Univerzita Karlova v Praze 2.
lékařská
fakulta
,
o
ANAL YZA DISTRIBUCE TLAKU CHODIDLA VE STOJI A CHŮZI U OSOB
S DIAGNÓZOU CALCAR CALCANEI PŘED TERAPIÍ A PO TERAPII RÁzovou VLNOU Diplomová práce
Autor: Radka Komendová, obor fyzioterapie Vedoucí práce: Doc. PaeDr. Karel Jelen, CSc. Praha 2009
m
Jméno a příjmení autora: Bc. Radka Komendová tlaků
Název diplomové práce: Analýza distribuce s diagnózou calcar calcanei Pracoviště:
před
chodidla ve stoji a
chůzi
u osob
chůzi
u osob
terapií a po terapii rázovou vlnou
Klinika rehabilitace a tělovýchovného
lékařství
Vedoucí diplomové práce: Doc. PaeDr. Karel Jelen, CSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2009
Abstrakt
Diplomová práce "Analýza distribuce s diagnózou calcar calcanei empirickou věnuje
případovou
se posturální
distribuci
tlaků
a možnosti její
před
ve stoji a při léčby.
Teoretickou
část
řízení,
systému,
chůzi .
chodidla ve stoji a
terapií a po terapii rázovou vlnou" je teoreticko -
studií. Teoretická
stabilitě
tlaků
pojednává o kineziologii a funkci nohy, analýze fyziologické
chůze
a plantární
Dále jsou zpracovány poznatky o ostruze patní kosti část
uzavírá souhrn
poznatků
o terapii rázovou vlnou,
výhodách! nevýhodách, indikacích! kontraindikacích. Empirická
část
práce se zabývá
ověřováním
vlivu terapie rázovou vlnou na stoj a
chůzi
u pacientů s diagnózou calcar calcanei. Hlavním
změn
v distribuci
tlaků
chodidla ve stoji a
při chůzi
předmětem
výzkumu bylo sledování
u pacientů s ostruhou patní
před
terapií
a po terapii rázovou vlnou.
Klíčová
slova: calcar calcanei, rázová vlna, distribuce plantámích
plošina
Souhlasím s
půjčováním
diplomové práce v rámci knihovních služeb.
tlaků,
tenzometrická
Author' s first name and sumame: Bc. Radka Komendová Title of the master thesis: Analysis of the distribution of the sole pressures in standing position and in walking of persons with the diagnosis of cal car calcanei before and after extracorporeal shock wave therapy Workplace: Department of physiotherapy and Exercise Medicine Supervisor: Doc. PaeDr. Karel Jelen, CSc. The year of presentation: 2009
Abstract The thesis "Analysis of the distribution of the sole pressures in standing position and in walking of person s with the diagnosis of calcar calcanei before and after extracorporeal shock wave therapy" is a theoretical-empirical ca se study. The theoretical part deals with kinesiology and function of foot , furthermore it attends to postural stability system, control, analysis of physiological walk and plantar distribution of pressures in standing position and in walk. Also, findings about heel spur and its treatment possibilities are worked up. The theoretical part ends with the summary of findings about extracorporeal shock wave therapy, advantages and disadvantages, indications and contraindications. The empirical part of the thesis is concemed with verifying the influence of extracorporeal shock wave therapy to standing position and walk of patients with the diagnosis calcar calcanei. The main object of the research was observing changes in the distribution of the sole pressures in standing position and walk of the patients with heel spur before and after extracorporeal shock wave therapy.
Key words: calcar calcanei, extracorporeal shock wave, plantar pressure distribution, force platform
I agree the thesis paper to be lent within the library servi ce.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala
samostatně
pod vedením Doc. PaeDr.
Karla Jelena, CSc., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržela zásady vědecké
etiky.
V Praze dne
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK tělesné
hmotnosti
BMI
index
BPT
bioposturální test
CNS
centrální nervová soustava
CoG
centre of gravity
CoM
centre of mass
CoP
centre of pressure
ESWT
Extracorporal Shock Wave Therapy
FFL
foot fiat
GRF
ground reaction force
HO
nulová hypotéza
HL
heellift
HS
heel strike
TO
toe off
PGS
Physical Gait System
RAM
random-access memory
RTG
rentgenové
XP
experience
WHO
světová
vyšetření
zdravotnická organizace
OBSAH 1 ÚVOD ..... ......... ... . . .. ................................... . .......... .... . .. ...... .... .. ........ 9 2 PŘEHLED POZNA TKŮ.. . .... .. ... ... ... . .. . ..... ... ... ... ...... ........... ......... . . . .. .. ...
10
2.1 Kineziologie nohy. .. ... . .. . .. ... ... ... ... .. ... . .. ... . ... ... ... ...... ......... .... .. ... .. . ..... 10 2.1.1 Terminologie pohybů v kloubech nohy..... ......... ...... .... ................. ...... ....
10
2.1.2 Svaly nohy........................ . ...... . ............... . ................................ ....
11
2.1 .3 Klenby nohy. ... ............. . .. ... .. ......... ....... . .................................... .. ...
II
2.2 Funkce nohy . ................. .. .... ........ . ... ... .... .......... .. ...... ...... ..... . ..... .. ... 13 řízení
2.3 Centrální
volní motoriky. ....... . .. ..... . . ....... .......... .... . ................... .... 14
2.4 Posturální stabilita systému.............................................................. ..... 15 2.4.1 Použitá tem1inologie ve vztahu k posturální
stabilitě...
... .. .. ... ... . .. ........... .. ...
15
2.5 Vývoj lokomoce. ..... .... ... ..... . ..................... ........... ... ............. .. .. .. .. ... .. 17 2.6 Teorie chůze...... . . ... .. .......... . ... . .. . .................. . ........... . ....... .. ..... ..... ... 18 2.6.1 Cyklus
chůze...
.. . ...... ... . .. ... ... ... .. . . . . .... .. ..... .... . .. ........ . .. .. .. . .. ... ...... .... 18
2.6.2 Jednotlivé fáze krokového cyklu............. .. .................. . ........................ 2.6.3 Energetická 2.7
Reakční
náročnost chůze...
20
....... ... . . .... .. ............ . .... . ... . ..... ... .. .. . . . . . .... 26
síly podložky. ...... ........ ... ... .. ......... ........... ....... ............ ....... .. .. 28
2.7.1 CoM "center ofmass" ....................................................................... 29 2.7.2 CoG "center of gravity" .. . .................... .. ... ....... . ..... . ..... ........... ...... .. ... 29 2.7.3 CoP "center ofpressure" ....... . . ......... .. . . .. . .. ..... .. . . ................................ 29 2.7.4 CoP a
chůze ........... . ..........
2.8 Plantární distribuce
tlaků
.. ... ..... ......... ...... ..... ....... ...... ... . ........ . .... . 30
ve stoji a
chůzi . .......................
.... .... . .. .... .. .. ... . .. .. 31
2.8.1 Stoj .... . ... . .. . ............. ... ..... ...... . ........................ ... . ............. . .... ....... 31 2.8.2
Chůze............................................................................ .. ..... . .. . ...
2.8.3 Faktory
ovlivňující
plantární distribuci
tlaků při chůzi............... . .............
32
... . 33
2.9 Bolesti paty.. ... ......... .. . . ..... .... ........ .. . .... . .. .... .... ...... ... . .... .. ...... ... .. .. ...
35
Rozdělení............... . . .. ...... ..... ..... . .... . ....................... ........ . .... .. ......
35
2.9.1
2.9.2 Ostruha patní kosti - calcar calcanei... . ............ ....... ... . ... ....... ... ..... ... .. ..... 36 2.10 Rázová vlna ........ ...... . ..... . ................ . .... .... .. .. ........... .... . ... .. ........ .... . 41 2.10.1 Princip 2.10.2
přístroje............................. . ..... .............. ......... .......... ... ......
Působení
41
radiální rázové vlny ........................... . ....................... . .. . . ..... 42
2.10.3 Indikace...... ... ... .. .. ............ ...... . . ................................... ............... 42
2.10.4 Kontraindikace... ... ..................... ..................... .................. ....... . .... 42 2.10.5
Průběh léčby ......... .............. ..........................................................
2.10.6 Vedlejší
účinky
43
terapie ..................................................................... 43
2.10.7 Výhody terapie rázovou vlnou.................................................... ... ..... 43 3 CÍLE A HYPOTÉZY ........... . ...... . " .. . ... . .. . .. . .. .. . .. . .. . . .. .. . .. . .. . .. . . .. .. . . . . . .. . . .. 45 3.1 Cíle práce......... ... .................... .. .................................................. ..... 45 3.2 Hypotézy ......... . ............ ........ ........................................................... 45 4 METODIKA ..................... ..... ............................................................ 46 4.1 Popis
přístroje ................... . ...............................................................
46
4.1.1 Vývoj digitální baropodometrie . .. ..... . ... ... ... ............... .. ............ . ... ......... 46 4.1.2 Physical Gait System .......... .... .. .............. ........................................... 46 4.2 Nevalidizovaný pilotní dotazník ... ... ............. ... .................................. ... .. 51 4.3 Použité metody...... .. .......................................................................... 52 4.3.1
Vyšetření
4.3.2
Vyšetření chůze....... . ................................................................... ....
stoje ................................................................................ 52 52
4.3.3 Postup práce ................................................................................... 52 4.3.4 Charakteristika výzkumného souboru ..................................................... 53 5 VýSLEDKy............ ........................ ... . ................................ ......... ...... 54 5.1 Výsledky měření na tenzometrické 5.2 Výsledky dotazníkového
plošině ..................................................
šetření ........... .. .. . ..
5.3 Popis metodiky vyhodnocení
54
.......... .................................. 66
výsledků ......................................................
67
6 DISKUSE...................................... ... ... ......... .............. .......... .. ..... ...... 69 6.1 Diskuse k teoretické 6.2 Diskuse k praktické
části........................ ..... .................. . .................
..... 69
části .......................................................................
70
7 ZÁ VĚRy .............. . ........ .. .... .. ........ .............. .. ......... ....... ........ ............ 75 8 SOUHRN ........................................................................................... 76 9 SUMMARY ........ ... .................. .................................................... ....... 77 10 REFERENČNÍ SEZNAM ........................ .... .......................................... 78 11 PŘÍLOHy . ...................................................... ....... ........................... 82
1
ÚVOD "Pata je
část
lidského
vzpřímeném
stabilitu ve
stoji"
těla,
která je velmi
(Trč,
2006).
Bolesti paty jsou v naší populaci vyvolávat příčinou
řada
chorob
měkkých
důležitá
poměrně častým či
tkání, kostí
pro
vzpřímenou chůzi
klinickým symptomem.
systémových
onemocnění.
a pro
Může
Velmi
je
častou
bolestí v oblasti paty je trakční osteofyt neboli calcar calcanei.
Onemocněním
bývá postižena
pracovní zatíženosti, kdy bolesti Terapie zahrnuje spektrum
především
často působí
postupů
populace v
dospělém věku,
tedy v plné
významné potíže i pracovní neschopnost.
od režimových
opatření
až po
operační
intervenci.
Jednou z moderních možností konzervativní léčby patní ostruhy je terapie rázovou vlnou. Zkušenosti s
léčbou
drcení ledvinových Při
poruchy
vycházÍ ze zkušeností získaných z použití rázových vln v urologii kaménků
již od 80. let minulého století.
poruše pohybového aparátu se způsobené
nemocí
či
úrazem.
dynamicky pomocí biomechanických a distribuce
tlaků
na
plantě
část
anatomii a kineziologii nohy, stoje a
tvoří
léčbě
V praktické Jedná se o
mechanismy lze studovat staticky
jako jsou
reakční
či
síly s podložkou
chůzi.
teoretickou, ve které jsou shrnuty poznatky o
chůze
i plantární distribuci
pojednává o bolestech v oblasti paty se
poznatky o
pohybové vzory z důvodu kompenzace
Kompenzační
parametrů,
ve stoji a při
Diplomová práce zahrnuje
části
při
zaměřením
tlaků
na chodidle. V další
na ostruhu kosti patní a shrnuje
rázovou vlnou. části
byla k diagnostice použita snímací plocha Physical Gait System.
zařízení umožňující
identifikaci a analýzu kontaktních charakteristik chodidla
za statických i dynamických podmínek. Pilotní studie zabývající se analýzou distribuce tlaků
na chodidle ve stoji a při
chůzi
byla provedena u osob s diagnózou calcar calcanei.
9
pAEHLEDPOZNATKŮ
2
2.1 Kineziologie nohy Noha jako anatomický tennín
označuje část
dolní
kloubu. Liniemi Chopartova a Lisfrankova kloubu je
končetiny distálně
rozdělena
zánoží (ca\caneus, talus),
středonoží
a přednoží (5
14 falang) (Dylevský et al. , 2000).
metatarzů,
Funkční
jednotku
tvoří
tři funkční
na
oddíly -
(os naviculare, os cuboideum, 3 ossa cuneiformia)
kloubů tvoří Chopartův
se o kloubní linii, kterou
od hlezenního
v tibiální
kloub - articulatio tarsi transversa. Jedná
části štěrbina
talonaviculámí (art. talonavicularis),
ve fibulámí, vlnovitě prohnuté části art. ca\caneocuboidea (Čihák, 2001). Další funkční jednotku
představuje Lisfrankův
kloub, který je tvořen tarsometatarsálním
a intermetatarsálním skloubením. je zapojena do pérovacích
2.1.1 Terminologie
pohybů
pohybů
Funkčně
0.
Pohyb v
opačném směru,
supinačního
Chopartově
pevných
kloubů,
která
v kloubech nohy středního
postavení
směrem
plantámí flexe, je pohyb,
vzdaluje od bérce v rozsahu 0-30-50 v subtalámím a
příčnou řadu
(Lánik, 1990).
Extenze nohy je pohyb planty ze
0-20-30
se jedná o
otáčí
otáčí zevně
hyb je sdružen s everzí v subtalámím kloubu,
při
kterém se
hřbet
nohy
Pohyb nohy kolem podélné osy probíhá
0 .
kloubu. Noha se
postavení, nebo se ploska
k bérci a má rozsah asi
bud' ploskou do valgózity
špička
dovnitř
či
do varózního
pronace.
nohy se odchyluje
zevně
Pronační
či
po-
do abdukce a
pohyb je spojen s dorziflexí v hlezenním kloubu. Fyziologický rozsah pronace je
0-20-30
0.
Supinační
pohyb je spojen s uchýlením
subtalámího kloubu, spolu se
současnou
přednoží
do addukce a inverzí
plantiflexí hlezna. Normální hodnota supinace je
0-30-40 ° (Dungl, 2005). Kolem vertikální osy se provádí addukce, probíhající tarzem a hlavní pohyb se
děje
v
Chopartově
kloubu. Abdukce je laterální deviací
kolem stejné osy. Rozsah mezi abdukcí a addukcí je asi 35-40 ° flektovaném koleni
vzrůstá
a zvýší se ještě při
současné
1990).
10
při
extenzi v
středním přednoží
koleně, při
rotaci v kyčli (Dungl, 2005; Lánik,
2.1.2 Svaly nohy Svaly nohy
můžeme rozdělit
do dvou skupin. Na dlouhé zevní svaly a krátké
vnitřní
svaly (Véle, 2006).
Dlouhé zevní svaly: Přední skupina svalů
(svaly bércové) - m. tibialis anterior, m. ex tenzor digitorum longus,
m. extenzor hallucis longus, m. peroneus longus, m . peroneus brevis.
Zadní skupina s valů (svaly lýtkové) - m. triceps surae, mm. gastrocnemii, m . soleus, m. plantaris, m. tibialis posterior, m . f1exor digitorum longus, m. f1exor hallucis longus.
Krátké
vnitřní
svaly
Jedná se o - m. extenzor digitorum brevis, m. f1exor digitorum brevis, m. quadratus plantae, mm . lumbricales pedis, mm. interosei pedis plantares, m. extenzor hallucis brevis, m. abductor hallucis, m. f1exor hallucis brevis, m. adductor hallucis (Čihák, 2001; Véle, 2006).
2.1.3 Klenby nohy Klasický model nohy vychází z pojetí klenby a klenutí. Klenba nohy je považována představuje
za statický model, který
vzájemné pevné a strnulé postavení
kostěných
struktur. Naopak Briiegger nepoužívá termín "klenba nohy", ale "klenutí nohy", kdy jsou pasivní struktury nohy, které se
ovlivněny
dělí
aktivními. Z
funkčního
hlediska je
především důležité
klenutí
na 3 klenby:
Podélná klenba:
Podélná klenba mediální - vrchol klenutí
tvoří
os naviculare, 1. metatarz, calcaneus
a funkčnost i vzájemné postavení udržují m . f1exor hallucis longus a m. tibialis posterior.
Podélná klenba laterální - je plošná a
funkčně
udržovaná pomocí m. peroneus longus et
brevis a m. abductor digiti minimi. Pro
příčnou
Přední
klenbu rozlišujeme trojí klenutí:
klenutí - je v úrovni 1.- V. metatarzu a s vrcholem v oblasti II. metatarzu,
podporováno m. hallucis longus. Střední
klenutí -
tvořeno
ossa cuneiformia a os cuboideum,
funkčně
Je
tvořeno
m. peroneus longus.
Zadní klenutí -
tvořeno
os naviculare, os cuboideum a
posterior.
11
funkčně ovlivněno
m. tibialis
Klenby, resp. klenutí nohy má schopnost odolávat dynamickým a statickým během chůze otřesy
i kontrolovat
vznikající
při
při
stoji polohy
styku chodidla s podložkou
orgány (Riegerová, Ulrichová, 1998). období ontogeneze, kdy se funkce
svalů,
které
těžiště. Umožňuje
vytváří
zajišťují
včetně
Nejdůležitějším
jejich
pružnou lokomoci a ztlumí přenosu
2005).
12
na
životně důležité
obdobím pro vývoj nožní klenby je
formativním vlivem fázických
držení nožní klenby, je
změnám
dokončen
svalů.
Vývoj posturální
ve 4. roce života
(Kolář,
2.2
Funkce nohy Lidská noha má mnoho
Funkční
i anatomickou jednotku. částí
rozličných
funkcí. Celá dolní
části ovlivňuje
stav jedné
celé pohybové soustavy. Jakákoli
změna
projeví v oblasti chodidla a naopak. Noha je centrální nervové většině
soustavě
pohybujeme. Velké množství prostředí ,
z okolního umožňuje
při
postavení i funkci ostatních
kyčelního
součástí funkčního
zprostředkovává
kontakt
receptorů umístěných
při chůzi,
těla
na noze
nese váhu celého
a kolenního kloubu se komplexu ve vztahu k
zpět. Bezprostředně
těla,
se podílí na
s terénem, po kterém se umožňuje přísun
a tím propriorecepce pomáhá udržovat
oporu ve stoji i
nárazy vznikající
v oblasti
(dále jako CNS), a periferii a
pohybových aktivit a
končetina tvoří funkční
vzpřímený
infonnací
stoj. Noha
adaptuje se na terén a tlumí
pohybu (Véle, 1997).
Noha je významným exteroreceptorem a proprioreceptorem, který podává centrální nervové
soustavě
informace o okolním
prostředí, čímž
se
významně
podílí
společně
se
zrakem a statokinetickým ústrojím na udržování rovnováhy a stabilního stoje. Na exterorecepci a propriorecepci nohy je závislý projev motorické funkce (Votava, 2002). Každý krok
začíná
dokročí.
V
závěru kročné
Můžeme
tak funkci nohy
poskytující
tělu
noha jako flexibilní struktura,
stabilitu
fáze
rozdělit
při
končí
připravená přizpůsobit
jako rigidní opora, udržující
na statickou, která tělu
zajišťuje
se terénu, na který tělo
v rovnováze.
oporu, a na dynamickou,
pohybu (Pizzutill0, 1997).
Pokud má noha plnit své funkce, musí být
dostatečně
pevná /kosti a vazivo/,
pohyblivá /svalová koordinace a síla!, vnímavá /propriocepce a exterocepce/ a aktivní. Všechny uvedené vlastnosti se navzájem
ovlivňují
13
(Hennachová, 1998).
2.3
Centrální
řízení
Nejdůležitější řízení
volní motoriky
složkou somatomotorických funkcí jsou cílené úmyslné pohyby. Na
lidské motoriky se podílí všechny
části
kortikální i subkortikální centrální nervové
soustavy (Troj an, 2001). Králíček
(2002)
rozdělil
nervové mechanismy úmyslného pohybu do motivačních
několika
fází:
center CNS,
•
primární popud vycházející z
•
senzorická analýza okolního
•
vypracování plánu akce, kdy jsou infonnace o nazíraném objektu transfonnovány
prostředí ,
ze systému senzorického do motorického, •
vypracování konkrétního programu pohybu
•
a konečná iniciace a realizace pohybu.
Na
základě
fáze
uvedeného
přípravná
Přípravná
rozdělení
lze úmyslný pohyb rozfázovat do dvou základních
částí:
a fáze realizace pohybu.
prostředí,
fáze zahrnuje senzorickou analýzu
vypracování plánu a programu
pohybu. Účastní se jí zadní parietální (asociační) oblast, která přijímá hlavní aferentaci ze somatosenzorické a zrakové oblasti. Parietální kortex
uskutečňuje výběr
senzorické infonnace nutné pro provedení úmyslného pohybu částí
Další korovou
vzorců
2002).
je prefrontální oblast, která dostává informace ze zadního
parietálního kortexu i z bazálních ganglií a programování
(Králíček,
a zpracování
úmyslných
pohybů
účastní
se podílí
se vypracování plánu pohybu. Na
doplňková
motorická oblast
(Králíček ,
2002).
Realizace úmyslného pohybu je - fáze, kdy se
uplatňuje
oblast premotorická a primární
motorická korová oblast. Hlavní infonnace do premotorické oblasti parietální korové oblasti,
doplňkové
korové oblasti a z cerebrálního
projekce jdou k ventromediálnímu seskupení spinálních posturu pro úmyslný pohyb , iniciaci pohybu spojenou se a končetin ve
směru
hlavy,
ze zadní
mozečku.
motoneuronů .
stáčením
Oblast očí ,
Hlavní
zajišťuje
trupu
plánovaného pohybu (Dylevský, 2000; Králíček, 2002).
Primární korová oblast je rozhodující strukturou pro akrálních patiií
přichází
končetin , především
ruky a
prstů.
řízení
Oblast je
jemných cílených
zodpovědná především
jednoduché elementární pohyby, nikoli za pohyby cílené (Králíček, 2002).
14
pohybů
za
2.4
Posturální stabilita systému vzpřímeného
Posturální stabilita je nezbytná pro udržování pro udržování rovnováhy
vzpřímené
Udržování jsou
například působení
opěrné
během
jednotlivých
řídícího
gravitace, !unotnost a výška
chůze
závisí na
těla ,
struktura
segmentů
i vlastnosti
kvalitě
senzorické informace, úrovni
systému a na výkonné složce, tedy na motorickém výstupu. Aferentní informace o těla přichází
tří
ze
(Vařeka,
prostřednictvím
předpokladem vzpřímeného
svalového tonu. Ten je podněty
proměnlivý
držení
mozku a míchy
těla
zajišťuje řídící
i veškeré hybnosti je
a závisí na stavu CNS, jehož
přítomnost
prostřednictvím
reaguje
(V éle, 2006).
2.4.1 Použitá terminologie ve vztahu k posturální
Poslurální stabilita - je schopnost změny
- zrak, vestibulární
2002).
