S LÁ N S KÁ R A D N I C E

Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného

SLÁNSKÁ RADNIC E zdarma | číslo 8 | ročník x | srpen 2007

Slánští plochodrážníci r e p r e z e n t o va l i Če skou republiku Ve čtvrtek 19. 7. 2007 ve 22 hodin, poprvé v historii slánského sportu, se slánští plochodrážníci vydali reprezentovat Českou republiku, Středočeský kraj, Královské město Slaný a svůj klub v semifinále Poháru mistrů evropských zemí na ploché dráze v ukrajinském městě Rovno. Slánští jezdci odjeli bez svých polských kolegů, posíleni byli však domácími jezdci Šiterou z Plzně, Štichauerem z Parbubic (oba dva jsou členy slánského střediska mládeže), Wolffem z Prahy a odjel také Martin Málek. Původně měl odjet i Martin Vaculík, ten však na poslední chvíli svoji účast z rodinných důvodů odvolal. Přeprava jezdců a závodní techniky vedla přes území Polska na Ukrajinu, celková trasa byla přes 1 200 km dlouhá. Výprava do místa závodu dorazila až v pátek o půlnoci (včetně tříhodinového zdržení ukrajinské hranici). V sobotu dopoledne byla technická přejímka závodních strojů spojena s tréninkem všech účastníků. Vlastní závod byl zahájen v 18 hodin a utkali se mistři Ruska (reprezentovaní Mega–Lada Togliati), Lotyšska (reprezentovali jezdci Lokomotiv Dagavpils), Ukrajiny (reprezentovali domácí jezdci Rovna) a naši jezdci – mistři ČR. pokračování na 2. straně

Slovo na úvod Vážení spoluobčané, milí Slaňáci, ve svých pravidelných úvodnících se většinou zabývám obecně společenskými otázkami či se snažím poukazovat na různé problémy ve městě a informovat o proběhlých a očekávaných kulturních a sportovních akcích. Tento úvodník bude trochu výjimkou. Chci vás přímo upozornit na jedno rozhodnutí zastupitelstva města, které bylo přijato na červnovém zasedání. Ve své písemné podobě je velmi „nečtivé“, přesto, nebo právě proto, bude mít velký dopad na rozvoj města v nejbližších měsících, ba dokonce letech. Určitě víte, že územní plán je nejdůležitějším dokumentem města. Každá stavba musí být ve shodě s tímto „plánem plánů“. Bez toho nemůže být vydáno žádné stavební povolení. Od ledna t. r. začal platit nový stavební zákon, který nám stanovuje povinnost do pěti let přijmout úplně nový územní plán pro Slaný. To znamená, že platnost stávající dokumentace končí 31. 12. 2011. Přijetí nového územního plánu je značně časově náročné. Předpokládám nejméně dva až tři roky každodenního úsilí. Aby se dal dokument vůbec zpracovat, bude nutné na určité období omezit realizaci záměrů případných investorů ve městě. A to je nanejvýš nepříjemné. Zvláště v období značného rozvoje, který naše město v současné době prodělává. A také kvůli návaznosti na rozpočtové období Evropské unie v letech 2007–2013. Po tomto datu bude získání evropských peněz pro česká města ještě těžší než dosud. Gordický uzel, který nám připravili naši zákonodárci, jsme se v zastupitelstvu pokusili rozetnout následovně: 30. červen 2008 je konečným termínem, kdy bude možné zahájit poslední změnu stávajícího územního plánu před vydáním územního plánu nového. Poté již žádná změna nebude uskutečnitelná a zastupitelstvem přijímána. Do 31. 12. 2007 se budou shromažďovat podněty a návrhy na možné funkční uspořádání ploch v novém územním plánu. Po posouzení budou tyto podněty zahrnuty do návrhu zadání pro vytvoření nové územně plánovací dokumentace. Bez výše uvedených omezení by nebylo možné podmínky zákona splnit. V závěru úvodníku si vás dovoluji, milí Slaňáci, vyzvat – pokud máte jakýkoliv podnět do územního plánu, věnujte prosím ve vlastním zájmu, velkou pozornost výše uvedeným informacím. Mějte se hezky! Váš starosta Ivo Rubík

slánská radnice | číslo 8 | srpen 2007

strana 2

Slánští plochodrážníci… (pokračování z . strany)

Vlastní závod měl dramatický průběh, nicméně ruští jezdci splnili roli favoritů a s převahou vyhráli. Našim jezdcům se zejména v začátku závodu nedařily starty, a tak s domácími jezdci sváděli vyrovnané souboje. Závod se jel za účasti cca 9 000 diváků, kteří velmi hlasitě povzbuzovali domácí jezdce. Celkově v závodě zvítězili jezdci Ruska se 49 body před týmem Daugavpils se 36 body, naším týmem s 21 body a domácím týmem Rovna se 13 body. Do finále PMEZ, které se pojede v říjnu v maďarském Miskolci, se takto kvalifikovali pouze vítězové závodu, jezdci Ruska. Z našeho týmu nejvíce bodovali Šitera s Wolffem, kteří zís-

kali po 7 bodech, Málek získal 4 body a Štichauer, který měl 2 poruchy motocyklu, získal 3 body. Ihned po závodu ve 21 hodin naši jezdci urychleně odcestovali zpět do Slaného, aby stihli začátek nedělního závodu – přeboru tříčlenných týmů – který se jel od 18 hodin. Do Slaného se výprava po nonstop jízdě vrátila po 16. hodině, a tak jezdci stačili svůj start v tomto závodě. Vystoupení našich jezdců lze hodnotit po sportovní stránce jako úspěšné. Rovněž jsme získali cenné organizační zkušenosti – jako pořadatelé finále PMEZ v příštím roce ve Slaném. Petr Křikava, Plochá dráha Slaný

PÁT R ÁNÍ PO S T OPÁCH MOROVÉHO SL OUPU ZE SL ÁNSKÉHO NÁMĚSTÍ PATRIA – společnost pro ochranu kulturního dědictví spolu s Vlastivědným muzeem delší dobu usilují o přesnější lokalizaci památného morového sloupu na slánském náměstí se záměrem, aby v dlažbě byl půdorys této památky vyznačen. Jistě by to přivítali nejenom slánští občané, ale i turisté a náhodní návštěvníci města. Využili jsme proto příležitosti a účastnili se 1. veřejného projednávání architektonické studie o revitalizaci historického jádra města 13. 6. 2007 v sále Městského centra Grand v Slaném. Na místě jsme zjistili, že ve studii není s vyznačením této památky počítáno. Oslovili jsme proto vedoucího týmu architektonické studie pana prof. ing. arch. J. Sýkoru, DrSc. a seznámili jej s naším úmyslem, který byl s porozuměním akceptován. Památný sloup se sousoším nejsvětější Trojice s Pannou Marií vysvěcený 1. 6. 1681 byl na náměstí postaven na paměť velkého moru, který město postihl o rok dříve (obr. 1). Tuto památku stihl smutný osud: byla stržena v pondělí 5. 7. 1920 v 17.20 hod. Dobové snímky ukazují, že trosky ležely na náměstí ještě druhý den ráno – na jednom snímku (obr. 2) vidíme zvědavce shromážděné za troskami se sluncem v zádech, na druhém (obr. 3) se občané na pokyn fotografa, patrně pana Kahlera, ukázněně přemístili na opačnou stranu. Na fotografiích také vidíme červenobílé vlajky vyvěšené při příležitosti památky M. Jana Husa. Hanebnou historii svévolného zničení památného morového sloupu podrobně vylíčila Z. Dvořáková ve Slánském obzoru (roč. 9 – 2001, 57–66). Je politováníhodné, že ze sloupu a jeho sochařské výzdoby se nic nedochovalo; nevíme ani, kde trosky skončily. Tato událost utkvěla v paměti občanů, nedávno se o ní ve své vzpomínce zmiňuje pan Ladislav Kočka s poukazem, že celou akci iniciovali tři profesoři slánského gymnasia (Slánské listy XV, č.2 ze dne 16. 1. 2007, str. 6). Ze zničeného památníku na náměstí

zůstala až do roku 1960 jen část původního schodiště čtvercového půdorysu s válcovitými patníky v nárožích. Opodál byla vysazena čtveřice lip, které tvořily o dp ovídající protějšek kašně na opačné straně náměstí. V padesátých letech bylo na tomto místě postaveno monstrum ve tvaru pěticípé hvězdy (obr. 4). Zdálo by se, že vytýčit původní polohu morového sloupu bude snadné – vždyť k rozsáhlým úpravám náměstí v roce 1960 byly jistě vyhotoveny plány, na kterých muselo být místo památníku s dalšími podrobnostmi vyznačeno. Bohužel, dosavadní pátrání po nich je zatím bezvýsledné; nejspíše skončily ve sběru starého papíru. Při vší té bídě se však podařilo najít cenný dokument – totiž „Stavební deník – úprava středu náměstí 9. května ve Slaném“ pečlivě vedený panem Schusterem. Díky jemu můžeme den po dni sledovat zkázu slánského náměstí, které se do té chvíle mohlo pyšnit starobylou, a v té době zcela ojedinělou dlažbou z „kočičich hlav“ položenou v roce 1820 (dnes by byla vyhledávaným turistickým cílem). Stavební deník (kroužkový blok rozměru A4) má celkem 34 stran. První zápis je ze dne 19. dubna 1960 (úterý), poslední je z 31. května téhož roku. Odstranění dlažby bylo provedeno slánskými občany formou tehdy ne příliš oblíbených „dobrovolných“ brigád v akci Z (pro nepamětníky : brigády organizované pro zvelebení obcí měly označení „akce Z“). Ze stavebního deníku se dovídáme, že první den panovalo oblačné, ale teplé počasí a že pracovalo 14 brigádníků od 15 do 18 hodin.


Pečlivě jsou uvedena jejich jména, bydliště a počet odpracovaných hodin. Toho dne bylo celkem odpracováno 42 hodin s pracovním výsledkem: „Vytrháno 126 m2 dlažby s odvozem na skládku, t.j. průměrný výkon 3 m2 za 1 hod.“

A tak to jde den po dni (pracovalo se o sobotách i o nedělích). V těchto pochmurných zápisech najdeme také zmínky o zbytcích morového památníku. Dne 11. května 1960 (středa) pracovalo celkem 6 brigádníků od 6 do 12 a od 14 do 18 hod. – celkem 22 hodin. Toho dne byly provedeny práce: „Vytrhání dlažby, odvoz kamene na skládku. Pomocí autojeřábu z ČSAO byly během 2 hodin vytrženy 4 ks kulatých patníků, 1 betonový základ z hloubky 150 cm, snesena

strana 3

z poutače hvězda a poražena dřevěná konstrukce poutače. Započato s rozebíráním poraženého poutače.“ Na stejném místě pak pracovalo v sobotu 14. května 10 brigádníků: „Vytrhání dlažby 28 m2 a odvoz kamene… Vykopávání betonových základů pod poutačem, vykopání zbytků sloupků a železných trubek vyčnívajících nad povrchem.“ Poslední zápis z tohoto místa je ze středy 18. května 1960: „Autojeřábem naloženo na auto 6 kusů betonových základů, které byly odvezeny k mlékárně, naloženy a odvezeny na plochou dráhu 4 ks kulaté patníky. Dále vytrhány a přeneseny na skládku všechny pískovcové obrubníky kolem poutače.“ Tímto dnem také končí poslední stopy po slánském morovém sloupu. Pro úplnost dodávám, že pro jistotu a se skrytou nadějí jsem se vypravila v doprovodu pana Karla Ležáka na plochou dráhu, zda tam někde „kulaté patníky“ nebudou. Nebyly. Protože se plány z roku 1960 nedochovaly, bude lokalizace morového sloupu obtížnější, stejně jako zjištění jeho rozměrů. Nepříznivou shodou okolností nejsou tyto údaje uvedeny v žádném spise o Slaném, takže bude třeba použít k jejich rekonstrukci složitých fotogrammetrických postupů. Doufejme, že se to podaří. A zdvořilý dotaz k případným čtenářům: nevíte, prosím, něco bližšího o panu Schusterovi? Za každou zprávu děkujeme. Ivana Hušáková, Vlastivědné muzeum v Slaném

SE Z N A M MÍS T P RO P Ř IS TAV E NÍ KON T E JNE RŮ N A O B JE MN Ý ODPAD – II. POLOLE TÍ 2007 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Stanovit U Hvzdárny – Háje Na Dolíkách - kiovatka Tomanova u .p.1639 Jungmannova – Drakovická Na Chmelnici Gagarinova Ráj - pod prodejnou Mírová - u kotelny sídlit KD - Smetákova Jiráskova U istírny Vehluická - parkovit Okruní Vepkova U klátera Lázeská - Havíská Plynárenská - pod Pánkem Otruby Lotou elevice Dolín Trpomchy Kvíek - pod Sportexem Kvíc - u zastávky Netovice Kvíc - K. Kernera

3. 9. 3. 9. 3. 9. 3. 9. 3. 9. 4. 9. 4. 9. 4. 9. 4. 9. 10. 9. 10. 9. 10. 9. 10. 9. 11. 9. 11. 9. 11. 9. 11. 9. 21. 9. 21. 9. 21. 9. 21. 9. 21. 9. 5. 10. 5. 10. 5. 10. 5. 10.

