S médii je těžký život, bez nich ještě těžší

2010

Média a propagace Písemná práce pro vůdcovské zkoušky S médii je těžký život, bez nich ještě těžší

Alexandr Vanžura 4. koedukovaný oddíl, středisko Úsvit Děčín 29.10.2010

Vytvořeno pomocí Software602 Print2PDF 8. Tuto řádku odstraníte zakoupením licence a aktivací na http://www.software602.cz/

Média a propagace

2

Obsah 1. Úvod 2. Tištěná média 2.1 Jak správně prát zprávu 3. Rozhlas a televize 4. Internet a sociální sítě 5. Propagace 5.1 Formy propagace 5.2 Jak má vypadat plakát 5.3 Propagační materiály 6. Komunikace s médii 7. Závěr

3 3 4 9 9 12 12 13 14 15 15


Média a propagace

3

1. ÚVOD S nástupem informačních technologií ovládla náš svět s drtivou silou mediokracie. A ať se nám to líbí nebo nelíbí, není možné jejímu mocnému objetí uniknout. Co ale můžeme, je využívat neskutečnou moc informací ve svůj prospěch. Ne můžeme, ale musíme, pokud chceme v dnešním světě plném informací všeho druhu přežít a pokud chceme, aby široká veřejnost vůbec věděla, že nějaký Junák ještě existuje. Že není pouhou vzpomínkou našich babiček a dědečků a nepatří pouze do prvorepublikových knížek a časopisů. Od dob nedávno minulých, kdy na okrese vycházely jedny noviny a na krajské úrovni nebyla nabídka o mnoho širší, už uplynulo v Labi mnoho vody a situace se diametrálně změnila. První revoluce v médiích přišla hned na začátku 90. let minulého století, kdy se na mediálním trhu objevila první soukromá média, zpočátku především tištěná. Postupem času pak přišla na svět první soukromá rádia a televize. Tím se naše možnosti propagace velmi výrazně rozšířily. Opravdovou změnu ale přinesl až nástup internetu, který se v České republice naplno projevil v posledních pěti letech. 2. TIŠTĚNÁ MÉDIA Základem všeho, především pro starší generace, jsou noviny a časopisy. Jejich dosah a dostupnost je poměrně slušná a díky tomu se informace dostanou k relativně široké skupině lidí. Ale je třeba si uvědomit, koho chceme při propagaci oslovit a informovat. Noviny a časopisy se hodí především pro informování střední a starší generace, tedy starších rodičů a prarodičů. Ti mladší, a to včetně rodičů světlušek, vlčat a začínajících skautů, dají přednost elektronickým


Média a propagace

médiím. Ty mají mnohdy velmi úzkou návaznost na tištěná média a 4 budu se jim věnovat později. 2.1 JAK SPRÁVNĚ PSÁT ZPRÁVU Může se stát, že pošlete novinářům pozvánku na akci a oni přesto nedorazí. Důvody mohou být dva – je to líná sebranka nebo opravdu nestíhají. Z vlastní mnohaleté praxe mohu potvrdit, že se setkáte s oběma možnostmi, přičemž pravděpodobnější je ta druhá. O víkendech se koná velké množství akcí a ty skautské se vyškrtávají zpravidla jako první. Ale není třeba házet flintu do žita a zklamaně krčit rameny. Říp Čechovi také v ústrety nevyrazil, a přesto se setkali. Pokud již předem víte, že novináři na akci dorazit nemohou, je dobré se s nimi domluvit, že jim zprávu dodáte. Takovou nabídku málokterý soudný novinář odmítne, protože uděláte práci za něj. A pokud dodáte ke kvalitní zprávě i kvalitní obrazový materiál, máte zveřejnění předem zajištěné. Ale jak vypadá kvalitní zpráva? Zpráva, která má široké možnosti využití. Od novin až po naše webové stránky. Také proto se budu psaní dobré zprávy věnovat nejšířeji. Velmi důležitou částí zprávy je titulek, který by měl vytvořit autor zprávy, a to nikoli na konci práce jako nutné zlo. Když se nepovede titulek, dramaticky se snižuje pravděpodobnost, že si čtenář zprávu přečte. Všechna energie pak vyjde nazmar. Téměř stejně důležité je otevření zprávy, první věta, první odstavec. Měly by odpovědět na klasické otázky, na které zpráva odpovídá: CO, KDO, KDY, KDE a pokud možno už i JAK a PROČ. Je třeba dbát na čerstvost zprávy (informovat o víkendové akci za deset dní je jaksi k ničemu a pravděpodobnost zveřejnění rapidně klesá). A není možné opomenout také fakt, že ne každý je zcela seznámen s děním v Junáku.


