tento termín je závazný pro zařazení studenta k SZZ, po tomto termínu již zařazení není možné
Státní závěrečné zkoušky: 27. 5. - 7. 6. 2013
• rozpis na jednotlivé dny bude zveřejněn v internetové aplikaci do 20. 5. 2013 (badis.czu.cz)
Promoce: červen, červenec 2013
• závaznou přihlášku k promoci s dokladem o zaplacení poplatku za promoci 300,- Kč je nutné odevzdat spolu s indexem a výpisem známek na studijní oddělení do 10. 5. 2013 • rozpis na jednotlivé termíny bude zveřejněn do 10. 6. 2013 (student.czu.cz) ∗∗∗
Náhradní termín SZZ: únor 2014 ∗∗∗
2
∗∗∗
Rámcový postup při SZZ 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
9. 10. 11.
Interní seznámení komise s materiály studenta. Pozvání studenta a představení komisi - tajemníkem komise. Úvodní slovo předsedy komise. Úvodní slovo studenta k problematice diplomové práce (dále jen DP). Seznámení komise s posudky (vedoucí DP,oponent). Stanovisko studenta k posudkům. Rozprava k diplomové práci. Zkouška z jednotlivých předmětů : • zadání otázky (otázek), např. ve vztahu k DP (otázky je třeba formulovat ze zadaných okruhů, student může požádat o čas na rozmyšlenou) • rozprava k zadané otázce. Rozprava k případným problémům či nejasnostem. Interní porada komise, zhodnocení znalostí studenta. Sdělení výsledků obhajoby DP a SZZ studentovi.
SZZ trvá u jednoho studenta průměrně 60 minut, včetně organizačních a administrativních činností. Student si může k obhajobě přinést osnovu prezentace DP (případně kopii DP) a psací potřeby. Dostaví se ke zkoušce ve společenském oděvu. Na závěr dne komplexní vyhodnocení denního průběhu. ∗∗∗
Výňatek ze Studijního a zkušebního řádu ČZU v Praze: Hlava III. Závěr studia Článek 17 Navazující magisterský studijní program (1) Studium v navazujícím magisterském studijním programu se řádně ukončuje SZZ. Tuto zkoušku musí student vykonat nejpozději do dvou let po splnění studijních povinností stanovených v posledním ročníku studia. (2) SZZ v navazujícím magisterském studijním programu se koná před komisí pro SZZ (dále jen „komise“) z předmětů stanovených studijním plánem a z obhajoby diplomové práce. Student má právo seznámit se s hodnocením své diplomové práce nejpozději jeden týden před termínem SZZ. (3) SZZ se koná před komisí, její průběh a vyhlášení výsledku jsou podle § 53 zákona veřejné. Komisi jmenuje a počet členů komise stanoví děkan z významných odborníků v daném oboru podle počtu předmětů SZZ. (4) Kritéria pro hodnocení celkového výsledku SZZ a celkového výsledku studia jsou uvedena v příloze č. 1. (5) SZZ lze opakovat pouze jednou, a to nejpozději do dvou let po splnění studijních povinností. Do data vykonání opakované SZZ je studentovi přerušeno studium. Doba tohoto přerušení se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 11 odstavec (2).
3
Příloha č. 1 ke Studijnímu a zkušebnímu řádu ČZU Kritéria pro hodnocení SZZ a celkového výsledku studia v bakalářských a magisterských studijních programech Hodnocení SZZ
Výsledek SZZ výborně velmi dobře dobře
nevyhověl
Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce (výrok komise) výborně (1)
Klasifikace předmětů SZZ Průměr < 1,5
velmi dobře (2) Průměr < 2,5 výborně (1) průměr ≥ 1,5 a < 2,5 dobře (3) Průměr ≤ 3 velmi dobře (2) Průměr ≥ 2,5 výborně (1) Průměr ≥ 2,5 Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce (výrok komise) „nevyhověl“ (4) 1) nebo Klasifikace některého z předmětů SZZ „nevyhověl“ (4) Celkový výsledek studia
Výsledek studia prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl
Výsledek SZZ Výborně výborně, velmi dobře nebo dobře Nevyhověl
Prospěch za celé studium 2) průměr < 1,5
Podmínky pro opakování SZZ :
• Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce (výrok komise) klasifikace „výborně“ až „dobře“ (1až 3) a klasifikace některého z předmětů SZZ „nevyhověl“ (4) => Student opakuje pouze zkoušky z předmětů klasifikovaných „nevyhověl” (4).
• Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce (výrok komise) klasifikace „nevyhověl“ (4) a klasifikace předmětů SZZ „výborně“ až „dobře“ (1 – 3) => Student přepracuje bakalářskou nebo diplomovou práci, opravná SZZ se skládá pouze z její obhajoby a klasifikace vykonaných předmětů SZZ se uznává.
Pokud vedoucí diplomové nebo bakalářské práce nebo oponent klasifikuje bakalářskou nebo diplomovou práci „nevyhověl“ (4), může student tuto práci obhajovat. Jestliže vedoucí diplomové nebo bakalářské práce i oponent klasifikují bakalářskou nebo diplomovou práci „nevyhověl“ (4), student tuto práci obhajovat nemůže a musí ji přepracovat (nesplnil předpoklady ke konání SZZ). 2) Prostý aritmetický průměr klasifikace složených předmětů v rámci studia. 1)
4
Okruhy otázek k SZZ
Komplexní předměty k SZZ: 1. Ekonomie 2. Řízení 3. Společnost a kultura
5
Ekonomie 1. Centra světové ekonomiky – evropské, severoamerické a východoasijské centrum a jejich vzájemná komparace. 2. Rozvojové země ve světovém hospodářství – Afrika – západní Asie – jižní, jihovýchodní na východní Asie – Latinská Amerika. 3. Postavení zemědělství ve světovém hospodářství – zemědělství v USA, Japonsku, EU a v rozvojových zemích. Světový rybolov a jeho problémy. 4. Postavení průmyslu v České republice a ve světovém hospodářství. Hlavní strojírenské oblasti světa. Nové jevy v evropské a světové dopravě. Problematika dopravy v České republice. 5. Světové obyvatelstvo a problém demografického vývoje – světový potravinový problém a možnosti jeho řešení. 6. Klasická teorie mezinárodního obchodu, liberalismus a protekcionismus. Ricardiánský model mezinárodní směny, absolutní a komparativní výhoda. 7. Neoklasická teorie mezinárodního obchodu. Rozšiřující modely a moderní teorie mezinárodního obchodu, nedokonalá konkurence, výnosy z rozsahu a jejich úloha v mezinárodní směně, standardní model mezinárodní směny, relativní poptávka a nabídka. 8. Formy mezinárodních ekonomických vztahů, mezinárodní pohyb statků, kapitálu a know-how. Obchodní politika a analýza jejích nástrojů (clo, vývozní přirážka atd.). 9. Teorie měnových kurzů v krátkém a dlouhém období. Mundell-Flemingův model a hlavní problémy hospodářské politiky v otevřené ekonomice (fiskální a monetární), platební bilance. 10. Mezinárodní trh kapitálu a zisky z mezinárodní směny. Hlavní teoretické přístupy k trhu aktiv. Modely chování účastníků trhu aktiv ve vztahu k riziku. 11. Smluvní základy Evropské unie a rozhodovací procedury a pravomoci – vývojové integrační formy a jejich implementace do smluv, hlavní evropské nadnárodní instituce a jejich pozice a váha v rozhodovacích procesech, rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy. 12. Vybrané ekonomické principy fungování EU – problematika vnitřního trhu (základní svobody vnitřního trhu, budování vnitřního trhu a současné vývojové stádium, úprava v legislativě EU). 13. Společná obchodní politika (věcný obsah, rozhodovací pravomoci v oblasti SOP, nejvýznamnější obchodní partneři EU a obchodní bilance). 14. Princip finanční solidarity – rozpočet EU – rozpočtové zásady a jejich naplňování, rozpočtový rámec, příjmy a výdaje rozpočtu EU, rozpočtová bilance (čistí plátci a příjemci). 15. Společná měnová politika – nominální a reálná konvergence měn, teorie optimálních měnových oblastí a její naplňování v současné hospodářské a měnové unii, pozitiva a negativa měnové unie. 16. Sociální vědy a jejich místo v regionálním/rurálním rozvoji. Rozdíly a podobnosti mezi regionálním a rurálním rozvojem. Zaměření regionálního a rurálního rozvoje. Modernizace, inovace a trvalá udržitelnost. 