Rukověť exportéra při obchodování s Čínou

ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU - CZECHTRADE

Rukověť exportéra při obchodování s Čínou listopad 2005 - březen 2007

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČR

Tento dokument vznikl v období listopad 2005 – březen 2007 jako stručný výtah ze souhrnu nejdůležitějších zkušeností a poznatků českých firem a z informací CzechTrade a partnerů o aktuálních příležitostech a rizicích při obchodování s Čínou. Na jejich vzájemné výměně a shromažďování se prostřednictvím jedenácti pracovních workshopů, pořádaných nebo spoluorganizovaných agenturou CzechTrade, podílelo téměř dvě stě zástupců českých firem.

Byli mezi nimi právníci, účetní a daňoví poradci, manažeři a vlastníci obchodních a výrobních firem, obchodníci, logistikové, zástupci státních organizací i dalších odborností. Významnou měrou přispěli také specialisté pozvaní přímo z Číny, Hongkongu a Singapuru, kteří účastníkům workshopů poodhalili kromě odborných informací rovněž i svůj úhel pohledu na priority v obchodování, zakládání společných podniků a na vzájemnou spolupráci čínských partnerů s firmami a investory ze zahraničí.

Dokument si neklade za cíl poskytnout vyčerpávající informace o problematice obchodování s čínskými partnery. Nabízí však vodítko v záplavě často protichůdných informací, úhlů pohledu i zkušeností, a má ambici být Vám základním rozcestníkem, návodem a příručkou pro snazší orientaci v záplavě českých i zahraničních informačních zdrojů o Číně.

Autoři této publikace Vám přejí hodně štěstí při navazování obchodní spolupráce s čínskými partnery a její využití pro úspěšný rozvoj Vaší firmy, pro zvýšení její konkurenceschopnosti a pro upevnění jejího postavení na zahraničních trzích.

Strana 2

Než začnete jednat

1.1. Čínský právní systém

Právní systém v Čínské lidové republice se vyvíjí velmi rychle, stejně jako celá čínská ekonomika a v závěsu za ní i celá čínská společnost. Z původně rigidního komunistického systému z dob komunistického vůdce a zakladatele ČLR Mao Ce Tunga v posledních dvou desetiletích přechází čínský politický a právní systém postupně ve výrazně vyváženější mix pravidel, umožňujících souběžou existenci socialistického státního plánování a kapitalistických soukromých podniků s domácím i zahraničním kapitálem. Výroky komunistických vůdců „Jedna země – dva systémy“ a „Nezáleží na tom, jesti je kočka černá nebo bílá, hlavně když chytá myši“ se staly okřídlenými úslovími známými na celém světě. Symbolizují úspěšnou snahu Číny otevřít se západnímu kapitálu pro modernizaci ekonomiky a pro urychlení hospodářského rozvoje své země.

Přelomem ve sbližování čínského právního systému s ostatním světem, alespoň po stránce hospodářské, se stal vstup Čínské lidové republiky do WTO(1) v roce 2001. V rámci svého přistoupení se Čína zavázala k odstranění bariér obchodu, což vyvolalo provedení konkrétních legislativních prací, úprav právního systému a sblížení zejména obchodního práva se zvyklostmi a s právními systémy západních leaderů světové ekonomiky.

Prakticky došlo od přistoupení Číny k WTO k řadě významných pokroků v nejvíce ožehavých otázkách obchodního práva: posílení a zakotvení role soukromého vlastnictví, zavedení pravidel na ochranu duševního vlastnictví, zprůhlednění pravidel obchodního styku, zdanění a poplatků, otevření mnoha (dříve zakázaných) oborů pro zahraniční investory, celkové zlepšení průhlednosti právního systému a vymahatelnosti práva.

Odkazy a vysvětlivky: (1) WTO - World Trade Organization – Světová obchodní organizace, www.wto.org (2) Ministry of Justice the People’s Republic of China, http://www.legalinfo.gov.cn/english/englishindex.htm Strana 3

Socialistický právní systém ČLR sestává z těchto orgánů:

-

legislativních (zákonodárných, tzv.Legislative organs)

-

exekutivních (výkonných, tzv.Executive organs)

-

justičních (soudních, tzv. „Judicial organs“) a

-

právního dohledu (tzv. „Legal supervision organs“)

Zákony se dělí na

-

základní (ústava a zákony odvozené)

-

jiné než základní (zákon o společnostech, IPR apod.)

-

regulační dokumenty (administrativní pravidla a regulace)

Nejaktuálnější informace o změnách zákonů, kontakty na orgány a informace o právní pomoci lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČLR(2). Na těchto stránkách je k dispozici také aktualizované organizační schéma orgánů Ministerstva spravedlnosti.

Vymáhání práva v Číně

Praktické otázky vymahatelnosti a konkrétních postupů pro vymáhání smluvních závazků jsou důležitou součástí plánování obchodních nebo investičních aktivit v Číně. Právo v Číně se od nám známého práva liší v mnoha zásadních věcech i v tisících nuancí, liší se také provincii od provincie, a i úroveň znalosti práva a povědomí o mezinárodních obchodních zvyklostech je v různých částech Číny rozdílná.

Dobrá smlouva s čínským subjektem proto obsahuje nejen obvyklé a povinné položky – předmět spolupráce a vzájemného plnění oběma stranami a dohodnutou cenu, ale také určení práva státu, jímž se mají řídit případné spory, dohodu o způsobu řešení případných sporů a stanovení arbitra, a samozřejmě citelné pokuty a sankce při porušení nejdůležitějších ustanovení vzájemných dohod.

Strana 4

Často se ve smlouvě zakotvuje použití práva některé třetí země, sjednává se složení nebo způsob ustanovení rozhodčí komise a určuje se arbitrážní soud. Smyslem těchto ustanovení je vyrovnat míru obtížnosti využití právní cesty pro obě strany a zvýšit šance na nezávislé, nepodjaté a spravedlivé rozhodnutí v případném sporu přesunem do neutrálního, pro obě strany stejně dosažitelného prostředí.

Například, jedno z důležitých tajemství obchodního úspěchu amerických investorů i obchodníků v Číně spočívá mj. v jejich dokonalé schopnosti smluvního zakotvení cesty, jakou se lze domoci plnění smluvních závazků protistrany nebo náhradní plnění v případě, že druhá strana v průběhu spolupráce změní svoji motivaci, úhel pohledu či obchodní zájem, a smlouvu nebo její část si „rozmyslí“.

Zkušenosti firem posbírané v rámci pracovních workshopů CzechTrade říkají, že povědomí čínských obyvatel o prioritách a pravidlech, která platí v mezinárodním obchodě, o očekáváních jejich zahraničního obchodního partnera, a také vymahatelnost smluvních nebo zákonných ustanovení se liší podle oblastí, podobně jako úroveň gramotnosti čínského obyvatelstva. Existují obrovské rozdíly mezi městem a venkovem, mezi pobřežím a vnitrozemím i mezi různými skupinami obyvatel.

Pojem „rozmyšlení“ přitom nemusí být čínskou stranou nutně chápán jako odstoupení od smlouvy, nedodržení smluvních podmínek něbo „podraz“ obchodního partnera v kategorické formě. Čínská mentalita se neopírá o kategorický klad nebo zápor, čisté a jednoznačné „ano“ či „ne“, ale neustále hledá a dialekticky dotváří „výklad“ smluvních práv a povinností, dobra a zla, „jin a jan“. Důkladnost a podrobnost při explicitním dojednávání konkrétního obsahu, náplně a výkladu vzájemných závazků a povinností a jejich zadokumentování při každém jednání se proto může v budoucnu velmi vyplatit.

V praxi se doporučuje využívat v obchodních smlouvách raději možnosti sjednání arbitráže než ponechání případného sporu na rozhodnutí soudu. Důvodem je nejen vyšší rychlost vyřízení, ale především větší důvěra podnikatelů v orgán (CIETAC, CMAC(1)), který si pro řešení případných sporů sami dobrovolně a po předchozí dohodě vyberou. Dalším důvodem

Strana 5

je skutečnost, že poskytování právních služeb zahraničními právníky a tedy i zastupování u soudu je v ČLR dosud zakázáno, zatímco rozhodčí (arbitrážní) řízení v zahraničí Vás ve volbě Vašich právních zástupců nikterak neomezuje.

1.2. Justiční orgány

1.2.1. Prokuratury a prokurátoři

V souladu s Ústavou ČLR existuje v čínské justici několik paralelních struktur státních orgánů. První z nich jsou tzv. „Lidoví prokurátoři“, kteří mají být v souladu s literou zákona nezávislými na vlivu jakéhokoli administrativního orgánu, veřejné organizace nebo soukromé osoby, a vykonávají právní dohled. Jejich náplní je iniciování soudních řízení ze zákona například ve věcech zpronevěry či úplatkářství, zneužití moci státnímu funkcionáři, mají výhradní právo udělovat souhlas k zatčení jakéhokoli občana, iniciují veřejné žaloby v zastupování státu a vykonávají veřejný dohled nad administrativními procedurami v soudnictví pro zjištění, zda aktivity s nimi spojené odpovídají zákonu.

Prokurátoři podléhají Nejvyššímu lidovému prokurátorovi, který podléhá Národnímu lidovému kongresu a jeho stálému výboru (vláda). Lidoví prokurátoři na vyšším stupni přímo řídí prokurátory na stupni nižším, na rozdíl například od soudů, které nad nižšími vykonávají pouze dohled. Nejvyšší lidový prokurátor řídí práci lidových prokurátorů na všech úrovních.

Úrovně jsou čtyři: -

Nejvyšší lidový prokurátor

-

Lidoví prokurátoři provincií

-

Lidoví prokurátoři autonomních oblastí (regionů)

-

Lidoví prokurátoři samospráv (municipalit)

Prokurátoři na svých úrovních ustanovují také „Kanceláře pro potírání zpronevěry a úplatkářství“, divizi proti zneužívání pravomocí a porušování práv občanů, orgány zodpovědné za dohled nad vyšetřováním, zastupování státu, občanské a administrativní Odkazy a vysvětlivky: (1) CIETAC – China International Economic and Trade Arbitration Commission - čínská mezinárodní arbitrážní komise CMAC – China Maritime Arbitration Commission – orgán námořní arbitráže Strana 6 Přímé internetové odkazy: http://www.cietac.org.cn a http://www.cmac.org.cn

soudní případy, prevenci zločinů funkcionářů státu, vězení a vazební věznice a další profesionální orgány.

Prokuratury sestávají z vedoucích prokurátorů, jejich zástupců, členů prokurátorských výborů, prokurátorů a asistentů prokurátorů Nejvyšší Lidové prokuratury, z místních prokurátorů, a také z tzv. speciálních prokurátorů (vojenských prokurátorů). Hierarchický systém prokurátorů je členěn do 4 úrovní a 12 stupňů, stejně jako je tomu u soudců, a podobné jsou i procedury jmenování a odvolávání prokurátorů.

1.2.2. Lidové soudy a soudci

Procesními orgány v čínském právním systému jsou „Lidové soudy“, a podle litery zákona vykonávají soudní moc nezávisle a nesmějí být ovlivňovány žádným administrativním orgánem, veřejnou organizací ani fyzickou osobou. Lidové soudy se dělí na místní lidové soudy ve třech stupních: základní lidový soud, střední lidový soud (soud středního stupně) a vyšší lidový soud.

Základní lidové soudy dále existují na okresní úrovni a na městské (municipalitní) úrovni, na úrovni autonomních okresů a na úrovni městských částí. Každý základní soud může ještě vytvořit několik lidových tribunálů například podle místa, populace nebo případů. Základní soudy obvykle provádí slyšení první instance ve věcech trestních, občanských i administrativních (tj.iniciovaných správními orgány).

Soudy středního stupně v provinciích nebo autonomních oblastech (regionech) jsou zřizovány při prefekturách. Střední lidové soudy zřizované ve městech podléhají přímo ústřední vládě a jurisdikci provincie nebo autonomní oblasti, nebo autonomní prefektuře. Soud středního stupně se zabývá případy první instance přiřazenými ze zákona, a dále odvoláními nebo protesty proti rozsudkům základních lidových soudů.

