rrrAvoo pRo MoNT A2, MEcHAnrcrE oPRAcovArui PREPRAVU A SKLADOVANI v'tt
OBSAH
zlitjzuxi,
NAsTRoJE A poDMiNry pRo MECHANTcKE oPRACovANi MATERTAT,U PRAL
srRoJE, NAsrnorE A poMocNE pRosrnglry pRo MECHANICKE OPRACOVANI MATERIALTJ PRAL
03
pouruiNry pRo
03
MECHANTcKE opRACovANi
vnrBnrAru
pRAL
pnnpnq.vA A sKLArovAM
04
MECHANICKE opERACE pRo opRAcovANi vr.q,rnnrAl,u pRAL
05
r. RpzANi
05
r'npzovaNi :. vnrAui n sBSnousovANi 4. HoBLovANi
07 09
s. sousrRUZBNi
10
z.
10
snouSpNi n reSrnqi rvAnpNi rpprpu
ll
r,npnNi r,ntmNAru PRAL u
l3
a.
z.
g. rBpBNIi q. rppsNri
12
vRSTEV reNln{Aru pRAL ranan{Ar0 pRAr NA JrNE vRrpzuAry
NBrorxA
13
I4
uoNrAZ nft.nzu
t6
nnoNrAZ vARNE DESKY
I7
SOKLY
18
nnzpn dNo srNi opnri,Brvi pno opRAc ovANi r,^r.vrrNArrj pn q.L
t9
ocHRANNn povrric Ky pouZiv,q.Nf
pil
opRAc ovANi
onncnA PRAvTDLA uxAzx,q. pRAL -
20
Nilrrnn f cH vz;oRri
v.fnonnK FIRMy
nv ztxAl,Ni vr,as rNo
t9
s
rI
ABET GRoup rn
2l
uvrfl.i,
nn,q.rnRrAl,
22 23
FREZovAni, xAsrnoJn A ponnniuKy MECHANICKEHo OPRACOVANI LAMINATU PRAL srRoJE, NAsrno.rn A poMocNn pnosr{,nurv pRo MECHANICKE oPRACovANi nnnrnnrAlu PRAL *OkruZni pila 3 kW vdetnd kotoudt: Stolni homifrlza s nosidem Rudnl frdza nebo CNC frdza * Rudnl elektrickd frdzky 800W a 1600 Rudni elektrick6 okruZnl pila Svisl6 rudni elektrick6 pila
-
-
P6sov6
W k opracov6ni ma$ch
d6sti a vdt5ich profilovanjch ploch
pila
Pevn6 bruska na brou5enLi dleva
*Rudni elektrick6 vibradni bruska. Rudni ploch6 bruska na smirkov'-i papir Rudni elekhick6 p6sov6 bruska Rudnl elektrick6 vrtadka
-
Pevn6 Wadka Pienosnj vysavad Pec nanahiivilnl lamin6l;ti na 160 'C *TruhlStskd svdrky, nebo mont6Zni svdrky *Pistole na stfik6ni lepidla pro lepeni lamin6tu PRAL
/*/ slRon
A NASTRoJE. KTERE JSoU ABSoLUTNE NUTNE PRO OPRACOVANI LAMINATU PRAL
PoDMiNKY PRO MECHANICKE OPRACOVANi MATERIALU PRAL
-
oC V pracovnim prostoru nesmi blit teplota niZ5i, neZ 18 Pracovni plochy musi blft doble osvdtleny Pracovnl misto, kde se lepi lamin6t PRAL, musi bft pokud moZno bezpra5nd Zaiizenfpro ods6viinl prachu Pracovnl stul pro lepeni PRALU musi bft dokonale vodorovn;i
Lamtnfitovd desky se musi skladovat odddlend od ostatniho materi6lu, aby nedoch6zelo
k mechanickdmu po3kozeni
pnnpnq,vA A sKLADovANi Zkontrolujte stav lamin6tu PRAL hne,d pli dodiivce a informujte dodavatele, pokud se vyskytnou ndjakd z6vady. PIi manipulaci s lamin6tem drZte desky svisle, Pii pIen65eni ve vodorovn6 poloze by mohla deska prasknout. Pii plen65eni lamiin6tri doporudujeme pouZitl plisavnlich nosidri, nebo podobn;ich prostledkri.
