S přáním příjemného čtení Stanislav Louda

KLÍNECKÉ NOVINY DUBEN

2009

SLOVO ÚVODEM Milí sousedé, původní plán dodat Klínecké noviny do schránek 1. dubna s nějakým tím aprílovým žertíkem se nezdařil. První překážkou byl termín podání daňového přiznání, druhou je neutuchající péče o nového člena naší rodiny a v neposlední řadě termín konání veřejného zasedání zastupitelstva obce, o kterém jsme se dozvěděli týden předem a tak jsme chtěli také o jeho průběhu v tomto čísle informovat. Další událostí byla anketa týkající se znaku a praporu obce Klínec. Apríl už máme dávno za sebou a tak alespoň nemusíte přemýšlet, zda uvedené příspěvky mají s aprílem něco společného - přestože by se o tom někdy dalo uvažovat. Nebudu zdržovat od přísunu informací, a tak na závěr tohoto kratičkého úvodu připojuji jednu výstižnou dubnovou pranostiku: "Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé". S přáním příjemného čtení Stanislav Louda

INFORMACE ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE Hned na začátku bych chtěl podotknout, že se zasedání zúčastnilo cca 40 občanů Klínce, což je dle mého názoru rekordní počet. Není tedy divu, že se v průběhu zasedání vzneslo nemalé množství dotazů. Povinně zveřejňované informace, s kterými nás seznámil M. Petrák a V. Bauer naleznete na úřední desce obecního úřadu a zde bych zmínil pouze jakési doplnění, které považuji za důležité nebo minimálně zajímavé. Obec na přelomu roku a v prvním čtvrtletí 2009 vynaložila nemalé finanční prostředky. Jednalo se o plánované výdaje při nakládání s odpady a zálohy na elektřinu, další část tvoří postupná rekonstrukce úpravny vody, odstranění havárie vodovodu a oprava kanalizace mateřské školy, u které se při vypracování projektu nepočítalo s tím, že se jedná o "trativod". Oprava tedy nebyla provedena formou reklamace a náklady hradila obec. Konečné vykázání hospodaření za rok 2008 bude teprve zveřejněno. Poměrně dlouho se debatovalo na téma výstavby prováděné p. Kozmíkem. Protože se ale o tom píše v dalším příspěvku, není vhodné se zde opakovat. Obec zvažuje vybudování přivaděče pitné vody z lokality Trnová. Důvodem je to, že naposledy zmíněný vodovodní přivaděč z Baní na Mníšek nemusí být vzhledem k dalším variantám realizován. Na výslovné přání p. Hodise jsou v zápisu uvedeny dva body k projednání. Prvním je pojmenování názvů ulic, které bylo v plánu již dříve, ale bez konečných výsledku. Ze strany obce bylo řečeno, že na toto nejsou prostředky. Zajímavý návrh vyšel ze strany občanů, že se rádi na cedule složí, jen když bude ulice označena právě z důvodu příjezdu sanitky. Druhým bodem jsou zpomalovací prahy v okolí ordinace, kde pacienti couvají do ulice hned za zatáčkou a hrozí zde nebezpečí nehody. Zpočátku to vypadalo, že se rozvine opět emotivní debata, protože bylo panu Hodisovi vytknuto, že parkování před ordinací je vlastně na černo a správně by tam nemělo být. Situaci urovnal pan Petrák, který přislíbil poradu s policií, jakým způsobem zpomalit jízdu před ordinací a školkou. Je to nepopulární řešení a leckdo by namítl, že na místních nekvalitních cestách jezdí všichni pomalu a opatrně. Opak je ale pravdou. Často vidíme z okna pomaleji (lépe řečeno bezpečně) jedoucí auto předjížděné dalším, které stěží dodržuje maximální 50-ti kilometrovou rychlost. Pravděpodobně je to také jediná možnost, jak zkrotit některé "závodníky" při tréninku svých dovedností s rizikem přímého ohrožení zdraví ostatních spoluobčanů. Není třeba chodit daleko a mnozí o tom víte - před pár lety se stala nehoda v sousední Líšnici, která si vyžádala smrtelné následky a pro mladého řidiče několikaletý trest odnětí svobody. Je to skvělá zábava pro někoho, kdo se možná jen nudí nebo potřebuje zvýšit sebevědomí... dokud se nestane nějaká tragédie. Snad to v Klínci nebude muset dojít tak daleko. -1-

Ale to jsem odbočil od zasedání. Další bod k projednání se do zápisu nedostal, o tom více v dalším příspěvku. Opět se tak trochu narazilo na některá vystoupení, podpořená určitou dávkou emocí. Pro nově příchozí na první pohled jasná věc a tak bylo doporučeno těmi, co byli na veřejném zasedání poprvé a místostarostou p. Petrákem, oprostit se od jakýchkoliv emocí, a řešit věcnou stránku. Jenže ono to někdy nejde, zvláště v takové obci jakou je Klínec, kde se lidé dlouho a velice dobře znají a mají také dobrou paměť, což nebývá vždy ku prospěchu. To je potom těžké udržet emoce na uzdě, když se jedna a ta samá věc připomíná zas a znova. Nebo když se dobře míněný dotaz (snad ne záměrně) vyloží úplně jinak. Konkrétně mám na mysli dotaz pí. Holečkové na pana starostu, jak často se vyváží odpadkové koše u autobusových zastávek vzhledem k tomu, že jsou často přeplněné. Na to stačilo naprosto věcně odpovědět, že se vyváží pravidelně a pokud tomu tak není, tak se pravidelné vyvážení zajistí. Místo toho jsme se dozvěděli, že kolem zastávek to vypadá tak jak to vypadá, protože neumíme koše používat, házíme odpadky kolem a že bude p. Obermajer upozorněn na to, že je na jeho práci paní Holečkovou podána stížnost. A jak se říká "my o vlku, vlk za dveřmi" - p. Obermajer byl ve vedlejší místnosti přítomen a tak se také zcela pochopitelně přihlásil o slovo. Přitom p. Obermajer se tu nám a tím pádem i školce stará o topení a nemá to jedinou chybu, takže problém bude možná někde jinde. Na jednu stranu se tedy mají občané zříci emocí, jsou k tomu samotnými zastupiteli nabádáni a na druhou stranu jsou těmi samými naprosto zbytečně emoce vyvolávány. Samotný dotaz tak zcela ztratil na významu. Jak ale na samém konci zasedání poznamenala M. Kosinová - díky novému členu zastupitelstva - p. Petrákovi, se blýská na lepší časy. Přestože nezměnila svůj názor na způsob uvedení pana Petráka do funkce, ocenila jeho konstruktivní přístup k práci v zastupitelstvu. Některé dotazy či připomínky již byly vyslyšeny a snad se dostane i na další - ku prospěchu nás všech. Potom se jistě lidé snadno zbaví i oněch (někdy zbytečných) emocí. Závěrem už bych jen podotknul, že zastupitelé pravděpodobně díky dotazům z minulého zasedání přehodnotili také postoj k místnímu rozhlasu a měl by být opět uveden do provozu. Pokud si vzpomenete na můj příspěvek na téma rozhlasu, jde tedy o věc nevídanou, jakou takové vzkříšení bezesporu je. Přeji všem příjemné prožití Velikonočních svátků a třeba zase na dalším zasedání nashledanou Stanislav Louda