17. Základní programové dokumenty spojené s regionálním a rurálním rozvojem v ČR a EU (charakteristika). Kvalita života. Sociální exkluze. LEADER. 18. Charakteristika sociálního problému a jeho typy. Regionální nerovnosti jako sociální problém. Teoretické koncepty sociálních věd vysvětlující vznik regionálních nerovností (vybrané ekonomické, sociologické a sociálně geografické teorie regionálního rozvoje). 19. Modely exogenního a endogenního regionálního (rurálního) rozvoje. Instituce, jejich charakteristiky a typy. Lidský, sociální a kulturní kapitál. Místo institucí a různých forem kapitálu v rozvoji regionů. 20. Sociální změna, její typy a projekce do regionálního rozvoje. Globalizace a její charakteristika. Urbanizace a její charakteristika. Regiony, venkov a jejich vymezení. Klasifikace regionů. Zónování. Méně příznivé oblasti. Sídla a jejich vymezení (město, vesnice). 6
Řízení 1. Poslání podniku a hierarchie podnikových cílů. Principy formulace podnikových cílů. Vliv zájmových skupin na formulaci podnikových cílů. Různé techniky analýzy zájmových skupin. Životní cyklus podniku, vliv fází ŽC podniku na strategické řízení. 2. Analýza vnějšího prostředí podniku – analýza globálního prostředí, analýza odvětví, vč. analýzy konkurence (Porterův model, strategické mapy, analýza konkurentů), analýza atraktivity odvětví. Vliv analýzy vnějšího prostředí podniku na strategické rozhodování. 3. Analýza vnitřního prostředí podniku – evaluace současné strategie, analýzy portfolia podniku, analýzy funkcionálních oblastí podniku, exponovanosti podniku, klíčových procesů, analýza hodnotového řetězce, analýza klíčových faktorů úspěchů, analýza konkurenceschopnosti. 4. Metodologie tvorby podnikové strategie, modely procesu strategického řízení, formulace strategie, typologie strategií podle jednotlivých autorů a kritérií. Principy zavádění podnikové strategie – přizpůsobování organizační struktury, organizační procesy, řízení změny, obsazování rolí, vedení lidí. 5. Současné trendy v podnikovém řízení a jejich vliv na strategické rozhodování. Internacionalizace, globalizace. Diverzifikace, reengineering, benchmarking, učící se organizace, strategické aliance. 6. Management změn ve fázi přípravy na změnu: organizační změna; příčiny změn; principy SUCCESS; vliv podnikové kultury, typy podnikové kultury; vývoj pozitivní a negativní reakce lidí na změnu. 7. Management změn ve fázi realizace změny: klíčové kroky při realizaci (jejich cíle, úkoly, metody, výstupy). Koučink jako nástroj rozvoje manažerských kompetencí ke změně. Benchmarking, jeho druhy a využití. 8. Management změn a využití koncepce procesního řízení. Koncepce TQM a Reengineeringu; vývojové typy projektů Reengineeringu; koncepce Theory of Constraint (Teorie omezení). 9. Projektové řízení; definice projektu; třídimenzionální cíl projektu a kvalita. Typy projektových týmů; role v týmu. Stadia životního cyklu projektu; metodické postupy při plánování a hodnocení projektu. 10. Inovační podnikání; současné pojetí a druhy inovací; koncepce systémového řízení inovačních procesů; kritéria úspěšnosti inovací; rizika inovačních aktivit. Podnikatelské inkubátory, klastry a vědecko-technické parky. 11. Role neziskových organizací v rámci tří sektorů (státní, komerční, neziskový). Základní znaky neziskových organizací a jak lze neziskové organizace dělit. 