Lamindty se musi skladovat a plepravovat naleflato, jtnak dojde k deformacim lamin6tu. Diezy se musi skladovat vodorovnd v privodnim baleni.
Voln6 lamin6ty se skladuji nastojato, dimZ u5etiime misto. Pii dopravd a manipulaci nesmi teplota klesnout pod lOoC, aby nedo5lo k poprask6ni
MECHAII
OPERACE PRO OPRACOVANI LAMINATU PRAL
*RszANi
*vRIANi *rnezovANi *tBpnNi *gRouSBNi snusNYtvt p.,tpiRnv n rnSrBNi
*sousrRuZpNi ft,nzANi
se pouZivaji norm6lni okruZnt pily, kterd se pouZivaji na flezilni standardnich desek, napflklad dfevotflskovych, ptekliZkov,.f ch a podobnd.
Klez{nf desek P,RAL j ako
OkruZni pila Kotoude jsou identickd s kotoudi pro iez(n1 desek, nebo barevnlich kovri. Zuby jsou vyrobeny z karbidu wolframu typ KlO, K5, nebo diamantu.
Geometrie zubri pro lezfini lannin6tri PRAL
kotoud okruZni pily m6 ploch6, nebo ltichobdZnikovd nrby, plidemZ lichobdZnlkovd zuby jsou o 0,3 mm vy55i, neZ zuby plochd. Zuby mohou rmlt kladn)t, nebo zdpom! rihel, coZ odvisi od tlou5t'ky materi6lu. Tato z6vislostje vyznadena na specifikaci okruZnl pily. Uhel dela je l5 stupilri. Vfkon pli rudnim posuvu je 4-6mlminutu. Vjkon pli automatick6m posuvu je 5-14m/min. v z6vislosti na ot6dk6ch. Ztoho plyne, Ze vfkon piepodteqi na. jeden nb je fz:0,02- 0,04 mm. Plocha kotoude pily m6
bjt 25-30 mm nadfezanlm
materi6lem.
TABULKA PRO V
PRUMERKOTOUCE mln
sn npzNBHo roroucE
Z:POCET ZTJBU
Ne ft,szI.{BIvI
200
64
2s0
80
300
96
350
r08
roroudl
NBZANI PRALU PASoVoU NEBo SVISLoU
P[oU
PouZijeme-li p6sovou, nebo vertik6lni pilu, mriZe dojit ke vzriku drobnfch trhlinek- vyniknou poddl iezu. PouZiti tdchto pil je tedy omezeno na feziln| nahrubo, nebo na pllpravu PRALU pro dal5l zpracovdni. K distdmu iezilnilze pouZit listy se zuby z karbidu wolframu.
Rez6ni nahrubo mIuLe zpris,obit ma16 prasklinky pod6l hrany lezu am.iu1e dojit i k prolomeni materi6lu.
FREZOVANI Kfr6zov6ni lamin6tri PRAL se pouZlvajl stejn6 horni fr1zy o vysok6m qikonu, jako pli fu6zov6nl dleva. Osazend bffty K 10, K05 ztwddho karbidu, nebo diamantu, Parametry opracov6ni jsou podobnd jako parametry pro opracov6ni twddho dieva, nebo kovu.
Strojni frdzy horni - stabilnf: n = 4500 - 9000 ot./min (doporulen6 hodnoty z Z=4, n: 6000 ot./min. Rudni fr6zy : n : 12000 - 24000 ot./ min. (Aby byla zaji5tdna stabilita stroje, pnlmdr blitu musl bft vdt5i,neZ 10mm).
ovrBnrAuPozonNswi: *
NanrtMALNi
polouEn
vSECH
vfRBzu NA --
pRAL vrusi
eYr
+ mm
* ZAOBLETE HRANY OFREZOVAN'fCTT PIOCTT DO KTERYCH BUDOU VLOZENY VARNE DESKY S CILEM ZABRANI'I VZNIKU MIKROTRHLIN. ( To platl obecnd i pro ostatni technologie opracov6ni )
* CHRAIITE PLOCHY VoDiCicH PRAVITEK, JAK)LI VODiCi PLOCHY VSAZENEHO NOZE FREZKY PRED oPoTRgsBTqiN4. riNa
Pii fr6zov6ni
se
zesRANirs pOSrOzENi MATERIAI,U PNAI
pouLiv|k vytvoienirtwrych tvaru hran, Sablon.