Datum pistavení • 1. 10. 1. 10. 1. 10. 1. 10. 2. 10. 2. 10. 2. 10. 2. 10. 8. 10. 8. 10. 8. 10. 8. 10. 9. 10. 9. 10. 9. 10. 9. 10. • • • • • • • • •

Kontejnery budou pistaveny na stanovit vdy cca ve 14 hodin a odvoz bude proveden v následující den dopoledne, pípadn v pondlí ráno.

• 29. 10. 29. 10. 29. 10. 29. 10. 30. 10. 30. 10. 30. 10. 30. 10. 5. 11. 5. 11. 5. 11. 5. 11. 6. 11. 6. 11. 6. 11. 6. 11. 9. 11. 9. 11. 9. 11. 9. 11. 9. 11. 16. 11. 16. 11. 16. 11. 16. 11.


strana 4

S TANOVIŠ T Ě KON T E JNERŮ NA T ŘÍDĚN Ý ODPAD VE SL ANÉM Název stanovit

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45

Lidická ulice Gagarinova ulice Arbesova ulice u MHD Tomanova ulice u .p.1639 Rabasova ulice u MHD Rabasova ulice u koly Petra Hrubého u Billy Vikova ulice Na Dolíkách u poty Plynárenská ul. nad Jednotou Karla apka u Jednoty Wilsonova ulice – proti Sportce Stehlíkova – u bvalé mlékárny ikova ul. x Plynárenská ul. Vítzná 1539 ultysova ulice – uilit Vehluická ulice ultysova ulice Dr. E. Benee x Tebízského Tebízského u sokolovny Smetanova ulice O. Scheinflugové U nemocnice Na Vinici - u hbitova Na Vavinci U Praanky Bienerova ulice Okruní ulice u kotelny Okruní ulice Drakovická ulice Lázeská ulice U Plusu Na Vyhlídce Smeenská ulice Friova ulice Na Hráku 1 – Malypetrova ulice Ulice Na Hájích Na Chmelnici Dolín elevice Otruby Trpomchy Lotou Kvíc Netovice

Papír

Plasty + náp. kartony

Sklo

poet nádob/ frekvence svozu



1 / 104x 1 / 104x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 104x 1 / 104x 2 / 104x 1 / 52x 1 / 104x 2 / 52x 1 / 104x 1 / 104x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 52x 2 / 52x 1 / 104x 2 / 104x 1 / 52x 1 / 52x 1 / 52x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 104x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 52x 1 / 104x 1 / 52x 2 / 104x 1 / 104x 1 / 104x 2 / 52x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 52x 1 / 26x 1 / 26x 1 / 26x 1 / 26x 1 / 26x 1 / 26x 1 / 26x

1 / 52x 2 / 52x 2 / 52x 1 / 104x 1 / 104x 1 / 104x 3 / 104x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 52x 2 / 104x 1 / 52x 2 / 52x 1 / 52x 1 / 104x 2 / 104x 1 / 52x 1 / 52x 2 / 104x 2 / 104x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 52x 2 / 104x 1 / 104x 2 / 52x 1 / 52x 1 / 52x 1 / 52x 1 / 104x 1 / 52x 2 / 104x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 52x 1 / 104x 1 / 52x 1 / 52x 1 / 52x 1 / 26x 1 / 26x 1 / 26x 1 / 26x 1 / 52x 1 / 52x

1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /

26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x 26x


strana 5

RO CK N A VA L NÍK U M A DE IN G A MBR INUS NO.8 3 0 . — 3 1 . S R P N A —1 . Z Á Ř Í 2 0 0 7 L E T N Í K I N O S L A N Ý BUTY, POLEMIC (SK), STO ZVÍŘAT, GAIA MESIAH, TLESKAČ, ŠVIHADLO, VISACÍ ZÁMEK, E!E, TOTÁLNÍ NASAZENÍ, JAKSI TAKSI, VOLANT, N.V.Ú., MEDVĚD , SEMTEX, HOUBA, KILLJOY (I), KONFLIKT (SK), PRAWDA (PL), PSYCHONOISE (D), VÍTKOVO KVARTETO, PROJEKT PARABELUM, RYBIČKY , FLAMING COCKS, PUNK FLOID, EXISTENCE, FOURTH FACE, THE SWITCH, RED INSECT, SPÍNACÍ ŠPENDLÍK, X – CORE, KOHOUT PLAŠÍ SMRT, DERATIZÉŘI, KUJOONI, VISION DAYS, MINDWAY, MZH, DO ŘADY!, SWING BETA a další …víc jak skupin na dvou scénách start: čtvrtek ". srpna #$ v %%. hodin. vstup: Kč předprodej, Kč na místě, # Kč jednodenní vstupenka. Osmý ročník slánského rockového open air festivalu ROCK NA VALNÍKU Made in Gambrinus se uskuteční jako již tradičně poslední prázdninový víkend v příjemném a útulném prostředí areálu Letního kina ve Slaném. Celou akci pořádá ve spolupráci se značkou Gambrinus, firmou Toi Toi a pod patronací Královského města Slaný občanské sdružení RSC Čechie Slaný, místní populární sportovní oddíl futsalu a fotbalu, jenž stojí za pořádáním naprosté většiny rockových koncertů ve Slaném a okolí. AKTUÁLNÍ INFORMACE I letos se festival koná jako třídenní akce. Začíná už ve čtvrtek 30. srpna v poledních hodinách a bude pokračovat až do soboty 1. září. Stejně jako vloni i letos budou fungovat dvě scény. Na GAMBRINUS STAGE a TOI TOI STAGE pak vystoupí během již zmíněných tří dnů víc jak 50 vystupujících kapel. Návštěvníci letošního Rocku na valníku Made in Gambrinus No.8 mohou očekávat v krásném komfortním areálu slánského „letňáku“ nejen dostatek stánků s občerstvením i distribucí hudebních nosičů a textilu, ale i čajovnu, vinárnu a spoustu dalších překvapení. Přespolní se pak mohou bezplatně ubytovat ve stanovém městečku umístěném za letním kinem. Cena vstupenek zůstává stejná jako vloni, tělesně postižení mají jako vždy vstup zdarma. Dramaturgie celého festivalu vychází tradičně především z punkrocku a jeho odnoží, ale je bohatě proložená i styly jako ska, hardcore či různými

formami rocku. Celou akcí bude diváky provázet coby moderátor známý hudební publicista Petr Korál. DRAMATURGIE A co tedy letos na 8.ročníku Rocku na valníku Made in Gambrinus uslyšíte a kdo bude patřit mezi jeho hlavní taháky? Už ve čtvrtek vystoupí jedna z hlavních hvězd festivalu, kterou není třeba nějak zvlášť představovat – skupina BUTY. Tahákem bude rovněž zcela jistě vystoupení GAIA MESIAH, skupiny tvořené převážně dívkami, a legendárního VISACÍHO ZÁMKU, jejichž „Známku punku“ podpoří v podobném stylu neméně legendární příbramští E!E. Během prvního festivalového dne dále zahrají ještě např. pražští neopunkoví JAKSI TAKSI, či úvalští kolegové Divokého Billa, skupina MEDVĚD 009. Páteční večer ve znamení ska music, kterou budou zastupovat dvě špičky české scény, nestoři tohoto stylu v České republice STO ZVÍŘAT a plzeňský soubor TLESKAČ, zpestří rockoví veteráni VÍTKOVO KVARTETO a přední kapely české punkrockové scény – pardubický VOLANT, královohradečtí N.V.Ú., bílinští DO ŘADY! spolu s mladíky ze skupiny RYBIČKY 48 a německými PSYCHONOISE. Příznivce tvrdší muziky potěší zcela jistě např. EXISTENCE, FOURTH FACE nebo PROJEKT PARABELUM. Poslední festivalový den bude v hojné míře patřit zahraničním skupinám. Vystoupí dvě známé slovenské skupiny – v rytmu ska zahraje POLEMIC, řízný punkrock potom předvede KONFLIKT. V podobném stylu vystoupí polská legenda PRAWDA a italští KILLJOY. Po boku jim stanou jejich čeští kolegové, další z předních kapel české punkrockové scény – slánské TOTÁLNÍ NASAZENÍ a ústecká HOUBA. Zpestřením sobotního večera bude určitě skupina SEMTEX se svou recesistickou bláznivou show, rockń´rollový nářez FLAMING COCKS a na závěr celého festivalu vystoupení populární reagge skupiny ŠVIHADLO. Kromě výše zmíněných souborů jich během tří festivalových dní na dvou scénách vystoupí víc jak padesát. Podrobný program včetně všech dalších informací týkajících se 8. ročníku slánského open air festivalu Rock na valníku Made in Gambrinus najdete na internetových stránkách:

W W W.VA L N I K . C Z


strana 6

OTEVŘENÍ NOVÉ POBOČKY ČSOB VE SLANÉM V pondělí 16. července 2007 zahájila na Masarykově náměstí ve Slaném provoz nová pobočka ČSOB. O týden později zde proběhlo slavnostní otevření, kterého se vedle dalších hostů zúčastnilo vedení města. Po přestřižení pásky starosta Ivo Rubík popřál týmu nové pobočky hodně úspěchů, první místostarosta města Pavel Bartoníček vyjádřil přání, aby se pobočce dařilo naplňovat představy nových klientů. „Naší nabídkou se snažíme vyhovět co nejširšímu spektru klientů – ať jde o studenty, zájemce o investování či úvěr, drobné podnikatele nebo firmy. Stejně tak je strategií banky rozšiřovat pobočkovou síť, abychom byli našim klientům co nejblíž,“ ujistil ředitel pobočky Petr Holec. V nabídce nové pobočky najdete kromě standardních služeb bankomat s nepřetržitým provozem. V letních měsících na klienty čekají jako bonus mimořádné slevy na vybrané služby. Otevírací doba je ve všedních dnech vždy od 9 do 12.30, odpoledne pak od 13.30 do 17 hodin. Pevně věříme, že pobočka ČSOB obyvatelům Slaného a spádo-

vých obcí přinese další zkvalitnění finančních služeb, které jsou v tomto regionu v současné době k dispozici.