Vyšší lidové soudy jsou zřizovány v provinciích, autonomních oblastech a městech (municipalitách) podléhajících bezprostředně ústřední vládě. Těmto soudům přísluší také

Strana 7

některá prvoinstanční slyšení v souladu se zákonem, ale zejména odvolání a protesty proti rozsudkům soudů nižších instancí, a také případy obnovení řízení zahájené v souladu s procedurami soudního dohledu.

Zvláštní lidové soudy jsou zřizovány v oblasti vojenského soudnictví, ale také železniční dopravy a v oblasti námořní dopravy jako námořní soudy. Námořní soudy nemají žádné pravomoci ve věcech trestních. Případy odvolání proti rozsudkům námořních soudů jsou vyřizovány vyšším lidovým soudem v lokalitě sídla námořního soudu. Železniční soudy sestávají ze dvou úrovní, jako soudy základní a střední úrovně, a odvolání vůči jejich rozsudkům jsou také vyřizována vyššími lidovými soudy v místě příslušnosti podle sídla soudu železničního. Nejvyšší lidový soud je nejvyšším soudním orgánem čínského státu. Dohlíží na výkon spravedlnosti na úrovni místních lidových soudů a zvláštních lidových soudů. V některých případech může být Nejvyšší lidový soud ze zákona i prvoinstančním soudem pro případy spadající do jeho jurisdikce, za podmínky kdy se sám rozhodne slyšení provést. Rozhoduje také ve věcech odvolání a protestů podaných vůči rozsudkům a nařízením Vyšších lidových soudů a Zvláštních lidových soudů, a také vůči rozhodnutím Nejvyšší lidové prokuratury. Přísluší mu rovněž přezkum ve věcech rozsudků a nařízení zahrnujících tresty smrti. V dodatek k těmto kompetencím vydává Nejvyšší lidový soud také interpretace (výklady) v otázkách zahrnujících specifické uplatnění zákonů v právních procedurách.

Nejvyšší lidový soud je zodpovědný za svou práci a reportuje o své práci Národnímu lidovému kongresu a jeho Stálému výboru (vládě). Místní lidové soudy na různých úrovních analogicky reportují a podléhají lokálním lidovým kongresům a jejich stálým výborům. Současně s tím, soudy nižších instancí podléhají po stránce výkonu spravedlnosti soudům instance vyšší a zároveň i přímému dohledu Nejvyššího lidového soudu.

Každý Lidový soud zřizuje divizi soudního rejstříku, trestní kolegium, kolegium občanského práva, administrativní divizi, divizi soudního dohledu, exekuční úřad a další profeionální oddělení. Personál soudů sestává ze soudců a pomocného soudního personálu. Soudci jsou klasifikováni jako předsedové, místopředsedové, vrchní soudci a náměstci vrchních soudců

Strana 8

kolegií, a nakonec soudci a soudní asistenti lidových soudů. Předsedové soudů jsou voleni lidovými kongresy na přílušné úrovni, a jejich zástupci, vrchní soudci a náměstci vrchních soudců kolegií jsou jmenováni nebo odvoláváni Stálými výbory lidových kongresů (vládami) na příslušné úrovni na návrh předsedy soudu. Soudní asistenty jmenuje předseda příslušného soudu přímo. Soudní asistent může dočasně vykonávat funkci soudce s příslušným souhlasem.

Podle čínského Zákona o soudcích jsou soudcové v celé zemi klasifikování do čtyř úrovní: Vrchní soudce, náměstek vrchního soudce, starší soudce a soudce, a do dvanácti stupňů podle dosažených pracovních úspěchů a stáří. Podmínkou pro přijetí kandidatury na soudce je čínské státní občanství, dosažení věku 23 let, přihlášení se k Ústavě ČLR, vybrané politické a profesionální vlastnosti a dobrý postoj, dále dobré zdraví a nejméně dvouletá právní praxe po absolvování specializovaného čtyřletého studia práv. Podmínkou je také absolvování státní zkoušky a „dobrá morální integrita“ kandidáta.

Právní dohled nad právními úkony:

Právní dohled se vztahuje k legislativním, výkonným a justičním procesům.

1.2.3.

Legislativní dohled

Legislativní dohled se zaměřuje na legislativní správnost zákonných dokumentů, ale rovněž i na samotný legislativní proces. Národní lidový kongres může například změnit nebo anulovat nesprávná rozhodnutí Stálého výboru, a Stálý výbor Národního lidového kongresu může změnit nebo zrušit nesprávná administrativní pravidla a zákony, rozhodnutí a příkazy Státní rady které odporují Ústavě a zákonům ČLR.

Strana 9

1.2.4.

Výkonný dohled

Výkonný (exekutivní) dohled se vztahuje k ověřování zákonnosti administrativních úkonů prováděných administrativními orgány. Zahrnuje napřílad výkon státní moci nad administrativními jednotkami na stejné úrovni, dohled administrativních orgánů na vyšší úrovni nad orgány nižší úrovně, dohled prostřednictvím auditorských a dohlížecích organizací a dohled prokuratur.

1.2.5.

Justiční dohled

Justiční dohled zahrnuje se týká soudních akt soudních orgánů, prokuratorních orgánů a orgánů veřejné bezpečnosti. Zahrnuje dohled orgánů státní moci nad justičními orgány odpovídající úrovně, dohled justičních orgánů vyšší úrovně nad justičními orgány úrovně nižší, a také dohled mezi soudcovskými orgány, prokuratorními orgány a orgány veřejné bezpečnosti.

Strana 10

1.3. Role arbitrážních procedur a zprostředkování dohody

Pro případy, kdy je nemožné nebo složité vyřešit občanskoprávní nebo obchodní spory dohodou, je v Číně stejně jako jinde ve světě zakotvena možnost využití alternativních právních cest k jejich vyřešení. Jde zejména o arbitráž, zprostředkování dohody (mediaci) a nebo soudní spor (litigaci).

Rozhodčí řízení (arbitráž) v Číně

Arbitráž je založena na využití nezávislé, třetí osoby nebo organizace k rozhodnutí sporu. V praxi se nejčastěji využívají specializované arbitrážní soudy. Arbitráž lze k vyřešení sporů využít jen tehdy, pokud s tím souhlasí obě strany sporu. Znaky arbitráže jsou: dobrovolnost (souhlas obou stran), specializace arbitrů (seznam arbitrů podle jejich specializace), flexiblita (zjednodušení procesů při souhlasu obou stran), včasnost a nezávislost, zejména na administrativních orgánech, společenských organizacích i jednotlivcích.

Případy se zahraničním prvkem mohou být řešeny prostřednictvím rozhodčích soudů (arbitráží) CIETAC nebo CMAC. Arbitráže mezi domácími podniky mohou být rozhodovány Arbitrážní komisí ekonomických smluv (Economic Contract Arbitration Commission), Arbitrážní komisí pro technologické kontrakty (Technology Contract Arbitration Commission) a Arbitrážní komisí pro ochranu duševního vlastnictví (Copyright Arbitration Commission).

Arbitrážní procedura

Procedura rozhodčího řízení – arbitráže se zahajuje v okamžiku podání žádosti jednou ze stran a akceptací této žádosti příslušnou arbitrážní komisí. Arbitrážní komise, zvaná také rozhodčím soudem, poté ustaví rozhodčí (arbitrážní) tribunál, který provede slyšení a vydá své rozhodnutí, kterými jsou obě strany vázány. Výkon, či vymáhání plnění rozhodnutí rozhodčího soudu, je obvykle znatelně jednodušší a rychlejší než je tomu v případě soudních sporů. Řídí se Arbitrážním zákonem ČLR.

Strana 11

Mediace

V mnoha případech mohou být obě strany nakloněny dohodě, avšak z různých důvodů nejsou schopny dosáhnout jí přímo. V každém případě se proto může před zahájením nákadného a dlouhého rozhodčího nebo soudního řízení vyplatit pokus o zprostředkování dohody nezávislým prostředníkem, který je oběma stranami sporu vnímán jako nezávislá autorita a disponuje znalostmi a schopnostmi potřebnými pro úspěšnou mediaci sporu. Aby byla mediace úspěšná, její výsledky musejí být akceptovány oběma stranami. Pokud některá ze stran dosaženou dohodu poruší, může být záležitost stále ještě řešena cestou soudního sporu u příslušného Lidového soudu.

Strana 12

1.4. Soudní spory

Soudní spory se dělí na tři základí kategorie: spory ve věcech občanských, spory administrativní (tj. stát, správní orgán vůči organizaci nebo jednotlivci) a soudní řízení ve věcech trestních.

1.4.1.

Občanské spory a procedury

Občanské procesy, které se v Číně řídí zákonem o občanských soudních procedurách, sestávají z následujících součástí:

Soudní porota

Soudní porota sestává z lichého počtu soudců nebo soudních hodnotitelů, kteří rozhodují prostou většinou. Tento systém je doplňován možností rozhodnutí samosoudcem.

Dvě soudní instance

Soudní rozhodnutí z občanskoprávního soudního řízení může být kteroukoli ze stran napadeno u soudu druhé instance. Rozsudek nebo rozhodnutí soudu druhé instance jsou konečné. Výjimku tvoří pouze procesy rozhodované bezprostředně Nejvyšším lidovým soudem v první instanci.

Slyšení v občanskoprávních sporech v lidových soudech jsou veřejná, vyjma těch které se vztahují k obchodním tajemstvím, osobnímu soukromí a nebo jsou jinak upravena zákonem. Slyšení ve věcech souvisejících s obchodním tajemstvím mohou být neveřejná, pokud o to požádá některá ze stran sporu. Výroky a nařízení soudu však musí být v každém případě veřejné.

Účastník sporu má právo odmítnout soudce, zapisovatele, překladatele, znalce nebo inspektora v písemné nebo ústní formě a požádat o jejich odvolání z případu, pokud jsou blízkými příbuznými protistrany ve sporu nebo jeho právního zástupce, mají-li osobní zájem

Strana 13

na případu, pokud mají jiný úzký vztah k protistraně ve sporu jenž by mohl ovlivnit nestrannost soudu. Podání o odvolání může být učiněno v začátku sporu a nebo v jeho průběhu, vždy však před závěrem soudního přelíčení. O odvolání musí soud rozhodnout do tří dnů.

Místní příslušnost

Podle čínského práva jsou záležitosti v obchodních sporech místně příslušné do jurisdikce soudu podle sídla žalované strany, pokud není ve smlouvě mezi stranami uvedeno místo jiné. Takovým místem může být místo stanovené ve smlouvě dohodou obou stran s přihlédnutím k sídlu žalovaného nebo žalobce, k místu uskutečnění kontraktu, k místu jeho podpisu nebo k místu uložení předmětu kontraktu. U pojistných smluv může jít o místo sídla žalovaného nebo o místo uložení předmětu pojištění. U smluv týkajících se obchodovatelných nástrojů, například akcií, může být místní příslušnost vztahována k místu obchodování s těmito instrumenty, nebo k místu jejich domicilace. Podobně například jurisdikce v případě kontraktu týkajícího se železniční, silniční, letecké přepravy může být odvozena od místa nakládky, vykládky nebo sídla žalovaného.

Pokud nějaký právní případ spadá do jurisdikce dvou nebo i více soudů, žalobce může podat svou žalobu u kteréhokoli z nich. Podá-li žalobu u více soudů, bude rozhodovat soud který žalobu obdržel dříve. Účastník sporu může vznést námitku proti příslušnosti soudu.

Účastníci sporů a zastupování

Účastník soudního sporu může být zastupován svým právním zástupcem, licencovaným podle čínského práva. Zahraniční právníci se mohou zapojovat pouze jako poradci, nejsou oprávněni zastupovat své klienty před čínskými soudy přímo. Zástupce, jmenovaný účastníkem sporu, musí soudu předložit plnou moc podepsanou nebo orazítkovanou pověřujícím účastníkem sporu. Takovou plnou moc musí předložit před zahájením jakýchkoli úkonů jménem účastníka sporu v soudním řízení.