Základním
na zevní
systémů
hlavních senzorických
systém a somatosenzorický systém. CNS
na
(Bloumin, 2003).
polohy závisí na funkci CNS a fyzikálních parametrech, jako
stability stoje a
poloze a pohybu
tělo
jako
plochy (V éle, 2006).
Zajištění
funkci
pohybů
těla, stejně
držení
stabilitě
zajištění vzpřímeného
držení
těla
zevních a vnitřních sil, aby nedošlo k neřízenému pádu
a schopnost reagovat
(Vařeka,
2002).
Na stabilitě stoje se odráží průmět těžiště do opěrné báze. Čím blíže se těžiště promítá k okraji
opěrné
báze, tím je stoj
stabilitu stoje vedou k
nestabilnější.
rozšíření opěrné
Lze tedy
říci,
že zvyšující se nároky na
báze.
Rovnováha a balance - jedná se o soubor statických a dynamických strategií, zajišťujících posturální stabilitu. Jejich
součástí
jsou "postojové" a
" vzpřimovací
reflexy"
(Vařeka,
2002). zajištění
Poslura - jedná se o i udržení a řízená
CNS
zajištění
polohy
(Vařeka,
segmentů těla
aktivního držení
těla
v
gravitačním
k
plocha -
vytvoření opěrné
Opěrná
báze -
působení
zevních sil
poli, kdy hlavní úlohu hraje svalová aktivita
2002).
Plocha kontaktu - plocha kontaktu podložky s Opěrná
proti
část
tělem.
plochy kontaktu podložky s
tělem,
která Je
aktuálně
využita
báze.
opěrná
báze
při
stoji na obou
zadní stranou, která je tvořena spojnicí pat.
končetinách
Boční
15
strany
má tvar
tvoří
lichoběžníku
laterální hrany nohou.
s kratší
střední
Osy nohou se uchylují od lichoběžníku tvoří
spojnice hlaviček
uvolněný
Klidný
o 15- 20
metatarzů
laterálně.
o
Přední
pohybů, větší
tedy o dynamický stav. Objevují se účastní regulační
při něm
které napomáhají udržovat rovnováhu výchylky
mechanismy
část
nejdelší
(V éle, 2006).
stoj také nelze považovat za statický stav. Vzniká
množství drobných výchylek a
Na regulaci se
čáry
předozadní
vzpřímeného
velké
těla,
jde
a menší výchylky do stran.
držení i vlastní noha (Dungl ,
1989). Vařeka
držená poloha, zde
Změny
faktoru . Mezi k
především
vzpřímené
stabilizaci chodidel.
označuje
(2002)
působení
gravitace,
právě
z
důvodu,
že žádná
těla
zátěže
faktory
můžeme
sledovat na
na chodidlech vznikají
patří
prumět těžiště
změnách
působením
rozložení zatížení zevních a
tvar nožní klenby, nastavení osy
do oporné plochy, konfigurace
těla
vnitřních
vzhledem
tělesných segmentů či
proprioceptivní a exteroceptivní informace z planty. Zevní faktory jsou vlastnosti plochy,
působení
Při
stoji je
přední část
a
přenášejí
aktivně
stoj, není nikdy dokonale nehybná, tj. statická. Dynamickou
polohy
rozložení
vnitřní
situaci za kvazistatickou
opěrné
zevních sil a obuv (Véle, 2006). tělesná
nohy tzv.
hmotnost
přednoží. Měkké tkáně
bodové tlaky kostí na
tlakové receptory v
přenášena přes
kůži,
větší
hlezenní klouby na talus, calcaneus a
chodidla
tvoří viskózně
kontaktní plochy. Na
elastický nárazník
otřesy
a pohyby reagují
proprioreceptory v kloubních strukturách a tahové receptory ve
šlachách a ve svalech. InfOlmace ze specifických senzorických vyšších úrovní CNS, odkud jsou automaticky
řízeny
16
malé
aparátů
korekční
jsou
přenášeny
do
pohyby (Dungl, 1989).
2.5
vývoj lokomoce Cílem motorické ontogeneze je dosažení
a
antigravitační
svalů.
funkce
vzpřímeného
předchází
Dosažení cíle
osového orgánu
schopnost
změny těžiště,
která Je
automatická a objevuje se v 6. týdnu života ve spojení s vizuální orientací. V motorické ontogenezi se
postupně
kvadrupedální
chůze
dítěte
měsíce
a
opačná nákročnou (Kolář,
sebou trup, který naléhá svou
míře
se objevuje model
první primitivní typ lokomoce, tzv.
nepatrná.
Tulenění
po krátké
kontaktu a dolní Ve
třetím
otáčení
s podložkou.
tulenění. Dítě
době přechází
se na pohybu
kolem 8.
měsíce
dokončuje
a jeho vývojem se
Od druhé poloviny
třetího
umístěním nákročných
V období mezi 8.-9.
měsícem
je
využití plosky. Ve 4. trimenonu se u
se
začínají aktivně
u
dolních
končetin
je
podílet (Véle, 2006).
měsíce
se vyvíjí šikmý sed. Ze
čtyřech. Při
trimenonu se vyvíjí
lezení
dítě
používá
končetin
lokomoční
(V éle, 2006;
Kolář,
model 2005).
schopné vertikalizace u opory, a tudíž aktivního
dítěte
objevuje kvadrupedální
a na ni navazuje kvadrupedální
identická s
měsíce začíná
opírá o lokte, tahá za
chůze
v sagitální
chůze
rovině.
schopné stoje na jedné noze a objevuje se letová fáze kroku. Od
dítěte téměř
končetina
v horizontální poloze, avšak bez kontaktu
a opěrných
dítě
střídavě
přičemž účast
života na lezení po
zůstává
s kontralaterálním
čtyřech,
lezení po
do plíživého pohybu, trup je se zemí v menší
trup nadále
rovině
o zem,
trimenonu, tedy zhruba v období 7,5
končetiny,
již všechny
dítě
otáčení, tulenění,
2005). V období sedmého
větší přední částí
končetiny
přechází
šikmého sedu
frontální
vzory
pohybový vzor. Dochází k diferenciaci svalové funkce, kdy se jedna
opěrnou
stává
lokomoční
a volná bipedální lokomoce (Vojta, 1995).
Vobdobí 5.-6. reciproční
objevují
chůzí dospělého (Kolář,
K zajištění postury a pozice v kloubu v
ve vertikále ve
Ve
třech
letech je
čtyř
let je
chůze
u
2005).
průběhu
lokomoce je nutná koaktivace neboli
schopnost synchronní aktivity mezi svaly s antagonistickou funkcí. Koaktivace se objevuje mezi 4.-6.
měsícem
života a jejím
prostřednictvím
jsou
uplatňovány
rovnovážné
mechanismy. Dochází tak ke schopnosti synchronního zapojení mezi antagonistickými svalovými skupinami a jejich vzájemné (Kolář,
reciproční facilitačně-inhibiční
2005).
17
spolupráci
Teorie chůze
2.6
Chůze je lokomoční metoda, která slouží k přemístění těla z jednoho místa na druhé.
Jde o složitý pohybový úkon zasahující celý pohybový systém od hlavy až k patě, při němž dochází k dokonalému přizpůsobení složitému tvaru i vlastnostem terénu, na kterém chůze probíhá (Véle, 2006). Chůze
je charakterizována tím, že po celou dobu dopředného pohybu je tělo při střídání
v kontaktu s podložkou a chodidly. Jak se rychlost
chůze
nohou je hmotnost po
snižuje, doba trvání
část
přenosu oběma
cyklu
p řenášena oběma končetinami
dolními
se
zvyšuje a naopak (Dungl, 1989). Bipedální lokomoce se
děje
optimální rychlostí s minimálním energetickým
výdejem , s jemnými individuálními vanaceml podle
věku
a pohlaví. Další rozdíly
vyplývají z posturálních variací, strukturálních abnormalit, měkkotkáňových a dalších
faktorů
(Houglum, 2005).
Poloha a pohyb
vzhůru
a
při
lokomoci jsou udržovány
končetiny tvoří
Svaly odrazové vpřed ,
změn
švihová
působením antigravitačních svalů.
propulzní sílu, jejíž výsledkem je zvedání trupu šikmo
končetina zabraňuje
pádu
těla
na
něž působí
gravitace (Véle,
2006). Normální kadence metrů
chůze
je 112- 117
za minutu a délka jednoho
kroků
chůzového
za minutu,
průměmá
rychlost 70-82
cyklu je 1,41 m a trvání 1,03 s (Malanga,
DeLisa, 1998).
2.6.1 Cyklus Chůze
chůze
je
tvořena
jednotlivými úseky, neboli kroky, trvajícími od kontaktu jedné paty
ke kontaktu druhé paty s opomou bazí, anebo tzv. dvojkroky, které
začínají
v okamžiku
kontaktu jedné paty a končí setkáním téže paty s podložkou (V éle, 2006). Krokový cyklus je složen ze dvou fází, jednak když se noha dostává do kontaktu s podložkou, a přibližně
60 %
následně, času
končetina přehupuje
kdy noha podložku opouští. V
průběhu
normální
chůze
je noha
v kontaktu se zemí, jde o fázi stojnou a zbývajících 40 % se dolní do nové pozice
před opěrnou
1998).
18
nohu, nastává švihová fáze (DeLisa,
Stojná fáze Stojná fáze je
označována
krokového cyklu a její
součástí
jako fáze opory tzv. support stance, zaujímá asi 60 % dvě
jsou další
fáze. Fáze s oporou o jednu dolní
končetinu ,
"single-leg stance", a fáze dvojí opory "double-Ieg stance" (DeLisa, 1998). Ve fázi s oporou o jednu dolní váhu
těla,
zatímco se druhá
končetinu
dochází k tomu, že
"kročná" končetina přemísťuje,
zachycení pádu. Fáze dvojí opory je definována jako dolní
končetiny
část
v kontaktu se zemÍ. Fáze dvojí opory jsou
Poměr
během
fáze
předšvihu
nese celou
chystá se na došlap
krokového cyklu, kdy jsou dvě
a každá trvá
z krokového cyklu. První fáze dvojí opory se objevuje v čase mezi a reakcí na zatížení, druhá
končetina
přibližně
počátečním
či
obě
1O %
kontaktem
(Lánik, 1990; DeLisa, 1998).
jednotlivých fází v krokovém cyklu se mění v závislosti na rychlosti chůze.
Čím větší rychlost chůze, tím menší podíl stojné fáze. Zkrátí-li se fáze dvojí opory na
minimum nebo se stane nulovou, dochází k phdání tzv. fáze letové a chůze se přemění na běh.
Švihová fáze Jedná se o období, kdy noha nemá kontakt s podložkou "nonsupport" a aSI 40 % krokového cyklu. Fáze
začíná
odlepením palce od podložky a
představuje
konči
prvním
kontaktem paty s podložkou (Perry, 1992).
Gait Cycle
II
II
Stance
I
Weight Acceptance
Initial Conlacl
Looding Response
I
II
I
II
I
Swing
1
1 Single Limb Support
Mid Stance
I
Limb Advancernent
I
I
I
Terminal Stance
Prc
Swing
Inilial Swing
1 Mid Swing
Termin a l Swing
Obrázek 1 - Diagram krokového cyklu a hlavni úkoly v jeho jednotlivých fázích (DeLisa, 1998)
19
2.6.2
Jednotlivé fáze krokového cyklu
2.6.2.1
Počáteční kontakt
"initial contact"
Fáze nastává v okamžiku, kdy se pata poprvé dostane do kontaktu s podložkou (Houglum, 2005). Pánev je v okamžiku kontaktu paty s podložkou ventrálně
Kyčelní
v sagitální
rovině
kloub je flektován
stejnostranně
a je přítomna maximální rotace horní přibližně
ve 30
o
části
rotována až o 5
trupu
opačné
o
strany.
flexi a v neutrální poloze vzhledem k abdukci
a addukci, kolenní kloub je v plné extenzi . V okamžiku iniciálního kontaktu se aktivuji m. gluteus maximus et medius, m. tensor fascie latae a hamstringy, v oblasti kolenního kloubu m. quadriceps femoris, který svou aktivitou 2005). Na
začátku
kyčelniho
stojné fáze se ex tenzory stabilizační
zatimco abduktory plní
zabraňuje
flexi kolene (Houglum,
kloubu zapojují koncentricky,
funkci (DeLisa, 1998). Hlezenný kloub je v neutrálni
pozici a jsou aktivovány ex tenzory, m. tibialis anterior a m. extensor hallucis longus et brevis, které svojí excentrickou kontrakcí je v inverzi a přední
část
nohy v
umožňují
supinačním
postavení.
Fáze je zahájením tzv. převzetí hmotnosti stojnou dolní převzetí
končetinou zajištěny,
hmotnosti
těla
nebo
dopad nohy v dorzální flexi. Patní kost
těla. Důležitými
funkcemi, které musí být
jsou absorpce nárazu při došlapu paty, stabilita po
současné
zachování
dopředné
hybnosti (DeLisa, 1998)
(Obrázek 2).
Počáteční
Obrázek 2 -
kontakt
Počáteční
kontakt (Perry, 1992)
20
2.6.2.2 Reakce na zatížení "loading response" Ve fázi zatížení je celá ploska v kontaktu s podložkou a zabírá 0-15 % krokového cyklu (Houglum, 2005), v této fázi je nutnost hmotnosti v nejnižším
člověka. bodě.
Dochází zde poprvé k dvojí
Pánev je stále rotována reakční
extendovat. Vektor před
kyčlí,
zajištění
vpřed
stability
opoře
asi o 5
0,
při
převzetí
postupném
a pozice trupu se nachází kyčelní
kloub
začíná
pomalu
síly na podložku GRF (Ground reaction forces) je situován
a proto extenzory
kyčelního
kloubu musí být aktivní, aby zabránily
nekontrolovatelné flexi. V kolenním kloubu probíhá excentrická kontrakce m. quadriceps femoris, který umožní flexi kolena asi do 20
0.
V hlezenním kloubu dochází k pohybu
bérce a nohy kolem fixované patní kosti. Dochází zde k plantární flexi s pronací nohy a vnitřní
rotaci bérce (DeLisa, 1998).
Pertunnen (2002) poukazuje na dopředu, mírně laterálně,
do následující tzv. fáze
a to
střed
skutečnost,
směrem
Ploska
se
přesouvá
přechází
již
stoje (Obrázek 3).
zatěžování
Obrázek 3 - Stádium
Střed
zátěže
k hlavici 1. metatarzu. Noha tak plynule
Stádium
2.6.2.3
že centrum maximální
zatěžování
(Perry, 1992)
stoje "mid stan ce " při něm zůstává
druhou nohou míjí
na podložce a otiskuje celý
opěrnou končetinu,
posouvá se
před
svůj
povrch.
Tělo poháněné
ni a tato doba se nazývá perioda
unilaterální opory (Dungl, 1989). Fáze plného kontaktu s podložkou
končí
odvíjením paty a trvá asi 260 ms (Houglum,
2005). V oblasti pánve dochází k maximálnímu laterálnímu posunu ke stojné celý pohyb je
řízen
abduktory
kyčle, především
21
končetině
a
m. gluteus medius a m. tensor fascicae
latae. Flexe v
kyčelním
i aktivita ex tenzorů
kloubu klesá až dosáhne neutrálního postavení.
kyčle
a koleno se
začíná postupně
přechází
Vektor GRF u kolenního kloubu
Společně
s ní klesá
extendovat (Houglum, 2005). před
z pozice za do pozice
kolenem a
dochází k postupnému mizení aktivity m. quadriceps femoris . Na fixované noze v pronačním postavení probíhá v hlezenním kloubu 10 části
posun proximální
o
extenze, kterou umožní ventrální
bérce. Dochází k poklesu aktivity m. tibialis anterior a nastupuje
excentrická aktivita m. triceps surae (DeLisa, 1998; Dungl 1989). Dochází k přenosu váhy kontroly kontrakce plantárních
těla
na plantární klenbu, která se
f1exorů.
Dolní
končetina
oplošťuje
za aktivní
je v kolmém postavení k chodidlu
a plocha stopy se stává maximální. Ve fázi dochází k harmonické distribuci zatížení nohy po celém jejím plantárním povrchu (Merolli, Uciolli, 1996) (Obrázek 4).
La sný
Pozdní Mezistoj
Obrázek 4 - Mezistoj (Perry, 1992)
2.6.2.4
Konečný
stoj "terminal stance"
Fáze trvá zhruba 1O % celého krokového cyklu, a to v intervalu mezi 40-50 % (Houglum, 2005). Fáze terminálního stoje kontaktem druhostranné končetinu vpřed.
V
začíná
končetiny.
kyčelním
Hmotnost
kloubu
těla pokračuje
pokračuje extenční
počátečního
kontaktu. V tu chvíli
maximální extenze dovršena
před
začíná
v pohybu
opačná
končí
a
pohyb, který je
iliofemorale. Maximální extenze je dosažena v období kdy fázi
končetiny
odlepením paty stojné
přes
stojnou dolní
řízen
dolní
iniciálním
ligamentum
končetina
je ve
druhá fáze dvojí opory. V kolenním kloubu je
odvinutím paty od podložky. V té chvíli dochází ke
koncentrickému zapojení plantárních
f1exorů
hlezna a m. gastrocnemius
22
ještě
stabilizuje
koleno proti
hyperextenčním
silám. Dochází ke koordinaci plantámí flexe hlezna a extenze
kolenního kloubu . Bérec rotuje Tělo
klenba je
je nyní zvedáno,
oplošťována
zevně
a noha je v supinaci (DeLisa, 1998).
přemisťováno vpřed
a tím se
přední část
a podpíráno
chodidla
rozšiřuje.
přední částí
Příčná
chodidla.
Dochází k zatížení
přednoží
s maximem v místě oblouku metatarzálních hlaviček (Merolli , Uciolli, 1996) (Obrázek 5).
Koneč ný
Obrázek 5 -
2.6.2.5
Předšvihováfáze
Předšvihová začín á
fáze
Konečný
začíná
odvíjením paty a chůze
Fáze druhé opory končí odvíjením dělítkem
hlavním smyslem je správná Kyčelní
stoj (Perry, 1992)
"preswing phase"
v 50 % a končí v 60 % cyklu
nový krok. Fáze je
stoj
mezi
končí
odtržením
prstců
od podložky, fáze
(Houglum, 2005).
prstců
končící
oporovou a
příprava končetiny
kloub se z maximální extenze
začíná
stojné nohy, zatímco druhé chodidlo začínající
švihovou fázi a jejím
ke švihu (DeLisa, 1998).
začíná
flektovat. Tato flexe je
způsobena
koncentrickou aktivitou m. adductor longus, m. iliopsoas a m. rectus femoris. V kolenním kloubu probíhá flexe, která je kontrolována excentrickou aktivitou m. rectus femoris. Hlezenní kloub se dostává do plantámí flexe až 20
0,
která je zajišťována především
m. triceps surae (DeLisa, 1998). Celkově
na prvních
ubývá zatížení stojné nohy, zvýšené je zatížení
třech
přednoží,
chodidlo je
prstech s převahou na palci a je to poslední etapa opory.
opřeno
Přední část
je v maximální supinaci a bérec se nachází v zevní rotaci (Dungl, 1989) (Obrázek 6).
23
nohy
(~
Předšvihová
Obrázek 6 -
2.6.2.6
Počáteční švih
Fáze
představuje
v posunu švihové dolní Kyčelní
kloub
fáze
Předšvihová
fáze (Perry, 1992)
"initial swing" etapu od 60-70 % krokového cyklu ajejí hlavní význam je končetiny
pokračuje
koncentrickému stahu flexoru
(DeLisa, 1998).
ve flexi, která dosahuje maximální akcelerace kyčelního
kloubu. V
kyčelním
kloubu se
hlavně
zpočátku
díky
aktivují
m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae, m. pectineus, m . biceps femoris (caput breve) a m. sartorius (Véle, 2006). Koleno nabírá na flexi , a to až do 60 V hlezenním kloubu jsou aktivní extenzory, a to
především
0 .
m. tibialis anterior, jehož
kontrakcí dochází k extenzi a navrácení nohy do neutrální pozice (DeLisa, 1998) (Obrázek
7).
Počáteční
Obrázek 7 -
švih
Počáteční
švih (Perry, 1992)
24
2.6.2.7
Střední švih
Fáze Ve fázi
středního
pokračuje
"midswing" švihu trvá asi 15 %, a to v období mezi 70-80 % krokového cyklu.
posun dolní
končetiny
nadále ve flexi, a to s maximem cca do 20 adduktorů,
0,
při
postavení, které
zajišťuje
míjení druhostranné dolní
kloub je
kdy je hlavním aktivním svalem, vedle
m. iliopsoas (V éle, 2006). Kolenní kloub
60-70 ° dosáhne
kupředu. Kyčelní
švihovým pohybem
pokračuje
končetiny.
ve flexi, jejíž maxima
V hlezenním kloubu je neutrální
svou aktivitou m. tibialis anterior a
přední část
nohy
zůstává
v lehké supinaci (DeLisa, 1998) (Obrázek 8).
Mezišvih
Obrázek 8 - Mezišvih (Perry, 1992)
2.6.2.8
Konečný
Závěrečný
švihu musí být fází
švih "terminal swing" švih
tvoří konečných
zajištěna dostatečná
počátečního
stabilita v
kontaktu. Významnou roli
mm. ischiocrurales, které slouží ke kolena se aktivují i
při
Během
fáze
konečného
a kolenním kloubu
před
následující
15 % z krokového cyklu. kyčelním
představuje
zbrždění
flexe
kyčle
extenzi v koleni, což slouží ke
koncentrická aktivita a kontrole extenze kolena. Flexory zpevnění končetiny při
dopadu na
podložku (Véle, 2006; DeLisa, 1998). V hlezenním kloubu je stálou aktivitou m. tibialis anterior udržována neutrální pozice. V průběhu švihu jsou plantární flexory relaxovány (Obrázek 9).
25
Konečný
Obrázek 9 -
2.6.3
Energetická
Konečný
švih (Perry, 1992)
náročnost chůze
Na první pohled se jeví činnost.
švih
chůze
jako hladce probíhající a energeticky
Efektivností je docíleno minimalizací výchylek
mass - CoM) v průběhu sakrálním obratlem a
chůze.
těžiště
lidského
CoM je pn bipedálním stoji uloženo
během chůze
putuje po
sinusoidě
nahoru a
dolů
těla
nenáročná
(center of
těsně před
druhým
ze strany na stranu
podle fáze krokového cyklu. Nejvyššího bodu je dosaženo v průběhu jednooporové fáze, naopak
nejnižšího
výchylky těžiště
•
během
během chůze
fáze dvojí opory. Hlavní mechanismy pro minimalizaci jsou:
rotace pánve v transversální
rovině
- zmenšuje kaudální vychýlení
těžiště
ve fázi dvojí
opory, •
naklonění
pánve ve frontální
rovině
- pomáhá redukovat kraniální výchylku
během
jednooporové fáze, •
laterální posun ve frontální během chůze šířku
•
rovině
- je
ovlivněn
posunem
ke stojné
a také valgózním postavením v kolenním kloubu, které
končetině
umožňuje
užší
báze
a interakce mezi pohybem kolena, hlezna a nohy - na dolní
těla
končetině
redukuje výchylku
těžiště těla
a plynulost (DeLisa, 1998).