K U LT U R N Ě S P O R T O V N Í O D P O L E D N E V O T R U B E C H Jako každý rok, tak i letos uspořádalo občanské sdružení Wotrubia kulturně sportovní odpoledne v městské části Slaného Otrubech. Hlavní náplní soboty 30. června 2007 byl již V. ročník turnaje o ceny v petanque. Od 13.hodiny začalo být na dětském hřišti živo jako na

a objektivita zápolení v nejmladší kategorii, na kterou bylo poukazováno při loňském ročníku. Systém hraní každý s každým (v rámci dvojic) byl vzhledem ke spokojenosti hráčů z předchozích turnajů zachován. Turnaje se celkem zúčastnilo 24 nadšenců pro tento krásný sport z francouzské Provence, 16 dospělých a 8 dětí. A jaké jsou výsledky celého klání? V kategorii dětí 3. místo tým Borci (Tóthová, Chod), 2. místo tým Mistři světa (Jandelka, Košťák) a vítěznou dvojicí je tým Drchkovská elita (Osladilová, Krampera). V kategorii dospělých 3. místo obsadil tým Če gevara (Standa Vacek a Petr Hořejší, ve finále nahrazen Milošem Pospíšilem), 2. místo patřilo All stars (Roman Klein a Tomáš Navrátil) a absolutně nejlepší a zároveň vítěznou dvojící

Poslední přípravy před zahájením turnaje (foto Barbora Bartoníčková)

mraveništi. Finišovala příprava 3 hracích ploch, hlavní organizátoři rozdávali poslední pokyny, rozhodčí si opakovali pravidla hry a každý z návštěvníků se chtěl co nejdříve zapsat do turnaje, aby měl jistotu svého místa v turnaji. Letošní novinkou v petanquovém zápolení bylo losování dětských hráčů do dvojic. Důvodem byla spravedlnost

Zápasy v juniorské kategorii byly napínavé (foto Barbora Bartoníčková)


jsou obhájci titulu z loňského roku – Starci na chmelu – Láďa Betka a Zdeněk Vlasatý. Všem hráčům děkujeme za účast a veliké gratulace směřují k vítězům! To ale ještě není konec všem hrátkám v Otrubech. Od 16. hodiny hrála všem k pohodě a poslechu hudební skupina Krystal. Pódium bylo opravdu neobvyklé – korba náklad-

strana 7

O S L AV Y 9 0 .V Ý R O Č Í B I T V Y U Z B O RO VA V pondělí 2. července 2007 v 10.00 hod., zorganizovala Československá obec legionářská pietní akt položení věnce u pohřebiště legionářů na IV. slánském hřbitově. Věnec na pohřebišti položili předseda okresního výboru Čs. obce legionářské plk. v. v. Josef Petiška a předseda slánské organizace Svazu bojovníků za svobodu Ing. Jiří Schmied. Tichá vzpomínka proběhla k 90. výročí bitvy u Zborova, které připadlo na uvedený den.

Ohlédnutí za historií

Dvojnásobní vítězové turnaje – Betka a Vlasatý s ředitelem turnaje Pospíšilem (foto B. Bartoníčková)

Bitva u Zborova (2. července 1917) představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců. Čs. střelecká brigáda o síle asi 3 500 mužů (1. stř. pluk „M. J. Husa“, 2. stř. pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. stř. pluk „Jana Žižky z Trocnova“) v rámci tzv. Kerenského ofenzívy, na vedlejším směru, dosáhla slavného úspěchu, kdy nadšeným útokem prorazila přes 4 linie pozic rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály rakouské pluky č. 35 (plzeňský) a č. 75 ( jindřichohradecký) o síle asi 5 500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla slabou výzbroj, kulometů zoufalý nedostatek a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády – 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných.

ního vozu IVECO. Alespoň byla jistota, že nám hudebníci a jejich aparatura nezmoknou nebo nebudou odneseni silným větrem. Repertoár této hudební formace byl výborný, nenechal sedět v klidu nikoho ve věku od několika měsíců až do téměř 100 let. Taneční kreace byly vskutku ojedinělé a mnohdy by si nezadaly s tanečními soutěžemi. Asi nejsem jediná, koho druhý den bolely nejen ruce z házení petanquovými koulemi, ale i nohy od divokého tance a hlasivky z hlasitého doprovodného zpěvu. Ještě nesmím opomenout nově začleněnou soutěž v nohejbale, která sportovní odpoledne doplnila. Za všechny zúčastněné bych chtěla velice poděkovat hlavním organizátorům turnaje o ceny v petanque Sváťovi Drtinovi a Miloši Pospíšilovi; Květuši Bartoníčkové a Jarmile Urbaníkové, na jejichž bedrech ležel zápis všech účastníků. Poděkování patří rovněž všem sponzorům, kterými byli Královské město Slaný, Technické služby Slaný, Miloš Pospíšil, manželé Bartoníčkovi a slánská restaurace „U Jožky“, která rovněž zajišťovala výborné občerstvení. Na setkání při dalším ročníku se těší Lucie Pospíšilová, Otruby Ing. J Smied a plk. v. v. J.Petiška po položení věnce


strana 8

TVŮRČÍ DÍLNA NA BENZÍNCE

POVÍDEJ, POVÍDEJ POHÁDKU

Tento podivný název, který nám zprvu naprosto nic neříkal, přesně vystihuje stejnojmenný výtvarný projekt. Když jsme se o této dílně dozvěděli, říkali jsme si: „Jasně, budeme malovat, kreslit a tvořit a pak odejdeme domů. Jenže vše probíhalo úplně jinak! Žádné klasické malování krajinek a povídání o malířských technikách. Celá jednodenní akce proběhla 22. června a byla pojata svěžím a netradičním způsobem. Projekt začal v budově Gymnázia V. B. Třebízského. Zde jsme měli první příležitost seznámit se s lektory z Národní galerie Blankou Lhotákovou a Oldřichem Bystřickým, kteří celou akci vedli. Následně jsme se vydali k benzínové pumpě. Postupně jsme prošli uličkami Slaného, kde jsme pod vedením lektorů objevovali umění ve starých „známých“ budovách. Nakonec jsme došli na určené místo, kde se dnes nachází jakýsi skelet dříve fungující benzínky. Naproti našemu očekávání bylo místo v poměrně zachovalém stavu a nakonec jsme zjistili, že každá ohnutá trubka a každý detail má svého ducha. To jsme se potom snažili zobrazit v našich jednotlivých pracích.

Byla jsem požádána paní Kučerovou, vedoucí slánského Infocentra, abych napsala pár řádků o vycházkách, které provázím. Na letošní turistickou sezonu bylo připraveno několik okruhů. Mně, nové a nejstarší tváři ze všech externích průvodců Infocentra, připadla společně s dalšími kolegy nová témata. Jsou to Martinicové a Clam Martinicové ve Slaném a Noční vycházka s překvapením. Obě vycházky jsou tematicky zcela odlišné a tím jsou pro mne zajímavé. Ti, kdo přijdou na „Martinice“, se dozvědí, které budovy ve Slaném jsou se jmény Martiniců spjaty, ve kterém období slánských dějin je můžeme potkat, odkud pocházejí a také se seznámí s nejznámějšími členy rodu. Ač jsou Martinicové spojováni především s dobou temna, měli i pozitivní vliv na rozvoj města. Jak se říká: „Všechno špatné je pro něco dobré“. A to platí i pro Martinice. Aby vyprávění během vycházky nebylo jen strohým výčtem letopočtů a jmen, je připraveno i zpestření formou pověstí a legend. A věřte, že se někdy jedná skutečně o zajímavé příběhy. Například málokdo asi ví, že tento rod má svoji Bílou paní nebo že Jaroslav Bořita byl velice plodný muž. Martinicové jsou moji oblíbení a neustále nacházím nové informace, které se snažím zakomponovat do vyprávění. Někdy se stává, že i sami návštěvníci jsou cenným zdrojem informací a společně si je vyměňujeme. Součástí vycházky je i výstup na Slánskou horu. Odtud je krásný pohled nejen na celé město, ale i výhled, pokud to počasí dovolí, na Smečno, které především tomuto slavnému rodu patří. Noční vycházky skrývají jakési tajemno. Už jen proto, že se pořádají od 22 hod., příchozí očekávají něco víc. Cílem těchto nočních výletů je vidět Slaný v nočním kabátě s osvětlenými památkami, které jsou jeho chloubou. Myslím, že my, co nechodíme spát „se slepicemi“, jsme to přivítali. Je to vidět i na návštěvnosti, noční vycházky patří vůbec k nejnavštěvovanějším. A protože u jednotlivých objektů se nic nemění z jejich historie ze dne na den, ani sezónu od sezóny, snažím se ozvláštnit povídání například o vzniku města, o jejich právech, o Kříži otce Benedikta a jiné. Mezi oblíbené, kdy lidé napjatě poslouchají, je líčení stavu středověkých ulic a povídání o právu hrdelním. Někdy i náhoda přispěje k dobré náladě účastníků. Jako byl jakýsi muž bez oděvu běžící přes Velvarskou bránu na náměstí a zpět. Později jsem se dozvěděla, že se jednalo o sázku. Přítomní se od srdce zasmáli a mně vyvstal na mysli film mládí ušlých třicátníků – Diskopříběh. A překvapení? Někdo hádá návštěvu pohostinství, někdo pozorování noční oblohy. Ale my se vracíme trošku zpátky do dětství, kdy jsme chodili strašit a vydávali se na stezky odvahy. To opravdu neprozradím, nesmím. To je to tajemství nakonec. Tak přijďte i vy ostatní a poznejte své noční město. Pořád je co objevovat. Budeme se na vás těšit. Závěrem bych chtěla poděkovat paní Kučerové, že mi dala důvěru a příležitost pracovat na těchto projektech.

Tvořili jsme z různých materiálů – přírodních, umělých, ale především jsme se snažili využít materiály přímo z daného místa. I přes nepřízeň počasí si na závěrečné vernisáži nenechal nikdo zkazit náladu a všechna díla slavila velký úspěch. Budete-li mít chuť přijít se podívat na naše vystavená díla, nacházejí se za bývalými kasárnami, silnice číslo 16. Celý projekt nám dodal nový pohled na umění. Zjistili jsme, že umění nemusíme hledat pouze v galeriích a muzeích, ale třeba i na takových místech, jako je deset let opuštěná benzínová pumpa. Další tvůrčí dílna se koná 14. září od 8.00 do 15.00. Opět se studenty Gymnázia V. B. Třebízského. Jste všichni srdečně zváni na vernisáž, která bude probíhat od 14.30. Můžete se také podívat na fotodokumentaci dílen na http://benzinka.ooz.hu. Jiří Pohanka, Daniel Machil, Veronika Vyskočilová, Hana Rogalewiczová (studenti Gymnázia V. B. Třebízského)

Lenka Svobodová, externí pracovník Infocentra Slaný


strana 9

ROZLOUČENÍ SE ŠKOLÁKY

PO PĚTI LETECH KONČÍME

Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole! Robert Fulghum

Vydáním posledních pěti čísel skončí v září letošního roku projekt Kulturně historické putování Slánském (dále jen KHPS). Když se před šesti lety otevíralo slánské Infocentrum, byl materiál KHPS jedním z prvních vydavatelských počinů. Začali jsme mapovat obce regionu podle mapy politického okresu Slánského z roku 1938. Původní osmidílná řada barevně odlišených brožurek zvala k pěším nebo cyklistickým výletům po obcích slánského regionu a mapovala i sebemenší zajímavosti v těchto kolikrát zapomenutých koutech. Texty pro nás připravoval pan Libor Dobner. Během tří let se většina čísel rozebrala a nastal tedy problém, zda nechat materiály dotisknout v původní nezměněné podobě, nebo je připravit úplně nově. Vzhledem k tomu, že původní grafická podoba už zdaleka neodpovídala současným trendům v oblasti cestovního ruchu, byla volba druhé varianty, tedy kompletního předělání jistá. Novou grafickou podobu dostal na starost kladenský grafik pan Martin Donát, který poté začal s Infocentrem Slaný spolupracovat i na dalších materiálech. Po zmapování oblastí kolem Slaného se původně osmidílná řada rozrostla do třinácti dílů. Dvanáct dílů se věnuje výletům po obcích, dva díly šestky provádějí návštěvníky po slánském Masarykově náměstí a uličkami podél dnes už neexistujících hradeb. Celá řada by nikdy nemohla vzniknout, pokud by zúčastněné obce nebyly ochotny se na ní podílet finanční podporou (i když se to v několika případech skutečně stalo, a tak se k naší lítosti bohužel v řadě KHPS neobjeví například obec Vraný, Jedomělice, Jemníky). Díky této finanční spoluúčasti bylo možné zvolit nejen kvalitní tisk a grafika, ale také fotografa pana Pavla Vychodila, který pro nás všechny trasy nafotil. Zbývající díly, tedy čísla 3, 4, 6/II., 12 a 13 vyjdou v průběhu srpna a září a pracovníci Infocentra Slaný by se chtěli slavnostním uvedením těchto posledních částí s celým projektem rozloučit – plánuje k nim nejen vernisáž za účasti představitelů zúčastněných obcí, ale také výstavu fotografií z dílny pana Pavla Vychodila.