12. Základní právní typy nestátních neziskových organizací v ČR, vymezení základních rozdílů. Dokumenty pro úpravu vnitřních pravidel neziskových organizací. 13. Fundraising obecně a specifika jednotlivých metod. Vztah fundraisingu, marketingu a public relations v neziskové organizaci. Zdroje financování neziskových organizací. 14. Public relations a význam public relations pro neziskovou organizaci. 15. Projekt, specifika řízení projektů v neziskové organizaci, logický rámec projektu. Účetnictví a jeho specifika u nevládních neziskových organizací. 16. Pojem veřejné správy a její dělení. Státní správa a samospráva v historickém vývoji (antická a středověká správa, administrativní stát, správní reformy). Veřejná správa a dělba moci. 17. Historický vývoj veřejné správy v českých zemích od r.1848. Reforma veřejné správy v ČR. Decentralizace. 18. Ústřední a územní veřejná správa v ČR. Působnost, orgány, právní předpisy. 19. Veřejná správa a regionální rozvoj. Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Formy spolupráce obcí. Mikroregiony a svazky obcí. Euroregiony. 20. Místní a regionální společenství v evropském správním prostoru (organizace, dokumenty). Střední Evropa jako politický region. Regionální spolupráce ve střední Evropě. 7
Společnost a kultura 1. Důvody diferenciace a adekvace metod používaných ve společenských vědách a při studiu kultury. Příklady soudobých teorií společnosti a kultury. 2. Metodologie vědy (věda a její standardy, vědecká neutralita, problém hodnotové neutrality). 3. Problémy celkového pojetí (definice) člověka. Objektivizace a relativizace etických záležitostí. 4. Co je to vědecký výzkum, srovnání přírodních a sociálních věd. Možnosti a limity výzkumu v sociálních vědách. Historie výzkumu v sociálních vědách. 5. Vývoj kvantitativního výzkumu a vznik kvalitativního výzkumu, srovnání obou typů výzkumu. 6. Charakter různých prostředí v terénním výzkumu (městského, venkovského, veřejného, elitního). 7. Význam systematického studia kultury a společnosti, dějiny a vývoj přístupů při studiu člověka, kultury a společnosti, aplikovatelnost těchto studií. 8. Konflikty – typy konfliktů (sociální, etnické, kulturní), možnosti jejich předcházení, příklady různých konfliktů v celosvětovém měřítku. 9. Migrace a typy migrací (vnější a vnitřní, ekonomické, politické, náboženské migrace…) 10. Národnost a etnicita (pojem národ, etnikum, atributy etnicity) 11. Národnostní menšiny – definice, prvky vyčleňující menšinu. Základní přehled jednotlivých evropských států a jejich národnostních menšin. 12. Hlavní náboženské systémy, vliv náboženství na kulturu a kultury na náboženství. 13. Politické systémy (příklady a stručná charakteristika významných politických systémů včetně způsobů delegování moci) – ovlivňování kultury politickými vlivy a vliv kultury na utváření politických systémů. 14. Urbánní antropologie (urbánní kultura, městská a rurální společnost). 15. Lingvistická antropologie (člověk, jazyk a myšlení). 16. Správní předpis „Lex generalis“ a „Lex specialis“ 17. Zahájení správního řízení fáze správního řízení. Charakteristika výsledku správního řízení. 18. Deset hlavních zásad správního práva a správního řízení. 19. Pět oborů správního práva, které se staly úplně nebo částečně právními disciplínami. 20. Rozdíl mezi právní domněnkou a právní fikcí. Dokumentace na příkladech ze správního řízení.
8