Strana 14

Blokace majetku

V naléhavých případech kdy mohou být ohrožena zákonná práva účastníka sporu a mohou utrpět nenapravitelné škody pokud nebudou přijata okamžitá opatření, může účastník před zahájením procesu zažádat o omezení nakládání u soudu příslušného k umístění majetku. Tam kde se to zdá nezbytné, může soud uložit omezení nakládání s předmětným majetkem od zahájení řízení do vydání soudního rozhodnutí v dané věci. V případech kdy je jeden z účastníků cizinec, je podání takové žádosti nezbytné. Rozhodnutí soudu o omezení nakládání musí být učiněno během 48 hodin a vstupuje v platnost okamžitě. Pokud žadatel nepodá žalobu do 15 dnů (30 v případě sporu se zahraničním prvkem), je omezení v nakládání soudem zastaveno.

Zajištění dokumentů a důkazů soudem

Účastník sporu může v některých případech požádat lidový soud také o zajištění důkazů, zejména je-li zde riziko že tyto důkazy mohou být v budoucnu obtížně zajistitelné. Soud může také rozhodnout o zajištění důkazů z vlastního popudu.

Obvyklý průběh občanskoprávního sporu před lidovým soudem

-

Podání návrhu (žaloby)

-

Přijetí návrhu soudem

-

Přípravy na přelíčení

-

Soudní přelíčení

-

Vydání rozsudku

-

Odvolání (druhá instance)

-

Nové přelíčení s právním dohledem

-

Vykonání rozsudku

Strana 15

V případě, kdy jde o jednoduchý spor, jeho fakta jsou jasná, práva a povinnosti jsou jasně definovány a spor není příliš komplikované povahy, může být použito zjednodušené procedury. V takovém případě může být spor rozhodnut samosoudcem.

Podání k lidovému soudu

Soudní spor začíná písemným podáním žalobce k příslušnému soudu, s počtem kopií odvozeným od počtu žalovaných a s následujícím obsahem: -

Jméno, pohlaví, věk, etnická příslušnost, povolání, místo zaměstnání a bydliště žalobce, a nebo název a adresa právnické osoby a jméno a postavení jejího zástupce.

-

Návrh žalobce a fakta a důvody o něž se návrh opírá

-

Důkazy a zdroje informací, a také jména a adresy svědků

Přijetí (akceptaci) nebo zamítnutí žaloby potvrdí příslušný lidový soud první instance do 7 dnů ode dne podání se zdůvodněním. Proti odmítnutí žaloby se může žalobce odvolat. V případě přijetí zašle soud během následujících 5 dnů kopii žaloby žalovanému, který má 15 dnů (30 v případech se zahraničním prvkem) na podání obhajoby lidovému soudu, který ji opět ve lhůtě 5 dnů, přepošle straně žalující. Přelíčení u soudu není případným nedoručením argumentů obhajoby ve stanovené lhůtě nijak dotčeno. Účastníci sporu budou vyrozuměni o sestavení soudcovské poroty a datu přelíčení nejpozději tři dny před jeho zahájením.

Samotné přelíčení u lidového soudu má dvě fáze: soudní dokazování a soudní rozpravu. V průběhu první fáze jsou prozkoumány a ověřeny všechny důkazy, předložené soudu účastníky sporu nebo jejich zástupci. Důkazy zahrnující státní tajemství, obchodní tajemství nebo osobní údaje musí být drženy v tajnosti. Pokud je nezbytné pednést takové důkazy, pak to nemůže být provedeno v otevřeném veřejném přelíčení. Originály takových důkazů mohou být reprezentovány záznamy z jejich evidence, v některých případech i reprodukcemi, fotografiemi, duplikáty nebo zkrácenými výtahy. Důkazní listiny v cizích jazycích musí být doprovázeny čínským překladem.

Strana 16

Účastníci sporů a jejich zástupci mohou předkládat u soudu nové důkazy, a s přivolením soudu mohou dotazovat svědky, přizvané znalce a inspektory. Na závěr jednání, po skončení soudní rozpravy, požádá soudce nejprve žalobce, poté žalovaného a nakonec třetí strany o jejich závěrečné stanovisko a poté vydá verdikt. Pokud bylo v průběhu rozpravy dosaženo dohody, je sepsána a vstupuje v platnost přijetím oběma stranami, bez možnosti odvolání; v opačném případě vydá soud rozsudek.

Soudní záznam musí být podepsán nebo orazítkován účastníky řízení, kterým je přiznáno právo dožadovat se opravy případných chyb nebo opomenutí v jejich prohlášeních. Žalobce může kdykoli před vyhlášením rozsudku navrhnout stažení své žaloby, o přivolení ke stažení rozhodne soud. Pokud se žalobce nedostaví k přelíčení nebo opustí přelíčení během jednání bez přivolení soudu, soud může považovat žalobu za odvolanou. V případě stažení může účastník podat nový návrh ve stejné věci.

Případ, který byl soudem projednán, musí být uzavřen do šesti měsíců, při použití jednodušen procedury do tří měsíců. V závažných případech může předseda soudu prodloužit tuto lhůtu o šest měsíců, dále již pak jen s přivolením soudu vyšší instance. Tyto lhůty však nejsou závazné pro případy s mezinárodním prvkem.

Po obdržení rozsudku nebo nařízení soudu první instance se účastníci mohou odvolat k soudu vyšší instance. Lhůty pro podání jsou 15 dnů v případě rozsudku a 10 dnů v případě nařízení soudu. Pokud se však jedná o soudní přelíčení s mezinárodním prvkem, je lhůta pro podání odvolání v obou případech třicetidenní. Podání musí být písemné a musí obsahovat jména účastníků či názvy právnických osob a jejich zástupců, místo konání původního přelíčení a označení spisu, požadavek odvolání a jeho zdůvodnění.

Další postup je obdobný jako u soudního přelíčení první instance. Pokud soud druhé instance na základě zjištění, dotázání účastníků a ověření fakt dojde k závěru, že přelíčení není nutné, může vydat rozsudek nebo rozhodnutí i bez přelíčení. Rozhodnutí lidového soudu druhé instance nabývá právní účinnosti dnem doručení a může:

Strana 17

-

Potvrdit původní rozsudek soudu první instance

-

Vydat nové rozhodnutí v souladu se zákonem

-

Zrušit původní rozsudek a vrátit případ zpět k soudu první instance k novému přelíčení

Obnova řízení

Obnova soudního řízení je součástí procedury právního dohledu. Vztahuje se na případy, kdy lidový soud první nebo druhé instance vydal pravomocný rozsudek, rozhodnutí nebo mediační záznam, v němž byly po nabytí právní moci nalezeny chyby. Obnova řízení není běžný prostředek a není obvyklým postupem řešení právních sporů.

V průběhu procesu první nebo i druhé instance mohou nastat případy, kdy -

Účastník řízení prohlašuje, že právně účinný soudní rozsudek, nařízení nebo mediační dohoda obsahuje chybu, a žádá k příslušnému soudu příslušné nebo vyšší instance o obnovu řízení

-

Prokuratura složí protest kterým zpochybní legálnost původního rozsudku

-

Soud nalezne jednoznačné chyby v právoplatném rozsudku nebo nařízení a případ musí být obnoven v souladu s procedurou právního dohledu

V případě požadavku ze strany účastníka může být řízení obnoveno při jeho podání nejdéle do dvou let od nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové řízení lidového soudu proběhne s porotou v novém složení a výkon předchozího rozhodnutí je zastaven.

Vymáhání soudního rozhodnutí

Po obdržení pravomocného rozsudku nebo rozhodnutí soudu může dojít k situaci, kdy povinný účastník soudního sporu odmítne vyplnit soudem stanovené povinnosti. V takovém případě se oprávněný může obrátit na lidový soud s návrhem na vykonání právoplatného rozhodnutí. V běžných případech se oprávněný obrací na soud první instance, existují však

Strana 18

případy, kdy návrh k výkonu rozhodnutí musí být podán vždy u soudu místně příslušného povinnému, nebo podle místa uložení předmětného majetku nebo nemovitostí. Mezi ně se řadí především vymáhání arbitrážního rozhodnutí rozhodčího soudu (arbitráže) či notářsky ověřené dokumenty práv půjčitele vůči vypůjčiteli.

Zádost o výkon pravomocných soudních rozhodnutí vůči zahraničním osobám nebo majetku, který se nachází mimo území ČLR, je podávána buď prostřednictvím příslušného čínského lidového soudu, nebo i bezprostředně oprávněným k příslušnému zahraničnímu soudu na základě mezinárodních smluv, jejichž je ČLR účastníkem, nebo na základě reciprocity.

Žádost o výkon rozhodnutí má být podána soudu písemně ve lhůtě jednoho roku, v případě právnických osob půl roku po nabytí právní moci rozhodnutí, a musí obsahovat také údaje o finanční situaci povinného.

Výkon rozhodnutí - exekuce

Procedura výkonu rozhodnutí lidového soudu je zahájena exekutorem ve lhůtě deseti dnů po obdržení nařízení soudu na výkon rozhodnutí. Povinný nejprve obdrží písemnou výzvu s příkazem splnění svých povinností ve stanovené lhůtě. Po marném uplynutí této lhůty následuje nedobrovolný výkon rozhodnutí následujícími prostředky:

-

Obstavení bankovních účtů a vkladů povinného do výše dlužné částky

-

Zadržení nebo strhávání části příjmů povinného

-

Zabavení a vydražení části majetku povinného k vyrovnání jeho závazku

V procesu vydávání exekučního příkazu může soud, při naplnění určitých podmínek, nařídit domovní prohlídku nebo prohlídku místa uložení ukrývaného majetku, pověřit příslušné složky nebo jinou osoby odebráním majetku, zdvojnásobit úrok nebo nařídit kompenzaci za prodlení, nebo vyhovět novému požadavku oprávněného na exekuci jiného majetku povinného.

Strana 19

Soud je rovněž povinen řádně a v souladu se zákonem přezkoumat každý případný odpor, podaný třetí osobou vůči nařízené exekuci. V případě potvrzení oprávněnosti odporu pro zřejmé chyby v rozsudku nebo soudním nařízení je vydáno písemné prohlášení a případ je řešen podle procedur justičního dohledu.

Exekuce může být zastavena rovněž na základě smíru stran, stvrzeného písemnou dohodou podepsanou nebo orazítkovanou oběma stranami. V případě nedodržení této dohody však může soud exekuci na žádost oprávněného opět obnovit. Dočasně pozastavit může soud exekuci také na žádost povinného v případě složení záruky. V případě nedodržení povinným náhradní lhůty, sjednané pro plnění může soud přistoupit k exekuci vůči majetku ručitele.

Jestliže jsou po dokončení exekuce zjištěny chyby v rozsudku, nařízení nebo jiných právních dokumentech, které zakládaly podstatu pro výkon rozhodnutí, soud musí obnovit řízení a zrušit předchozí rozsudek. V takovém případě vydá rovněž novému vlastníku příkaz k vydání předmětu exekuce zpět. Odmítnutí tohoto příkazu může také vést k nedobrovolnému výkonu tohoto příkazu formou exekuce.

1.4.2.

Administrativní spory a postupy

Kategorie administrativních sporů, na rozdíl od sporů občanskoprávních, ponechává daleko méně prostoru pro vyjednávání s druhou stranou. Strany jsou v nich traktovány jako sobě nerovné, procedury jsou upraveny Zákonem o administrativních procedurách a administrativní případy spadají pod regionální pravomoc soudu zpravidla podle sídla administrativního orgánu.

Administrativní soudní pře sestává z těchto fází: podání návrhu, přijetí návrhu soudem, příprava na soudní jednání, vlastní soudní stání, rozsudek, odvolání, přednesení stížnosti, výkon rozsudku. Vzhledem k tomu, že podle čínského práva je postavení účastníků v administrativním sporu nerovné a finanční i právní důsledky mohou významně přesáhnout hranice běžných podnikatelských rizik, doporučuje se v případě zahájení (nebo nutnosti

Strana 20

zahájení) administrativního soudního řízení v dostatečném předstihu vyhledat kvalifikovanou právní pomoc.