PORO\D{
v
CH MATERI PRAL
RUZNYCI{ NASTR PRIPADB osRAsENi
Jsouli ve5kerd iemd parametry stejnd, diamantovd zuby zajistl stdlou kvalitu iezu i tehdy,kdyZ stroj neni doble nastaven. Kvalita lezu pli IezAnI za pouZiti n6strojri z twdokovu se postupnd zhor5uje. Chceme-li udrZet stdle dobrou kvalitu tezu pii iez6ni n6stroji z karbidu wolframu, je tteba n6stroj dastdji pfebruSovat. Toto md v5ak za ndsledek vy5Si n6klady na ridrZbu a zkr6cenou Zivotnost fezn6 plo5ky n6stroje Zivotnost diamantovich nfstrojrl je 30 krft vEt5f, neZ Zivotnost ndstrojrl z tvrdokovu. PomEr ceny diamantovdho ndstroje a n6stroje z tvrdokovu je 14 : 1. Proto, i pies vyS$i cenu, diamantovf n6gtroj poskytuje maEnd vfhody co do frekvence brou5eni, vfmdny ndstrojri, doby trv6ni opracov6nl alezdni. PIi vellcfch objemech vfroby se tedy doporuduje pouZiti n6strojri s
diamantovfmi lezrjmi plo5kami.
DIAMANTOW NASTNOU
ZIVOTNOST
KLASICKV NASTROJ
DIAMANTOVY
KARBIDOVY
NAsrnor
NASTROJ
I
30
vfHoov DrAMANTovYcu nBnYcH NAsrnoru
DELSI --
ZryorNosr
SNADNEJSI POUZTTI USPORA PRAC.EASU
VRTANI A
UBOVANI
Pro wtanl do lamin6tu PRAL se pouZrivaji rudni, nebo stojanovd vrtadky opatlen6 vrt6ky z rychlolezrd oceli, nebo twdokovu. Pro diry do pr&mdru D l0 mm se pouZlvajl vrtdky vyrobend zrychlolezn5, oceli se standardnim stoup6nim 120'. Pro otvory do pnrndru 50 mm se pouZivaji vrt6ky z twdokovu.
:
Pii
spojovdni panehi z PRALU pomoci Snoubovanfch spojri pouZivejte hmoZdinky z PVC, nebo pouzdro z mosazi. PIitom je tteba se lidit stejnjmi bezpednostnimi pravidly jako pIi prdci se sklem, nebo j inymi klehlcjmi materi6ly. o Pnlmdr dlry rnusi bft vdt5f, neZ prnlm6r vrutu o VloZte gumovou silikonovou rozl#rku, nebo rozpdrku z jindho materi6lu, kte$ umoZni dilataci materi6lu.
HmoZdinka'z PV C, nebo pouzdro z MOSAZI
HOBLOVANI PRAL lze hoblovat rudnim hoblikern, rlebo hoblikem upevndnfm na pfipravku. NriZ hobliku musl bft ztwdokovu. Hoblov6ni se v5ak nedopotuduje jako zprisob opracov6ni s ohledem na nedostatednf stupeil ovl6d6ni pohybu hobliku anavznikajici Vibrace. Hoblov6ni jako zprisob obr6bdni se tedy doporuduje pouze pro mal6 plochy.
SOUSTRUZNNi Laminffi PRAL lze soustruZit na soustruhu pro dfevo, nebo kov.Reznf n6stroj miLe byt vyroben z vysokorychlostni oceli, nebo ze slinutdlio karbidu.
Rychlost posunu materi6lu v soustruhu je piibliZn6 150m/min. Uhly hrotu ieznlho n6stroje mohou byI l2';10o; -5".