26
základě
interakce kloubu na
ve vertikální ose a dodává
chůzi
ladnost
Průměrná
rychlost
čtyřnásobné hodnotě
větší
nejpohodlnější
Paradoxní a trochu
energetické vydání,
chůzového
je asi 80 mimin, k tomu je nutná energIe
bazálního metabolismu. Energeticky
když si každý sám vybere náročnější.
chůze
pravděpodobně
je fakt, že i
cílů,
o které se snažíme
chůze
chůze
o
je tehdy,
rychlejší, je i energeticky
o menší rychlosti vyžaduje
na udržování rovnováhy. Osoby s postižením
stereotypu chodí pomaleji a je u nich
Proto jedním z
nejméně náročná chůze
tempo. Pokud je
neočekávaný
přibližně
větší spotřeba
při úpravě chůze,
energie na jednotku délky. je snížení její energetické
náročnosti.
Energetická měření
náročnost chůze může
tepové frekvence v klidu a
být
měřena několika způsoby
při zátěži.
z vydechovaného vzduchu, kdy víme, že
Další možností je
při spotřebě
energetický ekvivalent 4,83 kcal (DeLisa, 1989).
27
a nejjednodušší je
měření spotřeby
kyslíku
1 litru kyslíku vydá naše
tělo
Reakční
2.7
síly podložky
Při většině kroků
Odpovědí
celkovou hmotnost. končetině
dopadáme na patu silou, která
reakčních
průběhu
stoje a
šíři přes
naší
síla, která v dolní
klouby kotníku, kolena, kyčle a
sil podložky je rovna velikosti sil, jimiž
přičemž směr jejich působení
V
reakční
podložky na náraz paty je
iniciuje tlakovou vlnu. Ta se
lebce. Velikost
několikanásobně přesahuje
tělo působí
páteř
až k
na podložku,
je opačný (Perry, 1992).
chůze
dochází mezi dolní
interakcí. Newton ve svých zákonech popisuje
končetinou působící
plantámím povrchem nohy a podložkou. Interakce se nazývají
a podložkou ke vzniku
síly, které vznikají mezi reakční
síly podložky neboli
"ground reaction force" (GRF) (Roy, 2002). Podle 3. Newtonova zákona "akce a reakce", dochází k vzájemnému mezi
tělem
tělo působí
sílu, kterou
Reakční
JSou
Reakční
a zemí.
čili
síla dodávaná zemí
GRF v
dvě
horizontální ve působena
směru
třecí
přitažlivostí,
přitom překonávat
horizontální odpor, který
silou (Stott, 1973).
Vertikální komponenta GRF má dvouvrcholovou
terminální
antero-posteriomím a medio-
gravitační
komponenty závisí na kontaktu nohy se zemí. Noha musí
křivky
reakci na
síly podložky neboli GRF vektor je prostorový a proto má 3 složky, kterými
laterálním. Vertikální komponenta je
vrchol
podstatě představuje
na podložku (Roy, 2002).
komponenta vertikální a
je způsoben
ovlivňování
křivku
velikosti síly v
čase .
První
je ve fázi reakce na zatížení, druhý vrchol je ve fázi stojné, a to v její
části.
V
těchto
intervalech je velikost
Horizontální složky, také
označovány
reakčních
sil
největší
(Perttunen, 2002).
jako smykové a torzní, jsou menší než složka
vertikální. Antero-posteriomí složka GRF, která dosahuje až 25 %
tělesné
váhy, je
působena
brzdnou akcí nohy. Medio-Iaterální složka GRF souvisí s balancováním
v průběhu
chůze
a ve
většině
situací nedosahuje více než 10 %
tělesné
váhy (Perttunen,
2002). Velikost sil je závislá na rychlosti zmenšování vrcholových hodnot Ve stoji
působí
na
tělo reakční
síly. Dominantní je složka
chůze.
reakčních
Se snižující se rychlostí
chůze
dochází ke
sil (Dungl , 1989).
síly podložky, jejichž velikost je rovná velikosti
vertikálně působících reakčních
gravitační
sil, zatímco horizontální složky
jsou zanedbatelné (Deursen, 2004). Vektor GRF kyčelnímu
při
kloubu. V
klidovém stoji Je lokalizován
průběhu chůze
před
kolenem a
dorzálně vůči
se vektor GRF pohybuje postero-Iaterálním
28
směrem.
V
průběhu
fáze reakce na zatížení se vektor nachází středního
kolenním a hlezenním. Ve fázi vůči
stoje
ventrálně
hlezennímu kloubu se nachází
před kyčelním
kloubem a za kloubem
přechází přes kyčelní
a kolenní klouby a
(DeLisa, 2006).
2.7.1 CoM "center of mass" CoM, resp.
bipedálním stoji a
chůzi
je uloženo v oblasti malé pánve dochází ke
změně
polohy
CoM, kdy se pohybuje po dráze sinusoidy v rovině transverzální i sagitální.
Změny
polohy
a to
těsně před
těžiště těla při
CoM se
mění
rychlosti
chůze.
středního
druhým sakrálním obratlem. V
v závislosti na rychlosti
chůze,
průběhu chůze
nejnižší pozice CoM dosahuje
při největší
Jedná se o období dvojí opory a nejvyšší pozice CoM dosahuje v období
stoje, kdy je rychlost
chůze
nejmenší (Patobiomechanika a patokineziologie:
Kompendium, 2004).
2.7.2 CoG "center of gravity" Center of gravity
představuje
podložce je lokalizováno kloubu a
před
mírně
vertikální projekci
těžiště těla
do podložky. CoG na středem kyčelního
za vertikální osou, která prochází
vertikální osou prochází
tělesná
hmotnost rozložena na podložce
opěrné
báze (Perry, 1992).
středem
kolenního kloubu. Za
rovnoměrně,
CoG by
mělo
být
předpokladu,
že je
umístěno uprostřed
2.7.3 CoP "center of pressure" Center of pressure
představuje
sil podložky a je nezávislé na všech tlakových sil, kterými
bod
či
těžišti těla.
místo
působení
vektoru vertikálních vypočítat
Jeho polohu lze
působí tělo
reakčních
jako vážený
průměr
na podložku v místě vzájemného kontaktu
(Winter, 1995). Pokud se k hodnocení použije pouze jedna silová plošina, pak je dostupné celkové CoP, tzv. CoP-net. Pokud je v kontaktu s podložkou pouze jedno chodidlo, pak CoP-net,
čili
celkové CoP, je lokalizováno
uvnitř opěrné
plochy chodidla.
obou nohou s podložkou by výsledné CoP-net leželo mezi CoP
určuje
pro každou nohu
zvlášť
opěrnými
Při
kontaktu
plochami, proto se
a je nutné užít dvě silové plošiny (Winter, 1995).
Lokalizace CoP pod každým jednotlivým chodidlem je výsledkem neuromuskulámí kontroly
těla. Umístění
CoP pod ploskou
přímo ovlivňuje
kloubů
(Winter, 1995). Pokud dochází k nárustu aktivity
vpřed.
Naopak
při vzrůstající aktivitě extenzorů
29
aktivita
f1exorů,
se CoP
svalů
obou hlezenních
dochází k přesunu CoP
přesouvá
více vzad a pokud
vzrůstá
aktivita
těžiště
k výchylkám dorsálně
svalů způsobujících
v
inverzi nohy, je CoP
předozadním směru,
extenzory hlezenních
kloubů.
laterálně. Při
které jsou regulovány
Výchylky v
bočných
svaly
kyčelního
neboli svaly
Při
flexory a
ve stoji jsou
Zajišťují
to
především
kloubu a to zejména abduktory a adduktory a svaly hlezenního kloubu,
zaji š ťující
2.7.4 CoP a
plantárně
směrech
korigovány zvýšením zatížení jedné plosky a snížením na druhé.
stoji dochází
inverzi a everzi nohy (Winter, 1995).
chůze
správné funkci nohy
během chůze
se chodidlo dostává do kontaktu v
sledu, a tak se CoP
při chůzi
pohybuje po dráze-trajektorii.
Perry (1992)
rozděluje
nohu na
tři části:
patu (calcaneograde),
přednoží
určitém
(plantigrade)
a prsty (unguligrade). První se do kontaktu s podložkou dostává pata, a to její zadní okraj, následně
pak
střed
čá s tí přicházející
paty, která
tvoří
hlavní oporu prvních 6-10 % z krokového cyklu. Další
do kontaktu s podložkou je
20 % krokového cyklu. Zde se
nejčastěji
přednoží,
(v 71 %) jako první dotýká podložky
metatarzu zhruba asi v 8 % z cyklu. Následuje rychlý a fáze kontaktu metatarzů
prstů
které je s podložkou v kontaktu
přesun
hlavička
z laterální na mediální stranu
s podložkou nastává v 30 % krokového cyklu.
jsou v kontaktu s podložkou a posledním segmentem, který
Hlavičky
končí
průběhu
stojné fáze krokového cyklu (Pribut, 2007)
30
všech
odvinutí nohy
od podložky, je I. metatarz (Perry, 1992) (Obrázek 10).
Obrázek 10 - Dráha CoP v
V.
2.8
tlaků
Plantární distribuce
ve stoji a
chůzi
2.8.1 Stoj uvolněný
Klidný
končetinách
stoj na obou
je popisován jako dynamický stav,
charakterizovaný drobnými pomalými pohyby (Dungl, 1989). Drobné výchylky slouží těla.
k udržování rovnováhy celého kvazistatickou,
právě
z
důvodu ,
V kvazistatické poloze
že ani klidný stoj není
bodů
stoji míra zatížení jednotlivých
tělo
jako celek
nemění
báze, dochází ke
ztrátě
při
(Vařeka,
rovnováhy
Vařeka
(2002) za
statickou situací. Proto se i
při
mění.
svou polohu v prostoru. Vektor tíhové
opěrné
do
výslednici uvažovaných zevních sil. Nespadá-li opěrné
čistě
opory chodidla neustále
směřovat
síly musí v každém okamžiku
označuje
Uvedenou situaci
báze, která leží v
rovině
kolmé na
těžiště těla
stoji projekce celkového
do
2002).
Posturální funkce nohy a rozložení tlaku na plosce nohy byla
předmětem
mnoha
výzkumů. Čihák (2001) uvádí, že dochází k rozložení váhy na tuber calcanei a na hlavičky
1. a II. metatarzu,
zátěže
na ostatní metatarzy (IIL-V.)
postupně směrem
k zevní
straně
ubývá. Podle Karase a Otáhala (1991) dochází k rozložení váhy na tuber calcanei, na hlavičky Vařeka
1., IV. a V. metatarzu s tím, že zatížení tříbodovém
(2004) pojednává o tzv.
funkce nohy biomechanicky realizována nohy
či částí těchto segmentů.
modelu opory, podle kterého je posturální
změně opěrné
báze. Ve stoji dochází k rozložení
na
vzpřímený
končetině
druhé. Dochází k neustálému Rozložení
zátěže
hmotnosti. 50 %
zátěže
mělo připadat
s maximem na palci, kde
přesné
na patu
části
hlavními oblastmi,
II. metatarzu. končetině
je
větší zátěž
avšak jedna dolní
než
končetina
na patu, zbytek je
rozdělen
na
přednoží
procentuální rozložení není specifikováno (V éle, 2006;
připadá
(1995) udávají pro patu 75 % a pro popisuje, že zatížení patní
třemi
mezi chodidly tedy kolísá mezi 5-15 % celkové
Sobotka, 1996). Lánik (1990) uvádí, že částí , přičemž
mezi
střídání zátěže,
časově převažuje.
stejných
či
tlaků
plochy, která má zásadní vliv na
stoj je vždy asymetrický, kdy na jedné
by
oblastí plosky
V závislosti na aktuální situaci vyhodnocené CNS jsou
kterými jsou pata, laterální paprsek a hlavička 1. Volný
je menší než zatížení paty.
především prostřednictvím určitých
jednotlivé "body" využívány k vytvoření i změnu opěrné
přednoží
6
zátěž
částí
a na
přednoží
je větší než
na každém chodidle je rozložená na 12 přední část
25 % celkové hmotnosti. Dungl (1989)
přednoží.
Plošný tlak pod
kolísá od 5-15 N/cmc) pod ploskou paty od II do 40 N/cm,.
31
nohy také 6. Hutton, Stokers
hlavičkami metatarzů
Obrázek 11 - Rozložení
2.8.2
ve stoji (Véle, 2006)
Chůze tlaků
V rozložení plantárních studií poukazuje na tlaky v pod
zátěže
relativně
průběhu chůze
střední částí
hmotnosti
těla
existuje mnoho individuálních
shodné vzory této distribuce.
v regionu paty,
přednoží
a absorpci nárazu
při
hmotnost Při
těla přesouvá
na
střed
zjištěny
byly
řada
nejvyšší zjištěny převzetí
stojné fáze, kdy dochází k
došlapu paty, je nejvíce zatíženou oblastí zadní
laterální okraj paty, kdy se hodnoty pohybují mezi 70-100 % odpovídá asi 400 kPa, celý tento
avšak
a palce u nohy. Nejnižší tlaky byly
počátku
nohy a ostatními prsty. Na
Obecně
rozdílů,
děj
tělesné
průběhu,
trvá asi 0,05 sekund. V dalším třetinu
paty, dochází ke snížení tlaku na
hmotnosti, to kdy se
(33 %).
kontaktu laterálního okraje nohy s podložkou se tlaky pohybují okolo 10 %
tělesné
hmotnosti (Perry, 1992). Hayafune (1999) tvrdí, že nejvíce
zatěžovanou
strukturou v oblasti
palce a oblast os metatarsale II. Peny (1992) uvádí, že nacházejí po
hlavičkami
v rozsahu mezi 30 % a 50 % začátku
metatarzálních cyklu
chůze
a
tlaky v oblasti
je oblast
přednoží
se
os metatarsale II. a III., jejich hodnoty tlaku v porovnání s oblastí
paty se pohybují mezi 60 % a 100 %. Pod
jsou na
největší
přednoží
tělesné
hlavičkou
I. metatarzu byly
zjištěny
tlaky
hmotnosti (Perry, 1992). Nejvyšší tlaky pod patou
stojné fáze a na konci stojné fáze jsou nejvyšší tlaky v regionu
hlaviček
působící
(Pertunnen, 2002). Prsty jsou se zemí v kontaktu V
tlaky jsou podobné
tlakům
metatarzálních
hlaviček
(Hughes, 1990).
Angelaswourth (2006) - popírá existenci pouze jednoho vzoru jako normu a sám uvádí výskyt střední
čtyř běžných
a zevnÍ. Nutno
tlakových
zdůraznit,
vzorů,
které nazývá jako
vnitřní, vnitřně-střední,
že to platí u pacientů bez jakékoli patologie nohy.
32
2.8.3 Faktory
ovlivňující
distribuci plantárních tlaků
Na rozložení a velikosti plantámích být strukturální i Relativní části
funkční
příspěvek
tlaků při chůzi
má vliv mnoho ruzných faktoru. Ty mohou
a jejich podíl vlivu na distribuci plantámích
struktury se v jednotlivých regionech nohy
tlaků činí
významně
asi 50 %.
lišÍ. Ve
střední
planty a pod prvním metatarzem má dominantní vliv struktura, zatímco v oblasti paty
a palce má významný vliv jak struktura, tak i funkce (Morag, Cavanagh 1999).
2.8.3.1 Region paty ovlivňována
Velikost tlaku pod regIOnem paty je
jak strukturou, tak i funkcí
ca1canea. Hodnoty tlaku regionu jsou závislé na velikosti nožní klenby a hodnoty plantámích
tlaků
Důležitou
rostou se zvyšující se podélnou nožní klenbou.
mechanické vlastnosti
měkkých
tkání pod patou, kdy
větší
množství
roli hrají
měkké tkáně
pod
patou vede ke snížení tlaku (Morag, Cavanagh, 1999). Na rozdílném rozložení plantámích vertikálním i horizontálním
směru, čas
tlaků
má
svůj
vliv i rychlost dopadu nohy ve
kontaktu a rychlost
velikost a rozložení tlaku v regionu je velmi
ovlivněno
chůze.
událostmi
Z toho vyplývá, že
před
a
při
iniciálním
kontaktu s podložkou (Caselli, 2002). Vyšší rychlost dopadu paty na podložku zvýšení hodnot plantámích
působí
tlaků.
2.8.3.2 Region střední části nohy Hodnoty plantámích
tlaků
jsou zde
ovlivňovány především
hmotností,
a rozsahem pohybu nohy do everze. Snížení nožní klenby má za následek plochu, která je spojována s vyššími hodnotami plantárních spojen s nižšími hodnotami tlaku a větší
pronaci a dochází tak k
důvodem
přesunu
je, že noha se
zatížení mediálním
tlaků. Větší během
věkem větší
kontaktní
rozsah everze je
mezistoje nachází ve
směrem
(Morag, Cavanagh,
1999).
2.8.3.3 Region přednoží vzdáleností sezamské
kůstky
od podložky
a sklonem patní kosti. Hodnoty stoupají s menší vzdáleností sezamské
kůstky
od podložky
Hodnoty plantámích
tlaků
jsou
ovlivněny
a s nižším sklonem patní kosti. Ke zvýšenému tlaku pod prvním metatarsem snížená mobilita talocalcaneonaviculámího kloubu, II. metatarz (Morag, Cavanagh, 1999).
33
větší
může
vést i
úhel Chopartova kloubu a krátký
2.8.3.4 Region pa/ce Velikost
tlaků
palce, množství distálním
v oblasti palce je
měkkých
článkem
ovlivňována několika
faktory, jakými jsou délka
kůstkami,
úhel mezi proximálním a
tkání pod sezamskými
palce nebo pohyblivost prvního matatarzofalangeálního kloubu
(Morag, Cavanagh, 1999).
2.8.3.5 Vliv nocicepce ovlivňuje
Nociceptivní aference je vedena tenkými vlákny s širokou distribucí a excitabilitu interneuronální podnětu
aferentního
sítě ,
a tím i
je výsledkem
průběh
působení
motoriky. Zpracování nociceptivního dvou
faktorů.
Organického
faktoru
nociceptivní aference a psychického faktoru interpretace této nocicepce. Nociceptivní a interoceptivní aferentace se
uplatňuje
zejména u patologických
případů,
kdy hlásí ohrožení
struktury, které vede k omezení rozsahu motorických funkcí. Nociceptivní aference vnímání bolesti spouští "aktivní obranný program", tedy Dochází k tomu, že je místo Vliv nocicepce na podnětech
šetřeno
změnu
distribuce plantárních
tlaků
je velký.
změně
pohybu.
Při
bolestivých
nášlapu, tak i snížení rychlosti
volní i rychlé. Také v průběhu stojné fáze krokového cyklu je
průměrné
paty, ve
většině případů
směřován převážně
při
patologických
maximální zatížení nohy menší. Pokud se vyskytuje bolest v oblasti
na
dochází k tomu, že je minimální zatížení regionu paty a dopad je
přední část
nohy (Powers, 1999).
Na zatížení plosky má vliv mnoho
faktorů , nejčastěji
se jedná o
tělesnou
výšku, omezený aktivní a pasivní rozsah v kloubech, mechanické vlastnosti
tkání, konfiguraci mediální podélné klenby, kostní prominenci , deformit (kladívkové drápovité prsty), rychlost i styl
průběh
dochází ke zkracování kroku a následnému kulhání (V éle, 2006).
stavech
věk ,
moduluje
(Véle, 1995).
U jedinců trpící bolestivou nocicepcí dochází jak ke při chůzi
aktivně
kromě
chůze,
chůze .
34
přítomnost
hmotnost, měkkých
strukturálních
úhel odvalu palce, aktivita svalů
2.9
Bolesti paty Bolesti paty jsou v naší populaci
může působit značné
zapotřebí končetiny
obtíže
včetně
relativně častým
pracovní neschopnosti. K dosažení správné diagnózy je
odebrat podrobnou osobní anamnézu a provést
v oblasti patní kosti nebo bolestmi Přetížení
Jednou z
2.9.1
Trč,
nejčastějších
způsobeny
přenesenými
složité struktury nohy
šlach, vlastních šlachách, kloubech
al. , 2005;
důkladné
fyzikální
vyšetření
dolní
(Aldridge, 2004).
Bolesti v oblasti plosky mohou být
klenby.
klinickým symptomem, který
z okolních tkání,
může
či struktuře
patologickým procesem předevš ím
vést k bolestivým
a tvaru kosti
(Trč,
přímo
z oblasti nožní
projevům
na úponech
2006).
diagnóz je ostruha patní neboli calcar calcanei (Frenclová et
2006).
Rozdělení
Rozdělení
bolestí paty nejsou u autoru, zabývající se touto problematikou,
často
uváděna.
Systematizace je komplikována ruznými názory jednotlivých autoru na etiologii některých stavů.
Bordelon (in Scott, 1994) uvádí
rozdělení
podle příčin bolesti paty, tj. na
podkladě:
1. bursitidy, fascitidy, tendinitidy 2. periostitidy paty a (nebo) formované ostruhy 3. nervové komprese 4. abnonnální nožní mechaniky 5. systémových 6. kombinací
procesů
těchto příčin
Bateman (in Dungl, 2005)
rozděluje
bolesti paty podle etiologie a lokalizace:
1. bolesti v plosce paty infracalcaneámí plantámí fascitida ostruhy patní kosti 2. bolesti na mediální
straně
paty
syndrom tarzálního tunelu neurodynie ramus calcanei media1is
35
tendinitida m. tibialis posterior 3. bolesti v hrbolu patní kosti burzitidy tendinis Achillea exostózy patní kosti 4. bolesti na laterální
straně
paty:
calcaneofibulární útlak tenosynovialitida peroneálních šlach 5. statické poruchy bolestivá pata
sportovců
léze Achillovy šlachy běžecká
pata
zánětlivá
postižení paty
2.9.2 Ostruha patní kosti - caJcar calcanei Jako ostruha patní kosti (Obrázek 12) neboli calcar calcanei bývá osteofyt, který se nachází v
místě
mediálního
výběžku
označován trakční
hrbolu patní kosti, na který se upíná
plantámí aponeuróza, m. f1exor digitorum brevis, m. quadratus plantae a m. abductor halIucis.
Trakční
osteofyt vzniká jako výsledek tahu
nálezem asi u 15 %
dospělé
těchto svalů.
Ostruha patní kosti je
populace. Vyskytuje se od mládí až do vysokého
nejvíce se potíže objevují u pacientů mezi 40- 60 rokem života (Dungl, 2005).
Obrázek 12 - Ostruha kosti patní (Dungl, 2005)
36
věku,
avšak
2.9.2.1 Etiopatogeneze Původem
této patologie je entezopatie v úponu krátkých
svalů
nohy a plantární tří částí,
aponeurózy. Jedná se o vÍCevrstevnou vazivovou aponeurózu, která se skládá ze třem
centrální, mediální a laterální. Tato fascie se upíná ke (pata a
hlavičky
nedílnou během
součástí
prvního a pátého metatarzu), tak, že správné biomechaniky nohy
během
opěrným bodům
hlavním
vytváří
nohy
podélný oblouk, který je
došlapu na patu, na celou plosku a
odrazu (Aldrige, 2004). Mezi stavy se zvýšeným napínáním plantární fascie, které
mohou vyvolat bolest,
patří
pes planus, pes cavus, snížená mobilita subtalárních příčiny
zkrácená Achillova šlacha. Tyto mohou ovlivnit její Zvýšené nebo jejím
stabilizační
napětí
plantární aponeurózy je obvykle
či
stejně
nevhodná obuv (Aldrige, 2004;
drsnatiny patní kosti. Zvyšujícím se tahem výčnělek,
přetížením,
mechanickým dědičnost,
tak svou roli hraje
Patní ostruha je tedy výslednicí tahových sil
patní kosti
plantární fascie,
způsobeno nadměrným zatěžováním
často způsobeno
zatížení je
funkcí nožní klenby,
hmotnost, dlouhodobé stání
a
funkci podélné klenby (Scott, 1994).
přetížením. Nadměrné
nedostatečnou
napětí
vedoucí ke zvýšenému
kloubů
Trč,
nadměrná
2006).
měkké tkáně
přetížené měkké tkáně
upínající se na oblast roste apozicí z periostu
kostní hmota, která pod tahem šlachy, která se zkracuje,
zbytňuje
do
podoby ostruhy. Dochází k usazování vápenatých solí do traumatizovaného úponu plantární aponeurózy a krátkých Patní kost reaguje na
svalů
přetížení
nohy (Hronková et. a!., 2000). nejen vznikem patní ostruhy lokalizované na
plantární, ale také následkem zvýšeného tahu Achillovy šlachy vzniká na tzv. Haglundova exostóza. Kostní aposice mohou být vidět
různé
straně
dorsální
velikosti, které ani nemusí být
na rentgenovém snímku (dále jako RTG), nebo naopak mohou dosahovat
rozměrů.