1.5. Vymahatelnost smluvních ujednání zahraničními subjekty v Číně

Pro vlastní podání návrhu nebo pro zastupování v soudním líčení je podle čínských zákonů dosud nezbytné angažovat čínského právníka. Pro stanovení strategie a taktiky vedení sporu je však pro cizince naopak vhodnější konzultovat předem specialistu některé z nadnárodních právních kanceláří s dobrou znalostí problematiky a možností, vycházejících z aplikace mezinárodního práva do čínského právního řádu.

I v Praze mají svá zastoupení úspěšné nadnárodní právní společnosti, velmi dobře znalé problematiky obchodu s Čínou. Jsou jimi například White&Case, Squire Sanders &Dempsey, Becker & Poliakoff či KTHL a některé další. Jejich specialisté v ČR hovoří česky, avšak prostřednictvím kanceláří v Pekingu, Šanghaji, Hong Kongu a dalších čínských městech dovedou dobře pokrýt po právní stránce téměř jakýkoli obchodní, akviziční či outsourcingový projekt.

Takto předem připravený obchodní projekt má výrazně vyšší šance na úspěch i na vymahatelnost důležitých smluvních ujednání než projekty, dohodnuté a podepsané pouze na základě empirických zkušeností manažerů české firmy, nebo dokonce jen na základě smlouvy připravené jejich čínskými partnery.

Strana 21

1.6. Častá či nečekaná rizika plynoucí z neznalosti čínského pojetí práva

Minimalizace rizik při obchodování s Čínou předpokládá maximální poznání tamního právního a podnikatelského prostředí. To je stěží možné úspěšně naložit na jednu dvě osoby ve firmě, byť odborně, jazykově i psychicky dobře vybavené. Spíše se proto doporučuje sestavení a průběžné vzdělávání malého týmu specialistů, kteří se mohou vzájemně poradit, zastoupit při obchodních cestách i při dlouhodobějším působení firmy na čínském trhu.

K častým rizikům při obchodu s Čínou patří prohrané či dopředu odevzdané spory plynoucí z podcenění formální části smluvního vztahu. Nejčastěji plynou z vágní definice očekávání od čínského partnera, z nedostatečného smluvního ošetření ochrany obchodního tajemství, závazku nekonkurence a neobcházení, ochrany investic vložených do společného podniku, ochrany před inside tradingem, nedostatečných nebo špatně vymahatelných sankcí za porušení smluv, a především z málo nápadité konstrukce smluvního vztahu a dlouhodobého sladění obchodních zájmů s čínským partnerem s jistým stupněm předvídavosti různých možností vývoje situace na trhu, v našem, společném či partnerově podniku či v jejich okolí.

Principiálním doplněním ochrany před právními riziky je poznání, vybudování a dlouhodobé sladění obchodních zájmů s Vašim partnerem. Právní rizika jsou v obchodním vztahu zpravidla druhotná vyplývají ze špatně předvídaného chování partnera, ze vzájemně nedohodnutých nebo neúplně definovaných očekávání, ze špatně odhadnuté vlastní role ve vzájemném vztahu a z nepřesných a iluzorních představ o osobní, obchodní i společenské motivaci a cílech managementu firmy našeho obchodního partnera.

Opravdu dobrá smlouva musí obsahovat funkční mechanismy pro udržení nebo výhodnou změnu naší vlastní role, pro zachování nebo posilování našeho významu v obchodním vztahu s čínským partnerem, a to i při postupném naplňování některých cílů našeho partnera a v situaci přirozeného snižování významu nebo dokonce zániku naší původní role z pohledu čínského partnera.

Strana 22

Pokud tedy pro zjednodušení přijmeme, že čínský partner od nás očekává:

a) otevření a postupné získání přístupu k našim i třetím trhům (téměř vždy), b) startovní kapitál pro společný podnik (ne vždy), c) předání našeho technického know how (ne vždy), d) předání našeho organizačního know how (pokud je máme), e) rozluštění našeho obchodního tajemství a prodejních argumentů (téměř vždy), a f) časové omezení spolupráce na dobu, dokud si vše výše uvedené neosvojí,

pak udržení naší vlastní role v tomto vztahu alespoň po dobu kalkulované návratnosti projektu a trvalé udržení postavení naší vlastní značky na trhu vyžaduje podrobně rozpracovanou právní konstrukci, dobrou smlouvu nebo soustavu smluv a důkladnou přípravu, komunikaci a sehranost všech členů vyjednávacího a realizačního týmu.

Strana 23

1.7. Doporučené právní úkony k posílení vymahatelnosti smluvních ujednání

Memorandum of Understanding (MoU)

Dokument s názvem „Memorandum of Understanding“ (MoU, česky nejspíše „zápis o porozumění“), je důležitý nástroj, kterým zkušení obchodníci a investoři vymezují nejdůležitější pravidla budoucí spolupráce se zahraničním partnerem již na samém počátku vznikajícího obchodního vztahu. Takový dokument nemusí mít a zpravidla ani nemá všechny podstatné náležitosti obchodní smlouvy, a nemá tedy samostatně ani její váhu. Přesto hraje v obchodním vztahu velmi důležitou roli. Může být dodatečně se smlouvou provázán odkazem, nebo k ní může být dokonce přiložen jako nedílná součást smluvních podmínek.

Jak vyplývá ze samotného názvu, účelem podpisu dokumentu typu MoU je podchycení vyřčeného, ujištění obou stran o porozumění v základních bodech, pojmech, zájmech a cílech budoucí spolupráce, ale také mnohdy smluvní zakotvení obecných pravidel, jimiž se budou řídit všechny další vztahy obchodních partnerů. MoU je vhodné podepsat co nejdříve po dosažení základní shody s partnerem o společném zájmu uskutečnit jakýkoli obchod nebo investici, před zahájením jakéhokoli jednání o detailech kontraktu – o konkrétních cenách, dodacích a platebních podmínkách a podobně, v nichž jsou zájmy stran mnohdy přirozeně protichůdné.

Náplní MoU je zpravidla ošetření následujících okruhů budoucího vztahu:



Cíle spolupráce (společné cíle obou stran)



Deklarace důležitých pojmů a prohlášení o jejich porozumění (základ MoU)



Deklarace konkrétních zájmů a očekávaných přínosů (zájmy jednotlivých stran)



Závazky nebo přislíbené kroky jednotlivých stran (dohodnutí rolí v budoucím vztahu)



Doložka upravující / omezující vzájemnou konkurenci (tzv.konkurenční doložka)



Ujednání vymezující okruh informací stanovících předmět obchodního tajemství



Dohoda o důvěrnosti vzájemně sdělených informací, případně i smluvních ujednání



Sankce za porušení kritických bodů dohody (důvěrnost informací, konkurence apod)

Strana 24



Stanovení práva kterým se budou řídit vzájemné obchodní vztahy (rozhodčí právo)



Závazek obou stran jednat vždy ‚bona fide‘, tzv. v dobré víře a spory řešit dohodou



Způsob rozhodování a řešení případných budoucích sporů (tzv.rozhodčí doložka)



Osoby oprávněné k dalšímu jednání jménem stran

Zvláště při obchodu s Čínou i s jinými národy nám vzdálených kultur může být důležité shodnout se na pojmenování společných cílů i na přesném obsahu a náplni všech pojmů. Často se na místě MoU používá také pojem „Letter of Intent“ (LoI) – volně snad „deklarace zájmu“, nebo také „Term sheet“, a nebo „Discussion sheet“ – slovníček pojmů nebo zápis z diskuse. Zpravidla se jedná o dokumenty, které samostatně nemají váhu kontraktu, pokud ovšem nemají všechny jeho náležitosti. Některá jejich ustanovení přesto obě strany váží ve světle práva, například dohody o mlčenlivosti nebo o obchodním tajemství. Tyto bývají výjimečně ošetřeny i zcela samostatnými dohodami o mlčenlivosti nebo důvěrnosti, zvanými Non-Disclosure Agreement (NDA) nebo Confidential Disclosure Agreement (CDA).

Pro získání náplně pro podepsání MoU je nejvhodnější právě vstupní, často seznamovací diskuse s potenciálním partnerem, během níž si obě strany formou vzájemně kladených otázek vyjasňují co je a co není možné, jaké jsou zájmy jednotlivých stran a kde leží průsečík těchto zájmů. Umění správně sestavovat a vhodně klást takové otázky je velmi důležité. Strana, která toto umění ovládá, má zpravidla větší šance na prosazení svých zájmů a MoU je velmi užitečný nástroj k závaznému zachycení vyřčených odpovědí druhé strany do souboru smluv, kterými budou upraveny vzájemné obchodní vztahy.

Zkušený obchodník Vám zřejmě poradí věnovat obecným dohodám a podpisu MoU nejméně celé jedno kolo jednání, bez ohledu na čas a náklady. V této fázi je důležité vymezit správně okruhy o kterých se bude jednat, a vymezit také okruhy, o kterých se do podpisu MoU jednat vůbec nebude. Doporučuje se vyhnout ještě všem diskusím o jakýchkoli technických nebo organizačních podrobnostech Vašeho byznysu, o konkrétních požadavcích Vašeho trhu a o Vašich prodejních kanálech, a také potenciálně sporným detailům obchodu.

Strana 25

Postupem času a návazně na uzavírání konkrétních obchodních kontraktů s daným klientem role a váha MoU roste, neboť se stává nedílnou součástí souboru smluv a může sehrát neocenitelnou roli při řešení případného budoucího sporu - ať už dohodou, arbitráží nebo soudní cestou. Právě definice způsobu řešení případných budoucích sporů – např.forma arbitráže, stanovení arbitra a tzv.rozhodného práva, je jedním z významných prvků obchodního vztahu kterou později, při vzniku problémů, již zpravidla druhá strana nemůže mít zájem sjednat dodatečně.

MoU ani jakýkoli jiný právní dokument jistě nejsou žádnou železnou zárukou úspěchu a vždy bude existovat nějaký způsob, jak je obejít. Jsou však účinným nástrojem, jehož pomocí lze začít stavět sladění momentálních i dlouhodobých zájmů Vašeho obchodního partnera se zájmy Vaší společnosti. Jedině neustálé poznávání Vašeho obchodního partnera, jeho skutečných a úplných zájmů, motivací, očekávání a cílů Vám umožní vybudování takového souboru právních dokumentů, který posílí vzájemnou synergii obchodního vztahu i motivaci Vašeho partnera smluvní vztah s Vámi dlouhodobě, poctivě a dobrovolně naplňovat.

Podepisování podobných dokumentů typu MoU či LoI při každé příležitosti, nebo i jen parafovaných písemných zápisů z každého jednání, je vhodné vnímat jako užitečný nástroj, nikoliv jako „nadbytečnou práci“, a každé setkání jako příležitost k jeho získání. Každá podchycená odpověď na otázku týkající se závazku druhé strany co do ochrany duševního vlastnictví, mlčenlivosti, deklarovaných zájmů, nekonkurence, rozhodčích postupů a dalších může posloužit jako stavební kámen pro dobré ošetření Vašich zájmů ve finálním obchodním kontraktu, a především v případě poškozování Vašich zájmů mimo dohody.

Neváhejte proto vždy připravit a naformulovat zápis z každého jednání, a před projednáním vlastního kontraktu podepsat třeba i několik obecných dokumentů tohoto typu s různými názvy tak, abyste před zahájením projednávání povinných náležitostí vlastního kontraktu měli pokryta všechna předvídatelná rizika spojená s připravovaným obchodním vztahem.

Strana 26

Vzorové dokumenty MoU, LoI aj. v anglickém jazyce pro přípravu strategie a rozhodování na manažerské úrovni je možné nalézt v běžném vyhledávači (např. www.google.com) zadáním vhodných klíčových slov(1). Pro účinnou formulaci ustanovení v kontextu Vašeho konkrétního záměru doporučujeme vždy vyhledat pomoc specializované právní kanceláře v dostatečném předstihu před vlastním jednáním.