BROUSENI, T LESTENI Jakmile m6 produkt 26dan! tvar, larnindt PRAL lze brousit brusnjm papirem za fdelem vyhlazeni jeho povrchu a zlep5erfjeho vzhledu. PouZijtg vibradni brusku a postupnd mdf,te brusnf papir od hrubdho pies stiedni aZ k jemndmu. D6le lze povrch lamin6tu i vyle5tit za fdelem zlep5eni jeho dekorativnosti.
BROUSENi se brousipomoci kvalitniho brusndho papiru nabdzi karbidu klemiku typu P 120, Pl80, P 240,P 320,P 400 a P 6{)0. Pii hrub6m brou5eni pouZivejte rlhlovou brusku aL do papiru P 120. Pak pokadujeme
Lamnilt
v opracov6ni pomoci vibradni brusky. Chcete-li dos6hnout dokonaldho rnfsledku, bruste postupnd a snaZte se netladit na pracovni plochu. V opadndm plipad6 se bruska pieirieje a nebude pracovat spr6vnd, protoZe powch lamin6tu zadne polymerovat. (Vysok6 teplota zprisobli zbqrveni powchu, prilkruhovd Skrdbance a se5kvafeniny.
rpSrpNi *BrusnSi pap{r P400
-
P 600, chcr:merli dos6hnout stfedniho lesku
*Brusnf papfr P800 P1200, chceme-li dos6hnout ly55iho lesku *Le5tdte tvrdym filcem pro le5tdrri a pak brusnou pastou ( u zbarvenfch a ocelovd lesklfch povrchri), dimZ povrch dos6hne vysokdho lesku.
Rudni nebo strojni le5tdni pro dekorativni irdely
TVARENI TEPLEM Lamin6t PRAL lze fi{fet do ruzrfch tv4rri pomoci tepla. Desky lze formovat ve formd a d6stednd mEnit jejich tvar ve v5ech tlech rozrndrech (tv6Neni 3D). Desky je nejprve tieba ohl6t na 160oC +- l0oC vteplo vzdu5n6 peci, nebo s pomoci termoelektriokfch svdrek. Doba ohlevu se pohybuje mezi 5 - 35 mirlutami v z6vislosti na tlou5t'ce desky.
TLOUSTKA DESKY
MINIMALNI POLOMER OHYBU
DOBA
OIIREVU cca
3 rnm
10 mm
minut 15i20 minut 15+20 minut 20+25 minut 35 minut
6mm 8mm 12mm 18 mm
25 mm 50 mm 90 mm 120 mm
t60oc (+looc)
(*10oc ) POSTUP OHNIVANI *pfi
rychldm zahiivdni, piili5 dlouhr! dobd ohievu, nebo pli pIili5 vysok6 teplotd by mohlo dojit ke zndnd barvy materi6lu d nahi6nim, tlm se vyhnete moZndmu prasknuti desky lisu fovnomdrnd po obou stran6ch a rovnomdrnd v cel6 plo5e desky *naH6t6 deska se vloZi do oboustrann6 formy u nech6 se samovolnd ochladit do Z6dandho tvaru *s ohledem nato, Le nahiilty lamin6t m$Ze byt pondkud prohnut'y', je moLn6, Ze obd polovice formy bude nufiro bdhem chladnutf novd napolohqvalza ridelem dosaZenl sprdvndho tvaru xdesky lze nal
'l'n xd 'Fd
Fornra pro tv6ieni lamindtu PRAL
pozitivrrifonna
teplem tvriienj'prokukt
z
lamipdtu PRAL
negalivni formn
LnPENiNiror,rxavnsrnvi
.
_
PRAL
K lepeni lamin6tfl PRAL pouZiv6me dvor,tsloZkov6 akryl6tov6 lepidlo ( dod6v6 na5e firma) kter6 umohluje neviditelnfch spojrl a ktQr6 se vyznaduje dobrfmi mechaniclqimi a fyzkfilnfmi parametry. aheni optimillnich qisle{kfl, iidte se n6vodem (niZe uvedenim) pro nan65enl lepidla Teplota v mistd lepeni nesml bft nriZ5i, neZ 18'C. Odistdte plochy spojfi ( spojovand hrany musi blit bezvadnd kvality) isopropylalkohlem ( inetanolem ) za ridelem odstrandni prachu a mastnoty. Naneste dostatednd mnoZstvi lepidla mezi oba leipend prvky a pak je plitladte mirnfm tlakem. Tak, aby lepidlo nevyteklo mimo spoj. Kvalitni lepenf spoj je zdkladem celkovd dobr6 kvality vjrobku nabhzi PRAL.