Mohou být typicky
špičaté,
Nadměrné přetěžování
nohy
ale i ploší
přispívá
či
straně
značných
navalité (Frenclová et al., 2005).
ke vzniku svalové dysbalance a dysfunkci
vazivového aparátu nohy. Svalové dysbalance neboli svalové nerovnováhy vznikají v
důsledku
toho, že
některé
svaly mají tendenci k útlumovým
projevům
(hypotonii ,
oslabení, hypoaktivaci), jiné svaly naopak mají tendenci k hypertonii a svalovému zkrácení.
Současná
teorie, která
vysvětluje
vznik svalových dysbalancí,
hovoří
o dvou
svalových systémech s protikladnými vlastnostmi. Jednou z rozhodujících vlastností je jejich
antigravitační
funkce. Ta
rozděluje
svalový systém na tonický a fázický. Tonické
svaly mají tendenci ke zkrácení a k hypertonii, plní
37
především činnost
posturální. Svaly,
které naopak inklinují k oslabení, jsou svaly fázické. jsou tonické svaly
relativně
více
zatěžovány
Při běžných
než svaly fázické
pohybových aktivitách
(Kolář,
2002).
Vlastnosti svalových vláken jsou dány typem motoneuronu. Malé alfa-motoneurony červená
inervují
tvoři většinu
bílá vlákna a vyznačují
vlákna a převažují ve svalech tonických. Velké alfa-motoneurony inervují vláken ve svalech fázických.
Funkčně
se tonické moto neurony
delším trváním záškubu i dekontrakce. Fázické motoneurony mají kratší trvání
záškubu i dekontrakce
(Kolář,
Hlavní rozdíl mezi
2002).
oběma
systémy tkví v jejich
časovém zařazení
těla,
do držení
tj.
v posturální integraci. Svaly fázické jsou ve své posturální funkci z fylogenetického, resp. ontogenetického hlediska mladší než svaly tonické. Tonický i fázický systém reagují jako funkční
jednotky a jako
svalů posturálně
funkční
jednotky jsou
reflexně
propojeny. Oslabením
mladšího systému dochází automaticky ke
změně
některého
ze
postavení v kloubu převaha
a k reflexní iradiaci této inhibice do celého systému. Vzniká celková
antagonistického systému, tj. v posturální funkci fylogeneticky, resp. ontogeneticky staršího (Kolál", 2001). Svalové dysbalance jsou charakteristickým znakem vadného držení držení
těla
postavení
se klouby nacházejí v tzv. decentrovaném postavení a funkce
zajišťuje,
nohy vedou k
ovlivnění kostěné
struktury klenby nožní, neboli
zásadně
Vznik plochonoží neboli funkci nohy kyčelního
která toto
přispívají
(Trč,
ke vzniku ploché
2006).
ovlivňuje
postavení pánevního
a kolenního kloubu. Nesprávné postavení pánevního pletence, ve kyčelního
smyslu anteverze, držení valgózního
svalů ,
vadném
není v rovnováze. Svalové dysbalance a dysfunkce vazivového aparátu
nohy, která má významný vliv na vznik ostruhy kosti patní
pletence,
těla. Při
postavení
kolenního
kloubu ve kloubu
vnitřně rotačním
a
do
postavení se promítá do
planovalgózního
postavení
nohy
(Hermachová , 1998).
2.9.2.2
Příznaky
K části .
nejčastějším příznakům
ostruhy patní kosti
Bolesti se objevují nejvíce na
delším sezení často
patní ostruhy
či větší zátěži
nebo i
vnitřním
okraji a
může
bodavá bolestivost v její nášlapné
začátku zátěže, především večer
bývá citlivý i dotek paty. Bolest je
na jejím
patří
ráno
při
prvních krocích, po
a v klidu . Bolestivý nemusí být pouze nášlap, ale nejčastěji
také docházet k
38
lokalizována ve
vystřelování
střední části
paty nebo
Někdy
se mohou
do plosky.
objevit (Trč,
příznaky,
jako je otok,
zčervenání
paty nebo bolestivost v okolí Achillovy šlachy
2006). Samotná patní ostruha nebolí, ale reagují šlachy a
ostruha dráždí a vyřazují
způsobuje
aseptický
zánět.
Bolesti bývají
někdy
z pracovního procesu a normálního života. Bolestivost
stereotypu
chůze,
chybnému našlapování,
při
patu, a to vede k poškození velkých nosných
měkké části
tak velké, že pacienty
často
kterém chce pacient
kloubů
v okolí, které
vede k nesprávnému
"odlehčit"
bolestivou
a páteře (Frenclová et a!., 2005).
2.9.2.3 Diagnostika K
určení
diagnózy cal car calcanei slouží
anamnéza, klinické
vyšetření,
Klinický nález je
poměrně
okraji, bývá otok,
omezeně
rentgenografické
několik
vyšetření
metod
vyšetření,
kterými
JSou
a počítačová tomografie.
typický - bolestivost paty v plosce nebo na jejím
vnitřním
zarudnutí, pohyby hlezenního kloubu jsou volné a nebolestivé.
Jasným kritériem pro diagnózu patní ostruhy je RTG nález, který je však nutný spíše k vyloučení
jiné příčiny bolestí paty, jakými jsou: úrazy,
zánět
kosti, artróza v oblasti hlezna,
osteoporóza nebo i nádor (Čižmár et a!., 2005).
2.9.2.4 Terapie ca/car ca/canei při
došlapu,
končetiny,
u které
Základním projevem cal car calcanei je výrazná bolest změnám
pohybového stereotypu a zatížení druhé
k rozvoji obdobných patologických
procesů.
Cílem fyzioterapie je
bolestivosti, úprava svalových dysbalancí, obnova nebo stereotypů (Trč,
k
2006). Konzervativní
operačnímu řešení
léčba
se přistupuje v případě
je
vytvoření
léčbou
výraznějších
často
dochází ke
později
dochází
především
ústup
správných pohybových
první volby u
lehčích
forem,
potíží (Dungl, 1989).
Konzervativní terapie zahrnuje fyzioterapeutické metody, které nabízejí velkou škálu terapeutických možností jako mobilizace a techniky léků,
kdy jsou
měkkých
především
omezeně,
tkání atd. Dále fyzikální terapii, podávání proti zánětlivých
(Trč,
terapie zahrnuje -
protože je
značné
plosky. Nachází se zde výjimečným způsobem
exteroceptivní stimulace, senzomotorická stimulace,
využívány nesteroidní antif1ogistika,
injekce depotního kortikoidu Operační
např.
při výraznějších
potížích
2006). otevřené
postupy - v
současné době
indikovány velmi
riziko vzniku jizev v extrémně složité a choulostivé oblasti
vertikálně seřazeny vazivově-tukové
tlumit celoživotní
zátěž těla.
39
sloupce, které dokážou
Miniinvazivní
=
artroskopické postupy - díky
postižených struktur jsou stále
častější
šetření
tkání a optimálnímu dosažení
metodou· využívanou
při řešení
dlouhodobých obtíží
s cal car calcanei, který nereaguje na konzervativní postup (Stehlík, Štulík, 2005). Pokud se jedná o novou metodu častěji
indikována fyzikální metoda
informacím byla snaha opakovaného sledování zaměřená
i další
část
objektivně
pacientů
při léčbě
léčby,
uvedené afekce, je v
současné době
stále
tzv. rázová vlna. Vzhledem k povzbudivým
zhodnotit efekt
léčby
rázovou vlnou v
s využitím digitální baropodometrie. Tímto
práce.
40
pnpadě
směrem
bude
2.10 Rázová vlna S rázovou vlnou se každý
běžně
setkáváme vždy, když vidíme blesk nebo nad námi
proletí nadzvukové letadlo. Rázová vlna vzniká tehdy, když se zdroj zvukových vln pohybuje rychleji než vlastní zvuk. Při
překračování
zvukové bariéry vzniká
třesk
a tlaková vlna, ve které je ukryta obrovská energie. vytvořit
Rázové vlny ale lze k tomu mnohem menší
přístroje
měřítku ,
i v menším
než je
bouře
s blesky.
Postačí
- generátory pracující na různých fyzikálních principech
(elektromagnetický, elektrohydraulický, piezoelektrický atd.), pomocí nichž je možné rázové vlny směrovat a regulovat jejich průnik do hloubky lidského Jako první se tato metodika kamenů.
začala
používat
při
terapii
žlučníkových
Rázová vlna drtí tyto kameny na písek, který odchází z
pacient se tak vyhne
náročné
těla.
a ledvinových
těla přirozenou
cestou, a
operaci (Craig, 2004).
Terapie rázovou vlnou - ESWT (Extracorporal Shock Wave Therapy) se využívá již od 80. let 20. století. Pro svou vysokou efektivnost je
zařazena
také do
léčebných postupů
onkologie, chirurgie, gastroenterologie, ortopedie a v posledních letech se zjistilo, že účinně
pomáhá i
při léčbě
bolestí pohybového aparátu, v traumatologii u prodlouženého
hojení zlomenin,
pakloubů
atd. Samotný
přístroj
DolorClast© je na
zahraničních
trzích
k dispozici již od roku 1999 (Craig, 2004).
2.10.1 Princip
přístroje
Rázové vlny jsou tedy zvukové vlny o velmi vysoké energii, které jsou speciálním která
zařízení.
způsobuje
vháněna
Tyto vlny jsou ve fokusované
chronickou bolest. Generátor
pod tlakem 5- 6
hodnoty v
několika
barů
fonně
mění
vytvářeny
ve
zacíleny do postižené oblasti,
vzduchovou vlnu, která je do
něj
v akustickou radiální vlnu, která dosahuje své maximální
nanosekundách (nanosekunda = 1 miliardtina sekundy). Pomocí
pohybujícího se projektilu vaplikátoru dochází k přenosu rázové vlny skrz hlavici aplikátoru do
tkáně.
Pro lepší kvalitu
přenosu
rázových vln mezi hlavicí a
ošetřovanou
tkání je vhodné použit kontaktního gelu (Zeman, 2005; Cluett, 2008). Přístroj
který je s
na aplikaci rázové vlny se skládá z
řídicí
řídící
jednotkou propojen kabelem.
kompresoru (Obrázek 14).
41
jednotky a aplikátoru rázových vln,
Stlačený
vzduch je získáván pomocí
2.10.2
Působení
radiální rázové vlny ve tkáni
Rázová vlna je do hloubka
účinku
ve tkáních k
rozšíření
vede k vyvolání
prostřednictvím
céva
bolesti a má
tvorbě
růstový
několika
volných
nových kapilár.
procesů
produkující vazivovou
a k regeneraci postižené
mechanické energie
mění
chemické
Současně
se
tvoří
rozpouštění
substance P, která výměna,
což
tkáně,
účinkuje
přispívá
k lepšímu
fibroblastů
neboli
dochází ke zvýšení produkce kolagenu
okamžité redukci
napětí tkáně
- postupné zmenšení
úponových bolestí. S ústupem bolestí se výrazně zlepšuje pohyblivost (Čakloš, 2007).
2.10.3 Indikace •
Ostruha kosti patn í! plantámí fasciitida
•
Bolest ramene s kalcifikacemi nebo bez nich/ kalcifikovaná tendinitida (syndrom rotátorové manžety ramenního kloubu! kalcifikující bursitida
•
Bolest Achillovy šlachy
•
Proximální iliotibiální bursitida! tendinitida trochanterického úponu
•
Radiální nebo ulnámí epikondylitida humeru ("tenisový"
•
Patelámí tendinopatie ("skokanské koleno")
•
Syndrom tibiální hrany
•
Úponové tendinitidy
•
Akupunktura
•
Svalové
spouštěcí
(bolestivé) body
2.10.4 Kontraindikace •
Koagulační
•
Trombóza
•
Nádorové choroby, pacienti s karcinomem
•
Těhotenství
•
Polyneuropatie v
poruchy (hemofilie)
případě
proti
vápenatých usazenin ve šlachách a
ve spojení šlacha-kost dochází k aktivaci
tkáň, čímž
prostředí
a tím dochází ke zlepšení prokrvení tkání,
efekt. Zvyšuje se lokální látková
úponech, u jizevnatých
přenos
reakcí. Rázová vlna
radikálů,
hojení tkání. Dále dochází k narušení a
buněk
speciální hlavicí aplikátoru . Maximální
je 3,5 cm až 4,5 cm. Rázová vlna, respektive
tkáně
do postižené
léčené tkáně přenášena
diabetu melittu
42
či
" golfový" loket)
záněty!
•
Akutní
•
Děti
•
Aplikace
•
RTG v posledních 6 týdnech
•
Aplikace nad vzdušnými orgány, nad nervem
2.10.5
hnisavá ložiska v cílové oblasti
v období růstu kortikoidů
v posledních 6 týdnech
Průběh léčby lékař
O vhodnosti terapie vždy rozhoduje součástí
bývá ultrazvukové
vyšetření, případně
jednotlivými aplikacemi je 5-7 dní, frekvence a celkový
počet impulsů
v jedné
kůře
základě vyšetření
rentgenový snímek.
průměrný počet
zahrnuje zpravidla 2-5 aplikací,
na
jsou 3 aplikace,
impulsů
Léčba
místě
bolesti i
spojení. V části těla
Efekt
svalů
průběhu léčení
3 dny, od 5. dne se
léčby
měl
by
barů.
Léčba
účinky
provázaných), v
doporučuje
veškeré aktivity
týdnů
svědění. Během
kůže,
provádět
upínajících
šlacho-svalového zátěže ošetřené
v submaximální
zátěži .
(Hammer et al., 2002; Cluett, 2008).
terapie
rázovou vlnou má minimální vedlejší
objevit zarudnutí
lokalitě
Rázová vlna
(svalů
pacient dodržovat maximální omezení
nastupuje v průběhu 1-12
2.10.6 Vedlejší
funkčně
doba mezi
4-8-12 Hz v jedné aplikaci
500-2000, pracovní tlak 1,5-2,5
vzdálených a
rázovou vlnou
průměrná
se aplikuje v blízkosti úponu svalu, v lokalitě trigger point, tender point se v
pacienta, jehož
účinky.
V
některých případech
se
může
mírný lokální otok, petechie, hematom, pocit necitlivosti nebo
aplikace nebo po ní se může
krátkodobě
zvýšit bolestivost.
2.10.7 Výhody terapie rázovou vlnou •
Neinvazivní
•
Úleva od chronické bolesti
•
Nezatěžuje
•
Značná
•
Vyloučení nepříznivého účinku
•
V
pacienta, pacient může "fungovat" bez
tolerance a nepatrné vedlejší
některých případech léčba
omezení
účinky
na okolní
nahradí
většího
tkáně
potřebu
43
-
přesně
zacílené
působení
chirurgického zákroku
Obrázek 13 - Aplikace rázové vlny u patní ostruhy
Obrázek 14 - Švýcarský přístroj Master Puls 2
I
http://www.razova-vlna.eu/index.php?obsah=indikace
2
http://www.fyzioterapie3r.czllecbaJazovou_vlnou.htm
44
1
3
CÍLE A HYPOTÉZY
3.1
Cíle práce Cílem teoretické
části
bylo zpracování na základě literární rešerše anatomii
a kineziologii nohy, posturální stabilitu stoje a analýzu krokového cyklu a svalových souher, které se v rámci krokového cyklu plantárních
tlaků
ve stoji a
uplatňují ,
s
důrazem
na aktivitu nohy a distribuci
při chůzi.
Cílem praktické části práce byla analýza distribuce tlaků chodidla ve stoji a chůzi u
pacientů
3.2
s diagnózou cal car calcanei
před
terapií a po terapii rázovou vlnou.
Hypotézy při
HO 1: Zatížení chodidla se
statickém testu u osob s calcar calcanei
před
terapií a po
terapii rázovou vlnou neliší. distribuce
tlaků
chodidla mezi zánožím a přednoží
HO 2: Zatížení chodidla se
při
dynamickém testu u osob s calcar calcanei
před
terapií a po
terapii rázovou vlnou neliší. distribuce tlaků chodidla mezi zánožÍm a předno žím
HO 3: Rozložení
tělesné
u osob s calcar calcanei
hmotnosti mezi před
obě
chodidla se
při
statickém a dynamickém testu
terapií a po terapii rázovou vlnou neliší.
45
4
METODIKA
4.1
Popis
4.1.1
vývoj digitální baropodometrie
přístroje
Tennín baropodometr byl vynalezen v roce 1986 Italem Pierem Galassem, vedoucím výzkumného centra společnosti Diagnostic Support v Římě, a také členem oddělení věd pohybového aparátu na Univerzitě La Sapienza v Římě, jako zařízení pro měření tlaku chodidel. Baropodometr byl v posledních dvaceti letech neustále vyvíjen ve výzkumném centru a nyní je to metoda určená Poprvé byl zařízení
první
představen
složené z více
zařízení
na
částí
především
pro klinickou diagnostiku.
v roce 1996 jako Electronic Baropodometer - patentované s možností propojení více
světě umožňující
hodnocení
různých modulů
dohromady a jako
přirozené chůze . Při vyšetření
byl detekován
2
každý cm (vzdálenost mezi senzory - 2 mm) kontaktní plochy chodidla. V roce 2006 byla uvedena zdokonalená verze této technologie založená na snímací ploše s vysokým rozlišením.
Měření
pomocí metody digitální baropodometrie je rychlé,
opakovatelné a poskytuje ortostatické a funkční hodnocení pacienta (statické, dynamické a stabilometrie). Testování
může
být prováděno jak naboso, tak v obuvi.
4.1.2 Physical Gait System (PGS) Jedná se o sofistikovaný neinvazivní diagnostický systém digitální baropodometrie. Systém
umožňuje prostřednictvim tří
poměrů
na plosce nohy v klidu (statický test) a za pohybu (dynamický test),
samostatných
a hodnocení stability a studium morfologie
těla
a
modulů
chůze.
snímání a analýzu tlakových vyšetření
Ve svém modelu všechny
tři
modely tvoří tzv . bioposturální test, který umožňuje komplexní posouzení pacienta. Je jako jediný doveden až do výrobní fáze,
během
níž je na numericky
vyfrézována kvalitní individuální ortopedická vložka. Testy jsou nášlapné
plošině
(3200 mm) se snímací plochou, která
celý krok. Eliminuje se tak stres vznikající který
způsobuje
umožňuje
při soustředění
řízené
prováděny
provést
frézce
na dlouhé
minimálně
jeden
na krátkou nášlapnou plošinu,
krácení nebo naopak prodlužování kroku, a tím pádem nestandardní
nášlap. Základem systému je snímací plošina (Obrázek 15, 16), dokáže přesně zpracovat údaje snímané z plošiny.
46
počítač
a software, který
Snímací plošina je 1200
dlouhá a 400 mm široká, osazená 4800 tlakovými,
ID
platinou pokrytými senzory. Pracuje na frekvenci 120 Hz.
Při variantě
produktu SensorOne
je na každý cm2 jeden senzor a ve variantě MultiSensor na každý cm 2 čtyři senzory.
Obrázek 16 - Detail senzorů
Obrázek 15 - Povrch snímací plošiny
Na povrchu snímací plochy je natažen materiál - Synthetic skin, speciální materiál pro zvýšení míry sensitivity během tlakové analýzy na povrchu a také okolo nohy. Minimální požadavky na hardware
počítače jsou
Intel Pentium IV / Win XP Pro,
512 MB RAM a Harddisk 80 MB. Při vyšetření
se do
počítače
zadají základní údaje pacienta - iniciály, pohlaví,
výška, váha a velikost bot, které jsou potřebné pro přesnější zpracování
věk,
měřených údajů.
Bioposturální test (dále jako BPT) Bioposturální test je tvořen: •
při němž
Baropodometrickým testem,
je hodnoceno zatížení nohou, respektive je
získána tlaková mapa plosek nohou zjišťuje,
v jednotlivých bodech se
podložku a jak se projekuje
včetně
jakým
těžiště těla
numerického zobrazení
způsobem
zátěže,
se opírá ploska nohy o
a rozkládá váha
těla.
Data jsou snímána
tlakovými senzory v klidu i za pohybu. •
Stabi/ometrickým testem,
během něhož
zaznamenává se délka dráhy
těžiště,
se získávají údaje o pohybu
plocha zaujímaná trajektorií těžiště .
47
těžiště,
•
Morfologickým testem, na
němž
umožňující
se podílí tzv. image systém,
dynamiku kroku na videozáznamu
současně
sledovat
vyšetřením.
s baropodometrickým
Rozfázování záznamu jak optického, tak baropodometrického, poskytuje obraz o odvalu
a
postavení
podoscanalyzer,
dolní
umožňující
kočetiny .
Součástí
morfologického
testu
posouzení morfologie chodidla a vyhodnocení
plochonoží a tzv. Body analysis kapture, analýza postavení
těla
Je
stupně
(Usar Manual
Physical Gait System, 2008).
Technické charakteristiky
Statický test Baropodometrie získává statický obraz opory nohou v klidném, během
posledních 5
vteřin.
uvolněném
stoji
Statická opora obou nohou (Obrázek 17), ukazuje vyvinutý tlak
plosek pacienta v deseti úrovních, pro
zvýraznění různé
intenzity zatížení v procentech,
kdy výchozí hodnota je maximum zatížení M (gr/cm2 ). Procentuální zatížení
vyjádřené
v bodech je kvantifikováno v barevné škále (Tabulka 1).
Tabulka 1 - Barevná škála
vyjádření
procentuálního zatížení
Barva
Pmax %
červená
100-91 90-81
oranžová světlezelená
80-71 70-61 60-51 50-41 40-31
tmavězelená
tmavěmodrá světlemodrá
azurová béžová světle hnědá
30-21 21-11
tmavě hnědá
10-0
Popis M, &C-R V základním zobrazení je
vidět
maximálního tlaku (M),
středy tlaků
tyto body, L-C-R, by
měly
prochází přibližně v úrovni posunuto
vpřed
tlakové rozložení v barevných bodech, bod
každé nohy (L, R) a nakonec
být v horizontále a
členění metatarzů
nebo vzad podle
způsobu
stejně
těžiště těla
(C). Všechny
od sebe vzdáleny. Horizontála
nebo Chopartovy linie.
Těžiště těla může
být
stoje subjektu (Usar Manual Physical Gait
System, 2008).
48
Obrázek 17 - Statická opora obou nohou Statická isobarická analýza Isobary tři úrovně
představují
tlaku (silné,
všechny body stejné intenzity
střední
(Příloha č.
1).