Média a propagace

Nad prvními dvěma třemi větami se opravdu vyplatí důkladně 5 popřemýšlet, vyzkoušet si je napsat v různých verzích. Protože když se trefíme, zbytek už se nám seřadí „sám“. Možností, jak otevřít článek, je poměrně dost, ale ne všechna se hodí pro informování o dění v naší organizaci. Určitě nebudeme používat analytický nebo dramatický způsob otevření článků. Našim potřebám nejvíce vyhovuje shrnující úvod, kdy v tak zvaném perexu (tučně tištěný úvod článku) seznámíme veřejnost s problematikou, kterou následně rozvedeme v článku: Letošním vítězem krajského kola Svojsíkova závodu se stala družina AB z X. Je možné využít také akcentující úvod, který se hodí například do článků o konání závodů: Vítězstvím v krajském kole Svojsíkova závodu si družina AB z X zajistila postup do celostátního kola. V některých případech je možné hned v úvodu zdůraznit atmosféru, případně využít retrospektivního způsobu psaní, které je vhodné především při různých výročích. Důležitý je také rozsah úvodního odstavce. Rozhodně by neměl přesáhnout více jak pět řádek, protože jinak se může velmi snadno stát, že si vystřílíte veškeré informace hned v prvním odstavci a dále nebudete mít o čem psát. Pro perex, stejně jako pro titulek, platí jedno základní pravidlo – stručně a úderně. Při psaní zprávy je standardní postup tzv. obrácená pyramida: nejnovější a nedůležitější informace je (jsou) uvedena(y) jako první, postupně se přechází k méně důležitým faktům. Řekněme, že taková normální pěkná zpráva vypadá takto: 1. Otevření, které sděluje novinku, to hlavní – jeden (nebo dva krátké) odstavec (pozor, členění zprávy do odstavců je velmi důležité – obsahují logicky související věci a čtenáři se tak text dobře vnímá) 2. Dva až čtyři odstavce s dalšími podrobnostmi a souvislostmi úvodu


Média a propagace

3. Odstavec o zákulisí 6 4. Dodatečná informace 5. Background, předpokládaný vývoj události Ne vždy je nezbytně nutné využít všechna výše popsaná pravidla. A to s ohledem na výraznou specifičnost dění v Junáku. Určitě je rozdíl, pokud novinář píše o rozhodování zastupitelstva města, kde je vhodné využít i určitého pohledu do zákulisí, a pokud my píšeme o pouštění draků. Jako vždy ovšem existuje výjimka, kterou jsou obzvlášť významné akce s nadregionálním přesahem. Po napsání zprávy je dobré si ji ještě znovu přečíst a zkontrolovat ji. A pokud to dovoluje čas, který tlačí především deníky, je dobré, pokud si ji před zveřejněním přečte ještě jedna osoba. Kontrolu zprávy začněme titulkem. Titulek by měl čtenáře při jeho upoutat natolik, že se pustí do zprávy. Většina lidí napoprvé novinami listuje a vnímá fotky a popisky pod nimi, titulky, grafiku. Titulek tedy musí sdělit téma zprávy, něco z obsahu, ale ne všechno – aby byl důvod pokračovat dál. Titulek musí odpovídat obsahu zprávy (aby nebyl čtenář zklamán), nebo být jen trochu „nad“ ním – protože musí být také pěkný, šťavnatý, nápaditý, slibující. Je třeba ale upozornit, že ne vždy vyjde článek s námi vymyšleným titulkem. Jeho rozsah se totiž řídí určitými grafickými pravidly a je nutné, aby zapadl do konceptu celé stránky v novinách. Proto nebuďme zklamaní, pokud nám novináři změní titulek. Jde přeci o obsah, i když jej prodává především titulek. A náš titulek můžeme s klidem použít na webových stránkách nebo na Facebooku. Článek nezapomeňme podepsat celým jménem, v některých případech je možné využít i přezdívky. K druhé variantě se ale příliš z profesních důvodů nekloním a upřednostňuji civilní jméno. Bez podpisu klesá pravděpodobnost zveřejnění k absolutní