Lepidlo ztwdne za 45 minut Po dvoil hodindch je moZno mechanicky opracov6vat spojend prvky. Pfebytednd lepidlo neodstraflujte ihned, Qrivodem je to, Le pli zasych6ni se lepidlo smrSt'uje. Objem lepidla
Spoj je riplhd suchf po 24 hodindch. Chcete-li lepit prvky do pravdho rihlu, natfeme stydnd plochy lepidlem a pak je pfitladime proti sobd v pravdm rihlu. Dily zabezpellme svdrkciu, stahov6kem, nebo ztuZidlem, bez pfili5ndho zatailenf zfiLidla. Tim se vyhneme vytladeni lepidla ze spojg. se zaschnutim zmen5l
o l0
Naneste lepidlo na max.
o/o.
l/3 tlou3t'ky lantin6tu Pfebytek lepidla
Bdhern lepeni rnusi blit oba kusy 2-3 mm od sebe PouZijte hlinikovf pleeh aby nev{nikl pietok
PRAL Na .rrNE
vrarnnrAr,y
PouZivejte prui:n! silikonov,.i, nebo polyuretanov! tmel pli lepeni lamin6tu PRAL na jind materidly, jelikoZ t5rto tmely dovoli jednotlivym dilfim, aby se nerozpinaly vsouladu sjejich koeficienty roztaZnosti., aniLby plitom doSlo kjakdkoliv PRAL pouZivan6 jako vodorormj podhled pro pokl6d6ni pfedmdtri nebo pro vyrovnSvdni zaliLentr musi bjrt piilepeny na podprirnf r6m ze dleva, panelt, nebo kovu. Ke spojeni se pouZiv6 prtLnd lepidlo,
deformaci.
Podprirn6 ritmy ve tvaru schodri jsou vhodn6 pro vyrobu pracovnich desek
000
oooo oooo oooo Rrizn6 metody aplikace lepidla narfim Doba vytvrzeni pouZitdho lepidla je piitrliZnd 24 hodin
pii pokojovd teplotd a S\o/oni vlhkosti vzduchu. Bdhem tdto fdze plipevndtr: desku lamin6tu k r6mu pomoci oboustrannd lepici p5sky. Tato p6ska nejenZe piitladi
desku
k rdmu,nybrt izajisli plochu desl
a
qtvoii pruht!
spoj.
= 150 mm pro 8 mm = 3lD0 mm pro L2 mm 63 mm
-
F------
Polyuletnnove nebo siI ik<xrover I gpid Io
U velkjch ploch je tieba zesilit spoj dal5im kusem PRALU o steind tlouSt'ce. Tim cel6 deska lamin6tu zisk6 vy55i pevnost.
Zesilujici podklad plo PRAL Neslepujte, ani nespojujte lamin6t PRAL {am, kde bude vystaven extrdmnim zmEn6m teploty tj. vblizkosti varnd desky, tam, kde je PRAL trvale vyst4ven zatfLenl, nebo pod6l fezfi. Minim6lni vzd6lenost mezi hranou iezu a hranou pracovni desky di nejbliZ5im qpojem je 50 mm.
MONTAZ DREZU l. Omailte klidovd body pro montfrt ( viz rn-ikres/Sablona) 2. Piilizn6te lamin6t a podloZku (pracovni desku) na spr6vnou miru (nezapomeite
na vuli- toleranci)
5mm
I)I{AL diez
Lepeni diezu
20kg
5.
Okraj diezu musi blit obrou5en vhodnfm brusivem diezu
s
pomoci ustiiZendho p6sku do konedn6ho tvaru
f Y
,
MONTAZ VARNE DESKY pftl ruoNrAZr vanNE DESKY: 1. Vyznadte
misto mont6Ze varnd desky
2.YyllznEte otvor pro varnou desku men5i o 3 mm, neZ je skutednf rozmdr 3. Zakulatte rohy pomocl horni fr6zky- alternativa I nalepte p6sku z PRALU na okaj vytezu 4. Otufz$te a plebruSte zdplaty z PRALU 5. Nalepte hlinikovf plech kolem hrany v,.iiezu 6. ZaslilIe varnou desku do Wiezu ,!:
q-
.