Tři
barvy
vyjadřují
a nízké zatížení) (Tabulka 2). Tabulka 2 - Úrovně tlaku Barva
Úroveň
červená
I II III
zelená modrá Kromě číselném,
Povrch % 10-14 % 30-35 % 50-55 %
základního a isobarického zobrazení lze výsledky znázornit v provedení
kdy jsou jednotlivé body nahrazeny
přesnými číselnými
hodnotami, Hi-Res, kdy
je vytvořen imaginární otisk nohy do měkkého povrchu a 3D, kdy je vidět plastické Hi-Res zobrazení, lze ho
otáčet
ve všech rovinách nebo invertovat.
Dynamické zobrazení Zobrazení CoP Průběh křivky je
CoP (Obrázek 18) je zobrazován pomocí
považován takový
•
počátek
•
pokračuje směrem
•
přes
průběh,
kde
křivka
křivky.
Jako fyziologický
má následující dráhu:
1/3 od okraje patní části nohy k V. metatarzu
IV. dále k III. K II. metatarzu
49
průběh
•
odraz přes palec (Usar Manual Physical Gait System, 2008)
Obrázek 18 - Zobrazení průběhu COP Vypočtené
hodnoty ze statického testu i dynamického jsou zaznamenány
v tabulkách. Tabulky obsahují - váhu pacienta (ta je zadaná z vyšetření) , maximální tlak, průměrný zátěž,
tlak. Dále u
přednoží,
patní
a to vždy u pravé a levé nohy
části
a chodidla jako celku - povrch a procentuální
(Příloha č.
2).
4.1.3 Využití digitální baropodometrie Vyšetření
pomocí digitální baropodometrie má širokou škálu použití jak ve
fyzioterapii, tak i v dalších medicínských oborech jako neurologie, ortopedie, pediatrie a protetika. Ve fyzioterapii není použití limitováno pouze a rozložení
tlaků,
ale s použitím dalších modulů lze
vyšetřením
otisku chodidla
vyšetřit těžiště, chůzi,
stabilitu stoje
a také analyzovat postavení těla (viz kapitola 4.1.2). především
V protetice lze využit spočívá
v hodnocení nebo
protetice nebo po
pro výrobu ortopedických vložek. Další využití
ověření úspěšnosti
operačních
výkonech.
50
terapie, a to jak ve fyzioterapii, tak v
4.2 Nevalidizovaný pilotní dotazník šetření
Dotazníkové
bylo
prováděno
pomocí
vztahující se k hodnocení subjektivních obtíží dotazníky před první terapií a
následně
po
ukončení
vytvořeného
pacientů.
vlastního dotazníku,
Pacienti vždy
vyplňovali
poslední terapie, v rozmezí 3-4
Dotazník - ostruha kosti patní Předchozí léčba:
1. Bolest v Před
patě
po
(např.
ráno) Po terapii
ANO
NE
Po terapii
ANO
NE
NE
Po terapii
ANO
NE
NE
Po terapii
ANO
NE
Po terapii
ANO
NE
NE
denních aktivit
ANO
NE
větší zátěži
ANO
(sport, stoj , chůze)
patě večer
terapií
5. Bolest v Před
patě během
terapií
4. Bolest v Před
ANO
terapií
3. Bolest v Před
prvních krocích
terapií
2. Bolest v Před
patě při
ANO patě
v klidu (bez
terapií
předchozí větší zátěže)
ANO
NE
6. Doba bolesti Před
terapií
Vyznačte
prosím
stupeň
1 - nejnižší
stupeň,
10 - nejvyšší
7.
své bolesti. stupeň, červená
-
před
terapií, modrá - po terapii
• 2
3
4
5
6
8. Sportovní aktivity kolikrát
týdně
-
kolik hodin -
51
7
8
I
I
9
10
týdnů .
4.3 Použité metody K analýze statických a dynamických sil ve stoji a použit
měřicí
chůzi vyšetřovaných probandů
byl
systém Physical Gait System (varianta SensorOne - 1 senzor/cm2) (viz zjištění
kapitola 4.1.2). Pro
subjektivních potíží pacienta bylo použito dotazníkové
šetření
nevalidizovaného pilotního dotazníku.
4.3.1
Vyšetření
stoje
Při vyšetření
byly sledovány tyto parametry: distribuce
způsobem:
4.3.2
stoje na tenzometrické
pacient byl instruován, aby se
tenzometrické vybavení
vyšetření
plošině,
přístroje),
v klidném stoji
pří
k plošce z
určeného
fixaci
plošině
přednoží
a zánoží
bylo realizováno tímto
naboso postavil na
měl přitisknuty
tak aby paty
na
končetinu.
obou chodidel, rozložení zatížení mezi pravou a levou dolní Vlastní provedení
tlaků
bodu na
určené
průhledného stěně,
místo na
plastu
(součást
po dobu 20 sekund.
Vyšetření chůze
Při vyšetřování chůze končetinou ,
a pravou dolní
Vyšetření
probíhalo
byly sledovány tyto parametry: rozložení
zátěže
mezi levou
distribuce tlaků na přednoží a zánoží daného chodidla.
následovně:
rychlostí a délkou kroku , a to
třikrát
pacient byl instruován k sobě
po
chůzi přirozeným
tempem,
následujících pokusech.
4.3.3 Postup práce Terapie i preventivní a
měření
bylo
léčebné
prováděno
v
laboratoři
rehabilitace, Nemocnice
na pracovišti Clinicum
Vysočany,
S.LO. -
centrum
pod vedením PaeOr. Edwina
Mahra, PhO. Terapie rázovou vlnou byla impulzů
bez lokální anestezie. Bylo aplikováno 2000
pod pracovním tlakem 2,5--4 bary. Každý pacient podstoupil
rozmezí mezi každou
léčbou
terapii rázovou vlnou. První a
prováděna
konečné měření
bylo vždy
vždy
před
bylo provedeno před zahájením
léčby
rázovou vlnou
uskutečněno
po
každého pacienta bylo ziskáno dohromady osm 2krát, dynamický test -
naměřen
kdy
naměřeni
bylo 5-7 dní. Pacienti byli
měření
léčbu třikrát,
6krát).
52
čtyřech
terapii a po
týdnech od zahájení terapie. U
výsledků testů
(statický test -
naměřen
4.3.4
Charakteristika výzkumného souboru Výzkumnou skupinu
Věkový průměr
Průměrná uváděný
tvořilo
celkem 10 ambulantních
byl 55 let, kdy hodnoty
věku
pacientů,
se pohybovaly v rozmezí 51-63 let. poměr tělesné
hmotnosti
v metrech byla 28,609.
Průměrná
hodnota Body mas s index (dále jako BMI), neboli
v kilogramech ku druhé
mocnině
výšky
7 mužů a 3 ženy.
těla
hodnota skupiny odpovídá indexu nadváhy, kterou stanovila
světová
zdravotnická
organizace WHO, jejíž interval je 25-29,99. Z výzkumné skupiny jeden proband dosáhl vyššího indexu, odpovídající (Příloha č.
obezitě
a jeden proband odpovídal indexu optimální váhy
3).
U všech deseti bylo použito RTG
probandů
vyšetření
byla diagnostikována ostruha kosti patní. K diagnostice
a potvrzení diagnózy
patní kosti nacházela pouze na jedné noze, z toho u
lékařem.
U všech
pěti probandů
probandů
se ostruha
na noze levé a u
pěti
na
noze pravé. Všichni probandi byli pacienty Vysočany,
kam
ambulantně
Zařazení probandů
•
převaha
především běh
souběžně
S.LO.,
Nemocnice probandů
zátěže
statické
a
pět probandů
udávalo
a turistika.
do výzkumného souboru se
pacienti bez
centra Clinicum
docházeli na terapii rázovou vlnou. U dvou
v pracovní anamnéze byla uvedena pravidelnou sportovní aktivitu,
rehabilitačního
řídilo
následujícími
výběrovými
kritérii:
probíhající individuální fyzioterapie, fyzikální terapie
či
jiného terapeutického programu; •
doba začátku subjektivních potíží - bolest dané paty
•
pohyblivost
kyčelních,
zjevných známek končetin,
•
kolenních a hlezenních
nadměrných
minimálně
kloubů
5
měsíců;
obou dolních
končetin
bez
limitujících potíŽÍ, adekvátní rozsah pohybu dolních
který je nezbytný pro fyziologickou
chůzi během
lokomoce;
pacienti bez senzitivní poruchy nohou;
Kineziologické rozbory
probandů
nejsou
součástí
53
práce, jsou však k dispozici u autorky.
5
VÝSLEDKY
5.1 Výsledky
měření
plošině
na tenzometrické
Podrobné zpracování výsledných hodnot je demonstrováno u probanda č. 1, výsledné hodnoty u probanda Č. 2- 10 se nacházejí v příloze probandů
Výsledné hodnoty všech
Č.
Č.
měření
získané v rámci vstupního a výstupního
shrnuty v tabulce 5.1.3 pro stoj a v tabulce 5.1.4 pro
Proband
4-12. jsou
chůzi .
1
Tabulka 5.1 - 1 Optické rozlišení
V ýpočet
senzorů
Cervená (91 % - 100 %) Oranžová (81 % - 90 %) ,
Trn. zelena (61 ~"ó - ~O ~'ó) Tm . modrá (51 % - 60 %)
Tm . hnědá (O % - 10 %)
tlaku a lunotnosti
působící
na jednotlivé senzory
Intena1 reIa Uf ního
LDK-
PDK -
Celkový
poěet
poěet
počet
zanuní
senzorů
senzorů
senzoni.
Celkem Sp ro JednotKu senzory
3,955
12
.
16
15 ,28
6,21TI
0,855
13
II
1.4
20,52
5,5617
10,57
4,9112
12, « 5
4,2607
8,88
3,6102
0,755
7
7
0,655
6
13
0,555
9
7
14 19 16
0,455
14
14
28
12,74
2,9597
0,355
20
14
34
12,07
2,3092
0,255
O
O
0,155
7
5
0,05
15
26
O 12
O
1,6587
1,86
1,0083
41
2,05
0,3252
Suma: I
C e1ko,"ý tJak na Tlak na jeden jedRotliTé seazory 3eJlZor (kPa) L DK (kPa)
Síla p ůsobíci Ra jeden senzor(N)
Z atUm i na Celkov é za rifem na j eden senzor jedRotlh' é senzory L DK Cki.) (k&)
Celkový tlak na jednotUr é UIlZOry PDK (kPa)
96,41 S I
Celkov é zatižení na jedno t liT é senzo ry PDK(kg)
62,1228
74 5, 47 3
248, 49 1
0.63389
7 ,60672
2,53557
55,6178
723,03075
611,79525
0.56752
7,37772
6,24269
49,1128
3 3,7 9925
3 3,78925
0.50114
3,50799
3,50i99
42,6078
255 ,6465
553 ,9007 5
0.434 76
2 ,60859
5,6519 4
36,1028
32 ,92475
252,7 1925
0.36839
3,31549
2 ,57872
29,5978
4 1 ,3685
0.30201
4,2281 7
4,2281 7
23, 0928
461 ,855
n3 ,2985
16,5878
{)
10,0828 3,2525
0,23564
4,71272
3,29890
O
0,16926
0,00000
0,00000
70,5 7925
50,41 375
0,10288
Q,72018
0,5 1
48,7 875
S4, j65
0,03319
0.49782
0,86289
~2
~__~S~u=m~a~:I_______3~~8.~4M~S~1_____1_8_~~~_4_~~II~___SU __m_a~:I________3_~~~_~~I________29~.4_l~~1
54
Legenda k tabulce 5.1.1: 1. Celkem S pro jednotlivé senzory Celkový počet senzorů pro jednotlivé barvy vynásobíme intervalem relativního zatížení pro danou barvu senzoru. Stejným způsobem postupujeme pro všechny barvy senzorů . Výpočtem získáme koeficient pro výpočet
jednoho senzoru.
Příklad:
pro senzor
červené
barvy:
LDK - počet senzorů + PDK - počet senzorů
= Celkový
počet senzorů
12+4=16 Celkový počet senzorů 16
* 0,955 =
* Interval relativního zatížení = Celkem S pro jednotlivé barvy
15 ,28 S
Celková suma pro všechny typy senzorů = 96,42 S
2. Síla
působící
na jeden senzor (N)
Hmotnost pacienta:
Tíhové zatížení na zemi (konstanta):
m = 64 kg
g = 9,8m/s,
Síla, kterou pacient působí na PGS:
Průměrné
F- m * g
96,42 S = 627 N
F = 64 * 9,8
zatížení na jeden senzor:
I S = 6,5049 N
F= 627 N
Příklad:
pro senzor červen é barvy:
Interval relativního zatížení 0,955
* 6,5049 =
* Průměrné zatížení na jeden senzor = Síla působící na jeden senzor (N)
6,2122 N
3. Tlak na jeden senzor (kPa) Tlak, který působí na jeden senzor: p=F / A P = 6,5049 / 0 ,001 P
= 65 049 Pa
p
= 65 ,05 kPa
Příklad:
pro senzor
červené
Interval relativního zatížení 0 ,955
barvy:
* Tlak, který působí na jeden senzor =
Tlak na jeden senzor (kPa)
* 65,05 = 62,1228 kPa
3.1 Celkový tlak na jednotlivé senzory LDK a PDK (kPa) Příklad:
pro senzor
červené
LDK - počet senzorů
barvy:
* Tlak na jeden senzor = Celkový tlak na jednotlivé senzory LDK (kPa) 55
* 62,1228 =
12
* Tlak na jeden senzor =
počet senzorů
PDK 4
745,473 kPa
* 62,1228 =
Celkový tlak na jednotlivé senzory PDK (kPa)
248,491 kPa
Celková suma pro všechny typy
senzorů
LDK
Celková suma pro všechny typy
senzorů
PDK = 2.883 ,34125 kPa
=
3.388 ,4545 kPa
4. Zatížení na jeden senzor (kg) Průměrné
zatížení na jeden senzor:
96,42 S = 64 kg I S=
Příklad:
0,66376 kg
pro senzor
červen é
Interva l relativního zatížení 0,955
* 0,66376 =
barvy:
* Průměrné zatížení na jeden senzor = Zatížení na jeden senzor (kg)
0,63389 kg
4.1 Celkové zatížení na jednotlivé senzory LOK a PDK (kg) Příklad:
LDK 12
červené
počet senzorů
* 0,63389 =
PDK 4
pro senzor
barvy:
* Zatížení na jeden senzor (kg) =
Celkové zatížení na jednotlivé senzory LDK (kg)
7,60672
počet senzorů
* Zatížení na jeden senzor (kg) =
Celkové zatížení na jednotlivé senzory LDK (kg)
* 0,63389 = 2,53557
Celková suma pro všechny typy
se nzorů
LDK = 34,5754 kg
Celková suma pro všechny typy
senzorů
PDK
=
29,4213 kg
56
Tabulka 5.1 - 2 - Získané hodnoty ve stoji a
při chůzi před
terapií a po terapii rázovou
vlnou u pro banda č.l
Hm OIAOSl (kg):
§12i
ó~
Přul tť'Iallli
L
Onl.ze Před ttraplIT
P() tetaP1II L P
P
IrORUOOr Sh1tr.f ~J/:
I
P
L
Po tErapII L P Hl 12
5:-
5~
j~
IS
<-
25
28
,-
n
')
d
l.t;cd"·
tl
22
~
54
'3
:'.·F ,'.alf) "=
HI
.t~V Ra!!o ;$:
n
21 I
21
!S i
~6 1
49
IRE.W'OOT Srr.iz, Oll' :
51
~7
JL
~9
Sko(tl!f :.'!: J:
~Ij
,,-, I
25
2i
~6
~;
jl
!fJr:dU; RIFRa/ID %:
U
Rf ,~~o ~t
""-!-S
21
SIi1t"~e 01/ :
L04
tJI
S5 53 1.\9:
lv2
IroREFOOT Stnta:e Gl\!} : LI)Q1~'
ll)Qd~ď
IronL
lca:i~ď
<-
I
J",~iifi:
!6:
5.1 :M~
:9.~
53
IRIARfOOT
IIOTAL
.I;
I
!S j
.20
li 51
I
2![
l~,'
I
~!I
II
l 6ti "1 isl
~~,
Sh.,(a'UIf: ' :
fr
!\J
!'i~d Uď
56
!4
ll'" ...~ A.!.f
~e.{6
79
1
35.84 28.~
I 35..~J
Legenda k tabulce 5.1.2: končetina
L
levá dolní
p
pravá dolní
Surface
plocha zaujímaná chodidlem vyjádřena v cm 2, kdy 1 cm 2 = 1 senzor
Load
procentuální zatížení chodidla vztahující se k celkové hmotnosti pacienta
RIF Ratio
poměr přednoží
Weight
hmotnost
FOREFOOT REARFOOT TOTAL
přednoží
končetina, zeleně označená
a zánoží
postižená dolní
procentuálně vyjádřené
zánoží hodnoty získané
součtem
forfoot a rearfoot
57
kon č etina
vztahující se k hmotnosti pacienta
~2
~S
U
Obrázek 5.1 - 1 - Výsledné hodnoty zatížení přednoží a zánoží ve stoji a chůzi č.l
(% hmotnosti pro banda)
Stoj 29 % ?~ '-' - ~
25% 25%
25% ?ll "i..
r-r--
M " .""'.
I'
r--
~'1
.
~~
I~
r--
,~
r--
~. ~ ~~~
i Přein ol;
LOK
ZboE LDK
24% 21% F"""""'"
-
~
-
f,
_J Uttoží PDK
Chůze
44%
", -,. 30
7~
.,..,
2E, 7'~
....
~ .
:7 . ?"l.
--
0%
~.
t
, ~
U
.~
24%
~
.~
L". p~. oi i
POK
l\-.. ~
lid í LD.K
Legenda k obrázku 5. 1.1 : končetina
LDK
levá dolní
PDK
pravá doLnI
končetina
58
23% 23%
r' --!
r-j r-Zá rtoií PDK
II
probanda
Dotazník č. 1 (Proband
č.
1)
Předchozí léčba:
1. Bolest v Před
patě při
prvních krocích (např. ráno)
ANO
terapií
NE
Po terapii
ANO
NE
Po terapii
ANO
NE
NE
Po terapii
ANO
NE
NE
Po terapii
ANO
NE
Po terapii
ANO
N
2. Bolest v patě během deI1IÚch aktivit Před
ANO
terapií
3. Bolest v patě po Před
4. Bolest v Před
větší zátěži
ANO
terapií
NE (sport, stoj,
patě večer.
ANO
terapií
5. Bolest v patě v klidu (bez předchozí Před
chůze)
ANO
terapií
větší zátěže)
NE
6. Doba bolesti Před
terapií
6 měsíců
Vyznačte
prosím
stupeň
1 - nejnižší
stupeň,
10 - nejvyšší
7.
své bolesti. stupeň, červená
-
8. Sportovní aktivity - běh kolikrát týdně - 5-6krát kolik hodin - 2h.
Legenda k dotazníku 1 -
červně označené odpovědi
pacienta
59
před
terapií, modrá - po terapii
Tabulka 5.1 - 3 - Výsledné hodnoty distribuce tlaků ve stoji 1. FUK
PRO B A N O 3. LOK
2. LOK
Sll'face cml
1oad% MRatil%
IREARFOOT
&rfaeecnr 10111%
!Ai PrQ.\'~
LII'i P,?!.l,a !.Ai Pf7J.\'Q.
MRatil%
LTOTAL
ú.i Pral'i ú.i Pral'o.
-
Slrfaceem1 Load~
W~t(kW
LIli PI~I'~
!.A'i Pall'a lf..i Prava L~i Pro.)'~
7.
6. FUK
LDK
Pied Po TQjj tlJllií TelllPU EIlIPií . Přoo
IIORIFOOT
1
Slrfacecm L~ad ."
, R1F Ra& ~ IRIARFOOr
Slrfaceem= Load~ R1FRam~
(rOBL
úrl
51
PlU\~
48
Úli
26 18 43
p,.~('a
1
Slrfaeeem
Load% W~ht~
ÚI'i Pr~\'a Pral'Ď.
45 59 49
L~'tÍ.
34
Pral'a
PIUI'a
22 57 fO 116 97
LIli
00
PIlU'Č.
40 43,8 29,2
ÚI'tÍ.
Úli PIUI'{Í,
Lni
LIf;'
Prll.l'Q.
5. POK
Po Pied Po Pied Přat Po Po Přoo Po TeraDii tmí ~IlIRií TIJ~i ' TIJ~i tlJ~ TlJapii tlJ~í TeIlIpii 54 53 41 ID 58 57 52 ffi 42 43 54 53 62 53 ~ ~ 56 IJ 33 49 2) 29 28 ?2 19 25 ~ 'll 18 2ťl 25 23 aJ 20 24 ?2 23 aJ 1B 12 IJ 39 54 53 53 ffi IJ 4S 29 34 (3 54 II 49 39 45 44 52 32 43 q 51 41 44 54 IJ 54 52 45 58 47 49 9l 49 :5 49 63 53 44 55 25 21 25 li II 22 29 al 44 ~ )"1 24 II al 21 'll 21 29 26 24 46 ff 53 61 47 ~ 52 71 53 66 51 61 46 ~ 55 ffi 48 51 fil 68 104 111 95 III 102 107 104 110 101 87 101 111 110 1Cti 1m 103 119 100 77 104 IJ , 54 53 4S ff 9l ~ 53 58 62 q 9' 47 44 46 51 53 9l ~ 42 33,92 39,95 41,65 44,5 43,12 4O,B1 48,14 34,~ 41,83 51,46 )3,19 31,54 44,5 33,00 29,44 1l,OO 45,05 47,17 34,86 4~35 Přat
IFOREFOOT
4. FUK
Po
51 44 26 14 44
fl)
'Sl ?2 1)
!J
LDK
00
45
51 33 27
lB
55
2i
53 ffi 125 140
23 24 ::.J 44 120 132
q
46
56 00 103 95 59 41 43,07
53
54
~04
29,93
69,96
60,72 71,28
LOK
Po
Přoo
Po
tePlÍ
TlJapij
tlJllPÍI
Terapii
~
Přoo
75 19 31 42 56 121
.tl 63 72 22 a! .tl !2 125
63 129
111
134
133
113
45 55 43,65
«i 54 44,62
53,35
52,1l
59 41 61,95 43,05
fi? II 65,1 39,9
~
24 :Jl ~
Po
tlJapií TeIlIpii fl) 61 52 9l 48 59 a! 31 II 14 24 23 61 ti 65 JI ff 44 ť4 ff 44 49 63 50 19 17 ~ 27 24 29 :5 39 35
77 66 32 18 54 44 65 07 27 23 46 56 142
58 44 61
50 56
10.
Pied 00 63 26 24
31.
60
9. POl(
75 77 23 II
34 52
1)
8.
53 99 00 49 51 4~00
46,92
56 11:6 100 48 52 44,16 47,84
Legenda k tabulce 5.1.3: končetina, označení
postižené dolní
končetiny
PDK
pravá dolní
LDK
levá dolní končetina,
Surface
plocha zaujúnaná chodidlem vyjádřena v cm , kdy 1 cm2 = I senzor
Load
procentuální zatížení chodidla vztahující se k celkové hmotnosti pacienta
RIF Ratio
poměr přednoží
Weight
hmotnost
FOREFOOT
přednoží
REARFOOT
zánoží
TOT AL
hodnoty získané součtem forfoot a rearfoot
označení
postižené dolní
končetiny
2
a zánoží
procentuálně vyjádřené
vztahující se k hmotnosti pacienta
Legenda se vztahuje k tabulce 5.4.