KLÍNEČTÍ HASIČI NEZAHÁLEJÍ Že tomu tak je, jsme se přesvědčili při hodnocení činnosti uplynulého roku 2008 na jejich únorové výroční valné hromadě. Jak už je v Klínci tradicí, schůze měla výborný průběh s hojnou účastí nejen svých členů, ale i zástupců bratrských sborů 7. okrsku, z Mníšku p.B., Řevnic, Dolních Mokropes, Sloupu ad. Významnými hosty na VVH byli p. Jaromír Vejvoda za organizátory „Festivalu Vejvodova Zbraslav“, starosta OSH Praha západ p. Mlejnský, za TJ Klínec p. Krúpa a také starosta obce p. Bauer. Kromě zdařilých oslav 110. výročí byla hodnocena i čistě hasičská činnost zásahové jednotky a dalších úkolů, plynoucích ze Stanov hasičského hnutí. Oslava výročí, zejména jeho příprava si vyžádala nespočet brigádnických hodin. Největší „porci“ odpracovaných hodin představovalo dokončení fasády zbrojnice, údržba jejího okolí a další velký počet hodin si vyžádal během uplynulého roku areál pro Požární sport. Klínečtí hasiči se významně podíleli na zajištění obvodního kola PS při jeho technickém i organizačním zajištění. A opět, jak jinak - k velké spokojenosti všech zúčastněných sborů z Poberouní, Mníšecka i našeho 7. okrsku. A tak do kolonky odpracovaných hodin přibyla další suma. Další hodiny patřily výcviku, údržbě hasící techniky a práci s dětmi – Mladými hasiči, což je velice záslužné! Zde je možno hledat zdroj mladých k doplňování sboru. Ani na úseku společenské činnosti se nelenilo. K tradiční akci – Dětský den, patří zářijové organizování vystoupení dechové hudby z Karviné a mažoretek z Vratimova v rámci festivalu Vejvodova Zbraslav před hasičskou zbrojnicí. Ta již mají v Klínci tradici. Jejich zajištění si vysloužilo u organizátorů festivalu od agentury Or-fea a bratří Vejvodů mnoha pochvalných uznání. Jak je potřebné mít aktivní zásahovou jednotku v obci, potvrdil noční, úmyslně založený požár stodoly pana Douši. Tam členové zásahové jednotky odvedli za velmi složité situace kus chlapské práce, za kterou osobně na VVH poděkovala paní Doušová. Na výroční valné hromadě bylo veřejně poděkováno odstupujícímu dlouholetému starostovi sboru p. Miroslavu Léblovi - od valné hromady nositeli titulu „Čestný starosta sboru“ za dosažené výsledky sboru pod jeho vedením. Nejen vlastní členové sboru, ale též my, všichni ze 7. okrsku vzdáváme velkou poklonu jeho vykonané práci, které věnoval podstatnou část svého života. Ten pěkný dárkový koš byl jen symbolickým oceněním za jeho skvělou práci pro sbor a jeho vyhlášené guláše. Naší partě funkcionářů 7. okrsku nyní Mirek bude chybět. Důležitější však v životě je zdraví! To mu také moc všichni přejeme a proto chápeme jeho rezignaci. Poděkování za práci se dostalo dalším aktivním členům SDH Klínec: Františku Obermajerovi st. byla vrcholným orgánem hasičů ČMS udělena „Medaile za mimořádné zásluhy“, která patří v hierarchii hasičských vyznamenáních mezi nejvyšší. Čestná uznání KSH Středočeského kraje obdrželi Pavel Stolár a Václav Bauer. Medaile „Za zásluhy“ převzali: Josef Kreperát, Fr. Obermajer ml., Josef Chaloupka, Míla Petržíla, Pavel Kamenický, Marie Lizánková a Jitka Kudrnová. Medaile „Za příkladnou práci“ obdrželi: Lizánek Vlast., Šafránek Petr, Šída Radek, Uvíra Jiří, Machková Dana, Uvírová Petra a Kamenická Radka. Tato vyznamenání byla všem jmenovaným udělena za dlouholetou aktivní práci pro sbor. -2-

Na jednání VVH si klínečtí hasiči vytýčili do roku 2009 další náročné úkoly. Odsouhlasili také pověření k výkonu funkce starosty sboru p. Františka Obermajera st. K tomuto rozhodnutí přistoupili členové SDH Klínec velice uváženě. František Obermajer je osoba, která skýtá záruku pokračování dobré činnosti sboru. Svou dosavadní obětavou prací pro sbor i odbornou profesní pomocí v rámci 7. okrsku při údržbě hasičské techniky, to dostatečně prokázal. Ostatně hasiččinu má v krvi, protože i jeho otec řadu let v Klínci vykonával funkci velitele sboru. Takže se jablko od stromu daleko neodkutálelo! Vedoucí osobnost pro chod dobrovolné organizace je opravdu důležitá. Zejména, když velkou podporou mu v tom jistě bude zkušený funkcionář okresního formátu, p. Jiří Wohlmuth, který v průběhu dubna oslaví významné životní jubileum – 60 let, ale i další obětaví členové SDH. Tak klínečáci, směle do dalších desítek let pro blaho sboru a udržení jeho vysokého kreditu v okrese Praha západ! Hodně zdaru, další úspěšné roky, trvalou podporu obce i občanů ve vaši nesmírně obětavé práci pro společnost a jubilantovi, okrskovému veliteli Jiřímu Wohlmuthovi vše dobré, hlavně pevné zdraví za sebe, jako rodáka z Klínce i za celý 7. okrsek přeje Zdeněk Rychlý, ZH

A ZASE TY CESTY Napsáno v únoru 2009 V loňském únorovém čísle KN jsem poukázala na špatný stav klíneckých obecních cest /KN č.10 2008/. Zkráceně o co jde: opakovaně jsem na obecních schůzích upozorňovala na zničení cest vedoucích ke stavbám a parcelám investora Kozmíka. Pro informaci se jedná o lokalitu za panem Krejzlíkem, tedy směrem Za Kaštany. Tato byla dodatečně na přání majitelů pozemků přidána do územního plánu obce /F1 a F2/. Je to ona lokalita, kde starousedlíci protestovali kvůli narušení krajinného rázu. Kdo je podezřívá ze sobeckosti a zaujatosti, ať se jde podívat, jak to za panem Krejzlíkem vypadá. A to není vše. Postaveno zde má být dalších 15 domů. Opravdu citlivý přístup k tak krásnému koutu přírody, kterým tento kousek Klínce byl. Kolik náklaďáků projede okolo nových domů u hřiště, kam se nastěhovali mladé rodiny v domnění, že budou na klidném a zdravém venkově, jak jim bylo slibováno? Nezbývá než se utěšit slovy zastupitele Wohlmutha, že máme mít soucit s těmi, co chtějí také bydlet /KN č.6, 2007/. Jenom jaksi nevím, s kým že ten soucit mám mít. Jestli s těmi, co si za hřištěm již postavili, nebo koupili investorem postavené domy a nyní tam v oblacích prachu hledají dětičky, nebo s těmi, co začínají kopat základy za panem Krejzlíkem. Ale zpět k cestám. Má opakovaná kritika vyústila v prohlášení starosty obce na veřejném zasedání počátkem roku 2008. Ujistil přítomné, že pana Kozmíka osobně důrazně vyzval k úpravě příjezdových obecních cest do přijatelného stavu, a pohrozil mu, pokud tak neučiní, nepovolí mu další výstavbu. Tedy - jasné slovo. Toto mne uchlácholilo a spolu s dalšími uživateli zmíněných komunikací jsme přestali s kritikou, mimo jiné i proto, že jsme se dozvěděli ústy starosty, že pan Kozmík daroval obci 1 000 000 Kč, který byl proinvestován na stavbu školky a jiné potřeby obce. Takovýto dar nás potěšil, pro naši notně zadluženou obec se jedná o chvályhodnou iniciativu. Přesto se přiznám mi to nedalo a pro jistotu jsem zašla na stavební odbor v Mníšku, kde mi vedoucí p. Hrabcová bohužel potvrdila, co jsem jaksi tušila. Na mou přímou otázku, kolik že domů investor Kozmík má v této lokalitě začít stavět, jsem se dozvěděla že žádné. Prodal zasíťované parcely a má dobudovat komunikace a osvětlení…… Co dodat?.... Snad radši nic…… Ještě jsem se zeptala, jakou že máme naději na opravu zničených příjezdových obecních cest. Bylo mi odpovězeno, že je zde možnost, aby obec podmiňovala jejich opravou převzetí investorem vybudovaných komunikací a osvětlení, k jejichž výstavbě ho zavazuje stavební povolení. Inu, možnost hájit své starousedlíky v lokalitě pod kaštany a své trvale hlášené občany v chatové oblasti. Mimochodem zde žijí rodiny s malými dětmi, které, vědomi si své odtrženosti od obce od ní prakticky nic nežádají, pouze přidávají svým trvalým bydlením 7 000 Kč na hlavu do obecní pokladny. Pokud se nemýlím, jedná se o 15 osob, tedy 105 000 Kč ročně. Druhou navrženou možnost a to vymáhání uvedení cest do původního stavu u soudu jsem zavrhla, protože bez jasné podpory obce mi tato připadá nereálná.. A podporu obce bohužel nevidím, přesto, že se jedná o cesty obecní a dle vyjádření paní Hrabcové, by při prokázaném poškození obecních cest byla velká šance na vyhrání žaloby. To by si však musela část zastupitelstva ujasnit, zda se jim jedná jen o polichocení vlastního ega, když tvrdí, že cesty jsou dokonce v lepším stavu než dřív /výrok zastupitele Hrubého na první veřejné schůzi v roce 2008/, nebo o obecní zájem. A tím dobrý stav obecních cest dle mého je. Ať už po nich také jezdí někdo sympatický či nikoliv. Pan starosta mne opakovaně ujišťuje, že asfaltku nám tam obec dělat nebude. Já jeho opakovaně ujišťuji, že to po obci nikdo nechce. Prostě taková hezká společenská hra. Opět, opět a opět zdůrazňuji, že od zadlužené obce nežádám peníze, ale promyšlený a smysluplný postoj k této záležitosti. Pokud se ovšem za řešení nepovažuje osvědčený postup, tedy nic nedělat, a v klidu počkat, až to stěžovatel vzdá. Pro objektivitu dodávám, že na posledním veřejném zasedání v prosinci 2008, mně pan starosta s paní Roedlovou sdělili: právě včera jsme s panem Kozmíkem o cestách mluvili…. Jak tedy vypadá situace v únoru 2009? Cesty na Vrškách jsou ještě v zuboženějším stavu. Začali totiž stavět jednotliví stavebníci, kteří zakoupili stavební parcely zasíťované panem Kozmíkem. Jak to vypadá v létě popsal výstižně v minulém čísle KN pan Zubr, ve svém článku V oblacích prachu. Jak to vypadá nyní v únoru, to by mohli vyprávět ti, kteří zde v rozježděných a zdevastovaných cestách uvízli. Jen tak pro představu, zkuste jet s osobním autem po nezpevněné, od tahačů s materiálem rozryté cestě, která do rána zmrzla. Já vím, měli bychom si pořídit terénní vozidlo, jako pan investor Kozmík… Zastupitel Hrubý před rokem argumentoval tím, že cesty používá stejně jenom naše rodina, že nestály nikdy za nic a byly zničené od kombajnů. Není tomu tak. Cesty používá stále více osobních aut a nejvíce poničené jsou v místech, kudy se k nám již nepřijíždí. Čili se zde snažím o něco, co není pouze mým -3-