.,,
l', , r
'!
-
-
r
li.
'i
Altcrnativa
I
:,.
'
i I
Zaoblenihrany pomoci horni frezy VAROVANi:
Minim6lni vzd6lenost mezi varnou deskou a hranou vyleza jsou 3 mm. Minimfilnl vzdilTenost mezi poddlnjm, nebo piidnfm lepenfm spojem a zdrojem tepla musi byt 70 mm. Nalepte hlinlkovf p6sek na hranu vfiezu za fdelem dosaZeni ro'rnomdrndj5iho a ploSnd vdt5iho plestupu tepla, (imZ, se sniZi vnitfni pnutl v lamin6tu PRAL vznikajici vlivem tepla. Varnd deska
Hlinikovy plech Op6rnf nosn:i r6m
3mm F.ez varnou deskou
pii mont6Zi
SOKLY
vYnoea soKLU 1.
Odlizrdte dva pdsky o d6lce 80 mm a 30 mm
2. Slepte
je
3.Frdzujte je do zisk6ni Lddandho polomdru
4.Rodette poddlnd lepend p6sky 5.
Plilepte sokl k lamin6tu
osrNi opATRENi pno opRAcovAni r,.q.ivlINAru pn q.L ocHRANNn povrricKy pouZivnnn pf,l opRACovANi
o o o O
o
oDPovinarici PRACo\a{i ooEv TLUMTCB
ururu
NA
r_lSr
za
uisreu sNiZBNi HruiNosu
rngvozpru,curicicH srnoru
ocHRANNp enYrp pno nnzANi a snouSBNi NOSTE OCHRANNE RIIKAVTCB PNT OgRAgENi S CjTN,U ZABRANTT STYKU S AGRESIvNivn LEPIDLY
DoDRZUJTE NAvopy A PREVENUwI oparneNi pRmBpSANE PRo DANE pRACovISTB zriruENA BEZpBiNosrNi pnavroI,A A pRorr-
poZAnNi pnsrprsy
OBECNA PRAVIDLA Zkontroluje stav lamin6tu pii dod6vce a uskladndte jej odpovidajicim zprisobem Teplota materi6lu pled zpracov6nim musi blit nejm6nd 18'C. Pted kaZdfm iezdnimzkontrolujte odstinL kaZdd desky. Proved'te zkouSku lepeni. Jestli m6 fin6lni produkt mit stejnf odstin, je nutno pouZivat pouze larnin6ty z jednd rn-irobni SarZe. PouZivejte pro ruzr6 finillnlpouZiti lami:r6ty rfiznfch tlou5t'ek: 3 mm - pouze pro svisld a vodorovn6 obklady nalepend na podloZku, nebo r6m, 6 mm - pouze pro svisld obklady 8 mm - pro vrchnl desky stohi a pro koupelny 12 mm - pro kuchyf,skd pracovni deslcy a jin6 vodorovnd powchy 18 nm - pro samonosn6 pracovni desky Zalculatte a vyhlad'te ve5ker6 vnitini a vrrdj5i rohy a hrany ( tim zisk6te hladkd , aniZ byste vystavovali materi6l piili5 velkdmu nam6h6ni). Rezy a vliezy prov6ddjte pomocl horni svisld fr62y. PIi mechanickdm opracov6ni pouZijte chlazenl anebo zaj istdte j ednoduchou teplotu materi6lu j ednotnou teplotu materi6lu ples celou tlou5t'ku desky. Tim zabrfinfle deformaci materi6lu PRAL. Zajist5te pfislu5nou vtli na roztaLenl a smrStdni materidlu. Koeficient roztaZnosti PRALU je 0,1 mm naka1d! ddlkovf metr a kaZdou zmdnu teploty o l"C. PIi lepeni PRALU na jin6 materi6ly pouiiivejte pruhtd lepidla. Odizolujte ve5kerd zdroje tepla zamontovand do lamin6tovfch powchrl (napt, varn6 desky a mydky n6dobi). Yyztuite plochy kolem vSech kritickfch bodri (vflezy pro dlez, v!,Yezy pro varnou desku). Skladujte materi6l ve vodorovn6 poloze tak, aby nebyl nam6hdn a aby nedo5lo k jeho zkrouceni. PIed montdLi prvkri, na kteqich na kterych bude materi6l PRAL leZet, je tteba zkontrolovat zdatsto podpfirnd prvky majf
-
k-y
piesnd stejnou vf5ku. PIi obr6bdni lamin6tu PRAL pouZivejte pouze vhodnd stroje a n6stroje s kvalibrlmi s
biity a pracujte
maxim6lni piesnostl.