Tabulka 5.1 - 4 - Výsledné hodnoty distribuce tlaků při
2. LDK
1. FUK IFORIFOOl
S1I'face cm] Load % RJFRatio %
IRIARFOOT
SIIÚttcm1
Load%
~6.
IlOBL
SlI'fate cm]
Load \, W~t(kW
Po
Pied
Telllpii
Mpií
43
~
22 31 22 56 49 18
53
LIVIÍ
56
55
e
Pral'a.
44 35,84 28,16
45 35,2 2B,8
40,8 44,2
Pl'r;.t'ci ~,ti
Plavi ~,ti
PiY1.va Ú'I'i. LII'IÍ
l.tt.i Plll\'~
2i al 5'l 5*
23 44 51 61 42
13 45 23 24 41 43 fIl 108
Zl 24
LDK
Po
PIUI'ci llvJ. PJlU'a
~,ti
Plll.\'a
RJFRam%
Před
t~í
11 18 12 21 21 48 II 22 44 23 79 52 47 40
Plll\'~
PRO B A N O 3.
5'l
Pied
Po
Před
chůzi
4. FUK
5. FUK Po
Před
Po
Terapii tempií Terapii terapiÍ Terapii terapií TelllpU 68 II ~ 51 ~ 61 53 45 27 !:9 55 65 65 58 19 31 'll 33 'll 26 25 18 27 27 27 Zl aJ 27 ~ 58 5'l 55 49 65 48 51 55 45 C II 5* 55 44 49 47 39 II 13 34 46 46 44 61 95 45 13 22 2i 21 26 18 21 ~ 3'1 29 22 26 22 33 22 41 42 41 45 51 35 53 62 43 49 45 45 55 SI 85 ll! 110 100 107 69 a5 101 100 72 ll! 111 119 102 5'1 47 45 53 5'l 51 40 47 41 53 49 ~ 49 60 39,01 42,33 40,04 43,35 35,6 40,94 40,81 40,67 36,96 43,99 48,00 36,19 41,65 53,4
61
6.
7.
FUK
LOK
PřEd
~ORIFOOT
1
S1rfacecm
Ln'á. PI'tll'li
Load~
IL'FRatil ~
IRIARFOOT
Smfacecm: 141d% RlFRatil %
ITOTAL
Smfaeecm1 Load% Wtibt~
Proband
Stoj -
obě
Chůze
Prt!.\'ď.
!Ai Pt'llwi. 1",'á. PI1!1'd LII'4 PrQ.\,a
Lil'I. PllI.wi u'i. Pll!I'ď
Ln'i. PI'tl\'~
LII'd Pral'ti.
terapií Templi 01 73 69 61 'll 28 28 26 53 55 Sl 53 4'1 47 52 54 24 23 21 23 47 45 43 47 13] 100 121 115 51 51 49 49 37,23 37,13
Před
'I:,n
3~n
!Po
!Iapií
Pred
Ter~ii
~
81
t1 34 13 ffi 33 54
~
terapiÍ
42 16 78 'lO; oN
fSl
44 42 12 II 22 65
136
125
~
ro
~
54
43
46 71,28 60,n
71 13 ~
l3
68,64 63,36
Po
9.
10.
FUK
lDK
PřEd
Ter~ii
terl)ii
24 32 16 al
II al 21 24
67 51 32 13
)S
e
II 28 II
(3
48 39
:B 44 ~
29 35 64 64
52 62 45 55 43,65 53,35
31 ~
'j!
Tl
59 37 13 al 52 61 126
;ll
~
44 ffi
67 33 70,35 34,65
42,68
54,32
Po PřEd Po TQii ter~í Tempu lb 68 n 9 79 77 11 24 33 17 II 27 61 53 65 (J 55 55 53 53 39 74 58 44 :?2 21 18 aJ 25 22 II 47 35 ff) 45 45 138 121 111 127 137 121 51 45 51 43 55 49 41,4 46,92 59,85 45,15 50,6 ~O8
1
na PDK po terapii došlo ke zvýšení zatížení zánoží o 3 % a ke snížení zatížení
přednoží
mezi
Č.
Lni
Po
B. LOK
o 2 % celkové
tělesné
hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
tělesné
hmotnosti
chodidla se snížil s tím, že se zvýšilo zatížení na PDK o 0,64 kg.
- na PDK po terapii nedošlo k žádným
ke zvýšení zatížení o 1 % celkové
tělesné
změnám
v zatížení zánoží, na přednoží došlo
hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
tělesné
hmotnosti se snížil, zvýšilo se zatížení na PDK o 0,64 kg. Proband
Č.
2
Stoj - na LDK po terapii došlo ke zvýšení zatížení zánoží o 5 % a na snížení zatížení o 3 % celkové hmotnosti mezi
obě
tělesné
přednoží
došlo ke
hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
tělesné
chodidla se po terapii snížil s tím, že se zvýšilo zatížení na LDK o 1,7
kg. Chůze
- na LDK po terapii došlo ke zvýšení zatížení
přednoží
o 8 % a ke snížení zatížení
zánoží o 5 % celkové tělesné hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové tělesné hmotnosti mezi obě
chodidla se po terapii snížil, zvýšilo se zatížení na LDK o 2,55 kg.
62 t
č.
Proband
3
Stoj - na LDK po terapii došlo ke snížení zatížení zánoží o 1 % a zvýšení zatížení přednoží
o 4 % celkové
tělesné
hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
tělesné
hmotnosti mezi
obě
chodidla se snížil s tím, že se zvýšilo zatížení na LDK o 2,67. Chůze
- na LDK po terapii došlo ke snížení zatížení na zánožÍ 03 % a ke zvýšení zatížení
přednoží
mezi
obě
hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
hmotnosti
4 přesunulo
Stoj - na PDK se po terapii zatížení
došlo ke snížení zatížení tělesné
celkové
tělesné
chodidla se snížil, došlo ke zvýšení zatížení LDK o 5,34 kg. č.
Proband
tělesné
o 8 % celkové
přednožÍ
hmotnosti mezi
do regionu paty a zvýšilo se tím o 6 % a
o 3 % celkové
obě
tělesné
hmotnosti. Rozdíl v rozložení
chodidla se po terapii snížil s tím, že zvýšilo zatížení
na PDK o 2,31 kg. Chůze
- na PDK po terapii došlo u pacientky k
na zánoží se snížily o 7 % celkové tělesné
celkové Proband
č.
tělesné
většímu
zatížení
přednoží
o 8 % hodnoty
hmotnosti. Po terapii se rozdíl v rozložení
hmotnosti snížil, došlo ke zvýšení zatížení PDK o 0,77kg.
5
Stoj - na PDK po terapii u pacientky došlo ke snížení zatížení zánoží o 2 % a ke zvýšení přednoží
zatížení
hmotnosti mezi Chůze
o 6 % celkové
obě
tělesné
hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
chodidla se po terapii snížil, došlo ke zvýšení zatížení PDK o 3,32 kg .
- na PDK po terapii došlo ke snížení zatížení zánožÍ o 4 % celkové
hmotnosti a hodnoty v oblasti tělesné
tělesné
hmotnosti mezi
obě
přednožÍ zůstaly nezměněny.
tělesné
Rozdíl v rozložení celkové
chodidla se po terapii snížil v závislosti na
větším
zatížení
LDK o 3,32 kg. Proband
č.
6
Stoj - na PDK po terapii došlo k
většímu
přednožÍ
tělesné
ke snížení o 4 % celkové
hmotnosti mezi
obě
zatížení v oblasti zánožÍ o 5 % a v oblasti hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
tělesné
chodidla se po terapii snížil, došlo ke zvýšení zatížení PDK a to o 0,73
kg. Chůze
- na PDK po terapii došlo k
zatížení o 2 % celkové tělesné
tělesné
většímu zatěžování
zánožÍ 02 % na
hmotnosti. Nedošlo k žádným
hmotnosti pacienta.
63
změnám
přednožÍ
ke snížení
v rozložení celkové
Č.
Proband
7
Stoj - na LDK u pacienta došlo ke snížení zatížení zánožÍ o 2 % a ke zvýšení zatížení přednoží
mezi
o 1 % celkové
obě
Chůze
tělesné
hmotnosti . Rozdíl v rozložení celkové
tělesné
hmotnosti
chodidla se po terapii zvýšil, došlo ke zvýšení zatížení na PDK o 1,32 kg.
- po terapii na LDK byly hodnoty zatížení v oblasti
zánožÍ o 6 % nižší. Hodnoty v rozložení celkové terapii i po terapii byly vyšší na LDK,
přičemž
tělesné
přednoží
o 8 % vyššÍ a na
hmotnosti mezi
obě
chodidla
před
po terapii došlo ke zvýšení zatížení LDK o
2,64 kg. Proband
Č.
8
Stoj - na LDK po terapii u pacienta došlo k většímu zatížení zánožÍ o 3 % a ke snížení zatížení
přednožÍ
hmotnosti mezi Chůze
tělesné
o 2 % celkové
obě
hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
tělesné
chodidla se po terapii snížil, došlo ke zvýšení zatížení LDK o 0,97 kg.
- po terapii na LDK i PDK
přetrvávalo větší
na zánoží snížilo o 6 % a hodnoty na Rozdíl v rozložení celkové
tělesné
přednoží
zatížení na zánoží. Na LDK se zatížení
se zvýšily o 5 % celkové
hmotnosti mezi
obě
tělesné
hmotnosti.
chodidla se po terapii zvýšil s tím,
že se zvýšilo zatížení PDK o 0,97 kg. Proband
Č.
9 většímu
Stoj - na PDK po terapii u pacienta došlo k přednoží
se snížily o 4 % celkové
hmotnosti mezi Chůze
obě
rozložení celkové
hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
tělesné
chodidla se po terapii zvýšil, došlo ke zvýšení zatížení PDK o 3,15 kg.
- po terapii na PDK
zvýšilo o 6 % a na
tělesné
zatížení zánoží o 1 %, hodnoty na
přednOŽÍ tělesné
přetrvávalo většÍ
zatížení v oblasti zánoží, které se po terapii
se hodnoty zvýšily o 4 % celkové
hmotnosti mezi
obě
tělesné
hmotnosti. Rozdíl v
chodidla se po terapii snížil, na PDK došlo
ke zvýšení zatížení o 10,5 kg.
°
Proband Č. 1
Stoj - na LDK po terapii u pacienta došlo k zatížení zánoží o 2 % celkové hmotnosti mezi Chůze
obě
tělesné
většímu
zatížení
přednOŽÍ
hmotnosti. Rozdíl v rozložení celkové
zánožÍ ke snížení o 3 % celkové
kg celkové
obě
tělesné
tělesné
chodidla se po terapii zvýšil, došlo ke zvýšení zatížení PDK o 0,92 kg.
- po terapii na LDK došlo ke zvýšení zatížení v oblasti
hmotnosti mezi
o 1 % a ke snížení
tělesné
přednOŽÍ
o 9 %, v oblasti
hmotnosti. Rozdíl rozložení celkové
tělesné
chodidla se po terapii snížil, na LDK došlo ke zvýšení zatížení o 5,52
hmotnosti pacienta.
64
Souhrn Stoj - u probanda přednožÍ
U probanda
Č.
změně
většímu
v distribuci
3, 5, 7 a 10 po terapii došlo k nárustu hodnot zatížení v oblasti
Č.
č.
tlaků
na
zatížení zánoží. přednoží.
1, 2, 3, 4, 5, 6 a 8 došlo po terapii ke snížení rozdílu v rozložení celkové
hmotnosti, neboli se zvýšily hodnoty zatížení postižené dolní
probanda Chůze
1, 2, 4, 6, 8 a 9 po terapii došlo ke
a zánoŽí. Na postižené dolní končetině došlo k
U probanda
tělesné
Č.
končetiny,
u
7, 9 a 10 došlo ke zvýšení zatížení nepostižené dolní končetiny .
- u probanda
Č.
2, 3, 4, 7, 8 a 10 po terapii došlo ke zvýšení zatížení v oblasti
přednoží.
U probanda
Č.
6 a 9 byly vyšší hodnoty zatížení na zánoží.
U probanda
Č.
1 nedošlo k žádným významným
U probanda
změnám
v distribuci
tlaků.
Č.
5 došlo ke snížení zatížení zánožÍ v oblasti
přednožÍ
Č.
1, 2, 3, 4, 9 a 10 po terapii došlo ke snížení rozdílu v rozložení celkové
nedošlo k žádným
změnám.
U probanda tělesné
hmotnosti, kdy se hodnoty zatížení na postižené dolní končetině zvýšily.
U probanda
Č.
5 a 8 došlo k
nedošlo k žádným
změnám
terapií i po terapii bylo
větší
většímu
zatížení nepostižené dolní
v rozložení celkové
tělesné
U probanda
hmotnosti. U probanda
zatížení postižené dolní končetiny.
65
končetiny.
Č.
7
Č.
6
před
5.2 Výsledky dotazníkového
šetření
Tabulka 5.2 - 1 - Výsledky dotazníkového
Bolest v
před
1
N N A N A A A N A N A A A A A A A N A N
terapií
po telapii terapií
před
2
po terapii p řed
4 5
Bolest v Bolest v patě
patě
Bolest v Bolest v patě v během během patě prvních klidu denních denních večer krocích aktivit aktivit
patě při
PROBAND
3
šetření
terapií po lClup li p řed terapii po tLi ~pli před tcrapi í pti krupll pí'cd tcrupil
6
po krnplÍ p řeJ
lerapi í pn 1([".\pii
7
p řed ter~pi i
8
po lerlpli před
1)(\
9
tera pi í
Ilr')]Hl
pře d
10
te rapií po III 1I11l
A N A N A A A A A N A N A N A A N N N N
A N A A A A A A A A A A A A A A A A A A
A N N N N A A N A A A N A N A A A N N N
A N A N N N N N N N N N N N A A N N N N
Stupeň
bolesti 7 1 4 1 8 8 8 3 7
6 7 5 8 5 10 10 7 4 3 5
Legenda k tabulce 5.2 .1: A - ano N-ne
U probanda
Č.
2 a 5 došlo po terapii k subjektivnímu zlepšení o 60 %, u probanda
4, 6, 7 a 9 o 40 %, proband
Č.
10 udával zlepšení obtíží o 20 %. U probanda
terapii k zlepšení subjektivních obtíží o 80 %. subjektivnímu zlepšení a proband
Č.
1 došlo po
U probanda Č. 8 nedošlo k žádnému
3 udával zhoršení obtíží o 20 %.
66
Č.
Č.
5.3 Popis metodiky vyhodnocení výsledků U statistického souboru byly pomocí t-testu
ověřeny
hypotézy. T-testy byly
provedeny pomocí statistického programu SPSS 12,0 pro Windows. Všechny hladině
byly testovány na 5%
byla p-hodnota, která byla porovnávána s a než a, test na 5%
hladině
= 0 ,05).
významnosti (tj. a
= 0,05.
V
Výsledkem
případech
v SPSS 12,0
kdy byla p-hodnota
větší
významnosti nezamítl testovanou hypotézu.
tlaků
Hypotéza HO 1 - ve stoji, porovnání distribuce zánožím na postižené dolní končetině
před
na chodidle mezi
a zánožf na postižené dolní
přednožím
a
terapií a po terapii nebyla vyvrácena (p > 0,05).
V tabulce (Tabulka 5.3.1) jsou uvedeny hodnoty aritmetických přednoží
testů
průzkumy
končetině před
průměrů
terapií a po terapii,
zatížení
vyjádřené
v procentech celkového zatížení plosky nohy.
Tabulka 5.3 - 1 - Distribuce tlaků mezi přednoží
zatížení
terapií 22,1 Hypotéza HO 2 - v
chůzi,
zánožím na postižené dolní významná v zatížení
Po terapii 21,3
porovnání distribuce končetině před
přednoží
(p
a zánožím ve stoji
zatížení zánoží % Před Po terapií tera}!H 22,3 23,9
% Před
přednožím
tlaků
na chodidle mezi
přednožím
a
terapií a po terapii se prokázala jako statisticky
= 0,04),
v zatížení zánožÍ nebyla shledána statistická
významnost (p > 0,05). V tabulce (Tabulka 5.3.2) jsou uvedeny hodnoty aritmetických přednoží
a zánoží na postižené dolní
končetině před
průměrů
terapií a po terapii,
v procentech celkového zatížení plosky nohy.
Tabulka 5.3 - 2 - Distribuce tlaků mezi
zatížení
přednoží
přednožím
a zánožím
zatížení zánoží % % Po Před Před Po terapií terapii teraJlií terapii 22,5 27,4 23,1 20,6
67
při chůzi
zatížení
vyjádřené
Hypotéza HO 3 - rozložení
tě les né
hmotnosti mezI
obě
chodidla
při
statickém a
dynamickém testu nebyla vyvrácena (p > 0,05). V tabulce (Tabulka 5.3 .3) jsou uvedeny hodnoty aritmetických zatížení postižené dolní končetiny
před
terapií a po terapii.
Tabulka 5.3 - 3 - Zatížení postižené dolní končetiny
Stoj Hmotnost (kg) Před Po terapií terapii 40,016 40,661
před
Chůze
Hmotnost (kg) Po Před terapií terapii 40,47 43 ,252
68
terapií a po terapii
6
DISKUSE
6.1 Diskuse k teoretické
části
Problematikou bolestí v oblasti paty a zejména ostruhou kosti patní se ve velké většině
zabývá odborná literatura s ortopedickým
části nedostačující
často
že chodidlo,
a v jednotlivých publikacích se opakují.
funkční
opomíjejí
zaměřením.
podobně
Informace jsou však z velké
Autoři , kteří
vztahy v oblasti nohy i celého organismu. či obličej,
jako ruka
chybná aferentace z distálních struktur
část těla
je
ovlivňuje
o ní pojednávají,
Důležité
je si
uvědomit,
s nejhustší inervací tkání a každá
posturální funkce i lokomoci (Lewit,
2003). zapříčiněné
Bolesti
ostruhou patní je
vznik ostruhy patní kosti v
literatuře
poměrně častým
klinickým symptomem. Na
panují shodné názory a za hlavní
příčinu
vzniku je
uváděno mechanické přetížení (Aldrige, 2004; Trč, 2006; Čižmár, 2005; Scott, 1994).
Tvrzení podporuje Dezider (1984), který poukazuje na fakt, že pata je svým uložením vystavena silným tlakovým a tahovým silám nejen
při chůzi,
zvýšených nárocích na ligamentózní aparát se jeho tah nerozkládá ploše nohy, ale sily se
soustředí
hlavně
ale
rovnoměrně
zátěží
do oblasti tuber calcanei. Stálou
příčinu
uvádí vliv familiárního výskytu, vliv nevhodné obuvi,
hmotnost a nedostatečnou funkci nožní klenby
hrbolu.
které
Většinou
kterou lze opatření
prokázat
důležitá
přítomnost
především při
anamnéza, klinické
jejím poklesu.
vyšetření
a rentgenové
kalcifikace úponu plantární fascie na patním
se již nejedná jen o obraz prosté kalcifikace, ale o typickou exostózu,
strukturálně
i
funkčně přirovnat
k osteofytům, signalizujícím
protiregulační
organismu v patologicky zatížených místech pohybového systému. Nález patní
ostruhy má poruchy
může
určitém čase
ve smyslu vzniku osteofytu respektive ostruhy kosti
Pro diagnostiku patní ostruhy je vyšetření ,
po celé
změnám
patní. Dále literatura jako nadměrnou
Při
se prominence na
plosce i s úponem ligamenta stává jakýmsi locus minoris resistentiae a po dochází k proliferačním
ve stoji .
či
značnou výpovědní
hodnotu, kdy nás
svalové dysbalance, které mohou
dekompenzace a vést ke vzniku
výraznějších
představovat
strukturálních
V terapii ostruhy kosti patní se volí jak konzervativní konzervativní
léčbě
proti zánětlivých
léků
upozorňuje
přístupy,
na
přítomnost
nebezpečí změn
pro
statické případné
(Neradílek, 2004).
tak i chirurgická
léčba. Při
aplikujeme fyzioterapeutické metody, fyzikální terapii, podávání nebo používání ortopedických
69
pomůcek.
Fyzikální terapie je v rámci terapie ostruhy patní využívaná
především
pro její
analgetický efekt, ke zvýšenému prokrvení, k urychlení látkového metabolismu a s tím spojených
účinků
vedoucích k odstranění obtíží. Z fyzikální terapie se
laserem, ultrazvukem,
protizánětlivá
dávka
ozáření ,
nejčastěji
volí
léčba
magnetoterapie a v poslední
době
rázová vlna. Využití terapie rázovou vlnou se dostává základě
účinnosti,
její vysoké
efektivitu potvrzuje aparátu a
řada
předpokládají
čím
dál více do
popředí,
neinvazivnosti a minima nežádoucích účinnost
studií, které hodnotily
rázové vlny v
a to
především
účinků. léčbě
na
Vysokou
pohybového
efekt mezi 60 % až 80 %. Tvrzení je podporováno studiemi
Zemana (2005) a Čakloše (2007), kteří terapií rázovou vlnou u ostruh patních dosáhli až 95 % pozitivního efektu. Na obdobné výsledky poukazují Wang et al. (2006), porovnávali výsledky u
pacientů léčených
léčbu
podstoupila fyzioterapeutickou
kteří
rázovou vlnou, resp. kontrolní skupinou, která
bez jakékoliv fyzikální terapie. U
rázovou vlnou bylo dosaženo v 70 % výborných
výsledků,
pacientů léčených
zatímco v kontrolní
skupině
pouze v 55 %. Za
důležitý
vycházejí
z dat
aspekt považuji to, že studie, které posuzují hodnotících
subjektivní
diagnostických metod. Otázkou potom
obtíže
zůstává,
pacienta,
účinnost
objektivizačních
bez
výpovědní
jaká je
rázové vlny,
hodnota uvedených
studií. přistupovat komplexně
K terapii calcar calcanei je nutné bolestivé následky, ale odhalit návycích. Nutno mít stále na i funkci jiných Velmi
příčiny,
paměti ,
které
že tvar i
a nesnažit se odstranit pouze
často spočívají
funkční
stav nohy
v životních a pohybových ovlivňuje
postavení
částí těla.
důležitou
roli
představuje
prevence, a to zejména korekce svalových
dysbalancí, nácvik správného stereotypu
chůze,
obuvi, vyvarování se dlouhému stání,
péče
ale také redukce hmotnosti, volba vhodné
o nohy a mnoho dalších
opatření ,
která
minimalizují možnosti vzniku obtíŽÍ v oblasti chodidla, resp. paty.
6.2 Diskuze k praktické
části
Cílem pilotní studie bylo pomocí tenzometrické plošiny u calcar calcanei analyzovat hmotnosti mezi základě
obě
změny
v distribuci
chodidla ve stoji a
dotazníkového
šetření
tlaků
chodidla a
při chůzi před
zjistit, v jaké
70
míře
probandů
změny
s diagnózou
v rozložení
tělesné
a po terapii rázovou vlnou. Na
došlo k subjektivnímu zlepšení,
popřípadě
v
či
zhoršení bolestivého stavu a zda se zlepšení
měřených
zhoršení obtíží projevilo
parametrech.
Diskuse k hypotéze HO 1 Předpokládali
s calcar calcanei pomocí
před
vyš etření
tlaků
jsme, že distribuce
plošině přístroje
stoje na tenzometrické probandů č.
došlo po terapii k
většímu
chodidla, které na
přednoží činilo
sdělením,
Ke Č.
Physical Gait System a hypotéza
vyšetřovaní přiblížili
zatížení zánoží. Tím se všichni
40 % a na zánoží 60 %. Naopak u nárůstu
k zatížení
3, 5, 7 a 10
přednoží.