osobním zájmem. Byly to opravdu vždy cesty polní, ale v dobrém a svépomocí udržovaném stavu. I obec jednu z nich zhruba před 10ti lety vylepšila. Kombajny zde jezdily pouze o žních a ty, jak každý ví, probíhají, když kombajny mohou vyjet do polí, tudíž když je sucho. Též ostatní těžká zemědělská technika vždy, jak zdravý rozum káže, jezdí za příhodného počasí, nikoliv, když na cestách leží sněhová břečka a vše je nasáklé vodou. Ne tak těžké míchačky, bagry a tahače se stavebním materiálem. Mokro, nemokro, hluboko se zaboří do polní cesty a když to nejde jinak, vyřeší situaci tím, že jedou po poli. Pravdou je, že na několika místech již zmizela původní cesta a jezdí se pouze polem. Zde zbývá místo pro zamyšlení, zda by něco takového bylo možné v době, kdy jednotliví hospodáři na svých gruntech sedlačili. Jestli mne paměť nemýlí, nebylo by to možné ani v době, kdy pole obdělávalo JZD... I v únoru je na cestách - necestách čilý ruch. O cestě s kočárkem a pěšky na autobus si můžeme nechat jen zdát. Pomyšlení na procházky s kočárkem a dětmi ponechte klínecké rodinky bujné fantazii. Těch pár nešťastníků, co to o víkendech zkusilo mně snad rozumí. Všem mladým maminkám a tatínkům proto vřele doporučuji korzovat v ulici, kde bydlí pan starosta. Je zde nejlepší asfaltový povrch z celé vsi, vzduch také čistý, auta vás nebudou obtěžovat, protože je zde průjezd zakázán a pokud již auto pojede, tak pomalu a opatrně, protože je zde jediná zpomalovací překážka v obci … Když se některý z řidičů na cestu k Trnové nestrefí, snaží se prorvat na stavby okolo lesa na Vrškách. V zúženém místě okolo plotů jezdili místní se zemědělskou technikou opatrně. Jak jezdí náklaďáky na stavby, opět popsal výstižně pan Zubr. Byla nastolena otázka. Jak tedy mají náklaďáky na stavby jezdit? Tu si měli položit ti, kteří povolili dodatečné a tolik zpochybňované rozšíření územního plánu. Ulicí za hasičárnou určitě ne, jedněm starousedlíkům vyhovím a druzí tím trpí. Záměrně nebudu rozvádět teorii, že jsme si v obci všichni rovni, ale někteří jaksi rovnější. Pokud však nechci z nějakého důvodu říci ne a za má problematická rozhodnutí trpí ostatní, měl bych se snažit alespoň o zmírnění následků. To se však neděje. Od započetí staveb je situace s cestami ignorována, popřípadě dávány jen plané sliby. Docela by mne zajímalo, co by na to vše řekl pan Kozmík, když má pro klínečáky tak pěkné a dobře myšlené rady, které nám sdělil v KN č.6 z roku 2007. Namátkou cituji: na základě změny územního plánu bude vystavěno 22 až 23 rodinných domů…… zastupitelstvo dospělo k závěru, že tyto malé změny v žádném případě negativně neovlivní další život obce….. naštěstí zákony, které zastupitelstvo plně respektovalo, umožnily rozšíření ÚP schválit i proti těmto námitkám……… zastupitelstvo muselo dále odolávat odboru životního prostředí MÚ Černošice….. je lépe volit kandidáty, kteří v obci již nějakou dobu žijí a znají historii obce, něco již pro obec udělali a vědí co potřebuje……. Konec citátů. Já se domnívám, že dnes by na to vše pan Kozmík neřekl nic. Ostatně dal obci onen milion. A má zřejmě moc práce, vždyť ještě nestihl vybudovat ani vyprojektované ulice a osvětlení…. Takže obci vlastně ani nemá co předat….. Ale to si již řeší obyvatelé nových domů sami. Také jednou cestou. Pro změnu soudní…. Tak nám ta klínecká odysea hezky pokračuje, no, uvidíme, co bude za rok. Zcela logicky může následovat námitka, co si stěžuje, sami stavěli a i k nim musely náklaďáky někudy jezdit! Ano, takováto poznámka je zcela na místě. Že by auta k nám jezdící, zahalovala někomu dům do oblak prachu, to mně opravdu není známo. Pokud poničila obecní cestu, opravoval ji vlastnoručně můj manžel probraným výkopovým materiálem a udržoval ji tak i po dokončení stavby. Ostatně vykopaný materiál jsme použili přímo na pozemku a neodváželi ho desítkami náklaďáků. Jsem si vědoma toho, že jsme před 30ti lety prakticky obrátili 500 metrů cesty od vsi, když jsme si na vlastní náklady přiváděli elektřinu. Protože veškerou naší technikou tehdy byly ruce, lopata a kolečko, tak se na to, jak manžel s mým nepatrným přispěním dával cestu do pořádku, opravdu nedá zapomenout. Ano, každá stavba přináší nějaká negativa pro okolí. Záleží jen na tom, jak se k nim původce postaví. S optimistickým pozdravem Bahno léčí! Magdalena Kosinová