Média a propagace

nule. V případě, že se jedná o pozvánku na nějakou akci, případně 7 jiný, méně významný článek, je možné využít zkratky. Ale pouze v samotném článku, email, ve kterém zprávu zasíláte, vždy podepište plným jménem. Je také dobré se držet jedné zkratky. Důležité je využívání citací, které článek oživí a dodají mu na bezprostřednosti a autentičnosti. Při užívání citací si musíme zkontrolovat, jestli citujeme přesně a jestli jsme při krácení výpovědi nezměnili její smysl. Gramatické chyby a obecnou češtinu překládáme do spisovné, stejně tak kostrbaté mluvené slovo uhlazujeme – mluvená řeč je něco jiného než psaná a doslovný převod by mluvčího téměř vždy zesměšnil. Přímé řeči musí být opatřeny zdrojem, čili do zprávy dostáváme aktéry dění, nebo jeho důležité komentátory. Jaké sloveso zvolit jako sloveso uvozující, a přitom se nedopustit komentáře? Neutrální je „řekl“, ale nemůžeme ho stále opakovat, aby zpráva měla i jistou jazykovou úroveň. Takže uvedl, tvrdil, zdůraznil, soudil, připustil, přiznal, naznačil. Ale pozor, zde už je emotivní příměs, takže musíme vážit na lékárnických vahách. Spousty chyb se dá napáchat při psaní čísel. Číslice 1 až 9 píšeme slovem, stejně jako sto, tisíc, milion, od desítky výše vše pomocí arabských číslic (15 320). Zmiňujeme-li věk aktéra naší zprávy (což by mělo být spíše ve výjimečných případech, kdy je to významná součást zprávy), pak ho napíšeme slovem. Naskočí-li nám do textu při psaní cizí slovo, ihned si položíme otázku: nedá se totéž vyjádřit pěknou češtinou? A to nejen u opravdu ošklivých počeštěných cizích slov, ale rovněž u běžných, která už češtinu zaplevelila (projekt, materiál, trend, dynamika). Bez cizích slov je zpráva jasnější, srozumitelnější a pochopitelnější.


Média a propagace

Při psaní článků ze skautského prostředí se úzkostlivě vyhýbejme 8 zkratkám. Široké veřejnosti jsou naše interní zkratky zcela neznámé a budeme jen ztrácet čas při jejich vysvětlování. Jedinou výjimkou je jejich případné opakování v textu. Pokud tedy budeme psát o Okresní radě Junáka v Děčíně, je vhodné uvést do závorky zkratku ORJ a tu nadále v textu používat. Svá pravidla má také psaní osobních jmen. Když se o osobě zmiňujeme poprvé, napíšeme celé jméno a příjmení (Jan Novák), dále ve zprávě už píšeme jenom příjmení, aby to nevypadalo neuctivě, tak funkci a příjmení (vůdce střediska Novák), vůbec nepoužíváme formu se zkráceným křestním jménem (J. Novák). Při popisování lidí, o nichž referujeme, se držíme přesnosti a stručnosti. Přesností se rozumí nikoli doslovný přepis někdy krkolomných názvu funkcí, ale srozumitelné vystižení obsahu funkce. Tedy neuvedeme, že Karel Janík je vůdce střediska Junáku – svazu skautů a skautek ČR Úsvit Děčín, ale například jen vedoucí děčínských skautů. Na závěr návodu na dobrou zprávu ještě něco málo o backgroundu (pozadí), který ale nepatří nutně na konec zprávy. Background dodává zprávě kontext, který čtenář potřebuje k jejímu pochopení a rozhodně není vata. Rozšířený novinářský omyl je, že čtenář si přece pamatuje minulost a souvislosti dnešní události. Ale není to tak – čtenář má mnoho vlastních starostí a nesleduje dění jako my. Proto by background měl být vlastně v každé zprávě, byť ve zprávě krátké třeba jenom jednou větou, nebo dokonce pouze ve větě vedlejší. Není pravda, že background patří na konec zprávy. Vysvětlující pasáže by měly být v té části zprávy, kde je potřeba čtenáři pomoci, aby neztratil souvislost.