1, 2, 4, 6 a 9 se objektivní výsledky shodovaly se subjektivním
došlo i u probanda
5, 7 a 10 byly
pacientů Č .
hodnot zatížení v oblasti
kdy pacienti udávali zlepšení svých obtíží, což vedlo k
změně
ověřována
1, 2, 4, 6, 8 a 9 na chodidle s ostruhou patní kosti
došlo po terapii na postiženém chodidle k probandů Č.
statickém testu u osob
a po terapii rázovou vlnou neliší. Hypotéza HO 1 byla
neby la vyvrácena. A však u
U
při
na chodidle se
naměřeny
Č.
zatížení zánoží.
8, který neudával žádná subjektivní zlepšení. U
vyšší hodnoty na
udávali zlepšení obtíží. Proband
většímu
Č.
přednoží,
probandů
ale v subjektivním hodnocení
3 udával subjektivní zhoršení, kterému odpovídalo i
zvýšené zatížení přednoží. Pokud jde o kvazistatickou situaci - stoj, v týkající se nejen lokalizace pracích
uvádějí poměr
působících tlaků,
rozložení zatížení mezi
velké zatížení v jednotlivých oblastech
nohy oproti zadní
75 % a zatížení
č ásti
přednoží
panuje názorový nesoulad
ale také jejich velikosti . přednožím
očekávají, či
(1990), Sobotka (1996) , Stott (1973) a V éle (2006) části
literatuře
Autoři
a zánožím, ale již
jaké bylo nalezeno. uvádějí,
ve svých
neuvádějí,
Například
že tlaková distribuce
jak
Lánik přední
je 1:1. Hutton a Stokers (1995) udávají, že zatížení paty je
25 % celkové
(1989), Karas a Otáhal (1991),
kteří
tělesné
uvádí, že
hmotnosti. Tento názor podporují Dungl
větší zátěž připadá
do oblasti paty.
Diskuse k hypotéze HO 2 Předpokládali
s calcar calcanei ověřována
jsme, že distribuce
před
pomocí
tlaků
chodidla se
při
dynamickém testu u osob
terapií a po terapii rázovou vlnou neliší. Hypotéza HO 2 byla
vyšetření chůze
na tenzometrické
plošině přístroje
Physical Gait
System. U této hypotézy byly na zánoží. U probanda
Č.
zjištěny
významné statistické hodnoty na
2, 3, 4, 7, 8 a 10 byly
71
naměřeny
přednoží,
vyšší hodnoty na
nikoli však přednoží.
U
zatížení v oblasti zánoží, hodnoty na zj ištěny žádné
změny
v distribuci
přednoží zůstaly nezměněny.
tlaků.
přesto,
I
že probandi
U probanda Č.
č.
1 nebyly
2, 4, 7 a 10
uváděli
subjektivní zlepšení svých obtíží, nedošlo u nich k většímu zatížení zánoží. Hodnoty výsledného zatížení deformita na noze a
kyčelních
vede k
či
zatížení
ovlivňují
chůze
u
pacientů
tím, že i malá
lokomoci. Bolestivost v oblasti paty
tlaků
distribuci
chůze,
na noze (Perry, 1992).
Změnu
"stylu"
kteří hovoří
odlehčit.
(chůzi)
se názory na distribuci
shodují. Provedené studie ukazují , že nejvyšší tlaky v přednoží
jako jeden
kdy bolestivá aferentace vede k nesprávnému našlapování
a pacienti se snaží bolestivou patu Na dynamickou situaci
chůze,
se mohl promítnout "styl"
s ostruhou kosti patní popisují Frenclová et al., (2005),
o nesprávném stereotypu
v regionu paty,
vysvětleny
2004).
regionů přednoží
faktorů ovlivňujících
či
celkový stoj
přednoží (Vařeka,
Do variability zatížení z možných
mohou být
bolestivé místo mohou velmi ovlivnit nejen postavení v kolenních
kloubech, ale
většímu
regionů přednoží
tlaků
v některých ohledech
průběhu chůze
a palce u nohy, zatímco nejnižší byly
zjištěny
byly
pod
zjištěny
střední částí
nohy a ostatními prsty (Perry, 1992; Hughes, 1990; Pertunnen, 2002).
Diskuze k hypotéze HO 3 Předpokládali
jsme, že rozložení
tělesné
a dynamickém testu u osob s calcar calcanei ověřována
Hypotéza HO 3 byla přístroje
nevýznamnost statistických zatížení dolní
končetiny
na nepostižené dolní Tato fakta
chodidla se
při
statickém
terapií a po terapii rázovou vlnou neliší.
vyšetření
stoje a
chůze
na tenzometrické
plošině
probandů
přesto
na
postižené dolní
výsledků
hodnot ve stoji, nebyla vyvrácena. I
u probanda
č.
přes
1, 2, 3, 4, 5, 6 a 8 došlo ke zvýšení
s ostruhou kosti patní. U probanda
č.
7, 9 a lOse zvýšily hodnoty
poukazují na to, že ne vždy subjektivní pocit snížení obtíží vede ke
tělesné
Stejné hodnoty byly
naměřených
končetině.
opět
v rozložení
svých obtíŽÍ, a
tří
před
obě
Physical Gait System.
Hypotéza, týkající se
změně
pomocí
váhy mezi
byly
hmotnosti mezi naměřeny
naměřeny
základě
obě
chodidla. Proband
Č.
3 udával zhoršení
vyšší hodnoty zatížení na postižené dolní
u probanda
č.
8, který neudával žádné subjektivní
končetině. změny .
U
subjektivního pocitu zlepšení nedošlo ke zvýšení zatížení
končetiny.
72
Hypotéza týkající se k této
skutečnosti
končetiny
u probanda
č.
postižené dolní
končetině.
č.
U probanda
shledány
7 byly
naměřeny
vyšší hodnoty zatížení na č.
6 nebyly
řadu
tělesné
variabilit v distribuci
hmotnosti
před
tlaků
mezi
přednožím
zůstaly
končetiny .
končetiny,
a zánožím a
terapií i po terapii rázovou vlnou. V mnoha výpovědí
pacienta. U
- zatížení zánoží a zvýšené zatížení postižené dolní
zatížením nepostižené dolní
končetiny.
vyšší v oblasti
žádné
přednoží.
subjektivním zhoršením, které se projevilo zvýšeným zatížením
hodnoty
zjištěny
pacientů
základní rysy. Pacienti se subjektivním zlepšením obtíží, což vedlo ke tlaků
v distribuci
zatížení dolní
5 a 8 se zvýšily hodnoty zatížení na
objektivní nález nekoreluje se subjektivní tři
většímu
2, 3, 4 a 10 došlo ke zvýšení zatížení postižené dolní
Výsledky poukazují na
případech
č.
č.
terapií i po terapii. U probanda
avšak v závislosti na zvýšení zatížení
v rozložení celkové
nebyla vyvrácena. I vzhledem
1, 2, 3, 4, 9 a 10 po terapii došlo k
U probanda
končetině před
při chůzi
hodnot
s ostruhou kosti patní. U probanda
nepostižené dolní
změny.
naměřených
kteří
Pacienti,
přednoží,
přednoží
změně
Pacienti se
a zvýšeným
udávali subjektivní zlepšení, avšak
ale došlo k
Obtíže spojené s ostruhou kosti patní
končetiny.
byly
většímu
představují
zatížení postižené dolní
problém, který trvá
nejméně
6-12 měsíců (Čižmár et al. , 2005), na základě těchto skutečností lze předpokládat změnu biomechanických přispívají
parametrů chůze
i stoje, kdy nociceptivní a interoceptivní infonnace
k modifikaci posturálního i pohybového programu, aby nedocházelo k dalšímu
poškozování struktury. V éle (1995) uvádí, že nociceptivní aference vyvolá vznik náhradního
šetřícího
polohového i pohybového programu, který se
může
opakováním
fixovat a stát se "náhradním" programem jak držení tak pohybu. Tudíž se domníváme, že je
důležité
k terapii
přistupovat
kompenzačních mechanismů,
komplexně,
tak aby se
předešlo
vzniku vadných
které se mohou projevit kdekoliv v rámci pohybového
aparátu .
Nevýhodou studie je malý v krátkém
časovém
průběhu
1-12
působení
účinek
týdnů
rázové vlny a
manuálu ani osobrúho dotázání nebyla je absence definice
měření
terapie by mohl být více
větším počtu probandů.
Efekt
léčby
(Hammer et al., 2002).
Nedostatky této studie také vidíme v
nedostatků
výzkumného souboru. Dále
intervalu, domníváme se, že
prokazatelný po delší latenci nastupuje v
počet subjektů
přednoží
přístroji
Physical Gait System, kdy na
objasněna řada
a zánoží a definice
73
základě
nejasností. Jedním z vážných výpočtu
algoritmu ve stoji a při
chůzi .
Tento
přístroj
pro své ukázané negativní vlastnosti není vhodný pro
infonnace a lze zpochybnit jeho praktické užití. Lze polemizovat o Physical Gait System, který je
řadou pracovišť
vědecké
výpovědní hodnotě
využíván, nejen k diagnostice, ale také pro
výrobu ortopedických vložek. Uvedené nedostatky mohou mít výrazný vliv na finální výrobu i aplikaci ortopedických vložek. Výsledky mohly být denní dobou
měření,
ovlivněny
ale jistě byly
aktuálním psychickým stavem, motivací pacienta
ovlivněny
uvedenými nedostatky použitého
či
detekčního
přístroje.
Pro další výzkum by bylo vhodné použití diagnostického s jinými metodami, nožní klenby. Dále
např.
plantoskopem
zjištění průběhu
či
pantografem,
zařízení
především
pro
v kombinaci
zjištění
funkce
CoP a 3D kinematickou analýzu pro data o kinematice
chůze.
74
ZÁVĚRY
7
Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jaký vliv má terapie rázovou vlnou ostruhy kosti patní na distribuci Ověřovali
tlaků
ve stoji a při
chůzi
v oblasti
přednoží
a zánoží.
jsme tyto hypotézy: při
HO 1: Zatížení chodidla se
před
statickém testu u osob s calcar calcanei
terapií a po
terapii rázovou vlnou neliší. při
HO 2: Zatížení chodidla se
dynamickém testu u osob s calcar calcanei
před
terapií a po
terapii rázovou vlnou neliší. tělesné
HO 3: Rozložení
u osob s calcar calcanei Změny obě
mezi
hmotnosti mezi před
v distribuci při
chodidla
obě
chodidla se
při
statickém a dynamickém testu
terapií a po terapii rázovou vlnou neliší.
tlaků
mezi
přednožím
a zánožím a rozložení
Nepodařilo
v zatížení
základě
vyšetření probandů
na tenzometrické plošině
přístroje
pomocí
Physical Gait System.
se vyvrátit hypotézu HO 1, avšak výsledky prokázaly patrné rozdíly
přednoží
postižené dolní
hmotnosti
testu statickém a dynamickém, jsme posuzovali na
vyhodnocení dat získaných v rámci vstupního a výstupního měření prováděném
tělesné
probandů
a zánoží, kdy u šesti
končetině.
došlo k
většímu
zatížení zánoží na
Statistické zpracování dat neprokázalo významnou odlišnost.
U hypotézy HO 2 byly shledány statisticky významné hodnoty v oblasti
přednoží,
které dosahovaly vyšších hodnot než hodnoty zánoží, u nichž se statistická významnost neprokázala. Hypotéza HO 2 byla
částečně
prokázána.
Výchozí hypotéza HO 3 nebyla vyvrácena. postižené dolní
končetině
Závěrem můžeme jednoznačný
ve stoji a při
chůzi,
Vyšetření
tlaků
V této prací jsme poukázali
V
System,
prostředku
průběhu
především
k získání
výzkumu byly
zřejmé,
lze
tlaků.
na možnost využití tenzometrické plošiny jako
údajů
zjištěny
tlaků
o distribuci nedostatky
absence neexistence definice
interpretaci, kdy bylo
neměla spolehlivě
některých výsledků měření
chodidla, avšak z
rovněž
v zatížení na
nikoli však statisticky významnou .
usuzovat na pozitivní vliv terapie i na distribuci plantámích
chůzi.
změnu
shrnout, že terapie ostruhy kosti patní rázovou vlnou
vliv na distribuci
diagnostického
ukázala
měřicího
přednoží
že hranice mezi nimi kolísá.
75
na chodidle ve stoji a
při
píistroje Physical Gait
a zánoží v manuálu a v grafické
8
SOUHRN
V teoretické
části
jsou shrnuty poznatky o anatomii, kineziologii a funkci nohy ve
stoji a v krokovém cyklu o plantámí distribuci
chůze.
tlaků
Z dostupné literatury jsem se pokusila shrnout poznatky Současně
na plosce nohy ve kvazistatické a dynamické situaci.
jsou zde shrnuty poznatky o ostruze kosti patní a terapii rázovou vlnou. V praktické
části
jsme
vyšetřovali
chodidle u osob s cal car calcaneí
před
změně
Vyšetření
v distribuci stoje a
tlaků
chůze
pacientů
s ostruhou patní po terapii rázovou vlnou
na chodidle postižené dolní
na tenzometrické
končetiny.
plošině přístroje
Physical Gait System naznačily,
že ve stoji
končetiny. Při vyšetření chůze
se objevily
neprokázalo statisticky významné odchylky. Výsledné hodnoty však došlo k
většímu
zatížení zánoží postižené dolní
statisticky významné hodnoty v zatížení U
vyšetření
rozložení
tělesné
na
terapií a po terapii rázovou vlnou.
Hlavním cílem studie bylo zjistit, zda u dojde ke
tlaků
pomocí Physical Gait System distribuci
přednoží
postižené dolní
chodidla ve stoji a
při chůzi
však prokázala, že ve stoji i
při chůzi
hmotnosti mezi
nebyla shledána statistická významnost.
Vyšetření
došlo k většímu zatížení postižené dolní
obě
končetiny.
končetiny, přesto
nebylo dosaženo takových
hodnot, které by byly statisticky významné. Na
základě
Gait System bylo
nejasností vztahující se k údajům získaných pomocí dílčím
přístroje
cílem prokázání jeho využití v rámci výzkumu.
ukázat, že v jistých mezích
dílčích
parciálních
tlaků
hodnoty na hodnoty absolutní (Tabulka 5.l.1), což
jsme byli schopni umožňuje
Podařilo
přepočítat
se nám
relativní
jeho využití i pro základní
výzkum, bylo možno pracovat v mezinárodních jednotkách SI soustavy.
76
Physical
9
SUMMARY
ln the theoretical part findings about anatomy, kinesiology and foot function
In
standing position and gait cycle are summarized. Of accessible literature I tried to summarize
findings about plantar distribution of pressures on sole in quasi-static and
dynamic situation. Simultaneously there are summarized findings about heel spur and extracorporeal shock wave therapy. In the practical part we examined, by means of Physical Gait System, pressure distribution on sole of the persons with calcar calcanei before and after extracorporeal shock wave therapy. The main goal of the study was to find out wh ether the patients with heel spur after extracorporeal shock wave therapy undergo a change in the pressure distribution on the sole of the handicapped leg. The examination of standing position and walking on force platform of the Physical Gait System apparatus did not show statistically significant deviations. However, the result values indicated that greater weighting of leg backward of the handicapped leg in standing position occurred. During the walk examination statistically significant values in weighting of leg forward of the handicapped leg appeared. As for the examination of distribution of body weight between the both soles in standing position and walk, the statistic significance was not proved. The examinations, though, proved that in standing as well as in walk, greater weighting of the handicapped leg occurred, nevertheless such values, which would be statistically significant, were not recorded. Based on uncertainties related to the data gained by means of the Physical Gait System apparatus, it was a partial goal to prove its utilisation within the research. We managed to show that in certain boundaries of partial pressures we were able to recount relative valu es to absolute values (table 5.1), which enables its utiIisation even for basic research as it enables to work in intemational units of SI system.
77
10
REFERENČNÍ SEZNAM
Aldrige, T.: Diagnostika bolestí paty u
dospělých.
Medicína po promoci, 5 (5), 19-26,
2004. Angelahouldsworth, O.: Measuring plantar pressures [online]. 2006 - [cit. 2009-02-18]. Dostupné z WWW: http://www.northampton.ac. ukl downl oads/pod iatry/ angelahouldsworth. pd f Bloumin, J. S., Corbeil, P., Teasdale, N.: Postural stability is altered by stimulation ofpain but not warrn receptors in humans [online]. 2003 - [cit. 2008-10-20] . Dostupné z WWW: http: //www.biomedcentral.comI1471-2474/4/23 CaseUi, A., Pham, H., Giuriru, J. M., Armstrongd, G.: The forefoot to rearfoot plantar pressure. Diabetes Care, 25 (6), 1066,2002. Cavanagh, P.R., Morag, E., Boulton, A. J. M., Zouny, M. J., Deffner, K. T., Pammer, S. E.: The relationship of static foot structure to dynamic foot function. Journal of
Biomechanice, 30 (3), 3-250, 1997. Cluett, J.: Shock Wave therapy for Plantar Fasciitis. [online] 2008 - [cit. 2009-02-11]. Dostupné z WWW: http://orthopedics.about.com/od/footankle/i/shockwave.htm Craig, W. M.: Extracorporeal Shock Wave Therapy. [online] 2004 - [cit. 2009-03-26]. Dostupné z WWW: http://www.worksafebc.com/heal th_ careyrovides/ Assets/PD F/ eswt_First_ update. pdf Čakloš, S.: Rázová vlna. [online] 2007 - [cit. 2009-02-22]. Dostupné z WWW:
http://www.zzz.skl?clanok=3639 Čihák, R.: Anatomie. 2. upravené a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 200l. Čižmár, I., Sví ženská, I., Pilný, J., Repko, M., Ira, D.: Bolest paty. Časopis lékařů českých,
144 (8),535-538 , 2005. Delisa, J. A.: Rehabilitation medicine. Philadelphia: New York: Lippincott - Raven Publisher, 1998. Deursen, R.: Mechanicalloading and off-Ioading of the planta surface of the diabetic foot,
Clinical lnfectious Diseas [online]. 2004 - [cit. 2009-02-23]. Dostupné z WWW.http://meddb.cnl/u/download/2007-12Mechanical%20Loading%20and%200ffLoading%200f%20the%Plantar%20Surface%200f%20the%20Diabetic%20Footwww.meddb.cn%20pdf Dezider, M.: Bolestivá pata - calcar calcanei. Bratislavské
78
lékařské
listy, 1 (5), 887-890,
1984. Dungl, P.: Ortopedie a traumatologie nohy. Praha: Avicenum, 1989. Dungl,P.: Ortopedie. 5 rozšířené a přepracované vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. Dylevský, I, Druga, R., Mrázková, O.:
Funkční
anatomie
člověka.
Praha: Grada
Publishing, 2000. Frenclová, S., Konopásek, B., Petruželka, L.: Diagnóza: cal car ca\canei (naše zkušenosti s RTG terapií). Praktická radiologie, 10 (2), 24-25, 2005. Hamer, D. S., Rupp, S., Krentz, A., Pape, O., Kohn. O., Sej), R.: Extracorporal shockwave therapy (ESWT) in patiens with chronic planta fascii tis. Foot Ankle. 23 (4), 309-313, 2002. Hayafune, N., Hayafune, Y, Jacob, A. C.: Pressure and force distribution characteristics under the nonnal foot dutiny the push-off phase in gait. The joot, 9 (2), 88-92, 1999. Hermachová, H.: Jaké boty? Rehabilitace afyzikální lékařství. 5 (1), 108-110, 1998. Houglum, P. A.: Therapeutic exercisejor musculosceletal injures. USA: Human Kinetice, 2005. Hronková, H., Navrátil, L., Škopek, J., Kymplová, J., Knižek, J.: Možnosti analgetické terapie ostruhy patní kosti ultrazvukem a neinvazivním laserem [online]. 2000 - [cit. 2008-12-03]. Dostpné z WWW: http://www.laserpartner.orgllasp/web/cz/2000/0021.htm Hughes, 1., Clark, P., Clark, P., Klenennan, L.: The impOltace ofthe toes in walking [online]. 1990 - [cit. 2008-11-25]. Dostupné z WWW: http://www.jbjs.org.uklcgi/reprint/72-B/2/245/pdf Hutton, W. C., Stokers, I. A. F.: Biomechanical basis ojhuman movement. Baltimore: Williams and Wilkins, 1995. Karas, V., Otáhal, S.: Základy biomechaniky pohybového aparátu
člověka.
Praha:
Univerzita Karlova, 1991. Kolář,
P.: Systematizace svalových dysbalancí z pohledu vývojové kineziologie.
Rehabilitace afyzikální lékařství, 8 (4),152-164, 200I. Kolář,
P.: Vadné držení
těla
z pohledu posturální ontogeneze. Pediatrie pro praxi, 3,
106-109,2002. Kolář,
P.: Vývojová kineziologie. In J. Kraus (Ed.).
Dětská
mozková obrna (93-99). Praha:
Nakladatelství Karolinum, 2005. Králíček, P.: Úvod do speciální neurofyziologie. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002.
Lánik, V.: Kineziológia. Martin: Osveta, 1990.
79
Lewit, K.: LO.
Manipulační léčba
v mioskeletální medicíně. Praha:
Sdělovací
technika, spol.s.
ve spolupráci s Českou lékařskou společností J. E. Turkyně, 2003.
Malanga, G., DeLisa, J. A.,: Clinical Observation [online]. 1998 - [cit. 2008-11-25]. Dostupné z WWW: h ttp//www.laboratorium.dist.unige.i tl ~piero/T eachinglGai t/Malanga%20and%2 ODeLisa %20Clinical %200bsarvation.htm Merolli, A., Uciolli, L.: Plantar pressure distribution in patiens with neuropathic diabetic foot. Journal olApplied Biomaterials & Biomechanice, 29 (9), 1195-1199, 1996. Morag, E., Cavanagh, P. R.: Structural and functional predictors ofregional peak pressures under the foot dutiny walking. Journal olBiomechanics, 32 (4), 359-370, 1999. Neradílek, F.: Diagnostika bolestí paty u
dospělých.
Medicína po promoci, 5 (6), 24-26,
2004.
Patobiomechanika a pato kineziologie : Kompendium [online]. 2004 - [cit. 2008-12-05]. Dostupný z WWW: http://biomech.ftvs.cuni.cz./pbpkJkompendium/anatomie/dk _ noha.php Perttunen, J.: Foot Loading in Normal and Phatological Walking [online]. 2002 - [cit. 2008-11-20]. Dostupné z WWW: http://selene.lib.jyu.fi:8080/vaitos/studies/studsport/9513912221.pdf Perry, J.: Cail analysis. Normal and Pathological Function. United States of America: SLACK lncorporated, 1992. Pizzutillo, P., D.: Pediatrie orthopedics in primary praktice. New York: McGraw-Hill, 1997. Powers, CH., M., Heino, J. G., Rao, S., Perry, J. The inf1uence ofpatelofemoral pain on lower limb loading dutiny gait. Clinical Biomechanice, 14 (10), 722-728, 1999. Pribut, S. M.: Dr. Stehen Pribut's Sport Pages [online]. 2003-2006 - [cit. 2008-11-12]. Dostupný z WWW: http/www.drpribut.com/sports/spgait.html Riegerová, J., Ulrichová, M.: Aplikace fyzické antropologie v tělesné
výchově
a sportu. 2.
vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 1998. Roy, K. J. : Force, pressure and motion measurements in the foot: current concepts [online]. 2002 - [cit. 2009-01-26]. Dostupný z WWW: http: //selene.lib.jyu.fi :8080/vatios/studies/studsport/9513912221. pdf Scott, D. K.: Subca1caneal heel pain. Foot and ankle injuries in sports, 25 (1), 161-175, 1994.