TYTO INSTRUKCE VYPLW.trtZB STUDIi A Z PRAKTICKVCH ZKUSENoSTI S OSRANENiVT r,NvrrNArU PRAL
TYTo NAvouy NEPf,EDSTAvUJi ZAuNou LICENdNi SVTIOUVU A NEMAJi ZA CiL PO SKO ZOVAT PATENTOVA PRAVA TftNTiCTT STRAN
N
CH VZOR
pRAL -
vi'nonEK FIRMy
ABET GRoup .rn
uuf,l.i'nn.q,rnRrAl
NejbdZndj5i vyznart piidavn6ho jm6na ,,umdl;f" je, 2e se jedn6 o materi6l zlskan! ,,umdlou cestou" na rczdil od pl{rodnich materi6hi. Zatotto tzv, nestrannou defuricl se skny'v6 sddlenl, kterd vribec neni nestrannd, a to: ,, v5e co je piirodni je dobrd a v5e co je umdl6, neni dobrd." Plinejmen5im je to hor5i, nedist6, eventuelnd m6nd hodnotnd. PlestoZe toto mriZe byt pravda v mnoha piipadech, v jinjch pilpadech tomu tak nenl. Je-li alchymie plirody schopna vytvolit materifLly jako je hedv6bi nebo dlevo coZ jsou podle defrnice ryzi plirodni produkty alchymie dlovdka se zdlouhodobdho hlediska ukdzala bjt schopnou vytvolit umdl6
produkty stejn6 ryzosti, jako piiroda. Produkty nebo materi6ly, kter6 n6s pfitahuji, kte4ich se chceme dotknout a kterd chceme mit ve svd blizkosti. Jinfmi slovy materi6ly, kter6 vzbuzujf emoce, sddluji n6m ndjakou zprdvl a vypovidaji o svd minulosti. PRAL je takornim materi6lem. M6 chemich.i, technologickf a keativni vzorec a jeho podstata je kriisa, barva, tv6rnost a funkdnost. PRAL nem6 za cil napodobovat materi6ly existujici v piirodd. Jeho cilem je blit jedinedn;im, osobit'-im s vlastnim osudem. Pfes to, Ze m6 pouze kr6tkou historii m6 ve5kerd ptedpoklady tvoiit historii v budoucnosti.
PRAL. BARVA PRES CELOTJ TLOUStKU (PROBARVENf VE HMOTE) Je to materidl dod6vanf v 5irok6 5k6le odstinri, rozddleqi do osmi kategorii: Led, Pisek, K6men, Krystal,Voda, PiZmo, Hlina a Duha. Tyto vfrobkovd skupiny vyvol6vaji pocit piitomnosti pllrodnlch Zivhi a
pocity spojeni s arktickou krajinou, rozlehlosti spalujiciho pisku a nebo iedi5td; Pocity a vzuchy jejichZ spont6nnost a vnuchy vyplyvaji z darroddjnictvi moderni technologie. Kr6snd tvary s mimol6dnd silnou sugestivitou, jeZ jsou v5ak vfsledkem umdldho vfvoje od zad6tku do konce. Siln6 odstlny stlidajici se s jemndj5imi t6ny vytv6ii nejrozlidndj5i druhy atmosfdry. Barvy, kterd mluvl rtnnlmi jazyky, ale kterym lze rozumEt na celdm svdt6. Barva a textura pies celou tlou5t'ku PRALU, nejenom na powchu, dhvajlnbvrhilli nekonednj podet moZnosti. MriZete takdr nastoupit cestu novd zku5enosti a oZivit materiSl PRAL tim, Ze jej budete pouLivat vkombinaci se sklem, rJlevem, rnramorem, nebo hlinikem. Zrakem nebo hmatem objevime dal5l fascinujlcl aspekt PRALU a to, Le PRAL neni tak chladnf jako jind umdld materi6ly. Naopak PRAL je velmi plijemnf, tep$, jemqi a plitai:livy. Jeho jemnost by vSak nemdla bft nespr6vnd interpretovanfl, protoLe PRAL je dokonale odolnj proti r6zfim, po5kr6b6ni, kyselin6m, teplu a prop6lenl.