-4-

Připsáno po veřejné schůzi zastupitelstva 29. března 2009 Opravdu by mě nenapadlo, že se s problematikou obecních cest setkám tak brzy a k tomu ještě na veřejném zasedání zastupitelstva. Tedy opět ve zkratce. Sousedé bydlící v ulici směrem Ke Kaštanům vznesli požadavek, aby cestu opravila obec a požadovala její zaplacení soudně na investorovi, který se k její opravě zavázal. Rozhodnutí zůstalo pochopitelně otevřené, jedná se o finančně náročnou akci a musí být náležitě právně ošetřená. To se totiž nedá říci o smlouvě uzavřené s investorem o opravě komunikací, na což bylo ze strany přítomných, kteří se s smlouvou seznámili, když si ji dle zákona o informacích na obci vyžádali, docela důrazně poukazováno. Zastupitelstvo se hájilo tím, že byl nedávno vypracován ke smlouvě dodatek, který jasně přikazuje p. Kozmíkovi v daném termínu cesty opravit. /Píši cesty, ale z jednání jasně nevyplynulo, zda se bude jednat jen o komunikaci Ke Kaštanům, nebo i o obecní cesty za Vršky/. Občané se s touto odpovědí nespokojili a na další jejich dotaz, zda dodatek investor podepsal, dostali zápornou odpověď…….. Po poněkud bouřlivé debatě se nakonec s obcí domluvili na jednání o společném postupu v této věci. Tedy pro upřesnění, jedná se o dobudování komunikací a osvětlení v nové zástavbě a opravu cest. Škoda, že smlouva s investorem nebyla sepsána důkladně hned z počátku. Zcela ideální je řešení, které zvolily okolní obce. KUP, ZASÍŤUJ, UDĚLEJ KOMUNIKACE A POTOM PRODÁVEJ!!!!!!!!!!!! V situaci, v jaké se obec nyní k investorovi nachází, budeme asi rádi, pokud jím bude upravena komunikace Ke Kaštanům a vybudovány komunikace a osvětlení v nové zástavbě. O tom, že by se někdo zajímal i o cesty na Vrškách já osobně silně pochybuji, naopak, bude hůř, vždyť se má stavět ještě 15 domů. Zde mi poněkud uniká seriózní pohled na věc, protože bylo několikrát vysvětlováno starostou, že nedovolí výstavbu těm, co parcely od p. Kozmíka koupili, dokud on cesty neudělá. Tak prý na něho bude vyvinut takový tlak, že splní, k čemu se zavázal…….. No nevím, radši se zdržím komentáře. Dále jsme se dozvěděli velmi zajímavou věc, a to, že částka, kterou daroval pan Kozmík obci, se vlastně rovná částce, kterou vybral jako příspěvek pro obec od jednotlivých stavebníků!!! Hle, návod, jak se stát v Klínci blahořečeným mesiášem, aneb jak praví lidová moudrost, aby se vlk nažral a koza zůstala celá….. Velice mne překvapilo, že jsem v zápise ze schůze nenašla zmínku o své otázce, zda má obec smluvně ošetřeno s těmi 15ti stavebníky to, že pokud cesty zničí, tak je na své náklady opraví. Opakovaně jsem žádala zanesení otázky do zápisu. Už jenom proto, že mi na ni starosta odmítl odpovědět a řekl, že mi odpoví písemně do 14ti dnů. Je zvláštní, že ze zápisu vypadl právě tento můj požadavek, protože na minulé schůzi můj manžel důrazně žádal zanést do zápisu, že si přeje odpověď na otázku, proč se obec Klínec nespojila s Trnovou při stavbě vodojemu a proč byla tato varianta přívodu vody do Klínce obcí zavrhnuta. Také toto nebylo do zápisu zaneseno a dodnes mu nebylo odpovězeno. Zato jsme se na poslední schůzi dozvěděli, že se o přívodu vody z Trnové uvažuje… Já jen dodám, promiňte, svou osobní poznámku. S manželem jsme společné budování vodojemu s Trnovou na obecních schůzích marně prosazovali. Vždyť na něj koukáme z okna na vzdálenost necelého kilometru. Klínec tak mohl mít vodu vyřešenou již před několika lety. Nerada bych se mýlila, ale z Trnové jsem se doslechla i o poskytnuté dotaci na tuto vodohospodářskou stavbu. Nyní, pokud budeme po Trnové připojení žádat, bude řeč o zcela jiných penězích. Škoda. Pokud někdo v obci disponuje přesnými informacemi k tomuto tématu, ráda je uvítám a předem za ně děkuji. Ale něco pozitivního přece napíši. Sluníčko vysvitlo, cesty na Vrškách osychají a tak se na tu velikonoční procházku s kočárky vydejte. O svátcích jistě těžké vozy nebudou jezdit, tak si užívejte krásy jara, slunce a skřivánčího zpěvu. Hezké Velikonoce Vám přeje Magdalena Kosinová

CESTOU NECESTOU Nedá mi to a i já připojím svou poznámečku k článku paní Kosinové. Ať můžou zase ti, kdo tvrdí, že si jen v KN foukám na své bolístky, připojit další podobné moudro. Ne, milí sousedé, když trávíme svůj čas psaním svých článků, jen se snažíme poukázat na problémy, které vám, kritikům této naší činnosti, zjevně ani trochu nevadí a dokonce vám to tak možná vyhovuje. Nám ne, což je ten rozdíl. Nemůžeme se prostě smířit s tím, že naši obec řídí lidé, jejichž hlavním zájmem zjevně je, aby se tu mohlo nerušeně stavět a penízky se příslušným firmám jen hrnuly. Což je v pořádku, ať si každý postaví a vydělá. Jen je těm našim vládcům srdečně fuk, co po těch stavebnících zbude a co bude s tou naší malebnou obcí dál. To se prostě neřeší a každý, kdo na to poukáže, je označen za rozvraceče těch našich léty osvědčených pořádků. Ale abych se vrátit k tomu článku. Podívám se na celý problém cest z druhé strany. Přesněji z druhého konce Klínce. A to z toho, který znám nejlíp, neboť tam už mnoho let bydlím. I tohoto konce směrem ke hřbitovu se týká ono tolik kritizované rozšíření územního plánu. A znovu pro pořádek připojím, že proti němu ostře protestoval odbor životního prostředí v Podskalské ulici, což svými podpisy podpořila velká část obyvatel Klínce. Příslušné dokumenty mám doma a můžu je dát kdykoli komukoli k nahlédnutí. Je to zajímavé čtení. Včetně toho, jak to příslušné úřady (tedy Krajský úřad a Stavební odbor v Mníšku) smetly se stolu a rozšíření povolily. Zjevně mají také slabost pro ty stavebníky. Smířili jsme se už s tím, že je vše povoleno a připraveno, včetně územních rozhodnutí (když chce, tak náš Bauer umí pracovat hbitě jako severní vítr) a že už tam těch zhruba třicet až čtyřicet domů vyroste. Dobrá, ale podívejme se na to, co ty naše nové sousedy čeká. Se synkem máme moc rádi velice jednoduchou procházku po polní cestě, vyježděné směrem od nás k lesu. Vždycky si cestou vylezeme na posedy, zalezeme si do lesa a užijeme si přírody. Ostatně hlavně kvůli ní jsme se sem stěhovali. Pravda je, že se nám ta cesta před časem zkomplikovala, protože tam z ničeho nic vyrostla obří ohrada, uvnitř které -5-

bez pomoci pochcípaly jakési sazeničky smrčků. Ten velice bytelný plot sahá až těsně k lesu a znemožňuje tak volný pohyb v těch místech. Když se plot objevil, byl jsem ještě zastupitelem, volal jsem starostovi a tázal jsem se ho, co to jako je a kdo to celé povolil. Bauer mě hrubě odbyl s tím, že o tom nic neví a když jsem tak chytrej, tak ať si to zjistím sám. Což chápu. Je prostě vyčerpávající být starostou, kterému se nekontrolovatelně množí v obci černé stavby a on s tím chudák nemůže vůbec nic dělat. Ale budiž, ten plot se dá obejít po té polní cestě, tak co. Jenže v tom je ten zbrusu nový problém. Se synkem jsme si na svou obvyklou procházku vyrazili docela nedávno. A byli jsme za to hned přísně potrestáni. Zapadli jsme totiž do asi půl metru hlubokých bahnitých kolejí, které tu vyjezdily náklaďáky, svážející pokácené kmeny. Ty ostatně káceči skladují těsně u plotu souseda Šimka a když se ten optal našeho starosty, co to má znamenat, vyfakoval ho (jak se teď krásně říká) vládce obce s tím, že to není Šimkův pozemek a nic mu po tom tedy není. I pro náklaďáky byly ty koleje špatně průjezdné a tak pro jistotu rozjezdili i okolní pole kam to jen šlo. Pokud si tam tedy někdo chce vyrazit na procházku, se zlou se potáže. Jeho pouť připomíná plahočení Froda se Samvědem z Pána prstenů, když procházeli Mordorem (pro neznalé věci – je to překrásná kniha a velmi pěkný film) a vrátí se jako oni obalený bahnem a s depresí v duši. Nemluvě už vůbec o tom, jak neskutečně zaneřáděné jsou ty lesy kolem. Ta změna od doby, kdy jsme se sem nastěhovali je neuvěřitelná. A nedá se to svádět jen na kalamitu, která tu nedávno řádila. A tak mě napadá co tomu asi tak řeknou ti, kdo se tu rozhodli žít a stavět si tu své domky. Už vidím ta jejich rozzářená očka, až jim těsně za domy budou jezdit ty obří čoudící a rachotící kolosy a až jim s požehnáním zastupitelů těsně za plot složí hromadu klád. Napadá mě, zda je někdo na tuhle skutečnost upozornil a jestli jim někdo řekl, že na procházky lesem by radši měli zapomenout. A že je v obci takový trend rozšiřování územních plánů bez ohledu na mínění obyvatel a že by tedy měli rozhodně počítat s tím, že i za jejich domy se co nevidět začne něco moc pěkného stavět. Nehledě na to, že je pravděpodobně čekají i problémy s vodou, čističkou, rozmlácenou silnicí a další radovánky. No nic, nechme to být. Můj problém to vlastně není a tak se do toho radši nebudu plést. Ještě bych si znepřátelil mocné této obce a to nemůžu riskovat. Ať se starají ti hejlové, kteří naletěli sladkým slovům těch, kdo jim ty pozemky prodávali. Já si jdu dát pár piv a pustím si něco pěkného v televizi. Třeba nějaký seriál o životě na vesnici. Vladimír Čech