Média a propagace

3. ROZHLAS A TELEVIZE 9 V tomto případě se bez asistence profesionálních novinářů s největší pravděpodobností neobejdeme. Málokdo z nás totiž vlastní dostatečně kvalitní techniku umožňující pořízení reportáže určené k vysílání. Dalším úskalím je vhodné sestavení reportáže, které je mnohonásobně složitější než napsání zprávy pro noviny nebo elektronická média. Pro televizní a rozhlasové vysílání jsou určeny především významné akce, ale je možné zkusit oslovit televize také například při pořádání náborů. Je ale nutné jednotlivá média oslovit v dostatečném předstihu i několika týdnů s tím, že se na konkrétních věcech domluvíte například týden, deset dní před konáním akce. 4. INTERNET A SOCIÁLNÍ SÍTĚ Neocenitelným pomocníkem při šíření informací ze skautského života je internet nabízející několik možností zveřejňování. Mezi povinnou výbavu organizačních jednotek by měly patřit webové prezentace. Pro oddíly je možné využít doménu nižšího řádu pod střediskovým webem, který by ale vždy měl být na vlastní doméně bez využívání nejrůznější free serverů. Vzhledem k dnešním cenám ročního pronájmu domény v řádu několika stokorun není zřízení vlastní adresy finančně nedostupné. A jak by takové webové stránky měly vypadat a co by měly obsahovat? Zřejmě nejdůležitější je, aby na stránky vůbec nějací návštěvníci krom členů a jejich nejbližších přišli. Většina uživatelů používá vyhledávačů jako je google nebo seznam.cz, které pracují na principu indexování. Tedy relevance vyhledávaných slov. Je proto nutné si uvědomit, co chceme, aby uživatelé našli. S největší pravděpodobností to bude spojení slov junák či skaut a názvu příslušného města. Aby vyhledávače zobrazily naše stránky na co


Média a propagace

nejvyšší pozici (je dokázané, že uživatelé vyhledávačů nemají moc 10 trpělivosti a co nenaleznou na prvních několika stranách, nenaleznou nikdy), je nutné v první a druhé úrovni co nejčastěji požadované spojení použít. Kromě toho je nutné dbát na vzhled, který může mnoho návštěvníků od dalšího prozkoumávání odradit. Z tohoto důvodu je dobré dělat v pravidelných intervalech redesign stránek tak, aby odpovídaly nejnovějším trendům. Pravidelná změna vzhledu se může zdát na první pohled poměrně nákladnou investicí, obzvlášť po prozkoumání ceníků tvůrců webových prezentací. Ale určitě se najde v každém středisku šikovný člověk, který má s podobnou prací zkušenosti. Pokud takového člověka nenaleznete, je možné se zkusit obrátit na místní tvůrce a nabídnout jim barter, tedy něco za něco. Oni vytvoří stránky a vy jim na nich poskytnete reklamní prostor a budete je uvádět například na propagačních materiálech a plakátech jako partnery střediska nebo oddílu. Dalším důležitým hlediskem pro úspěšnost stránek je jejich obsah, protože i sebekrásnější stránky s přihlouplým nebo nedostatečným obsahem dokáží spolehlivě odradit od další návštěvy. Chybět by tak určitě neměl přehled akcí, elektronická kronika, novinky nebo fotogalerie, pro jejichž zřízení je možné využívat například rajce.net. Neméně významná je živost stránek, tedy jak často se na nich objeví nová informace. Stránky, které jsou aktualizovány jednou za čtvrtletí, nejspíše mnoho příznivců nezískají. Uživatelsky příjemné je zasílání novinek pro registrované uživatele přímo na mail. To nejen usnadní informování například členů oddílu, ale přivede to také návštěvníky na náš web. Velkým fenoménem posledních několika málo let jsou tak zvané sociální sítě, z nichž nejvýše vyčnívá Facebook a Twitter. Druhá jmenovaná síť je určena pro zasílání krátkých zpráv v maximálním