80
Sobotka, Z.,: Biomechanické funkce dolních
končetin
a chodidel. Pohybové ústrojí, 3 (1),
28-36, 1996. Stehlík, J., Štulík, J.: Zlomeniny patní kosti. Praha: Galén, 2005. Stott, J. R. R., Hutton, W. C., Stokem, A. F.: Forces under the foot [online]. 1973 - [cit. 2009-01-18]. Dostupné z WWW: http://www.jbjs.org.uk/cgi/reprint/55-B/2/335.pdf Trč,
T.: Bolesti paty. Practicus 6 (5), 276-277,2006.
Trojan, S.: Fyziologie a
léčebná
rehabilitace motoriky
člověka.
2.
přepracované
a
rozšířené
vydání. Praha: Grada Publishing, 2001. Vařeka,
I.: Posturální stabilita (I.část) Terminologie a biomechanické principy.
Rehabilitace ajj;zikální lékařství, 9 (4), 115-121,2002. Vařeka,
I.: Dynamický model
"tříbodové"
opory nohy. Rehabilitácia, 41 (3), 131-136,
2004. V éle F.: Kineziologie posturálního systému. Praha: Univerzita Karlova, 1995. Véle, F.: Kineziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada Publishing, 1997. V é1e, F.: Kineziologie -
Přehled
klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a
terapii poruch pohybové soustavy. 2.
rozšířené
a přepracované vydání. Praha: Triton,
2006. Vojta, V.:
Vojtův
princip. Svalové souhry v reflexní lokomoci a motorická ontogeneze.
Praha: Grada Publishing, 1995. Votava, J.: Chodidlo a jeho vztahy. Pohled kineziologický,
rehabilitační,
myoskeletální a
jiné. Pohybové ústrojí 9 (1), 45-49, 2002. User manual Physical Gait Systém: (for Physical Gait Systém with software version 2.5) Itálie: Řím, 2008. Wang, C. J., Wang, F. S., Yang, K. D., Weng, L. H ., Ko, J. Y.: Long-term of extracorporeal shock wave treatment for planta fasciitis [online]. 2006 - [cit. 2009-0120]. Dostupné z WWW:http://www.razova-vlna.eu/dokumenty/02_SWT_studie.pdf Winter, D. A.: Human balance and posture kontrol during standing and walking. Gait and
Posture 3 (4), 193-214,1995. Zeman, D.: Nové možnosti Lékařské
léčby kloubů
a svalových
listy 14 (7), 16, 2005.
81
úponů
rázovou vlnou.
11
PŘÍLOHY
Příloha č.
1: Statická isobarická analýza (obrázek)................ .. ................. ...... 83
Příloha č.
2:
Příloha č.
3: Anamnestická data
Příloha č.
4: Výsledné hodnoty probanda
č.
2 (tabulky, grafy) .......................... 86
Pří10ha č.
5: Výsledné hodnoty pro banda
č.
3 (tabulky, grafy) ........................... 88
Příloha č.
6: Výsledné hodnoty probanda
č.
4 (tabulky, grafy) ........................... 89
Příloha č.
7: Výsledné hodnoty pro banda
č.
5 (tabulky, grafy) ........................... 90
Příloha č.
8: Výsledné hodnoty probanda
č.
6 (tabulky, grafy) ........................... 91
Příloha č.
9: Výsledné hodnoty probanda
č.
7 (tabulky, grafy) .......................... 92
Pří10ha č.
10: Výsledné hodnoty probanda
č.
8 (tabulky, grafy) .......................... 93
Příloha č.
11: Výsledné hodnoty probanda
č.
9 (tabulky, grafy) .......................... 94
Příloha č.
12: Výsledné hodnoty probanda
č.
10 (tabulky, grafy) ........................ 95
Výpočet
zatížení ve stoji a
chůzi
probandů
(tabulka) ....... .................. . ......... 84
(tabulka) ...................................... 85
82
Přílohy Příloha č.l:
Statická isobarická analýza (obrázek)
83
Příloha č.
2: Tabulky s výpočtem zatížení ve stoji a
chůzi
Pacient:
Optimum
Hm otno st (k&):
70
IFOREFOOT
Swfa;e cm 2 Laad%: RiF' Raflo %:
20
80 20
40
40
R,]i' Rano 9,-6:
SwfCEB cm] :
sn
SUrj'acll cm 2 :
90
90
Lcad%:
30 60
80 IREARFOOT 30 60
LoadU:
20
20
RiF' Ratio U :
4()
40
ITOTA!.
Surface cm": L-Oad%: J1IBlght (kť):
180
180
50
50
35,00
35,00
IRE...:\RFOOT
Chůze
80
R/F Ratio%:
ITOTAL-
P
L
SwfacBC»t íf : Laad%: Wei,a ht (kyj:
MO
I~O
50
50
35,00
35,00
IFOREFOOT
Swfac~cm
LozU:
L
levá dolní končetina
P
pravá dolní končetina
Surface
plocha zaujímaná chodidlem vyjádřena v cm 2 , kdy 1 cm 2 = I senzor
Load
procentuální zatlžení chodidla vztahující se k celkové hmotnosti pacienta
RIF Ratio
poměr přednoží
Weight
hmotnost
FOREFOOT
přednoží
REARFOOT
zánoží
TOTAL
hodnoty získané
a množ!
procentuálně vyjádřené
součtem
forfoot a rearfoot
84
P
L 2
90 30 60
90 30 50
vztahující se k hmotnosti pacienta
Příloha č.3:
Anamnestická data
PROBAN D
proband proband proband proband proband proband proband proband proband proband
Iprůměr
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10
probandů
(tabulka)
Anamnestická data výška váha (kg) věk (cm) 51 173 85 185 89 53 77 63 165 52 172 64 170 83 52 73 56 168 56 178 112 57 185 97 187 105 52 58 182 92
176,51
85
89,71
B MI
28,4 26 28 ,28 21 ,63 28,72 .25 ,86 41,66 27 ,74 30 ,03 27,17 28,6091
Příloha č.
HOIO!DOst (kel:
4: Výsledné hodnoty probanda
2 (tabulky, grafy) Oiůze
S5
pV r e:!. lerapl p L
IrORIfOOI Swfa;, 'PII l :
Polmll!I 1. P 5S 62
!I
5;
n
J9,
20
I
:7
20 3S
19
;9
IRI.-\RFOOI SU!/cel(}J! ': l
47 25
~o
.u
~~
3j
JI)
;1
62
61
11 61
SS !7
103
101 19
111
{' ,~
3U~
45.~
·U,~
4~J5-
LoadH: 1,F Rati(J~:
Lcad%:
J
!
íI/F,~~~'
lTOr...u.
č.
S:.rla:, (}JI ( :
I
lX'd%: Ir.e~I11$:
IFOREfOOl Srrffi" ClIl '.
P"ed t€Opil I p L jl f3
~S
6j
2S 51
II
3j
~
-'
~s
21 55
SllfQC' ~!!! ' ;
jsi
~SJ
i.&ad*=
n~
1~1
39 11
21
tM?'(ii" %:
~s l
~$l
>5
- J
,.':
li
lO!
1~9
48
St
!9
~.35
41.65
LtadM: 1.:F ?a:i:I %:
IRURFOOI
Uc;d~:
51
r't
zeleně označená
:a
):
,
tGS I 52 I 4Ul 4CO,
L
levá dolní končetina,
P
pravá dolní
Surface
plocha zaujímaná chodidlem vyjádřena v cm 2 , kdy 1 cm 2 = 1 senzor
Load
procentuální zatížení chodidla vztahující se k celkové hmotnosti pacienta
RIF Ratio
poměr přednoží
Weight
hmotnost
FOREFOOT REARFOOT TOTAL
přednoží
postižená dolní
Po tEnpll r p J.
končetina
končetina
a zánoží
procentuálně vyjádřené
zánoží hodnoty získané
součtem
forfoot a rearfoot
Legenda se vztahuje k tabulkám v příloze 5-12.
86
vztahující se k hmotnosti pacienta
!~
. ~
Stoj n"· 30%
-
..,.
r-""""
:2 ~ '"
r - - 19%
20"- 20%
r-
~
-
~
r--
LOl<
PTr.i1lOŽ'POl<
f---
l
-~
Přr. oif
f---
~" ~
k.-
0%
31 %
~
F~
-
-
a.r;oži LDl<
......... ZirKlif PDl<
Chůze
••• ~ ?!l~
, - - - .Ll lOt
rf·
25%
-
~
0%
-
~
5%
-
=
b:
R i··~
t;
~
1]
:.a.: PČ;t(Í.r..ož'
PDK
r=-- '"70 fst."..
~~ ~t ~
2~%
~
Zboží LOK
r=::~
;-
~
,j -
JZár.-oií PDK
LDK -levá dolní končetina PDK - pravá dolní
končetina
Legenda se vztahuje ke grafům v příloze 5-12.
87
I
Příloha č.
5: Výsledné hodnoty probanda
č.
3 (tabulky, grafy)
StP.i P&i temp:II L P
IFORrfOOT
Po teral)l1 L P
r
(mpl
L
p
SIifMtClJl:
~,
)f
60
1.ni% l./FPJEio%:
2)
29
22
IM!l~
l~
53
24 4
SS li
SS
.;4
RíF R.ctio %:
4!
4~
1Rf.o\RFOOT ~lif«te'lf/:
:4
63 2,
-'li 2! 42
55 2S !O
IREAlfOOT S'II'.f«4cm 1:
30 2i 53
I.o~%'
lJF?.m%:
Zl 4i
5)
IFORliOOl Sriucm::
35
lJ;aď~
R/fBa:o%:
OTAL
TOTAL
3~
oteraDlií
L 52
..",
43
6tl
33
55
33~
19 41 I
31 fi
S5
lC2
Sj:1
.,..,.,
~5
% .,...--
-
-----------------------------------~%
~%
3:)% +------==------------~~--------_===_'"'..-...._____i
PI.a o!í LOK
P/.:!r.o!í POK
ar-oE LDK
Chůze ~% T----------------~~--------------------~~~--~. ~% +---~~-----~---------------_4
25 %
+------&;.-_"1If----f
10%
O ~.
+---Pmrt::>ži LC+<
Před
rum POK
Unoií PDK
88
23
19
4-5
Sto
P 4S
~
41.06
•
Příloha Č.
HliH'IIlO.~:
6: Výsledné hodnoty probanda
Chliz~
tuapn p L 52 . J6 1; 27 II ~2
If()Iq:fooI lSUif~. (l:I:!ď: .. ioad%' ?"F RQrťo~:
IIOUL
4 (tabulky, grafy)
;! r
IRf.woor
Č.
IS~1(a;fO'l i:
P"ed r tfflpn p L
Polmpii
L
I» ~6
~;
IFOBIfOO1 . ~lIftr"'/It ':
l!
1& .l3
lMd%:
tF ROli>~:
~!
lLa:la'%: t?F ~Iio ~~:
52 29 52
:9 21
lS
~s
5l
57
Isr.:tf~. 011 1 :
lnl
105
110
IQt
:,t 56 43.12 33.88
;3
f:
~Sl
36J.'
'r.a.d%· hl'f;gkt1"v.i:
~J
IRF.ARFOOT
53
."
,
ITOT.U
po tffl])!'r
L
I
ni.
k'
3t
2. lS
171
!5
)$
3$
HI
' I J'
Stlf~f'lIf':
3J
;2
!; 29
J!1
11)~%:
51
R·:FR,.rzfiD %:
.-
~xwť. Lo!Zd%:
5, ~O,81
3óJ9
3'~ilirq,l:
I)
gj
1~1
51
nl
72
9~
-17
~2
" H 12 ~6
Sl H
JlO" 36.t6
Stoj
T-------------.------------------------------------. ~% t--;~,.~~------------------~2=9=%~~---------;~r-~ ~%
25%
25%
u noží PDK
P~rdí PDK
Chůze ~% ~~----------------------------------------------.
31 %
~% +--r--~~----~----~------------------_=~=%~----~ 25%
p/.:irtoží LDK
Přflrtoží
PDK
Zár.oií LDl<
89
á noií PDK
J
Příloha č.
7: Výsledné hodnoty probanda
č.
5 (tabulky, grafy)
~ lM ten II
Pottrapljí p L 43 49·
L
1J)
34
j-
Wad~
51. 26
otmpll P 53 65
-27
II
iJ
HI! Rr'.JG %:
;51
jl
~9
~. _Cl
SIIf«e ('Rl ~:
L
IFOmOOT
1t .43
IRrARFOOT
Sr,rfQ&. ClII! } :
45 44
_44
5S
))
~j
~
)S
~
l&ad~
49 21
4~
2~
26
22
R,JfR!Z!ir> %
n
26
68
66
51
.'1,); Rti.~ %;
45
49
Sl
~
101
l~
100
ll!
5S 42 4114 3.f.86
5t
~
4lJ3 40,67
Stoj 44% r--
38%
r
18 % 20%
5%
L
l.ood~
IREARFOOr SwhtfCl,l:
O.,·to
-
tenpo P
18 %
"
-
í ?"L
~ ~
r--
~u to
24%
n~
1-
~
. ~
~~
" II
~
tj
0%
~ f.
f
t!I
\~ ~ ~
~
a n:oží PDK
Z!r:oE LDK Chůze
30% .,--
-
-
-
-
-
--.;:=.-.:;-""';:;--- - --
- -2é"!.
26 % 25%
-
-----, 26 % 22%
P!.cltoií LDK
Zár.o!í LDK
90
Zir.oi PDK
Příloha č.
HaaolClIOst(kg):
8: Výsledné hodnoty pro banda
Po tInpll
tffapn p L-
IRE.W'oar
IS#ftu '-4\. 7:
~,
lccd%:
L
6j
59
U
27
')'
!~
~
.t,; 3,arj) ~.
H
51
j2
;1 2)
26
II
~6
R.·F?.a::;~
.ul
~j
~~
SIJfj'!Z:f a;v l :
;91
J9
LfI:1d%:
14!
' ) ~-
R,F'.4~%:
5'1
55
33 56
65
1161
97
103
H
rol
~o
~.801 29~
ifelz'.IKfJ:
Irol[fOor
swr~,(.'lI2: 1,,!Xi%:
11
1r4d%:
Erapn p L
r
P
U
SJII(!n~'j :
[roHL .
6 (tabulky, grafy)
~
jj
r
IJOR!FOOT
č.
lRE.woor
Sul'c:t 01:. : ~%: URatlo U:
IIOHL
SlIjQ!,B C;'lI ' :
;9 H 43.07 Z9.93
loetl%:
-"J
I
34% "''''''''
r
216% 216". r-20%
'0 %
-
...
-
-
~'
U! ''!(.
" Př~lto!í
.-,
; - - 14 %
.
~
~
":
~.
LDK
~~ ,
~.
~
I. ,.
,.
~
;--
r--
~ ,~ f--
.
.,)
~,
r---
~ ..1
W
~j,
U nm í LDK
U noží PDK
r-f--
Chůze ~% ~-'2~7~%--~------~~------------------------------'
24%
á noZl PDK
91
11, jSi
61 26 ('
, )
II
jl
J71
21
,.1
',
).
.... l ;
23
~j
lj
ul
~ i'
lOS
I2l .9
37,23 35,71
Stoj
1,
... jl
W~k~J:
-~
I
o EJ"apn L l'
i"
Příloha Č.
9: Výsledné hodnoty probanda
č.
7 (tabulky, grafy)
Otilzt
IfOREfOOT
P (d terapii p 1. 65 "
2 Slir((t'e cm :
,~
~tn1%:
IR ,' ReJi!) %: In..WOOI
SwflUc,w':
tl!2d%:
IronI.
"
56
i.Ga1%: P...;- p.a:i3 H:
65
8:'
Sl
~j
n
IRLWOOI ~far.i!'Ili:
15
jj
II
m
!~O
:10
Bl
.li
~3
~6
;!
~.~
49.96
6M1
ilj!
IIOIAL
:1
!4
19
n
II
30
.~lnQib %:
35
6·
"1
6i
S!..f~H.I!!':
Uf
1.2
ll;
JS 6l6J 63.3'
5J 11.28
90 !6
n
lna:i~ď
W,~tUt.«.r
3~%
30%
f"""=l 23"%
..::- ~ ~
~ ~
~.~
~
'I
~
~
i.i.;
~
~ .•!: PI..if ožI LDK
24%
rr=; t -
~
~ ~.~
r-0%
U~
2S% 23%
~
...
; .~
-
~
"
Pla:r.o!í POl(
..,
~~
".
t-
tR I~ .: t Zá r;.~ í PDK
Chůze
e %T-----~~~--------------------------------------__, 40% +----li ~~.
+--==:1(:.
20%
P?t.:rd í LOK
92
-.',
3+
l(jad%:
Sto'
~ ~.
16 1 35 1
11 lS
50
SJsf!rt cm' ;
U 7S
,
.J
50
.n
' J,.
;:
6t
lsl
S2
II
Potl!'lPll P 1. SI
Str.'OC8 O,!l .i :
~i
;,
W'/flt f!lii:
IroREfooT
II
;,p r.::QrJ~·
Lood%:
P
1.
j,'
!. 4'
IT
Před t EnpJif
Po terapii L P ,, ' 75
,.
({I.n
• Příloha č.
10: Výsledné hodnoty probanda
Přal tefíľPII
IfORUOOT Islllf~gc.\/ .
IRLAR.FOOT
tTOlAL
8 (tabulky, grafy)
otet'1P1J
P
L
č.
P
L
IroRErooI Sh':fa:!.-~~i:
"
~':
62 26
52
4S
[(;(1d%:
IsL
~
RiF Emi3 %:
351
l~
St..fCiCi !.I.Il ':
2S H E4
E
S2
62
lrx::d%: RF Ilcli!i%:
16
::~
:$
,u
'~ll1f.'t'i .:;w 1 : Lr.c.ri%: R.l '.tiJl,~t
6! 19 42
~5
63
i2
51
"
.:.~
lB
Ua1%:
~f
~s
52
!.:"'.?ali3 H.
Swfrrfi:N: 1.w.i%:
m
HS
m
.Ji
~5
-I3.~
S3.JS
~:~;~h: ť~J:
ITOIAL
13!l ló 5~ 52...18 "-1,61
2tI%
20%
2e1"!. 24 % _
i""""""""
-
:....
~~-
0%
~:j
ci P řadrtoií P OK
~.(6
53.3~
4!.68
su:
"
I--
,~ 1--,
I
~
~4 '-
ii.l
Zártclí LOK
Ulto!í PDK
H
Chůze ~% , -- -- - - - - - - -- - - - - - - - - -- -- - - - - - - - - - - -- -- -- - - -- -- - - - - -, ~% +-----------------------------------------,---~r.r.--~
29 % 30 % +-----------------------------~~--------~ 24%
~% +-----~~----------====-----;
...........
....
O ..J.· 0%
+---.-Jo,_ ___
~J
70
~~. I - -
~
~4
)"
~6
I--
..A
.,
7'
~\
.. ~
~~
23
u
"'7»
19 % ~ r---
3~
35
'11
E2 55
r=-:
.j~
~
0% -
-
-
.J
jl
; - - "J.'''L
; - - 24%
"-,
24 \
U
".
31 %
-
2t-l
Ma1'"
Stoj
25 "t.
1
3S
S!i?farf ~I\!'" • r.·,~~(~<1r
I
P
J.
63 I
:
.,
ot8'~'
L
Url
fJ)
IRI.WOOI
P"ed r te-1Pfl LI p
III...---,-_~.....I_
a !toií PDK
Příloha Č.
11: Výsledné hodnoty probanda
č.
9 (tabulky, grafy)
ChÚl~
tEra.PiI
L_l IFORIFOOT
IRE.WOOI
IrOTAt
p
Před tWapll
otEl'l1Jl1 L
P
L
IromooT
P
PotWIll!1 L P
SarflrlC1R '2 ,
TII
66
65
5t1
SwfQ~e:.I'I':
6J
SI
SS
Si
LCtldU:
lS
2S
I~
locd~:
)2
(j
j)
17
R,FP"'Jio%:
'1 1 541
~~
~S
j;
Jl:;' R!:tlo %:
lS
39
61 )
,fO
S~!r~(M; :
651
67
~
61
IREARFOOT M~~ct'ri:
59
3J
-, j-
JL
2J
lQr;Y)U:
3i· 51
10
16
,tF,~r;.!Y) %:
51
60
S!lfa-;gel/ľ:
126
S,S
ml m
Si
3j
J~
LClCdU:
l il
!3
,VF?.sdo%:
~l
16
~5
65
SJg(1X'~]:
I.Q!
I" JJ
ll;
~9 ,1
m
Lccd%: :f.lfJs ~iW:
~I
62
, :!
6lJ51 ~05
6.~lO
39.90
IrOTAL
lo!>d%: ~ť~ki~:
70.35 3-U5
Stoj ~% ~-----------------------------------------------, 34% ~% +-~~~------------------------~~------------~
prr.fr..oií LOK
Preďnoii
POK
Z.ilWií LOK
a :to!i POK
Chůze ~% ~-------'----------._-.--..-------- - - - - - . - - - - - - - - - - - - - - -- , 35% 35% 35% +-~~~~~----------------~~------------------~
Zí'n oĎ?DK
94
J~-I i
H
5'.sSf 45J5
Příloha č.
HWO!DUl (kg):
12: Výsledné hodnoty probanda
n
10 (tabulky, grafy)
~ P"e:ll I' eralln
I
IrOR,IfOOI:
č.
S:,r;/%I O!! ;:
I
'U.~QW~:
IRE.WOOT S:v1'a;f :JIl':
6l
1~
H
JI
23
17
6~
~4
I ., .~
5l':
19
') '
.!
39
ni
j LlXid%: l.Y .~Qtfo %: I
I
~s
61
I
r
p
L
Sl 30
I«niU:
PD terapn
P
I.
I(IS
2i
j)
ój
5j
25
lS
4",
~5
3.i
.,
l2I 45
.J '
!'.~
ll[
nt
55 41,.$) 50.60
5t
:~
~J2
~,08
1~ j~
IREARFOOT IS~HlII l, IL~adit i?· ...... ..~'13 ,.,~.
53
jS
2t
44.16
-11~
S'ó1/""
c.1I! I:
Lcaď%'
52
Irt2l:t,~.i·
Stoj 30% 31 %
.--~
r--
29% 24%
r--
~r
?'l"1.
- ~
~
r--
to
r--
r--
'1]
f r--
-,I
~ ~ :l
r--
,~
r
f--
~~
~
0%
1/ 7a
~ -:,i
~
r-
f--
r
\~
r--
r--
I"
19%
....
'-"""'ll
Zirdí ?DK
Př.:l r.o!í ?DK
Chůze '!.. o,,
r-""'"'
30% ~I
24%
r;.
,....-
o ~.
I-I--
0%
I
, ~
r--
-
70
[,-,
~
~
2.!t .'!t. "70
21 % -
. o~
~
t;;'
'<'!
~:H
~.~: ~";I
-
.....
,(
I"""""""! -
,L': ... 'r :~ I I~ l
',I
b..
Zi r.OL PDK
95
,,J
3'
liMm tf' !R~::r..:;:;~ ~:
ITOBl
o hrapu p I. 72 33
;~
.
IOj 4S
p 61
IfORU'OOI
J)
IStrl"'. 'lJ! t:
hnil u
i
22 I~