CO NA TO PROFESIONÁLOVÉ ? Vážení přátelé, rozhodl jsem se podělit s vámi o názor na místní komunikace s někým, kdo je využívá k přepravě nás občanů, a kdo má s jejich stavem bezpochyby velké zkušenosti. S panem Martinem Uhrem nás spojuje společná záliba v oblasti historických aut a autobusů, a tak jsem využil naší známosti k položení několika otázek. V oblasti dopravních služeb podnikáte již řadu let, co říkáte stavu místních komunikací? Kvalita místních komunikací je přímo úměrná prioritám jednotlivých obcí a síle jejich rozpočtů. Tedy jsou úseky celkem kvalitní, méně kvalitní až nevyhovující. Co se týká rychlostní komunikace R4, je nevyhovující úsek od zastávky „Jíloviště Cukrák“ ve směru na Prahu. (Zodpovídá Stř.kr.úřad.) Slyšel jsem, že s jedním z vašich řidičů jezdil zástupce správy komunikací z Kladna. Pokud je tomu tak, co tedy odborník na to? Ano je tomu tak. Byla prověřována trasa linky č. 449 souběžně s linkou č. 318. Stanovisko zástupce správy komunikací je, že stav není nejlepší, ale není životu nebezpečný. Nejhorší úsek je mezi obcemi Klínec, Bojov a Čisovice. S opravou se počítá až obec Čisovice odkanalizuje Bojov, což je závislé na státní dotaci. Dnešní moderní autobusy jsou, jak je ostatně ve Vaší firmě vidět vysoce komfortní, projevuje se na těchto vozech nějak kvalita vozovky? Ano velmi. Křížení karoserie, praskání předních čelních skel, častá výměna tlumičů, to jsou jen namátkou ty nejzávažnější a finančně nejnáročnější závady. Myslíte si, že změnou vedení kraje by se konečně občané mohli dočkat zkvalitnění povrchu místních komunikací, popř. nemáte nějaké informace v této věci? Naděje umírá poslední. A pokud mi dovolíte odbočit od tématu, prozraďte čtenářům KN kolik vlastně provozujete linek, a kolik je k tomu zapotřebí autobusů? V současné době provozujeme linky č. 314, 317, 318, 320, 321, 447, 448, 449 a cyklobus č. 690. K zajištění těchto linek máme 33 autobusů, včetně dvou speciálně upravených cyklobusů. Mimo těchto vozů máme ještě zbrusu nový kloubový autobus zn. Solaris a dva nové malokapacitní autobusy. Všechny v nízkopodlažním provedení a jsou připravovány k zařazení do provozu. Chystáte nějaké změny či novinky pro občany ve vedení linek či jízdních řádů? Veškeré změny, které se týkají vedení linek, či úprav jízdních řádů se odvíjejí od požadavků jednotlivých obcí. Tyto jsme připraveni splnit ke spokojenosti cestujících. Naším dlouhodobým cílem jsou nízkopodlažní autobusy k zajištění dopravy méně pohyblivých občanů. Děkuji Vám za Váš čas a za rozhovor. V Mníšku pod Brdy, dne 25. 3. 2009. Pan Tomáš Novotný je řidičem z povolání pracujícím u výše zmíněného dopravce. Položil jsem několik otázek i jemu.

-6-

O Vás se říká, že jste řidičem tělem i duší. Údajně jste zběhl ihned po škole od svého povolání, jaké vlastně bylo? Vystudoval jsem hotelovou školu obor kuchař číšník. Pokud máte Vaše současné povolání tak rád, řekněte čtenářům KN jak se Vám jezdí po místních komunikacích? Spoje projíždějící po silnicích 3. třídy zejména mezi obcemi Jíloviště, Klínec, Bojov a Čisovice mívají pravidelná zpoždění od dvou do tří minut, což pro cestující není určitě optimální. Konkrétně v Klínci je rychlost před křižovatkou snížena na 40 km/h, někde na 30 km/h, já však musím větší část obce projíždět rychlostí max. 20 - 30 km/h. To se rozhodně nedá srovnat s jízdou po rychlostní silnici R4, tam se cítím být profesionálem. Na místních komunikacích především v Klínci se cítím spíše jako řidič traktoru jedoucího po poli. Vy jste vozil již výše zmíněného odborníka ze zprávy silnic, přesvědčil názor profesionálního řidiče tohoto zástupce? Překvapivě jsem se dozvěděl, že místní komunikace není ve stavu, kdy by byla životu nebezpečná, a není nutné ji proto opravovat. Ten „ouřada“ tudy ale nejezdí každý den domů. Já popsanou trasu jezdím i osmkrát za směnu, tak skutečně vím, jak vypadá. Jaký je tedy dle Vašeho názoru stav povrchu vozovky místních komunikací? Situace je na některých místech kritická! Cestující stálými linkami by si bezpochyby zasloužili odpovídající komfort 21. století. Osobně bych uvítal podporu občanů Klínce i sousedních obcí v mém názoru. I Vám děkuji za Váš názor a za rozhovor. Nutno ještě dodat, že přepravní firma Martin Uher s.r.o. využívá všech prostředků k pravidelné obnově a rozvoji vozového parku, a její motto „Bezbarierové autobusy, náš cíl“ nejsou jen prázdná slova. A tak popřejme firmě i cestujícím mnoho šťastných kilometrů po hladkých komunikacích. Michal Zubr, Klínec.