Média a propagace

rozsahu 160 znaků. Z tohoto důvodu není příliš rozšířen a nehodí se 11 tak pro naše účely. Ale opět i zde je možné najít výjimku – pokud se například členové jedné družiny domluví a zaregistrují se na Twitter, lze jej poměrně účinně používat pro vnitřní komunikaci. Výrazně rozšířenější, a to i v České republice, je Facebook. Síť původně určená pro osobní prezentace začala postupem času nabízet prostor také pro skupiny a stránky. A právě této funkce můžeme při informování o dění v našich oddílech a střediscích využít. Oproti vlastním stránkám je částečně omezena možnost individuálního nastavení, to je ale nahrazeno uživatelsky přívětivým prostředím pro správce FB stránek. Stejně jako u webu, platí řada pravidel i zde. Je nutné pečlivě vybírat název stránky a co nejčastěji jej aktualizovat. Princip FB stránek je založen na tzv. fanouškovství, tedy jakési formě oblíbenosti. Je jasně dáno, že čím více fanoušků ta která stránka má, tím je větší šance, že se zveřejňované informace dostanou k širokému publiku. U FB stránek je možné také nastavit míru soukromí, tedy toho, kdo vše může danou stránku nebo profil navštívit. Jelikož je naším zájmem, aby naše stránky vidělo co největší množství lidí, omezíme soukromí na minimum a povolíme jejich zhlédnutí i neregistrovaným uživatelům. FB stránky mají oproti klasickým webovým prezentacím jednu zásadní výhodu. Zatímco na webové stránky, s výjimkou diskusních fór, přispívá nejvýše pár lidí, obsah FB stránek může tvořit prakticky kdokoliv. Je tedy snadné, aby například na oddílové FB stránky přispívali jednotliví rádcové družin a zveřejňovali fotky nebo zápisy z výprav. Z této možnosti ale plyne také jedno riziko. A to riziko možného zaplevelení stránky nejrůznějšími reklamními odkazy nebo nevhodnými poznámkami. Je proto vzhledem k nebezpečí zneužití nezbytně nutné, aby správce či správci FB stránek pravidelně kontrolovali jejich obsah.


Média a propagace

Další možností, jak publikovat své články a pozvánky na internetu, je 12 zveřejňování takových příspěvků na renomovaných serverech. V současné době toto umožňují především novinky.cz, ale je možné očekávat, že se v budoucnu tímto směrem vydají také ostatní celostátní internetová média, jako je například tyden.cz, který provozuje Zprávy z naší ulice. Ty jsou sice v současnosti provozovány pouze v Praze, ale očekává se jejich expanze i do dalších regionů. Kromě těchto velkých serverů existuje řada lokálních zpravodajských portálů, které také umožňují po zaregistrování zveřejňovat články a pozvánky. Jedním z takových je například decin.cz. 5. PROPAGACE 5.1 FORMY PROPAGACE Propagací naší práce jsou především články v novinách a rozhlasové a televizní reportáže z našich táborů, závodů nebo náborů. Ale nedílnou součástí propagace práce Junáka je také včasné zveřejňování pozvánek na jednotlivé akce určené veřejnosti. K dispozici máme několik informačních kanálů. Zřejmě nejúčinnější je zveřejnění pozvánky v místních médiích, ta ji velmi často vzhledem k nedostatku jiných zpráv ráda otisknou či odvysílají i opakovaně. Je proto dobré se domluvit v případě rádií na zvýšené frekvenci vysílání pozvánek těsně před konáním akce, tedy den, nejvýše dva. Stejný postup doporučuji zvolit u tištěných médií, kde je vhodné pozvat týden před akcí a v případě možnosti pozvánku zopakovat ve vydání den před konáním akce. V případě, že není možné dvojí otištění, je lepší vybrat si zveřejnění těsně před konáním. Pokud by byla pozvánka


Média a propagace

zveřejněna s příliš velkým předstihem, mohlo by se velmi snadno 13 stát, že se mine vzhledem k lidské zapomnětlivosti účinkem. Při pořádání velkých nebo pravidelných akcí pro veřejnost jsou dobrým informačním kanálem také plakáty, které je možné umístit na několika různých místech. Pro větší, většinou bývalá okresní města je vhodné využít vyvěšení plakátů v autobusech městské hromadné dopravy. Ta přepraví denně desítky tisíc cestujících a při dostatečném množství vyvěšených plakátů se tak o plánované akci dozví poměrně velké množství unuděných cestujících čtoucích reklamy v autobusech. Přestože je reklama v autobusech obecně dražší než na plakátovacích plochách, je vzhledem k množství případných čtenářů výrazně efektivnější. Plakátovací plochy jsou naopak výhodnější pro menší sídla, ve kterých městská hromadná doprava nefunguje. Navíc bývají v těch městech plakátovací plochy umístěny v lokalitách, kterými většina obyvatel denně prochází. Tedy u autobusových zastávek nebo u nákupních středisek. Suverénně nejvýhodnější, tedy zdarma, je pak vylepování ve výlohách obchodů. Ať se již jedná o obchody spřízněných duší, nebo o náhodně vybrané obchody. Vyvěsit plakát na akci Junáka totiž málokdo odmítne. Není možné také opomenout webové a FB stránky. Vzhledem k omezenému zásahu potencionálních návštěvníků jsou ale pouze jako doplněk k předchozím formám propagace. 5.2 JAK MÁ VYPADAT PLAKÁT Jelikož nejsem grafik, omezím se jen na několik základních pravidel při tvorbě plakátů. Jejich obsah musí být co nejstručnější, nejvýstižnější a nesmí chybět nic podstatné, stejně jako ve zprávě. Tedy kdo, kdy, kde a co. Je dobré se vyhnout určité přeplácanosti, ke které mají někteří tvůrci při snaze co nejvíce zaujmout sklony. Ale i zde platí, že méně je někdy více a v jednoduchosti je krása.