Školní rok uplynul jako voda, nastal červen a v naší mateřské škole U Divadla se děly věci…Lovili jsme mamuta, koupali se v bazénu, jezdili na výlety, užívali si ve škole v přírodě atd. Pro předškoláky ze tříd „U Draka“ a „U Čaroděje“ se nejdůležitějším dnem stala středa 20. 6. 2007.

Od rána byla ve vzduchu cítit napjatá atmosféra. Děti skládaly dračí a čarodějnou zkoušku. Netrpělivě čekaly, zda uspějí a drak i čaroděj je „propustí“ do základní školy. Ve zkouškách musely prokázat, co se za celý rok naučily. Úspěšné zvládnutí jsme zpečetili zmrzlinovým pohárem. A což teprve odpoledne! Stalo se již tradicí, že se loučíme s předškoláky a jejich rodiči v obřadní síni městského úřadu. V tento slavnostní okamžik si všichni uvědomíme, že nastává pro děti nová etapa života. Paní ředitelka při této příležitosti pozdravila děti a poděkovala rodičům za jejich péči, vstřícnost a spolupráci. Děti zazpívaly za doprovodu varhan několik písniček, při kterých nezůstalo ani jedno oko suché. V záři blesku fotoaparátů předaly učitelky dětem knihu s věnováním a šerpu, která jim připomene třídu, kterou navštěvovaly. Předškoláci se rozešli do svých domovů, ale pro „čaroděje“ tento významný den ještě neskončil. Všichni se opět večer sešli s batohem a vuřtíky u ohýnku na školní zahradě. Dospělí měli tentokrát vstup zakázán. Po setmění jsme se vydali na stezku odvahy zakončenou „spaním s čarodějem.“ Všichni se probouzeli s úsměvem na rtech. Přejeme všem dětem i rodičům šťastné vykročení do základní školy, hodně trpělivosti a radosti z každého i sebemenšího úspěchu. Třídní učitelky

NABÍDKA K ODPRODEJI Město Slaný nabízí nebytové jednotky a garáže. • Volnou nebytovou jednotku č. 515 / 101 v č. p. 515–516–517, ulice Vikova, Slaný. • Obsazenou bytovou jednotku č. 472 / 8 v č. p. 471–472–473, ulice Vikova, Slaný. • Obsazenou bytovou jednotku č. 1633 / 14 v č. p. 1633, ulice Arbesova, Slaný. • Volnou garáž č. 508 / 101 se dvěma stáními v č. p. 506–507–508, ulice Na Dolíkách, Slaný. Bližší informace je možné získat na úřední desce Městského úřadu ve Slaném nebo na internetových stránkách www.meuslany.cz v sekci městský úřad, úřední deska. (Odbor správy majetku)


strana 10

S TAROVĚ K Á AS T RONOMIE Asi jsou věci, které se od dávných vyznavačů Slunce nikdy nenaučíme. (Thor Heyerdahl) S obdivem začínáme rozumět orientačním schopnostem, které vedly stavitele v období mladší doby kamenné k budování velkých svatyní Slunce. Dávno zaniklé astronomické observatoře našich předků přesvědčivě dokazují mimořádné schopnosti stavebně-orientační v čase i prostoru již v 5. tisíciletí před n. l. Skutečnost, že Slunce bylo nejvyšším božstvem, dokazují četné památky od mladší doby kamenné až po dobu slovanskou. Nové směry při výzkumu starých památek nám pomohou odpovědět na řadu otázek, které souvisejí s orientací megalitických staveb a kalendářní astronomií. Doklady orientačních schopností člověka, od doby kamenné až po středověk, nás často nutí pozměnit či rozšířit názor na historii. Konec doby ledové v Evropě sebou přináší i příznivější podmínky pro osídlení. Lidé mladší doby kamenné začínají chápat Slunce jako přirozenou součást vlastní existence, začínají k němu vzhlížet ve zbožné úctě. Orientace staveb a hrobů od doby kamenné až po středověk jsou tak přímým dokladem o naplnění kultu. Souvislosti tisíce let staré nyní teprve s úžasem objevujeme, že Slunce bylo významným božstvem, dokazují četné památky i na našem území. Od neolitických hrobů ze 6. tisíciletí př. n. l. po velkomoravské hroby z konce 1. tisíciletí n. l. Stejně tak astronomicky orientované kruhové svatyně Slunce, tzv. rondely z 5. tisíciletí př. n. l., přes rondeloidy z doby bronzové, obdélné svatyně Keltů – Bójů, slovanské rotundy a kostely, až po pražské baziliky orientované ke Slunci v den patrona (sv. Jiří, sv. Vít). Současný výzkum pravěkých pozůstatků naznačuje, že tzv. informačně-kalendářní architektura byla v období neolitu rozšířena mnohem více, než se donedávna předpokládalo. Avšak než se budeme podrobněji věnovat některým významným archeoastronomickým lokalitám, uvedu několik základních poznatků a předpokladů pro další úvahy. U nejstarších staveb z období mladší doby kamenné můžeme potvrdit jejich orientaci k severu. Jakým způsobem však předkové dokázali určit světové strany, jestliže ve středu otáčení hvězdné oblohy nebyla žádná jasná hvězda? Jakou technickou pomůcku museli neolitičtí astronomové použít, aby mohli určit zdánlivý a neviditelný střed zdánlivé rotace hvězd a s tím spojený zeměpisný směr? Za předpokladu, že byla známa skutečnost, že některé hvězdy zapadají a jiné krouží dokola, nabízí se možnost využití jednoduché pozorovatelny s výhledem na severní obzor. Cílem pozorovatelny bylo vytvořit umělý horizont v takové výšce, kde neolitičtí astronomové tušili střed otáčení oblohy, na 50° severní šířky ve výšce 50° nad ideálním obzorem. K vytvoření umělého horizontu vyhovuje obyčejné břevno v dostatečné délce upevněné na kůlech. Oko pozorovatele a břevno tvoří rovinu pro průchod některé z jasných hvězd v blízkosti rotačního středu oblohy. Těsně po setmění pozorovatel zaznamená vybranou hvězdu na úrovni břevna vrubem do umělého horizontu. Před svítá-

ním zaujme vybraná hvězda druhou mezní polohu, kde bude opět zaznamenána vrubem. Střed obou mezních poloh zaznamenaných na břevnu brány určoval zeměpisný sever. Způsob určení severu se jeví velmi jednoduše, avšak vyžaduje značné pozorovatelské zkušenosti. Založení takto astronomicky orientované pozorovatelny více jak dva tisíce let před stavbou pyramid vyžaduje od stavitelů výjimečné znalosti. Dokladem orientace podle světových stran mohou být neolitické hroby skrčenců z 6. tisíciletí př. n. l., tvar rondelů - kruhových svatyní Slunce z 5. tisíciletí před n. l., jejichž čtyři kolmé vchody bývají obvykle ve směru světových stran. U mnoha megalitických staveb založených okolo roku 2 000 př.n. l. se setkáváme s orientací k zeměpisnému východu. Poloha astronomické observatoře umožňuje pozorovat východ slunečního kotouče nad některou z významných dominant přirozeného obzoru v období, kdy Slunce má deklinaci blízkou 0°. Z poziční astronomie je okamžik nulové deklinace Slunce významný tím, že nastává rovnodennost. Slunce vychází přesně na zeměpisném východu a zapadá přesně na zeměpisném západu. Rovnodennost však může být i významným okamžikem v kalendářní astronomii, kdy přibližně rozděluje počet dnů v roce. V dávné minulosti lidé pravděpodobně vystačili jen s dělením na období teplé a studené, či suché a vlhké. Přírodní děje v jejich okolí byly vymezovány pouze tzv. ekologickým časem. S pozdějším plánováním činností se vyskytla nutnost synchronizace pozorovaných jevů na nebi, pohybu

Slunce a Měsíce, se střídáním klimatických období. Trpěliví pozorovatelé mohli časem zjistit, že pomalý posun míst východu a západu slunečního kotouče se opakuje v cyklech přímo související se střídáním klimatických období. Jestliže byl znám opakující se sluneční cyklus, byly známy i krajní pozice Slunce, slunovraty. Pokud bylo vybráno místo pro stavbu sluneční observatoře tak, aby slunovratové pozice Slunce byly fixovány nějakou významnou dominantou na obzoru, bylo možné předpovídat nástup pravidelných klimatických změn. Přesto však mezní slunovratové pozice Slunce viditelné při obzoru nejsou vhodné pro přesné určení počtu dní v cyklu. Slunce pozorované v období kolem slunovratu totiž mění svůj azimut východu jen nepatrně. Několik dnů po sobě vychází sluneční kotouč na obzoru téměř na stejném místě. Výhodněji se v tomto směru jeví období rovnodennosti. Tehdy právě Slunce zaznamenává nejrychlejší pohyb po obzoru v celém svém cyklu, proto bude určení okamžiku rovnodennosti výrazně jednodušší. Půlení cesty Slunce byla i nejjednodušší a nejpoužívanější metoda, jak určit rovnodennost. Určení bodu na obzoru mezi dvěma slunovratovými pozicemi však mohlo být zatíženo nepřesnostmi. Lidé se pravděpodobně naučili určovat dny slunovratů s přesností snad až na jeden den už