POHÁDKOV A PODIVÍNOV ANEB PLYTKÁ POHÁDKA (Potrhlý pisatel „POETA“) Poslechněte podivně pravdivou povídku popisující přežívání prachobyčejných praobyvatel Pohádkova a Podivína pěkných, přes potok, pole, prales a pahorek polňačkou propojených, pidivesniček*. Pradávní předci praobyvatel pidivesniček, patrně Přemyslovi potomci, po předlouhém a pohodyprostém putování po pramáti pravlasti potkali potomky Praotce. Po přečtení pozdravů Praotci, praobyvatelé počali prováděti pokání, protože posluhovači Praotce poradili praobyvatelům pokání perfektním postupem pro poskytnutí pole Praotcem. Pokání, pár prasat, pálenka a polonahé praobyvatelky Podivíno-Pohádkova pak přesvědčili Praotce podepsati přípis. Proč přípis? Protože Praotec poukázal přípisem praobyvatelům pěkného pole půl Podivínu a pole půl Pohádkovu. Pravda, přípis podepsal pod působením půl promile, pořízeném pitím pálenky…. Putování praobyvatel Pohádkova a Podivína poté přestalo. Podivíno-Pohádkovští praobyvatelé, prozatím pospolu pod předákem perfektním, počali psáti prehistorii. Problém první - přiotrávené povodí. Praobyvatelé počali pěstovati pícniny, pokrmy připravovati a pálenku páliti. Perfektní příběh, povídáte? Pche…. Po proběhnutí pár přešťastných podzimů přišly problémy… Perfektní předák pomřel a Podivínští počali projevovati potrhlé příznaky… Přeli se, prali se, příliš popíjeli, potok a prašné polňačky pošpinili, podivného předáka podporovali…. Poněvadž Pohádkovští pořád potřebovali pochopiti, proč Podivíňští potrhlost projevovali, pátrání připravili. Překvapivé poznatky přinesl potrhlý pomvěd¹, pomocník pracující pro Povodí pošpiněného potoka. Pomvědův průzkum poodhalil přiotrávené povodí. Poctivý pracovník Povodí poznatky předal předákovi Podivínských provolávaje: „předáku, přiotrávené povodí patrně pravděpodobnou příčinou potíží Podivínských! Poznatek poslat Praotci pražskému půjdu….“ Pozor! Problém pro podivného předáka Podivínských! Poslední pracovníkův proslov… Poctivý pracovník povodí (pomvěd) pak pohozen v potoce… Předák Podivínských provolával posléze: „Problém pořešen, přátelé. Pijte převařenou!“ Po předákově prohlášení Podivínští pijí převařenou, Pohádkovští pijí pražskou PET²…. Problém po prvním první – příprava puče. Pití převařené potíže Podivínských pouze pooddálilo. Pohádkovští, po pár pokusech přesvědčit Podivínské přestati s popíjením, povodí a poté pošpiněné polňačky pokliditi a podivného předáka před porotu postaviti, počali poohlížeti se po předákově perfektním protikandidátovi. „Přesvědčíme Podivínské! Postavíme protikandidáta! Potrhlého předáka pošleme pracovat! Povodí pročistíme!“ pějí Pohádkovští. Pouze potrhlé představy, podcenili předáka Podivínských….. Podivný předák polonervózně poskakuje po polorozpadlé (protože peníze pro pěší pro potíže pokladny pozastavil) Polňačce, provolávaje: „Parto Podivínů³, Pohádkovští puč připravují! Potřebuji pomoc!“ Parta Podivínů poslední panák v putyce převrátila a přednostu podpořit přispěchala. Předlouhé prsty prokázal předák Podivínů…. Puč potlačen, Pohádkovští przněni…. -7-

Předák poté Partu Podivínských, potrhlými příznaky z pití přiotrávené pravody poznamenanou, přesvědčí o poskytnutí pravomocí pro Prvovládu4. Panákovou past pro Partu Podivínských připraví a první příkaz prvovlády pak Parta předákovi posvětí: „Pohádkovští pravidelným pozastavováním přiotrávené pravody przněni po pět podzimů!“ Panečku, příkazem přísným pošpiněné pracky a pupínky přisouzeny Pohádkovským…. Podivná perioda v prehistorii pravesničky počíná - Perioda potemnění. Pokračování příště - pokud pupínky pokrývající pracky potrhlého pisatele povolí… Poznámky - vysvětlivky: *pidivesnička – sídlo poskytující příbytek maximálně pětistům obyvatel ¹pomvěd – pomocný vědecký pracovník pracující ve společnosti Povodí ²PET – polyethylen, zde autorem myšleno voda balená v PET lahvích ³Parta Podivínů – obecní rada pidivesničky 4Prvovláda – vláda jednoho muže (Podivného předáka)

pošpiněného potoka

M. Burger

JAK SE ŽIJE DĚTEM V KLÍNCI Nedávno se nám narodil první potomek, a tak jsme se začali zajímat o to, co na malé děti v Klínci čeká. První, co nás velmi překvapilo, bylo to, že se v obci vůbec nevítají noví občánci. Nejde nám samozřejmě o to, abychom pro malého dostali dalšího plyšového medvídka, spíš nám vítání občánků přijde jako sympatická tradice, kterou obec vyjádří svou „radost“ z toho, že je zase o jednoho človíčka zalidněnější, navíc je to prima příležitost, jak se mohou potkat a seznámit novopečení rodiče. Nemusí to být bombastická akce, stačí, když miminko dostane nějakou památku na to, že je vítaným Klínečákem. Organizačně ani finančně by vítání občánků nemělo být pro obec nijak zvlášť náročné, tak proč ho nezavést? Druhou bolístkou je dětské hřiště. V Klínci jsou dvě: první u mateřské školy (a to nejspíš není veřejně přístupné) a druhé, maličké u restaurace U Krbu – to však příliš neodpovídá parametrům obecního dětského hřiště (oplocení, zákaz vstupu se psy, bezpečnost jednotlivých „atrakcí“...), navíc se tam těžko uplatní víc než dvě maminky. Plánuje obec v tomto směru nějaké zlepšení? Nešlo by třeba „zveřejnit“ hřiště u mateřské školy? Myslíme si, že potom by se řada rodičů ráda podílela na jeho dobudování, i my bychom klidně zasponzorovali nějakou další prolejzačku nebo cokoli jiného. Určitě toto téma nadneseme na dalším zasedání zastupitelstva. Naopak nás velmi mile překvapily webové stránky místní mateřské školy. Shodou okolností je naše novopečená babička ředitelkou mateřské školy, takže máme představu o tom, co všechno tato funkce obnáší. O to víc oceňujeme například to, že si paní ředitelka dá práci se zveřejňováním týdenních plánů. Je prima vědět, co ten který týden dítě ve školce zažije, rodiče pak na to mohou doma navázat. Skvělé je také to, že školka organizuje školy v přírodě, i když v podstatě nemusí, protože v Klínci děti v přírodě vyrůstají. Na závěr malý návrh do éteru: Co takhle založit v Klínci pseudomateřské centrum pro maminky dětí předškolkového věku? Nemyslím tím žádné oficiální sdružení. Spíš volné uskupení maminek, které by mohly společně podnikat akce a výpravy. Kdyby se našlo víc maminek, možná bychom mohli navázat spolupráci s některými lektory mateřského centra Pexeso na Zbraslavi, třeba jednou týdně cvičení rodičů s dětmi, občas nějaká tvůrčí dílna... Prostory bychom v Klínci snad našli (mateřská škola, tělocvična...?). Našemu synovi je sice jen pár dnů, ale za měsíc za dva už budeme schopni leccos podnikat. Kontakty pro případné zájemce/zájemkyně: [email protected], [email protected], 737304415. Pavla a Tomáš Etrychovi

D D UU H HO OV VÁ Á KK UU LL II Č Č KK A A Mateřská škola v Klínci Zdravím všechny čtenáře Klíneckých novin. Pokud si dobře vzpomínám, končila jsem minulé vyprávění o naší školce “tříkrálovou koledou“. Od té doby utekla spousta času, roztál sníh, zima to pro letošek snad už opravdu vzdala a my se pomalu chystáme na Velikonoce. Takže jaký byl leden, únor a březen ve školce? Byl ve znamení zimy, zdraví a karnevalu. Ale pojďme si to vyprávět pěkně popořádku.