Média a propagace

Takže se snažíme vyvarovat nejrůznějších grafických šíleností, 14 především pak nabídky z word artu. Nepříliš dobře také působí velké množství fontů použitých na jednom plakátu či prospektu. Pokud si s tvorbou plakátu nevíme rady, není ostuda se obrátit na odborníky, kteří mají s grafickými návrhy zkušenosti. Naopak profesionálně zpracovaný plakát má větší šanci zaujmout a přitáhnout případné návštěvníky. Také v tomto případě je možné obrátit se na přátele a příznivce Junáka nebo využít barter, jelikož profesionální grafici nepatří mezi nejlevnější. V každém případě je nutné ale dodržovat grafický manuál Junáka, který je kompletně k dispozici na križovatka.skaut.cz v sekci propagace a byl také distribuován na vyšší organizační jednotky. 5.3 PROPAGAČNÍ MATERIÁLY Propagační materiály jsou vhodné především pro rozdávání při samotné akci, například při náborech nebo dětských dnech. Ústředí Junáka nabízí prostřednictvím Tiskového a distribučního centra nepřeberné množství propagačních předmětů a materiálů. V online shopu je možné si objednat například informační letáky, plakáty nebo nejrůznější náramky. Jejich cena je ale bohužel příliš vysoká na to, aby bylo možné takové propagační letáky rozdávat při náborech. Existuje ale možnost si tyto letáky stáhnout v elektronické podobě a poprosit nějakou spřízněnou duši o jejich vytištění. Tato varianta ale nám nedává příliš možností, jak obsah letáku ovlivnit. To nám umožní druhá varianta, kdy si pomocí grafického manuálu vytvoříme vlastní propagační tiskoviny, které si necháme vytisknout, pokud možno opět u spřízněné duše. Při samostatné tvorbě propagačních materiálů se držme stejných pravidel jako při tvorbě plakátů, tedy stručně a vystižně bez nadbytečných a rušivých grafických prvků.


Média a propagace

6. KOMUNIKACE S MÉDII 15 Způsob a četnost komunikace s jednotlivými médii je rozhodující pro úspěšnost naší informační kampaně. Občas je dobré se jen připomenout, zcela neformálně, že ještě žijeme a chystáme nějakou akci. I kdyby měla být až za několik týdnů. Důležité je ale to, že na nás novináři nezapomenou. Pro komunikaci s médii je vhodné zřídit funkci mediálního zpravodaje, který bude mít kontakt s novináři na starosti. Aby se ale nejednalo pouze o pisálka a rozesílatele zpráv z kronik, je nutné jej vybavit dostatečně širokými pravomocemi. Tou nejzásadnější je výhradnost pro komunikaci s médii. Veškeré výstupy z OJ musí projít rukama mediálního zpravodaje a ten je musí schválit a svým jménem rozeslat médiím. Není totiž možné, aby jej po čase oslovili novináři a zeptali se na věc, o které díky nedodržení tohoto pravidla nemá nejmenší tušení. V případě krizové situace platí nejpřísnější zákaz porušení tohoto pravidla a komunikovat s médii by měl výhradně mediální zpravodaj a nejvyšší představený dané OJ. Mezi další pravomoci nepochybně patří možnost zastupovat OJ v rámci sítě mediálních zpravodajů Junáka nebo být včas informován o chystaných akcích v rámci OJ. 7. ZÁVĚR S médii je těžký život, bez nich ještě těžší. Pokud chceme, abychom nebyli považováni za druh akutně ohrožený vyhynutím, je nezbytně nutné se s médii naučit nejen vycházet, ale dokonce se je ochočit tak, aby pracovala podle našich přání. Pokud to budeme dělat dostatečně mazaně, nemusíme se bát, že o nás veřejnost nebude vědět. A to je pro naše skutečné přežití životně důležité.


S médii je těžký život, bez nich ještě těžší

Recommend Documents