strana 11

v době, kdy zjistili, že se Slunce pravidelně vrací k rovno- del byl objeven při první hluboké orbě za účelem založení dennosti, a kdy uměli počítat do sta a dělit dvěma. Stačilo chmelnice v roce 1952. Na místě byla odkryta část velké uvědomit si, že Slunce se za určitou dobu vrací a slunovrat je kruhové dávno zaniklé stavby s dvojitými příkopy a také několik hrobů. Rondel byl založen na jihovýchodním za polovinu této doby. Potom svahu a zřejmě záměrně umístěn tak, aby o letním slunozbývalo jen spočítat, za kolik vratu vycházelo tehdy Slunce na úpatí hory Říp (459 m) dní se Slunce vrátí na totéž a nedalekého kopce Řípec (312 m). V době stavby rondelu místo na obzoru a počet dnů (asi 4 500 př. n. l.) se první paprsek při letním slunovratu dělit dvěma. Takto bylo možné objevil na pravém úpatí Řípu. Nyní ve vzdálenosti o 1,32° určit pouze nepřesný den rovvětší, tj. téměř o 2,5 slunečního kotouče vpravo. Slunce při nodennosti či slunovratu. Proč východu o letním slunovratu tak nyní ozařuje obzorovou ale nepřesný, vždyť se vše zdá siluetu Ještědu. tak jednoduché a elegantní? Den letního slunovratu nebylo z místa rondelu možné předPři řešení problému jsme však povědět, protože se Slunce k slunovratové pozici blíží stále nepočítali s tím, že slunovraty pomaleji a při slunovratu vychází téměř deset dnů téměř na a rovnodennosti nedělí rok na stejném místě na úpatí hory Říp. Pro kalendářní účely rončtyři stejné díly. V tabulce můžeme porovnat slunovraty a rovnodennosti delu bylo nutné ztotožnit cestu Slunce po obzoru s výrazv letech 2005 až 2007. Jarní a podzimní rovnodennost nými dominantami obzoru. Kromě jiných se zde nabízí odděluje 187 resp. 186 dnů a nikoliv 182 či 183 dnů, polo- daleký výhled na dvojici sopečných kuželů Bezdězu. vina roku. Mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností Dosavadní výzkum rondelů byl zaměřen pouze na azinapočítáme 89 dní a ne čtvrtinu roku, 91 nebo 92 dnů. muty Slunce dané dvěma body stavby. U rondelu v Bysni Metodou půlením cyklu tedy dochází k chybě o dva až tři se setkáváme s prokazatelným příkladem fixace azimutu dny. Takto určená tzv. neolitická rovnodennost odpovídá Slunce pomocí přírodního vizíru. První paprsek se objevuje v sedle Bezdězu lunární měsíc před slunovratem deklinaci Slunce +3/4°. Důvodem proč mezi jarní a podzimní rovnodenností (23. května) a zákonitě i měsíc po slunovratu (čili 59 dnů není přesně půl roku, je kolísání oběžné rychlosti Země mezi 29,27 km. s-1 a 30,28 km. s- 1. Země se kolem Slunce pohybuje po eliptické dráze nerovnoměrně. V období zimního slunovratu, kdy je Země v tzv. přísluní, obíhá naše planeta podle II. Keplerova zákona rychleji, proto pro severní polokouli platí, že Východ slunečního kotouče v období letního slunovratu a lunární měsíc před a po letním slunovratu. Vliv precesního pohybu zemské osy, zmenšení zimní období je tímto v našich středních deklinace Slunce při východu za obzorovým vizírem v průběhu let. zeměpisných šířkách kratší. Naopak léto Foto Jaroslav Trnka je delší, protože Země v létě kolem tzv. odsluní obíhá pomaleji. ve shodné deklinaci Slunce). I v době stavby rondelu Dokladem slunovratové orientace staveb je východ či se Slunce vracelo stejně za dva lunární měsíce do sedla západ Slunce za významnou dominantou na obzoru v době sopečných kuželů. To umožňovalo určit přesnou předpozaložení stavby. Slunce vycházelo či zapadalo o dva až tři věď slunovratu, začátku roku. Mohla být takto stanovena sluneční kotouče blíže k pólu, než pozorujeme dnes. Zdá i vlastní délka roku. Z výpočtu plyne, že po čtyřech letech se nám, jako by stavba byla orientována severněji. Příčinou za 365 x 4 = 1 460 dnů se Slunce opozdí o jednodenní krok, je vliv precesního pohybu zemské osy, který při výzkumu zhruba takový, jaká je vzdálenost vrcholků Bezdězu (20´), nemůžeme zanedbat. Současná deklinace Slunce o letním za 40 let tedy o 3°, tj. o 5,6 sluncí. Při načasování začátku slunovratu je +23,44° (o zimním –23,44°). 2 700 let před n. l. roku podle Slunce v sedle Bezdězu nemusel být znám byla 24,00° a 4 500 let před n. l. 24,15°. počet dnů v roce, ani přestupné roky s 366 dny a kalendář byl a zůstává takřka věčně přesný. Pozoruhodná je navíc Rok Deklinace skutečnost, že rondel Byseň, kalendářně-kultovní svatyně +2000 23°: 26’: 20,98 a pozorovatelna Slunce, byla založena více jak tisíc let před +1000 23°: 34’: 8,2 Stonehenge! Podrobný archeoastronomický průzkum ron0 23°: 41’: 44,4 delu Byseň provedl v 90. letech přední odborník ing. Zde–1000 23°: 48’: 59,3 něk Ministr. S prvními poznatky z geometrie a geometrické termino–2000 23°: 55’: 42,2 logie se setkáváme v období 4 500 let před n. l. Mezi ty –3000 24°: 01’: 42,0 nejjednodušší astronomické přístroje patří gnómon. Ve –4000 24°: 06’: 48,2 svém principu je používán už několik tisíciletí. Gnómon ° –5000 24 : 10’: 49,8 je název pro komplexní astronomicko-geodetické zaříPříkladem typické neolitické lunisolární observatoře je zení, které hrálo ústřední úlohu ve vývoji přírodních věd. rondel v obci Byseň, 4 km západně od města Slaný. Ron- S takovým zařízením mohlo být přímo určeno pět úhlů


strana 12

starověká astronomie – pokračování

nautického trojúhelníku: geografická délka místa pozorování, deklinace Slunce, hodinový úhel Slunce (pravý sluneční čas), azimut Slunce a zenitový úhel Slunce. Pomocí gnómonu bylo možno určovat polohu nebeských těles na obloze. Gnómon není v podstatě nic jiného, než obyčejná tyč upevněná ve svislé poloze. Například v Praze sloužil jako gnómon (sloup určující polohu Slunce) Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Postaven byl v roce 1648, socha na něm byla vztyčena 26. září 1650, stržen byl 3. listopadu 1918. V dlažbě jej připomíná tzv. pražský meridián, kovové zobrazení jeho poledního stínu. Zakladatelé staveb museli vytvořit sluneční kalendář ještě před založením stavby. Gnómon jako astronomický přístroj a pozorovatelské zkušenosti s východy a západy slunce na vzdáleném obzoru umožňovalo vytipovat vhodné místo pro budoucí observatoř. Další významnou archeologickou lokalitou jsou Makotřasy. Makotřasy je obec 9 km východně od Kladna. Při záchranném výzkumu v průběhu výstavby rychlostní silnice byla východně od vsi na malé vyvýšenině nad soutokem Dolanského a Lidického potoka objevena eneolitická osada lidu nálevkovitých pohárů z období kolem roku 3 500 př. n. l. Pocházejí odtud nejstarší doklady zpracování kovů na našem území (čtyři do země zapuštěné okrouhlé pece, kusy mědi, měděné strusky a zlomek hliněného tavicího tyglíku). Bylo zjištěno ohrazení čtvercové plochy o straně 300 metrů s nejasným, snad kultovním účelem, podle některých autorů astronomicky orientované. Astronom dr. Zdeněk Horský řadí čtvercové ohrazení se dvěma protilehlými branami na východní a západní straně k nejstarším

evropským dokladům o pravěkých astronomických znalostech. Základní orientací stavby údajně měl být směr spojnice dvou bran A–B pozorováním jasné hvězdy Betelgeuse v souhvězdí Orionu. Z bodu A do bodu B mělo být vyneseno 365 megalitických yardů, což mělo vyznačovat počet dnů v roce. Na souvislost jednotné pravěké míry a poznatků týkající se kalendáře mají však někteří autoři odlišný názor. Podle dr. Horského měl být pak pomocí trojúhelníku A–B– C získán směr nejsevernějšího východu Měsíce C–A. Tvrzení je odvážné, protože nejsevernější východ Měsíce měl být odvozen podle západu hvězdy Betelgeuse s použitím Pythagorova trojúhelníku. Navíc pro bod C v trojúhelníku nebyla zatím doložena žádná základna, patrně zde prý mohla být vyšší stavba tak, aby byla vidět zdola přes návrší z bodu A. Další spojnice G–A má být směr východu Slunce

o letním slunovratu a spojnice E–B směr západu Slunce o zimním slunovratu. Celkově se zdá, jako by stavba pro astronomická pozorování byla umístněna nevhodně, protože pro každý pohled základními body stavby je nutné zbudovat věžový vizír. Otázkou zůstává, proč observatoř nebyla založena jen o několik stovek metrů západně, kde by komplikace s horizontem nezužovala stavitele? Proč byla stavba založena na svahu a ne nad ním, na rovném a plochém hřbetu sprašového návrší? Například pro pozorování východu Slunce o letním slunovratu z horního jižního rohu čtverce G na vrstevnici 310 m, by musel být dole pod svahem věžovitý vizír A vysoký 13,5 m tak, aby byl v úrovni horizontu. Podobná situace je při pohledu z bodu E do bodu F, kde můžeme pozorovat zapadající Slunce o letním slunovratu. Střed čtverce je na vrstevnici 308 m a oba rohy jsou v úrovni 302 m. Čili i zde by bylo pozorování nemožné, pokud by v rozích nestály vysoké věže. Ing. Zdeněk Ministr po léta zkoumal tento zajímavý objekt u Makotřas. Ve svých závěrech, na rozdíl od dr. Horského, naznačil možné, byť málo pravděpodobné možnosti kalendářního využití. Při putování oblastí severozápadních Čech mezi Vltavou, Labem, Ohří a Berounkou můžeme narazit na celou řadu významných megalitických památek. I když zde chybí přesvědčivý důkaz toho, že patří do rodiny megalitů, evidujeme u nás především megality menhirového typu. Důvod pochybnosti spočívá v tom, že není určena doba jejich vztyčení, či je nevyjasněný jejich smysl a funkce. Datovat archeologicky dobu jejich vztyčení se zatím u českých menhirů nepodařilo. U českých menhirů je otázkou, zda mohou být považovány za pravěké (megalitické) nebo dokonce za středověké památky. Takže soudit na určitou kulturu je příliš odvážné a téměř nemožné. Dr. Milan Špůrek se po léta zabýval otázkou, zda české menhiry vytvářejí nějaký smysluplný soubor, gigantickou makrostrukturu, síť vzájemně souvisejících bodů vzdálených desítky kilometrů. Použitím přesných zeměpisných souřadnic a počítače zjistil jednak pozoruhodnou možnost přesného propojení jednotlivých objektů do trojic přímkami, jednak konstantní vzdálenosti naměřené mezi dvojicemi u většiny z nich. To byly první překvapivé výsledky jeho geometrické analýzy vzájemných poloh kamenů. Potom nalezl ještě další zajímavé vazby: u pěti trojic lze prý proložit přímky, a to se značnou přesností na poměrně velké vzdálenosti a dále zjistil u sedmi dvojic přímek spojujících dva objekty vždy stejnou vzdálenost 22 km. Některé spojnice prý naznačily astronomickou orientaci: vedle směru poledníkového a rovnoběžkového, tedy hlavních světových stran, byly nalezeny i směry slunovratové; jakoby celek tvořil nějaký řád vedoucí k hypotéze o relativně stejném stáří menhirů. To by naznačovalo, že celek nebyl budován staletí, ale že musel vzniknout pravděpodobně v poměrně krátké době jako součást předem naprogramovaného záměru. Oponenti projektu důmyslné struktury megalitů však namítají, že podobnou makrostrukturu, jakou tvoří menhiry, by ovšem bylo možné vytvořit i z našich hradů, kostelů či božích muk. Bylo by snadné zadat počítači jejich souřadnice a zjišťovat různé moduly a astronomicky významné směry.