Obchodní tajemství – „Trade Secret“

Američtí právníci v dokumentech typu MoU nebo LoI často velmi úspěšně zakotvují termín „obchodní tajemství“, pod kterým se v obecné rovině skrývají nejen registrované patenty, ochranné známky, průmyslové vzory nebo zákonem definované předměty autorských práv ale také, a zejména, jakékoli jinak nechráněné informace o všech organizačních opatřeních, postupech, návodech, vzorcích či receptech, které jsou součástí know how Vaší firmy, a které jsou, ať vědomě či nevědomě, důležité pro dosažení a udržení postavení Vaší firmy na trhu.

Obchodní tajemství samo o sobě obvykle nepožívá žádné zákonné ochrany, a ani jeho obecná definice není často jednoznačná ve vztahu k předmětu Vašeho byznysu. Patří sem i zdánlivě nepodstatné maličkosti, které Vašim partnerům sdělíte na nezávazném jednání, tzv. bona fide, v dobré víře - třeba jen pojmenování klíčových procesů nebo počty či jména pracovníků kteří je vykonávají, zakládají cestu k potenciálnímu okopírování Vašeho know how, k napodobení úspěchu Vaší firmy a často i k budoucímu ohrožení Vašeho postavení na trhu.

Obchodní tajemství je pojem, o jehož náplni ve vztahu k Vaší firmě se proto rozhodně vyplatí dlouhodobě přemýšlet a které je dobré definovat velmi jednoznačně a s právní určitostí v rámci sady smluv a dokumentů, upravujících Vaše vztahy s partnery. Právě vstupní jednání, zakončené podpisem MoU, bývá tou nejvhodnější fází pro dohodnutí takových základních pravidel ochrany Vašeho obchodního tajemství v průběhu budoucí spolupráce, která v pozdějších fázích obchodního vztahu často již nebývá snadné prosadit.

(1)

Doporučená klíčová slova:

memorandum of understanding template letter of intent template non disclosure agreement template confidential discosure agreement template

Strana 27

Dobrá definice a zakotvení předmětu obchodního tajemství již v dokumentu typu MoU plní nenahraditelnou roli v ochraně duševního vlastnictví, kde důležitá ujednání mlčenlivosti, neprozrazení, nezneužití a související sankce za jejich porušení se okamžikem podpisu dobře sestaveného MoU stávají významným pilířem celého souboru smluv. Navíc, na rozdíl od registrovaných patentů, průmyslových vzorů a autorských práv, platnost definice předmětu obchodního tajemství, smluvně dohodnutého v MoU, může být časově neomezená. Může také pod sankcí vázat Vašeho partnera k tomu, aby zavázal mlčenlivostí i všechny třetí osoby, které se na jeho straně s předmětem Vašeho obchodního tajemství nebo nějakou jeho částí z titulu své role v organizaci Vašeho partnera nutně seznámí.

V obchodním soutěžení mezi Čínou a námi jsou to čínští partneři, kdo mají v rukou silné trumfy. Levnou pracovní sílu a nízké náklady. Ročně tři miliony ambiciózních, pilných a vnitřně motivovaných absolventů vysokých škol technického směru. Prudce rostoucí, miliardový trh bez hranic, přístup na nějž si čínská strana mnohdy žárlivě střeží. Spolupráce je pro ni zpravidla jen klíčem k dalším trhům, k novým technologiím a příkladům odjinud.

Velmi důležitou a dobře střeženou součástí obchodního tajemství Vaší firmy by se proto zejména v případě Číny měly stát i jakékoli informace o Vašich trzích, úspěšných produktech, vlastnostech a argumentech které prodávají. Stěžejní význam pro udržení zájmu čínských partnerů o delší spolupráci s Vámi může sehrát právě Vaše schopnost utajit informace o kanálech přístupu a distribuce na Vaše stávající trhy, o prognózách dalšího vývoje poptávky a potřeb Vašich klientů a o Vašich klíčových obchodních partnerech a odběratelích vně Číny.

Strana 28

2. Vydejme se na cestu

2.8. Vízový režim ve styku s Čínou

Čínská lidová republika je pro české občany zemí s vízovou povinností. Před cestou je tedy nezbytné navštívit velvyslanectví ČLR v ČR s platným cestovním pasem a požádat na předepsaném tiskopise o udělení některého ze vstupních víz ke vstupu do ČLR. Vízum je nezbytné pro všechny cesty českých občanů do Číny, avšak samo o sobě ještě nezaručuje vpuštění do země. Výjimku tvoří turistické a krátkodobé cesty českých občanů do „Zvláštní ekonomické oblasti Hong Kong“. Pro tyto cesty není vízum potřeba. Pro překročení hranice z Hong Kongu do kontinentální Číny je však vždy nezbytné opatřit si čínské vízum. Co je třeba mít při žádosti o víza: 1. Formulář Q1 (společný pro většinu druhů vstupních víz), + 2 fotografie, nalepit – vydá Vám jej příslušný čínský zastupitelský úřad (ambasáda ČLR v Praze) 2. Cestovní pas s minimální platností 6 měsíců po návratu (2 volné stránky pro vízum) 3. Turistická cesta – letenka nebo rezervace letu 4. Služební cesta – zvací dopis od partnerské organizace (jméno, číslo pasu, důvod a délka pobytu), letenka nebo rezervace letu 5. Pro delší pobyt je nutný zdravotní certifikát Q2 včetně testu na HIV (formulář „Physical examination record for foreigner“) + pracovní povolení z Ministerstva práce ČLR + pozvání od čínského zaměstnavatele 6. Víza pro děti - je třeba přiložit souhlas rodičů s vycestováním jejich dítěte do ČLR (pokud děti cestují samy, nebo jen s jedním z rodičů) a 1 foto dítěte. 7. Poplatek pro české občany: (stejný pro děti i dospělé): 40 USD (2 vstupy 60 USD) Vícenásobné vízum na 6 měsíců: 80 USD,

na 12 měsíců: 120 USD

Strana 29

8. Lhůta pro vystavení 7 dnů (+20 USD do 3-5 dnů, +30 USD + souhlas konzula do 1 dne) 9. Platba za víza se provádí po podání žádosti konzulárnímu oddělení velvyslanectví ČLR u ČSOB, Na Příkopě 14 110 00 Praha l, na č.ú. 47 96 92 343, kód banky 0300 (nikdy neplaťte předem). 10. Při vyzvedávání víz je nutno předložit potvrzení z ČSOB o zaplacení poplatku (na jméno osoby, která cestuje do ČLR- pokud potřebujete doklad a platbě, požádejte banku o kopii) a potvrzení k vyzvednutí víz. Dotazníky musí být správně vyplněné a hlavně podepsané žadatelem). K vyzvednutí víza může být pověřena jiná osoba, která podepíše převzetí pasu i s vízem. 11. Vízum na 1 nebo 2 vstupy má platnost 3 měsíce ode dne vydání. 12. Vízum na více vstupů (multiple) má platnost půl roku nebo podle okolností 1 rok K tomu musí být předložen oficiální zvací dopis z Číny, kde bude uvedeno jméno, datum narození, číslo pasu žadatele a jmenovité pozvání na vícevstupné viza pro půl roku nebo rok , včetně důvodu pro opakované cesty. Uvedené informace mohou doznat změn ze strany úřadů ČLR, a proto doporučujeme jejich telefonické ověření před Vaší cestou na ZÚ pro víza.

2.9. Druhy vstupních a pobytových víz do Číny a jejich účel Čínský imigrační zákon definuje následující druhy vstupních víz pro cizince: 

L - turistické vízum



F – cesta na pozvání (služební, pracovní, výzkumná, vědecká, přednáška apod.)



Z - pracovní vízum, včetně rodinných příslušníků



X - studium, je-li delší než 6 měsíců



G - tranzitní vízum



J1 – zahraniční korespondent s pobytem

Strana 30



J2 – zahraniční korespondent bez pobytu (krátkodobé)



D – vízum pro cizince trvale žijícího v Číně

Tranzitní vízum není potřeba při průletu se setrváním v tranzitní hale čínského letiště po dobu kratší než 24 hodin. Stránky zastupitelského úřadu ČLR v ČR obsahují jen strohé informace o vízech a vízových procedurách, použitelné zejména pro turistické cesty. Pro zájemce o podrobné informace lze doporučit například internetové stránky čínské ambasády v USA či v Kanadě.

2.10.

Doporučené zdroje informací

S cestováním může být spojena řada dalších otázek, například na imigrační a celní postupy při překračování hranice z a do ČLR, režim pobytu a pohybu po čínském území, otázka zón otevřených či uzavřených pro cizince, zdravotní prohlídky při nástupu do letadla, ale také například zaměstnání či studium rodinných příslušníků českého pracovníka české firmy nebo společného podniku v Číně, otázky spojené s pronájmem nebo nákupem nemovitostí k bydlení či k podnikání, otázky poskytování zdravotnických služeb českým občanům při cestách do Číny atd. Okruh těchto otázek je velmi široký a obchodování s Čínou se týká spíše nepřímo. Některé z nich byly částečně rozebrány v rámci pracovních workshopů CzechTrade v průběhu roku 2006, jiné se objevují individuálně a růběžně, tak jak české firmy a jejich manažeři navazují obchodní styky a společné podniky v Číně. Pro získání závazných a aktuálních odpovědí na individuální dotazy proto uvádíme v závěru publikace přímé kontakty na konzulární oddělení Velvyslanectví ČLR v Praze a Velvyslanectví ČR v Pekingu.

Doporučené informační zdroje: Základní informace: http://www.chinaembassy.cz/cze/ , sekce Konzulární záležitosti, česky Podrobněji na: http://www.china-embassy.org/eng/, sekce Chinese visa, anglicky

Strana 31

Ochrana duševního vlastnictví

Úspěšné zvládutí problematiky ochrany duševního vlastnictví, ať už při spolupráci nebo ve vzájemném obchodním soutěžení s čínskými podniky, je nutnou podmínkou úspěchu nejenom na čínském trhu. Mnozí úspěšní exportéři jsou přesvědčeni, že je dokonce podmínkou pro prosté udržení stávajících obchodních pozic na tradičních trzích.

Podle definice WIPO(1), jejímž je Čína členem, se duševní vlastictví, vztahuje k výtvorům mysli: k vynálezům, literárním a uměleckým dílům, a k symbolům, jménům, obrazům a návrhům používaným při obchodování. Duševní vlastnictví je předmětem ochrany podle mezinárodních smluv, zahraniční zdroje o ní hovoří jako o tzv. problematice IPR(2).

Vymahatelnost právní ochrany zahraničními subjekty v Číně

Po vstupu ČLR do WTO podnikla čínská vláda řadu kroků pro zvýšení důvěryhodnosti své země jako obchodního partnera západních zemí:



Čínská vláda oficiálně zavádí prvky ochrany práv k duševnímu vlastnictví, deklaruje záměr vlády posílit vymahatelnost IPR(2), uzákonila povinnost vládních institucí používat jen legální software, a na mezinárodní úrovni se k IPR hlásí.



Faktická úroveň ochrany a vymahatelnost je různá v různých částech Číny. Například v provinciích Shanghai, Beijing, Guangzhou, Zheijang a v několika dalších je považována za relativně dobrou.