KDE ( V JAKYCTH ApLrKACiCrr ; LZE, pRAr. pOUziVAT
?
Bylo by rychlej5i zeptat se: Kde PRAL p,ouZit nelze? KdyZ byl poprv6 zaveden do prodeje, pouZival se PRAL tdmdi vfludnd v kuchynlch a koupeln6chL pro dIezy, polidky, sprchy, vany, umyvadla a podobnd. Av5ak velmi rychle se uplatnil PRAL i na jinfch mistech: na stolech, na n6bytku, sloupech, okennich parapetech, nebo pracovnlch stolech, jako pracovni plocha v operadnich s6lech, nebo pro interierovf design ve tlld6ch, jako dekorativni panel, nebo difizdr (rozptylovad) svdtla - vyuZitl jeho pnisvitnosti. A jelikoZ PRAL lze Warovat zatepla a le5tit, mriZe slouZit i pro r".hobu umdleckfch ptedmdtfl,
DNES LZE PRAL NALEZT
V bank6ch, nemocnicich, kancel6lich, na hli5tich, v cestovnich kancel6lich, dek6rn6ch; tedy na v5ech mistech, kde chtdl architekt uplatnit soudasnd prvek funkcionality a kreativity. PRAL je velmi lehls-i, mnohostrannf a tv6my a proto je ide6lni jak pro rovnd linie, tak pro klivky- klivky konvexni a konk6vni. Navic spoje materi6lu PRAL nejsou prakticky viditelnd, takZe velmi dlouh6 plochy vypadaji tdmdi jako beze5vd. Materi6l vysokd kvality - PRAL vyzradujici se tv6rnostl, nerozeznatelnosti spojri, lehkosti co do v6hy je neodolatelnlm materi6lem pro kaZddho n6wh6}e.
FYZIKALNI VLASTNOSTI
HODNOTA l7t0 - 1750
TESTOVACI METODA so R 1183/A ISO 178
MODUL PRUZNOSTI V OHYBU MEZ PE\.TNOSTI V OHYBU
HOUZE\TNATOST BARCOLOVA TVRDOST 4,1 x 10-5
DIN 52615 pli 20oC a97%RV (expozice po dobu I hodiny)
ISO 4586 -zlart. 16
LOSTALOST (barevn6)
ISO 4586 -2/art.l7
IGARETOVEMU OHNI
UNI 8457, UNI8457/ A1, UNI 9174, 917 4l Al, DIN 4102-1 : 1998-05 VDE O3O3,IEC 93
2,0 x 10
ODOLNOST VUCI POVRCHOV
0x1012 7,9
xl0
1.2
x 10 ta
vDE 0303,IEC DINVDEO3O3.IEC
NOST VUCI PLAZI
93
112
PROUDUM
RELATIVNI PERMETIVITA
DIN VDE 0303. IEC 250
FAKTORDIELEKTRICKYCH
DIN VDE 0303. IEC 250
pRAL vyhovuje poZadavkrim $ 3l LBMG ( Npmeckf z6kon o obchodnim zboZi
a
potravin6ch)
oBcHoDNi UOArn ROZMERY :
3
600x760, 3600x670a3 600x 1350mm
TLOUSTKY:3,6,8,
12 a 18 mm
ROZMER 3 600 X 760 V TLOUSTCE
12 mrpSe
t
dispozici na skladd s dod6nlm dle moZnosti dopravy