Deset kilometrů od Slaného, severozápadně od obce Klobuky, vpravo od silnice do obce Telce se nachází největší a nejznámější česká megalitická památka – tzv. Kamenný muž. Menhir je pískovcový blok o výšce 3,5 metru a hmotnosti kolem 5 tun. Je tmavě zbarven příměsí železitých sloučenin a pochází z místní horniny. Stejně tak jako klo-

Východ slunce nad horou Říp pozorovaný z menhiru u Klobuk . dubna . Foto Jaroslav Trnka

boucký menhir, tak i celá sestava menhirů v severozápadních Čechách, nese výrazné rysy keltského obzorového kalendáře. Svatyně Keltů – Bójů jsou obvykle orientovány k východu či západu Slunce 40. den po podzimní rovnodennosti (2. listopadu) k začátku roku Keltů (Samainu), při záporné deklinaci Slunce –14,5º. Výjimečně je svatyně orientována k Slunci při deklinaci +14,5º, tedy 40. den po jarní rovnodennosti 30. dubna, kdy začínal teplý půlrok Keltů, v den zvaný Beltine, kdy se uctíval bůh Slunce Belenos či Grannos. Zřejmě měl v různých krajinách různá jména, ale uctíván byl všude v tutéž roční dobu, 40. den po jarní rovnodennosti. Při pohledu z klobouckého menhiru se celý sluneční kotouč objevil 30. dubna 2007 při deklinaci +14,5º nad pradávnou kultovní horou Říp. Slunce se vrací zpět nad Říp opět 13. srpna, tedy za 106 dnů při téže deklinaci, jakou má 30. dubna, přičemž letní slunovrat nastane za 106/2 = 53 dnů. Jestliže tedy 40 + 53 = 93, je délkou jarního období, pak se velmi dobře shoduje s délkou astronomického jara 92,8 dne. Menhir u Klobuk je tak vzácnou ukázkou velmi přesného načasování slunečního kultu, čili velmi přesného umístění menhiru v krajině tak, aby Slunce vyšlo 40. den po jarní rovnodennosti nad touto kultovní horou. Podle názoru ing. Zdeňka Ministra byl dnem letního kultu Keltů – Bójů přicházejících i z dalekého okolí k menhiru u Klobuk, den návratu Slunce nad Říp 13. srpna. Den odpovídá době uctívání římské Diany, která nahradila starší, tzv. panenská božstva. O rovnodennosti vychází Slunce při pohledu od tohoto menhiru nad nevýrazným návrším Na Háji a nad návrším Kuřidla (313 m, 3,5 km). Návrší mohla sloužit jako obzorový kalendář v době okolo rovnodenností. Východ slunce nad Řípem (kultovní horou zřejmě už od 5. tisíciletí od doby rondelů) společně z nedalekého rondelu nad obcí Byseň, by mohl být důkazem významných souvislostí. Keltové zřejmě dovedli pomocí gnómonu předpovídat den letního slunovratu a znali i způsob určení dnů rovnodennosti. Možná že i oni věděli, že mezi jarní a podzimní

strana 13

rovnodenností není půl roku, ale 186 dnů, neboť mezi Beltinem 30. dubna a Samainem 2. listopadu je také 186 dnů, aniž by znali příčinu. Dokonce lze předpokládat, že už kalendář Keltů znal přestupné roky s 366 dny, neboť kdyby měl trvale jen 365 dnů, tak už za čtyřicet let by Slunce nevycházelo v zákrytu svatyně, ale o 5º mimo tuto osu. Doba slovanská – období, kdy na našem území žijí Slované. Mělo by jít o časový úsek začínající v 6. až 7. století, kdy se při tzv. druhé etapě stěhování národů slovanské kmeny přesunuly z východu do střední, východní a jihovýchodní Evropy. Jazyk Slovanů patří mezi indoevropské jazyky. Doba kamenná – jedno z období pravěku (cca 3 miliony let př. n. l. až 4. tisíciletí př. n. l.). Dělí se na paleolit (starší dobu kamennou, cca do 11. tisíciletí př. n. l.), mezolit (střední dobu kamennou, cca do 8. tisíciletí př. n. l.), neolit (mladší dobu kamennou, cca do 5 200 př. n. l.) a eneolit (pozdní dobu kamennou, cca do 3 500 př. n. l.). Neolit – mladší doba kamenná, pravěké období od 10. tisíciletí př. n. l. do 5. tisíciletí př. n. l. Namísto dosavadního lovu a sběru se stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Typická je výroba keramiky, kamenných nástrojů, stavba domů a výroba oděvů. Glaciál – doba ledová. Poslední doba ledová nastoupila před 80 000 lety a končila přibližně 10 000 let před naším letopočtem. Megalit – velký opracovaný kámen. Slovo pochází z řeckého megos (velký) a lithos (kámen). Tyto kameny sloužily pravděpodobně jako kultovní objekty nebo astronomické stavby. Objevují se od mladší doby kamenné. Menhir – osamoceně stojící, do země uměle zapuštěný kámen. Druh megalitu. Slunovrat – okamžik, kdy má Slunce maximální nebo minimální deklinaci (úhlovou vzdálenost od světového rovníku). Slunce se poté „vrací“ ke světovému rovníku (odtud název). Při letním slunovratu je to obvykle 21. 6., při zimním slunovratu 21. 12. Rovnodennost – okamžik, kdy je Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu na světovém rovníku. Při přechodu Slunce z jižní polokoule na severní nastává jarní rovnodennost (kolem 21. března); při přechodu ze severní na jižní polokouli nastává podzimní rovnodennost (kolem 23. září). Jaroslav Trnka, Městská hvězdárna Slaný ZDROJE: http://www.megalithicsites.co.uk/horast1.html http://slunecnihodiny.wz.cz/archeo/gnomon.htm http://www.omk.cz/dyn/doc/pravek_pruvodce?print=1 http://www.mystika.cz/menhiry/cech-str/menhir-klobuky.htm R. Šarič, P. Štěpánek: České megality – tajemné kameny v naší krajině Přednáška, Muzeum Aš 22. 9. 2001. M. Špůrek: Tajemné menhiry v Čechách, Technický magazín 1995 Z. Ministr: Géniové pravěku a starověku aneb sedm tisíc let orientace ke Slunci, Mladá fronta 2004. Z. Horský, Z. Mikulášek, Z. Pokorný: Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru, Svoboda 1988.


strana 14

Z A JÍM AVÁ K NIH A V posledních letech se oblibě těší příběhy prvorepublikového četnictva, zpracované knižně, či zfilmované (např. divácky atraktivní Četnické humoresky). Tato obliba umožňuje i vydávání četnické memoárové literatury. Jedním z četníků, jehož paměti se dočkaly publikování v nákladu 2 000 kusů, je i František Fara (František Fara – Četnické vzpomínky; Codyprint, Praha 2002). Narodil se roku 1910 ve Slaném, byl příslušníkem čsl. četnictva od roku 1933 a sloužil až do roku 1945. Kniha je překvapivě i nečekanou „slanensií“, neboť Fr. Fara se narodil v ulici Pod Horou č.p. 312 a první dvě kapitoly knihy popisují jeho dětství a dospívání ve Slaném. V dalších částech je pak popsána jeho vojenská služba u pěšího pluku č. 46

v Chomutově a pak již „četnické roky“. Nejprve u četnického pohotovostního oddílu v Trutnově a pak na stanici ve Vrchlabí a Miletíně (okres Hořice), kde sloužil i v období protektorátu. Pamětníci by mohli vzpomenout na Farovu mladší sestru Jiřinu (narozena 1912), provdanou Čapkovou (a poté Hamzovou). Ta ve Slaném hrála ochotnicky divadlo a učila ve škole Na Hájích do druhé poloviny 40. let XX. století. Ještě před únorovým komunistickým pučem odešla do zahraničí (nejprve Indie, pak USA) a do Čech se vrátila až po roce 1989. Nyní bydlí ve Vrchlabí (kde žije i rodina bratra Františka) a několikrát za rok navštěvuje přátele ve Slaném. Pavel Bartoníček, . místostarosta

KONCERT PŘI SVÍČKÁCH

Občanské sdružení Wotrubia pořádá v kostele sv. Jakuba v Lidicích u Otrub (Slaný) v pátek 7. září od 21. hodiny již 13. ročník tradičního koncertu při svíčkách. Vystoupí pěvecký sbor Chorus Carolinus Kladno pod vedením sbormistra Karla Procházky. Vstupné na tento koncert je dobrovolné a bude použito na zkrášlení kostela či hřbitovní zdi (sbor vystoupí bez nároku na honorář). Pavel Bartoníček

OPERÁTOR VÝROBY Společnost MITSUBISHI ELECTRIC AUTOMOTIVE CZECH, s. r. o., hledá pracovníky montážní linky.

Vinotéka U Jana Amose Komenského náměstí 690

POŽADUJEME manuální zručnost, vztah k technice

Na letní střiky doporučujeme sudová vína vysoké kvality: Veltlínské zelené, Rakousko 1 litr za 45 Kč Ryzlink vlašský, pan Kořenek, Bavory, Morava 1 litr za 50 Kč Zweigeltrebe ROSE, polosuché, vinařství Chrámce 1 litr za 60 Kč

Životopisy zasílejte na e-mail: [email protected] nebo na adresu: Politických vězňů 1564, 274 01 Slaný, telefon: 312 500 193

-----Po–Pá 10–12, 13–18, So 9–12 Mob: 775 601 129 www.vinobohemia.com

NABÍZÍME odpovídající platové ohodnocení, 13. plat, příspěvek na penzijní připojištění a jiné výhody


SINICE NA VELKÉM SLÁNSKÉM RYBNÍKU. Mnohé jistě upoutá při procházce kolem „Novasu“ zelená barva vody a hlavně nepřirozeně modré nánosy v klidných místech při březích, které jsou nejen nevzhledné, ale také zapáchají. Ač se to mnohým bude zdát podivné, jde skutečně o projev živého organismu – sinic. Dle laboratorního rozboru, který byl proveden 9. 7. 2007 Hygienickou laboratoří v Kladně na objednávku Městského úřadu Slaný, se jedná o sinici druhu Microcystis aeruginosa. Vzorek byl odebrán v místě největší koncentrace, proto také rozbor vykazuje neuvěřitelných 999 000 buněk sinic na 1 ml vody! Co se týče modrého zbarvení okrajů nádrže a modrých povlaků na plovoucích předmětech: Už český název „sinice“ vypovídá o jejich barvě, pochází totiž z termínu „sinný” = modrý. To je v podstatě překlad latinského názvu, z řeckého cyanos = modrý. Buňka sinice obsahuje několik druhů barviv, například fykobiliny, z nichž dva jsou modré pigmenty a jeden červený. Pokud se buňka sinice naruší, tato barviva se uvolní. Sinice jsou problémem zejména na rekreačních nádržích, z důvodu jejich toxicity pro člověka. Rybám žijícím v rybníku sinice nevadí. Případný úhyn ryb lze přičítat vysokým teplotám a nulovému přítoku vody do Velkého Slánského rybníku. Jelikož Velký Slánský rybník není nádrží určenou ke koupání, každý, kdo se zde koupe, činí tak na vlastní riziko!