(1)

WIPO - World Intellectual Property Organization“ - je mezinárodní organizace na ochranu duševního vlastnictví. Podrobné informace a databáze smluv jsou k dispozici na internetových stránkách www.wipo.int (2)

IPR – Intellectual Property Rights, česky „Práva k duševnímu vlastnictví“. Používá se často také ve smyslu „Ochrana práv k duševnímu vlastnictví“ Strana 32



V ostatních částech Číny je povědomí o právech spojených s duševním vlastnictvím nízké a lokální předpisy o obchodním tajemství jsou dosud v rozporu s mezinárodními závazky Číny



Čínská administrativa provádí celonárodní opatření ke zlepšení povědomí. Příkladem je třeba specifická kampaň zvaná „Mountain Eagle“

Doporučené kroky k posílení ochrany práv k duševnímu vlastnictví

V posledních letech geometrickou řadou přibývá případů, kdy se evropské a dokonce i české firmy setkávají na svých vlastních trzích s výrobky, které jsou tzv. „otrockou kopií“ nebo jen mírně upravenou napodobeninou jejich vlastních výrobků. Nejen to: často se k zákazníkům dostávají dokonce prostřednictvím stejných distribučních sítí, a někdy i pod stejnou obchodní značkou. Ve většině případů je kvalita těchto výrobků velmi nízká, přesto se prodávají ve velkém díky dumpingově nízké ceně, často nižší než je polovina ceny originálního výrobku. Není jednoduché ochránit své duševní vlastnictví v situaci, kdy plagiátoři mají k dispozici obrovskou zásobu levné pracovní síly, jejich náklady na výrobu plagiátů jsou zlomkem nákladů na vývoj a výrobu originálu, jsou chráněni hradbou vzdálenosti, jazykových a kulturních rozdílů, a náklady spojené s registrací a vymáháním práv se pohybují v milionech. O to důležitější je předvídavost a prevence, a to nejen právní, ale i technická a organizační.

Strana 33

Několik doporučení k účinné ochraně duševního vlastnictví:  Nečekejte, až se na trhu objeví plagiáty Vašich výrobků. Přijměte preventivní opatření bez ohledu na stupeň Vašeho kontaktu s potenciálními zdroji plagiátů.

 Využijte všech možností prevence: o technické - černé skříňky, RFID, hologramy, firemní loga na každé součástce o organizační - definujte obchodní tajemství a know-how, zamezte jeho úniku o smluvní – zavažte partnery přísnými smluvními podmínkami a sankcemi o právní – registrujte své duševní vlastnictví, investujte do právní ochrany o personální – zaplaťte klíčové pracovníky ve firmě, nositele know-how o mediální – medializujte plagiátory i Vaše úspěchy na poli ochrany IPR o synergické – spojujte se s jinými firmami v obraně proti plagiátorům

 Hledejte další cesty ochrany a prevence úniku Vašeho know-how. Vyplatí se to!

Než začnete jednat: 

Pokuste se Vašim potenciáním partnerům trpělivě vysvětlit, že samotná další existence Vaší firmy závisí na dlouhá léta vyvíjených postupech a know how



ujistěte se opakovaně, že Váš čínský partner chápe pojem „Obchodní tajemství“ a jeho význam pro Váš budoucí obchodní vztah



požádejte čínského partnera o zvážení, zda je ochoten poskytnout Vám výslovnou a závaznou garanci ochrany Vašich práv sepsáním „Memorandum of Understanding“



Bez něj nedělejte žádné kroky a nesdělujte žádné, ani zdánlivě nedůležité informace

Strana 34

Čínské chápání duševního vlastnictví

Přestože čínské právo zaznamenalo obrovský posun směrem k definici, k právnímu zakotvení a k zavedení možností stíhání porušení práv k duševnímu vlastnictví, tak povědomí o ochraně IPR a praktická realizace boje s plagiáty je v Číně dosud v začátcích. Slabá ochrana IPR v Číně, nekontrolovatelné padělání a pirátství je jedním z hlavních témat také v letošní zprávě USTR(1) „Special 301 Report“. Zpráva prohlašuje, že Čína se stala hlavním exportérem padělků a pirátských produktů na světě a spolu s Ruskem dosud poskytuje nedostatečnou ochranu duševnímu vlastnictví zahraničních firem.

Deklarovaná a skutečná ochrana duševního vlastnictví v Číně

Pro ochranu duševního vlastnictví byla v Číne v posledních letech přijata řada zákonů, které uvádějí do souladu právní stav v zemi s požadavky WTO a související dohody TRIPS(2), jíž je Čína vázána. Tyto zákony upravují mj. registraci a ochranu některých druhů duševního vlastnictví, především obchodních značek, ochranných známek, patentů, vynálezů a průmyslových vzorů.

Podle zprávy USTR „Special 301 Report“ uskutečnila čínská vláda v letech 2005 a 2006 řadu konkrétních kroků správným směrem. Patřily k nim například policejní zásahy proti továrnám vyrábějícím pirátské optické disky, vydání nových pravidel pro prodej počítačů pouze s předinstalovaným licencovaným operačním systémem, smlouva o spolupráci při potírání plagiátů a pirátského zboží vystavovaného na veletrzích v Číně, snaha o potírání podvržených výrobků na největších tržištích v Číně (například pekingský Silk Street Market), závazek k legalizaci počítačových programů používaných v čínských podnicích a další kroky, včetně kooperace na poli celních operací.

Strana 35

Na druhé straně je zpráva kritická a varující před riziky upřednostňování domácích práv k duševnímu vlastnictví před zahraničními. Tyto obavy jsou obzvláště relevantní ve světle nedávno vydaných čínských předpisů zavádějících upřednostňování nákupů výrobků inovovaných v Číně, prohlšení a úvahy o změnách práva ve smyslu povinného udílení licencí a využívání práv k duševnímu vlastnictví, a některých dalších právních a politických událostí které mají potenciál ovlivnit ochranu IPR a přístup na trh pro výrobky a služby s vysokým podílem duševního vlastnictví.

(1)

USTR – The Office of United States Trade Representative je agentura s cca 200 specialisty, zaměřená na sledování otázek mezinárodního obchodu a vyjednávání podmínek obchodování mezi vládou USA a vládami jiných zemí. Zprávu „Special 301 Report“ vydává každoročně a hodnotí v ní nejzávažnější překážky obchodu v různých zemích světa.

(2)

TRIPS - Dohoda o duševním vlastnictví v oblasti obchodu (Trade Related Intellectual Property Agreement), která stanoví minimální vymahatelná globální pravidla v oblasti patentů, autorských práv a obchodních značek, obchodních tajemství, zeměpisných údajů a dalších forem duševního vlastnictví: http://www.wto.org/english/tratop_e/trips_e/trips_e.htm

Strana 36

Obchodní značka a ochranná známka



upravuje: zákon „China´s Trademark Law“ a „Implementing regulations“ (prováděcí předpisy k zákonu)



spravuje: patentový úřad „The Trademark Office“ pod Administrací pro průmysl a obchod, „State Administration for Industry and Commerce“



Čína přebírá mezinárodní klasifikační systém – 34 kategorií výrobků a 8 kategorií služeb



Při vícenásobné registraci - samostatná žádost pro každou třídu



3 měsíce po publikování patentu je možné podání protestu



přednostní právo – 6 měsíců od první registrace v zahraničí /vztahuje se také na ochrannou známku použitou na veletrhu/



platnost ochranné známky je 10 let, 6 měsíců na obnovu



vydává se „Certificate of Trademark Registration“, lze udělit licenci k užívání.



obecně známá značka – tzv.„Well-known Trademark“ požívá dodatečné ochrany (2 roky)

 účelem ochranných známek je rozlišit výrobce či poskytovatele služeb, garantovat kvalitu, propagovat výrobky a služby  druhy ochranných známek: slovní, obrazové, prostorové, v některých státech i zvukové, čichové  jako ochrannou známku nelze uplatnit: obecné pojmy a názvy, klamavé nebo nepravdivé pojmy, mezinárodní značky, jednoduché obecné znaky, státní znaky, erby a to, co je v rozporu s morálkou  přidává se seznam výrobků (služeb), pro které ochranná známka platí (musí být v souladu s předmětem podnikání přihlašovatele)  rozsah známky nelze rozšiřovat, pouze zužovat  je možné ji převést na jiného majitele (v případě výroby podobných výrobků)  je možné podat přihlášku i v jiných státech  ochranné známky všeobecně známé, které jsou světově vžité, takže mají vžitou rozlišovací způsobilost, jsou chráněny v každém státě i bez zápisu, pokud jsou v něm notoricky známé

Strana 37

 zapsaná ochranná známka může být označena symbolem R v kroužku, popřípadě doprovozena odkazem "Registered Trade Mark"  platí neomezeně, pokud je obnovována (vždy po 10 letech), pokud není 5 let využívána, je možné ji z moci úřední vymazat

Patenty, vynálezy a průmyslové vzory  Ochranu upravuje zákon „Patent Law of the People´s Republic of China“ a „Implementing regulations“ (prováděcí předpisy k zákonu)  Spravuje státní úřad na ochranu duševního vlastnictví, „The State Intellectual Property Office“ / IPO /  Každý patent=jedna žádost. Výjimka: „vynálezy téhož konceptu“  Vynález nebo užitný vzor: žádost, popis a výtah, kde je to nutné i výkresy  Průmyslový vzor: žádost, výkres nebo fotografie o velikosti 3x8 až 15x22cm, krátký popis, kde je to nutné i prototyp nebo model  publikace 18 měsíců po podání, na žádost i dříve  „Certificate of Patent“, práva lze postoupit (event. po schválení)  Licence – dobrovolné nebo nucené: 3 roky odmítání, veřejný zájem nebo technicky pokročilejší řešení závislé na Vašem patentu  trvání patentové ochrany: 20 let vynálezy, 10 let užitné vzory a průmyslové vzory (design)

Strana 38

Procedury registrace duševního vlastnictví v Číně

Patenty  přihláška vynálezu musí obsahovat dosavadní stav techniky, popis vynálezu s konkrétními příklady využití, případné výkresy, dále patentové nároky (jednou větou se popisuje, co se patentem má chránit) a anotaci  územní platnost přihlášky (do jiných států buď další národní přihláška, nebo využití smluv mezi státy - do 1 roku od podání přihlášky u nás, platí však stejné datum podání)  patent má kromě svého původce (autora) také majitele, jemuž přísluší po uvedenou dobu na vymezeném teritoriu výlučné právo k využití patentu  poplatky za podání přihlášky, poplatky za úplný průzkum  po 1 - 1,5 roce zveřejnění přihlášky ve Věstníku úřadu průmyslového vlastnictví  udělení patentu zhruba do 2 let (výjimečně i po delší dobu)  patent platí 20 let ode dne podání přihlášky, pak nutno platit další poplatky

Užitné vzory  tzv. malý patent - nelze uplatnit k chránění způsobů, ale jen zařízení a zapojení  stejné náležitosti jako v případě patentové přihlášky (neuvádí se anotace), pouze formální průzkum, ne úplný, zveřejnění do 3 měsíců, udělení během několika měsíců  práva stejná jako u patentů  nižší poplatky  současně je možno podat přihlášku užitného vzoru a vynálezu, nebo lze z podané přihlášky vynálezu tzv. odbočit v průběhu řízení na užitný vzor  platí 4 roky, možno 2x prodloužit o 3 roky (celkem 10 let)  užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy

Strana 39

 mezinárodní ochranu poskytuje užitným vzorům podle Pařížské úmluvy asi 40 států

Průmyslové vzory  průmyslové vzory – „design“ - v rámci 1 přihlášky možno uplatnit 20 řešení (dodává se fotografie nebo výkres)  nelze použít pro architektonické řešení staveb  přihlášky do jiných států nutno podat každou zvlášť  platí 5 let a lze 2x o 5 let prodloužit (celkem tedy 15 let)  mezinárodní ochrana je založena na podobných principech jako u ochranných známek

Právní ochrana autorských práv /Copyright/



Ochranu autorských práv upravuje tzv. „Copyright Law“, spolu s prováděcími předpisy: „Implementing Regulations for the Copyright Law“ a „Provisions for the Implementation of International Copyright Treaties“. Tyto předpisy jsou průběžně revidovány a doplňovány.



Úřadem zodpovědným za správu autorských práv v Číně je „National Copyright Administration“ (NCA)



Čínský zákon chrání práva publikace, připisování, změn, integrity, reprodukce, distribuce, pronájmu, vystavování, výkonu, projekce, vysílání, přenosu prostřednictvím informační sítě, kinoprojekce, adaptace, překladu, kompilace a dalších práv držitele copyrightu.



Držitel těchto práv je může licencovat jiným osobám nebo může postoupit uvedená práva vcelku či po částech za úplatu.



Díla chráněná autorským právem zahrnují: písemnosti, ústní díla, hudební díla, dramatická díla, choreografická a akrobatická díla, díla architektonická,

Strana 40

fotografická a kinematografická, malby i technické výkresy, návrhy výrobků, mapy, schémata a modely, počítačový software, a také díla quyi (čínského lidového umění) a další díla uvedená v zákoně a předpisech. 