-8-

V lednu naše mateřinka v Klínci oslavila své první narozeniny. Znovu děkuji touto cestou všem, kteří se zasloužili o její vznik. My ve školce jsme ale příliš času na slavení neměli. Celý leden jsme si povídali o zimě a pomáhali jsme skřítkům pořádnou zimu “vyrobit“. Takže se ve školce vyráběl sníh i led, malovala se zima, tancovali jsme padající sníh i pořádnou fujavici a sněhovou bouři, až školka nadskakovala. A kdo má zimu rád, určitě nás chválil, protože si myslím, že ta letošní se po dlouhých letech zase docela vydařila. Jenže zima nám často nepřináší jen radosti v podobě sněhových závějí, na kterých se dá prohánět na sáních, bobech či lyžích. Zima je také často ve znamení promrzlých nohou, kašle, rýmy a jiných starostí, nikoliv radostí. Proto jsme únor věnovali povídání si o lidském těle, o zdraví i nemocech. Na začátek přijelo k nám do školky divadélko Paleček a zahrálo dětem loutkovou pohádku “Jak Ježibaba Ramcajda bojovala s rýmou a bacily“. Byla to moc hezká a poučná pohádka. Děti se od postaviček z pohádky dozvěděly spoustu zajímavých věcí o lidském zdraví. Jsme rádi, že se na pohádku přišly do školky podívat se svými maminkami či babičkami i děti, které do školky nechodí. Kromě divadélka nás ve školce navštívila i pediatrička – paní doktorka Eva z Trnové. Ukázala dětem zajímavé věci, vysvětlila jim, proč se nemusí pana doktora bát a děti si mohly také mnoho zajímavých věcí samy vyzkoušet – jak se poslouchá stetoskopem srdíčko, plíce, jak se měří tlak, jak se obvazují rány apod. Děti se také učily, jak nemocem předcházet, co je zdravého a co ne, ve kterém jídle jsou vitamíny. Společnými silami jsme si “uvařili“ saláty z ovoce a ze zeleniny, a protože si je děti chodily mnohokrát přidávat, troufnu si říci, že se nám moc povedly. V únoru školku několikrát navštívila také paní logopedka Irena Šáchová z Klínce. Nejen, že děti vyšetřila a případně doporučila odbornou pomoc těm, které trápí vyslovování některých hlásek, ale připravila si i besedu pro rodiče. Škoda, že zájem nebyl takový, jaký by si otázky okolo dětské řeči zasluhovaly. Snad příště. Když jsme opustili náročné téma lidského těla, zdraví a nemocí, potřebovali jsme si užít zase trochu legrace a lehkosti bytí. A tak jsme ve školce začali chystat karneval. Sice nám přípravy trochu zkomplikovala havárie odpadního systému, sice to asi 4 dny ve školce i na zahradě vypadalo jako na stavbě a leckdo se zřejmě se školkou pro tento školní rok loučil, ale po pár dnech bylo hotovo, školka se otevřela a karneval jsme si užili se vší parádou. Děti - totiž zástupy rozličných masek a převleků tančily, křepčily a soutěžily a my ostatní - Beruška (pí. uč. Maruška), Ferda (pí. uč. Jana) a Myška (pí. školnice Markéta) s nimi. Nyní ve školce chystáme jaro. Ve čtvrtek 2. dubna, pokud počasí dovolí, půjdeme vynést zimu (Morenu) ze vsi k Bojovskému potoku a cestou otevřeme jaru klíneckou studánku. Třeba nás na naší cestě dolů Klíncem potkáte a my vám zazpíváme o jaru, které přichází. S některými z vás se uvidíme v pátek 3. dubna u zápisu do MŠ v Klínci. Hezké jaro nejen na našich zahrádkách ale snad i v duších přeje za všechny z MŠ v Klínci Mgr.Jana Kakešová – ředitelka školy P. S. o dění v MŠ Klínec se můžete nyní více dozvědět na nových webových stránkách www.msklinec.cz

ZPRÁVIČKY Z LÍŠNICKÉ ŠKOLIČKY Druhé pololetí začalo rychle utíkat a konec školního roku se blíží. Do té doby máme naplánováno mnoho akcí. V současné době jezdíme na plavání a po jeho skončení budeme pokračovat kurzem golfu. Naši žáci se tak v rámci tělesné výchovy seznamují s různými druhy sportů. Budeme hrát zábavné celoškolní soutěže – kuličkiádu a pexesiádu. Ale také vědomostní soutěže "Jaký jsem počtář", "Líšnice mluví anglicky" a "Jak umíme česky", ve kterých děti mohou ukázat, co všechno se za rok naučily. Před závěrem školního roku vyjedeme na školu v přírodě, pojedeme pro nás na známé místo k Orlické přehradě. Před vysvědčením všechny pozveme na Školní akademii, která se již stala školní tradicí. Děti se nejvíce těší, jak po akademii budou spát ve škole. Pro naše páťáky je to vždy takové rozloučení s jejich školou. Za všechny Mgr. Alena Heckelová a Mgr. Zuzana Valešová

TJ KLÍNEC TJ Klínec zdraví všechny příznivce sportu. Jak se asi většina z Vás dozvěděla z informačních letáků, proběhla dne 13.3.2009 v tělocvičně naší obce valná hromada TJ Klínec. Představitelé klíneckého sportu na svém zasedání zhodnotili, co se podařilo vybudovat v minulém -9-

roce (velké poděkování patří zvláště za dokončení nových šaten včetně sprch u tělocvičny) a současně představili plán na rok letošní. Vedení TJ tak prezentovalo své další aktivity pro rozvoj sportu v Klínci, které budou probíhat v následujících letech. Myslím, že se na jejich výsledky můžeme všichni jen těšit. Minulý rok zdárně pořádané společenské akce v podobě několika tanečních zábav, vinobraní, maškarní a mikulášské, se pro veliký úspěch budou konat i v letošním roce. Následně proběhlo zhodnocení činnosti zástupců všech oddílů působících pod naší TJ. V letošním roce máme v naší obci oddíly : kopané („A“ mužstvo, dorost, stará garda, ženy) nohejbalu aerobic-u stolního tenisu badmintonu a pro naše děti kopaná žáci florbal žáci cvičení s dětmi I nadále probíhá nábor do oddílů kopané a florbalu žáci. K dispozici je i pronájem naší tělocvičny za 300 Kč za hodinu pro mimo-oddílové sportovní aktivity. Na valné hromadě došlo k volbě výboru TJ a volební komise, kdy navrhnutí členové byli následně také zvoleni. Poděkování patří dlouholetému členu Pavlu Krúpovi za odvedenou činnost pro TJ Klínec, vedoucím jednotlivých oddílů za jejich dobrovolnou činnost i vedení a samozřejmě našim sponzorům za poskytnuté příspěvky. Počasí nám sice zimu každodenně ještě připomíná, ale kalendář se již jednoznačně hlásí s jarem a tak se nám opět rozbíhá jarní část v kopané. Naše družstva mužů a dorostu Vás tímto srdečně zvou na všechna nejen domácí utkání – přijďte fandit a podpořit k maximálnímu výkonu !!! První výkop se koná již 29.3. v 15.00 hod., kdy přivítáme na svém hřišti tým Třebotova. Termíny ostatních zápasů naleznete v níže uvedené tabulce.

- 10 -

Z dalších sportovních akcí Vás chci ještě informovat o konání turnaje v nohejbalu, který se uskuteční v sobotu, 4.4.2009 od 13hod v naší tělocvičně. Za TJ Klínec Karolína Doubková

KLUB DŮCHODCŮ NEZAHÁLÍ Scházíme se pravidelně druhou středu v měsíci v 17 hodin. Dny se nám prodlužují a proto se budeme od května scházet v 18 hodin. Máme připraven bohatý program vycházek a návštěvu divadla v Praze. Chci poděkovat panu V.Čechovi za zajištění vstupenek do divadla ABC, kam už se všichni moc těšíme. Koncem měsíce března jsme navštívili divadlo na Zbraslavi, kde ochotníci divadelního spolku Křoví z Líšnice a okolí velice zdařile sehráli hru Poker bez esa od Ivana Krause - našeho spoluobčana. Hru sehráli s velkým nasazením a vtipem a tak jsme z divadla odcházeli příjemně naladěni. Dále Vás chceme pozvat na posezení a tanec při hudbě pana Maříka a Uvíry 7.5. v hasičské zbrojnici od 17 hodin, kde oslavíme den matek. Tuto akci opakujeme pro velký zájem -obohatíme jí tombolou, kterou již chystáme. Připravíme pohoštění a budete vítáni - nejsme žádní sucharové. V nejbližších dnech podnikneme výlet vláčkem ze Smíchova, severního nástupiště, pražským semerinkem do Zličína. O tuto vyhlídkovou jízdu jste někteří projevili zájem a někteří si již trať projeli. Uvádím pouze změnu v jízdním řádu: vláček vyjíždí v 11.58, 14.58, 16.58. Budete-li chtít jet, tak si pospěšte, než se stromy olistí - zabraňují ve výhledu. Čeká nás jednodenní zájezd autobusem, cíl naší cesty teprve vybíráme. Krásné jarní dny, na které tak čekáme, vám přeje Marta Holečková