NA KOMENDĚ vinárna, kavárna, čajovna Komenského náměstí 83, naproti ZŠ Z letní nabídky vybíráme: ledový čaj 1dcl á 5,– vinný střik 0,5l á 26,– zmrzlinový pohár s ovocem á 25,– točená kofola 0,3 l á 9,– vody Rajec 0,33l á 9,– VÍTE VE SLANÉM O LEPŠÍCH CENÁCH? -----Ve všední dny otevřeno od 14 hodin, v sobotu od 18 a vždy do 22, nebo dle zájmu! Rezervace: 775 601 128

strana 15

K toxicitě sinic tedy jen pár slov: Sinice obsahují látky, které mohou u citlivých lidí vyvolat alergie. Většinou půjde o kožní projevy, zarudnutí očí a rýmu. Pokud někdo vypije vodu obsahující sinice, mohou se dostavit střevní a žaludeční potíže, bolesti hlavy a ve vážných případech i jaterní problémy. Více ohroženy jsou děti a citlivější lidé. Mohou být ohrožena i zvířata – jsou známy případy úhynu domácích zvířat a psů, kteří s chutí požírali zapáchající hmotu (zdroj a více informací: www.sinicearasy.cz, www. sinice. cz). Pavlína Kebrlová, odbor životního prostředí

HUDBA NA NÁMĚSTÍ Již druhý prázdninový měsíc se na slánském Masarykově náměstí budou odehrávat pravidelné páteční koncerty pod názvem Music on the Square – Hudba na náměstí (aktuální informace jsou na www.kultura.slansko.cz/2007/ music-on-the-square). Série srpnových letních koncertů je následující:

". srpna – Rotace %. srpna – Dvořačka %$. srpna – Kotlíci #. srpna – Taneční orchestr Františka Šitty

! "

# $ %&

'()*(+',)*(. 0 / /12 /4 . 5 /4 6 7 +(/(012 8 /. : ;< 42.56*, /(0*(6 = 7 4 4/ . /< 7.+('6 *,51609 0< 6 . > :;4+;<2 01/ ;/ ? 6

> .1<;

!"# $ & ' ()# *## )++ ,' &-& ./


PROGRAM LETNÍHO KINA SRPEN 2007 1. středa DOKONALÝ TRIK Americko-britské filmové drama s titulky. Režie : Christopher Nolan – přístupno 2.–5. čtvrtek–neděle VRATNÉ LAHVE Česká rodinná komedie Zdeňka a Jana Svěrákových. Režie : Jan Svěrák – přístupno 6.–8. pondělí–středa HARRY POTTER A FÉNIXŮV ŘÁD Premiéra amerického rodinného filmu v českém znění. Režie : David Yates – přístupno 9. čtvrtek KRVAVÝ DIAMANT Americké akční filmové drama s titulky. Režie : Edward Zwick – přístupno 10.–13. pátek–pondělí TAJNOSTI Premiéra. Česko-slovenské komorní filmové drama. Režie : Alice Nellis – přístupno

strana 16

21.–22. úterý–středa ROMING Premiéra české filmové komedie s Bolkem Polívkou a Mariánem Labudou v hlavních rolích. Režie : Jiří Vejdělek – přístupno 23.–25. čtvrtek–sobota ZODIAC Premiéra amerického filmového thrilleru s titulky. Režie : David Fincher – přístupno 26.–28. neděle–úterý HOSTEL 2 Premiéra amerického filmového hororu s titulky. Režie : Eli Roth – nepřístupno do 18 let! 29. středa Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ SE NEHRAJE. Začátky filmových představení jsou od 21.00–21.30 hodin (dle počasí). Hrajeme za každého počasí. Změna programu vyhrazena. Pokladna je otevřena hodinu před představením.

14.–16. úterý–čtvrtek NORBIT Premiéra americké filmové komedie s titulky. Režie : Brian Robbina – nepřístupno

neděle 26. srpna 2007 v 17.00 hodin MICHALOVI MAZLÍČCI Nejnovější dětské divadelní představení oblíbeného Michala Nesvadby. V případě nepříznivého počasí je připravena náhradní krytá varianta. Předprodej vstupenek v Infocentru, v papírnictví na náměstí a v cukrárně u Gruntů. Vstupenky je možno zakoupit i v pokladně letního kina hodinu před začátkem představení.

17.–20. pátek–pondělí POSLEDNÍ SKOTSKÝ KRÁL Premiéra. Britské filmové drama s titulky. Režie : Kevin McDonald – nepřístupno

30.srpna – 1.září 2007 ROCK NA VALNÍKU MADE IN GAMBRINUS No. 8 Osmý ročník slánského rockového open air festivalu. Více informací na www.valnik.cz

V Ý P I S Z Č I N N O S T I M P S L A N Ý O D 1 0 . 7. D O 2 3 . 7. 2 0 0 7 10. 7. v 15.30 řešili strážníci drobnou krádež v Kauflandu, kde muž za Slaného odcizil čokolády za Kč 129,– . Pachatel se ke krádeži přiznal a za přestupek mu byla udělena bloková pokuta. 14.7. v 07.45 oznámil občan, že v ulici Štechova nějaký muž opakovaně volá Policii. Hlídka na místě zastihla muže, který uvedl, že byl přepaden a byly mu odcizeny doklady a peněženka. Hlídka bezprostředně poté pachatele podezřelého z trestného činu loupeže podle popisu, který udal poškozený, zadržela, omezila na osobní svobodě a předala Policii. 14.7. v 15.50 řešili strážníci drobnou krádež v Plusu, kde muž ze Slaného odcizil zboží za Kč 89,– . Za přestupek mu byla udělena bloková pokuta.

19.7. v 02.17 oznámila barmanka z nonstopu, že jim podnapilý host rozbil venkovní okno a odešel. Strážníci muže podle popisu osob zadrželi. Ten po prokázání totožnosti podal vysvětlení, že okno rozbil neúmyslně a je ochoten škodu zaplatit. Nacionále muže byly předány obsluze baru pro případné vymáhání škody. 20.7. od 21.00 do 24.00 proběhla ve Slaném, Smečně a Zlonicích bezpečnostní součinnostní akce PČR, MP a MěÚ Slaný, zaměřená na podávání alkoholu mládeži. Během akce bylo zjištěno pět případů podávání alkoholu nezletilým, z toho dva případy ve Zlonicích a tři případy ve Slaném. Dále byl přistižen šestnáctiletý mladík z Kladna při hraní výherních automatů. Akce podobného zaměření budou během prázdnin následovat.


MĚSTSKÁ HVĚZDÁRNA V SRPNU Hvězdárna je pro veřejnost otevřena v úterý—pátek, od 21 do 23 hodin. Prohlídky hvězdárny a pozorování dalekohledy 21.00, 21.30, 22.00, 22.30 hodin. Pozorování oblohy se konají pouze za jasného počasí. Městská hvězdárna bude od 21.–31. 8. uzavřena. http://www.volny.cz/hvezdarna Prosluněné léto přímo vybízí k toulkám hvězdnou oblohou. Krásná letní souhvězdí a světélkující Mléčná dráha jsou vysoko nad obzorem. Třpytivé hvězdy vykreslují siluety známých letních souhvězdí, kde se skrývají zajímavé hvězdokupy a mlhoviny. Pomocí dalekohledů, které jsou instalovány v Městské hvězdárně, můžete pozorovat všechny objekty blízkého i vzdáleného vesmíru na vlastní oči. Astronomická pozorování pro veřejnost jsou navíc doprovázena odborným výkladem. Nejjasnějším objektem pro srpnová večerní pozorování je bezpochyby náš nejbližší kosmický soused Měsíc. Měsíc můžeme na večerní obloze pozorovat od 17. srpna do konce měsíce. Nejlepší pozorovací podmínky nastanou kolem 21. srpna, kdy je Měsíc v první čtvrti. Toto období je vhodné především pro pozorování povrchových útvarů, jako jsou měsíční krátery a pohoří. Srpnová večerní obloha je také ve znamení planety Jupiter. Planetu nalezneme nízko nad obzorem v souhvězdí Hadonoše. V dalekohledu můžeme spatřit navíc čtyři největší Jupiterovy satelity – Io, Europu, Ganymeda a Callisto. Na srpnové obloze můžeme vyhledat celou řadu zajímavých objektů hvězdného vesmíru, které lze pozorovat zejména za bezměsíčných nocí, kdy světlo Měsíce neruší pozorování. Mezi ty nejzajímavější patří hvězdy tvořící skupiny – dvojhvězdy, vícenásobné hvězdy a hvězdokupy. K nejznámějším patří dvojhvězda Albireo v souhvězdí Labutě nebo vícenásobná soustava Epsílon v Lyře. Jasné hvězdokupy nalezneme v souhvězdí Herkula a Štítu, kde jsou zástupci obou typů hvězdokup – hvězdokupa kulová s označením M 13 a hvězdokupa otevřená s označením M 11. Velmi zajímavé hvězdokupy χ a h Persei nalezneme bez problémů na půl cesty mezi prostřední hvězdou “W” souhvězdí Kasiopeji a nejjasnější stálicí Persea Mirfakem. Obě hvězdokupy leží kolem šesti a půl tisíce světelných roků daleko a jsou necelých dvanáct milionů roků staré. V triedru vypadají jako dvě koncentrované skupiny hvězd vzdálené přibližně půl stupně. Pro pozorování dalekohledy je zajímavá oblast méně výrazného souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Přesto jeho nejjasnější hvězdy vytvářejí poměrně nápadný obrazec. Na starších hvězdných mapách nalezneme tuto skupinu hvězd také pod názvem Serpentarius, podle mytologie bůh lékařství Asklepios. O tajemství léčivých účinků bylin se dozvěděl Asklepios od hada. Kromě toho, že Asklepios dovedl léčit všechny nemoci, uměl prý i křísit mrtvé. Proto bůh podsvětí Hádes požádal svého bratra Dia, aby lékaře zabil bleskem. Zeus Asklepia zvěčnil na nebeskou klenbu i s hadem. Souhvězdní nikdy nepatřilo mezi zvířetníková souhvězdí, když přes hranice souhvězdí zasahuje třikrát větší část ekliptiky než do sousedního souhvězdí Štíra. Proto se v současnosti právě planeta Jupiter promítá do Hadonoše. V roce 1604 v Hadonoši vzplanula zatím poslední supernova

strana 17

v naší Galaxii, také známá jako Keplerova hvězda. V tomto souhvězdí se také nachází známá Barnardova hvězda, která vykazuje největší vlastní pohyb po obloze. Je od nás vzdálená necelých 6 světelných let a dosahuje jasnosti 9,54 magnitudy, je tedy patrná až ve středních dalekohledech. Oblast souhvězdí Hadonoše je známá také několika objekty vzdáleného vesmíru. Například jednou z četných kulových hvězdokup v Hadonoši je M10 – NGC 6254. Nedaleko Barnardovy hvězdy nalezneme zajímavou dvojhvězdu 70 Ophiuchi. Úhlová vzdálenost obou složek dvojhvězdy se v periodě 88 let mění od 1,7” do 6,7”. V úterý 7. srpna ráno dojde k mimořádnému astronomickému úkazu, zákrytu otevřené hvězdokupy Plejády M45 Měsícem. Úkaz bude velmi dobře pozorovatelný za předpokladu jasného počasí. V dalekohledu bude možné pozorovat, jak velmi jasné hvězdy Plejád vstupují za osvětlenou stranu Měsíce. Dále v průběhu následujících 2 hodin budou opět hvězdy Plejád vystupovat za stranou sluncem neosvětlenou. Začátek úkazu bude 7. 8. 2007 v 00.30 hodin a konec ve 2.30 hodin LEČ. V průběhu celého úkazu bude Městská hvězdárna pro veřejnost otevřena. Jasnou oblohu a pěkný výhled! Jaroslav Trnka, Městská hvězdárna ve Slaném

P. H O F F M A N N O V Á O C E N Ě N A

Paní Pavlína Hoffmannová je kromě mnohaletého hereckého působení mezi slánskými divadelními ochotníky známa především díky své záslužné celoživotní práci v oblasti zdravotní osvěty a aktivitám v ČSČK a ČČK (členkou je od roku 1946 a až do roku 2006 byla předsedkyní Místní skupiny ČČK Slaný). Proto jí byl v říjnu 2005 při příležitosti oslav státního svátku „Den vzniku samostatného Československa“ udělen Zastupitelstvem města Slaného pamětní list. Je velmi potěšitelné, že její kvality byly v letošním roce oceněny i na celostátní úrovni. V zasedací síni Senátu PČR v pražském Valdštejnském paláci totiž obdržela nejvyšší vyznamenání ČČK, kterou je Medaile Alice Masarykové. Připojuji se tímto k zástupu gratulantů, který by letos neměl být u konce, neboť již brzy paní Pavlína oslaví neuvěřitelných 85 let. Pavel Bartoníček, . místostarosta