Nárok na zákonnou ochranu vzniká v okamžiku vzniku nebo vytvoření díla



Doba ochrany je 50 let, tedy do 31.12. padesátého roku ode dne první publikace.



Pokud však publikováno v průběhu 50 let od vzniku nebylo, o ochranu přichází.



Vydavatel knihy je povinen uzavřít kontrakt s autorem; přitom má výhradní právo k vydávání díla na 10 let.

Autorská díla hudební a obrazová



Interpret, který využívá dílo jiného si musí opatřit svolení a zaplatit odměnu držiteli autorských práv.



Interpret má vzhledem ke svému dílu následující práva: o Uvádět svou identitu jako interpreta o Chránit image vložené do svého vykonu před znehodnocením o Vzdát se části svých práv a úplatu, například





Práva na živé vysílání a veřejnou produkci výkonu



Práva na pořizování zvukových a obrazových záznamů



Reprodukování nebo distribuce záznamu svého výkonu



Přenášení svého výkonu prostřednictvím informační sítě

Ochrana práv interpreta trvá po dobu 50 let od první interpretace

Strana 41

Práva ke zvukovým a obrazovým záznamům



Podobně jako vydavatel knih, i producent obrazových a zvukových záznamů musí uzavřít smlouvu s interpretem a zaplatit mu odměnu.



Užívá-li přitom ještě autorských práv jiného držitele, je povinen získat svolení k jejich využití a zaplatit sjednanou odměnu držiteli těhto práv.



Producent zvukového nebo obrazového záznamu má právo udílet licenci jiným k jeho reprodukci, distribuci, pronájmu nebo k přenosu informační sítí ke konečnému uživateli a požadovat za to odměnu.



Ochrana práv trvá rovněž 50 let, do 31.12. padesátého roku od první produkce



Za každou další opakovanou produkci díla nebo vysílání záznamu náleží držiteli práv i interpretovi odměna, kromě případů, kdy se jí výslovně zřekne

Počítačové programy /Software/

 Ochranu autorských práv k počítačovým programům upravuje v Číně zákon „Regulations for the Protection of Computer Software“ a „Measures for the Registration of Copyright in Computer Software“ z roku 1992, v posledních letech doplněný o nové dodatky.  Orgánem příslušným k administraci a registraci autorských práv k softwaru je „National Copyright Administration“ (NCA)  Registračním orgánem pro počítačové programy je „China Copyright Protection Centre“ se svými místními pobočkami  Ochraně podléhají programy, které jsou nezávisle vyvinuty svým autorem a uloženy na datovém médiu  Ochrana počítačových programů zahrnuje právo publikace, připsání, změny, kopírování, distribuce, pronájmu, přenosu prostřednictvím datové sítě, překlad, a všechny další práva která přísluší držiteli autorských práv

Strana 42

 Držitel autorských práv může poskytnout jinému licenci k užívání softwaru nebo postoupit jinému autorská práva z části nebo zcela za úplatu.  Podobně jako u jiných autorských práv, také autorská práva k počítačovým programům požívají zákonné ochrany od momentu ukončení vývoje po dobu 50 let, do 31.12. padesátého roku po první publikaci.  Držitel autorských práv k softwaru musí požádat příslušný úřad o registraci autorského práva k počítačovému programu na předepsaném formuláři v čínském jazyce k úřadu „China Copyright Protection Centre“.  Úřad provede přezkum žádosti a pokud žádost splňuje předepsaná kritéria, vydá ve lhůtě 60 dnů od podání žádosti registrační certifikát.

Procedura registrace autorských práv v Číně

Držitel autorských práv má právo na uzavření licenčního kontraktu ke každému využití jeho práv k autorskému dílu. Pokud se jedná o licenci výhradní, pak musí být udělena v písemné formě, kromě děl publikovaných v novinách nebo periodikách. Všechny výhradní licenční smlouvy musí být úředně evidovány na úřadě příslušném k administraci autorských práv „China Copyright Protection Centre“. V případě kdy udělení licence není ve smlouvě jednoznačně a explicitně deklarováno, nemůže druhá strana využít takového práva bez souhlasu jeho držitele.

Strana 43

Právní úprava zakládání firem a společných podniků

Vydávání povolení k podnikání v Číně

Subjekty které podnikají v Číně musí vlastnit platnou licenci k obchodování. Licence musí obsahovat základní informace o držiteli – jméno, adresu, odpovědného zástupce, výši registrovaného kapitálu, typ a předmět činnosti, dobu trvání, datum založení a některé další údaje. Datum vydání této licence se považuje za oficiální datum založení společnosti. Podle čínského práva se společnost nesmí zabývat aktivitami, které jsou nad rámec jejího předmětu činnosti uvedeného v licenci.

Pokud jde o investice se zahraničním kapitálem, musí být nejprve povolen investiční projekt příslušným místním zastoupením Ministerstva obchodu (MOFCOM), a poté může investor do jednoho měsíce požádat příslušný orgán (SAIC) o registraci podniku.

Při zakládání společnosti v Číně je tedy orgánem příslušným pro jednání Státní úřad pro průmysl a obchod (SAIC – State Administration for Industry and Commerce). Administrativní pravidla pro registraci společností byla přijata v červnu 1994 a určují postupy, kterými se řídí investoři při zakládání společnosti v Číně podle zákona o společnostech. Registruje se název společnosti, zákonný zástupce, registrovaný kapitál, typ podniku, předmět činnosti, jména podílníků společnosti s ručením omezeným nebo jména zakladatelů společnosti akciové.

Název společnosti musí splňovat pravidla, zakotvená v proceduře předběžného schválení (pre-approval procedure). Jakmile je název schválen a zapsán, je automaticky chráněn zákonem. Registruje se také sídlo společnosti, kterým je hlavní kancelář společnosti. Registrovaný kapitál se zapisuje výlučně v čínské měně Renminbi (yüan). Pravidla také předepisují, jaké dokumenty musí být předloženy spolu se žádostí o registraci společnosti v případě společnosti s ručením omezeným a jaké v případě akciové společnosti. Určují také postupy při zápisu změn a zrušení společnosti.

Strana 44

Doporučené, limitované a zakázané obory pro zahraniční firmy

Čínská Státní rada schválila dne 21.února 2002 podmínky a pravidla, za nichž je zahraničním investorům povolován kapitálový vstup či zakládání podniků na čínském území. Tato pravidla se vztahují na všechny právní formy zahraniční kapitálové přítomnosti v Číně: na čínskozahraniční podílové společné podniky (Equity JV), na čínsko-zahraniční smluvní společné podniky (Contractual JV) i na podniky s ryze zahraničním kapitálem.

Součástí pravidel jsou dva katalogy oborů, pro které jsou zahraniční investice podporované, omezené nebo zakázané. Obory které nejsou na žádném z těchto seznamů, jsou pro zahraniční investice povolené. Tyto katalogy se jmenují „Catalogue for the Guidance of Foreign Investment Industries“ a „Catalogue of Advantaged Industries for Foreign Investment in Mid-West China“. Druhý z obou katalogů obsahuje seznam oborů pro zahraniční investice do podporovaného čínského středozápadu.

Tyto katalogy slouží k posuzování a povolování zahraničních investičních projektů, avšak při zařazování investice do některé z kategorií hraje roli i několik dalších faktorů. V konkrétních případech tak některé projekty mohou „povýšit“ do kategorie podporovaných například výměnou za závazek exportu celého objemu produkce, jiné zase při nadpolovičním podílu čínského kapitálu.

Strana 45

Do kategorie podporovaných investic jsou zařazovány projekty, které 

používají novou zemědělskou technologii, ucelený zemědělský rozvoj nebo působí v energetickém průmyslu, dopravě nebo v průmyslu klíčových nerostných zdrojů



projekty využívající nové a tzv.Hi-tech technologie, rozvinuté aplikované technologie které mohou zvýšit produktivitu a zvýšit technicko-ekonomickou efektivitu podniků a nebo vyrábějí nová zařízení nebo nové materiály které jsou v domácím průmyslu deficitní



projekty které reagují na potřeby trhu, a které mohou promovat kvalitu výrobků, uvádět je na nové trhy nebo zvyšovat jejich konkurenceschopnost na zamýšlených trzích



projekty osvojující nové technologie a nové zařízení k úsporám energií a surovin, pro plnější využití zdrojů a obnovitelných zdrojů, a pro ochranu životního prostředí před znečišťováním



projekty které mohou plně využít výhodu pracovní síly a zdrojů v regionu čínského středozápadu a které jsou v souladu se státní průmyslovou politikou



v jiných případech upravených zákonem a administrativními předpisy státu

Do kategorie projektů s omezením patří zahraniční investiční projekty: 

které využívají zastaralé technologie



projekty nepříznivé pro ochranu přírodních zdrojů a zlepšování ekologického prostředí



projekty zaměřené na zdroje chráněné zákony a nařízeními státu



projekty v odvětvích, která budou teprve postupně otevírána



v jiných případech upravených zákonem a administrativními předpisy státu

Strana 46

Nakonec, mezi zakázané budou zařazeny zahraniční investiční projekty, které 

ohrožují bezpečnost státu nebo poškozují společenské a veřejné zájmy



znečišťují životní prostředí, ničí přírodní zdroje nebo poškozují zdraví lidí



zabírají velká množství orné půdy, jsou nepříznivé k ochraně a rozvoji půdních zdrojů



ohrožují bezpečnost vojenského zařízení a jeho provozuschopnost



využívají unikátní čínská řemesla nebo technologie k výrobě výrobků



v jiných případech upravených zákonem a administrativními předpisy státu

Podporované zahraniční investiční projekty mohou dále rozšířit svou činnost s povolením, pokud jsou zaangažovány ve výstavbě a provozování zařízení infrastruktury spojenými s energetikou, dopravou a městskými komunálními službami (uhlí, nafta, přírodní plyn, elektřina, železnice, dálnice, přístav, letiště, městské silnice, čištění odpadních vod a likvidace odpadu atd.), které vyžadují velký objem investic a dlouhou dobu návratnosti.

Zařazení projektu do vhodné kategorie jde ruku v ruce s možností udělení daňových výhod a dalších pobídek, a jako takové je obvykle předmětem jednání ze strany zahraničního investora se všemi dotčenými orgány na úrovni státu, provincie, municipality či obce. Zájmem investora je vyjednání co možná nejlepších podmínek ještě před podpisem smluv a realizací vlastní investice, ať už formou vlastního a nebo společného podniku s čínskou stranou.

Strana 47

Druhy právních forem podnikání cizinců v Číně (Foreign-Invested Enterprises, FIE)

Cizinec jako investor, ať už právnická nebo fyzická osoba, má na výběr z omezeného počtu právních forem pro svůj podnik v Číně. Může zvolit mezi tzv. Contractual Joint Venture a tzv. Equity Joint Venture, což jsou dva různé druhy společných podniků, a mezi formou tzv. WFOE – Wholy Foreign Owned Enterprise, podnik plně vlastěný zahraničním vlastníkem. Alternativou je také založení tzv. Representative Office – reprezentační kanceláře, která však nemůže obchodovat přímo, nýbrž jen v zastoupení mateřského podniku ve své zemi.

Společné čínsko-zahraniční akciové společnosti

Zakládání a provozování společného podniku na akcie se řídí Zákonem o čínsko-zahraničních podílových společných podnicích (tzv.Equity Joint Ventures). Tento zákon je jedním ze základním nástrojů pro investora se záměrem vstupu na čínský trh ve spolupráci s čínským partnerem. Pochází z roku 1979 a jeho dosud poslední platná úprava byla schválena 15.března 2001. Čítá pouhých 16 článků a vymezuje základní vztahy mezi čínskými a zahraničními partnery, stanoví povinnost schvalování základních dokumentů společnosti čínskými orgány, pravidla dělení zisku a ztrát, podmínka upsání nejméně 25% zahraničního kapitálu, navyšování či snižování základního kapitálu, možné formy kapitálových investic, pravidla pro sestavení managementu firmy, mandatorní vznik odborů, tvorbu rezervního fondu, sociálního fondu a fondu rozvoje podniku, zřízení valutového účtu, přístup k zahraničním zdrojům a povinnost pojištění u čínské pojišťovny.