KÁZÁNÍ O NÁPADNÍCÍCH K dnešnímu oběžníku mě vyprovokovala rubrika v Lidových novinách „co napadá“, Velikonoce – napsat kázání a právě uplynulý 15. Březen jako datum výročí jednoho ze dvou napadení naší země. Z toho jsem si udělala záštitu, abych mohla dát na papír jeden nápad a to přesto, že většinou, co napadá mne, málokoho zajímá. Lidi si většinou dělají, co je napadne a tak je ani nenapadne, aby se řídili tím, co napadne mne. Jednou jsem slyšela, že přílišná jistota v názorech na svět kolem a rychlost řešení zádrhelů, jsou podezřelé. Nepochopila jsem, proč by pomalé řešení nebo odpovědi na otázky měly být věrohodnější a správnější, něž totéž v rychlejší úpravě. Jako fanoušek Rychlých šípů se totiž domnívám, že člověk, který prosazuje cokoliv, co sleduje nějaké zlepšení domácnosti, obce, státu, že tomu, o čem mluví, také dokonale rozumí. A že když něco neví, tak řekne prostě „nevím“ a zeptá se odborníků. Nerada nahlížím, že takové skautské metody zřejmě v dnešní prolhané a zkorumpované společnosti a v lidech zakořeněná nedůvěra ke slovům řečených stručně, bez kudrdlinek a která jsou většinou, zvláště, když odhalují holou pravdu, nepříjemná, nemají budoucnost. Asi to plyne ze všeobecně vžitého trendu, kterému se říká manipulace – česky – mazání medu kolem pusy. Takže ten, kdo použije dobře znějící lež, nebo polopravdu, kdo zamlčí mínusy svého nápadu, ale zdůrazní plusy, dosáhne lehce svého. Například Leonardo manipulovat neuměl. Ve svém nadšení vysvětlil tehdy stručně jak by jeho nápady mohly být použity a samozřejmě nezamlčel ani to, že jeden z nich – helikoptéra - by vzlétla k nebesům. Neuvědomil si, že by lidstvo poletováním v oblacích přišlo na růžovou lež o Všemohoucím, kterou církev držela v bezmocného věřícího pěkně při zemi a Leonardo musel prchnout z vlasti až někam na Loiru. Jak dopadl Kristus nebo Hus se svými nápady na nápravu myšlení, jehož hlavním článkem byla nepříjemná stránka celého učení, kterou oni naivně zdůrazňovali – odřeknout se bohatství – umíme už nazpaměť. Zřejmě proto si později Bedřich, Karel i Adolf řekli, že musí být opatrnější ve volbě slov popisujících jejich nápady na rychlé spasení lidstva. Zdůraznili tedy ve svých spisech a projevech slova jako jsou – rovnost, blaho, bratrství, budoucnost, svoboda a chytře vynechali slova - závist, udání, vězení, poprava, krádež, pogrom a strach.

- 11 -

Tak se stalo, že jim bylo rychle uvěřeno. Když pak oklamané lidstvo prohlédlo, rozpadlo se na jednotlivce, kteří dnes už věří jen sami sobě a těžko chápe, že by někdo – jen tak – bez vlastního prospěchu chtěl jakkoliv pomoci, byť by šlo třeba jen o radu nebo varování. Ale – každý musí nést následky svých rozhodnutí. Proto mi už méně vadí, že nikdo na má slova nedá, přestože na ně téměř vždycky dojde. Jen mi ale napadlo, že si dovolím upozornit na metodu, jak své nápady a idee prosazovat. Existuje už dávno, ale většina ji nepoužívá, protože na ni lidé - včetně politiků a veřejných činitelů - nemají nervy. Je obsažena ve větě staré dvě tisíciletí: tvá řeč budiž ano, ano – ne, ne. Přeloženo do češtiny – nelhat. Nelhat a říkat pravdu má dnes už bohudík jednu výhodu: nikdo vás za pravdu už nesmí pronásledovat. Ovšem, také jednu nevýhodu: málokdo vás bude následovat. Avšak naděje, že se za další dvě tisíciletí nějakých následovníků dočkáte, vám možná dodá sil… Veselé Velikonoce! Naděžda Munzarová

INFORMACE O AKCÍCH NA ZBRASLAVI V DUBNU 2009 26.2. – 30.4. BHUTAN-2008 Výstava fotografií D.Guta z expedice Martina Kratochvíla. Patium Zbraslav PO-PÁ od 11 do 16 hodin. 16.března - 30. dubna PEOPLE-metr Přehlídka současné figurální tvorby 11 českých a slovenských výtvarníků. Výstavní síň Městského domu ve výpůjční době knihovny. sobota 11. dubna ZVÍŘÁTKA A LOUPEŽNÍCI Maňásková pohádka pro nejmenší. Divadlo J. Kašky od 15.00 hodin. středa 15. dubna SPOLEČENSKÉ ODPOLEDNE PRO SENIORY V sále hasičské zbrojnice od 16:00 hodin. čtvrtek 16.dubna. PŘEDNÁŠKA PSYCHOLOŽKY PhDr. Ilony Špaňhelové na téma "Je dětská onanie normální, vnímání smrti a vytváření svědomí". od 15:30 hod. v prostorách Pexesa. Rezervace na tel. 721518 248. čtvrtek 16.dubna. Harmonizační přednáška o FENG SHUI od 20:00 hod. v prostorách Pexesa. Rezervace na tel. 721518 248. sobota 18. dubna KOCOUR V BOTÁCH Maňásková pohádka. Divadlo J. Kašky od 15.00 hodin. úterý 21. dubna KONCERT ŽÁKŮ ZUŠ Obřadní síň Městského domu Zbraslav od 18.30 hodin. čtvrtek 23.dubna KURZ PRVNÍ POMOCI Jak si poradit v krizových situacích. Od 9:30 do 10:30 hod., v prostorách Kouzelné zahrady u Pexesa. čtvrtek 23.dubna KERAMICKÉ ODPOLEDNE PRO RODIČE S DĚTMI Od 16:00 do 17:30 hodin v prostorách Pexesa. Vstupné 120 Kč za rodinu včetně materiálu 24. 4. – 26.4. LOUTKÁŘSKÝ FESTIVAL k 25. výročí souboru Rolnička. Řada pohádkových představení, divadelní pouť. Čtvrtek 30. dubna BACHOVY KVĚTOVÉ TERAPIE Povídání V rámci volné herny od 9:30 do 10:30 hod. v prostorách Pexesa ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA! Informace, rezervace, vstupenky: kulturní odd. ÚMČ Praha-Zbraslav, U Malé řeky 3, [email protected], tel 257111801.

VAŘÍME SPOLEČNĚ HAMBURSKÉ KUŘE Suroviny: 5x kuřecí prsa, olej, 10 dkg gothaje (nebo jiný měkký salám), 2-3 nakládané okurky, voda, 1-2 lžíce plnotučné hořčice, pár lžic smetany, sůl, koření "Zlaté kuře", kmín, (cibulka, vejce natvrdo) Plátky kuřecího masa osolíme, okořeníme a zprudka opečeme na oleji, popř. na cibulce. Přidáme vodu a okurky pokrájené na kolečka. Chvíli povaříme a přidáme salám nakrájený na kostičky a vmícháme hořčici. Na závěr zalijeme smetanou a podle potřeby zahustíme. Lze přidat také na kostičky pokrájené vejce natvrdo. Přílohu necháváme na vás, u nás podáváme s rýží. - 12 -

CHLÉB Z DOMÁCÍ PEKÁRNY (1 KG) Suroviny: 400 g žitné nebo pšeničné celozrnné mouky, 600 g hladké mouky, 2 lžičky sušeného droždí, 2 lžičky celého kmínu, 4 lžičky soli, 4 lžičky cukru krystalu nebo krupice, 600 ml vlažné vody Do pekárny nalijeme vlažnou vodu, nasypeme mouku, doprostřed dáme sušené droždí, kmín a do protilehlých rohů sůl a cukr. Zvolíme základní program na 1 kg chléb (trvá cca 3,5 hod, z toho půl hodiny míchání, dvě hodiny kynutí a hodina pečení). Můžete také přidat sezamová, dýňová nebo slunečnicová semínka. Dobrou chuť přejí manželé Loudovi

Klínecké noviny jsou registrovány Stranou pro otevřenou společnost, tř. Svornosti 79/1a, 779 00 Olomouc, IČ 683 46 859, registrační číslo MK ČR: E 18742. Noviny jsou vydávány 6x ročně a jsou distribuovány zdarma. Děkujeme tímto paní Dvořákové s rodinou za výpomoc s tiskem a panu Hlaváčkovi za financování tohoto čísla. Vaše náměty je možno doručit osobně do schránky, umístěné na vratech u vjezdu do dvora před OÚ, nebo zaslat na E-mailovou adresu: [email protected]. Noviny je možné si přečíst a vytisknout také na internetových stránkách: www.klineckenoviny.xf.cz. Uzávěrka příštího čísla je 25.5.2009.

- 13 -