ANI NEVÍTE, O CO JSTE PŘIŠLI Dne 14. 7. proběhla další ze série vycházek z cyklu turistické sezóny 2007 ve slánském Infocentru. Trasa zaměřená na průřez rozmanitou slánskou architekturou a historií, jejichž otisky zde zanechala staletí, se ukrývá pod názvem vycházky – Hledání ztraceného času aneb Pojďte s námi objevovat Slaný. Prohlídka začíná v jádru města a věnuje se nejprve památkám nejstarším a nejcennějším, tj. středověkým, aby následně obrátila pozornost návštěvníků k monumentům baroka a dospěla k perlám stavebnictví devatenáctého a dvacátého věku. Vycházka byla tentokrát neplánovaně obohacena: v chrámu sv. Gotharda zrovna probíhalo odborné „vyšetření“ barokních varhan a nejvýznamnější sakrální památka regionu tak mohla být zpřístupněna naší skupince milovníků kultury. Mimo vlastního varhanního nástroje, díla Antona Weisse z let 1782-4, si mohli návštěvníci prohlédnout především skvosty chrámového vybavení, zejména překrásné barokní oltářní malby, ale ocenili také cínovou renesanční křtitelnici či vstupní dveře s kružbami a draky. Unikátním a neopakovatelným zážitkem pak byl pro všechny přítomné výstup do věže s kolosálními zvony a prohlídka starobylého a složitého krovu kostela, dokonalé práce dávno zemřelých tesařských mistrů. Jan Čečrdle, referent odboru kultury a průvodce Infocentra Slaný

strana 18

T É MAT ICKÉ V YCHÁ ZK Y sobota 11. srpna

%.–%_. Martinicové a Clam-Martinicové ve Slaném %_.–%. Legendární zaniklá pohostinství sobota 18. srpna

%.–%#. Co se skrývá za oponou %.–%_. Vinařskou cestou za tajemstvím kláštera %_.–%. Hledání ztraceného času aneb pojďte s námi objevovat Slaný ##.–#. Tajemná noční prohlídka města s překvapením nedělě 19. srpna

SŇAT K Y VE SL ANÉM V měsíci červnu (od 23.6.) a červenci (do 20.7.) byly v obřadní síni Městského úřadu ve Slaném uzavřeny následující sňatky: 23.06.2007 Dušan Pokuta, Beřovice a Žaneta Svobodová, Beřovice 29.06.2007 Radek Linhart, Dolín a Eva Hrbatová, Kladno Jan Chod, Slaný a Ilona Hlaváčová, Slaný Martin Arlt, Hrdlív a Vladimíra Stříbrská, Malíkovice 13.07.2007 Jozef Porčogoš, Slaný a Květuše Girgová, Slaný 14.07.2007 Jan Šalanda, Vrbičany a Jitka Vadlejchová, Vrbičany 20.07.2007 Jindřich Vodňanský, Úherce a Lucie Chloubová, Úherce Tomáš Frolík, Slaný a Petra Fedičová, Dřínov Miloš Suk, Slaný a Kateřina Stýblová, Litomyšl Václav Vágner, Slaný a Petra Plašilová, Slaný

%.–%#. Od pazourku k baterkám sobota 25. srpna

%.–%_. Martinicové a Clam-Martinicové ve Slaném %_.–%. Legendární zaniklá pohostinství 8. září – sobota

##.–#. Tajemná noční prohlídka města s překvapením Sraz je vždy před Infocentrem Slaný na Masarykově náměstí. Vstupné se neplatí. Infocentrum Slaný: Po–Pá .–%$., So, Ne a státní svátky %.–%_.


strana 19

SL ÁNSKÉ PAMĚ TIHODNOSTI Obraz Maří Magdaleny ze Slaného Když jsem po roce 1989 předčítal dětem z knihy o Kájovi Maříkovi, oblíbil jsem si poutní místo nad Mníškem pod Brdy – proslulou Skalku s poutním kostelem sv. Máří Magdaleny. Nebo když jsem putoval kolem Třeboně a míjel Majdalenu – dříve i úředně Svatou Maří Magdalénu, vybavil se mně příběh o krásné světici a měl jsem před očima některé památky jihočeské gotiky v Alšově galerii na Hluboké. Svatá Maří Magdalena je také světicí prázdninového putování českou krajinou – její svátek si připomínáme 22. července, a proto se v srpnu zastavíme před jejím oltářním obrazem ve slánském kostele. Abychom v něm dokázali číst, je vhodné úvodem zmínit, že z pohledu církevní tradice je možné život této mladé ženy shrnout do jedné věty… z veřejné hříšnice se stala veřejná kajícnice. A toto poselství minulých generací také nalezneme na slánské malbě. Dominantu plátna představuje světice, kterou andělé doprovázejí do nebe. Magdalena ukazuje na kříž v ruce a malý andílek nese důtky, symboly víry a kajícnosti. Postava anděla drží ještě nádobu na vonné masti, kterou Magdalena nesla ke hrobu Spasitele po jeho ukřižování. Z výtvarného hlediska můžeme ocenit barevnou výstavbu obrazu. Magdalena je oblečena do šatu, na kterém se uplatňuje červená, modrá a bílá se zlatým vyšívaným lemem. Výtvarné i obsahové pointy však najdeme ve spodní části. Jedná se o tři drobnopisně pojatá vyobrazení ze života světice. Vlevo je to příběh o návštěvě Ježíše v Šimonově domu (více v 7. kapitole evangelia sv. Lukáše, verš 36 až 50). Je to příběh biblický, a proto, abychom jej pochopili, k němu nelze přistupovat současnou mluvou a postmoderním relativismem. Plačící světice poklekne k nohám Spasitele a svými vlasy a drahým olejem mu umývá nohy. Na otázku farizeje Šimona, že je to přece veřejná hříšnice, Spasitel odpoví… Mnoho hříchů je jí odpuštěno, protože projevuje velikou lásku. Ve střední části je vyobrazena Maří Magdaléna, která, když jí bylo odpuštěno, činila přísné pokání, a tak ji vidíme, jak nad Písmem a lebkou uvažuje o smyslu života časném i věčném. Že její pokání bylo přísné, připomínají důtky v rukou, kterými bičovala své tělo. Následuje pak třetí scéna – chvíle velkého štěstí a pro návštěvníka slánského kostela příslib neskonalé radosti, že i slabým a klesajícím není odepřen život na věčnosti. Jde o vyobrazení světice, které se zjevuje zmrtvýchvstalý Spasitel. Maří Magdalena jej však nepoznává a myslí si, že vidí zahradníka, proto také tento výjev tradičně nazýváme Kristus zahradník. V bibli se píše o tom, jak přišla Magdalena ke hrobu a nenalezla tam mrtvé tělo Spasitele, který již vstal z mrtvých, hledala, kam se podělo, a pak spatřila muže… Ona si myslela, že je to zahradník, a proto mu řekla: „Pane,

jestliže tys ho odnesl, pověz mi, kam jsi ho položil a já ho přenesu. Ježíš jí řekl: „Marie“. Ona se k němu obrátila a zvolala: „Rabbuni“!(mistře)… (více ve 20. kapitole evangelia sv. Jana, verš 1 až 18). Na slánském obraze vidíme klečící Maří Magdalenu s rozepjatýma rukama před Ježíšem, který má v ruce rýč – takto je připomenut výtvarnou mluvou zmíněný biblický příběh – Kristus zahradník. Jsme si vědomi, že reálie podstatné části starého českého výtvarného umění a našich památek jsou, ať chceme nebo nechceme, spjaty s křesťanskou věroukou. A pokud chceme pochopit plněji jejich poselství, naučit se číst jejich základní význam, je třeba se vrátit ke kořenům evropské kultury. V opačném případě bychom se při návštěvě galerie nebo zámecké obrazárny podobali tak trochu návštěvníku fotbalového zápasu, který sice obdivuje pohyb hráčů na hřišti, jejich šikovnost při přihrávce českou uličkou, ale neví, že cílem hry je soupeři vstřelit branku, unikal by nám tak smysl i vlastní hry. A slánská Maří Magdaléna? I ta je pro mě dalším dokladem toho, kolik se ve Slaném a okolí nachází významných památek, kolem kterých často chodíme, aniž bychom si jich více všimli. Vždyť i já jsem si teprve letos obraz podrobněji prohlédl, a tak i pro sebe svým způsobem objevil. Barevnou obrazovou přílohu si lze otevřít na našich webových stránkách (www.pamatky.slany.cz). Vladimír Přibyl

Měsíčník Slánská radnice vydává Městský úřad Slaný. Adresa redakce: MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný. Telefon: 312 511 271. Fax: 312 522 771. Odpovědný redaktor: Ing. Pavel Bartoníček, 1. místostarosta města Slaného. Členové redakce: Ing. Petr Kolačkovský, Ivo Horňák. Registrováno Okresním úřadem Kladno pod č.j. RK/39/99. Návrh grafické úpravy: Tomáš Brousil. Sazba a DTP: Ivo Horňák. Tisk: Tiskárna KOČKA. Toto číslo vyšlo 6. srpna 2007. Uzávěrka byla 25. července 2007. Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři.

PLACENÁ INZERCE Hotel Hejtmanský dvůr

Masarykovo nám. 110, 274 01 Slaný tel: 312 527 110, 120, 130 e-mail: [email protected], www.hhd.cz

Co jsme pro vás připravili? SVATEBNÍ HOSTINA SVATBA JE JEN JEDNOU ZA ŽIVOT VAŠEHO ŽIVOTA

A PATŘÍ K NEJVÝZNAMNĚJŠÍM OKAMŽIKŮM

Nabízíme Vám možnost prožít tento slavnostní den v luxusním a příjemném prostředí našeho hotelu. Rádi Vám poskytneme a zajistíme služby, které se svatbou a svatební hostinou souvisí: KONZULTACE A PORADENSTVÍ • GASTRONOMICKÉ SLUŽBY (SKLADBA MENU.)•CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY VČETNĚ SVATEBNÍHO DORTU•KVĚTINOVÁ VÝZDOBA DLE VAŠEHO STYLU•ŽIVÁ A REPRODUKOVANÁ HUDBA•DOPRAVA (ROZVOZ HOSTŮ)• UBYTOVÁNÍ•DALŠÍ SLUŽBY DLE VAŠICH INDIVIDUÁLNÍCH POŽADAVKŮ

ATRIOVÁ RESTAURACE Prostory Atriové restaurace jsou vhodné při větším počtu svatebních hostů. Nabízí stylové prostředí a dostatek prostoru pro tanec a zábavu.

HISTORICKÁ VINÁRNA V historické vinárně „Jana Šultyse z Felsdorfu“ naleznete netradiční romantické prostředí gotických sklepů.

SALONKY

STUDENÉ POLÉVKY STUDENÁ JAHODOVÁ POLÉVKA SE ŠUMIVÝM VÍNEM, ZDOBENÁ SMETANOVOU PAVUČINKOU

46,-KČ ITALSKÁ GASPACHIO 65,-KČ BULHARSKÁ OKURKOVÁ POLÉVKA „TARATOR“ 30,-KČ

LETNÍ SPECIALITA PAPRIKOVÝ LUSK PLNĚNÝ JEMNOU ŠPANĚLSKOU PAELLOU S BYLINKOVOU OMÁČKOU

115,-KČ

SALÁTY

Tři vzájemně propojitelné salonky jsou vhodné pro menší i větší svatební hostiny.

VELKÝ VÝBĚR ČERSTVÝCH SALÁTŮ

RELAX CENTRUM

RYCHLÝ OBĚD - JEDINĚ U NÁS!

je vhodným prostorem nejen pro relaxaci po fyzickém i psychickém vypětí všedního dne, ale také neformálním a netradičním místem pro různá osobní i pracovní setkání.

1 – 3 OSOBY NA 1 HODINU 3 A VÍCE OSOB

300,-KČ 100,-KČ/1 HODINA

OBĚD FORMOU BUFETU:

nabízíme výběr ze tří hlavních chodů, polévku, salátový bufet a moučník Jednotná cena: 75,- Kč/os

S LÁ N S KÁ R A D N I C E

Recommend Documents