Zákon rovněž stanoví pravidla nákupu vstupů a prodeje výstupních produktů společného podniku, s důrazem na posílení role čínské strany a na export produkce do zahraničí. Určují se v něm také pravidla pro stanovení doby trvání společnosti a nutnost souhlasu akcionářů i příslušných orgánů státu s případným prodloužením.

Strana 48

Společné čínsko-zahraniční smluvní společnosti

Založení a provozování společného podniku tzv. smluvního typu se řídí Zákonem o čínskozahraničních smluvních společnostech (tzv.Contractual Joint Ventures) z 31.října 2000, který je dalším a poměrně novým právním nástrojem. Tato forma společného podnikání se využívá zpravidla u projektů na dobu časově omezenou, například při investicích typu BOT (BuildOperate-Transfer) a podobně. Smluvní společný podnik může, ale nemusí mít právní subjektivitu (tj.formu právnické osoby). Zahraniční investor se musí podílet alespoň 25%, zisk se však nemusí dělit poměrem vložených podílů nýbrž podle smlouvou dohodnutých pravidel. Zákon upravuje, podobně jako je tomu u zákona o podílových společných podnicích, spíše vztah státu a společného podniku než poměry mezi společníky, o nichž se má za to že budou upraveny v kontraktu. I zde podléhá kontrakt schválení příslušných orgánů čínského státu.

Podniky s ryze zahraničním kapitálem

Podniky s ryze zahraničním kapitálem podléhají čínskému Zákonu o firmách se zahraničním kapitálem, přijatému 12.dubna 1986. Pro tyto čistě zahraniční firmy se vžil pojem WFOE – zkratka z anglického „Wholly Foreign Owned Enterprise“, tedy podnik zcela vlastněný zahraničním kapitálem. Tato forma podnikání není pro cizince jedinou možnou, mnoho zkušených zahraničních investorů ji však volí s ohledem na minimalizaci cizích vlivů do svého vlastního podnikání, na posílení své pozice investora a na ochranu know how i výnosů vlastního podnikatelského záměru.

Zákon má jen 24 odstavců, avšak hned několik skrytých úskalí. Již ve třetím odstavci najdeme vymezení účelu – zahraniční společnost musí napomáhat rozvoji ČLR tím, že bude využívat nejmodernější technologie a nebo exportovat většinu své produkce do zahraničí.

Strana 49

Podle jiného článku je zase povinna nakupovat suroviny, polotovary, paliva a další materiály přednostně v Číně. Další článek upravuje povinnost zahraniční firmy financovat činnost odborů ve vlastním podniku podle jejich potřeb. Při zastavení činnosti je společnost povinna zahájit likvidaci, kterou oznámí příslušným orgánům, a do jejího zakončení není oprávněna manipulovat svými aktivy jinak než k naplnění této likvidace.

Záměr o založení zahraniční společnosti podléhá předchozímu prověření a schválení Státní rady resp. jí pověřeného orgánu. Rozhodnutí má být vydáno do 90 dnů a pokud je kladné, opravňuje k podání žádosti o vydání licence. Tato licence je vydána do 30 dnů, avšak z řady příčin může být státními orgány také odebrána. Patří k nim například nedodržení harmonogramu proinvestování plánované částky nebo neuchovávání účetních knih na čínském území. Schvalování čínskými státními orgány podléhá také rozdělení, fůze, předání nebo jiné zásadní změny ve vlastnické struktuře podniku se stoprocentní zahraniční účastí.

Reprezentační kancelář zahraniční společnosti

Reprezentativní kancelář (representative Office) je často využívána pro prvotní, testovací vstup na čínský trh. Nemá právní subjektivitu, a zodpovědnost za všechny její provozní aktivity nese zahraniční zřizovatel. Pro zřízení neexistuje žádný požadavek na složení základního kapitálu, nutná je pouze registrace u místní kanceláře SAIC. Registrace trvá obvykle kolem čtyř až šesti týdnů.

Reprezentační kancelář smí provozovat pouze nepřímé aktivity, které nevedou bezprostředně ke generování zisku - například styčné pracoviště zahraničného podniku, průzkum trhu, sběr informací a vzájemná výměna technologií. Nesmí poskytovat žádné placené služby ani prodávat žádné zboží, a ani podepisovat smlouvy nebo vystavovat faktury. Nesmí také přímo zaměstnávat čínské občany.

Strana 50

Právní úprava minimálního základního kapitálu a upisovacího plánu

Kapitálová struktura – registrovaný kapitál versus celková investice:

 Minimální registrovaný kapitál závisí na předmětu činosti a místě registrace o Např. v Šanghaji pro nevýrobní společnost je nejmenší registrovaný kapitál 140000 USD a nejmenší celková výše investice 200000 USD, a o Podíl zadlužení může být mezi 33 a 70% podle celkové výše investice

 Forma splacení základního jmění o Hotovost o Stroje a zařízení o Nemovitosti, patentované technologie, obchodní známky a jiné průmyslové vlastnictví, kromě dobrého jména podniku

Hodnota průmyslových práv k duševnímu vlastnictví nesmí překročit 20% registrovaného kapitálu společnosti. Upisovací plán musí být specifikován v zakládacích dokumentech společnosti a musí být v souladu s následujícími podmínkami:

o Jednou splátkou splatnou nejpozději ve lhůtě 6 měsíců od založení společnosti, nebo o Ve více splátkách (15% v průběhu prvních třech měsíců a zbytek do jednoho roku, nejvýše však do tří let v závislosti od výše kapitálu

Strana 51

Zakládání podniků ve státem podporovaných zónách pro přilákání zahraničních investic

V rámci pobídek pro zahraniční investory připravila Čína pro zahraniční firmy několik desítek zvláštních ekonomických zón. V rámci těchto zón jsou často již předpřipravené pozemky, haly a infrastruktura pro rychlé nastartování nových výrob a jsou zde vládou udělovány investiční pobídky. Seznam jednotlivých zón v členění podle provincií je k dispozici v anglickém jazyce na http://english.mofcom.gov.cn/topic/aroundchina.html

Strana 52

Doporučené zdroje ověřených informací:

1) Aktuální informace CzechTrade o exportních a investičních příležitostech v Číně: www.businessinfo.cz/cina (doplňováno průběžně specialisty CzechTrade a OEÚ ZÚ)

2) Kontakty na konzultanty CzechTrade pro pomoc s obchodním případem či investicí http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/kontakty/regiony/regionalni_konzultanti.xml

3) Kontakty na zahraniční kanceláře CzechTrade v Číně:

CzechTrade Shanghai

CzechTrade Chengdu

Consulate General of the Czech Republic

Representative office

Room 405

(otevření cca v květnu 2007)

Dynasty Business Center

11/D City Tower, No. 86, Section

457 Wu Lu Mu Qi (N) Road

One South Peoples Road

2000040 Shanghai

Chengdu

China

China

Mgr.Aleš Červinka

Ing.Ivan Vyroubal

E-mail: [email protected]

E-mail: [email protected]

Tel.: +862162490917

Tel.: dosud pouze mobilní

Fax: +862162490912

Mobil: +8613281889588

Strana 53

4) Ambasáda ČLR v ČR: KONZULÁRNÍ ODDĚLENÍ VELVYSLANECTVÍ ČLR PELLÉOVA 18 160 00 PRAHA 6 – BUBENEČ Tel.: 233 028 898

Fax: 233 028 845

Informace o vízech

tel.: 233 028 888

Recepce:

tel.: 233 028 800

Konzul:

tel: 224 322 235

Úřední dny pro české občany: - podání žádostí o víza,

Pondělí, středa, čtvrtek

8,30 – 11,30

- vydání víz

Pondělí, středa, čtvrtek 15,00 – 16,00

Internetová stránka: http://www.chinaembassy.cz/cze/lsyw/default.htm

5) Ambasáda ČR v ČLR: Velvyslanectví České republiky v Čínské lidové republice Ri Tan Lu, Jian Guo Men Wai, Beijing 100600, China Tel.: 0086-10-85329500 Fax: 0086-10-65325653 e-mail: [email protected]

Otevírací doba pro veřejnost:

pondělí – pátek:

8.00 - 16.30

Otevírací doba pro žadatele o česká víza:

pondělí - čtvrtek:

8.30 - 11.00

Internetová stránka: http://www.mzv.cz/beijing

6) Ministerstvo spravedlnosti Čínské lidové republiky www.legalinfo.gov.cn, anglicky, čínsky

Strana 54

Další doporučené studijní a informační zdroje:

1) Souhrnná teritoriální informace (STI). Sestavil kolektiv specialistů Obchodně – ekonomického úseku Zastupitelského úřadu ČR v Pekingu, aktualizace k listopadu 2006. Česky, 116 stran. Autoři: Jiří Svoboda, Viktor Michalík, Petr Spáčil, Michal Štěrba, Kateřina Ďurove. STI je k dispozici ke stažení na http://www.mzv.cz, záložka Čína

2) Výstupy z pracovních workshopů CzechTrade. 11 tématických workshopů, podklady k přednáškám odborníků k okruhům: ochrana duševního vlastnictví, zakládání firem a společných podniků v Číně, vymáhání práva v Číně, právní úprava exportu, importu, plateb a cel, problematika vývozu služeb, daňová problematika, pracovní právo a pracovněprávní vztahy, interkulturní management, jak do Číny přes Hong Kong a další Podklady jsou volně k dispozici na http://www.businessinfo.cz/workshopy-cina

3) Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů České republiky v Číně. Sestavil kolektiv autorů Ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2005. 36 stran. Volně ke stažení na http://www.mpo.cz

4) Guide to Doing Business in China (Průvodce podnikáním v Číně) vydal Hong Kong Trade Development Council (Hongkongská rada pro rozvoj obchodu) v roce 2004, aktualizováno v roce 2006. Anglicky, čínsky, 640 stran. Výtah je volně ke stažení na http://tdc.org.hk, celá publikace je ke koupi tamtéž

5) „Inside Chinese Business: A Guide for Managers Worldwide“. Autor: Ming Jer Chen http://www.amazon.com/exec/obidos/ASIN/1578512328/quickmba

„Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý…“ SStrana enec55a

Poděkování: Autoři děkuji za pomoc při získávání podkladů pro sestavení této příručky zejména: 

Účastníkům cyklu pracovních workshopů CzechTrade o jednotlivých tématech a okruzích obchodování a podnikání v Číně



Společnosti Squire, Sanders & Dempsey a panu Mgr.Ondřeji Sekaninovi



Společnosti Transform s.r.o. a panu Ing. André Némethovi



Právní kanceláři White & Case a panu Mgr. Davidu Koláčkovi a Mgr. Cyrilu Svozilovi



Účetní a daňové firmě Horvath International a paní Ing. Andree Tocháčkové



Specialistům Ministerstva průmyslu a obchodu, zejména panu Ing.Aleši Uchytilovi



Překladatelské firmě Skřivánek



Právním kancelářím KTHL a AKVKS



Panu Zbyňku Frolíkovi, řediteli firmy Linet ze Slaného, který s nápadem přišel

Doporučení: K orientačnímu překladu aktualizovaných informací ze zdrojů v čínštině do angličtiny může být s výhodou využito softwarového on-line překladače na adrese babelfish.altavista.com.

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU ČR

Právní výhrada: Vzhledem k rychlému vývoji čínské legislativy a právního prostředí mohou být některé informace v této publikaci odlišné od stavu aktuálního v době jejího studia. V každém případě proto doporučujeme obrátit se vždy pro ověření aktuálních reálií k původním informačním zdrojům, uvedeným v závěru této publikace. Údaje uvedené v tomto dokumentu nemají právní závaznost a nemohou být podkladem pro právní kroky ani předmětem vzniku jakéhokoli právního nároku ve vztahu k autorům publikace. Strana 56